ಪ್ರಾಗೇವಾಚಾರ್ಯಪುತ್ರಾಹೃತಿನಿಶಮನಯಾ ಸ್ವೀಯಷಟ್ಸೂನುವೀಕ್ಷಾಂ
ಕಾಙ್ಕ್ಷನ್ತ್ಯಾ ಮಾತುರುಕ್ತ್ಯಾ ಸುತಲಭುವಿ ಬಲಿಂ ಪ್ರಾಪ್ಯ ತೇನಾರ್ಚಿತಸ್ತ್ವಮ್ ।
ಧಾತುಃ ಶಾಪಾದ್ಧಿರಣ್ಯಾನ್ವಿತಕಶಿಪುಭವಾನ್ ಶೌರಿಜಾನ್ ಕಂಸಭಗ್ನಾ-
ನಾನೀಯೈನಾನ್ ಪ್ರದರ್ಶ್ಯ ಸ್ವಪದಮನಯಥಾಃ ಪೂರ್ವಪುತ್ರಾನ್ ಮರೀಚೇಃ ॥1॥
ಶ್ರುತದೇವ ಇತಿ ಶ್ರುತಂ ದ್ವಿಜೇನ್ದ್ರಂ
ಬಹುಲಾಶ್ವಂ ನೃಪತಿಂ ಚ ಭಕ್ತಿಪೂರ್ಣಮ್ ।
ಯುಗಪತ್ತ್ವಮನುಗ್ರಹೀತುಕಾಮೋ
ಮಿಥಿಲಾಂ ಪ್ರಾಪಿಥಂ ತಾಪಸೈಃ ಸಮೇತಃ ॥2॥
ಗಚ್ಛನ್ ದ್ವಿಮೂರ್ತಿರುಭಯೋರ್ಯುಗಪನ್ನಿಕೇತ-
ಮೇಕೇನ ಭೂರಿವಿಭವೈರ್ವಿಹಿತೋಪಚಾರಃ ।
ಅನ್ಯೇನ ತದ್ದಿನಭೃತೈಶ್ಚ ಫಲೌದನಾದ್ಯೈ-
ಸ್ತುಲ್ಯಂ ಪ್ರಸೇದಿಥ ದದಥ ಚ ಮುಕ್ತಿಮಾಭ್ಯಾಮ್ ॥3॥
ಭೂಯೋಽಥ ದ್ವಾರವತ್ಯಾಂ ದ್ವಿಜತನಯಮೃತಿಂ ತತ್ಪ್ರಲಾಪಾನಪಿ ತ್ವಮ್
ಕೋ ವಾ ದೈವಂ ನಿರುನ್ಧ್ಯಾದಿತಿ ಕಿಲ ಕಥಯನ್ ವಿಶ್ವವೋಢಾಪ್ಯಸೋಢಾಃ ।
ಜಿಷ್ಣೋರ್ಗರ್ವಂ ವಿನೇತುಂ ತ್ವಯಿ ಮನುಜಧಿಯಾ ಕುಣ್ಠಿತಾಂ ಚಾಸ್ಯ ಬುದ್ಧಿಂ
ತತ್ತ್ವಾರೂಢಾಂ ವಿಧಾತುಂ ಪರಮತಮಪದಪ್ರೇಕ್ಷಣೇನೇತಿ ಮನ್ಯೇ ॥4॥
ನಷ್ಟಾ ಅಷ್ಟಾಸ್ಯ ಪುತ್ರಾಃ ಪುನರಪಿ ತವ ತೂಪೇಕ್ಷಯಾ ಕಷ್ಟವಾದಃ
ಸ್ಪಷ್ಟೋ ಜಾತೋ ಜನಾನಾಮಥ ತದವಸರೇ ದ್ವಾರಕಾಮಾಪ ಪಾರ್ಥಃ ।
ಮೈತ್ರ್ಯಾ ತತ್ರೋಷಿತೋಽಸೌ ನವಮಸುತಮೃತೌ ವಿಪ್ರವರ್ಯಪ್ರರೋದಂ
ಶ್ರುತ್ವಾ ಚಕ್ರೇ ಪ್ರತಿಜ್ಞಾಮನುಪಹೃತಸುತಃ ಸನ್ನಿವೇಕ್ಷ್ಯೇ ಕೃಶಾನುಮ್ ॥5॥
ಮಾನೀ ಸ ತ್ವಾಮಪೃಷ್ಟ್ವಾ ದ್ವಿಜನಿಲಯಗತೋ ಬಾಣಜಾಲೈರ್ಮಹಾಸ್ತ್ರೈ
ರುನ್ಧಾನಃ ಸೂತಿಗೇಹಂ ಪುನರಪಿ ಸಹಸಾ ದೃಷ್ಟನಷ್ಟೇ ಕುಮಾರೇ ।
ಯಾಮ್ಯಾಮೈನ್ದ್ರೀಂ ತಥಾಽನ್ಯಾಃ ಸುರವರನಗರೀರ್ವಿದ್ಯಯಾಽಽಸಾದ್ಯ ಸದ್ಯೋ
ಮೋಘೋದ್ಯೋಗಃ ಪತಿಷ್ಯನ್ ಹುತಭುಜಿ ಭವತಾ ಸಸ್ಮಿತಂ ವಾರಿತೋಽಭೂತ್ ॥6॥
ಸಾರ್ಧಂ ತೇನ ಪ್ರತೀಚೀಂ ದಿಶಮತಿಜವಿನಾ ಸ್ಯನ್ದನೇನಾಭಿಯಾತೋ
ಲೋಕಾಲೋಕಂ ವ್ಯತೀತಸ್ತಿಮಿರಭರಮಥೋ ಚಕ್ರಧಾಮ್ನಾ ನಿರುನ್ಧನ್ ।
ಚಕ್ರಾಂಶುಕ್ಲಿಷ್ಟದೃಷ್ಟಿಂ ಸ್ಥಿತಮಥ ವಿಜಯಂ ಪಶ್ಯ ಪಶ್ಯೇತಿ ವಾರಾಂ
ಪಾರೇ ತ್ವಂ ಪ್ರಾದದರ್ಶಃ ಕಿಮಪಿ ಹಿ ತಮಸಾಂ ದೂರದೂರಂ ಪದಂ ತೇ ॥7॥
ತತ್ರಾಸೀನಂ ಭುಜಙ್ಗಾಧಿಪಶಯನತಲೇ ದಿವ್ಯಭೂಷಾಯುಧಾದ್ಯೈ-
ರಾವೀತಂ ಪೀತಚೇಲಂ ಪ್ರತಿನವಜಲದಶ್ಯಾಮಲಂ ಶ್ರೀಮದಙ್ಗಮ್ ।
ಮೂರ್ತೀನಾಮೀಶಿತಾರಂ ಪರಮಿಹ ತಿಸೃಣಾಮೇಕಮರ್ಥಂ ಶ್ರುತೀನಾಂ
ತ್ವಾಮೇವ ತ್ವಂ ಪರಾತ್ಮನ್ ಪ್ರಿಯಸಖಸಹಿತೋ ನೇಮಿಥ ಕ್ಷೇಮರೂಪಮ್ ॥8॥
ಯುವಾಂ ಮಾಮೇವ ದ್ವಾವಧಿಕವಿವೃತಾನ್ತರ್ಹಿತತಯಾ
ವಿಭಿನ್ನೌ ಸನ್ದ್ರಷ್ಟುಂ ಸ್ವಯಮಹಮಹಾರ್ಷಂ ದ್ವಿಜಸುತಾನ್ ।
ನಯೇತಂ ದ್ರಾಗೇತಾನಿತಿ ಖಲು ವಿತೀರ್ಣಾನ್ ಪುನರಮೂನ್
ದ್ವಿಜಾಯಾದಾಯಾದಾಃ ಪ್ರಣುತಮಹಿಮಾ ಪಾಣ್ಡುಜನುಷಾ ॥9॥
ಏವಂ ನಾನಾವಿಹಾರೈರ್ಜಗದಭಿರಮಯನ್ ವೃಷ್ಣಿವಂಶಂ ಪ್ರಪುಷ್ಣ-
ನ್ನೀಜಾನೋ ಯಜ್ಞಭೇದೈರತುಲವಿಹೃತಿಭಿಃ ಪ್ರೀಣಯನ್ನೇಣನೇತ್ರಾಃ ।
ಭೂಭಾರಕ್ಷೇಪದಮ್ಭಾತ್ ಪದಕಮಲಜುಷಾಂ ಮೋಕ್ಷಣಾಯಾವತೀರ್ಣಃ
ಪೂರ್ಣಂ ಬ್ರಹ್ಮೈವ ಸಾಕ್ಷಾದ್ಯದುಷು ಮನುಜತಾರೂಷಿತಸ್ತ್ವಂ ವ್ಯಲಾಸೀಃ ॥10॥
ಪ್ರಾಯೇಣ ದ್ವಾರವತ್ಯಾಮವೃತದಯಿ ತದಾ ನಾರದಸ್ತ್ವದ್ರಸಾರ್ದ್ರ-
ಸ್ತಸ್ಮಾಲ್ಲೇಭೇ ಕದಾಚಿತ್ಖಲು ಸುಕೃತನಿಧಿಸ್ತ್ವತ್ಪಿತಾ ತತ್ತ್ವಬೋಧಮ್ ।
ಭಕ್ತಾನಾಮಗ್ರಯಾಯೀ ಸ ಚ ಖಲು ಮತಿಮಾನುದ್ಧವಸ್ತ್ವತ್ತ ಏವ
ಪ್ರಾಪ್ತೋ ವಿಜ್ಞಾನಸಾರಂ ಸ ಕಿಲ ಜನಹಿತಾಯಾಧುನಾಽಽಸ್ತೇ ಬದರ್ಯಾಮ್ ॥11॥
ಸೋಽಯಂ ಕೃಷ್ಣಾವತಾರೋ ಜಯತಿ ತವ ವಿಭೋ ಯತ್ರ ಸೌಹಾರ್ದಭೀತಿ-
ಸ್ನೇಹದ್ವೇಷಾನುರಾಗಪ್ರಭೃತಿಭಿರತುಲೈರಶ್ರಮೈರ್ಯೋಗಭೇದೈಃ ।
ಆರ್ತಿಂ ತೀರ್ತ್ವಾ ಸಮಸ್ತಾಮಮೃತಪದಮಗುಸ್ಸರ್ವತಃ ಸರ್ವಲೋಕಾಃ
ಸ ತ್ವಂ ವಿಶ್ವಾರ್ತಿಶಾನ್ತ್ಯೈ ಪವನಪುರಪತೇ ಭಕ್ತಿಪೂರ್ತ್ಯೈ ಚ ಭೂಯಾಃ ॥12॥
Roman (IAST) Transliteration
prāgevācāryaputrāhṛtiniśamanayā svīyaṣaṭsūnuvīkṣāṃ
kāṅkṣantyā māturuktyā sutalabhuvi baliṃ prāpya tenārcitastvam |
dhātuḥ śāpāddhiraṇyānvitakaśipubhavān śaurijān kaṃsabhagnā-
nānīyainān pradarśya svapadamanayathāḥ pūrvaputrān marīceḥ ||1||
śrutadeva iti śrutaṃ dvijendraṃ
bahulāśvaṃ nṛpatiṃ ca bhaktipūrṇam |
yugapattvamanugrahītukāmo
mithilāṃ prāpithaṃ tāpasaiḥ sametaḥ ||2||
gacchan dvimūrtirubhayoryugapanniketa-
mekena bhūrivibhavairvihitopacāraḥ |
anyena taddinabhṛtaiśca phalaudanādyai-
stulyaṃ praseditha dadatha ca muktimābhyām ||3||
bhūyo'tha dvāravatyāṃ dvijatanayamṛtiṃ tatpralāpānapi tvam
ko vā daivaṃ nirundhyāditi kila kathayan viśvavoḍhāpyasoḍhāḥ |
jiṣṇorgarvaṃ vinetuṃ tvayi manujadhiyā kuṇṭhitāṃ cāsya buddhiṃ
tattvārūḍhāṃ vidhātuṃ paramatamapadaprekṣaṇeneti manye ||4||
naṣṭā aṣṭāsya putrāḥ punarapi tava tūpekṣayā kaṣṭavādaḥ
spaṣṭo jāto janānāmatha tadavasare dvārakāmāpa pārthaḥ |
maitryā tatroṣito'sau navamasutamṛtau vipravaryaprarodaṃ
śrutvā cakre pratijñāmanupahṛtasutaḥ sannivekṣye kṛśānum ||5||
mānī sa tvāmapṛṣṭvā dvijanilayagato bāṇajālairmahāstrai
rundhānaḥ sūtigehaṃ punarapi sahasā dṛṣṭanaṣṭe kumāre |
yāmyāmaindrīṃ tathā'nyāḥ suravaranagarīrvidyayā''sādya sadyo
moghodyogaḥ patiṣyan hutabhuji bhavatā sasmitaṃ vārito'bhūt ||6||
sārdhaṃ tena pratīcīṃ diśamatijavinā syandanenābhiyāto
lokālokaṃ vyatītastimirabharamatho cakradhāmnā nirundhan |
cakrāṃśukliṣṭadṛṣṭiṃ sthitamatha vijayaṃ paśya paśyeti vārāṃ
pāre tvaṃ prādadarśaḥ kimapi hi tamasāṃ dūradūraṃ padaṃ te ||7||
tatrāsīnaṃ bhujaṅgādhipaśayanatale divyabhūṣāyudhādyai-
rāvītaṃ pītacelaṃ pratinavajaladaśyāmalaṃ śrīmadaṅgam |
mūrtīnāmīśitāraṃ paramiha tisṛṇāmekamarthaṃ śrutīnāṃ
tvāmeva tvaṃ parātman priyasakhasahito nemitha kṣemarūpam ||8||
yuvāṃ māmeva dvāvadhikavivṛtāntarhitatayā
vibhinnau sandraṣṭuṃ svayamahamahārṣaṃ dvijasutān |
nayetaṃ drāgetāniti khalu vitīrṇān punaramūn
dvijāyādāyādāḥ praṇutamahimā pāṇḍujanuṣā ||9||
evaṃ nānāvihārairjagadabhiramayan vṛṣṇivaṃśaṃ prapuṣṇa-
nnījāno yajñabhedairatulavihṛtibhiḥ prīṇayanneṇanetrāḥ |
bhūbhārakṣepadambhāt padakamalajuṣāṃ mokṣaṇāyāvatīrṇaḥ
pūrṇaṃ brahmaiva sākṣādyaduṣu manujatārūṣitastvaṃ vyalāsīḥ ||10||
prāyeṇa dvāravatyāmavṛtadayi tadā nāradastvadrasārdra-
stasmāllebhe kadācitkhalu sukṛtanidhistvatpitā tattvabodham |
bhaktānāmagrayāyī sa ca khalu matimānuddhavastvatta eva
prāpto vijñānasāraṃ sa kila janahitāyādhunā''ste badaryām ||11||
so'yaṃ kṛṣṇāvatāro jayati tava vibho yatra sauhārdabhīti-
snehadveṣānurāgaprabhṛtibhiratulairaśramairyogabhedaiḥ |
ārtiṃ tīrtvā samastāmamṛtapadamagussarvataḥ sarvalokāḥ
sa tvaṃ viśvārtiśāntyai pavanapurapate bhaktipūrtyai ca bhūyāḥ ||12||
Sanskrit — Devanagari (original)
प्रागेवाचार्यपुत्राहृतिनिशमनया स्वीयषट्सूनुवीक्षां
काङ्क्षन्त्या मातुरुक्त्या सुतलभुवि बलिं प्राप्य तेनार्चितस्त्वम् ।
धातुः शापाद्धिरण्यान्वितकशिपुभवान् शौरिजान् कंसभग्ना-
नानीयैनान् प्रदर्श्य स्वपदमनयथाः पूर्वपुत्रान् मरीचेः ॥1॥
श्रुतदेव इति श्रुतं द्विजेन्द्रं
बहुलाश्वं नृपतिं च भक्तिपूर्णम् ।
युगपत्त्वमनुग्रहीतुकामो
मिथिलां प्रापिथं तापसैः समेतः ॥2॥
गच्छन् द्विमूर्तिरुभयोर्युगपन्निकेत-
मेकेन भूरिविभवैर्विहितोपचारः ।
अन्येन तद्दिनभृतैश्च फलौदनाद्यै-
स्तुल्यं प्रसेदिथ ददथ च मुक्तिमाभ्याम् ॥3॥
भूयोऽथ द्वारवत्यां द्विजतनयमृतिं तत्प्रलापानपि त्वम्
को वा दैवं निरुन्ध्यादिति किल कथयन् विश्ववोढाप्यसोढाः ।
जिष्णोर्गर्वं विनेतुं त्वयि मनुजधिया कुण्ठितां चास्य बुद्धिं
तत्त्वारूढां विधातुं परमतमपदप्रेक्षणेनेति मन्ये ॥4॥
नष्टा अष्टास्य पुत्राः पुनरपि तव तूपेक्षया कष्टवादः
स्पष्टो जातो जनानामथ तदवसरे द्वारकामाप पार्थः ।
मैत्र्या तत्रोषितोऽसौ नवमसुतमृतौ विप्रवर्यप्ररोदं
श्रुत्वा चक्रे प्रतिज्ञामनुपहृतसुतः सन्निवेक्ष्ये कृशानुम् ॥5॥
मानी स त्वामपृष्ट्वा द्विजनिलयगतो बाणजालैर्महास्त्रै
रुन्धानः सूतिगेहं पुनरपि सहसा दृष्टनष्टे कुमारे ।
याम्यामैन्द्रीं तथाऽन्याः सुरवरनगरीर्विद्ययाऽऽसाद्य सद्यो
मोघोद्योगः पतिष्यन् हुतभुजि भवता सस्मितं वारितोऽभूत् ॥6॥
सार्धं तेन प्रतीचीं दिशमतिजविना स्यन्दनेनाभियातो
लोकालोकं व्यतीतस्तिमिरभरमथो चक्रधाम्ना निरुन्धन् ।
चक्रांशुक्लिष्टदृष्टिं स्थितमथ विजयं पश्य पश्येति वारां
पारे त्वं प्राददर्शः किमपि हि तमसां दूरदूरं पदं ते ॥7॥
तत्रासीनं भुजङ्गाधिपशयनतले दिव्यभूषायुधाद्यै-
रावीतं पीतचेलं प्रतिनवजलदश्यामलं श्रीमदङ्गम् ।
मूर्तीनामीशितारं परमिह तिसृणामेकमर्थं श्रुतीनां
त्वामेव त्वं परात्मन् प्रियसखसहितो नेमिथ क्षेमरूपम् ॥8॥
युवां मामेव द्वावधिकविवृतान्तर्हिततया
विभिन्नौ सन्द्रष्टुं स्वयमहमहार्षं द्विजसुतान् ।
नयेतं द्रागेतानिति खलु वितीर्णान् पुनरमून्
द्विजायादायादाः प्रणुतमहिमा पाण्डुजनुषा ॥9॥
एवं नानाविहारैर्जगदभिरमयन् वृष्णिवंशं प्रपुष्ण-
न्नीजानो यज्ञभेदैरतुलविहृतिभिः प्रीणयन्नेणनेत्राः ।
भूभारक्षेपदम्भात् पदकमलजुषां मोक्षणायावतीर्णः
पूर्णं ब्रह्मैव साक्षाद्यदुषु मनुजतारूषितस्त्वं व्यलासीः ॥10॥
प्रायेण द्वारवत्यामवृतदयि तदा नारदस्त्वद्रसार्द्र-
स्तस्माल्लेभे कदाचित्खलु सुकृतनिधिस्त्वत्पिता तत्त्वबोधम् ।
भक्तानामग्रयायी स च खलु मतिमानुद्धवस्त्वत्त एव
प्राप्तो विज्ञानसारं स किल जनहितायाधुनाऽऽस्ते बदर्याम् ॥11॥
सोऽयं कृष्णावतारो जयति तव विभो यत्र सौहार्दभीति-
स्नेहद्वेषानुरागप्रभृतिभिरतुलैरश्रमैर्योगभेदैः ।
आर्तिं तीर्त्वा समस्ताममृतपदमगुस्सर्वतः सर्वलोकाः
स त्वं विश्वार्तिशान्त्यै पवनपुरपते भक्तिपूर्त्यै च भूयाः ॥12॥
prāgevācāryaputrāhṛtiniśamanayā svīyaṣaṭsūnuvīkṣāṃ
kāṅkṣantyā māturuktyā sutalabhuvi baliṃ prāpya tenārcitastvam |
dhātuḥ śāpāddhiraṇyānvitakaśipubhavān śaurijān kaṃsabhagnā-
nānīyainān pradarśya svapadamanayathāḥ pūrvaputrān marīceḥ ||1||
śrutadeva iti śrutaṃ dvijendraṃ
bahulāśvaṃ nṛpatiṃ ca bhaktipūrṇam |
yugapattvamanugrahītukāmo
mithilāṃ prāpithaṃ tāpasaiḥ sametaḥ ||2||
gacchan dvimūrtirubhayoryugapanniketa-
mekena bhūrivibhavairvihitopacāraḥ |
anyena taddinabhṛtaiśca phalaudanādyai-
stulyaṃ praseditha dadatha ca muktimābhyām ||3||
bhūyo'tha dvāravatyāṃ dvijatanayamṛtiṃ tatpralāpānapi tvam
ko vā daivaṃ nirundhyāditi kila kathayan viśvavoḍhāpyasoḍhāḥ |
jiṣṇorgarvaṃ vinetuṃ tvayi manujadhiyā kuṇṭhitāṃ cāsya buddhiṃ
tattvārūḍhāṃ vidhātuṃ paramatamapadaprekṣaṇeneti manye ||4||
naṣṭā aṣṭāsya putrāḥ punarapi tava tūpekṣayā kaṣṭavādaḥ
spaṣṭo jāto janānāmatha tadavasare dvārakāmāpa pārthaḥ |
maitryā tatroṣito'sau navamasutamṛtau vipravaryaprarodaṃ
śrutvā cakre pratijñāmanupahṛtasutaḥ sannivekṣye kṛśānum ||5||
mānī sa tvāmapṛṣṭvā dvijanilayagato bāṇajālairmahāstrai
rundhānaḥ sūtigehaṃ punarapi sahasā dṛṣṭanaṣṭe kumāre |
yāmyāmaindrīṃ tathā'nyāḥ suravaranagarīrvidyayā''sādya sadyo
moghodyogaḥ patiṣyan hutabhuji bhavatā sasmitaṃ vārito'bhūt ||6||
sārdhaṃ tena pratīcīṃ diśamatijavinā syandanenābhiyāto
lokālokaṃ vyatītastimirabharamatho cakradhāmnā nirundhan |
cakrāṃśukliṣṭadṛṣṭiṃ sthitamatha vijayaṃ paśya paśyeti vārāṃ
pāre tvaṃ prādadarśaḥ kimapi hi tamasāṃ dūradūraṃ padaṃ te ||7||
tatrāsīnaṃ bhujaṅgādhipaśayanatale divyabhūṣāyudhādyai-
rāvītaṃ pītacelaṃ pratinavajaladaśyāmalaṃ śrīmadaṅgam |
mūrtīnāmīśitāraṃ paramiha tisṛṇāmekamarthaṃ śrutīnāṃ
tvāmeva tvaṃ parātman priyasakhasahito nemitha kṣemarūpam ||8||
yuvāṃ māmeva dvāvadhikavivṛtāntarhitatayā
vibhinnau sandraṣṭuṃ svayamahamahārṣaṃ dvijasutān |
nayetaṃ drāgetāniti khalu vitīrṇān punaramūn
dvijāyādāyādāḥ praṇutamahimā pāṇḍujanuṣā ||9||
evaṃ nānāvihārairjagadabhiramayan vṛṣṇivaṃśaṃ prapuṣṇa-
nnījāno yajñabhedairatulavihṛtibhiḥ prīṇayanneṇanetrāḥ |
bhūbhārakṣepadambhāt padakamalajuṣāṃ mokṣaṇāyāvatīrṇaḥ
pūrṇaṃ brahmaiva sākṣādyaduṣu manujatārūṣitastvaṃ vyalāsīḥ ||10||
prāyeṇa dvāravatyāmavṛtadayi tadā nāradastvadrasārdra-
stasmāllebhe kadācitkhalu sukṛtanidhistvatpitā tattvabodham |
bhaktānāmagrayāyī sa ca khalu matimānuddhavastvatta eva
prāpto vijñānasāraṃ sa kila janahitāyādhunā''ste badaryām ||11||
so'yaṃ kṛṣṇāvatāro jayati tava vibho yatra sauhārdabhīti-
snehadveṣānurāgaprabhṛtibhiratulairaśramairyogabhedaiḥ |
ārtiṃ tīrtvā samastāmamṛtapadamagussarvataḥ sarvalokāḥ
sa tvaṃ viśvārtiśāntyai pavanapurapate bhaktipūrtyai ca bhūyāḥ ||12||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Kannada script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.