அஷ்டாவக்ர உவாச ॥
அவிநாஶிநமாத்மாநமேகம் விஜ்ஞாய தத்த்வதஃ ।
தவாத்மஜ்ஞாநஸ்ய தீரஸ்ய கதமர்தார்ஜநே ரதிஃ ॥ 3-1॥
ஆத்மாஜ்ஞாநாதஹோ ப்ரீதிர்விஷயப்ரமகோசரே ।
ஶுக்தேரஜ்ஞாநதோ லோபோ யதா ரஜதவிப்ரமே ॥ 3-2॥
விஶ்வம் ஸ்புரதி யத்ரேதம் தரங்கா இவ ஸாகரே ।
ஸோऽஹமஸ்மீதி விஜ்ஞாய கிம் தீந இவ தாவஸி ॥ 3-3॥
ஶ்ருத்வாபி ஶுத்தசைதந்ய ஆத்மாநமதிஸுந்தரம் ।
உபஸ்தேऽத்யந்தஸம்ஸக்தோ மாலிந்யமதிகச்சதி ॥ 3-4॥
ஸர்வபூதேஷு சாத்மாநம் ஸர்வபூதாநி சாத்மநி ।
முநேர்ஜாநத ஆஶ்சர்யம் மமத்வமநுவர்ததே ॥ 3-5॥
ஆஸ்திதஃ பரமாத்வைதம் மோக்ஷார்தேऽபி வ்யவஸ்திதஃ ।
ஆஶ்சர்யம் காமவஶகோ விகலஃ கேலிஶிக்ஷயா ॥ 3-6॥
உத்பூதம் ஜ்ஞாநதுர்மித்ரமவதார்யாதிதுர்பலஃ ।
ஆஶ்சர்யம் காமமாகாங்க்ஷேத் காலமந்தமநுஶ்ரிதஃ ॥ 3-7॥
இஹாமுத்ர விரக்தஸ்ய நித்யாநித்யவிவேகிநஃ ।
ஆஶ்சர்யம் மோக்ஷகாமஸ்ய மோக்ஷாத் ஏவ விபீஷிகா ॥ 3-8॥
தீரஸ்து போஜ்யமாநோऽபி பீட்யமாநோऽபி ஸர்வதா ।
ஆத்மாநம் கேவலம் பஶ்யந் ந துஷ்யதி ந குப்யதி ॥ 3-9॥
சேஷ்டமாநம் ஶரீரம் ஸ்வம் பஶ்யத்யந்யஶரீரவத் ।
ஸம்ஸ்தவே சாபி நிந்தாயாம் கதம் க்ஷுப்யேத் மஹாஶயஃ ॥ 3-10॥
மாயாமாத்ரமிதம் விஶ்வம் பஶ்யந் விகதகௌதுகஃ ।
அபி ஸந்நிஹிதே ம்ரு'த்யௌ கதம் த்ரஸ்யதி தீரதீஃ ॥ 3-11॥
நிஃஸ்ப்ரு'ஹம் மாநஸம் யஸ்ய நைராஶ்யேऽபி மஹாத்மநஃ ।
தஸ்யாத்மஜ்ஞாநத்ரு'ப்தஸ்ய துலநா கேந ஜாயதே ॥ 3-12॥
ஸ்வபாவாத் ஏவ ஜாநாநோ த்ரு'ஶ்யமேதந்ந கிஞ்சந ।
இதம் க்ராஹ்யமிதம் த்யாஜ்யம் ஸ கிம் பஶ்யதி தீரதீஃ ॥ 3-13॥
அந்தஸ்த்யக்தகஷாயஸ்ய நிர்த்வந்த்வஸ்ய நிராஶிஷஃ ।
யத்ரு'ச்சயாகதோ போகோ ந துஃகாய ந துஷ்டயே ॥ 3-14॥
Roman (IAST) Transliteration
aṣṭāvakra uvāca ||
avināśinamātmānamekaṃ vijñāya tattvataḥ |
tavātmajñānasya dhīrasya kathamarthārjane ratiḥ || 3-1||
ātmājñānādaho prītirviṣayabhramagocare |
śukterajñānato lobho yathā rajatavibhrame || 3-2||
viśvaṃ sphurati yatredaṃ taraṅgā iva sāgare |
so'hamasmīti vijñāya kiṃ dīna iva dhāvasi || 3-3||
śrutvāpi śuddhacaitanya ātmānamatisundaram |
upasthe'tyantasaṃsakto mālinyamadhigacchati || 3-4||
sarvabhūteṣu cātmānaṃ sarvabhūtāni cātmani |
munerjānata āścaryaṃ mamatvamanuvartate || 3-5||
āsthitaḥ paramādvaitaṃ mokṣārthe'pi vyavasthitaḥ |
āścaryaṃ kāmavaśago vikalaḥ keliśikṣayā || 3-6||
udbhūtaṃ jñānadurmitramavadhāryātidurbalaḥ |
āścaryaṃ kāmamākāṅkṣet kālamantamanuśritaḥ || 3-7||
ihāmutra viraktasya nityānityavivekinaḥ |
āścaryaṃ mokṣakāmasya mokṣād eva vibhīṣikā || 3-8||
dhīrastu bhojyamāno'pi pīḍyamāno'pi sarvadā |
ātmānaṃ kevalaṃ paśyan na tuṣyati na kupyati || 3-9||
ceṣṭamānaṃ śarīraṃ svaṃ paśyatyanyaśarīravat |
saṃstave cāpi nindāyāṃ kathaṃ kṣubhyet mahāśayaḥ || 3-10||
māyāmātramidaṃ viśvaṃ paśyan vigatakautukaḥ |
api sannihite mṛtyau kathaṃ trasyati dhīradhīḥ || 3-11||
niḥspṛhaṃ mānasaṃ yasya nairāśye'pi mahātmanaḥ |
tasyātmajñānatṛptasya tulanā kena jāyate || 3-12||
svabhāvād eva jānāno dṛśyametanna kiñcana |
idaṃ grāhyamidaṃ tyājyaṃ sa kiṃ paśyati dhīradhīḥ || 3-13||
antastyaktakaṣāyasya nirdvandvasya nirāśiṣaḥ |
yadṛcchayāgato bhogo na duḥkhāya na tuṣṭaye || 3-14||
Sanskrit — Devanagari (original)
अष्टावक्र उवाच ॥
अविनाशिनमात्मानमेकं विज्ञाय तत्त्वतः ।
तवात्मज्ञानस्य धीरस्य कथमर्थार्जने रतिः ॥ 3-1॥
आत्माज्ञानादहो प्रीतिर्विषयभ्रमगोचरे ।
शुक्तेरज्ञानतो लोभो यथा रजतविभ्रमे ॥ 3-2॥
विश्वं स्फुरति यत्रेदं तरङ्गा इव सागरे ।
सोऽहमस्मीति विज्ञाय किं दीन इव धावसि ॥ 3-3॥
श्रुत्वापि शुद्धचैतन्य आत्मानमतिसुन्दरम् ।
उपस्थेऽत्यन्तसंसक्तो मालिन्यमधिगच्छति ॥ 3-4॥
सर्वभूतेषु चात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि ।
मुनेर्जानत आश्चर्यं ममत्वमनुवर्तते ॥ 3-5॥
आस्थितः परमाद्वैतं मोक्षार्थेऽपि व्यवस्थितः ।
आश्चर्यं कामवशगो विकलः केलिशिक्षया ॥ 3-6॥
उद्भूतं ज्ञानदुर्मित्रमवधार्यातिदुर्बलः ।
आश्चर्यं काममाकाङ्क्षेत् कालमन्तमनुश्रितः ॥ 3-7॥
इहामुत्र विरक्तस्य नित्यानित्यविवेकिनः ।
आश्चर्यं मोक्षकामस्य मोक्षाद् एव विभीषिका ॥ 3-8॥
धीरस्तु भोज्यमानोऽपि पीड्यमानोऽपि सर्वदा ।
आत्मानं केवलं पश्यन् न तुष्यति न कुप्यति ॥ 3-9॥
चेष्टमानं शरीरं स्वं पश्यत्यन्यशरीरवत् ।
संस्तवे चापि निन्दायां कथं क्षुभ्येत् महाशयः ॥ 3-10॥
मायामात्रमिदं विश्वं पश्यन् विगतकौतुकः ।
अपि सन्निहिते मृत्यौ कथं त्रस्यति धीरधीः ॥ 3-11॥
निःस्पृहं मानसं यस्य नैराश्येऽपि महात्मनः ।
तस्यात्मज्ञानतृप्तस्य तुलना केन जायते ॥ 3-12॥
स्वभावाद् एव जानानो दृश्यमेतन्न किञ्चन ।
इदं ग्राह्यमिदं त्याज्यं स किं पश्यति धीरधीः ॥ 3-13॥
अन्तस्त्यक्तकषायस्य निर्द्वन्द्वस्य निराशिषः ।
यदृच्छयागतो भोगो न दुःखाय न तुष्टये ॥ 3-14॥
aṣṭāvakra uvāca ||
avināśinamātmānamekaṃ vijñāya tattvataḥ |
tavātmajñānasya dhīrasya kathamarthārjane ratiḥ || 3-1||
ātmājñānādaho prītirviṣayabhramagocare |
śukterajñānato lobho yathā rajatavibhrame || 3-2||
viśvaṃ sphurati yatredaṃ taraṅgā iva sāgare |
so'hamasmīti vijñāya kiṃ dīna iva dhāvasi || 3-3||
śrutvāpi śuddhacaitanya ātmānamatisundaram |
upasthe'tyantasaṃsakto mālinyamadhigacchati || 3-4||
sarvabhūteṣu cātmānaṃ sarvabhūtāni cātmani |
munerjānata āścaryaṃ mamatvamanuvartate || 3-5||
āsthitaḥ paramādvaitaṃ mokṣārthe'pi vyavasthitaḥ |
āścaryaṃ kāmavaśago vikalaḥ keliśikṣayā || 3-6||
udbhūtaṃ jñānadurmitramavadhāryātidurbalaḥ |
āścaryaṃ kāmamākāṅkṣet kālamantamanuśritaḥ || 3-7||
ihāmutra viraktasya nityānityavivekinaḥ |
āścaryaṃ mokṣakāmasya mokṣād eva vibhīṣikā || 3-8||
dhīrastu bhojyamāno'pi pīḍyamāno'pi sarvadā |
ātmānaṃ kevalaṃ paśyan na tuṣyati na kupyati || 3-9||
ceṣṭamānaṃ śarīraṃ svaṃ paśyatyanyaśarīravat |
saṃstave cāpi nindāyāṃ kathaṃ kṣubhyet mahāśayaḥ || 3-10||
māyāmātramidaṃ viśvaṃ paśyan vigatakautukaḥ |
api sannihite mṛtyau kathaṃ trasyati dhīradhīḥ || 3-11||
niḥspṛhaṃ mānasaṃ yasya nairāśye'pi mahātmanaḥ |
tasyātmajñānatṛptasya tulanā kena jāyate || 3-12||
svabhāvād eva jānāno dṛśyametanna kiñcana |
idaṃ grāhyamidaṃ tyājyaṃ sa kiṃ paśyati dhīradhīḥ || 3-13||
antastyaktakaṣāyasya nirdvandvasya nirāśiṣaḥ |
yadṛcchayāgato bhogo na duḥkhāya na tuṣṭaye || 3-14||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.