गीर्वाणैरर्थ्यमानो दशमुखनिधनं कोसलेष्वृश्यशृङ्गे
पुत्रीयामिष्टिमिष्ट्वा ददुषि दशरथक्ष्माभृते पायसाग्र्यम् ।
तद्भुक्त्या तत्पुरन्ध्रीष्वपि तिसृषु समं जातगर्भासु जातो
रामस्त्वं लक्ष्मणेन स्वयमथ भरतेनापि शत्रुघ्ननाम्ना ॥1॥
कोदण्डी कौशिकस्य क्रतुवरमवितुं लक्ष्मणेनानुयातो
यातोऽभूस्तातवाचा मुनिकथितमनुद्वन्द्वशान्ताध्वखेदः ।
नृणां त्राणाय बाणैर्मुनिवचनबलात्ताटकां पाटयित्वा
लब्ध्वास्मादस्त्रजालं मुनिवनमगमो देव सिद्धाश्रमाख्यम् ॥2॥
मारीचं द्रावयित्वा मखशिरसि शरैरन्यरक्षांसि निघ्नन्
कल्यां कुर्वन्नहल्यां पथि पदरजसा प्राप्य वैदेहगेहम् ।
भिन्दानश्चान्द्रचूडं धनुरवनिसुतामिन्दिरामेव लब्ध्वा
राज्यं प्रातिष्ठथास्त्वं त्रिभिरपि च समं भ्रातृवीरैस्सदारैः ॥3॥
आरुन्धाने रुषान्धे भृगुकुल तिलके सङ्क्रमय्य स्वतेजो
याते यातोऽस्ययोध्यां सुखमिह निवसन् कान्तया कान्तमूर्ते ।
शत्रुघ्नेनैकदाथो गतवति भरते मातुलस्याधिवासं
तातारब्धोऽभिषेकस्तव किल विहतः केकयाधीशपुत्र्या ॥4॥
तातोक्त्या यातुकामो वनमनुजवधूसंयुतश्चापधारः
पौरानारुध्य मार्गे गुहनिलयगतस्त्वं जटाचीरधारी।
नावा सन्तीर्य गङ्गामधिपदवि पुनस्तं भरद्वाजमारा-
न्नत्वा तद्वाक्यहेतोरतिसुखमवसश्चित्रकूटे गिरीन्द्रे ॥5॥
श्रुत्वा पुत्रार्तिखिन्नं खलु भरतमुखात् स्वर्गयातं स्वतातं
तप्तो दत्वाऽम्बु तस्मै निदधिथ भरते पादुकां मेदिनीं च
अत्रिं नत्वाऽथ गत्वा वनमतिविपुलं दण्डकं चण्डकायं
हत्वा दैत्यं विराधं सुगतिमकलयश्चारु भोः शारभङ्गीम् ॥6॥
नत्वाऽगस्त्यं समस्ताशरनिकरसपत्राकृतिं तापसेभ्यः
प्रत्यश्रौषीः प्रियैषी तदनु च मुनिना वैष्णवे दिव्यचापे ।
ब्रह्मास्त्रे चापि दत्ते पथि पितृसुहृदं वीक्ष्य भूयो जटायुं
मोदात् गोदातटान्ते परिरमसि पुरा पञ्चवट्यां वधूट्या ॥7॥
प्राप्तायाः शूर्पणख्या मदनचलधृतेरर्थनैर्निस्सहात्मा
तां सौमित्रौ विसृज्य प्रबलतमरुषा तेन निर्लूननासाम् ।
दृष्ट्वैनां रुष्टचित्तं खरमभिपतितं दूषणं च त्रिमूर्धं
व्याहिंसीराशरानप्ययुतसमधिकांस्तत्क्षणादक्षतोष्मा ॥8॥
सोदर्याप्रोक्तवार्ताविवशदशमुखादिष्टमारीचमाया-
सारङ्ग सारसाक्ष्या स्पृहितमनुगतः प्रावधीर्बाणघातम् ।
तन्मायाक्रन्दनिर्यापितभवदनुजां रावणस्तामहार्षी-
त्तेनार्तोऽपि त्वमन्तः किमपि मुदमधास्तद्वधोपायलाभात् ॥9॥
भूयस्तन्वीं विचिन्वन्नहृत दशमुखस्त्वद्वधूं मद्वधेने-
त्युक्त्वा याते जटायौ दिवमथ सुहृदः प्रातनोः प्रेतकार्यम् ।
गृह्णानं तं कबन्धं जघनिथ शबरीं प्रेक्ष्य पम्पातटे त्वं
सम्प्राप्तो वातसूनुं भृशमुदितमनाः पाहि वातालयेश ॥10॥
Roman (IAST) Transliteration
gīrvāṇairarthyamāno daśamukhanidhanaṃ kosaleṣvṛśyaśṛṅge
putrīyāmiṣṭimiṣṭvā daduṣi daśarathakṣmābhṛte pāyasāgryam |
tadbhuktyā tatpurandhrīṣvapi tisṛṣu samaṃ jātagarbhāsu jāto
rāmastvaṃ lakṣmaṇena svayamatha bharatenāpi śatrughnanāmnā ||1||
kodaṇḍī kauśikasya kratuvaramavituṃ lakṣmaṇenānuyāto
yāto'bhūstātavācā munikathitamanudvandvaśāntādhvakhedaḥ |
nṛṇāṃ trāṇāya bāṇairmunivacanabalāttāṭakāṃ pāṭayitvā
labdhvāsmādastrajālaṃ munivanamagamo deva siddhāśramākhyam ||2||
mārīcaṃ drāvayitvā makhaśirasi śarairanyarakṣāṃsi nighnan
kalyāṃ kurvannahalyāṃ pathi padarajasā prāpya vaidehageham |
bhindānaścāndracūḍaṃ dhanuravanisutāmindirāmeva labdhvā
rājyaṃ prātiṣṭhathāstvaṃ tribhirapi ca samaṃ bhrātṛvīraissadāraiḥ ||3||
ārundhāne ruṣāndhe bhṛgukula tilake saṅkramayya svatejo
yāte yāto'syayodhyāṃ sukhamiha nivasan kāntayā kāntamūrte |
śatrughnenaikadātho gatavati bharate mātulasyādhivāsaṃ
tātārabdho'bhiṣekastava kila vihataḥ kekayādhīśaputryā ||4||
tātoktyā yātukāmo vanamanujavadhūsaṃyutaścāpadhāraḥ
paurānārudhya mārge guhanilayagatastvaṃ jaṭācīradhārī|
nāvā santīrya gaṅgāmadhipadavi punastaṃ bharadvājamārā-
nnatvā tadvākyahetoratisukhamavasaścitrakūṭe girīndre ||5||
śrutvā putrārtikhinnaṃ khalu bharatamukhāt svargayātaṃ svatātaṃ
tapto datvā'mbu tasmai nidadhitha bharate pādukāṃ medinīṃ ca
atriṃ natvā'tha gatvā vanamativipulaṃ daṇḍakaṃ caṇḍakāyaṃ
hatvā daityaṃ virādhaṃ sugatimakalayaścāru bhoḥ śārabhaṅgīm ||6||
natvā'gastyaṃ samastāśaranikarasapatrākṛtiṃ tāpasebhyaḥ
pratyaśrauṣīḥ priyaiṣī tadanu ca muninā vaiṣṇave divyacāpe |
brahmāstre cāpi datte pathi pitṛsuhṛdaṃ vīkṣya bhūyo jaṭāyuṃ
modāt godātaṭānte pariramasi purā pañcavaṭyāṃ vadhūṭyā ||7||
prāptāyāḥ śūrpaṇakhyā madanacaladhṛterarthanairnissahātmā
tāṃ saumitrau visṛjya prabalatamaruṣā tena nirlūnanāsām |
dṛṣṭvaināṃ ruṣṭacittaṃ kharamabhipatitaṃ dūṣaṇaṃ ca trimūrdhaṃ
vyāhiṃsīrāśarānapyayutasamadhikāṃstatkṣaṇādakṣatoṣmā ||8||
sodaryāproktavārtāvivaśadaśamukhādiṣṭamārīcamāyā-
sāraṅga sārasākṣyā spṛhitamanugataḥ prāvadhīrbāṇaghātam |
tanmāyākrandaniryāpitabhavadanujāṃ rāvaṇastāmahārṣī-
ttenārto'pi tvamantaḥ kimapi mudamadhāstadvadhopāyalābhāt ||9||
bhūyastanvīṃ vicinvannahṛta daśamukhastvadvadhūṃ madvadhene-
tyuktvā yāte jaṭāyau divamatha suhṛdaḥ prātanoḥ pretakāryam |
gṛhṇānaṃ taṃ kabandhaṃ jaghanitha śabarīṃ prekṣya pampātaṭe tvaṃ
samprāpto vātasūnuṃ bhṛśamuditamanāḥ pāhi vātālayeśa ||10||
Sanskrit — Devanagari (original)
गीर्वाणैरर्थ्यमानो दशमुखनिधनं कोसलेष्वृश्यशृङ्गे
पुत्रीयामिष्टिमिष्ट्वा ददुषि दशरथक्ष्माभृते पायसाग्र्यम् ।
तद्भुक्त्या तत्पुरन्ध्रीष्वपि तिसृषु समं जातगर्भासु जातो
रामस्त्वं लक्ष्मणेन स्वयमथ भरतेनापि शत्रुघ्ननाम्ना ॥1॥
कोदण्डी कौशिकस्य क्रतुवरमवितुं लक्ष्मणेनानुयातो
यातोऽभूस्तातवाचा मुनिकथितमनुद्वन्द्वशान्ताध्वखेदः ।
नृणां त्राणाय बाणैर्मुनिवचनबलात्ताटकां पाटयित्वा
लब्ध्वास्मादस्त्रजालं मुनिवनमगमो देव सिद्धाश्रमाख्यम् ॥2॥
मारीचं द्रावयित्वा मखशिरसि शरैरन्यरक्षांसि निघ्नन्
कल्यां कुर्वन्नहल्यां पथि पदरजसा प्राप्य वैदेहगेहम् ।
भिन्दानश्चान्द्रचूडं धनुरवनिसुतामिन्दिरामेव लब्ध्वा
राज्यं प्रातिष्ठथास्त्वं त्रिभिरपि च समं भ्रातृवीरैस्सदारैः ॥3॥
आरुन्धाने रुषान्धे भृगुकुल तिलके सङ्क्रमय्य स्वतेजो
याते यातोऽस्ययोध्यां सुखमिह निवसन् कान्तया कान्तमूर्ते ।
शत्रुघ्नेनैकदाथो गतवति भरते मातुलस्याधिवासं
तातारब्धोऽभिषेकस्तव किल विहतः केकयाधीशपुत्र्या ॥4॥
तातोक्त्या यातुकामो वनमनुजवधूसंयुतश्चापधारः
पौरानारुध्य मार्गे गुहनिलयगतस्त्वं जटाचीरधारी।
नावा सन्तीर्य गङ्गामधिपदवि पुनस्तं भरद्वाजमारा-
न्नत्वा तद्वाक्यहेतोरतिसुखमवसश्चित्रकूटे गिरीन्द्रे ॥5॥
श्रुत्वा पुत्रार्तिखिन्नं खलु भरतमुखात् स्वर्गयातं स्वतातं
तप्तो दत्वाऽम्बु तस्मै निदधिथ भरते पादुकां मेदिनीं च
अत्रिं नत्वाऽथ गत्वा वनमतिविपुलं दण्डकं चण्डकायं
हत्वा दैत्यं विराधं सुगतिमकलयश्चारु भोः शारभङ्गीम् ॥6॥
नत्वाऽगस्त्यं समस्ताशरनिकरसपत्राकृतिं तापसेभ्यः
प्रत्यश्रौषीः प्रियैषी तदनु च मुनिना वैष्णवे दिव्यचापे ।
ब्रह्मास्त्रे चापि दत्ते पथि पितृसुहृदं वीक्ष्य भूयो जटायुं
मोदात् गोदातटान्ते परिरमसि पुरा पञ्चवट्यां वधूट्या ॥7॥
प्राप्तायाः शूर्पणख्या मदनचलधृतेरर्थनैर्निस्सहात्मा
तां सौमित्रौ विसृज्य प्रबलतमरुषा तेन निर्लूननासाम् ।
दृष्ट्वैनां रुष्टचित्तं खरमभिपतितं दूषणं च त्रिमूर्धं
व्याहिंसीराशरानप्ययुतसमधिकांस्तत्क्षणादक्षतोष्मा ॥8॥
सोदर्याप्रोक्तवार्ताविवशदशमुखादिष्टमारीचमाया-
सारङ्ग सारसाक्ष्या स्पृहितमनुगतः प्रावधीर्बाणघातम् ।
तन्मायाक्रन्दनिर्यापितभवदनुजां रावणस्तामहार्षी-
त्तेनार्तोऽपि त्वमन्तः किमपि मुदमधास्तद्वधोपायलाभात् ॥9॥
भूयस्तन्वीं विचिन्वन्नहृत दशमुखस्त्वद्वधूं मद्वधेने-
त्युक्त्वा याते जटायौ दिवमथ सुहृदः प्रातनोः प्रेतकार्यम् ।
गृह्णानं तं कबन्धं जघनिथ शबरीं प्रेक्ष्य पम्पातटे त्वं
सम्प्राप्तो वातसूनुं भृशमुदितमनाः पाहि वातालयेश ॥10॥
gīrvāṇairarthyamāno daśamukhanidhanaṃ kosaleṣvṛśyaśṛṅge
putrīyāmiṣṭimiṣṭvā daduṣi daśarathakṣmābhṛte pāyasāgryam |
tadbhuktyā tatpurandhrīṣvapi tisṛṣu samaṃ jātagarbhāsu jāto
rāmastvaṃ lakṣmaṇena svayamatha bharatenāpi śatrughnanāmnā ||1||
kodaṇḍī kauśikasya kratuvaramavituṃ lakṣmaṇenānuyāto
yāto'bhūstātavācā munikathitamanudvandvaśāntādhvakhedaḥ |
nṛṇāṃ trāṇāya bāṇairmunivacanabalāttāṭakāṃ pāṭayitvā
labdhvāsmādastrajālaṃ munivanamagamo deva siddhāśramākhyam ||2||
mārīcaṃ drāvayitvā makhaśirasi śarairanyarakṣāṃsi nighnan
kalyāṃ kurvannahalyāṃ pathi padarajasā prāpya vaidehageham |
bhindānaścāndracūḍaṃ dhanuravanisutāmindirāmeva labdhvā
rājyaṃ prātiṣṭhathāstvaṃ tribhirapi ca samaṃ bhrātṛvīraissadāraiḥ ||3||
ārundhāne ruṣāndhe bhṛgukula tilake saṅkramayya svatejo
yāte yāto'syayodhyāṃ sukhamiha nivasan kāntayā kāntamūrte |
śatrughnenaikadātho gatavati bharate mātulasyādhivāsaṃ
tātārabdho'bhiṣekastava kila vihataḥ kekayādhīśaputryā ||4||
tātoktyā yātukāmo vanamanujavadhūsaṃyutaścāpadhāraḥ
paurānārudhya mārge guhanilayagatastvaṃ jaṭācīradhārī|
nāvā santīrya gaṅgāmadhipadavi punastaṃ bharadvājamārā-
nnatvā tadvākyahetoratisukhamavasaścitrakūṭe girīndre ||5||
śrutvā putrārtikhinnaṃ khalu bharatamukhāt svargayātaṃ svatātaṃ
tapto datvā'mbu tasmai nidadhitha bharate pādukāṃ medinīṃ ca
atriṃ natvā'tha gatvā vanamativipulaṃ daṇḍakaṃ caṇḍakāyaṃ
hatvā daityaṃ virādhaṃ sugatimakalayaścāru bhoḥ śārabhaṅgīm ||6||
natvā'gastyaṃ samastāśaranikarasapatrākṛtiṃ tāpasebhyaḥ
pratyaśrauṣīḥ priyaiṣī tadanu ca muninā vaiṣṇave divyacāpe |
brahmāstre cāpi datte pathi pitṛsuhṛdaṃ vīkṣya bhūyo jaṭāyuṃ
modāt godātaṭānte pariramasi purā pañcavaṭyāṃ vadhūṭyā ||7||
prāptāyāḥ śūrpaṇakhyā madanacaladhṛterarthanairnissahātmā
tāṃ saumitrau visṛjya prabalatamaruṣā tena nirlūnanāsām |
dṛṣṭvaināṃ ruṣṭacittaṃ kharamabhipatitaṃ dūṣaṇaṃ ca trimūrdhaṃ
vyāhiṃsīrāśarānapyayutasamadhikāṃstatkṣaṇādakṣatoṣmā ||8||
sodaryāproktavārtāvivaśadaśamukhādiṣṭamārīcamāyā-
sāraṅga sārasākṣyā spṛhitamanugataḥ prāvadhīrbāṇaghātam |
tanmāyākrandaniryāpitabhavadanujāṃ rāvaṇastāmahārṣī-
ttenārto'pi tvamantaḥ kimapi mudamadhāstadvadhopāyalābhāt ||9||
bhūyastanvīṃ vicinvannahṛta daśamukhastvadvadhūṃ madvadhene-
tyuktvā yāte jaṭāyau divamatha suhṛdaḥ prātanoḥ pretakāryam |
gṛhṇānaṃ taṃ kabandhaṃ jaghanitha śabarīṃ prekṣya pampātaṭe tvaṃ
samprāpto vātasūnuṃ bhṛśamuditamanāḥ pāhi vātālayeśa ||10||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Devanagari script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.