ਪ੍ਰਾਗੇਵਾਚਾਰ੍ਯਪੁਤ੍ਰਾਹृਤਿਨਿਸ਼ਮਨਯਾ ਸ੍ਵੀਯषਟ੍ਸੂਨੁਵੀਕ੍षਾਂ
ਕਾਙ੍ਕ੍षਨ੍ਤ੍ਯਾ ਮਾਤੁਰੁਕ੍ਤ੍ਯਾ ਸੁਤਲਭੁਵਿ ਬਲਿਂ ਪ੍ਰਾਪ੍ਯ ਤੇਨਾਰ੍ਚਿਤਸ੍ਤ੍ਵਮ੍ ।
ਧਾਤੁਃ ਸ਼ਾਪਾਦ੍ਧਿਰਣ੍ਯਾਨ੍ਵਿਤਕਸ਼ਿਪੁਭਵਾਨ੍ ਸ਼ੌਰਿਜਾਨ੍ ਕਂਸਭਗ੍ਨਾ-
ਨਾਨੀਯੈਨਾਨ੍ ਪ੍ਰਦਰ੍ਸ਼੍ਯ ਸ੍ਵਪਦਮਨਯਥਾਃ ਪੂਰ੍ਵਪੁਤ੍ਰਾਨ੍ ਮਰੀਚੇਃ ॥1॥
ਸ਼੍ਰੁਤਦੇਵ ਇਤਿ ਸ਼੍ਰੁਤਂ ਦ੍ਵਿਜੇਨ੍ਦ੍ਰਂ
ਬਹੁਲਾਸ਼੍ਵਂ ਨृਪਤਿਂ ਚ ਭਕ੍ਤਿਪੂਰ੍ਣਮ੍ ।
ਯੁਗਪਤ੍ਤ੍ਵਮਨੁਗ੍ਰਹੀਤੁਕਾਮੋ
ਮਿਥਿਲਾਂ ਪ੍ਰਾਪਿਥਂ ਤਾਪਸੈਃ ਸਮੇਤਃ ॥2॥
ਗਚ੍ਛਨ੍ ਦ੍ਵਿਮੂਰ੍ਤਿਰੁਭਯੋਰ੍ਯੁਗਪਨ੍ਨਿਕੇਤ-
ਮੇਕੇਨ ਭੂਰਿਵਿਭਵੈਰ੍ਵਿਹਿਤੋਪਚਾਰਃ ।
ਅਨ੍ਯੇਨ ਤਦ੍ਦਿਨਭृਤੈਸ਼੍ਚ ਫਲੌਦਨਾਦ੍ਯੈ-
ਸ੍ਤੁਲ੍ਯਂ ਪ੍ਰਸੇਦਿਥ ਦਦਥ ਚ ਮੁਕ੍ਤਿਮਾਭ੍ਯਾਮ੍ ॥3॥
ਭੂਯੋऽਥ ਦ੍ਵਾਰਵਤ੍ਯਾਂ ਦ੍ਵਿਜਤਨਯਮृਤਿਂ ਤਤ੍ਪ੍ਰਲਾਪਾਨਪਿ ਤ੍ਵਮ੍
ਕੋ ਵਾ ਦੈਵਂ ਨਿਰੁਨ੍ਧ੍ਯਾਦਿਤਿ ਕਿਲ ਕਥਯਨ੍ ਵਿਸ਼੍ਵਵੋਢਾਪ੍ਯਸੋਢਾਃ ।
ਜਿष੍ਣੋਰ੍ਗਰ੍ਵਂ ਵਿਨੇਤੁਂ ਤ੍ਵਯਿ ਮਨੁਜਧਿਯਾ ਕੁਣ੍ਠਿਤਾਂ ਚਾਸ੍ਯ ਬੁਦ੍ਧਿਂ
ਤਤ੍ਤ੍ਵਾਰੂਢਾਂ ਵਿਧਾਤੁਂ ਪਰਮਤਮਪਦਪ੍ਰੇਕ੍षਣੇਨੇਤਿ ਮਨ੍ਯੇ ॥4॥
ਨष੍ਟਾ ਅष੍ਟਾਸ੍ਯ ਪੁਤ੍ਰਾਃ ਪੁਨਰਪਿ ਤਵ ਤੂਪੇਕ੍षਯਾ ਕष੍ਟਵਾਦਃ
ਸ੍ਪष੍ਟੋ ਜਾਤੋ ਜਨਾਨਾਮਥ ਤਦਵਸਰੇ ਦ੍ਵਾਰਕਾਮਾਪ ਪਾਰ੍ਥਃ ।
ਮੈਤ੍ਰ੍ਯਾ ਤਤ੍ਰੋषਿਤੋऽਸੌ ਨਵਮਸੁਤਮृਤੌ ਵਿਪ੍ਰਵਰ੍ਯਪ੍ਰਰੋਦਂ
ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਚਕ੍ਰੇ ਪ੍ਰਤਿਜ੍ਞਾਮਨੁਪਹृਤਸੁਤਃ ਸਨ੍ਨਿਵੇਕ੍ष੍ਯੇ ਕृਸ਼ਾਨੁਮ੍ ॥5॥
ਮਾਨੀ ਸ ਤ੍ਵਾਮਪृष੍ਟ੍ਵਾ ਦ੍ਵਿਜਨਿਲਯਗਤੋ ਬਾਣਜਾਲੈਰ੍ਮਹਾਸ੍ਤ੍ਰੈ
ਰੁਨ੍ਧਾਨਃ ਸੂਤਿਗੇਹਂ ਪੁਨਰਪਿ ਸਹਸਾ ਦृष੍ਟਨष੍ਟੇ ਕੁਮਾਰੇ ।
ਯਾਮ੍ਯਾਮੈਨ੍ਦ੍ਰੀਂ ਤਥਾऽਨ੍ਯਾਃ ਸੁਰਵਰਨਗਰੀਰ੍ਵਿਦ੍ਯਯਾऽऽਸਾਦ੍ਯ ਸਦ੍ਯੋ
ਮੋਘੋਦ੍ਯੋਗਃ ਪਤਿष੍ਯਨ੍ ਹੁਤਭੁਜਿ ਭਵਤਾ ਸਸ੍ਮਿਤਂ ਵਾਰਿਤੋऽਭੂਤ੍ ॥6॥
ਸਾਰ੍ਧਂ ਤੇਨ ਪ੍ਰਤੀਚੀਂ ਦਿਸ਼ਮਤਿਜਵਿਨਾ ਸ੍ਯਨ੍ਦਨੇਨਾਭਿਯਾਤੋ
ਲੋਕਾਲੋਕਂ ਵ੍ਯਤੀਤਸ੍ਤਿਮਿਰਭਰਮਥੋ ਚਕ੍ਰਧਾਮ੍ਨਾ ਨਿਰੁਨ੍ਧਨ੍ ।
ਚਕ੍ਰਾਂਸ਼ੁਕ੍ਲਿष੍ਟਦृष੍ਟਿਂ ਸ੍ਥਿਤਮਥ ਵਿਜਯਂ ਪਸ਼੍ਯ ਪਸ਼੍ਯੇਤਿ ਵਾਰਾਂ
ਪਾਰੇ ਤ੍ਵਂ ਪ੍ਰਾਦਦਰ੍ਸ਼ਃ ਕਿਮਪਿ ਹਿ ਤਮਸਾਂ ਦੂਰਦੂਰਂ ਪਦਂ ਤੇ ॥7॥
ਤਤ੍ਰਾਸੀਨਂ ਭੁਜਙ੍ਗਾਧਿਪਸ਼ਯਨਤਲੇ ਦਿਵ੍ਯਭੂषਾਯੁਧਾਦ੍ਯੈ-
ਰਾਵੀਤਂ ਪੀਤਚੇਲਂ ਪ੍ਰਤਿਨਵਜਲਦਸ਼੍ਯਾਮਲਂ ਸ਼੍ਰੀਮਦਙ੍ਗਮ੍ ।
ਮੂਰ੍ਤੀਨਾਮੀਸ਼ਿਤਾਰਂ ਪਰਮਿਹ ਤਿਸृਣਾਮੇਕਮਰ੍ਥਂ ਸ਼੍ਰੁਤੀਨਾਂ
ਤ੍ਵਾਮੇਵ ਤ੍ਵਂ ਪਰਾਤ੍ਮਨ੍ ਪ੍ਰਿਯਸਖਸਹਿਤੋ ਨੇਮਿਥ ਕ੍षੇਮਰੂਪਮ੍ ॥8॥
ਯੁਵਾਂ ਮਾਮੇਵ ਦ੍ਵਾਵਧਿਕਵਿਵृਤਾਨ੍ਤਰ੍ਹਿਤਤਯਾ
ਵਿਭਿਨ੍ਨੌ ਸਨ੍ਦ੍ਰष੍ਟੁਂ ਸ੍ਵਯਮਹਮਹਾਰ੍षਂ ਦ੍ਵਿਜਸੁਤਾਨ੍ ।
ਨਯੇਤਂ ਦ੍ਰਾਗੇਤਾਨਿਤਿ ਖਲੁ ਵਿਤੀਰ੍ਣਾਨ੍ ਪੁਨਰਮੂਨ੍
ਦ੍ਵਿਜਾਯਾਦਾਯਾਦਾਃ ਪ੍ਰਣੁਤਮਹਿਮਾ ਪਾਣ੍ਡੁਜਨੁषਾ ॥9॥
ਏਵਂ ਨਾਨਾਵਿਹਾਰੈਰ੍ਜਗਦਭਿਰਮਯਨ੍ ਵृष੍ਣਿਵਂਸ਼ਂ ਪ੍ਰਪੁष੍ਣ-
ਨ੍ਨੀਜਾਨੋ ਯਜ੍ਞਭੇਦੈਰਤੁਲਵਿਹृਤਿਭਿਃ ਪ੍ਰੀਣਯਨ੍ਨੇਣਨੇਤ੍ਰਾਃ ।
ਭੂਭਾਰਕ੍षੇਪਦਮ੍ਭਾਤ੍ ਪਦਕਮਲਜੁषਾਂ ਮੋਕ੍षਣਾਯਾਵਤੀਰ੍ਣਃ
ਪੂਰ੍ਣਂ ਬ੍ਰਹ੍ਮੈਵ ਸਾਕ੍षਾਦ੍ਯਦੁषੁ ਮਨੁਜਤਾਰੂषਿਤਸ੍ਤ੍ਵਂ ਵ੍ਯਲਾਸੀਃ ॥10॥
ਪ੍ਰਾਯੇਣ ਦ੍ਵਾਰਵਤ੍ਯਾਮਵृਤਦਯਿ ਤਦਾ ਨਾਰਦਸ੍ਤ੍ਵਦ੍ਰਸਾਰ੍ਦ੍ਰ-
ਸ੍ਤਸ੍ਮਾਲ੍ਲੇਭੇ ਕਦਾਚਿਤ੍ਖਲੁ ਸੁਕृਤਨਿਧਿਸ੍ਤ੍ਵਤ੍ਪਿਤਾ ਤਤ੍ਤ੍ਵਬੋਧਮ੍ ।
ਭਕ੍ਤਾਨਾਮਗ੍ਰਯਾਯੀ ਸ ਚ ਖਲੁ ਮਤਿਮਾਨੁਦ੍ਧਵਸ੍ਤ੍ਵਤ੍ਤ ਏਵ
ਪ੍ਰਾਪ੍ਤੋ ਵਿਜ੍ਞਾਨਸਾਰਂ ਸ ਕਿਲ ਜਨਹਿਤਾਯਾਧੁਨਾऽऽਸ੍ਤੇ ਬਦਰ੍ਯਾਮ੍ ॥11॥
ਸੋऽਯਂ ਕृष੍ਣਾਵਤਾਰੋ ਜਯਤਿ ਤਵ ਵਿਭੋ ਯਤ੍ਰ ਸੌਹਾਰ੍ਦਭੀਤਿ-
ਸ੍ਨੇਹਦ੍ਵੇषਾਨੁਰਾਗਪ੍ਰਭृਤਿਭਿਰਤੁਲੈਰਸ਼੍ਰਮੈਰ੍ਯੋਗਭੇਦੈਃ ।
ਆਰ੍ਤਿਂ ਤੀਰ੍ਤ੍ਵਾ ਸਮਸ੍ਤਾਮਮृਤਪਦਮਗੁਸ੍ਸਰ੍ਵਤਃ ਸਰ੍ਵਲੋਕਾਃ
ਸ ਤ੍ਵਂ ਵਿਸ਼੍ਵਾਰ੍ਤਿਸ਼ਾਨ੍ਤ੍ਯੈ ਪਵਨਪੁਰਪਤੇ ਭਕ੍ਤਿਪੂਰ੍ਤ੍ਯੈ ਚ ਭੂਯਾਃ ॥12॥
Roman (IAST) Transliteration
prāgevācāryaputrāhṛtiniśamanayā svīyaṣaṭsūnuvīkṣāṃ
kāṅkṣantyā māturuktyā sutalabhuvi baliṃ prāpya tenārcitastvam |
dhātuḥ śāpāddhiraṇyānvitakaśipubhavān śaurijān kaṃsabhagnā-
nānīyainān pradarśya svapadamanayathāḥ pūrvaputrān marīceḥ ||1||
śrutadeva iti śrutaṃ dvijendraṃ
bahulāśvaṃ nṛpatiṃ ca bhaktipūrṇam |
yugapattvamanugrahītukāmo
mithilāṃ prāpithaṃ tāpasaiḥ sametaḥ ||2||
gacchan dvimūrtirubhayoryugapanniketa-
mekena bhūrivibhavairvihitopacāraḥ |
anyena taddinabhṛtaiśca phalaudanādyai-
stulyaṃ praseditha dadatha ca muktimābhyām ||3||
bhūyo'tha dvāravatyāṃ dvijatanayamṛtiṃ tatpralāpānapi tvam
ko vā daivaṃ nirundhyāditi kila kathayan viśvavoḍhāpyasoḍhāḥ |
jiṣṇorgarvaṃ vinetuṃ tvayi manujadhiyā kuṇṭhitāṃ cāsya buddhiṃ
tattvārūḍhāṃ vidhātuṃ paramatamapadaprekṣaṇeneti manye ||4||
naṣṭā aṣṭāsya putrāḥ punarapi tava tūpekṣayā kaṣṭavādaḥ
spaṣṭo jāto janānāmatha tadavasare dvārakāmāpa pārthaḥ |
maitryā tatroṣito'sau navamasutamṛtau vipravaryaprarodaṃ
śrutvā cakre pratijñāmanupahṛtasutaḥ sannivekṣye kṛśānum ||5||
mānī sa tvāmapṛṣṭvā dvijanilayagato bāṇajālairmahāstrai
rundhānaḥ sūtigehaṃ punarapi sahasā dṛṣṭanaṣṭe kumāre |
yāmyāmaindrīṃ tathā'nyāḥ suravaranagarīrvidyayā''sādya sadyo
moghodyogaḥ patiṣyan hutabhuji bhavatā sasmitaṃ vārito'bhūt ||6||
sārdhaṃ tena pratīcīṃ diśamatijavinā syandanenābhiyāto
lokālokaṃ vyatītastimirabharamatho cakradhāmnā nirundhan |
cakrāṃśukliṣṭadṛṣṭiṃ sthitamatha vijayaṃ paśya paśyeti vārāṃ
pāre tvaṃ prādadarśaḥ kimapi hi tamasāṃ dūradūraṃ padaṃ te ||7||
tatrāsīnaṃ bhujaṅgādhipaśayanatale divyabhūṣāyudhādyai-
rāvītaṃ pītacelaṃ pratinavajaladaśyāmalaṃ śrīmadaṅgam |
mūrtīnāmīśitāraṃ paramiha tisṛṇāmekamarthaṃ śrutīnāṃ
tvāmeva tvaṃ parātman priyasakhasahito nemitha kṣemarūpam ||8||
yuvāṃ māmeva dvāvadhikavivṛtāntarhitatayā
vibhinnau sandraṣṭuṃ svayamahamahārṣaṃ dvijasutān |
nayetaṃ drāgetāniti khalu vitīrṇān punaramūn
dvijāyādāyādāḥ praṇutamahimā pāṇḍujanuṣā ||9||
evaṃ nānāvihārairjagadabhiramayan vṛṣṇivaṃśaṃ prapuṣṇa-
nnījāno yajñabhedairatulavihṛtibhiḥ prīṇayanneṇanetrāḥ |
bhūbhārakṣepadambhāt padakamalajuṣāṃ mokṣaṇāyāvatīrṇaḥ
pūrṇaṃ brahmaiva sākṣādyaduṣu manujatārūṣitastvaṃ vyalāsīḥ ||10||
prāyeṇa dvāravatyāmavṛtadayi tadā nāradastvadrasārdra-
stasmāllebhe kadācitkhalu sukṛtanidhistvatpitā tattvabodham |
bhaktānāmagrayāyī sa ca khalu matimānuddhavastvatta eva
prāpto vijñānasāraṃ sa kila janahitāyādhunā''ste badaryām ||11||
so'yaṃ kṛṣṇāvatāro jayati tava vibho yatra sauhārdabhīti-
snehadveṣānurāgaprabhṛtibhiratulairaśramairyogabhedaiḥ |
ārtiṃ tīrtvā samastāmamṛtapadamagussarvataḥ sarvalokāḥ
sa tvaṃ viśvārtiśāntyai pavanapurapate bhaktipūrtyai ca bhūyāḥ ||12||
Sanskrit — Devanagari (original)
प्रागेवाचार्यपुत्राहृतिनिशमनया स्वीयषट्सूनुवीक्षां
काङ्क्षन्त्या मातुरुक्त्या सुतलभुवि बलिं प्राप्य तेनार्चितस्त्वम् ।
धातुः शापाद्धिरण्यान्वितकशिपुभवान् शौरिजान् कंसभग्ना-
नानीयैनान् प्रदर्श्य स्वपदमनयथाः पूर्वपुत्रान् मरीचेः ॥1॥
श्रुतदेव इति श्रुतं द्विजेन्द्रं
बहुलाश्वं नृपतिं च भक्तिपूर्णम् ।
युगपत्त्वमनुग्रहीतुकामो
मिथिलां प्रापिथं तापसैः समेतः ॥2॥
गच्छन् द्विमूर्तिरुभयोर्युगपन्निकेत-
मेकेन भूरिविभवैर्विहितोपचारः ।
अन्येन तद्दिनभृतैश्च फलौदनाद्यै-
स्तुल्यं प्रसेदिथ ददथ च मुक्तिमाभ्याम् ॥3॥
भूयोऽथ द्वारवत्यां द्विजतनयमृतिं तत्प्रलापानपि त्वम्
को वा दैवं निरुन्ध्यादिति किल कथयन् विश्ववोढाप्यसोढाः ।
जिष्णोर्गर्वं विनेतुं त्वयि मनुजधिया कुण्ठितां चास्य बुद्धिं
तत्त्वारूढां विधातुं परमतमपदप्रेक्षणेनेति मन्ये ॥4॥
नष्टा अष्टास्य पुत्राः पुनरपि तव तूपेक्षया कष्टवादः
स्पष्टो जातो जनानामथ तदवसरे द्वारकामाप पार्थः ।
मैत्र्या तत्रोषितोऽसौ नवमसुतमृतौ विप्रवर्यप्ररोदं
श्रुत्वा चक्रे प्रतिज्ञामनुपहृतसुतः सन्निवेक्ष्ये कृशानुम् ॥5॥
मानी स त्वामपृष्ट्वा द्विजनिलयगतो बाणजालैर्महास्त्रै
रुन्धानः सूतिगेहं पुनरपि सहसा दृष्टनष्टे कुमारे ।
याम्यामैन्द्रीं तथाऽन्याः सुरवरनगरीर्विद्ययाऽऽसाद्य सद्यो
मोघोद्योगः पतिष्यन् हुतभुजि भवता सस्मितं वारितोऽभूत् ॥6॥
सार्धं तेन प्रतीचीं दिशमतिजविना स्यन्दनेनाभियातो
लोकालोकं व्यतीतस्तिमिरभरमथो चक्रधाम्ना निरुन्धन् ।
चक्रांशुक्लिष्टदृष्टिं स्थितमथ विजयं पश्य पश्येति वारां
पारे त्वं प्राददर्शः किमपि हि तमसां दूरदूरं पदं ते ॥7॥
तत्रासीनं भुजङ्गाधिपशयनतले दिव्यभूषायुधाद्यै-
रावीतं पीतचेलं प्रतिनवजलदश्यामलं श्रीमदङ्गम् ।
मूर्तीनामीशितारं परमिह तिसृणामेकमर्थं श्रुतीनां
त्वामेव त्वं परात्मन् प्रियसखसहितो नेमिथ क्षेमरूपम् ॥8॥
युवां मामेव द्वावधिकविवृतान्तर्हिततया
विभिन्नौ सन्द्रष्टुं स्वयमहमहार्षं द्विजसुतान् ।
नयेतं द्रागेतानिति खलु वितीर्णान् पुनरमून्
द्विजायादायादाः प्रणुतमहिमा पाण्डुजनुषा ॥9॥
एवं नानाविहारैर्जगदभिरमयन् वृष्णिवंशं प्रपुष्ण-
न्नीजानो यज्ञभेदैरतुलविहृतिभिः प्रीणयन्नेणनेत्राः ।
भूभारक्षेपदम्भात् पदकमलजुषां मोक्षणायावतीर्णः
पूर्णं ब्रह्मैव साक्षाद्यदुषु मनुजतारूषितस्त्वं व्यलासीः ॥10॥
प्रायेण द्वारवत्यामवृतदयि तदा नारदस्त्वद्रसार्द्र-
स्तस्माल्लेभे कदाचित्खलु सुकृतनिधिस्त्वत्पिता तत्त्वबोधम् ।
भक्तानामग्रयायी स च खलु मतिमानुद्धवस्त्वत्त एव
प्राप्तो विज्ञानसारं स किल जनहितायाधुनाऽऽस्ते बदर्याम् ॥11॥
सोऽयं कृष्णावतारो जयति तव विभो यत्र सौहार्दभीति-
स्नेहद्वेषानुरागप्रभृतिभिरतुलैरश्रमैर्योगभेदैः ।
आर्तिं तीर्त्वा समस्ताममृतपदमगुस्सर्वतः सर्वलोकाः
स त्वं विश्वार्तिशान्त्यै पवनपुरपते भक्तिपूर्त्यै च भूयाः ॥12॥
prāgevācāryaputrāhṛtiniśamanayā svīyaṣaṭsūnuvīkṣāṃ
kāṅkṣantyā māturuktyā sutalabhuvi baliṃ prāpya tenārcitastvam |
dhātuḥ śāpāddhiraṇyānvitakaśipubhavān śaurijān kaṃsabhagnā-
nānīyainān pradarśya svapadamanayathāḥ pūrvaputrān marīceḥ ||1||
śrutadeva iti śrutaṃ dvijendraṃ
bahulāśvaṃ nṛpatiṃ ca bhaktipūrṇam |
yugapattvamanugrahītukāmo
mithilāṃ prāpithaṃ tāpasaiḥ sametaḥ ||2||
gacchan dvimūrtirubhayoryugapanniketa-
mekena bhūrivibhavairvihitopacāraḥ |
anyena taddinabhṛtaiśca phalaudanādyai-
stulyaṃ praseditha dadatha ca muktimābhyām ||3||
bhūyo'tha dvāravatyāṃ dvijatanayamṛtiṃ tatpralāpānapi tvam
ko vā daivaṃ nirundhyāditi kila kathayan viśvavoḍhāpyasoḍhāḥ |
jiṣṇorgarvaṃ vinetuṃ tvayi manujadhiyā kuṇṭhitāṃ cāsya buddhiṃ
tattvārūḍhāṃ vidhātuṃ paramatamapadaprekṣaṇeneti manye ||4||
naṣṭā aṣṭāsya putrāḥ punarapi tava tūpekṣayā kaṣṭavādaḥ
spaṣṭo jāto janānāmatha tadavasare dvārakāmāpa pārthaḥ |
maitryā tatroṣito'sau navamasutamṛtau vipravaryaprarodaṃ
śrutvā cakre pratijñāmanupahṛtasutaḥ sannivekṣye kṛśānum ||5||
mānī sa tvāmapṛṣṭvā dvijanilayagato bāṇajālairmahāstrai
rundhānaḥ sūtigehaṃ punarapi sahasā dṛṣṭanaṣṭe kumāre |
yāmyāmaindrīṃ tathā'nyāḥ suravaranagarīrvidyayā''sādya sadyo
moghodyogaḥ patiṣyan hutabhuji bhavatā sasmitaṃ vārito'bhūt ||6||
sārdhaṃ tena pratīcīṃ diśamatijavinā syandanenābhiyāto
lokālokaṃ vyatītastimirabharamatho cakradhāmnā nirundhan |
cakrāṃśukliṣṭadṛṣṭiṃ sthitamatha vijayaṃ paśya paśyeti vārāṃ
pāre tvaṃ prādadarśaḥ kimapi hi tamasāṃ dūradūraṃ padaṃ te ||7||
tatrāsīnaṃ bhujaṅgādhipaśayanatale divyabhūṣāyudhādyai-
rāvītaṃ pītacelaṃ pratinavajaladaśyāmalaṃ śrīmadaṅgam |
mūrtīnāmīśitāraṃ paramiha tisṛṇāmekamarthaṃ śrutīnāṃ
tvāmeva tvaṃ parātman priyasakhasahito nemitha kṣemarūpam ||8||
yuvāṃ māmeva dvāvadhikavivṛtāntarhitatayā
vibhinnau sandraṣṭuṃ svayamahamahārṣaṃ dvijasutān |
nayetaṃ drāgetāniti khalu vitīrṇān punaramūn
dvijāyādāyādāḥ praṇutamahimā pāṇḍujanuṣā ||9||
evaṃ nānāvihārairjagadabhiramayan vṛṣṇivaṃśaṃ prapuṣṇa-
nnījāno yajñabhedairatulavihṛtibhiḥ prīṇayanneṇanetrāḥ |
bhūbhārakṣepadambhāt padakamalajuṣāṃ mokṣaṇāyāvatīrṇaḥ
pūrṇaṃ brahmaiva sākṣādyaduṣu manujatārūṣitastvaṃ vyalāsīḥ ||10||
prāyeṇa dvāravatyāmavṛtadayi tadā nāradastvadrasārdra-
stasmāllebhe kadācitkhalu sukṛtanidhistvatpitā tattvabodham |
bhaktānāmagrayāyī sa ca khalu matimānuddhavastvatta eva
prāpto vijñānasāraṃ sa kila janahitāyādhunā''ste badaryām ||11||
so'yaṃ kṛṣṇāvatāro jayati tava vibho yatra sauhārdabhīti-
snehadveṣānurāgaprabhṛtibhiratulairaśramairyogabhedaiḥ |
ārtiṃ tīrtvā samastāmamṛtapadamagussarvataḥ sarvalokāḥ
sa tvaṃ viśvārtiśāntyai pavanapurapate bhaktipūrtyai ca bhūyāḥ ||12||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.