அத த்ரு'தீயோऽத்யாயஃ ॥
அத காம்யஜபஸ்தாநம் கதயாமி வராநநே ।
ஸாகராந்தே ஸரித்தீரே தீர்தே ஹரிஹராலயே ॥ 236 ॥
ஶக்திதேவாலயே கோஷ்டே ஸர்வதேவாலயே ஶுபே ।
வடஸ்ய தாத்ர்யா மூலே வா மடே ப்ரு'ந்தாவநே ததா ॥ 237 ॥
பவித்ரே நிர்மலே தேஶே நித்யாநுஷ்டாநதோऽபி வா ।
நிர்வேதநேந மௌநேந ஜபமேதத் ஸமாரபேத் ॥ 238 ॥
ஜாப்யேந ஜயமாப்நோதி ஜபஸித்திம் பலம் ததா ।
ஹீநம் கர்ம த்யஜேத்ஸர்வம் கர்ஹிதஸ்தாநமேவ ச ॥ 239 ॥
ஶ்மஶாநே பில்வமூலே வா வடமூலாந்திகே ததா ।
ஸித்த்யந்தி காநகே மூலே சூதவ்ரு'க்ஷஸ்ய ஸந்நிதௌ ॥ 240 ॥
பீதாஸநம் மோஹநே து ஹ்யஸிதம் சாபிசாரிகே ।
ஜ்ஞேயம் ஶுக்லம் ச ஶாந்த்யர்தம் வஶ்யே ரக்தம் ப்ரகீர்திதம் ॥ 241 ॥
ஜபம் ஹீநாஸநம் குர்வந் ஹீநகர்மபலப்ரதம் ।
குருகீதாம் ப்ரயாணே வா ஸங்க்ராமே ரிபுஸங்கடே ॥ 242 ॥
ஜபந் ஜயமவாப்நோதி மரணே முக்திதாயிகா ।
ஸர்வகர்மாணி ஸித்த்யந்தி குருபுத்ரே ந ஸம்ஶயஃ ॥ 243 ॥
குருமந்த்ரோ முகே யஸ்ய தஸ்ய ஸித்த்யந்தி நாऽந்யதா ।
தீக்ஷயா ஸர்வகர்மாணி ஸித்த்யந்தி குருபுத்ரகே ॥ 244 ॥
பவமூலவிநாஶாய சாஷ்டபாஶநிவ்ரு'த்தயே ।
குருகீதாம்பஸி ஸ்நாநம் தத்த்வஜ்ஞஃ குருதே ஸதா ॥ 245 ॥
ஸ ஏவம் ஸத்குருஃ ஸாக்ஷாத் ஸதஸத்ப்ரஹ்மவித்தமஃ ।
தஸ்ய ஸ்தாநாநி ஸர்வாணி பவித்ராணி ந ஸம்ஶயஃ ॥ 246 ॥
ஸர்வஶுத்தஃ பவித்ரோऽஸௌ ஸ்வபாவாத்யத்ர திஷ்டதி ।
தத்ர தேவகணாஃ ஸர்வே க்ஷேத்ரபீடே சரந்தி ச ॥ 247 ॥
ஆஸநஸ்தாஃ ஶயாநா வா கச்சந்தஸ்திஷ்டதோऽபி வா ।
அஶ்வாரூடா கஜாரூடாஃ ஸுஷுப்தா ஜாக்ரதோऽபி வா ॥ 248 ॥
ஶுசிர்பூதா ஜ்ஞாநவந்தோ குருகீதாம் ஜபந்தி யே ।
தேஷாம் தர்ஶநஸம்ஸ்பர்ஶாத் திவ்யஜ்ஞாநம் ப்ரஜாயதே ॥ 249 ॥
ஸமுத்ரே வை யதா தோயம் க்ஷீரே க்ஷீரம் ஜலே ஜலம் ।
பிந்நே கும்பே யதாऽऽகாஶம் ததாऽऽத்மா பரமாத்மநி ॥ 250 ॥
ததைவ ஜ்ஞாநவாந் ஜீவஃ பரமாத்மநி ஸர்வதா ।
ஐக்யேந ரமதே ஜ்ஞாநீ யத்ர குத்ர திவாநிஶம் ॥ 251 ॥
ஏவம்விதோ மஹாயுக்தஃ ஸர்வத்ர வர்ததே ஸதா ।
தஸ்மாத்ஸர்வப்ரகாரேண குருபக்திம் ஸமாசரேத் ॥ 252 ॥
குருஸந்தோஷணாதேவ முக்தோ பவதி பார்வதி ।
அணிமாதிஷு போக்த்ரு'த்வம் க்ரு'பயா தேவி ஜாயதே ॥ 253 ॥
ஸாம்யேந ரமதே ஜ்ஞாநீ திவா வா யதி வா நிஶி ।
ஏவம்விதோ மஹாமௌநீ த்ரைலோக்யஸமதாம் வ்ரஜேத் ॥ 254 ॥
அத ஸம்ஸாரிணஃ ஸர்வே குருகீதா ஜபேந து ।
ஸர்வாந் காமாம்ஸ்து புஞ்ஜந்தி த்ரிஸத்யம் மம பாஷிதம் ॥ 255 ॥
ஸத்யம் ஸத்யம் புநஃ ஸத்யம் தர்மஸாரம் மயோதிதம் ।
குருகீதாஸமம் ஸ்தோத்ரம் நாஸ்தி தத்த்வம் குரோஃ பரம் ॥ 256 ॥
குருர்தேவோ குருர்தர்மோ குரௌ நிஷ்டா பரம் தபஃ ।
குரோஃ பரதரம் நாஸ்தி த்ரிவாரம் கதயாமி தே ॥ 257 ॥
தந்யா மாதா பிதா தந்யோ கோத்ரம் தந்யம் குலோத்பவஃ ।
தந்யா ச வஸுதா தேவி யத்ர ஸ்யாத்குருபக்ததா ॥ 258 ॥
ஆகல்பஜந்ம கோடீநாம் யஜ்ஞவ்ரததபஃ க்ரியாஃ ।
தாஃ ஸர்வாஃ ஸபலா தேவி குரூஸந்தோஷமாத்ரதஃ ॥ 259 ॥
ஶரீரமிந்த்ரியம் ப்ராணமர்தம் ஸ்வஜநபந்துதா ।
மாத்ரு'குலம் பித்ரு'குலம் குருரேவ ந ஸம்ஶயஃ ॥ 260 ॥
மந்தபாக்யா ஹ்யஶக்தாஶ்ச யே ஜநா நாநுமந்வதே ।
குருஸேவாஸு விமுகாஃ பச்யந்தே நரகேऽஶுசௌ ॥ 261 ॥
வித்யா தநம் பலம் சைவ தேஷாம் பாக்யம் நிரர்தகம் ।
யேஷாம் குரூக்ரு'பா நாஸ்தி அதோ கச்சந்தி பார்வதி ॥ 262 ॥
ப்ரஹ்மா விஷ்ணுஶ்ச ருத்ரஶ்ச தேவாஶ்ச பித்ரு'கிந்நராஃ ।
ஸித்தசாரணயக்ஷாஶ்ச அந்யே ச முநயோ ஜநாஃ ॥ 263 ॥
குருபாவஃ பரம் தீர்தமந்யதீர்தம் நிரர்தகம் ।
ஸர்வதீர்தமயம் தேவி ஶ்ரீகுரோஶ்சரணாம்புஜம் ॥ 264 ॥
கந்யாபோகரதா மந்தாஃ ஸ்வகாந்தாயாஃ பராங்முகாஃ ।
அதஃ பரம் மயா தேவி கதிதம் ந மம ப்ரியே ॥ 265 ॥
இதம் ரஹஸ்யமஸ்பஷ்டம் வக்தவ்யம் ச வராநநே ।
ஸுகோப்யம் ச தவாக்ரே து மமாத்மப்ரீதயே ஸதி ॥ 266 ॥
ஸ்வாமிமுக்யகணேஶாத்யாந் வைஷ்ணவாதீம்ஶ்ச பார்வதி ।
ந வக்தவ்யம் மஹாமாயே பாதஸ்பர்ஶம் குருஷ்வ மே ॥ 267 ॥
அபக்தே வஞ்சகே தூர்தே பாஷண்டே நாஸ்திகாதிஷு ।
மநஸாऽபி ந வக்தவ்யா குருகீதா கதாசந ॥ 268 ॥
குரவோ பஹவஃ ஸந்தி ஶிஷ்யவித்தாபஹாரகாஃ ।
தமேகம் துர்லபம் மந்யே ஶிஷ்யஹ்ரு'த்தாபஹாரகம் ॥ 269 ॥
சாதுர்யவாந் விவேகீ ச அத்யாத்மஜ்ஞாநவாந் ஶுசிஃ ।
மாநஸம் நிர்மலம் யஸ்ய குருத்வம் தஸ்ய ஶோபதே ॥ 270 ॥
குரவோ நிர்மலாஃ ஶாந்தாஃ ஸாதவோ மிதபாஷிணஃ ।
காமக்ரோதவிநிர்முக்தாஃ ஸதாசாராஃ ஜிதேந்த்ரியாஃ ॥ 271 ॥
ஸூசகாதிப்ரபேதேந குரவோ பஹுதா ஸ்ம்ரு'தாஃ ।
ஸ்வயம் ஸம்யக் பரீக்ஷ்யாத தத்த்வநிஷ்டம் பஜேத்ஸுதீஃ ॥ 272 ॥
வர்ணஜாலமிதம் தத்வத்பாஹ்யஶாஸ்த்ரம் து லௌகிகம் ।
யஸ்மிந் தேவி ஸமப்யஸ்தம் ஸ குருஃ ஸுசகஃ ஸ்ம்ரு'தஃ ॥ 273 ॥
வர்ணாஶ்ரமோசிதாம் வித்யாம் தர்மாதர்மவிதாயிநீம் ।
ப்ரவக்தாரம் குரும் வித்தி வாசகம் த்விதி பார்வதி ॥ 274 ॥
பஞ்சாக்ஷர்யாதிமந்த்ராணாமுபதேஷ்டா து பார்வதி ।
ஸ குருர்போதகோ பூயாதுபயோரயமுத்தமஃ ॥ 275 ॥
மோஹமாரணவஶ்யாதிதுச்சமந்த்ரோபதேஶிநம் ।
நிஷித்தகுருரித்யாஹுஃ பண்டிதாஸ்தத்த்வதர்ஶிநஃ ॥ 276 ॥
அநித்யமிதி நிர்திஶ்ய ஸம்ஸாரம் ஸங்கடாலயம் ।
வைராக்யபததர்ஶீ யஃ ஸ குருர்விஹிதஃ ப்ரியே ॥ 277 ॥
தத்த்வமஸ்யாதிவாக்யாநாமுபதேஷ்டா து பார்வதி ।
காரணாக்யோ குருஃ ப்ரோக்தோ பவரோகநிவாரகஃ ॥ 278 ॥
ஸர்வஸந்தேஹஸந்தோஹநிர்மூலநவிசக்ஷணஃ ।
ஜந்மம்ரு'த்யுபயக்நோ யஃ ஸ குருஃ பரமோ மதஃ ॥ 279 ॥
பஹுஜந்மக்ரு'தாத் புண்யால்லப்யதேऽஸௌ மஹாகுருஃ ।
லப்த்வாऽமும் ந புநர்யாதி ஶிஷ்யஃ ஸம்ஸாரபந்தநம் ॥ 280 ॥
ஏவம் பஹுவிதா லோகே குரவஃ ஸந்தி பார்வதி ।
தேஷு ஸர்வப்ரயத்நேந ஸேவ்யோ ஹி பரமோ குருஃ ॥ 281 ॥
நிஷித்தகுருஶிஷ்யஸ்து துஷ்டஸங்கல்பதூஷிதஃ ।
ப்ரஹ்மப்ரலயபர்யந்தம் ந புநர்யாதி மர்த்யதாம் ॥ 282 ॥
ஏவம் ஶ்ருத்வா மஹாதேவீ மஹாதேவவசஸ்ததா ।
அத்யந்தவிஹ்வலமநாஃ ஶங்கரம் பரிப்ரு'ச்சதி ॥ 283 ॥
பார்வத்யுவாச ।
நமஸ்தே தேவதேவாத்ர ஶ்ரோதவ்யம் கிஞ்சிதஸ்தி மே ।
ஶ்ருத்வா த்வத்வாக்யமதுநா ப்ரு'ஶம் ஸ்யாத்விஹ்வலம் மநஃ ॥ 284 ॥
ஸ்வயம் மூடா ம்ரு'த்யுபீதாஃ ஸுக்ரு'தாத்விரதிம் கதாஃ ।
தைவாந்நிஷித்தகுருகா யதி தேஷாம் து கா கதிஃ ॥ 285 ॥
ஶ்ரீ மஹாதேவ உவாச ।
ஶ்ரு'ணு தத்த்வமிதம் தேவி யதா ஸ்யாத்விரதோ நரஃ ।
ததாऽஸாவதிகாரீதி ப்ரோச்யதே ஶ்ருதிமஸ்தகைஃ ॥ 286 ॥
அகண்டைகரஸம் ப்ரஹ்ம நித்யமுக்தம் நிராமயம் ।
ஸ்வஸ்மிந் ஸந்தர்ஶிதம் யேந ஸ பவேதஸ்யம் தேஶிகஃ ॥ 287 ॥
ஜலாநாம் ஸாகரோ ராஜா யதா பவதி பார்வதி ।
குரூணாம் தத்ர ஸர்வேஷாம் ராஜாऽயம் பரமோ குருஃ ॥ 288 ॥
மோஹாதிரஹிதஃ ஶாந்தோ நித்யத்ரு'ப்தோ நிராஶ்ரயஃ ।
த்ரு'ணீக்ரு'தப்ரஹ்மவிஷ்ணுவைபவஃ பரமோ குருஃ ॥ 289 ॥
ஸர்வகாலவிதேஶேஷு ஸ்வதந்த்ரோ நிஶ்சலஸ்ஸுகீ ।
அகண்டைகரஸாஸ்வாதத்ரு'ப்தோ ஹி பரமோ குருஃ ॥ 290 ॥
த்வைதாத்வைதவிநிர்முக்தஃ ஸ்வாநுபூதிப்ரகாஶவாந் ।
அஜ்ஞாநாந்ததமஶ்சேத்தா ஸர்வஜ்ஞஃ பரமோ குருஃ ॥ 291 ॥
யஸ்ய தர்ஶநமாத்ரேண மநஸஃ ஸ்யாத் ப்ரஸந்நதா ।
ஸ்வயம் பூயாத் த்ரு'திஶ்ஶாந்திஃ ஸ பவேத் பரமோ குருஃ ॥ 292 ॥
ஸித்திஜாலம் ஸமாலோக்ய யோகிநாம் மந்த்ரவாதிநாம் ।
துச்சாகாரமநோவ்ரு'த்திஃ யஸ்யாஸௌ பரமோ குருஃ ॥ 293 ॥
ஸ்வஶரீரம் ஶவம் பஶ்யந் ததா ஸ்வாத்மாநமத்வயம் ।
யஃ ஸ்த்ரீகநகமோஹக்நஃ ஸ பவேத் பரமோ குருஃ ॥ 294 ॥
மௌநீ வாக்மீதி தத்த்வஜ்ஞோ த்விதாऽபூச்ச்ரு'ணு பார்வதி ।
ந கஶ்சிந்மௌநிநாம் லோபோ லோகேऽஸ்மிந்பவதி ப்ரியே ॥ 295 ॥
வாக்மீ தூத்கடஸம்ஸாரஸாகரோத்தாரணக்ஷமஃ ।
யதோऽஸௌ ஸம்ஶயச்சேத்தா ஶாஸ்த்ரயுக்த்யநுபூதிபிஃ ॥ 296 ॥
குருநாமஜபாத்தேவி பஹுஜந்மார்ஜிதாந்யபி ।
பாபாநி விலயம் யாந்தி நாஸ்தி ஸந்தேஹமண்வபி ॥ 297 ॥
ஶ்ரீகுரோஸ்ஸத்ரு'ஶம் தைவம் ஶ்ரீகுரோஸத்ரு'ஶஃ பிதா ।
குருத்யாநஸமம் கர்ம நாஸ்தி நாஸ்தி மஹீதலே ॥ 298 ॥
குலம் தநம் பலம் ஶாஸ்த்ரம் பாந்தவாஸ்ஸோதரா இமே ।
மரணே நோபயுஜ்யந்தே குருரேகோ ஹி தாரகஃ ॥ 299 ॥
குலமேவ பவித்ரம் ஸ்யாத் ஸத்யம் ஸ்வகுருஸேவயா ।
த்ரு'ப்தாஃ ஸ்யுஸ்ஸகலா தேவா ப்ரஹ்மாத்யா குருதர்பணாத் ॥ 300 ॥
குருரேகோ ஹி ஜாநாதி ஸ்வரூபம் தேவமவ்யயம் ।
தத்ஜ்ஞாநம் யத்ப்ரஸாதேந நாந்யதா ஶாஸ்த்ரகோடிபிஃ ॥ 301 ॥
ஸ்வரூபஜ்ஞாநஶூந்யேந க்ரு'தமப்யக்ரு'தம் பவேத் ।
தபோஜபாதிகம் தேவி ஸகலம் பாலஜல்பவத் ॥ 302 ॥
ஶிவம் கேசித்தரிம் கேசித்விதிம் கேசித்து கேசந ।
ஶக்திம் தைவமிதி ஜ்ஞாத்வா விவதந்தி வ்ரு'தா நராஃ ॥ 303 ॥
ந ஜாநந்தி பரம் தத்த்வம் குருதீக்ஷாபராங்முகாஃ ।
ப்ராந்தாஃ பஶுஸமா ஹ்யேதே ஸ்வபரிஜ்ஞாநவர்ஜிதாஃ ॥ 304 ॥
தஸ்மாத்கைவல்யஸித்த்யர்தம் குருமேவ பஜேத்ப்ரியே ।
குரும் விநா ந ஜாநந்தி மூடாஸ்தத்பரமம் பதம் ॥ 305 ॥
பித்யதே ஹ்ரு'தயக்ரந்திஶ்சித்யந்தே ஸர்வஸம்ஶயாஃ ।
க்ஷீயந்தே ஸர்வகர்மாணி குரோஃ கருணயா ஶிவே ॥ 306 ॥
க்ரு'தாயா குருபக்தேஸ்து வேதஶாஸ்த்ராநுஸாரதஃ ।
முச்யதே பாதகாத்கோராத் குருபக்தோ விஶேஷதஃ ॥ 307 ॥
துஸ்ஸங்கம் ச பரித்யஜ்ய பாபகர்ம பரித்யஜேத் ।
சித்தசிஹ்நமிதம் யஸ்ய தஸ்ய தீக்ஷா விதீயதே ॥ 308 ॥
சித்தத்யாகநியுக்தஶ்ச க்ரோதகர்வவிவர்ஜிதஃ ।
த்வைதபாவபரித்யாகீ தஸ்ய தீக்ஷா விதீயதே ॥ 309 ॥
ஏதல்லக்ஷணயுக்தத்வம் ஸர்வபூதஹிதே ரதம் ।
நிர்மலம் ஜீவிதம் யஸ்ய தஸ்ய தீக்ஷா விதீயதே ॥ 310 ॥
க்ரியயா சாந்விதம் பூர்வம் தீக்ஷாஜாலம் நிரூபிதம் ।
மந்த்ரதீக்ஷாபிதம் ஸாங்கோபாங்கம் ஸர்வம் ஶிவோதிதம் ॥ 311 ॥
க்ரியயா ஸ்யாத்விரஹிதாம் குருஸாயுஜ்யதாயிநீம் ।
குருதீக்ஷாம் விநா கோ வா குருத்வாசாரபாலகஃ ॥ 312 ॥
ஶக்தோ ந சாபி ஶக்தோ வா தைஶிகாங்க்ரி ஸமாஶ்ரயேத் ।
தஸ்ய ஜந்மாஸ்தி ஸபலம் போகமோக்ஷபலப்ரதம் ॥ 313 ॥
அத்யந்தசித்தபக்வஸ்ய ஶ்ரத்தாபக்தியுதஸ்ய ச ।
ப்ரவக்தவ்யமிதம் தேவி மமாத்மப்ரீதயே ஸதா ॥ 314 ॥
ரஹஸ்யம் ஸர்வஶாஸ்த்ரேஷு கீதாஶாஸ்த்ரமிதம் ஶிவே ।
ஸம்யக்பரீக்ஷ்ய வக்தவ்யம் ஸாதகஸ்ய மஹாத்மநஃ ॥ 315 ॥
ஸத்கர்மபரிபாகாச்ச சித்தஶுத்திஶ்ச தீமதஃ ।
ஸாதகஸ்யைவ வக்தவ்யா குருகீதா ப்ரயத்நதஃ ॥ 316 ॥
நாஸ்திகாய க்ரு'தக்நாய தாம்பிகாய ஶடாய ச ।
அபக்தாய விபக்தாய ந வாச்யேயம் கதாசந ॥ 317 ॥
ஸ்த்ரீலோலுபாய மூர்காய காமோபஹதசேதஸே ।
நிந்தகாய ந வக்தவ்யா குருகீதா ஸ்வபாவதஃ ॥ 318 ॥
ஸர்வபாபப்ரஶமநம் ஸர்வோபத்ரவவாரகம் ।
ஜந்மம்ரு'த்யுஹரம் தேவி கீதாஶாஸ்த்ரமிதம் ஶிவே ॥ 319 ॥
ஶ்ருதிஸாரமிதம் தேவி ஸர்வமுக்தம் ஸமாஸதஃ ।
நாந்யதா ஸத்கதிஃ பும்ஸாம் விநா குருபதம் ஶிவே ॥ 320 ॥
பஹுஜந்மக்ரு'தாத்பாபாதயமர்தோ ந ரோசதே ।
ஜந்மபந்தநிவ்ரு'த்த்யர்தம் குருமேவ பஜேத்ஸதா ॥ 321 ॥
அஹமேவ ஜகத்ஸர்வமஹமேவ பரம் பதம் ।
ஏதத்ஜ்ஞாநம் யதோ பூயாத்தம் குரும் ப்ரணமாம்யஹம் ॥ 322 ॥
அலம் விகல்பைரஹமேவ கேவலம்
மயி ஸ்திதம் விஶ்வமிதம் சராசரம் ।
இதம் ரஹஸ்யம் மம யேந தர்ஶிதம்
ஸ வந்தநீயோ குருரேவ கேவலம் ॥ 323 ॥
யஸ்யாந்தம் நாதிமத்யம் ந ஹி கரசரணம் நாமகோத்ரம் ந ஸூத்ரம் ।
நோ ஜாதிர்நைவ வர்ணோ ந பவதி புருஷோ நோ நபும்ஸோ ந ச ஸ்த்ரீ ॥ 324 ॥
நாகாரம் நோ விகாரம் ந ஹி ஜநிமரணம் நாஸ்தி புண்யம் ந பாபம் ।
நோऽதத்த்வம் தத்த்வமேகம் ஸஹஜஸமரஸம் ஸத்குரும் தம் நமாமி ॥ 325 ॥
நித்யாய ஸத்யாய சிதாத்மகாய
நவ்யாய பவ்யாய பராத்பராய ।
ஶுத்தாய புத்தாய நிரஞ்ஜநாய
நமோऽஸ்து நித்யம் குருஶேகராய ॥ 326 ॥
ஸச்சிதாநந்தரூபாய வ்யாபிநே பரமாத்மநே ।
நமஃ ஶ்ரீகுருநாதாய ப்ரகாஶாநந்தமூர்தயே ॥ 327 ॥
ஸத்யாநந்தஸ்வரூபாய போதைகஸுககாரிணே ।
நமோ வேதாந்தவேத்யாய குரவே புத்திஸாக்ஷிணே ॥ 328 ॥
நமஸ்தே நாத பகவந் ஶிவாய குருரூபிணே ।
வித்யாவதாரஸம்ஸித்த்யை ஸ்வீக்ரு'தாநேகவிக்ரஹ ॥ 329 ॥
நவாய நவரூபாய பரமார்தைகரூபிணே ।
ஸர்வாஜ்ஞாநதமோபேதபாநவே சித்கநாய தே ॥ 330 ॥
ஸ்வதந்த்ராய தயாக்லுப்தவிக்ரஹாய ஶிவாத்மநே ।
பரதந்த்ராய பக்தாநாம் பவ்யாநாம் பவ்யரூபிணே ॥ 331 ॥
விவேகிநாம் விவேகாய விமர்ஶாய விமர்ஶிநாம் ।
ப்ரகாஶிநாம் ப்ரகாஶாய ஜ்ஞாநிநாம் ஜ்ஞாநரூபிணே ॥ 332 ॥
புரஸ்தாத்பார்ஶ்வயோஃ ப்ரு'ஷ்டே நமஸ்குர்யாதுபர்யதஃ ।
ஸதா மச்சித்தரூபேண விதேஹி பவதாஸநம் ॥ 333 ॥
ஶ்ரீகுரும் பரமாநந்தம் வந்தே ஹ்யாநந்தவிக்ரஹம் ।
யஸ்ய ஸந்நிதிமாத்ரேண சிதாநந்தாய தே மநஃ ॥ 334 ॥
நமோऽஸ்து குரவே துப்யம் ஸஹஜாநந்தரூபிணே ।
யஸ்ய வாகம்ரு'தம் ஹந்தி விஷம் ஸம்ஸாரஸஞ்ஜ்ஞகம் ॥ 335 ॥
நாநாயுக்தோபதேஶேந தாரிதா ஶிஷ்யஸந்ததிஃ ।
தத்க்ரு'பாஸாரவேதேந குருசித்பதமச்யுதம் ॥ 336 ॥
[பாடபேதஃ -
அச்யுதாய நமஸ்துப்யம் குரவே பரமாத்மநே ।
ஸ்வாராமோக்தபதேச்சூநாம் தத்தம் யேநாச்யுதம் பதம் ॥
]
அச்யுதாய நமஸ்துப்யம் குரவே பரமாத்மநே ।
ஸர்வதந்த்ரஸ்வதந்த்ராய சித்கநாநந்தமூர்தயே ॥ 337 ॥
நமோऽச்யுதாய குரவேऽஜ்ஞாநத்வாந்தைகபாநவே ।
ஶிஷ்யஸந்மார்கபடவே க்ரு'பாபீயூஷஸிந்தவே ॥ 338 ॥
ஓமச்யுதாய குரவே ஶிஷ்யஸம்ஸாரஸேதவே ।
பக்தகார்யைகஸிம்ஹாய நமஸ்தே சித்ஸுகாத்மநே ॥ 339 ॥
குருநாமஸமம் தைவம் ந பிதா ந ச பாந்தவாஃ ।
குருநாமஸமஃ ஸ்வாமீ நேத்ரு'ஶம் பரமம் பதம் ॥ 340 ॥
ஏகாக்ஷரப்ரதாதாரம் யோ குரும் நைவ மந்யதே ।
ஶ்வாநயோநிஶதம் கத்வா சாண்டாலேஷ்வபி ஜாயதே ॥ 341 ॥
குருத்யாகாத்பவேந்ம்ரு'த்யுஃ மந்த்ரத்யாகாத்தரித்ரதா ।
குருமந்த்ரபரித்யாகீ ரௌரவம் நரகம் வ்ரஜேத் ॥ 342 ॥
ஶிவக்ரோதாத்குருஸ்த்ராதா குருக்ரோதாச்சிவோ ந ஹி ।
தஸ்மாத்ஸர்வப்ரயத்நேந குரோராஜ்ஞாம் ந லங்கயேத் ॥ 343 ॥
ஸம்ஸாரஸாகரஸமுத்தரணைகமந்த்ரம்
ப்ரஹ்மாதிதேவமுநிபூஜிதஸித்தமந்த்ரம் ।
தாரித்ர்யதுஃகபவரோகவிநாஶமந்த்ரம்
வந்தே மஹாபயஹரம் குருராஜமந்த்ரம் ॥ 344 ॥
ஸப்தகோடிமஹாமந்த்ராஶ்சித்தவிப்ரமகாரகாஃ ।
ஏக ஏவ மஹாமந்த்ரோ குருரித்யக்ஷரத்வயம் ॥ 345 ॥
ஏவமுக்த்வா மஹாதேவஃ பார்வதீம் புநரப்ரவீத் ।
இதமேவ பரம் தத்த்வம் ஶ்ரு'ணு தேவி ஸுகாவஹம் ॥ 346 ॥
குருதத்த்வமிதம் தேவி ஸர்வமுக்தம் ஸமாஸதஃ ।
ரஹஸ்யமிதமவ்யக்தம் ந வதேத்யஸ்ய கஸ்யசித் ॥ 347 ॥
ந ம்ரு'ஷா ஸ்யாதியம் தேவி மதுக்திஃ ஸத்யரூபிணீ ।
குருகீதாஸமம் ஸ்தோத்ரம் நாஸ்தி நாஸ்தி மஹீதலே ॥ 348 ॥
குருகீதாமிமாம் தேவி பவதுஃகவிநாஶிநீம் ।
குருதீக்ஷாவிஹீநஸ்ய புரதோ ந படேத் க்வசித் ॥ 349 ॥
ரஹஸ்யமத்யந்தரஹஸ்யமேதந்ந பாபிநா லப்யமிதம் மஹேஶ்வரி ।
அநேகஜந்மார்ஜிதபுண்யபாகாத்குரோஸ்து தத்த்வம் லபதே மநுஷ்யஃ ॥ 350 ॥
யஸ்ய ப்ரஸாதாதஹமேவ ஸர்வம்
மய்யேவ ஸர்வம் பரிகல்பிதம் ச ।
இத்தம் விஜாநாமி ஸதாத்மரூபம்
தஸ்யாங்க்ரிபத்மம் ப்ரணதோऽஸ்மி நித்யம் ॥ 351 ॥
அஜ்ஞாநதிமிராந்தஸ்ய விஷயாக்ராந்தசேதஸஃ ।
ஜ்ஞாநப்ரபாப்ரதாநேந ப்ரஸாதம் குரு மே ப்ரபோ ॥ 352 ॥
இதி ஶ்ரீஸ்கந்தபுராணே உத்தரகண்டே உமாமஹேஶ்வர ஸம்வாதே ஶ்ரீ குருகீதா ஸமாப்த ॥
மங்கலம்
மங்கலம் குருதேவாய மஹநீயகுணாத்மநே ।
ஸர்வலோகஶரண்யாய ஸாதுரூபாய மங்கலம் ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha tṛtīyo'dhyāyaḥ ||
atha kāmyajapasthānaṃ kathayāmi varānane |
sāgarānte sarittīre tīrthe hariharālaye || 236 ||
śaktidevālaye goṣṭhe sarvadevālaye śubhe |
vaṭasya dhātryā mūle vā maṭhe bṛndāvane tathā || 237 ||
pavitre nirmale deśe nityānuṣṭhānato'pi vā |
nirvedanena maunena japametat samārabhet || 238 ||
jāpyena jayamāpnoti japasiddhiṃ phalaṃ tathā |
hīnaṃ karma tyajetsarvaṃ garhitasthānameva ca || 239 ||
śmaśāne bilvamūle vā vaṭamūlāntike tathā |
siddhyanti kānake mūle cūtavṛkṣasya sannidhau || 240 ||
pītāsanaṃ mohane tu hyasitaṃ cābhicārike |
jñeyaṃ śuklaṃ ca śāntyarthaṃ vaśye raktaṃ prakīrtitam || 241 ||
japaṃ hīnāsanaṃ kurvan hīnakarmaphalapradam |
gurugītāṃ prayāṇe vā saṅgrāme ripusaṅkaṭe || 242 ||
japan jayamavāpnoti maraṇe muktidāyikā |
sarvakarmāṇi siddhyanti guruputre na saṃśayaḥ || 243 ||
gurumantro mukhe yasya tasya siddhyanti nā'nyathā |
dīkṣayā sarvakarmāṇi siddhyanti guruputrake || 244 ||
bhavamūlavināśāya cāṣṭapāśanivṛttaye |
gurugītāmbhasi snānaṃ tattvajñaḥ kurute sadā || 245 ||
sa evaṃ sadguruḥ sākṣāt sadasadbrahmavittamaḥ |
tasya sthānāni sarvāṇi pavitrāṇi na saṃśayaḥ || 246 ||
sarvaśuddhaḥ pavitro'sau svabhāvādyatra tiṣṭhati |
tatra devagaṇāḥ sarve kṣetrapīṭhe caranti ca || 247 ||
āsanasthāḥ śayānā vā gacchantastiṣṭhato'pi vā |
aśvārūḍhā gajārūḍhāḥ suṣuptā jāgrato'pi vā || 248 ||
śucirbhūtā jñānavanto gurugītāṃ japanti ye |
teṣāṃ darśanasaṃsparśāt divyajñānaṃ prajāyate || 249 ||
samudre vai yathā toyaṃ kṣīre kṣīraṃ jale jalam |
bhinne kumbhe yathā''kāśaṃ tathā''tmā paramātmani || 250 ||
tathaiva jñānavān jīvaḥ paramātmani sarvadā |
aikyena ramate jñānī yatra kutra divāniśam || 251 ||
evaṃvidho mahāyuktaḥ sarvatra vartate sadā |
tasmātsarvaprakāreṇa gurubhaktiṃ samācaret || 252 ||
gurusantoṣaṇādeva mukto bhavati pārvati |
aṇimādiṣu bhoktṛtvaṃ kṛpayā devi jāyate || 253 ||
sāmyena ramate jñānī divā vā yadi vā niśi |
evaṃvidho mahāmaunī trailokyasamatāṃ vrajet || 254 ||
atha saṃsāriṇaḥ sarve gurugītā japena tu |
sarvān kāmāṃstu bhuñjanti trisatyaṃ mama bhāṣitam || 255 ||
satyaṃ satyaṃ punaḥ satyaṃ dharmasāraṃ mayoditam |
gurugītāsamaṃ stotraṃ nāsti tattvaṃ guroḥ param || 256 ||
gururdevo gururdharmo gurau niṣṭhā paraṃ tapaḥ |
guroḥ parataraṃ nāsti trivāraṃ kathayāmi te || 257 ||
dhanyā mātā pitā dhanyo gotraṃ dhanyaṃ kulodbhavaḥ |
dhanyā ca vasudhā devi yatra syādgurubhaktatā || 258 ||
ākalpajanma koṭīnāṃ yajñavratatapaḥ kriyāḥ |
tāḥ sarvāḥ saphalā devi gurūsantoṣamātrataḥ || 259 ||
śarīramindriyaṃ prāṇamarthaṃ svajanabandhutā |
mātṛkulaṃ pitṛkulaṃ gurureva na saṃśayaḥ || 260 ||
mandabhāgyā hyaśaktāśca ye janā nānumanvate |
gurusevāsu vimukhāḥ pacyante narake'śucau || 261 ||
vidyā dhanaṃ balaṃ caiva teṣāṃ bhāgyaṃ nirarthakam |
yeṣāṃ gurūkṛpā nāsti adho gacchanti pārvati || 262 ||
brahmā viṣṇuśca rudraśca devāśca pitṛkinnarāḥ |
siddhacāraṇayakṣāśca anye ca munayo janāḥ || 263 ||
gurubhāvaḥ paraṃ tīrthamanyatīrthaṃ nirarthakam |
sarvatīrthamayaṃ devi śrīguroścaraṇāmbujam || 264 ||
kanyābhogaratā mandāḥ svakāntāyāḥ parāṅmukhāḥ |
ataḥ paraṃ mayā devi kathitaṃ na mama priye || 265 ||
idaṃ rahasyamaspaṣṭaṃ vaktavyaṃ ca varānane |
sugopyaṃ ca tavāgre tu mamātmaprītaye sati || 266 ||
svāmimukhyagaṇeśādyān vaiṣṇavādīṃśca pārvati |
na vaktavyaṃ mahāmāye pādasparśaṃ kuruṣva me || 267 ||
abhakte vañcake dhūrte pāṣaṇḍe nāstikādiṣu |
manasā'pi na vaktavyā gurugītā kadācana || 268 ||
guravo bahavaḥ santi śiṣyavittāpahārakāḥ |
tamekaṃ durlabhaṃ manye śiṣyahṛttāpahārakam || 269 ||
cāturyavān vivekī ca adhyātmajñānavān śuciḥ |
mānasaṃ nirmalaṃ yasya gurutvaṃ tasya śobhate || 270 ||
guravo nirmalāḥ śāntāḥ sādhavo mitabhāṣiṇaḥ |
kāmakrodhavinirmuktāḥ sadācārāḥ jitendriyāḥ || 271 ||
sūcakādiprabhedena guravo bahudhā smṛtāḥ |
svayaṃ samyak parīkṣyātha tattvaniṣṭhaṃ bhajetsudhīḥ || 272 ||
varṇajālamidaṃ tadvadbāhyaśāstraṃ tu laukikam |
yasmin devi samabhyastaṃ sa guruḥ sucakaḥ smṛtaḥ || 273 ||
varṇāśramocitāṃ vidyāṃ dharmādharmavidhāyinīm |
pravaktāraṃ guruṃ viddhi vācakaṃ tviti pārvati || 274 ||
pañcākṣaryādimantrāṇāmupadeṣṭā tu pārvati |
sa gururbodhako bhūyādubhayorayamuttamaḥ || 275 ||
mohamāraṇavaśyāditucchamantropadeśinam |
niṣiddhagururityāhuḥ paṇḍitāstattvadarśinaḥ || 276 ||
anityamiti nirdiśya saṃsāraṃ saṅkaṭālayam |
vairāgyapathadarśī yaḥ sa gururvihitaḥ priye || 277 ||
tattvamasyādivākyānāmupadeṣṭā tu pārvati |
kāraṇākhyo guruḥ prokto bhavaroganivārakaḥ || 278 ||
sarvasandehasandohanirmūlanavicakṣaṇaḥ |
janmamṛtyubhayaghno yaḥ sa guruḥ paramo mataḥ || 279 ||
bahujanmakṛtāt puṇyāllabhyate'sau mahāguruḥ |
labdhvā'muṃ na punaryāti śiṣyaḥ saṃsārabandhanam || 280 ||
evaṃ bahuvidhā loke guravaḥ santi pārvati |
teṣu sarvaprayatnena sevyo hi paramo guruḥ || 281 ||
niṣiddhaguruśiṣyastu duṣṭasaṅkalpadūṣitaḥ |
brahmapralayaparyantaṃ na punaryāti martyatām || 282 ||
evaṃ śrutvā mahādevī mahādevavacastathā |
atyantavihvalamanāḥ śaṅkaraṃ paripṛcchati || 283 ||
pārvatyuvāca |
namaste devadevātra śrotavyaṃ kiñcidasti me |
śrutvā tvadvākyamadhunā bhṛśaṃ syādvihvalaṃ manaḥ || 284 ||
svayaṃ mūḍhā mṛtyubhītāḥ sukṛtādviratiṃ gatāḥ |
daivānniṣiddhagurugā yadi teṣāṃ tu kā gatiḥ || 285 ||
śrī mahādeva uvāca |
śṛṇu tattvamidaṃ devi yadā syādvirato naraḥ |
tadā'sāvadhikārīti procyate śrutimastakaiḥ || 286 ||
akhaṇḍaikarasaṃ brahma nityamuktaṃ nirāmayam |
svasmin sandarśitaṃ yena sa bhavedasyaṃ deśikaḥ || 287 ||
jalānāṃ sāgaro rājā yathā bhavati pārvati |
gurūṇāṃ tatra sarveṣāṃ rājā'yaṃ paramo guruḥ || 288 ||
mohādirahitaḥ śānto nityatṛpto nirāśrayaḥ |
tṛṇīkṛtabrahmaviṣṇuvaibhavaḥ paramo guruḥ || 289 ||
sarvakālavideśeṣu svatantro niścalassukhī |
akhaṇḍaikarasāsvādatṛpto hi paramo guruḥ || 290 ||
dvaitādvaitavinirmuktaḥ svānubhūtiprakāśavān |
ajñānāndhatamaśchettā sarvajñaḥ paramo guruḥ || 291 ||
yasya darśanamātreṇa manasaḥ syāt prasannatā |
svayaṃ bhūyāt dhṛtiśśāntiḥ sa bhavet paramo guruḥ || 292 ||
siddhijālaṃ samālokya yogināṃ mantravādinām |
tucchākāramanovṛttiḥ yasyāsau paramo guruḥ || 293 ||
svaśarīraṃ śavaṃ paśyan tathā svātmānamadvayam |
yaḥ strīkanakamohaghnaḥ sa bhavet paramo guruḥ || 294 ||
maunī vāgmīti tattvajño dvidhā'bhūcchṛṇu pārvati |
na kaścinmaunināṃ lobho loke'sminbhavati priye || 295 ||
vāgmī tūtkaṭasaṃsārasāgarottāraṇakṣamaḥ |
yato'sau saṃśayacchettā śāstrayuktyanubhūtibhiḥ || 296 ||
gurunāmajapāddevi bahujanmārjitānyapi |
pāpāni vilayaṃ yānti nāsti sandehamaṇvapi || 297 ||
śrīgurossadṛśaṃ daivaṃ śrīgurosadṛśaḥ pitā |
gurudhyānasamaṃ karma nāsti nāsti mahītale || 298 ||
kulaṃ dhanaṃ balaṃ śāstraṃ bāndhavāssodarā ime |
maraṇe nopayujyante gurureko hi tārakaḥ || 299 ||
kulameva pavitraṃ syāt satyaṃ svagurusevayā |
tṛptāḥ syussakalā devā brahmādyā gurutarpaṇāt || 300 ||
gurureko hi jānāti svarūpaṃ devamavyayam |
tadjñānaṃ yatprasādena nānyathā śāstrakoṭibhiḥ || 301 ||
svarūpajñānaśūnyena kṛtamapyakṛtaṃ bhavet |
tapojapādikaṃ devi sakalaṃ bālajalpavat || 302 ||
śivaṃ keciddhariṃ kecidvidhiṃ kecittu kecana |
śaktiṃ daivamiti jñātvā vivadanti vṛthā narāḥ || 303 ||
na jānanti paraṃ tattvaṃ gurudīkṣāparāṅmukhāḥ |
bhrāntāḥ paśusamā hyete svaparijñānavarjitāḥ || 304 ||
tasmātkaivalyasiddhyarthaṃ gurumeva bhajetpriye |
guruṃ vinā na jānanti mūḍhāstatparamaṃ padam || 305 ||
bhidyate hṛdayagranthiśchidyante sarvasaṃśayāḥ |
kṣīyante sarvakarmāṇi guroḥ karuṇayā śive || 306 ||
kṛtāyā gurubhaktestu vedaśāstrānusārataḥ |
mucyate pātakādghorāt gurubhakto viśeṣataḥ || 307 ||
dussaṅgaṃ ca parityajya pāpakarma parityajet |
cittacihnamidaṃ yasya tasya dīkṣā vidhīyate || 308 ||
cittatyāganiyuktaśca krodhagarvavivarjitaḥ |
dvaitabhāvaparityāgī tasya dīkṣā vidhīyate || 309 ||
etallakṣaṇayuktatvaṃ sarvabhūtahite ratam |
nirmalaṃ jīvitaṃ yasya tasya dīkṣā vidhīyate || 310 ||
kriyayā cānvitaṃ pūrvaṃ dīkṣājālaṃ nirūpitam |
mantradīkṣābhidhaṃ sāṅgopāṅgaṃ sarvaṃ śivoditam || 311 ||
kriyayā syādvirahitāṃ gurusāyujyadāyinīm |
gurudīkṣāṃ vinā ko vā gurutvācārapālakaḥ || 312 ||
śakto na cāpi śakto vā daiśikāṅghri samāśrayet |
tasya janmāsti saphalaṃ bhogamokṣaphalapradam || 313 ||
atyantacittapakvasya śraddhābhaktiyutasya ca |
pravaktavyamidaṃ devi mamātmaprītaye sadā || 314 ||
rahasyaṃ sarvaśāstreṣu gītāśāstramidaṃ śive |
samyakparīkṣya vaktavyaṃ sādhakasya mahātmanaḥ || 315 ||
satkarmaparipākācca cittaśuddhiśca dhīmataḥ |
sādhakasyaiva vaktavyā gurugītā prayatnataḥ || 316 ||
nāstikāya kṛtaghnāya dāmbhikāya śaṭhāya ca |
abhaktāya vibhaktāya na vācyeyaṃ kadācana || 317 ||
strīlolupāya mūrkhāya kāmopahatacetase |
nindakāya na vaktavyā gurugītā svabhāvataḥ || 318 ||
sarvapāpapraśamanaṃ sarvopadravavārakam |
janmamṛtyuharaṃ devi gītāśāstramidaṃ śive || 319 ||
śrutisāramidaṃ devi sarvamuktaṃ samāsataḥ |
nānyathā sadgatiḥ puṃsāṃ vinā gurupadaṃ śive || 320 ||
bahujanmakṛtātpāpādayamartho na rocate |
janmabandhanivṛttyarthaṃ gurumeva bhajetsadā || 321 ||
ahameva jagatsarvamahameva paraṃ padam |
etadjñānaṃ yato bhūyāttaṃ guruṃ praṇamāmyaham || 322 ||
alaṃ vikalpairahameva kevalaṃ
mayi sthitaṃ viśvamidaṃ carācaram |
idaṃ rahasyaṃ mama yena darśitaṃ
sa vandanīyo gurureva kevalam || 323 ||
yasyāntaṃ nādimadhyaṃ na hi karacaraṇaṃ nāmagotraṃ na sūtram |
no jātirnaiva varṇo na bhavati puruṣo no napuṃso na ca strī || 324 ||
nākāraṃ no vikāraṃ na hi janimaraṇaṃ nāsti puṇyaṃ na pāpam |
no'tattvaṃ tattvamekaṃ sahajasamarasaṃ sadguruṃ taṃ namāmi || 325 ||
nityāya satyāya cidātmakāya
navyāya bhavyāya parātparāya |
śuddhāya buddhāya nirañjanāya
namo'stu nityaṃ guruśekharāya || 326 ||
saccidānandarūpāya vyāpine paramātmane |
namaḥ śrīgurunāthāya prakāśānandamūrtaye || 327 ||
satyānandasvarūpāya bodhaikasukhakāriṇe |
namo vedāntavedyāya gurave buddhisākṣiṇe || 328 ||
namaste nātha bhagavan śivāya gururūpiṇe |
vidyāvatārasaṃsiddhyai svīkṛtānekavigraha || 329 ||
navāya navarūpāya paramārthaikarūpiṇe |
sarvājñānatamobhedabhānave cidghanāya te || 330 ||
svatantrāya dayākluptavigrahāya śivātmane |
paratantrāya bhaktānāṃ bhavyānāṃ bhavyarūpiṇe || 331 ||
vivekināṃ vivekāya vimarśāya vimarśinām |
prakāśināṃ prakāśāya jñānināṃ jñānarūpiṇe || 332 ||
purastātpārśvayoḥ pṛṣṭhe namaskuryāduparyadhaḥ |
sadā maccittarūpeṇa vidhehi bhavadāsanam || 333 ||
śrīguruṃ paramānandaṃ vande hyānandavigraham |
yasya sannidhimātreṇa cidānandāya te manaḥ || 334 ||
namo'stu gurave tubhyaṃ sahajānandarūpiṇe |
yasya vāgamṛtaṃ hanti viṣaṃ saṃsārasañjñakam || 335 ||
nānāyuktopadeśena tāritā śiṣyasantatiḥ |
tatkṛpāsāravedena gurucitpadamacyutam || 336 ||
[pāṭhabhedaḥ -
acyutāya namastubhyaṃ gurave paramātmane |
svārāmoktapadecchūnāṃ dattaṃ yenācyutaṃ padam ||
]
acyutāya namastubhyaṃ gurave paramātmane |
sarvatantrasvatantrāya cidghanānandamūrtaye || 337 ||
namo'cyutāya gurave'jñānadhvāntaikabhānave |
śiṣyasanmārgapaṭave kṛpāpīyūṣasindhave || 338 ||
omacyutāya gurave śiṣyasaṃsārasetave |
bhaktakāryaikasiṃhāya namaste citsukhātmane || 339 ||
gurunāmasamaṃ daivaṃ na pitā na ca bāndhavāḥ |
gurunāmasamaḥ svāmī nedṛśaṃ paramaṃ padam || 340 ||
ekākṣarapradātāraṃ yo guruṃ naiva manyate |
śvānayoniśataṃ gatvā cāṇḍāleṣvapi jāyate || 341 ||
gurutyāgādbhavenmṛtyuḥ mantratyāgāddaridratā |
gurumantraparityāgī rauravaṃ narakaṃ vrajet || 342 ||
śivakrodhādgurustrātā gurukrodhācchivo na hi |
tasmātsarvaprayatnena gurorājñāṃ na laṅghayet || 343 ||
saṃsārasāgarasamuddharaṇaikamantraṃ
brahmādidevamunipūjitasiddhamantram |
dāridryaduḥkhabhavarogavināśamantraṃ
vande mahābhayaharaṃ gururājamantram || 344 ||
saptakoṭimahāmantrāścittavibhramakārakāḥ |
eka eva mahāmantro gururityakṣaradvayam || 345 ||
evamuktvā mahādevaḥ pārvatīṃ punarabravīt |
idameva paraṃ tattvaṃ śṛṇu devi sukhāvaham || 346 ||
gurutattvamidaṃ devi sarvamuktaṃ samāsataḥ |
rahasyamidamavyaktaṃ na vadedyasya kasyacit || 347 ||
na mṛṣā syādiyaṃ devi maduktiḥ satyarūpiṇī |
gurugītāsamaṃ stotraṃ nāsti nāsti mahītale || 348 ||
gurugītāmimāṃ devi bhavaduḥkhavināśinīm |
gurudīkṣāvihīnasya purato na paṭhet kvacit || 349 ||
rahasyamatyantarahasyametanna pāpinā labhyamidaṃ maheśvari |
anekajanmārjitapuṇyapākādgurostu tattvaṃ labhate manuṣyaḥ || 350 ||
yasya prasādādahameva sarvaṃ
mayyeva sarvaṃ parikalpitaṃ ca |
itthaṃ vijānāmi sadātmarūpaṃ
tasyāṅghripadmaṃ praṇato'smi nityam || 351 ||
ajñānatimirāndhasya viṣayākrāntacetasaḥ |
jñānaprabhāpradānena prasādaṃ kuru me prabho || 352 ||
iti śrīskandapurāṇe uttarakhaṇḍe umāmaheśvara saṃvāde śrī gurugītā samāpta ||
maṅgalaṃ
maṅgalaṃ gurudevāya mahanīyaguṇātmane |
sarvalokaśaraṇyāya sādhurūpāya maṅgalam ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ तृतीयोऽध्यायः ॥
अथ काम्यजपस्थानं कथयामि वरानने ।
सागरान्ते सरित्तीरे तीर्थे हरिहरालये ॥ 236 ॥
शक्तिदेवालये गोष्ठे सर्वदेवालये शुभे ।
वटस्य धात्र्या मूले वा मठे बृन्दावने तथा ॥ 237 ॥
पवित्रे निर्मले देशे नित्यानुष्ठानतोऽपि वा ।
निर्वेदनेन मौनेन जपमेतत् समारभेत् ॥ 238 ॥
जाप्येन जयमाप्नोति जपसिद्धिं फलं तथा ।
हीनं कर्म त्यजेत्सर्वं गर्हितस्थानमेव च ॥ 239 ॥
श्मशाने बिल्वमूले वा वटमूलान्तिके तथा ।
सिद्ध्यन्ति कानके मूले चूतवृक्षस्य सन्निधौ ॥ 240 ॥
पीतासनं मोहने तु ह्यसितं चाभिचारिके ।
ज्ञेयं शुक्लं च शान्त्यर्थं वश्ये रक्तं प्रकीर्तितम् ॥ 241 ॥
जपं हीनासनं कुर्वन् हीनकर्मफलप्रदम् ।
गुरुगीतां प्रयाणे वा सङ्ग्रामे रिपुसङ्कटे ॥ 242 ॥
जपन् जयमवाप्नोति मरणे मुक्तिदायिका ।
सर्वकर्माणि सिद्ध्यन्ति गुरुपुत्रे न संशयः ॥ 243 ॥
गुरुमन्त्रो मुखे यस्य तस्य सिद्ध्यन्ति नाऽन्यथा ।
दीक्षया सर्वकर्माणि सिद्ध्यन्ति गुरुपुत्रके ॥ 244 ॥
भवमूलविनाशाय चाष्टपाशनिवृत्तये ।
गुरुगीताम्भसि स्नानं तत्त्वज्ञः कुरुते सदा ॥ 245 ॥
स एवं सद्गुरुः साक्षात् सदसद्ब्रह्मवित्तमः ।
तस्य स्थानानि सर्वाणि पवित्राणि न संशयः ॥ 246 ॥
सर्वशुद्धः पवित्रोऽसौ स्वभावाद्यत्र तिष्ठति ।
तत्र देवगणाः सर्वे क्षेत्रपीठे चरन्ति च ॥ 247 ॥
आसनस्थाः शयाना वा गच्छन्तस्तिष्ठतोऽपि वा ।
अश्वारूढा गजारूढाः सुषुप्ता जाग्रतोऽपि वा ॥ 248 ॥
शुचिर्भूता ज्ञानवन्तो गुरुगीतां जपन्ति ये ।
तेषां दर्शनसंस्पर्शात् दिव्यज्ञानं प्रजायते ॥ 249 ॥
समुद्रे वै यथा तोयं क्षीरे क्षीरं जले जलम् ।
भिन्ने कुम्भे यथाऽऽकाशं तथाऽऽत्मा परमात्मनि ॥ 250 ॥
तथैव ज्ञानवान् जीवः परमात्मनि सर्वदा ।
ऐक्येन रमते ज्ञानी यत्र कुत्र दिवानिशम् ॥ 251 ॥
एवंविधो महायुक्तः सर्वत्र वर्तते सदा ।
तस्मात्सर्वप्रकारेण गुरुभक्तिं समाचरेत् ॥ 252 ॥
गुरुसन्तोषणादेव मुक्तो भवति पार्वति ।
अणिमादिषु भोक्तृत्वं कृपया देवि जायते ॥ 253 ॥
साम्येन रमते ज्ञानी दिवा वा यदि वा निशि ।
एवंविधो महामौनी त्रैलोक्यसमतां व्रजेत् ॥ 254 ॥
अथ संसारिणः सर्वे गुरुगीता जपेन तु ।
सर्वान् कामांस्तु भुञ्जन्ति त्रिसत्यं मम भाषितम् ॥ 255 ॥
सत्यं सत्यं पुनः सत्यं धर्मसारं मयोदितम् ।
गुरुगीतासमं स्तोत्रं नास्ति तत्त्वं गुरोः परम् ॥ 256 ॥
गुरुर्देवो गुरुर्धर्मो गुरौ निष्ठा परं तपः ।
गुरोः परतरं नास्ति त्रिवारं कथयामि ते ॥ 257 ॥
धन्या माता पिता धन्यो गोत्रं धन्यं कुलोद्भवः ।
धन्या च वसुधा देवि यत्र स्याद्गुरुभक्तता ॥ 258 ॥
आकल्पजन्म कोटीनां यज्ञव्रततपः क्रियाः ।
ताः सर्वाः सफला देवि गुरूसन्तोषमात्रतः ॥ 259 ॥
शरीरमिन्द्रियं प्राणमर्थं स्वजनबन्धुता ।
मातृकुलं पितृकुलं गुरुरेव न संशयः ॥ 260 ॥
मन्दभाग्या ह्यशक्ताश्च ये जना नानुमन्वते ।
गुरुसेवासु विमुखाः पच्यन्ते नरकेऽशुचौ ॥ 261 ॥
विद्या धनं बलं चैव तेषां भाग्यं निरर्थकम् ।
येषां गुरूकृपा नास्ति अधो गच्छन्ति पार्वति ॥ 262 ॥
ब्रह्मा विष्णुश्च रुद्रश्च देवाश्च पितृकिन्नराः ।
सिद्धचारणयक्षाश्च अन्ये च मुनयो जनाः ॥ 263 ॥
गुरुभावः परं तीर्थमन्यतीर्थं निरर्थकम् ।
सर्वतीर्थमयं देवि श्रीगुरोश्चरणाम्बुजम् ॥ 264 ॥
कन्याभोगरता मन्दाः स्वकान्तायाः पराङ्मुखाः ।
अतः परं मया देवि कथितं न मम प्रिये ॥ 265 ॥
इदं रहस्यमस्पष्टं वक्तव्यं च वरानने ।
सुगोप्यं च तवाग्रे तु ममात्मप्रीतये सति ॥ 266 ॥
स्वामिमुख्यगणेशाद्यान् वैष्णवादींश्च पार्वति ।
न वक्तव्यं महामाये पादस्पर्शं कुरुष्व मे ॥ 267 ॥
अभक्ते वञ्चके धूर्ते पाषण्डे नास्तिकादिषु ।
मनसाऽपि न वक्तव्या गुरुगीता कदाचन ॥ 268 ॥
गुरवो बहवः सन्ति शिष्यवित्तापहारकाः ।
तमेकं दुर्लभं मन्ये शिष्यहृत्तापहारकम् ॥ 269 ॥
चातुर्यवान् विवेकी च अध्यात्मज्ञानवान् शुचिः ।
मानसं निर्मलं यस्य गुरुत्वं तस्य शोभते ॥ 270 ॥
गुरवो निर्मलाः शान्ताः साधवो मितभाषिणः ।
कामक्रोधविनिर्मुक्ताः सदाचाराः जितेन्द्रियाः ॥ 271 ॥
सूचकादिप्रभेदेन गुरवो बहुधा स्मृताः ।
स्वयं सम्यक् परीक्ष्याथ तत्त्वनिष्ठं भजेत्सुधीः ॥ 272 ॥
वर्णजालमिदं तद्वद्बाह्यशास्त्रं तु लौकिकम् ।
यस्मिन् देवि समभ्यस्तं स गुरुः सुचकः स्मृतः ॥ 273 ॥
वर्णाश्रमोचितां विद्यां धर्माधर्मविधायिनीम् ।
प्रवक्तारं गुरुं विद्धि वाचकं त्विति पार्वति ॥ 274 ॥
पञ्चाक्षर्यादिमन्त्राणामुपदेष्टा तु पार्वति ।
स गुरुर्बोधको भूयादुभयोरयमुत्तमः ॥ 275 ॥
मोहमारणवश्यादितुच्छमन्त्रोपदेशिनम् ।
निषिद्धगुरुरित्याहुः पण्डितास्तत्त्वदर्शिनः ॥ 276 ॥
अनित्यमिति निर्दिश्य संसारं सङ्कटालयम् ।
वैराग्यपथदर्शी यः स गुरुर्विहितः प्रिये ॥ 277 ॥
तत्त्वमस्यादिवाक्यानामुपदेष्टा तु पार्वति ।
कारणाख्यो गुरुः प्रोक्तो भवरोगनिवारकः ॥ 278 ॥
सर्वसन्देहसन्दोहनिर्मूलनविचक्षणः ।
जन्ममृत्युभयघ्नो यः स गुरुः परमो मतः ॥ 279 ॥
बहुजन्मकृतात् पुण्याल्लभ्यतेऽसौ महागुरुः ।
लब्ध्वाऽमुं न पुनर्याति शिष्यः संसारबन्धनम् ॥ 280 ॥
एवं बहुविधा लोके गुरवः सन्ति पार्वति ।
तेषु सर्वप्रयत्नेन सेव्यो हि परमो गुरुः ॥ 281 ॥
निषिद्धगुरुशिष्यस्तु दुष्टसङ्कल्पदूषितः ।
ब्रह्मप्रलयपर्यन्तं न पुनर्याति मर्त्यताम् ॥ 282 ॥
एवं श्रुत्वा महादेवी महादेववचस्तथा ।
अत्यन्तविह्वलमनाः शङ्करं परिपृच्छति ॥ 283 ॥
पार्वत्युवाच ।
नमस्ते देवदेवात्र श्रोतव्यं किञ्चिदस्ति मे ।
श्रुत्वा त्वद्वाक्यमधुना भृशं स्याद्विह्वलं मनः ॥ 284 ॥
स्वयं मूढा मृत्युभीताः सुकृताद्विरतिं गताः ।
दैवान्निषिद्धगुरुगा यदि तेषां तु का गतिः ॥ 285 ॥
श्री महादेव उवाच ।
शृणु तत्त्वमिदं देवि यदा स्याद्विरतो नरः ।
तदाऽसावधिकारीति प्रोच्यते श्रुतिमस्तकैः ॥ 286 ॥
अखण्डैकरसं ब्रह्म नित्यमुक्तं निरामयम् ।
स्वस्मिन् सन्दर्शितं येन स भवेदस्यं देशिकः ॥ 287 ॥
जलानां सागरो राजा यथा भवति पार्वति ।
गुरूणां तत्र सर्वेषां राजाऽयं परमो गुरुः ॥ 288 ॥
मोहादिरहितः शान्तो नित्यतृप्तो निराश्रयः ।
तृणीकृतब्रह्मविष्णुवैभवः परमो गुरुः ॥ 289 ॥
सर्वकालविदेशेषु स्वतन्त्रो निश्चलस्सुखी ।
अखण्डैकरसास्वादतृप्तो हि परमो गुरुः ॥ 290 ॥
द्वैताद्वैतविनिर्मुक्तः स्वानुभूतिप्रकाशवान् ।
अज्ञानान्धतमश्छेत्ता सर्वज्ञः परमो गुरुः ॥ 291 ॥
यस्य दर्शनमात्रेण मनसः स्यात् प्रसन्नता ।
स्वयं भूयात् धृतिश्शान्तिः स भवेत् परमो गुरुः ॥ 292 ॥
सिद्धिजालं समालोक्य योगिनां मन्त्रवादिनाम् ।
तुच्छाकारमनोवृत्तिः यस्यासौ परमो गुरुः ॥ 293 ॥
स्वशरीरं शवं पश्यन् तथा स्वात्मानमद्वयम् ।
यः स्त्रीकनकमोहघ्नः स भवेत् परमो गुरुः ॥ 294 ॥
मौनी वाग्मीति तत्त्वज्ञो द्विधाऽभूच्छृणु पार्वति ।
न कश्चिन्मौनिनां लोभो लोकेऽस्मिन्भवति प्रिये ॥ 295 ॥
वाग्मी तूत्कटसंसारसागरोत्तारणक्षमः ।
यतोऽसौ संशयच्छेत्ता शास्त्रयुक्त्यनुभूतिभिः ॥ 296 ॥
गुरुनामजपाद्देवि बहुजन्मार्जितान्यपि ।
पापानि विलयं यान्ति नास्ति सन्देहमण्वपि ॥ 297 ॥
श्रीगुरोस्सदृशं दैवं श्रीगुरोसदृशः पिता ।
गुरुध्यानसमं कर्म नास्ति नास्ति महीतले ॥ 298 ॥
कुलं धनं बलं शास्त्रं बान्धवास्सोदरा इमे ।
मरणे नोपयुज्यन्ते गुरुरेको हि तारकः ॥ 299 ॥
कुलमेव पवित्रं स्यात् सत्यं स्वगुरुसेवया ।
तृप्ताः स्युस्सकला देवा ब्रह्माद्या गुरुतर्पणात् ॥ 300 ॥
गुरुरेको हि जानाति स्वरूपं देवमव्ययम् ।
तद्ज्ञानं यत्प्रसादेन नान्यथा शास्त्रकोटिभिः ॥ 301 ॥
स्वरूपज्ञानशून्येन कृतमप्यकृतं भवेत् ।
तपोजपादिकं देवि सकलं बालजल्पवत् ॥ 302 ॥
शिवं केचिद्धरिं केचिद्विधिं केचित्तु केचन ।
शक्तिं दैवमिति ज्ञात्वा विवदन्ति वृथा नराः ॥ 303 ॥
न जानन्ति परं तत्त्वं गुरुदीक्षापराङ्मुखाः ।
भ्रान्ताः पशुसमा ह्येते स्वपरिज्ञानवर्जिताः ॥ 304 ॥
तस्मात्कैवल्यसिद्ध्यर्थं गुरुमेव भजेत्प्रिये ।
गुरुं विना न जानन्ति मूढास्तत्परमं पदम् ॥ 305 ॥
भिद्यते हृदयग्रन्थिश्छिद्यन्ते सर्वसंशयाः ।
क्षीयन्ते सर्वकर्माणि गुरोः करुणया शिवे ॥ 306 ॥
कृताया गुरुभक्तेस्तु वेदशास्त्रानुसारतः ।
मुच्यते पातकाद्घोरात् गुरुभक्तो विशेषतः ॥ 307 ॥
दुस्सङ्गं च परित्यज्य पापकर्म परित्यजेत् ।
चित्तचिह्नमिदं यस्य तस्य दीक्षा विधीयते ॥ 308 ॥
चित्तत्यागनियुक्तश्च क्रोधगर्वविवर्जितः ।
द्वैतभावपरित्यागी तस्य दीक्षा विधीयते ॥ 309 ॥
एतल्लक्षणयुक्तत्वं सर्वभूतहिते रतम् ।
निर्मलं जीवितं यस्य तस्य दीक्षा विधीयते ॥ 310 ॥
क्रियया चान्वितं पूर्वं दीक्षाजालं निरूपितम् ।
मन्त्रदीक्षाभिधं साङ्गोपाङ्गं सर्वं शिवोदितम् ॥ 311 ॥
क्रियया स्याद्विरहितां गुरुसायुज्यदायिनीम् ।
गुरुदीक्षां विना को वा गुरुत्वाचारपालकः ॥ 312 ॥
शक्तो न चापि शक्तो वा दैशिकाङ्घ्रि समाश्रयेत् ।
तस्य जन्मास्ति सफलं भोगमोक्षफलप्रदम् ॥ 313 ॥
अत्यन्तचित्तपक्वस्य श्रद्धाभक्तियुतस्य च ।
प्रवक्तव्यमिदं देवि ममात्मप्रीतये सदा ॥ 314 ॥
रहस्यं सर्वशास्त्रेषु गीताशास्त्रमिदं शिवे ।
सम्यक्परीक्ष्य वक्तव्यं साधकस्य महात्मनः ॥ 315 ॥
सत्कर्मपरिपाकाच्च चित्तशुद्धिश्च धीमतः ।
साधकस्यैव वक्तव्या गुरुगीता प्रयत्नतः ॥ 316 ॥
नास्तिकाय कृतघ्नाय दाम्भिकाय शठाय च ।
अभक्ताय विभक्ताय न वाच्येयं कदाचन ॥ 317 ॥
स्त्रीलोलुपाय मूर्खाय कामोपहतचेतसे ।
निन्दकाय न वक्तव्या गुरुगीता स्वभावतः ॥ 318 ॥
सर्वपापप्रशमनं सर्वोपद्रववारकम् ।
जन्ममृत्युहरं देवि गीताशास्त्रमिदं शिवे ॥ 319 ॥
श्रुतिसारमिदं देवि सर्वमुक्तं समासतः ।
नान्यथा सद्गतिः पुंसां विना गुरुपदं शिवे ॥ 320 ॥
बहुजन्मकृतात्पापादयमर्थो न रोचते ।
जन्मबन्धनिवृत्त्यर्थं गुरुमेव भजेत्सदा ॥ 321 ॥
अहमेव जगत्सर्वमहमेव परं पदम् ।
एतद्ज्ञानं यतो भूयात्तं गुरुं प्रणमाम्यहम् ॥ 322 ॥
अलं विकल्पैरहमेव केवलं
मयि स्थितं विश्वमिदं चराचरम् ।
इदं रहस्यं मम येन दर्शितं
स वन्दनीयो गुरुरेव केवलम् ॥ 323 ॥
यस्यान्तं नादिमध्यं न हि करचरणं नामगोत्रं न सूत्रम् ।
नो जातिर्नैव वर्णो न भवति पुरुषो नो नपुंसो न च स्त्री ॥ 324 ॥
नाकारं नो विकारं न हि जनिमरणं नास्ति पुण्यं न पापम् ।
नोऽतत्त्वं तत्त्वमेकं सहजसमरसं सद्गुरुं तं नमामि ॥ 325 ॥
नित्याय सत्याय चिदात्मकाय
नव्याय भव्याय परात्पराय ।
शुद्धाय बुद्धाय निरञ्जनाय
नमोऽस्तु नित्यं गुरुशेखराय ॥ 326 ॥
सच्चिदानन्दरूपाय व्यापिने परमात्मने ।
नमः श्रीगुरुनाथाय प्रकाशानन्दमूर्तये ॥ 327 ॥
सत्यानन्दस्वरूपाय बोधैकसुखकारिणे ।
नमो वेदान्तवेद्याय गुरवे बुद्धिसाक्षिणे ॥ 328 ॥
नमस्ते नाथ भगवन् शिवाय गुरुरूपिणे ।
विद्यावतारसंसिद्ध्यै स्वीकृतानेकविग्रह ॥ 329 ॥
नवाय नवरूपाय परमार्थैकरूपिणे ।
सर्वाज्ञानतमोभेदभानवे चिद्घनाय ते ॥ 330 ॥
स्वतन्त्राय दयाक्लुप्तविग्रहाय शिवात्मने ।
परतन्त्राय भक्तानां भव्यानां भव्यरूपिणे ॥ 331 ॥
विवेकिनां विवेकाय विमर्शाय विमर्शिनाम् ।
प्रकाशिनां प्रकाशाय ज्ञानिनां ज्ञानरूपिणे ॥ 332 ॥
पुरस्तात्पार्श्वयोः पृष्ठे नमस्कुर्यादुपर्यधः ।
सदा मच्चित्तरूपेण विधेहि भवदासनम् ॥ 333 ॥
श्रीगुरुं परमानन्दं वन्दे ह्यानन्दविग्रहम् ।
यस्य सन्निधिमात्रेण चिदानन्दाय ते मनः ॥ 334 ॥
नमोऽस्तु गुरवे तुभ्यं सहजानन्दरूपिणे ।
यस्य वागमृतं हन्ति विषं संसारसञ्ज्ञकम् ॥ 335 ॥
नानायुक्तोपदेशेन तारिता शिष्यसन्ततिः ।
तत्कृपासारवेदेन गुरुचित्पदमच्युतम् ॥ 336 ॥
[पाठभेदः -
अच्युताय नमस्तुभ्यं गुरवे परमात्मने ।
स्वारामोक्तपदेच्छूनां दत्तं येनाच्युतं पदम् ॥
]
अच्युताय नमस्तुभ्यं गुरवे परमात्मने ।
सर्वतन्त्रस्वतन्त्राय चिद्घनानन्दमूर्तये ॥ 337 ॥
नमोऽच्युताय गुरवेऽज्ञानध्वान्तैकभानवे ।
शिष्यसन्मार्गपटवे कृपापीयूषसिन्धवे ॥ 338 ॥
ओमच्युताय गुरवे शिष्यसंसारसेतवे ।
भक्तकार्यैकसिंहाय नमस्ते चित्सुखात्मने ॥ 339 ॥
गुरुनामसमं दैवं न पिता न च बान्धवाः ।
गुरुनामसमः स्वामी नेदृशं परमं पदम् ॥ 340 ॥
एकाक्षरप्रदातारं यो गुरुं नैव मन्यते ।
श्वानयोनिशतं गत्वा चाण्डालेष्वपि जायते ॥ 341 ॥
गुरुत्यागाद्भवेन्मृत्युः मन्त्रत्यागाद्दरिद्रता ।
गुरुमन्त्रपरित्यागी रौरवं नरकं व्रजेत् ॥ 342 ॥
शिवक्रोधाद्गुरुस्त्राता गुरुक्रोधाच्छिवो न हि ।
तस्मात्सर्वप्रयत्नेन गुरोराज्ञां न लङ्घयेत् ॥ 343 ॥
संसारसागरसमुद्धरणैकमन्त्रं
ब्रह्मादिदेवमुनिपूजितसिद्धमन्त्रम् ।
दारिद्र्यदुःखभवरोगविनाशमन्त्रं
वन्दे महाभयहरं गुरुराजमन्त्रम् ॥ 344 ॥
सप्तकोटिमहामन्त्राश्चित्तविभ्रमकारकाः ।
एक एव महामन्त्रो गुरुरित्यक्षरद्वयम् ॥ 345 ॥
एवमुक्त्वा महादेवः पार्वतीं पुनरब्रवीत् ।
इदमेव परं तत्त्वं शृणु देवि सुखावहम् ॥ 346 ॥
गुरुतत्त्वमिदं देवि सर्वमुक्तं समासतः ।
रहस्यमिदमव्यक्तं न वदेद्यस्य कस्यचित् ॥ 347 ॥
न मृषा स्यादियं देवि मदुक्तिः सत्यरूपिणी ।
गुरुगीतासमं स्तोत्रं नास्ति नास्ति महीतले ॥ 348 ॥
गुरुगीतामिमां देवि भवदुःखविनाशिनीम् ।
गुरुदीक्षाविहीनस्य पुरतो न पठेत् क्वचित् ॥ 349 ॥
रहस्यमत्यन्तरहस्यमेतन्न पापिना लभ्यमिदं महेश्वरि ।
अनेकजन्मार्जितपुण्यपाकाद्गुरोस्तु तत्त्वं लभते मनुष्यः ॥ 350 ॥
यस्य प्रसादादहमेव सर्वं
मय्येव सर्वं परिकल्पितं च ।
इत्थं विजानामि सदात्मरूपं
तस्याङ्घ्रिपद्मं प्रणतोऽस्मि नित्यम् ॥ 351 ॥
अज्ञानतिमिरान्धस्य विषयाक्रान्तचेतसः ।
ज्ञानप्रभाप्रदानेन प्रसादं कुरु मे प्रभो ॥ 352 ॥
इति श्रीस्कन्दपुराणे उत्तरखण्डे उमामहेश्वर संवादे श्री गुरुगीता समाप्त ॥
मङ्गलं
मङ्गलं गुरुदेवाय महनीयगुणात्मने ।
सर्वलोकशरण्याय साधुरूपाय मङ्गलम् ॥
atha tṛtīyo'dhyāyaḥ ||
atha kāmyajapasthānaṃ kathayāmi varānane |
sāgarānte sarittīre tīrthe hariharālaye || 236 ||
śaktidevālaye goṣṭhe sarvadevālaye śubhe |
vaṭasya dhātryā mūle vā maṭhe bṛndāvane tathā || 237 ||
pavitre nirmale deśe nityānuṣṭhānato'pi vā |
nirvedanena maunena japametat samārabhet || 238 ||
jāpyena jayamāpnoti japasiddhiṃ phalaṃ tathā |
hīnaṃ karma tyajetsarvaṃ garhitasthānameva ca || 239 ||
śmaśāne bilvamūle vā vaṭamūlāntike tathā |
siddhyanti kānake mūle cūtavṛkṣasya sannidhau || 240 ||
pītāsanaṃ mohane tu hyasitaṃ cābhicārike |
jñeyaṃ śuklaṃ ca śāntyarthaṃ vaśye raktaṃ prakīrtitam || 241 ||
japaṃ hīnāsanaṃ kurvan hīnakarmaphalapradam |
gurugītāṃ prayāṇe vā saṅgrāme ripusaṅkaṭe || 242 ||
japan jayamavāpnoti maraṇe muktidāyikā |
sarvakarmāṇi siddhyanti guruputre na saṃśayaḥ || 243 ||
gurumantro mukhe yasya tasya siddhyanti nā'nyathā |
dīkṣayā sarvakarmāṇi siddhyanti guruputrake || 244 ||
bhavamūlavināśāya cāṣṭapāśanivṛttaye |
gurugītāmbhasi snānaṃ tattvajñaḥ kurute sadā || 245 ||
sa evaṃ sadguruḥ sākṣāt sadasadbrahmavittamaḥ |
tasya sthānāni sarvāṇi pavitrāṇi na saṃśayaḥ || 246 ||
sarvaśuddhaḥ pavitro'sau svabhāvādyatra tiṣṭhati |
tatra devagaṇāḥ sarve kṣetrapīṭhe caranti ca || 247 ||
āsanasthāḥ śayānā vā gacchantastiṣṭhato'pi vā |
aśvārūḍhā gajārūḍhāḥ suṣuptā jāgrato'pi vā || 248 ||
śucirbhūtā jñānavanto gurugītāṃ japanti ye |
teṣāṃ darśanasaṃsparśāt divyajñānaṃ prajāyate || 249 ||
samudre vai yathā toyaṃ kṣīre kṣīraṃ jale jalam |
bhinne kumbhe yathā''kāśaṃ tathā''tmā paramātmani || 250 ||
tathaiva jñānavān jīvaḥ paramātmani sarvadā |
aikyena ramate jñānī yatra kutra divāniśam || 251 ||
evaṃvidho mahāyuktaḥ sarvatra vartate sadā |
tasmātsarvaprakāreṇa gurubhaktiṃ samācaret || 252 ||
gurusantoṣaṇādeva mukto bhavati pārvati |
aṇimādiṣu bhoktṛtvaṃ kṛpayā devi jāyate || 253 ||
sāmyena ramate jñānī divā vā yadi vā niśi |
evaṃvidho mahāmaunī trailokyasamatāṃ vrajet || 254 ||
atha saṃsāriṇaḥ sarve gurugītā japena tu |
sarvān kāmāṃstu bhuñjanti trisatyaṃ mama bhāṣitam || 255 ||
satyaṃ satyaṃ punaḥ satyaṃ dharmasāraṃ mayoditam |
gurugītāsamaṃ stotraṃ nāsti tattvaṃ guroḥ param || 256 ||
gururdevo gururdharmo gurau niṣṭhā paraṃ tapaḥ |
guroḥ parataraṃ nāsti trivāraṃ kathayāmi te || 257 ||
dhanyā mātā pitā dhanyo gotraṃ dhanyaṃ kulodbhavaḥ |
dhanyā ca vasudhā devi yatra syādgurubhaktatā || 258 ||
ākalpajanma koṭīnāṃ yajñavratatapaḥ kriyāḥ |
tāḥ sarvāḥ saphalā devi gurūsantoṣamātrataḥ || 259 ||
śarīramindriyaṃ prāṇamarthaṃ svajanabandhutā |
mātṛkulaṃ pitṛkulaṃ gurureva na saṃśayaḥ || 260 ||
mandabhāgyā hyaśaktāśca ye janā nānumanvate |
gurusevāsu vimukhāḥ pacyante narake'śucau || 261 ||
vidyā dhanaṃ balaṃ caiva teṣāṃ bhāgyaṃ nirarthakam |
yeṣāṃ gurūkṛpā nāsti adho gacchanti pārvati || 262 ||
brahmā viṣṇuśca rudraśca devāśca pitṛkinnarāḥ |
siddhacāraṇayakṣāśca anye ca munayo janāḥ || 263 ||
gurubhāvaḥ paraṃ tīrthamanyatīrthaṃ nirarthakam |
sarvatīrthamayaṃ devi śrīguroścaraṇāmbujam || 264 ||
kanyābhogaratā mandāḥ svakāntāyāḥ parāṅmukhāḥ |
ataḥ paraṃ mayā devi kathitaṃ na mama priye || 265 ||
idaṃ rahasyamaspaṣṭaṃ vaktavyaṃ ca varānane |
sugopyaṃ ca tavāgre tu mamātmaprītaye sati || 266 ||
svāmimukhyagaṇeśādyān vaiṣṇavādīṃśca pārvati |
na vaktavyaṃ mahāmāye pādasparśaṃ kuruṣva me || 267 ||
abhakte vañcake dhūrte pāṣaṇḍe nāstikādiṣu |
manasā'pi na vaktavyā gurugītā kadācana || 268 ||
guravo bahavaḥ santi śiṣyavittāpahārakāḥ |
tamekaṃ durlabhaṃ manye śiṣyahṛttāpahārakam || 269 ||
cāturyavān vivekī ca adhyātmajñānavān śuciḥ |
mānasaṃ nirmalaṃ yasya gurutvaṃ tasya śobhate || 270 ||
guravo nirmalāḥ śāntāḥ sādhavo mitabhāṣiṇaḥ |
kāmakrodhavinirmuktāḥ sadācārāḥ jitendriyāḥ || 271 ||
sūcakādiprabhedena guravo bahudhā smṛtāḥ |
svayaṃ samyak parīkṣyātha tattvaniṣṭhaṃ bhajetsudhīḥ || 272 ||
varṇajālamidaṃ tadvadbāhyaśāstraṃ tu laukikam |
yasmin devi samabhyastaṃ sa guruḥ sucakaḥ smṛtaḥ || 273 ||
varṇāśramocitāṃ vidyāṃ dharmādharmavidhāyinīm |
pravaktāraṃ guruṃ viddhi vācakaṃ tviti pārvati || 274 ||
pañcākṣaryādimantrāṇāmupadeṣṭā tu pārvati |
sa gururbodhako bhūyādubhayorayamuttamaḥ || 275 ||
mohamāraṇavaśyāditucchamantropadeśinam |
niṣiddhagururityāhuḥ paṇḍitāstattvadarśinaḥ || 276 ||
anityamiti nirdiśya saṃsāraṃ saṅkaṭālayam |
vairāgyapathadarśī yaḥ sa gururvihitaḥ priye || 277 ||
tattvamasyādivākyānāmupadeṣṭā tu pārvati |
kāraṇākhyo guruḥ prokto bhavaroganivārakaḥ || 278 ||
sarvasandehasandohanirmūlanavicakṣaṇaḥ |
janmamṛtyubhayaghno yaḥ sa guruḥ paramo mataḥ || 279 ||
bahujanmakṛtāt puṇyāllabhyate'sau mahāguruḥ |
labdhvā'muṃ na punaryāti śiṣyaḥ saṃsārabandhanam || 280 ||
evaṃ bahuvidhā loke guravaḥ santi pārvati |
teṣu sarvaprayatnena sevyo hi paramo guruḥ || 281 ||
niṣiddhaguruśiṣyastu duṣṭasaṅkalpadūṣitaḥ |
brahmapralayaparyantaṃ na punaryāti martyatām || 282 ||
evaṃ śrutvā mahādevī mahādevavacastathā |
atyantavihvalamanāḥ śaṅkaraṃ paripṛcchati || 283 ||
pārvatyuvāca |
namaste devadevātra śrotavyaṃ kiñcidasti me |
śrutvā tvadvākyamadhunā bhṛśaṃ syādvihvalaṃ manaḥ || 284 ||
svayaṃ mūḍhā mṛtyubhītāḥ sukṛtādviratiṃ gatāḥ |
daivānniṣiddhagurugā yadi teṣāṃ tu kā gatiḥ || 285 ||
śrī mahādeva uvāca |
śṛṇu tattvamidaṃ devi yadā syādvirato naraḥ |
tadā'sāvadhikārīti procyate śrutimastakaiḥ || 286 ||
akhaṇḍaikarasaṃ brahma nityamuktaṃ nirāmayam |
svasmin sandarśitaṃ yena sa bhavedasyaṃ deśikaḥ || 287 ||
jalānāṃ sāgaro rājā yathā bhavati pārvati |
gurūṇāṃ tatra sarveṣāṃ rājā'yaṃ paramo guruḥ || 288 ||
mohādirahitaḥ śānto nityatṛpto nirāśrayaḥ |
tṛṇīkṛtabrahmaviṣṇuvaibhavaḥ paramo guruḥ || 289 ||
sarvakālavideśeṣu svatantro niścalassukhī |
akhaṇḍaikarasāsvādatṛpto hi paramo guruḥ || 290 ||
dvaitādvaitavinirmuktaḥ svānubhūtiprakāśavān |
ajñānāndhatamaśchettā sarvajñaḥ paramo guruḥ || 291 ||
yasya darśanamātreṇa manasaḥ syāt prasannatā |
svayaṃ bhūyāt dhṛtiśśāntiḥ sa bhavet paramo guruḥ || 292 ||
siddhijālaṃ samālokya yogināṃ mantravādinām |
tucchākāramanovṛttiḥ yasyāsau paramo guruḥ || 293 ||
svaśarīraṃ śavaṃ paśyan tathā svātmānamadvayam |
yaḥ strīkanakamohaghnaḥ sa bhavet paramo guruḥ || 294 ||
maunī vāgmīti tattvajño dvidhā'bhūcchṛṇu pārvati |
na kaścinmaunināṃ lobho loke'sminbhavati priye || 295 ||
vāgmī tūtkaṭasaṃsārasāgarottāraṇakṣamaḥ |
yato'sau saṃśayacchettā śāstrayuktyanubhūtibhiḥ || 296 ||
gurunāmajapāddevi bahujanmārjitānyapi |
pāpāni vilayaṃ yānti nāsti sandehamaṇvapi || 297 ||
śrīgurossadṛśaṃ daivaṃ śrīgurosadṛśaḥ pitā |
gurudhyānasamaṃ karma nāsti nāsti mahītale || 298 ||
kulaṃ dhanaṃ balaṃ śāstraṃ bāndhavāssodarā ime |
maraṇe nopayujyante gurureko hi tārakaḥ || 299 ||
kulameva pavitraṃ syāt satyaṃ svagurusevayā |
tṛptāḥ syussakalā devā brahmādyā gurutarpaṇāt || 300 ||
gurureko hi jānāti svarūpaṃ devamavyayam |
tadjñānaṃ yatprasādena nānyathā śāstrakoṭibhiḥ || 301 ||
svarūpajñānaśūnyena kṛtamapyakṛtaṃ bhavet |
tapojapādikaṃ devi sakalaṃ bālajalpavat || 302 ||
śivaṃ keciddhariṃ kecidvidhiṃ kecittu kecana |
śaktiṃ daivamiti jñātvā vivadanti vṛthā narāḥ || 303 ||
na jānanti paraṃ tattvaṃ gurudīkṣāparāṅmukhāḥ |
bhrāntāḥ paśusamā hyete svaparijñānavarjitāḥ || 304 ||
tasmātkaivalyasiddhyarthaṃ gurumeva bhajetpriye |
guruṃ vinā na jānanti mūḍhāstatparamaṃ padam || 305 ||
bhidyate hṛdayagranthiśchidyante sarvasaṃśayāḥ |
kṣīyante sarvakarmāṇi guroḥ karuṇayā śive || 306 ||
kṛtāyā gurubhaktestu vedaśāstrānusārataḥ |
mucyate pātakādghorāt gurubhakto viśeṣataḥ || 307 ||
dussaṅgaṃ ca parityajya pāpakarma parityajet |
cittacihnamidaṃ yasya tasya dīkṣā vidhīyate || 308 ||
cittatyāganiyuktaśca krodhagarvavivarjitaḥ |
dvaitabhāvaparityāgī tasya dīkṣā vidhīyate || 309 ||
etallakṣaṇayuktatvaṃ sarvabhūtahite ratam |
nirmalaṃ jīvitaṃ yasya tasya dīkṣā vidhīyate || 310 ||
kriyayā cānvitaṃ pūrvaṃ dīkṣājālaṃ nirūpitam |
mantradīkṣābhidhaṃ sāṅgopāṅgaṃ sarvaṃ śivoditam || 311 ||
kriyayā syādvirahitāṃ gurusāyujyadāyinīm |
gurudīkṣāṃ vinā ko vā gurutvācārapālakaḥ || 312 ||
śakto na cāpi śakto vā daiśikāṅghri samāśrayet |
tasya janmāsti saphalaṃ bhogamokṣaphalapradam || 313 ||
atyantacittapakvasya śraddhābhaktiyutasya ca |
pravaktavyamidaṃ devi mamātmaprītaye sadā || 314 ||
rahasyaṃ sarvaśāstreṣu gītāśāstramidaṃ śive |
samyakparīkṣya vaktavyaṃ sādhakasya mahātmanaḥ || 315 ||
satkarmaparipākācca cittaśuddhiśca dhīmataḥ |
sādhakasyaiva vaktavyā gurugītā prayatnataḥ || 316 ||
nāstikāya kṛtaghnāya dāmbhikāya śaṭhāya ca |
abhaktāya vibhaktāya na vācyeyaṃ kadācana || 317 ||
strīlolupāya mūrkhāya kāmopahatacetase |
nindakāya na vaktavyā gurugītā svabhāvataḥ || 318 ||
sarvapāpapraśamanaṃ sarvopadravavārakam |
janmamṛtyuharaṃ devi gītāśāstramidaṃ śive || 319 ||
śrutisāramidaṃ devi sarvamuktaṃ samāsataḥ |
nānyathā sadgatiḥ puṃsāṃ vinā gurupadaṃ śive || 320 ||
bahujanmakṛtātpāpādayamartho na rocate |
janmabandhanivṛttyarthaṃ gurumeva bhajetsadā || 321 ||
ahameva jagatsarvamahameva paraṃ padam |
etadjñānaṃ yato bhūyāttaṃ guruṃ praṇamāmyaham || 322 ||
alaṃ vikalpairahameva kevalaṃ
mayi sthitaṃ viśvamidaṃ carācaram |
idaṃ rahasyaṃ mama yena darśitaṃ
sa vandanīyo gurureva kevalam || 323 ||
yasyāntaṃ nādimadhyaṃ na hi karacaraṇaṃ nāmagotraṃ na sūtram |
no jātirnaiva varṇo na bhavati puruṣo no napuṃso na ca strī || 324 ||
nākāraṃ no vikāraṃ na hi janimaraṇaṃ nāsti puṇyaṃ na pāpam |
no'tattvaṃ tattvamekaṃ sahajasamarasaṃ sadguruṃ taṃ namāmi || 325 ||
nityāya satyāya cidātmakāya
navyāya bhavyāya parātparāya |
śuddhāya buddhāya nirañjanāya
namo'stu nityaṃ guruśekharāya || 326 ||
saccidānandarūpāya vyāpine paramātmane |
namaḥ śrīgurunāthāya prakāśānandamūrtaye || 327 ||
satyānandasvarūpāya bodhaikasukhakāriṇe |
namo vedāntavedyāya gurave buddhisākṣiṇe || 328 ||
namaste nātha bhagavan śivāya gururūpiṇe |
vidyāvatārasaṃsiddhyai svīkṛtānekavigraha || 329 ||
navāya navarūpāya paramārthaikarūpiṇe |
sarvājñānatamobhedabhānave cidghanāya te || 330 ||
svatantrāya dayākluptavigrahāya śivātmane |
paratantrāya bhaktānāṃ bhavyānāṃ bhavyarūpiṇe || 331 ||
vivekināṃ vivekāya vimarśāya vimarśinām |
prakāśināṃ prakāśāya jñānināṃ jñānarūpiṇe || 332 ||
purastātpārśvayoḥ pṛṣṭhe namaskuryāduparyadhaḥ |
sadā maccittarūpeṇa vidhehi bhavadāsanam || 333 ||
śrīguruṃ paramānandaṃ vande hyānandavigraham |
yasya sannidhimātreṇa cidānandāya te manaḥ || 334 ||
namo'stu gurave tubhyaṃ sahajānandarūpiṇe |
yasya vāgamṛtaṃ hanti viṣaṃ saṃsārasañjñakam || 335 ||
nānāyuktopadeśena tāritā śiṣyasantatiḥ |
tatkṛpāsāravedena gurucitpadamacyutam || 336 ||
[pāṭhabhedaḥ -
acyutāya namastubhyaṃ gurave paramātmane |
svārāmoktapadecchūnāṃ dattaṃ yenācyutaṃ padam ||
]
acyutāya namastubhyaṃ gurave paramātmane |
sarvatantrasvatantrāya cidghanānandamūrtaye || 337 ||
namo'cyutāya gurave'jñānadhvāntaikabhānave |
śiṣyasanmārgapaṭave kṛpāpīyūṣasindhave || 338 ||
omacyutāya gurave śiṣyasaṃsārasetave |
bhaktakāryaikasiṃhāya namaste citsukhātmane || 339 ||
gurunāmasamaṃ daivaṃ na pitā na ca bāndhavāḥ |
gurunāmasamaḥ svāmī nedṛśaṃ paramaṃ padam || 340 ||
ekākṣarapradātāraṃ yo guruṃ naiva manyate |
śvānayoniśataṃ gatvā cāṇḍāleṣvapi jāyate || 341 ||
gurutyāgādbhavenmṛtyuḥ mantratyāgāddaridratā |
gurumantraparityāgī rauravaṃ narakaṃ vrajet || 342 ||
śivakrodhādgurustrātā gurukrodhācchivo na hi |
tasmātsarvaprayatnena gurorājñāṃ na laṅghayet || 343 ||
saṃsārasāgarasamuddharaṇaikamantraṃ
brahmādidevamunipūjitasiddhamantram |
dāridryaduḥkhabhavarogavināśamantraṃ
vande mahābhayaharaṃ gururājamantram || 344 ||
saptakoṭimahāmantrāścittavibhramakārakāḥ |
eka eva mahāmantro gururityakṣaradvayam || 345 ||
evamuktvā mahādevaḥ pārvatīṃ punarabravīt |
idameva paraṃ tattvaṃ śṛṇu devi sukhāvaham || 346 ||
gurutattvamidaṃ devi sarvamuktaṃ samāsataḥ |
rahasyamidamavyaktaṃ na vadedyasya kasyacit || 347 ||
na mṛṣā syādiyaṃ devi maduktiḥ satyarūpiṇī |
gurugītāsamaṃ stotraṃ nāsti nāsti mahītale || 348 ||
gurugītāmimāṃ devi bhavaduḥkhavināśinīm |
gurudīkṣāvihīnasya purato na paṭhet kvacit || 349 ||
rahasyamatyantarahasyametanna pāpinā labhyamidaṃ maheśvari |
anekajanmārjitapuṇyapākādgurostu tattvaṃ labhate manuṣyaḥ || 350 ||
yasya prasādādahameva sarvaṃ
mayyeva sarvaṃ parikalpitaṃ ca |
itthaṃ vijānāmi sadātmarūpaṃ
tasyāṅghripadmaṃ praṇato'smi nityam || 351 ||
ajñānatimirāndhasya viṣayākrāntacetasaḥ |
jñānaprabhāpradānena prasādaṃ kuru me prabho || 352 ||
iti śrīskandapurāṇe uttarakhaṇḍe umāmaheśvara saṃvāde śrī gurugītā samāpta ||
maṅgalaṃ
maṅgalaṃ gurudevāya mahanīyaguṇātmane |
sarvalokaśaraṇyāya sādhurūpāya maṅgalam ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.