॥ અથ શ્રીમહાભારતે ઉદ્યોગપર્વણિ પ્રજાગરપર્વણિ વિદુરનીતિવાક્યે ત્રયસ્ત્રિંશોઽધ્યાયઃ ॥
વૈશમ્પાયન ઉવાચ ।
દ્વાઃસ્થં પ્રાહ મહાપ્રાજ્ઞો ધૃતરાષ્ટ્રો મહીપતિઃ ।
વિદુરં દ્રષ્ટુમિચ્છામિ તમિહાનય માચિરમ્ ॥ 1॥
પ્રહિતો ધૃતરાષ્ટ્રેણ દૂતઃ ક્ષત્તારમબ્રવીત્ ।
ઈશ્વરસ્ત્વાં મહારાજો મહાપ્રાજ્ઞ દિદૃક્ષતિ ॥ 2॥
એવમુક્તસ્તુ વિદુરઃ પ્રાપ્ય રાજનિવેશનમ્ ।
અબ્રવીદ્ધૃતરાષ્ટ્રાય દ્વાઃસ્થ માં પ્રતિવેદય ॥ 3॥
દ્વાઃસ્થ ઉવાચ ।
વિદુરોઽયમનુપ્રાપ્તો રાજેન્દ્ર તવ શાસનાત્ ।
દ્રષ્ટુમિચ્છતિ તે પાદૌ કિં કરોતુ પ્રશાધિ મામ્ ॥ 4॥
ધૃતરાષ્ટ્ર ઉવાચ ।
પ્રવેશય મહાપ્રાજ્ઞં વિદુરં દીર્ઘદર્શિનમ્ ।
અહં હિ વિદુરસ્યાસ્ય નાકાલ્યો જાતુ દર્શને ॥ 5॥
દ્વાઃસ્થ ઉવાચ ।
પ્રવિશાન્તઃ પુરં ક્ષત્તર્મહારાજસ્ય ધીમતઃ ।
ન હિ તે દર્શનેઽકાલ્યો જાતુ રાજા બ્રવીતિ મામ્ ॥ 6॥
વૈશમ્પાયન ઉવાચ ।
તતઃ પ્રવિશ્ય વિદુરો ધૃતરાષ્ટ્ર નિવેશનમ્ ।
અબ્રવીત્પ્રાઞ્જલિર્વાક્યં ચિન્તયાનં નરાધિપમ્ ॥ 7॥
વિદુરોઽહં મહાપ્રાજ્ઞ સમ્પ્રાપ્તસ્તવ શાસનાત્ ।
યદિ કિં ચન કર્તવ્યમયમસ્મિ પ્રશાધિ મામ્ ॥ 8॥
ધૃતરષ્ત્ર ઉવાચ ।
સઞ્જયો વિદુર પ્રાપ્તો ગર્હયિત્વા ચ માં ગતઃ ।
અજાતશત્રોઃ શ્વો વાક્યં સભામધ્યે સ વક્ષ્યતિ ॥ 9॥
તસ્યાદ્ય કુરુવીરસ્ય ન વિજ્ઞાતં વચો મયા ।
તન્મે દહતિ ગાત્રાણિ તદકાર્ષીત્પ્રજાગરમ્ ॥ 10॥
જાગ્રતો દહ્યમાનસ્ય શ્રેયો યદિહ પશ્યસિ ।
તદ્બ્રૂહિ ત્વં હિ નસ્તાત ધર્માર્થકુશલો હ્યસિ ॥ 11॥
યતઃ પ્રાપ્તઃ સઞ્જયઃ પાણ્ડવેભ્યો
ન મે યથાવન્મનસઃ પ્રશાન્તિઃ ।
સવેન્દ્રિયાણ્યપ્રકૃતિં ગતાનિ
કિં વક્ષ્યતીત્યેવ હિ મેઽદ્ય ચિન્તા ॥ 12॥
તન્મે બ્રૂહિ વિદુર ત્વં યથાવન્
મનીષિતં સર્વમજાતશત્રોઃ ।
યથા ચ નસ્તાત હિતં ભવેચ્ચ
પ્રજાશ્ચ સર્વાઃ સુખિતા ભવેયુઃ ॥- ॥
વિદુર ઉવાચ ।
અભિયુક્તં બલવતા દુર્બલં હીનસાધનમ્ ।
હૃતસ્વં કામિનં ચોરમાવિશન્તિ પ્રજાગરાઃ ॥ 13॥
કચ્ચિદેતૈર્મહાદોષૈર્ન સ્પૃષ્ટોઽસિ નરાધિપ ।
કચ્ચિન્ન પરવિત્તેષુ ગૃધ્યન્વિપરિતપ્યસે ॥ 14॥
ધૃતરાષ્ટ્ર ઉવાચ ।
શ્રોતુમિચ્છામિ તે ધર્મ્યં પરં નૈઃશ્રેયસં વચઃ ।
અસ્મિન્રાજર્ષિવંશે હિ ત્વમેકઃ પ્રાજ્ઞસમ્મતઃ ॥ 15॥
વિદુર ઉવાચ ।
રજા લક્ષણસમ્પન્નસ્ત્રૈલોક્યસ્યાધિપો ભવેત્ ।
પ્રેષ્યસ્તે પ્રેષિતશ્ચૈવ ધૃતરાષ્ટ્ર યુધિષ્ઠિરઃ ॥- ॥
વિપરીતતરશ્ચ ત્વં ભાગધેયે ન સમ્મતઃ ।
અર્ચિષાં પ્રક્ષયાચ્ચૈવ ધર્માત્મા ધર્મકોવિદઃ ॥- ॥
આનૃશંસ્યાદનુક્રોશાદ્ધર્માત્સત્યાત્પરાક્રમાત્ ।
ગુરુત્વાત્ત્વયિ સમ્પ્રેક્ષ્ય બહૂન્ક્લેષાંસ્તિતિક્ષતે ॥- ॥
દુર્યોધને સૌબલે ચ કર્ણે દુઃશાસને તથા ।
એતેષ્વૈશ્વર્યમાધાય કથં ત્વં ભૂતિમિચ્છસિ ॥- ॥
એકસ્માત્વૃક્ષાદ્યજ્ઞપત્રાણિ રાજન્
સ્રુક્ચ દ્રૌણી પેઠનીપીડને ચ ।
એતસ્માદ્રાજન્બ્રુવતો મે નિબોધ
એકસ્માદ્વૈ જાયતેઽસચ્ચ સચ્ચ ॥- ॥
આત્મજ્ઞાનં સમારમ્ભસ્તિતિક્ષા ધર્મનિત્યતા ।
યમર્થાન્નાપકર્ષન્તિ સ વૈ પણ્દિત ઉચ્યતે ॥- ॥
નિષેવતે પ્રશસ્તાનિ નિન્દિતાનિ ન સેવતે ।
અનાસ્તિકઃ શ્રદ્દધાન એતત્પણ્ડિત લક્ષણમ્ ॥ 16॥
ક્રોધો હર્ષશ્ચ દર્પશ્ચ હ્રીસ્તમ્ભો માન્યમાનિતા ।
યમર્થાન્નાપકર્ષન્તિ સ વૈ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 17॥
યસ્ય કૃત્યં ન જાનન્તિ મન્ત્રં વા મન્ત્રિતં પરે ।
કૃતમેવાસ્ય જાનન્તિ સ વૈ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 18॥
યસ્ય કૃત્યં ન વિઘ્નન્તિ શીતમુષ્ણં ભયં રતિઃ ।
સમૃદ્ધિરસમૃદ્ધિર્વા સ વૈ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 19॥
યસ્ય સંસારિણી પ્રજ્ઞા ધર્માર્થાવનુવર્તતે ।
કામાદર્થં વૃણીતે યઃ સ વૈ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 20॥
યથાશક્તિ ચિકીર્ષન્તિ યથાશક્તિ ચ કુર્વતે ।
ન કિં ચિદવમન્યન્તે પણ્ડિતા ભરતર્ષભ ॥ 21॥
ક્ષિપ્રં વિજાનાતિ ચિરં શઋણોતિ
વિજ્ઞાય ચાર્થં ભજતે ન કામાત્ ।
નાસમ્પૃષ્ટો વ્યૌપયુઙ્ક્તે પરાર્થે
તત્પ્રજ્ઞાનં પ્રથમં પણ્ડિતસ્ય ॥ 22॥
નાપ્રાપ્યમભિવાઞ્છન્તિ નષ્ટં નેચ્છન્તિ શોચિતુમ્ ।
આપત્સુ ચ ન મુહ્યન્તિ નરાઃ પણ્ડિત બુદ્ધયઃ ॥ 23॥
નિશ્ચિત્ય યઃ પ્રક્રમતે નાન્તર્વસતિ કર્મણઃ ।
અવન્ધ્ય કાલો વશ્યાત્મા સ વૈ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 24॥
આર્ય કર્મણિ રાજ્યન્તે ભૂતિકર્માણિ કુર્વતે ।
હિતં ચ નાભ્યસૂયન્તિ પણ્ડિતા ભરતર્ષભ ॥ 25॥
ન હૃષ્યત્યાત્મસમ્માને નાવમાનેન તપ્યતે ।
ગાઙ્ગો હ્રદ ઇવાક્ષોભ્યો યઃ સ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 26॥
તત્ત્વજ્ઞઃ સર્વભૂતાનાં યોગજ્ઞઃ સર્વકર્મણામ્ ।
ઉપાયજ્ઞો મનુષ્યાણાં નરઃ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 27॥
પ્રવૃત્ત વાક્ચિત્રકથ ઊહવાન્પ્રતિભાનવાન્ ।
આશુ ગ્રન્થસ્ય વક્તા ચ સ વૈ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 28॥
શ્રુતં પ્રજ્ઞાનુગં યસ્ય પ્રજ્ઞા ચૈવ શ્રુતાનુગા ।
અસમ્ભિન્નાર્ય મર્યાદઃ પણ્ડિતાખ્યાં લભેત સઃ ॥ 29॥
અર્થં મહાન્તમાસદ્ય વિદ્યામૈશ્વર્યમેવ ચ ।
વિચરત્યસમુન્નદ્ધો યસ્ય પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥- ॥
અશ્રુતશ્ચ સમુન્નદ્ધો દરિદ્રશ્ચ મહામનાઃ ।
અર્થાંશ્ચાકર્મણા પ્રેપ્સુર્મૂઢ ઇત્યુચ્યતે બુધૈઃ ॥ 30॥
સ્વમર્થં યઃ પરિત્યજ્ય પરાર્થમનુતિષ્ઠતિ ।
મિથ્યા ચરતિ મિત્રાર્થે યશ્ચ મૂઢઃ સ ઉચ્યતે ॥ 31॥
અકામાં કામયતિ યઃ કામયાનાં પરિત્યજેત્ ।
બલવન્તં ચ યો દ્વેષ્ટિ તમાહુર્મૂઢચેતસમ્ ॥- ॥
અકામાન્કામયતિ યઃ કામયાનાન્પરિદ્વિષન્ ।
બલવન્તં ચ યો દ્વેષ્ટિ તમાહુર્મૂઢચેતસમ્ ॥ 32॥
અમિત્રં કુરુતે મિત્રં મિત્રં દ્વેષ્ટિ હિનસ્તિ ચ ।
કર્મ ચારભતે દુષ્ટં તમાહુર્મૂઢચેતસમ્ ॥ 33॥
સંસારયતિ કૃત્યાનિ સર્વત્ર વિચિકિત્સતે ।
ચિરં કરોતિ ક્ષિપ્રાર્થે સ મૂઢો ભરતર્ષભ ॥ 34॥
શ્રાદ્ધં પિતૃભ્યો ન દદાતિ દૈવતાનિ નાર્ચતિ ।
સુહૃન્મિત્રં ન લભતે તમાહુર્મૂઢચેતસમ્ ॥- ॥
અનાહૂતઃ પ્રવિશતિ અપૃષ્ટો બહુ ભાષતે ।
વિશ્વસત્યપ્રમત્તેષુ મૂઢ ચેતા નરાધમઃ ॥ 35॥
પરં ક્ષિપતિ દોષેણ વર્તમાનઃ સ્વયં તથા ।
યશ્ચ ક્રુધ્યત્યનીશઃ સન્સ ચ મૂઢતમો નરઃ ॥ 36॥
આત્મનો બલમાજ્ઞાય ધર્માર્થપરિવર્જિતમ્ ।
અલભ્યમિચ્છન્નૈષ્કર્મ્યાન્મૂઢ બુદ્ધિરિહોચ્યતે ॥ 37॥
અશિષ્યં શાસ્તિ યો રાજન્યશ્ચ શૂન્યમુપાસતે ।
કદર્યં ભજતે યશ્ચ તમાહુર્મૂઢચેતસમ્ ॥ 38॥
અર્થં મહાન્તમાસાદ્ય વિદ્યામૈશ્વર્યમેવ વા ।
વિચરત્યસમુન્નદ્ધો યઃ સ પણ્ડિત ઉચ્યતે ॥ 39॥
એકઃ સમ્પન્નમશ્નાતિ વસ્તે વાસશ્ચ શોભનમ્ ।
યોઽસંવિભજ્ય ભૃત્યેભ્યઃ કો નૃશંસતરસ્તતઃ ॥ 40॥
એકઃ પાપાનિ કુરુતે ફલં ભુઙ્ક્તે મહાજનઃ ।
ભોક્તારો વિપ્રમુચ્યન્તે કર્તા દોષેણ લિપ્યતે ॥ 41॥
એકં હન્યાન્ન વાહન્યાદિષુર્મુક્તો ધનુષ્મતા ।
બુદ્ધિર્બુદ્ધિમતોત્સૃષ્ટા હન્યાદ્રાષ્ટ્રં સરાજકમ્ ॥ 42॥
એકયા દ્વે વિનિશ્ચિત્ય ત્રીંશ્ચતુર્ભિર્વશે કુરુ ।
પઞ્ચ જિત્વા વિદિત્વા ષટ્સપ્ત હિત્વા સુખી ભવ ॥ 43॥
એકં વિષરસો હન્તિ શસ્ત્રેણૈકશ્ચ વધ્યતે ।
સરાષ્ટ્રં સ પ્રજં હન્તિ રાજાનં મન્ત્રવિસ્રવઃ ॥ 44॥
એકઃ સ્વાદુ ન ભુઞ્જીત એકશ્ચાર્થાન્ન ચિન્તયેત્ ।
એકો ન ગચ્છેદધ્વાનં નૈકઃ સુપ્તેષુ જાગૃયાત્ ॥ 45॥
એકમેવાદ્વિતીયં તદ્યદ્રાજન્નાવબુધ્યસે ।
સત્યં સ્વર્ગસ્ય સોપાનં પારાવારસ્ય નૌરિવ ॥ 46॥
એકઃ ક્ષમાવતાં દોષો દ્વિતીયો નોપલભ્યતે ।
યદેનં ક્ષમયા યુક્તમશક્તં મન્યતે જનઃ ॥ 47॥
સોઽસ્ય દોષો ન મન્તવ્યઃ ક્ષમા હિ પરમં બલમ્ ।
ક્ષમા ગુણો હ્યશક્તાનાં શક્તાનાં ભૂષણં તથા ॥- ॥
ક્ષમા વશીકૃતિર્લોકે ક્ષમયા કિં ન સાધ્યતે ।
શાન્તિશઙ્ખઃ કરે યસ્ય કિં કરિષ્યતિ દુર્જનઃ ॥- ॥
અતૃણે પતિતો વહ્નિઃ સ્વયમેવોપશામ્યતિ ।
અક્ષમાવાન્પરં દોષૈરાત્માનં ચૈવ યોજયેત્ ॥- ॥
એકો ધર્મઃ પરં શ્રેયઃ ક્ષમૈકા શાન્તિરુત્તમા ।
વિદ્યૈકા પરમા દૃષ્ટિરહિંસૈકા સુખાવહા ॥ 48॥
દ્વાવિમૌ ગ્રસતે ભૂમિઃ સર્પો બિલશયાનિવ ।
રાજાનં ચાવિરોદ્ધારં બ્રાહ્મણં ચાપ્રવાસિનમ્ ॥ 49॥
દ્વે કર્મણી નરઃ કુર્વન્નસ્મિઁલ્લોકે વિરોચતે ।
અબ્રુવન્પરુષં કિં ચિદસતો નાર્થયંસ્તથા ॥ 50॥
દ્વાવિમૌ પુરુષવ્યાઘ્ર પરપ્રત્યય કારિણૌ ।
સ્ત્રિયઃ કામિત કામિન્યો લોકઃ પૂજિત પૂજકઃ ॥ 51॥
દ્વાવિમૌ કણ્ટકૌ તીક્ષ્ણૌ શરીરપરિશોષણૌ ।
યશ્ચાધનઃ કામયતે યશ્ચ કુપ્યત્યનીશ્વરઃ ॥ 52॥
દ્વાવેવ ન વિરાજેતે વિપરીતેન કર્મણા ।
ગૃહસ્થશ્ચ નિરારમ્ભઃ કાર્યવાંશ્ચૈવ ભિક્ષુકઃ ॥- ॥
દ્વાવિમૌ પુરુષૌ રાજન્સ્વર્ગસ્ય પરિ તિષ્ઠતઃ ।
પ્રભુશ્ચ ક્ષમયા યુક્તો દરિદ્રશ્ચ પ્રદાનવાન્ ॥ 53॥
ન્યાયાગતસ્ય દ્રવ્યસ્ય બોદ્ધવ્યૌ દ્વાવતિક્રમૌ ।
અપાત્રે પ્રતિપત્તિશ્ચ પાત્રે ચાપ્રતિપાદનમ્ ॥ 54॥
દ્વાવમ્ભસિ નિવેષ્ટવ્યૌ ગલે બદ્ધ્વા દૃઢં શિલામ્ ।
ધનવન્તમદાતારં દરિદ્રં ચાતપસ્વિનમ્ ॥- ॥
દ્વાવિમૌ પુરુષવ્યાઘ્ર સુર્યમણ્ડલભેદિનૌ ।
પરિવ્રાડ્યોગયુક્તશ્ચ રણે ચાભિમુખો હતઃ ॥- ॥
ત્રયો ન્યાયા મનુષ્યાણાં શ્રૂયન્તે ભરતર્ષભ ।
કનીયાન્મધ્યમઃ શ્રેષ્ઠ ઇતિ વેદવિદો વિદુઃ ॥ 55॥
ત્રિવિધાઃ પુરુષા રાજન્નુત્તમાધમમધ્યમાઃ ।
નિયોજયેદ્યથાવત્તાંસ્ત્રિવિધેષ્વેવ કર્મસુ ॥ 56॥
ત્રય એવાધના રાજન્ભાર્યા દાસસ્તથા સુતઃ ।
યત્તે સમધિગચ્છન્તિ યસ્ય તે તસ્ય તદ્ધનમ્ ॥ 57॥
હરણં ચ પરસ્વાનાં પરદારાભિમર્શનમ્ ।
સુહૃદશ્ચ પરિત્યાગસ્ત્રયો દોષા ક્ષયાવહઃ ॥- ॥
ત્રિવિધં નરકસ્યેદં દ્વારં નાશનમાત્મનઃ ।
કામઃ ક્રોધસ્તથા લોભસ્તસ્માદેતત્ત્રયં ત્યજેત્ ॥- ॥
વરપ્રદાનં રાજ્યાં ચ પુત્રજન્મ ચ ભારત ।
શત્રોશ્ચ મોક્ષણં કૃચ્છ્રાત્ત્રીણિ ચૈકં ચ તત્સમમ્ ॥- ॥
ભક્તં ચ બજમાનં ચ તવાસ્મીતિ વાદિનમ્ ।
ત્રીનેતાન્ શરણં પ્રાપ્તાન્વિષમેઽપિ ન સન્ત્યજેત્ ॥- ॥
ચત્વારિ રાજ્ઞા તુ મહાબલેન
વર્જ્યાન્યાહુઃ પણ્ડિતસ્તાનિ વિદ્યાત્ ।
અલ્પપ્રજ્ઞૈઃ સહ મન્ત્રં ન કુર્યાન્
ન દીર્ઘસૂત્રૈરલસૈશ્ચારણૈશ્ચ ॥ 58॥
ચત્વારિ તે તાત ગૃહે વસન્તુ
શ્રિયાભિજુષ્ટસ્ય ગૃહસ્થ ધર્મે ।
વૃદ્ધો જ્ઞાતિરવસન્નઃ કુલીનઃ
સખા દરિદ્રો ભગિની ચાનપત્યા ॥ 59॥
ચત્વાર્યાહ મહારાજ સદ્યસ્કાનિ બૃહસ્પતિઃ ।
પૃચ્છતે ત્રિદશેન્દ્રાય તાનીમાનિ નિબોધ મે ॥ 60॥
દેવતાનાં ચ સઙ્કલ્પમનુભાવં ચ ધીમતામ્ ।
વિનયં કૃતવિદ્યાનાં વિનાશં પાપકર્મણામ્ ॥ 61॥
ચત્વારિ કર્માણ્યભયઙ્કરાણિ
ભયં પ્રયચ્છન્ત્યયથાકૃતાનિ ।
માનાગ્નિહોત્રં ઉત માનમૌનં
માનેનાધીતમુત માનયજ્ઞઃ ॥- ॥
પઞ્ચાગ્નયો મનુષ્યેણ પરિચર્યાઃ પ્રયત્નતઃ ।
પિતા માતાગ્નિરાત્મા ચ ગુરુશ્ચ ભરતર્ષભ ॥ 62॥
પઞ્ચૈવ પૂજયઁલ્લોકે યશઃ પ્રાપ્નોતિ કેવલમ્ ।
દેવાન્પિતૄન્મનુષ્યાંશ્ચ ભિક્ષૂનતિથિપઞ્ચમાન્ ॥ 63॥
પઞ્ચ ત્વાનુગમિષ્યન્તિ યત્ર યત્ર ગમિષ્યસિ ।
મિત્રાણ્યમિત્રા મધ્યસ્થા ઉપજીવ્યોપજીવિનઃ ॥ 64॥
પઞ્ચેન્દ્રિયસ્ય મર્ત્યસ્ય છિદ્રં ચેદેકમિન્દ્રિયમ્ ।
તતોઽસ્ય સ્રવતિ પ્રજ્ઞા દૃતેઃ પાદાદિવોદકમ્ ॥ 65॥
ષડ્દોષાઃ પુરુષેણેહ હાતવ્યા ભૂતિમિચ્છતા ।
નિદ્રા તન્દ્રી ભયં ક્રોધ આલસ્યં દીર્ઘસૂત્રતા ॥ 66॥
ષડિમાન્પુરુષો જહ્યાદ્ભિન્નાં નાવમિવાર્ણવે ।
અપ્રવક્તારમાચાર્યમનધીયાનમૃત્વિજમ્ ॥ 67॥
અરક્ષિતારં રાજાનં ભાર્યાં ચાપ્રિય વાદિનીમ્ ।
ગ્રામકારં ચ ગોપાલં વનકામં ચ નાપિતમ્ ॥ 68॥
ષડેવ તુ ગુણાઃ પુંસા ન હાતવ્યાઃ કદાચન ।
સત્યં દાનમનાલસ્યમનસૂયા ક્ષમા ધૃતિઃ ॥ 69॥
અર્થાગમો નિત્યમરોગિતા ચ
પ્રિયા ચ ભાર્યા પ્રિયવાદિની ચ ।
વશ્યશ્ચ પુત્રોઽર્થકરી ચ વિદ્યા
ષટ્ જીવલોકસ્ય સુખાનિ રાજન્ ॥- ॥
ષણ્ણામાત્મનિ નિત્યાનામૈશ્વર્યં યોઽધિગચ્છતિ ।
ન સ પાપૈઃ કુતોઽનર્થૈર્યુજ્યતે વિજિતેન્દ્રિયઃ ॥ 70॥
ષડિમે ષટ્સુ જીવન્તિ સપ્તમો નોપલભ્યતે ।
ચોરાઃ પ્રમત્તે જીવન્તિ વ્યાધિતેષુ ચિકિત્સકાઃ ॥ 71॥
પ્રમદાઃ કામયાનેષુ યજમાનેષુ યાજકાઃ ।
રાજા વિવદમાનેષુ નિત્યં મૂર્ખેષુ પણ્ડિતાઃ ॥ 72॥
ષડિમાનિ વિનશ્યન્તિ મુહૂર્તમનવેક્ષણાત્ ।
ગાવઃ સેવા કૃષિર્ભાર્યા વિદ્યા વૃષલસઙ્ગતિઃ ॥- ॥
ષડેતે હ્યવમન્યન્તે નિત્યં પૂર્વોપકારિણમ્ ।
આચાર્યં શિક્ષિતા શિષ્યાઃ કૃતદારશ્ચ માતરમ્ ॥- ॥
નારિં વિગતકામસ્તુ કૃતાર્થાશ્ચ પ્રયોજકમ્ ।
નાવં નિસ્તીર્ણકાન્તારા નાતુરાશ્ચ ચિકિત્સકમ્ ॥- ॥
આરોગ્યમાનૃણ્યમવિપ્રવાસઃ
સદ્ભિર્મનુષ્યૈઃ સહ સમ્પ્રયોગઃ ।
સ્વપ્રત્યયા વૃત્તિરભીતવાસઃ
ષટ્ જીવલોકસ્ય સુખાનિ રાજન્ ॥- ॥
ઈર્ષુર્ઘૃણી નસન્તુષ્ટઃ ક્રોધનો નિત્યશઙ્કિતઃ ।
પરભાગ્યોપજીવી ચ ષડેતે નિત્યદુઃખિતાઃ ॥- ॥
સપ્ત દોષાઃ સદા રાજ્ઞા હાતવ્યા વ્યસનોદયાઃ ।
પ્રાયશો યૈર્વિનશ્યન્તિ કૃતમૂલાશ્ચ પાર્થિવાઃ ॥ 73॥
સ્ત્રિયોઽક્ષા મૃગયા પાનં વાક્પારુષ્યં ચ પઞ્ચમમ્ ।
મહચ્ચ દણ્ડપારુષ્યમર્થદૂષણમેવ ચ ॥ 74॥
અષ્ટૌ પૂર્વનિમિત્તાનિ નરસ્ય વિનશિષ્યતઃ ।
બ્રાહ્મણાન્પ્રથમં દ્વેષ્ટિ બ્રાહ્મણૈશ્ચ વિરુધ્યતે ॥ 75॥
બ્રાહ્મણ સ્વાનિ ચાદત્તે બ્રાહ્મણાંશ્ચ જિઘાંસતિ ।
રમતે નિન્દયા ચૈષાં પ્રશંસાં નાભિનન્દતિ ॥ 76॥
નૈતાન્સ્મરતિ કૃત્યેષુ યાચિતશ્ચાભ્યસૂયતિ ।
એતાન્દોષાન્નરઃ પ્રાજ્ઞો બુદ્ધ્યા બુદ્ધ્વા વિવર્જયેત્ ॥ 77॥
અષ્ટાવિમાનિ હર્ષસ્ય નવ નીતાનિ ભારત ।
વર્તમાનાનિ દૃશ્યન્તે તાન્યેવ સુસુખાન્યપિ ॥ 78॥
સમાગમશ્ચ સખિભિર્મહાંશ્ચૈવ ધનાગમઃ ।
પુત્રેણ ચ પરિષ્વઙ્ગઃ સન્નિપાતશ્ચ મૈથુને ॥ 79॥
સમયે ચ પ્રિયાલાપઃ સ્વયૂથેષુ ચ સન્નતિઃ ।
અભિપ્રેતસ્ય લાભશ્ચ પૂજા ચ જનસંસદિ ॥ 80॥
અષ્ટૌ ગુણાઃ પુરુષં દીપયન્તિ
પ્રજ્ઞા ચ કૌલ્યં ચ દમઃ શ્રુતં ચ ।
પરાક્રમશ્ચાબહુભાષિતા ચ
દાનં યથાશક્તિ કૃતજ્ઞતા ચ ॥- ॥
નવદ્વારમિદં વેશ્મ ત્રિસ્થૂણં પઞ્ચ સાક્ષિકમ્ ।
ક્ષેત્રજ્ઞાધિષ્ઠિતં વિદ્વાન્યો વેદ સ પરઃ કવિઃ ॥ 81॥
દશ ધર્મં ન જાનન્તિ ધૃતરાષ્ટ્ર નિબોધ તાન્ ।
મત્તઃ પ્રમત્ત ઉન્મત્તઃ શ્રાન્તઃ ક્રુદ્ધો બુભુક્ષિતઃ ॥ 82॥
ત્વરમાણશ્ચ ભીરુશ્ચ લુબ્ધઃ કામી ચ તે દશ ।
તસ્માદેતેષુ ભાવેષુ ન પ્રસજ્જેત પણ્ડિતઃ ॥ 83॥
અત્રૈવોદાહરન્તીમમિતિહાસં પુરાતનમ્ ।
પુત્રાર્થમસુરેન્દ્રેણ ગીતં ચૈવ સુધન્વના ॥ 84॥
યઃ કામમન્યૂ પ્રજહાતિ રાજા
પાત્રે પ્રતિષ્ઠાપયતે ધનં ચ ।
વિશેષવિચ્છ્રુતવાન્ક્ષિપ્રકારી
તં સર્વલોકઃ કુરુતે પ્રમાણમ્ ॥ 85॥
જાનાતિ વિશ્વાસયિતું મનુષ્યાન્
વિજ્ઞાત દોષેષુ દધાતિ દણ્ડમ્ ।
જાનાતિ માત્રાં ચ તથા ક્ષમાં ચ
તં તાદૃશં શ્રીર્જુષતે સમગ્રા ॥ 86॥
સુદુર્બલં નાવજાનાતિ કઞ્ચિદ્-
યુક્તો રિપું સેવતે બુદ્ધિપૂર્વમ્ ।
ન વિગ્રહં રોચયતે બલસ્થૈઃ
કાલે ચ યો વિક્રમતે સ ધીરઃ ॥ 87॥
પ્રાપ્યાપદં ન વ્યથતે કદા ચિદ્
ઉદ્યોગમન્વિચ્છતિ ચાપ્રમત્તઃ ।
દુઃખં ચ કાલે સહતે જિતાત્મા
ધુરન્ધરસ્તસ્ય જિતાઃ સપત્નાઃ ॥ 88॥
અનર્થકં વિપ્ર વાસં ગૃહેભ્યઃ
પાપૈઃ સન્ધિં પરદારાભિમર્શમ્ ।
દમ્ભં સ્તૈન્યં પૈશુનં મદ્ય પાનં
ન સેવતે યઃ સ સુખી સદૈવ ॥ 89॥
ન સંરમ્ભેણારભતેઽર્થવર્ગમ્
આકારિતઃ શંસતિ તથ્યમેવ ।
ન માત્રાર્થે રોચયતે વિવાદં
નાપૂજિતઃ કુપ્યતિ ચાપ્યમૂઢઃ ॥ 90॥
ન યોઽભ્યસૂયત્યનુકમ્પતે ચ
ન દુર્બલઃ પ્રાતિભાવ્યં કરોતિ ।
નાત્યાહ કિં ચિત્ક્ષમતે વિવાદં
સર્વત્ર તાદૃગ્લભતે પ્રશંસામ્ ॥ 91॥
યો નોદ્ધતં કુરુતે જાતુ વેષં
ન પૌરુષેણાપિ વિકત્થતેઽન્યાન્ ।
ન મૂર્ચ્છિતઃ કટુકાન્યાહ કિં ચિત્
પ્રિયં સદા તં કુરુતે જનોઽપિ ॥ 92॥
ન વૈરમુદ્દીપયતિ પ્રશાન્તં
ન દર્મમારોહતિ નાસ્તમેતિ ।
ન દુર્ગતોઽસ્મીતિ કરોતિ મન્યું
તમાર્ય શીલં પરમાહુરગ્ર્યમ્ ॥ 93॥
ન સ્વે સુખે વૈ કુરુતે પ્રહર્ષં
નાન્યસ્ય દુઃખે ભવતિ પ્રતીતઃ ।
દત્ત્વા ન પશ્ચાત્કુરુતેઽનુતાપં
ન કત્થતે સત્પુરુષાર્ય શીલઃ ॥ 94॥
દેશાચારાન્સમયાઞ્જાતિધર્માન્
બુભૂષતે યસ્તુ પરાવરજ્ઞઃ ।
સ તત્ર તત્રાધિગતઃ સદૈવ
મહાજનસ્યાધિપત્યં કરોતિ ॥ 95॥
દમ્ભં મોહં મત્સરં પાપકૃત્યં
રાજદ્વિષ્ટં પૈશુનં પૂગવૈરમ્ ।
મત્તોન્મત્તૈર્દુર્જનૈશ્ચાપિ વાદં
યઃ પ્રજ્ઞાવાન્વર્જયેત્સ પ્રધાનઃ ॥ 96॥
દમં શૌચં દૈવતં મઙ્ગલાનિ
પ્રાયશ્ચિત્તં વિવિધાઁલ્લોકવાદાન્ ।
એતાનિ યઃ કુરુતે નૈત્યકાનિ
તસ્યોત્થાનં દેવતા રાધયન્તિ ॥ 97॥
સમૈર્વિવાહં કુરુતે ન હીનૈઃ
સમૈઃ સખ્યં વ્યવહારં કથાશ્ચ ।
ગુણૈર્વિશિષ્ટાંશ્ચ પુરો દધાતિ
વિપશ્ચિતસ્તસ્ય નયાઃ સુનીતાઃ ॥ 98॥
મિતં ભુઙ્ક્તે સંવિભજ્યાશ્રિતેભ્યો
મિતં સ્વપિત્યમિતં કર્મકૃત્વા ।
દદાત્યમિત્રેષ્વપિ યાચિતઃ સં-
સ્તમાત્મવન્તં પ્રજહાત્યનર્થાઃ ॥ 99॥
ચિકીર્ષિતં વિપ્રકૃતં ચ યસ્ય
નાન્યે જનાઃ કર્મ જાનન્તિ કિં ચિત્ ।
મન્ત્રે ગુપ્તે સમ્યગનુષ્ઠિતે ચ
સ્વલ્પો નાસ્ય વ્યથતે કશ્ચિદર્થઃ ॥ 100॥
યઃ સર્વભૂતપ્રશમે નિવિષ્ટઃ
સત્યો મૃદુર્દાનકૃચ્છુદ્ધ ભાવઃ ।
અતીવ સઞ્જ્ઞાયતે જ્ઞાતિમધ્યે
મહામણિર્જાત્ય ઇવ પ્રસન્નઃ ॥ 101॥
ય આત્મનાપત્રપતે ભૃશં નરઃ
સ સર્વલોકસ્ય ગુરુર્ભવત્યુત ।
અનન્ત તેજાઃ સુમનાઃ સમાહિતઃ
સ્વતેજસા સૂર્ય ઇવાવભાસતે ॥ 102॥
વને જાતાઃ શાપદગ્ધસ્ય રાજ્ઞઃ
પાણ્ડોઃ પુત્રાઃ પઞ્ચ પઞ્ચેન્દ્ર કલ્પાઃ ।
ત્વયૈવ બાલા વર્ધિતાઃ શિક્ષિતાશ્ચ
તવાદેશં પાલયન્ત્યામ્બિકેય ॥ 103॥
પ્રદાયૈષામુચિતં તાત રાજ્યં
સુખી પુત્રૈઃ સહિતો મોદમાનઃ ।
ન દેવાનાં નાપિ ચ માનુષાણાં
ભવિષ્યસિ ત્વં તર્કણીયો નરેન્દ્ર ॥ 104॥
॥ ઇતિ શ્રીમહાભારતે ઉદ્યોગપર્વણિ પ્રજાગરપર્વણિ
વિદુરનીતિવાક્યે ત્રયસ્ત્રિંશોઽધ્યાયઃ ॥ 33 ॥
Roman (IAST) Transliteration
|| atha śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ ||
vaiśampāyana uvāca |
dvāḥsthaṃ prāha mahāprājño dhṛtarāṣṭro mahīpatiḥ |
viduraṃ draṣṭumicchāmi tamihānaya māciram || 1||
prahito dhṛtarāṣṭreṇa dūtaḥ kṣattāramabravīt |
īśvarastvāṃ mahārājo mahāprājña didṛkṣati || 2||
evamuktastu viduraḥ prāpya rājaniveśanam |
abravīddhṛtarāṣṭrāya dvāḥstha māṃ prativedaya || 3||
dvāḥstha uvāca |
viduro'yamanuprāpto rājendra tava śāsanāt |
draṣṭumicchati te pādau kiṃ karotu praśādhi mām || 4||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
praveśaya mahāprājñaṃ viduraṃ dīrghadarśinam |
ahaṃ hi vidurasyāsya nākālyo jātu darśane || 5||
dvāḥstha uvāca |
praviśāntaḥ puraṃ kṣattarmahārājasya dhīmataḥ |
na hi te darśane'kālyo jātu rājā bravīti mām || 6||
vaiśampāyana uvāca |
tataḥ praviśya viduro dhṛtarāṣṭra niveśanam |
abravītprāñjalirvākyaṃ cintayānaṃ narādhipam || 7||
viduro'haṃ mahāprājña samprāptastava śāsanāt |
yadi kiṃ cana kartavyamayamasmi praśādhi mām || 8||
dhṛtaraṣtra uvāca |
sañjayo vidura prāpto garhayitvā ca māṃ gataḥ |
ajātaśatroḥ śvo vākyaṃ sabhāmadhye sa vakṣyati || 9||
tasyādya kuruvīrasya na vijñātaṃ vaco mayā |
tanme dahati gātrāṇi tadakārṣītprajāgaram || 10||
jāgrato dahyamānasya śreyo yadiha paśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalo hyasi || 11||
yataḥ prāptaḥ sañjayaḥ pāṇḍavebhyo
na me yathāvanmanasaḥ praśāntiḥ |
savendriyāṇyaprakṛtiṃ gatāni
kiṃ vakṣyatītyeva hi me'dya cintā || 12||
tanme brūhi vidura tvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yathā ca nastāta hitaṃ bhavecca
prajāśca sarvāḥ sukhitā bhaveyuḥ ||- ||
vidura uvāca |
abhiyuktaṃ balavatā durbalaṃ hīnasādhanam |
hṛtasvaṃ kāminaṃ coramāviśanti prajāgarāḥ || 13||
kaccidetairmahādoṣairna spṛṣṭo'si narādhipa |
kaccinna paravitteṣu gṛdhyanviparitapyase || 14||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
śrotumicchāmi te dharmyaṃ paraṃ naiḥśreyasaṃ vacaḥ |
asminrājarṣivaṃśe hi tvamekaḥ prājñasammataḥ || 15||
vidura uvāca |
rajā lakṣaṇasampannastrailokyasyādhipo bhavet |
preṣyaste preṣitaścaiva dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ ||- ||
viparītataraśca tvaṃ bhāgadheye na sammataḥ |
arciṣāṃ prakṣayāccaiva dharmātmā dharmakovidaḥ ||- ||
ānṛśaṃsyādanukrośāddharmātsatyātparākramāt |
gurutvāttvayi samprekṣya bahūnkleṣāṃstitikṣate ||- ||
duryodhane saubale ca karṇe duḥśāsane tathā |
eteṣvaiśvaryamādhāya kathaṃ tvaṃ bhūtimicchasi ||- ||
ekasmātvṛkṣādyajñapatrāṇi rājan
srukca drauṇī peṭhanīpīḍane ca |
etasmādrājanbruvato me nibodha
ekasmādvai jāyate'sacca sacca ||- ||
ātmajñānaṃ samārambhastitikṣā dharmanityatā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇdita ucyate ||- ||
niṣevate praśastāni ninditāni na sevate |
anāstikaḥ śraddadhāna etatpaṇḍita lakṣaṇam || 16||
krodho harṣaśca darpaśca hrīstambho mānyamānitā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇḍita ucyate || 17||
yasya kṛtyaṃ na jānanti mantraṃ vā mantritaṃ pare |
kṛtamevāsya jānanti sa vai paṇḍita ucyate || 18||
yasya kṛtyaṃ na vighnanti śītamuṣṇaṃ bhayaṃ ratiḥ |
samṛddhirasamṛddhirvā sa vai paṇḍita ucyate || 19||
yasya saṃsāriṇī prajñā dharmārthāvanuvartate |
kāmādarthaṃ vṛṇīte yaḥ sa vai paṇḍita ucyate || 20||
yathāśakti cikīrṣanti yathāśakti ca kurvate |
na kiṃ cidavamanyante paṇḍitā bharatarṣabha || 21||
kṣipraṃ vijānāti ciraṃ śaṛṇoti
vijñāya cārthaṃ bhajate na kāmāt |
nāsampṛṣṭo vyaupayuṅkte parārthe
tatprajñānaṃ prathamaṃ paṇḍitasya || 22||
nāprāpyamabhivāñchanti naṣṭaṃ necchanti śocitum |
āpatsu ca na muhyanti narāḥ paṇḍita buddhayaḥ || 23||
niścitya yaḥ prakramate nāntarvasati karmaṇaḥ |
avandhya kālo vaśyātmā sa vai paṇḍita ucyate || 24||
ārya karmaṇi rājyante bhūtikarmāṇi kurvate |
hitaṃ ca nābhyasūyanti paṇḍitā bharatarṣabha || 25||
na hṛṣyatyātmasammāne nāvamānena tapyate |
gāṅgo hrada ivākṣobhyo yaḥ sa paṇḍita ucyate || 26||
tattvajñaḥ sarvabhūtānāṃ yogajñaḥ sarvakarmaṇām |
upāyajño manuṣyāṇāṃ naraḥ paṇḍita ucyate || 27||
pravṛtta vākcitrakatha ūhavānpratibhānavān |
āśu granthasya vaktā ca sa vai paṇḍita ucyate || 28||
śrutaṃ prajñānugaṃ yasya prajñā caiva śrutānugā |
asambhinnārya maryādaḥ paṇḍitākhyāṃ labheta saḥ || 29||
arthaṃ mahāntamāsadya vidyāmaiśvaryameva ca |
vicaratyasamunnaddho yasya paṇḍita ucyate ||- ||
aśrutaśca samunnaddho daridraśca mahāmanāḥ |
arthāṃścākarmaṇā prepsurmūḍha ityucyate budhaiḥ || 30||
svamarthaṃ yaḥ parityajya parārthamanutiṣṭhati |
mithyā carati mitrārthe yaśca mūḍhaḥ sa ucyate || 31||
akāmāṃ kāmayati yaḥ kāmayānāṃ parityajet |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
akāmānkāmayati yaḥ kāmayānānparidviṣan |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam || 32||
amitraṃ kurute mitraṃ mitraṃ dveṣṭi hinasti ca |
karma cārabhate duṣṭaṃ tamāhurmūḍhacetasam || 33||
saṃsārayati kṛtyāni sarvatra vicikitsate |
ciraṃ karoti kṣiprārthe sa mūḍho bharatarṣabha || 34||
śrāddhaṃ pitṛbhyo na dadāti daivatāni nārcati |
suhṛnmitraṃ na labhate tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
anāhūtaḥ praviśati apṛṣṭo bahu bhāṣate |
viśvasatyapramatteṣu mūḍha cetā narādhamaḥ || 35||
paraṃ kṣipati doṣeṇa vartamānaḥ svayaṃ tathā |
yaśca krudhyatyanīśaḥ sansa ca mūḍhatamo naraḥ || 36||
ātmano balamājñāya dharmārthaparivarjitam |
alabhyamicchannaiṣkarmyānmūḍha buddhirihocyate || 37||
aśiṣyaṃ śāsti yo rājanyaśca śūnyamupāsate |
kadaryaṃ bhajate yaśca tamāhurmūḍhacetasam || 38||
arthaṃ mahāntamāsādya vidyāmaiśvaryameva vā |
vicaratyasamunnaddho yaḥ sa paṇḍita ucyate || 39||
ekaḥ sampannamaśnāti vaste vāsaśca śobhanam |
yo'saṃvibhajya bhṛtyebhyaḥ ko nṛśaṃsatarastataḥ || 40||
ekaḥ pāpāni kurute phalaṃ bhuṅkte mahājanaḥ |
bhoktāro vipramucyante kartā doṣeṇa lipyate || 41||
ekaṃ hanyānna vāhanyādiṣurmukto dhanuṣmatā |
buddhirbuddhimatotsṛṣṭā hanyādrāṣṭraṃ sarājakam || 42||
ekayā dve viniścitya trīṃścaturbhirvaśe kuru |
pañca jitvā viditvā ṣaṭsapta hitvā sukhī bhava || 43||
ekaṃ viṣaraso hanti śastreṇaikaśca vadhyate |
sarāṣṭraṃ sa prajaṃ hanti rājānaṃ mantravisravaḥ || 44||
ekaḥ svādu na bhuñjīta ekaścārthānna cintayet |
eko na gacchedadhvānaṃ naikaḥ supteṣu jāgṛyāt || 45||
ekamevādvitīyaṃ tadyadrājannāvabudhyase |
satyaṃ svargasya sopānaṃ pārāvārasya nauriva || 46||
ekaḥ kṣamāvatāṃ doṣo dvitīyo nopalabhyate |
yadenaṃ kṣamayā yuktamaśaktaṃ manyate janaḥ || 47||
so'sya doṣo na mantavyaḥ kṣamā hi paramaṃ balam |
kṣamā guṇo hyaśaktānāṃ śaktānāṃ bhūṣaṇaṃ tathā ||- ||
kṣamā vaśīkṛtirloke kṣamayā kiṃ na sādhyate |
śāntiśaṅkhaḥ kare yasya kiṃ kariṣyati durjanaḥ ||- ||
atṛṇe patito vahniḥ svayamevopaśāmyati |
akṣamāvānparaṃ doṣairātmānaṃ caiva yojayet ||- ||
eko dharmaḥ paraṃ śreyaḥ kṣamaikā śāntiruttamā |
vidyaikā paramā dṛṣṭirahiṃsaikā sukhāvahā || 48||
dvāvimau grasate bhūmiḥ sarpo bilaśayāniva |
rājānaṃ cāviroddhāraṃ brāhmaṇaṃ cāpravāsinam || 49||
dve karmaṇī naraḥ kurvannasmi~lloke virocate |
abruvanparuṣaṃ kiṃ cidasato nārthayaṃstathā || 50||
dvāvimau puruṣavyāghra parapratyaya kāriṇau |
striyaḥ kāmita kāminyo lokaḥ pūjita pūjakaḥ || 51||
dvāvimau kaṇṭakau tīkṣṇau śarīrapariśoṣaṇau |
yaścādhanaḥ kāmayate yaśca kupyatyanīśvaraḥ || 52||
dvāveva na virājete viparītena karmaṇā |
gṛhasthaśca nirārambhaḥ kāryavāṃścaiva bhikṣukaḥ ||- ||
dvāvimau puruṣau rājansvargasya pari tiṣṭhataḥ |
prabhuśca kṣamayā yukto daridraśca pradānavān || 53||
nyāyāgatasya dravyasya boddhavyau dvāvatikramau |
apātre pratipattiśca pātre cāpratipādanam || 54||
dvāvambhasi niveṣṭavyau gale baddhvā dṛḍhaṃ śilām |
dhanavantamadātāraṃ daridraṃ cātapasvinam ||- ||
dvāvimau puruṣavyāghra suryamaṇḍalabhedinau |
parivrāḍyogayuktaśca raṇe cābhimukho hataḥ ||- ||
trayo nyāyā manuṣyāṇāṃ śrūyante bharatarṣabha |
kanīyānmadhyamaḥ śreṣṭha iti vedavido viduḥ || 55||
trividhāḥ puruṣā rājannuttamādhamamadhyamāḥ |
niyojayedyathāvattāṃstrividheṣveva karmasu || 56||
traya evādhanā rājanbhāryā dāsastathā sutaḥ |
yatte samadhigacchanti yasya te tasya taddhanam || 57||
haraṇaṃ ca parasvānāṃ paradārābhimarśanam |
suhṛdaśca parityāgastrayo doṣā kṣayāvahaḥ ||- ||
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ tyajet ||- ||
varapradānaṃ rājyāṃ ca putrajanma ca bhārata |
śatrośca mokṣaṇaṃ kṛcchrāttrīṇi caikaṃ ca tatsamam ||- ||
bhaktaṃ ca bajamānaṃ ca tavāsmīti vādinam |
trīnetān śaraṇaṃ prāptānviṣame'pi na santyajet ||- ||
catvāri rājñā tu mahābalena
varjyānyāhuḥ paṇḍitastāni vidyāt |
alpaprajñaiḥ saha mantraṃ na kuryān
na dīrghasūtrairalasaiścāraṇaiśca || 58||
catvāri te tāta gṛhe vasantu
śriyābhijuṣṭasya gṛhastha dharme |
vṛddho jñātiravasannaḥ kulīnaḥ
sakhā daridro bhaginī cānapatyā || 59||
catvāryāha mahārāja sadyaskāni bṛhaspatiḥ |
pṛcchate tridaśendrāya tānīmāni nibodha me || 60||
devatānāṃ ca saṅkalpamanubhāvaṃ ca dhīmatām |
vinayaṃ kṛtavidyānāṃ vināśaṃ pāpakarmaṇām || 61||
catvāri karmāṇyabhayaṅkarāṇi
bhayaṃ prayacchantyayathākṛtāni |
mānāgnihotraṃ uta mānamaunaṃ
mānenādhītamuta mānayajñaḥ ||- ||
pañcāgnayo manuṣyeṇa paricaryāḥ prayatnataḥ |
pitā mātāgnirātmā ca guruśca bharatarṣabha || 62||
pañcaiva pūjaya~lloke yaśaḥ prāpnoti kevalam |
devānpitṝnmanuṣyāṃśca bhikṣūnatithipañcamān || 63||
pañca tvānugamiṣyanti yatra yatra gamiṣyasi |
mitrāṇyamitrā madhyasthā upajīvyopajīvinaḥ || 64||
pañcendriyasya martyasya chidraṃ cedekamindriyam |
tato'sya sravati prajñā dṛteḥ pādādivodakam || 65||
ṣaḍdoṣāḥ puruṣeṇeha hātavyā bhūtimicchatā |
nidrā tandrī bhayaṃ krodha ālasyaṃ dīrghasūtratā || 66||
ṣaḍimānpuruṣo jahyādbhinnāṃ nāvamivārṇave |
apravaktāramācāryamanadhīyānamṛtvijam || 67||
arakṣitāraṃ rājānaṃ bhāryāṃ cāpriya vādinīm |
grāmakāraṃ ca gopālaṃ vanakāmaṃ ca nāpitam || 68||
ṣaḍeva tu guṇāḥ puṃsā na hātavyāḥ kadācana |
satyaṃ dānamanālasyamanasūyā kṣamā dhṛtiḥ || 69||
arthāgamo nityamarogitā ca
priyā ca bhāryā priyavādinī ca |
vaśyaśca putro'rthakarī ca vidyā
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
ṣaṇṇāmātmani nityānāmaiśvaryaṃ yo'dhigacchati |
na sa pāpaiḥ kuto'narthairyujyate vijitendriyaḥ || 70||
ṣaḍime ṣaṭsu jīvanti saptamo nopalabhyate |
corāḥ pramatte jīvanti vyādhiteṣu cikitsakāḥ || 71||
pramadāḥ kāmayāneṣu yajamāneṣu yājakāḥ |
rājā vivadamāneṣu nityaṃ mūrkheṣu paṇḍitāḥ || 72||
ṣaḍimāni vinaśyanti muhūrtamanavekṣaṇāt |
gāvaḥ sevā kṛṣirbhāryā vidyā vṛṣalasaṅgatiḥ ||- ||
ṣaḍete hyavamanyante nityaṃ pūrvopakāriṇam |
ācāryaṃ śikṣitā śiṣyāḥ kṛtadāraśca mātaram ||- ||
nāriṃ vigatakāmastu kṛtārthāśca prayojakam |
nāvaṃ nistīrṇakāntārā nāturāśca cikitsakam ||- ||
ārogyamānṛṇyamavipravāsaḥ
sadbhirmanuṣyaiḥ saha samprayogaḥ |
svapratyayā vṛttirabhītavāsaḥ
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
īrṣurghṛṇī nasantuṣṭaḥ krodhano nityaśaṅkitaḥ |
parabhāgyopajīvī ca ṣaḍete nityaduḥkhitāḥ ||- ||
sapta doṣāḥ sadā rājñā hātavyā vyasanodayāḥ |
prāyaśo yairvinaśyanti kṛtamūlāśca pārthivāḥ || 73||
striyo'kṣā mṛgayā pānaṃ vākpāruṣyaṃ ca pañcamam |
mahacca daṇḍapāruṣyamarthadūṣaṇameva ca || 74||
aṣṭau pūrvanimittāni narasya vinaśiṣyataḥ |
brāhmaṇānprathamaṃ dveṣṭi brāhmaṇaiśca virudhyate || 75||
brāhmaṇa svāni cādatte brāhmaṇāṃśca jighāṃsati |
ramate nindayā caiṣāṃ praśaṃsāṃ nābhinandati || 76||
naitānsmarati kṛtyeṣu yācitaścābhyasūyati |
etāndoṣānnaraḥ prājño buddhyā buddhvā vivarjayet || 77||
aṣṭāvimāni harṣasya nava nītāni bhārata |
vartamānāni dṛśyante tānyeva susukhānyapi || 78||
samāgamaśca sakhibhirmahāṃścaiva dhanāgamaḥ |
putreṇa ca pariṣvaṅgaḥ sannipātaśca maithune || 79||
samaye ca priyālāpaḥ svayūtheṣu ca sannatiḥ |
abhipretasya lābhaśca pūjā ca janasaṃsadi || 80||
aṣṭau guṇāḥ puruṣaṃ dīpayanti
prajñā ca kaulyaṃ ca damaḥ śrutaṃ ca |
parākramaścābahubhāṣitā ca
dānaṃ yathāśakti kṛtajñatā ca ||- ||
navadvāramidaṃ veśma tristhūṇaṃ pañca sākṣikam |
kṣetrajñādhiṣṭhitaṃ vidvānyo veda sa paraḥ kaviḥ || 81||
daśa dharmaṃ na jānanti dhṛtarāṣṭra nibodha tān |
mattaḥ pramatta unmattaḥ śrāntaḥ kruddho bubhukṣitaḥ || 82||
tvaramāṇaśca bhīruśca lubdhaḥ kāmī ca te daśa |
tasmādeteṣu bhāveṣu na prasajjeta paṇḍitaḥ || 83||
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
putrārthamasurendreṇa gītaṃ caiva sudhanvanā || 84||
yaḥ kāmamanyū prajahāti rājā
pātre pratiṣṭhāpayate dhanaṃ ca |
viśeṣavicchrutavānkṣiprakārī
taṃ sarvalokaḥ kurute pramāṇam || 85||
jānāti viśvāsayituṃ manuṣyān
vijñāta doṣeṣu dadhāti daṇḍam |
jānāti mātrāṃ ca tathā kṣamāṃ ca
taṃ tādṛśaṃ śrīrjuṣate samagrā || 86||
sudurbalaṃ nāvajānāti kañcid-
yukto ripuṃ sevate buddhipūrvam |
na vigrahaṃ rocayate balasthaiḥ
kāle ca yo vikramate sa dhīraḥ || 87||
prāpyāpadaṃ na vyathate kadā cid
udyogamanvicchati cāpramattaḥ |
duḥkhaṃ ca kāle sahate jitātmā
dhurandharastasya jitāḥ sapatnāḥ || 88||
anarthakaṃ vipra vāsaṃ gṛhebhyaḥ
pāpaiḥ sandhiṃ paradārābhimarśam |
dambhaṃ stainyaṃ paiśunaṃ madya pānaṃ
na sevate yaḥ sa sukhī sadaiva || 89||
na saṃrambheṇārabhate'rthavargam
ākāritaḥ śaṃsati tathyameva |
na mātrārthe rocayate vivādaṃ
nāpūjitaḥ kupyati cāpyamūḍhaḥ || 90||
na yo'bhyasūyatyanukampate ca
na durbalaḥ prātibhāvyaṃ karoti |
nātyāha kiṃ citkṣamate vivādaṃ
sarvatra tādṛglabhate praśaṃsām || 91||
yo noddhataṃ kurute jātu veṣaṃ
na pauruṣeṇāpi vikatthate'nyān |
na mūrcchitaḥ kaṭukānyāha kiṃ cit
priyaṃ sadā taṃ kurute jano'pi || 92||
na vairamuddīpayati praśāntaṃ
na darmamārohati nāstameti |
na durgato'smīti karoti manyuṃ
tamārya śīlaṃ paramāhuragryam || 93||
na sve sukhe vai kurute praharṣaṃ
nānyasya duḥkhe bhavati pratītaḥ |
dattvā na paścātkurute'nutāpaṃ
na katthate satpuruṣārya śīlaḥ || 94||
deśācārānsamayāñjātidharmān
bubhūṣate yastu parāvarajñaḥ |
sa tatra tatrādhigataḥ sadaiva
mahājanasyādhipatyaṃ karoti || 95||
dambhaṃ mohaṃ matsaraṃ pāpakṛtyaṃ
rājadviṣṭaṃ paiśunaṃ pūgavairam |
mattonmattairdurjanaiścāpi vādaṃ
yaḥ prajñāvānvarjayetsa pradhānaḥ || 96||
damaṃ śaucaṃ daivataṃ maṅgalāni
prāyaścittaṃ vividhā~llokavādān |
etāni yaḥ kurute naityakāni
tasyotthānaṃ devatā rādhayanti || 97||
samairvivāhaṃ kurute na hīnaiḥ
samaiḥ sakhyaṃ vyavahāraṃ kathāśca |
guṇairviśiṣṭāṃśca puro dadhāti
vipaścitastasya nayāḥ sunītāḥ || 98||
mitaṃ bhuṅkte saṃvibhajyāśritebhyo
mitaṃ svapityamitaṃ karmakṛtvā |
dadātyamitreṣvapi yācitaḥ saṃ-
stamātmavantaṃ prajahātyanarthāḥ || 99||
cikīrṣitaṃ viprakṛtaṃ ca yasya
nānye janāḥ karma jānanti kiṃ cit |
mantre gupte samyaganuṣṭhite ca
svalpo nāsya vyathate kaścidarthaḥ || 100||
yaḥ sarvabhūtapraśame niviṣṭaḥ
satyo mṛdurdānakṛcchuddha bhāvaḥ |
atīva sañjñāyate jñātimadhye
mahāmaṇirjātya iva prasannaḥ || 101||
ya ātmanāpatrapate bhṛśaṃ naraḥ
sa sarvalokasya gururbhavatyuta |
ananta tejāḥ sumanāḥ samāhitaḥ
svatejasā sūrya ivāvabhāsate || 102||
vane jātāḥ śāpadagdhasya rājñaḥ
pāṇḍoḥ putrāḥ pañca pañcendra kalpāḥ |
tvayaiva bālā vardhitāḥ śikṣitāśca
tavādeśaṃ pālayantyāmbikeya || 103||
pradāyaiṣāmucitaṃ tāta rājyaṃ
sukhī putraiḥ sahito modamānaḥ |
na devānāṃ nāpi ca mānuṣāṇāṃ
bhaviṣyasi tvaṃ tarkaṇīyo narendra || 104||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ || 33 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ अथ श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि विदुरनीतिवाक्ये त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः ॥
वैशम्पायन उवाच ।
द्वाःस्थं प्राह महाप्राज्ञो धृतराष्ट्रो महीपतिः ।
विदुरं द्रष्टुमिच्छामि तमिहानय माचिरम् ॥ 1॥
प्रहितो धृतराष्ट्रेण दूतः क्षत्तारमब्रवीत् ।
ईश्वरस्त्वां महाराजो महाप्राज्ञ दिदृक्षति ॥ 2॥
एवमुक्तस्तु विदुरः प्राप्य राजनिवेशनम् ।
अब्रवीद्धृतराष्ट्राय द्वाःस्थ मां प्रतिवेदय ॥ 3॥
द्वाःस्थ उवाच ।
विदुरोऽयमनुप्राप्तो राजेन्द्र तव शासनात् ।
द्रष्टुमिच्छति ते पादौ किं करोतु प्रशाधि माम् ॥ 4॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
प्रवेशय महाप्राज्ञं विदुरं दीर्घदर्शिनम् ।
अहं हि विदुरस्यास्य नाकाल्यो जातु दर्शने ॥ 5॥
द्वाःस्थ उवाच ।
प्रविशान्तः पुरं क्षत्तर्महाराजस्य धीमतः ।
न हि ते दर्शनेऽकाल्यो जातु राजा ब्रवीति माम् ॥ 6॥
वैशम्पायन उवाच ।
ततः प्रविश्य विदुरो धृतराष्ट्र निवेशनम् ।
अब्रवीत्प्राञ्जलिर्वाक्यं चिन्तयानं नराधिपम् ॥ 7॥
विदुरोऽहं महाप्राज्ञ सम्प्राप्तस्तव शासनात् ।
यदि किं चन कर्तव्यमयमस्मि प्रशाधि माम् ॥ 8॥
धृतरष्त्र उवाच ।
सञ्जयो विदुर प्राप्तो गर्हयित्वा च मां गतः ।
अजातशत्रोः श्वो वाक्यं सभामध्ये स वक्ष्यति ॥ 9॥
तस्याद्य कुरुवीरस्य न विज्ञातं वचो मया ।
तन्मे दहति गात्राणि तदकार्षीत्प्रजागरम् ॥ 10॥
जाग्रतो दह्यमानस्य श्रेयो यदिह पश्यसि ।
तद्ब्रूहि त्वं हि नस्तात धर्मार्थकुशलो ह्यसि ॥ 11॥
यतः प्राप्तः सञ्जयः पाण्डवेभ्यो
न मे यथावन्मनसः प्रशान्तिः ।
सवेन्द्रियाण्यप्रकृतिं गतानि
किं वक्ष्यतीत्येव हि मेऽद्य चिन्ता ॥ 12॥
तन्मे ब्रूहि विदुर त्वं यथावन्
मनीषितं सर्वमजातशत्रोः ।
यथा च नस्तात हितं भवेच्च
प्रजाश्च सर्वाः सुखिता भवेयुः ॥- ॥
विदुर उवाच ।
अभियुक्तं बलवता दुर्बलं हीनसाधनम् ।
हृतस्वं कामिनं चोरमाविशन्ति प्रजागराः ॥ 13॥
कच्चिदेतैर्महादोषैर्न स्पृष्टोऽसि नराधिप ।
कच्चिन्न परवित्तेषु गृध्यन्विपरितप्यसे ॥ 14॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
श्रोतुमिच्छामि ते धर्म्यं परं नैःश्रेयसं वचः ।
अस्मिन्राजर्षिवंशे हि त्वमेकः प्राज्ञसम्मतः ॥ 15॥
विदुर उवाच ।
रजा लक्षणसम्पन्नस्त्रैलोक्यस्याधिपो भवेत् ।
प्रेष्यस्ते प्रेषितश्चैव धृतराष्ट्र युधिष्ठिरः ॥- ॥
विपरीततरश्च त्वं भागधेये न सम्मतः ।
अर्चिषां प्रक्षयाच्चैव धर्मात्मा धर्मकोविदः ॥- ॥
आनृशंस्यादनुक्रोशाद्धर्मात्सत्यात्पराक्रमात् ।
गुरुत्वात्त्वयि सम्प्रेक्ष्य बहून्क्लेषांस्तितिक्षते ॥- ॥
दुर्योधने सौबले च कर्णे दुःशासने तथा ।
एतेष्वैश्वर्यमाधाय कथं त्वं भूतिमिच्छसि ॥- ॥
एकस्मात्वृक्षाद्यज्ञपत्राणि राजन्
स्रुक्च द्रौणी पेठनीपीडने च ।
एतस्माद्राजन्ब्रुवतो मे निबोध
एकस्माद्वै जायतेऽसच्च सच्च ॥- ॥
आत्मज्ञानं समारम्भस्तितिक्षा धर्मनित्यता ।
यमर्थान्नापकर्षन्ति स वै पण्दित उच्यते ॥- ॥
निषेवते प्रशस्तानि निन्दितानि न सेवते ।
अनास्तिकः श्रद्दधान एतत्पण्डित लक्षणम् ॥ 16॥
क्रोधो हर्षश्च दर्पश्च ह्रीस्तम्भो मान्यमानिता ।
यमर्थान्नापकर्षन्ति स वै पण्डित उच्यते ॥ 17॥
यस्य कृत्यं न जानन्ति मन्त्रं वा मन्त्रितं परे ।
कृतमेवास्य जानन्ति स वै पण्डित उच्यते ॥ 18॥
यस्य कृत्यं न विघ्नन्ति शीतमुष्णं भयं रतिः ।
समृद्धिरसमृद्धिर्वा स वै पण्डित उच्यते ॥ 19॥
यस्य संसारिणी प्रज्ञा धर्मार्थावनुवर्तते ।
कामादर्थं वृणीते यः स वै पण्डित उच्यते ॥ 20॥
यथाशक्ति चिकीर्षन्ति यथाशक्ति च कुर्वते ।
न किं चिदवमन्यन्ते पण्डिता भरतर्षभ ॥ 21॥
क्षिप्रं विजानाति चिरं शऋणोति
विज्ञाय चार्थं भजते न कामात् ।
नासम्पृष्टो व्यौपयुङ्क्ते परार्थे
तत्प्रज्ञानं प्रथमं पण्डितस्य ॥ 22॥
नाप्राप्यमभिवाञ्छन्ति नष्टं नेच्छन्ति शोचितुम् ।
आपत्सु च न मुह्यन्ति नराः पण्डित बुद्धयः ॥ 23॥
निश्चित्य यः प्रक्रमते नान्तर्वसति कर्मणः ।
अवन्ध्य कालो वश्यात्मा स वै पण्डित उच्यते ॥ 24॥
आर्य कर्मणि राज्यन्ते भूतिकर्माणि कुर्वते ।
हितं च नाभ्यसूयन्ति पण्डिता भरतर्षभ ॥ 25॥
न हृष्यत्यात्मसम्माने नावमानेन तप्यते ।
गाङ्गो ह्रद इवाक्षोभ्यो यः स पण्डित उच्यते ॥ 26॥
तत्त्वज्ञः सर्वभूतानां योगज्ञः सर्वकर्मणाम् ।
उपायज्ञो मनुष्याणां नरः पण्डित उच्यते ॥ 27॥
प्रवृत्त वाक्चित्रकथ ऊहवान्प्रतिभानवान् ।
आशु ग्रन्थस्य वक्ता च स वै पण्डित उच्यते ॥ 28॥
श्रुतं प्रज्ञानुगं यस्य प्रज्ञा चैव श्रुतानुगा ।
असम्भिन्नार्य मर्यादः पण्डिताख्यां लभेत सः ॥ 29॥
अर्थं महान्तमासद्य विद्यामैश्वर्यमेव च ।
विचरत्यसमुन्नद्धो यस्य पण्डित उच्यते ॥- ॥
अश्रुतश्च समुन्नद्धो दरिद्रश्च महामनाः ।
अर्थांश्चाकर्मणा प्रेप्सुर्मूढ इत्युच्यते बुधैः ॥ 30॥
स्वमर्थं यः परित्यज्य परार्थमनुतिष्ठति ।
मिथ्या चरति मित्रार्थे यश्च मूढः स उच्यते ॥ 31॥
अकामां कामयति यः कामयानां परित्यजेत् ।
बलवन्तं च यो द्वेष्टि तमाहुर्मूढचेतसम् ॥- ॥
अकामान्कामयति यः कामयानान्परिद्विषन् ।
बलवन्तं च यो द्वेष्टि तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 32॥
अमित्रं कुरुते मित्रं मित्रं द्वेष्टि हिनस्ति च ।
कर्म चारभते दुष्टं तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 33॥
संसारयति कृत्यानि सर्वत्र विचिकित्सते ।
चिरं करोति क्षिप्रार्थे स मूढो भरतर्षभ ॥ 34॥
श्राद्धं पितृभ्यो न ददाति दैवतानि नार्चति ।
सुहृन्मित्रं न लभते तमाहुर्मूढचेतसम् ॥- ॥
अनाहूतः प्रविशति अपृष्टो बहु भाषते ।
विश्वसत्यप्रमत्तेषु मूढ चेता नराधमः ॥ 35॥
परं क्षिपति दोषेण वर्तमानः स्वयं तथा ।
यश्च क्रुध्यत्यनीशः सन्स च मूढतमो नरः ॥ 36॥
आत्मनो बलमाज्ञाय धर्मार्थपरिवर्जितम् ।
अलभ्यमिच्छन्नैष्कर्म्यान्मूढ बुद्धिरिहोच्यते ॥ 37॥
अशिष्यं शास्ति यो राजन्यश्च शून्यमुपासते ।
कदर्यं भजते यश्च तमाहुर्मूढचेतसम् ॥ 38॥
अर्थं महान्तमासाद्य विद्यामैश्वर्यमेव वा ।
विचरत्यसमुन्नद्धो यः स पण्डित उच्यते ॥ 39॥
एकः सम्पन्नमश्नाति वस्ते वासश्च शोभनम् ।
योऽसंविभज्य भृत्येभ्यः को नृशंसतरस्ततः ॥ 40॥
एकः पापानि कुरुते फलं भुङ्क्ते महाजनः ।
भोक्तारो विप्रमुच्यन्ते कर्ता दोषेण लिप्यते ॥ 41॥
एकं हन्यान्न वाहन्यादिषुर्मुक्तो धनुष्मता ।
बुद्धिर्बुद्धिमतोत्सृष्टा हन्याद्राष्ट्रं सराजकम् ॥ 42॥
एकया द्वे विनिश्चित्य त्रींश्चतुर्भिर्वशे कुरु ।
पञ्च जित्वा विदित्वा षट्सप्त हित्वा सुखी भव ॥ 43॥
एकं विषरसो हन्ति शस्त्रेणैकश्च वध्यते ।
सराष्ट्रं स प्रजं हन्ति राजानं मन्त्रविस्रवः ॥ 44॥
एकः स्वादु न भुञ्जीत एकश्चार्थान्न चिन्तयेत् ।
एको न गच्छेदध्वानं नैकः सुप्तेषु जागृयात् ॥ 45॥
एकमेवाद्वितीयं तद्यद्राजन्नावबुध्यसे ।
सत्यं स्वर्गस्य सोपानं पारावारस्य नौरिव ॥ 46॥
एकः क्षमावतां दोषो द्वितीयो नोपलभ्यते ।
यदेनं क्षमया युक्तमशक्तं मन्यते जनः ॥ 47॥
सोऽस्य दोषो न मन्तव्यः क्षमा हि परमं बलम् ।
क्षमा गुणो ह्यशक्तानां शक्तानां भूषणं तथा ॥- ॥
क्षमा वशीकृतिर्लोके क्षमया किं न साध्यते ।
शान्तिशङ्खः करे यस्य किं करिष्यति दुर्जनः ॥- ॥
अतृणे पतितो वह्निः स्वयमेवोपशाम्यति ।
अक्षमावान्परं दोषैरात्मानं चैव योजयेत् ॥- ॥
एको धर्मः परं श्रेयः क्षमैका शान्तिरुत्तमा ।
विद्यैका परमा दृष्टिरहिंसैका सुखावहा ॥ 48॥
द्वाविमौ ग्रसते भूमिः सर्पो बिलशयानिव ।
राजानं चाविरोद्धारं ब्राह्मणं चाप्रवासिनम् ॥ 49॥
द्वे कर्मणी नरः कुर्वन्नस्मिँल्लोके विरोचते ।
अब्रुवन्परुषं किं चिदसतो नार्थयंस्तथा ॥ 50॥
द्वाविमौ पुरुषव्याघ्र परप्रत्यय कारिणौ ।
स्त्रियः कामित कामिन्यो लोकः पूजित पूजकः ॥ 51॥
द्वाविमौ कण्टकौ तीक्ष्णौ शरीरपरिशोषणौ ।
यश्चाधनः कामयते यश्च कुप्यत्यनीश्वरः ॥ 52॥
द्वावेव न विराजेते विपरीतेन कर्मणा ।
गृहस्थश्च निरारम्भः कार्यवांश्चैव भिक्षुकः ॥- ॥
द्वाविमौ पुरुषौ राजन्स्वर्गस्य परि तिष्ठतः ।
प्रभुश्च क्षमया युक्तो दरिद्रश्च प्रदानवान् ॥ 53॥
न्यायागतस्य द्रव्यस्य बोद्धव्यौ द्वावतिक्रमौ ।
अपात्रे प्रतिपत्तिश्च पात्रे चाप्रतिपादनम् ॥ 54॥
द्वावम्भसि निवेष्टव्यौ गले बद्ध्वा दृढं शिलाम् ।
धनवन्तमदातारं दरिद्रं चातपस्विनम् ॥- ॥
द्वाविमौ पुरुषव्याघ्र सुर्यमण्डलभेदिनौ ।
परिव्राड्योगयुक्तश्च रणे चाभिमुखो हतः ॥- ॥
त्रयो न्याया मनुष्याणां श्रूयन्ते भरतर्षभ ।
कनीयान्मध्यमः श्रेष्ठ इति वेदविदो विदुः ॥ 55॥
त्रिविधाः पुरुषा राजन्नुत्तमाधममध्यमाः ।
नियोजयेद्यथावत्तांस्त्रिविधेष्वेव कर्मसु ॥ 56॥
त्रय एवाधना राजन्भार्या दासस्तथा सुतः ।
यत्ते समधिगच्छन्ति यस्य ते तस्य तद्धनम् ॥ 57॥
हरणं च परस्वानां परदाराभिमर्शनम् ।
सुहृदश्च परित्यागस्त्रयो दोषा क्षयावहः ॥- ॥
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः ।
कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत् ॥- ॥
वरप्रदानं राज्यां च पुत्रजन्म च भारत ।
शत्रोश्च मोक्षणं कृच्छ्रात्त्रीणि चैकं च तत्समम् ॥- ॥
भक्तं च बजमानं च तवास्मीति वादिनम् ।
त्रीनेतान् शरणं प्राप्तान्विषमेऽपि न सन्त्यजेत् ॥- ॥
चत्वारि राज्ञा तु महाबलेन
वर्ज्यान्याहुः पण्डितस्तानि विद्यात् ।
अल्पप्रज्ञैः सह मन्त्रं न कुर्यान्
न दीर्घसूत्रैरलसैश्चारणैश्च ॥ 58॥
चत्वारि ते तात गृहे वसन्तु
श्रियाभिजुष्टस्य गृहस्थ धर्मे ।
वृद्धो ज्ञातिरवसन्नः कुलीनः
सखा दरिद्रो भगिनी चानपत्या ॥ 59॥
चत्वार्याह महाराज सद्यस्कानि बृहस्पतिः ।
पृच्छते त्रिदशेन्द्राय तानीमानि निबोध मे ॥ 60॥
देवतानां च सङ्कल्पमनुभावं च धीमताम् ।
विनयं कृतविद्यानां विनाशं पापकर्मणाम् ॥ 61॥
चत्वारि कर्माण्यभयङ्कराणि
भयं प्रयच्छन्त्ययथाकृतानि ।
मानाग्निहोत्रं उत मानमौनं
मानेनाधीतमुत मानयज्ञः ॥- ॥
पञ्चाग्नयो मनुष्येण परिचर्याः प्रयत्नतः ।
पिता माताग्निरात्मा च गुरुश्च भरतर्षभ ॥ 62॥
पञ्चैव पूजयँल्लोके यशः प्राप्नोति केवलम् ।
देवान्पितॄन्मनुष्यांश्च भिक्षूनतिथिपञ्चमान् ॥ 63॥
पञ्च त्वानुगमिष्यन्ति यत्र यत्र गमिष्यसि ।
मित्राण्यमित्रा मध्यस्था उपजीव्योपजीविनः ॥ 64॥
पञ्चेन्द्रियस्य मर्त्यस्य छिद्रं चेदेकमिन्द्रियम् ।
ततोऽस्य स्रवति प्रज्ञा दृतेः पादादिवोदकम् ॥ 65॥
षड्दोषाः पुरुषेणेह हातव्या भूतिमिच्छता ।
निद्रा तन्द्री भयं क्रोध आलस्यं दीर्घसूत्रता ॥ 66॥
षडिमान्पुरुषो जह्याद्भिन्नां नावमिवार्णवे ।
अप्रवक्तारमाचार्यमनधीयानमृत्विजम् ॥ 67॥
अरक्षितारं राजानं भार्यां चाप्रिय वादिनीम् ।
ग्रामकारं च गोपालं वनकामं च नापितम् ॥ 68॥
षडेव तु गुणाः पुंसा न हातव्याः कदाचन ।
सत्यं दानमनालस्यमनसूया क्षमा धृतिः ॥ 69॥
अर्थागमो नित्यमरोगिता च
प्रिया च भार्या प्रियवादिनी च ।
वश्यश्च पुत्रोऽर्थकरी च विद्या
षट् जीवलोकस्य सुखानि राजन् ॥- ॥
षण्णामात्मनि नित्यानामैश्वर्यं योऽधिगच्छति ।
न स पापैः कुतोऽनर्थैर्युज्यते विजितेन्द्रियः ॥ 70॥
षडिमे षट्सु जीवन्ति सप्तमो नोपलभ्यते ।
चोराः प्रमत्ते जीवन्ति व्याधितेषु चिकित्सकाः ॥ 71॥
प्रमदाः कामयानेषु यजमानेषु याजकाः ।
राजा विवदमानेषु नित्यं मूर्खेषु पण्डिताः ॥ 72॥
षडिमानि विनश्यन्ति मुहूर्तमनवेक्षणात् ।
गावः सेवा कृषिर्भार्या विद्या वृषलसङ्गतिः ॥- ॥
षडेते ह्यवमन्यन्ते नित्यं पूर्वोपकारिणम् ।
आचार्यं शिक्षिता शिष्याः कृतदारश्च मातरम् ॥- ॥
नारिं विगतकामस्तु कृतार्थाश्च प्रयोजकम् ।
नावं निस्तीर्णकान्तारा नातुराश्च चिकित्सकम् ॥- ॥
आरोग्यमानृण्यमविप्रवासः
सद्भिर्मनुष्यैः सह सम्प्रयोगः ।
स्वप्रत्यया वृत्तिरभीतवासः
षट् जीवलोकस्य सुखानि राजन् ॥- ॥
ईर्षुर्घृणी नसन्तुष्टः क्रोधनो नित्यशङ्कितः ।
परभाग्योपजीवी च षडेते नित्यदुःखिताः ॥- ॥
सप्त दोषाः सदा राज्ञा हातव्या व्यसनोदयाः ।
प्रायशो यैर्विनश्यन्ति कृतमूलाश्च पार्थिवाः ॥ 73॥
स्त्रियोऽक्षा मृगया पानं वाक्पारुष्यं च पञ्चमम् ।
महच्च दण्डपारुष्यमर्थदूषणमेव च ॥ 74॥
अष्टौ पूर्वनिमित्तानि नरस्य विनशिष्यतः ।
ब्राह्मणान्प्रथमं द्वेष्टि ब्राह्मणैश्च विरुध्यते ॥ 75॥
ब्राह्मण स्वानि चादत्ते ब्राह्मणांश्च जिघांसति ।
रमते निन्दया चैषां प्रशंसां नाभिनन्दति ॥ 76॥
नैतान्स्मरति कृत्येषु याचितश्चाभ्यसूयति ।
एतान्दोषान्नरः प्राज्ञो बुद्ध्या बुद्ध्वा विवर्जयेत् ॥ 77॥
अष्टाविमानि हर्षस्य नव नीतानि भारत ।
वर्तमानानि दृश्यन्ते तान्येव सुसुखान्यपि ॥ 78॥
समागमश्च सखिभिर्महांश्चैव धनागमः ।
पुत्रेण च परिष्वङ्गः सन्निपातश्च मैथुने ॥ 79॥
समये च प्रियालापः स्वयूथेषु च सन्नतिः ।
अभिप्रेतस्य लाभश्च पूजा च जनसंसदि ॥ 80॥
अष्टौ गुणाः पुरुषं दीपयन्ति
प्रज्ञा च कौल्यं च दमः श्रुतं च ।
पराक्रमश्चाबहुभाषिता च
दानं यथाशक्ति कृतज्ञता च ॥- ॥
नवद्वारमिदं वेश्म त्रिस्थूणं पञ्च साक्षिकम् ।
क्षेत्रज्ञाधिष्ठितं विद्वान्यो वेद स परः कविः ॥ 81॥
दश धर्मं न जानन्ति धृतराष्ट्र निबोध तान् ।
मत्तः प्रमत्त उन्मत्तः श्रान्तः क्रुद्धो बुभुक्षितः ॥ 82॥
त्वरमाणश्च भीरुश्च लुब्धः कामी च ते दश ।
तस्मादेतेषु भावेषु न प्रसज्जेत पण्डितः ॥ 83॥
अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम् ।
पुत्रार्थमसुरेन्द्रेण गीतं चैव सुधन्वना ॥ 84॥
यः काममन्यू प्रजहाति राजा
पात्रे प्रतिष्ठापयते धनं च ।
विशेषविच्छ्रुतवान्क्षिप्रकारी
तं सर्वलोकः कुरुते प्रमाणम् ॥ 85॥
जानाति विश्वासयितुं मनुष्यान्
विज्ञात दोषेषु दधाति दण्डम् ।
जानाति मात्रां च तथा क्षमां च
तं तादृशं श्रीर्जुषते समग्रा ॥ 86॥
सुदुर्बलं नावजानाति कञ्चिद्-
युक्तो रिपुं सेवते बुद्धिपूर्वम् ।
न विग्रहं रोचयते बलस्थैः
काले च यो विक्रमते स धीरः ॥ 87॥
प्राप्यापदं न व्यथते कदा चिद्
उद्योगमन्विच्छति चाप्रमत्तः ।
दुःखं च काले सहते जितात्मा
धुरन्धरस्तस्य जिताः सपत्नाः ॥ 88॥
अनर्थकं विप्र वासं गृहेभ्यः
पापैः सन्धिं परदाराभिमर्शम् ।
दम्भं स्तैन्यं पैशुनं मद्य पानं
न सेवते यः स सुखी सदैव ॥ 89॥
न संरम्भेणारभतेऽर्थवर्गम्
आकारितः शंसति तथ्यमेव ।
न मात्रार्थे रोचयते विवादं
नापूजितः कुप्यति चाप्यमूढः ॥ 90॥
न योऽभ्यसूयत्यनुकम्पते च
न दुर्बलः प्रातिभाव्यं करोति ।
नात्याह किं चित्क्षमते विवादं
सर्वत्र तादृग्लभते प्रशंसाम् ॥ 91॥
यो नोद्धतं कुरुते जातु वेषं
न पौरुषेणापि विकत्थतेऽन्यान् ।
न मूर्च्छितः कटुकान्याह किं चित्
प्रियं सदा तं कुरुते जनोऽपि ॥ 92॥
न वैरमुद्दीपयति प्रशान्तं
न दर्ममारोहति नास्तमेति ।
न दुर्गतोऽस्मीति करोति मन्युं
तमार्य शीलं परमाहुरग्र्यम् ॥ 93॥
न स्वे सुखे वै कुरुते प्रहर्षं
नान्यस्य दुःखे भवति प्रतीतः ।
दत्त्वा न पश्चात्कुरुतेऽनुतापं
न कत्थते सत्पुरुषार्य शीलः ॥ 94॥
देशाचारान्समयाञ्जातिधर्मान्
बुभूषते यस्तु परावरज्ञः ।
स तत्र तत्राधिगतः सदैव
महाजनस्याधिपत्यं करोति ॥ 95॥
दम्भं मोहं मत्सरं पापकृत्यं
राजद्विष्टं पैशुनं पूगवैरम् ।
मत्तोन्मत्तैर्दुर्जनैश्चापि वादं
यः प्रज्ञावान्वर्जयेत्स प्रधानः ॥ 96॥
दमं शौचं दैवतं मङ्गलानि
प्रायश्चित्तं विविधाँल्लोकवादान् ।
एतानि यः कुरुते नैत्यकानि
तस्योत्थानं देवता राधयन्ति ॥ 97॥
समैर्विवाहं कुरुते न हीनैः
समैः सख्यं व्यवहारं कथाश्च ।
गुणैर्विशिष्टांश्च पुरो दधाति
विपश्चितस्तस्य नयाः सुनीताः ॥ 98॥
मितं भुङ्क्ते संविभज्याश्रितेभ्यो
मितं स्वपित्यमितं कर्मकृत्वा ।
ददात्यमित्रेष्वपि याचितः सं-
स्तमात्मवन्तं प्रजहात्यनर्थाः ॥ 99॥
चिकीर्षितं विप्रकृतं च यस्य
नान्ये जनाः कर्म जानन्ति किं चित् ।
मन्त्रे गुप्ते सम्यगनुष्ठिते च
स्वल्पो नास्य व्यथते कश्चिदर्थः ॥ 100॥
यः सर्वभूतप्रशमे निविष्टः
सत्यो मृदुर्दानकृच्छुद्ध भावः ।
अतीव सञ्ज्ञायते ज्ञातिमध्ये
महामणिर्जात्य इव प्रसन्नः ॥ 101॥
य आत्मनापत्रपते भृशं नरः
स सर्वलोकस्य गुरुर्भवत्युत ।
अनन्त तेजाः सुमनाः समाहितः
स्वतेजसा सूर्य इवावभासते ॥ 102॥
वने जाताः शापदग्धस्य राज्ञः
पाण्डोः पुत्राः पञ्च पञ्चेन्द्र कल्पाः ।
त्वयैव बाला वर्धिताः शिक्षिताश्च
तवादेशं पालयन्त्याम्बिकेय ॥ 103॥
प्रदायैषामुचितं तात राज्यं
सुखी पुत्रैः सहितो मोदमानः ।
न देवानां नापि च मानुषाणां
भविष्यसि त्वं तर्कणीयो नरेन्द्र ॥ 104॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरनीतिवाक्ये त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 33 ॥
|| atha śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ ||
vaiśampāyana uvāca |
dvāḥsthaṃ prāha mahāprājño dhṛtarāṣṭro mahīpatiḥ |
viduraṃ draṣṭumicchāmi tamihānaya māciram || 1||
prahito dhṛtarāṣṭreṇa dūtaḥ kṣattāramabravīt |
īśvarastvāṃ mahārājo mahāprājña didṛkṣati || 2||
evamuktastu viduraḥ prāpya rājaniveśanam |
abravīddhṛtarāṣṭrāya dvāḥstha māṃ prativedaya || 3||
dvāḥstha uvāca |
viduro'yamanuprāpto rājendra tava śāsanāt |
draṣṭumicchati te pādau kiṃ karotu praśādhi mām || 4||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
praveśaya mahāprājñaṃ viduraṃ dīrghadarśinam |
ahaṃ hi vidurasyāsya nākālyo jātu darśane || 5||
dvāḥstha uvāca |
praviśāntaḥ puraṃ kṣattarmahārājasya dhīmataḥ |
na hi te darśane'kālyo jātu rājā bravīti mām || 6||
vaiśampāyana uvāca |
tataḥ praviśya viduro dhṛtarāṣṭra niveśanam |
abravītprāñjalirvākyaṃ cintayānaṃ narādhipam || 7||
viduro'haṃ mahāprājña samprāptastava śāsanāt |
yadi kiṃ cana kartavyamayamasmi praśādhi mām || 8||
dhṛtaraṣtra uvāca |
sañjayo vidura prāpto garhayitvā ca māṃ gataḥ |
ajātaśatroḥ śvo vākyaṃ sabhāmadhye sa vakṣyati || 9||
tasyādya kuruvīrasya na vijñātaṃ vaco mayā |
tanme dahati gātrāṇi tadakārṣītprajāgaram || 10||
jāgrato dahyamānasya śreyo yadiha paśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalo hyasi || 11||
yataḥ prāptaḥ sañjayaḥ pāṇḍavebhyo
na me yathāvanmanasaḥ praśāntiḥ |
savendriyāṇyaprakṛtiṃ gatāni
kiṃ vakṣyatītyeva hi me'dya cintā || 12||
tanme brūhi vidura tvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yathā ca nastāta hitaṃ bhavecca
prajāśca sarvāḥ sukhitā bhaveyuḥ ||- ||
vidura uvāca |
abhiyuktaṃ balavatā durbalaṃ hīnasādhanam |
hṛtasvaṃ kāminaṃ coramāviśanti prajāgarāḥ || 13||
kaccidetairmahādoṣairna spṛṣṭo'si narādhipa |
kaccinna paravitteṣu gṛdhyanviparitapyase || 14||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
śrotumicchāmi te dharmyaṃ paraṃ naiḥśreyasaṃ vacaḥ |
asminrājarṣivaṃśe hi tvamekaḥ prājñasammataḥ || 15||
vidura uvāca |
rajā lakṣaṇasampannastrailokyasyādhipo bhavet |
preṣyaste preṣitaścaiva dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ ||- ||
viparītataraśca tvaṃ bhāgadheye na sammataḥ |
arciṣāṃ prakṣayāccaiva dharmātmā dharmakovidaḥ ||- ||
ānṛśaṃsyādanukrośāddharmātsatyātparākramāt |
gurutvāttvayi samprekṣya bahūnkleṣāṃstitikṣate ||- ||
duryodhane saubale ca karṇe duḥśāsane tathā |
eteṣvaiśvaryamādhāya kathaṃ tvaṃ bhūtimicchasi ||- ||
ekasmātvṛkṣādyajñapatrāṇi rājan
srukca drauṇī peṭhanīpīḍane ca |
etasmādrājanbruvato me nibodha
ekasmādvai jāyate'sacca sacca ||- ||
ātmajñānaṃ samārambhastitikṣā dharmanityatā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇdita ucyate ||- ||
niṣevate praśastāni ninditāni na sevate |
anāstikaḥ śraddadhāna etatpaṇḍita lakṣaṇam || 16||
krodho harṣaśca darpaśca hrīstambho mānyamānitā |
yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇḍita ucyate || 17||
yasya kṛtyaṃ na jānanti mantraṃ vā mantritaṃ pare |
kṛtamevāsya jānanti sa vai paṇḍita ucyate || 18||
yasya kṛtyaṃ na vighnanti śītamuṣṇaṃ bhayaṃ ratiḥ |
samṛddhirasamṛddhirvā sa vai paṇḍita ucyate || 19||
yasya saṃsāriṇī prajñā dharmārthāvanuvartate |
kāmādarthaṃ vṛṇīte yaḥ sa vai paṇḍita ucyate || 20||
yathāśakti cikīrṣanti yathāśakti ca kurvate |
na kiṃ cidavamanyante paṇḍitā bharatarṣabha || 21||
kṣipraṃ vijānāti ciraṃ śaṛṇoti
vijñāya cārthaṃ bhajate na kāmāt |
nāsampṛṣṭo vyaupayuṅkte parārthe
tatprajñānaṃ prathamaṃ paṇḍitasya || 22||
nāprāpyamabhivāñchanti naṣṭaṃ necchanti śocitum |
āpatsu ca na muhyanti narāḥ paṇḍita buddhayaḥ || 23||
niścitya yaḥ prakramate nāntarvasati karmaṇaḥ |
avandhya kālo vaśyātmā sa vai paṇḍita ucyate || 24||
ārya karmaṇi rājyante bhūtikarmāṇi kurvate |
hitaṃ ca nābhyasūyanti paṇḍitā bharatarṣabha || 25||
na hṛṣyatyātmasammāne nāvamānena tapyate |
gāṅgo hrada ivākṣobhyo yaḥ sa paṇḍita ucyate || 26||
tattvajñaḥ sarvabhūtānāṃ yogajñaḥ sarvakarmaṇām |
upāyajño manuṣyāṇāṃ naraḥ paṇḍita ucyate || 27||
pravṛtta vākcitrakatha ūhavānpratibhānavān |
āśu granthasya vaktā ca sa vai paṇḍita ucyate || 28||
śrutaṃ prajñānugaṃ yasya prajñā caiva śrutānugā |
asambhinnārya maryādaḥ paṇḍitākhyāṃ labheta saḥ || 29||
arthaṃ mahāntamāsadya vidyāmaiśvaryameva ca |
vicaratyasamunnaddho yasya paṇḍita ucyate ||- ||
aśrutaśca samunnaddho daridraśca mahāmanāḥ |
arthāṃścākarmaṇā prepsurmūḍha ityucyate budhaiḥ || 30||
svamarthaṃ yaḥ parityajya parārthamanutiṣṭhati |
mithyā carati mitrārthe yaśca mūḍhaḥ sa ucyate || 31||
akāmāṃ kāmayati yaḥ kāmayānāṃ parityajet |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
akāmānkāmayati yaḥ kāmayānānparidviṣan |
balavantaṃ ca yo dveṣṭi tamāhurmūḍhacetasam || 32||
amitraṃ kurute mitraṃ mitraṃ dveṣṭi hinasti ca |
karma cārabhate duṣṭaṃ tamāhurmūḍhacetasam || 33||
saṃsārayati kṛtyāni sarvatra vicikitsate |
ciraṃ karoti kṣiprārthe sa mūḍho bharatarṣabha || 34||
śrāddhaṃ pitṛbhyo na dadāti daivatāni nārcati |
suhṛnmitraṃ na labhate tamāhurmūḍhacetasam ||- ||
anāhūtaḥ praviśati apṛṣṭo bahu bhāṣate |
viśvasatyapramatteṣu mūḍha cetā narādhamaḥ || 35||
paraṃ kṣipati doṣeṇa vartamānaḥ svayaṃ tathā |
yaśca krudhyatyanīśaḥ sansa ca mūḍhatamo naraḥ || 36||
ātmano balamājñāya dharmārthaparivarjitam |
alabhyamicchannaiṣkarmyānmūḍha buddhirihocyate || 37||
aśiṣyaṃ śāsti yo rājanyaśca śūnyamupāsate |
kadaryaṃ bhajate yaśca tamāhurmūḍhacetasam || 38||
arthaṃ mahāntamāsādya vidyāmaiśvaryameva vā |
vicaratyasamunnaddho yaḥ sa paṇḍita ucyate || 39||
ekaḥ sampannamaśnāti vaste vāsaśca śobhanam |
yo'saṃvibhajya bhṛtyebhyaḥ ko nṛśaṃsatarastataḥ || 40||
ekaḥ pāpāni kurute phalaṃ bhuṅkte mahājanaḥ |
bhoktāro vipramucyante kartā doṣeṇa lipyate || 41||
ekaṃ hanyānna vāhanyādiṣurmukto dhanuṣmatā |
buddhirbuddhimatotsṛṣṭā hanyādrāṣṭraṃ sarājakam || 42||
ekayā dve viniścitya trīṃścaturbhirvaśe kuru |
pañca jitvā viditvā ṣaṭsapta hitvā sukhī bhava || 43||
ekaṃ viṣaraso hanti śastreṇaikaśca vadhyate |
sarāṣṭraṃ sa prajaṃ hanti rājānaṃ mantravisravaḥ || 44||
ekaḥ svādu na bhuñjīta ekaścārthānna cintayet |
eko na gacchedadhvānaṃ naikaḥ supteṣu jāgṛyāt || 45||
ekamevādvitīyaṃ tadyadrājannāvabudhyase |
satyaṃ svargasya sopānaṃ pārāvārasya nauriva || 46||
ekaḥ kṣamāvatāṃ doṣo dvitīyo nopalabhyate |
yadenaṃ kṣamayā yuktamaśaktaṃ manyate janaḥ || 47||
so'sya doṣo na mantavyaḥ kṣamā hi paramaṃ balam |
kṣamā guṇo hyaśaktānāṃ śaktānāṃ bhūṣaṇaṃ tathā ||- ||
kṣamā vaśīkṛtirloke kṣamayā kiṃ na sādhyate |
śāntiśaṅkhaḥ kare yasya kiṃ kariṣyati durjanaḥ ||- ||
atṛṇe patito vahniḥ svayamevopaśāmyati |
akṣamāvānparaṃ doṣairātmānaṃ caiva yojayet ||- ||
eko dharmaḥ paraṃ śreyaḥ kṣamaikā śāntiruttamā |
vidyaikā paramā dṛṣṭirahiṃsaikā sukhāvahā || 48||
dvāvimau grasate bhūmiḥ sarpo bilaśayāniva |
rājānaṃ cāviroddhāraṃ brāhmaṇaṃ cāpravāsinam || 49||
dve karmaṇī naraḥ kurvannasmi~lloke virocate |
abruvanparuṣaṃ kiṃ cidasato nārthayaṃstathā || 50||
dvāvimau puruṣavyāghra parapratyaya kāriṇau |
striyaḥ kāmita kāminyo lokaḥ pūjita pūjakaḥ || 51||
dvāvimau kaṇṭakau tīkṣṇau śarīrapariśoṣaṇau |
yaścādhanaḥ kāmayate yaśca kupyatyanīśvaraḥ || 52||
dvāveva na virājete viparītena karmaṇā |
gṛhasthaśca nirārambhaḥ kāryavāṃścaiva bhikṣukaḥ ||- ||
dvāvimau puruṣau rājansvargasya pari tiṣṭhataḥ |
prabhuśca kṣamayā yukto daridraśca pradānavān || 53||
nyāyāgatasya dravyasya boddhavyau dvāvatikramau |
apātre pratipattiśca pātre cāpratipādanam || 54||
dvāvambhasi niveṣṭavyau gale baddhvā dṛḍhaṃ śilām |
dhanavantamadātāraṃ daridraṃ cātapasvinam ||- ||
dvāvimau puruṣavyāghra suryamaṇḍalabhedinau |
parivrāḍyogayuktaśca raṇe cābhimukho hataḥ ||- ||
trayo nyāyā manuṣyāṇāṃ śrūyante bharatarṣabha |
kanīyānmadhyamaḥ śreṣṭha iti vedavido viduḥ || 55||
trividhāḥ puruṣā rājannuttamādhamamadhyamāḥ |
niyojayedyathāvattāṃstrividheṣveva karmasu || 56||
traya evādhanā rājanbhāryā dāsastathā sutaḥ |
yatte samadhigacchanti yasya te tasya taddhanam || 57||
haraṇaṃ ca parasvānāṃ paradārābhimarśanam |
suhṛdaśca parityāgastrayo doṣā kṣayāvahaḥ ||- ||
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ tyajet ||- ||
varapradānaṃ rājyāṃ ca putrajanma ca bhārata |
śatrośca mokṣaṇaṃ kṛcchrāttrīṇi caikaṃ ca tatsamam ||- ||
bhaktaṃ ca bajamānaṃ ca tavāsmīti vādinam |
trīnetān śaraṇaṃ prāptānviṣame'pi na santyajet ||- ||
catvāri rājñā tu mahābalena
varjyānyāhuḥ paṇḍitastāni vidyāt |
alpaprajñaiḥ saha mantraṃ na kuryān
na dīrghasūtrairalasaiścāraṇaiśca || 58||
catvāri te tāta gṛhe vasantu
śriyābhijuṣṭasya gṛhastha dharme |
vṛddho jñātiravasannaḥ kulīnaḥ
sakhā daridro bhaginī cānapatyā || 59||
catvāryāha mahārāja sadyaskāni bṛhaspatiḥ |
pṛcchate tridaśendrāya tānīmāni nibodha me || 60||
devatānāṃ ca saṅkalpamanubhāvaṃ ca dhīmatām |
vinayaṃ kṛtavidyānāṃ vināśaṃ pāpakarmaṇām || 61||
catvāri karmāṇyabhayaṅkarāṇi
bhayaṃ prayacchantyayathākṛtāni |
mānāgnihotraṃ uta mānamaunaṃ
mānenādhītamuta mānayajñaḥ ||- ||
pañcāgnayo manuṣyeṇa paricaryāḥ prayatnataḥ |
pitā mātāgnirātmā ca guruśca bharatarṣabha || 62||
pañcaiva pūjaya~lloke yaśaḥ prāpnoti kevalam |
devānpitṝnmanuṣyāṃśca bhikṣūnatithipañcamān || 63||
pañca tvānugamiṣyanti yatra yatra gamiṣyasi |
mitrāṇyamitrā madhyasthā upajīvyopajīvinaḥ || 64||
pañcendriyasya martyasya chidraṃ cedekamindriyam |
tato'sya sravati prajñā dṛteḥ pādādivodakam || 65||
ṣaḍdoṣāḥ puruṣeṇeha hātavyā bhūtimicchatā |
nidrā tandrī bhayaṃ krodha ālasyaṃ dīrghasūtratā || 66||
ṣaḍimānpuruṣo jahyādbhinnāṃ nāvamivārṇave |
apravaktāramācāryamanadhīyānamṛtvijam || 67||
arakṣitāraṃ rājānaṃ bhāryāṃ cāpriya vādinīm |
grāmakāraṃ ca gopālaṃ vanakāmaṃ ca nāpitam || 68||
ṣaḍeva tu guṇāḥ puṃsā na hātavyāḥ kadācana |
satyaṃ dānamanālasyamanasūyā kṣamā dhṛtiḥ || 69||
arthāgamo nityamarogitā ca
priyā ca bhāryā priyavādinī ca |
vaśyaśca putro'rthakarī ca vidyā
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
ṣaṇṇāmātmani nityānāmaiśvaryaṃ yo'dhigacchati |
na sa pāpaiḥ kuto'narthairyujyate vijitendriyaḥ || 70||
ṣaḍime ṣaṭsu jīvanti saptamo nopalabhyate |
corāḥ pramatte jīvanti vyādhiteṣu cikitsakāḥ || 71||
pramadāḥ kāmayāneṣu yajamāneṣu yājakāḥ |
rājā vivadamāneṣu nityaṃ mūrkheṣu paṇḍitāḥ || 72||
ṣaḍimāni vinaśyanti muhūrtamanavekṣaṇāt |
gāvaḥ sevā kṛṣirbhāryā vidyā vṛṣalasaṅgatiḥ ||- ||
ṣaḍete hyavamanyante nityaṃ pūrvopakāriṇam |
ācāryaṃ śikṣitā śiṣyāḥ kṛtadāraśca mātaram ||- ||
nāriṃ vigatakāmastu kṛtārthāśca prayojakam |
nāvaṃ nistīrṇakāntārā nāturāśca cikitsakam ||- ||
ārogyamānṛṇyamavipravāsaḥ
sadbhirmanuṣyaiḥ saha samprayogaḥ |
svapratyayā vṛttirabhītavāsaḥ
ṣaṭ jīvalokasya sukhāni rājan ||- ||
īrṣurghṛṇī nasantuṣṭaḥ krodhano nityaśaṅkitaḥ |
parabhāgyopajīvī ca ṣaḍete nityaduḥkhitāḥ ||- ||
sapta doṣāḥ sadā rājñā hātavyā vyasanodayāḥ |
prāyaśo yairvinaśyanti kṛtamūlāśca pārthivāḥ || 73||
striyo'kṣā mṛgayā pānaṃ vākpāruṣyaṃ ca pañcamam |
mahacca daṇḍapāruṣyamarthadūṣaṇameva ca || 74||
aṣṭau pūrvanimittāni narasya vinaśiṣyataḥ |
brāhmaṇānprathamaṃ dveṣṭi brāhmaṇaiśca virudhyate || 75||
brāhmaṇa svāni cādatte brāhmaṇāṃśca jighāṃsati |
ramate nindayā caiṣāṃ praśaṃsāṃ nābhinandati || 76||
naitānsmarati kṛtyeṣu yācitaścābhyasūyati |
etāndoṣānnaraḥ prājño buddhyā buddhvā vivarjayet || 77||
aṣṭāvimāni harṣasya nava nītāni bhārata |
vartamānāni dṛśyante tānyeva susukhānyapi || 78||
samāgamaśca sakhibhirmahāṃścaiva dhanāgamaḥ |
putreṇa ca pariṣvaṅgaḥ sannipātaśca maithune || 79||
samaye ca priyālāpaḥ svayūtheṣu ca sannatiḥ |
abhipretasya lābhaśca pūjā ca janasaṃsadi || 80||
aṣṭau guṇāḥ puruṣaṃ dīpayanti
prajñā ca kaulyaṃ ca damaḥ śrutaṃ ca |
parākramaścābahubhāṣitā ca
dānaṃ yathāśakti kṛtajñatā ca ||- ||
navadvāramidaṃ veśma tristhūṇaṃ pañca sākṣikam |
kṣetrajñādhiṣṭhitaṃ vidvānyo veda sa paraḥ kaviḥ || 81||
daśa dharmaṃ na jānanti dhṛtarāṣṭra nibodha tān |
mattaḥ pramatta unmattaḥ śrāntaḥ kruddho bubhukṣitaḥ || 82||
tvaramāṇaśca bhīruśca lubdhaḥ kāmī ca te daśa |
tasmādeteṣu bhāveṣu na prasajjeta paṇḍitaḥ || 83||
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
putrārthamasurendreṇa gītaṃ caiva sudhanvanā || 84||
yaḥ kāmamanyū prajahāti rājā
pātre pratiṣṭhāpayate dhanaṃ ca |
viśeṣavicchrutavānkṣiprakārī
taṃ sarvalokaḥ kurute pramāṇam || 85||
jānāti viśvāsayituṃ manuṣyān
vijñāta doṣeṣu dadhāti daṇḍam |
jānāti mātrāṃ ca tathā kṣamāṃ ca
taṃ tādṛśaṃ śrīrjuṣate samagrā || 86||
sudurbalaṃ nāvajānāti kañcid-
yukto ripuṃ sevate buddhipūrvam |
na vigrahaṃ rocayate balasthaiḥ
kāle ca yo vikramate sa dhīraḥ || 87||
prāpyāpadaṃ na vyathate kadā cid
udyogamanvicchati cāpramattaḥ |
duḥkhaṃ ca kāle sahate jitātmā
dhurandharastasya jitāḥ sapatnāḥ || 88||
anarthakaṃ vipra vāsaṃ gṛhebhyaḥ
pāpaiḥ sandhiṃ paradārābhimarśam |
dambhaṃ stainyaṃ paiśunaṃ madya pānaṃ
na sevate yaḥ sa sukhī sadaiva || 89||
na saṃrambheṇārabhate'rthavargam
ākāritaḥ śaṃsati tathyameva |
na mātrārthe rocayate vivādaṃ
nāpūjitaḥ kupyati cāpyamūḍhaḥ || 90||
na yo'bhyasūyatyanukampate ca
na durbalaḥ prātibhāvyaṃ karoti |
nātyāha kiṃ citkṣamate vivādaṃ
sarvatra tādṛglabhate praśaṃsām || 91||
yo noddhataṃ kurute jātu veṣaṃ
na pauruṣeṇāpi vikatthate'nyān |
na mūrcchitaḥ kaṭukānyāha kiṃ cit
priyaṃ sadā taṃ kurute jano'pi || 92||
na vairamuddīpayati praśāntaṃ
na darmamārohati nāstameti |
na durgato'smīti karoti manyuṃ
tamārya śīlaṃ paramāhuragryam || 93||
na sve sukhe vai kurute praharṣaṃ
nānyasya duḥkhe bhavati pratītaḥ |
dattvā na paścātkurute'nutāpaṃ
na katthate satpuruṣārya śīlaḥ || 94||
deśācārānsamayāñjātidharmān
bubhūṣate yastu parāvarajñaḥ |
sa tatra tatrādhigataḥ sadaiva
mahājanasyādhipatyaṃ karoti || 95||
dambhaṃ mohaṃ matsaraṃ pāpakṛtyaṃ
rājadviṣṭaṃ paiśunaṃ pūgavairam |
mattonmattairdurjanaiścāpi vādaṃ
yaḥ prajñāvānvarjayetsa pradhānaḥ || 96||
damaṃ śaucaṃ daivataṃ maṅgalāni
prāyaścittaṃ vividhā~llokavādān |
etāni yaḥ kurute naityakāni
tasyotthānaṃ devatā rādhayanti || 97||
samairvivāhaṃ kurute na hīnaiḥ
samaiḥ sakhyaṃ vyavahāraṃ kathāśca |
guṇairviśiṣṭāṃśca puro dadhāti
vipaścitastasya nayāḥ sunītāḥ || 98||
mitaṃ bhuṅkte saṃvibhajyāśritebhyo
mitaṃ svapityamitaṃ karmakṛtvā |
dadātyamitreṣvapi yācitaḥ saṃ-
stamātmavantaṃ prajahātyanarthāḥ || 99||
cikīrṣitaṃ viprakṛtaṃ ca yasya
nānye janāḥ karma jānanti kiṃ cit |
mantre gupte samyaganuṣṭhite ca
svalpo nāsya vyathate kaścidarthaḥ || 100||
yaḥ sarvabhūtapraśame niviṣṭaḥ
satyo mṛdurdānakṛcchuddha bhāvaḥ |
atīva sañjñāyate jñātimadhye
mahāmaṇirjātya iva prasannaḥ || 101||
ya ātmanāpatrapate bhṛśaṃ naraḥ
sa sarvalokasya gururbhavatyuta |
ananta tejāḥ sumanāḥ samāhitaḥ
svatejasā sūrya ivāvabhāsate || 102||
vane jātāḥ śāpadagdhasya rājñaḥ
pāṇḍoḥ putrāḥ pañca pañcendra kalpāḥ |
tvayaiva bālā vardhitāḥ śikṣitāśca
tavādeśaṃ pālayantyāmbikeya || 103||
pradāyaiṣāmucitaṃ tāta rājyaṃ
sukhī putraiḥ sahito modamānaḥ |
na devānāṃ nāpi ca mānuṣāṇāṃ
bhaviṣyasi tvaṃ tarkaṇīyo narendra || 104||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye trayastriṃśo'dhyāyaḥ || 33 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.