ചതുര്ഥഃ പ്രശ്നഃ
അഥ ഹൈനം സൌര്യായണി ഗാര്ഗ്യഃ പപ്രച്ഛ।
ഭഗവന്നേതസ്മി-ന്പുരുഷേ കാനി സ്വപന്തി കാന്യസ്മിഞ്ജാഗ്രതി കതര ഏഷ ദേവ-സ്സ്വപ്നാ-ന്പശ്യതി കസ്യൈതത്സുഖ-മ്ഭവതി കസ്മിന്നു സര്വേ സമ്പ്രതിഷ്ഠിതാ ഭവന്തീതി ॥1॥
തസ്മൈ സ ഹോവാച। യഥ ഗാര്ഗ്യ മരീചയോ-ഽര്കസ്യാസ്ത-ങ്ഗച്ഛത-സ്സര്വാ ഏതസ്മിംസ്തേജോമണ്ഡല ഏകീഭവന്തി।
താഃ പുനഃ പുനരുദയതഃ പ്രചരന്ത്യേവം ഹ വൈ ത-ഥ്സര്വ-മ്പരേ ദേവേ മനസ്യേകീഭവതി।
തേന തര്ഹ്യേഷ പുരുഷോ ന ശൃണോതി ന പശ്യതി ന ജിഘ്രതി ന രസയതേ ന സ്പൃശതേ നാഭിവദതേ നാദത്തേ നാനന്ദയതേ ന വിസൃജതേ നേയായതേ സ്വപിതീത്യാചക്ഷതേ ॥2॥
പ്രാണാഗ്രയ ഏവൈതസ്മി-ന്പുരേ ജാഗ്രതി।
ഗാര്ഹപത്യോ ഹ വാ ഏഷോ-ഽപാനോ വ്യാനോ-ഽന്വാഹാര്യപചനോ യദ് ഗാര്ഹപത്യാ-ത്പ്രണീയതേ പ്രണയനാദാഹവനീയഃ പ്രാണഃ ॥3॥
യദുച്ഛ്വാസനിസ്ശ്വാസാവേതാവാഹുതീ സമ-ന്നയതീതി സ സമാനഃ।
മനോ ഹ വാവ യജമാനഃ ഇഷ്ടഫലമേവോദാന-സ്സ ഏനം-യഁജമാനമഹരഹര്ബ്രഹ്മ ഗമയതി ॥4॥
അത്രൈഷ ദേവ-സ്സ്വപ്നേ മഹിമാനമനുഭവതി।
യദ് ദൃഷ്ട-ന്ദൃഷ്ടമനുപശ്യതി ശ്രുതം ശ്രുതമേവാര്ഥമനുശൃണോതി ദേശദിഗന്തരൈശ്ച പ്രത്യനുഭൂത-മ്പുനഃ പുനഃ പ്രത്യനുഭവതി ദൃഷ്ട-ഞ്ചാദൃഷ്ട-ഞ്ച ശ്രുത-ഞ്ചാശ്രുത-ഞ്ചാനുഭൂത-ഞ്ചാനനുഭൂത-ഞ്ച സച്ചാസച്ച സര്വ-മ്പശ്യതി സര്വഃ പസ്യതി ॥5॥
സ യദാ തേജസാഭിഭൂതോ ഭവത്യത്രൈഷ ദേവ-സ്സ്വപ്നാ-ന്ന പശ്യത്യഥ യദൈതസ്മിഞ്ശരീരേ ഏതത്സുഖ-മ്ഭവതി ॥6॥
സ യഥാ സോഭ്യ വയാംസി വസോവൃക്ഷം സമ്പ്രതിഷ്ഠന്തേ ഏവം ഹ വൈ ത-ഥ്സര്വ-മ്പര ആത്മനി സമ്പ്രതിഷ്ഠതേ ॥7॥
പൃഥിവീ ച പൃഥിവീമാത്രാ ചാപശ്ചാപോമാത്രാ ച തേജശ്ച തേജോമാത്രാ ച വായുശ്ച വായുമാത്രാ ചാകാശശ്ചാകാശമാത്രാ ച ചക്ഷുശ്ച ദ്രഷ്ടവ്യ-ഞ്ച ശ്രോത്ര-ഞ്ച ശ്രോതവ്യ-ഞ്ച ഘ്രാണ-ഞ്ച ഘ്രാതവ്യ-ഞ്ച രസശ്ച രസയിതവ്യ-ഞ്ച ത്വക്ച സ്പര്ശയിതവ്യ-ഞ്ച വാക്ച വക്തവ്യ-ഞ്ച ഹസ്തൌ ചാദാതവ്യ-ഞ്ചോപസ്ഥശ്ചാനന്ദയിതവ്യ-ഞ്ച പായുശ്ച വിസര്ജയിതവ്യ-ഞ്ച യാദൌ ച ഗന്തവ്യ-ഞ്ച മനശ്ച മന്തവ്യ-ഞ്ച ബുദ്ധിശ്ച ബോദ്ധവ്യ-ഞ്ചാഹങ്കാരശ്ചാഹങ്കര്തവ്യ-ഞ്ച ചിത്ത-ഞ്ച ചേതയിതവ്യ-ഞ്ച തേജശ്ച വിദ്യോതയിതവ്യ-ഞ്ച പ്രാണശ്ച വിദ്യാരയിതവ്യ-ഞ്ച ॥8॥
ഏഷ ഹി ദ്രഷ്ട സ്പ്രഷ്ടാ ശ്രോതാ ഘ്രാതാ രസയിതാ മന്താ ബോദ്ധാ കര്താ വിജ്ഞാനാത്മാ പുരുഷഃ।
സ പരേ-ഽക്ഷര ആത്മനി സമ്പ്രതിഷ്ഠതേ ॥9॥
പരമേവാക്ഷര-മ്പ്രതിപദ്യതേ സ യോ ഹ വൈ തദച്ഛായമശരീരമ്ലോഹിതം ശുഭ്രമക്ഷരം-വേഁദയതേ യസ്തു സോമ്യ സ സര്വജ്ഞ-സ്സര്വോ ഭവതി തദേഷ ശ്ലോകഃ ॥10॥
വിജ്ഞാനാത്മാ സഹ ദേവൈശ്ച സര്വൈഃ പ്രാണാ ഭുതാനി സമ്പ്രതിഷ്ഠന്തി യത്ര।
തദക്ഷരം-വേഁദയതേ യസ്തു സോമ്യ സ സര്വജ്ഞ-സ്സര്വമേവാവിവേശേതി ॥11॥
Roman (IAST) Transliteration
caturthaḥ praśnaḥ
atha hainaṃ sauryāyaṇi gārgyaḥ papraccha|
bhagavannetasmi-npuruṣe kāni svapanti kānyasmiñjāgrati katara eṣa deva-ssvapnā-npaśyati kasyaitatsukha-mbhavati kasminnu sarve sampratiṣṭhitā bhavantīti ||1||
tasmai sa hovāca| yatha gārgya marīcayo-'rkasyāsta-ṅgacchata-ssarvā etasmiṃstejomaṇḍala ekībhavanti|
tāḥ punaḥ punarudayataḥ pracarantyevaṃ ha vai ta-thsarva-mpare deve manasyekībhavati|
tena tarhyeṣa puruṣo na śṛṇoti na paśyati na jighrati na rasayate na spṛśate nābhivadate nādatte nānandayate na visṛjate neyāyate svapitītyācakṣate ||2||
prāṇāgraya evaitasmi-npure jāgrati|
gārhapatyo ha vā eṣo-'pāno vyāno-'nvāhāryapacano yad gārhapatyā-tpraṇīyate praṇayanādāhavanīyaḥ prāṇaḥ ||3||
yaducchvāsanisśvāsāvetāvāhutī sama-nnayatīti sa samānaḥ|
mano ha vāva yajamānaḥ iṣṭaphalamevodāna-ssa enaṃ-ya~jamānamaharaharbrahma gamayati ||4||
atraiṣa deva-ssvapne mahimānamanubhavati|
yad dṛṣṭa-ndṛṣṭamanupaśyati śrutaṃ śrutamevārthamanuśṛṇoti deśadigantaraiśca pratyanubhūta-mpunaḥ punaḥ pratyanubhavati dṛṣṭa-ñcādṛṣṭa-ñca śruta-ñcāśruta-ñcānubhūta-ñcānanubhūta-ñca saccāsacca sarva-mpaśyati sarvaḥ pasyati ||5||
sa yadā tejasābhibhūto bhavatyatraiṣa deva-ssvapnā-nna paśyatyatha yadaitasmiñśarīre etatsukha-mbhavati ||6||
sa yathā sobhya vayāṃsi vasovṛkṣaṃ sampratiṣṭhante evaṃ ha vai ta-thsarva-mpara ātmani sampratiṣṭhate ||7||
pṛthivī ca pṛthivīmātrā cāpaścāpomātrā ca tejaśca tejomātrā ca vāyuśca vāyumātrā cākāśaścākāśamātrā ca cakṣuśca draṣṭavya-ñca śrotra-ñca śrotavya-ñca ghrāṇa-ñca ghrātavya-ñca rasaśca rasayitavya-ñca tvakca sparśayitavya-ñca vākca vaktavya-ñca hastau cādātavya-ñcopasthaścānandayitavya-ñca pāyuśca visarjayitavya-ñca yādau ca gantavya-ñca manaśca mantavya-ñca buddhiśca boddhavya-ñcāhaṅkāraścāhaṅkartavya-ñca citta-ñca cetayitavya-ñca tejaśca vidyotayitavya-ñca prāṇaśca vidyārayitavya-ñca ||8||
eṣa hi draṣṭa spraṣṭā śrotā ghrātā rasayitā mantā boddhā kartā vijñānātmā puruṣaḥ|
sa pare-'kṣara ātmani sampratiṣṭhate ||9||
paramevākṣara-mpratipadyate sa yo ha vai tadacchāyamaśarīramlohitaṃ śubhramakṣaraṃ-ve~dayate yastu somya sa sarvajña-ssarvo bhavati tadeṣa ślokaḥ ||10||
vijñānātmā saha devaiśca sarvaiḥ prāṇā bhutāni sampratiṣṭhanti yatra|
tadakṣaraṃ-ve~dayate yastu somya sa sarvajña-ssarvamevāviveśeti ||11||
Sanskrit — Devanagari (original)
चतुर्थः प्रश्नः
अथ हैनं सौर्यायणि गार्ग्यः पप्रच्छ।
भगवन्नेतस्मि-न्पुरुषे कानि स्वपन्ति कान्यस्मिञ्जाग्रति कतर एष देव-स्स्वप्ना-न्पश्यति कस्यैतत्सुख-म्भवति कस्मिन्नु सर्वे सम्प्रतिष्ठिता भवन्तीति ॥1॥
तस्मै स होवाच। यथ गार्ग्य मरीचयो-ऽर्कस्यास्त-ङ्गच्छत-स्सर्वा एतस्मिंस्तेजोमण्डल एकीभवन्ति।
ताः पुनः पुनरुदयतः प्रचरन्त्येवं ह वै त-थ्सर्व-म्परे देवे मनस्येकीभवति।
तेन तर्ह्येष पुरुषो न शृणोति न पश्यति न जिघ्रति न रसयते न स्पृशते नाभिवदते नादत्ते नानन्दयते न विसृजते नेयायते स्वपितीत्याचक्षते ॥2॥
प्राणाग्रय एवैतस्मि-न्पुरे जाग्रति।
गार्हपत्यो ह वा एषो-ऽपानो व्यानो-ऽन्वाहार्यपचनो यद् गार्हपत्या-त्प्रणीयते प्रणयनादाहवनीयः प्राणः ॥3॥
यदुच्छ्वासनिस्श्वासावेतावाहुती सम-न्नयतीति स समानः।
मनो ह वाव यजमानः इष्टफलमेवोदान-स्स एनं-यँजमानमहरहर्ब्रह्म गमयति ॥4॥
अत्रैष देव-स्स्वप्ने महिमानमनुभवति।
यद् दृष्ट-न्दृष्टमनुपश्यति श्रुतं श्रुतमेवार्थमनुशृणोति देशदिगन्तरैश्च प्रत्यनुभूत-म्पुनः पुनः प्रत्यनुभवति दृष्ट-ञ्चादृष्ट-ञ्च श्रुत-ञ्चाश्रुत-ञ्चानुभूत-ञ्चाननुभूत-ञ्च सच्चासच्च सर्व-म्पश्यति सर्वः पस्यति ॥5॥
स यदा तेजसाभिभूतो भवत्यत्रैष देव-स्स्वप्ना-न्न पश्यत्यथ यदैतस्मिञ्शरीरे एतत्सुख-म्भवति ॥6॥
स यथा सोभ्य वयांसि वसोवृक्षं सम्प्रतिष्ठन्ते एवं ह वै त-थ्सर्व-म्पर आत्मनि सम्प्रतिष्ठते ॥7॥
पृथिवी च पृथिवीमात्रा चापश्चापोमात्रा च तेजश्च तेजोमात्रा च वायुश्च वायुमात्रा चाकाशश्चाकाशमात्रा च चक्षुश्च द्रष्टव्य-ञ्च श्रोत्र-ञ्च श्रोतव्य-ञ्च घ्राण-ञ्च घ्रातव्य-ञ्च रसश्च रसयितव्य-ञ्च त्वक्च स्पर्शयितव्य-ञ्च वाक्च वक्तव्य-ञ्च हस्तौ चादातव्य-ञ्चोपस्थश्चानन्दयितव्य-ञ्च पायुश्च विसर्जयितव्य-ञ्च यादौ च गन्तव्य-ञ्च मनश्च मन्तव्य-ञ्च बुद्धिश्च बोद्धव्य-ञ्चाहङ्कारश्चाहङ्कर्तव्य-ञ्च चित्त-ञ्च चेतयितव्य-ञ्च तेजश्च विद्योतयितव्य-ञ्च प्राणश्च विद्यारयितव्य-ञ्च ॥8॥
एष हि द्रष्ट स्प्रष्टा श्रोता घ्राता रसयिता मन्ता बोद्धा कर्ता विज्ञानात्मा पुरुषः।
स परे-ऽक्षर आत्मनि सम्प्रतिष्ठते ॥9॥
परमेवाक्षर-म्प्रतिपद्यते स यो ह वै तदच्छायमशरीरम्लोहितं शुभ्रमक्षरं-वेँदयते यस्तु सोम्य स सर्वज्ञ-स्सर्वो भवति तदेष श्लोकः ॥10॥
विज्ञानात्मा सह देवैश्च सर्वैः प्राणा भुतानि सम्प्रतिष्ठन्ति यत्र।
तदक्षरं-वेँदयते यस्तु सोम्य स सर्वज्ञ-स्सर्वमेवाविवेशेति ॥11॥
caturthaḥ praśnaḥ
atha hainaṃ sauryāyaṇi gārgyaḥ papraccha|
bhagavannetasmi-npuruṣe kāni svapanti kānyasmiñjāgrati katara eṣa deva-ssvapnā-npaśyati kasyaitatsukha-mbhavati kasminnu sarve sampratiṣṭhitā bhavantīti ||1||
tasmai sa hovāca| yatha gārgya marīcayo-'rkasyāsta-ṅgacchata-ssarvā etasmiṃstejomaṇḍala ekībhavanti|
tāḥ punaḥ punarudayataḥ pracarantyevaṃ ha vai ta-thsarva-mpare deve manasyekībhavati|
tena tarhyeṣa puruṣo na śṛṇoti na paśyati na jighrati na rasayate na spṛśate nābhivadate nādatte nānandayate na visṛjate neyāyate svapitītyācakṣate ||2||
prāṇāgraya evaitasmi-npure jāgrati|
gārhapatyo ha vā eṣo-'pāno vyāno-'nvāhāryapacano yad gārhapatyā-tpraṇīyate praṇayanādāhavanīyaḥ prāṇaḥ ||3||
yaducchvāsanisśvāsāvetāvāhutī sama-nnayatīti sa samānaḥ|
mano ha vāva yajamānaḥ iṣṭaphalamevodāna-ssa enaṃ-ya~jamānamaharaharbrahma gamayati ||4||
atraiṣa deva-ssvapne mahimānamanubhavati|
yad dṛṣṭa-ndṛṣṭamanupaśyati śrutaṃ śrutamevārthamanuśṛṇoti deśadigantaraiśca pratyanubhūta-mpunaḥ punaḥ pratyanubhavati dṛṣṭa-ñcādṛṣṭa-ñca śruta-ñcāśruta-ñcānubhūta-ñcānanubhūta-ñca saccāsacca sarva-mpaśyati sarvaḥ pasyati ||5||
sa yadā tejasābhibhūto bhavatyatraiṣa deva-ssvapnā-nna paśyatyatha yadaitasmiñśarīre etatsukha-mbhavati ||6||
sa yathā sobhya vayāṃsi vasovṛkṣaṃ sampratiṣṭhante evaṃ ha vai ta-thsarva-mpara ātmani sampratiṣṭhate ||7||
pṛthivī ca pṛthivīmātrā cāpaścāpomātrā ca tejaśca tejomātrā ca vāyuśca vāyumātrā cākāśaścākāśamātrā ca cakṣuśca draṣṭavya-ñca śrotra-ñca śrotavya-ñca ghrāṇa-ñca ghrātavya-ñca rasaśca rasayitavya-ñca tvakca sparśayitavya-ñca vākca vaktavya-ñca hastau cādātavya-ñcopasthaścānandayitavya-ñca pāyuśca visarjayitavya-ñca yādau ca gantavya-ñca manaśca mantavya-ñca buddhiśca boddhavya-ñcāhaṅkāraścāhaṅkartavya-ñca citta-ñca cetayitavya-ñca tejaśca vidyotayitavya-ñca prāṇaśca vidyārayitavya-ñca ||8||
eṣa hi draṣṭa spraṣṭā śrotā ghrātā rasayitā mantā boddhā kartā vijñānātmā puruṣaḥ|
sa pare-'kṣara ātmani sampratiṣṭhate ||9||
paramevākṣara-mpratipadyate sa yo ha vai tadacchāyamaśarīramlohitaṃ śubhramakṣaraṃ-ve~dayate yastu somya sa sarvajña-ssarvo bhavati tadeṣa ślokaḥ ||10||
vijñānātmā saha devaiśca sarvaiḥ prāṇā bhutāni sampratiṣṭhanti yatra|
tadakṣaraṃ-ve~dayate yastu somya sa sarvajña-ssarvamevāviveśeti ||11||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.