விதுர நீதி - உத்யோக பர்வம், அத்யாயஃ 37

Vidura Niti - Udyoga Parvam, Adhyayah 37

✍️ Vyasa 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
॥ இதி ஶ்ரீமஹாபாரதே உத்யோகபர்வணி ப்ரஜாகரபர்வணி
விதுரவாக்யே ஸப்தத்ரிம்ஶோऽத்யாயஃ ॥
விதுர உவாச ।
ஸப்ததஶேமாந்ராஜேந்த்ர மநுஃ ஸ்வாயம்புவோऽப்ரவீத் ।
வைசித்ரவீர்ய புருஷாநாகாஶம் முஷ்டிபிர்க்நதஃ ॥ 1॥
தாநேவிந்த்ரஸ்ய ஹி தநுரநாம்யம் நமதோऽப்ரவீத் ।
அதோ மரீசிநஃ பாதாநநாம்யாந்நமதஸ்ததா ॥ 2॥
யஶ்சாஶிஷ்யம் ஶாஸதி யஶ் ச குப்யதே
யஶ்சாதிவேலம் பஜதே த்விஷந்தம் ।
ஸ்த்ரியஶ்ச யோऽரக்ஷதி பத்ரமஸ்து தே
யஶ்சாயாச்யம் யாசதி யஶ் ச கத்ததே ॥ 3॥
யஶ்சாபிஜாதஃ ப்ரகரோத்யகார்யம்
யஶ்சாபலோ பலிநா நித்யவைரீ ।
அஶ்ரத்ததாநாய ச யோ ப்ரவீதி
யஶ்சாகாம்யம் காமயதே நரேந்த்ர ॥ 4॥
வத்வா ஹாஸம் ஶ்வஶுரோ யஶ் ச மந்யதே
வத்வா வஸந்நுத யோ மாநகாமஃ ।
பரக்ஷேத்ரே நிர்வபதி யஶ்ச பீஜம்
ஸ்த்ரியம் ச யஃ பரிவததேऽதிவேலம் ॥ 5॥
யஶ்சைவ லப்த்வா ந ஸ்மராமீத்யுவாச
தத்த்வா ச யஃ கத்ததி யாச்யமாநஃ ।
யஶ்சாஸதஃ ஸாந்த்வமுபாஸதீஹ
ஏதேऽநுயாந்த்யநிலம் பாஶஹஸ்தாஃ ॥ 6॥
யஸ்மிந்யதா வர்ததே யோ மநுஷ்யஸ்
தஸ்மிம்ஸ்ததா வர்திதவ்யம் ஸ தர்மஃ ।
மாயாசாரோ மாயயா வர்திதவ்யஃ
ஸாத்வாசாரஃ ஸாதுநா ப்ரத்யுதேயஃ ॥ 7॥
த்ரு'தராஷ்ட்ர உவாச ।
ஶதாயுருக்தஃ புருஷஃ ஸர்வவேதேஷு வை யதா ।
நாப்நோத்யத ச தத்ஸர்வமாயுஃ கேநேஹ ஹேதுநா ॥ 8॥
விதுர உவாச ।
அதிவாதோऽதிமாநஶ்ச ததாத்யாகோ நராதிபஃ ।
க்ரோதஶ்சாதிவிவித்ஸா ச மித்ரத்ரோஹஶ்ச தாநி ஷட் ॥ 9॥
ஏத ஏவாஸயஸ்தீக்ஷ்ணாஃ க்ரு'ந்தந்த்யாயூம்ஷி தேஹிநாம் ।
ஏதாநி மாநவாந்க்நந்தி ந ம்ரு'த்யுர்பத்ரமஸ்து தே ॥ 10॥
விஶ்வஸ்தஸ்யைதி யோ தாராந்யஶ்சாபி குரு தக்பகஃ ।
வ்ரு'ஷலீ பதிர்த்விஜோ யஶ்ச பாநபஶ்சைவ பாரத ॥ 11॥
ஶரணாகதஹா சைவ ஸர்வே ப்ரஹ்மஹணைஃ ஸமாஃ ।
ஏதைஃ ஸமேத்ய கர்தவ்யம் ப்ராயஶ்சித்தமிதி ஶ்ருதிஃ ॥ 12॥
க்ரு'ஹீ வதாந்யோऽநபவித்த வாக்யஃ
ஶேஷாந்ந போகாப்யவிஹிம்ஸகஶ் ச ।
நாநர்தக்ரு'த்த்யக்தகலிஃ க்ரு'தஜ்ஞஃ
ஸத்யோ ம்ரு'துஃ ஸ்வர்கமுபைதி வித்வாந் ॥ 13॥
ஸுலபாஃ புருஷா ராஜந்ஸததம் ப்ரியவாதிநஃ ।
அப்ரியஸ்ய து பத்யஸ்ய வக்தா ஶ்ரோதா ச துர்லபஃ ॥ 14॥
யோ ஹி தர்மம் வ்யபாஶ்ரித்ய ஹித்வா பர்துஃ ப்ரியாப்ரியே ।
அப்ரியாண்யாஹ பத்யாநி தேந ராஜா ஸஹாயவாந் ॥ 15॥
த்யஜேத்குலார்தே புருஷம் க்ராமஸ்யார்தே குலம் த்யஜேத் ।
க்ராமம் ஜநபதஸ்யார்தே ஆத்மார்தே ப்ரு'திவீம் த்யஜேத் ॥ 16॥
ஆபதர்தம் தநம் ரக்ஷேத்தாராந்ரக்ஷேத்தநைரபி ।
ஆத்மாநம் ஸததம் ரக்ஷேத்தாரைரபி தநைரபி ॥ 17॥
உக்தம் மயா த்யூதகாலேऽபி ராஜந்
நைவம் யுக்தம் வசநம் ப்ராதிபீய ।
ததௌஷதம் பத்யமிவாதுரஸ்ய
ந ரோசதே தவ வைசித்ர வீர்ய ॥ 18॥
காகைரிமாம்ஶ்சித்ரபர்ஹாந்மயூராந்
பராஜைஷ்டாஃ பாண்டவாந்தார்தராஷ்ட்ரைஃ ।
ஹித்வா ஸிம்ஹாந்க்ரோஷ்டு காந்கூஹமாநஃ
ப்ராப்தே காலே ஶோசிதா த்வம் நரேந்த்ர ॥ 19॥
யஸ்தாத ந க்ருத்யதி ஸர்வகாலம்
ப்ரு'த்யஸ்ய பக்தஸ்ய ஹிதே ரதஸ்ய ।
தஸ்மிந்ப்ரு'த்யா பர்தரி விஶ்வஸந்தி
ந சைநமாபத்ஸு பரித்யஜந்தி ॥ 20॥
ந ப்ரு'த்யாநாம் வ்ரு'த்தி ஸம்ரோதநேந
பாஹ்யம் ஜநம் ஸஞ்ஜிக்ரு'க்ஷேதபூர்வம் ।
த்யஜந்தி ஹ்யேநமுசிதாவருத்தாஃ
ஸ்நிக்தா ஹ்யமாத்யாஃ பரிஹீநபோகாஃ ॥ 21॥
க்ரு'த்யாநி பூர்வம் பரிஸங்க்யாய ஸர்வாண்ய்
ஆயவ்யயாவநுரூபாம் ச வ்ரு'த்திம் ।
ஸங்க்ரு'ஹ்ணீயாதநுரூபாந்ஸஹாயாந்
ஸஹாயஸாத்யாநி ஹி துஷ்கராணி ॥ 22॥
அபிப்ராயம் யோ விதித்வா து பர்துஃ
ஸர்வாணி கார்யாணி கரோத்யதந்த்ரீஃ ।
வக்தா ஹிதாநாமநுரக்த ஆர்யஃ
ஶக்திஜ்ஞ ஆத்மேவ ஹி ஸோऽநுகம்ப்யஃ ॥ 23॥
வாக்யம் து யோ நாத்ரியதேऽநுஶிஷ்டஃ
ப்ரத்யாஹ யஶ்சாபி நியுஜ்யமாநஃ ।
ப்ரஜ்ஞாபிமாநீ ப்ரதிகூலவாதீ
த்யாஜ்யஃ ஸ தாத்ரு'க்த்வரயைவ ப்ரு'த்யஃ ॥ 24॥
அஸ்தப்தமக்லீபமதீர்கஸூத்ரம்
ஸாநுக்ரோஶம் ஶ்லக்ஷ்ணமஹார்யமந்யைஃ ।
அரோக ஜாதீயமுதாரவாக்யம்
தூதம் வதந்த்யஷ்ட குணோபபந்நம் ॥ 25॥
ந விஶ்வாஸாஜ்ஜாது பரஸ்ய கேஹம்
கச்சேந்நரஶ்சேதயாநோ விகாலே ।
ந சத்வரே நிஶி திஷ்டேந்நிகூடோ
ந ராஜந்யாம் யோஷிதம் ப்ரார்தயீத ॥ 26॥
ந நிஹ்நவம் ஸத்ர கதஸ்ய கச்சேத்
ஸம்ஸ்ரு'ஷ்ட மந்த்ரஸ்ய குஸங்கதஸ்ய ।
ந ச ப்ரூயாந்நாஶ்வஸாமி த்வயீதி
ஸ காரணம் வ்யபதேஶம் து குர்யாத் ॥ 27॥
க்ரு'ணீ ராஜா பும்ஶ்சலீ ராஜப்ரு'த்யஃ
புத்ரோ ப்ராதா விதவா பால புத்ரா ।
ஸேநா ஜீவீ சோத்த்ரு'த பக்த ஏவ
வ்யவஹாரே வை வர்ஜநீயாஃ ஸ்யுரேதே ॥ 28॥
குணா தஶ ஸ்நாநஶீலம் பஜந்தே
பலம் ரூபம் ஸ்வரவர்ணப்ரஶுத்திஃ ।
ஸ்பர்ஶஶ்ச கந்தஶ்ச விஶுத்ததா ச
ஶ்ரீஃ ஸௌகுமார்யம் ப்ரவராஶ்ச நார்யஃ ॥ 29॥
குணாஶ்ச ஷண்மிதபுக்தம் பஜந்தே
ஆரோக்யமாயுஶ்ச ஸுகம் பலம் ச ।
அநாவிலம் சாஸ்ய பவேதபத்யம்
ந சைநமாத்யூந இதி க்ஷிபந்தி ॥ 30॥
அகர்ம ஶீலம் ச மஹாஶநம் ச
லோகத்விஷ்டம் பஹு மாயம் ந்ரு'ஶம்ஸம் ।
அதேஶகாலஜ்ஞமநிஷ்ட வேஷம்
ஏதாந்க்ரு'ஹே ந ப்ரதிவாஸயீத ॥ 31॥
கதர்யமாக்ரோஶகமஶ்ருதம் ச
வராக ஸம்பூதமமாந்ய மாநிநம் ।
நிஷ்டூரிணம் க்ரு'தவைரம் க்ரு'தக்நம்
ஏதாந்ப்ரு'தார்தோऽபி ந ஜாது யாசேத் ॥ 32॥
ஸங்க்லிஷ்டகர்மாணமதிப்ரவாதம்
நித்யாந்ரு'தம் சாத்ரு'ட பக்திகம் ச ।
விக்ரு'ஷ்டராகம் பஹுமாநிநம் சாப்ய்
ஏதாந்ந ஸேவேத நராதமாந்ஷட் ॥ 33॥
ஸஹாயபந்தநா ஹ்யர்தாஃ ஸஹாயாஶ்சார்தபந்தநாஃ ।
அந்யோந்யபந்தநாவேதௌ விநாந்யோந்யம் ந ஸித்யதஃ ॥ 34॥
உத்பாத்ய புத்ராநந்ரு'ணாம்ஶ்ச க்ரு'த்வா
வ்ரு'த்திம் ச தேப்யோऽநுவிதாய காம் சித் ।
ஸ்தாநே குமாரீஃ ப்ரதிபாத்ய ஸர்வா
அரண்யஸம்ஸ்தோ முநிவத்புபூஷேத் ॥ 35॥
ஹிதம் யத்ஸர்வபூதாநாமாத்மநஶ்ச ஸுகாவஹம் ।
தத்குர்யாதீஶ்வரோ ஹ்யேதந்மூலம் தர்மார்தஸித்தயே ॥ 36॥
புத்திஃ ப்ரபாவஸ்தேஜஶ்ச ஸத்த்வமுத்தாநமேவ ச ।
வ்யவஸாயஶ்ச யஸ்ய ஸ்யாத்தஸ்யாவ்ரு'த்தி பயம் குதஃ ॥ 37॥
பஶ்ய தோஷாந்பாண்டவைர்விக்ரஹே த்வம்
யத்ர வ்யதேரந்நபி தேவாஃ ஸ ஶக்ராஃ ।
புத்ரைர்வைரம் நித்யமுத்விக்நவாஸோ
யஶஃ ப்ரணாஶோ த்விஷதாம் ச ஹர்ஷஃ ॥ 38॥
பீஷ்மஸ்ய கோபஸ்தவ சேந்த்ர கல்ப
த்ரோணஸ்ய ராஜ்ஞஶ்ச யுதிஷ்டிரஸ்ய ।
உத்ஸாதயேல்லோகமிமம் ப்ரவ்ரு'த்தஃ
ஶ்வேதோ க்ரஹஸ்திர்யகிவாபதந்கே ॥ 39॥
தவ புத்ரஶதம் சைவ கர்ணஃ பஞ்ச ச பாண்டவாஃ ।
ப்ரு'திவீமநுஶாஸேயுரகிலாம் ஸாகராம்பராம் ॥ 40॥
தார்தராஷ்ட்ரா வநம் ராஜந்வ்யாக்ராஃ பாண்டுஸுதா மதாஃ ।
மா வநம் சிந்தி ஸ வ்யாக்ரம் மா வ்யாக்ராந்நீநஶோ வநாத் ॥ 41॥
ந ஸ்யாத்வநம்ரு'தே வ்யாக்ராந்வ்யாக்ரா ந ஸ்யுர்ரு'தே வநம் ।
வநம் ஹி ரக்ஷ்யதே வ்யாக்ரைர்வ்யாக்ராந்ரக்ஷதி காநநம் ॥ 42॥
ந ததேச்சந்த்யகல்யாணாஃ பரேஷாம் வேதிதும் குணாந் ।
யதைஷாம் ஜ்ஞாதுமிச்சந்தி நைர்குண்யம் பாபசேதஸஃ ॥ 43॥
அர்தஸித்திம் பராமிச்சந்தர்மமேவாதிதஶ் சரேத் ।
ந ஹி தர்மாதபைத்யர்தஃ ஸ்வர்கலோகாதிவாம்ரு'தம் ॥ 44॥
யஸ்யாத்மா விரதஃ பாபாத்கல்யாணே ச நிவேஶிதஃ ।
தேந ஸர்வமிதம் புத்தம் ப்ரக்ரு'திர்விக்ரு'திர்ஶ்ச யா ॥ 45॥
யோ தர்மமர்தம் காமம் ச யதாகாலம் நிஷேவதே ।
தர்மார்தகாமஸம்யோகம் யோऽமுத்ரேஹ ச விந்ததி ॥ 46॥
ஸந்நியச்சதி யோ வேகமுத்திதம் க்ரோதஹர்ஷயோஃ ।
ஸ ஶ்ரியோ பாஜநம் ராஜந்யஶ்சாபத்ஸு ந முஹ்யதி ॥ 47॥
பலம் பஞ்ச விதம் நித்யம் புருஷாணாம் நிபோத மே ।
யத்து பாஹுபலம் நாம கநிஷ்டம் பலமுச்யதே ॥ 48॥
அமாத்யலாபோ பத்ரம் தே த்விதீயம் பலமுச்யதே ।
தநலாபஸ்த்ரு'தீயம் து பலமாஹுர்ஜிகீஷவஃ ॥ 49॥
யத்த்வஸ்ய ஸஹஜம் ராஜந்பித்ரு'பைதாமஹம் பலம் ।
அபிஜாத பலம் நாம தச்சதுர்தம் பலம் ஸ்ம்ரு'தம் ॥ 50॥
யேந த்வேதாநி ஸர்வாணி ஸங்க்ரு'ஹீதாநி பாரத ।
யத்பலாநாம் பலம் ஶ்ரேஷ்டம் தத்ப்ரஜ்ஞா பலமுச்யதே ॥ 51॥
மஹதே யோऽபகாராய நரஸ்ய ப்ரபவேந்நரஃ ।
தேந வைரம் ஸமாஸஜ்ய தூரஸ்தோऽஸ்மீதி நாஶ்வஸேத் ॥ 52॥
ஸ்த்ரீஷு ராஜஸு ஸர்பேஷு ஸ்வாத்யாயே ஶத்ருஸேவிஷு ।
போகே சாயுஷி விஶ்வாஸம் கஃ ப்ராஜ்ஞஃ கர்துமர்ஹதி ॥ 53॥
ப்ரஜ்ஞா ஶரேணாபிஹதஸ்ய ஜந்தோஶ்
சிகித்ஸகாஃ ஸந்தி ந சௌஷதாநி ।
ந ஹோமமந்த்ரா ந ச மங்கலாநி
நாதர்வணா நாப்யகதாஃ ஸுஸித்தாஃ ॥ 54॥
ஸர்பஶ்சாக்நிஶ்ச ஸிம்ஹஶ்ச குலபுத்ரஶ்ச பாரத ।
நாவஜ்ஞேயா மநுஷ்யேண ஸர்வே தே ஹ்யதிதேஜஸஃ ॥ 55॥
அக்நிஸ்தேஜோ மஹல்லோகே கூடஸ்திஷ்டதி தாருஷு ।
ந சோபயுங்க்தே தத்தாரு யாவந்நோ தீப்யதே பரைஃ ॥ 56॥
ஸ ஏவ கலு தாருப்யோ யதா நிர்மத்ய தீப்யதே ।
ததா தச்ச வநம் சாந்யந்நிர்தஹத்யாஶு தேஜஸா ॥ 57॥
ஏவமேவ குலே ஜாதாஃ பாவகோபம தேஜஸஃ ।
க்ஷமாவந்தோ நிராகாராஃ காஷ்டேऽக்நிரிவ ஶேரதே ॥ 58॥
லதா தர்மா த்வம் ஸபுத்ரஃ ஶாலாஃ பாண்டுஸுதா மதாஃ ।
ந லதா வர்ததே ஜாது மஹாத்ருமமநாஶ்ரிதா ॥ 59॥
வநம் ராஜம்ஸ்த்வம் ஸபுத்ரோऽம்பிகேய
ஸிம்ஹாந்வநே பாண்டவாம்ஸ்தாத வித்தி ।
ஸிம்ஹைர்விஹீநம் ஹி வநம் விநஶ்யேத்
ஸிம்ஹா விநஶ்யேயுர்ரு'தே வநேந ॥ 60॥
॥ இதி ஶ்ரீமஹாபாரதே உத்யோகபர்வணி ப்ரஜாகரபர்வணி
விதுரவாக்யே ஸப்தத்ரிம்ஶோऽத்யாயஃ ॥ 37॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye saptatriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
saptadaśemānrājendra manuḥ svāyambhuvo'bravīt |
vaicitravīrya puruṣānākāśaṃ muṣṭibhirghnataḥ || 1||
tānevindrasya hi dhanuranāmyaṃ namato'bravīt |
atho marīcinaḥ pādānanāmyānnamatastathā || 2||
yaścāśiṣyaṃ śāsati yaś ca kupyate
yaścātivelaṃ bhajate dviṣantam |
striyaśca yo'rakṣati bhadramastu te
yaścāyācyaṃ yācati yaś ca katthate || 3||
yaścābhijātaḥ prakarotyakāryaṃ
yaścābalo balinā nityavairī |
aśraddadhānāya ca yo bravīti
yaścākāmyaṃ kāmayate narendra || 4||
vadhvā hāsaṃ śvaśuro yaś ca manyate
vadhvā vasannuta yo mānakāmaḥ |
parakṣetre nirvapati yaśca bījaṃ
striyaṃ ca yaḥ parivadate'tivelam || 5||
yaścaiva labdhvā na smarāmītyuvāca
dattvā ca yaḥ katthati yācyamānaḥ |
yaścāsataḥ sāntvamupāsatīha
ete'nuyāntyanilaṃ pāśahastāḥ || 6||
yasminyathā vartate yo manuṣyas
tasmiṃstathā vartitavyaṃ sa dharmaḥ |
māyācāro māyayā vartitavyaḥ
sādhvācāraḥ sādhunā pratyudeyaḥ || 7||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
śatāyuruktaḥ puruṣaḥ sarvavedeṣu vai yadā |
nāpnotyatha ca tatsarvamāyuḥ keneha hetunā || 8||
vidura uvāca |
ativādo'timānaśca tathātyāgo narādhipaḥ |
krodhaścātivivitsā ca mitradrohaśca tāni ṣaṭ || 9||
eta evāsayastīkṣṇāḥ kṛntantyāyūṃṣi dehinām |
etāni mānavānghnanti na mṛtyurbhadramastu te || 10||
viśvastasyaiti yo dārānyaścāpi guru takpagaḥ |
vṛṣalī patirdvijo yaśca pānapaścaiva bhārata || 11||
śaraṇāgatahā caiva sarve brahmahaṇaiḥ samāḥ |
etaiḥ sametya kartavyaṃ prāyaścittamiti śrutiḥ || 12||
gṛhī vadānyo'napaviddha vākyaḥ
śeṣānna bhokāpyavihiṃsakaś ca |
nānarthakṛttyaktakaliḥ kṛtajñaḥ
satyo mṛduḥ svargamupaiti vidvān || 13||
sulabhāḥ puruṣā rājansatataṃ priyavādinaḥ |
apriyasya tu pathyasya vaktā śrotā ca durlabhaḥ || 14||
yo hi dharmaṃ vyapāśritya hitvā bhartuḥ priyāpriye |
apriyāṇyāha pathyāni tena rājā sahāyavān || 15||
tyajetkulārthe puruṣaṃ grāmasyārthe kulaṃ tyajet |
grāmaṃ janapadasyārthe ātmārthe pṛthivīṃ tyajet || 16||
āpadarthaṃ dhanaṃ rakṣeddārānrakṣeddhanairapi |
ātmānaṃ satataṃ rakṣeddārairapi dhanairapi || 17||
uktaṃ mayā dyūtakāle'pi rājan
naivaṃ yuktaṃ vacanaṃ prātipīya |
tadauṣadhaṃ pathyamivāturasya
na rocate tava vaicitra vīrya || 18||
kākairimāṃścitrabarhānmayūrān
parājaiṣṭhāḥ pāṇḍavāndhārtarāṣṭraiḥ |
hitvā siṃhānkroṣṭu kāngūhamānaḥ
prāpte kāle śocitā tvaṃ narendra || 19||
yastāta na krudhyati sarvakālaṃ
bhṛtyasya bhaktasya hite ratasya |
tasminbhṛtyā bhartari viśvasanti
na cainamāpatsu parityajanti || 20||
na bhṛtyānāṃ vṛtti saṃrodhanena
bāhyaṃ janaṃ sañjighṛkṣedapūrvam |
tyajanti hyenamucitāvaruddhāḥ
snigdhā hyamātyāḥ parihīnabhogāḥ || 21||
kṛtyāni pūrvaṃ parisaṅkhyāya sarvāṇy
āyavyayāvanurūpāṃ ca vṛttim |
saṅgṛhṇīyādanurūpānsahāyān
sahāyasādhyāni hi duṣkarāṇi || 22||
abhiprāyaṃ yo viditvā tu bhartuḥ
sarvāṇi kāryāṇi karotyatandrīḥ |
vaktā hitānāmanurakta āryaḥ
śaktijña ātmeva hi so'nukampyaḥ || 23||
vākyaṃ tu yo nādriyate'nuśiṣṭaḥ
pratyāha yaścāpi niyujyamānaḥ |
prajñābhimānī pratikūlavādī
tyājyaḥ sa tādṛktvarayaiva bhṛtyaḥ || 24||
astabdhamaklībamadīrghasūtraṃ
sānukrośaṃ ślakṣṇamahāryamanyaiḥ |
aroga jātīyamudāravākyaṃ
dūtaṃ vadantyaṣṭa guṇopapannam || 25||
na viśvāsājjātu parasya gehaṃ
gacchennaraścetayāno vikāle |
na catvare niśi tiṣṭhennigūḍho
na rājanyāṃ yoṣitaṃ prārthayīta || 26||
na nihnavaṃ satra gatasya gacchet
saṃsṛṣṭa mantrasya kusaṅgatasya |
na ca brūyānnāśvasāmi tvayīti
sa kāraṇaṃ vyapadeśaṃ tu kuryāt || 27||
ghṛṇī rājā puṃścalī rājabhṛtyaḥ
putro bhrātā vidhavā bāla putrā |
senā jīvī coddhṛta bhakta eva
vyavahāre vai varjanīyāḥ syurete || 28||
guṇā daśa snānaśīlaṃ bhajante
balaṃ rūpaṃ svaravarṇapraśuddhiḥ |
sparśaśca gandhaśca viśuddhatā ca
śrīḥ saukumāryaṃ pravarāśca nāryaḥ || 29||
guṇāśca ṣaṇmitabhuktaṃ bhajante
ārogyamāyuśca sukhaṃ balaṃ ca |
anāvilaṃ cāsya bhavedapatyaṃ
na cainamādyūna iti kṣipanti || 30||
akarma śīlaṃ ca mahāśanaṃ ca
lokadviṣṭaṃ bahu māyaṃ nṛśaṃsam |
adeśakālajñamaniṣṭa veṣam
etāngṛhe na prativāsayīta || 31||
kadaryamākrośakamaśrutaṃ ca
varāka sambhūtamamānya māninam |
niṣṭhūriṇaṃ kṛtavairaṃ kṛtaghnam
etānbhṛtārto'pi na jātu yācet || 32||
saṅkliṣṭakarmāṇamatipravādaṃ
nityānṛtaṃ cādṛḍha bhaktikaṃ ca |
vikṛṣṭarāgaṃ bahumāninaṃ cāpy
etānna seveta narādhamānṣaṭ || 33||
sahāyabandhanā hyarthāḥ sahāyāścārthabandhanāḥ |
anyonyabandhanāvetau vinānyonyaṃ na sidhyataḥ || 34||
utpādya putrānanṛṇāṃśca kṛtvā
vṛttiṃ ca tebhyo'nuvidhāya kāṃ cit |
sthāne kumārīḥ pratipādya sarvā
araṇyasaṃstho munivadbubhūṣet || 35||
hitaṃ yatsarvabhūtānāmātmanaśca sukhāvaham |
tatkuryādīśvaro hyetanmūlaṃ dharmārthasiddhaye || 36||
buddhiḥ prabhāvastejaśca sattvamutthānameva ca |
vyavasāyaśca yasya syāttasyāvṛtti bhayaṃ kutaḥ || 37||
paśya doṣānpāṇḍavairvigrahe tvaṃ
yatra vyatherannapi devāḥ sa śakrāḥ |
putrairvairaṃ nityamudvignavāso
yaśaḥ praṇāśo dviṣatāṃ ca harṣaḥ || 38||
bhīṣmasya kopastava cendra kalpa
droṇasya rājñaśca yudhiṣṭhirasya |
utsādayellokamimaṃ pravṛddhaḥ
śveto grahastiryagivāpatankhe || 39||
tava putraśataṃ caiva karṇaḥ pañca ca pāṇḍavāḥ |
pṛthivīmanuśāseyurakhilāṃ sāgarāmbarām || 40||
dhārtarāṣṭrā vanaṃ rājanvyāghrāḥ pāṇḍusutā matāḥ |
mā vanaṃ chindhi sa vyāghraṃ mā vyāghrānnīnaśo vanāt || 41||
na syādvanamṛte vyāghrānvyāghrā na syurṛte vanam |
vanaṃ hi rakṣyate vyāghrairvyāghrānrakṣati kānanam || 42||
na tathecchantyakalyāṇāḥ pareṣāṃ vedituṃ guṇān |
yathaiṣāṃ jñātumicchanti nairguṇyaṃ pāpacetasaḥ || 43||
arthasiddhiṃ parāmicchandharmamevāditaś caret |
na hi dharmādapaityarthaḥ svargalokādivāmṛtam || 44||
yasyātmā virataḥ pāpātkalyāṇe ca niveśitaḥ |
tena sarvamidaṃ buddhaṃ prakṛtirvikṛtirśca yā || 45||
yo dharmamarthaṃ kāmaṃ ca yathākālaṃ niṣevate |
dharmārthakāmasaṃyogaṃ yo'mutreha ca vindati || 46||
sanniyacchati yo vegamutthitaṃ krodhaharṣayoḥ |
sa śriyo bhājanaṃ rājanyaścāpatsu na muhyati || 47||
balaṃ pañca vidhaṃ nityaṃ puruṣāṇāṃ nibodha me |
yattu bāhubalaṃ nāma kaniṣṭhaṃ balamucyate || 48||
amātyalābho bhadraṃ te dvitīyaṃ balamucyate |
dhanalābhastṛtīyaṃ tu balamāhurjigīṣavaḥ || 49||
yattvasya sahajaṃ rājanpitṛpaitāmahaṃ balam |
abhijāta balaṃ nāma taccaturthaṃ balaṃ smṛtam || 50||
yena tvetāni sarvāṇi saṅgṛhītāni bhārata |
yadbalānāṃ balaṃ śreṣṭhaṃ tatprajñā balamucyate || 51||
mahate yo'pakārāya narasya prabhavennaraḥ |
tena vairaṃ samāsajya dūrastho'smīti nāśvaset || 52||
strīṣu rājasu sarpeṣu svādhyāye śatruseviṣu |
bhoge cāyuṣi viśvāsaṃ kaḥ prājñaḥ kartumarhati || 53||
prajñā śareṇābhihatasya jantoś
cikitsakāḥ santi na cauṣadhāni |
na homamantrā na ca maṅgalāni
nātharvaṇā nāpyagadāḥ susiddhāḥ || 54||
sarpaścāgniśca siṃhaśca kulaputraśca bhārata |
nāvajñeyā manuṣyeṇa sarve te hyatitejasaḥ || 55||
agnistejo mahalloke gūḍhastiṣṭhati dāruṣu |
na copayuṅkte taddāru yāvanno dīpyate paraiḥ || 56||
sa eva khalu dārubhyo yadā nirmathya dīpyate |
tadā tacca vanaṃ cānyannirdahatyāśu tejasā || 57||
evameva kule jātāḥ pāvakopama tejasaḥ |
kṣamāvanto nirākārāḥ kāṣṭhe'gniriva śerate || 58||
latā dharmā tvaṃ saputraḥ śālāḥ pāṇḍusutā matāḥ |
na latā vardhate jātu mahādrumamanāśritā || 59||
vanaṃ rājaṃstvaṃ saputro'mbikeya
siṃhānvane pāṇḍavāṃstāta viddhi |
siṃhairvihīnaṃ hi vanaṃ vinaśyet
siṃhā vinaśyeyurṛte vanena || 60||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye saptatriṃśo'dhyāyaḥ || 37||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरवाक्ये सप्तत्रिंशोऽध्यायः ॥
विदुर उवाच ।
सप्तदशेमान्राजेन्द्र मनुः स्वायम्भुवोऽब्रवीत् ।
वैचित्रवीर्य पुरुषानाकाशं मुष्टिभिर्घ्नतः ॥ 1॥
तानेविन्द्रस्य हि धनुरनाम्यं नमतोऽब्रवीत् ।
अथो मरीचिनः पादाननाम्यान्नमतस्तथा ॥ 2॥
यश्चाशिष्यं शासति यश् च कुप्यते
यश्चातिवेलं भजते द्विषन्तम् ।
स्त्रियश्च योऽरक्षति भद्रमस्तु ते
यश्चायाच्यं याचति यश् च कत्थते ॥ 3॥
यश्चाभिजातः प्रकरोत्यकार्यं
यश्चाबलो बलिना नित्यवैरी ।
अश्रद्दधानाय च यो ब्रवीति
यश्चाकाम्यं कामयते नरेन्द्र ॥ 4॥
वध्वा हासं श्वशुरो यश् च मन्यते
वध्वा वसन्नुत यो मानकामः ।
परक्षेत्रे निर्वपति यश्च बीजं
स्त्रियं च यः परिवदतेऽतिवेलम् ॥ 5॥
यश्चैव लब्ध्वा न स्मरामीत्युवाच
दत्त्वा च यः कत्थति याच्यमानः ।
यश्चासतः सान्त्वमुपासतीह
एतेऽनुयान्त्यनिलं पाशहस्ताः ॥ 6॥
यस्मिन्यथा वर्तते यो मनुष्यस्
तस्मिंस्तथा वर्तितव्यं स धर्मः ।
मायाचारो मायया वर्तितव्यः
साध्वाचारः साधुना प्रत्युदेयः ॥ 7॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
शतायुरुक्तः पुरुषः सर्ववेदेषु वै यदा ।
नाप्नोत्यथ च तत्सर्वमायुः केनेह हेतुना ॥ 8॥
विदुर उवाच ।
अतिवादोऽतिमानश्च तथात्यागो नराधिपः ।
क्रोधश्चातिविवित्सा च मित्रद्रोहश्च तानि षट् ॥ 9॥
एत एवासयस्तीक्ष्णाः कृन्तन्त्यायूंषि देहिनाम् ।
एतानि मानवान्घ्नन्ति न मृत्युर्भद्रमस्तु ते ॥ 10॥
विश्वस्तस्यैति यो दारान्यश्चापि गुरु तक्पगः ।
वृषली पतिर्द्विजो यश्च पानपश्चैव भारत ॥ 11॥
शरणागतहा चैव सर्वे ब्रह्महणैः समाः ।
एतैः समेत्य कर्तव्यं प्रायश्चित्तमिति श्रुतिः ॥ 12॥
गृही वदान्योऽनपविद्ध वाक्यः
शेषान्न भोकाप्यविहिंसकश् च ।
नानर्थकृत्त्यक्तकलिः कृतज्ञः
सत्यो मृदुः स्वर्गमुपैति विद्वान् ॥ 13॥
सुलभाः पुरुषा राजन्सततं प्रियवादिनः ।
अप्रियस्य तु पथ्यस्य वक्ता श्रोता च दुर्लभः ॥ 14॥
यो हि धर्मं व्यपाश्रित्य हित्वा भर्तुः प्रियाप्रिये ।
अप्रियाण्याह पथ्यानि तेन राजा सहायवान् ॥ 15॥
त्यजेत्कुलार्थे पुरुषं ग्रामस्यार्थे कुलं त्यजेत् ।
ग्रामं जनपदस्यार्थे आत्मार्थे पृथिवीं त्यजेत् ॥ 16॥
आपदर्थं धनं रक्षेद्दारान्रक्षेद्धनैरपि ।
आत्मानं सततं रक्षेद्दारैरपि धनैरपि ॥ 17॥
उक्तं मया द्यूतकालेऽपि राजन्
नैवं युक्तं वचनं प्रातिपीय ।
तदौषधं पथ्यमिवातुरस्य
न रोचते तव वैचित्र वीर्य ॥ 18॥
काकैरिमांश्चित्रबर्हान्मयूरान्
पराजैष्ठाः पाण्डवान्धार्तराष्ट्रैः ।
हित्वा सिंहान्क्रोष्टु कान्गूहमानः
प्राप्ते काले शोचिता त्वं नरेन्द्र ॥ 19॥
यस्तात न क्रुध्यति सर्वकालं
भृत्यस्य भक्तस्य हिते रतस्य ।
तस्मिन्भृत्या भर्तरि विश्वसन्ति
न चैनमापत्सु परित्यजन्ति ॥ 20॥
न भृत्यानां वृत्ति संरोधनेन
बाह्यं जनं सञ्जिघृक्षेदपूर्वम् ।
त्यजन्ति ह्येनमुचितावरुद्धाः
स्निग्धा ह्यमात्याः परिहीनभोगाः ॥ 21॥
कृत्यानि पूर्वं परिसङ्ख्याय सर्वाण्य्
आयव्ययावनुरूपां च वृत्तिम् ।
सङ्गृह्णीयादनुरूपान्सहायान्
सहायसाध्यानि हि दुष्कराणि ॥ 22॥
अभिप्रायं यो विदित्वा तु भर्तुः
सर्वाणि कार्याणि करोत्यतन्द्रीः ।
वक्ता हितानामनुरक्त आर्यः
शक्तिज्ञ आत्मेव हि सोऽनुकम्प्यः ॥ 23॥
वाक्यं तु यो नाद्रियतेऽनुशिष्टः
प्रत्याह यश्चापि नियुज्यमानः ।
प्रज्ञाभिमानी प्रतिकूलवादी
त्याज्यः स तादृक्त्वरयैव भृत्यः ॥ 24॥
अस्तब्धमक्लीबमदीर्घसूत्रं
सानुक्रोशं श्लक्ष्णमहार्यमन्यैः ।
अरोग जातीयमुदारवाक्यं
दूतं वदन्त्यष्ट गुणोपपन्नम् ॥ 25॥
न विश्वासाज्जातु परस्य गेहं
गच्छेन्नरश्चेतयानो विकाले ।
न चत्वरे निशि तिष्ठेन्निगूढो
न राजन्यां योषितं प्रार्थयीत ॥ 26॥
न निह्नवं सत्र गतस्य गच्छेत्
संसृष्ट मन्त्रस्य कुसङ्गतस्य ।
न च ब्रूयान्नाश्वसामि त्वयीति
स कारणं व्यपदेशं तु कुर्यात् ॥ 27॥
घृणी राजा पुंश्चली राजभृत्यः
पुत्रो भ्राता विधवा बाल पुत्रा ।
सेना जीवी चोद्धृत भक्त एव
व्यवहारे वै वर्जनीयाः स्युरेते ॥ 28॥
गुणा दश स्नानशीलं भजन्ते
बलं रूपं स्वरवर्णप्रशुद्धिः ।
स्पर्शश्च गन्धश्च विशुद्धता च
श्रीः सौकुमार्यं प्रवराश्च नार्यः ॥ 29॥
गुणाश्च षण्मितभुक्तं भजन्ते
आरोग्यमायुश्च सुखं बलं च ।
अनाविलं चास्य भवेदपत्यं
न चैनमाद्यून इति क्षिपन्ति ॥ 30॥
अकर्म शीलं च महाशनं च
लोकद्विष्टं बहु मायं नृशंसम् ।
अदेशकालज्ञमनिष्ट वेषम्
एतान्गृहे न प्रतिवासयीत ॥ 31॥
कदर्यमाक्रोशकमश्रुतं च
वराक सम्भूतममान्य मानिनम् ।
निष्ठूरिणं कृतवैरं कृतघ्नम्
एतान्भृतार्तोऽपि न जातु याचेत् ॥ 32॥
सङ्क्लिष्टकर्माणमतिप्रवादं
नित्यानृतं चादृढ भक्तिकं च ।
विकृष्टरागं बहुमानिनं चाप्य्
एतान्न सेवेत नराधमान्षट् ॥ 33॥
सहायबन्धना ह्यर्थाः सहायाश्चार्थबन्धनाः ।
अन्योन्यबन्धनावेतौ विनान्योन्यं न सिध्यतः ॥ 34॥
उत्पाद्य पुत्राननृणांश्च कृत्वा
वृत्तिं च तेभ्योऽनुविधाय कां चित् ।
स्थाने कुमारीः प्रतिपाद्य सर्वा
अरण्यसंस्थो मुनिवद्बुभूषेत् ॥ 35॥
हितं यत्सर्वभूतानामात्मनश्च सुखावहम् ।
तत्कुर्यादीश्वरो ह्येतन्मूलं धर्मार्थसिद्धये ॥ 36॥
बुद्धिः प्रभावस्तेजश्च सत्त्वमुत्थानमेव च ।
व्यवसायश्च यस्य स्यात्तस्यावृत्ति भयं कुतः ॥ 37॥
पश्य दोषान्पाण्डवैर्विग्रहे त्वं
यत्र व्यथेरन्नपि देवाः स शक्राः ।
पुत्रैर्वैरं नित्यमुद्विग्नवासो
यशः प्रणाशो द्विषतां च हर्षः ॥ 38॥
भीष्मस्य कोपस्तव चेन्द्र कल्प
द्रोणस्य राज्ञश्च युधिष्ठिरस्य ।
उत्सादयेल्लोकमिमं प्रवृद्धः
श्वेतो ग्रहस्तिर्यगिवापतन्खे ॥ 39॥
तव पुत्रशतं चैव कर्णः पञ्च च पाण्डवाः ।
पृथिवीमनुशासेयुरखिलां सागराम्बराम् ॥ 40॥
धार्तराष्ट्रा वनं राजन्व्याघ्राः पाण्डुसुता मताः ।
मा वनं छिन्धि स व्याघ्रं मा व्याघ्रान्नीनशो वनात् ॥ 41॥
न स्याद्वनमृते व्याघ्रान्व्याघ्रा न स्युरृते वनम् ।
वनं हि रक्ष्यते व्याघ्रैर्व्याघ्रान्रक्षति काननम् ॥ 42॥
न तथेच्छन्त्यकल्याणाः परेषां वेदितुं गुणान् ।
यथैषां ज्ञातुमिच्छन्ति नैर्गुण्यं पापचेतसः ॥ 43॥
अर्थसिद्धिं परामिच्छन्धर्ममेवादितश् चरेत् ।
न हि धर्मादपैत्यर्थः स्वर्गलोकादिवामृतम् ॥ 44॥
यस्यात्मा विरतः पापात्कल्याणे च निवेशितः ।
तेन सर्वमिदं बुद्धं प्रकृतिर्विकृतिर्श्च या ॥ 45॥
यो धर्ममर्थं कामं च यथाकालं निषेवते ।
धर्मार्थकामसंयोगं योऽमुत्रेह च विन्दति ॥ 46॥
सन्नियच्छति यो वेगमुत्थितं क्रोधहर्षयोः ।
स श्रियो भाजनं राजन्यश्चापत्सु न मुह्यति ॥ 47॥
बलं पञ्च विधं नित्यं पुरुषाणां निबोध मे ।
यत्तु बाहुबलं नाम कनिष्ठं बलमुच्यते ॥ 48॥
अमात्यलाभो भद्रं ते द्वितीयं बलमुच्यते ।
धनलाभस्तृतीयं तु बलमाहुर्जिगीषवः ॥ 49॥
यत्त्वस्य सहजं राजन्पितृपैतामहं बलम् ।
अभिजात बलं नाम तच्चतुर्थं बलं स्मृतम् ॥ 50॥
येन त्वेतानि सर्वाणि सङ्गृहीतानि भारत ।
यद्बलानां बलं श्रेष्ठं तत्प्रज्ञा बलमुच्यते ॥ 51॥
महते योऽपकाराय नरस्य प्रभवेन्नरः ।
तेन वैरं समासज्य दूरस्थोऽस्मीति नाश्वसेत् ॥ 52॥
स्त्रीषु राजसु सर्पेषु स्वाध्याये शत्रुसेविषु ।
भोगे चायुषि विश्वासं कः प्राज्ञः कर्तुमर्हति ॥ 53॥
प्रज्ञा शरेणाभिहतस्य जन्तोश्
चिकित्सकाः सन्ति न चौषधानि ।
न होममन्त्रा न च मङ्गलानि
नाथर्वणा नाप्यगदाः सुसिद्धाः ॥ 54॥
सर्पश्चाग्निश्च सिंहश्च कुलपुत्रश्च भारत ।
नावज्ञेया मनुष्येण सर्वे ते ह्यतितेजसः ॥ 55॥
अग्निस्तेजो महल्लोके गूढस्तिष्ठति दारुषु ।
न चोपयुङ्क्ते तद्दारु यावन्नो दीप्यते परैः ॥ 56॥
स एव खलु दारुभ्यो यदा निर्मथ्य दीप्यते ।
तदा तच्च वनं चान्यन्निर्दहत्याशु तेजसा ॥ 57॥
एवमेव कुले जाताः पावकोपम तेजसः ।
क्षमावन्तो निराकाराः काष्ठेऽग्निरिव शेरते ॥ 58॥
लता धर्मा त्वं सपुत्रः शालाः पाण्डुसुता मताः ।
न लता वर्धते जातु महाद्रुममनाश्रिता ॥ 59॥
वनं राजंस्त्वं सपुत्रोऽम्बिकेय
सिंहान्वने पाण्डवांस्तात विद्धि ।
सिंहैर्विहीनं हि वनं विनश्येत्
सिंहा विनश्येयुरृते वनेन ॥ 60॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरवाक्ये सप्तत्रिंशोऽध्यायः ॥ 37॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye saptatriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
saptadaśemānrājendra manuḥ svāyambhuvo'bravīt |
vaicitravīrya puruṣānākāśaṃ muṣṭibhirghnataḥ || 1||
tānevindrasya hi dhanuranāmyaṃ namato'bravīt |
atho marīcinaḥ pādānanāmyānnamatastathā || 2||
yaścāśiṣyaṃ śāsati yaś ca kupyate
yaścātivelaṃ bhajate dviṣantam |
striyaśca yo'rakṣati bhadramastu te
yaścāyācyaṃ yācati yaś ca katthate || 3||
yaścābhijātaḥ prakarotyakāryaṃ
yaścābalo balinā nityavairī |
aśraddadhānāya ca yo bravīti
yaścākāmyaṃ kāmayate narendra || 4||
vadhvā hāsaṃ śvaśuro yaś ca manyate
vadhvā vasannuta yo mānakāmaḥ |
parakṣetre nirvapati yaśca bījaṃ
striyaṃ ca yaḥ parivadate'tivelam || 5||
yaścaiva labdhvā na smarāmītyuvāca
dattvā ca yaḥ katthati yācyamānaḥ |
yaścāsataḥ sāntvamupāsatīha
ete'nuyāntyanilaṃ pāśahastāḥ || 6||
yasminyathā vartate yo manuṣyas
tasmiṃstathā vartitavyaṃ sa dharmaḥ |
māyācāro māyayā vartitavyaḥ
sādhvācāraḥ sādhunā pratyudeyaḥ || 7||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
śatāyuruktaḥ puruṣaḥ sarvavedeṣu vai yadā |
nāpnotyatha ca tatsarvamāyuḥ keneha hetunā || 8||
vidura uvāca |
ativādo'timānaśca tathātyāgo narādhipaḥ |
krodhaścātivivitsā ca mitradrohaśca tāni ṣaṭ || 9||
eta evāsayastīkṣṇāḥ kṛntantyāyūṃṣi dehinām |
etāni mānavānghnanti na mṛtyurbhadramastu te || 10||
viśvastasyaiti yo dārānyaścāpi guru takpagaḥ |
vṛṣalī patirdvijo yaśca pānapaścaiva bhārata || 11||
śaraṇāgatahā caiva sarve brahmahaṇaiḥ samāḥ |
etaiḥ sametya kartavyaṃ prāyaścittamiti śrutiḥ || 12||
gṛhī vadānyo'napaviddha vākyaḥ
śeṣānna bhokāpyavihiṃsakaś ca |
nānarthakṛttyaktakaliḥ kṛtajñaḥ
satyo mṛduḥ svargamupaiti vidvān || 13||
sulabhāḥ puruṣā rājansatataṃ priyavādinaḥ |
apriyasya tu pathyasya vaktā śrotā ca durlabhaḥ || 14||
yo hi dharmaṃ vyapāśritya hitvā bhartuḥ priyāpriye |
apriyāṇyāha pathyāni tena rājā sahāyavān || 15||
tyajetkulārthe puruṣaṃ grāmasyārthe kulaṃ tyajet |
grāmaṃ janapadasyārthe ātmārthe pṛthivīṃ tyajet || 16||
āpadarthaṃ dhanaṃ rakṣeddārānrakṣeddhanairapi |
ātmānaṃ satataṃ rakṣeddārairapi dhanairapi || 17||
uktaṃ mayā dyūtakāle'pi rājan
naivaṃ yuktaṃ vacanaṃ prātipīya |
tadauṣadhaṃ pathyamivāturasya
na rocate tava vaicitra vīrya || 18||
kākairimāṃścitrabarhānmayūrān
parājaiṣṭhāḥ pāṇḍavāndhārtarāṣṭraiḥ |
hitvā siṃhānkroṣṭu kāngūhamānaḥ
prāpte kāle śocitā tvaṃ narendra || 19||
yastāta na krudhyati sarvakālaṃ
bhṛtyasya bhaktasya hite ratasya |
tasminbhṛtyā bhartari viśvasanti
na cainamāpatsu parityajanti || 20||
na bhṛtyānāṃ vṛtti saṃrodhanena
bāhyaṃ janaṃ sañjighṛkṣedapūrvam |
tyajanti hyenamucitāvaruddhāḥ
snigdhā hyamātyāḥ parihīnabhogāḥ || 21||
kṛtyāni pūrvaṃ parisaṅkhyāya sarvāṇy
āyavyayāvanurūpāṃ ca vṛttim |
saṅgṛhṇīyādanurūpānsahāyān
sahāyasādhyāni hi duṣkarāṇi || 22||
abhiprāyaṃ yo viditvā tu bhartuḥ
sarvāṇi kāryāṇi karotyatandrīḥ |
vaktā hitānāmanurakta āryaḥ
śaktijña ātmeva hi so'nukampyaḥ || 23||
vākyaṃ tu yo nādriyate'nuśiṣṭaḥ
pratyāha yaścāpi niyujyamānaḥ |
prajñābhimānī pratikūlavādī
tyājyaḥ sa tādṛktvarayaiva bhṛtyaḥ || 24||
astabdhamaklībamadīrghasūtraṃ
sānukrośaṃ ślakṣṇamahāryamanyaiḥ |
aroga jātīyamudāravākyaṃ
dūtaṃ vadantyaṣṭa guṇopapannam || 25||
na viśvāsājjātu parasya gehaṃ
gacchennaraścetayāno vikāle |
na catvare niśi tiṣṭhennigūḍho
na rājanyāṃ yoṣitaṃ prārthayīta || 26||
na nihnavaṃ satra gatasya gacchet
saṃsṛṣṭa mantrasya kusaṅgatasya |
na ca brūyānnāśvasāmi tvayīti
sa kāraṇaṃ vyapadeśaṃ tu kuryāt || 27||
ghṛṇī rājā puṃścalī rājabhṛtyaḥ
putro bhrātā vidhavā bāla putrā |
senā jīvī coddhṛta bhakta eva
vyavahāre vai varjanīyāḥ syurete || 28||
guṇā daśa snānaśīlaṃ bhajante
balaṃ rūpaṃ svaravarṇapraśuddhiḥ |
sparśaśca gandhaśca viśuddhatā ca
śrīḥ saukumāryaṃ pravarāśca nāryaḥ || 29||
guṇāśca ṣaṇmitabhuktaṃ bhajante
ārogyamāyuśca sukhaṃ balaṃ ca |
anāvilaṃ cāsya bhavedapatyaṃ
na cainamādyūna iti kṣipanti || 30||
akarma śīlaṃ ca mahāśanaṃ ca
lokadviṣṭaṃ bahu māyaṃ nṛśaṃsam |
adeśakālajñamaniṣṭa veṣam
etāngṛhe na prativāsayīta || 31||
kadaryamākrośakamaśrutaṃ ca
varāka sambhūtamamānya māninam |
niṣṭhūriṇaṃ kṛtavairaṃ kṛtaghnam
etānbhṛtārto'pi na jātu yācet || 32||
saṅkliṣṭakarmāṇamatipravādaṃ
nityānṛtaṃ cādṛḍha bhaktikaṃ ca |
vikṛṣṭarāgaṃ bahumāninaṃ cāpy
etānna seveta narādhamānṣaṭ || 33||
sahāyabandhanā hyarthāḥ sahāyāścārthabandhanāḥ |
anyonyabandhanāvetau vinānyonyaṃ na sidhyataḥ || 34||
utpādya putrānanṛṇāṃśca kṛtvā
vṛttiṃ ca tebhyo'nuvidhāya kāṃ cit |
sthāne kumārīḥ pratipādya sarvā
araṇyasaṃstho munivadbubhūṣet || 35||
hitaṃ yatsarvabhūtānāmātmanaśca sukhāvaham |
tatkuryādīśvaro hyetanmūlaṃ dharmārthasiddhaye || 36||
buddhiḥ prabhāvastejaśca sattvamutthānameva ca |
vyavasāyaśca yasya syāttasyāvṛtti bhayaṃ kutaḥ || 37||
paśya doṣānpāṇḍavairvigrahe tvaṃ
yatra vyatherannapi devāḥ sa śakrāḥ |
putrairvairaṃ nityamudvignavāso
yaśaḥ praṇāśo dviṣatāṃ ca harṣaḥ || 38||
bhīṣmasya kopastava cendra kalpa
droṇasya rājñaśca yudhiṣṭhirasya |
utsādayellokamimaṃ pravṛddhaḥ
śveto grahastiryagivāpatankhe || 39||
tava putraśataṃ caiva karṇaḥ pañca ca pāṇḍavāḥ |
pṛthivīmanuśāseyurakhilāṃ sāgarāmbarām || 40||
dhārtarāṣṭrā vanaṃ rājanvyāghrāḥ pāṇḍusutā matāḥ |
mā vanaṃ chindhi sa vyāghraṃ mā vyāghrānnīnaśo vanāt || 41||
na syādvanamṛte vyāghrānvyāghrā na syurṛte vanam |
vanaṃ hi rakṣyate vyāghrairvyāghrānrakṣati kānanam || 42||
na tathecchantyakalyāṇāḥ pareṣāṃ vedituṃ guṇān |
yathaiṣāṃ jñātumicchanti nairguṇyaṃ pāpacetasaḥ || 43||
arthasiddhiṃ parāmicchandharmamevāditaś caret |
na hi dharmādapaityarthaḥ svargalokādivāmṛtam || 44||
yasyātmā virataḥ pāpātkalyāṇe ca niveśitaḥ |
tena sarvamidaṃ buddhaṃ prakṛtirvikṛtirśca yā || 45||
yo dharmamarthaṃ kāmaṃ ca yathākālaṃ niṣevate |
dharmārthakāmasaṃyogaṃ yo'mutreha ca vindati || 46||
sanniyacchati yo vegamutthitaṃ krodhaharṣayoḥ |
sa śriyo bhājanaṃ rājanyaścāpatsu na muhyati || 47||
balaṃ pañca vidhaṃ nityaṃ puruṣāṇāṃ nibodha me |
yattu bāhubalaṃ nāma kaniṣṭhaṃ balamucyate || 48||
amātyalābho bhadraṃ te dvitīyaṃ balamucyate |
dhanalābhastṛtīyaṃ tu balamāhurjigīṣavaḥ || 49||
yattvasya sahajaṃ rājanpitṛpaitāmahaṃ balam |
abhijāta balaṃ nāma taccaturthaṃ balaṃ smṛtam || 50||
yena tvetāni sarvāṇi saṅgṛhītāni bhārata |
yadbalānāṃ balaṃ śreṣṭhaṃ tatprajñā balamucyate || 51||
mahate yo'pakārāya narasya prabhavennaraḥ |
tena vairaṃ samāsajya dūrastho'smīti nāśvaset || 52||
strīṣu rājasu sarpeṣu svādhyāye śatruseviṣu |
bhoge cāyuṣi viśvāsaṃ kaḥ prājñaḥ kartumarhati || 53||
prajñā śareṇābhihatasya jantoś
cikitsakāḥ santi na cauṣadhāni |
na homamantrā na ca maṅgalāni
nātharvaṇā nāpyagadāḥ susiddhāḥ || 54||
sarpaścāgniśca siṃhaśca kulaputraśca bhārata |
nāvajñeyā manuṣyeṇa sarve te hyatitejasaḥ || 55||
agnistejo mahalloke gūḍhastiṣṭhati dāruṣu |
na copayuṅkte taddāru yāvanno dīpyate paraiḥ || 56||
sa eva khalu dārubhyo yadā nirmathya dīpyate |
tadā tacca vanaṃ cānyannirdahatyāśu tejasā || 57||
evameva kule jātāḥ pāvakopama tejasaḥ |
kṣamāvanto nirākārāḥ kāṣṭhe'gniriva śerate || 58||
latā dharmā tvaṃ saputraḥ śālāḥ pāṇḍusutā matāḥ |
na latā vardhate jātu mahādrumamanāśritā || 59||
vanaṃ rājaṃstvaṃ saputro'mbikeya
siṃhānvane pāṇḍavāṃstāta viddhi |
siṃhairvihīnaṃ hi vanaṃ vinaśyet
siṃhā vinaśyeyurṛte vanena || 60||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye saptatriṃśo'dhyāyaḥ || 37||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in