॥ ଅଥ ଶ୍ରୀମହାଭାରତେ ଉଦ୍ଯୋଗପର୍ଵଣି ପ୍ରଜାଗରପର୍ଵଣି ଵିଦୁରନୀତିଵାକ୍ଯେ ତ୍ରଯସ୍ତ୍ରିଂଶୋଽଧ୍ଯାଯଃ ॥
ଵୈଶମ୍ପାଯନ ଉଵାଚ ।
ଦ୍ଵାଃସ୍ଥଂ ପ୍ରାହ ମହାପ୍ରାଜ୍ଞୋ ଧୃତରାଷ୍ଟ୍ରୋ ମହୀପତିଃ ।
ଵିଦୁରଂ ଦ୍ରଷ୍ଟୁମିଚ୍ଛାମି ତମିହାନଯ ମାଚିରମ୍ ॥ 1॥
ପ୍ରହିତୋ ଧୃତରାଷ୍ଟ୍ରେଣ ଦୂତଃ କ୍ଷତ୍ତାରମବ୍ରଵୀତ୍ ।
ଈଶ୍ଵରସ୍ତ୍ଵାଂ ମହାରାଜୋ ମହାପ୍ରାଜ୍ଞ ଦିଦୃକ୍ଷତି ॥ 2॥
ଏଵମୁକ୍ତସ୍ତୁ ଵିଦୁରଃ ପ୍ରାପ୍ଯ ରାଜନିଵେଶନମ୍ ।
ଅବ୍ରଵୀଦ୍ଧୃତରାଷ୍ଟ୍ରାଯ ଦ୍ଵାଃସ୍ଥ ମାଂ ପ୍ରତିଵେଦଯ ॥ 3॥
ଦ୍ଵାଃସ୍ଥ ଉଵାଚ ।
ଵିଦୁରୋଽଯମନୁପ୍ରାପ୍ତୋ ରାଜେନ୍ଦ୍ର ତଵ ଶାସନାତ୍ ।
ଦ୍ରଷ୍ଟୁମିଚ୍ଛତି ତେ ପାଦୌ କିଂ କରୋତୁ ପ୍ରଶାଧି ମାମ୍ ॥ 4॥
ଧୃତରାଷ୍ଟ୍ର ଉଵାଚ ।
ପ୍ରଵେଶଯ ମହାପ୍ରାଜ୍ଞଂ ଵିଦୁରଂ ଦୀର୍ଘଦର୍ଶିନମ୍ ।
ଅହଂ ହି ଵିଦୁରସ୍ଯାସ୍ଯ ନାକାଲ୍ଯୋ ଜାତୁ ଦର୍ଶନେ ॥ 5॥
ଦ୍ଵାଃସ୍ଥ ଉଵାଚ ।
ପ୍ରଵିଶାନ୍ତଃ ପୁରଂ କ୍ଷତ୍ତର୍ମହାରାଜସ୍ଯ ଧୀମତଃ ।
ନ ହି ତେ ଦର୍ଶନେଽକାଲ୍ଯୋ ଜାତୁ ରାଜା ବ୍ରଵୀତି ମାମ୍ ॥ 6॥
ଵୈଶମ୍ପାଯନ ଉଵାଚ ।
ତତଃ ପ୍ରଵିଶ୍ଯ ଵିଦୁରୋ ଧୃତରାଷ୍ଟ୍ର ନିଵେଶନମ୍ ।
ଅବ୍ରଵୀତ୍ପ୍ରାଞ୍ଜଲିର୍ଵାକ୍ଯଂ ଚିନ୍ତଯାନଂ ନରାଧିପମ୍ ॥ 7॥
ଵିଦୁରୋଽହଂ ମହାପ୍ରାଜ୍ଞ ସମ୍ପ୍ରାପ୍ତସ୍ତଵ ଶାସନାତ୍ ।
ଯଦି କିଂ ଚନ କର୍ତଵ୍ଯମଯମସ୍ମି ପ୍ରଶାଧି ମାମ୍ ॥ 8॥
ଧୃତରଷ୍ତ୍ର ଉଵାଚ ।
ସଞ୍ଜଯୋ ଵିଦୁର ପ୍ରାପ୍ତୋ ଗର୍ହଯିତ୍ଵା ଚ ମାଂ ଗତଃ ।
ଅଜାତଶତ୍ରୋଃ ଶ୍ଵୋ ଵାକ୍ଯଂ ସଭାମଧ୍ଯେ ସ ଵକ୍ଷ୍ଯତି ॥ 9॥
ତସ୍ଯାଦ୍ଯ କୁରୁଵୀରସ୍ଯ ନ ଵିଜ୍ଞାତଂ ଵଚୋ ମଯା ।
ତନ୍ମେ ଦହତି ଗାତ୍ରାଣି ତଦକାର୍ଷୀତ୍ପ୍ରଜାଗରମ୍ ॥ 10॥
ଜାଗ୍ରତୋ ଦହ୍ଯମାନସ୍ଯ ଶ୍ରେଯୋ ଯଦିହ ପଶ୍ଯସି ।
ତଦ୍ବ୍ରୂହି ତ୍ଵଂ ହି ନସ୍ତାତ ଧର୍ମାର୍ଥକୁଶଲୋ ହ୍ଯସି ॥ 11॥
ଯତଃ ପ୍ରାପ୍ତଃ ସଞ୍ଜଯଃ ପାଣ୍ଡଵେଭ୍ଯୋ
ନ ମେ ଯଥାଵନ୍ମନସଃ ପ୍ରଶାନ୍ତିଃ ।
ସଵେନ୍ଦ୍ରିଯାଣ୍ଯପ୍ରକୃତିଂ ଗତାନି
କିଂ ଵକ୍ଷ୍ଯତୀତ୍ଯେଵ ହି ମେଽଦ୍ଯ ଚିନ୍ତା ॥ 12॥
ତନ୍ମେ ବ୍ରୂହି ଵିଦୁର ତ୍ଵଂ ଯଥାଵନ୍
ମନୀଷିତଂ ସର୍ଵମଜାତଶତ୍ରୋଃ ।
ଯଥା ଚ ନସ୍ତାତ ହିତଂ ଭଵେଚ୍ଚ
ପ୍ରଜାଶ୍ଚ ସର୍ଵାଃ ସୁଖିତା ଭଵେଯୁଃ ॥- ॥
ଵିଦୁର ଉଵାଚ ।
ଅଭିଯୁକ୍ତଂ ବଲଵତା ଦୁର୍ବଲଂ ହୀନସାଧନମ୍ ।
ହୃତସ୍ଵଂ କାମିନଂ ଚୋରମାଵିଶନ୍ତି ପ୍ରଜାଗରାଃ ॥ 13॥
କଚ୍ଚିଦେତୈର୍ମହାଦୋଷୈର୍ନ ସ୍ପୃଷ୍ଟୋଽସି ନରାଧିପ ।
କଚ୍ଚିନ୍ନ ପରଵିତ୍ତେଷୁ ଗୃଧ୍ଯନ୍ଵିପରିତପ୍ଯସେ ॥ 14॥
ଧୃତରାଷ୍ଟ୍ର ଉଵାଚ ।
ଶ୍ରୋତୁମିଚ୍ଛାମି ତେ ଧର୍ମ୍ଯଂ ପରଂ ନୈଃଶ୍ରେଯସଂ ଵଚଃ ।
ଅସ୍ମିନ୍ରାଜର୍ଷିଵଂଶେ ହି ତ୍ଵମେକଃ ପ୍ରାଜ୍ଞସମ୍ମତଃ ॥ 15॥
ଵିଦୁର ଉଵାଚ ।
ରଜା ଲକ୍ଷଣସମ୍ପନ୍ନସ୍ତ୍ରୈଲୋକ୍ଯସ୍ଯାଧିପୋ ଭଵେତ୍ ।
ପ୍ରେଷ୍ଯସ୍ତେ ପ୍ରେଷିତଶ୍ଚୈଵ ଧୃତରାଷ୍ଟ୍ର ଯୁଧିଷ୍ଠିରଃ ॥- ॥
ଵିପରୀତତରଶ୍ଚ ତ୍ଵଂ ଭାଗଧେଯେ ନ ସମ୍ମତଃ ।
ଅର୍ଚିଷାଂ ପ୍ରକ୍ଷଯାଚ୍ଚୈଵ ଧର୍ମାତ୍ମା ଧର୍ମକୋଵିଦଃ ॥- ॥
ଆନୃଶଂସ୍ଯାଦନୁକ୍ରୋଶାଦ୍ଧର୍ମାତ୍ସତ୍ଯାତ୍ପରାକ୍ରମାତ୍ ।
ଗୁରୁତ୍ଵାତ୍ତ୍ଵଯି ସମ୍ପ୍ରେକ୍ଷ୍ଯ ବହୂନ୍କ୍ଲେଷାଂସ୍ତିତିକ୍ଷତେ ॥- ॥
ଦୁର୍ଯୋଧନେ ସୌବଲେ ଚ କର୍ଣେ ଦୁଃଶାସନେ ତଥା ।
ଏତେଷ୍ଵୈଶ୍ଵର୍ଯମାଧାଯ କଥଂ ତ୍ଵଂ ଭୂତିମିଚ୍ଛସି ॥- ॥
ଏକସ୍ମାତ୍ଵୃକ୍ଷାଦ୍ଯଜ୍ଞପତ୍ରାଣି ରାଜନ୍
ସ୍ରୁକ୍ଚ ଦ୍ରୌଣୀ ପେଠନୀପୀଡନେ ଚ ।
ଏତସ୍ମାଦ୍ରାଜନ୍ବ୍ରୁଵତୋ ମେ ନିବୋଧ
ଏକସ୍ମାଦ୍ଵୈ ଜାଯତେଽସଚ୍ଚ ସଚ୍ଚ ॥- ॥
ଆତ୍ମଜ୍ଞାନଂ ସମାରମ୍ଭସ୍ତିତିକ୍ଷା ଧର୍ମନିତ୍ଯତା ।
ଯମର୍ଥାନ୍ନାପକର୍ଷନ୍ତି ସ ଵୈ ପଣ୍ଦିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥- ॥
ନିଷେଵତେ ପ୍ରଶସ୍ତାନି ନିନ୍ଦିତାନି ନ ସେଵତେ ।
ଅନାସ୍ତିକଃ ଶ୍ରଦ୍ଦଧାନ ଏତତ୍ପଣ୍ଡିତ ଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 16॥
କ୍ରୋଧୋ ହର୍ଷଶ୍ଚ ଦର୍ପଶ୍ଚ ହ୍ରୀସ୍ତମ୍ଭୋ ମାନ୍ଯମାନିତା ।
ଯମର୍ଥାନ୍ନାପକର୍ଷନ୍ତି ସ ଵୈ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 17॥
ଯସ୍ଯ କୃତ୍ଯଂ ନ ଜାନନ୍ତି ମନ୍ତ୍ରଂ ଵା ମନ୍ତ୍ରିତଂ ପରେ ।
କୃତମେଵାସ୍ଯ ଜାନନ୍ତି ସ ଵୈ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 18॥
ଯସ୍ଯ କୃତ୍ଯଂ ନ ଵିଘ୍ନନ୍ତି ଶୀତମୁଷ୍ଣଂ ଭଯଂ ରତିଃ ।
ସମୃଦ୍ଧିରସମୃଦ୍ଧିର୍ଵା ସ ଵୈ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 19॥
ଯସ୍ଯ ସଂସାରିଣୀ ପ୍ରଜ୍ଞା ଧର୍ମାର୍ଥାଵନୁଵର୍ତତେ ।
କାମାଦର୍ଥଂ ଵୃଣୀତେ ଯଃ ସ ଵୈ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 20॥
ଯଥାଶକ୍ତି ଚିକୀର୍ଷନ୍ତି ଯଥାଶକ୍ତି ଚ କୁର୍ଵତେ ।
ନ କିଂ ଚିଦଵମନ୍ଯନ୍ତେ ପଣ୍ଡିତା ଭରତର୍ଷଭ ॥ 21॥
କ୍ଷିପ୍ରଂ ଵିଜାନାତି ଚିରଂ ଶଋଣୋତି
ଵିଜ୍ଞାଯ ଚାର୍ଥଂ ଭଜତେ ନ କାମାତ୍ ।
ନାସମ୍ପୃଷ୍ଟୋ ଵ୍ଯୌପଯୁଙ୍କ୍ତେ ପରାର୍ଥେ
ତତ୍ପ୍ରଜ୍ଞାନଂ ପ୍ରଥମଂ ପଣ୍ଡିତସ୍ଯ ॥ 22॥
ନାପ୍ରାପ୍ଯମଭିଵାଞ୍ଛନ୍ତି ନଷ୍ଟଂ ନେଚ୍ଛନ୍ତି ଶୋଚିତୁମ୍ ।
ଆପତ୍ସୁ ଚ ନ ମୁହ୍ଯନ୍ତି ନରାଃ ପଣ୍ଡିତ ବୁଦ୍ଧଯଃ ॥ 23॥
ନିଶ୍ଚିତ୍ଯ ଯଃ ପ୍ରକ୍ରମତେ ନାନ୍ତର୍ଵସତି କର୍ମଣଃ ।
ଅଵନ୍ଧ୍ଯ କାଲୋ ଵଶ୍ଯାତ୍ମା ସ ଵୈ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 24॥
ଆର୍ଯ କର୍ମଣି ରାଜ୍ଯନ୍ତେ ଭୂତିକର୍ମାଣି କୁର୍ଵତେ ।
ହିତଂ ଚ ନାଭ୍ଯସୂଯନ୍ତି ପଣ୍ଡିତା ଭରତର୍ଷଭ ॥ 25॥
ନ ହୃଷ୍ଯତ୍ଯାତ୍ମସମ୍ମାନେ ନାଵମାନେନ ତପ୍ଯତେ ।
ଗାଙ୍ଗୋ ହ୍ରଦ ଇଵାକ୍ଷୋଭ୍ଯୋ ଯଃ ସ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 26॥
ତତ୍ତ୍ଵଜ୍ଞଃ ସର୍ଵଭୂତାନାଂ ଯୋଗଜ୍ଞଃ ସର୍ଵକର୍ମଣାମ୍ ।
ଉପାଯଜ୍ଞୋ ମନୁଷ୍ଯାଣାଂ ନରଃ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 27॥
ପ୍ରଵୃତ୍ତ ଵାକ୍ଚିତ୍ରକଥ ଊହଵାନ୍ପ୍ରତିଭାନଵାନ୍ ।
ଆଶୁ ଗ୍ରନ୍ଥସ୍ଯ ଵକ୍ତା ଚ ସ ଵୈ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 28॥
ଶ୍ରୁତଂ ପ୍ରଜ୍ଞାନୁଗଂ ଯସ୍ଯ ପ୍ରଜ୍ଞା ଚୈଵ ଶ୍ରୁତାନୁଗା ।
ଅସମ୍ଭିନ୍ନାର୍ଯ ମର୍ଯାଦଃ ପଣ୍ଡିତାଖ୍ଯାଂ ଲଭେତ ସଃ ॥ 29॥
ଅର୍ଥଂ ମହାନ୍ତମାସଦ୍ଯ ଵିଦ୍ଯାମୈଶ୍ଵର୍ଯମେଵ ଚ ।
ଵିଚରତ୍ଯସମୁନ୍ନଦ୍ଧୋ ଯସ୍ଯ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥- ॥
ଅଶ୍ରୁତଶ୍ଚ ସମୁନ୍ନଦ୍ଧୋ ଦରିଦ୍ରଶ୍ଚ ମହାମନାଃ ।
ଅର୍ଥାଂଶ୍ଚାକର୍ମଣା ପ୍ରେପ୍ସୁର୍ମୂଢ ଇତ୍ଯୁଚ୍ଯତେ ବୁଧୈଃ ॥ 30॥
ସ୍ଵମର୍ଥଂ ଯଃ ପରିତ୍ଯଜ୍ଯ ପରାର୍ଥମନୁତିଷ୍ଠତି ।
ମିଥ୍ଯା ଚରତି ମିତ୍ରାର୍ଥେ ଯଶ୍ଚ ମୂଢଃ ସ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 31॥
ଅକାମାଂ କାମଯତି ଯଃ କାମଯାନାଂ ପରିତ୍ଯଜେତ୍ ।
ବଲଵନ୍ତଂ ଚ ଯୋ ଦ୍ଵେଷ୍ଟି ତମାହୁର୍ମୂଢଚେତସମ୍ ॥- ॥
ଅକାମାନ୍କାମଯତି ଯଃ କାମଯାନାନ୍ପରିଦ୍ଵିଷନ୍ ।
ବଲଵନ୍ତଂ ଚ ଯୋ ଦ୍ଵେଷ୍ଟି ତମାହୁର୍ମୂଢଚେତସମ୍ ॥ 32॥
ଅମିତ୍ରଂ କୁରୁତେ ମିତ୍ରଂ ମିତ୍ରଂ ଦ୍ଵେଷ୍ଟି ହିନସ୍ତି ଚ ।
କର୍ମ ଚାରଭତେ ଦୁଷ୍ଟଂ ତମାହୁର୍ମୂଢଚେତସମ୍ ॥ 33॥
ସଂସାରଯତି କୃତ୍ଯାନି ସର୍ଵତ୍ର ଵିଚିକିତ୍ସତେ ।
ଚିରଂ କରୋତି କ୍ଷିପ୍ରାର୍ଥେ ସ ମୂଢୋ ଭରତର୍ଷଭ ॥ 34॥
ଶ୍ରାଦ୍ଧଂ ପିତୃଭ୍ଯୋ ନ ଦଦାତି ଦୈଵତାନି ନାର୍ଚତି ।
ସୁହୃନ୍ମିତ୍ରଂ ନ ଲଭତେ ତମାହୁର୍ମୂଢଚେତସମ୍ ॥- ॥
ଅନାହୂତଃ ପ୍ରଵିଶତି ଅପୃଷ୍ଟୋ ବହୁ ଭାଷତେ ।
ଵିଶ୍ଵସତ୍ଯପ୍ରମତ୍ତେଷୁ ମୂଢ ଚେତା ନରାଧମଃ ॥ 35॥
ପରଂ କ୍ଷିପତି ଦୋଷେଣ ଵର୍ତମାନଃ ସ୍ଵଯଂ ତଥା ।
ଯଶ୍ଚ କ୍ରୁଧ୍ଯତ୍ଯନୀଶଃ ସନ୍ସ ଚ ମୂଢତମୋ ନରଃ ॥ 36॥
ଆତ୍ମନୋ ବଲମାଜ୍ଞାଯ ଧର୍ମାର୍ଥପରିଵର୍ଜିତମ୍ ।
ଅଲଭ୍ଯମିଚ୍ଛନ୍ନୈଷ୍କର୍ମ୍ଯାନ୍ମୂଢ ବୁଦ୍ଧିରିହୋଚ୍ଯତେ ॥ 37॥
ଅଶିଷ୍ଯଂ ଶାସ୍ତି ଯୋ ରାଜନ୍ଯଶ୍ଚ ଶୂନ୍ଯମୁପାସତେ ।
କଦର୍ଯଂ ଭଜତେ ଯଶ୍ଚ ତମାହୁର୍ମୂଢଚେତସମ୍ ॥ 38॥
ଅର୍ଥଂ ମହାନ୍ତମାସାଦ୍ଯ ଵିଦ୍ଯାମୈଶ୍ଵର୍ଯମେଵ ଵା ।
ଵିଚରତ୍ଯସମୁନ୍ନଦ୍ଧୋ ଯଃ ସ ପଣ୍ଡିତ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 39॥
ଏକଃ ସମ୍ପନ୍ନମଶ୍ନାତି ଵସ୍ତେ ଵାସଶ୍ଚ ଶୋଭନମ୍ ।
ଯୋଽସଂଵିଭଜ୍ଯ ଭୃତ୍ଯେଭ୍ଯଃ କୋ ନୃଶଂସତରସ୍ତତଃ ॥ 40॥
ଏକଃ ପାପାନି କୁରୁତେ ଫଲଂ ଭୁଙ୍କ୍ତେ ମହାଜନଃ ।
ଭୋକ୍ତାରୋ ଵିପ୍ରମୁଚ୍ଯନ୍ତେ କର୍ତା ଦୋଷେଣ ଲିପ୍ଯତେ ॥ 41॥
ଏକଂ ହନ୍ଯାନ୍ନ ଵାହନ୍ଯାଦିଷୁର୍ମୁକ୍ତୋ ଧନୁଷ୍ମତା ।
ବୁଦ୍ଧିର୍ବୁଦ୍ଧିମତୋତ୍ସୃଷ୍ଟା ହନ୍ଯାଦ୍ରାଷ୍ଟ୍ରଂ ସରାଜକମ୍ ॥ 42॥
ଏକଯା ଦ୍ଵେ ଵିନିଶ୍ଚିତ୍ଯ ତ୍ରୀଂଶ୍ଚତୁର୍ଭିର୍ଵଶେ କୁରୁ ।
ପଞ୍ଚ ଜିତ୍ଵା ଵିଦିତ୍ଵା ଷଟ୍ସପ୍ତ ହିତ୍ଵା ସୁଖୀ ଭଵ ॥ 43॥
ଏକଂ ଵିଷରସୋ ହନ୍ତି ଶସ୍ତ୍ରେଣୈକଶ୍ଚ ଵଧ୍ଯତେ ।
ସରାଷ୍ଟ୍ରଂ ସ ପ୍ରଜଂ ହନ୍ତି ରାଜାନଂ ମନ୍ତ୍ରଵିସ୍ରଵଃ ॥ 44॥
ଏକଃ ସ୍ଵାଦୁ ନ ଭୁଞ୍ଜୀତ ଏକଶ୍ଚାର୍ଥାନ୍ନ ଚିନ୍ତଯେତ୍ ।
ଏକୋ ନ ଗଚ୍ଛେଦଧ୍ଵାନଂ ନୈକଃ ସୁପ୍ତେଷୁ ଜାଗୃଯାତ୍ ॥ 45॥
ଏକମେଵାଦ୍ଵିତୀଯଂ ତଦ୍ଯଦ୍ରାଜନ୍ନାଵବୁଧ୍ଯସେ ।
ସତ୍ଯଂ ସ୍ଵର୍ଗସ୍ଯ ସୋପାନଂ ପାରାଵାରସ୍ଯ ନୌରିଵ ॥ 46॥
ଏକଃ କ୍ଷମାଵତାଂ ଦୋଷୋ ଦ୍ଵିତୀଯୋ ନୋପଲଭ୍ଯତେ ।
ଯଦେନଂ କ୍ଷମଯା ଯୁକ୍ତମଶକ୍ତଂ ମନ୍ଯତେ ଜନଃ ॥ 47॥
ସୋଽସ୍ଯ ଦୋଷୋ ନ ମନ୍ତଵ୍ଯଃ କ୍ଷମା ହି ପରମଂ ବଲମ୍ ।
କ୍ଷମା ଗୁଣୋ ହ୍ଯଶକ୍ତାନାଂ ଶକ୍ତାନାଂ ଭୂଷଣଂ ତଥା ॥- ॥
କ୍ଷମା ଵଶୀକୃତିର୍ଲୋକେ କ୍ଷମଯା କିଂ ନ ସାଧ୍ଯତେ ।
ଶାନ୍ତିଶଙ୍ଖଃ କରେ ଯସ୍ଯ କିଂ କରିଷ୍ଯତି ଦୁର୍ଜନଃ ॥- ॥
ଅତୃଣେ ପତିତୋ ଵହ୍ନିଃ ସ୍ଵଯମେଵୋପଶାମ୍ଯତି ।
ଅକ୍ଷମାଵାନ୍ପରଂ ଦୋଷୈରାତ୍ମାନଂ ଚୈଵ ଯୋଜଯେତ୍ ॥- ॥
ଏକୋ ଧର୍ମଃ ପରଂ ଶ୍ରେଯଃ କ୍ଷମୈକା ଶାନ୍ତିରୁତ୍ତମା ।
ଵିଦ୍ଯୈକା ପରମା ଦୃଷ୍ଟିରହିଂସୈକା ସୁଖାଵହା ॥ 48॥
ଦ୍ଵାଵିମୌ ଗ୍ରସତେ ଭୂମିଃ ସର୍ପୋ ବିଲଶଯାନିଵ ।
ରାଜାନଂ ଚାଵିରୋଦ୍ଧାରଂ ବ୍ରାହ୍ମଣଂ ଚାପ୍ରଵାସିନମ୍ ॥ 49॥
ଦ୍ଵେ କର୍ମଣୀ ନରଃ କୁର୍ଵନ୍ନସ୍ମିଁଲ୍ଲୋକେ ଵିରୋଚତେ ।
ଅବ୍ରୁଵନ୍ପରୁଷଂ କିଂ ଚିଦସତୋ ନାର୍ଥଯଂସ୍ତଥା ॥ 50॥
ଦ୍ଵାଵିମୌ ପୁରୁଷଵ୍ଯାଘ୍ର ପରପ୍ରତ୍ଯଯ କାରିଣୌ ।
ସ୍ତ୍ରିଯଃ କାମିତ କାମିନ୍ଯୋ ଲୋକଃ ପୂଜିତ ପୂଜକଃ ॥ 51॥
ଦ୍ଵାଵିମୌ କଣ୍ଟକୌ ତୀକ୍ଷ୍ଣୌ ଶରୀରପରିଶୋଷଣୌ ।
ଯଶ୍ଚାଧନଃ କାମଯତେ ଯଶ୍ଚ କୁପ୍ଯତ୍ଯନୀଶ୍ଵରଃ ॥ 52॥
ଦ୍ଵାଵେଵ ନ ଵିରାଜେତେ ଵିପରୀତେନ କର୍ମଣା ।
ଗୃହସ୍ଥଶ୍ଚ ନିରାରମ୍ଭଃ କାର୍ଯଵାଂଶ୍ଚୈଵ ଭିକ୍ଷୁକଃ ॥- ॥
ଦ୍ଵାଵିମୌ ପୁରୁଷୌ ରାଜନ୍ସ୍ଵର୍ଗସ୍ଯ ପରି ତିଷ୍ଠତଃ ।
ପ୍ରଭୁଶ୍ଚ କ୍ଷମଯା ଯୁକ୍ତୋ ଦରିଦ୍ରଶ୍ଚ ପ୍ରଦାନଵାନ୍ ॥ 53॥
ନ୍ଯାଯାଗତସ୍ଯ ଦ୍ରଵ୍ଯସ୍ଯ ବୋଦ୍ଧଵ୍ଯୌ ଦ୍ଵାଵତିକ୍ରମୌ ।
ଅପାତ୍ରେ ପ୍ରତିପତ୍ତିଶ୍ଚ ପାତ୍ରେ ଚାପ୍ରତିପାଦନମ୍ ॥ 54॥
ଦ୍ଵାଵମ୍ଭସି ନିଵେଷ୍ଟଵ୍ଯୌ ଗଲେ ବଦ୍ଧ୍ଵା ଦୃଢଂ ଶିଲାମ୍ ।
ଧନଵନ୍ତମଦାତାରଂ ଦରିଦ୍ରଂ ଚାତପସ୍ଵିନମ୍ ॥- ॥
ଦ୍ଵାଵିମୌ ପୁରୁଷଵ୍ଯାଘ୍ର ସୁର୍ଯମଣ୍ଡଲଭେଦିନୌ ।
ପରିଵ୍ରାଡ୍ଯୋଗଯୁକ୍ତଶ୍ଚ ରଣେ ଚାଭିମୁଖୋ ହତଃ ॥- ॥
ତ୍ରଯୋ ନ୍ଯାଯା ମନୁଷ୍ଯାଣାଂ ଶ୍ରୂଯନ୍ତେ ଭରତର୍ଷଭ ।
କନୀଯାନ୍ମଧ୍ଯମଃ ଶ୍ରେଷ୍ଠ ଇତି ଵେଦଵିଦୋ ଵିଦୁଃ ॥ 55॥
ତ୍ରିଵିଧାଃ ପୁରୁଷା ରାଜନ୍ନୁତ୍ତମାଧମମଧ୍ଯମାଃ ।
ନିଯୋଜଯେଦ୍ଯଥାଵତ୍ତାଂସ୍ତ୍ରିଵିଧେଷ୍ଵେଵ କର୍ମସୁ ॥ 56॥
ତ୍ରଯ ଏଵାଧନା ରାଜନ୍ଭାର୍ଯା ଦାସସ୍ତଥା ସୁତଃ ।
ଯତ୍ତେ ସମଧିଗଚ୍ଛନ୍ତି ଯସ୍ଯ ତେ ତସ୍ଯ ତଦ୍ଧନମ୍ ॥ 57॥
ହରଣଂ ଚ ପରସ୍ଵାନାଂ ପରଦାରାଭିମର୍ଶନମ୍ ।
ସୁହୃଦଶ୍ଚ ପରିତ୍ଯାଗସ୍ତ୍ରଯୋ ଦୋଷା କ୍ଷଯାଵହଃ ॥- ॥
ତ୍ରିଵିଧଂ ନରକସ୍ଯେଦଂ ଦ୍ଵାରଂ ନାଶନମାତ୍ମନଃ ।
କାମଃ କ୍ରୋଧସ୍ତଥା ଲୋଭସ୍ତସ୍ମାଦେତତ୍ତ୍ରଯଂ ତ୍ଯଜେତ୍ ॥- ॥
ଵରପ୍ରଦାନଂ ରାଜ୍ଯାଂ ଚ ପୁତ୍ରଜନ୍ମ ଚ ଭାରତ ।
ଶତ୍ରୋଶ୍ଚ ମୋକ୍ଷଣଂ କୃଚ୍ଛ୍ରାତ୍ତ୍ରୀଣି ଚୈକଂ ଚ ତତ୍ସମମ୍ ॥- ॥
ଭକ୍ତଂ ଚ ବଜମାନଂ ଚ ତଵାସ୍ମୀତି ଵାଦିନମ୍ ।
ତ୍ରୀନେତାନ୍ ଶରଣଂ ପ୍ରାପ୍ତାନ୍ଵିଷମେଽପି ନ ସନ୍ତ୍ଯଜେତ୍ ॥- ॥
ଚତ୍ଵାରି ରାଜ୍ଞା ତୁ ମହାବଲେନ
ଵର୍ଜ୍ଯାନ୍ଯାହୁଃ ପଣ୍ଡିତସ୍ତାନି ଵିଦ୍ଯାତ୍ ।
ଅଲ୍ପପ୍ରଜ୍ଞୈଃ ସହ ମନ୍ତ୍ରଂ ନ କୁର୍ଯାନ୍
ନ ଦୀର୍ଘସୂତ୍ରୈରଲସୈଶ୍ଚାରଣୈଶ୍ଚ ॥ 58॥
ଚତ୍ଵାରି ତେ ତାତ ଗୃହେ ଵସନ୍ତୁ
ଶ୍ରିଯାଭିଜୁଷ୍ଟସ୍ଯ ଗୃହସ୍ଥ ଧର୍ମେ ।
ଵୃଦ୍ଧୋ ଜ୍ଞାତିରଵସନ୍ନଃ କୁଲୀନଃ
ସଖା ଦରିଦ୍ରୋ ଭଗିନୀ ଚାନପତ୍ଯା ॥ 59॥
ଚତ୍ଵାର୍ଯାହ ମହାରାଜ ସଦ୍ଯସ୍କାନି ବୃହସ୍ପତିଃ ।
ପୃଚ୍ଛତେ ତ୍ରିଦଶେନ୍ଦ୍ରାଯ ତାନୀମାନି ନିବୋଧ ମେ ॥ 60॥
ଦେଵତାନାଂ ଚ ସଙ୍କଲ୍ପମନୁଭାଵଂ ଚ ଧୀମତାମ୍ ।
ଵିନଯଂ କୃତଵିଦ୍ଯାନାଂ ଵିନାଶଂ ପାପକର୍ମଣାମ୍ ॥ 61॥
ଚତ୍ଵାରି କର୍ମାଣ୍ଯଭଯଙ୍କରାଣି
ଭଯଂ ପ୍ରଯଚ୍ଛନ୍ତ୍ଯଯଥାକୃତାନି ।
ମାନାଗ୍ନିହୋତ୍ରଂ ଉତ ମାନମୌନଂ
ମାନେନାଧୀତମୁତ ମାନଯଜ୍ଞଃ ॥- ॥
ପଞ୍ଚାଗ୍ନଯୋ ମନୁଷ୍ଯେଣ ପରିଚର୍ଯାଃ ପ୍ରଯତ୍ନତଃ ।
ପିତା ମାତାଗ୍ନିରାତ୍ମା ଚ ଗୁରୁଶ୍ଚ ଭରତର୍ଷଭ ॥ 62॥
ପଞ୍ଚୈଵ ପୂଜଯଁଲ୍ଲୋକେ ଯଶଃ ପ୍ରାପ୍ନୋତି କେଵଲମ୍ ।
ଦେଵାନ୍ପିତୄନ୍ମନୁଷ୍ଯାଂଶ୍ଚ ଭିକ୍ଷୂନତିଥିପଞ୍ଚମାନ୍ ॥ 63॥
ପଞ୍ଚ ତ୍ଵାନୁଗମିଷ୍ଯନ୍ତି ଯତ୍ର ଯତ୍ର ଗମିଷ୍ଯସି ।
ମିତ୍ରାଣ୍ଯମିତ୍ରା ମଧ୍ଯସ୍ଥା ଉପଜୀଵ୍ଯୋପଜୀଵିନଃ ॥ 64॥
ପଞ୍ଚେନ୍ଦ୍ରିଯସ୍ଯ ମର୍ତ୍ଯସ୍ଯ ଛିଦ୍ରଂ ଚେଦେକମିନ୍ଦ୍ରିଯମ୍ ।
ତତୋଽସ୍ଯ ସ୍ରଵତି ପ୍ରଜ୍ଞା ଦୃତେଃ ପାଦାଦିଵୋଦକମ୍ ॥ 65॥
ଷଡ୍ଦୋଷାଃ ପୁରୁଷେଣେହ ହାତଵ୍ଯା ଭୂତିମିଚ୍ଛତା ।
ନିଦ୍ରା ତନ୍ଦ୍ରୀ ଭଯଂ କ୍ରୋଧ ଆଲସ୍ଯଂ ଦୀର୍ଘସୂତ୍ରତା ॥ 66॥
ଷଡିମାନ୍ପୁରୁଷୋ ଜହ୍ଯାଦ୍ଭିନ୍ନାଂ ନାଵମିଵାର୍ଣଵେ ।
ଅପ୍ରଵକ୍ତାରମାଚାର୍ଯମନଧୀଯାନମୃତ୍ଵିଜମ୍ ॥ 67॥
ଅରକ୍ଷିତାରଂ ରାଜାନଂ ଭାର୍ଯାଂ ଚାପ୍ରିଯ ଵାଦିନୀମ୍ ।
ଗ୍ରାମକାରଂ ଚ ଗୋପାଲଂ ଵନକାମଂ ଚ ନାପିତମ୍ ॥ 68॥
ଷଡେଵ ତୁ ଗୁଣାଃ ପୁଂସା ନ ହାତଵ୍ଯାଃ କଦାଚନ ।
ସତ୍ଯଂ ଦାନମନାଲସ୍ଯମନସୂଯା କ୍ଷମା ଧୃତିଃ ॥ 69॥
ଅର୍ଥାଗମୋ ନିତ୍ଯମରୋଗିତା ଚ
ପ୍ରିଯା ଚ ଭାର୍ଯା ପ୍ରିଯଵାଦିନୀ ଚ ।
ଵଶ୍ଯଶ୍ଚ ପୁତ୍ରୋଽର୍ଥକରୀ ଚ ଵିଦ୍ଯା
ଷଟ୍ ଜୀଵଲୋକସ୍ଯ ସୁଖାନି ରାଜନ୍ ॥- ॥
ଷଣ୍ଣାମାତ୍ମନି ନିତ୍ଯାନାମୈଶ୍ଵର୍ଯଂ ଯୋଽଧିଗଚ୍ଛତି ।
ନ ସ ପାପୈଃ କୁତୋଽନର୍ଥୈର୍ଯୁଜ୍ଯତେ ଵିଜିତେନ୍ଦ୍ରିଯଃ ॥ 70॥
ଷଡିମେ ଷଟ୍ସୁ ଜୀଵନ୍ତି ସପ୍ତମୋ ନୋପଲଭ୍ଯତେ ।
ଚୋରାଃ ପ୍ରମତ୍ତେ ଜୀଵନ୍ତି ଵ୍ଯାଧିତେଷୁ ଚିକିତ୍ସକାଃ ॥ 71॥
ପ୍ରମଦାଃ କାମଯାନେଷୁ ଯଜମାନେଷୁ ଯାଜକାଃ ।
ରାଜା ଵିଵଦମାନେଷୁ ନିତ୍ଯଂ ମୂର୍ଖେଷୁ ପଣ୍ଡିତାଃ ॥ 72॥
ଷଡିମାନି ଵିନଶ୍ଯନ୍ତି ମୁହୂର୍ତମନଵେକ୍ଷଣାତ୍ ।
ଗାଵଃ ସେଵା କୃଷିର୍ଭାର୍ଯା ଵିଦ୍ଯା ଵୃଷଲସଙ୍ଗତିଃ ॥- ॥
ଷଡେତେ ହ୍ଯଵମନ୍ଯନ୍ତେ ନିତ୍ଯଂ ପୂର୍ଵୋପକାରିଣମ୍ ।
ଆଚାର୍ଯଂ ଶିକ୍ଷିତା ଶିଷ୍ଯାଃ କୃତଦାରଶ୍ଚ ମାତରମ୍ ॥- ॥
ନାରିଂ ଵିଗତକାମସ୍ତୁ କୃତାର୍ଥାଶ୍ଚ ପ୍ରଯୋଜକମ୍ ।
ନାଵଂ ନିସ୍ତୀର୍ଣକାନ୍ତାରା ନାତୁରାଶ୍ଚ ଚିକିତ୍ସକମ୍ ॥- ॥
ଆରୋଗ୍ଯମାନୃଣ୍ଯମଵିପ୍ରଵାସଃ
ସଦ୍ଭିର୍ମନୁଷ୍ଯୈଃ ସହ ସମ୍ପ୍ରଯୋଗଃ ।
ସ୍ଵପ୍ରତ୍ଯଯା ଵୃତ୍ତିରଭୀତଵାସଃ
ଷଟ୍ ଜୀଵଲୋକସ୍ଯ ସୁଖାନି ରାଜନ୍ ॥- ॥
ଈର୍ଷୁର୍ଘୃଣୀ ନସନ୍ତୁଷ୍ଟଃ କ୍ରୋଧନୋ ନିତ୍ଯଶଙ୍କିତଃ ।
ପରଭାଗ୍ଯୋପଜୀଵୀ ଚ ଷଡେତେ ନିତ୍ଯଦୁଃଖିତାଃ ॥- ॥
ସପ୍ତ ଦୋଷାଃ ସଦା ରାଜ୍ଞା ହାତଵ୍ଯା ଵ୍ଯସନୋଦଯାଃ ।
ପ୍ରାଯଶୋ ଯୈର୍ଵିନଶ୍ଯନ୍ତି କୃତମୂଲାଶ୍ଚ ପାର୍ଥିଵାଃ ॥ 73॥
ସ୍ତ୍ରିଯୋଽକ୍ଷା ମୃଗଯା ପାନଂ ଵାକ୍ପାରୁଷ୍ଯଂ ଚ ପଞ୍ଚମମ୍ ।
ମହଚ୍ଚ ଦଣ୍ଡପାରୁଷ୍ଯମର୍ଥଦୂଷଣମେଵ ଚ ॥ 74॥
ଅଷ୍ଟୌ ପୂର୍ଵନିମିତ୍ତାନି ନରସ୍ଯ ଵିନଶିଷ୍ଯତଃ ।
ବ୍ରାହ୍ମଣାନ୍ପ୍ରଥମଂ ଦ୍ଵେଷ୍ଟି ବ୍ରାହ୍ମଣୈଶ୍ଚ ଵିରୁଧ୍ଯତେ ॥ 75॥
ବ୍ରାହ୍ମଣ ସ୍ଵାନି ଚାଦତ୍ତେ ବ୍ରାହ୍ମଣାଂଶ୍ଚ ଜିଘାଂସତି ।
ରମତେ ନିନ୍ଦଯା ଚୈଷାଂ ପ୍ରଶଂସାଂ ନାଭିନନ୍ଦତି ॥ 76॥
ନୈତାନ୍ସ୍ମରତି କୃତ୍ଯେଷୁ ଯାଚିତଶ୍ଚାଭ୍ଯସୂଯତି ।
ଏତାନ୍ଦୋଷାନ୍ନରଃ ପ୍ରାଜ୍ଞୋ ବୁଦ୍ଧ୍ଯା ବୁଦ୍ଧ୍ଵା ଵିଵର୍ଜଯେତ୍ ॥ 77॥
ଅଷ୍ଟାଵିମାନି ହର୍ଷସ୍ଯ ନଵ ନୀତାନି ଭାରତ ।
ଵର୍ତମାନାନି ଦୃଶ୍ଯନ୍ତେ ତାନ୍ଯେଵ ସୁସୁଖାନ୍ଯପି ॥ 78॥
ସମାଗମଶ୍ଚ ସଖିଭିର୍ମହାଂଶ୍ଚୈଵ ଧନାଗମଃ ।
ପୁତ୍ରେଣ ଚ ପରିଷ୍ଵଙ୍ଗଃ ସନ୍ନିପାତଶ୍ଚ ମୈଥୁନେ ॥ 79॥
ସମଯେ ଚ ପ୍ରିଯାଲାପଃ ସ୍ଵଯୂଥେଷୁ ଚ ସନ୍ନତିଃ ।
ଅଭିପ୍ରେତସ୍ଯ ଲାଭଶ୍ଚ ପୂଜା ଚ ଜନସଂସଦି ॥ 80॥
ଅଷ୍ଟୌ ଗୁଣାଃ ପୁରୁଷଂ ଦୀପଯନ୍ତି
ପ୍ରଜ୍ଞା ଚ କୌଲ୍ଯଂ ଚ ଦମଃ ଶ୍ରୁତଂ ଚ ।
ପରାକ୍ରମଶ୍ଚାବହୁଭାଷିତା ଚ
ଦାନଂ ଯଥାଶକ୍ତି କୃତଜ୍ଞତା ଚ ॥- ॥
ନଵଦ୍ଵାରମିଦଂ ଵେଶ୍ମ ତ୍ରିସ୍ଥୂଣଂ ପଞ୍ଚ ସାକ୍ଷିକମ୍ ।
କ୍ଷେତ୍ରଜ୍ଞାଧିଷ୍ଠିତଂ ଵିଦ୍ଵାନ୍ଯୋ ଵେଦ ସ ପରଃ କଵିଃ ॥ 81॥
ଦଶ ଧର୍ମଂ ନ ଜାନନ୍ତି ଧୃତରାଷ୍ଟ୍ର ନିବୋଧ ତାନ୍ ।
ମତ୍ତଃ ପ୍ରମତ୍ତ ଉନ୍ମତ୍ତଃ ଶ୍ରାନ୍ତଃ କ୍ରୁଦ୍ଧୋ ବୁଭୁକ୍ଷିତଃ ॥ 82॥
ତ୍ଵରମାଣଶ୍ଚ ଭୀରୁଶ୍ଚ ଲୁବ୍ଧଃ କାମୀ ଚ ତେ ଦଶ ।
ତସ୍ମାଦେତେଷୁ ଭାଵେଷୁ ନ ପ୍ରସଜ୍ଜେତ ପଣ୍ଡିତଃ ॥ 83॥
ଅତ୍ରୈଵୋଦାହରନ୍ତୀମମିତିହାସଂ ପୁରାତନମ୍ ।
ପୁତ୍ରାର୍ଥମସୁରେନ୍ଦ୍ରେଣ ଗୀତଂ ଚୈଵ ସୁଧନ୍ଵନା ॥ 84॥
ଯଃ କାମମନ୍ଯୂ ପ୍ରଜହାତି ରାଜା
ପାତ୍ରେ ପ୍ରତିଷ୍ଠାପଯତେ ଧନଂ ଚ ।
ଵିଶେଷଵିଚ୍ଛ୍ରୁତଵାନ୍କ୍ଷିପ୍ରକାରୀ
ତଂ ସର୍ଵଲୋକଃ କୁରୁତେ ପ୍ରମାଣମ୍ ॥ 85॥
ଜାନାତି ଵିଶ୍ଵାସଯିତୁଂ ମନୁଷ୍ଯାନ୍
ଵିଜ୍ଞାତ ଦୋଷେଷୁ ଦଧାତି ଦଣ୍ଡମ୍ ।
ଜାନାତି ମାତ୍ରାଂ ଚ ତଥା କ୍ଷମାଂ ଚ
ତଂ ତାଦୃଶଂ ଶ୍ରୀର୍ଜୁଷତେ ସମଗ୍ରା ॥ 86॥
ସୁଦୁର୍ବଲଂ ନାଵଜାନାତି କଞ୍ଚିଦ୍-
ଯୁକ୍ତୋ ରିପୁଂ ସେଵତେ ବୁଦ୍ଧିପୂର୍ଵମ୍ ।
ନ ଵିଗ୍ରହଂ ରୋଚଯତେ ବଲସ୍ଥୈଃ
କାଲେ ଚ ଯୋ ଵିକ୍ରମତେ ସ ଧୀରଃ ॥ 87॥
ପ୍ରାପ୍ଯାପଦଂ ନ ଵ୍ଯଥତେ କଦା ଚିଦ୍
ଉଦ୍ଯୋଗମନ୍ଵିଚ୍ଛତି ଚାପ୍ରମତ୍ତଃ ।
ଦୁଃଖଂ ଚ କାଲେ ସହତେ ଜିତାତ୍ମା
ଧୁରନ୍ଧରସ୍ତସ୍ଯ ଜିତାଃ ସପତ୍ନାଃ ॥ 88॥
ଅନର୍ଥକଂ ଵିପ୍ର ଵାସଂ ଗୃହେଭ୍ଯଃ
ପାପୈଃ ସନ୍ଧିଂ ପରଦାରାଭିମର୍ଶମ୍ ।
ଦମ୍ଭଂ ସ୍ତୈନ୍ଯଂ ପୈଶୁନଂ ମଦ୍ଯ ପାନଂ
ନ ସେଵତେ ଯଃ ସ ସୁଖୀ ସଦୈଵ ॥ 89॥
ନ ସଂରମ୍ଭେଣାରଭତେଽର୍ଥଵର୍ଗମ୍
ଆକାରିତଃ ଶଂସତି ତଥ୍ଯମେଵ ।
ନ ମାତ୍ରାର୍ଥେ ରୋଚଯତେ ଵିଵାଦଂ
ନାପୂଜିତଃ କୁପ୍ଯତି ଚାପ୍ଯମୂଢଃ ॥ 90॥
ନ ଯୋଽଭ୍ଯସୂଯତ୍ଯନୁକମ୍ପତେ ଚ
ନ ଦୁର୍ବଲଃ ପ୍ରାତିଭାଵ୍ଯଂ କରୋତି ।
ନାତ୍ଯାହ କିଂ ଚିତ୍କ୍ଷମତେ ଵିଵାଦଂ
ସର୍ଵତ୍ର ତାଦୃଗ୍ଲଭତେ ପ୍ରଶଂସାମ୍ ॥ 91॥
ଯୋ ନୋଦ୍ଧତଂ କୁରୁତେ ଜାତୁ ଵେଷଂ
ନ ପୌରୁଷେଣାପି ଵିକତ୍ଥତେଽନ୍ଯାନ୍ ।
ନ ମୂର୍ଚ୍ଛିତଃ କଟୁକାନ୍ଯାହ କିଂ ଚିତ୍
ପ୍ରିଯଂ ସଦା ତଂ କୁରୁତେ ଜନୋଽପି ॥ 92॥
ନ ଵୈରମୁଦ୍ଦୀପଯତି ପ୍ରଶାନ୍ତଂ
ନ ଦର୍ମମାରୋହତି ନାସ୍ତମେତି ।
ନ ଦୁର୍ଗତୋଽସ୍ମୀତି କରୋତି ମନ୍ଯୁଂ
ତମାର୍ଯ ଶୀଲଂ ପରମାହୁରଗ୍ର୍ଯମ୍ ॥ 93॥
ନ ସ୍ଵେ ସୁଖେ ଵୈ କୁରୁତେ ପ୍ରହର୍ଷଂ
ନାନ୍ଯସ୍ଯ ଦୁଃଖେ ଭଵତି ପ୍ରତୀତଃ ।
ଦତ୍ତ୍ଵା ନ ପଶ୍ଚାତ୍କୁରୁତେଽନୁତାପଂ
ନ କତ୍ଥତେ ସତ୍ପୁରୁଷାର୍ଯ ଶୀଲଃ ॥ 94॥
ଦେଶାଚାରାନ୍ସମଯାଞ୍ଜାତିଧର୍ମାନ୍
ବୁଭୂଷତେ ଯସ୍ତୁ ପରାଵରଜ୍ଞଃ ।
ସ ତତ୍ର ତତ୍ରାଧିଗତଃ ସଦୈଵ
ମହାଜନସ୍ଯାଧିପତ୍ଯଂ କରୋତି ॥ 95॥
ଦମ୍ଭଂ ମୋହଂ ମତ୍ସରଂ ପାପକୃତ୍ଯଂ
ରାଜଦ୍ଵିଷ୍ଟଂ ପୈଶୁନଂ ପୂଗଵୈରମ୍ ।
ମତ୍ତୋନ୍ମତ୍ତୈର୍ଦୁର୍ଜନୈଶ୍ଚାପି ଵାଦଂ
ଯଃ ପ୍ରଜ୍ଞାଵାନ୍ଵର୍ଜଯେତ୍ସ ପ୍ରଧାନଃ ॥ 96॥
ଦମଂ ଶୌଚଂ ଦୈଵତଂ ମଙ୍ଗଲାନି
ପ୍ରାଯଶ୍ଚିତ୍ତଂ ଵିଵିଧାଁଲ୍ଲୋକଵାଦାନ୍ ।
ଏତାନି ଯଃ କୁରୁତେ ନୈତ୍ଯକାନି
ତସ୍ଯୋତ୍ଥାନଂ ଦେଵତା ରାଧଯନ୍ତି ॥ 97॥
ସମୈର୍ଵିଵାହଂ କୁରୁତେ ନ ହୀନୈଃ
ସମୈଃ ସଖ୍ଯଂ ଵ୍ଯଵହାରଂ କଥାଶ୍ଚ ।
ଗୁଣୈର୍ଵିଶିଷ୍ଟାଂଶ୍ଚ ପୁରୋ ଦଧାତି
ଵିପଶ୍ଚିତସ୍ତସ୍ଯ ନଯାଃ ସୁନୀତାଃ ॥ 98॥
ମିତଂ ଭୁଙ୍କ୍ତେ ସଂଵିଭଜ୍ଯାଶ୍ରିତେଭ୍ଯୋ
ମିତଂ ସ୍ଵପିତ୍ଯମିତଂ କର୍ମକୃତ୍ଵା ।
ଦଦାତ୍ଯମିତ୍ରେଷ୍ଵପି ଯାଚିତଃ ସଂ-
ସ୍ତମାତ୍ମଵନ୍ତଂ ପ୍ରଜହାତ୍ଯନର୍ଥାଃ ॥ 99॥
ଚିକୀର୍ଷିତଂ ଵିପ୍ରକୃତଂ ଚ ଯସ୍ଯ
ନାନ୍ଯେ ଜନାଃ କର୍ମ ଜାନନ୍ତି କିଂ ଚିତ୍ ।
ମନ୍ତ୍ରେ ଗୁପ୍ତେ ସମ୍ଯଗନୁଷ୍ଠିତେ ଚ
ସ୍ଵଲ୍ପୋ ନାସ୍ଯ ଵ୍ଯଥତେ କଶ୍ଚିଦର୍ଥଃ ॥ 100॥
ଯଃ ସର୍ଵଭୂତପ୍ରଶମେ ନିଵିଷ୍ଟଃ
ସତ୍ଯୋ ମୃଦୁର୍ଦାନକୃଚ୍ଛୁଦ୍ଧ ଭାଵଃ ।
ଅତୀଵ ସଞ୍ଜ୍ଞାଯତେ ଜ୍ଞାତିମଧ୍ଯେ
ମହାମଣିର୍ଜାତ୍ଯ ଇଵ ପ୍ରସନ୍ନଃ ॥ 101॥
ଯ ଆତ୍ମନାପତ୍ରପତେ ଭୃଶଂ ନରଃ
ସ ସର୍ଵଲୋକସ୍ଯ ଗୁରୁର୍ଭଵତ୍ଯୁତ ।
ଅନନ୍ତ ତେଜାଃ ସୁମନାଃ ସମାହିତଃ
ସ୍ଵତେଜସା ସୂର୍ଯ ଇଵାଵଭାସତେ ॥ 102॥
ଵନେ ଜାତାଃ ଶାପଦଗ୍ଧସ୍ଯ ରାଜ୍ଞଃ
ପାଣ୍ଡୋଃ ପୁତ୍ରାଃ ପଞ୍ଚ ପଞ୍ଚେନ୍ଦ୍ର କଲ୍ପାଃ ।
ତ୍ଵଯୈଵ ବାଲା ଵର୍ଧିତାଃ ଶିକ୍ଷିତାଶ୍ଚ
ତଵାଦେଶଂ ପାଲଯନ୍ତ୍ଯାମ୍ବିକେଯ ॥ 103॥
ପ୍ରଦାଯୈଷାମୁଚିତଂ ତାତ ରାଜ୍ଯଂ
ସୁଖୀ ପୁତ୍ରୈଃ ସହିତୋ ମୋଦମାନଃ ।
ନ ଦେଵାନାଂ ନାପି ଚ ମାନୁଷାଣାଂ
ଭଵିଷ୍ଯସି ତ୍ଵଂ ତର୍କଣୀଯୋ ନରେନ୍ଦ୍ର ॥ 104॥
॥ ଇତି ଶ୍ରୀମହାଭାରତେ ଉଦ୍ଯୋଗପର୍ଵଣି ପ୍ରଜାଗରପର୍ଵଣି
ଵିଦୁରନୀତିଵାକ୍ଯେ ତ୍ରଯସ୍ତ୍ରିଂଶୋଽଧ୍ଯାଯଃ ॥ 33 ॥
Roman (IAST) Transliteration
|| atha śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ ||
vaiśampāyana uvāca |
dvāḥsthaṃ prāha mahāprājño dhṛtarāṣṭro mahīpatiḥ |
viduraṃ draṣṭumicchāmi tamihānaya māciram || 1||
prahito dhṛtarāṣṭreṇa dūtaḥ kṣattāramabravīt |
īśvarastvāṃ mahārājo mahāprājña didṛkṣati || 2||
evamuktastu viduraḥ prāpya rājaniveśanam |
abravīddhṛtarāṣṭrāya dvāḥstha māṃ prativedaya || 3||
dvāḥstha uvāca |
viduro'yamanuprāpto rājendra tava śāsanāt |
draṣṭumicchati te pādau kiṃ karotu praśādhi mām || 4||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
praveśaya mahāprājñaṃ viduraṃ dīrghadarśinam |
ahaṃ hi vidurasyāsya nākālyo jātu darśane || 5||
dvāḥstha uvāca |
praviśāntaḥ puraṃ kṣattarmahārājasya dhīmataḥ |
na hi te darśane'kālyo jātu rājā bravīti mām || 6||
vaiśampāyana uvāca |
tataḥ praviśya viduro dhṛtarāṣṭra niveśanam |
abravītprāñjalirvākyaṃ cintayānaṃ narādhipam || 7||
viduro'haṃ mahāprājña samprāptastava śāsanāt |
yadi kiṃ cana kartavyamayamasmi praśādhi mām || 8||
dhṛtaraṣtra uvāca |
sañjayo vidura prāpto garhayitvā ca māṃ gataḥ |
ajātaśatroḥ śvo vākyaṃ sabhāmadhye sa vakṣyati || 9||
tasyādya kuruvīrasya na vijñātaṃ vaco mayā |
tanme dahati gātrāṇi tadakārṣītprajāgaram || 10||
jāgrato dahyamānasya śreyo yadiha paśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalo hyasi || 11||
yataḥ prāptaḥ sañjayaḥ pāṇḍavebhyo
na me yathāvanmanasaḥ praśāntiḥ |
savendriyāṇyaprakṛtiṃ gatāni
kiṃ vakṣyatītyeva hi me'dya cintā || 12||
tanme brūhi vidura tvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yathā ca nastāta hitaṃ bhavecca
prajāśca sarvāḥ sukhitā bhaveyuḥ ||- ||
vidura uvāca |
abhiyuktaṃ balavatā durbalaṃ hīnasādhanam |
hṛtasvaṃ kāminaṃ coramāviśanti prajāgarāḥ || 13||
kaccidetairmahādoṣairna spṛṣṭo'si narādhipa |
kaccinna paravitteṣu gṛdhyanviparitapyase || 14||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
śrotumicchāmi te dharmyaṃ paraṃ naiḥśreyasaṃ vacaḥ |
asminrājarṣivaṃśe hi tvamekaḥ prājñasammataḥ || 15||
vidura uvāca |
rajā lakṣaṇasampannastrailokyasyādhipo bhavet |
preṣyaste preṣitaścaiva dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ ||- ||
viparītataraśca tvaṃ bhāgadheye na sammataḥ |
arciṣāṃ prakṣayāccaiva dharmātmā dharmakovidaḥ ||- ||
ānṛśaṃsyādanukrośāddharmātsatyātparākramāt |
gurutvāttvayi samprekṣya bahūnkleṣāṃstitikṣate ||- ||
duryodhane saubale ca karṇe duḥśāsane tathā |
eteṣvaiśvaryamādhāya kathaṃ tvaṃ bhūtimicchasi ||- ||
ekasmātvṛkṣādyajñapatrāṇi rājan
srukca drauṇī peṭhanīpīḍane ca |
etasmādrājanbruvato me nibodha
ekasmādvai jāyate'sacca sacca ||- ||
ātmajñānaṃ samārambhastitikṣā dharmanityatā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇdita ucyate ||- ||
niṣevate praśastāni ninditāni na sevate |
anāstikaḥ śraddadhāna etatpaṇḍita lakṣaṇam || 16||
krodho harṣaśca darpaśca hrīstambho mānyamānitā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇḍita ucyate || 17||
yasya kṛtyaṃ na jānanti mantraṃ vā mantritaṃ pare |
kṛtamevāsya jānanti sa vai paṇḍita ucyate || 18||
yasya kṛtyaṃ na vighnanti śītamuṣṇaṃ bhayaṃ ratiḥ |
samṛddhirasamṛddhirvā sa vai paṇḍita ucyate || 19||
yasya saṃsāriṇī prajñā dharmārthāvanuvartate |
kāmādarthaṃ vṛṇīte yaḥ sa vai paṇḍita ucyate || 20||
yathāśakti cikīrṣanti yathāśakti ca kurvate |
na kiṃ cidavamanyante paṇḍitā bharatarṣabha || 21||
kṣipraṃ vijānāti ciraṃ śaṛṇoti
vijñāya cārthaṃ bhajate na kāmāt |
nāsampṛṣṭo vyaupayuṅkte parārthe
tatprajñānaṃ prathamaṃ paṇḍitasya || 22||
nāprāpyamabhivāñchanti naṣṭaṃ necchanti śocitum |
āpatsu ca na muhyanti narāḥ paṇḍita buddhayaḥ || 23||
niścitya yaḥ prakramate nāntarvasati karmaṇaḥ |
avandhya kālo vaśyātmā sa vai paṇḍita ucyate || 24||
ārya karmaṇi rājyante bhūtikarmāṇi kurvate |
hitaṃ ca nābhyasūyanti paṇḍitā bharatarṣabha || 25||
na hṛṣyatyātmasammāne nāvamānena tapyate |
gāṅgo hrada ivākṣobhyo yaḥ sa paṇḍita ucyate || 26||
tattvajñaḥ sarvabhūtānāṃ yogajñaḥ sarvakarmaṇām |
upāyajño manuṣyāṇāṃ naraḥ paṇḍita ucyate || 27||
pravṛtta vākcitrakatha ūhavānpratibhānavān |
āśu granthasya vaktā ca sa vai paṇḍita ucyate || 28||
śrutaṃ prajñānugaṃ yasya prajñā caiva śrutānugā |
asambhinnārya maryādaḥ paṇḍitākhyāṃ labheta saḥ || 29||
arthaṃ mahāntamāsadya vidyāmaiśvaryameva ca |
vicaratyasamunnaddho yasya paṇḍita ucyate ||- ||
aśrutaśca samunnaddho daridraśca mahāmanāḥ |
arthāṃścākarmaṇā prepsurmūḍha ityucyate budhaiḥ || 30||
svamarthaṃ yaḥ parityajya parārthamanutiṣṭhati |
mithyā carati mitrārthe yaśca mūḍhaḥ sa ucyate || 31||
akāmāṃ kāmayati yaḥ kāmayānāṃ parityajet |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
akāmānkāmayati yaḥ kāmayānānparidviṣan |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam || 32||
amitraṃ kurute mitraṃ mitraṃ dveṣṭi hinasti ca |
karma cārabhate duṣṭaṃ tamāhurmūḍhacetasam || 33||
saṃsārayati kṛtyāni sarvatra vicikitsate |
ciraṃ karoti kṣiprārthe sa mūḍho bharatarṣabha || 34||
śrāddhaṃ pitṛbhyo na dadāti daivatāni nārcati |
suhṛnmitraṃ na labhate tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
anāhūtaḥ praviśati apṛṣṭo bahu bhāṣate |
viśvasatyapramatteṣu mūḍha cetā narādhamaḥ || 35||
paraṃ kṣipati doṣeṇa vartamānaḥ svayaṃ tathā |
yaśca krudhyatyanīśaḥ sansa ca mūḍhatamo naraḥ || 36||
ātmano balamājñāya dharmārthaparivarjitam |
alabhyamicchannaiṣkarmyānmūḍha buddhirihocyate || 37||
aśiṣyaṃ śāsti yo rājanyaśca śūnyamupāsate |
kadaryaṃ bhajate yaśca tamāhurmūḍhacetasam || 38||
arthaṃ mahāntamāsādya vidyāmaiśvaryameva vā |
vicaratyasamunnaddho yaḥ sa paṇḍita ucyate || 39||
ekaḥ sampannamaśnāti vaste vāsaśca śobhanam |
yo'saṃvibhajya bhṛtyebhyaḥ ko nṛśaṃsatarastataḥ || 40||
ekaḥ pāpāni kurute phalaṃ bhuṅkte mahājanaḥ |
bhoktāro vipramucyante kartā doṣeṇa lipyate || 41||
ekaṃ hanyānna vāhanyādiṣurmukto dhanuṣmatā |
buddhirbuddhimatotsṛṣṭā hanyādrāṣṭraṃ sarājakam || 42||
ekayā dve viniścitya trīṃścaturbhirvaśe kuru |
pañca jitvā viditvā ṣaṭsapta hitvā sukhī bhava || 43||
ekaṃ viṣaraso hanti śastreṇaikaśca vadhyate |
sarāṣṭraṃ sa prajaṃ hanti rājānaṃ mantravisravaḥ || 44||
ekaḥ svādu na bhuñjīta ekaścārthānna cintayet |
eko na gacchedadhvānaṃ naikaḥ supteṣu jāgṛyāt || 45||
ekamevādvitīyaṃ tadyadrājannāvabudhyase |
satyaṃ svargasya sopānaṃ pārāvārasya nauriva || 46||
ekaḥ kṣamāvatāṃ doṣo dvitīyo nopalabhyate |
yadenaṃ kṣamayā yuktamaśaktaṃ manyate janaḥ || 47||
so'sya doṣo na mantavyaḥ kṣamā hi paramaṃ balam |
kṣamā guṇo hyaśaktānāṃ śaktānāṃ bhūṣaṇaṃ tathā ||- ||
kṣamā vaśīkṛtirloke kṣamayā kiṃ na sādhyate |
śāntiśaṅkhaḥ kare yasya kiṃ kariṣyati durjanaḥ ||- ||
atṛṇe patito vahniḥ svayamevopaśāmyati |
akṣamāvānparaṃ doṣairātmānaṃ caiva yojayet ||- ||
eko dharmaḥ paraṃ śreyaḥ kṣamaikā śāntiruttamā |
vidyaikā paramā dṛṣṭirahiṃsaikā sukhāvahā || 48||
dvāvimau grasate bhūmiḥ sarpo bilaśayāniva |
rājānaṃ cāviroddhāraṃ brāhmaṇaṃ cāpravāsinam || 49||
dve karmaṇī naraḥ kurvannasmi~lloke virocate |
abruvanparuṣaṃ kiṃ cidasato nārthayaṃstathā || 50||
dvāvimau puruṣavyāghra parapratyaya kāriṇau |
striyaḥ kāmita kāminyo lokaḥ pūjita pūjakaḥ || 51||
dvāvimau kaṇṭakau tīkṣṇau śarīrapariśoṣaṇau |
yaścādhanaḥ kāmayate yaśca kupyatyanīśvaraḥ || 52||
dvāveva na virājete viparītena karmaṇā |
gṛhasthaśca nirārambhaḥ kāryavāṃścaiva bhikṣukaḥ ||- ||
dvāvimau puruṣau rājansvargasya pari tiṣṭhataḥ |
prabhuśca kṣamayā yukto daridraśca pradānavān || 53||
nyāyāgatasya dravyasya boddhavyau dvāvatikramau |
apātre pratipattiśca pātre cāpratipādanam || 54||
dvāvambhasi niveṣṭavyau gale baddhvā dṛḍhaṃ śilām |
dhanavantamadātāraṃ daridraṃ cātapasvinam ||- ||
dvāvimau puruṣavyāghra suryamaṇḍalabhedinau |
parivrāḍyogayuktaśca raṇe cābhimukho hataḥ ||- ||
trayo nyāyā manuṣyāṇāṃ śrūyante bharatarṣabha |
kanīyānmadhyamaḥ śreṣṭha iti vedavido viduḥ || 55||
trividhāḥ puruṣā rājannuttamādhamamadhyamāḥ |
niyojayedyathāvattāṃstrividheṣveva karmasu || 56||
traya evādhanā rājanbhāryā dāsastathā sutaḥ |
yatte samadhigacchanti yasya te tasya taddhanam || 57||
haraṇaṃ ca parasvānāṃ paradārābhimarśanam |
suhṛdaśca parityāgastrayo doṣā kṣayāvahaḥ ||- ||
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ tyajet ||- ||
varapradānaṃ rājyāṃ ca putrajanma ca bhārata |
śatrośca mokṣaṇaṃ kṛcchrāttrīṇi caikaṃ ca tatsamam ||- ||
bhaktaṃ ca bajamānaṃ ca tavāsmīti vādinam |
trīnetān śaraṇaṃ prāptānviṣame'pi na santyajet ||- ||
catvāri rājñā tu mahābalena
varjyānyāhuḥ paṇḍitastāni vidyāt |
alpaprajñaiḥ saha mantraṃ na kuryān
na dīrghasūtrairalasaiścāraṇaiśca || 58||
catvāri te tāta gṛhe vasantu
śriyābhijuṣṭasya gṛhastha dharme |
vṛddho jñātiravasannaḥ kulīnaḥ
sakhā daridro bhaginī cānapatyā || 59||
catvāryāha mahārāja sadyaskāni bṛhaspatiḥ |
pṛcchate tridaśendrāya tānīmāni nibodha me || 60||
devatānāṃ ca saṅkalpamanubhāvaṃ ca dhīmatām |
vinayaṃ kṛtavidyānāṃ vināśaṃ pāpakarmaṇām || 61||
catvāri karmāṇyabhayaṅkarāṇi
bhayaṃ prayacchantyayathākṛtāni |
mānāgnihotraṃ uta mānamaunaṃ
mānenādhītamuta mānayajñaḥ ||- ||
pañcāgnayo manuṣyeṇa paricaryāḥ prayatnataḥ |
pitā mātāgnirātmā ca guruśca bharatarṣabha || 62||
pañcaiva pūjaya~lloke yaśaḥ prāpnoti kevalam |
devānpitṝnmanuṣyāṃśca bhikṣūnatithipañcamān || 63||
pañca tvānugamiṣyanti yatra yatra gamiṣyasi |
mitrāṇyamitrā madhyasthā upajīvyopajīvinaḥ || 64||
pañcendriyasya martyasya chidraṃ cedekamindriyam |
tato'sya sravati prajñā dṛteḥ pādādivodakam || 65||
ṣaḍdoṣāḥ puruṣeṇeha hātavyā bhūtimicchatā |
nidrā tandrī bhayaṃ krodha ālasyaṃ dīrghasūtratā || 66||
ṣaḍimānpuruṣo jahyādbhinnāṃ nāvamivārṇave |
apravaktāramācāryamanadhīyānamṛtvijam || 67||
arakṣitāraṃ rājānaṃ bhāryāṃ cāpriya vādinīm |
grāmakāraṃ ca gopālaṃ vanakāmaṃ ca nāpitam || 68||
ṣaḍeva tu guṇāḥ puṃsā na hātavyāḥ kadācana |
satyaṃ dānamanālasyamanasūyā kṣamā dhṛtiḥ || 69||
arthāgamo nityamarogitā ca
priyā ca bhāryā priyavādinī ca |
vaśyaśca putro'rthakarī ca vidyā
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
ṣaṇṇāmātmani nityānāmaiśvaryaṃ yo'dhigacchati |
na sa pāpaiḥ kuto'narthairyujyate vijitendriyaḥ || 70||
ṣaḍime ṣaṭsu jīvanti saptamo nopalabhyate |
corāḥ pramatte jīvanti vyādhiteṣu cikitsakāḥ || 71||
pramadāḥ kāmayāneṣu yajamāneṣu yājakāḥ |
rājā vivadamāneṣu nityaṃ mūrkheṣu paṇḍitāḥ || 72||
ṣaḍimāni vinaśyanti muhūrtamanavekṣaṇāt |
gāvaḥ sevā kṛṣirbhāryā vidyā vṛṣalasaṅgatiḥ ||- ||
ṣaḍete hyavamanyante nityaṃ pūrvopakāriṇam |
ācāryaṃ śikṣitā śiṣyāḥ kṛtadāraśca mātaram ||- ||
nāriṃ vigatakāmastu kṛtārthāśca prayojakam |
nāvaṃ nistīrṇakāntārā nāturāśca cikitsakam ||- ||
ārogyamānṛṇyamavipravāsaḥ
sadbhirmanuṣyaiḥ saha samprayogaḥ |
svapratyayā vṛttirabhītavāsaḥ
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
īrṣurghṛṇī nasantuṣṭaḥ krodhano nityaśaṅkitaḥ |
parabhāgyopajīvī ca ṣaḍete nityaduḥkhitāḥ ||- ||
sapta doṣāḥ sadā rājñā hātavyā vyasanodayāḥ |
prāyaśo yairvinaśyanti kṛtamūlāśca pārthivāḥ || 73||
striyo'kṣā mṛgayā pānaṃ vākpāruṣyaṃ ca pañcamam |
mahacca daṇḍapāruṣyamarthadūṣaṇameva ca || 74||
aṣṭau pūrvanimittāni narasya vinaśiṣyataḥ |
brāhmaṇānprathamaṃ dveṣṭi brāhmaṇaiśca virudhyate || 75||
brāhmaṇa svāni cādatte brāhmaṇāṃśca jighāṃsati |
ramate nindayā caiṣāṃ praśaṃsāṃ nābhinandati || 76||
naitānsmarati kṛtyeṣu yācitaścābhyasūyati |
etāndoṣānnaraḥ prājño buddhyā buddhvā vivarjayet || 77||
aṣṭāvimāni harṣasya nava nītāni bhārata |
vartamānāni dṛśyante tānyeva susukhānyapi || 78||
samāgamaśca sakhibhirmahāṃścaiva dhanāgamaḥ |
putreṇa ca pariṣvaṅgaḥ sannipātaśca maithune || 79||
samaye ca priyālāpaḥ svayūtheṣu ca sannatiḥ |
abhipretasya lābhaśca pūjā ca janasaṃsadi || 80||
aṣṭau guṇāḥ puruṣaṃ dīpayanti
prajñā ca kaulyaṃ ca damaḥ śrutaṃ ca |
parākramaścābahubhāṣitā ca
dānaṃ yathāśakti kṛtajñatā ca ||- ||
navadvāramidaṃ veśma tristhūṇaṃ pañca sākṣikam |
kṣetrajñādhiṣṭhitaṃ vidvānyo veda sa paraḥ kaviḥ || 81||
daśa dharmaṃ na jānanti dhṛtarāṣṭra nibodha tān |
mattaḥ pramatta unmattaḥ śrāntaḥ kruddho bubhukṣitaḥ || 82||
tvaramāṇaśca bhīruśca lubdhaḥ kāmī ca te daśa |
tasmādeteṣu bhāveṣu na prasajjeta paṇḍitaḥ || 83||
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
putrārthamasurendreṇa gītaṃ caiva sudhanvanā || 84||
yaḥ kāmamanyū prajahāti rājā
pātre pratiṣṭhāpayate dhanaṃ ca |
viśeṣavicchrutavānkṣiprakārī
taṃ sarvalokaḥ kurute pramāṇam || 85||
jānāti viśvāsayituṃ manuṣyān
vijñāta doṣeṣu dadhāti daṇḍam |
jānāti mātrāṃ ca tathā kṣamāṃ ca
taṃ tādṛśaṃ śrīrjuṣate samagrā || 86||
sudurbalaṃ nāvajānāti kañcid-
yukto ripuṃ sevate buddhipūrvam |
na vigrahaṃ rocayate balasthaiḥ
kāle ca yo vikramate sa dhīraḥ || 87||
prāpyāpadaṃ na vyathate kadā cid
udyogamanvicchati cāpramattaḥ |
duḥkhaṃ ca kāle sahate jitātmā
dhurandharastasya jitāḥ sapatnāḥ || 88||
anarthakaṃ vipra vāsaṃ gṛhebhyaḥ
pāpaiḥ sandhiṃ paradārābhimarśam |
dambhaṃ stainyaṃ paiśunaṃ madya pānaṃ
na sevate yaḥ sa sukhī sadaiva || 89||
na saṃrambheṇārabhate'rthavargam
ākāritaḥ śaṃsati tathyameva |
na mātrārthe rocayate vivādaṃ
nāpūjitaḥ kupyati cāpyamūḍhaḥ || 90||
na yo'bhyasūyatyanukampate ca
na durbalaḥ prātibhāvyaṃ karoti |
nātyāha kiṃ citkṣamate vivādaṃ
sarvatra tādṛglabhate praśaṃsām || 91||
yo noddhataṃ kurute jātu veṣaṃ
na pauruṣeṇāpi vikatthate'nyān |
na mūrcchitaḥ kaṭukānyāha kiṃ cit
priyaṃ sadā taṃ kurute jano'pi || 92||
na vairamuddīpayati praśāntaṃ
na darmamārohati nāstameti |
na durgato'smīti karoti manyuṃ
tamārya śīlaṃ paramāhuragryam || 93||
na sve sukhe vai kurute praharṣaṃ
nānyasya duḥkhe bhavati pratītaḥ |
dattvā na paścātkurute'nutāpaṃ
na katthate satpuruṣārya śīlaḥ || 94||
deśācārānsamayāñjātidharmān
bubhūṣate yastu parāvarajñaḥ |
sa tatra tatrādhigataḥ sadaiva
mahājanasyādhipatyaṃ karoti || 95||
dambhaṃ mohaṃ matsaraṃ pāpakṛtyaṃ
rājadviṣṭaṃ paiśunaṃ pūgavairam |
mattonmattairdurjanaiścāpi vādaṃ
yaḥ prajñāvānvarjayetsa pradhānaḥ || 96||
damaṃ śaucaṃ daivataṃ maṅgalāni
prāyaścittaṃ vividhā~llokavādān |
etāni yaḥ kurute naityakāni
tasyotthānaṃ devatā rādhayanti || 97||
samairvivāhaṃ kurute na hīnaiḥ
samaiḥ sakhyaṃ vyavahāraṃ kathāśca |
guṇairviśiṣṭāṃśca puro dadhāti
vipaścitastasya nayāḥ sunītāḥ || 98||
mitaṃ bhuṅkte saṃvibhajyāśritebhyo
mitaṃ svapityamitaṃ karmakṛtvā |
dadātyamitreṣvapi yācitaḥ saṃ-
stamātmavantaṃ prajahātyanarthāḥ || 99||
cikīrṣitaṃ viprakṛtaṃ ca yasya
nānye janāḥ karma jānanti kiṃ cit |
mantre gupte samyaganuṣṭhite ca
svalpo nāsya vyathate kaścidarthaḥ || 100||
yaḥ sarvabhūtapraśame niviṣṭaḥ
satyo mṛdurdānakṛcchuddha bhāvaḥ |
atīva sañjñāyate jñātimadhye
mahāmaṇirjātya iva prasannaḥ || 101||
ya ātmanāpatrapate bhṛśaṃ naraḥ
sa sarvalokasya gururbhavatyuta |
ananta tejāḥ sumanāḥ samāhitaḥ
svatejasā sūrya ivāvabhāsate || 102||
vane jātāḥ śāpadagdhasya rājñaḥ
pāṇḍoḥ putrāḥ pañca pañcendra kalpāḥ |
tvayaiva bālā vardhitāḥ śikṣitāśca
tavādeśaṃ pālayantyāmbikeya || 103||
pradāyaiṣāmucitaṃ tāta rājyaṃ
sukhī putraiḥ sahito modamānaḥ |
na devānāṃ nāpi ca mānuṣāṇāṃ
bhaviṣyasi tvaṃ tarkaṇīyo narendra || 104||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ || 33 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ अथ श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि विदुरनीतिवाक्ये त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः ॥
वैशम्पायन उवाच ।
द्वाःस्थं प्राह महाप्राज्ञो धृतराष्ट्रो महीपतिः ।
विदुरं द्रष्टुमिच्छामि तमिहानय माचिरम् ॥ 1॥
प्रहितो धृतराष्ट्रेण दूतः क्षत्तारमब्रवीत् ।
ईश्वरस्त्वां महाराजो महाप्राज्ञ दिदृक्षति ॥ 2॥
एवमुक्तस्तु विदुरः प्राप्य राजनिवेशनम् ।
अब्रवीद्धृतराष्ट्राय द्वाःस्थ मां प्रतिवेदय ॥ 3॥
द्वाःस्थ उवाच ।
विदुरोऽयमनुप्राप्तो राजेन्द्र तव शासनात् ।
द्रष्टुमिच्छति ते पादौ किं करोतु प्रशाधि माम् ॥ 4॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
प्रवेशय महाप्राज्ञं विदुरं दीर्घदर्शिनम् ।
अहं हि विदुरस्यास्य नाकाल्यो जातु दर्शने ॥ 5॥
द्वाःस्थ उवाच ।
प्रविशान्तः पुरं क्षत्तर्महाराजस्य धीमतः ।
न हि ते दर्शनेऽकाल्यो जातु राजा ब्रवीति माम् ॥ 6॥
वैशम्पायन उवाच ।
ततः प्रविश्य विदुरो धृतराष्ट्र निवेशनम् ।
अब्रवीत्प्राञ्जलिर्वाक्यं चिन्तयानं नराधिपम् ॥ 7॥
विदुरोऽहं महाप्राज्ञ सम्प्राप्तस्तव शासनात् ।
यदि किं चन कर्तव्यमयमस्मि प्रशाधि माम् ॥ 8॥
धृतरष्त्र उवाच ।
सञ्जयो विदुर प्राप्तो गर्हयित्वा च मां गतः ।
अजातशत्रोः श्वो वाक्यं सभामध्ये स वक्ष्यति ॥ 9॥
तस्याद्य कुरुवीरस्य न विज्ञातं वचो मया ।
तन्मे दहति गात्राणि तदकार्षीत्प्रजागरम् ॥ 10॥
जाग्रतो दह्यमानस्य श्रेयो यदिह पश्यसि ।
तद्ब्रूहि त्वं हि नस्तात धर्मार्थकुशलो ह्यसि ॥ 11॥
यतः प्राप्तः सञ्जयः पाण्डवेभ्यो
न मे यथावन्मनसः प्रशान्तिः ।
सवेन्द्रियाण्यप्रकृतिं गतानि
किं वक्ष्यतीत्येव हि मेऽद्य चिन्ता ॥ 12॥
तन्मे ब्रूहि विदुर त्वं यथावन्
मनीषितं सर्वमजातशत्रोः ।
यथा च नस्तात हितं भवेच्च
प्रजाश्च सर्वाः सुखिता भवेयुः ॥- ॥
विदुर उवाच ।
अभियुक्तं बलवता दुर्बलं हीनसाधनम् ।
हृतस्वं कामिनं चोरमाविशन्ति प्रजागराः ॥ 13॥
कच्चिदेतैर्महादोषैर्न स्पृष्टोऽसि नराधिप ।
कच्चिन्न परवित्तेषु गृध्यन्विपरितप्यसे ॥ 14॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
श्रोतुमिच्छामि ते धर्म्यं परं नैःश्रेयसं वचः ।
अस्मिन्राजर्षिवंशे हि त्वमेकः प्राज्ञसम्मतः ॥ 15॥
विदुर उवाच ।
रजा लक्षणसम्पन्नस्त्रैलोक्यस्याधिपो भवेत् ।
प्रेष्यस्ते प्रेषितश्चैव धृतराष्ट्र युधिष्ठिरः ॥- ॥
विपरीततरश्च त्वं भागधेये न सम्मतः ।
अर्चिषां प्रक्षयाच्चैव धर्मात्मा धर्मकोविदः ॥- ॥
आनृशंस्यादनुक्रोशाद्धर्मात्सत्यात्पराक्रमात् ।
गुरुत्वात्त्वयि सम्प्रेक्ष्य बहून्क्लेषांस्तितिक्षते ॥- ॥
दुर्योधने सौबले च कर्णे दुःशासने तथा ।
एतेष्वैश्वर्यमाधाय कथं त्वं भूतिमिच्छसि ॥- ॥
एकस्मात्वृक्षाद्यज्ञपत्राणि राजन्
स्रुक्च द्रौणी पेठनीपीडने च ।
एतस्माद्राजन्ब्रुवतो मे निबोध
एकस्माद्वै जायतेऽसच्च सच्च ॥- ॥
आत्मज्ञानं समारम्भस्तितिक्षा धर्मनित्यता ।
यमर्थान्नापकर्षन्ति स वै पण्दित उच्यते ॥- ॥
निषेवते प्रशस्तानि निन्दितानि न सेवते ।
अनास्तिकः श्रद्दधान एतत्पण्डित लक्षणम् ॥ 16॥
क्रोधो हर्षश्च दर्पश्च ह्रीस्तम्भो मान्यमानिता ।
यमर्थान्नापकर्षन्ति स वै पण्डित उच्यते ॥ 17॥
यस्य कृत्यं न जानन्ति मन्त्रं वा मन्त्रितं परे ।
कृतमेवास्य जानन्ति स वै पण्डित उच्यते ॥ 18॥
यस्य कृत्यं न विघ्नन्ति शीतमुष्णं भयं रतिः ।
समृद्धिरसमृद्धिर्वा स वै पण्डित उच्यते ॥ 19॥
यस्य संसारिणी प्रज्ञा धर्मार्थावनुवर्तते ।
कामादर्थं वृणीते यः स वै पण्डित उच्यते ॥ 20॥
यथाशक्ति चिकीर्षन्ति यथाशक्ति च कुर्वते ।
न किं चिदवमन्यन्ते पण्डिता भरतर्षभ ॥ 21॥
क्षिप्रं विजानाति चिरं शऋणोति
विज्ञाय चार्थं भजते न कामात् ।
नासम्पृष्टो व्यौपयुङ्क्ते परार्थे
तत्प्रज्ञानं प्रथमं पण्डितस्य ॥ 22॥
नाप्राप्यमभिवाञ्छन्ति नष्टं नेच्छन्ति शोचितुम् ।
आपत्सु च न मुह्यन्ति नराः पण्डित बुद्धयः ॥ 23॥
निश्चित्य यः प्रक्रमते नान्तर्वसति कर्मणः ।
अवन्ध्य कालो वश्यात्मा स वै पण्डित उच्यते ॥ 24॥
आर्य कर्मणि राज्यन्ते भूतिकर्माणि कुर्वते ।
हितं च नाभ्यसूयन्ति पण्डिता भरतर्षभ ॥ 25॥
न हृष्यत्यात्मसम्माने नावमानेन तप्यते ।
गाङ्गो ह्रद इवाक्षोभ्यो यः स पण्डित उच्यते ॥ 26॥
तत्त्वज्ञः सर्वभूतानां योगज्ञः सर्वकर्मणाम् ।
उपायज्ञो मनुष्याणां नरः पण्डित उच्यते ॥ 27॥
प्रवृत्त वाक्चित्रकथ ऊहवान्प्रतिभानवान् ।
आशु ग्रन्थस्य वक्ता च स वै पण्डित उच्यते ॥ 28॥
श्रुतं प्रज्ञानुगं यस्य प्रज्ञा चैव श्रुतानुगा ।
असम्भिन्नार्य मर्यादः पण्डिताख्यां लभेत सः ॥ 29॥
अर्थं महान्तमासद्य विद्यामैश्वर्यमेव च ।
विचरत्यसमुन्नद्धो यस्य पण्डित उच्यते ॥- ॥
अश्रुतश्च समुन्नद्धो दरिद्रश्च महामनाः ।
अर्थांश्चाकर्मणा प्रेप्सुर्मूढ इत्युच्यते बुधैः ॥ 30॥
स्वमर्थं यः परित्यज्य परार्थमनुतिष्ठति ।
मिथ्या चरति मित्रार्थे यश्च मूढः स उच्यते ॥ 31॥
अकामां कामयति यः कामयानां परित्यजेत् ।
बलवन्तं च यो द्वेष्टि तमाहुर्मूढचेतसम् ॥- ॥
अकामान्कामयति यः कामयानान्परिद्विषन् ।
बलवन्तं च यो द्वेष्टि तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 32॥
अमित्रं कुरुते मित्रं मित्रं द्वेष्टि हिनस्ति च ।
कर्म चारभते दुष्टं तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 33॥
संसारयति कृत्यानि सर्वत्र विचिकित्सते ।
चिरं करोति क्षिप्रार्थे स मूढो भरतर्षभ ॥ 34॥
श्राद्धं पितृभ्यो न ददाति दैवतानि नार्चति ।
सुहृन्मित्रं न लभते तमाहुर्मूढचेतसम् ॥- ॥
अनाहूतः प्रविशति अपृष्टो बहु भाषते ।
विश्वसत्यप्रमत्तेषु मूढ चेता नराधमः ॥ 35॥
परं क्षिपति दोषेण वर्तमानः स्वयं तथा ।
यश्च क्रुध्यत्यनीशः सन्स च मूढतमो नरः ॥ 36॥
आत्मनो बलमाज्ञाय धर्मार्थपरिवर्जितम् ।
अलभ्यमिच्छन्नैष्कर्म्यान्मूढ बुद्धिरिहोच्यते ॥ 37॥
अशिष्यं शास्ति यो राजन्यश्च शून्यमुपासते ।
कदर्यं भजते यश्च तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 38॥
अर्थं महान्तमासाद्य विद्यामैश्वर्यमेव वा ।
विचरत्यसमुन्नद्धो यः स पण्डित उच्यते ॥ 39॥
एकः सम्पन्नमश्नाति वस्ते वासश्च शोभनम् ।
योऽसंविभज्य भृत्येभ्यः को नृशंसतरस्ततः ॥ 40॥
एकः पापानि कुरुते फलं भुङ्क्ते महाजनः ।
भोक्तारो विप्रमुच्यन्ते कर्ता दोषेण लिप्यते ॥ 41॥
एकं हन्यान्न वाहन्यादिषुर्मुक्तो धनुष्मता ।
बुद्धिर्बुद्धिमतोत्सृष्टा हन्याद्राष्ट्रं सराजकम् ॥ 42॥
एकया द्वे विनिश्चित्य त्रींश्चतुर्भिर्वशे कुरु ।
पञ्च जित्वा विदित्वा षट्सप्त हित्वा सुखी भव ॥ 43॥
एकं विषरसो हन्ति शस्त्रेणैकश्च वध्यते ।
सराष्ट्रं स प्रजं हन्ति राजानं मन्त्रविस्रवः ॥ 44॥
एकः स्वादु न भुञ्जीत एकश्चार्थान्न चिन्तयेत् ।
एको न गच्छेदध्वानं नैकः सुप्तेषु जागृयात् ॥ 45॥
एकमेवाद्वितीयं तद्यद्राजन्नावबुध्यसे ।
सत्यं स्वर्गस्य सोपानं पारावारस्य नौरिव ॥ 46॥
एकः क्षमावतां दोषो द्वितीयो नोपलभ्यते ।
यदेनं क्षमया युक्तमशक्तं मन्यते जनः ॥ 47॥
सोऽस्य दोषो न मन्तव्यः क्षमा हि परमं बलम् ।
क्षमा गुणो ह्यशक्तानां शक्तानां भूषणं तथा ॥- ॥
क्षमा वशीकृतिर्लोके क्षमया किं न साध्यते ।
शान्तिशङ्खः करे यस्य किं करिष्यति दुर्जनः ॥- ॥
अतृणे पतितो वह्निः स्वयमेवोपशाम्यति ।
अक्षमावान्परं दोषैरात्मानं चैव योजयेत् ॥- ॥
एको धर्मः परं श्रेयः क्षमैका शान्तिरुत्तमा ।
विद्यैका परमा दृष्टिरहिंसैका सुखावहा ॥ 48॥
द्वाविमौ ग्रसते भूमिः सर्पो बिलशयानिव ।
राजानं चाविरोद्धारं ब्राह्मणं चाप्रवासिनम् ॥ 49॥
द्वे कर्मणी नरः कुर्वन्नस्मिँल्लोके विरोचते ।
अब्रुवन्परुषं किं चिदसतो नार्थयंस्तथा ॥ 50॥
द्वाविमौ पुरुषव्याघ्र परप्रत्यय कारिणौ ।
स्त्रियः कामित कामिन्यो लोकः पूजित पूजकः ॥ 51॥
द्वाविमौ कण्टकौ तीक्ष्णौ शरीरपरिशोषणौ ।
यश्चाधनः कामयते यश्च कुप्यत्यनीश्वरः ॥ 52॥
द्वावेव न विराजेते विपरीतेन कर्मणा ।
गृहस्थश्च निरारम्भः कार्यवांश्चैव भिक्षुकः ॥- ॥
द्वाविमौ पुरुषौ राजन्स्वर्गस्य परि तिष्ठतः ।
प्रभुश्च क्षमया युक्तो दरिद्रश्च प्रदानवान् ॥ 53॥
न्यायागतस्य द्रव्यस्य बोद्धव्यौ द्वावतिक्रमौ ।
अपात्रे प्रतिपत्तिश्च पात्रे चाप्रतिपादनम् ॥ 54॥
द्वावम्भसि निवेष्टव्यौ गले बद्ध्वा दृढं शिलाम् ।
धनवन्तमदातारं दरिद्रं चातपस्विनम् ॥- ॥
द्वाविमौ पुरुषव्याघ्र सुर्यमण्डलभेदिनौ ।
परिव्राड्योगयुक्तश्च रणे चाभिमुखो हतः ॥- ॥
त्रयो न्याया मनुष्याणां श्रूयन्ते भरतर्षभ ।
कनीयान्मध्यमः श्रेष्ठ इति वेदविदो विदुः ॥ 55॥
त्रिविधाः पुरुषा राजन्नुत्तमाधममध्यमाः ।
नियोजयेद्यथावत्तांस्त्रिविधेष्वेव कर्मसु ॥ 56॥
त्रय एवाधना राजन्भार्या दासस्तथा सुतः ।
यत्ते समधिगच्छन्ति यस्य ते तस्य तद्धनम् ॥ 57॥
हरणं च परस्वानां परदाराभिमर्शनम् ।
सुहृदश्च परित्यागस्त्रयो दोषा क्षयावहः ॥- ॥
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः ।
कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत् ॥- ॥
वरप्रदानं राज्यां च पुत्रजन्म च भारत ।
शत्रोश्च मोक्षणं कृच्छ्रात्त्रीणि चैकं च तत्समम् ॥- ॥
भक्तं च बजमानं च तवास्मीति वादिनम् ।
त्रीनेतान् शरणं प्राप्तान्विषमेऽपि न सन्त्यजेत् ॥- ॥
चत्वारि राज्ञा तु महाबलेन
वर्ज्यान्याहुः पण्डितस्तानि विद्यात् ।
अल्पप्रज्ञैः सह मन्त्रं न कुर्यान्
न दीर्घसूत्रैरलसैश्चारणैश्च ॥ 58॥
चत्वारि ते तात गृहे वसन्तु
श्रियाभिजुष्टस्य गृहस्थ धर्मे ।
वृद्धो ज्ञातिरवसन्नः कुलीनः
सखा दरिद्रो भगिनी चानपत्या ॥ 59॥
चत्वार्याह महाराज सद्यस्कानि बृहस्पतिः ।
पृच्छते त्रिदशेन्द्राय तानीमानि निबोध मे ॥ 60॥
देवतानां च सङ्कल्पमनुभावं च धीमताम् ।
विनयं कृतविद्यानां विनाशं पापकर्मणाम् ॥ 61॥
चत्वारि कर्माण्यभयङ्कराणि
भयं प्रयच्छन्त्ययथाकृतानि ।
मानाग्निहोत्रं उत मानमौनं
मानेनाधीतमुत मानयज्ञः ॥- ॥
पञ्चाग्नयो मनुष्येण परिचर्याः प्रयत्नतः ।
पिता माताग्निरात्मा च गुरुश्च भरतर्षभ ॥ 62॥
पञ्चैव पूजयँल्लोके यशः प्राप्नोति केवलम् ।
देवान्पितॄन्मनुष्यांश्च भिक्षूनतिथिपञ्चमान् ॥ 63॥
पञ्च त्वानुगमिष्यन्ति यत्र यत्र गमिष्यसि ।
मित्राण्यमित्रा मध्यस्था उपजीव्योपजीविनः ॥ 64॥
पञ्चेन्द्रियस्य मर्त्यस्य छिद्रं चेदेकमिन्द्रियम् ।
ततोऽस्य स्रवति प्रज्ञा दृतेः पादादिवोदकम् ॥ 65॥
षड्दोषाः पुरुषेणेह हातव्या भूतिमिच्छता ।
निद्रा तन्द्री भयं क्रोध आलस्यं दीर्घसूत्रता ॥ 66॥
षडिमान्पुरुषो जह्याद्भिन्नां नावमिवार्णवे ।
अप्रवक्तारमाचार्यमनधीयानमृत्विजम् ॥ 67॥
अरक्षितारं राजानं भार्यां चाप्रिय वादिनीम् ।
ग्रामकारं च गोपालं वनकामं च नापितम् ॥ 68॥
षडेव तु गुणाः पुंसा न हातव्याः कदाचन ।
सत्यं दानमनालस्यमनसूया क्षमा धृतिः ॥ 69॥
अर्थागमो नित्यमरोगिता च
प्रिया च भार्या प्रियवादिनी च ।
वश्यश्च पुत्रोऽर्थकरी च विद्या
षट् जीवलोकस्य सुखानि राजन् ॥- ॥
षण्णामात्मनि नित्यानामैश्वर्यं योऽधिगच्छति ।
न स पापैः कुतोऽनर्थैर्युज्यते विजितेन्द्रियः ॥ 70॥
षडिमे षट्सु जीवन्ति सप्तमो नोपलभ्यते ।
चोराः प्रमत्ते जीवन्ति व्याधितेषु चिकित्सकाः ॥ 71॥
प्रमदाः कामयानेषु यजमानेषु याजकाः ।
राजा विवदमानेषु नित्यं मूर्खेषु पण्डिताः ॥ 72॥
षडिमानि विनश्यन्ति मुहूर्तमनवेक्षणात् ।
गावः सेवा कृषिर्भार्या विद्या वृषलसङ्गतिः ॥- ॥
षडेते ह्यवमन्यन्ते नित्यं पूर्वोपकारिणम् ।
आचार्यं शिक्षिता शिष्याः कृतदारश्च मातरम् ॥- ॥
नारिं विगतकामस्तु कृतार्थाश्च प्रयोजकम् ।
नावं निस्तीर्णकान्तारा नातुराश्च चिकित्सकम् ॥- ॥
आरोग्यमानृण्यमविप्रवासः
सद्भिर्मनुष्यैः सह सम्प्रयोगः ।
स्वप्रत्यया वृत्तिरभीतवासः
षट् जीवलोकस्य सुखानि राजन् ॥- ॥
ईर्षुर्घृणी नसन्तुष्टः क्रोधनो नित्यशङ्कितः ।
परभाग्योपजीवी च षडेते नित्यदुःखिताः ॥- ॥
सप्त दोषाः सदा राज्ञा हातव्या व्यसनोदयाः ।
प्रायशो यैर्विनश्यन्ति कृतमूलाश्च पार्थिवाः ॥ 73॥
स्त्रियोऽक्षा मृगया पानं वाक्पारुष्यं च पञ्चमम् ।
महच्च दण्डपारुष्यमर्थदूषणमेव च ॥ 74॥
अष्टौ पूर्वनिमित्तानि नरस्य विनशिष्यतः ।
ब्राह्मणान्प्रथमं द्वेष्टि ब्राह्मणैश्च विरुध्यते ॥ 75॥
ब्राह्मण स्वानि चादत्ते ब्राह्मणांश्च जिघांसति ।
रमते निन्दया चैषां प्रशंसां नाभिनन्दति ॥ 76॥
नैतान्स्मरति कृत्येषु याचितश्चाभ्यसूयति ।
एतान्दोषान्नरः प्राज्ञो बुद्ध्या बुद्ध्वा विवर्जयेत् ॥ 77॥
अष्टाविमानि हर्षस्य नव नीतानि भारत ।
वर्तमानानि दृश्यन्ते तान्येव सुसुखान्यपि ॥ 78॥
समागमश्च सखिभिर्महांश्चैव धनागमः ।
पुत्रेण च परिष्वङ्गः सन्निपातश्च मैथुने ॥ 79॥
समये च प्रियालापः स्वयूथेषु च सन्नतिः ।
अभिप्रेतस्य लाभश्च पूजा च जनसंसदि ॥ 80॥
अष्टौ गुणाः पुरुषं दीपयन्ति
प्रज्ञा च कौल्यं च दमः श्रुतं च ।
पराक्रमश्चाबहुभाषिता च
दानं यथाशक्ति कृतज्ञता च ॥- ॥
नवद्वारमिदं वेश्म त्रिस्थूणं पञ्च साक्षिकम् ।
क्षेत्रज्ञाधिष्ठितं विद्वान्यो वेद स परः कविः ॥ 81॥
दश धर्मं न जानन्ति धृतराष्ट्र निबोध तान् ।
मत्तः प्रमत्त उन्मत्तः श्रान्तः क्रुद्धो बुभुक्षितः ॥ 82॥
त्वरमाणश्च भीरुश्च लुब्धः कामी च ते दश ।
तस्मादेतेषु भावेषु न प्रसज्जेत पण्डितः ॥ 83॥
अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम् ।
पुत्रार्थमसुरेन्द्रेण गीतं चैव सुधन्वना ॥ 84॥
यः काममन्यू प्रजहाति राजा
पात्रे प्रतिष्ठापयते धनं च ।
विशेषविच्छ्रुतवान्क्षिप्रकारी
तं सर्वलोकः कुरुते प्रमाणम् ॥ 85॥
जानाति विश्वासयितुं मनुष्यान्
विज्ञात दोषेषु दधाति दण्डम् ।
जानाति मात्रां च तथा क्षमां च
तं तादृशं श्रीर्जुषते समग्रा ॥ 86॥
सुदुर्बलं नावजानाति कञ्चिद्-
युक्तो रिपुं सेवते बुद्धिपूर्वम् ।
न विग्रहं रोचयते बलस्थैः
काले च यो विक्रमते स धीरः ॥ 87॥
प्राप्यापदं न व्यथते कदा चिद्
उद्योगमन्विच्छति चाप्रमत्तः ।
दुःखं च काले सहते जितात्मा
धुरन्धरस्तस्य जिताः सपत्नाः ॥ 88॥
अनर्थकं विप्र वासं गृहेभ्यः
पापैः सन्धिं परदाराभिमर्शम् ।
दम्भं स्तैन्यं पैशुनं मद्य पानं
न सेवते यः स सुखी सदैव ॥ 89॥
न संरम्भेणारभतेऽर्थवर्गम्
आकारितः शंसति तथ्यमेव ।
न मात्रार्थे रोचयते विवादं
नापूजितः कुप्यति चाप्यमूढः ॥ 90॥
न योऽभ्यसूयत्यनुकम्पते च
न दुर्बलः प्रातिभाव्यं करोति ।
नात्याह किं चित्क्षमते विवादं
सर्वत्र तादृग्लभते प्रशंसाम् ॥ 91॥
यो नोद्धतं कुरुते जातु वेषं
न पौरुषेणापि विकत्थतेऽन्यान् ।
न मूर्च्छितः कटुकान्याह किं चित्
प्रियं सदा तं कुरुते जनोऽपि ॥ 92॥
न वैरमुद्दीपयति प्रशान्तं
न दर्ममारोहति नास्तमेति ।
न दुर्गतोऽस्मीति करोति मन्युं
तमार्य शीलं परमाहुरग्र्यम् ॥ 93॥
न स्वे सुखे वै कुरुते प्रहर्षं
नान्यस्य दुःखे भवति प्रतीतः ।
दत्त्वा न पश्चात्कुरुतेऽनुतापं
न कत्थते सत्पुरुषार्य शीलः ॥ 94॥
देशाचारान्समयाञ्जातिधर्मान्
बुभूषते यस्तु परावरज्ञः ।
स तत्र तत्राधिगतः सदैव
महाजनस्याधिपत्यं करोति ॥ 95॥
दम्भं मोहं मत्सरं पापकृत्यं
राजद्विष्टं पैशुनं पूगवैरम् ।
मत्तोन्मत्तैर्दुर्जनैश्चापि वादं
यः प्रज्ञावान्वर्जयेत्स प्रधानः ॥ 96॥
दमं शौचं दैवतं मङ्गलानि
प्रायश्चित्तं विविधाँल्लोकवादान् ।
एतानि यः कुरुते नैत्यकानि
तस्योत्थानं देवता राधयन्ति ॥ 97॥
समैर्विवाहं कुरुते न हीनैः
समैः सख्यं व्यवहारं कथाश्च ।
गुणैर्विशिष्टांश्च पुरो दधाति
विपश्चितस्तस्य नयाः सुनीताः ॥ 98॥
मितं भुङ्क्ते संविभज्याश्रितेभ्यो
मितं स्वपित्यमितं कर्मकृत्वा ।
ददात्यमित्रेष्वपि याचितः सं-
स्तमात्मवन्तं प्रजहात्यनर्थाः ॥ 99॥
चिकीर्षितं विप्रकृतं च यस्य
नान्ये जनाः कर्म जानन्ति किं चित् ।
मन्त्रे गुप्ते सम्यगनुष्ठिते च
स्वल्पो नास्य व्यथते कश्चिदर्थः ॥ 100॥
यः सर्वभूतप्रशमे निविष्टः
सत्यो मृदुर्दानकृच्छुद्ध भावः ।
अतीव सञ्ज्ञायते ज्ञातिमध्ये
महामणिर्जात्य इव प्रसन्नः ॥ 101॥
य आत्मनापत्रपते भृशं नरः
स सर्वलोकस्य गुरुर्भवत्युत ।
अनन्त तेजाः सुमनाः समाहितः
स्वतेजसा सूर्य इवावभासते ॥ 102॥
वने जाताः शापदग्धस्य राज्ञः
पाण्डोः पुत्राः पञ्च पञ्चेन्द्र कल्पाः ।
त्वयैव बाला वर्धिताः शिक्षिताश्च
तवादेशं पालयन्त्याम्बिकेय ॥ 103॥
प्रदायैषामुचितं तात राज्यं
सुखी पुत्रैः सहितो मोदमानः ।
न देवानां नापि च मानुषाणां
भविष्यसि त्वं तर्कणीयो नरेन्द्र ॥ 104॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरनीतिवाक्ये त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 33 ॥
|| atha śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ ||
vaiśampāyana uvāca |
dvāḥsthaṃ prāha mahāprājño dhṛtarāṣṭro mahīpatiḥ |
viduraṃ draṣṭumicchāmi tamihānaya māciram || 1||
prahito dhṛtarāṣṭreṇa dūtaḥ kṣattāramabravīt |
īśvarastvāṃ mahārājo mahāprājña didṛkṣati || 2||
evamuktastu viduraḥ prāpya rājaniveśanam |
abravīddhṛtarāṣṭrāya dvāḥstha māṃ prativedaya || 3||
dvāḥstha uvāca |
viduro'yamanuprāpto rājendra tava śāsanāt |
draṣṭumicchati te pādau kiṃ karotu praśādhi mām || 4||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
praveśaya mahāprājñaṃ viduraṃ dīrghadarśinam |
ahaṃ hi vidurasyāsya nākālyo jātu darśane || 5||
dvāḥstha uvāca |
praviśāntaḥ puraṃ kṣattarmahārājasya dhīmataḥ |
na hi te darśane'kālyo jātu rājā bravīti mām || 6||
vaiśampāyana uvāca |
tataḥ praviśya viduro dhṛtarāṣṭra niveśanam |
abravītprāñjalirvākyaṃ cintayānaṃ narādhipam || 7||
viduro'haṃ mahāprājña samprāptastava śāsanāt |
yadi kiṃ cana kartavyamayamasmi praśādhi mām || 8||
dhṛtaraṣtra uvāca |
sañjayo vidura prāpto garhayitvā ca māṃ gataḥ |
ajātaśatroḥ śvo vākyaṃ sabhāmadhye sa vakṣyati || 9||
tasyādya kuruvīrasya na vijñātaṃ vaco mayā |
tanme dahati gātrāṇi tadakārṣītprajāgaram || 10||
jāgrato dahyamānasya śreyo yadiha paśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalo hyasi || 11||
yataḥ prāptaḥ sañjayaḥ pāṇḍavebhyo
na me yathāvanmanasaḥ praśāntiḥ |
savendriyāṇyaprakṛtiṃ gatāni
kiṃ vakṣyatītyeva hi me'dya cintā || 12||
tanme brūhi vidura tvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yathā ca nastāta hitaṃ bhavecca
prajāśca sarvāḥ sukhitā bhaveyuḥ ||- ||
vidura uvāca |
abhiyuktaṃ balavatā durbalaṃ hīnasādhanam |
hṛtasvaṃ kāminaṃ coramāviśanti prajāgarāḥ || 13||
kaccidetairmahādoṣairna spṛṣṭo'si narādhipa |
kaccinna paravitteṣu gṛdhyanviparitapyase || 14||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
śrotumicchāmi te dharmyaṃ paraṃ naiḥśreyasaṃ vacaḥ |
asminrājarṣivaṃśe hi tvamekaḥ prājñasammataḥ || 15||
vidura uvāca |
rajā lakṣaṇasampannastrailokyasyādhipo bhavet |
preṣyaste preṣitaścaiva dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ ||- ||
viparītataraśca tvaṃ bhāgadheye na sammataḥ |
arciṣāṃ prakṣayāccaiva dharmātmā dharmakovidaḥ ||- ||
ānṛśaṃsyādanukrośāddharmātsatyātparākramāt |
gurutvāttvayi samprekṣya bahūnkleṣāṃstitikṣate ||- ||
duryodhane saubale ca karṇe duḥśāsane tathā |
eteṣvaiśvaryamādhāya kathaṃ tvaṃ bhūtimicchasi ||- ||
ekasmātvṛkṣādyajñapatrāṇi rājan
srukca drauṇī peṭhanīpīḍane ca |
etasmādrājanbruvato me nibodha
ekasmādvai jāyate'sacca sacca ||- ||
ātmajñānaṃ samārambhastitikṣā dharmanityatā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇdita ucyate ||- ||
niṣevate praśastāni ninditāni na sevate |
anāstikaḥ śraddadhāna etatpaṇḍita lakṣaṇam || 16||
krodho harṣaśca darpaśca hrīstambho mānyamānitā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇḍita ucyate || 17||
yasya kṛtyaṃ na jānanti mantraṃ vā mantritaṃ pare |
kṛtamevāsya jānanti sa vai paṇḍita ucyate || 18||
yasya kṛtyaṃ na vighnanti śītamuṣṇaṃ bhayaṃ ratiḥ |
samṛddhirasamṛddhirvā sa vai paṇḍita ucyate || 19||
yasya saṃsāriṇī prajñā dharmārthāvanuvartate |
kāmādarthaṃ vṛṇīte yaḥ sa vai paṇḍita ucyate || 20||
yathāśakti cikīrṣanti yathāśakti ca kurvate |
na kiṃ cidavamanyante paṇḍitā bharatarṣabha || 21||
kṣipraṃ vijānāti ciraṃ śaṛṇoti
vijñāya cārthaṃ bhajate na kāmāt |
nāsampṛṣṭo vyaupayuṅkte parārthe
tatprajñānaṃ prathamaṃ paṇḍitasya || 22||
nāprāpyamabhivāñchanti naṣṭaṃ necchanti śocitum |
āpatsu ca na muhyanti narāḥ paṇḍita buddhayaḥ || 23||
niścitya yaḥ prakramate nāntarvasati karmaṇaḥ |
avandhya kālo vaśyātmā sa vai paṇḍita ucyate || 24||
ārya karmaṇi rājyante bhūtikarmāṇi kurvate |
hitaṃ ca nābhyasūyanti paṇḍitā bharatarṣabha || 25||
na hṛṣyatyātmasammāne nāvamānena tapyate |
gāṅgo hrada ivākṣobhyo yaḥ sa paṇḍita ucyate || 26||
tattvajñaḥ sarvabhūtānāṃ yogajñaḥ sarvakarmaṇām |
upāyajño manuṣyāṇāṃ naraḥ paṇḍita ucyate || 27||
pravṛtta vākcitrakatha ūhavānpratibhānavān |
āśu granthasya vaktā ca sa vai paṇḍita ucyate || 28||
śrutaṃ prajñānugaṃ yasya prajñā caiva śrutānugā |
asambhinnārya maryādaḥ paṇḍitākhyāṃ labheta saḥ || 29||
arthaṃ mahāntamāsadya vidyāmaiśvaryameva ca |
vicaratyasamunnaddho yasya paṇḍita ucyate ||- ||
aśrutaśca samunnaddho daridraśca mahāmanāḥ |
arthāṃścākarmaṇā prepsurmūḍha ityucyate budhaiḥ || 30||
svamarthaṃ yaḥ parityajya parārthamanutiṣṭhati |
mithyā carati mitrārthe yaśca mūḍhaḥ sa ucyate || 31||
akāmāṃ kāmayati yaḥ kāmayānāṃ parityajet |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
akāmānkāmayati yaḥ kāmayānānparidviṣan |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam || 32||
amitraṃ kurute mitraṃ mitraṃ dveṣṭi hinasti ca |
karma cārabhate duṣṭaṃ tamāhurmūḍhacetasam || 33||
saṃsārayati kṛtyāni sarvatra vicikitsate |
ciraṃ karoti kṣiprārthe sa mūḍho bharatarṣabha || 34||
śrāddhaṃ pitṛbhyo na dadāti daivatāni nārcati |
suhṛnmitraṃ na labhate tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
anāhūtaḥ praviśati apṛṣṭo bahu bhāṣate |
viśvasatyapramatteṣu mūḍha cetā narādhamaḥ || 35||
paraṃ kṣipati doṣeṇa vartamānaḥ svayaṃ tathā |
yaśca krudhyatyanīśaḥ sansa ca mūḍhatamo naraḥ || 36||
ātmano balamājñāya dharmārthaparivarjitam |
alabhyamicchannaiṣkarmyānmūḍha buddhirihocyate || 37||
aśiṣyaṃ śāsti yo rājanyaśca śūnyamupāsate |
kadaryaṃ bhajate yaśca tamāhurmūḍhacetasam || 38||
arthaṃ mahāntamāsādya vidyāmaiśvaryameva vā |
vicaratyasamunnaddho yaḥ sa paṇḍita ucyate || 39||
ekaḥ sampannamaśnāti vaste vāsaśca śobhanam |
yo'saṃvibhajya bhṛtyebhyaḥ ko nṛśaṃsatarastataḥ || 40||
ekaḥ pāpāni kurute phalaṃ bhuṅkte mahājanaḥ |
bhoktāro vipramucyante kartā doṣeṇa lipyate || 41||
ekaṃ hanyānna vāhanyādiṣurmukto dhanuṣmatā |
buddhirbuddhimatotsṛṣṭā hanyādrāṣṭraṃ sarājakam || 42||
ekayā dve viniścitya trīṃścaturbhirvaśe kuru |
pañca jitvā viditvā ṣaṭsapta hitvā sukhī bhava || 43||
ekaṃ viṣaraso hanti śastreṇaikaśca vadhyate |
sarāṣṭraṃ sa prajaṃ hanti rājānaṃ mantravisravaḥ || 44||
ekaḥ svādu na bhuñjīta ekaścārthānna cintayet |
eko na gacchedadhvānaṃ naikaḥ supteṣu jāgṛyāt || 45||
ekamevādvitīyaṃ tadyadrājannāvabudhyase |
satyaṃ svargasya sopānaṃ pārāvārasya nauriva || 46||
ekaḥ kṣamāvatāṃ doṣo dvitīyo nopalabhyate |
yadenaṃ kṣamayā yuktamaśaktaṃ manyate janaḥ || 47||
so'sya doṣo na mantavyaḥ kṣamā hi paramaṃ balam |
kṣamā guṇo hyaśaktānāṃ śaktānāṃ bhūṣaṇaṃ tathā ||- ||
kṣamā vaśīkṛtirloke kṣamayā kiṃ na sādhyate |
śāntiśaṅkhaḥ kare yasya kiṃ kariṣyati durjanaḥ ||- ||
atṛṇe patito vahniḥ svayamevopaśāmyati |
akṣamāvānparaṃ doṣairātmānaṃ caiva yojayet ||- ||
eko dharmaḥ paraṃ śreyaḥ kṣamaikā śāntiruttamā |
vidyaikā paramā dṛṣṭirahiṃsaikā sukhāvahā || 48||
dvāvimau grasate bhūmiḥ sarpo bilaśayāniva |
rājānaṃ cāviroddhāraṃ brāhmaṇaṃ cāpravāsinam || 49||
dve karmaṇī naraḥ kurvannasmi~lloke virocate |
abruvanparuṣaṃ kiṃ cidasato nārthayaṃstathā || 50||
dvāvimau puruṣavyāghra parapratyaya kāriṇau |
striyaḥ kāmita kāminyo lokaḥ pūjita pūjakaḥ || 51||
dvāvimau kaṇṭakau tīkṣṇau śarīrapariśoṣaṇau |
yaścādhanaḥ kāmayate yaśca kupyatyanīśvaraḥ || 52||
dvāveva na virājete viparītena karmaṇā |
gṛhasthaśca nirārambhaḥ kāryavāṃścaiva bhikṣukaḥ ||- ||
dvāvimau puruṣau rājansvargasya pari tiṣṭhataḥ |
prabhuśca kṣamayā yukto daridraśca pradānavān || 53||
nyāyāgatasya dravyasya boddhavyau dvāvatikramau |
apātre pratipattiśca pātre cāpratipādanam || 54||
dvāvambhasi niveṣṭavyau gale baddhvā dṛḍhaṃ śilām |
dhanavantamadātāraṃ daridraṃ cātapasvinam ||- ||
dvāvimau puruṣavyāghra suryamaṇḍalabhedinau |
parivrāḍyogayuktaśca raṇe cābhimukho hataḥ ||- ||
trayo nyāyā manuṣyāṇāṃ śrūyante bharatarṣabha |
kanīyānmadhyamaḥ śreṣṭha iti vedavido viduḥ || 55||
trividhāḥ puruṣā rājannuttamādhamamadhyamāḥ |
niyojayedyathāvattāṃstrividheṣveva karmasu || 56||
traya evādhanā rājanbhāryā dāsastathā sutaḥ |
yatte samadhigacchanti yasya te tasya taddhanam || 57||
haraṇaṃ ca parasvānāṃ paradārābhimarśanam |
suhṛdaśca parityāgastrayo doṣā kṣayāvahaḥ ||- ||
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ tyajet ||- ||
varapradānaṃ rājyāṃ ca putrajanma ca bhārata |
śatrośca mokṣaṇaṃ kṛcchrāttrīṇi caikaṃ ca tatsamam ||- ||
bhaktaṃ ca bajamānaṃ ca tavāsmīti vādinam |
trīnetān śaraṇaṃ prāptānviṣame'pi na santyajet ||- ||
catvāri rājñā tu mahābalena
varjyānyāhuḥ paṇḍitastāni vidyāt |
alpaprajñaiḥ saha mantraṃ na kuryān
na dīrghasūtrairalasaiścāraṇaiśca || 58||
catvāri te tāta gṛhe vasantu
śriyābhijuṣṭasya gṛhastha dharme |
vṛddho jñātiravasannaḥ kulīnaḥ
sakhā daridro bhaginī cānapatyā || 59||
catvāryāha mahārāja sadyaskāni bṛhaspatiḥ |
pṛcchate tridaśendrāya tānīmāni nibodha me || 60||
devatānāṃ ca saṅkalpamanubhāvaṃ ca dhīmatām |
vinayaṃ kṛtavidyānāṃ vināśaṃ pāpakarmaṇām || 61||
catvāri karmāṇyabhayaṅkarāṇi
bhayaṃ prayacchantyayathākṛtāni |
mānāgnihotraṃ uta mānamaunaṃ
mānenādhītamuta mānayajñaḥ ||- ||
pañcāgnayo manuṣyeṇa paricaryāḥ prayatnataḥ |
pitā mātāgnirātmā ca guruśca bharatarṣabha || 62||
pañcaiva pūjaya~lloke yaśaḥ prāpnoti kevalam |
devānpitṝnmanuṣyāṃśca bhikṣūnatithipañcamān || 63||
pañca tvānugamiṣyanti yatra yatra gamiṣyasi |
mitrāṇyamitrā madhyasthā upajīvyopajīvinaḥ || 64||
pañcendriyasya martyasya chidraṃ cedekamindriyam |
tato'sya sravati prajñā dṛteḥ pādādivodakam || 65||
ṣaḍdoṣāḥ puruṣeṇeha hātavyā bhūtimicchatā |
nidrā tandrī bhayaṃ krodha ālasyaṃ dīrghasūtratā || 66||
ṣaḍimānpuruṣo jahyādbhinnāṃ nāvamivārṇave |
apravaktāramācāryamanadhīyānamṛtvijam || 67||
arakṣitāraṃ rājānaṃ bhāryāṃ cāpriya vādinīm |
grāmakāraṃ ca gopālaṃ vanakāmaṃ ca nāpitam || 68||
ṣaḍeva tu guṇāḥ puṃsā na hātavyāḥ kadācana |
satyaṃ dānamanālasyamanasūyā kṣamā dhṛtiḥ || 69||
arthāgamo nityamarogitā ca
priyā ca bhāryā priyavādinī ca |
vaśyaśca putro'rthakarī ca vidyā
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
ṣaṇṇāmātmani nityānāmaiśvaryaṃ yo'dhigacchati |
na sa pāpaiḥ kuto'narthairyujyate vijitendriyaḥ || 70||
ṣaḍime ṣaṭsu jīvanti saptamo nopalabhyate |
corāḥ pramatte jīvanti vyādhiteṣu cikitsakāḥ || 71||
pramadāḥ kāmayāneṣu yajamāneṣu yājakāḥ |
rājā vivadamāneṣu nityaṃ mūrkheṣu paṇḍitāḥ || 72||
ṣaḍimāni vinaśyanti muhūrtamanavekṣaṇāt |
gāvaḥ sevā kṛṣirbhāryā vidyā vṛṣalasaṅgatiḥ ||- ||
ṣaḍete hyavamanyante nityaṃ pūrvopakāriṇam |
ācāryaṃ śikṣitā śiṣyāḥ kṛtadāraśca mātaram ||- ||
nāriṃ vigatakāmastu kṛtārthāśca prayojakam |
nāvaṃ nistīrṇakāntārā nāturāśca cikitsakam ||- ||
ārogyamānṛṇyamavipravāsaḥ
sadbhirmanuṣyaiḥ saha samprayogaḥ |
svapratyayā vṛttirabhītavāsaḥ
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
īrṣurghṛṇī nasantuṣṭaḥ krodhano nityaśaṅkitaḥ |
parabhāgyopajīvī ca ṣaḍete nityaduḥkhitāḥ ||- ||
sapta doṣāḥ sadā rājñā hātavyā vyasanodayāḥ |
prāyaśo yairvinaśyanti kṛtamūlāśca pārthivāḥ || 73||
striyo'kṣā mṛgayā pānaṃ vākpāruṣyaṃ ca pañcamam |
mahacca daṇḍapāruṣyamarthadūṣaṇameva ca || 74||
aṣṭau pūrvanimittāni narasya vinaśiṣyataḥ |
brāhmaṇānprathamaṃ dveṣṭi brāhmaṇaiśca virudhyate || 75||
brāhmaṇa svāni cādatte brāhmaṇāṃśca jighāṃsati |
ramate nindayā caiṣāṃ praśaṃsāṃ nābhinandati || 76||
naitānsmarati kṛtyeṣu yācitaścābhyasūyati |
etāndoṣānnaraḥ prājño buddhyā buddhvā vivarjayet || 77||
aṣṭāvimāni harṣasya nava nītāni bhārata |
vartamānāni dṛśyante tānyeva susukhānyapi || 78||
samāgamaśca sakhibhirmahāṃścaiva dhanāgamaḥ |
putreṇa ca pariṣvaṅgaḥ sannipātaśca maithune || 79||
samaye ca priyālāpaḥ svayūtheṣu ca sannatiḥ |
abhipretasya lābhaśca pūjā ca janasaṃsadi || 80||
aṣṭau guṇāḥ puruṣaṃ dīpayanti
prajñā ca kaulyaṃ ca damaḥ śrutaṃ ca |
parākramaścābahubhāṣitā ca
dānaṃ yathāśakti kṛtajñatā ca ||- ||
navadvāramidaṃ veśma tristhūṇaṃ pañca sākṣikam |
kṣetrajñādhiṣṭhitaṃ vidvānyo veda sa paraḥ kaviḥ || 81||
daśa dharmaṃ na jānanti dhṛtarāṣṭra nibodha tān |
mattaḥ pramatta unmattaḥ śrāntaḥ kruddho bubhukṣitaḥ || 82||
tvaramāṇaśca bhīruśca lubdhaḥ kāmī ca te daśa |
tasmādeteṣu bhāveṣu na prasajjeta paṇḍitaḥ || 83||
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
putrārthamasurendreṇa gītaṃ caiva sudhanvanā || 84||
yaḥ kāmamanyū prajahāti rājā
pātre pratiṣṭhāpayate dhanaṃ ca |
viśeṣavicchrutavānkṣiprakārī
taṃ sarvalokaḥ kurute pramāṇam || 85||
jānāti viśvāsayituṃ manuṣyān
vijñāta doṣeṣu dadhāti daṇḍam |
jānāti mātrāṃ ca tathā kṣamāṃ ca
taṃ tādṛśaṃ śrīrjuṣate samagrā || 86||
sudurbalaṃ nāvajānāti kañcid-
yukto ripuṃ sevate buddhipūrvam |
na vigrahaṃ rocayate balasthaiḥ
kāle ca yo vikramate sa dhīraḥ || 87||
prāpyāpadaṃ na vyathate kadā cid
udyogamanvicchati cāpramattaḥ |
duḥkhaṃ ca kāle sahate jitātmā
dhurandharastasya jitāḥ sapatnāḥ || 88||
anarthakaṃ vipra vāsaṃ gṛhebhyaḥ
pāpaiḥ sandhiṃ paradārābhimarśam |
dambhaṃ stainyaṃ paiśunaṃ madya pānaṃ
na sevate yaḥ sa sukhī sadaiva || 89||
na saṃrambheṇārabhate'rthavargam
ākāritaḥ śaṃsati tathyameva |
na mātrārthe rocayate vivādaṃ
nāpūjitaḥ kupyati cāpyamūḍhaḥ || 90||
na yo'bhyasūyatyanukampate ca
na durbalaḥ prātibhāvyaṃ karoti |
nātyāha kiṃ citkṣamate vivādaṃ
sarvatra tādṛglabhate praśaṃsām || 91||
yo noddhataṃ kurute jātu veṣaṃ
na pauruṣeṇāpi vikatthate'nyān |
na mūrcchitaḥ kaṭukānyāha kiṃ cit
priyaṃ sadā taṃ kurute jano'pi || 92||
na vairamuddīpayati praśāntaṃ
na darmamārohati nāstameti |
na durgato'smīti karoti manyuṃ
tamārya śīlaṃ paramāhuragryam || 93||
na sve sukhe vai kurute praharṣaṃ
nānyasya duḥkhe bhavati pratītaḥ |
dattvā na paścātkurute'nutāpaṃ
na katthate satpuruṣārya śīlaḥ || 94||
deśācārānsamayāñjātidharmān
bubhūṣate yastu parāvarajñaḥ |
sa tatra tatrādhigataḥ sadaiva
mahājanasyādhipatyaṃ karoti || 95||
dambhaṃ mohaṃ matsaraṃ pāpakṛtyaṃ
rājadviṣṭaṃ paiśunaṃ pūgavairam |
mattonmattairdurjanaiścāpi vādaṃ
yaḥ prajñāvānvarjayetsa pradhānaḥ || 96||
damaṃ śaucaṃ daivataṃ maṅgalāni
prāyaścittaṃ vividhā~llokavādān |
etāni yaḥ kurute naityakāni
tasyotthānaṃ devatā rādhayanti || 97||
samairvivāhaṃ kurute na hīnaiḥ
samaiḥ sakhyaṃ vyavahāraṃ kathāśca |
guṇairviśiṣṭāṃśca puro dadhāti
vipaścitastasya nayāḥ sunītāḥ || 98||
mitaṃ bhuṅkte saṃvibhajyāśritebhyo
mitaṃ svapityamitaṃ karmakṛtvā |
dadātyamitreṣvapi yācitaḥ saṃ-
stamātmavantaṃ prajahātyanarthāḥ || 99||
cikīrṣitaṃ viprakṛtaṃ ca yasya
nānye janāḥ karma jānanti kiṃ cit |
mantre gupte samyaganuṣṭhite ca
svalpo nāsya vyathate kaścidarthaḥ || 100||
yaḥ sarvabhūtapraśame niviṣṭaḥ
satyo mṛdurdānakṛcchuddha bhāvaḥ |
atīva sañjñāyate jñātimadhye
mahāmaṇirjātya iva prasannaḥ || 101||
ya ātmanāpatrapate bhṛśaṃ naraḥ
sa sarvalokasya gururbhavatyuta |
ananta tejāḥ sumanāḥ samāhitaḥ
svatejasā sūrya ivāvabhāsate || 102||
vane jātāḥ śāpadagdhasya rājñaḥ
pāṇḍoḥ putrāḥ pañca pañcendra kalpāḥ |
tvayaiva bālā vardhitāḥ śikṣitāśca
tavādeśaṃ pālayantyāmbikeya || 103||
pradāyaiṣāmucitaṃ tāta rājyaṃ
sukhī putraiḥ sahito modamānaḥ |
na devānāṃ nāpi ca mānuṣāṇāṃ
bhaviṣyasi tvaṃ tarkaṇīyo narendra || 104||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ || 33 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.