॥ ইতি শ্রীমাহাভারতে উদ্যোগপর্বণি প্রজাগরপর্বণি বিদুরবাক্যে চত্বারিংশোঽধ্যাযঃ ॥
বিদুর উবাচ ।
যোঽভ্যর্থিতঃ সদ্ভিরসজ্জমানঃ
করোত্যর্থং শক্তিমহাপযিত্বা ।
ক্ষিপ্রং যশস্তং সমুপৈতি সন্তমলং
প্রসন্না হি সুখায সন্তঃ ॥ 1॥
মহান্তমপ্যর্থমধর্মযুক্তং
যঃ সন্ত্যজত্যনুপাক্রুষ্ট এব ।
সুখং স দুঃখান্যবমুচ্য শেতে
জীর্ণাং ত্বচং সর্প ইবাবমুচ্য ॥ 2॥
অনৃতং চ সমুত্কর্ষে রাজগামি চ পৈশুনম্ ।
গুরোশ্চালীক নির্বন্ধঃ সমানি ব্রহ্মহত্যযা ॥ 3॥
অসূযৈক পদং মৃত্যুরতিবাদঃ শ্রিযো বধঃ ।
অশুশ্রূষা ত্বরা শ্লাঘা বিদ্যাযাঃ শত্রবস্ত্রযঃ ॥ 4॥
সুখার্থিনঃ কুতো বিদ্যা নাস্তি বিদ্যার্থিনঃ সুখম্ ।
সুখার্থী বা ত্যজেদ্বিদ্যাং বিদ্যার্থী বা সুখং ত্যজেত্ ॥ 5॥
নাগ্নিস্তৃপ্যতি কাষ্ঠানাং নাপগানাং মহোদধিঃ ।
নান্তকঃ সর্বভূতানাং ন পুংসাং বামলোচনা ॥ 6॥
আশা ধৃতিং হন্তি সমৃদ্ধিমন্তকঃ
ক্রোধঃ শ্রিযং হন্তি যশঃ কদর্যতা ।
অপালনং হন্তি পশূংশ্চ রাজন্ন্
একঃ ক্রুদ্ধো ব্রাহ্মণো হন্তি রাষ্ট্রম্ ॥ 7॥
অজশ্চ কাংস্যং চ রথশ্চ নিত্যং
মধ্বাকর্ষঃ শকুনিঃ শ্রোত্রিযশ্ চ ।
বৃদ্ধো জ্ঞাতিরবসন্নো বযস্য
এতানি তে সন্তু গৃহে সদৈব ॥ 8॥
অজোক্ষা চন্দনং বীণা আদর্শো মধুসর্পিষী ।
বিষমৌদুম্বরং শঙ্খঃ স্বর্ণং নাভিশ্চ রোচনা ॥ 9॥
গৃহে স্থাপযিতব্যানি ধন্যানি মনুরব্রবীত্ ।
দেব ব্রাহ্মণ পূজার্থমতিথীনাং চ ভারত ॥ 10॥
ইদং চ ত্বাং সর্বপরং ব্রবীমি
পুণ্যং পদং তাত মহাবিশিষ্টম্ ।
ন জাতু কামান্ন ভযান্ন লোভাদ্
ধর্মং ত্যজেজ্জীবিতস্যাপি হেতোঃ ॥ 11॥
নিত্যো ধর্মঃ সুখদুঃখে ত্বনিত্যে
নিত্যো জীবো ধাতুরস্য ত্বনিত্যঃ ।
ত্যক্ত্বানিত্যং প্রতিতিষ্ঠস্ব নিত্যে
সন্তুষ্য ত্বং তোষ পরো হি লাভঃ ॥ 12॥
মহাবলান্পশ্য মনানুভাবান্
প্রশাস্য ভূমিং ধনধান্য পূর্ণাম্ ।
রাজ্যানি হিত্বা বিপুলাংশ্চ ভোগান্
গতান্নরেন্দ্রান্বশমন্তকস্য ॥ 13॥
মৃতং পুত্রং দুঃখপুষ্টং মনুষ্যা
উত্ক্ষিপ্য রাজন্স্বগৃহান্নির্হরন্তি ।
তং মুক্তকেশাঃ করুণং রুদন্তশ্
চিতামধ্যে কাষ্ঠমিব ক্ষিপন্তি ॥ 14॥
অন্যো ধনং প্রেতগতস্য ভুঙ্ক্তে
বযাংসি চাগ্নিশ্চ শরীরধাতূন্ ।
দ্বাভ্যামযং সহ গচ্ছত্যমুত্র
পুণ্যেন পাপেন চ বেষ্ট্যমানঃ ॥ 15॥
উত্সৃজ্য বিনিবর্তন্তে জ্ঞাতযঃ সুহৃদঃ সুতাঃ ।
অগ্নৌ প্রাস্তং তু পুরুষং কর্মান্বেতি স্বযং কৃতম্ ॥ 16॥
অস্মাল্লোকাদূর্ধ্বমমুষ্য চাধো
মহত্তমস্তিষ্ঠতি হ্যন্ধকারম্ ।
তদ্বৈ মহামোহনমিন্দ্রিযাণাং
বুধ্যস্ব মা ত্বাং প্রলভেত রাজন্ ॥ 17॥
ইদং বচঃ শক্ষ্যসি চেদ্যথাবন্
নিশম্য সর্বং প্রতিপত্তুমেবম্ ।
যশঃ পরং প্রাপ্স্যসি জীবলোকে
ভযং ন চামুত্র ন চেহ তেঽস্তি ॥ 18॥
আত্মা নদী ভারত পুণ্যতীর্থা
সত্যোদকা ধৃতিকূলা দমোর্মিঃ ।
তস্যাং স্নাতঃ পূযতে পুণ্যকর্মা
পুণ্যো হ্যাত্মা নিত্যমম্ভোঽম্ভ এব ॥ 19॥
কামক্রোধগ্রাহবতীং পঞ্চেন্দ্রিয জলাং নদীম্ ।
কৃত্বা ধৃতিমযীং নাবং জন্ম দুর্গাণি সন্তর ॥ 20॥
প্রজ্ঞা বৃদ্ধং ধর্মবৃদ্ধং স্ববন্ধুং
বিদ্যা বৃদ্ধং বযসা চাপি বৃদ্ধম্ ।
কার্যাকার্যে পূজযিত্বা প্রসাদ্য
যঃ সম্পৃচ্ছেন্ন স মুহ্যেত্কদা চিত্ ॥ 21॥
ধৃত্যা শিশ্নোদরং রক্ষেত্পাণিপাদং চ চক্ষুষা ।
চক্ষুঃ শ্রোত্রে চ মনসা মনো বাচং চ কর্মণা ॥ 22॥
নিত্যোদকী নিত্যযজ্ঞোপবীতী
নিত্যস্বাধ্যাযী পতিতান্ন বর্জী ।
ঋতং ব্রুবন্গুরবে কর্ম কুর্বন্
ন ব্রাহ্মণশ্চ্যবতে ব্রহ্মলোকাত্ ॥ 23॥
অধীত্য বেদান্পরিসংস্তীর্য চাগ্নীন্
ইষ্ট্বা যজ্ঞৈঃ পালযিত্বা প্রজাশ্ চ ।
গোব্রাহ্মণার্থে শস্ত্রপূতান্তরাত্মা
হতঃ সঙ্গ্রামে ক্ষত্রিযঃ স্বর্গমেতি ॥ 24॥
বৈশ্যোঽধীত্য ব্রাহ্মণান্ক্ষত্রিযাংশ্ চ
ধনৈঃ কালে সংবিভজ্যাশ্রিতাংশ্ চ ।
ত্রেতা পূতং ধূমমাঘ্রায পুণ্যং
প্রেত্য স্বর্গে দেব সুখানি ভুঙ্ক্তে ॥ 25॥
ব্রহ্মক্ষত্রং বৈশ্য বর্ণং চ শূদ্রঃ
ক্রমেণৈতান্ন্যাযতঃ পূজযানঃ ।
তুষ্টেষ্বেতেষ্বব্যথো দগ্ধপাপস্
ত্যক্ত্বা দেহং স্বর্গসুখানি ভুঙ্ক্তে ॥ 26॥
চাতুর্বর্ণ্যস্যৈষ ধর্মস্তবোক্তো
হেতুং চাত্র ব্রুবতো মে নিবোধ ।
ক্ষাত্রাদ্ধর্মাদ্ধীযতে পাণ্ডুপুত্রস্
তং ত্বং রাজন্রাজধর্মে নিযুঙ্ক্ষ্ব ॥ 27॥
ধৃতরাষ্ট্র উবাচ ।
এবমেতদ্যথা মাং ত্বমনুশাসতি নিত্যদা ।
মমাপি চ মতিঃ সৌম্য ভবত্যেবং যথাত্থ মাম্ ॥ 28॥
সা তু বুদ্দিঃ কৃতাপ্যেবং পাণ্ডবান্রপ্তি মে সদা ।
দুর্যোধনং সমাসাদ্য পুনর্বিপরিবর্ততে ॥ 29॥
ন দিষ্টমভ্যতিক্রান্তুং শক্যং মর্ত্যেন কেন চিত্ ।
দিষ্টমেব কৃতং মন্যে পৌরুষং তু নিরর্থকম্ ॥ 30॥
॥ ইতি শ্রীমাহাভারতে উদ্যোগপর্বণি প্রজাগরপর্বণি বিদুরবাক্যে চত্বারিংশোঽধ্যাযঃ ॥ 40॥
ইতি বিদুর নীতি সমাপ্তা ॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmāhābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduravākye catvāriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
yo'bhyarthitaḥ sadbhirasajjamānaḥ
karotyarthaṃ śaktimahāpayitvā |
kṣipraṃ yaśastaṃ samupaiti santamalaṃ
prasannā hi sukhāya santaḥ || 1||
mahāntamapyarthamadharmayuktaṃ
yaḥ santyajatyanupākruṣṭa eva |
sukhaṃ sa duḥkhānyavamucya śete
jīrṇāṃ tvacaṃ sarpa ivāvamucya || 2||
anṛtaṃ ca samutkarṣe rājagāmi ca paiśunam |
guroścālīka nirbandhaḥ samāni brahmahatyayā || 3||
asūyaika padaṃ mṛtyurativādaḥ śriyo vadhaḥ |
aśuśrūṣā tvarā ślāghā vidyāyāḥ śatravastrayaḥ || 4||
sukhārthinaḥ kuto vidyā nāsti vidyārthinaḥ sukham |
sukhārthī vā tyajedvidyāṃ vidyārthī vā sukhaṃ tyajet || 5||
nāgnistṛpyati kāṣṭhānāṃ nāpagānāṃ mahodadhiḥ |
nāntakaḥ sarvabhūtānāṃ na puṃsāṃ vāmalocanā || 6||
āśā dhṛtiṃ hanti samṛddhimantakaḥ
krodhaḥ śriyaṃ hanti yaśaḥ kadaryatā |
apālanaṃ hanti paśūṃśca rājann
ekaḥ kruddho brāhmaṇo hanti rāṣṭram || 7||
ajaśca kāṃsyaṃ ca rathaśca nityaṃ
madhvākarṣaḥ śakuniḥ śrotriyaś ca |
vṛddho jñātiravasanno vayasya
etāni te santu gṛhe sadaiva || 8||
ajokṣā candanaṃ vīṇā ādarśo madhusarpiṣī |
viṣamaudumbaraṃ śaṅkhaḥ svarṇaṃ nābhiśca rocanā || 9||
gṛhe sthāpayitavyāni dhanyāni manurabravīt |
deva brāhmaṇa pūjārthamatithīnāṃ ca bhārata || 10||
idaṃ ca tvāṃ sarvaparaṃ bravīmi
puṇyaṃ padaṃ tāta mahāviśiṣṭam |
na jātu kāmānna bhayānna lobhād
dharmaṃ tyajejjīvitasyāpi hetoḥ || 11||
nityo dharmaḥ sukhaduḥkhe tvanitye
nityo jīvo dhāturasya tvanityaḥ |
tyaktvānityaṃ pratitiṣṭhasva nitye
santuṣya tvaṃ toṣa paro hi lābhaḥ || 12||
mahābalānpaśya manānubhāvān
praśāsya bhūmiṃ dhanadhānya pūrṇām |
rājyāni hitvā vipulāṃśca bhogān
gatānnarendrānvaśamantakasya || 13||
mṛtaṃ putraṃ duḥkhapuṣṭaṃ manuṣyā
utkṣipya rājansvagṛhānnirharanti |
taṃ muktakeśāḥ karuṇaṃ rudantaś
citāmadhye kāṣṭhamiva kṣipanti || 14||
anyo dhanaṃ pretagatasya bhuṅkte
vayāṃsi cāgniśca śarīradhātūn |
dvābhyāmayaṃ saha gacchatyamutra
puṇyena pāpena ca veṣṭyamānaḥ || 15||
utsṛjya vinivartante jñātayaḥ suhṛdaḥ sutāḥ |
agnau prāstaṃ tu puruṣaṃ karmānveti svayaṃ kṛtam || 16||
asmāllokādūrdhvamamuṣya cādho
mahattamastiṣṭhati hyandhakāram |
tadvai mahāmohanamindriyāṇāṃ
budhyasva mā tvāṃ pralabheta rājan || 17||
idaṃ vacaḥ śakṣyasi cedyathāvan
niśamya sarvaṃ pratipattumevam |
yaśaḥ paraṃ prāpsyasi jīvaloke
bhayaṃ na cāmutra na ceha te'sti || 18||
ātmā nadī bhārata puṇyatīrthā
satyodakā dhṛtikūlā damormiḥ |
tasyāṃ snātaḥ pūyate puṇyakarmā
puṇyo hyātmā nityamambho'mbha eva || 19||
kāmakrodhagrāhavatīṃ pañcendriya jalāṃ nadīm |
kṛtvā dhṛtimayīṃ nāvaṃ janma durgāṇi santara || 20||
prajñā vṛddhaṃ dharmavṛddhaṃ svabandhuṃ
vidyā vṛddhaṃ vayasā cāpi vṛddham |
kāryākārye pūjayitvā prasādya
yaḥ sampṛcchenna sa muhyetkadā cit || 21||
dhṛtyā śiśnodaraṃ rakṣetpāṇipādaṃ ca cakṣuṣā |
cakṣuḥ śrotre ca manasā mano vācaṃ ca karmaṇā || 22||
nityodakī nityayajñopavītī
nityasvādhyāyī patitānna varjī |
ṛtaṃ bruvangurave karma kurvan
na brāhmaṇaścyavate brahmalokāt || 23||
adhītya vedānparisaṃstīrya cāgnīn
iṣṭvā yajñaiḥ pālayitvā prajāś ca |
gobrāhmaṇārthe śastrapūtāntarātmā
hataḥ saṅgrāme kṣatriyaḥ svargameti || 24||
vaiśyo'dhītya brāhmaṇānkṣatriyāṃś ca
dhanaiḥ kāle saṃvibhajyāśritāṃś ca |
tretā pūtaṃ dhūmamāghrāya puṇyaṃ
pretya svarge deva sukhāni bhuṅkte || 25||
brahmakṣatraṃ vaiśya varṇaṃ ca śūdraḥ
krameṇaitānnyāyataḥ pūjayānaḥ |
tuṣṭeṣveteṣvavyatho dagdhapāpas
tyaktvā dehaṃ svargasukhāni bhuṅkte || 26||
cāturvarṇyasyaiṣa dharmastavokto
hetuṃ cātra bruvato me nibodha |
kṣātrāddharmāddhīyate pāṇḍuputras
taṃ tvaṃ rājanrājadharme niyuṅkṣva || 27||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
evametadyathā māṃ tvamanuśāsati nityadā |
mamāpi ca matiḥ saumya bhavatyevaṃ yathāttha mām || 28||
sā tu buddiḥ kṛtāpyevaṃ pāṇḍavānrapti me sadā |
duryodhanaṃ samāsādya punarviparivartate || 29||
na diṣṭamabhyatikrāntuṃ śakyaṃ martyena kena cit |
diṣṭameva kṛtaṃ manye pauruṣaṃ tu nirarthakam || 30||
|| iti śrīmāhābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduravākye catvāriṃśo'dhyāyaḥ || 40||
iti vidura nīti samāptā ||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमाहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि विदुरवाक्ये चत्वारिंशोऽध्यायः ॥
विदुर उवाच ।
योऽभ्यर्थितः सद्भिरसज्जमानः
करोत्यर्थं शक्तिमहापयित्वा ।
क्षिप्रं यशस्तं समुपैति सन्तमलं
प्रसन्ना हि सुखाय सन्तः ॥ 1॥
महान्तमप्यर्थमधर्मयुक्तं
यः सन्त्यजत्यनुपाक्रुष्ट एव ।
सुखं स दुःखान्यवमुच्य शेते
जीर्णां त्वचं सर्प इवावमुच्य ॥ 2॥
अनृतं च समुत्कर्षे राजगामि च पैशुनम् ।
गुरोश्चालीक निर्बन्धः समानि ब्रह्महत्यया ॥ 3॥
असूयैक पदं मृत्युरतिवादः श्रियो वधः ।
अशुश्रूषा त्वरा श्लाघा विद्यायाः शत्रवस्त्रयः ॥ 4॥
सुखार्थिनः कुतो विद्या नास्ति विद्यार्थिनः सुखम् ।
सुखार्थी वा त्यजेद्विद्यां विद्यार्थी वा सुखं त्यजेत् ॥ 5॥
नाग्निस्तृप्यति काष्ठानां नापगानां महोदधिः ।
नान्तकः सर्वभूतानां न पुंसां वामलोचना ॥ 6॥
आशा धृतिं हन्ति समृद्धिमन्तकः
क्रोधः श्रियं हन्ति यशः कदर्यता ।
अपालनं हन्ति पशूंश्च राजन्न्
एकः क्रुद्धो ब्राह्मणो हन्ति राष्ट्रम् ॥ 7॥
अजश्च कांस्यं च रथश्च नित्यं
मध्वाकर्षः शकुनिः श्रोत्रियश् च ।
वृद्धो ज्ञातिरवसन्नो वयस्य
एतानि ते सन्तु गृहे सदैव ॥ 8॥
अजोक्षा चन्दनं वीणा आदर्शो मधुसर्पिषी ।
विषमौदुम्बरं शङ्खः स्वर्णं नाभिश्च रोचना ॥ 9॥
गृहे स्थापयितव्यानि धन्यानि मनुरब्रवीत् ।
देव ब्राह्मण पूजार्थमतिथीनां च भारत ॥ 10॥
इदं च त्वां सर्वपरं ब्रवीमि
पुण्यं पदं तात महाविशिष्टम् ।
न जातु कामान्न भयान्न लोभाद्
धर्मं त्यजेज्जीवितस्यापि हेतोः ॥ 11॥
नित्यो धर्मः सुखदुःखे त्वनित्ये
नित्यो जीवो धातुरस्य त्वनित्यः ।
त्यक्त्वानित्यं प्रतितिष्ठस्व नित्ये
सन्तुष्य त्वं तोष परो हि लाभः ॥ 12॥
महाबलान्पश्य मनानुभावान्
प्रशास्य भूमिं धनधान्य पूर्णाम् ।
राज्यानि हित्वा विपुलांश्च भोगान्
गतान्नरेन्द्रान्वशमन्तकस्य ॥ 13॥
मृतं पुत्रं दुःखपुष्टं मनुष्या
उत्क्षिप्य राजन्स्वगृहान्निर्हरन्ति ।
तं मुक्तकेशाः करुणं रुदन्तश्
चितामध्ये काष्ठमिव क्षिपन्ति ॥ 14॥
अन्यो धनं प्रेतगतस्य भुङ्क्ते
वयांसि चाग्निश्च शरीरधातून् ।
द्वाभ्यामयं सह गच्छत्यमुत्र
पुण्येन पापेन च वेष्ट्यमानः ॥ 15॥
उत्सृज्य विनिवर्तन्ते ज्ञातयः सुहृदः सुताः ।
अग्नौ प्रास्तं तु पुरुषं कर्मान्वेति स्वयं कृतम् ॥ 16॥
अस्माल्लोकादूर्ध्वममुष्य चाधो
महत्तमस्तिष्ठति ह्यन्धकारम् ।
तद्वै महामोहनमिन्द्रियाणां
बुध्यस्व मा त्वां प्रलभेत राजन् ॥ 17॥
इदं वचः शक्ष्यसि चेद्यथावन्
निशम्य सर्वं प्रतिपत्तुमेवम् ।
यशः परं प्राप्स्यसि जीवलोके
भयं न चामुत्र न चेह तेऽस्ति ॥ 18॥
आत्मा नदी भारत पुण्यतीर्था
सत्योदका धृतिकूला दमोर्मिः ।
तस्यां स्नातः पूयते पुण्यकर्मा
पुण्यो ह्यात्मा नित्यमम्भोऽम्भ एव ॥ 19॥
कामक्रोधग्राहवतीं पञ्चेन्द्रिय जलां नदीम् ।
कृत्वा धृतिमयीं नावं जन्म दुर्गाणि सन्तर ॥ 20॥
प्रज्ञा वृद्धं धर्मवृद्धं स्वबन्धुं
विद्या वृद्धं वयसा चापि वृद्धम् ।
कार्याकार्ये पूजयित्वा प्रसाद्य
यः सम्पृच्छेन्न स मुह्येत्कदा चित् ॥ 21॥
धृत्या शिश्नोदरं रक्षेत्पाणिपादं च चक्षुषा ।
चक्षुः श्रोत्रे च मनसा मनो वाचं च कर्मणा ॥ 22॥
नित्योदकी नित्ययज्ञोपवीती
नित्यस्वाध्यायी पतितान्न वर्जी ।
ऋतं ब्रुवन्गुरवे कर्म कुर्वन्
न ब्राह्मणश्च्यवते ब्रह्मलोकात् ॥ 23॥
अधीत्य वेदान्परिसंस्तीर्य चाग्नीन्
इष्ट्वा यज्ञैः पालयित्वा प्रजाश् च ।
गोब्राह्मणार्थे शस्त्रपूतान्तरात्मा
हतः सङ्ग्रामे क्षत्रियः स्वर्गमेति ॥ 24॥
वैश्योऽधीत्य ब्राह्मणान्क्षत्रियांश् च
धनैः काले संविभज्याश्रितांश् च ।
त्रेता पूतं धूममाघ्राय पुण्यं
प्रेत्य स्वर्गे देव सुखानि भुङ्क्ते ॥ 25॥
ब्रह्मक्षत्रं वैश्य वर्णं च शूद्रः
क्रमेणैतान्न्यायतः पूजयानः ।
तुष्टेष्वेतेष्वव्यथो दग्धपापस्
त्यक्त्वा देहं स्वर्गसुखानि भुङ्क्ते ॥ 26॥
चातुर्वर्ण्यस्यैष धर्मस्तवोक्तो
हेतुं चात्र ब्रुवतो मे निबोध ।
क्षात्राद्धर्माद्धीयते पाण्डुपुत्रस्
तं त्वं राजन्राजधर्मे नियुङ्क्ष्व ॥ 27॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
एवमेतद्यथा मां त्वमनुशासति नित्यदा ।
ममापि च मतिः सौम्य भवत्येवं यथात्थ माम् ॥ 28॥
सा तु बुद्दिः कृताप्येवं पाण्डवान्रप्ति मे सदा ।
दुर्योधनं समासाद्य पुनर्विपरिवर्तते ॥ 29॥
न दिष्टमभ्यतिक्रान्तुं शक्यं मर्त्येन केन चित् ।
दिष्टमेव कृतं मन्ये पौरुषं तु निरर्थकम् ॥ 30॥
॥ इति श्रीमाहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि विदुरवाक्ये चत्वारिंशोऽध्यायः ॥ 40॥
इति विदुर नीति समाप्ता ॥
|| iti śrīmāhābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduravākye catvāriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
yo'bhyarthitaḥ sadbhirasajjamānaḥ
karotyarthaṃ śaktimahāpayitvā |
kṣipraṃ yaśastaṃ samupaiti santamalaṃ
prasannā hi sukhāya santaḥ || 1||
mahāntamapyarthamadharmayuktaṃ
yaḥ santyajatyanupākruṣṭa eva |
sukhaṃ sa duḥkhānyavamucya śete
jīrṇāṃ tvacaṃ sarpa ivāvamucya || 2||
anṛtaṃ ca samutkarṣe rājagāmi ca paiśunam |
guroścālīka nirbandhaḥ samāni brahmahatyayā || 3||
asūyaika padaṃ mṛtyurativādaḥ śriyo vadhaḥ |
aśuśrūṣā tvarā ślāghā vidyāyāḥ śatravastrayaḥ || 4||
sukhārthinaḥ kuto vidyā nāsti vidyārthinaḥ sukham |
sukhārthī vā tyajedvidyāṃ vidyārthī vā sukhaṃ tyajet || 5||
nāgnistṛpyati kāṣṭhānāṃ nāpagānāṃ mahodadhiḥ |
nāntakaḥ sarvabhūtānāṃ na puṃsāṃ vāmalocanā || 6||
āśā dhṛtiṃ hanti samṛddhimantakaḥ
krodhaḥ śriyaṃ hanti yaśaḥ kadaryatā |
apālanaṃ hanti paśūṃśca rājann
ekaḥ kruddho brāhmaṇo hanti rāṣṭram || 7||
ajaśca kāṃsyaṃ ca rathaśca nityaṃ
madhvākarṣaḥ śakuniḥ śrotriyaś ca |
vṛddho jñātiravasanno vayasya
etāni te santu gṛhe sadaiva || 8||
ajokṣā candanaṃ vīṇā ādarśo madhusarpiṣī |
viṣamaudumbaraṃ śaṅkhaḥ svarṇaṃ nābhiśca rocanā || 9||
gṛhe sthāpayitavyāni dhanyāni manurabravīt |
deva brāhmaṇa pūjārthamatithīnāṃ ca bhārata || 10||
idaṃ ca tvāṃ sarvaparaṃ bravīmi
puṇyaṃ padaṃ tāta mahāviśiṣṭam |
na jātu kāmānna bhayānna lobhād
dharmaṃ tyajejjīvitasyāpi hetoḥ || 11||
nityo dharmaḥ sukhaduḥkhe tvanitye
nityo jīvo dhāturasya tvanityaḥ |
tyaktvānityaṃ pratitiṣṭhasva nitye
santuṣya tvaṃ toṣa paro hi lābhaḥ || 12||
mahābalānpaśya manānubhāvān
praśāsya bhūmiṃ dhanadhānya pūrṇām |
rājyāni hitvā vipulāṃśca bhogān
gatānnarendrānvaśamantakasya || 13||
mṛtaṃ putraṃ duḥkhapuṣṭaṃ manuṣyā
utkṣipya rājansvagṛhānnirharanti |
taṃ muktakeśāḥ karuṇaṃ rudantaś
citāmadhye kāṣṭhamiva kṣipanti || 14||
anyo dhanaṃ pretagatasya bhuṅkte
vayāṃsi cāgniśca śarīradhātūn |
dvābhyāmayaṃ saha gacchatyamutra
puṇyena pāpena ca veṣṭyamānaḥ || 15||
utsṛjya vinivartante jñātayaḥ suhṛdaḥ sutāḥ |
agnau prāstaṃ tu puruṣaṃ karmānveti svayaṃ kṛtam || 16||
asmāllokādūrdhvamamuṣya cādho
mahattamastiṣṭhati hyandhakāram |
tadvai mahāmohanamindriyāṇāṃ
budhyasva mā tvāṃ pralabheta rājan || 17||
idaṃ vacaḥ śakṣyasi cedyathāvan
niśamya sarvaṃ pratipattumevam |
yaśaḥ paraṃ prāpsyasi jīvaloke
bhayaṃ na cāmutra na ceha te'sti || 18||
ātmā nadī bhārata puṇyatīrthā
satyodakā dhṛtikūlā damormiḥ |
tasyāṃ snātaḥ pūyate puṇyakarmā
puṇyo hyātmā nityamambho'mbha eva || 19||
kāmakrodhagrāhavatīṃ pañcendriya jalāṃ nadīm |
kṛtvā dhṛtimayīṃ nāvaṃ janma durgāṇi santara || 20||
prajñā vṛddhaṃ dharmavṛddhaṃ svabandhuṃ
vidyā vṛddhaṃ vayasā cāpi vṛddham |
kāryākārye pūjayitvā prasādya
yaḥ sampṛcchenna sa muhyetkadā cit || 21||
dhṛtyā śiśnodaraṃ rakṣetpāṇipādaṃ ca cakṣuṣā |
cakṣuḥ śrotre ca manasā mano vācaṃ ca karmaṇā || 22||
nityodakī nityayajñopavītī
nityasvādhyāyī patitānna varjī |
ṛtaṃ bruvangurave karma kurvan
na brāhmaṇaścyavate brahmalokāt || 23||
adhītya vedānparisaṃstīrya cāgnīn
iṣṭvā yajñaiḥ pālayitvā prajāś ca |
gobrāhmaṇārthe śastrapūtāntarātmā
hataḥ saṅgrāme kṣatriyaḥ svargameti || 24||
vaiśyo'dhītya brāhmaṇānkṣatriyāṃś ca
dhanaiḥ kāle saṃvibhajyāśritāṃś ca |
tretā pūtaṃ dhūmamāghrāya puṇyaṃ
pretya svarge deva sukhāni bhuṅkte || 25||
brahmakṣatraṃ vaiśya varṇaṃ ca śūdraḥ
krameṇaitānnyāyataḥ pūjayānaḥ |
tuṣṭeṣveteṣvavyatho dagdhapāpas
tyaktvā dehaṃ svargasukhāni bhuṅkte || 26||
cāturvarṇyasyaiṣa dharmastavokto
hetuṃ cātra bruvato me nibodha |
kṣātrāddharmāddhīyate pāṇḍuputras
taṃ tvaṃ rājanrājadharme niyuṅkṣva || 27||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
evametadyathā māṃ tvamanuśāsati nityadā |
mamāpi ca matiḥ saumya bhavatyevaṃ yathāttha mām || 28||
sā tu buddiḥ kṛtāpyevaṃ pāṇḍavānrapti me sadā |
duryodhanaṃ samāsādya punarviparivartate || 29||
na diṣṭamabhyatikrāntuṃ śakyaṃ martyena kena cit |
diṣṭameva kṛtaṃ manye pauruṣaṃ tu nirarthakam || 30||
|| iti śrīmāhābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi viduravākye catvāriṃśo'dhyāyaḥ || 40||
iti vidura nīti samāptā ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.