॥ 𑌅𑌥 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌰𑌤𑍇 𑌉𑌦𑍍𑌯𑍋𑌗𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌗𑌰𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌨𑍀𑌤𑌿𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌰𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌂𑌶𑍋𑌽𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌃 ॥
𑌵𑍈𑌶𑌮𑍍𑌪𑌾𑌯𑌨 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌃𑌸𑍍𑌥𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌹 𑌮𑌹𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍋 𑌮𑌹𑍀𑌪𑌤𑌿𑌃 ।
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌂 𑌦𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑍁𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 𑌤𑌮𑌿𑌹𑌾𑌨𑌯 𑌮𑌾𑌚𑌿𑌰𑌮𑍍 ॥ 1॥
𑌪𑍍𑌰𑌹𑌿𑌤𑍋 𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌦𑍂𑌤𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌤𑍍𑌤𑌾𑌰𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ।
𑌈𑌶𑍍𑌵𑌰𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞 𑌦𑌿𑌦𑍃𑌕𑍍𑌷𑌤𑌿 ॥ 2॥
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌜𑌨𑌿𑌵𑍇𑌶𑌨𑌮𑍍 ।
𑌅𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌦𑍍𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌾𑌯 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌃𑌸𑍍𑌥 𑌮𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌵𑍇𑌦𑌯 ॥ 3॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌃𑌸𑍍𑌥 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑍋𑌽𑌯𑌮𑌨𑍁𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌜𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌤𑌵 𑌶𑌾𑌸𑌨𑌾𑌤𑍍 ।
𑌦𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑍁𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 𑌤𑍇 𑌪𑌾𑌦𑍗 𑌕𑌿𑌂 𑌕𑌰𑍋𑌤𑍁 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌾𑌧𑌿 𑌮𑌾𑌮𑍍 ॥ 4॥
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌪𑍍𑌰𑌵𑍇𑌶𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌂 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌂 𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘𑌦𑌰𑍍𑌶𑌿𑌨𑌮𑍍 ।
𑌅𑌹𑌂 𑌹𑌿 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌾𑌕𑌾𑌲𑍍𑌯𑍋 𑌜𑌾𑌤𑍁 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑍇 ॥ 5॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌃𑌸𑍍𑌥 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌪𑍁𑌰𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌤𑍍𑌤𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜𑌸𑍍𑌯 𑌧𑍀𑌮𑌤𑌃 ।
𑌨 𑌹𑌿 𑌤𑍇 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑍇𑌽𑌕𑌾𑌲𑍍𑌯𑍋 𑌜𑌾𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌮𑍍 ॥ 6॥
𑌵𑍈𑌶𑌮𑍍𑌪𑌾𑌯𑌨 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌤𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑍋 𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌨𑌿𑌵𑍇𑌶𑌨𑌮𑍍 ।
𑌅𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌞𑍍𑌜𑌲𑌿𑌰𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑌯𑌾𑌨𑌂 𑌨𑌰𑌾𑌧𑌿𑌪𑌮𑍍 ॥ 7॥
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌸𑍍𑌤𑌵 𑌶𑌾𑌸𑌨𑌾𑌤𑍍 ।
𑌯𑌦𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌚𑌨 𑌕𑌰𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑌮𑌯𑌮𑌸𑍍𑌮𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌾𑌧𑌿 𑌮𑌾𑌮𑍍 ॥ 8॥
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌷𑍍𑌤𑍍𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌸𑌞𑍍𑌜𑌯𑍋 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍋 𑌗𑌰𑍍𑌹𑌯𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌚 𑌮𑌾𑌂 𑌗𑌤𑌃 ।
𑌅𑌜𑌾𑌤𑌶𑌤𑍍𑌰𑍋𑌃 𑌶𑍍𑌵𑍋 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌸𑌭𑌾𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇 𑌸 𑌵𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 9॥
𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌵𑍀𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌨 𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌂 𑌵𑌚𑍋 𑌮𑌯𑌾 ।
𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇 𑌦𑌹𑌤𑌿 𑌗𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌤𑌦𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌗𑌰𑌮𑍍 ॥ 10॥
𑌜𑌾𑌗𑍍𑌰𑌤𑍋 𑌦𑌹𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌯𑍋 𑌯𑌦𑌿𑌹 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌸𑌿 ।
𑌤𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰𑍂𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌹𑌿 𑌨𑌸𑍍𑌤𑌾𑌤 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌕𑍁𑌶𑌲𑍋 𑌹𑍍𑌯𑌸𑌿 ॥ 11॥
𑌯𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌃 𑌸𑌞𑍍𑌜𑌯𑌃 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋
𑌨 𑌮𑍇 𑌯𑌥𑌾𑌵𑌨𑍍𑌮𑌨𑌸𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃 ।
𑌸𑌵𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑌿𑌂 𑌗𑌤𑌾𑌨𑌿
𑌕𑌿𑌂 𑌵𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑍀𑌤𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌹𑌿 𑌮𑍇𑌽𑌦𑍍𑌯 𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑌾 ॥ 12॥
𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇 𑌬𑍍𑌰𑍂𑌹𑌿 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌯𑌥𑌾𑌵𑌨𑍍
𑌮𑌨𑍀𑌷𑌿𑌤𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌮𑌜𑌾𑌤𑌶𑌤𑍍𑌰𑍋𑌃 ।
𑌯𑌥𑌾 𑌚 𑌨𑌸𑍍𑌤𑌾𑌤 𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌭𑌵𑍇𑌚𑍍𑌚
𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌃 𑌸𑍁𑌖𑌿𑌤𑌾 𑌭𑌵𑍇𑌯𑍁𑌃 ॥- ॥
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌅𑌭𑌿𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌬𑌲𑌵𑌤𑌾 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌬𑌲𑌂 𑌹𑍀𑌨𑌸𑌾𑌧𑌨𑌮𑍍 ।
𑌹𑍃𑌤𑌸𑍍𑌵𑌂 𑌕𑌾𑌮𑌿𑌨𑌂 𑌚𑍋𑌰𑌮𑌾𑌵𑌿𑌶𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌗𑌰𑌾𑌃 ॥ 13॥
𑌕𑌚𑍍𑌚𑌿𑌦𑍇𑌤𑍈𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌦𑍋𑌷𑍈𑌰𑍍𑌨 𑌸𑍍𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍋𑌽𑌸𑌿 𑌨𑌰𑌾𑌧𑌿𑌪 ।
𑌕𑌚𑍍𑌚𑌿𑌨𑍍𑌨 𑌪𑌰𑌵𑌿𑌤𑍍𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌗𑍃𑌧𑍍𑌯𑌨𑍍𑌵𑌿𑌪𑌰𑌿𑌤𑌪𑍍𑌯𑌸𑍇 ॥ 14॥
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍁𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 𑌤𑍇 𑌧𑌰𑍍𑌮𑍍𑌯𑌂 𑌪𑌰𑌂 𑌨𑍈𑌃𑌶𑍍𑌰𑍇𑌯𑌸𑌂 𑌵𑌚𑌃 ।
𑌅𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌰𑌾𑌜𑌰𑍍𑌷𑌿𑌵𑌂𑌶𑍇 𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌕𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌸𑌮𑍍𑌮𑌤𑌃 ॥ 15॥
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌰𑌜𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍈𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌪𑍋 𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌷𑌿𑌤𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌯𑍁𑌧𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿𑌰𑌃 ॥- ॥
𑌵𑌿𑌪𑌰𑍀𑌤𑌤𑌰𑌶𑍍𑌚 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌭𑌾𑌗𑌧𑍇𑌯𑍇 𑌨 𑌸𑌮𑍍𑌮𑌤𑌃 ।
𑌅𑌰𑍍𑌚𑌿𑌷𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾𑌚𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌕𑍋𑌵𑌿𑌦𑌃 ॥- ॥
𑌆𑌨𑍃𑌶𑌂𑌸𑍍𑌯𑌾𑌦𑌨𑍁𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶𑌾𑌦𑍍𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌸𑌤𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌪𑌰𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍 ।
𑌗𑍁𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌯𑌿 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌬𑌹𑍂𑌨𑍍𑌕𑍍𑌲𑍇𑌷𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑌿𑌤𑌿𑌕𑍍𑌷𑌤𑍇 ॥- ॥
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌯𑍋𑌧𑌨𑍇 𑌸𑍗𑌬𑌲𑍇 𑌚 𑌕𑌰𑍍𑌣𑍇 𑌦𑍁𑌃𑌶𑌾𑌸𑌨𑍇 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌏𑌤𑍇𑌷𑍍𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌰𑍍𑌯𑌮𑌾𑌧𑌾𑌯 𑌕𑌥𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌭𑍂𑌤𑌿𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌸𑌿 ॥- ॥
𑌏𑌕𑌸𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌵𑍃𑌕𑍍𑌷𑌾𑌦𑍍𑌯𑌜𑍍𑌞𑌪𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍
𑌸𑍍𑌰𑍁𑌕𑍍𑌚 𑌦𑍍𑌰𑍗𑌣𑍀 𑌪𑍇𑌠𑌨𑍀𑌪𑍀𑌡𑌨𑍇 𑌚 ।
𑌏𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌤𑍋 𑌮𑍇 𑌨𑌿𑌬𑍋𑌧
𑌏𑌕𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇𑌽𑌸𑌚𑍍𑌚 𑌸𑌚𑍍𑌚 ॥- ॥
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌰𑌮𑍍𑌭𑌸𑍍𑌤𑌿𑌤𑌿𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌤𑌾 ।
𑌯𑌮𑌰𑍍𑌥𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌪𑌕𑌰𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸 𑌵𑍈 𑌪𑌣𑍍𑌦𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥- ॥
𑌨𑌿𑌷𑍇𑌵𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌿𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌨 𑌸𑍇𑌵𑌤𑍇 ।
𑌅𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿𑌕𑌃 𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌦𑌧𑌾𑌨 𑌏𑌤𑌤𑍍𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌮𑍍 ॥ 16॥
𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑍋 𑌹𑌰𑍍𑌷𑌶𑍍𑌚 𑌦𑌰𑍍𑌪𑌶𑍍𑌚 𑌹𑍍𑌰𑍀𑌸𑍍𑌤𑌮𑍍𑌭𑍋 𑌮𑌾𑌨𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌿𑌤𑌾 ।
𑌯𑌮𑌰𑍍𑌥𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌪𑌕𑌰𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸 𑌵𑍈 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 17॥
𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌵𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌤𑌂 𑌪𑌰𑍇 ।
𑌕𑍃𑌤𑌮𑍇𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸 𑌵𑍈 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 18॥
𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌨 𑌵𑌿𑌘𑍍𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌶𑍀𑌤𑌮𑍁𑌷𑍍𑌣𑌂 𑌭𑌯𑌂 𑌰𑌤𑌿𑌃 ।
𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌸 𑌵𑍈 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 19॥
𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌂𑌸𑌾𑌰𑌿𑌣𑍀 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌵𑌨𑍁𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ।
𑌕𑌾𑌮𑌾𑌦𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌵𑍃𑌣𑍀𑌤𑍇 𑌯𑌃 𑌸 𑌵𑍈 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 20॥
𑌯𑌥𑌾𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿 𑌚𑌿𑌕𑍀𑌰𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌥𑌾𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿 𑌚 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌤𑍇 ।
𑌨 𑌕𑌿𑌂 𑌚𑌿𑌦𑌵𑌮𑌨𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌾 𑌭𑌰𑌤𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 21॥
𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌚𑌿𑌰𑌂 𑌶𑌋𑌣𑍋𑌤𑌿
𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯 𑌚𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌭𑌜𑌤𑍇 𑌨 𑌕𑌾𑌮𑌾𑌤𑍍 ।
𑌨𑌾𑌸𑌮𑍍𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌵𑍍𑌯𑍗𑌪𑌯𑍁𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 𑌪𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑍇
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌮𑌂 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌸𑍍𑌯 ॥ 22॥
𑌨𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯𑌮𑌭𑌿𑌵𑌾𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌨𑍇𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌶𑍋𑌚𑌿𑌤𑍁𑌮𑍍 ।
𑌆𑌪𑌤𑍍𑌸𑍁 𑌚 𑌨 𑌮𑍁𑌹𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌰𑌾𑌃 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌯𑌃 ॥ 23॥
𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌯 𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌕𑍍𑌰𑌮𑌤𑍇 𑌨𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌵𑌸𑌤𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌃 ।
𑌅𑌵𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯 𑌕𑌾𑌲𑍋 𑌵𑌶𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌸 𑌵𑍈 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 24॥
𑌆𑌰𑍍𑌯 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌿 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌭𑍂𑌤𑌿𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌣𑌿 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌤𑍇 ।
𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌚 𑌨𑌾𑌭𑍍𑌯𑌸𑍂𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌾 𑌭𑌰𑌤𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 25॥
𑌨 𑌹𑍃𑌷𑍍𑌯𑌤𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌸𑌮𑍍𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌨𑌾𑌵𑌮𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌤𑌪𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌗𑌾𑌙𑍍𑌗𑍋 𑌹𑍍𑌰𑌦 𑌇𑌵𑌾𑌕𑍍𑌷𑍋𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌯𑌃 𑌸 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 26॥
𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌜𑍍𑌞𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌭𑍂𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌯𑍋𑌗𑌜𑍍𑌞𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾𑌮𑍍 ।
𑌉𑌪𑌾𑌯𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌨𑌰𑌃 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 27॥
𑌪𑍍𑌰𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑌕𑌥 𑌊𑌹𑌵𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌭𑌾𑌨𑌵𑌾𑌨𑍍 ।
𑌆𑌶𑍁 𑌗𑍍𑌰𑌨𑍍𑌥𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌚 𑌸 𑌵𑍈 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 28॥
𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍁𑌗𑌂 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾 𑌚𑍈𑌵 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌾𑌨𑍁𑌗𑌾 ।
𑌅𑌸𑌮𑍍𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾𑌰𑍍𑌯 𑌮𑌰𑍍𑌯𑌾𑌦𑌃 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌲𑌭𑍇𑌤 𑌸𑌃 ॥ 29॥
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍𑌤𑌮𑌾𑌸𑌦𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌮𑍈𑌶𑍍𑌵𑌰𑍍𑌯𑌮𑍇𑌵 𑌚 ।
𑌵𑌿𑌚𑌰𑌤𑍍𑌯𑌸𑌮𑍁𑌨𑍍𑌨𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥- ॥
𑌅𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌸𑌮𑍁𑌨𑍍𑌨𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌦𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌹𑌾𑌮𑌨𑌾𑌃 ।
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚𑌾𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌪𑍍𑌸𑍁𑌰𑍍𑌮𑍂𑌢 𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌬𑍁𑌧𑍈𑌃 ॥ 30॥
𑌸𑍍𑌵𑌮𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌯𑌃 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌜𑍍𑌯 𑌪𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌮𑌨𑍁𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ।
𑌮𑌿𑌥𑍍𑌯𑌾 𑌚𑌰𑌤𑌿 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑍇 𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌮𑍂𑌢𑌃 𑌸 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 31॥
𑌅𑌕𑌾𑌮𑌾𑌂 𑌕𑌾𑌮𑌯𑌤𑌿 𑌯𑌃 𑌕𑌾𑌮𑌯𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌜𑍇𑌤𑍍 ।
𑌬𑌲𑌵𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌚 𑌯𑍋 𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿 𑌤𑌮𑌾𑌹𑍁𑌰𑍍𑌮𑍂𑌢𑌚𑍇𑌤𑌸𑌮𑍍 ॥- ॥
𑌅𑌕𑌾𑌮𑌾𑌨𑍍𑌕𑌾𑌮𑌯𑌤𑌿 𑌯𑌃 𑌕𑌾𑌮𑌯𑌾𑌨𑌾𑌨𑍍𑌪𑌰𑌿𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌨𑍍 ।
𑌬𑌲𑌵𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌚 𑌯𑍋 𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿 𑌤𑌮𑌾𑌹𑍁𑌰𑍍𑌮𑍂𑌢𑌚𑍇𑌤𑌸𑌮𑍍 ॥ 32॥
𑌅𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿 𑌹𑌿𑌨𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌚 ।
𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌚𑌾𑌰𑌭𑌤𑍇 𑌦𑍁𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌤𑌮𑌾𑌹𑍁𑌰𑍍𑌮𑍂𑌢𑌚𑍇𑌤𑌸𑌮𑍍 ॥ 33॥
𑌸𑌂𑌸𑌾𑌰𑌯𑌤𑌿 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑍍𑌰 𑌵𑌿𑌚𑌿𑌕𑌿𑌤𑍍𑌸𑌤𑍇 ।
𑌚𑌿𑌰𑌂 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑍇 𑌸 𑌮𑍂𑌢𑍋 𑌭𑌰𑌤𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 34॥
𑌶𑍍𑌰𑌾𑌦𑍍𑌧𑌂 𑌪𑌿𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌨 𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 𑌦𑍈𑌵𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌨𑌾𑌰𑍍𑌚𑌤𑌿 ।
𑌸𑍁𑌹𑍃𑌨𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌨 𑌲𑌭𑌤𑍇 𑌤𑌮𑌾𑌹𑍁𑌰𑍍𑌮𑍂𑌢𑌚𑍇𑌤𑌸𑌮𑍍 ॥- ॥
𑌅𑌨𑌾𑌹𑍂𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑌤𑌿 𑌅𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌬𑌹𑍁 𑌭𑌾𑌷𑌤𑍇 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌸𑌤𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌮𑍂𑌢 𑌚𑍇𑌤𑌾 𑌨𑌰𑌾𑌧𑌮𑌃 ॥ 35॥
𑌪𑌰𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑌤𑌿 𑌦𑍋𑌷𑍇𑌣 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌮𑌾𑌨𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌂 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌕𑍍𑌰𑍁𑌧𑍍𑌯𑌤𑍍𑌯𑌨𑍀𑌶𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌸 𑌚 𑌮𑍂𑌢𑌤𑌮𑍋 𑌨𑌰𑌃 ॥ 36॥
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌨𑍋 𑌬𑌲𑌮𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌪𑌰𑌿𑌵𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌅𑌲𑌭𑍍𑌯𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌨𑍈𑌷𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌮𑍂𑌢 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑌿𑌹𑍋𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 37॥
𑌅𑌶𑌿𑌷𑍍𑌯𑌂 𑌶𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌯𑍋 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌶𑍂𑌨𑍍𑌯𑌮𑍁𑌪𑌾𑌸𑌤𑍇 ।
𑌕𑌦𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌭𑌜𑌤𑍇 𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌤𑌮𑌾𑌹𑍁𑌰𑍍𑌮𑍂𑌢𑌚𑍇𑌤𑌸𑌮𑍍 ॥ 38॥
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍𑌤𑌮𑌾𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌮𑍈𑌶𑍍𑌵𑌰𑍍𑌯𑌮𑍇𑌵 𑌵𑌾 ।
𑌵𑌿𑌚𑌰𑌤𑍍𑌯𑌸𑌮𑍁𑌨𑍍𑌨𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌯𑌃 𑌸 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 39॥
𑌏𑌕𑌃 𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌮𑌶𑍍𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌵𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌵𑌾𑌸𑌶𑍍𑌚 𑌶𑍋𑌭𑌨𑌮𑍍 ।
𑌯𑍋𑌽𑌸𑌂𑌵𑌿𑌭𑌜𑍍𑌯 𑌭𑍃𑌤𑍍𑌯𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌕𑍋 𑌨𑍃𑌶𑌂𑌸𑌤𑌰𑌸𑍍𑌤𑌤𑌃 ॥ 40॥
𑌏𑌕𑌃 𑌪𑌾𑌪𑌾𑌨𑌿 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌫𑌲𑌂 𑌭𑍁𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 𑌮𑌹𑌾𑌜𑌨𑌃 ।
𑌭𑍋𑌕𑍍𑌤𑌾𑌰𑍋 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁𑌚𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌕𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌦𑍋𑌷𑍇𑌣 𑌲𑌿𑌪𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 41॥
𑌏𑌕𑌂 𑌹𑌨𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌵𑌾𑌹𑌨𑍍𑌯𑌾𑌦𑌿𑌷𑍁𑌰𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌧𑌨𑍁𑌷𑍍𑌮𑌤𑌾 ।
𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌮𑌤𑍋𑌤𑍍𑌸𑍃𑌷𑍍𑌟𑌾 𑌹𑌨𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌂 𑌸𑌰𑌾𑌜𑌕𑌮𑍍 ॥ 42॥
𑌏𑌕𑌯𑌾 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌯 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌂𑌶𑍍𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌭𑌿𑌰𑍍𑌵𑌶𑍇 𑌕𑍁𑌰𑍁 ।
𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌜𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌿𑌦𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌷𑌟𑍍𑌸𑌪𑍍𑌤 𑌹𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑍁𑌖𑍀 𑌭𑌵 ॥ 43॥
𑌏𑌕𑌂 𑌵𑌿𑌷𑌰𑌸𑍋 𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣𑍈𑌕𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌧𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌸𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌂 𑌸 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌂 𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌂 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌵𑌿𑌸𑍍𑌰𑌵𑌃 ॥ 44॥
𑌏𑌕𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌦𑍁 𑌨 𑌭𑍁𑌞𑍍𑌜𑍀𑌤 𑌏𑌕𑌶𑍍𑌚𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑌯𑍇𑌤𑍍 ।
𑌏𑌕𑍋 𑌨 𑌗𑌚𑍍𑌛𑍇𑌦𑌧𑍍𑌵𑌾𑌨𑌂 𑌨𑍈𑌕𑌃 𑌸𑍁𑌪𑍍𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌜𑌾𑌗𑍃𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 45॥
𑌏𑌕𑌮𑍇𑌵𑌾𑌦𑍍𑌵𑌿𑌤𑍀𑌯𑌂 𑌤𑌦𑍍𑌯𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌨𑌾𑌵𑌬𑍁𑌧𑍍𑌯𑌸𑍇 ।
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍋𑌪𑌾𑌨𑌂 𑌪𑌾𑌰𑌾𑌵𑌾𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌨𑍗𑌰𑌿𑌵 ॥ 46॥
𑌏𑌕𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾𑌵𑌤𑌾𑌂 𑌦𑍋𑌷𑍋 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌤𑍀𑌯𑍋 𑌨𑍋𑌪𑌲𑌭𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌯𑌦𑍇𑌨𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌯𑌾 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌮𑌶𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌨𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌜𑌨𑌃 ॥ 47॥
𑌸𑍋𑌽𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍋𑌷𑍋 𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌹𑌿 𑌪𑌰𑌮𑌂 𑌬𑌲𑌮𑍍 ।
𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌗𑍁𑌣𑍋 𑌹𑍍𑌯𑌶𑌕𑍍𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌭𑍂𑌷𑌣𑌂 𑌤𑌥𑌾 ॥- ॥
𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌵𑌶𑍀𑌕𑍃𑌤𑌿𑌰𑍍𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌯𑌾 𑌕𑌿𑌂 𑌨 𑌸𑌾𑌧𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌶𑌙𑍍𑌖𑌃 𑌕𑌰𑍇 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌿𑌂 𑌕𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌜𑌨𑌃 ॥- ॥
𑌅𑌤𑍃𑌣𑍇 𑌪𑌤𑌿𑌤𑍋 𑌵𑌹𑍍𑌨𑌿𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌮𑍇𑌵𑍋𑌪𑌶𑌾𑌮𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌅𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾𑌵𑌾𑌨𑍍𑌪𑌰𑌂 𑌦𑍋𑌷𑍈𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌚𑍈𑌵 𑌯𑍋𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥- ॥
𑌏𑌕𑍋 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌃 𑌪𑌰𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌯𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌮𑍈𑌕𑌾 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌰𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌾 ।
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑍈𑌕𑌾 𑌪𑌰𑌮𑌾 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿𑌰𑌹𑌿𑌂𑌸𑍈𑌕𑌾 𑌸𑍁𑌖𑌾𑌵𑌹𑌾 ॥ 48॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿𑌮𑍗 𑌗𑍍𑌰𑌸𑌤𑍇 𑌭𑍂𑌮𑌿𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌪𑍋 𑌬𑌿𑌲𑌶𑌯𑌾𑌨𑌿𑌵 ।
𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌂 𑌚𑌾𑌵𑌿𑌰𑍋𑌦𑍍𑌧𑌾𑌰𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌂 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌰𑌵𑌾𑌸𑌿𑌨𑌮𑍍 ॥ 49॥
𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑍀 𑌨𑌰𑌃 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌨𑌸𑍍𑌮𑌿𑌁𑌲𑍍𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌵𑌿𑌰𑍋𑌚𑌤𑍇 ।
𑌅𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌨𑍍𑌪𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌚𑌿𑌦𑌸𑌤𑍋 𑌨𑌾𑌰𑍍𑌥𑌯𑌂𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 ॥ 50॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿𑌮𑍗 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰 𑌪𑌰𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌯 𑌕𑌾𑌰𑌿𑌣𑍗 ।
𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌃 𑌕𑌾𑌮𑌿𑌤 𑌕𑌾𑌮𑌿𑌨𑍍𑌯𑍋 𑌲𑍋𑌕𑌃 𑌪𑍂𑌜𑌿𑌤 𑌪𑍂𑌜𑌕𑌃 ॥ 51॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿𑌮𑍗 𑌕𑌣𑍍𑌟𑌕𑍗 𑌤𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌣𑍗 𑌶𑌰𑍀𑌰𑌪𑌰𑌿𑌶𑍋𑌷𑌣𑍗 ।
𑌯𑌶𑍍𑌚𑌾𑌧𑌨𑌃 𑌕𑌾𑌮𑌯𑌤𑍇 𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌕𑍁𑌪𑍍𑌯𑌤𑍍𑌯𑌨𑍀𑌶𑍍𑌵𑌰𑌃 ॥ 52॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑍇𑌵 𑌨 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌜𑍇𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌪𑌰𑍀𑌤𑍇𑌨 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾 ।
𑌗𑍃𑌹𑌸𑍍𑌥𑌶𑍍𑌚 𑌨𑌿𑌰𑌾𑌰𑌮𑍍𑌭𑌃 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌵𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌭𑌿𑌕𑍍𑌷𑍁𑌕𑌃 ॥- ॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿𑌮𑍗 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑍗 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌰𑌿 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌭𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌯𑌾 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌦𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌨𑌵𑌾𑌨𑍍 ॥ 53॥
𑌨𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾𑌗𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍍𑌰𑌵𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌬𑍋𑌦𑍍𑌧𑌵𑍍𑌯𑍗 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌤𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑍗 ।
𑌅𑌪𑌾𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌤𑍍𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚 𑌪𑌾𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌾𑌦𑌨𑌮𑍍 ॥ 54॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌮𑍍𑌭𑌸𑌿 𑌨𑌿𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌵𑍍𑌯𑍗 𑌗𑌲𑍇 𑌬𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾 𑌦𑍃𑌢𑌂 𑌶𑌿𑌲𑌾𑌮𑍍 ।
𑌧𑌨𑌵𑌨𑍍𑌤𑌮𑌦𑌾𑌤𑌾𑌰𑌂 𑌦𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑌂 𑌚𑌾𑌤𑌪𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑌮𑍍 ॥- ॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿𑌮𑍗 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰 𑌸𑍁𑌰𑍍𑌯𑌮𑌣𑍍𑌡𑌲𑌭𑍇𑌦𑌿𑌨𑍗 ।
𑌪𑌰𑌿𑌵𑍍𑌰𑌾𑌡𑍍𑌯𑍋𑌗𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌰𑌣𑍇 𑌚𑌾𑌭𑌿𑌮𑍁𑌖𑍋 𑌹𑌤𑌃 ॥- ॥
𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋 𑌨𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍂𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌭𑌰𑌤𑌰𑍍𑌷𑌭 ।
𑌕𑌨𑍀𑌯𑌾𑌨𑍍𑌮𑌧𑍍𑌯𑌮𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠 𑌇𑌤𑌿 𑌵𑍇𑌦𑌵𑌿𑌦𑍋 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌃 ॥ 55॥
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌵𑌿𑌧𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌾 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌨𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌾𑌧𑌮𑌮𑌧𑍍𑌯𑌮𑌾𑌃 ।
𑌨𑌿𑌯𑍋𑌜𑌯𑍇𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾𑌵𑌤𑍍𑌤𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌵𑌿𑌧𑍇𑌷𑍍𑌵𑍇𑌵 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌸𑍁 ॥ 56॥
𑌤𑍍𑌰𑌯 𑌏𑌵𑌾𑌧𑌨𑌾 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌭𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌦𑌾𑌸𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 𑌸𑍁𑌤𑌃 ।
𑌯𑌤𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌮𑌧𑌿𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍇 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌦𑍍𑌧𑌨𑌮𑍍 ॥ 57॥
𑌹𑌰𑌣𑌂 𑌚 𑌪𑌰𑌸𑍍𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌪𑌰𑌦𑌾𑌰𑌾𑌭𑌿𑌮𑌰𑍍𑌶𑌨𑌮𑍍 ।
𑌸𑍁𑌹𑍃𑌦𑌶𑍍𑌚 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋 𑌦𑍋𑌷𑌾 𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾𑌵𑌹𑌃 ॥- ॥
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌵𑌿𑌧𑌂 𑌨𑌰𑌕𑌸𑍍𑌯𑍇𑌦𑌂 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌰𑌂 𑌨𑌾𑌶𑌨𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ।
𑌕𑌾𑌮𑌃 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 𑌲𑍋𑌭𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍇𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑌯𑌂 𑌤𑍍𑌯𑌜𑍇𑌤𑍍 ॥- ॥
𑌵𑌰𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌨𑌂 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌚 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌜𑌨𑍍𑌮 𑌚 𑌭𑌾𑌰𑌤 ।
𑌶𑌤𑍍𑌰𑍋𑌶𑍍𑌚 𑌮𑍋𑌕𑍍𑌷𑌣𑌂 𑌕𑍃𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑌾𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿 𑌚𑍈𑌕𑌂 𑌚 𑌤𑌤𑍍𑌸𑌮𑌮𑍍 ॥- ॥
𑌭𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌚 𑌬𑌜𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌚 𑌤𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑍀𑌤𑌿 𑌵𑌾𑌦𑌿𑌨𑌮𑍍 ।
𑌤𑍍𑌰𑍀𑌨𑍇𑌤𑌾𑌨𑍍 𑌶𑌰𑌣𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌷𑌮𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌨 𑌸𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌜𑍇𑌤𑍍 ॥- ॥
𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾 𑌤𑍁 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌲𑍇𑌨
𑌵𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌹𑍁𑌃 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌅𑌲𑍍𑌪𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑍈𑌃 𑌸𑌹 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌨 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍
𑌨 𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘𑌸𑍂𑌤𑍍𑌰𑍈𑌰𑌲𑌸𑍈𑌶𑍍𑌚𑌾𑌰𑌣𑍈𑌶𑍍𑌚 ॥ 58॥
𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿 𑌤𑍇 𑌤𑌾𑌤 𑌗𑍃𑌹𑍇 𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁
𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌭𑌿𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟𑌸𑍍𑌯 𑌗𑍃𑌹𑌸𑍍𑌥 𑌧𑌰𑍍𑌮𑍇 ।
𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌰𑌵𑌸𑌨𑍍𑌨𑌃 𑌕𑍁𑌲𑍀𑌨𑌃
𑌸𑌖𑌾 𑌦𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌭𑌗𑌿𑌨𑍀 𑌚𑌾𑌨𑌪𑌤𑍍𑌯𑌾 ॥ 59॥
𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌹 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜 𑌸𑌦𑍍𑌯𑌸𑍍𑌕𑌾𑌨𑌿 𑌬𑍃𑌹𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿𑌃 ।
𑌪𑍃𑌚𑍍𑌛𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌦𑌶𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯 𑌤𑌾𑌨𑍀𑌮𑌾𑌨𑌿 𑌨𑌿𑌬𑍋𑌧 𑌮𑍇 ॥ 60॥
𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌚 𑌸𑌙𑍍𑌕𑌲𑍍𑌪𑌮𑌨𑍁𑌭𑌾𑌵𑌂 𑌚 𑌧𑍀𑌮𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌨𑌯𑌂 𑌕𑍃𑌤𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌾𑌶𑌂 𑌪𑌾𑌪𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾𑌮𑍍 ॥ 61॥
𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌣𑍍𑌯𑌭𑌯𑌙𑍍𑌕𑌰𑌾𑌣𑌿
𑌭𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌯𑌥𑌾𑌕𑍃𑌤𑌾𑌨𑌿 ।
𑌮𑌾𑌨𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿𑌹𑍋𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌉𑌤 𑌮𑌾𑌨𑌮𑍗𑌨𑌂
𑌮𑌾𑌨𑍇𑌨𑌾𑌧𑍀𑌤𑌮𑍁𑌤 𑌮𑌾𑌨𑌯𑌜𑍍𑌞𑌃 ॥- ॥
𑌪𑌞𑍍𑌚𑌾𑌗𑍍𑌨𑌯𑍋 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑍇𑌣 𑌪𑌰𑌿𑌚𑌰𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌤𑍍𑌨𑌤𑌃 ।
𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌮𑌾𑌤𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌚 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌭𑌰𑌤𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 62॥
𑌪𑌞𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌪𑍂𑌜𑌯𑌁𑌲𑍍𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌯𑌶𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 𑌕𑍇𑌵𑌲𑌮𑍍 ।
𑌦𑍇𑌵𑌾𑌨𑍍𑌪𑌿𑌤𑍄𑌨𑍍𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚 𑌭𑌿𑌕𑍍𑌷𑍂𑌨𑌤𑌿𑌥𑌿𑌪𑌞𑍍𑌚𑌮𑌾𑌨𑍍 ॥ 63॥
𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑍁𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 ।
𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑍍𑌯𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌮𑌧𑍍𑌯𑌸𑍍𑌥𑌾 𑌉𑌪𑌜𑍀𑌵𑍍𑌯𑍋𑌪𑌜𑍀𑌵𑌿𑌨𑌃 ॥ 64॥
𑌪𑌞𑍍𑌚𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌛𑌿𑌦𑍍𑌰𑌂 𑌚𑍇𑌦𑍇𑌕𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌮𑍍 ।
𑌤𑌤𑍋𑌽𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍍𑌰𑌵𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾 𑌦𑍃𑌤𑍇𑌃 𑌪𑌾𑌦𑌾𑌦𑌿𑌵𑍋𑌦𑌕𑌮𑍍 ॥ 65॥
𑌷𑌡𑍍𑌦𑍋𑌷𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑍇𑌣𑍇𑌹 𑌹𑌾𑌤𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌭𑍂𑌤𑌿𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌤𑌾 ।
𑌨𑌿𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌤𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍀 𑌭𑌯𑌂 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧 𑌆𑌲𑌸𑍍𑌯𑌂 𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘𑌸𑍂𑌤𑍍𑌰𑌤𑌾 ॥ 66॥
𑌷𑌡𑌿𑌮𑌾𑌨𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑍋 𑌜𑌹𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾𑌂 𑌨𑌾𑌵𑌮𑌿𑌵𑌾𑌰𑍍𑌣𑌵𑍇 ।
𑌅𑌪𑍍𑌰𑌵𑌕𑍍𑌤𑌾𑌰𑌮𑌾𑌚𑌾𑌰𑍍𑌯𑌮𑌨𑌧𑍀𑌯𑌾𑌨𑌮𑍃𑌤𑍍𑌵𑌿𑌜𑌮𑍍 ॥ 67॥
𑌅𑌰𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌾𑌰𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌂 𑌭𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯 𑌵𑌾𑌦𑌿𑌨𑍀𑌮𑍍 ।
𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑌕𑌾𑌰𑌂 𑌚 𑌗𑍋𑌪𑌾𑌲𑌂 𑌵𑌨𑌕𑌾𑌮𑌂 𑌚 𑌨𑌾𑌪𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 68॥
𑌷𑌡𑍇𑌵 𑌤𑍁 𑌗𑍁𑌣𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌂𑌸𑌾 𑌨 𑌹𑌾𑌤𑌵𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌕𑌦𑌾𑌚𑌨 ।
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌦𑌾𑌨𑌮𑌨𑌾𑌲𑌸𑍍𑌯𑌮𑌨𑌸𑍂𑌯𑌾 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌧𑍃𑌤𑌿𑌃 ॥ 69॥
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌾𑌗𑌮𑍋 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌮𑌰𑍋𑌗𑌿𑌤𑌾 𑌚
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾 𑌚 𑌭𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌵𑌾𑌦𑌿𑌨𑍀 𑌚 ।
𑌵𑌶𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍋𑌽𑌰𑍍𑌥𑌕𑌰𑍀 𑌚 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾
𑌷𑌟𑍍 𑌜𑍀𑌵𑌲𑍋𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍁𑌖𑌾𑌨𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍 ॥- ॥
𑌷𑌣𑍍𑌣𑌾𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌿 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾𑌮𑍈𑌶𑍍𑌵𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌯𑍋𑌽𑌧𑌿𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ।
𑌨 𑌸 𑌪𑌾𑌪𑍈𑌃 𑌕𑍁𑌤𑍋𑌽𑌨𑌰𑍍𑌥𑍈𑌰𑍍𑌯𑍁𑌜𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌜𑌿𑌤𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌃 ॥ 70॥
𑌷𑌡𑌿𑌮𑍇 𑌷𑌟𑍍𑌸𑍁 𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌮𑍋 𑌨𑍋𑌪𑌲𑌭𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌚𑍋𑌰𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤𑍇 𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌚𑌿𑌕𑌿𑌤𑍍𑌸𑌕𑌾𑌃 ॥ 71॥
𑌪𑍍𑌰𑌮𑌦𑌾𑌃 𑌕𑌾𑌮𑌯𑌾𑌨𑍇𑌷𑍁 𑌯𑌜𑌮𑌾𑌨𑍇𑌷𑍁 𑌯𑌾𑌜𑌕𑌾𑌃 ।
𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌵𑌿𑌵𑌦𑌮𑌾𑌨𑍇𑌷𑍁 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑍇𑌷𑍁 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌾𑌃 ॥ 72॥
𑌷𑌡𑌿𑌮𑌾𑌨𑌿 𑌵𑌿𑌨𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑍁𑌹𑍂𑌰𑍍𑌤𑌮𑌨𑌵𑍇𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌤𑍍 ।
𑌗𑌾𑌵𑌃 𑌸𑍇𑌵𑌾 𑌕𑍃𑌷𑌿𑌰𑍍𑌭𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌵𑍃𑌷𑌲𑌸𑌙𑍍𑌗𑌤𑌿𑌃 ॥- ॥
𑌷𑌡𑍇𑌤𑍇 𑌹𑍍𑌯𑌵𑌮𑌨𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍋𑌪𑌕𑌾𑌰𑌿𑌣𑌮𑍍 ।
𑌆𑌚𑌾𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌶𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌾 𑌶𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌕𑍃𑌤𑌦𑌾𑌰𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌾𑌤𑌰𑌮𑍍 ॥- ॥
𑌨𑌾𑌰𑌿𑌂 𑌵𑌿𑌗𑌤𑌕𑌾𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌕𑍃𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍍𑌰𑌯𑍋𑌜𑌕𑌮𑍍 ।
𑌨𑌾𑌵𑌂 𑌨𑌿𑌸𑍍𑌤𑍀𑌰𑍍𑌣𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌰𑌾 𑌨𑌾𑌤𑍁𑌰𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌚𑌿𑌕𑌿𑌤𑍍𑌸𑌕𑌮𑍍 ॥- ॥
𑌆𑌰𑍋𑌗𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍃𑌣𑍍𑌯𑌮𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌵𑌾𑌸𑌃
𑌸𑌦𑍍𑌭𑌿𑌰𑍍𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑍈𑌃 𑌸𑌹 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌯𑍋𑌗𑌃 ।
𑌸𑍍𑌵𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌯𑌾 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑌭𑍀𑌤𑌵𑌾𑌸𑌃
𑌷𑌟𑍍 𑌜𑍀𑌵𑌲𑍋𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍁𑌖𑌾𑌨𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍 ॥- ॥
𑌈𑌰𑍍𑌷𑍁𑌰𑍍𑌘𑍃𑌣𑍀 𑌨𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌃 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌨𑍋 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌶𑌙𑍍𑌕𑌿𑌤𑌃 ।
𑌪𑌰𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑍋𑌪𑌜𑍀𑌵𑍀 𑌚 𑌷𑌡𑍇𑌤𑍇 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌦𑍁𑌃𑌖𑌿𑌤𑌾𑌃 ॥- ॥
𑌸𑌪𑍍𑌤 𑌦𑍋𑌷𑌾𑌃 𑌸𑌦𑌾 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾 𑌹𑌾𑌤𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌸𑌨𑍋𑌦𑌯𑌾𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯𑌶𑍋 𑌯𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌨𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍃𑌤𑌮𑍂𑌲𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌵𑌾𑌃 ॥ 73॥
𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑍋𑌽𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌮𑍃𑌗𑌯𑌾 𑌪𑌾𑌨𑌂 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌪𑌾𑌰𑍁𑌷𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌮𑌮𑍍 ।
𑌮𑌹𑌚𑍍𑌚 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌪𑌾𑌰𑍁𑌷𑍍𑌯𑌮𑌰𑍍𑌥𑌦𑍂𑌷𑌣𑌮𑍇𑌵 𑌚 ॥ 74॥
𑌅𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌨𑌿𑌮𑌿𑌤𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌨𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌨𑌶𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌃 ।
𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌥𑌮𑌂 𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌿𑌰𑍁𑌧𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 75॥
𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌨𑌿 𑌚𑌾𑌦𑌤𑍍𑌤𑍇 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚 𑌜𑌿𑌘𑌾𑌂𑌸𑌤𑌿 ।
𑌰𑌮𑌤𑍇 𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌯𑌾 𑌚𑍈𑌷𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌂𑌸𑌾𑌂 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌨𑌨𑍍𑌦𑌤𑌿 ॥ 76॥
𑌨𑍈𑌤𑌾𑌨𑍍𑌸𑍍𑌮𑌰𑌤𑌿 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑍇𑌷𑍁 𑌯𑌾𑌚𑌿𑌤𑌶𑍍𑌚𑌾𑌭𑍍𑌯𑌸𑍂𑌯𑌤𑌿 ।
𑌏𑌤𑌾𑌨𑍍𑌦𑍋𑌷𑌾𑌨𑍍𑌨𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌿𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 77॥
𑌅𑌷𑍍𑌟𑌾𑌵𑌿𑌮𑌾𑌨𑌿 𑌹𑌰𑍍𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌵 𑌨𑍀𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌭𑌾𑌰𑌤 ।
𑌵𑌰𑍍𑌤𑌮𑌾𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌦𑍃𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌸𑍁𑌸𑍁𑌖𑌾𑌨𑍍𑌯𑌪𑌿 ॥ 78॥
𑌸𑌮𑌾𑌗𑌮𑌶𑍍𑌚 𑌸𑌖𑌿𑌭𑌿𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌧𑌨𑌾𑌗𑌮𑌃 ।
𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌚 𑌪𑌰𑌿𑌷𑍍𑌵𑌙𑍍𑌗𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌪𑌾𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌮𑍈𑌥𑍁𑌨𑍇 ॥ 79॥
𑌸𑌮𑌯𑍇 𑌚 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌲𑌾𑌪𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌯𑍂𑌥𑍇𑌷𑍁 𑌚 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌤𑌿𑌃 ।
𑌅𑌭𑌿𑌪𑍍𑌰𑍇𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌲𑌾𑌭𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍂𑌜𑌾 𑌚 𑌜𑌨𑌸𑌂𑌸𑌦𑌿 ॥ 80॥
𑌅𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌗𑍁𑌣𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌦𑍀𑌪𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿
𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾 𑌚 𑌕𑍗𑌲𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌦𑌮𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌂 𑌚 ।
𑌪𑌰𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑌶𑍍𑌚𑌾𑌬𑌹𑍁𑌭𑌾𑌷𑌿𑌤𑌾 𑌚
𑌦𑌾𑌨𑌂 𑌯𑌥𑌾𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍃𑌤𑌜𑍍𑌞𑌤𑌾 𑌚 ॥- ॥
𑌨𑌵𑌦𑍍𑌵𑌾𑌰𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌵𑍇𑌶𑍍𑌮 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍍𑌥𑍂𑌣𑌂 𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌸𑌾𑌕𑍍𑌷𑌿𑌕𑌮𑍍 ।
𑌕𑍍𑌷𑍇𑌤𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾𑌧𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍𑌯𑍋 𑌵𑍇𑌦 𑌸 𑌪𑌰𑌃 𑌕𑌵𑌿𑌃 ॥ 81॥
𑌦𑌶 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌂 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌨𑌿𑌬𑍋𑌧 𑌤𑌾𑌨𑍍 ।
𑌮𑌤𑍍𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤 𑌉𑌨𑍍𑌮𑌤𑍍𑌤𑌃 𑌶𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌕𑍍𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌬𑍁𑌭𑍁𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌃 ॥ 82॥
𑌤𑍍𑌵𑌰𑌮𑌾𑌣𑌶𑍍𑌚 𑌭𑍀𑌰𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌲𑍁𑌬𑍍𑌧𑌃 𑌕𑌾𑌮𑍀 𑌚 𑌤𑍇 𑌦𑌶 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍇𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌭𑌾𑌵𑍇𑌷𑍁 𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌜𑍍𑌜𑍇𑌤 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌃 ॥ 83॥
𑌅𑌤𑍍𑌰𑍈𑌵𑍋𑌦𑌾𑌹𑌰𑌨𑍍𑌤𑍀𑌮𑌮𑌿𑌤𑌿𑌹𑌾𑌸𑌂 𑌪𑍁𑌰𑌾𑌤𑌨𑌮𑍍 ।
𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌮𑌸𑍁𑌰𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌗𑍀𑌤𑌂 𑌚𑍈𑌵 𑌸𑍁𑌧𑌨𑍍𑌵𑌨𑌾 ॥ 84॥
𑌯𑌃 𑌕𑌾𑌮𑌮𑌨𑍍𑌯𑍂 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌹𑌾𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌾
𑌪𑌾𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑌯𑌤𑍇 𑌧𑌨𑌂 𑌚 ।
𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌵𑌿𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑌵𑌾𑌨𑍍𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌰𑍀
𑌤𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌲𑍋𑌕𑌃 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌾𑌣𑌮𑍍 ॥ 85॥
𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌸𑌯𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍
𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤 𑌦𑍋𑌷𑍇𑌷𑍁 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾𑌂 𑌚 𑌤𑌥𑌾 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾𑌂 𑌚
𑌤𑌂 𑌤𑌾𑌦𑍃𑌶𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌰𑍍𑌜𑍁𑌷𑌤𑍇 𑌸𑌮𑌗𑍍𑌰𑌾 ॥ 86॥
𑌸𑍁𑌦𑍁𑌰𑍍𑌬𑌲𑌂 𑌨𑌾𑌵𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌕𑌞𑍍𑌚𑌿𑌦𑍍-
𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌰𑌿𑌪𑍁𑌂 𑌸𑍇𑌵𑌤𑍇 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌮𑍍 ।
𑌨 𑌵𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌂 𑌰𑍋𑌚𑌯𑌤𑍇 𑌬𑌲𑌸𑍍𑌥𑍈𑌃
𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌚 𑌯𑍋 𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌤𑍇 𑌸 𑌧𑍀𑌰𑌃 ॥ 87॥
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾𑌪𑌦𑌂 𑌨 𑌵𑍍𑌯𑌥𑌤𑍇 𑌕𑌦𑌾 𑌚𑌿𑌦𑍍
𑌉𑌦𑍍𑌯𑍋𑌗𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤𑌃 ।
𑌦𑍁𑌃𑌖𑌂 𑌚 𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌸𑌹𑌤𑍇 𑌜𑌿𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾
𑌧𑍁𑌰𑌨𑍍𑌧𑌰𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌜𑌿𑌤𑌾𑌃 𑌸𑌪𑌤𑍍𑌨𑌾𑌃 ॥ 88॥
𑌅𑌨𑌰𑍍𑌥𑌕𑌂 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰 𑌵𑌾𑌸𑌂 𑌗𑍃𑌹𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃
𑌪𑌾𑌪𑍈𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌪𑌰𑌦𑌾𑌰𑌾𑌭𑌿𑌮𑌰𑍍𑌶𑌮𑍍 ।
𑌦𑌮𑍍𑌭𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍈𑌨𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍈𑌶𑍁𑌨𑌂 𑌮𑌦𑍍𑌯 𑌪𑌾𑌨𑌂
𑌨 𑌸𑍇𑌵𑌤𑍇 𑌯𑌃 𑌸 𑌸𑍁𑌖𑍀 𑌸𑌦𑍈𑌵 ॥ 89॥
𑌨 𑌸𑌂𑌰𑌮𑍍𑌭𑍇𑌣𑌾𑌰𑌭𑌤𑍇𑌽𑌰𑍍𑌥𑌵𑌰𑍍𑌗𑌮𑍍
𑌆𑌕𑌾𑌰𑌿𑌤𑌃 𑌶𑌂𑌸𑌤𑌿 𑌤𑌥𑍍𑌯𑌮𑍇𑌵 ।
𑌨 𑌮𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑍇 𑌰𑍋𑌚𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌵𑌾𑌦𑌂
𑌨𑌾𑌪𑍂𑌜𑌿𑌤𑌃 𑌕𑍁𑌪𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯𑌮𑍂𑌢𑌃 ॥ 90॥
𑌨 𑌯𑍋𑌽𑌭𑍍𑌯𑌸𑍂𑌯𑌤𑍍𑌯𑌨𑍁𑌕𑌮𑍍𑌪𑌤𑍇 𑌚
𑌨 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌬𑌲𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌿𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌨𑌾𑌤𑍍𑌯𑌾𑌹 𑌕𑌿𑌂 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌕𑍍𑌷𑌮𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌵𑌾𑌦𑌂
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑍍𑌰 𑌤𑌾𑌦𑍃𑌗𑍍𑌲𑌭𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌂𑌸𑌾𑌮𑍍 ॥ 91॥
𑌯𑍋 𑌨𑍋𑌦𑍍𑌧𑌤𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌜𑌾𑌤𑍁 𑌵𑍇𑌷𑌂
𑌨 𑌪𑍗𑌰𑍁𑌷𑍇𑌣𑌾𑌪𑌿 𑌵𑌿𑌕𑌤𑍍𑌥𑌤𑍇𑌽𑌨𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍 ।
𑌨 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌚𑍍𑌛𑌿𑌤𑌃 𑌕𑌟𑍁𑌕𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌹 𑌕𑌿𑌂 𑌚𑌿𑌤𑍍
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌤𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌜𑌨𑍋𑌽𑌪𑌿 ॥ 92॥
𑌨 𑌵𑍈𑌰𑌮𑍁𑌦𑍍𑌦𑍀𑌪𑌯𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌂
𑌨 𑌦𑌰𑍍𑌮𑌮𑌾𑌰𑍋𑌹𑌤𑌿 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌮𑍇𑌤𑌿 ।
𑌨 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌤𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑍀𑌤𑌿 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌂
𑌤𑌮𑌾𑌰𑍍𑌯 𑌶𑍀𑌲𑌂 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌹𑍁𑌰𑌗𑍍𑌰𑍍𑌯𑌮𑍍 ॥ 93॥
𑌨 𑌸𑍍𑌵𑍇 𑌸𑍁𑌖𑍇 𑌵𑍈 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌹𑌰𑍍𑌷𑌂
𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍁𑌃𑌖𑍇 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀𑌤𑌃 ।
𑌦𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌨 𑌪𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇𑌽𑌨𑍁𑌤𑌾𑌪𑌂
𑌨 𑌕𑌤𑍍𑌥𑌤𑍇 𑌸𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌾𑌰𑍍𑌯 𑌶𑍀𑌲𑌃 ॥ 94॥
𑌦𑍇𑌶𑌾𑌚𑌾𑌰𑌾𑌨𑍍𑌸𑌮𑌯𑌾𑌞𑍍𑌜𑌾𑌤𑌿𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌨𑍍
𑌬𑍁𑌭𑍂𑌷𑌤𑍇 𑌯𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌪𑌰𑌾𑌵𑌰𑌜𑍍𑌞𑌃 ।
𑌸 𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌤𑌤𑍍𑌰𑌾𑌧𑌿𑌗𑌤𑌃 𑌸𑌦𑍈𑌵
𑌮𑌹𑌾𑌜𑌨𑌸𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌪𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 95॥
𑌦𑌮𑍍𑌭𑌂 𑌮𑍋𑌹𑌂 𑌮𑌤𑍍𑌸𑌰𑌂 𑌪𑌾𑌪𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑌂
𑌰𑌾𑌜𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌪𑍈𑌶𑍁𑌨𑌂 𑌪𑍂𑌗𑌵𑍈𑌰𑌮𑍍 ।
𑌮𑌤𑍍𑌤𑍋𑌨𑍍𑌮𑌤𑍍𑌤𑍈𑌰𑍍𑌦𑍁𑌰𑍍𑌜𑌨𑍈𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌵𑌾𑌦𑌂
𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾𑌵𑌾𑌨𑍍𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍𑌸 𑌪𑍍𑌰𑌧𑌾𑌨𑌃 ॥ 96॥
𑌦𑌮𑌂 𑌶𑍗𑌚𑌂 𑌦𑍈𑌵𑌤𑌂 𑌮𑌙𑍍𑌗𑌲𑌾𑌨𑌿
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌵𑌿𑌵𑌿𑌧𑌾𑌁𑌲𑍍𑌲𑍋𑌕𑌵𑌾𑌦𑌾𑌨𑍍 ।
𑌏𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌯𑌃 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌨𑍈𑌤𑍍𑌯𑌕𑌾𑌨𑌿
𑌤𑌸𑍍𑌯𑍋𑌤𑍍𑌥𑌾𑌨𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 𑌰𑌾𑌧𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 97॥
𑌸𑌮𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌵𑌾𑌹𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌨 𑌹𑍀𑌨𑍈𑌃
𑌸𑌮𑍈𑌃 𑌸𑌖𑍍𑌯𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌵𑌹𑌾𑌰𑌂 𑌕𑌥𑌾𑌶𑍍𑌚 ।
𑌗𑍁𑌣𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌶𑌿𑌷𑍍𑌟𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍁𑌰𑍋 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿
𑌵𑌿𑌪𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌯𑌾𑌃 𑌸𑍁𑌨𑍀𑌤𑌾𑌃 ॥ 98॥
𑌮𑌿𑌤𑌂 𑌭𑍁𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌂𑌵𑌿𑌭𑌜𑍍𑌯𑌾𑌶𑍍𑌰𑌿𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋
𑌮𑌿𑌤𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌪𑌿𑌤𑍍𑌯𑌮𑌿𑌤𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 ।
𑌦𑌦𑌾𑌤𑍍𑌯𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌵𑌪𑌿 𑌯𑌾𑌚𑌿𑌤𑌃 𑌸𑌂-
𑌸𑍍𑌤𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌵𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌹𑌾𑌤𑍍𑌯𑌨𑌰𑍍𑌥𑌾𑌃 ॥ 99॥
𑌚𑌿𑌕𑍀𑌰𑍍𑌷𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌚 𑌯𑌸𑍍𑌯
𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑍇 𑌜𑌨𑌾𑌃 𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌚𑌿𑌤𑍍 ।
𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌮𑍍𑌯𑌗𑌨𑍁𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍇 𑌚
𑌸𑍍𑌵𑌲𑍍𑌪𑍋 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌵𑍍𑌯𑌥𑌤𑍇 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌦𑌰𑍍𑌥𑌃 ॥ 100॥
𑌯𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌭𑍂𑌤𑌪𑍍𑌰𑌶𑌮𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌃
𑌸𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌮𑍃𑌦𑍁𑌰𑍍𑌦𑌾𑌨𑌕𑍃𑌚𑍍𑌛𑍁𑌦𑍍𑌧 𑌭𑌾𑌵𑌃 ।
𑌅𑌤𑍀𑌵 𑌸𑌞𑍍𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯𑌤𑍇 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇
𑌮𑌹𑌾𑌮𑌣𑌿𑌰𑍍𑌜𑌾𑌤𑍍𑌯 𑌇𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌨𑍍𑌨𑌃 ॥ 101॥
𑌯 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾𑌪𑌤𑍍𑌰𑌪𑌤𑍇 𑌭𑍃𑌶𑌂 𑌨𑌰𑌃
𑌸 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌲𑍋𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌰𑍍𑌭𑌵𑌤𑍍𑌯𑍁𑌤 ।
𑌅𑌨𑌨𑍍𑌤 𑌤𑍇𑌜𑌾𑌃 𑌸𑍁𑌮𑌨𑌾𑌃 𑌸𑌮𑌾𑌹𑌿𑌤𑌃
𑌸𑍍𑌵𑌤𑍇𑌜𑌸𑌾 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯 𑌇𑌵𑌾𑌵𑌭𑌾𑌸𑌤𑍇 ॥ 102॥
𑌵𑌨𑍇 𑌜𑌾𑌤𑌾𑌃 𑌶𑌾𑌪𑌦𑌗𑍍𑌧𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌃
𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑍋𑌃 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌪𑌞𑍍𑌚𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌾𑌃 ।
𑌤𑍍𑌵𑌯𑍈𑌵 𑌬𑌾𑌲𑌾 𑌵𑌰𑍍𑌧𑌿𑌤𑌾𑌃 𑌶𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌾𑌶𑍍𑌚
𑌤𑌵𑌾𑌦𑍇𑌶𑌂 𑌪𑌾𑌲𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍𑌬𑌿𑌕𑍇𑌯 ॥ 103॥
𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌯𑍈𑌷𑌾𑌮𑍁𑌚𑌿𑌤𑌂 𑌤𑌾𑌤 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂
𑌸𑍁𑌖𑍀 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍈𑌃 𑌸𑌹𑌿𑌤𑍋 𑌮𑍋𑌦𑌮𑌾𑌨𑌃 ।
𑌨 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌨𑌾𑌪𑌿 𑌚 𑌮𑌾𑌨𑍁𑌷𑌾𑌣𑌾𑌂
𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌤𑌰𑍍𑌕𑌣𑍀𑌯𑍋 𑌨𑌰𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 ॥ 104॥
॥ 𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌰𑌤𑍇 𑌉𑌦𑍍𑌯𑍋𑌗𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌗𑌰𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌨𑍀𑌤𑌿𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌰𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌂𑌶𑍋𑌽𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌃 ॥ 33 ॥
Roman (IAST) Transliteration
|| atha śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ ||
vaiśampāyana uvāca |
dvāḥsthaṃ prāha mahāprājño dhṛtarāṣṭro mahīpatiḥ |
viduraṃ draṣṭumicchāmi tamihānaya māciram || 1||
prahito dhṛtarāṣṭreṇa dūtaḥ kṣattāramabravīt |
īśvarastvāṃ mahārājo mahāprājña didṛkṣati || 2||
evamuktastu viduraḥ prāpya rājaniveśanam |
abravīddhṛtarāṣṭrāya dvāḥstha māṃ prativedaya || 3||
dvāḥstha uvāca |
viduro'yamanuprāpto rājendra tava śāsanāt |
draṣṭumicchati te pādau kiṃ karotu praśādhi mām || 4||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
praveśaya mahāprājñaṃ viduraṃ dīrghadarśinam |
ahaṃ hi vidurasyāsya nākālyo jātu darśane || 5||
dvāḥstha uvāca |
praviśāntaḥ puraṃ kṣattarmahārājasya dhīmataḥ |
na hi te darśane'kālyo jātu rājā bravīti mām || 6||
vaiśampāyana uvāca |
tataḥ praviśya viduro dhṛtarāṣṭra niveśanam |
abravītprāñjalirvākyaṃ cintayānaṃ narādhipam || 7||
viduro'haṃ mahāprājña samprāptastava śāsanāt |
yadi kiṃ cana kartavyamayamasmi praśādhi mām || 8||
dhṛtaraṣtra uvāca |
sañjayo vidura prāpto garhayitvā ca māṃ gataḥ |
ajātaśatroḥ śvo vākyaṃ sabhāmadhye sa vakṣyati || 9||
tasyādya kuruvīrasya na vijñātaṃ vaco mayā |
tanme dahati gātrāṇi tadakārṣītprajāgaram || 10||
jāgrato dahyamānasya śreyo yadiha paśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalo hyasi || 11||
yataḥ prāptaḥ sañjayaḥ pāṇḍavebhyo
na me yathāvanmanasaḥ praśāntiḥ |
savendriyāṇyaprakṛtiṃ gatāni
kiṃ vakṣyatītyeva hi me'dya cintā || 12||
tanme brūhi vidura tvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yathā ca nastāta hitaṃ bhavecca
prajāśca sarvāḥ sukhitā bhaveyuḥ ||- ||
vidura uvāca |
abhiyuktaṃ balavatā durbalaṃ hīnasādhanam |
hṛtasvaṃ kāminaṃ coramāviśanti prajāgarāḥ || 13||
kaccidetairmahādoṣairna spṛṣṭo'si narādhipa |
kaccinna paravitteṣu gṛdhyanviparitapyase || 14||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
śrotumicchāmi te dharmyaṃ paraṃ naiḥśreyasaṃ vacaḥ |
asminrājarṣivaṃśe hi tvamekaḥ prājñasammataḥ || 15||
vidura uvāca |
rajā lakṣaṇasampannastrailokyasyādhipo bhavet |
preṣyaste preṣitaścaiva dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ ||- ||
viparītataraśca tvaṃ bhāgadheye na sammataḥ |
arciṣāṃ prakṣayāccaiva dharmātmā dharmakovidaḥ ||- ||
ānṛśaṃsyādanukrośāddharmātsatyātparākramāt |
gurutvāttvayi samprekṣya bahūnkleṣāṃstitikṣate ||- ||
duryodhane saubale ca karṇe duḥśāsane tathā |
eteṣvaiśvaryamādhāya kathaṃ tvaṃ bhūtimicchasi ||- ||
ekasmātvṛkṣādyajñapatrāṇi rājan
srukca drauṇī peṭhanīpīḍane ca |
etasmādrājanbruvato me nibodha
ekasmādvai jāyate'sacca sacca ||- ||
ātmajñānaṃ samārambhastitikṣā dharmanityatā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇdita ucyate ||- ||
niṣevate praśastāni ninditāni na sevate |
anāstikaḥ śraddadhāna etatpaṇḍita lakṣaṇam || 16||
krodho harṣaśca darpaśca hrīstambho mānyamānitā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇḍita ucyate || 17||
yasya kṛtyaṃ na jānanti mantraṃ vā mantritaṃ pare |
kṛtamevāsya jānanti sa vai paṇḍita ucyate || 18||
yasya kṛtyaṃ na vighnanti śītamuṣṇaṃ bhayaṃ ratiḥ |
samṛddhirasamṛddhirvā sa vai paṇḍita ucyate || 19||
yasya saṃsāriṇī prajñā dharmārthāvanuvartate |
kāmādarthaṃ vṛṇīte yaḥ sa vai paṇḍita ucyate || 20||
yathāśakti cikīrṣanti yathāśakti ca kurvate |
na kiṃ cidavamanyante paṇḍitā bharatarṣabha || 21||
kṣipraṃ vijānāti ciraṃ śaṛṇoti
vijñāya cārthaṃ bhajate na kāmāt |
nāsampṛṣṭo vyaupayuṅkte parārthe
tatprajñānaṃ prathamaṃ paṇḍitasya || 22||
nāprāpyamabhivāñchanti naṣṭaṃ necchanti śocitum |
āpatsu ca na muhyanti narāḥ paṇḍita buddhayaḥ || 23||
niścitya yaḥ prakramate nāntarvasati karmaṇaḥ |
avandhya kālo vaśyātmā sa vai paṇḍita ucyate || 24||
ārya karmaṇi rājyante bhūtikarmāṇi kurvate |
hitaṃ ca nābhyasūyanti paṇḍitā bharatarṣabha || 25||
na hṛṣyatyātmasammāne nāvamānena tapyate |
gāṅgo hrada ivākṣobhyo yaḥ sa paṇḍita ucyate || 26||
tattvajñaḥ sarvabhūtānāṃ yogajñaḥ sarvakarmaṇām |
upāyajño manuṣyāṇāṃ naraḥ paṇḍita ucyate || 27||
pravṛtta vākcitrakatha ūhavānpratibhānavān |
āśu granthasya vaktā ca sa vai paṇḍita ucyate || 28||
śrutaṃ prajñānugaṃ yasya prajñā caiva śrutānugā |
asambhinnārya maryādaḥ paṇḍitākhyāṃ labheta saḥ || 29||
arthaṃ mahāntamāsadya vidyāmaiśvaryameva ca |
vicaratyasamunnaddho yasya paṇḍita ucyate ||- ||
aśrutaśca samunnaddho daridraśca mahāmanāḥ |
arthāṃścākarmaṇā prepsurmūḍha ityucyate budhaiḥ || 30||
svamarthaṃ yaḥ parityajya parārthamanutiṣṭhati |
mithyā carati mitrārthe yaśca mūḍhaḥ sa ucyate || 31||
akāmāṃ kāmayati yaḥ kāmayānāṃ parityajet |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
akāmānkāmayati yaḥ kāmayānānparidviṣan |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam || 32||
amitraṃ kurute mitraṃ mitraṃ dveṣṭi hinasti ca |
karma cārabhate duṣṭaṃ tamāhurmūḍhacetasam || 33||
saṃsārayati kṛtyāni sarvatra vicikitsate |
ciraṃ karoti kṣiprārthe sa mūḍho bharatarṣabha || 34||
śrāddhaṃ pitṛbhyo na dadāti daivatāni nārcati |
suhṛnmitraṃ na labhate tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
anāhūtaḥ praviśati apṛṣṭo bahu bhāṣate |
viśvasatyapramatteṣu mūḍha cetā narādhamaḥ || 35||
paraṃ kṣipati doṣeṇa vartamānaḥ svayaṃ tathā |
yaśca krudhyatyanīśaḥ sansa ca mūḍhatamo naraḥ || 36||
ātmano balamājñāya dharmārthaparivarjitam |
alabhyamicchannaiṣkarmyānmūḍha buddhirihocyate || 37||
aśiṣyaṃ śāsti yo rājanyaśca śūnyamupāsate |
kadaryaṃ bhajate yaśca tamāhurmūḍhacetasam || 38||
arthaṃ mahāntamāsādya vidyāmaiśvaryameva vā |
vicaratyasamunnaddho yaḥ sa paṇḍita ucyate || 39||
ekaḥ sampannamaśnāti vaste vāsaśca śobhanam |
yo'saṃvibhajya bhṛtyebhyaḥ ko nṛśaṃsatarastataḥ || 40||
ekaḥ pāpāni kurute phalaṃ bhuṅkte mahājanaḥ |
bhoktāro vipramucyante kartā doṣeṇa lipyate || 41||
ekaṃ hanyānna vāhanyādiṣurmukto dhanuṣmatā |
buddhirbuddhimatotsṛṣṭā hanyādrāṣṭraṃ sarājakam || 42||
ekayā dve viniścitya trīṃścaturbhirvaśe kuru |
pañca jitvā viditvā ṣaṭsapta hitvā sukhī bhava || 43||
ekaṃ viṣaraso hanti śastreṇaikaśca vadhyate |
sarāṣṭraṃ sa prajaṃ hanti rājānaṃ mantravisravaḥ || 44||
ekaḥ svādu na bhuñjīta ekaścārthānna cintayet |
eko na gacchedadhvānaṃ naikaḥ supteṣu jāgṛyāt || 45||
ekamevādvitīyaṃ tadyadrājannāvabudhyase |
satyaṃ svargasya sopānaṃ pārāvārasya nauriva || 46||
ekaḥ kṣamāvatāṃ doṣo dvitīyo nopalabhyate |
yadenaṃ kṣamayā yuktamaśaktaṃ manyate janaḥ || 47||
so'sya doṣo na mantavyaḥ kṣamā hi paramaṃ balam |
kṣamā guṇo hyaśaktānāṃ śaktānāṃ bhūṣaṇaṃ tathā ||- ||
kṣamā vaśīkṛtirloke kṣamayā kiṃ na sādhyate |
śāntiśaṅkhaḥ kare yasya kiṃ kariṣyati durjanaḥ ||- ||
atṛṇe patito vahniḥ svayamevopaśāmyati |
akṣamāvānparaṃ doṣairātmānaṃ caiva yojayet ||- ||
eko dharmaḥ paraṃ śreyaḥ kṣamaikā śāntiruttamā |
vidyaikā paramā dṛṣṭirahiṃsaikā sukhāvahā || 48||
dvāvimau grasate bhūmiḥ sarpo bilaśayāniva |
rājānaṃ cāviroddhāraṃ brāhmaṇaṃ cāpravāsinam || 49||
dve karmaṇī naraḥ kurvannasmi~lloke virocate |
abruvanparuṣaṃ kiṃ cidasato nārthayaṃstathā || 50||
dvāvimau puruṣavyāghra parapratyaya kāriṇau |
striyaḥ kāmita kāminyo lokaḥ pūjita pūjakaḥ || 51||
dvāvimau kaṇṭakau tīkṣṇau śarīrapariśoṣaṇau |
yaścādhanaḥ kāmayate yaśca kupyatyanīśvaraḥ || 52||
dvāveva na virājete viparītena karmaṇā |
gṛhasthaśca nirārambhaḥ kāryavāṃścaiva bhikṣukaḥ ||- ||
dvāvimau puruṣau rājansvargasya pari tiṣṭhataḥ |
prabhuśca kṣamayā yukto daridraśca pradānavān || 53||
nyāyāgatasya dravyasya boddhavyau dvāvatikramau |
apātre pratipattiśca pātre cāpratipādanam || 54||
dvāvambhasi niveṣṭavyau gale baddhvā dṛḍhaṃ śilām |
dhanavantamadātāraṃ daridraṃ cātapasvinam ||- ||
dvāvimau puruṣavyāghra suryamaṇḍalabhedinau |
parivrāḍyogayuktaśca raṇe cābhimukho hataḥ ||- ||
trayo nyāyā manuṣyāṇāṃ śrūyante bharatarṣabha |
kanīyānmadhyamaḥ śreṣṭha iti vedavido viduḥ || 55||
trividhāḥ puruṣā rājannuttamādhamamadhyamāḥ |
niyojayedyathāvattāṃstrividheṣveva karmasu || 56||
traya evādhanā rājanbhāryā dāsastathā sutaḥ |
yatte samadhigacchanti yasya te tasya taddhanam || 57||
haraṇaṃ ca parasvānāṃ paradārābhimarśanam |
suhṛdaśca parityāgastrayo doṣā kṣayāvahaḥ ||- ||
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ tyajet ||- ||
varapradānaṃ rājyāṃ ca putrajanma ca bhārata |
śatrośca mokṣaṇaṃ kṛcchrāttrīṇi caikaṃ ca tatsamam ||- ||
bhaktaṃ ca bajamānaṃ ca tavāsmīti vādinam |
trīnetān śaraṇaṃ prāptānviṣame'pi na santyajet ||- ||
catvāri rājñā tu mahābalena
varjyānyāhuḥ paṇḍitastāni vidyāt |
alpaprajñaiḥ saha mantraṃ na kuryān
na dīrghasūtrairalasaiścāraṇaiśca || 58||
catvāri te tāta gṛhe vasantu
śriyābhijuṣṭasya gṛhastha dharme |
vṛddho jñātiravasannaḥ kulīnaḥ
sakhā daridro bhaginī cānapatyā || 59||
catvāryāha mahārāja sadyaskāni bṛhaspatiḥ |
pṛcchate tridaśendrāya tānīmāni nibodha me || 60||
devatānāṃ ca saṅkalpamanubhāvaṃ ca dhīmatām |
vinayaṃ kṛtavidyānāṃ vināśaṃ pāpakarmaṇām || 61||
catvāri karmāṇyabhayaṅkarāṇi
bhayaṃ prayacchantyayathākṛtāni |
mānāgnihotraṃ uta mānamaunaṃ
mānenādhītamuta mānayajñaḥ ||- ||
pañcāgnayo manuṣyeṇa paricaryāḥ prayatnataḥ |
pitā mātāgnirātmā ca guruśca bharatarṣabha || 62||
pañcaiva pūjaya~lloke yaśaḥ prāpnoti kevalam |
devānpitṝnmanuṣyāṃśca bhikṣūnatithipañcamān || 63||
pañca tvānugamiṣyanti yatra yatra gamiṣyasi |
mitrāṇyamitrā madhyasthā upajīvyopajīvinaḥ || 64||
pañcendriyasya martyasya chidraṃ cedekamindriyam |
tato'sya sravati prajñā dṛteḥ pādādivodakam || 65||
ṣaḍdoṣāḥ puruṣeṇeha hātavyā bhūtimicchatā |
nidrā tandrī bhayaṃ krodha ālasyaṃ dīrghasūtratā || 66||
ṣaḍimānpuruṣo jahyādbhinnāṃ nāvamivārṇave |
apravaktāramācāryamanadhīyānamṛtvijam || 67||
arakṣitāraṃ rājānaṃ bhāryāṃ cāpriya vādinīm |
grāmakāraṃ ca gopālaṃ vanakāmaṃ ca nāpitam || 68||
ṣaḍeva tu guṇāḥ puṃsā na hātavyāḥ kadācana |
satyaṃ dānamanālasyamanasūyā kṣamā dhṛtiḥ || 69||
arthāgamo nityamarogitā ca
priyā ca bhāryā priyavādinī ca |
vaśyaśca putro'rthakarī ca vidyā
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
ṣaṇṇāmātmani nityānāmaiśvaryaṃ yo'dhigacchati |
na sa pāpaiḥ kuto'narthairyujyate vijitendriyaḥ || 70||
ṣaḍime ṣaṭsu jīvanti saptamo nopalabhyate |
corāḥ pramatte jīvanti vyādhiteṣu cikitsakāḥ || 71||
pramadāḥ kāmayāneṣu yajamāneṣu yājakāḥ |
rājā vivadamāneṣu nityaṃ mūrkheṣu paṇḍitāḥ || 72||
ṣaḍimāni vinaśyanti muhūrtamanavekṣaṇāt |
gāvaḥ sevā kṛṣirbhāryā vidyā vṛṣalasaṅgatiḥ ||- ||
ṣaḍete hyavamanyante nityaṃ pūrvopakāriṇam |
ācāryaṃ śikṣitā śiṣyāḥ kṛtadāraśca mātaram ||- ||
nāriṃ vigatakāmastu kṛtārthāśca prayojakam |
nāvaṃ nistīrṇakāntārā nāturāśca cikitsakam ||- ||
ārogyamānṛṇyamavipravāsaḥ
sadbhirmanuṣyaiḥ saha samprayogaḥ |
svapratyayā vṛttirabhītavāsaḥ
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
īrṣurghṛṇī nasantuṣṭaḥ krodhano nityaśaṅkitaḥ |
parabhāgyopajīvī ca ṣaḍete nityaduḥkhitāḥ ||- ||
sapta doṣāḥ sadā rājñā hātavyā vyasanodayāḥ |
prāyaśo yairvinaśyanti kṛtamūlāśca pārthivāḥ || 73||
striyo'kṣā mṛgayā pānaṃ vākpāruṣyaṃ ca pañcamam |
mahacca daṇḍapāruṣyamarthadūṣaṇameva ca || 74||
aṣṭau pūrvanimittāni narasya vinaśiṣyataḥ |
brāhmaṇānprathamaṃ dveṣṭi brāhmaṇaiśca virudhyate || 75||
brāhmaṇa svāni cādatte brāhmaṇāṃśca jighāṃsati |
ramate nindayā caiṣāṃ praśaṃsāṃ nābhinandati || 76||
naitānsmarati kṛtyeṣu yācitaścābhyasūyati |
etāndoṣānnaraḥ prājño buddhyā buddhvā vivarjayet || 77||
aṣṭāvimāni harṣasya nava nītāni bhārata |
vartamānāni dṛśyante tānyeva susukhānyapi || 78||
samāgamaśca sakhibhirmahāṃścaiva dhanāgamaḥ |
putreṇa ca pariṣvaṅgaḥ sannipātaśca maithune || 79||
samaye ca priyālāpaḥ svayūtheṣu ca sannatiḥ |
abhipretasya lābhaśca pūjā ca janasaṃsadi || 80||
aṣṭau guṇāḥ puruṣaṃ dīpayanti
prajñā ca kaulyaṃ ca damaḥ śrutaṃ ca |
parākramaścābahubhāṣitā ca
dānaṃ yathāśakti kṛtajñatā ca ||- ||
navadvāramidaṃ veśma tristhūṇaṃ pañca sākṣikam |
kṣetrajñādhiṣṭhitaṃ vidvānyo veda sa paraḥ kaviḥ || 81||
daśa dharmaṃ na jānanti dhṛtarāṣṭra nibodha tān |
mattaḥ pramatta unmattaḥ śrāntaḥ kruddho bubhukṣitaḥ || 82||
tvaramāṇaśca bhīruśca lubdhaḥ kāmī ca te daśa |
tasmādeteṣu bhāveṣu na prasajjeta paṇḍitaḥ || 83||
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
putrārthamasurendreṇa gītaṃ caiva sudhanvanā || 84||
yaḥ kāmamanyū prajahāti rājā
pātre pratiṣṭhāpayate dhanaṃ ca |
viśeṣavicchrutavānkṣiprakārī
taṃ sarvalokaḥ kurute pramāṇam || 85||
jānāti viśvāsayituṃ manuṣyān
vijñāta doṣeṣu dadhāti daṇḍam |
jānāti mātrāṃ ca tathā kṣamāṃ ca
taṃ tādṛśaṃ śrīrjuṣate samagrā || 86||
sudurbalaṃ nāvajānāti kañcid-
yukto ripuṃ sevate buddhipūrvam |
na vigrahaṃ rocayate balasthaiḥ
kāle ca yo vikramate sa dhīraḥ || 87||
prāpyāpadaṃ na vyathate kadā cid
udyogamanvicchati cāpramattaḥ |
duḥkhaṃ ca kāle sahate jitātmā
dhurandharastasya jitāḥ sapatnāḥ || 88||
anarthakaṃ vipra vāsaṃ gṛhebhyaḥ
pāpaiḥ sandhiṃ paradārābhimarśam |
dambhaṃ stainyaṃ paiśunaṃ madya pānaṃ
na sevate yaḥ sa sukhī sadaiva || 89||
na saṃrambheṇārabhate'rthavargam
ākāritaḥ śaṃsati tathyameva |
na mātrārthe rocayate vivādaṃ
nāpūjitaḥ kupyati cāpyamūḍhaḥ || 90||
na yo'bhyasūyatyanukampate ca
na durbalaḥ prātibhāvyaṃ karoti |
nātyāha kiṃ citkṣamate vivādaṃ
sarvatra tādṛglabhate praśaṃsām || 91||
yo noddhataṃ kurute jātu veṣaṃ
na pauruṣeṇāpi vikatthate'nyān |
na mūrcchitaḥ kaṭukānyāha kiṃ cit
priyaṃ sadā taṃ kurute jano'pi || 92||
na vairamuddīpayati praśāntaṃ
na darmamārohati nāstameti |
na durgato'smīti karoti manyuṃ
tamārya śīlaṃ paramāhuragryam || 93||
na sve sukhe vai kurute praharṣaṃ
nānyasya duḥkhe bhavati pratītaḥ |
dattvā na paścātkurute'nutāpaṃ
na katthate satpuruṣārya śīlaḥ || 94||
deśācārānsamayāñjātidharmān
bubhūṣate yastu parāvarajñaḥ |
sa tatra tatrādhigataḥ sadaiva
mahājanasyādhipatyaṃ karoti || 95||
dambhaṃ mohaṃ matsaraṃ pāpakṛtyaṃ
rājadviṣṭaṃ paiśunaṃ pūgavairam |
mattonmattairdurjanaiścāpi vādaṃ
yaḥ prajñāvānvarjayetsa pradhānaḥ || 96||
damaṃ śaucaṃ daivataṃ maṅgalāni
prāyaścittaṃ vividhā~llokavādān |
etāni yaḥ kurute naityakāni
tasyotthānaṃ devatā rādhayanti || 97||
samairvivāhaṃ kurute na hīnaiḥ
samaiḥ sakhyaṃ vyavahāraṃ kathāśca |
guṇairviśiṣṭāṃśca puro dadhāti
vipaścitastasya nayāḥ sunītāḥ || 98||
mitaṃ bhuṅkte saṃvibhajyāśritebhyo
mitaṃ svapityamitaṃ karmakṛtvā |
dadātyamitreṣvapi yācitaḥ saṃ-
stamātmavantaṃ prajahātyanarthāḥ || 99||
cikīrṣitaṃ viprakṛtaṃ ca yasya
nānye janāḥ karma jānanti kiṃ cit |
mantre gupte samyaganuṣṭhite ca
svalpo nāsya vyathate kaścidarthaḥ || 100||
yaḥ sarvabhūtapraśame niviṣṭaḥ
satyo mṛdurdānakṛcchuddha bhāvaḥ |
atīva sañjñāyate jñātimadhye
mahāmaṇirjātya iva prasannaḥ || 101||
ya ātmanāpatrapate bhṛśaṃ naraḥ
sa sarvalokasya gururbhavatyuta |
ananta tejāḥ sumanāḥ samāhitaḥ
svatejasā sūrya ivāvabhāsate || 102||
vane jātāḥ śāpadagdhasya rājñaḥ
pāṇḍoḥ putrāḥ pañca pañcendra kalpāḥ |
tvayaiva bālā vardhitāḥ śikṣitāśca
tavādeśaṃ pālayantyāmbikeya || 103||
pradāyaiṣāmucitaṃ tāta rājyaṃ
sukhī putraiḥ sahito modamānaḥ |
na devānāṃ nāpi ca mānuṣāṇāṃ
bhaviṣyasi tvaṃ tarkaṇīyo narendra || 104||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ || 33 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ अथ श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि विदुरनीतिवाक्ये त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः ॥
वैशम्पायन उवाच ।
द्वाःस्थं प्राह महाप्राज्ञो धृतराष्ट्रो महीपतिः ।
विदुरं द्रष्टुमिच्छामि तमिहानय माचिरम् ॥ 1॥
प्रहितो धृतराष्ट्रेण दूतः क्षत्तारमब्रवीत् ।
ईश्वरस्त्वां महाराजो महाप्राज्ञ दिदृक्षति ॥ 2॥
एवमुक्तस्तु विदुरः प्राप्य राजनिवेशनम् ।
अब्रवीद्धृतराष्ट्राय द्वाःस्थ मां प्रतिवेदय ॥ 3॥
द्वाःस्थ उवाच ।
विदुरोऽयमनुप्राप्तो राजेन्द्र तव शासनात् ।
द्रष्टुमिच्छति ते पादौ किं करोतु प्रशाधि माम् ॥ 4॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
प्रवेशय महाप्राज्ञं विदुरं दीर्घदर्शिनम् ।
अहं हि विदुरस्यास्य नाकाल्यो जातु दर्शने ॥ 5॥
द्वाःस्थ उवाच ।
प्रविशान्तः पुरं क्षत्तर्महाराजस्य धीमतः ।
न हि ते दर्शनेऽकाल्यो जातु राजा ब्रवीति माम् ॥ 6॥
वैशम्पायन उवाच ।
ततः प्रविश्य विदुरो धृतराष्ट्र निवेशनम् ।
अब्रवीत्प्राञ्जलिर्वाक्यं चिन्तयानं नराधिपम् ॥ 7॥
विदुरोऽहं महाप्राज्ञ सम्प्राप्तस्तव शासनात् ।
यदि किं चन कर्तव्यमयमस्मि प्रशाधि माम् ॥ 8॥
धृतरष्त्र उवाच ।
सञ्जयो विदुर प्राप्तो गर्हयित्वा च मां गतः ।
अजातशत्रोः श्वो वाक्यं सभामध्ये स वक्ष्यति ॥ 9॥
तस्याद्य कुरुवीरस्य न विज्ञातं वचो मया ।
तन्मे दहति गात्राणि तदकार्षीत्प्रजागरम् ॥ 10॥
जाग्रतो दह्यमानस्य श्रेयो यदिह पश्यसि ।
तद्ब्रूहि त्वं हि नस्तात धर्मार्थकुशलो ह्यसि ॥ 11॥
यतः प्राप्तः सञ्जयः पाण्डवेभ्यो
न मे यथावन्मनसः प्रशान्तिः ।
सवेन्द्रियाण्यप्रकृतिं गतानि
किं वक्ष्यतीत्येव हि मेऽद्य चिन्ता ॥ 12॥
तन्मे ब्रूहि विदुर त्वं यथावन्
मनीषितं सर्वमजातशत्रोः ।
यथा च नस्तात हितं भवेच्च
प्रजाश्च सर्वाः सुखिता भवेयुः ॥- ॥
विदुर उवाच ।
अभियुक्तं बलवता दुर्बलं हीनसाधनम् ।
हृतस्वं कामिनं चोरमाविशन्ति प्रजागराः ॥ 13॥
कच्चिदेतैर्महादोषैर्न स्पृष्टोऽसि नराधिप ।
कच्चिन्न परवित्तेषु गृध्यन्विपरितप्यसे ॥ 14॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
श्रोतुमिच्छामि ते धर्म्यं परं नैःश्रेयसं वचः ।
अस्मिन्राजर्षिवंशे हि त्वमेकः प्राज्ञसम्मतः ॥ 15॥
विदुर उवाच ।
रजा लक्षणसम्पन्नस्त्रैलोक्यस्याधिपो भवेत् ।
प्रेष्यस्ते प्रेषितश्चैव धृतराष्ट्र युधिष्ठिरः ॥- ॥
विपरीततरश्च त्वं भागधेये न सम्मतः ।
अर्चिषां प्रक्षयाच्चैव धर्मात्मा धर्मकोविदः ॥- ॥
आनृशंस्यादनुक्रोशाद्धर्मात्सत्यात्पराक्रमात् ।
गुरुत्वात्त्वयि सम्प्रेक्ष्य बहून्क्लेषांस्तितिक्षते ॥- ॥
दुर्योधने सौबले च कर्णे दुःशासने तथा ।
एतेष्वैश्वर्यमाधाय कथं त्वं भूतिमिच्छसि ॥- ॥
एकस्मात्वृक्षाद्यज्ञपत्राणि राजन्
स्रुक्च द्रौणी पेठनीपीडने च ।
एतस्माद्राजन्ब्रुवतो मे निबोध
एकस्माद्वै जायतेऽसच्च सच्च ॥- ॥
आत्मज्ञानं समारम्भस्तितिक्षा धर्मनित्यता ।
यमर्थान्नापकर्षन्ति स वै पण्दित उच्यते ॥- ॥
निषेवते प्रशस्तानि निन्दितानि न सेवते ।
अनास्तिकः श्रद्दधान एतत्पण्डित लक्षणम् ॥ 16॥
क्रोधो हर्षश्च दर्पश्च ह्रीस्तम्भो मान्यमानिता ।
यमर्थान्नापकर्षन्ति स वै पण्डित उच्यते ॥ 17॥
यस्य कृत्यं न जानन्ति मन्त्रं वा मन्त्रितं परे ।
कृतमेवास्य जानन्ति स वै पण्डित उच्यते ॥ 18॥
यस्य कृत्यं न विघ्नन्ति शीतमुष्णं भयं रतिः ।
समृद्धिरसमृद्धिर्वा स वै पण्डित उच्यते ॥ 19॥
यस्य संसारिणी प्रज्ञा धर्मार्थावनुवर्तते ।
कामादर्थं वृणीते यः स वै पण्डित उच्यते ॥ 20॥
यथाशक्ति चिकीर्षन्ति यथाशक्ति च कुर्वते ।
न किं चिदवमन्यन्ते पण्डिता भरतर्षभ ॥ 21॥
क्षिप्रं विजानाति चिरं शऋणोति
विज्ञाय चार्थं भजते न कामात् ।
नासम्पृष्टो व्यौपयुङ्क्ते परार्थे
तत्प्रज्ञानं प्रथमं पण्डितस्य ॥ 22॥
नाप्राप्यमभिवाञ्छन्ति नष्टं नेच्छन्ति शोचितुम् ।
आपत्सु च न मुह्यन्ति नराः पण्डित बुद्धयः ॥ 23॥
निश्चित्य यः प्रक्रमते नान्तर्वसति कर्मणः ।
अवन्ध्य कालो वश्यात्मा स वै पण्डित उच्यते ॥ 24॥
आर्य कर्मणि राज्यन्ते भूतिकर्माणि कुर्वते ।
हितं च नाभ्यसूयन्ति पण्डिता भरतर्षभ ॥ 25॥
न हृष्यत्यात्मसम्माने नावमानेन तप्यते ।
गाङ्गो ह्रद इवाक्षोभ्यो यः स पण्डित उच्यते ॥ 26॥
तत्त्वज्ञः सर्वभूतानां योगज्ञः सर्वकर्मणाम् ।
उपायज्ञो मनुष्याणां नरः पण्डित उच्यते ॥ 27॥
प्रवृत्त वाक्चित्रकथ ऊहवान्प्रतिभानवान् ।
आशु ग्रन्थस्य वक्ता च स वै पण्डित उच्यते ॥ 28॥
श्रुतं प्रज्ञानुगं यस्य प्रज्ञा चैव श्रुतानुगा ।
असम्भिन्नार्य मर्यादः पण्डिताख्यां लभेत सः ॥ 29॥
अर्थं महान्तमासद्य विद्यामैश्वर्यमेव च ।
विचरत्यसमुन्नद्धो यस्य पण्डित उच्यते ॥- ॥
अश्रुतश्च समुन्नद्धो दरिद्रश्च महामनाः ।
अर्थांश्चाकर्मणा प्रेप्सुर्मूढ इत्युच्यते बुधैः ॥ 30॥
स्वमर्थं यः परित्यज्य परार्थमनुतिष्ठति ।
मिथ्या चरति मित्रार्थे यश्च मूढः स उच्यते ॥ 31॥
अकामां कामयति यः कामयानां परित्यजेत् ।
बलवन्तं च यो द्वेष्टि तमाहुर्मूढचेतसम् ॥- ॥
अकामान्कामयति यः कामयानान्परिद्विषन् ।
बलवन्तं च यो द्वेष्टि तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 32॥
अमित्रं कुरुते मित्रं मित्रं द्वेष्टि हिनस्ति च ।
कर्म चारभते दुष्टं तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 33॥
संसारयति कृत्यानि सर्वत्र विचिकित्सते ।
चिरं करोति क्षिप्रार्थे स मूढो भरतर्षभ ॥ 34॥
श्राद्धं पितृभ्यो न ददाति दैवतानि नार्चति ।
सुहृन्मित्रं न लभते तमाहुर्मूढचेतसम् ॥- ॥
अनाहूतः प्रविशति अपृष्टो बहु भाषते ।
विश्वसत्यप्रमत्तेषु मूढ चेता नराधमः ॥ 35॥
परं क्षिपति दोषेण वर्तमानः स्वयं तथा ।
यश्च क्रुध्यत्यनीशः सन्स च मूढतमो नरः ॥ 36॥
आत्मनो बलमाज्ञाय धर्मार्थपरिवर्जितम् ।
अलभ्यमिच्छन्नैष्कर्म्यान्मूढ बुद्धिरिहोच्यते ॥ 37॥
अशिष्यं शास्ति यो राजन्यश्च शून्यमुपासते ।
कदर्यं भजते यश्च तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 38॥
अर्थं महान्तमासाद्य विद्यामैश्वर्यमेव वा ।
विचरत्यसमुन्नद्धो यः स पण्डित उच्यते ॥ 39॥
एकः सम्पन्नमश्नाति वस्ते वासश्च शोभनम् ।
योऽसंविभज्य भृत्येभ्यः को नृशंसतरस्ततः ॥ 40॥
एकः पापानि कुरुते फलं भुङ्क्ते महाजनः ।
भोक्तारो विप्रमुच्यन्ते कर्ता दोषेण लिप्यते ॥ 41॥
एकं हन्यान्न वाहन्यादिषुर्मुक्तो धनुष्मता ।
बुद्धिर्बुद्धिमतोत्सृष्टा हन्याद्राष्ट्रं सराजकम् ॥ 42॥
एकया द्वे विनिश्चित्य त्रींश्चतुर्भिर्वशे कुरु ।
पञ्च जित्वा विदित्वा षट्सप्त हित्वा सुखी भव ॥ 43॥
एकं विषरसो हन्ति शस्त्रेणैकश्च वध्यते ।
सराष्ट्रं स प्रजं हन्ति राजानं मन्त्रविस्रवः ॥ 44॥
एकः स्वादु न भुञ्जीत एकश्चार्थान्न चिन्तयेत् ।
एको न गच्छेदध्वानं नैकः सुप्तेषु जागृयात् ॥ 45॥
एकमेवाद्वितीयं तद्यद्राजन्नावबुध्यसे ।
सत्यं स्वर्गस्य सोपानं पारावारस्य नौरिव ॥ 46॥
एकः क्षमावतां दोषो द्वितीयो नोपलभ्यते ।
यदेनं क्षमया युक्तमशक्तं मन्यते जनः ॥ 47॥
सोऽस्य दोषो न मन्तव्यः क्षमा हि परमं बलम् ।
क्षमा गुणो ह्यशक्तानां शक्तानां भूषणं तथा ॥- ॥
क्षमा वशीकृतिर्लोके क्षमया किं न साध्यते ।
शान्तिशङ्खः करे यस्य किं करिष्यति दुर्जनः ॥- ॥
अतृणे पतितो वह्निः स्वयमेवोपशाम्यति ।
अक्षमावान्परं दोषैरात्मानं चैव योजयेत् ॥- ॥
एको धर्मः परं श्रेयः क्षमैका शान्तिरुत्तमा ।
विद्यैका परमा दृष्टिरहिंसैका सुखावहा ॥ 48॥
द्वाविमौ ग्रसते भूमिः सर्पो बिलशयानिव ।
राजानं चाविरोद्धारं ब्राह्मणं चाप्रवासिनम् ॥ 49॥
द्वे कर्मणी नरः कुर्वन्नस्मिँल्लोके विरोचते ।
अब्रुवन्परुषं किं चिदसतो नार्थयंस्तथा ॥ 50॥
द्वाविमौ पुरुषव्याघ्र परप्रत्यय कारिणौ ।
स्त्रियः कामित कामिन्यो लोकः पूजित पूजकः ॥ 51॥
द्वाविमौ कण्टकौ तीक्ष्णौ शरीरपरिशोषणौ ।
यश्चाधनः कामयते यश्च कुप्यत्यनीश्वरः ॥ 52॥
द्वावेव न विराजेते विपरीतेन कर्मणा ।
गृहस्थश्च निरारम्भः कार्यवांश्चैव भिक्षुकः ॥- ॥
द्वाविमौ पुरुषौ राजन्स्वर्गस्य परि तिष्ठतः ।
प्रभुश्च क्षमया युक्तो दरिद्रश्च प्रदानवान् ॥ 53॥
न्यायागतस्य द्रव्यस्य बोद्धव्यौ द्वावतिक्रमौ ।
अपात्रे प्रतिपत्तिश्च पात्रे चाप्रतिपादनम् ॥ 54॥
द्वावम्भसि निवेष्टव्यौ गले बद्ध्वा दृढं शिलाम् ।
धनवन्तमदातारं दरिद्रं चातपस्विनम् ॥- ॥
द्वाविमौ पुरुषव्याघ्र सुर्यमण्डलभेदिनौ ।
परिव्राड्योगयुक्तश्च रणे चाभिमुखो हतः ॥- ॥
त्रयो न्याया मनुष्याणां श्रूयन्ते भरतर्षभ ।
कनीयान्मध्यमः श्रेष्ठ इति वेदविदो विदुः ॥ 55॥
त्रिविधाः पुरुषा राजन्नुत्तमाधममध्यमाः ।
नियोजयेद्यथावत्तांस्त्रिविधेष्वेव कर्मसु ॥ 56॥
त्रय एवाधना राजन्भार्या दासस्तथा सुतः ।
यत्ते समधिगच्छन्ति यस्य ते तस्य तद्धनम् ॥ 57॥
हरणं च परस्वानां परदाराभिमर्शनम् ।
सुहृदश्च परित्यागस्त्रयो दोषा क्षयावहः ॥- ॥
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः ।
कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत् ॥- ॥
वरप्रदानं राज्यां च पुत्रजन्म च भारत ।
शत्रोश्च मोक्षणं कृच्छ्रात्त्रीणि चैकं च तत्समम् ॥- ॥
भक्तं च बजमानं च तवास्मीति वादिनम् ।
त्रीनेतान् शरणं प्राप्तान्विषमेऽपि न सन्त्यजेत् ॥- ॥
चत्वारि राज्ञा तु महाबलेन
वर्ज्यान्याहुः पण्डितस्तानि विद्यात् ।
अल्पप्रज्ञैः सह मन्त्रं न कुर्यान्
न दीर्घसूत्रैरलसैश्चारणैश्च ॥ 58॥
चत्वारि ते तात गृहे वसन्तु
श्रियाभिजुष्टस्य गृहस्थ धर्मे ।
वृद्धो ज्ञातिरवसन्नः कुलीनः
सखा दरिद्रो भगिनी चानपत्या ॥ 59॥
चत्वार्याह महाराज सद्यस्कानि बृहस्पतिः ।
पृच्छते त्रिदशेन्द्राय तानीमानि निबोध मे ॥ 60॥
देवतानां च सङ्कल्पमनुभावं च धीमताम् ।
विनयं कृतविद्यानां विनाशं पापकर्मणाम् ॥ 61॥
चत्वारि कर्माण्यभयङ्कराणि
भयं प्रयच्छन्त्ययथाकृतानि ।
मानाग्निहोत्रं उत मानमौनं
मानेनाधीतमुत मानयज्ञः ॥- ॥
पञ्चाग्नयो मनुष्येण परिचर्याः प्रयत्नतः ।
पिता माताग्निरात्मा च गुरुश्च भरतर्षभ ॥ 62॥
पञ्चैव पूजयँल्लोके यशः प्राप्नोति केवलम् ।
देवान्पितॄन्मनुष्यांश्च भिक्षूनतिथिपञ्चमान् ॥ 63॥
पञ्च त्वानुगमिष्यन्ति यत्र यत्र गमिष्यसि ।
मित्राण्यमित्रा मध्यस्था उपजीव्योपजीविनः ॥ 64॥
पञ्चेन्द्रियस्य मर्त्यस्य छिद्रं चेदेकमिन्द्रियम् ।
ततोऽस्य स्रवति प्रज्ञा दृतेः पादादिवोदकम् ॥ 65॥
षड्दोषाः पुरुषेणेह हातव्या भूतिमिच्छता ।
निद्रा तन्द्री भयं क्रोध आलस्यं दीर्घसूत्रता ॥ 66॥
षडिमान्पुरुषो जह्याद्भिन्नां नावमिवार्णवे ।
अप्रवक्तारमाचार्यमनधीयानमृत्विजम् ॥ 67॥
अरक्षितारं राजानं भार्यां चाप्रिय वादिनीम् ।
ग्रामकारं च गोपालं वनकामं च नापितम् ॥ 68॥
षडेव तु गुणाः पुंसा न हातव्याः कदाचन ।
सत्यं दानमनालस्यमनसूया क्षमा धृतिः ॥ 69॥
अर्थागमो नित्यमरोगिता च
प्रिया च भार्या प्रियवादिनी च ।
वश्यश्च पुत्रोऽर्थकरी च विद्या
षट् जीवलोकस्य सुखानि राजन् ॥- ॥
षण्णामात्मनि नित्यानामैश्वर्यं योऽधिगच्छति ।
न स पापैः कुतोऽनर्थैर्युज्यते विजितेन्द्रियः ॥ 70॥
षडिमे षट्सु जीवन्ति सप्तमो नोपलभ्यते ।
चोराः प्रमत्ते जीवन्ति व्याधितेषु चिकित्सकाः ॥ 71॥
प्रमदाः कामयानेषु यजमानेषु याजकाः ।
राजा विवदमानेषु नित्यं मूर्खेषु पण्डिताः ॥ 72॥
षडिमानि विनश्यन्ति मुहूर्तमनवेक्षणात् ।
गावः सेवा कृषिर्भार्या विद्या वृषलसङ्गतिः ॥- ॥
षडेते ह्यवमन्यन्ते नित्यं पूर्वोपकारिणम् ।
आचार्यं शिक्षिता शिष्याः कृतदारश्च मातरम् ॥- ॥
नारिं विगतकामस्तु कृतार्थाश्च प्रयोजकम् ।
नावं निस्तीर्णकान्तारा नातुराश्च चिकित्सकम् ॥- ॥
आरोग्यमानृण्यमविप्रवासः
सद्भिर्मनुष्यैः सह सम्प्रयोगः ।
स्वप्रत्यया वृत्तिरभीतवासः
षट् जीवलोकस्य सुखानि राजन् ॥- ॥
ईर्षुर्घृणी नसन्तुष्टः क्रोधनो नित्यशङ्कितः ।
परभाग्योपजीवी च षडेते नित्यदुःखिताः ॥- ॥
सप्त दोषाः सदा राज्ञा हातव्या व्यसनोदयाः ।
प्रायशो यैर्विनश्यन्ति कृतमूलाश्च पार्थिवाः ॥ 73॥
स्त्रियोऽक्षा मृगया पानं वाक्पारुष्यं च पञ्चमम् ।
महच्च दण्डपारुष्यमर्थदूषणमेव च ॥ 74॥
अष्टौ पूर्वनिमित्तानि नरस्य विनशिष्यतः ।
ब्राह्मणान्प्रथमं द्वेष्टि ब्राह्मणैश्च विरुध्यते ॥ 75॥
ब्राह्मण स्वानि चादत्ते ब्राह्मणांश्च जिघांसति ।
रमते निन्दया चैषां प्रशंसां नाभिनन्दति ॥ 76॥
नैतान्स्मरति कृत्येषु याचितश्चाभ्यसूयति ।
एतान्दोषान्नरः प्राज्ञो बुद्ध्या बुद्ध्वा विवर्जयेत् ॥ 77॥
अष्टाविमानि हर्षस्य नव नीतानि भारत ।
वर्तमानानि दृश्यन्ते तान्येव सुसुखान्यपि ॥ 78॥
समागमश्च सखिभिर्महांश्चैव धनागमः ।
पुत्रेण च परिष्वङ्गः सन्निपातश्च मैथुने ॥ 79॥
समये च प्रियालापः स्वयूथेषु च सन्नतिः ।
अभिप्रेतस्य लाभश्च पूजा च जनसंसदि ॥ 80॥
अष्टौ गुणाः पुरुषं दीपयन्ति
प्रज्ञा च कौल्यं च दमः श्रुतं च ।
पराक्रमश्चाबहुभाषिता च
दानं यथाशक्ति कृतज्ञता च ॥- ॥
नवद्वारमिदं वेश्म त्रिस्थूणं पञ्च साक्षिकम् ।
क्षेत्रज्ञाधिष्ठितं विद्वान्यो वेद स परः कविः ॥ 81॥
दश धर्मं न जानन्ति धृतराष्ट्र निबोध तान् ।
मत्तः प्रमत्त उन्मत्तः श्रान्तः क्रुद्धो बुभुक्षितः ॥ 82॥
त्वरमाणश्च भीरुश्च लुब्धः कामी च ते दश ।
तस्मादेतेषु भावेषु न प्रसज्जेत पण्डितः ॥ 83॥
अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम् ।
पुत्रार्थमसुरेन्द्रेण गीतं चैव सुधन्वना ॥ 84॥
यः काममन्यू प्रजहाति राजा
पात्रे प्रतिष्ठापयते धनं च ।
विशेषविच्छ्रुतवान्क्षिप्रकारी
तं सर्वलोकः कुरुते प्रमाणम् ॥ 85॥
जानाति विश्वासयितुं मनुष्यान्
विज्ञात दोषेषु दधाति दण्डम् ।
जानाति मात्रां च तथा क्षमां च
तं तादृशं श्रीर्जुषते समग्रा ॥ 86॥
सुदुर्बलं नावजानाति कञ्चिद्-
युक्तो रिपुं सेवते बुद्धिपूर्वम् ।
न विग्रहं रोचयते बलस्थैः
काले च यो विक्रमते स धीरः ॥ 87॥
प्राप्यापदं न व्यथते कदा चिद्
उद्योगमन्विच्छति चाप्रमत्तः ।
दुःखं च काले सहते जितात्मा
धुरन्धरस्तस्य जिताः सपत्नाः ॥ 88॥
अनर्थकं विप्र वासं गृहेभ्यः
पापैः सन्धिं परदाराभिमर्शम् ।
दम्भं स्तैन्यं पैशुनं मद्य पानं
न सेवते यः स सुखी सदैव ॥ 89॥
न संरम्भेणारभतेऽर्थवर्गम्
आकारितः शंसति तथ्यमेव ।
न मात्रार्थे रोचयते विवादं
नापूजितः कुप्यति चाप्यमूढः ॥ 90॥
न योऽभ्यसूयत्यनुकम्पते च
न दुर्बलः प्रातिभाव्यं करोति ।
नात्याह किं चित्क्षमते विवादं
सर्वत्र तादृग्लभते प्रशंसाम् ॥ 91॥
यो नोद्धतं कुरुते जातु वेषं
न पौरुषेणापि विकत्थतेऽन्यान् ।
न मूर्च्छितः कटुकान्याह किं चित्
प्रियं सदा तं कुरुते जनोऽपि ॥ 92॥
न वैरमुद्दीपयति प्रशान्तं
न दर्ममारोहति नास्तमेति ।
न दुर्गतोऽस्मीति करोति मन्युं
तमार्य शीलं परमाहुरग्र्यम् ॥ 93॥
न स्वे सुखे वै कुरुते प्रहर्षं
नान्यस्य दुःखे भवति प्रतीतः ।
दत्त्वा न पश्चात्कुरुतेऽनुतापं
न कत्थते सत्पुरुषार्य शीलः ॥ 94॥
देशाचारान्समयाञ्जातिधर्मान्
बुभूषते यस्तु परावरज्ञः ।
स तत्र तत्राधिगतः सदैव
महाजनस्याधिपत्यं करोति ॥ 95॥
दम्भं मोहं मत्सरं पापकृत्यं
राजद्विष्टं पैशुनं पूगवैरम् ।
मत्तोन्मत्तैर्दुर्जनैश्चापि वादं
यः प्रज्ञावान्वर्जयेत्स प्रधानः ॥ 96॥
दमं शौचं दैवतं मङ्गलानि
प्रायश्चित्तं विविधाँल्लोकवादान् ।
एतानि यः कुरुते नैत्यकानि
तस्योत्थानं देवता राधयन्ति ॥ 97॥
समैर्विवाहं कुरुते न हीनैः
समैः सख्यं व्यवहारं कथाश्च ।
गुणैर्विशिष्टांश्च पुरो दधाति
विपश्चितस्तस्य नयाः सुनीताः ॥ 98॥
मितं भुङ्क्ते संविभज्याश्रितेभ्यो
मितं स्वपित्यमितं कर्मकृत्वा ।
ददात्यमित्रेष्वपि याचितः सं-
स्तमात्मवन्तं प्रजहात्यनर्थाः ॥ 99॥
चिकीर्षितं विप्रकृतं च यस्य
नान्ये जनाः कर्म जानन्ति किं चित् ।
मन्त्रे गुप्ते सम्यगनुष्ठिते च
स्वल्पो नास्य व्यथते कश्चिदर्थः ॥ 100॥
यः सर्वभूतप्रशमे निविष्टः
सत्यो मृदुर्दानकृच्छुद्ध भावः ।
अतीव सञ्ज्ञायते ज्ञातिमध्ये
महामणिर्जात्य इव प्रसन्नः ॥ 101॥
य आत्मनापत्रपते भृशं नरः
स सर्वलोकस्य गुरुर्भवत्युत ।
अनन्त तेजाः सुमनाः समाहितः
स्वतेजसा सूर्य इवावभासते ॥ 102॥
वने जाताः शापदग्धस्य राज्ञः
पाण्डोः पुत्राः पञ्च पञ्चेन्द्र कल्पाः ।
त्वयैव बाला वर्धिताः शिक्षिताश्च
तवादेशं पालयन्त्याम्बिकेय ॥ 103॥
प्रदायैषामुचितं तात राज्यं
सुखी पुत्रैः सहितो मोदमानः ।
न देवानां नापि च मानुषाणां
भविष्यसि त्वं तर्कणीयो नरेन्द्र ॥ 104॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरनीतिवाक्ये त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 33 ॥
|| atha śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ ||
vaiśampāyana uvāca |
dvāḥsthaṃ prāha mahāprājño dhṛtarāṣṭro mahīpatiḥ |
viduraṃ draṣṭumicchāmi tamihānaya māciram || 1||
prahito dhṛtarāṣṭreṇa dūtaḥ kṣattāramabravīt |
īśvarastvāṃ mahārājo mahāprājña didṛkṣati || 2||
evamuktastu viduraḥ prāpya rājaniveśanam |
abravīddhṛtarāṣṭrāya dvāḥstha māṃ prativedaya || 3||
dvāḥstha uvāca |
viduro'yamanuprāpto rājendra tava śāsanāt |
draṣṭumicchati te pādau kiṃ karotu praśādhi mām || 4||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
praveśaya mahāprājñaṃ viduraṃ dīrghadarśinam |
ahaṃ hi vidurasyāsya nākālyo jātu darśane || 5||
dvāḥstha uvāca |
praviśāntaḥ puraṃ kṣattarmahārājasya dhīmataḥ |
na hi te darśane'kālyo jātu rājā bravīti mām || 6||
vaiśampāyana uvāca |
tataḥ praviśya viduro dhṛtarāṣṭra niveśanam |
abravītprāñjalirvākyaṃ cintayānaṃ narādhipam || 7||
viduro'haṃ mahāprājña samprāptastava śāsanāt |
yadi kiṃ cana kartavyamayamasmi praśādhi mām || 8||
dhṛtaraṣtra uvāca |
sañjayo vidura prāpto garhayitvā ca māṃ gataḥ |
ajātaśatroḥ śvo vākyaṃ sabhāmadhye sa vakṣyati || 9||
tasyādya kuruvīrasya na vijñātaṃ vaco mayā |
tanme dahati gātrāṇi tadakārṣītprajāgaram || 10||
jāgrato dahyamānasya śreyo yadiha paśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalo hyasi || 11||
yataḥ prāptaḥ sañjayaḥ pāṇḍavebhyo
na me yathāvanmanasaḥ praśāntiḥ |
savendriyāṇyaprakṛtiṃ gatāni
kiṃ vakṣyatītyeva hi me'dya cintā || 12||
tanme brūhi vidura tvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yathā ca nastāta hitaṃ bhavecca
prajāśca sarvāḥ sukhitā bhaveyuḥ ||- ||
vidura uvāca |
abhiyuktaṃ balavatā durbalaṃ hīnasādhanam |
hṛtasvaṃ kāminaṃ coramāviśanti prajāgarāḥ || 13||
kaccidetairmahādoṣairna spṛṣṭo'si narādhipa |
kaccinna paravitteṣu gṛdhyanviparitapyase || 14||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
śrotumicchāmi te dharmyaṃ paraṃ naiḥśreyasaṃ vacaḥ |
asminrājarṣivaṃśe hi tvamekaḥ prājñasammataḥ || 15||
vidura uvāca |
rajā lakṣaṇasampannastrailokyasyādhipo bhavet |
preṣyaste preṣitaścaiva dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ ||- ||
viparītataraśca tvaṃ bhāgadheye na sammataḥ |
arciṣāṃ prakṣayāccaiva dharmātmā dharmakovidaḥ ||- ||
ānṛśaṃsyādanukrośāddharmātsatyātparākramāt |
gurutvāttvayi samprekṣya bahūnkleṣāṃstitikṣate ||- ||
duryodhane saubale ca karṇe duḥśāsane tathā |
eteṣvaiśvaryamādhāya kathaṃ tvaṃ bhūtimicchasi ||- ||
ekasmātvṛkṣādyajñapatrāṇi rājan
srukca drauṇī peṭhanīpīḍane ca |
etasmādrājanbruvato me nibodha
ekasmādvai jāyate'sacca sacca ||- ||
ātmajñānaṃ samārambhastitikṣā dharmanityatā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇdita ucyate ||- ||
niṣevate praśastāni ninditāni na sevate |
anāstikaḥ śraddadhāna etatpaṇḍita lakṣaṇam || 16||
krodho harṣaśca darpaśca hrīstambho mānyamānitā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇḍita ucyate || 17||
yasya kṛtyaṃ na jānanti mantraṃ vā mantritaṃ pare |
kṛtamevāsya jānanti sa vai paṇḍita ucyate || 18||
yasya kṛtyaṃ na vighnanti śītamuṣṇaṃ bhayaṃ ratiḥ |
samṛddhirasamṛddhirvā sa vai paṇḍita ucyate || 19||
yasya saṃsāriṇī prajñā dharmārthāvanuvartate |
kāmādarthaṃ vṛṇīte yaḥ sa vai paṇḍita ucyate || 20||
yathāśakti cikīrṣanti yathāśakti ca kurvate |
na kiṃ cidavamanyante paṇḍitā bharatarṣabha || 21||
kṣipraṃ vijānāti ciraṃ śaṛṇoti
vijñāya cārthaṃ bhajate na kāmāt |
nāsampṛṣṭo vyaupayuṅkte parārthe
tatprajñānaṃ prathamaṃ paṇḍitasya || 22||
nāprāpyamabhivāñchanti naṣṭaṃ necchanti śocitum |
āpatsu ca na muhyanti narāḥ paṇḍita buddhayaḥ || 23||
niścitya yaḥ prakramate nāntarvasati karmaṇaḥ |
avandhya kālo vaśyātmā sa vai paṇḍita ucyate || 24||
ārya karmaṇi rājyante bhūtikarmāṇi kurvate |
hitaṃ ca nābhyasūyanti paṇḍitā bharatarṣabha || 25||
na hṛṣyatyātmasammāne nāvamānena tapyate |
gāṅgo hrada ivākṣobhyo yaḥ sa paṇḍita ucyate || 26||
tattvajñaḥ sarvabhūtānāṃ yogajñaḥ sarvakarmaṇām |
upāyajño manuṣyāṇāṃ naraḥ paṇḍita ucyate || 27||
pravṛtta vākcitrakatha ūhavānpratibhānavān |
āśu granthasya vaktā ca sa vai paṇḍita ucyate || 28||
śrutaṃ prajñānugaṃ yasya prajñā caiva śrutānugā |
asambhinnārya maryādaḥ paṇḍitākhyāṃ labheta saḥ || 29||
arthaṃ mahāntamāsadya vidyāmaiśvaryameva ca |
vicaratyasamunnaddho yasya paṇḍita ucyate ||- ||
aśrutaśca samunnaddho daridraśca mahāmanāḥ |
arthāṃścākarmaṇā prepsurmūḍha ityucyate budhaiḥ || 30||
svamarthaṃ yaḥ parityajya parārthamanutiṣṭhati |
mithyā carati mitrārthe yaśca mūḍhaḥ sa ucyate || 31||
akāmāṃ kāmayati yaḥ kāmayānāṃ parityajet |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
akāmānkāmayati yaḥ kāmayānānparidviṣan |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam || 32||
amitraṃ kurute mitraṃ mitraṃ dveṣṭi hinasti ca |
karma cārabhate duṣṭaṃ tamāhurmūḍhacetasam || 33||
saṃsārayati kṛtyāni sarvatra vicikitsate |
ciraṃ karoti kṣiprārthe sa mūḍho bharatarṣabha || 34||
śrāddhaṃ pitṛbhyo na dadāti daivatāni nārcati |
suhṛnmitraṃ na labhate tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
anāhūtaḥ praviśati apṛṣṭo bahu bhāṣate |
viśvasatyapramatteṣu mūḍha cetā narādhamaḥ || 35||
paraṃ kṣipati doṣeṇa vartamānaḥ svayaṃ tathā |
yaśca krudhyatyanīśaḥ sansa ca mūḍhatamo naraḥ || 36||
ātmano balamājñāya dharmārthaparivarjitam |
alabhyamicchannaiṣkarmyānmūḍha buddhirihocyate || 37||
aśiṣyaṃ śāsti yo rājanyaśca śūnyamupāsate |
kadaryaṃ bhajate yaśca tamāhurmūḍhacetasam || 38||
arthaṃ mahāntamāsādya vidyāmaiśvaryameva vā |
vicaratyasamunnaddho yaḥ sa paṇḍita ucyate || 39||
ekaḥ sampannamaśnāti vaste vāsaśca śobhanam |
yo'saṃvibhajya bhṛtyebhyaḥ ko nṛśaṃsatarastataḥ || 40||
ekaḥ pāpāni kurute phalaṃ bhuṅkte mahājanaḥ |
bhoktāro vipramucyante kartā doṣeṇa lipyate || 41||
ekaṃ hanyānna vāhanyādiṣurmukto dhanuṣmatā |
buddhirbuddhimatotsṛṣṭā hanyādrāṣṭraṃ sarājakam || 42||
ekayā dve viniścitya trīṃścaturbhirvaśe kuru |
pañca jitvā viditvā ṣaṭsapta hitvā sukhī bhava || 43||
ekaṃ viṣaraso hanti śastreṇaikaśca vadhyate |
sarāṣṭraṃ sa prajaṃ hanti rājānaṃ mantravisravaḥ || 44||
ekaḥ svādu na bhuñjīta ekaścārthānna cintayet |
eko na gacchedadhvānaṃ naikaḥ supteṣu jāgṛyāt || 45||
ekamevādvitīyaṃ tadyadrājannāvabudhyase |
satyaṃ svargasya sopānaṃ pārāvārasya nauriva || 46||
ekaḥ kṣamāvatāṃ doṣo dvitīyo nopalabhyate |
yadenaṃ kṣamayā yuktamaśaktaṃ manyate janaḥ || 47||
so'sya doṣo na mantavyaḥ kṣamā hi paramaṃ balam |
kṣamā guṇo hyaśaktānāṃ śaktānāṃ bhūṣaṇaṃ tathā ||- ||
kṣamā vaśīkṛtirloke kṣamayā kiṃ na sādhyate |
śāntiśaṅkhaḥ kare yasya kiṃ kariṣyati durjanaḥ ||- ||
atṛṇe patito vahniḥ svayamevopaśāmyati |
akṣamāvānparaṃ doṣairātmānaṃ caiva yojayet ||- ||
eko dharmaḥ paraṃ śreyaḥ kṣamaikā śāntiruttamā |
vidyaikā paramā dṛṣṭirahiṃsaikā sukhāvahā || 48||
dvāvimau grasate bhūmiḥ sarpo bilaśayāniva |
rājānaṃ cāviroddhāraṃ brāhmaṇaṃ cāpravāsinam || 49||
dve karmaṇī naraḥ kurvannasmi~lloke virocate |
abruvanparuṣaṃ kiṃ cidasato nārthayaṃstathā || 50||
dvāvimau puruṣavyāghra parapratyaya kāriṇau |
striyaḥ kāmita kāminyo lokaḥ pūjita pūjakaḥ || 51||
dvāvimau kaṇṭakau tīkṣṇau śarīrapariśoṣaṇau |
yaścādhanaḥ kāmayate yaśca kupyatyanīśvaraḥ || 52||
dvāveva na virājete viparītena karmaṇā |
gṛhasthaśca nirārambhaḥ kāryavāṃścaiva bhikṣukaḥ ||- ||
dvāvimau puruṣau rājansvargasya pari tiṣṭhataḥ |
prabhuśca kṣamayā yukto daridraśca pradānavān || 53||
nyāyāgatasya dravyasya boddhavyau dvāvatikramau |
apātre pratipattiśca pātre cāpratipādanam || 54||
dvāvambhasi niveṣṭavyau gale baddhvā dṛḍhaṃ śilām |
dhanavantamadātāraṃ daridraṃ cātapasvinam ||- ||
dvāvimau puruṣavyāghra suryamaṇḍalabhedinau |
parivrāḍyogayuktaśca raṇe cābhimukho hataḥ ||- ||
trayo nyāyā manuṣyāṇāṃ śrūyante bharatarṣabha |
kanīyānmadhyamaḥ śreṣṭha iti vedavido viduḥ || 55||
trividhāḥ puruṣā rājannuttamādhamamadhyamāḥ |
niyojayedyathāvattāṃstrividheṣveva karmasu || 56||
traya evādhanā rājanbhāryā dāsastathā sutaḥ |
yatte samadhigacchanti yasya te tasya taddhanam || 57||
haraṇaṃ ca parasvānāṃ paradārābhimarśanam |
suhṛdaśca parityāgastrayo doṣā kṣayāvahaḥ ||- ||
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ tyajet ||- ||
varapradānaṃ rājyāṃ ca putrajanma ca bhārata |
śatrośca mokṣaṇaṃ kṛcchrāttrīṇi caikaṃ ca tatsamam ||- ||
bhaktaṃ ca bajamānaṃ ca tavāsmīti vādinam |
trīnetān śaraṇaṃ prāptānviṣame'pi na santyajet ||- ||
catvāri rājñā tu mahābalena
varjyānyāhuḥ paṇḍitastāni vidyāt |
alpaprajñaiḥ saha mantraṃ na kuryān
na dīrghasūtrairalasaiścāraṇaiśca || 58||
catvāri te tāta gṛhe vasantu
śriyābhijuṣṭasya gṛhastha dharme |
vṛddho jñātiravasannaḥ kulīnaḥ
sakhā daridro bhaginī cānapatyā || 59||
catvāryāha mahārāja sadyaskāni bṛhaspatiḥ |
pṛcchate tridaśendrāya tānīmāni nibodha me || 60||
devatānāṃ ca saṅkalpamanubhāvaṃ ca dhīmatām |
vinayaṃ kṛtavidyānāṃ vināśaṃ pāpakarmaṇām || 61||
catvāri karmāṇyabhayaṅkarāṇi
bhayaṃ prayacchantyayathākṛtāni |
mānāgnihotraṃ uta mānamaunaṃ
mānenādhītamuta mānayajñaḥ ||- ||
pañcāgnayo manuṣyeṇa paricaryāḥ prayatnataḥ |
pitā mātāgnirātmā ca guruśca bharatarṣabha || 62||
pañcaiva pūjaya~lloke yaśaḥ prāpnoti kevalam |
devānpitṝnmanuṣyāṃśca bhikṣūnatithipañcamān || 63||
pañca tvānugamiṣyanti yatra yatra gamiṣyasi |
mitrāṇyamitrā madhyasthā upajīvyopajīvinaḥ || 64||
pañcendriyasya martyasya chidraṃ cedekamindriyam |
tato'sya sravati prajñā dṛteḥ pādādivodakam || 65||
ṣaḍdoṣāḥ puruṣeṇeha hātavyā bhūtimicchatā |
nidrā tandrī bhayaṃ krodha ālasyaṃ dīrghasūtratā || 66||
ṣaḍimānpuruṣo jahyādbhinnāṃ nāvamivārṇave |
apravaktāramācāryamanadhīyānamṛtvijam || 67||
arakṣitāraṃ rājānaṃ bhāryāṃ cāpriya vādinīm |
grāmakāraṃ ca gopālaṃ vanakāmaṃ ca nāpitam || 68||
ṣaḍeva tu guṇāḥ puṃsā na hātavyāḥ kadācana |
satyaṃ dānamanālasyamanasūyā kṣamā dhṛtiḥ || 69||
arthāgamo nityamarogitā ca
priyā ca bhāryā priyavādinī ca |
vaśyaśca putro'rthakarī ca vidyā
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
ṣaṇṇāmātmani nityānāmaiśvaryaṃ yo'dhigacchati |
na sa pāpaiḥ kuto'narthairyujyate vijitendriyaḥ || 70||
ṣaḍime ṣaṭsu jīvanti saptamo nopalabhyate |
corāḥ pramatte jīvanti vyādhiteṣu cikitsakāḥ || 71||
pramadāḥ kāmayāneṣu yajamāneṣu yājakāḥ |
rājā vivadamāneṣu nityaṃ mūrkheṣu paṇḍitāḥ || 72||
ṣaḍimāni vinaśyanti muhūrtamanavekṣaṇāt |
gāvaḥ sevā kṛṣirbhāryā vidyā vṛṣalasaṅgatiḥ ||- ||
ṣaḍete hyavamanyante nityaṃ pūrvopakāriṇam |
ācāryaṃ śikṣitā śiṣyāḥ kṛtadāraśca mātaram ||- ||
nāriṃ vigatakāmastu kṛtārthāśca prayojakam |
nāvaṃ nistīrṇakāntārā nāturāśca cikitsakam ||- ||
ārogyamānṛṇyamavipravāsaḥ
sadbhirmanuṣyaiḥ saha samprayogaḥ |
svapratyayā vṛttirabhītavāsaḥ
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
īrṣurghṛṇī nasantuṣṭaḥ krodhano nityaśaṅkitaḥ |
parabhāgyopajīvī ca ṣaḍete nityaduḥkhitāḥ ||- ||
sapta doṣāḥ sadā rājñā hātavyā vyasanodayāḥ |
prāyaśo yairvinaśyanti kṛtamūlāśca pārthivāḥ || 73||
striyo'kṣā mṛgayā pānaṃ vākpāruṣyaṃ ca pañcamam |
mahacca daṇḍapāruṣyamarthadūṣaṇameva ca || 74||
aṣṭau pūrvanimittāni narasya vinaśiṣyataḥ |
brāhmaṇānprathamaṃ dveṣṭi brāhmaṇaiśca virudhyate || 75||
brāhmaṇa svāni cādatte brāhmaṇāṃśca jighāṃsati |
ramate nindayā caiṣāṃ praśaṃsāṃ nābhinandati || 76||
naitānsmarati kṛtyeṣu yācitaścābhyasūyati |
etāndoṣānnaraḥ prājño buddhyā buddhvā vivarjayet || 77||
aṣṭāvimāni harṣasya nava nītāni bhārata |
vartamānāni dṛśyante tānyeva susukhānyapi || 78||
samāgamaśca sakhibhirmahāṃścaiva dhanāgamaḥ |
putreṇa ca pariṣvaṅgaḥ sannipātaśca maithune || 79||
samaye ca priyālāpaḥ svayūtheṣu ca sannatiḥ |
abhipretasya lābhaśca pūjā ca janasaṃsadi || 80||
aṣṭau guṇāḥ puruṣaṃ dīpayanti
prajñā ca kaulyaṃ ca damaḥ śrutaṃ ca |
parākramaścābahubhāṣitā ca
dānaṃ yathāśakti kṛtajñatā ca ||- ||
navadvāramidaṃ veśma tristhūṇaṃ pañca sākṣikam |
kṣetrajñādhiṣṭhitaṃ vidvānyo veda sa paraḥ kaviḥ || 81||
daśa dharmaṃ na jānanti dhṛtarāṣṭra nibodha tān |
mattaḥ pramatta unmattaḥ śrāntaḥ kruddho bubhukṣitaḥ || 82||
tvaramāṇaśca bhīruśca lubdhaḥ kāmī ca te daśa |
tasmādeteṣu bhāveṣu na prasajjeta paṇḍitaḥ || 83||
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
putrārthamasurendreṇa gītaṃ caiva sudhanvanā || 84||
yaḥ kāmamanyū prajahāti rājā
pātre pratiṣṭhāpayate dhanaṃ ca |
viśeṣavicchrutavānkṣiprakārī
taṃ sarvalokaḥ kurute pramāṇam || 85||
jānāti viśvāsayituṃ manuṣyān
vijñāta doṣeṣu dadhāti daṇḍam |
jānāti mātrāṃ ca tathā kṣamāṃ ca
taṃ tādṛśaṃ śrīrjuṣate samagrā || 86||
sudurbalaṃ nāvajānāti kañcid-
yukto ripuṃ sevate buddhipūrvam |
na vigrahaṃ rocayate balasthaiḥ
kāle ca yo vikramate sa dhīraḥ || 87||
prāpyāpadaṃ na vyathate kadā cid
udyogamanvicchati cāpramattaḥ |
duḥkhaṃ ca kāle sahate jitātmā
dhurandharastasya jitāḥ sapatnāḥ || 88||
anarthakaṃ vipra vāsaṃ gṛhebhyaḥ
pāpaiḥ sandhiṃ paradārābhimarśam |
dambhaṃ stainyaṃ paiśunaṃ madya pānaṃ
na sevate yaḥ sa sukhī sadaiva || 89||
na saṃrambheṇārabhate'rthavargam
ākāritaḥ śaṃsati tathyameva |
na mātrārthe rocayate vivādaṃ
nāpūjitaḥ kupyati cāpyamūḍhaḥ || 90||
na yo'bhyasūyatyanukampate ca
na durbalaḥ prātibhāvyaṃ karoti |
nātyāha kiṃ citkṣamate vivādaṃ
sarvatra tādṛglabhate praśaṃsām || 91||
yo noddhataṃ kurute jātu veṣaṃ
na pauruṣeṇāpi vikatthate'nyān |
na mūrcchitaḥ kaṭukānyāha kiṃ cit
priyaṃ sadā taṃ kurute jano'pi || 92||
na vairamuddīpayati praśāntaṃ
na darmamārohati nāstameti |
na durgato'smīti karoti manyuṃ
tamārya śīlaṃ paramāhuragryam || 93||
na sve sukhe vai kurute praharṣaṃ
nānyasya duḥkhe bhavati pratītaḥ |
dattvā na paścātkurute'nutāpaṃ
na katthate satpuruṣārya śīlaḥ || 94||
deśācārānsamayāñjātidharmān
bubhūṣate yastu parāvarajñaḥ |
sa tatra tatrādhigataḥ sadaiva
mahājanasyādhipatyaṃ karoti || 95||
dambhaṃ mohaṃ matsaraṃ pāpakṛtyaṃ
rājadviṣṭaṃ paiśunaṃ pūgavairam |
mattonmattairdurjanaiścāpi vādaṃ
yaḥ prajñāvānvarjayetsa pradhānaḥ || 96||
damaṃ śaucaṃ daivataṃ maṅgalāni
prāyaścittaṃ vividhā~llokavādān |
etāni yaḥ kurute naityakāni
tasyotthānaṃ devatā rādhayanti || 97||
samairvivāhaṃ kurute na hīnaiḥ
samaiḥ sakhyaṃ vyavahāraṃ kathāśca |
guṇairviśiṣṭāṃśca puro dadhāti
vipaścitastasya nayāḥ sunītāḥ || 98||
mitaṃ bhuṅkte saṃvibhajyāśritebhyo
mitaṃ svapityamitaṃ karmakṛtvā |
dadātyamitreṣvapi yācitaḥ saṃ-
stamātmavantaṃ prajahātyanarthāḥ || 99||
cikīrṣitaṃ viprakṛtaṃ ca yasya
nānye janāḥ karma jānanti kiṃ cit |
mantre gupte samyaganuṣṭhite ca
svalpo nāsya vyathate kaścidarthaḥ || 100||
yaḥ sarvabhūtapraśame niviṣṭaḥ
satyo mṛdurdānakṛcchuddha bhāvaḥ |
atīva sañjñāyate jñātimadhye
mahāmaṇirjātya iva prasannaḥ || 101||
ya ātmanāpatrapate bhṛśaṃ naraḥ
sa sarvalokasya gururbhavatyuta |
ananta tejāḥ sumanāḥ samāhitaḥ
svatejasā sūrya ivāvabhāsate || 102||
vane jātāḥ śāpadagdhasya rājñaḥ
pāṇḍoḥ putrāḥ pañca pañcendra kalpāḥ |
tvayaiva bālā vardhitāḥ śikṣitāśca
tavādeśaṃ pālayantyāmbikeya || 103||
pradāyaiṣāmucitaṃ tāta rājyaṃ
sukhī putraiḥ sahito modamānaḥ |
na devānāṃ nāpi ca mānuṣāṇāṃ
bhaviṣyasi tvaṃ tarkaṇīyo narendra || 104||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ || 33 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.