ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அயோத்யாகாண்டம் ।
அத பஞ்சாஶஸ்ஸர்கஃ ।
விஶாலாந் கோஸலாந் ரம்யாந் யாத்வா லக்ஷ்மணபூர்வஜஃ ।
அயோத்யாபிமுகோ தீமாந் ப்ராஞ்ஜலிர்வாக்யமப்ரவீத் ॥ 1 ॥
ஆப்ரு'ச்சே த்வாம் புரீஶ்ரேஷ்டே காகுத்ஸ்தபரிபாலிதே ।
தைவதாநி ச யாநி த்வாம் பாலயந்தி வஸந்தி ச ॥ 2 ॥
நிவ்ரு'த்தவநவாஸஸ்த்வாமந்ரு'ணோ ஜகதீபதேஃ ।
புநர்த்ரக்ஷ்யாமி மாத்ரா ச பித்ரா ச ஸஹ ஸங்கதஃ ॥ 3 ॥
ததோ ருதிரதாம்ராக்ஷோ புஜமுத்யம்ய தக்ஷிணம் ।
அஶ்ருபூர்ணமுகோ தீநோऽப்ரவீஜ்ஜாநபதம் ஜநம் ॥ 4 ॥
அநுக்ரோஶோ தயா சைவ யதார்ஹம் மயி வஃ க்ரு'தஃ ।
சிரம் துஃகஸ்ய பாபீயோ கம்யதாமர்தஸித்தயே ॥ 5 ॥
தேऽபிவாத்ய மஹாத்மாநம் க்ரு'த்வா சாபி ப்ரதக்ஷிணம் ।
விலபந்தோ நரா கோரம் வ்யதிஷ்டந்த க்வசித் க்வசித் ॥ 6 ॥
ததா விலபதாம் தேஷாமத்ரு'ப்தாநாம் ச ராகவஃ ।
அசக்ஷுர்விஷயம் ப்ராயாத்யதார்கஃ க்ஷணதாமுகே ॥ 7 ॥
ததோ தாந்யதநோபேதாந் தாநஶீலஜநாந் ஶிவாந் ।
அகுதஶ்சித்பயாந் ரம்யாம்ஶ்சைத்யயூபஸமாவ்ரு'தாந் ॥ 8 ॥
உத்யாநாம்ரவநோபேதாந் ஸம்பந்நஸலிலாஶயாந் ।
துஷ்டபுஷ்டஜநாகீர்ணாந் கோகுலாகுலஸேவிதாந் ॥ 9 ॥
லக்ஷணீயாந்நரேந்த்ராணாம் ப்ரஹ்மகோஷாபிநாதிதாந் ।
ரதேந புருஷவ்யாக்ரஃ கோஸலாநத்யவர்தத ॥ 10 ॥
மத்யேநமுதிதம் ஸ்பீதம் ரம்யோத்யாநஸமாகுலம் ।
ராஜ்யம் போக்யம் நரேந்த்ராணாம் யயௌ த்ரு'திமதாம் வரஃ ॥ 11 ॥
தத ஸ்த்ரிபதகாம் திவ்யாம் ஶிவதோயாமஶைவலாம் ।
ததர்ஶ ராகவோ கங்காம் புண்யாம்ரு'ஷிநிஷேவிதாம் ॥ 12 ॥
ஆஶ்ரமைரவிதூரஸ்தைஃ ஶ்ரீமத்பிஸ்ஸமலங்க்ரு'தாம் ।
காலேऽப்ஸரோபிர்ஹ்ரு'ஷ்டாபி ஸ்ஸேவிதாம்போஹ்ரதாம் ஶிவாம் ॥ 13 ॥
தேவதாநவகந்தர்வைஃ கிந்நரைருபஶோபிதாம் ।
நாநாகந்தர்வபத்நீபி ஸ்ஸேவிதாம் ஸததம் ஶிவாம் ॥ 14 ॥
தேவாऽऽக்ரீடஶதாகீர்ணாம் தேவோத்யாநஶதாயுதாம் ।
தேவார்தமாகாஶகமாம் விக்யாதாம் தேவபத்மிநீம் ॥ 15 ॥
ஜலாகாதாட்டஹாஸோக்ராம் பேநநிர்மலஹாஸிநீம் ।
க்வசித்வேணீக்ரு'தஜலாம் க்வசிதாவர்தஶோபிதாம் ॥ 16 ॥
க்வசித் ஸ்திமிதகம்பீராம் க்வசித்வேகஜலாகுலாம் ।
க்வசித்கம்பீரநிர்கோஷாம் க்வசித்பைரவநிஸ்வநாம் ॥ 17 ॥
தேவஸங்காப்லுதஜலாம் நிர்மலோத்பலஶோபிதாம் ।
க்வசிதாபோகபுலிநாம் க்வசிந்நிர்மலவாலுகாம் ॥ 18 ॥
ஹம்ஸஸாரஸஸங்குஷ்டாம் சக்ரவாகோபகூஜிதாம் ।
ஸதா மதைஶ்ச விஹகைரபிஸந்நாதிதாந்தராம் ॥ 19 ॥
க்வசித்தீரருஹைர்வ்ரு'க்ஷைர்மாலாபிரிவஶோபிதாம் ।
க்வசித்புல்லோத்பலச்சந்நாம் க்வசித்பத்மவநாகுலாம் ॥ 20 ॥
க்வசித்குமுதஷண்டைஶ்ச குட்மலைருபஶோபிதாம் ।
நாநாபுஷ்பரஜோத்வஸ்தாம் ஸமதாமிவ ச க்வசித் ॥ 21 ॥
வ்யபேதமலஸங்காதாம் மணிநிர்மலதர்ஶநாம் ।
திஶாகஜைர்வநகஜை ர்மத்தைஶ்ச வரவாரணைஃ ॥ 22 ॥
தேவோபவாஹ்யைஶ்ச முஹுஸ்ஸந்நாதிதவநாந்தராம் ।
ப்ரமதாமிவ யத்நேந பூஷிதாம் பூஷணோத்தமைஃ ॥ 23 ॥
பலைஃ புஷ்பைஃ கிஸலயைர்வ்ரு'தாம் குல்மைர்த்விஜைஸ்ததா ।
ஶிம்ஶுமாரைஶ்ச நக்ரைஶ்ச புஜங்கைஶ்ச நிஷேவிதாம் ॥ 24 ॥
விஷ்ணுபாதச்யுதாம் திவ்யாமபாபாம் பாபநாஶிநீம் ।
தாம் ஶங்கரஜடாஜூடாத்ப்ரஷ்டாம் ஸாகரதேஜஸா ॥ 25 ॥
ஸமுத்ரமஹிஷீம் கங்காம் ஸாரஸக்ரௌஞ்சநாதிதாம் ।
ஆஸஸாத மஹாபாஹுஃ ஶ்ரு'ங்கிபேரபுரம் ப்ரதி ॥ 26 ॥
தாமூர்மிகலிலாவர்தாமந்வவேக்ஷ்ய மஹாரதஃ ।
ஸுமந்த்ரமப்ரவீத்ஸூதமிஹைவாத்ய வஸாமஹே ॥ 27 ॥
அவிதூராதயம் நத்யா பஹுபுஷ்பப்ரவாலவாந் ।
ஸுமஹாநிங்குதீவ்ரு'க்ஷோ வஸாமோऽத்ரைவ ஸாரதே ॥ 28 ॥
த்ரக்ஷ்யாம ஸ்ஸரிதாம் ஶ்ரேஷ்டாம் ஸம்மாந்யஸலிலாம் ஶிவாம் ।
தேவதாநவகந்தர்வம்ரு'கமாநுஷபக்ஷிணாம் ॥ 29 ॥
லக்ஷ்மணஶ்ச ஸுமந்த்ரஶ்ச பாடமித்யேவ ராகவம் ।
உக்த்வா தமிங்குதீவ்ரு'க்ஷம் ததோபயயதுர்ஹயைஃ ॥ 30 ॥
ராமோऽபியாய தம் ரம்யம் வ்ரு'க்ஷமிக்ஷ்வாகுநந்தநஃ ।
ரதாதவாதரத்தஸ்மாத்ஸபார்ய ஸ்ஸஹலக்ஷ்மணஃ ॥ 31 ॥
ஸுமந்த்ரோऽப்யவதீர்யாஸ்மாந்மோசயித்வா ஹயோத்தமாந் ।
வ்ரு'க்ஷமூலகதம் ராமமுபதஸ்தே க்ரு'தாஞ்ஜலிஃ ॥ 32 ॥
தத்ர ராஜா குஹோ நாம ராமஸ்யாத்மஸமஸ்ஸகா ।
நிஷாதஜாத்யோ பலவாந் ஸ்தபதிஶ்சேதி விஶ்ருதஃ ॥ 33 ॥
ஸ ஶ்ரு'த்வா புருஷவ்யாக்ரம் ராமம் விஷயமாகதம் ।
வ்ரு'த்தைஃ பரிவ்ரு'தோऽமாத்யைஃ ஜ்ஞாதிபிஶ்சாப்யுபாகதஃ ॥ 34 ॥
ததோ நிஷாதாதிபதிம் த்ரு'ஷ்ட்வா தூராதுபஸ்திதம் ।
ஸஹ ஸௌமித்ரிணா ராம ஸ்ஸமாகச்சத்குஹேந ஸஃ ॥ 35 ॥
தமார்தஸ்ஸம்பரிஷ்வஜ்ய குஹோ ராகவமப்ரவீத் ।
யதாऽயோத்யா ததேயம் தே ராம கிம் கரவாணி தே ॥ 36 ॥
ஈத்ரு'ஶம் ஹி மஹாபாஹோ கஃ ப்ராப்ஸ்யத்யதிதிம் ப்ரியம் ।
ததோ குணவதந்நாத்யமுபாதாய ப்ரு'தக்விதம் ॥ 37 ॥
அர்க்யம் சோபாநயத்க்ஷிப்ரம் வாக்யம் சேதமுவாச ஹ ।
ஸ்வாகதம் தே மஹாபாஹோ தவேயமகிலா மஹீ ॥ 38 ॥
வயம் ப்ரேஷ்யா பவாந்பர்தா ஸாது ராஜ்யம் ப்ரஶாதி நஃ ।
பக்ஷ்யம் போஜ்யம் ச பேயம் ச லேஹ்யஞ்சேதமுபஸ்திதம் ॥ 39 ॥
ஶயநாநி ச முக்யாநி வாஜிநாம் காதநம் ச தே ।
ஏவம் ப்ருவாணம் து குஹம் ராகவஃ ப்ரத்யுவாச ஹ ॥ 40 ॥
அர்சிதாஶ்சைவ ஹ்ரு'ஷ்டாஶ்ச பவதா ஸர்வதா வயம் ।
பத்ப்யாமபிகமாச்சைவ ஸ்நேஹஸந்தர்ஶநேந ச ॥ 41 ॥
புஜாப்யாம் ஸாது பீநாப்யாம் பீடயந்வாக்யமப்ரவீத் ।
திஷ்ட்யா த்வாம் குஹ பஶ்யாமி ஹ்யரோகம் ஸஹ பாந்தவைஃ ।
அபி தே குஶலம் ராஷ்ட்ரே மித்ரேஷு ச தநேஷு ச ॥ 42 ॥
யத்த்விதம் பவதா கிஞ்சித்ப்ரீத்யா ஸமுபகல்பிதம் ।
ஸர்வம் ததநுஜாநாமி ந ஹி வர்தே ப்ரதிக்ரஹே ॥ 43 ॥
குஶசீராஜிநதரம் பலமூலாஶிநம் ச மாம் ।
வித்தி ப்ரணிஹிதம் தர்மே தாபஸம் வநகோசரம் ॥ 44 ॥
அஶ்வாநாம் காதநேநாஹமர்தீ நாந்யேந கேநசித் ।
ஏதாவதாऽத்ர பவதா பவிஷ்யாமி ஸுபூஜிதஃ ॥ 45 ॥
ஏதே ஹி தயிதா ராஜ்ஞஃ பிதுர்தஶரதஸ்ய மே ।
ஏதைஸ்ஸுவிஹிதைரஶ்வை பவிஷ்யாம்யஹமர்சிதஃ ॥ 46 ॥
அஶ்வாநாம் ப்ரதிபாநம் ச காதநம் சைவ ஸோऽந்வஶாத் ।
குஹஸ்தத்ரைவ புருஷாம் ஸ்த்வரிதம் தீயதாமிதி ॥ 47 ॥
ததஶ்சீரோத்தராஸங்கஃ ஸந்த்யாமந்வாஸ்ய பஶ்சிமாம் ।
ஜலமேவாததே போஜ்யம் லக்ஷ்மணேநாऽऽஹ்ரு'தம் ஸ்வயம் ॥ 48 ॥
தஸ்ய பூமௌ ஶயாநஸ்ய பாதௌ ப்ரக்ஷால்ய லக்ஷ்மணஃ ।
ஸபார்யஸ்ய ததோऽப்யேத்ய தஸ்தௌ வ்ரு'க்ஷமுபாஶ்ரிதஃ ॥ 49 ॥
குஹோऽபி ஸஹ ஸூதேந ஸௌமித்ரிமநுபாஷயந் ।
அந்வஜாக்ரத்ததோ ராமமப்ரமத்தோ தநுர்தரஃ ॥ 50 ॥
ததா ஶயாநஸ்ய ததோऽஸ்ய தீமதோ யஶஸ்விநோ தாஶரதேர்மஹாத்மநஃ ।
அத்ரு'ஷ்டதுஃகஸ்ய ஸுகோசிதஸ்ய ஸா ததாவ்யதீயாய சிரேண ஶர்வரீ ॥ 51 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அயோத்யாகாண்டே பஞ்சாஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha pañcāśassargaḥ |
viśālān kosalān ramyān yātvā lakṣmaṇapūrvajaḥ |
ayodhyābhimukho dhīmān prāñjalirvākyamabravīt || 1 ||
āpṛcche tvāṃ purīśreṣṭhe kākutsthaparipālite |
daivatāni ca yāni tvāṃ pālayanti vasanti ca || 2 ||
nivṛttavanavāsastvāmanṛṇo jagatīpateḥ |
punardrakṣyāmi mātrā ca pitrā ca saha saṅgataḥ || 3 ||
tato rudhiratāmrākṣo bhujamudyamya dakṣiṇam |
aśrupūrṇamukho dīno'bravījjānapadaṃ janam || 4 ||
anukrośo dayā caiva yathārhaṃ mayi vaḥ kṛtaḥ |
ciraṃ duḥkhasya pāpīyo gamyatāmarthasiddhaye || 5 ||
te'bhivādya mahātmānaṃ kṛtvā cāpi pradakṣiṇam |
vilapanto narā ghoraṃ vyatiṣṭhanta kvacit kvacit || 6 ||
tathā vilapatāṃ teṣāmatṛptānāṃ ca rāghavaḥ |
acakṣurviṣayaṃ prāyādyathārkaḥ kṣaṇadāmukhe || 7 ||
tato dhānyadhanopetān dānaśīlajanān śivān |
akutaścidbhayān ramyāṃścaityayūpasamāvṛtān || 8 ||
udyānāmravanopetān sampannasalilāśayān |
tuṣṭapuṣṭajanākīrṇān gokulākulasevitān || 9 ||
lakṣaṇīyānnarendrāṇāṃ brahmaghoṣābhināditān |
rathena puruṣavyāghraḥ kosalānatyavartata || 10 ||
madhyenamuditaṃ sphītaṃ ramyodyānasamākulam |
rājyaṃ bhogyaṃ narendrāṇāṃ yayau dhṛtimatāṃ varaḥ || 11 ||
tata stripathagāṃ divyāṃ śivatoyāmaśaivalām |
dadarśa rāghavo gaṅgāṃ puṇyāmṛṣiniṣevitām || 12 ||
āśramairavidūrasthaiḥ śrīmadbhissamalaṅkṛtām |
kāle'psarobhirhṛṣṭābhi ssevitāmbhohradāṃ śivām || 13 ||
devadānavagandharvaiḥ kinnarairupaśobhitām |
nānāgandharvapatnībhi ssevitāṃ satataṃ śivām || 14 ||
devā''krīḍaśatākīrṇāṃ devodyānaśatāyutām |
devārthamākāśagamāṃ vikhyātāṃ devapadminīm || 15 ||
jalāghātāṭṭahāsogrāṃ phenanirmalahāsinīm |
kvacidveṇīkṛtajalāṃ kvacidāvartaśobhitām || 16 ||
kvacit stimitagambhīrāṃ kvacidvegajalākulām |
kvacidgambhīranirghoṣāṃ kvacidbhairavanisvanām || 17 ||
devasaṅghāplutajalāṃ nirmalotpalaśobhitām |
kvacidābhogapulināṃ kvacinnirmalavālukām || 18 ||
haṃsasārasasaṅghuṣṭāṃ cakravākopakūjitām |
sadā madaiśca vihagairabhisannāditāntarām || 19 ||
kvacittīraruhairvṛkṣairmālābhirivaśobhitām |
kvacitphullotpalacchannāṃ kvacitpadmavanākulām || 20 ||
kvacitkumudaṣaṇḍaiśca kuḍmalairupaśobhitām |
nānāpuṣparajodhvastāṃ samadāmiva ca kvacit || 21 ||
vyapetamalasaṅghātāṃ maṇinirmaladarśanām |
diśāgajairvanagajai rmattaiśca varavāraṇaiḥ || 22 ||
devopavāhyaiśca muhussannāditavanāntarām |
pramadāmiva yatnena bhūṣitāṃ bhūṣaṇottamaiḥ || 23 ||
phalaiḥ puṣpaiḥ kisalayairvṛtāṃ gulmairdvijaistathā |
śiṃśumāraiśca nakraiśca bhujaṅgaiśca niṣevitām || 24 ||
viṣṇupādacyutāṃ divyāmapāpāṃ pāpanāśinīm |
tāṃ śaṅkarajaṭājūṭādbhraṣṭāṃ sāgaratejasā || 25 ||
samudramahiṣīṃ gaṅgāṃ sārasakrauñcanāditām |
āsasāda mahābāhuḥ śṛṅgiberapuraṃ prati || 26 ||
tāmūrmikalilāvartāmanvavekṣya mahārathaḥ |
sumantramabravītsūtamihaivādya vasāmahe || 27 ||
avidūrādayaṃ nadyā bahupuṣpapravālavān |
sumahāniṅgudīvṛkṣo vasāmo'traiva sārathe || 28 ||
drakṣyāma ssaritāṃ śreṣṭhāṃ sammānyasalilāṃ śivām |
devadānavagandharvamṛgamānuṣapakṣiṇām || 29 ||
lakṣmaṇaśca sumantraśca bāḍhamityeva rāghavam |
uktvā tamiṅgudīvṛkṣaṃ tadopayayaturhayaiḥ || 30 ||
rāmo'bhiyāya taṃ ramyaṃ vṛkṣamikṣvākunandanaḥ |
rathādavātarattasmātsabhārya ssahalakṣmaṇaḥ || 31 ||
sumantro'pyavatīryāsmānmocayitvā hayottamān |
vṛkṣamūlagataṃ rāmamupatasthe kṛtāñjaliḥ || 32 ||
tatra rājā guho nāma rāmasyātmasamassakhā |
niṣādajātyo balavān sthapatiśceti viśrutaḥ || 33 ||
sa śṛtvā puruṣavyāghraṃ rāmaṃ viṣayamāgatam |
vṛddhaiḥ parivṛto'mātyaiḥ jñātibhiścābhyupāgataḥ || 34 ||
tato niṣādādhipatiṃ dṛṣṭvā dūrādupasthitam |
saha saumitriṇā rāma ssamāgacchadguhena saḥ || 35 ||
tamārtassampariṣvajya guho rāghavamabravīt |
yathā'yodhyā tatheyaṃ te rāma kiṃ karavāṇi te || 36 ||
īdṛśaṃ hi mahābāho kaḥ prāpsyatyatithiṃ priyam |
tato guṇavadannādyamupādāya pṛthagvidham || 37 ||
arghyaṃ copānayatkṣipraṃ vākyaṃ cedamuvāca ha |
svāgataṃ te mahābāho taveyamakhilā mahī || 38 ||
vayaṃ preṣyā bhavānbhartā sādhu rājyaṃ praśādhi naḥ |
bhakṣyaṃ bhojyaṃ ca peyaṃ ca lehyañcedamupasthitam || 39 ||
śayanāni ca mukhyāni vājināṃ khādanaṃ ca te |
evaṃ bruvāṇaṃ tu guhaṃ rāghavaḥ pratyuvāca ha || 40 ||
arcitāścaiva hṛṣṭāśca bhavatā sarvathā vayam |
padbhyāmabhigamāccaiva snehasandarśanena ca || 41 ||
bhujābhyāṃ sādhu pīnābhyāṃ pīḍayanvākyamabravīt |
diṣṭyā tvāṃ guha paśyāmi hyarogaṃ saha bāndhavaiḥ |
api te kuśalaṃ rāṣṭre mitreṣu ca dhaneṣu ca || 42 ||
yattvidaṃ bhavatā kiñcitprītyā samupakalpitam |
sarvaṃ tadanujānāmi na hi varte pratigrahe || 43 ||
kuśacīrājinadharaṃ phalamūlāśinaṃ ca mām |
viddhi praṇihitaṃ dharme tāpasaṃ vanagocaram || 44 ||
aśvānāṃ khādanenāhamarthī nānyena kenacit |
etāvatā'tra bhavatā bhaviṣyāmi supūjitaḥ || 45 ||
ete hi dayitā rājñaḥ piturdaśarathasya me |
etaissuvihitairaśvai bhaviṣyāmyahamarcitaḥ || 46 ||
aśvānāṃ pratipānaṃ ca khādanaṃ caiva so'nvaśāt |
guhastatraiva puruṣāṃ stvaritaṃ dīyatāmiti || 47 ||
tataścīrottarāsaṅgaḥ sandhyāmanvāsya paścimām |
jalamevādade bhojyaṃ lakṣmaṇenā''hṛtaṃ svayam || 48 ||
tasya bhūmau śayānasya pādau prakṣālya lakṣmaṇaḥ |
sabhāryasya tato'bhyetya tasthau vṛkṣamupāśritaḥ || 49 ||
guho'pi saha sūtena saumitrimanubhāṣayan |
anvajāgrattato rāmamapramatto dhanurdharaḥ || 50 ||
tathā śayānasya tato'sya dhīmato yaśasvino dāśarathermahātmanaḥ |
adṛṣṭaduḥkhasya sukhocitasya sā tadāvyatīyāya cireṇa śarvarī || 51 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe pañcāśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ पञ्चाशस्सर्गः ।
विशालान् कोसलान् रम्यान् यात्वा लक्ष्मणपूर्वजः ।
अयोध्याभिमुखो धीमान् प्राञ्जलिर्वाक्यमब्रवीत् ॥ 1 ॥
आपृच्छे त्वां पुरीश्रेष्ठे काकुत्स्थपरिपालिते ।
दैवतानि च यानि त्वां पालयन्ति वसन्ति च ॥ 2 ॥
निवृत्तवनवासस्त्वामनृणो जगतीपतेः ।
पुनर्द्रक्ष्यामि मात्रा च पित्रा च सह सङ्गतः ॥ 3 ॥
ततो रुधिरताम्राक्षो भुजमुद्यम्य दक्षिणम् ।
अश्रुपूर्णमुखो दीनोऽब्रवीज्जानपदं जनम् ॥ 4 ॥
अनुक्रोशो दया चैव यथार्हं मयि वः कृतः ।
चिरं दुःखस्य पापीयो गम्यतामर्थसिद्धये ॥ 5 ॥
तेऽभिवाद्य महात्मानं कृत्वा चापि प्रदक्षिणम् ।
विलपन्तो नरा घोरं व्यतिष्ठन्त क्वचित् क्वचित् ॥ 6 ॥
तथा विलपतां तेषामतृप्तानां च राघवः ।
अचक्षुर्विषयं प्रायाद्यथार्कः क्षणदामुखे ॥ 7 ॥
ततो धान्यधनोपेतान् दानशीलजनान् शिवान् ।
अकुतश्चिद्भयान् रम्यांश्चैत्ययूपसमावृतान् ॥ 8 ॥
उद्यानाम्रवनोपेतान् सम्पन्नसलिलाशयान् ।
तुष्टपुष्टजनाकीर्णान् गोकुलाकुलसेवितान् ॥ 9 ॥
लक्षणीयान्नरेन्द्राणां ब्रह्मघोषाभिनादितान् ।
रथेन पुरुषव्याघ्रः कोसलानत्यवर्तत ॥ 10 ॥
मध्येनमुदितं स्फीतं रम्योद्यानसमाकुलम् ।
राज्यं भोग्यं नरेन्द्राणां ययौ धृतिमतां वरः ॥ 11 ॥
तत स्त्रिपथगां दिव्यां शिवतोयामशैवलाम् ।
ददर्श राघवो गङ्गां पुण्यामृषिनिषेविताम् ॥ 12 ॥
आश्रमैरविदूरस्थैः श्रीमद्भिस्समलङ्कृताम् ।
कालेऽप्सरोभिर्हृष्टाभि स्सेविताम्भोह्रदां शिवाम् ॥ 13 ॥
देवदानवगन्धर्वैः किन्नरैरुपशोभिताम् ।
नानागन्धर्वपत्नीभि स्सेवितां सततं शिवाम् ॥ 14 ॥
देवाऽऽक्रीडशताकीर्णां देवोद्यानशतायुताम् ।
देवार्थमाकाशगमां विख्यातां देवपद्मिनीम् ॥ 15 ॥
जलाघाताट्टहासोग्रां फेननिर्मलहासिनीम् ।
क्वचिद्वेणीकृतजलां क्वचिदावर्तशोभिताम् ॥ 16 ॥
क्वचित् स्तिमितगम्भीरां क्वचिद्वेगजलाकुलाम् ।
क्वचिद्गम्भीरनिर्घोषां क्वचिद्भैरवनिस्वनाम् ॥ 17 ॥
देवसङ्घाप्लुतजलां निर्मलोत्पलशोभिताम् ।
क्वचिदाभोगपुलिनां क्वचिन्निर्मलवालुकाम् ॥ 18 ॥
हंससारससङ्घुष्टां चक्रवाकोपकूजिताम् ।
सदा मदैश्च विहगैरभिसन्नादितान्तराम् ॥ 19 ॥
क्वचित्तीररुहैर्वृक्षैर्मालाभिरिवशोभिताम् ।
क्वचित्फुल्लोत्पलच्छन्नां क्वचित्पद्मवनाकुलाम् ॥ 20 ॥
क्वचित्कुमुदषण्डैश्च कुड्मलैरुपशोभिताम् ।
नानापुष्परजोध्वस्तां समदामिव च क्वचित् ॥ 21 ॥
व्यपेतमलसङ्घातां मणिनिर्मलदर्शनाम् ।
दिशागजैर्वनगजै र्मत्तैश्च वरवारणैः ॥ 22 ॥
देवोपवाह्यैश्च मुहुस्सन्नादितवनान्तराम् ।
प्रमदामिव यत्नेन भूषितां भूषणोत्तमैः ॥ 23 ॥
फलैः पुष्पैः किसलयैर्वृतां गुल्मैर्द्विजैस्तथा ।
शिंशुमारैश्च नक्रैश्च भुजङ्गैश्च निषेविताम् ॥ 24 ॥
विष्णुपादच्युतां दिव्यामपापां पापनाशिनीम् ।
तां शङ्करजटाजूटाद्भ्रष्टां सागरतेजसा ॥ 25 ॥
समुद्रमहिषीं गङ्गां सारसक्रौञ्चनादिताम् ।
आससाद महाबाहुः शृङ्गिबेरपुरं प्रति ॥ 26 ॥
तामूर्मिकलिलावर्तामन्ववेक्ष्य महारथः ।
सुमन्त्रमब्रवीत्सूतमिहैवाद्य वसामहे ॥ 27 ॥
अविदूरादयं नद्या बहुपुष्पप्रवालवान् ।
सुमहानिङ्गुदीवृक्षो वसामोऽत्रैव सारथे ॥ 28 ॥
द्रक्ष्याम स्सरितां श्रेष्ठां सम्मान्यसलिलां शिवाम् ।
देवदानवगन्धर्वमृगमानुषपक्षिणाम् ॥ 29 ॥
लक्ष्मणश्च सुमन्त्रश्च बाढमित्येव राघवम् ।
उक्त्वा तमिङ्गुदीवृक्षं तदोपययतुर्हयैः ॥ 30 ॥
रामोऽभियाय तं रम्यं वृक्षमिक्ष्वाकुनन्दनः ।
रथादवातरत्तस्मात्सभार्य स्सहलक्ष्मणः ॥ 31 ॥
सुमन्त्रोऽप्यवतीर्यास्मान्मोचयित्वा हयोत्तमान् ।
वृक्षमूलगतं राममुपतस्थे कृताञ्जलिः ॥ 32 ॥
तत्र राजा गुहो नाम रामस्यात्मसमस्सखा ।
निषादजात्यो बलवान् स्थपतिश्चेति विश्रुतः ॥ 33 ॥
स शृत्वा पुरुषव्याघ्रं रामं विषयमागतम् ।
वृद्धैः परिवृतोऽमात्यैः ज्ञातिभिश्चाभ्युपागतः ॥ 34 ॥
ततो निषादाधिपतिं दृष्ट्वा दूरादुपस्थितम् ।
सह सौमित्रिणा राम स्समागच्छद्गुहेन सः ॥ 35 ॥
तमार्तस्सम्परिष्वज्य गुहो राघवमब्रवीत् ।
यथाऽयोध्या तथेयं ते राम किं करवाणि ते ॥ 36 ॥
ईदृशं हि महाबाहो कः प्राप्स्यत्यतिथिं प्रियम् ।
ततो गुणवदन्नाद्यमुपादाय पृथग्विधम् ॥ 37 ॥
अर्घ्यं चोपानयत्क्षिप्रं वाक्यं चेदमुवाच ह ।
स्वागतं ते महाबाहो तवेयमखिला मही ॥ 38 ॥
वयं प्रेष्या भवान्भर्ता साधु राज्यं प्रशाधि नः ।
भक्ष्यं भोज्यं च पेयं च लेह्यञ्चेदमुपस्थितम् ॥ 39 ॥
शयनानि च मुख्यानि वाजिनां खादनं च ते ।
एवं ब्रुवाणं तु गुहं राघवः प्रत्युवाच ह ॥ 40 ॥
अर्चिताश्चैव हृष्टाश्च भवता सर्वथा वयम् ।
पद्भ्यामभिगमाच्चैव स्नेहसन्दर्शनेन च ॥ 41 ॥
भुजाभ्यां साधु पीनाभ्यां पीडयन्वाक्यमब्रवीत् ।
दिष्ट्या त्वां गुह पश्यामि ह्यरोगं सह बान्धवैः ।
अपि ते कुशलं राष्ट्रे मित्रेषु च धनेषु च ॥ 42 ॥
यत्त्विदं भवता किञ्चित्प्रीत्या समुपकल्पितम् ।
सर्वं तदनुजानामि न हि वर्ते प्रतिग्रहे ॥ 43 ॥
कुशचीराजिनधरं फलमूलाशिनं च माम् ।
विद्धि प्रणिहितं धर्मे तापसं वनगोचरम् ॥ 44 ॥
अश्वानां खादनेनाहमर्थी नान्येन केनचित् ।
एतावताऽत्र भवता भविष्यामि सुपूजितः ॥ 45 ॥
एते हि दयिता राज्ञः पितुर्दशरथस्य मे ।
एतैस्सुविहितैरश्वै भविष्याम्यहमर्चितः ॥ 46 ॥
अश्वानां प्रतिपानं च खादनं चैव सोऽन्वशात् ।
गुहस्तत्रैव पुरुषां स्त्वरितं दीयतामिति ॥ 47 ॥
ततश्चीरोत्तरासङ्गः सन्ध्यामन्वास्य पश्चिमाम् ।
जलमेवाददे भोज्यं लक्ष्मणेनाऽऽहृतं स्वयम् ॥ 48 ॥
तस्य भूमौ शयानस्य पादौ प्रक्षाल्य लक्ष्मणः ।
सभार्यस्य ततोऽभ्येत्य तस्थौ वृक्षमुपाश्रितः ॥ 49 ॥
गुहोऽपि सह सूतेन सौमित्रिमनुभाषयन् ।
अन्वजाग्रत्ततो राममप्रमत्तो धनुर्धरः ॥ 50 ॥
तथा शयानस्य ततोऽस्य धीमतो यशस्विनो दाशरथेर्महात्मनः ।
अदृष्टदुःखस्य सुखोचितस्य सा तदाव्यतीयाय चिरेण शर्वरी ॥ 51 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे पञ्चाशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha pañcāśassargaḥ |
viśālān kosalān ramyān yātvā lakṣmaṇapūrvajaḥ |
ayodhyābhimukho dhīmān prāñjalirvākyamabravīt || 1 ||
āpṛcche tvāṃ purīśreṣṭhe kākutsthaparipālite |
daivatāni ca yāni tvāṃ pālayanti vasanti ca || 2 ||
nivṛttavanavāsastvāmanṛṇo jagatīpateḥ |
punardrakṣyāmi mātrā ca pitrā ca saha saṅgataḥ || 3 ||
tato rudhiratāmrākṣo bhujamudyamya dakṣiṇam |
aśrupūrṇamukho dīno'bravījjānapadaṃ janam || 4 ||
anukrośo dayā caiva yathārhaṃ mayi vaḥ kṛtaḥ |
ciraṃ duḥkhasya pāpīyo gamyatāmarthasiddhaye || 5 ||
te'bhivādya mahātmānaṃ kṛtvā cāpi pradakṣiṇam |
vilapanto narā ghoraṃ vyatiṣṭhanta kvacit kvacit || 6 ||
tathā vilapatāṃ teṣāmatṛptānāṃ ca rāghavaḥ |
acakṣurviṣayaṃ prāyādyathārkaḥ kṣaṇadāmukhe || 7 ||
tato dhānyadhanopetān dānaśīlajanān śivān |
akutaścidbhayān ramyāṃścaityayūpasamāvṛtān || 8 ||
udyānāmravanopetān sampannasalilāśayān |
tuṣṭapuṣṭajanākīrṇān gokulākulasevitān || 9 ||
lakṣaṇīyānnarendrāṇāṃ brahmaghoṣābhināditān |
rathena puruṣavyāghraḥ kosalānatyavartata || 10 ||
madhyenamuditaṃ sphītaṃ ramyodyānasamākulam |
rājyaṃ bhogyaṃ narendrāṇāṃ yayau dhṛtimatāṃ varaḥ || 11 ||
tata stripathagāṃ divyāṃ śivatoyāmaśaivalām |
dadarśa rāghavo gaṅgāṃ puṇyāmṛṣiniṣevitām || 12 ||
āśramairavidūrasthaiḥ śrīmadbhissamalaṅkṛtām |
kāle'psarobhirhṛṣṭābhi ssevitāmbhohradāṃ śivām || 13 ||
devadānavagandharvaiḥ kinnarairupaśobhitām |
nānāgandharvapatnībhi ssevitāṃ satataṃ śivām || 14 ||
devā''krīḍaśatākīrṇāṃ devodyānaśatāyutām |
devārthamākāśagamāṃ vikhyātāṃ devapadminīm || 15 ||
jalāghātāṭṭahāsogrāṃ phenanirmalahāsinīm |
kvacidveṇīkṛtajalāṃ kvacidāvartaśobhitām || 16 ||
kvacit stimitagambhīrāṃ kvacidvegajalākulām |
kvacidgambhīranirghoṣāṃ kvacidbhairavanisvanām || 17 ||
devasaṅghāplutajalāṃ nirmalotpalaśobhitām |
kvacidābhogapulināṃ kvacinnirmalavālukām || 18 ||
haṃsasārasasaṅghuṣṭāṃ cakravākopakūjitām |
sadā madaiśca vihagairabhisannāditāntarām || 19 ||
kvacittīraruhairvṛkṣairmālābhirivaśobhitām |
kvacitphullotpalacchannāṃ kvacitpadmavanākulām || 20 ||
kvacitkumudaṣaṇḍaiśca kuḍmalairupaśobhitām |
nānāpuṣparajodhvastāṃ samadāmiva ca kvacit || 21 ||
vyapetamalasaṅghātāṃ maṇinirmaladarśanām |
diśāgajairvanagajai rmattaiśca varavāraṇaiḥ || 22 ||
devopavāhyaiśca muhussannāditavanāntarām |
pramadāmiva yatnena bhūṣitāṃ bhūṣaṇottamaiḥ || 23 ||
phalaiḥ puṣpaiḥ kisalayairvṛtāṃ gulmairdvijaistathā |
śiṃśumāraiśca nakraiśca bhujaṅgaiśca niṣevitām || 24 ||
viṣṇupādacyutāṃ divyāmapāpāṃ pāpanāśinīm |
tāṃ śaṅkarajaṭājūṭādbhraṣṭāṃ sāgaratejasā || 25 ||
samudramahiṣīṃ gaṅgāṃ sārasakrauñcanāditām |
āsasāda mahābāhuḥ śṛṅgiberapuraṃ prati || 26 ||
tāmūrmikalilāvartāmanvavekṣya mahārathaḥ |
sumantramabravītsūtamihaivādya vasāmahe || 27 ||
avidūrādayaṃ nadyā bahupuṣpapravālavān |
sumahāniṅgudīvṛkṣo vasāmo'traiva sārathe || 28 ||
drakṣyāma ssaritāṃ śreṣṭhāṃ sammānyasalilāṃ śivām |
devadānavagandharvamṛgamānuṣapakṣiṇām || 29 ||
lakṣmaṇaśca sumantraśca bāḍhamityeva rāghavam |
uktvā tamiṅgudīvṛkṣaṃ tadopayayaturhayaiḥ || 30 ||
rāmo'bhiyāya taṃ ramyaṃ vṛkṣamikṣvākunandanaḥ |
rathādavātarattasmātsabhārya ssahalakṣmaṇaḥ || 31 ||
sumantro'pyavatīryāsmānmocayitvā hayottamān |
vṛkṣamūlagataṃ rāmamupatasthe kṛtāñjaliḥ || 32 ||
tatra rājā guho nāma rāmasyātmasamassakhā |
niṣādajātyo balavān sthapatiśceti viśrutaḥ || 33 ||
sa śṛtvā puruṣavyāghraṃ rāmaṃ viṣayamāgatam |
vṛddhaiḥ parivṛto'mātyaiḥ jñātibhiścābhyupāgataḥ || 34 ||
tato niṣādādhipatiṃ dṛṣṭvā dūrādupasthitam |
saha saumitriṇā rāma ssamāgacchadguhena saḥ || 35 ||
tamārtassampariṣvajya guho rāghavamabravīt |
yathā'yodhyā tatheyaṃ te rāma kiṃ karavāṇi te || 36 ||
īdṛśaṃ hi mahābāho kaḥ prāpsyatyatithiṃ priyam |
tato guṇavadannādyamupādāya pṛthagvidham || 37 ||
arghyaṃ copānayatkṣipraṃ vākyaṃ cedamuvāca ha |
svāgataṃ te mahābāho taveyamakhilā mahī || 38 ||
vayaṃ preṣyā bhavānbhartā sādhu rājyaṃ praśādhi naḥ |
bhakṣyaṃ bhojyaṃ ca peyaṃ ca lehyañcedamupasthitam || 39 ||
śayanāni ca mukhyāni vājināṃ khādanaṃ ca te |
evaṃ bruvāṇaṃ tu guhaṃ rāghavaḥ pratyuvāca ha || 40 ||
arcitāścaiva hṛṣṭāśca bhavatā sarvathā vayam |
padbhyāmabhigamāccaiva snehasandarśanena ca || 41 ||
bhujābhyāṃ sādhu pīnābhyāṃ pīḍayanvākyamabravīt |
diṣṭyā tvāṃ guha paśyāmi hyarogaṃ saha bāndhavaiḥ |
api te kuśalaṃ rāṣṭre mitreṣu ca dhaneṣu ca || 42 ||
yattvidaṃ bhavatā kiñcitprītyā samupakalpitam |
sarvaṃ tadanujānāmi na hi varte pratigrahe || 43 ||
kuśacīrājinadharaṃ phalamūlāśinaṃ ca mām |
viddhi praṇihitaṃ dharme tāpasaṃ vanagocaram || 44 ||
aśvānāṃ khādanenāhamarthī nānyena kenacit |
etāvatā'tra bhavatā bhaviṣyāmi supūjitaḥ || 45 ||
ete hi dayitā rājñaḥ piturdaśarathasya me |
etaissuvihitairaśvai bhaviṣyāmyahamarcitaḥ || 46 ||
aśvānāṃ pratipānaṃ ca khādanaṃ caiva so'nvaśāt |
guhastatraiva puruṣāṃ stvaritaṃ dīyatāmiti || 47 ||
tataścīrottarāsaṅgaḥ sandhyāmanvāsya paścimām |
jalamevādade bhojyaṃ lakṣmaṇenā''hṛtaṃ svayam || 48 ||
tasya bhūmau śayānasya pādau prakṣālya lakṣmaṇaḥ |
sabhāryasya tato'bhyetya tasthau vṛkṣamupāśritaḥ || 49 ||
guho'pi saha sūtena saumitrimanubhāṣayan |
anvajāgrattato rāmamapramatto dhanurdharaḥ || 50 ||
tathā śayānasya tato'sya dhīmato yaśasvino dāśarathermahātmanaḥ |
adṛṣṭaduḥkhasya sukhocitasya sā tadāvyatīyāya cireṇa śarvarī || 51 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe pañcāśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.