𑌪𑍍𑌰𑌾𑌗𑍇𑌵𑌾𑌚𑌾𑌰𑍍𑌯𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑍃𑌤𑌿𑌨𑌿𑌶𑌮𑌨𑌯𑌾 𑌸𑍍𑌵𑍀𑌯𑌷𑌟𑍍𑌸𑍂𑌨𑍁𑌵𑍀𑌕𑍍𑌷𑌾𑌂
𑌕𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌾𑌤𑍁𑌰𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍁𑌤𑌲𑌭𑍁𑌵𑌿 𑌬𑌲𑌿𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌤𑍇𑌨𑌾𑌰𑍍𑌚𑌿𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ।
𑌧𑌾𑌤𑍁𑌃 𑌶𑌾𑌪𑌾𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌕𑌶𑌿𑌪𑍁𑌭𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌶𑍗𑌰𑌿𑌜𑌾𑌨𑍍 𑌕𑌂𑌸𑌭𑌗𑍍𑌨𑌾-
𑌨𑌾𑌨𑍀𑌯𑍈𑌨𑌾𑌨𑍍 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌰𑍍𑌶𑍍𑌯 𑌸𑍍𑌵𑌪𑌦𑌮𑌨𑌯𑌥𑌾𑌃 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍 𑌮𑌰𑍀𑌚𑍇𑌃 ॥1॥
𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌦𑍇𑌵 𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌂 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌜𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌂
𑌬𑌹𑍁𑌲𑌾𑌶𑍍𑌵𑌂 𑌨𑍃𑌪𑌤𑌿𑌂 𑌚 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌮𑍍 ।
𑌯𑍁𑌗𑌪𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑌨𑍁𑌗𑍍𑌰𑌹𑍀𑌤𑍁𑌕𑌾𑌮𑍋
𑌮𑌿𑌥𑌿𑌲𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑌿𑌥𑌂 𑌤𑌾𑌪𑌸𑍈𑌃 𑌸𑌮𑍇𑌤𑌃 ॥2॥
𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑌿𑌰𑍁𑌭𑌯𑍋𑌰𑍍𑌯𑍁𑌗𑌪𑌨𑍍𑌨𑌿𑌕𑍇𑌤-
𑌮𑍇𑌕𑍇𑌨 𑌭𑍂𑌰𑌿𑌵𑌿𑌭𑌵𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌹𑌿𑌤𑍋𑌪𑌚𑌾𑌰𑌃 ।
𑌅𑌨𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌤𑌦𑍍𑌦𑌿𑌨𑌭𑍃𑌤𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌫𑌲𑍗𑌦𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍈-
𑌸𑍍𑌤𑍁𑌲𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍇𑌦𑌿𑌥 𑌦𑌦𑌥 𑌚 𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌿𑌮𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 ॥3॥
𑌭𑍂𑌯𑍋𑌽𑌥 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌰𑌵𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌜𑌤𑌨𑌯𑌮𑍃𑌤𑌿𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌲𑌾𑌪𑌾𑌨𑌪𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍
𑌕𑍋 𑌵𑌾 𑌦𑍈𑌵𑌂 𑌨𑌿𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌦𑌿𑌤𑌿 𑌕𑌿𑌲 𑌕𑌥𑌯𑌨𑍍 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌵𑍋𑌢𑌾𑌪𑍍𑌯𑌸𑍋𑌢𑌾𑌃 ।
𑌜𑌿𑌷𑍍𑌣𑍋𑌰𑍍𑌗𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌿𑌨𑍇𑌤𑍁𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌿 𑌮𑌨𑍁𑌜𑌧𑌿𑌯𑌾 𑌕𑍁𑌣𑍍𑌠𑌿𑌤𑌾𑌂 𑌚𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂
𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑍂𑌢𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌧𑌾𑌤𑍁𑌂 𑌪𑌰𑌮𑌤𑌮𑌪𑌦𑌪𑍍𑌰𑍇𑌕𑍍𑌷𑌣𑍇𑌨𑍇𑌤𑌿 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍇 ॥4॥
𑌨𑌷𑍍𑌟𑌾 𑌅𑌷𑍍𑌟𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌨𑌰𑌪𑌿 𑌤𑌵 𑌤𑍂𑌪𑍇𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾 𑌕𑌷𑍍𑌟𑌵𑌾𑌦𑌃
𑌸𑍍𑌪𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌜𑌾𑌤𑍋 𑌜𑌨𑌾𑌨𑌾𑌮𑌥 𑌤𑌦𑌵𑌸𑌰𑍇 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌰𑌕𑌾𑌮𑌾𑌪 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌥𑌃 ।
𑌮𑍈𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌤𑌤𑍍𑌰𑍋𑌷𑌿𑌤𑍋𑌽𑌸𑍗 𑌨𑌵𑌮𑌸𑍁𑌤𑌮𑍃𑌤𑍗 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌵𑌰𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌰𑍋𑌦𑌂
𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌚𑌕𑍍𑌰𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌮𑌨𑍁𑌪𑌹𑍃𑌤𑌸𑍁𑌤𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌵𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑍇 𑌕𑍃𑌶𑌾𑌨𑍁𑌮𑍍 ॥5॥
𑌮𑌾𑌨𑍀 𑌸 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌜𑌨𑌿𑌲𑌯𑌗𑌤𑍋 𑌬𑌾𑌣𑌜𑌾𑌲𑍈𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍈
𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌾𑌨𑌃 𑌸𑍂𑌤𑌿𑌗𑍇𑌹𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌰𑌪𑌿 𑌸𑌹𑌸𑌾 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌨𑌷𑍍𑌟𑍇 𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰𑍇 ।
𑌯𑌾𑌮𑍍𑌯𑌾𑌮𑍈𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍀𑌂 𑌤𑌥𑌾𑌽𑌨𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌸𑍁𑌰𑌵𑌰𑌨𑌗𑌰𑍀𑌰𑍍𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌯𑌾𑌽𑌽𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌸𑌦𑍍𑌯𑍋
𑌮𑍋𑌘𑍋𑌦𑍍𑌯𑍋𑌗𑌃 𑌪𑌤𑌿𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍 𑌹𑍁𑌤𑌭𑍁𑌜𑌿 𑌭𑌵𑌤𑌾 𑌸𑌸𑍍𑌮𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌾𑌰𑌿𑌤𑍋𑌽𑌭𑍂𑌤𑍍 ॥6॥
𑌸𑌾𑌰𑍍𑌧𑌂 𑌤𑍇𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀𑌚𑍀𑌂 𑌦𑌿𑌶𑌮𑌤𑌿𑌜𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦𑌨𑍇𑌨𑌾𑌭𑌿𑌯𑌾𑌤𑍋
𑌲𑍋𑌕𑌾𑌲𑍋𑌕𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌤𑍀𑌤𑌸𑍍𑌤𑌿𑌮𑌿𑌰𑌭𑌰𑌮𑌥𑍋 𑌚𑌕𑍍𑌰𑌧𑌾𑌮𑍍𑌨𑌾 𑌨𑌿𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌨𑍍 ।
𑌚𑌕𑍍𑌰𑌾𑌂𑌶𑍁𑌕𑍍𑌲𑌿𑌷𑍍𑌟𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌮𑌥 𑌵𑌿𑌜𑌯𑌂 𑌪𑌶𑍍𑌯 𑌪𑌶𑍍𑌯𑍇𑌤𑌿 𑌵𑌾𑌰𑌾𑌂
𑌪𑌾𑌰𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶𑌃 𑌕𑌿𑌮𑌪𑌿 𑌹𑌿 𑌤𑌮𑌸𑌾𑌂 𑌦𑍂𑌰𑌦𑍂𑌰𑌂 𑌪𑌦𑌂 𑌤𑍇 ॥7॥
𑌤𑌤𑍍𑌰𑌾𑌸𑍀𑌨𑌂 𑌭𑍁𑌜𑌙𑍍𑌗𑌾𑌧𑌿𑌪𑌶𑌯𑌨𑌤𑌲𑍇 𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑌭𑍂𑌷𑌾𑌯𑍁𑌧𑌾𑌦𑍍𑌯𑍈-
𑌰𑌾𑌵𑍀𑌤𑌂 𑌪𑍀𑌤𑌚𑍇𑌲𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌨𑌵𑌜𑌲𑌦𑌶𑍍𑌯𑌾𑌮𑌲𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑌙𑍍𑌗𑌮𑍍 ।
𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑍀𑌨𑌾𑌮𑍀𑌶𑌿𑌤𑌾𑌰𑌂 𑌪𑌰𑌮𑌿𑌹 𑌤𑌿𑌸𑍃𑌣𑌾𑌮𑍇𑌕𑌮𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍀𑌨𑌾𑌂
𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮𑍇𑌵 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍍 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌸𑌖𑌸𑌹𑌿𑌤𑍋 𑌨𑍇𑌮𑌿𑌥 𑌕𑍍𑌷𑍇𑌮𑌰𑍂𑌪𑌮𑍍 ॥8॥
𑌯𑍁𑌵𑌾𑌂 𑌮𑌾𑌮𑍇𑌵 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌧𑌿𑌕𑌵𑌿𑌵𑍃𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌹𑌿𑌤𑌤𑌯𑌾
𑌵𑌿𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑍗 𑌸𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑍁𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌮𑌹𑌮𑌹𑌾𑌰𑍍𑌷𑌂 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌜𑌸𑍁𑌤𑌾𑌨𑍍 ।
𑌨𑌯𑍇𑌤𑌂 𑌦𑍍𑌰𑌾𑌗𑍇𑌤𑌾𑌨𑌿𑌤𑌿 𑌖𑌲𑍁 𑌵𑌿𑌤𑍀𑌰𑍍𑌣𑌾𑌨𑍍 𑌪𑍁𑌨𑌰𑌮𑍂𑌨𑍍
𑌦𑍍𑌵𑌿𑌜𑌾𑌯𑌾𑌦𑌾𑌯𑌾𑌦𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣𑍁𑌤𑌮𑌹𑌿𑌮𑌾 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑍁𑌜𑌨𑍁𑌷𑌾 ॥9॥
𑌏𑌵𑌂 𑌨𑌾𑌨𑌾𑌵𑌿𑌹𑌾𑌰𑍈𑌰𑍍𑌜𑌗𑌦𑌭𑌿𑌰𑌮𑌯𑌨𑍍 𑌵𑍃𑌷𑍍𑌣𑌿𑌵𑌂𑌶𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌪𑍁𑌷𑍍𑌣-
𑌨𑍍𑌨𑍀𑌜𑌾𑌨𑍋 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌭𑍇𑌦𑍈𑌰𑌤𑍁𑌲𑌵𑌿𑌹𑍃𑌤𑌿𑌭𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌣𑌯𑌨𑍍𑌨𑍇𑌣𑌨𑍇𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 ।
𑌭𑍂𑌭𑌾𑌰𑌕𑍍𑌷𑍇𑌪𑌦𑌮𑍍𑌭𑌾𑌤𑍍 𑌪𑌦𑌕𑌮𑌲𑌜𑍁𑌷𑌾𑌂 𑌮𑍋𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌯𑌾𑌵𑌤𑍀𑌰𑍍𑌣𑌃
𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍈𑌵 𑌸𑌾𑌕𑍍𑌷𑌾𑌦𑍍𑌯𑌦𑍁𑌷𑍁 𑌮𑌨𑍁𑌜𑌤𑌾𑌰𑍂𑌷𑌿𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌲𑌾𑌸𑍀𑌃 ॥10॥
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯𑍇𑌣 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌰𑌵𑌤𑍍𑌯𑌾𑌮𑌵𑍃𑌤𑌦𑌯𑌿 𑌤𑌦𑌾 𑌨𑌾𑌰𑌦𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌦𑍍𑌰𑌸𑌾𑌰𑍍𑌦𑍍𑌰-
𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌲𑍍𑌲𑍇𑌭𑍇 𑌕𑌦𑌾𑌚𑌿𑌤𑍍𑌖𑌲𑍁 𑌸𑍁𑌕𑍃𑌤𑌨𑌿𑌧𑌿𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌬𑍋𑌧𑌮𑍍 ।
𑌭𑌕𑍍𑌤𑌾𑌨𑌾𑌮𑌗𑍍𑌰𑌯𑌾𑌯𑍀 𑌸 𑌚 𑌖𑌲𑍁 𑌮𑌤𑌿𑌮𑌾𑌨𑍁𑌦𑍍𑌧𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌤 𑌏𑌵
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍋 𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌸𑌾𑌰𑌂 𑌸 𑌕𑌿𑌲 𑌜𑌨𑌹𑌿𑌤𑌾𑌯𑌾𑌧𑍁𑌨𑌾𑌽𑌽𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌬𑌦𑌰𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 ॥11॥
𑌸𑍋𑌽𑌯𑌂 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣𑌾𑌵𑌤𑌾𑌰𑍋 𑌜𑌯𑌤𑌿 𑌤𑌵 𑌵𑌿𑌭𑍋 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌸𑍗𑌹𑌾𑌰𑍍𑌦𑌭𑍀𑌤𑌿-
𑌸𑍍𑌨𑍇𑌹𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑌾𑌨𑍁𑌰𑌾𑌗𑌪𑍍𑌰𑌭𑍃𑌤𑌿𑌭𑌿𑌰𑌤𑍁𑌲𑍈𑌰𑌶𑍍𑌰𑌮𑍈𑌰𑍍𑌯𑍋𑌗𑌭𑍇𑌦𑍈𑌃 ।
𑌆𑌰𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌤𑍀𑌰𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌮𑌸𑍍𑌤𑌾𑌮𑌮𑍃𑌤𑌪𑌦𑌮𑌗𑍁𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌲𑍋𑌕𑌾𑌃
𑌸 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌤𑌿𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌪𑌵𑌨𑌪𑍁𑌰𑌪𑌤𑍇 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌪𑍂𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌚 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌃 ॥12॥
Roman (IAST) Transliteration
prāgevācāryaputrāhṛtiniśamanayā svīyaṣaṭsūnuvīkṣāṃ
kāṅkṣantyā māturuktyā sutalabhuvi baliṃ prāpya tenārcitastvam |
dhātuḥ śāpāddhiraṇyānvitakaśipubhavān śaurijān kaṃsabhagnā-
nānīyainān pradarśya svapadamanayathāḥ pūrvaputrān marīceḥ ||1||
śrutadeva iti śrutaṃ dvijendraṃ
bahulāśvaṃ nṛpatiṃ ca bhaktipūrṇam |
yugapattvamanugrahītukāmo
mithilāṃ prāpithaṃ tāpasaiḥ sametaḥ ||2||
gacchan dvimūrtirubhayoryugapanniketa-
mekena bhūrivibhavairvihitopacāraḥ |
anyena taddinabhṛtaiśca phalaudanādyai-
stulyaṃ praseditha dadatha ca muktimābhyām ||3||
bhūyo'tha dvāravatyāṃ dvijatanayamṛtiṃ tatpralāpānapi tvam
ko vā daivaṃ nirundhyāditi kila kathayan viśvavoḍhāpyasoḍhāḥ |
jiṣṇorgarvaṃ vinetuṃ tvayi manujadhiyā kuṇṭhitāṃ cāsya buddhiṃ
tattvārūḍhāṃ vidhātuṃ paramatamapadaprekṣaṇeneti manye ||4||
naṣṭā aṣṭāsya putrāḥ punarapi tava tūpekṣayā kaṣṭavādaḥ
spaṣṭo jāto janānāmatha tadavasare dvārakāmāpa pārthaḥ |
maitryā tatroṣito'sau navamasutamṛtau vipravaryaprarodaṃ
śrutvā cakre pratijñāmanupahṛtasutaḥ sannivekṣye kṛśānum ||5||
mānī sa tvāmapṛṣṭvā dvijanilayagato bāṇajālairmahāstrai
rundhānaḥ sūtigehaṃ punarapi sahasā dṛṣṭanaṣṭe kumāre |
yāmyāmaindrīṃ tathā'nyāḥ suravaranagarīrvidyayā''sādya sadyo
moghodyogaḥ patiṣyan hutabhuji bhavatā sasmitaṃ vārito'bhūt ||6||
sārdhaṃ tena pratīcīṃ diśamatijavinā syandanenābhiyāto
lokālokaṃ vyatītastimirabharamatho cakradhāmnā nirundhan |
cakrāṃśukliṣṭadṛṣṭiṃ sthitamatha vijayaṃ paśya paśyeti vārāṃ
pāre tvaṃ prādadarśaḥ kimapi hi tamasāṃ dūradūraṃ padaṃ te ||7||
tatrāsīnaṃ bhujaṅgādhipaśayanatale divyabhūṣāyudhādyai-
rāvītaṃ pītacelaṃ pratinavajaladaśyāmalaṃ śrīmadaṅgam |
mūrtīnāmīśitāraṃ paramiha tisṛṇāmekamarthaṃ śrutīnāṃ
tvāmeva tvaṃ parātman priyasakhasahito nemitha kṣemarūpam ||8||
yuvāṃ māmeva dvāvadhikavivṛtāntarhitatayā
vibhinnau sandraṣṭuṃ svayamahamahārṣaṃ dvijasutān |
nayetaṃ drāgetāniti khalu vitīrṇān punaramūn
dvijāyādāyādāḥ praṇutamahimā pāṇḍujanuṣā ||9||
evaṃ nānāvihārairjagadabhiramayan vṛṣṇivaṃśaṃ prapuṣṇa-
nnījāno yajñabhedairatulavihṛtibhiḥ prīṇayanneṇanetrāḥ |
bhūbhārakṣepadambhāt padakamalajuṣāṃ mokṣaṇāyāvatīrṇaḥ
pūrṇaṃ brahmaiva sākṣādyaduṣu manujatārūṣitastvaṃ vyalāsīḥ ||10||
prāyeṇa dvāravatyāmavṛtadayi tadā nāradastvadrasārdra-
stasmāllebhe kadācitkhalu sukṛtanidhistvatpitā tattvabodham |
bhaktānāmagrayāyī sa ca khalu matimānuddhavastvatta eva
prāpto vijñānasāraṃ sa kila janahitāyādhunā''ste badaryām ||11||
so'yaṃ kṛṣṇāvatāro jayati tava vibho yatra sauhārdabhīti-
snehadveṣānurāgaprabhṛtibhiratulairaśramairyogabhedaiḥ |
ārtiṃ tīrtvā samastāmamṛtapadamagussarvataḥ sarvalokāḥ
sa tvaṃ viśvārtiśāntyai pavanapurapate bhaktipūrtyai ca bhūyāḥ ||12||
Sanskrit — Devanagari (original)
प्रागेवाचार्यपुत्राहृतिनिशमनया स्वीयषट्सूनुवीक्षां
काङ्क्षन्त्या मातुरुक्त्या सुतलभुवि बलिं प्राप्य तेनार्चितस्त्वम् ।
धातुः शापाद्धिरण्यान्वितकशिपुभवान् शौरिजान् कंसभग्ना-
नानीयैनान् प्रदर्श्य स्वपदमनयथाः पूर्वपुत्रान् मरीचेः ॥1॥
श्रुतदेव इति श्रुतं द्विजेन्द्रं
बहुलाश्वं नृपतिं च भक्तिपूर्णम् ।
युगपत्त्वमनुग्रहीतुकामो
मिथिलां प्रापिथं तापसैः समेतः ॥2॥
गच्छन् द्विमूर्तिरुभयोर्युगपन्निकेत-
मेकेन भूरिविभवैर्विहितोपचारः ।
अन्येन तद्दिनभृतैश्च फलौदनाद्यै-
स्तुल्यं प्रसेदिथ ददथ च मुक्तिमाभ्याम् ॥3॥
भूयोऽथ द्वारवत्यां द्विजतनयमृतिं तत्प्रलापानपि त्वम्
को वा दैवं निरुन्ध्यादिति किल कथयन् विश्ववोढाप्यसोढाः ।
जिष्णोर्गर्वं विनेतुं त्वयि मनुजधिया कुण्ठितां चास्य बुद्धिं
तत्त्वारूढां विधातुं परमतमपदप्रेक्षणेनेति मन्ये ॥4॥
नष्टा अष्टास्य पुत्राः पुनरपि तव तूपेक्षया कष्टवादः
स्पष्टो जातो जनानामथ तदवसरे द्वारकामाप पार्थः ।
मैत्र्या तत्रोषितोऽसौ नवमसुतमृतौ विप्रवर्यप्ररोदं
श्रुत्वा चक्रे प्रतिज्ञामनुपहृतसुतः सन्निवेक्ष्ये कृशानुम् ॥5॥
मानी स त्वामपृष्ट्वा द्विजनिलयगतो बाणजालैर्महास्त्रै
रुन्धानः सूतिगेहं पुनरपि सहसा दृष्टनष्टे कुमारे ।
याम्यामैन्द्रीं तथाऽन्याः सुरवरनगरीर्विद्ययाऽऽसाद्य सद्यो
मोघोद्योगः पतिष्यन् हुतभुजि भवता सस्मितं वारितोऽभूत् ॥6॥
सार्धं तेन प्रतीचीं दिशमतिजविना स्यन्दनेनाभियातो
लोकालोकं व्यतीतस्तिमिरभरमथो चक्रधाम्ना निरुन्धन् ।
चक्रांशुक्लिष्टदृष्टिं स्थितमथ विजयं पश्य पश्येति वारां
पारे त्वं प्राददर्शः किमपि हि तमसां दूरदूरं पदं ते ॥7॥
तत्रासीनं भुजङ्गाधिपशयनतले दिव्यभूषायुधाद्यै-
रावीतं पीतचेलं प्रतिनवजलदश्यामलं श्रीमदङ्गम् ।
मूर्तीनामीशितारं परमिह तिसृणामेकमर्थं श्रुतीनां
त्वामेव त्वं परात्मन् प्रियसखसहितो नेमिथ क्षेमरूपम् ॥8॥
युवां मामेव द्वावधिकविवृतान्तर्हिततया
विभिन्नौ सन्द्रष्टुं स्वयमहमहार्षं द्विजसुतान् ।
नयेतं द्रागेतानिति खलु वितीर्णान् पुनरमून्
द्विजायादायादाः प्रणुतमहिमा पाण्डुजनुषा ॥9॥
एवं नानाविहारैर्जगदभिरमयन् वृष्णिवंशं प्रपुष्ण-
न्नीजानो यज्ञभेदैरतुलविहृतिभिः प्रीणयन्नेणनेत्राः ।
भूभारक्षेपदम्भात् पदकमलजुषां मोक्षणायावतीर्णः
पूर्णं ब्रह्मैव साक्षाद्यदुषु मनुजतारूषितस्त्वं व्यलासीः ॥10॥
प्रायेण द्वारवत्यामवृतदयि तदा नारदस्त्वद्रसार्द्र-
स्तस्माल्लेभे कदाचित्खलु सुकृतनिधिस्त्वत्पिता तत्त्वबोधम् ।
भक्तानामग्रयायी स च खलु मतिमानुद्धवस्त्वत्त एव
प्राप्तो विज्ञानसारं स किल जनहितायाधुनाऽऽस्ते बदर्याम् ॥11॥
सोऽयं कृष्णावतारो जयति तव विभो यत्र सौहार्दभीति-
स्नेहद्वेषानुरागप्रभृतिभिरतुलैरश्रमैर्योगभेदैः ।
आर्तिं तीर्त्वा समस्ताममृतपदमगुस्सर्वतः सर्वलोकाः
स त्वं विश्वार्तिशान्त्यै पवनपुरपते भक्तिपूर्त्यै च भूयाः ॥12॥
prāgevācāryaputrāhṛtiniśamanayā svīyaṣaṭsūnuvīkṣāṃ
kāṅkṣantyā māturuktyā sutalabhuvi baliṃ prāpya tenārcitastvam |
dhātuḥ śāpāddhiraṇyānvitakaśipubhavān śaurijān kaṃsabhagnā-
nānīyainān pradarśya svapadamanayathāḥ pūrvaputrān marīceḥ ||1||
śrutadeva iti śrutaṃ dvijendraṃ
bahulāśvaṃ nṛpatiṃ ca bhaktipūrṇam |
yugapattvamanugrahītukāmo
mithilāṃ prāpithaṃ tāpasaiḥ sametaḥ ||2||
gacchan dvimūrtirubhayoryugapanniketa-
mekena bhūrivibhavairvihitopacāraḥ |
anyena taddinabhṛtaiśca phalaudanādyai-
stulyaṃ praseditha dadatha ca muktimābhyām ||3||
bhūyo'tha dvāravatyāṃ dvijatanayamṛtiṃ tatpralāpānapi tvam
ko vā daivaṃ nirundhyāditi kila kathayan viśvavoḍhāpyasoḍhāḥ |
jiṣṇorgarvaṃ vinetuṃ tvayi manujadhiyā kuṇṭhitāṃ cāsya buddhiṃ
tattvārūḍhāṃ vidhātuṃ paramatamapadaprekṣaṇeneti manye ||4||
naṣṭā aṣṭāsya putrāḥ punarapi tava tūpekṣayā kaṣṭavādaḥ
spaṣṭo jāto janānāmatha tadavasare dvārakāmāpa pārthaḥ |
maitryā tatroṣito'sau navamasutamṛtau vipravaryaprarodaṃ
śrutvā cakre pratijñāmanupahṛtasutaḥ sannivekṣye kṛśānum ||5||
mānī sa tvāmapṛṣṭvā dvijanilayagato bāṇajālairmahāstrai
rundhānaḥ sūtigehaṃ punarapi sahasā dṛṣṭanaṣṭe kumāre |
yāmyāmaindrīṃ tathā'nyāḥ suravaranagarīrvidyayā''sādya sadyo
moghodyogaḥ patiṣyan hutabhuji bhavatā sasmitaṃ vārito'bhūt ||6||
sārdhaṃ tena pratīcīṃ diśamatijavinā syandanenābhiyāto
lokālokaṃ vyatītastimirabharamatho cakradhāmnā nirundhan |
cakrāṃśukliṣṭadṛṣṭiṃ sthitamatha vijayaṃ paśya paśyeti vārāṃ
pāre tvaṃ prādadarśaḥ kimapi hi tamasāṃ dūradūraṃ padaṃ te ||7||
tatrāsīnaṃ bhujaṅgādhipaśayanatale divyabhūṣāyudhādyai-
rāvītaṃ pītacelaṃ pratinavajaladaśyāmalaṃ śrīmadaṅgam |
mūrtīnāmīśitāraṃ paramiha tisṛṇāmekamarthaṃ śrutīnāṃ
tvāmeva tvaṃ parātman priyasakhasahito nemitha kṣemarūpam ||8||
yuvāṃ māmeva dvāvadhikavivṛtāntarhitatayā
vibhinnau sandraṣṭuṃ svayamahamahārṣaṃ dvijasutān |
nayetaṃ drāgetāniti khalu vitīrṇān punaramūn
dvijāyādāyādāḥ praṇutamahimā pāṇḍujanuṣā ||9||
evaṃ nānāvihārairjagadabhiramayan vṛṣṇivaṃśaṃ prapuṣṇa-
nnījāno yajñabhedairatulavihṛtibhiḥ prīṇayanneṇanetrāḥ |
bhūbhārakṣepadambhāt padakamalajuṣāṃ mokṣaṇāyāvatīrṇaḥ
pūrṇaṃ brahmaiva sākṣādyaduṣu manujatārūṣitastvaṃ vyalāsīḥ ||10||
prāyeṇa dvāravatyāmavṛtadayi tadā nāradastvadrasārdra-
stasmāllebhe kadācitkhalu sukṛtanidhistvatpitā tattvabodham |
bhaktānāmagrayāyī sa ca khalu matimānuddhavastvatta eva
prāpto vijñānasāraṃ sa kila janahitāyādhunā''ste badaryām ||11||
so'yaṃ kṛṣṇāvatāro jayati tava vibho yatra sauhārdabhīti-
snehadveṣānurāgaprabhṛtibhiratulairaśramairyogabhedaiḥ |
ārtiṃ tīrtvā samastāmamṛtapadamagussarvataḥ sarvalokāḥ
sa tvaṃ viśvārtiśāntyai pavanapurapate bhaktipūrtyai ca bhūyāḥ ||12||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.