ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଅଯୋଧ୍ଯାକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ପଞ୍ଚାଶସ୍ସର୍ଗଃ ।
ଵିଶାଲାନ୍ କୋସଲାନ୍ ରମ୍ଯାନ୍ ଯାତ୍ଵା ଲକ୍ଷ୍ମଣପୂର୍ଵଜଃ ।
ଅଯୋଧ୍ଯାଭିମୁଖୋ ଧୀମାନ୍ ପ୍ରାଞ୍ଜଲିର୍ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 1 ॥
ଆପୃଚ୍ଛେ ତ୍ଵାଂ ପୁରୀଶ୍ରେଷ୍ଠେ କାକୁତ୍ସ୍ଥପରିପାଲିତେ ।
ଦୈଵତାନି ଚ ଯାନି ତ୍ଵାଂ ପାଲଯନ୍ତି ଵସନ୍ତି ଚ ॥ 2 ॥
ନିଵୃତ୍ତଵନଵାସସ୍ତ୍ଵାମନୃଣୋ ଜଗତୀପତେଃ ।
ପୁନର୍ଦ୍ରକ୍ଷ୍ଯାମି ମାତ୍ରା ଚ ପିତ୍ରା ଚ ସହ ସଙ୍ଗତଃ ॥ 3 ॥
ତତୋ ରୁଧିରତାମ୍ରାକ୍ଷୋ ଭୁଜମୁଦ୍ଯମ୍ଯ ଦକ୍ଷିଣମ୍ ।
ଅଶ୍ରୁପୂର୍ଣମୁଖୋ ଦୀନୋଽବ୍ରଵୀଜ୍ଜାନପଦଂ ଜନମ୍ ॥ 4 ॥
ଅନୁକ୍ରୋଶୋ ଦଯା ଚୈଵ ଯଥାର୍ହଂ ମଯି ଵଃ କୃତଃ ।
ଚିରଂ ଦୁଃଖସ୍ଯ ପାପୀଯୋ ଗମ୍ଯତାମର୍ଥସିଦ୍ଧଯେ ॥ 5 ॥
ତେଽଭିଵାଦ୍ଯ ମହାତ୍ମାନଂ କୃତ୍ଵା ଚାପି ପ୍ରଦକ୍ଷିଣମ୍ ।
ଵିଲପନ୍ତୋ ନରା ଘୋରଂ ଵ୍ଯତିଷ୍ଠନ୍ତ କ୍ଵଚିତ୍ କ୍ଵଚିତ୍ ॥ 6 ॥
ତଥା ଵିଲପତାଂ ତେଷାମତୃପ୍ତାନାଂ ଚ ରାଘଵଃ ।
ଅଚକ୍ଷୁର୍ଵିଷଯଂ ପ୍ରାଯାଦ୍ଯଥାର୍କଃ କ୍ଷଣଦାମୁଖେ ॥ 7 ॥
ତତୋ ଧାନ୍ଯଧନୋପେତାନ୍ ଦାନଶୀଲଜନାନ୍ ଶିଵାନ୍ ।
ଅକୁତଶ୍ଚିଦ୍ଭଯାନ୍ ରମ୍ଯାଂଶ୍ଚୈତ୍ଯଯୂପସମାଵୃତାନ୍ ॥ 8 ॥
ଉଦ୍ଯାନାମ୍ରଵନୋପେତାନ୍ ସମ୍ପନ୍ନସଲିଲାଶଯାନ୍ ।
ତୁଷ୍ଟପୁଷ୍ଟଜନାକୀର୍ଣାନ୍ ଗୋକୁଲାକୁଲସେଵିତାନ୍ ॥ 9 ॥
ଲକ୍ଷଣୀଯାନ୍ନରେନ୍ଦ୍ରାଣାଂ ବ୍ରହ୍ମଘୋଷାଭିନାଦିତାନ୍ ।
ରଥେନ ପୁରୁଷଵ୍ଯାଘ୍ରଃ କୋସଲାନତ୍ଯଵର୍ତତ ॥ 10 ॥
ମଧ୍ଯେନମୁଦିତଂ ସ୍ଫୀତଂ ରମ୍ଯୋଦ୍ଯାନସମାକୁଲମ୍ ।
ରାଜ୍ଯଂ ଭୋଗ୍ଯଂ ନରେନ୍ଦ୍ରାଣାଂ ଯଯୌ ଧୃତିମତାଂ ଵରଃ ॥ 11 ॥
ତତ ସ୍ତ୍ରିପଥଗାଂ ଦିଵ୍ଯାଂ ଶିଵତୋଯାମଶୈଵଲାମ୍ ।
ଦଦର୍ଶ ରାଘଵୋ ଗଙ୍ଗାଂ ପୁଣ୍ଯାମୃଷିନିଷେଵିତାମ୍ ॥ 12 ॥
ଆଶ୍ରମୈରଵିଦୂରସ୍ଥୈଃ ଶ୍ରୀମଦ୍ଭିସ୍ସମଲଙ୍କୃତାମ୍ ।
କାଲେଽପ୍ସରୋଭିର୍ହୃଷ୍ଟାଭି ସ୍ସେଵିତାମ୍ଭୋହ୍ରଦାଂ ଶିଵାମ୍ ॥ 13 ॥
ଦେଵଦାନଵଗନ୍ଧର୍ଵୈଃ କିନ୍ନରୈରୁପଶୋଭିତାମ୍ ।
ନାନାଗନ୍ଧର୍ଵପତ୍ନୀଭି ସ୍ସେଵିତାଂ ସତତଂ ଶିଵାମ୍ ॥ 14 ॥
ଦେଵାଽଽକ୍ରୀଡଶତାକୀର୍ଣାଂ ଦେଵୋଦ୍ଯାନଶତାଯୁତାମ୍ ।
ଦେଵାର୍ଥମାକାଶଗମାଂ ଵିଖ୍ଯାତାଂ ଦେଵପଦ୍ମିନୀମ୍ ॥ 15 ॥
ଜଲାଘାତାଟ୍ଟହାସୋଗ୍ରାଂ ଫେନନିର୍ମଲହାସିନୀମ୍ ।
କ୍ଵଚିଦ୍ଵେଣୀକୃତଜଲାଂ କ୍ଵଚିଦାଵର୍ତଶୋଭିତାମ୍ ॥ 16 ॥
କ୍ଵଚିତ୍ ସ୍ତିମିତଗମ୍ଭୀରାଂ କ୍ଵଚିଦ୍ଵେଗଜଲାକୁଲାମ୍ ।
କ୍ଵଚିଦ୍ଗମ୍ଭୀରନିର୍ଘୋଷାଂ କ୍ଵଚିଦ୍ଭୈରଵନିସ୍ଵନାମ୍ ॥ 17 ॥
ଦେଵସଙ୍ଘାପ୍ଲୁତଜଲାଂ ନିର୍ମଲୋତ୍ପଲଶୋଭିତାମ୍ ।
କ୍ଵଚିଦାଭୋଗପୁଲିନାଂ କ୍ଵଚିନ୍ନିର୍ମଲଵାଲୁକାମ୍ ॥ 18 ॥
ହଂସସାରସସଙ୍ଘୁଷ୍ଟାଂ ଚକ୍ରଵାକୋପକୂଜିତାମ୍ ।
ସଦା ମଦୈଶ୍ଚ ଵିହଗୈରଭିସନ୍ନାଦିତାନ୍ତରାମ୍ ॥ 19 ॥
କ୍ଵଚିତ୍ତୀରରୁହୈର୍ଵୃକ୍ଷୈର୍ମାଲାଭିରିଵଶୋଭିତାମ୍ ।
କ୍ଵଚିତ୍ଫୁଲ୍ଲୋତ୍ପଲଚ୍ଛନ୍ନାଂ କ୍ଵଚିତ୍ପଦ୍ମଵନାକୁଲାମ୍ ॥ 20 ॥
କ୍ଵଚିତ୍କୁମୁଦଷଣ୍ଡୈଶ୍ଚ କୁଡ୍ମଲୈରୁପଶୋଭିତାମ୍ ।
ନାନାପୁଷ୍ପରଜୋଧ୍ଵସ୍ତାଂ ସମଦାମିଵ ଚ କ୍ଵଚିତ୍ ॥ 21 ॥
ଵ୍ଯପେତମଲସଙ୍ଘାତାଂ ମଣିନିର୍ମଲଦର୍ଶନାମ୍ ।
ଦିଶାଗଜୈର୍ଵନଗଜୈ ର୍ମତ୍ତୈଶ୍ଚ ଵରଵାରଣୈଃ ॥ 22 ॥
ଦେଵୋପଵାହ୍ଯୈଶ୍ଚ ମୁହୁସ୍ସନ୍ନାଦିତଵନାନ୍ତରାମ୍ ।
ପ୍ରମଦାମିଵ ଯତ୍ନେନ ଭୂଷିତାଂ ଭୂଷଣୋତ୍ତମୈଃ ॥ 23 ॥
ଫଲୈଃ ପୁଷ୍ପୈଃ କିସଲଯୈର୍ଵୃତାଂ ଗୁଲ୍ମୈର୍ଦ୍ଵିଜୈସ୍ତଥା ।
ଶିଂଶୁମାରୈଶ୍ଚ ନକ୍ରୈଶ୍ଚ ଭୁଜଙ୍ଗୈଶ୍ଚ ନିଷେଵିତାମ୍ ॥ 24 ॥
ଵିଷ୍ଣୁପାଦଚ୍ଯୁତାଂ ଦିଵ୍ଯାମପାପାଂ ପାପନାଶିନୀମ୍ ।
ତାଂ ଶଙ୍କରଜଟାଜୂଟାଦ୍ଭ୍ରଷ୍ଟାଂ ସାଗରତେଜସା ॥ 25 ॥
ସମୁଦ୍ରମହିଷୀଂ ଗଙ୍ଗାଂ ସାରସକ୍ରୌଞ୍ଚନାଦିତାମ୍ ।
ଆସସାଦ ମହାବାହୁଃ ଶୃଙ୍ଗିବେରପୁରଂ ପ୍ରତି ॥ 26 ॥
ତାମୂର୍ମିକଲିଲାଵର୍ତାମନ୍ଵଵେକ୍ଷ୍ଯ ମହାରଥଃ ।
ସୁମନ୍ତ୍ରମବ୍ରଵୀତ୍ସୂତମିହୈଵାଦ୍ଯ ଵସାମହେ ॥ 27 ॥
ଅଵିଦୂରାଦଯଂ ନଦ୍ଯା ବହୁପୁଷ୍ପପ୍ରଵାଲଵାନ୍ ।
ସୁମହାନିଙ୍ଗୁଦୀଵୃକ୍ଷୋ ଵସାମୋଽତ୍ରୈଵ ସାରଥେ ॥ 28 ॥
ଦ୍ରକ୍ଷ୍ଯାମ ସ୍ସରିତାଂ ଶ୍ରେଷ୍ଠାଂ ସମ୍ମାନ୍ଯସଲିଲାଂ ଶିଵାମ୍ ।
ଦେଵଦାନଵଗନ୍ଧର୍ଵମୃଗମାନୁଷପକ୍ଷିଣାମ୍ ॥ 29 ॥
ଲକ୍ଷ୍ମଣଶ୍ଚ ସୁମନ୍ତ୍ରଶ୍ଚ ବାଢମିତ୍ଯେଵ ରାଘଵମ୍ ।
ଉକ୍ତ୍ଵା ତମିଙ୍ଗୁଦୀଵୃକ୍ଷଂ ତଦୋପଯଯତୁର୍ହଯୈଃ ॥ 30 ॥
ରାମୋଽଭିଯାଯ ତଂ ରମ୍ଯଂ ଵୃକ୍ଷମିକ୍ଷ୍ଵାକୁନନ୍ଦନଃ ।
ରଥାଦଵାତରତ୍ତସ୍ମାତ୍ସଭାର୍ଯ ସ୍ସହଲକ୍ଷ୍ମଣଃ ॥ 31 ॥
ସୁମନ୍ତ୍ରୋଽପ୍ଯଵତୀର୍ଯାସ୍ମାନ୍ମୋଚଯିତ୍ଵା ହଯୋତ୍ତମାନ୍ ।
ଵୃକ୍ଷମୂଲଗତଂ ରାମମୁପତସ୍ଥେ କୃତାଞ୍ଜଲିଃ ॥ 32 ॥
ତତ୍ର ରାଜା ଗୁହୋ ନାମ ରାମସ୍ଯାତ୍ମସମସ୍ସଖା ।
ନିଷାଦଜାତ୍ଯୋ ବଲଵାନ୍ ସ୍ଥପତିଶ୍ଚେତି ଵିଶ୍ରୁତଃ ॥ 33 ॥
ସ ଶୃତ୍ଵା ପୁରୁଷଵ୍ଯାଘ୍ରଂ ରାମଂ ଵିଷଯମାଗତମ୍ ।
ଵୃଦ୍ଧୈଃ ପରିଵୃତୋଽମାତ୍ଯୈଃ ଜ୍ଞାତିଭିଶ୍ଚାଭ୍ଯୁପାଗତଃ ॥ 34 ॥
ତତୋ ନିଷାଦାଧିପତିଂ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ଦୂରାଦୁପସ୍ଥିତମ୍ ।
ସହ ସୌମିତ୍ରିଣା ରାମ ସ୍ସମାଗଚ୍ଛଦ୍ଗୁହେନ ସଃ ॥ 35 ॥
ତମାର୍ତସ୍ସମ୍ପରିଷ୍ଵଜ୍ଯ ଗୁହୋ ରାଘଵମବ୍ରଵୀତ୍ ।
ଯଥାଽଯୋଧ୍ଯା ତଥେଯଂ ତେ ରାମ କିଂ କରଵାଣି ତେ ॥ 36 ॥
ଈଦୃଶଂ ହି ମହାବାହୋ କଃ ପ୍ରାପ୍ସ୍ଯତ୍ଯତିଥିଂ ପ୍ରିଯମ୍ ।
ତତୋ ଗୁଣଵଦନ୍ନାଦ୍ଯମୁପାଦାଯ ପୃଥଗ୍ଵିଧମ୍ ॥ 37 ॥
ଅର୍ଘ୍ଯଂ ଚୋପାନଯତ୍କ୍ଷିପ୍ରଂ ଵାକ୍ଯଂ ଚେଦମୁଵାଚ ହ ।
ସ୍ଵାଗତଂ ତେ ମହାବାହୋ ତଵେଯମଖିଲା ମହୀ ॥ 38 ॥
ଵଯଂ ପ୍ରେଷ୍ଯା ଭଵାନ୍ଭର୍ତା ସାଧୁ ରାଜ୍ଯଂ ପ୍ରଶାଧି ନଃ ।
ଭକ୍ଷ୍ଯଂ ଭୋଜ୍ଯଂ ଚ ପେଯଂ ଚ ଲେହ୍ଯଞ୍ଚେଦମୁପସ୍ଥିତମ୍ ॥ 39 ॥
ଶଯନାନି ଚ ମୁଖ୍ଯାନି ଵାଜିନାଂ ଖାଦନଂ ଚ ତେ ।
ଏଵଂ ବ୍ରୁଵାଣଂ ତୁ ଗୁହଂ ରାଘଵଃ ପ୍ରତ୍ଯୁଵାଚ ହ ॥ 40 ॥
ଅର୍ଚିତାଶ୍ଚୈଵ ହୃଷ୍ଟାଶ୍ଚ ଭଵତା ସର୍ଵଥା ଵଯମ୍ ।
ପଦ୍ଭ୍ଯାମଭିଗମାଚ୍ଚୈଵ ସ୍ନେହସନ୍ଦର୍ଶନେନ ଚ ॥ 41 ॥
ଭୁଜାଭ୍ଯାଂ ସାଧୁ ପୀନାଭ୍ଯାଂ ପୀଡଯନ୍ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀତ୍ ।
ଦିଷ୍ଟ୍ଯା ତ୍ଵାଂ ଗୁହ ପଶ୍ଯାମି ହ୍ଯରୋଗଂ ସହ ବାନ୍ଧଵୈଃ ।
ଅପି ତେ କୁଶଲଂ ରାଷ୍ଟ୍ରେ ମିତ୍ରେଷୁ ଚ ଧନେଷୁ ଚ ॥ 42 ॥
ଯତ୍ତ୍ଵିଦଂ ଭଵତା କିଞ୍ଚିତ୍ପ୍ରୀତ୍ଯା ସମୁପକଲ୍ପିତମ୍ ।
ସର୍ଵଂ ତଦନୁଜାନାମି ନ ହି ଵର୍ତେ ପ୍ରତିଗ୍ରହେ ॥ 43 ॥
କୁଶଚୀରାଜିନଧରଂ ଫଲମୂଲାଶିନଂ ଚ ମାମ୍ ।
ଵିଦ୍ଧି ପ୍ରଣିହିତଂ ଧର୍ମେ ତାପସଂ ଵନଗୋଚରମ୍ ॥ 44 ॥
ଅଶ୍ଵାନାଂ ଖାଦନେନାହମର୍ଥୀ ନାନ୍ଯେନ କେନଚିତ୍ ।
ଏତାଵତାଽତ୍ର ଭଵତା ଭଵିଷ୍ଯାମି ସୁପୂଜିତଃ ॥ 45 ॥
ଏତେ ହି ଦଯିତା ରାଜ୍ଞଃ ପିତୁର୍ଦଶରଥସ୍ଯ ମେ ।
ଏତୈସ୍ସୁଵିହିତୈରଶ୍ଵୈ ଭଵିଷ୍ଯାମ୍ଯହମର୍ଚିତଃ ॥ 46 ॥
ଅଶ୍ଵାନାଂ ପ୍ରତିପାନଂ ଚ ଖାଦନଂ ଚୈଵ ସୋଽନ୍ଵଶାତ୍ ।
ଗୁହସ୍ତତ୍ରୈଵ ପୁରୁଷାଂ ସ୍ତ୍ଵରିତଂ ଦୀଯତାମିତି ॥ 47 ॥
ତତଶ୍ଚୀରୋତ୍ତରାସଙ୍ଗଃ ସନ୍ଧ୍ଯାମନ୍ଵାସ୍ଯ ପଶ୍ଚିମାମ୍ ।
ଜଲମେଵାଦଦେ ଭୋଜ୍ଯଂ ଲକ୍ଷ୍ମଣେନାଽଽହୃତଂ ସ୍ଵଯମ୍ ॥ 48 ॥
ତସ୍ଯ ଭୂମୌ ଶଯାନସ୍ଯ ପାଦୌ ପ୍ରକ୍ଷାଲ୍ଯ ଲକ୍ଷ୍ମଣଃ ।
ସଭାର୍ଯସ୍ଯ ତତୋଽଭ୍ଯେତ୍ଯ ତସ୍ଥୌ ଵୃକ୍ଷମୁପାଶ୍ରିତଃ ॥ 49 ॥
ଗୁହୋଽପି ସହ ସୂତେନ ସୌମିତ୍ରିମନୁଭାଷଯନ୍ ।
ଅନ୍ଵଜାଗ୍ରତ୍ତତୋ ରାମମପ୍ରମତ୍ତୋ ଧନୁର୍ଧରଃ ॥ 50 ॥
ତଥା ଶଯାନସ୍ଯ ତତୋଽସ୍ଯ ଧୀମତୋ ଯଶସ୍ଵିନୋ ଦାଶରଥେର୍ମହାତ୍ମନଃ ।
ଅଦୃଷ୍ଟଦୁଃଖସ୍ଯ ସୁଖୋଚିତସ୍ଯ ସା ତଦାଵ୍ଯତୀଯାଯ ଚିରେଣ ଶର୍ଵରୀ ॥ 51 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଅଯୋଧ୍ଯାକାଣ୍ଡେ ପଞ୍ଚାଶସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha pañcāśassargaḥ |
viśālān kosalān ramyān yātvā lakṣmaṇapūrvajaḥ |
ayodhyābhimukho dhīmān prāñjalirvākyamabravīt || 1 ||
āpṛcche tvāṃ purīśreṣṭhe kākutsthaparipālite |
daivatāni ca yāni tvāṃ pālayanti vasanti ca || 2 ||
nivṛttavanavāsastvāmanṛṇo jagatīpateḥ |
punardrakṣyāmi mātrā ca pitrā ca saha saṅgataḥ || 3 ||
tato rudhiratāmrākṣo bhujamudyamya dakṣiṇam |
aśrupūrṇamukho dīno'bravījjānapadaṃ janam || 4 ||
anukrośo dayā caiva yathārhaṃ mayi vaḥ kṛtaḥ |
ciraṃ duḥkhasya pāpīyo gamyatāmarthasiddhaye || 5 ||
te'bhivādya mahātmānaṃ kṛtvā cāpi pradakṣiṇam |
vilapanto narā ghoraṃ vyatiṣṭhanta kvacit kvacit || 6 ||
tathā vilapatāṃ teṣāmatṛptānāṃ ca rāghavaḥ |
acakṣurviṣayaṃ prāyādyathārkaḥ kṣaṇadāmukhe || 7 ||
tato dhānyadhanopetān dānaśīlajanān śivān |
akutaścidbhayān ramyāṃścaityayūpasamāvṛtān || 8 ||
udyānāmravanopetān sampannasalilāśayān |
tuṣṭapuṣṭajanākīrṇān gokulākulasevitān || 9 ||
lakṣaṇīyānnarendrāṇāṃ brahmaghoṣābhināditān |
rathena puruṣavyāghraḥ kosalānatyavartata || 10 ||
madhyenamuditaṃ sphītaṃ ramyodyānasamākulam |
rājyaṃ bhogyaṃ narendrāṇāṃ yayau dhṛtimatāṃ varaḥ || 11 ||
tata stripathagāṃ divyāṃ śivatoyāmaśaivalām |
dadarśa rāghavo gaṅgāṃ puṇyāmṛṣiniṣevitām || 12 ||
āśramairavidūrasthaiḥ śrīmadbhissamalaṅkṛtām |
kāle'psarobhirhṛṣṭābhi ssevitāmbhohradāṃ śivām || 13 ||
devadānavagandharvaiḥ kinnarairupaśobhitām |
nānāgandharvapatnībhi ssevitāṃ satataṃ śivām || 14 ||
devā''krīḍaśatākīrṇāṃ devodyānaśatāyutām |
devārthamākāśagamāṃ vikhyātāṃ devapadminīm || 15 ||
jalāghātāṭṭahāsogrāṃ phenanirmalahāsinīm |
kvacidveṇīkṛtajalāṃ kvacidāvartaśobhitām || 16 ||
kvacit stimitagambhīrāṃ kvacidvegajalākulām |
kvacidgambhīranirghoṣāṃ kvacidbhairavanisvanām || 17 ||
devasaṅghāplutajalāṃ nirmalotpalaśobhitām |
kvacidābhogapulināṃ kvacinnirmalavālukām || 18 ||
haṃsasārasasaṅghuṣṭāṃ cakravākopakūjitām |
sadā madaiśca vihagairabhisannāditāntarām || 19 ||
kvacittīraruhairvṛkṣairmālābhirivaśobhitām |
kvacitphullotpalacchannāṃ kvacitpadmavanākulām || 20 ||
kvacitkumudaṣaṇḍaiśca kuḍmalairupaśobhitām |
nānāpuṣparajodhvastāṃ samadāmiva ca kvacit || 21 ||
vyapetamalasaṅghātāṃ maṇinirmaladarśanām |
diśāgajairvanagajai rmattaiśca varavāraṇaiḥ || 22 ||
devopavāhyaiśca muhussannāditavanāntarām |
pramadāmiva yatnena bhūṣitāṃ bhūṣaṇottamaiḥ || 23 ||
phalaiḥ puṣpaiḥ kisalayairvṛtāṃ gulmairdvijaistathā |
śiṃśumāraiśca nakraiśca bhujaṅgaiśca niṣevitām || 24 ||
viṣṇupādacyutāṃ divyāmapāpāṃ pāpanāśinīm |
tāṃ śaṅkarajaṭājūṭādbhraṣṭāṃ sāgaratejasā || 25 ||
samudramahiṣīṃ gaṅgāṃ sārasakrauñcanāditām |
āsasāda mahābāhuḥ śṛṅgiberapuraṃ prati || 26 ||
tāmūrmikalilāvartāmanvavekṣya mahārathaḥ |
sumantramabravītsūtamihaivādya vasāmahe || 27 ||
avidūrādayaṃ nadyā bahupuṣpapravālavān |
sumahāniṅgudīvṛkṣo vasāmo'traiva sārathe || 28 ||
drakṣyāma ssaritāṃ śreṣṭhāṃ sammānyasalilāṃ śivām |
devadānavagandharvamṛgamānuṣapakṣiṇām || 29 ||
lakṣmaṇaśca sumantraśca bāḍhamityeva rāghavam |
uktvā tamiṅgudīvṛkṣaṃ tadopayayaturhayaiḥ || 30 ||
rāmo'bhiyāya taṃ ramyaṃ vṛkṣamikṣvākunandanaḥ |
rathādavātarattasmātsabhārya ssahalakṣmaṇaḥ || 31 ||
sumantro'pyavatīryāsmānmocayitvā hayottamān |
vṛkṣamūlagataṃ rāmamupatasthe kṛtāñjaliḥ || 32 ||
tatra rājā guho nāma rāmasyātmasamassakhā |
niṣādajātyo balavān sthapatiśceti viśrutaḥ || 33 ||
sa śṛtvā puruṣavyāghraṃ rāmaṃ viṣayamāgatam |
vṛddhaiḥ parivṛto'mātyaiḥ jñātibhiścābhyupāgataḥ || 34 ||
tato niṣādādhipatiṃ dṛṣṭvā dūrādupasthitam |
saha saumitriṇā rāma ssamāgacchadguhena saḥ || 35 ||
tamārtassampariṣvajya guho rāghavamabravīt |
yathā'yodhyā tatheyaṃ te rāma kiṃ karavāṇi te || 36 ||
īdṛśaṃ hi mahābāho kaḥ prāpsyatyatithiṃ priyam |
tato guṇavadannādyamupādāya pṛthagvidham || 37 ||
arghyaṃ copānayatkṣipraṃ vākyaṃ cedamuvāca ha |
svāgataṃ te mahābāho taveyamakhilā mahī || 38 ||
vayaṃ preṣyā bhavānbhartā sādhu rājyaṃ praśādhi naḥ |
bhakṣyaṃ bhojyaṃ ca peyaṃ ca lehyañcedamupasthitam || 39 ||
śayanāni ca mukhyāni vājināṃ khādanaṃ ca te |
evaṃ bruvāṇaṃ tu guhaṃ rāghavaḥ pratyuvāca ha || 40 ||
arcitāścaiva hṛṣṭāśca bhavatā sarvathā vayam |
padbhyāmabhigamāccaiva snehasandarśanena ca || 41 ||
bhujābhyāṃ sādhu pīnābhyāṃ pīḍayanvākyamabravīt |
diṣṭyā tvāṃ guha paśyāmi hyarogaṃ saha bāndhavaiḥ |
api te kuśalaṃ rāṣṭre mitreṣu ca dhaneṣu ca || 42 ||
yattvidaṃ bhavatā kiñcitprītyā samupakalpitam |
sarvaṃ tadanujānāmi na hi varte pratigrahe || 43 ||
kuśacīrājinadharaṃ phalamūlāśinaṃ ca mām |
viddhi praṇihitaṃ dharme tāpasaṃ vanagocaram || 44 ||
aśvānāṃ khādanenāhamarthī nānyena kenacit |
etāvatā'tra bhavatā bhaviṣyāmi supūjitaḥ || 45 ||
ete hi dayitā rājñaḥ piturdaśarathasya me |
etaissuvihitairaśvai bhaviṣyāmyahamarcitaḥ || 46 ||
aśvānāṃ pratipānaṃ ca khādanaṃ caiva so'nvaśāt |
guhastatraiva puruṣāṃ stvaritaṃ dīyatāmiti || 47 ||
tataścīrottarāsaṅgaḥ sandhyāmanvāsya paścimām |
jalamevādade bhojyaṃ lakṣmaṇenā''hṛtaṃ svayam || 48 ||
tasya bhūmau śayānasya pādau prakṣālya lakṣmaṇaḥ |
sabhāryasya tato'bhyetya tasthau vṛkṣamupāśritaḥ || 49 ||
guho'pi saha sūtena saumitrimanubhāṣayan |
anvajāgrattato rāmamapramatto dhanurdharaḥ || 50 ||
tathā śayānasya tato'sya dhīmato yaśasvino dāśarathermahātmanaḥ |
adṛṣṭaduḥkhasya sukhocitasya sā tadāvyatīyāya cireṇa śarvarī || 51 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe pañcāśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ पञ्चाशस्सर्गः ।
विशालान् कोसलान् रम्यान् यात्वा लक्ष्मणपूर्वजः ।
अयोध्याभिमुखो धीमान् प्राञ्जलिर्वाक्यमब्रवीत् ॥ 1 ॥
आपृच्छे त्वां पुरीश्रेष्ठे काकुत्स्थपरिपालिते ।
दैवतानि च यानि त्वां पालयन्ति वसन्ति च ॥ 2 ॥
निवृत्तवनवासस्त्वामनृणो जगतीपतेः ।
पुनर्द्रक्ष्यामि मात्रा च पित्रा च सह सङ्गतः ॥ 3 ॥
ततो रुधिरताम्राक्षो भुजमुद्यम्य दक्षिणम् ।
अश्रुपूर्णमुखो दीनोऽब्रवीज्जानपदं जनम् ॥ 4 ॥
अनुक्रोशो दया चैव यथार्हं मयि वः कृतः ।
चिरं दुःखस्य पापीयो गम्यतामर्थसिद्धये ॥ 5 ॥
तेऽभिवाद्य महात्मानं कृत्वा चापि प्रदक्षिणम् ।
विलपन्तो नरा घोरं व्यतिष्ठन्त क्वचित् क्वचित् ॥ 6 ॥
तथा विलपतां तेषामतृप्तानां च राघवः ।
अचक्षुर्विषयं प्रायाद्यथार्कः क्षणदामुखे ॥ 7 ॥
ततो धान्यधनोपेतान् दानशीलजनान् शिवान् ।
अकुतश्चिद्भयान् रम्यांश्चैत्ययूपसमावृतान् ॥ 8 ॥
उद्यानाम्रवनोपेतान् सम्पन्नसलिलाशयान् ।
तुष्टपुष्टजनाकीर्णान् गोकुलाकुलसेवितान् ॥ 9 ॥
लक्षणीयान्नरेन्द्राणां ब्रह्मघोषाभिनादितान् ।
रथेन पुरुषव्याघ्रः कोसलानत्यवर्तत ॥ 10 ॥
मध्येनमुदितं स्फीतं रम्योद्यानसमाकुलम् ।
राज्यं भोग्यं नरेन्द्राणां ययौ धृतिमतां वरः ॥ 11 ॥
तत स्त्रिपथगां दिव्यां शिवतोयामशैवलाम् ।
ददर्श राघवो गङ्गां पुण्यामृषिनिषेविताम् ॥ 12 ॥
आश्रमैरविदूरस्थैः श्रीमद्भिस्समलङ्कृताम् ।
कालेऽप्सरोभिर्हृष्टाभि स्सेविताम्भोह्रदां शिवाम् ॥ 13 ॥
देवदानवगन्धर्वैः किन्नरैरुपशोभिताम् ।
नानागन्धर्वपत्नीभि स्सेवितां सततं शिवाम् ॥ 14 ॥
देवाऽऽक्रीडशताकीर्णां देवोद्यानशतायुताम् ।
देवार्थमाकाशगमां विख्यातां देवपद्मिनीम् ॥ 15 ॥
जलाघाताट्टहासोग्रां फेननिर्मलहासिनीम् ।
क्वचिद्वेणीकृतजलां क्वचिदावर्तशोभिताम् ॥ 16 ॥
क्वचित् स्तिमितगम्भीरां क्वचिद्वेगजलाकुलाम् ।
क्वचिद्गम्भीरनिर्घोषां क्वचिद्भैरवनिस्वनाम् ॥ 17 ॥
देवसङ्घाप्लुतजलां निर्मलोत्पलशोभिताम् ।
क्वचिदाभोगपुलिनां क्वचिन्निर्मलवालुकाम् ॥ 18 ॥
हंससारससङ्घुष्टां चक्रवाकोपकूजिताम् ।
सदा मदैश्च विहगैरभिसन्नादितान्तराम् ॥ 19 ॥
क्वचित्तीररुहैर्वृक्षैर्मालाभिरिवशोभिताम् ।
क्वचित्फुल्लोत्पलच्छन्नां क्वचित्पद्मवनाकुलाम् ॥ 20 ॥
क्वचित्कुमुदषण्डैश्च कुड्मलैरुपशोभिताम् ।
नानापुष्परजोध्वस्तां समदामिव च क्वचित् ॥ 21 ॥
व्यपेतमलसङ्घातां मणिनिर्मलदर्शनाम् ।
दिशागजैर्वनगजै र्मत्तैश्च वरवारणैः ॥ 22 ॥
देवोपवाह्यैश्च मुहुस्सन्नादितवनान्तराम् ।
प्रमदामिव यत्नेन भूषितां भूषणोत्तमैः ॥ 23 ॥
फलैः पुष्पैः किसलयैर्वृतां गुल्मैर्द्विजैस्तथा ।
शिंशुमारैश्च नक्रैश्च भुजङ्गैश्च निषेविताम् ॥ 24 ॥
विष्णुपादच्युतां दिव्यामपापां पापनाशिनीम् ।
तां शङ्करजटाजूटाद्भ्रष्टां सागरतेजसा ॥ 25 ॥
समुद्रमहिषीं गङ्गां सारसक्रौञ्चनादिताम् ।
आससाद महाबाहुः शृङ्गिबेरपुरं प्रति ॥ 26 ॥
तामूर्मिकलिलावर्तामन्ववेक्ष्य महारथः ।
सुमन्त्रमब्रवीत्सूतमिहैवाद्य वसामहे ॥ 27 ॥
अविदूरादयं नद्या बहुपुष्पप्रवालवान् ।
सुमहानिङ्गुदीवृक्षो वसामोऽत्रैव सारथे ॥ 28 ॥
द्रक्ष्याम स्सरितां श्रेष्ठां सम्मान्यसलिलां शिवाम् ।
देवदानवगन्धर्वमृगमानुषपक्षिणाम् ॥ 29 ॥
लक्ष्मणश्च सुमन्त्रश्च बाढमित्येव राघवम् ।
उक्त्वा तमिङ्गुदीवृक्षं तदोपययतुर्हयैः ॥ 30 ॥
रामोऽभियाय तं रम्यं वृक्षमिक्ष्वाकुनन्दनः ।
रथादवातरत्तस्मात्सभार्य स्सहलक्ष्मणः ॥ 31 ॥
सुमन्त्रोऽप्यवतीर्यास्मान्मोचयित्वा हयोत्तमान् ।
वृक्षमूलगतं राममुपतस्थे कृताञ्जलिः ॥ 32 ॥
तत्र राजा गुहो नाम रामस्यात्मसमस्सखा ।
निषादजात्यो बलवान् स्थपतिश्चेति विश्रुतः ॥ 33 ॥
स शृत्वा पुरुषव्याघ्रं रामं विषयमागतम् ।
वृद्धैः परिवृतोऽमात्यैः ज्ञातिभिश्चाभ्युपागतः ॥ 34 ॥
ततो निषादाधिपतिं दृष्ट्वा दूरादुपस्थितम् ।
सह सौमित्रिणा राम स्समागच्छद्गुहेन सः ॥ 35 ॥
तमार्तस्सम्परिष्वज्य गुहो राघवमब्रवीत् ।
यथाऽयोध्या तथेयं ते राम किं करवाणि ते ॥ 36 ॥
ईदृशं हि महाबाहो कः प्राप्स्यत्यतिथिं प्रियम् ।
ततो गुणवदन्नाद्यमुपादाय पृथग्विधम् ॥ 37 ॥
अर्घ्यं चोपानयत्क्षिप्रं वाक्यं चेदमुवाच ह ।
स्वागतं ते महाबाहो तवेयमखिला मही ॥ 38 ॥
वयं प्रेष्या भवान्भर्ता साधु राज्यं प्रशाधि नः ।
भक्ष्यं भोज्यं च पेयं च लेह्यञ्चेदमुपस्थितम् ॥ 39 ॥
शयनानि च मुख्यानि वाजिनां खादनं च ते ।
एवं ब्रुवाणं तु गुहं राघवः प्रत्युवाच ह ॥ 40 ॥
अर्चिताश्चैव हृष्टाश्च भवता सर्वथा वयम् ।
पद्भ्यामभिगमाच्चैव स्नेहसन्दर्शनेन च ॥ 41 ॥
भुजाभ्यां साधु पीनाभ्यां पीडयन्वाक्यमब्रवीत् ।
दिष्ट्या त्वां गुह पश्यामि ह्यरोगं सह बान्धवैः ।
अपि ते कुशलं राष्ट्रे मित्रेषु च धनेषु च ॥ 42 ॥
यत्त्विदं भवता किञ्चित्प्रीत्या समुपकल्पितम् ।
सर्वं तदनुजानामि न हि वर्ते प्रतिग्रहे ॥ 43 ॥
कुशचीराजिनधरं फलमूलाशिनं च माम् ।
विद्धि प्रणिहितं धर्मे तापसं वनगोचरम् ॥ 44 ॥
अश्वानां खादनेनाहमर्थी नान्येन केनचित् ।
एतावताऽत्र भवता भविष्यामि सुपूजितः ॥ 45 ॥
एते हि दयिता राज्ञः पितुर्दशरथस्य मे ।
एतैस्सुविहितैरश्वै भविष्याम्यहमर्चितः ॥ 46 ॥
अश्वानां प्रतिपानं च खादनं चैव सोऽन्वशात् ।
गुहस्तत्रैव पुरुषां स्त्वरितं दीयतामिति ॥ 47 ॥
ततश्चीरोत्तरासङ्गः सन्ध्यामन्वास्य पश्चिमाम् ।
जलमेवाददे भोज्यं लक्ष्मणेनाऽऽहृतं स्वयम् ॥ 48 ॥
तस्य भूमौ शयानस्य पादौ प्रक्षाल्य लक्ष्मणः ।
सभार्यस्य ततोऽभ्येत्य तस्थौ वृक्षमुपाश्रितः ॥ 49 ॥
गुहोऽपि सह सूतेन सौमित्रिमनुभाषयन् ।
अन्वजाग्रत्ततो राममप्रमत्तो धनुर्धरः ॥ 50 ॥
तथा शयानस्य ततोऽस्य धीमतो यशस्विनो दाशरथेर्महात्मनः ।
अदृष्टदुःखस्य सुखोचितस्य सा तदाव्यतीयाय चिरेण शर्वरी ॥ 51 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे पञ्चाशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha pañcāśassargaḥ |
viśālān kosalān ramyān yātvā lakṣmaṇapūrvajaḥ |
ayodhyābhimukho dhīmān prāñjalirvākyamabravīt || 1 ||
āpṛcche tvāṃ purīśreṣṭhe kākutsthaparipālite |
daivatāni ca yāni tvāṃ pālayanti vasanti ca || 2 ||
nivṛttavanavāsastvāmanṛṇo jagatīpateḥ |
punardrakṣyāmi mātrā ca pitrā ca saha saṅgataḥ || 3 ||
tato rudhiratāmrākṣo bhujamudyamya dakṣiṇam |
aśrupūrṇamukho dīno'bravījjānapadaṃ janam || 4 ||
anukrośo dayā caiva yathārhaṃ mayi vaḥ kṛtaḥ |
ciraṃ duḥkhasya pāpīyo gamyatāmarthasiddhaye || 5 ||
te'bhivādya mahātmānaṃ kṛtvā cāpi pradakṣiṇam |
vilapanto narā ghoraṃ vyatiṣṭhanta kvacit kvacit || 6 ||
tathā vilapatāṃ teṣāmatṛptānāṃ ca rāghavaḥ |
acakṣurviṣayaṃ prāyādyathārkaḥ kṣaṇadāmukhe || 7 ||
tato dhānyadhanopetān dānaśīlajanān śivān |
akutaścidbhayān ramyāṃścaityayūpasamāvṛtān || 8 ||
udyānāmravanopetān sampannasalilāśayān |
tuṣṭapuṣṭajanākīrṇān gokulākulasevitān || 9 ||
lakṣaṇīyānnarendrāṇāṃ brahmaghoṣābhināditān |
rathena puruṣavyāghraḥ kosalānatyavartata || 10 ||
madhyenamuditaṃ sphītaṃ ramyodyānasamākulam |
rājyaṃ bhogyaṃ narendrāṇāṃ yayau dhṛtimatāṃ varaḥ || 11 ||
tata stripathagāṃ divyāṃ śivatoyāmaśaivalām |
dadarśa rāghavo gaṅgāṃ puṇyāmṛṣiniṣevitām || 12 ||
āśramairavidūrasthaiḥ śrīmadbhissamalaṅkṛtām |
kāle'psarobhirhṛṣṭābhi ssevitāmbhohradāṃ śivām || 13 ||
devadānavagandharvaiḥ kinnarairupaśobhitām |
nānāgandharvapatnībhi ssevitāṃ satataṃ śivām || 14 ||
devā''krīḍaśatākīrṇāṃ devodyānaśatāyutām |
devārthamākāśagamāṃ vikhyātāṃ devapadminīm || 15 ||
jalāghātāṭṭahāsogrāṃ phenanirmalahāsinīm |
kvacidveṇīkṛtajalāṃ kvacidāvartaśobhitām || 16 ||
kvacit stimitagambhīrāṃ kvacidvegajalākulām |
kvacidgambhīranirghoṣāṃ kvacidbhairavanisvanām || 17 ||
devasaṅghāplutajalāṃ nirmalotpalaśobhitām |
kvacidābhogapulināṃ kvacinnirmalavālukām || 18 ||
haṃsasārasasaṅghuṣṭāṃ cakravākopakūjitām |
sadā madaiśca vihagairabhisannāditāntarām || 19 ||
kvacittīraruhairvṛkṣairmālābhirivaśobhitām |
kvacitphullotpalacchannāṃ kvacitpadmavanākulām || 20 ||
kvacitkumudaṣaṇḍaiśca kuḍmalairupaśobhitām |
nānāpuṣparajodhvastāṃ samadāmiva ca kvacit || 21 ||
vyapetamalasaṅghātāṃ maṇinirmaladarśanām |
diśāgajairvanagajai rmattaiśca varavāraṇaiḥ || 22 ||
devopavāhyaiśca muhussannāditavanāntarām |
pramadāmiva yatnena bhūṣitāṃ bhūṣaṇottamaiḥ || 23 ||
phalaiḥ puṣpaiḥ kisalayairvṛtāṃ gulmairdvijaistathā |
śiṃśumāraiśca nakraiśca bhujaṅgaiśca niṣevitām || 24 ||
viṣṇupādacyutāṃ divyāmapāpāṃ pāpanāśinīm |
tāṃ śaṅkarajaṭājūṭādbhraṣṭāṃ sāgaratejasā || 25 ||
samudramahiṣīṃ gaṅgāṃ sārasakrauñcanāditām |
āsasāda mahābāhuḥ śṛṅgiberapuraṃ prati || 26 ||
tāmūrmikalilāvartāmanvavekṣya mahārathaḥ |
sumantramabravītsūtamihaivādya vasāmahe || 27 ||
avidūrādayaṃ nadyā bahupuṣpapravālavān |
sumahāniṅgudīvṛkṣo vasāmo'traiva sārathe || 28 ||
drakṣyāma ssaritāṃ śreṣṭhāṃ sammānyasalilāṃ śivām |
devadānavagandharvamṛgamānuṣapakṣiṇām || 29 ||
lakṣmaṇaśca sumantraśca bāḍhamityeva rāghavam |
uktvā tamiṅgudīvṛkṣaṃ tadopayayaturhayaiḥ || 30 ||
rāmo'bhiyāya taṃ ramyaṃ vṛkṣamikṣvākunandanaḥ |
rathādavātarattasmātsabhārya ssahalakṣmaṇaḥ || 31 ||
sumantro'pyavatīryāsmānmocayitvā hayottamān |
vṛkṣamūlagataṃ rāmamupatasthe kṛtāñjaliḥ || 32 ||
tatra rājā guho nāma rāmasyātmasamassakhā |
niṣādajātyo balavān sthapatiśceti viśrutaḥ || 33 ||
sa śṛtvā puruṣavyāghraṃ rāmaṃ viṣayamāgatam |
vṛddhaiḥ parivṛto'mātyaiḥ jñātibhiścābhyupāgataḥ || 34 ||
tato niṣādādhipatiṃ dṛṣṭvā dūrādupasthitam |
saha saumitriṇā rāma ssamāgacchadguhena saḥ || 35 ||
tamārtassampariṣvajya guho rāghavamabravīt |
yathā'yodhyā tatheyaṃ te rāma kiṃ karavāṇi te || 36 ||
īdṛśaṃ hi mahābāho kaḥ prāpsyatyatithiṃ priyam |
tato guṇavadannādyamupādāya pṛthagvidham || 37 ||
arghyaṃ copānayatkṣipraṃ vākyaṃ cedamuvāca ha |
svāgataṃ te mahābāho taveyamakhilā mahī || 38 ||
vayaṃ preṣyā bhavānbhartā sādhu rājyaṃ praśādhi naḥ |
bhakṣyaṃ bhojyaṃ ca peyaṃ ca lehyañcedamupasthitam || 39 ||
śayanāni ca mukhyāni vājināṃ khādanaṃ ca te |
evaṃ bruvāṇaṃ tu guhaṃ rāghavaḥ pratyuvāca ha || 40 ||
arcitāścaiva hṛṣṭāśca bhavatā sarvathā vayam |
padbhyāmabhigamāccaiva snehasandarśanena ca || 41 ||
bhujābhyāṃ sādhu pīnābhyāṃ pīḍayanvākyamabravīt |
diṣṭyā tvāṃ guha paśyāmi hyarogaṃ saha bāndhavaiḥ |
api te kuśalaṃ rāṣṭre mitreṣu ca dhaneṣu ca || 42 ||
yattvidaṃ bhavatā kiñcitprītyā samupakalpitam |
sarvaṃ tadanujānāmi na hi varte pratigrahe || 43 ||
kuśacīrājinadharaṃ phalamūlāśinaṃ ca mām |
viddhi praṇihitaṃ dharme tāpasaṃ vanagocaram || 44 ||
aśvānāṃ khādanenāhamarthī nānyena kenacit |
etāvatā'tra bhavatā bhaviṣyāmi supūjitaḥ || 45 ||
ete hi dayitā rājñaḥ piturdaśarathasya me |
etaissuvihitairaśvai bhaviṣyāmyahamarcitaḥ || 46 ||
aśvānāṃ pratipānaṃ ca khādanaṃ caiva so'nvaśāt |
guhastatraiva puruṣāṃ stvaritaṃ dīyatāmiti || 47 ||
tataścīrottarāsaṅgaḥ sandhyāmanvāsya paścimām |
jalamevādade bhojyaṃ lakṣmaṇenā''hṛtaṃ svayam || 48 ||
tasya bhūmau śayānasya pādau prakṣālya lakṣmaṇaḥ |
sabhāryasya tato'bhyetya tasthau vṛkṣamupāśritaḥ || 49 ||
guho'pi saha sūtena saumitrimanubhāṣayan |
anvajāgrattato rāmamapramatto dhanurdharaḥ || 50 ||
tathā śayānasya tato'sya dhīmato yaśasvino dāśarathermahātmanaḥ |
adṛṣṭaduḥkhasya sukhocitasya sā tadāvyatīyāya cireṇa śarvarī || 51 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe pañcāśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.