ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਅਯੋਧ੍ਯਾਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ ਪਞ੍ਚਾਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਵਿਸ਼ਾਲਾਨ੍ ਕੋਸਲਾਨ੍ ਰਮ੍ਯਾਨ੍ ਯਾਤ੍ਵਾ ਲਕ੍ष੍ਮਣਪੂਰ੍ਵਜਃ ।
ਅਯੋਧ੍ਯਾਭਿਮੁਖੋ ਧੀਮਾਨ੍ ਪ੍ਰਾਞ੍ਜਲਿਰ੍ਵਾਕ੍ਯਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 1 ॥
ਆਪृਚ੍ਛੇ ਤ੍ਵਾਂ ਪੁਰੀਸ਼੍ਰੇष੍ਠੇ ਕਾਕੁਤ੍ਸ੍ਥਪਰਿਪਾਲਿਤੇ ।
ਦੈਵਤਾਨਿ ਚ ਯਾਨਿ ਤ੍ਵਾਂ ਪਾਲਯਨ੍ਤਿ ਵਸਨ੍ਤਿ ਚ ॥ 2 ॥
ਨਿਵृਤ੍ਤਵਨਵਾਸਸ੍ਤ੍ਵਾਮਨृਣੋ ਜਗਤੀਪਤੇਃ ।
ਪੁਨਰ੍ਦ੍ਰਕ੍ष੍ਯਾਮਿ ਮਾਤ੍ਰਾ ਚ ਪਿਤ੍ਰਾ ਚ ਸਹ ਸਙ੍ਗਤਃ ॥ 3 ॥
ਤਤੋ ਰੁਧਿਰਤਾਮ੍ਰਾਕ੍षੋ ਭੁਜਮੁਦ੍ਯਮ੍ਯ ਦਕ੍षਿਣਮ੍ ।
ਅਸ਼੍ਰੁਪੂਰ੍ਣਮੁਖੋ ਦੀਨੋऽਬ੍ਰਵੀਜ੍ਜਾਨਪਦਂ ਜਨਮ੍ ॥ 4 ॥
ਅਨੁਕ੍ਰੋਸ਼ੋ ਦਯਾ ਚੈਵ ਯਥਾਰ੍ਹਂ ਮਯਿ ਵਃ ਕृਤਃ ।
ਚਿਰਂ ਦੁਃਖਸ੍ਯ ਪਾਪੀਯੋ ਗਮ੍ਯਤਾਮਰ੍ਥਸਿਦ੍ਧਯੇ ॥ 5 ॥
ਤੇऽਭਿਵਾਦ੍ਯ ਮਹਾਤ੍ਮਾਨਂ ਕृਤ੍ਵਾ ਚਾਪਿ ਪ੍ਰਦਕ੍षਿਣਮ੍ ।
ਵਿਲਪਨ੍ਤੋ ਨਰਾ ਘੋਰਂ ਵ੍ਯਤਿष੍ਠਨ੍ਤ ਕ੍ਵਚਿਤ੍ ਕ੍ਵਚਿਤ੍ ॥ 6 ॥
ਤਥਾ ਵਿਲਪਤਾਂ ਤੇषਾਮਤृਪ੍ਤਾਨਾਂ ਚ ਰਾਘਵਃ ।
ਅਚਕ੍षੁਰ੍ਵਿषਯਂ ਪ੍ਰਾਯਾਦ੍ਯਥਾਰ੍ਕਃ ਕ੍षਣਦਾਮੁਖੇ ॥ 7 ॥
ਤਤੋ ਧਾਨ੍ਯਧਨੋਪੇਤਾਨ੍ ਦਾਨਸ਼ੀਲਜਨਾਨ੍ ਸ਼ਿਵਾਨ੍ ।
ਅਕੁਤਸ਼੍ਚਿਦ੍ਭਯਾਨ੍ ਰਮ੍ਯਾਂਸ਼੍ਚੈਤ੍ਯਯੂਪਸਮਾਵृਤਾਨ੍ ॥ 8 ॥
ਉਦ੍ਯਾਨਾਮ੍ਰਵਨੋਪੇਤਾਨ੍ ਸਮ੍ਪਨ੍ਨਸਲਿਲਾਸ਼ਯਾਨ੍ ।
ਤੁष੍ਟਪੁष੍ਟਜਨਾਕੀਰ੍ਣਾਨ੍ ਗੋਕੁਲਾਕੁਲਸੇਵਿਤਾਨ੍ ॥ 9 ॥
ਲਕ੍षਣੀਯਾਨ੍ਨਰੇਨ੍ਦ੍ਰਾਣਾਂ ਬ੍ਰਹ੍ਮਘੋषਾਭਿਨਾਦਿਤਾਨ੍ ।
ਰਥੇਨ ਪੁਰੁषਵ੍ਯਾਘ੍ਰਃ ਕੋਸਲਾਨਤ੍ਯਵਰ੍ਤਤ ॥ 10 ॥
ਮਧ੍ਯੇਨਮੁਦਿਤਂ ਸ੍ਫੀਤਂ ਰਮ੍ਯੋਦ੍ਯਾਨਸਮਾਕੁਲਮ੍ ।
ਰਾਜ੍ਯਂ ਭੋਗ੍ਯਂ ਨਰੇਨ੍ਦ੍ਰਾਣਾਂ ਯਯੌ ਧृਤਿਮਤਾਂ ਵਰਃ ॥ 11 ॥
ਤਤ ਸ੍ਤ੍ਰਿਪਥਗਾਂ ਦਿਵ੍ਯਾਂ ਸ਼ਿਵਤੋਯਾਮਸ਼ੈਵਲਾਮ੍ ।
ਦਦਰ੍ਸ਼ ਰਾਘਵੋ ਗਙ੍ਗਾਂ ਪੁਣ੍ਯਾਮृषਿਨਿषੇਵਿਤਾਮ੍ ॥ 12 ॥
ਆਸ਼੍ਰਮੈਰਵਿਦੂਰਸ੍ਥੈਃ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਭਿਸ੍ਸਮਲਙ੍ਕृਤਾਮ੍ ।
ਕਾਲੇऽਪ੍ਸਰੋਭਿਰ੍ਹृष੍ਟਾਭਿ ਸ੍ਸੇਵਿਤਾਮ੍ਭੋਹ੍ਰਦਾਂ ਸ਼ਿਵਾਮ੍ ॥ 13 ॥
ਦੇਵਦਾਨਵਗਨ੍ਧਰ੍ਵੈਃ ਕਿਨ੍ਨਰੈਰੁਪਸ਼ੋਭਿਤਾਮ੍ ।
ਨਾਨਾਗਨ੍ਧਰ੍ਵਪਤ੍ਨੀਭਿ ਸ੍ਸੇਵਿਤਾਂ ਸਤਤਂ ਸ਼ਿਵਾਮ੍ ॥ 14 ॥
ਦੇਵਾऽऽਕ੍ਰੀਡਸ਼ਤਾਕੀਰ੍ਣਾਂ ਦੇਵੋਦ੍ਯਾਨਸ਼ਤਾਯੁਤਾਮ੍ ।
ਦੇਵਾਰ੍ਥਮਾਕਾਸ਼ਗਮਾਂ ਵਿਖ੍ਯਾਤਾਂ ਦੇਵਪਦ੍ਮਿਨੀਮ੍ ॥ 15 ॥
ਜਲਾਘਾਤਾਟ੍ਟਹਾਸੋਗ੍ਰਾਂ ਫੇਨਨਿਰ੍ਮਲਹਾਸਿਨੀਮ੍ ।
ਕ੍ਵਚਿਦ੍ਵੇਣੀਕृਤਜਲਾਂ ਕ੍ਵਚਿਦਾਵਰ੍ਤਸ਼ੋਭਿਤਾਮ੍ ॥ 16 ॥
ਕ੍ਵਚਿਤ੍ ਸ੍ਤਿਮਿਤਗਮ੍ਭੀਰਾਂ ਕ੍ਵਚਿਦ੍ਵੇਗਜਲਾਕੁਲਾਮ੍ ।
ਕ੍ਵਚਿਦ੍ਗਮ੍ਭੀਰਨਿਰ੍ਘੋषਾਂ ਕ੍ਵਚਿਦ੍ਭੈਰਵਨਿਸ੍ਵਨਾਮ੍ ॥ 17 ॥
ਦੇਵਸਙ੍ਘਾਪ੍ਲੁਤਜਲਾਂ ਨਿਰ੍ਮਲੋਤ੍ਪਲਸ਼ੋਭਿਤਾਮ੍ ।
ਕ੍ਵਚਿਦਾਭੋਗਪੁਲਿਨਾਂ ਕ੍ਵਚਿਨ੍ਨਿਰ੍ਮਲਵਾਲੁਕਾਮ੍ ॥ 18 ॥
ਹਂਸਸਾਰਸਸਙ੍ਘੁष੍ਟਾਂ ਚਕ੍ਰਵਾਕੋਪਕੂਜਿਤਾਮ੍ ।
ਸਦਾ ਮਦੈਸ਼੍ਚ ਵਿਹਗੈਰਭਿਸਨ੍ਨਾਦਿਤਾਨ੍ਤਰਾਮ੍ ॥ 19 ॥
ਕ੍ਵਚਿਤ੍ਤੀਰਰੁਹੈਰ੍ਵृਕ੍षੈਰ੍ਮਾਲਾਭਿਰਿਵਸ਼ੋਭਿਤਾਮ੍ ।
ਕ੍ਵਚਿਤ੍ਫੁਲ੍ਲੋਤ੍ਪਲਚ੍ਛਨ੍ਨਾਂ ਕ੍ਵਚਿਤ੍ਪਦ੍ਮਵਨਾਕੁਲਾਮ੍ ॥ 20 ॥
ਕ੍ਵਚਿਤ੍ਕੁਮੁਦषਣ੍ਡੈਸ਼੍ਚ ਕੁਡ੍ਮਲੈਰੁਪਸ਼ੋਭਿਤਾਮ੍ ।
ਨਾਨਾਪੁष੍ਪਰਜੋਧ੍ਵਸ੍ਤਾਂ ਸਮਦਾਮਿਵ ਚ ਕ੍ਵਚਿਤ੍ ॥ 21 ॥
ਵ੍ਯਪੇਤਮਲਸਙ੍ਘਾਤਾਂ ਮਣਿਨਿਰ੍ਮਲਦਰ੍ਸ਼ਨਾਮ੍ ।
ਦਿਸ਼ਾਗਜੈਰ੍ਵਨਗਜੈ ਰ੍ਮਤ੍ਤੈਸ਼੍ਚ ਵਰਵਾਰਣੈਃ ॥ 22 ॥
ਦੇਵੋਪਵਾਹ੍ਯੈਸ਼੍ਚ ਮੁਹੁਸ੍ਸਨ੍ਨਾਦਿਤਵਨਾਨ੍ਤਰਾਮ੍ ।
ਪ੍ਰਮਦਾਮਿਵ ਯਤ੍ਨੇਨ ਭੂषਿਤਾਂ ਭੂषਣੋਤ੍ਤਮੈਃ ॥ 23 ॥
ਫਲੈਃ ਪੁष੍ਪੈਃ ਕਿਸਲਯੈਰ੍ਵृਤਾਂ ਗੁਲ੍ਮੈਰ੍ਦ੍ਵਿਜੈਸ੍ਤਥਾ ।
ਸ਼ਿਂਸ਼ੁਮਾਰੈਸ਼੍ਚ ਨਕ੍ਰੈਸ਼੍ਚ ਭੁਜਙ੍ਗੈਸ਼੍ਚ ਨਿषੇਵਿਤਾਮ੍ ॥ 24 ॥
ਵਿष੍ਣੁਪਾਦਚ੍ਯੁਤਾਂ ਦਿਵ੍ਯਾਮਪਾਪਾਂ ਪਾਪਨਾਸ਼ਿਨੀਮ੍ ।
ਤਾਂ ਸ਼ਙ੍ਕਰਜਟਾਜੂਟਾਦ੍ਭ੍ਰष੍ਟਾਂ ਸਾਗਰਤੇਜਸਾ ॥ 25 ॥
ਸਮੁਦ੍ਰਮਹਿषੀਂ ਗਙ੍ਗਾਂ ਸਾਰਸਕ੍ਰੌਞ੍ਚਨਾਦਿਤਾਮ੍ ।
ਆਸਸਾਦ ਮਹਾਬਾਹੁਃ ਸ਼ृਙ੍ਗਿਬੇਰਪੁਰਂ ਪ੍ਰਤਿ ॥ 26 ॥
ਤਾਮੂਰ੍ਮਿਕਲਿਲਾਵਰ੍ਤਾਮਨ੍ਵਵੇਕ੍ष੍ਯ ਮਹਾਰਥਃ ।
ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ਸੂਤਮਿਹੈਵਾਦ੍ਯ ਵਸਾਮਹੇ ॥ 27 ॥
ਅਵਿਦੂਰਾਦਯਂ ਨਦ੍ਯਾ ਬਹੁਪੁष੍ਪਪ੍ਰਵਾਲਵਾਨ੍ ।
ਸੁਮਹਾਨਿਙ੍ਗੁਦੀਵृਕ੍षੋ ਵਸਾਮੋऽਤ੍ਰੈਵ ਸਾਰਥੇ ॥ 28 ॥
ਦ੍ਰਕ੍ष੍ਯਾਮ ਸ੍ਸਰਿਤਾਂ ਸ਼੍ਰੇष੍ਠਾਂ ਸਮ੍ਮਾਨ੍ਯਸਲਿਲਾਂ ਸ਼ਿਵਾਮ੍ ।
ਦੇਵਦਾਨਵਗਨ੍ਧਰ੍ਵਮृਗਮਾਨੁषਪਕ੍षਿਣਾਮ੍ ॥ 29 ॥
ਲਕ੍ष੍ਮਣਸ਼੍ਚ ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਸ਼੍ਚ ਬਾਢਮਿਤ੍ਯੇਵ ਰਾਘਵਮ੍ ।
ਉਕ੍ਤ੍ਵਾ ਤਮਿਙ੍ਗੁਦੀਵृਕ੍षਂ ਤਦੋਪਯਯਤੁਰ੍ਹਯੈਃ ॥ 30 ॥
ਰਾਮੋऽਭਿਯਾਯ ਤਂ ਰਮ੍ਯਂ ਵृਕ੍षਮਿਕ੍ष੍ਵਾਕੁਨਨ੍ਦਨਃ ।
ਰਥਾਦਵਾਤਰਤ੍ਤਸ੍ਮਾਤ੍ਸਭਾਰ੍ਯ ਸ੍ਸਹਲਕ੍ष੍ਮਣਃ ॥ 31 ॥
ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰੋऽਪ੍ਯਵਤੀਰ੍ਯਾਸ੍ਮਾਨ੍ਮੋਚਯਿਤ੍ਵਾ ਹਯੋਤ੍ਤਮਾਨ੍ ।
ਵृਕ੍षਮੂਲਗਤਂ ਰਾਮਮੁਪਤਸ੍ਥੇ ਕृਤਾਞ੍ਜਲਿਃ ॥ 32 ॥
ਤਤ੍ਰ ਰਾਜਾ ਗੁਹੋ ਨਾਮ ਰਾਮਸ੍ਯਾਤ੍ਮਸਮਸ੍ਸਖਾ ।
ਨਿषਾਦਜਾਤ੍ਯੋ ਬਲਵਾਨ੍ ਸ੍ਥਪਤਿਸ਼੍ਚੇਤਿ ਵਿਸ਼੍ਰੁਤਃ ॥ 33 ॥
ਸ ਸ਼ृਤ੍ਵਾ ਪੁਰੁषਵ੍ਯਾਘ੍ਰਂ ਰਾਮਂ ਵਿषਯਮਾਗਤਮ੍ ।
ਵृਦ੍ਧੈਃ ਪਰਿਵृਤੋऽਮਾਤ੍ਯੈਃ ਜ੍ਞਾਤਿਭਿਸ਼੍ਚਾਭ੍ਯੁਪਾਗਤਃ ॥ 34 ॥
ਤਤੋ ਨਿषਾਦਾਧਿਪਤਿਂ ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਦੂਰਾਦੁਪਸ੍ਥਿਤਮ੍ ।
ਸਹ ਸੌਮਿਤ੍ਰਿਣਾ ਰਾਮ ਸ੍ਸਮਾਗਚ੍ਛਦ੍ਗੁਹੇਨ ਸਃ ॥ 35 ॥
ਤਮਾਰ੍ਤਸ੍ਸਮ੍ਪਰਿष੍ਵਜ੍ਯ ਗੁਹੋ ਰਾਘਵਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ।
ਯਥਾऽਯੋਧ੍ਯਾ ਤਥੇਯਂ ਤੇ ਰਾਮ ਕਿਂ ਕਰਵਾਣਿ ਤੇ ॥ 36 ॥
ਈਦृਸ਼ਂ ਹਿ ਮਹਾਬਾਹੋ ਕਃ ਪ੍ਰਾਪ੍ਸ੍ਯਤ੍ਯਤਿਥਿਂ ਪ੍ਰਿਯਮ੍ ।
ਤਤੋ ਗੁਣਵਦਨ੍ਨਾਦ੍ਯਮੁਪਾਦਾਯ ਪृਥਗ੍ਵਿਧਮ੍ ॥ 37 ॥
ਅਰ੍ਘ੍ਯਂ ਚੋਪਾਨਯਤ੍ਕ੍षਿਪ੍ਰਂ ਵਾਕ੍ਯਂ ਚੇਦਮੁਵਾਚ ਹ ।
ਸ੍ਵਾਗਤਂ ਤੇ ਮਹਾਬਾਹੋ ਤਵੇਯਮਖਿਲਾ ਮਹੀ ॥ 38 ॥
ਵਯਂ ਪ੍ਰੇष੍ਯਾ ਭਵਾਨ੍ਭਰ੍ਤਾ ਸਾਧੁ ਰਾਜ੍ਯਂ ਪ੍ਰਸ਼ਾਧਿ ਨਃ ।
ਭਕ੍ष੍ਯਂ ਭੋਜ੍ਯਂ ਚ ਪੇਯਂ ਚ ਲੇਹ੍ਯਞ੍ਚੇਦਮੁਪਸ੍ਥਿਤਮ੍ ॥ 39 ॥
ਸ਼ਯਨਾਨਿ ਚ ਮੁਖ੍ਯਾਨਿ ਵਾਜਿਨਾਂ ਖਾਦਨਂ ਚ ਤੇ ।
ਏਵਂ ਬ੍ਰੁਵਾਣਂ ਤੁ ਗੁਹਂ ਰਾਘਵਃ ਪ੍ਰਤ੍ਯੁਵਾਚ ਹ ॥ 40 ॥
ਅਰ੍ਚਿਤਾਸ਼੍ਚੈਵ ਹृष੍ਟਾਸ਼੍ਚ ਭਵਤਾ ਸਰ੍ਵਥਾ ਵਯਮ੍ ।
ਪਦ੍ਭ੍ਯਾਮਭਿਗਮਾਚ੍ਚੈਵ ਸ੍ਨੇਹਸਨ੍ਦਰ੍ਸ਼ਨੇਨ ਚ ॥ 41 ॥
ਭੁਜਾਭ੍ਯਾਂ ਸਾਧੁ ਪੀਨਾਭ੍ਯਾਂ ਪੀਡਯਨ੍ਵਾਕ੍ਯਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ।
ਦਿष੍ਟ੍ਯਾ ਤ੍ਵਾਂ ਗੁਹ ਪਸ਼੍ਯਾਮਿ ਹ੍ਯਰੋਗਂ ਸਹ ਬਾਨ੍ਧਵੈਃ ।
ਅਪਿ ਤੇ ਕੁਸ਼ਲਂ ਰਾष੍ਟ੍ਰੇ ਮਿਤ੍ਰੇषੁ ਚ ਧਨੇषੁ ਚ ॥ 42 ॥
ਯਤ੍ਤ੍ਵਿਦਂ ਭਵਤਾ ਕਿਞ੍ਚਿਤ੍ਪ੍ਰੀਤ੍ਯਾ ਸਮੁਪਕਲ੍ਪਿਤਮ੍ ।
ਸਰ੍ਵਂ ਤਦਨੁਜਾਨਾਮਿ ਨ ਹਿ ਵਰ੍ਤੇ ਪ੍ਰਤਿਗ੍ਰਹੇ ॥ 43 ॥
ਕੁਸ਼ਚੀਰਾਜਿਨਧਰਂ ਫਲਮੂਲਾਸ਼ਿਨਂ ਚ ਮਾਮ੍ ।
ਵਿਦ੍ਧਿ ਪ੍ਰਣਿਹਿਤਂ ਧਰ੍ਮੇ ਤਾਪਸਂ ਵਨਗੋਚਰਮ੍ ॥ 44 ॥
ਅਸ਼੍ਵਾਨਾਂ ਖਾਦਨੇਨਾਹਮਰ੍ਥੀ ਨਾਨ੍ਯੇਨ ਕੇਨਚਿਤ੍ ।
ਏਤਾਵਤਾऽਤ੍ਰ ਭਵਤਾ ਭਵਿष੍ਯਾਮਿ ਸੁਪੂਜਿਤਃ ॥ 45 ॥
ਏਤੇ ਹਿ ਦਯਿਤਾ ਰਾਜ੍ਞਃ ਪਿਤੁਰ੍ਦਸ਼ਰਥਸ੍ਯ ਮੇ ।
ਏਤੈਸ੍ਸੁਵਿਹਿਤੈਰਸ਼੍ਵੈ ਭਵਿष੍ਯਾਮ੍ਯਹਮਰ੍ਚਿਤਃ ॥ 46 ॥
ਅਸ਼੍ਵਾਨਾਂ ਪ੍ਰਤਿਪਾਨਂ ਚ ਖਾਦਨਂ ਚੈਵ ਸੋऽਨ੍ਵਸ਼ਾਤ੍ ।
ਗੁਹਸ੍ਤਤ੍ਰੈਵ ਪੁਰੁषਾਂ ਸ੍ਤ੍ਵਰਿਤਂ ਦੀਯਤਾਮਿਤਿ ॥ 47 ॥
ਤਤਸ਼੍ਚੀਰੋਤ੍ਤਰਾਸਙ੍ਗਃ ਸਨ੍ਧ੍ਯਾਮਨ੍ਵਾਸ੍ਯ ਪਸ਼੍ਚਿਮਾਮ੍ ।
ਜਲਮੇਵਾਦਦੇ ਭੋਜ੍ਯਂ ਲਕ੍ष੍ਮਣੇਨਾऽऽਹृਤਂ ਸ੍ਵਯਮ੍ ॥ 48 ॥
ਤਸ੍ਯ ਭੂਮੌ ਸ਼ਯਾਨਸ੍ਯ ਪਾਦੌ ਪ੍ਰਕ੍षਾਲ੍ਯ ਲਕ੍ष੍ਮਣਃ ।
ਸਭਾਰ੍ਯਸ੍ਯ ਤਤੋऽਭ੍ਯੇਤ੍ਯ ਤਸ੍ਥੌ ਵृਕ੍षਮੁਪਾਸ਼੍ਰਿਤਃ ॥ 49 ॥
ਗੁਹੋऽਪਿ ਸਹ ਸੂਤੇਨ ਸੌਮਿਤ੍ਰਿਮਨੁਭਾषਯਨ੍ ।
ਅਨ੍ਵਜਾਗ੍ਰਤ੍ਤਤੋ ਰਾਮਮਪ੍ਰਮਤ੍ਤੋ ਧਨੁਰ੍ਧਰਃ ॥ 50 ॥
ਤਥਾ ਸ਼ਯਾਨਸ੍ਯ ਤਤੋऽਸ੍ਯ ਧੀਮਤੋ ਯਸ਼ਸ੍ਵਿਨੋ ਦਾਸ਼ਰਥੇਰ੍ਮਹਾਤ੍ਮਨਃ ।
ਅਦृष੍ਟਦੁਃਖਸ੍ਯ ਸੁਖੋਚਿਤਸ੍ਯ ਸਾ ਤਦਾਵ੍ਯਤੀਯਾਯ ਚਿਰੇਣ ਸ਼ਰ੍ਵਰੀ ॥ 51 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਅਯੋਧ੍ਯਾਕਾਣ੍ਡੇ ਪਞ੍ਚਾਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha pañcāśassargaḥ |
viśālān kosalān ramyān yātvā lakṣmaṇapūrvajaḥ |
ayodhyābhimukho dhīmān prāñjalirvākyamabravīt || 1 ||
āpṛcche tvāṃ purīśreṣṭhe kākutsthaparipālite |
daivatāni ca yāni tvāṃ pālayanti vasanti ca || 2 ||
nivṛttavanavāsastvāmanṛṇo jagatīpateḥ |
punardrakṣyāmi mātrā ca pitrā ca saha saṅgataḥ || 3 ||
tato rudhiratāmrākṣo bhujamudyamya dakṣiṇam |
aśrupūrṇamukho dīno'bravījjānapadaṃ janam || 4 ||
anukrośo dayā caiva yathārhaṃ mayi vaḥ kṛtaḥ |
ciraṃ duḥkhasya pāpīyo gamyatāmarthasiddhaye || 5 ||
te'bhivādya mahātmānaṃ kṛtvā cāpi pradakṣiṇam |
vilapanto narā ghoraṃ vyatiṣṭhanta kvacit kvacit || 6 ||
tathā vilapatāṃ teṣāmatṛptānāṃ ca rāghavaḥ |
acakṣurviṣayaṃ prāyādyathārkaḥ kṣaṇadāmukhe || 7 ||
tato dhānyadhanopetān dānaśīlajanān śivān |
akutaścidbhayān ramyāṃścaityayūpasamāvṛtān || 8 ||
udyānāmravanopetān sampannasalilāśayān |
tuṣṭapuṣṭajanākīrṇān gokulākulasevitān || 9 ||
lakṣaṇīyānnarendrāṇāṃ brahmaghoṣābhināditān |
rathena puruṣavyāghraḥ kosalānatyavartata || 10 ||
madhyenamuditaṃ sphītaṃ ramyodyānasamākulam |
rājyaṃ bhogyaṃ narendrāṇāṃ yayau dhṛtimatāṃ varaḥ || 11 ||
tata stripathagāṃ divyāṃ śivatoyāmaśaivalām |
dadarśa rāghavo gaṅgāṃ puṇyāmṛṣiniṣevitām || 12 ||
āśramairavidūrasthaiḥ śrīmadbhissamalaṅkṛtām |
kāle'psarobhirhṛṣṭābhi ssevitāmbhohradāṃ śivām || 13 ||
devadānavagandharvaiḥ kinnarairupaśobhitām |
nānāgandharvapatnībhi ssevitāṃ satataṃ śivām || 14 ||
devā''krīḍaśatākīrṇāṃ devodyānaśatāyutām |
devārthamākāśagamāṃ vikhyātāṃ devapadminīm || 15 ||
jalāghātāṭṭahāsogrāṃ phenanirmalahāsinīm |
kvacidveṇīkṛtajalāṃ kvacidāvartaśobhitām || 16 ||
kvacit stimitagambhīrāṃ kvacidvegajalākulām |
kvacidgambhīranirghoṣāṃ kvacidbhairavanisvanām || 17 ||
devasaṅghāplutajalāṃ nirmalotpalaśobhitām |
kvacidābhogapulināṃ kvacinnirmalavālukām || 18 ||
haṃsasārasasaṅghuṣṭāṃ cakravākopakūjitām |
sadā madaiśca vihagairabhisannāditāntarām || 19 ||
kvacittīraruhairvṛkṣairmālābhirivaśobhitām |
kvacitphullotpalacchannāṃ kvacitpadmavanākulām || 20 ||
kvacitkumudaṣaṇḍaiśca kuḍmalairupaśobhitām |
nānāpuṣparajodhvastāṃ samadāmiva ca kvacit || 21 ||
vyapetamalasaṅghātāṃ maṇinirmaladarśanām |
diśāgajairvanagajai rmattaiśca varavāraṇaiḥ || 22 ||
devopavāhyaiśca muhussannāditavanāntarām |
pramadāmiva yatnena bhūṣitāṃ bhūṣaṇottamaiḥ || 23 ||
phalaiḥ puṣpaiḥ kisalayairvṛtāṃ gulmairdvijaistathā |
śiṃśumāraiśca nakraiśca bhujaṅgaiśca niṣevitām || 24 ||
viṣṇupādacyutāṃ divyāmapāpāṃ pāpanāśinīm |
tāṃ śaṅkarajaṭājūṭādbhraṣṭāṃ sāgaratejasā || 25 ||
samudramahiṣīṃ gaṅgāṃ sārasakrauñcanāditām |
āsasāda mahābāhuḥ śṛṅgiberapuraṃ prati || 26 ||
tāmūrmikalilāvartāmanvavekṣya mahārathaḥ |
sumantramabravītsūtamihaivādya vasāmahe || 27 ||
avidūrādayaṃ nadyā bahupuṣpapravālavān |
sumahāniṅgudīvṛkṣo vasāmo'traiva sārathe || 28 ||
drakṣyāma ssaritāṃ śreṣṭhāṃ sammānyasalilāṃ śivām |
devadānavagandharvamṛgamānuṣapakṣiṇām || 29 ||
lakṣmaṇaśca sumantraśca bāḍhamityeva rāghavam |
uktvā tamiṅgudīvṛkṣaṃ tadopayayaturhayaiḥ || 30 ||
rāmo'bhiyāya taṃ ramyaṃ vṛkṣamikṣvākunandanaḥ |
rathādavātarattasmātsabhārya ssahalakṣmaṇaḥ || 31 ||
sumantro'pyavatīryāsmānmocayitvā hayottamān |
vṛkṣamūlagataṃ rāmamupatasthe kṛtāñjaliḥ || 32 ||
tatra rājā guho nāma rāmasyātmasamassakhā |
niṣādajātyo balavān sthapatiśceti viśrutaḥ || 33 ||
sa śṛtvā puruṣavyāghraṃ rāmaṃ viṣayamāgatam |
vṛddhaiḥ parivṛto'mātyaiḥ jñātibhiścābhyupāgataḥ || 34 ||
tato niṣādādhipatiṃ dṛṣṭvā dūrādupasthitam |
saha saumitriṇā rāma ssamāgacchadguhena saḥ || 35 ||
tamārtassampariṣvajya guho rāghavamabravīt |
yathā'yodhyā tatheyaṃ te rāma kiṃ karavāṇi te || 36 ||
īdṛśaṃ hi mahābāho kaḥ prāpsyatyatithiṃ priyam |
tato guṇavadannādyamupādāya pṛthagvidham || 37 ||
arghyaṃ copānayatkṣipraṃ vākyaṃ cedamuvāca ha |
svāgataṃ te mahābāho taveyamakhilā mahī || 38 ||
vayaṃ preṣyā bhavānbhartā sādhu rājyaṃ praśādhi naḥ |
bhakṣyaṃ bhojyaṃ ca peyaṃ ca lehyañcedamupasthitam || 39 ||
śayanāni ca mukhyāni vājināṃ khādanaṃ ca te |
evaṃ bruvāṇaṃ tu guhaṃ rāghavaḥ pratyuvāca ha || 40 ||
arcitāścaiva hṛṣṭāśca bhavatā sarvathā vayam |
padbhyāmabhigamāccaiva snehasandarśanena ca || 41 ||
bhujābhyāṃ sādhu pīnābhyāṃ pīḍayanvākyamabravīt |
diṣṭyā tvāṃ guha paśyāmi hyarogaṃ saha bāndhavaiḥ |
api te kuśalaṃ rāṣṭre mitreṣu ca dhaneṣu ca || 42 ||
yattvidaṃ bhavatā kiñcitprītyā samupakalpitam |
sarvaṃ tadanujānāmi na hi varte pratigrahe || 43 ||
kuśacīrājinadharaṃ phalamūlāśinaṃ ca mām |
viddhi praṇihitaṃ dharme tāpasaṃ vanagocaram || 44 ||
aśvānāṃ khādanenāhamarthī nānyena kenacit |
etāvatā'tra bhavatā bhaviṣyāmi supūjitaḥ || 45 ||
ete hi dayitā rājñaḥ piturdaśarathasya me |
etaissuvihitairaśvai bhaviṣyāmyahamarcitaḥ || 46 ||
aśvānāṃ pratipānaṃ ca khādanaṃ caiva so'nvaśāt |
guhastatraiva puruṣāṃ stvaritaṃ dīyatāmiti || 47 ||
tataścīrottarāsaṅgaḥ sandhyāmanvāsya paścimām |
jalamevādade bhojyaṃ lakṣmaṇenā''hṛtaṃ svayam || 48 ||
tasya bhūmau śayānasya pādau prakṣālya lakṣmaṇaḥ |
sabhāryasya tato'bhyetya tasthau vṛkṣamupāśritaḥ || 49 ||
guho'pi saha sūtena saumitrimanubhāṣayan |
anvajāgrattato rāmamapramatto dhanurdharaḥ || 50 ||
tathā śayānasya tato'sya dhīmato yaśasvino dāśarathermahātmanaḥ |
adṛṣṭaduḥkhasya sukhocitasya sā tadāvyatīyāya cireṇa śarvarī || 51 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe pañcāśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ पञ्चाशस्सर्गः ।
विशालान् कोसलान् रम्यान् यात्वा लक्ष्मणपूर्वजः ।
अयोध्याभिमुखो धीमान् प्राञ्जलिर्वाक्यमब्रवीत् ॥ 1 ॥
आपृच्छे त्वां पुरीश्रेष्ठे काकुत्स्थपरिपालिते ।
दैवतानि च यानि त्वां पालयन्ति वसन्ति च ॥ 2 ॥
निवृत्तवनवासस्त्वामनृणो जगतीपतेः ।
पुनर्द्रक्ष्यामि मात्रा च पित्रा च सह सङ्गतः ॥ 3 ॥
ततो रुधिरताम्राक्षो भुजमुद्यम्य दक्षिणम् ।
अश्रुपूर्णमुखो दीनोऽब्रवीज्जानपदं जनम् ॥ 4 ॥
अनुक्रोशो दया चैव यथार्हं मयि वः कृतः ।
चिरं दुःखस्य पापीयो गम्यतामर्थसिद्धये ॥ 5 ॥
तेऽभिवाद्य महात्मानं कृत्वा चापि प्रदक्षिणम् ।
विलपन्तो नरा घोरं व्यतिष्ठन्त क्वचित् क्वचित् ॥ 6 ॥
तथा विलपतां तेषामतृप्तानां च राघवः ।
अचक्षुर्विषयं प्रायाद्यथार्कः क्षणदामुखे ॥ 7 ॥
ततो धान्यधनोपेतान् दानशीलजनान् शिवान् ।
अकुतश्चिद्भयान् रम्यांश्चैत्ययूपसमावृतान् ॥ 8 ॥
उद्यानाम्रवनोपेतान् सम्पन्नसलिलाशयान् ।
तुष्टपुष्टजनाकीर्णान् गोकुलाकुलसेवितान् ॥ 9 ॥
लक्षणीयान्नरेन्द्राणां ब्रह्मघोषाभिनादितान् ।
रथेन पुरुषव्याघ्रः कोसलानत्यवर्तत ॥ 10 ॥
मध्येनमुदितं स्फीतं रम्योद्यानसमाकुलम् ।
राज्यं भोग्यं नरेन्द्राणां ययौ धृतिमतां वरः ॥ 11 ॥
तत स्त्रिपथगां दिव्यां शिवतोयामशैवलाम् ।
ददर्श राघवो गङ्गां पुण्यामृषिनिषेविताम् ॥ 12 ॥
आश्रमैरविदूरस्थैः श्रीमद्भिस्समलङ्कृताम् ।
कालेऽप्सरोभिर्हृष्टाभि स्सेविताम्भोह्रदां शिवाम् ॥ 13 ॥
देवदानवगन्धर्वैः किन्नरैरुपशोभिताम् ।
नानागन्धर्वपत्नीभि स्सेवितां सततं शिवाम् ॥ 14 ॥
देवाऽऽक्रीडशताकीर्णां देवोद्यानशतायुताम् ।
देवार्थमाकाशगमां विख्यातां देवपद्मिनीम् ॥ 15 ॥
जलाघाताट्टहासोग्रां फेननिर्मलहासिनीम् ।
क्वचिद्वेणीकृतजलां क्वचिदावर्तशोभिताम् ॥ 16 ॥
क्वचित् स्तिमितगम्भीरां क्वचिद्वेगजलाकुलाम् ।
क्वचिद्गम्भीरनिर्घोषां क्वचिद्भैरवनिस्वनाम् ॥ 17 ॥
देवसङ्घाप्लुतजलां निर्मलोत्पलशोभिताम् ।
क्वचिदाभोगपुलिनां क्वचिन्निर्मलवालुकाम् ॥ 18 ॥
हंससारससङ्घुष्टां चक्रवाकोपकूजिताम् ।
सदा मदैश्च विहगैरभिसन्नादितान्तराम् ॥ 19 ॥
क्वचित्तीररुहैर्वृक्षैर्मालाभिरिवशोभिताम् ।
क्वचित्फुल्लोत्पलच्छन्नां क्वचित्पद्मवनाकुलाम् ॥ 20 ॥
क्वचित्कुमुदषण्डैश्च कुड्मलैरुपशोभिताम् ।
नानापुष्परजोध्वस्तां समदामिव च क्वचित् ॥ 21 ॥
व्यपेतमलसङ्घातां मणिनिर्मलदर्शनाम् ।
दिशागजैर्वनगजै र्मत्तैश्च वरवारणैः ॥ 22 ॥
देवोपवाह्यैश्च मुहुस्सन्नादितवनान्तराम् ।
प्रमदामिव यत्नेन भूषितां भूषणोत्तमैः ॥ 23 ॥
फलैः पुष्पैः किसलयैर्वृतां गुल्मैर्द्विजैस्तथा ।
शिंशुमारैश्च नक्रैश्च भुजङ्गैश्च निषेविताम् ॥ 24 ॥
विष्णुपादच्युतां दिव्यामपापां पापनाशिनीम् ।
तां शङ्करजटाजूटाद्भ्रष्टां सागरतेजसा ॥ 25 ॥
समुद्रमहिषीं गङ्गां सारसक्रौञ्चनादिताम् ।
आससाद महाबाहुः शृङ्गिबेरपुरं प्रति ॥ 26 ॥
तामूर्मिकलिलावर्तामन्ववेक्ष्य महारथः ।
सुमन्त्रमब्रवीत्सूतमिहैवाद्य वसामहे ॥ 27 ॥
अविदूरादयं नद्या बहुपुष्पप्रवालवान् ।
सुमहानिङ्गुदीवृक्षो वसामोऽत्रैव सारथे ॥ 28 ॥
द्रक्ष्याम स्सरितां श्रेष्ठां सम्मान्यसलिलां शिवाम् ।
देवदानवगन्धर्वमृगमानुषपक्षिणाम् ॥ 29 ॥
लक्ष्मणश्च सुमन्त्रश्च बाढमित्येव राघवम् ।
उक्त्वा तमिङ्गुदीवृक्षं तदोपययतुर्हयैः ॥ 30 ॥
रामोऽभियाय तं रम्यं वृक्षमिक्ष्वाकुनन्दनः ।
रथादवातरत्तस्मात्सभार्य स्सहलक्ष्मणः ॥ 31 ॥
सुमन्त्रोऽप्यवतीर्यास्मान्मोचयित्वा हयोत्तमान् ।
वृक्षमूलगतं राममुपतस्थे कृताञ्जलिः ॥ 32 ॥
तत्र राजा गुहो नाम रामस्यात्मसमस्सखा ।
निषादजात्यो बलवान् स्थपतिश्चेति विश्रुतः ॥ 33 ॥
स शृत्वा पुरुषव्याघ्रं रामं विषयमागतम् ।
वृद्धैः परिवृतोऽमात्यैः ज्ञातिभिश्चाभ्युपागतः ॥ 34 ॥
ततो निषादाधिपतिं दृष्ट्वा दूरादुपस्थितम् ।
सह सौमित्रिणा राम स्समागच्छद्गुहेन सः ॥ 35 ॥
तमार्तस्सम्परिष्वज्य गुहो राघवमब्रवीत् ।
यथाऽयोध्या तथेयं ते राम किं करवाणि ते ॥ 36 ॥
ईदृशं हि महाबाहो कः प्राप्स्यत्यतिथिं प्रियम् ।
ततो गुणवदन्नाद्यमुपादाय पृथग्विधम् ॥ 37 ॥
अर्घ्यं चोपानयत्क्षिप्रं वाक्यं चेदमुवाच ह ।
स्वागतं ते महाबाहो तवेयमखिला मही ॥ 38 ॥
वयं प्रेष्या भवान्भर्ता साधु राज्यं प्रशाधि नः ।
भक्ष्यं भोज्यं च पेयं च लेह्यञ्चेदमुपस्थितम् ॥ 39 ॥
शयनानि च मुख्यानि वाजिनां खादनं च ते ।
एवं ब्रुवाणं तु गुहं राघवः प्रत्युवाच ह ॥ 40 ॥
अर्चिताश्चैव हृष्टाश्च भवता सर्वथा वयम् ।
पद्भ्यामभिगमाच्चैव स्नेहसन्दर्शनेन च ॥ 41 ॥
भुजाभ्यां साधु पीनाभ्यां पीडयन्वाक्यमब्रवीत् ।
दिष्ट्या त्वां गुह पश्यामि ह्यरोगं सह बान्धवैः ।
अपि ते कुशलं राष्ट्रे मित्रेषु च धनेषु च ॥ 42 ॥
यत्त्विदं भवता किञ्चित्प्रीत्या समुपकल्पितम् ।
सर्वं तदनुजानामि न हि वर्ते प्रतिग्रहे ॥ 43 ॥
कुशचीराजिनधरं फलमूलाशिनं च माम् ।
विद्धि प्रणिहितं धर्मे तापसं वनगोचरम् ॥ 44 ॥
अश्वानां खादनेनाहमर्थी नान्येन केनचित् ।
एतावताऽत्र भवता भविष्यामि सुपूजितः ॥ 45 ॥
एते हि दयिता राज्ञः पितुर्दशरथस्य मे ।
एतैस्सुविहितैरश्वै भविष्याम्यहमर्चितः ॥ 46 ॥
अश्वानां प्रतिपानं च खादनं चैव सोऽन्वशात् ।
गुहस्तत्रैव पुरुषां स्त्वरितं दीयतामिति ॥ 47 ॥
ततश्चीरोत्तरासङ्गः सन्ध्यामन्वास्य पश्चिमाम् ।
जलमेवाददे भोज्यं लक्ष्मणेनाऽऽहृतं स्वयम् ॥ 48 ॥
तस्य भूमौ शयानस्य पादौ प्रक्षाल्य लक्ष्मणः ।
सभार्यस्य ततोऽभ्येत्य तस्थौ वृक्षमुपाश्रितः ॥ 49 ॥
गुहोऽपि सह सूतेन सौमित्रिमनुभाषयन् ।
अन्वजाग्रत्ततो राममप्रमत्तो धनुर्धरः ॥ 50 ॥
तथा शयानस्य ततोऽस्य धीमतो यशस्विनो दाशरथेर्महात्मनः ।
अदृष्टदुःखस्य सुखोचितस्य सा तदाव्यतीयाय चिरेण शर्वरी ॥ 51 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे पञ्चाशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha pañcāśassargaḥ |
viśālān kosalān ramyān yātvā lakṣmaṇapūrvajaḥ |
ayodhyābhimukho dhīmān prāñjalirvākyamabravīt || 1 ||
āpṛcche tvāṃ purīśreṣṭhe kākutsthaparipālite |
daivatāni ca yāni tvāṃ pālayanti vasanti ca || 2 ||
nivṛttavanavāsastvāmanṛṇo jagatīpateḥ |
punardrakṣyāmi mātrā ca pitrā ca saha saṅgataḥ || 3 ||
tato rudhiratāmrākṣo bhujamudyamya dakṣiṇam |
aśrupūrṇamukho dīno'bravījjānapadaṃ janam || 4 ||
anukrośo dayā caiva yathārhaṃ mayi vaḥ kṛtaḥ |
ciraṃ duḥkhasya pāpīyo gamyatāmarthasiddhaye || 5 ||
te'bhivādya mahātmānaṃ kṛtvā cāpi pradakṣiṇam |
vilapanto narā ghoraṃ vyatiṣṭhanta kvacit kvacit || 6 ||
tathā vilapatāṃ teṣāmatṛptānāṃ ca rāghavaḥ |
acakṣurviṣayaṃ prāyādyathārkaḥ kṣaṇadāmukhe || 7 ||
tato dhānyadhanopetān dānaśīlajanān śivān |
akutaścidbhayān ramyāṃścaityayūpasamāvṛtān || 8 ||
udyānāmravanopetān sampannasalilāśayān |
tuṣṭapuṣṭajanākīrṇān gokulākulasevitān || 9 ||
lakṣaṇīyānnarendrāṇāṃ brahmaghoṣābhināditān |
rathena puruṣavyāghraḥ kosalānatyavartata || 10 ||
madhyenamuditaṃ sphītaṃ ramyodyānasamākulam |
rājyaṃ bhogyaṃ narendrāṇāṃ yayau dhṛtimatāṃ varaḥ || 11 ||
tata stripathagāṃ divyāṃ śivatoyāmaśaivalām |
dadarśa rāghavo gaṅgāṃ puṇyāmṛṣiniṣevitām || 12 ||
āśramairavidūrasthaiḥ śrīmadbhissamalaṅkṛtām |
kāle'psarobhirhṛṣṭābhi ssevitāmbhohradāṃ śivām || 13 ||
devadānavagandharvaiḥ kinnarairupaśobhitām |
nānāgandharvapatnībhi ssevitāṃ satataṃ śivām || 14 ||
devā''krīḍaśatākīrṇāṃ devodyānaśatāyutām |
devārthamākāśagamāṃ vikhyātāṃ devapadminīm || 15 ||
jalāghātāṭṭahāsogrāṃ phenanirmalahāsinīm |
kvacidveṇīkṛtajalāṃ kvacidāvartaśobhitām || 16 ||
kvacit stimitagambhīrāṃ kvacidvegajalākulām |
kvacidgambhīranirghoṣāṃ kvacidbhairavanisvanām || 17 ||
devasaṅghāplutajalāṃ nirmalotpalaśobhitām |
kvacidābhogapulināṃ kvacinnirmalavālukām || 18 ||
haṃsasārasasaṅghuṣṭāṃ cakravākopakūjitām |
sadā madaiśca vihagairabhisannāditāntarām || 19 ||
kvacittīraruhairvṛkṣairmālābhirivaśobhitām |
kvacitphullotpalacchannāṃ kvacitpadmavanākulām || 20 ||
kvacitkumudaṣaṇḍaiśca kuḍmalairupaśobhitām |
nānāpuṣparajodhvastāṃ samadāmiva ca kvacit || 21 ||
vyapetamalasaṅghātāṃ maṇinirmaladarśanām |
diśāgajairvanagajai rmattaiśca varavāraṇaiḥ || 22 ||
devopavāhyaiśca muhussannāditavanāntarām |
pramadāmiva yatnena bhūṣitāṃ bhūṣaṇottamaiḥ || 23 ||
phalaiḥ puṣpaiḥ kisalayairvṛtāṃ gulmairdvijaistathā |
śiṃśumāraiśca nakraiśca bhujaṅgaiśca niṣevitām || 24 ||
viṣṇupādacyutāṃ divyāmapāpāṃ pāpanāśinīm |
tāṃ śaṅkarajaṭājūṭādbhraṣṭāṃ sāgaratejasā || 25 ||
samudramahiṣīṃ gaṅgāṃ sārasakrauñcanāditām |
āsasāda mahābāhuḥ śṛṅgiberapuraṃ prati || 26 ||
tāmūrmikalilāvartāmanvavekṣya mahārathaḥ |
sumantramabravītsūtamihaivādya vasāmahe || 27 ||
avidūrādayaṃ nadyā bahupuṣpapravālavān |
sumahāniṅgudīvṛkṣo vasāmo'traiva sārathe || 28 ||
drakṣyāma ssaritāṃ śreṣṭhāṃ sammānyasalilāṃ śivām |
devadānavagandharvamṛgamānuṣapakṣiṇām || 29 ||
lakṣmaṇaśca sumantraśca bāḍhamityeva rāghavam |
uktvā tamiṅgudīvṛkṣaṃ tadopayayaturhayaiḥ || 30 ||
rāmo'bhiyāya taṃ ramyaṃ vṛkṣamikṣvākunandanaḥ |
rathādavātarattasmātsabhārya ssahalakṣmaṇaḥ || 31 ||
sumantro'pyavatīryāsmānmocayitvā hayottamān |
vṛkṣamūlagataṃ rāmamupatasthe kṛtāñjaliḥ || 32 ||
tatra rājā guho nāma rāmasyātmasamassakhā |
niṣādajātyo balavān sthapatiśceti viśrutaḥ || 33 ||
sa śṛtvā puruṣavyāghraṃ rāmaṃ viṣayamāgatam |
vṛddhaiḥ parivṛto'mātyaiḥ jñātibhiścābhyupāgataḥ || 34 ||
tato niṣādādhipatiṃ dṛṣṭvā dūrādupasthitam |
saha saumitriṇā rāma ssamāgacchadguhena saḥ || 35 ||
tamārtassampariṣvajya guho rāghavamabravīt |
yathā'yodhyā tatheyaṃ te rāma kiṃ karavāṇi te || 36 ||
īdṛśaṃ hi mahābāho kaḥ prāpsyatyatithiṃ priyam |
tato guṇavadannādyamupādāya pṛthagvidham || 37 ||
arghyaṃ copānayatkṣipraṃ vākyaṃ cedamuvāca ha |
svāgataṃ te mahābāho taveyamakhilā mahī || 38 ||
vayaṃ preṣyā bhavānbhartā sādhu rājyaṃ praśādhi naḥ |
bhakṣyaṃ bhojyaṃ ca peyaṃ ca lehyañcedamupasthitam || 39 ||
śayanāni ca mukhyāni vājināṃ khādanaṃ ca te |
evaṃ bruvāṇaṃ tu guhaṃ rāghavaḥ pratyuvāca ha || 40 ||
arcitāścaiva hṛṣṭāśca bhavatā sarvathā vayam |
padbhyāmabhigamāccaiva snehasandarśanena ca || 41 ||
bhujābhyāṃ sādhu pīnābhyāṃ pīḍayanvākyamabravīt |
diṣṭyā tvāṃ guha paśyāmi hyarogaṃ saha bāndhavaiḥ |
api te kuśalaṃ rāṣṭre mitreṣu ca dhaneṣu ca || 42 ||
yattvidaṃ bhavatā kiñcitprītyā samupakalpitam |
sarvaṃ tadanujānāmi na hi varte pratigrahe || 43 ||
kuśacīrājinadharaṃ phalamūlāśinaṃ ca mām |
viddhi praṇihitaṃ dharme tāpasaṃ vanagocaram || 44 ||
aśvānāṃ khādanenāhamarthī nānyena kenacit |
etāvatā'tra bhavatā bhaviṣyāmi supūjitaḥ || 45 ||
ete hi dayitā rājñaḥ piturdaśarathasya me |
etaissuvihitairaśvai bhaviṣyāmyahamarcitaḥ || 46 ||
aśvānāṃ pratipānaṃ ca khādanaṃ caiva so'nvaśāt |
guhastatraiva puruṣāṃ stvaritaṃ dīyatāmiti || 47 ||
tataścīrottarāsaṅgaḥ sandhyāmanvāsya paścimām |
jalamevādade bhojyaṃ lakṣmaṇenā''hṛtaṃ svayam || 48 ||
tasya bhūmau śayānasya pādau prakṣālya lakṣmaṇaḥ |
sabhāryasya tato'bhyetya tasthau vṛkṣamupāśritaḥ || 49 ||
guho'pi saha sūtena saumitrimanubhāṣayan |
anvajāgrattato rāmamapramatto dhanurdharaḥ || 50 ||
tathā śayānasya tato'sya dhīmato yaśasvino dāśarathermahātmanaḥ |
adṛṣṭaduḥkhasya sukhocitasya sā tadāvyatīyāya cireṇa śarvarī || 51 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe pañcāśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.