2.2 அயோத்யாகாண்ட - த்விதீய ஸர்கஃ

2.2 Ayodhyakanda - Dvitiya Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அயோத்யாகாண்டம் ।
அத த்விதீயஸ்ஸர்கஃ ।
ததஃ பரிஷதம் ஸர்வாமாமந்த்ர்ய வஸுதாதிபஃ ।
ஹிதமுத்தர்ஷணம் சைவமுவாச ப்ரதிதம் வசஃ ॥ 1 ॥
துந்துபிஸ்வநகல்பேந கம்பீரேணாநுநாதிநா ।
ஸ்வரேண மஹதா ராஜா ஜீமூத இவ நாதயந் ॥ 2 ॥
ராஜலக்ஷணயுக்தேந காந்தேநாநுபமேந ச ।
உவாச ரஸயுக்தேந ஸ்வரேண ந்ரு'பதிர்ந்ரு'பாந் ॥ 3 ॥
விதிதம் பவதாமேதத்யதா மே ராஜ்யமுத்தமம் ।
பூர்வகைர்மம ராஜேந்த்ரைஸ்ஸுதவத்பரிபாலிதம் ॥ 4 ॥
ஸோऽஹமிக்ஷ்வாகுபி ஸ்ஸர்வைர்நரேந்த்ரைஃ பரிபாலிதம் ।
ஶ்ரேயஸா யோக்துகாமோऽஸ்மி ஸுகார்ஹமகிலம் ஜகத் ॥ 5 ॥
மயாப்யாசரிதம் பூர்வைஃ பந்தாநமநுகச்சதா ।
ப்ரஜா நித்யமநித்ரேண யதாஶக்த்யபிரக்ஷிதாஃ ॥ 6 ॥
இதம் ஶரீரம் க்ரு'த்ஸ்நஸ்ய லோகஸ்ய சரதா ஹிதம் ।
பாண்டுரஸ்யாऽதபத்ரஸ்யச்சாயாயாம் ஜரிதம் மயா ॥ 7 ॥
ப்ராப்ய வர்ஷஸஹஸ்ராணி பஹூந்யாயூம்ஷி ஜீவதஃ ।
ஜீர்ணஸ்யாஸ்ய ஶரீரஸ்ய விஶ்ராந்திமபிரோசயே ॥ 8 ॥
ராஜப்ரபாவஜுஷ்டாம் ஹி துர்வஹாமஜிதேந்த்ரியைஃ ।
பரிஶ்ராந்தோऽஸ்மி லோகஸ்ய குர்வீம் தர்மதுரம் வஹந் ॥ 9 ॥
ஸோऽஹம் விஶ்ரமமிச்சாமி புத்ரம் க்ரு'த்வா ப்ரஜாஹிதே ।
ஸந்நிக்ரு'ஷ்டாநிமாந்ஸர்வாநநுமாந்ய த்விஜர்ஷபாந் ॥ 10 ॥
அநுஜாதோ ஹி மாம் ஸர்வைர்குணைர்ஜ்யேஷ்டோ மமாத்மஜஃ ।
புரந்தரஸமோ வீர்யே ராமஃ பரபுரஞ்ஜயஃ ॥ 11 ॥
தம் சந்த்ரமிவ புஷ்யேண யுக்தம் தர்மப்ரு'தாம் வரம் ।
யௌவராஜ்யே நியோக்தாऽஸ்மி ப்ரீதஃ புருஷபுங்கவம் ॥ 12 ॥
அநுரூபஸ்ஸ வை நாதோ லக்ஷ்மீவாந் லக்ஷ்மணாக்ரஜஃ ।
த்ரைலோக்யமபி நாதேந யேந ஸ்யாந்நாதவத்தரம் ॥ 13 ॥
அநேந ஶ்ரேயஸா ஸத்யஸ்ஸம்யோஜ்யைவமிமாம் மஹீம் ।
கதக்லேஶோ பவிஷ்யாமி ஸுதே தஸ்மிந்நிவேஶ்ய வை ॥ 14 ॥
யதிதம் மேऽநுரூபார்தம் மயா ஸாது ஸுமந்த்ரிதம் ।
பவந்தோ மேऽநுமந்யந்தாம் கதம் வா கரவாண்யஹம் ॥ 15 ॥
யத்யப்யேஷா மம ப்ரீதிர்ஹிதமந்யத்விசிந்த்யதாம் ।
அந்யா மத்யஸ்தசிந்தா ஹி விமர்தாப்யதிகோதயா ॥ 16 ॥
இதி ப்ருவந்தம் முதிதாஃ ப்ரத்யநந்தந்ந்ரு'பா ந்ரு'பம் ।
வ்ரு'ஷ்டிமந்தம் மஹாமேகம் நர்தந்த இவ பர்ஹிணஃ ॥ 17 ॥
ஸ்நிக்தோऽநுநாதீ ஸஞ்ஜஜ்ஞே தத்ர ஹர்ஷஸமீரிதஃ ।
ஜநௌகோத்குஷ்டஸந்நாதோ விமாநம் கம்பயந்நிவ ॥ 18 ॥
தஸ்ய தர்மார்தவிதுஷோ பாவமாஜ்ஞாய ஸர்வஶஃ ।
ப்ராஹ்மணா ஜநமுக்யாஶ்ச பௌரஜாநபதை ஸ்ஸஹ ॥ 19 ॥
ஸமேத்ய மந்த்ரயித்வா து ஸமதாகதபுத்தயஃ ।
ஊசுஶ்ச மநஸா ஜ்ஞாத்வா வ்ரு'த்தம் தஶரதம் ந்ரு'பம் ॥ 20 ॥
அநேகவர்ஷஸாஹஸ்ரோ வ்ரு'த்தஸ்த்வமஸி பார்திவ ।
ஸ ராமம் யுவராஜாநமபிஷிஞ்சிஸ்வ பார்திவம் ॥ 21 ॥
இச்சாமோ ஹி மஹாபாஹும் ரகுவீரம் மஹாபலம் ।
கஜேந மஹதாऽயாந்தம் ராமம் சத்ராவ்ரு'தாநநம் ॥ 22 ॥
இதி தத்வசநம் ஶ்ருத்வா ராஜா தேஷாம் மநஃப்ரியம் ।
அஜாநந்நிவ ஜிஜ்ஞாஸுரிதம் வசநமப்ரவீத் ॥ 23 ॥
ஶ்ருத்வைவ வசநம் யந்மே ராகவம் பதிமிச்சத ।
ராஜாந ஸ்ஸம்ஶயோऽயம் மே கிமிதம் ப்ரூத தத்த்வதஃ ॥ 24 ॥
கதம் நு மயி தர்மேண ப்ரு'திவீமநுஶாஸதி ।
பவந்தோ த்ரஷ்டுமிச்சந்தி யுவராஜம் மமாத்மஜம் ॥ 25 ॥
தே தமூசுர்மஹாத்மாநம் பௌரஜாநபதைஸ்ஸஹ ।
பஹவோ ந்ரு'ப கல்யாணா குணாஃ புத்ரஸ்ய ஸந்தி தே ॥ 26 ॥
குணாந் குணவதோ தேவ தேவகல்பஸ்ய தீமதஃ ।
ப்ரியாநாநந்தநாந்க்ரு'த்ஸ்நாந்ப்ரவக்ஷ்யாமோऽத்ய தாந் ஶ்ரு'ணு ॥ 27 ॥
திவ்யைர்குணைஶ்ஶக்ரஸமோ ராமஸ்ஸத்யபராக்ரமஃ ।
இக்ஷ்வாகுப்யோऽபி ஸர்வேப்யோ ஹ்யதிரிக்தோ விஶாம்பதே ॥ 28 ॥
ராம ஸ்ஸத்புருஷோ லோகே ஸத்யதர்மபராயணஃ ।
ஸாக்ஷாத்ராமாத்விநிர்வ்ரு'த்தோ தர்மஶ்சாபி ஶ்ரியா ஸஹ ॥ 29 ॥
ப்ரஜாஸுகத்த்வே சந்த்ரஸ்ய வஸுதாயாஃ க்ஷமாகுணைஃ ।
புத்த்யா ப்ரு'ஹஸ்பதேஸ்துல்யோ வீர்யே ஸாக்ஷாச்சசீபதேஃ ॥ 30 ॥
தர்மஜ்ஞஃ ஸத்யஸந்தஶ்ச ஶீலவாநநஸூயகஃ ।
க்ஷாந்தஃ ஸாந்த்வயிதா ஶ்லக்ஷ்ணஃ க்ரு'தஜ்ஞோ விஜிதேந்த்ரியஃ ॥ 31 ॥
ம்ரு'துஶ்ச ஸ்திரசித்தஶ்ச ஸதா பவ்யோऽநஸூயகஃ ।
ப்ரியவாதீ ச பூதாநாம் ஸத்யவாதீ ச ராகவஃ ॥ 32 ॥
பஹுஶ்ருதாநாம் வ்ரு'த்தாநாம் ப்ராஹ்மணாநாமுபாஸிதா ।
தேநாஸ்யேஹாऽதுலா கீர்திர்யஶஸ்தேஜஶ்ச வர்ததே ॥ 33 ॥
தேவாஸுரமநுஷ்யாணாம் ஸர்வாஸ்த்ரேஷு விஶாரதஃ ।
ஸம்யக்வித்யாவ்ரதஸ்நாதோ யதாவத்ஸாங்கவேதவித் ॥ 34 ॥
காந்தர்வே ச புவி ஶ்ரேஷ்டோ பபூவ பரதாக்ரஜஃ ।
கல்யாணாபிஜந ஸ்ஸாதுரதீநாத்மா மஹாமதிஃ ॥ 35 ॥
த்விஜைரபிவிநீதஶ்ச ஶ்ரேஷ்டைர்தர்மார்தநைபுணைஃ ।
யதா வ்ரஜதி ஸங்க்ராமம் க்ராமார்தே நகரஸ்ய வா ॥ 36 ॥
கத்வா ஸௌமித்ரிஸஹிதோ நாऽவிஜித்ய நிவர்ததே ।
ஸங்க்ராமாத்புநராகம்ய குஞ்ஜரேண ரதேந வா ॥ 37 ॥
பௌராந் ஸ்வஜநவந்நித்யம் குஶலம் பரிப்ரு'ச்சதி ।
புத்ரேஷ்வக்நிஷு தாரேஷு ப்ரேஷ்யஶிஷ்யகணேஷு ச ॥ 38 ॥
நிகிலேநாநுபூர்வ்யாச்ச பிதாபுத்ராநிவௌரஸாந் ।
ஶுஶ்ரூஷந்தே ச வ ஶ்ஶிஷ்யாஃ கச்சித்கர்மஸு தம்ஶிதாஃ ॥ 39 ॥
இதி நஃ புருஷவ்யாக்ர ஸ்ஸதா ராமோऽபிபாஷதே ।
வ்யஸநேஷு மநுஷ்யாணாம் ப்ரு'ஶம் பவதி துஃகிதஃ ॥ 40 ॥
உத்ஸவேஷு ச ஸர்வேஷு பிதேவ பரிதுஷ்யதி ।
ஸத்யவாதீ மஹேஷ்வாஸோ வ்ரு'த்தஸேவீ ஜிதேந்த்ரியஃ ॥ 41 ॥
ஸ்மிதபூர்வாபிபாஷீ ச தர்மம் ஸர்வாத்மநா ஶ்ரிதஃ ।
ஸம்யக்யோக்தா ஶ்ரேயஸாம் ச ந விக்ரு'ஹ்ய கதாருசிஃ ॥ 42 ॥
உத்தரோத்தரயுக்தௌ ச வக்தா வாசஸ்பதிர்யதா ।
ஸுப்ரூஃ ஆயததாம்ராக்ஷஃ ஸாக்ஷாத்விஷ்ணுரிவ ஸ்வயம் ॥ 43 ॥
ராமோ லோகாபிராமோऽயம் ஶௌர்யவீர்யபராக்ரமைஃ ।
ப்ரஜாபாலநதத்த்வஜ்ஞோ ந ராகோபஹதேந்த்ரியஃ ॥ 44 ॥
ஶக்தஸ்த்ரைலோக்யமப்யேகோ போக்தும் கிந்நு மஹீமிமாம் ।
நாஸ்ய க்ரோதஃ ப்ரஸாதஶ்ச நிரர்தோऽஸ்தி கதாசந ॥ 45 ॥
ஹந்த்யேவ நியமாத்வத்யாநவத்யே ந ச குப்யதி ।
யுநக்த்யர்தைஃ ப்ரஹ்ரு'ஷ்டஶ்ச தமஸௌ யத்ர துஷ்யதி ॥ 46 ॥
ஶாந்தை ஸ்ஸர்வப்ரஜாகாந்தைஃ ப்ரீதிஸஞ்ஜநநைர்ந்ரு'ணாம் ।
குணைர்விருருசே ராமோ தீப்த ஸ்ஸூர்ய இவாம்ஶுபிஃ ॥ 47 ॥
தமேவங்குணஸம்பந்நம் ராமம் ஸத்யபராக்ரமம் ।
லோகபாலோபமம் நாதமகாமயத மேதிநீ ॥ 48 ॥
வத்ஸஶ்ஶ்ரேயஸி ஜாதஸ்தே திஷ்ட்யாऽஸௌ தவ ராகவ ।
திஷ்ட்யா புத்ரகுணைர்யுக்தோ மாரீச இவ காஶ்யபஃ ॥ 49 ॥
பலமாரோக்யமாயுஶ்ச ராமஸ்ய விதிதாத்மநஃ ।
தேவாஸுரமநுஷ்யேஷு ஸகந்தர்வோரகேஷு ச ॥ 50 ॥
ஆஶம்ஸதே ஜநஸ்ஸர்வோ ராஷ்ட்ரே புரவரே ததா ।
ஆப்யந்தரஶ்ச பாஹ்யஶ்ச பௌரஜாநபதோ ஜநஃ ॥ 51 ॥
ஸ்த்ரியோ வ்ரு'த்தாஸ்தருண்யஶ்ச ஸாயம் ப்ராதஸ்ஸமாஹிதாஃ ।
ஸர்வாந் தேவாந் நமஸ்யந்தி ராமஸ்யார்தே யஶஸ்விநஃ ॥ 52 ॥
தேஷாமாயாசிதம் தேவ த்வத்ப்ரஸாதாத்ஸம்ரு'த்த்யதாம் ।
ராமமிந்தீவரஶ்யாமம் ஸர்வஶத்ருநிபர்ஹணம் ॥ 53 ॥
பஶ்யாமோ யௌவராஜ்யஸ்தம் தவ ராஜோத்தமாத்மஜம் ।
தம் தேவ தேவோபமமாத்மஜம் தே ஸர்வஸ்ய லோகஸ்ய ஹிதே நிவிஷ்டம் ।
ஹிதாய நஃ க்ஷிப்ரமுதாரஜுஷ்டம் முதாऽபஷேக்தும் வரத த்வமர்ஹஸி ॥ 54 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அயோத்யாகாண்டே த்விதீயஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha dvitīyassargaḥ |
tataḥ pariṣadaṃ sarvāmāmantrya vasudhādhipaḥ |
hitamuddharṣaṇaṃ caivamuvāca prathitaṃ vacaḥ || 1 ||
dundubhisvanakalpena gambhīreṇānunādinā |
svareṇa mahatā rājā jīmūta iva nādayan || 2 ||
rājalakṣaṇayuktena kāntenānupamena ca |
uvāca rasayuktena svareṇa nṛpatirnṛpān || 3 ||
viditaṃ bhavatāmetadyathā me rājyamuttamam |
pūrvakairmama rājendraissutavatparipālitam || 4 ||
so'hamikṣvākubhi ssarvairnarendraiḥ paripālitam |
śreyasā yoktukāmo'smi sukhārhamakhilaṃ jagat || 5 ||
mayāpyācaritaṃ pūrvaiḥ panthānamanugacchatā |
prajā nityamanidreṇa yathāśaktyabhirakṣitāḥ || 6 ||
idaṃ śarīraṃ kṛtsnasya lokasya caratā hitam |
pāṇḍurasyā'tapatrasyacchāyāyāṃ jaritaṃ mayā || 7 ||
prāpya varṣasahasrāṇi bahūnyāyūṃṣi jīvataḥ |
jīrṇasyāsya śarīrasya viśrāntimabhirocaye || 8 ||
rājaprabhāvajuṣṭāṃ hi durvahāmajitendriyaiḥ |
pariśrānto'smi lokasya gurvīṃ dharmadhuraṃ vahan || 9 ||
so'haṃ viśramamicchāmi putraṃ kṛtvā prajāhite |
sannikṛṣṭānimānsarvānanumānya dvijarṣabhān || 10 ||
anujāto hi māṃ sarvairguṇairjyeṣṭho mamātmajaḥ |
purandarasamo vīrye rāmaḥ parapurañjayaḥ || 11 ||
taṃ candramiva puṣyeṇa yuktaṃ dharmabhṛtāṃ varam |
yauvarājye niyoktā'smi prītaḥ puruṣapuṅgavam || 12 ||
anurūpassa vai nātho lakṣmīvān lakṣmaṇāgrajaḥ |
trailokyamapi nāthena yena syānnāthavattaram || 13 ||
anena śreyasā sadyassaṃyojyaivamimāṃ mahīm |
gatakleśo bhaviṣyāmi sute tasminniveśya vai || 14 ||
yadidaṃ me'nurūpārthaṃ mayā sādhu sumantritam |
bhavanto me'numanyantāṃ kathaṃ vā karavāṇyaham || 15 ||
yadyapyeṣā mama prītirhitamanyadvicintyatām |
anyā madhyasthacintā hi vimardābhyadhikodayā || 16 ||
iti bruvantaṃ muditāḥ pratyanandannṛpā nṛpam |
vṛṣṭimantaṃ mahāmeghaṃ nardanta iva barhiṇaḥ || 17 ||
snigdho'nunādī sañjajñe tatra harṣasamīritaḥ |
janaughodghuṣṭasannādo vimānaṃ kampayanniva || 18 ||
tasya dharmārthaviduṣo bhāvamājñāya sarvaśaḥ |
brāhmaṇā janamukhyāśca paurajānapadai ssaha || 19 ||
sametya mantrayitvā tu samatāgatabuddhayaḥ |
ūcuśca manasā jñātvā vṛddhaṃ daśarathaṃ nṛpam || 20 ||
anekavarṣasāhasro vṛddhastvamasi pārthiva |
sa rāmaṃ yuvarājānamabhiṣiñcisva pārthivam || 21 ||
icchāmo hi mahābāhuṃ raghuvīraṃ mahābalam |
gajena mahatā'yāntaṃ rāmaṃ chatrāvṛtānanam || 22 ||
iti tadvacanaṃ śrutvā rājā teṣāṃ manaḥpriyam |
ajānanniva jijñāsuridaṃ vacanamabravīt || 23 ||
śrutvaiva vacanaṃ yanme rāghavaṃ patimicchatha |
rājāna ssaṃśayo'yaṃ me kimidaṃ brūta tattvataḥ || 24 ||
kathaṃ nu mayi dharmeṇa pṛthivīmanuśāsati |
bhavanto draṣṭumicchanti yuvarājaṃ mamātmajam || 25 ||
te tamūcurmahātmānaṃ paurajānapadaissaha |
bahavo nṛpa kalyāṇā guṇāḥ putrasya santi te || 26 ||
guṇān guṇavato deva devakalpasya dhīmataḥ |
priyānānandanānkṛtsnānpravakṣyāmo'dya tān śṛṇu || 27 ||
divyairguṇaiśśakrasamo rāmassatyaparākramaḥ |
ikṣvākubhyo'pi sarvebhyo hyatirikto viśāmpate || 28 ||
rāma ssatpuruṣo loke satyadharmaparāyaṇaḥ |
sākṣādrāmādvinirvṛtto dharmaścāpi śriyā saha || 29 ||
prajāsukhattve candrasya vasudhāyāḥ kṣamāguṇaiḥ |
buddhyā bṛhaspatestulyo vīrye sākṣācchacīpateḥ || 30 ||
dharmajñaḥ satyasandhaśca śīlavānanasūyakaḥ |
kṣāntaḥ sāntvayitā ślakṣṇaḥ kṛtajño vijitendriyaḥ || 31 ||
mṛduśca sthiracittaśca sadā bhavyo'nasūyakaḥ |
priyavādī ca bhūtānāṃ satyavādī ca rāghavaḥ || 32 ||
bahuśrutānāṃ vṛddhānāṃ brāhmaṇānāmupāsitā |
tenāsyehā'tulā kīrtiryaśastejaśca vardhate || 33 ||
devāsuramanuṣyāṇāṃ sarvāstreṣu viśāradaḥ |
samyagvidyāvratasnāto yathāvatsāṅgavedavit || 34 ||
gāndharve ca bhuvi śreṣṭho babhūva bharatāgrajaḥ |
kalyāṇābhijana ssādhuradīnātmā mahāmatiḥ || 35 ||
dvijairabhivinītaśca śreṣṭhairdharmārthanaipuṇaiḥ |
yadā vrajati saṅgrāmaṃ grāmārthe nagarasya vā || 36 ||
gatvā saumitrisahito nā'vijitya nivartate |
saṅgrāmātpunarāgamya kuñjareṇa rathena vā || 37 ||
paurān svajanavannityaṃ kuśalaṃ paripṛcchati |
putreṣvagniṣu dāreṣu preṣyaśiṣyagaṇeṣu ca || 38 ||
nikhilenānupūrvyācca pitāputrānivaurasān |
śuśrūṣante ca va śśiṣyāḥ kaccitkarmasu daṃśitāḥ || 39 ||
iti naḥ puruṣavyāghra ssadā rāmo'bhibhāṣate |
vyasaneṣu manuṣyāṇāṃ bhṛśaṃ bhavati duḥkhitaḥ || 40 ||
utsaveṣu ca sarveṣu piteva parituṣyati |
satyavādī maheṣvāso vṛddhasevī jitendriyaḥ || 41 ||
smitapūrvābhibhāṣī ca dharmaṃ sarvātmanā śritaḥ |
samyagyoktā śreyasāṃ ca na vigṛhya kathāruciḥ || 42 ||
uttarottarayuktau ca vaktā vācaspatiryathā |
subhrūḥ āyatatāmrākṣaḥ sākṣādviṣṇuriva svayam || 43 ||
rāmo lokābhirāmo'yaṃ śauryavīryaparākramaiḥ |
prajāpālanatattvajño na rāgopahatendriyaḥ || 44 ||
śaktastrailokyamapyeko bhoktuṃ kinnu mahīmimām |
nāsya krodhaḥ prasādaśca nirartho'sti kadācana || 45 ||
hantyeva niyamādvadhyānavadhye na ca kupyati |
yunaktyarthaiḥ prahṛṣṭaśca tamasau yatra tuṣyati || 46 ||
śāntai ssarvaprajākāntaiḥ prītisañjananairnṛṇām |
guṇairviruruce rāmo dīpta ssūrya ivāṃśubhiḥ || 47 ||
tamevaṅguṇasampannaṃ rāmaṃ satyaparākramam |
lokapālopamaṃ nāthamakāmayata medinī || 48 ||
vatsaśśreyasi jātaste diṣṭyā'sau tava rāghava |
diṣṭyā putraguṇairyukto mārīca iva kāśyapaḥ || 49 ||
balamārogyamāyuśca rāmasya viditātmanaḥ |
devāsuramanuṣyeṣu sagandharvorageṣu ca || 50 ||
āśaṃsate janassarvo rāṣṭre puravare tathā |
ābhyantaraśca bāhyaśca paurajānapado janaḥ || 51 ||
striyo vṛddhāstaruṇyaśca sāyaṃ prātassamāhitāḥ |
sarvān devān namasyanti rāmasyārthe yaśasvinaḥ || 52 ||
teṣāmāyācitaṃ deva tvatprasādātsamṛddhyatām |
rāmamindīvaraśyāmaṃ sarvaśatrunibarhaṇam || 53 ||
paśyāmo yauvarājyasthaṃ tava rājottamātmajam |
taṃ deva devopamamātmajaṃ te sarvasya lokasya hite niviṣṭam |
hitāya naḥ kṣipramudārajuṣṭaṃ mudā'bhaṣektuṃ varada tvamarhasi || 54 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe dvitīyassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ द्वितीयस्सर्गः ।
ततः परिषदं सर्वामामन्त्र्य वसुधाधिपः ।
हितमुद्धर्षणं चैवमुवाच प्रथितं वचः ॥ 1 ॥
दुन्दुभिस्वनकल्पेन गम्भीरेणानुनादिना ।
स्वरेण महता राजा जीमूत इव नादयन् ॥ 2 ॥
राजलक्षणयुक्तेन कान्तेनानुपमेन च ।
उवाच रसयुक्तेन स्वरेण नृपतिर्नृपान् ॥ 3 ॥
विदितं भवतामेतद्यथा मे राज्यमुत्तमम् ।
पूर्वकैर्मम राजेन्द्रैस्सुतवत्परिपालितम् ॥ 4 ॥
सोऽहमिक्ष्वाकुभि स्सर्वैर्नरेन्द्रैः परिपालितम् ।
श्रेयसा योक्तुकामोऽस्मि सुखार्हमखिलं जगत् ॥ 5 ॥
मयाप्याचरितं पूर्वैः पन्थानमनुगच्छता ।
प्रजा नित्यमनिद्रेण यथाशक्त्यभिरक्षिताः ॥ 6 ॥
इदं शरीरं कृत्स्नस्य लोकस्य चरता हितम् ।
पाण्डुरस्याऽतपत्रस्यच्छायायां जरितं मया ॥ 7 ॥
प्राप्य वर्षसहस्राणि बहून्यायूंषि जीवतः ।
जीर्णस्यास्य शरीरस्य विश्रान्तिमभिरोचये ॥ 8 ॥
राजप्रभावजुष्टां हि दुर्वहामजितेन्द्रियैः ।
परिश्रान्तोऽस्मि लोकस्य गुर्वीं धर्मधुरं वहन् ॥ 9 ॥
सोऽहं विश्रममिच्छामि पुत्रं कृत्वा प्रजाहिते ।
सन्निकृष्टानिमान्सर्वाननुमान्य द्विजर्षभान् ॥ 10 ॥
अनुजातो हि मां सर्वैर्गुणैर्ज्येष्ठो ममात्मजः ।
पुरन्दरसमो वीर्ये रामः परपुरञ्जयः ॥ 11 ॥
तं चन्द्रमिव पुष्येण युक्तं धर्मभृतां वरम् ।
यौवराज्ये नियोक्ताऽस्मि प्रीतः पुरुषपुङ्गवम् ॥ 12 ॥
अनुरूपस्स वै नाथो लक्ष्मीवान् लक्ष्मणाग्रजः ।
त्रैलोक्यमपि नाथेन येन स्यान्नाथवत्तरम् ॥ 13 ॥
अनेन श्रेयसा सद्यस्संयोज्यैवमिमां महीम् ।
गतक्लेशो भविष्यामि सुते तस्मिन्निवेश्य वै ॥ 14 ॥
यदिदं मेऽनुरूपार्थं मया साधु सुमन्त्रितम् ।
भवन्तो मेऽनुमन्यन्तां कथं वा करवाण्यहम् ॥ 15 ॥
यद्यप्येषा मम प्रीतिर्हितमन्यद्विचिन्त्यताम् ।
अन्या मध्यस्थचिन्ता हि विमर्दाभ्यधिकोदया ॥ 16 ॥
इति ब्रुवन्तं मुदिताः प्रत्यनन्दन्नृपा नृपम् ।
वृष्टिमन्तं महामेघं नर्दन्त इव बर्हिणः ॥ 17 ॥
स्निग्धोऽनुनादी सञ्जज्ञे तत्र हर्षसमीरितः ।
जनौघोद्घुष्टसन्नादो विमानं कम्पयन्निव ॥ 18 ॥
तस्य धर्मार्थविदुषो भावमाज्ञाय सर्वशः ।
ब्राह्मणा जनमुख्याश्च पौरजानपदै स्सह ॥ 19 ॥
समेत्य मन्त्रयित्वा तु समतागतबुद्धयः ।
ऊचुश्च मनसा ज्ञात्वा वृद्धं दशरथं नृपम् ॥ 20 ॥
अनेकवर्षसाहस्रो वृद्धस्त्वमसि पार्थिव ।
स रामं युवराजानमभिषिञ्चिस्व पार्थिवम् ॥ 21 ॥
इच्छामो हि महाबाहुं रघुवीरं महाबलम् ।
गजेन महताऽयान्तं रामं छत्रावृताननम् ॥ 22 ॥
इति तद्वचनं श्रुत्वा राजा तेषां मनःप्रियम् ।
अजानन्निव जिज्ञासुरिदं वचनमब्रवीत् ॥ 23 ॥
श्रुत्वैव वचनं यन्मे राघवं पतिमिच्छथ ।
राजान स्संशयोऽयं मे किमिदं ब्रूत तत्त्वतः ॥ 24 ॥
कथं नु मयि धर्मेण पृथिवीमनुशासति ।
भवन्तो द्रष्टुमिच्छन्ति युवराजं ममात्मजम् ॥ 25 ॥
ते तमूचुर्महात्मानं पौरजानपदैस्सह ।
बहवो नृप कल्याणा गुणाः पुत्रस्य सन्ति ते ॥ 26 ॥
गुणान् गुणवतो देव देवकल्पस्य धीमतः ।
प्रियानानन्दनान्कृत्स्नान्प्रवक्ष्यामोऽद्य तान् शृणु ॥ 27 ॥
दिव्यैर्गुणैश्शक्रसमो रामस्सत्यपराक्रमः ।
इक्ष्वाकुभ्योऽपि सर्वेभ्यो ह्यतिरिक्तो विशाम्पते ॥ 28 ॥
राम स्सत्पुरुषो लोके सत्यधर्मपरायणः ।
साक्षाद्रामाद्विनिर्वृत्तो धर्मश्चापि श्रिया सह ॥ 29 ॥
प्रजासुखत्त्वे चन्द्रस्य वसुधायाः क्षमागुणैः ।
बुद्ध्या बृहस्पतेस्तुल्यो वीर्ये साक्षाच्छचीपतेः ॥ 30 ॥
धर्मज्ञः सत्यसन्धश्च शीलवाननसूयकः ।
क्षान्तः सान्त्वयिता श्लक्ष्णः कृतज्ञो विजितेन्द्रियः ॥ 31 ॥
मृदुश्च स्थिरचित्तश्च सदा भव्योऽनसूयकः ।
प्रियवादी च भूतानां सत्यवादी च राघवः ॥ 32 ॥
बहुश्रुतानां वृद्धानां ब्राह्मणानामुपासिता ।
तेनास्येहाऽतुला कीर्तिर्यशस्तेजश्च वर्धते ॥ 33 ॥
देवासुरमनुष्याणां सर्वास्त्रेषु विशारदः ।
सम्यग्विद्याव्रतस्नातो यथावत्साङ्गवेदवित् ॥ 34 ॥
गान्धर्वे च भुवि श्रेष्ठो बभूव भरताग्रजः ।
कल्याणाभिजन स्साधुरदीनात्मा महामतिः ॥ 35 ॥
द्विजैरभिविनीतश्च श्रेष्ठैर्धर्मार्थनैपुणैः ।
यदा व्रजति सङ्ग्रामं ग्रामार्थे नगरस्य वा ॥ 36 ॥
गत्वा सौमित्रिसहितो नाऽविजित्य निवर्तते ।
सङ्ग्रामात्पुनरागम्य कुञ्जरेण रथेन वा ॥ 37 ॥
पौरान् स्वजनवन्नित्यं कुशलं परिपृच्छति ।
पुत्रेष्वग्निषु दारेषु प्रेष्यशिष्यगणेषु च ॥ 38 ॥
निखिलेनानुपूर्व्याच्च पितापुत्रानिवौरसान् ।
शुश्रूषन्ते च व श्शिष्याः कच्चित्कर्मसु दंशिताः ॥ 39 ॥
इति नः पुरुषव्याघ्र स्सदा रामोऽभिभाषते ।
व्यसनेषु मनुष्याणां भृशं भवति दुःखितः ॥ 40 ॥
उत्सवेषु च सर्वेषु पितेव परितुष्यति ।
सत्यवादी महेष्वासो वृद्धसेवी जितेन्द्रियः ॥ 41 ॥
स्मितपूर्वाभिभाषी च धर्मं सर्वात्मना श्रितः ।
सम्यग्योक्ता श्रेयसां च न विगृह्य कथारुचिः ॥ 42 ॥
उत्तरोत्तरयुक्तौ च वक्ता वाचस्पतिर्यथा ।
सुभ्रूः आयतताम्राक्षः साक्षाद्विष्णुरिव स्वयम् ॥ 43 ॥
रामो लोकाभिरामोऽयं शौर्यवीर्यपराक्रमैः ।
प्रजापालनतत्त्वज्ञो न रागोपहतेन्द्रियः ॥ 44 ॥
शक्तस्त्रैलोक्यमप्येको भोक्तुं किन्नु महीमिमाम् ।
नास्य क्रोधः प्रसादश्च निरर्थोऽस्ति कदाचन ॥ 45 ॥
हन्त्येव नियमाद्वध्यानवध्ये न च कुप्यति ।
युनक्त्यर्थैः प्रहृष्टश्च तमसौ यत्र तुष्यति ॥ 46 ॥
शान्तै स्सर्वप्रजाकान्तैः प्रीतिसञ्जननैर्नृणाम् ।
गुणैर्विरुरुचे रामो दीप्त स्सूर्य इवांशुभिः ॥ 47 ॥
तमेवङ्गुणसम्पन्नं रामं सत्यपराक्रमम् ।
लोकपालोपमं नाथमकामयत मेदिनी ॥ 48 ॥
वत्सश्श्रेयसि जातस्ते दिष्ट्याऽसौ तव राघव ।
दिष्ट्या पुत्रगुणैर्युक्तो मारीच इव काश्यपः ॥ 49 ॥
बलमारोग्यमायुश्च रामस्य विदितात्मनः ।
देवासुरमनुष्येषु सगन्धर्वोरगेषु च ॥ 50 ॥
आशंसते जनस्सर्वो राष्ट्रे पुरवरे तथा ।
आभ्यन्तरश्च बाह्यश्च पौरजानपदो जनः ॥ 51 ॥
स्त्रियो वृद्धास्तरुण्यश्च सायं प्रातस्समाहिताः ।
सर्वान् देवान् नमस्यन्ति रामस्यार्थे यशस्विनः ॥ 52 ॥
तेषामायाचितं देव त्वत्प्रसादात्समृद्ध्यताम् ।
राममिन्दीवरश्यामं सर्वशत्रुनिबर्हणम् ॥ 53 ॥
पश्यामो यौवराज्यस्थं तव राजोत्तमात्मजम् ।
तं देव देवोपममात्मजं ते सर्वस्य लोकस्य हिते निविष्टम् ।
हिताय नः क्षिप्रमुदारजुष्टं मुदाऽभषेक्तुं वरद त्वमर्हसि ॥ 54 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे द्वितीयस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha dvitīyassargaḥ |
tataḥ pariṣadaṃ sarvāmāmantrya vasudhādhipaḥ |
hitamuddharṣaṇaṃ caivamuvāca prathitaṃ vacaḥ || 1 ||
dundubhisvanakalpena gambhīreṇānunādinā |
svareṇa mahatā rājā jīmūta iva nādayan || 2 ||
rājalakṣaṇayuktena kāntenānupamena ca |
uvāca rasayuktena svareṇa nṛpatirnṛpān || 3 ||
viditaṃ bhavatāmetadyathā me rājyamuttamam |
pūrvakairmama rājendraissutavatparipālitam || 4 ||
so'hamikṣvākubhi ssarvairnarendraiḥ paripālitam |
śreyasā yoktukāmo'smi sukhārhamakhilaṃ jagat || 5 ||
mayāpyācaritaṃ pūrvaiḥ panthānamanugacchatā |
prajā nityamanidreṇa yathāśaktyabhirakṣitāḥ || 6 ||
idaṃ śarīraṃ kṛtsnasya lokasya caratā hitam |
pāṇḍurasyā'tapatrasyacchāyāyāṃ jaritaṃ mayā || 7 ||
prāpya varṣasahasrāṇi bahūnyāyūṃṣi jīvataḥ |
jīrṇasyāsya śarīrasya viśrāntimabhirocaye || 8 ||
rājaprabhāvajuṣṭāṃ hi durvahāmajitendriyaiḥ |
pariśrānto'smi lokasya gurvīṃ dharmadhuraṃ vahan || 9 ||
so'haṃ viśramamicchāmi putraṃ kṛtvā prajāhite |
sannikṛṣṭānimānsarvānanumānya dvijarṣabhān || 10 ||
anujāto hi māṃ sarvairguṇairjyeṣṭho mamātmajaḥ |
purandarasamo vīrye rāmaḥ parapurañjayaḥ || 11 ||
taṃ candramiva puṣyeṇa yuktaṃ dharmabhṛtāṃ varam |
yauvarājye niyoktā'smi prītaḥ puruṣapuṅgavam || 12 ||
anurūpassa vai nātho lakṣmīvān lakṣmaṇāgrajaḥ |
trailokyamapi nāthena yena syānnāthavattaram || 13 ||
anena śreyasā sadyassaṃyojyaivamimāṃ mahīm |
gatakleśo bhaviṣyāmi sute tasminniveśya vai || 14 ||
yadidaṃ me'nurūpārthaṃ mayā sādhu sumantritam |
bhavanto me'numanyantāṃ kathaṃ vā karavāṇyaham || 15 ||
yadyapyeṣā mama prītirhitamanyadvicintyatām |
anyā madhyasthacintā hi vimardābhyadhikodayā || 16 ||
iti bruvantaṃ muditāḥ pratyanandannṛpā nṛpam |
vṛṣṭimantaṃ mahāmeghaṃ nardanta iva barhiṇaḥ || 17 ||
snigdho'nunādī sañjajñe tatra harṣasamīritaḥ |
janaughodghuṣṭasannādo vimānaṃ kampayanniva || 18 ||
tasya dharmārthaviduṣo bhāvamājñāya sarvaśaḥ |
brāhmaṇā janamukhyāśca paurajānapadai ssaha || 19 ||
sametya mantrayitvā tu samatāgatabuddhayaḥ |
ūcuśca manasā jñātvā vṛddhaṃ daśarathaṃ nṛpam || 20 ||
anekavarṣasāhasro vṛddhastvamasi pārthiva |
sa rāmaṃ yuvarājānamabhiṣiñcisva pārthivam || 21 ||
icchāmo hi mahābāhuṃ raghuvīraṃ mahābalam |
gajena mahatā'yāntaṃ rāmaṃ chatrāvṛtānanam || 22 ||
iti tadvacanaṃ śrutvā rājā teṣāṃ manaḥpriyam |
ajānanniva jijñāsuridaṃ vacanamabravīt || 23 ||
śrutvaiva vacanaṃ yanme rāghavaṃ patimicchatha |
rājāna ssaṃśayo'yaṃ me kimidaṃ brūta tattvataḥ || 24 ||
kathaṃ nu mayi dharmeṇa pṛthivīmanuśāsati |
bhavanto draṣṭumicchanti yuvarājaṃ mamātmajam || 25 ||
te tamūcurmahātmānaṃ paurajānapadaissaha |
bahavo nṛpa kalyāṇā guṇāḥ putrasya santi te || 26 ||
guṇān guṇavato deva devakalpasya dhīmataḥ |
priyānānandanānkṛtsnānpravakṣyāmo'dya tān śṛṇu || 27 ||
divyairguṇaiśśakrasamo rāmassatyaparākramaḥ |
ikṣvākubhyo'pi sarvebhyo hyatirikto viśāmpate || 28 ||
rāma ssatpuruṣo loke satyadharmaparāyaṇaḥ |
sākṣādrāmādvinirvṛtto dharmaścāpi śriyā saha || 29 ||
prajāsukhattve candrasya vasudhāyāḥ kṣamāguṇaiḥ |
buddhyā bṛhaspatestulyo vīrye sākṣācchacīpateḥ || 30 ||
dharmajñaḥ satyasandhaśca śīlavānanasūyakaḥ |
kṣāntaḥ sāntvayitā ślakṣṇaḥ kṛtajño vijitendriyaḥ || 31 ||
mṛduśca sthiracittaśca sadā bhavyo'nasūyakaḥ |
priyavādī ca bhūtānāṃ satyavādī ca rāghavaḥ || 32 ||
bahuśrutānāṃ vṛddhānāṃ brāhmaṇānāmupāsitā |
tenāsyehā'tulā kīrtiryaśastejaśca vardhate || 33 ||
devāsuramanuṣyāṇāṃ sarvāstreṣu viśāradaḥ |
samyagvidyāvratasnāto yathāvatsāṅgavedavit || 34 ||
gāndharve ca bhuvi śreṣṭho babhūva bharatāgrajaḥ |
kalyāṇābhijana ssādhuradīnātmā mahāmatiḥ || 35 ||
dvijairabhivinītaśca śreṣṭhairdharmārthanaipuṇaiḥ |
yadā vrajati saṅgrāmaṃ grāmārthe nagarasya vā || 36 ||
gatvā saumitrisahito nā'vijitya nivartate |
saṅgrāmātpunarāgamya kuñjareṇa rathena vā || 37 ||
paurān svajanavannityaṃ kuśalaṃ paripṛcchati |
putreṣvagniṣu dāreṣu preṣyaśiṣyagaṇeṣu ca || 38 ||
nikhilenānupūrvyācca pitāputrānivaurasān |
śuśrūṣante ca va śśiṣyāḥ kaccitkarmasu daṃśitāḥ || 39 ||
iti naḥ puruṣavyāghra ssadā rāmo'bhibhāṣate |
vyasaneṣu manuṣyāṇāṃ bhṛśaṃ bhavati duḥkhitaḥ || 40 ||
utsaveṣu ca sarveṣu piteva parituṣyati |
satyavādī maheṣvāso vṛddhasevī jitendriyaḥ || 41 ||
smitapūrvābhibhāṣī ca dharmaṃ sarvātmanā śritaḥ |
samyagyoktā śreyasāṃ ca na vigṛhya kathāruciḥ || 42 ||
uttarottarayuktau ca vaktā vācaspatiryathā |
subhrūḥ āyatatāmrākṣaḥ sākṣādviṣṇuriva svayam || 43 ||
rāmo lokābhirāmo'yaṃ śauryavīryaparākramaiḥ |
prajāpālanatattvajño na rāgopahatendriyaḥ || 44 ||
śaktastrailokyamapyeko bhoktuṃ kinnu mahīmimām |
nāsya krodhaḥ prasādaśca nirartho'sti kadācana || 45 ||
hantyeva niyamādvadhyānavadhye na ca kupyati |
yunaktyarthaiḥ prahṛṣṭaśca tamasau yatra tuṣyati || 46 ||
śāntai ssarvaprajākāntaiḥ prītisañjananairnṛṇām |
guṇairviruruce rāmo dīpta ssūrya ivāṃśubhiḥ || 47 ||
tamevaṅguṇasampannaṃ rāmaṃ satyaparākramam |
lokapālopamaṃ nāthamakāmayata medinī || 48 ||
vatsaśśreyasi jātaste diṣṭyā'sau tava rāghava |
diṣṭyā putraguṇairyukto mārīca iva kāśyapaḥ || 49 ||
balamārogyamāyuśca rāmasya viditātmanaḥ |
devāsuramanuṣyeṣu sagandharvorageṣu ca || 50 ||
āśaṃsate janassarvo rāṣṭre puravare tathā |
ābhyantaraśca bāhyaśca paurajānapado janaḥ || 51 ||
striyo vṛddhāstaruṇyaśca sāyaṃ prātassamāhitāḥ |
sarvān devān namasyanti rāmasyārthe yaśasvinaḥ || 52 ||
teṣāmāyācitaṃ deva tvatprasādātsamṛddhyatām |
rāmamindīvaraśyāmaṃ sarvaśatrunibarhaṇam || 53 ||
paśyāmo yauvarājyasthaṃ tava rājottamātmajam |
taṃ deva devopamamātmajaṃ te sarvasya lokasya hite niviṣṭam |
hitāya naḥ kṣipramudārajuṣṭaṃ mudā'bhaṣektuṃ varada tvamarhasi || 54 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe dvitīyassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in