2.48 அயோத்யாகாண்ட - அஷ்டசத்வாரிம்ஶ ஸர்கஃ

2.48 Ayodhyakanda - Ashtachatvarimsha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அயோத்யாகாண்டம் ।
அத அஷ்டசத்வாரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ।
தேஷாமேவம் விஷண்ணாநாம் பீடிதாநாமதீவ ச ।
பாஷ்பவிப்லுதநேத்ராணாம் ஸஶோகாநாம் முமூர்ஷயா ॥ 1 ॥
அநுகம்ய நிவ்ரு'த்தாநாம் ராமம் நகரவாஸிநாம் ।
உத்கதாநீவ ஸத்வாநி பபூவுரமநஸ்விநாம் ॥ 2 ॥
தேஷாமேவம் விஷண்ணாநாம் பீடிதாநாமதீவ ச ।
பாஷ்பவிப்லுதநேத்ராணாம் ஸஶோகாநாம் முமூர்ஷயா ॥ 3 ॥
அநுகம்ய நிவ்ரு'த்தாநாம் ராமம் நகரவாஸிநாம் ।
உத்கதாநீவ ஸத்வாநி பபூவுரமநஸ்விநாம் ॥ 4 ॥
ஸ்வம் ஸ்வம் நிலயமாகம்ய புத்ரதாரைஸ்ஸமாவ்ரு'தா ।
அஶ்ரூணி முமுசுஸ்ஸர்வே பாஷ்பேண பிஹிதாநநாஃ ॥ 5 ॥
ந சாஹ்ரு'ஷ்யந் நசாமோதந் வணிஜோ ந ப்ரஸாரயந் ।
ந சாஶோபந்த பண்யாநி நாபசந் க்ரு'ஹமேதிநஃ ॥ 6 ॥
நஷ்டம் த்ரு'ஷ்ட்வா நாப்யநந்தந் விபுலம் வா தநாகமம் ।
புத்ரம் ப்ரதமஜம் லப்த்வா ஜநநீ நாப்யநந்தத ॥ 7 ॥
க்ரு'ஹே க்ரு'ஹே ருதந்த்யஶ்ச பர்தாரம் க்ரு'ஹமாகதம் ।
வ்யகர்ஹயந்த துஃகார்தா வாக்பிஸ்தோத்ரைரிவ த்விபாந் ॥ 8 ॥
கிம் நு தேஷாம் க்ரு'ஹைஃ கார்யம் கிம் தாரைஃ கிம் தநேந வா ।
புத்ரைர்வா கிம் ஸுகைர்வாபி யே ந பஶ்யந்தி ராகவம் ॥ 9 ॥
ஏகஃ ஸத்புருஷோ லோகே லக்ஷ்மண ஸ்ஸஹ ஸீதயா ।
யோऽநுகச்சதி காகுத்ஸ்தம் ராமம் பரிசரந் வநே ॥ 10 ॥
ஆபகாஃ க்ரு'தபுண்யாஸ்தா பத்மிந்யஶ்ச ஸராம்ஸி ச ।
யேஷு ஸ்நாஸ்யதி காகுத்ஸ்தோ விகாஹ்ய ஸலிலம் ஶுசி ॥ 11 ॥
ஶோபயிஷ்யந்தி காகுத்ஸ்தமடவ்யோ ரம்யகாநநாஃ ।
ஆபகாஶ்ச மஹாநூபாஃ ஸாநுமந்தஶ்ச பர்வதாஃ ॥ 12 ॥
காநநம் வாபி ஶைலம் வா யம் ராமோऽதிகமிஷ்யதி ।
ப்ரியாதிதிமிவ ப்ராப்தம் நைநம் ஶக்ஷ்யந்த்யநர்சிதும் ॥ 13 ॥
விசித்ரகுஸுமாபீடா பஹுமஞ்ஜரி தாரிணஃ ।
ராகவம் தர்ஶயிஷ்யந்தி நகா ப்ரமரஶாலிநஃ ॥ 14 ॥
அகாலே சாபி முக்யாநி புஷ்பாணி ச பலாநி ச ।
தர்ஶயிஷ்யந்த்யநுக்ரோஶாத்கிரயோ ராமமாகதம் ॥ 15 ॥
ப்ரஸ்ரவிஷ்யந்தி தோயாநி விமலாநி மஹீதராஃ ।
விதர்ஶயந்தோ விவிதாந் பூயஶ்சித்ராம்ஶ்ச நிர்சராந் ॥ 16 ॥
பாதபாஃ பர்வதாக்ரேஷு ரமயிஷ்யந்தி ராகவம் ।
யத்ர ராமோ பயம் நாத்ர நாஸ்தி தத்ர பராபவஃ ॥ 17 ॥
ஸ ஹி ஶூரோ மஹாபாஹுஃ புத்ரோ தஶரதஸ்ய ச ।
புரா பவதி நோதூராதநுகச்சாம ராகவம் ॥ 18 ॥
பாதச்சாயா ஸுகா பர்துஸ்தாத்ரு'ஶஸ்ய மஹாத்மநஃ ।
ஸ ஹி நாதோ ஜநஸ்யாஸ்ய ஸ கதி ஸ்ஸபராயணம் ॥ 19 ॥
வயம் பரிசரிஷ்யாமஃ ஸீதாம் யூயம் து ராகவம் ।
இதி பௌரஸ்த்ரியோ பர்த்ரு'ந் துகார்தாஸ்தத்ததப்ருவந் ॥ 20 ॥
யுஷ்மாகம் ராகவோऽரண்யே யோகக்ஷேமம் விதாஸ்யதி ।
ஸீதா நாரீஜநஸ்யாஸ்ய யோகக்ஷேமம் கரிஷ்யதி ॥ 21 ॥
கோ ந்வநேநாऽப்ரதீதேந ஸோத்கண்டிதஜநேந ச ।
ஸம்ப்ரியேதாமநோஜ்ஞேந வாஸேந ஹ்ரு'தசேதஸா ॥ 22 ॥
கைகேய்யா யதி சே த்ராஜ்யம் ஸ்யாததர்ம்யமநாதவத் ।
ந ஹி நோ ஜீவிதேநார்தஃ குதஃ புத்ரைஃ குதோ தநைஃ ॥ 23 ॥
யயா புத்ரஶ்ச பர்தா ச த்யக்தாவைஶ்வர்யகாரணாத் ।
கம் ஸா பரிஹரேதந்யம் கைகேயீ குலபாம்ஸநீ ॥ 24 ॥
கைகேய்யா ந வயம் ராஜ்யே ப்ரு'தகா நிவஸேமஹி ।
ஜீவந்த்யா ஜாது ஜீவந்த்யஃ புத்ரைரபி ஶபாமஹே ॥ 25 ॥
யா புத்ரம் பார்திவேந்த்ரஸ்ய ப்ரவாஸயதி நிர்க்ரு'ணா ।
கஸ்தாம் ப்ராப்ய ஸுகம் ஜீவேததர்ம்யாம் துஷ்டசாரிணீம் ॥ 26 ॥
உபத்ருதமிதம் ஸர்வமநாலம்பமநாயகம் ।
கைகேய்யா ஹி க்ரு'தே ஸர்வம் விநாஶமுபயாஸ்யதி ॥ 27 ॥
ந ஹி ப்ரவ்ரஜிதே ராமே ஜீவிஷ்யதி மஹீபதிஃ ।
ம்ரு'தே தஶரதே வ்யக்தம் விலாபஸ்ததநந்தரம் ॥ 28 ॥
தே விஷம் பிபதாலோட்ய க்ஷீணபுண்யா ஸ்ஸுதுர்கதாஃ ।
ராகவம் வாநுகச்சத்வமஶ்ருதிம் வாபி கச்சத ॥ 29 ॥
மித்யாப்ரவ்ராஜிதோ ராம ஸ்ஸஸீத ஸ்ஸஹலக்ஷ்மணஃ ।
பரதே ஸந்நிஸ்ரு'ஷ்டாஸ்ஸ்ம ஸ்ஸௌநிகே பஶவோ யதா ॥ 30 ॥
பூர்ணசந்த்ராநந ஶ்ஶ்யாமோ கூடஜத்ருரரிந்தமஃ ।
ஆஜாநுபாஹுஃ பத்மாக்ஷோ ராமோ லக்ஷ்மணபூர்வஜஃ ॥ 31 ॥
பூர்வாபிபாஷீ மதுர ஸ்ஸத்யவாதீ மஹாபலஃ ।
ஸௌம்யஸ்ஸர்வஸ்ய லோகஸ்ய சந்த்ரவத்ப்ரியதர்ஶநஃ ॥ 32 ॥
நூநம் புருஷஶார்தூலோ மத்தமாதங்கவிக்ரமஃ ।
ஶோபயிஷ்யத்யரண்யாநி விசரந் ஸ மஹாரதஃ ॥ 33 ॥
தாஸ்ததா விலபந்த்யஸ்து நகரே நாகரஸ்த்ரியஃ ।
சுக்ருஶு ர்துஃகஸந்தப்தா ம்ரு'த்யோரிவ பயாகமே ॥ 34 ॥
இத்யேவம் விலபந்தீநாம் ஸ்த்ரீணாம் வேஶ்மஸு ராகவம் ।
ஜகாமாஸ்தம் திநகரோ ரஜநீ சாப்யவர்தத ॥ 35 ॥
நஷ்டஜ்வலநஸந்தாபா ப்ரஶாந்தாத்யாயஸத்கதா ।
திமிரேணாபிலிப்தேவ ஸா ததா நகரீ பபௌ ॥ 36 ॥
உபஶாந்தவணிக்பண்யா நஷ்டஹர்ஷா நிராஶ்ரயா ।
அயோத்யா நகரீ சாஸீந்நஷ்டதாரமிவாம்பரம் ॥ 37 ॥
ததா ஸ்த்ரியோ ராமநிமித்தமாதுரா யதா ஸுதே ப்ராதரி வா விவாஸிதே ।
விலப்ய தீநா ருருதுர்விசேதஸ ஸ்ஸூதைர்ஹி தாஸாமதிகோ ஹி ஸோऽபவத் ॥ 38 ॥
ப்ரஶாந்தகீதோத்ஸவந்ரு'த்தவாதநா வ்யபாஸ்தஹர்ஷா பிஹிதாபணோதயா ।
ததா ஹ்யயோத்யா நகரீ பபூவ ஸா மஹார்ணவ ஸ்ஸங்க்ஷபிதோதகோ யதா ॥ 39 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அயோத்யாகாண்டே அஷ்டசத்வாரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭacatvāriṃśassargaḥ |
teṣāmevaṃ viṣaṇṇānāṃ pīḍitānāmatīva ca |
bāṣpaviplutanetrāṇāṃ saśokānāṃ mumūrṣayā || 1 ||
anugamya nivṛttānāṃ rāmaṃ nagaravāsinām |
udgatānīva satvāni babhūvuramanasvinām || 2 ||
teṣāmevaṃ viṣaṇṇānāṃ pīḍitānāmatīva ca |
bāṣpaviplutanetrāṇāṃ saśokānāṃ mumūrṣayā || 3 ||
anugamya nivṛttānāṃ rāmaṃ nagaravāsinām |
udgatānīva satvāni babhūvuramanasvinām || 4 ||
svaṃ svaṃ nilayamāgamya putradāraissamāvṛtā |
aśrūṇi mumucussarve bāṣpeṇa pihitānanāḥ || 5 ||
na cāhṛṣyan nacāmodan vaṇijo na prasārayan |
na cāśobhanta paṇyāni nāpacan gṛhamedhinaḥ || 6 ||
naṣṭaṃ dṛṣṭvā nābhyanandan vipulaṃ vā dhanāgamam |
putraṃ prathamajaṃ labdhvā jananī nābhyanandata || 7 ||
gṛhe gṛhe rudantyaśca bhartāraṃ gṛhamāgatam |
vyagarhayanta duḥkhārtā vāgbhistotrairiva dvipān || 8 ||
kiṃ nu teṣāṃ gṛhaiḥ kāryaṃ kiṃ dāraiḥ kiṃ dhanena vā |
putrairvā kiṃ sukhairvāpi ye na paśyanti rāghavam || 9 ||
ekaḥ satpuruṣo loke lakṣmaṇa ssaha sītayā |
yo'nugacchati kākutsthaṃ rāmaṃ paricaran vane || 10 ||
āpagāḥ kṛtapuṇyāstā padminyaśca sarāṃsi ca |
yeṣu snāsyati kākutstho vigāhya salilaṃ śuci || 11 ||
śobhayiṣyanti kākutsthamaṭavyo ramyakānanāḥ |
āpagāśca mahānūpāḥ sānumantaśca parvatāḥ || 12 ||
kānanaṃ vāpi śailaṃ vā yaṃ rāmo'dhigamiṣyati |
priyātithimiva prāptaṃ nainaṃ śakṣyantyanarcitum || 13 ||
vicitrakusumāpīḍā bahumañjari dhāriṇaḥ |
rāghavaṃ darśayiṣyanti nagā bhramaraśālinaḥ || 14 ||
akāle cāpi mukhyāni puṣpāṇi ca phalāni ca |
darśayiṣyantyanukrośādgirayo rāmamāgatam || 15 ||
prasraviṣyanti toyāni vimalāni mahīdharāḥ |
vidarśayanto vividhān bhūyaścitrāṃśca nirjharān || 16 ||
pādapāḥ parvatāgreṣu ramayiṣyanti rāghavam |
yatra rāmo bhayaṃ nātra nāsti tatra parābhavaḥ || 17 ||
sa hi śūro mahābāhuḥ putro daśarathasya ca |
purā bhavati nodūrādanugacchāma rāghavam || 18 ||
pādacchāyā sukhā bhartustādṛśasya mahātmanaḥ |
sa hi nātho janasyāsya sa gati ssaparāyaṇam || 19 ||
vayaṃ paricariṣyāmaḥ sītāṃ yūyaṃ tu rāghavam |
iti paurastriyo bhartṛn dukhārtāstattadabruvan || 20 ||
yuṣmākaṃ rāghavo'raṇye yogakṣemaṃ vidhāsyati |
sītā nārījanasyāsya yogakṣemaṃ kariṣyati || 21 ||
ko nvanenā'pratītena sotkaṇṭhitajanena ca |
sampriyetāmanojñena vāsena hṛtacetasā || 22 ||
kaikeyyā yadi ce drājyaṃ syādadharmyamanāthavat |
na hi no jīvitenārthaḥ kutaḥ putraiḥ kuto dhanaiḥ || 23 ||
yayā putraśca bhartā ca tyaktāvaiśvaryakāraṇāt |
kaṃ sā pariharedanyaṃ kaikeyī kulapāṃsanī || 24 ||
kaikeyyā na vayaṃ rājye bhṛtakā nivasemahi |
jīvantyā jātu jīvantyaḥ putrairapi śapāmahe || 25 ||
yā putraṃ pārthivendrasya pravāsayati nirghṛṇā |
kastāṃ prāpya sukhaṃ jīvedadharmyāṃ duṣṭacāriṇīm || 26 ||
upadrutamidaṃ sarvamanālambamanāyakam |
kaikeyyā hi kṛte sarvaṃ vināśamupayāsyati || 27 ||
na hi pravrajite rāme jīviṣyati mahīpatiḥ |
mṛte daśarathe vyaktaṃ vilāpastadanantaram || 28 ||
te viṣaṃ pibatāloḍya kṣīṇapuṇyā ssudurgatāḥ |
rāghavaṃ vānugacchadhvamaśrutiṃ vāpi gacchata || 29 ||
mithyāpravrājito rāma ssasīta ssahalakṣmaṇaḥ |
bharate sannisṛṣṭāssma ssaunike paśavo yathā || 30 ||
pūrṇacandrānana śśyāmo gūḍhajatrurarindamaḥ |
ājānubāhuḥ padmākṣo rāmo lakṣmaṇapūrvajaḥ || 31 ||
pūrvābhibhāṣī madhura ssatyavādī mahābalaḥ |
saumyassarvasya lokasya candravatpriyadarśanaḥ || 32 ||
nūnaṃ puruṣaśārdūlo mattamātaṅgavikramaḥ |
śobhayiṣyatyaraṇyāni vicaran sa mahārathaḥ || 33 ||
tāstathā vilapantyastu nagare nāgarastriyaḥ |
cukruśu rduḥkhasantaptā mṛtyoriva bhayāgame || 34 ||
ityevaṃ vilapantīnāṃ strīṇāṃ veśmasu rāghavam |
jagāmāstaṃ dinakaro rajanī cābhyavartata || 35 ||
naṣṭajvalanasantāpā praśāntādhyāyasatkathā |
timireṇābhilipteva sā tadā nagarī babhau || 36 ||
upaśāntavaṇikpaṇyā naṣṭaharṣā nirāśrayā |
ayodhyā nagarī cāsīnnaṣṭatāramivāmbaram || 37 ||
tathā striyo rāmanimittamāturā yathā sute bhrātari vā vivāsite |
vilapya dīnā rurudurvicetasa ssūtairhi tāsāmadhiko hi so'bhavat || 38 ||
praśāntagītotsavanṛttavādanā vyapāstaharṣā pihitāpaṇodayā |
tadā hyayodhyā nagarī babhūva sā mahārṇava ssaṅkṣapitodako yathā || 39 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭacatvāriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ अष्टचत्वारिंशस्सर्गः ।
तेषामेवं विषण्णानां पीडितानामतीव च ।
बाष्पविप्लुतनेत्राणां सशोकानां मुमूर्षया ॥ 1 ॥
अनुगम्य निवृत्तानां रामं नगरवासिनाम् ।
उद्गतानीव सत्वानि बभूवुरमनस्विनाम् ॥ 2 ॥
तेषामेवं विषण्णानां पीडितानामतीव च ।
बाष्पविप्लुतनेत्राणां सशोकानां मुमूर्षया ॥ 3 ॥
अनुगम्य निवृत्तानां रामं नगरवासिनाम् ।
उद्गतानीव सत्वानि बभूवुरमनस्विनाम् ॥ 4 ॥
स्वं स्वं निलयमागम्य पुत्रदारैस्समावृता ।
अश्रूणि मुमुचुस्सर्वे बाष्पेण पिहिताननाः ॥ 5 ॥
न चाहृष्यन् नचामोदन् वणिजो न प्रसारयन् ।
न चाशोभन्त पण्यानि नापचन् गृहमेधिनः ॥ 6 ॥
नष्टं दृष्ट्वा नाभ्यनन्दन् विपुलं वा धनागमम् ।
पुत्रं प्रथमजं लब्ध्वा जननी नाभ्यनन्दत ॥ 7 ॥
गृहे गृहे रुदन्त्यश्च भर्तारं गृहमागतम् ।
व्यगर्हयन्त दुःखार्ता वाग्भिस्तोत्रैरिव द्विपान् ॥ 8 ॥
किं नु तेषां गृहैः कार्यं किं दारैः किं धनेन वा ।
पुत्रैर्वा किं सुखैर्वापि ये न पश्यन्ति राघवम् ॥ 9 ॥
एकः सत्पुरुषो लोके लक्ष्मण स्सह सीतया ।
योऽनुगच्छति काकुत्स्थं रामं परिचरन् वने ॥ 10 ॥
आपगाः कृतपुण्यास्ता पद्मिन्यश्च सरांसि च ।
येषु स्नास्यति काकुत्स्थो विगाह्य सलिलं शुचि ॥ 11 ॥
शोभयिष्यन्ति काकुत्स्थमटव्यो रम्यकाननाः ।
आपगाश्च महानूपाः सानुमन्तश्च पर्वताः ॥ 12 ॥
काननं वापि शैलं वा यं रामोऽधिगमिष्यति ।
प्रियातिथिमिव प्राप्तं नैनं शक्ष्यन्त्यनर्चितुम् ॥ 13 ॥
विचित्रकुसुमापीडा बहुमञ्जरि धारिणः ।
राघवं दर्शयिष्यन्ति नगा भ्रमरशालिनः ॥ 14 ॥
अकाले चापि मुख्यानि पुष्पाणि च फलानि च ।
दर्शयिष्यन्त्यनुक्रोशाद्गिरयो राममागतम् ॥ 15 ॥
प्रस्रविष्यन्ति तोयानि विमलानि महीधराः ।
विदर्शयन्तो विविधान् भूयश्चित्रांश्च निर्झरान् ॥ 16 ॥
पादपाः पर्वताग्रेषु रमयिष्यन्ति राघवम् ।
यत्र रामो भयं नात्र नास्ति तत्र पराभवः ॥ 17 ॥
स हि शूरो महाबाहुः पुत्रो दशरथस्य च ।
पुरा भवति नोदूरादनुगच्छाम राघवम् ॥ 18 ॥
पादच्छाया सुखा भर्तुस्तादृशस्य महात्मनः ।
स हि नाथो जनस्यास्य स गति स्सपरायणम् ॥ 19 ॥
वयं परिचरिष्यामः सीतां यूयं तु राघवम् ।
इति पौरस्त्रियो भर्तृन् दुखार्तास्तत्तदब्रुवन् ॥ 20 ॥
युष्माकं राघवोऽरण्ये योगक्षेमं विधास्यति ।
सीता नारीजनस्यास्य योगक्षेमं करिष्यति ॥ 21 ॥
को न्वनेनाऽप्रतीतेन सोत्कण्ठितजनेन च ।
सम्प्रियेतामनोज्ञेन वासेन हृतचेतसा ॥ 22 ॥
कैकेय्या यदि चे द्राज्यं स्यादधर्म्यमनाथवत् ।
न हि नो जीवितेनार्थः कुतः पुत्रैः कुतो धनैः ॥ 23 ॥
यया पुत्रश्च भर्ता च त्यक्तावैश्वर्यकारणात् ।
कं सा परिहरेदन्यं कैकेयी कुलपांसनी ॥ 24 ॥
कैकेय्या न वयं राज्ये भृतका निवसेमहि ।
जीवन्त्या जातु जीवन्त्यः पुत्रैरपि शपामहे ॥ 25 ॥
या पुत्रं पार्थिवेन्द्रस्य प्रवासयति निर्घृणा ।
कस्तां प्राप्य सुखं जीवेदधर्म्यां दुष्टचारिणीम् ॥ 26 ॥
उपद्रुतमिदं सर्वमनालम्बमनायकम् ।
कैकेय्या हि कृते सर्वं विनाशमुपयास्यति ॥ 27 ॥
न हि प्रव्रजिते रामे जीविष्यति महीपतिः ।
मृते दशरथे व्यक्तं विलापस्तदनन्तरम् ॥ 28 ॥
ते विषं पिबतालोड्य क्षीणपुण्या स्सुदुर्गताः ।
राघवं वानुगच्छध्वमश्रुतिं वापि गच्छत ॥ 29 ॥
मिथ्याप्रव्राजितो राम स्ससीत स्सहलक्ष्मणः ।
भरते सन्निसृष्टास्स्म स्सौनिके पशवो यथा ॥ 30 ॥
पूर्णचन्द्रानन श्श्यामो गूढजत्रुररिन्दमः ।
आजानुबाहुः पद्माक्षो रामो लक्ष्मणपूर्वजः ॥ 31 ॥
पूर्वाभिभाषी मधुर स्सत्यवादी महाबलः ।
सौम्यस्सर्वस्य लोकस्य चन्द्रवत्प्रियदर्शनः ॥ 32 ॥
नूनं पुरुषशार्दूलो मत्तमातङ्गविक्रमः ।
शोभयिष्यत्यरण्यानि विचरन् स महारथः ॥ 33 ॥
तास्तथा विलपन्त्यस्तु नगरे नागरस्त्रियः ।
चुक्रुशु र्दुःखसन्तप्ता मृत्योरिव भयागमे ॥ 34 ॥
इत्येवं विलपन्तीनां स्त्रीणां वेश्मसु राघवम् ।
जगामास्तं दिनकरो रजनी चाभ्यवर्तत ॥ 35 ॥
नष्टज्वलनसन्तापा प्रशान्ताध्यायसत्कथा ।
तिमिरेणाभिलिप्तेव सा तदा नगरी बभौ ॥ 36 ॥
उपशान्तवणिक्पण्या नष्टहर्षा निराश्रया ।
अयोध्या नगरी चासीन्नष्टतारमिवाम्बरम् ॥ 37 ॥
तथा स्त्रियो रामनिमित्तमातुरा यथा सुते भ्रातरि वा विवासिते ।
विलप्य दीना रुरुदुर्विचेतस स्सूतैर्हि तासामधिको हि सोऽभवत् ॥ 38 ॥
प्रशान्तगीतोत्सवनृत्तवादना व्यपास्तहर्षा पिहितापणोदया ।
तदा ह्ययोध्या नगरी बभूव सा महार्णव स्सङ्क्षपितोदको यथा ॥ 39 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे अष्टचत्वारिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭacatvāriṃśassargaḥ |
teṣāmevaṃ viṣaṇṇānāṃ pīḍitānāmatīva ca |
bāṣpaviplutanetrāṇāṃ saśokānāṃ mumūrṣayā || 1 ||
anugamya nivṛttānāṃ rāmaṃ nagaravāsinām |
udgatānīva satvāni babhūvuramanasvinām || 2 ||
teṣāmevaṃ viṣaṇṇānāṃ pīḍitānāmatīva ca |
bāṣpaviplutanetrāṇāṃ saśokānāṃ mumūrṣayā || 3 ||
anugamya nivṛttānāṃ rāmaṃ nagaravāsinām |
udgatānīva satvāni babhūvuramanasvinām || 4 ||
svaṃ svaṃ nilayamāgamya putradāraissamāvṛtā |
aśrūṇi mumucussarve bāṣpeṇa pihitānanāḥ || 5 ||
na cāhṛṣyan nacāmodan vaṇijo na prasārayan |
na cāśobhanta paṇyāni nāpacan gṛhamedhinaḥ || 6 ||
naṣṭaṃ dṛṣṭvā nābhyanandan vipulaṃ vā dhanāgamam |
putraṃ prathamajaṃ labdhvā jananī nābhyanandata || 7 ||
gṛhe gṛhe rudantyaśca bhartāraṃ gṛhamāgatam |
vyagarhayanta duḥkhārtā vāgbhistotrairiva dvipān || 8 ||
kiṃ nu teṣāṃ gṛhaiḥ kāryaṃ kiṃ dāraiḥ kiṃ dhanena vā |
putrairvā kiṃ sukhairvāpi ye na paśyanti rāghavam || 9 ||
ekaḥ satpuruṣo loke lakṣmaṇa ssaha sītayā |
yo'nugacchati kākutsthaṃ rāmaṃ paricaran vane || 10 ||
āpagāḥ kṛtapuṇyāstā padminyaśca sarāṃsi ca |
yeṣu snāsyati kākutstho vigāhya salilaṃ śuci || 11 ||
śobhayiṣyanti kākutsthamaṭavyo ramyakānanāḥ |
āpagāśca mahānūpāḥ sānumantaśca parvatāḥ || 12 ||
kānanaṃ vāpi śailaṃ vā yaṃ rāmo'dhigamiṣyati |
priyātithimiva prāptaṃ nainaṃ śakṣyantyanarcitum || 13 ||
vicitrakusumāpīḍā bahumañjari dhāriṇaḥ |
rāghavaṃ darśayiṣyanti nagā bhramaraśālinaḥ || 14 ||
akāle cāpi mukhyāni puṣpāṇi ca phalāni ca |
darśayiṣyantyanukrośādgirayo rāmamāgatam || 15 ||
prasraviṣyanti toyāni vimalāni mahīdharāḥ |
vidarśayanto vividhān bhūyaścitrāṃśca nirjharān || 16 ||
pādapāḥ parvatāgreṣu ramayiṣyanti rāghavam |
yatra rāmo bhayaṃ nātra nāsti tatra parābhavaḥ || 17 ||
sa hi śūro mahābāhuḥ putro daśarathasya ca |
purā bhavati nodūrādanugacchāma rāghavam || 18 ||
pādacchāyā sukhā bhartustādṛśasya mahātmanaḥ |
sa hi nātho janasyāsya sa gati ssaparāyaṇam || 19 ||
vayaṃ paricariṣyāmaḥ sītāṃ yūyaṃ tu rāghavam |
iti paurastriyo bhartṛn dukhārtāstattadabruvan || 20 ||
yuṣmākaṃ rāghavo'raṇye yogakṣemaṃ vidhāsyati |
sītā nārījanasyāsya yogakṣemaṃ kariṣyati || 21 ||
ko nvanenā'pratītena sotkaṇṭhitajanena ca |
sampriyetāmanojñena vāsena hṛtacetasā || 22 ||
kaikeyyā yadi ce drājyaṃ syādadharmyamanāthavat |
na hi no jīvitenārthaḥ kutaḥ putraiḥ kuto dhanaiḥ || 23 ||
yayā putraśca bhartā ca tyaktāvaiśvaryakāraṇāt |
kaṃ sā pariharedanyaṃ kaikeyī kulapāṃsanī || 24 ||
kaikeyyā na vayaṃ rājye bhṛtakā nivasemahi |
jīvantyā jātu jīvantyaḥ putrairapi śapāmahe || 25 ||
yā putraṃ pārthivendrasya pravāsayati nirghṛṇā |
kastāṃ prāpya sukhaṃ jīvedadharmyāṃ duṣṭacāriṇīm || 26 ||
upadrutamidaṃ sarvamanālambamanāyakam |
kaikeyyā hi kṛte sarvaṃ vināśamupayāsyati || 27 ||
na hi pravrajite rāme jīviṣyati mahīpatiḥ |
mṛte daśarathe vyaktaṃ vilāpastadanantaram || 28 ||
te viṣaṃ pibatāloḍya kṣīṇapuṇyā ssudurgatāḥ |
rāghavaṃ vānugacchadhvamaśrutiṃ vāpi gacchata || 29 ||
mithyāpravrājito rāma ssasīta ssahalakṣmaṇaḥ |
bharate sannisṛṣṭāssma ssaunike paśavo yathā || 30 ||
pūrṇacandrānana śśyāmo gūḍhajatrurarindamaḥ |
ājānubāhuḥ padmākṣo rāmo lakṣmaṇapūrvajaḥ || 31 ||
pūrvābhibhāṣī madhura ssatyavādī mahābalaḥ |
saumyassarvasya lokasya candravatpriyadarśanaḥ || 32 ||
nūnaṃ puruṣaśārdūlo mattamātaṅgavikramaḥ |
śobhayiṣyatyaraṇyāni vicaran sa mahārathaḥ || 33 ||
tāstathā vilapantyastu nagare nāgarastriyaḥ |
cukruśu rduḥkhasantaptā mṛtyoriva bhayāgame || 34 ||
ityevaṃ vilapantīnāṃ strīṇāṃ veśmasu rāghavam |
jagāmāstaṃ dinakaro rajanī cābhyavartata || 35 ||
naṣṭajvalanasantāpā praśāntādhyāyasatkathā |
timireṇābhilipteva sā tadā nagarī babhau || 36 ||
upaśāntavaṇikpaṇyā naṣṭaharṣā nirāśrayā |
ayodhyā nagarī cāsīnnaṣṭatāramivāmbaram || 37 ||
tathā striyo rāmanimittamāturā yathā sute bhrātari vā vivāsite |
vilapya dīnā rurudurvicetasa ssūtairhi tāsāmadhiko hi so'bhavat || 38 ||
praśāntagītotsavanṛttavādanā vyapāstaharṣā pihitāpaṇodayā |
tadā hyayodhyā nagarī babhūva sā mahārṇava ssaṅkṣapitodako yathā || 39 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭacatvāriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in