চতুর্থঃ প্রশ্নঃ
অথ হৈনং সৌর্যাযণি গার্গ্যঃ পপ্রচ্ছ।
ভগবন্নেতস্মি-ন্পুরুষে কানি স্বপন্তি কান্যস্মিঞ্জাগ্রতি কতর এষ দেব-স্স্বপ্না-ন্পশ্যতি কস্যৈতত্সুখ-ম্ভবতি কস্মিন্নু সর্বে সম্প্রতিষ্ঠিতা ভবন্তীতি ॥1॥
তস্মৈ স হোবাচ। যথ গার্গ্য মরীচযো-ঽর্কস্যাস্ত-ঙ্গচ্ছত-স্সর্বা এতস্মিংস্তেজোমণ্ডল একীভবন্তি।
তাঃ পুনঃ পুনরুদযতঃ প্রচরন্ত্যেবং হ বৈ ত-থ্সর্ব-ম্পরে দেবে মনস্যেকীভবতি।
তেন তর্হ্যেষ পুরুষো ন শৃণোতি ন পশ্যতি ন জিঘ্রতি ন রসযতে ন স্পৃশতে নাভিবদতে নাদত্তে নানন্দযতে ন বিসৃজতে নেযাযতে স্বপিতীত্যাচক্ষতে ॥2॥
প্রাণাগ্রয এবৈতস্মি-ন্পুরে জাগ্রতি।
গার্হপত্যো হ বা এষো-ঽপানো ব্যানো-ঽন্বাহার্যপচনো যদ্ গার্হপত্যা-ত্প্রণীযতে প্রণযনাদাহবনীযঃ প্রাণঃ ॥3॥
যদুচ্ছ্বাসনিস্শ্বাসাবেতাবাহুতী সম-ন্নযতীতি স সমানঃ।
মনো হ বাব যজমানঃ ইষ্টফলমেবোদান-স্স এনং-যঁজমানমহরহর্ব্রহ্ম গমযতি ॥4॥
অত্রৈষ দেব-স্স্বপ্নে মহিমানমনুভবতি।
যদ্ দৃষ্ট-ন্দৃষ্টমনুপশ্যতি শ্রুতং শ্রুতমেবার্থমনুশৃণোতি দেশদিগন্তরৈশ্চ প্রত্যনুভূত-ম্পুনঃ পুনঃ প্রত্যনুভবতি দৃষ্ট-ঞ্চাদৃষ্ট-ঞ্চ শ্রুত-ঞ্চাশ্রুত-ঞ্চানুভূত-ঞ্চাননুভূত-ঞ্চ সচ্চাসচ্চ সর্ব-ম্পশ্যতি সর্বঃ পস্যতি ॥5॥
স যদা তেজসাভিভূতো ভবত্যত্রৈষ দেব-স্স্বপ্না-ন্ন পশ্যত্যথ যদৈতস্মিঞ্শরীরে এতত্সুখ-ম্ভবতি ॥6॥
স যথা সোভ্য বযাংসি বসোবৃক্ষং সম্প্রতিষ্ঠন্তে এবং হ বৈ ত-থ্সর্ব-ম্পর আত্মনি সম্প্রতিষ্ঠতে ॥7॥
পৃথিবী চ পৃথিবীমাত্রা চাপশ্চাপোমাত্রা চ তেজশ্চ তেজোমাত্রা চ বাযুশ্চ বাযুমাত্রা চাকাশশ্চাকাশমাত্রা চ চক্ষুশ্চ দ্রষ্টব্য-ঞ্চ শ্রোত্র-ঞ্চ শ্রোতব্য-ঞ্চ ঘ্রাণ-ঞ্চ ঘ্রাতব্য-ঞ্চ রসশ্চ রসযিতব্য-ঞ্চ ত্বক্চ স্পর্শযিতব্য-ঞ্চ বাক্চ বক্তব্য-ঞ্চ হস্তৌ চাদাতব্য-ঞ্চোপস্থশ্চানন্দযিতব্য-ঞ্চ পাযুশ্চ বিসর্জযিতব্য-ঞ্চ যাদৌ চ গন্তব্য-ঞ্চ মনশ্চ মন্তব্য-ঞ্চ বুদ্ধিশ্চ বোদ্ধব্য-ঞ্চাহঙ্কারশ্চাহঙ্কর্তব্য-ঞ্চ চিত্ত-ঞ্চ চেতযিতব্য-ঞ্চ তেজশ্চ বিদ্যোতযিতব্য-ঞ্চ প্রাণশ্চ বিদ্যারযিতব্য-ঞ্চ ॥8॥
এষ হি দ্রষ্ট স্প্রষ্টা শ্রোতা ঘ্রাতা রসযিতা মন্তা বোদ্ধা কর্তা বিজ্ঞানাত্মা পুরুষঃ।
স পরে-ঽক্ষর আত্মনি সম্প্রতিষ্ঠতে ॥9॥
পরমেবাক্ষর-ম্প্রতিপদ্যতে স যো হ বৈ তদচ্ছাযমশরীরম্লোহিতং শুভ্রমক্ষরং-বেঁদযতে যস্তু সোম্য স সর্বজ্ঞ-স্সর্বো ভবতি তদেষ শ্লোকঃ ॥10॥
বিজ্ঞানাত্মা সহ দেবৈশ্চ সর্বৈঃ প্রাণা ভুতানি সম্প্রতিষ্ঠন্তি যত্র।
তদক্ষরং-বেঁদযতে যস্তু সোম্য স সর্বজ্ঞ-স্সর্বমেবাবিবেশেতি ॥11॥
Roman (IAST) Transliteration
caturthaḥ praśnaḥ
atha hainaṃ sauryāyaṇi gārgyaḥ papraccha|
bhagavannetasmi-npuruṣe kāni svapanti kānyasmiñjāgrati katara eṣa deva-ssvapnā-npaśyati kasyaitatsukha-mbhavati kasminnu sarve sampratiṣṭhitā bhavantīti ||1||
tasmai sa hovāca| yatha gārgya marīcayo-'rkasyāsta-ṅgacchata-ssarvā etasmiṃstejomaṇḍala ekībhavanti|
tāḥ punaḥ punarudayataḥ pracarantyevaṃ ha vai ta-thsarva-mpare deve manasyekībhavati|
tena tarhyeṣa puruṣo na śṛṇoti na paśyati na jighrati na rasayate na spṛśate nābhivadate nādatte nānandayate na visṛjate neyāyate svapitītyācakṣate ||2||
prāṇāgraya evaitasmi-npure jāgrati|
gārhapatyo ha vā eṣo-'pāno vyāno-'nvāhāryapacano yad gārhapatyā-tpraṇīyate praṇayanādāhavanīyaḥ prāṇaḥ ||3||
yaducchvāsanisśvāsāvetāvāhutī sama-nnayatīti sa samānaḥ|
mano ha vāva yajamānaḥ iṣṭaphalamevodāna-ssa enaṃ-ya~jamānamaharaharbrahma gamayati ||4||
atraiṣa deva-ssvapne mahimānamanubhavati|
yad dṛṣṭa-ndṛṣṭamanupaśyati śrutaṃ śrutamevārthamanuśṛṇoti deśadigantaraiśca pratyanubhūta-mpunaḥ punaḥ pratyanubhavati dṛṣṭa-ñcādṛṣṭa-ñca śruta-ñcāśruta-ñcānubhūta-ñcānanubhūta-ñca saccāsacca sarva-mpaśyati sarvaḥ pasyati ||5||
sa yadā tejasābhibhūto bhavatyatraiṣa deva-ssvapnā-nna paśyatyatha yadaitasmiñśarīre etatsukha-mbhavati ||6||
sa yathā sobhya vayāṃsi vasovṛkṣaṃ sampratiṣṭhante evaṃ ha vai ta-thsarva-mpara ātmani sampratiṣṭhate ||7||
pṛthivī ca pṛthivīmātrā cāpaścāpomātrā ca tejaśca tejomātrā ca vāyuśca vāyumātrā cākāśaścākāśamātrā ca cakṣuśca draṣṭavya-ñca śrotra-ñca śrotavya-ñca ghrāṇa-ñca ghrātavya-ñca rasaśca rasayitavya-ñca tvakca sparśayitavya-ñca vākca vaktavya-ñca hastau cādātavya-ñcopasthaścānandayitavya-ñca pāyuśca visarjayitavya-ñca yādau ca gantavya-ñca manaśca mantavya-ñca buddhiśca boddhavya-ñcāhaṅkāraścāhaṅkartavya-ñca citta-ñca cetayitavya-ñca tejaśca vidyotayitavya-ñca prāṇaśca vidyārayitavya-ñca ||8||
eṣa hi draṣṭa spraṣṭā śrotā ghrātā rasayitā mantā boddhā kartā vijñānātmā puruṣaḥ|
sa pare-'kṣara ātmani sampratiṣṭhate ||9||
paramevākṣara-mpratipadyate sa yo ha vai tadacchāyamaśarīramlohitaṃ śubhramakṣaraṃ-ve~dayate yastu somya sa sarvajña-ssarvo bhavati tadeṣa ślokaḥ ||10||
vijñānātmā saha devaiśca sarvaiḥ prāṇā bhutāni sampratiṣṭhanti yatra|
tadakṣaraṃ-ve~dayate yastu somya sa sarvajña-ssarvamevāviveśeti ||11||
Sanskrit — Devanagari (original)
चतुर्थः प्रश्नः
अथ हैनं सौर्यायणि गार्ग्यः पप्रच्छ।
भगवन्नेतस्मि-न्पुरुषे कानि स्वपन्ति कान्यस्मिञ्जाग्रति कतर एष देव-स्स्वप्ना-न्पश्यति कस्यैतत्सुख-म्भवति कस्मिन्नु सर्वे सम्प्रतिष्ठिता भवन्तीति ॥1॥
तस्मै स होवाच। यथ गार्ग्य मरीचयो-ऽर्कस्यास्त-ङ्गच्छत-स्सर्वा एतस्मिंस्तेजोमण्डल एकीभवन्ति।
ताः पुनः पुनरुदयतः प्रचरन्त्येवं ह वै त-थ्सर्व-म्परे देवे मनस्येकीभवति।
तेन तर्ह्येष पुरुषो न शृणोति न पश्यति न जिघ्रति न रसयते न स्पृशते नाभिवदते नादत्ते नानन्दयते न विसृजते नेयायते स्वपितीत्याचक्षते ॥2॥
प्राणाग्रय एवैतस्मि-न्पुरे जाग्रति।
गार्हपत्यो ह वा एषो-ऽपानो व्यानो-ऽन्वाहार्यपचनो यद् गार्हपत्या-त्प्रणीयते प्रणयनादाहवनीयः प्राणः ॥3॥
यदुच्छ्वासनिस्श्वासावेतावाहुती सम-न्नयतीति स समानः।
मनो ह वाव यजमानः इष्टफलमेवोदान-स्स एनं-यँजमानमहरहर्ब्रह्म गमयति ॥4॥
अत्रैष देव-स्स्वप्ने महिमानमनुभवति।
यद् दृष्ट-न्दृष्टमनुपश्यति श्रुतं श्रुतमेवार्थमनुशृणोति देशदिगन्तरैश्च प्रत्यनुभूत-म्पुनः पुनः प्रत्यनुभवति दृष्ट-ञ्चादृष्ट-ञ्च श्रुत-ञ्चाश्रुत-ञ्चानुभूत-ञ्चाननुभूत-ञ्च सच्चासच्च सर्व-म्पश्यति सर्वः पस्यति ॥5॥
स यदा तेजसाभिभूतो भवत्यत्रैष देव-स्स्वप्ना-न्न पश्यत्यथ यदैतस्मिञ्शरीरे एतत्सुख-म्भवति ॥6॥
स यथा सोभ्य वयांसि वसोवृक्षं सम्प्रतिष्ठन्ते एवं ह वै त-थ्सर्व-म्पर आत्मनि सम्प्रतिष्ठते ॥7॥
पृथिवी च पृथिवीमात्रा चापश्चापोमात्रा च तेजश्च तेजोमात्रा च वायुश्च वायुमात्रा चाकाशश्चाकाशमात्रा च चक्षुश्च द्रष्टव्य-ञ्च श्रोत्र-ञ्च श्रोतव्य-ञ्च घ्राण-ञ्च घ्रातव्य-ञ्च रसश्च रसयितव्य-ञ्च त्वक्च स्पर्शयितव्य-ञ्च वाक्च वक्तव्य-ञ्च हस्तौ चादातव्य-ञ्चोपस्थश्चानन्दयितव्य-ञ्च पायुश्च विसर्जयितव्य-ञ्च यादौ च गन्तव्य-ञ्च मनश्च मन्तव्य-ञ्च बुद्धिश्च बोद्धव्य-ञ्चाहङ्कारश्चाहङ्कर्तव्य-ञ्च चित्त-ञ्च चेतयितव्य-ञ्च तेजश्च विद्योतयितव्य-ञ्च प्राणश्च विद्यारयितव्य-ञ्च ॥8॥
एष हि द्रष्ट स्प्रष्टा श्रोता घ्राता रसयिता मन्ता बोद्धा कर्ता विज्ञानात्मा पुरुषः।
स परे-ऽक्षर आत्मनि सम्प्रतिष्ठते ॥9॥
परमेवाक्षर-म्प्रतिपद्यते स यो ह वै तदच्छायमशरीरम्लोहितं शुभ्रमक्षरं-वेँदयते यस्तु सोम्य स सर्वज्ञ-स्सर्वो भवति तदेष श्लोकः ॥10॥
विज्ञानात्मा सह देवैश्च सर्वैः प्राणा भुतानि सम्प्रतिष्ठन्ति यत्र।
तदक्षरं-वेँदयते यस्तु सोम्य स सर्वज्ञ-स्सर्वमेवाविवेशेति ॥11॥
caturthaḥ praśnaḥ
atha hainaṃ sauryāyaṇi gārgyaḥ papraccha|
bhagavannetasmi-npuruṣe kāni svapanti kānyasmiñjāgrati katara eṣa deva-ssvapnā-npaśyati kasyaitatsukha-mbhavati kasminnu sarve sampratiṣṭhitā bhavantīti ||1||
tasmai sa hovāca| yatha gārgya marīcayo-'rkasyāsta-ṅgacchata-ssarvā etasmiṃstejomaṇḍala ekībhavanti|
tāḥ punaḥ punarudayataḥ pracarantyevaṃ ha vai ta-thsarva-mpare deve manasyekībhavati|
tena tarhyeṣa puruṣo na śṛṇoti na paśyati na jighrati na rasayate na spṛśate nābhivadate nādatte nānandayate na visṛjate neyāyate svapitītyācakṣate ||2||
prāṇāgraya evaitasmi-npure jāgrati|
gārhapatyo ha vā eṣo-'pāno vyāno-'nvāhāryapacano yad gārhapatyā-tpraṇīyate praṇayanādāhavanīyaḥ prāṇaḥ ||3||
yaducchvāsanisśvāsāvetāvāhutī sama-nnayatīti sa samānaḥ|
mano ha vāva yajamānaḥ iṣṭaphalamevodāna-ssa enaṃ-ya~jamānamaharaharbrahma gamayati ||4||
atraiṣa deva-ssvapne mahimānamanubhavati|
yad dṛṣṭa-ndṛṣṭamanupaśyati śrutaṃ śrutamevārthamanuśṛṇoti deśadigantaraiśca pratyanubhūta-mpunaḥ punaḥ pratyanubhavati dṛṣṭa-ñcādṛṣṭa-ñca śruta-ñcāśruta-ñcānubhūta-ñcānanubhūta-ñca saccāsacca sarva-mpaśyati sarvaḥ pasyati ||5||
sa yadā tejasābhibhūto bhavatyatraiṣa deva-ssvapnā-nna paśyatyatha yadaitasmiñśarīre etatsukha-mbhavati ||6||
sa yathā sobhya vayāṃsi vasovṛkṣaṃ sampratiṣṭhante evaṃ ha vai ta-thsarva-mpara ātmani sampratiṣṭhate ||7||
pṛthivī ca pṛthivīmātrā cāpaścāpomātrā ca tejaśca tejomātrā ca vāyuśca vāyumātrā cākāśaścākāśamātrā ca cakṣuśca draṣṭavya-ñca śrotra-ñca śrotavya-ñca ghrāṇa-ñca ghrātavya-ñca rasaśca rasayitavya-ñca tvakca sparśayitavya-ñca vākca vaktavya-ñca hastau cādātavya-ñcopasthaścānandayitavya-ñca pāyuśca visarjayitavya-ñca yādau ca gantavya-ñca manaśca mantavya-ñca buddhiśca boddhavya-ñcāhaṅkāraścāhaṅkartavya-ñca citta-ñca cetayitavya-ñca tejaśca vidyotayitavya-ñca prāṇaśca vidyārayitavya-ñca ||8||
eṣa hi draṣṭa spraṣṭā śrotā ghrātā rasayitā mantā boddhā kartā vijñānātmā puruṣaḥ|
sa pare-'kṣara ātmani sampratiṣṭhate ||9||
paramevākṣara-mpratipadyate sa yo ha vai tadacchāyamaśarīramlohitaṃ śubhramakṣaraṃ-ve~dayate yastu somya sa sarvajña-ssarvo bhavati tadeṣa ślokaḥ ||10||
vijñānātmā saha devaiśca sarvaiḥ prāṇā bhutāni sampratiṣṭhanti yatra|
tadakṣaraṃ-ve~dayate yastu somya sa sarvajña-ssarvamevāviveśeti ||11||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.