සාන්ද්රානන්දතනෝ හරේ නනු පුරා දෛවාසුරේ සඞ්ගරේ
ත්වත්කෘත්තා අපි කර්මශේෂවශතෝ යේ තේ න යාතා ගතිම් .
තේෂාං භූතලජන්මනාං දිතිභුවාං භාරේණ දූරාර්දිතා
භූමිඃ ප්රාප විරිඤ්චමාශ්රිතපදං දේවෛඃ පුරෛවාගතෛඃ ..1..
හා හා දුර්ජනභූරිභාරමථිතාං පාථෝනිධෞ පාතුකා-
මේතාං පාලය හන්ත මේ විවශතාං සම්පෘච්ඡ දේවානිමාන් .
ඉත්යාදිප්රචුරප්රලාපවිවශාමාලෝක්ය ධාතා මහීං
දේවානාං වදනානි වීක්ෂ්ය පරිතෝ දධ්යෞ භවන්තං හරේ ..2..
ඌචේ චාම්බුජභූරමූනයි සුරාඃ සත්යං ධරිත්ර්යා වචෝ
නන්වස්යා භවතාං ච රක්ෂණවිධෞ දක්ෂෝ හි ලක්ෂ්මීපතිඃ .
සර්වේ ශර්වපුරස්සරා වයමිතෝ ගත්වා පයෝවාරිධිං
නත්වා තං ස්තුමහේ ජවාදිති යයුඃ සාකං තවාකේතනම් ..3..
තේ මුග්ධානිලශාලිදුග්ධජලධේස්තීරං ගතාඃ සඞ්ගතා
යාවත්ත්වත්පදචින්තනෛකමනසස්තාවත් ස පාථෝජභූඃ .
ත්වද්වාචං හෘදයේ නිශම්ය සකලානානන්දයන්නූචිවා-
නාඛ්යාතඃ පරමාත්මනා ස්වයමහං වාක්යං තදාකර්ණ්යතාම් ..4..
ජානේ දීනදශාමහං දිවිෂදාං භූමේශ්ච භීමෛර්නෘපෛ-
ස්තත්ක්ෂේපාය භවාමි යාදවකුලේ සෝ(අ)හං සමග්රාත්මනා .
දේවා වෘෂ්ණිකුලේ භවන්තු කලයා දේවාඞ්ගනාශ්චාවනෞ
මත්සේවාර්ථමිති ත්වදීයවචනං පාථෝජභූරූචිවාන් ..5..
ශ්රුත්වා කර්ණරසායනං තව වචඃ සර්වේෂු නිර්වාපිත-
ස්වාන්තේෂ්වීශ ගතේෂු තාවකකෘපාපීයූෂතෘප්තාත්මසු .
විඛ්යාතේ මධුරාපුරේ කිල භවත්සාන්නිධ්යපුණ්යෝත්තරේ
ධන්යාං දේවකනන්දනාමුදවහද්රාජා ස ශූරාත්මජඃ ..6..
උද්වාහාවසිතෞ තදීයසහජඃ කංසෝ(අ)ථ සම්මානය-
න්නේතෞ සූතතයා ගතඃ පථි රථේ ව්යෝමෝත්ථයා ත්වද්ගිරා .
අස්යාස්ත්වාමතිදුෂ්ටමෂ්ටමසුතෝ හන්තේති හන්තේරිතඃ
සන්ත්රාසාත් ස තු හන්තුමන්තිකගතාං තන්වීං කෘපාණීමධාත් ..7..
ගෘහ්ණානශ්චිකුරේෂු තාං ඛලමතිඃ ශෞරේශ්චිරං සාන්ත්වනෛ-
ර්නෝ මුඤ්චන් පුනරාත්මජාර්පණගිරා ප්රීතෝ(අ)ථ යාතෝ ගෘහාන් .
ආද්යං ත්වත්සහජං තථා(අ)ර්පිතමපි ස්නේහේන නාහන්නසෞ
දුෂ්ටානාමපි දේව පුෂ්ටකරුණා දෘෂ්ටා හි ධීරේකදා ..8..
තාවත්ත්වන්මනසෛව නාරදමුනිඃ ප්රෝචේ ස භෝජේශ්වරං
යූයං නන්වසුරාඃ සුරාශ්ච යදවෝ ජානාසි කිං න ප්රභෝ .
මායාවී ස හරිර්භවද්වධකෘතේ භාවී සුරප්රාර්ථනා-
දිත්යාකර්ණ්ය යදූනදූධුනදසෞ ශෞරේශ්ච සූනූනහන් ..9..
ප්රාප්තේ සප්තමගර්භතාමහිපතෞ ත්වත්ප්රේරණාන්මායයා
නීතේ මාධව රෝහිණීං ත්වමපි භෝඃසච්චිත්සුඛෛකාත්මකඃ .
දේවක්යා ජඨරං විවේශිථ විභෝ සංස්තූයමානඃ සුරෛඃ
ස ත්වං කෘෂ්ණ විධූය රෝගපටලීං භක්තිං පරාං දේහි මේ ..10..
Roman (IAST) Transliteration
sāndrānandatano hare nanu purā daivāsure saṅgare
tvatkṛttā api karmaśeṣavaśato ye te na yātā gatim |
teṣāṃ bhūtalajanmanāṃ ditibhuvāṃ bhāreṇa dūrārditā
bhūmiḥ prāpa viriñcamāśritapadaṃ devaiḥ puraivāgataiḥ ||1||
hā hā durjanabhūribhāramathitāṃ pāthonidhau pātukā-
metāṃ pālaya hanta me vivaśatāṃ sampṛccha devānimān |
ityādipracurapralāpavivaśāmālokya dhātā mahīṃ
devānāṃ vadanāni vīkṣya parito dadhyau bhavantaṃ hare ||2||
ūce cāmbujabhūramūnayi surāḥ satyaṃ dharitryā vaco
nanvasyā bhavatāṃ ca rakṣaṇavidhau dakṣo hi lakṣmīpatiḥ |
sarve śarvapurassarā vayamito gatvā payovāridhiṃ
natvā taṃ stumahe javāditi yayuḥ sākaṃ tavāketanam ||3||
te mugdhānilaśālidugdhajaladhestīraṃ gatāḥ saṅgatā
yāvattvatpadacintanaikamanasastāvat sa pāthojabhūḥ |
tvadvācaṃ hṛdaye niśamya sakalānānandayannūcivā-
nākhyātaḥ paramātmanā svayamahaṃ vākyaṃ tadākarṇyatām ||4||
jāne dīnadaśāmahaṃ diviṣadāṃ bhūmeśca bhīmairnṛpai-
statkṣepāya bhavāmi yādavakule so'haṃ samagrātmanā |
devā vṛṣṇikule bhavantu kalayā devāṅganāścāvanau
matsevārthamiti tvadīyavacanaṃ pāthojabhūrūcivān ||5||
śrutvā karṇarasāyanaṃ tava vacaḥ sarveṣu nirvāpita-
svānteṣvīśa gateṣu tāvakakṛpāpīyūṣatṛptātmasu |
vikhyāte madhurāpure kila bhavatsānnidhyapuṇyottare
dhanyāṃ devakanandanāmudavahadrājā sa śūrātmajaḥ ||6||
udvāhāvasitau tadīyasahajaḥ kaṃso'tha sammānaya-
nnetau sūtatayā gataḥ pathi rathe vyomotthayā tvadgirā |
asyāstvāmatiduṣṭamaṣṭamasuto hanteti hanteritaḥ
santrāsāt sa tu hantumantikagatāṃ tanvīṃ kṛpāṇīmadhāt ||7||
gṛhṇānaścikureṣu tāṃ khalamatiḥ śaureściraṃ sāntvanai-
rno muñcan punarātmajārpaṇagirā prīto'tha yāto gṛhān |
ādyaṃ tvatsahajaṃ tathā'rpitamapi snehena nāhannasau
duṣṭānāmapi deva puṣṭakaruṇā dṛṣṭā hi dhīrekadā ||8||
tāvattvanmanasaiva nāradamuniḥ proce sa bhojeśvaraṃ
yūyaṃ nanvasurāḥ surāśca yadavo jānāsi kiṃ na prabho |
māyāvī sa harirbhavadvadhakṛte bhāvī suraprārthanā-
dityākarṇya yadūnadūdhunadasau śaureśca sūnūnahan ||9||
prāpte saptamagarbhatāmahipatau tvatpreraṇānmāyayā
nīte mādhava rohiṇīṃ tvamapi bhoḥsaccitsukhaikātmakaḥ |
devakyā jaṭharaṃ viveśitha vibho saṃstūyamānaḥ suraiḥ
sa tvaṃ kṛṣṇa vidhūya rogapaṭalīṃ bhaktiṃ parāṃ dehi me ||10||
Sanskrit — Devanagari (original)
सान्द्रानन्दतनो हरे ननु पुरा दैवासुरे सङ्गरे
त्वत्कृत्ता अपि कर्मशेषवशतो ये ते न याता गतिम् ।
तेषां भूतलजन्मनां दितिभुवां भारेण दूरार्दिता
भूमिः प्राप विरिञ्चमाश्रितपदं देवैः पुरैवागतैः ॥1॥
हा हा दुर्जनभूरिभारमथितां पाथोनिधौ पातुका-
मेतां पालय हन्त मे विवशतां सम्पृच्छ देवानिमान् ।
इत्यादिप्रचुरप्रलापविवशामालोक्य धाता महीं
देवानां वदनानि वीक्ष्य परितो दध्यौ भवन्तं हरे ॥2॥
ऊचे चाम्बुजभूरमूनयि सुराः सत्यं धरित्र्या वचो
नन्वस्या भवतां च रक्षणविधौ दक्षो हि लक्ष्मीपतिः ।
सर्वे शर्वपुरस्सरा वयमितो गत्वा पयोवारिधिं
नत्वा तं स्तुमहे जवादिति ययुः साकं तवाकेतनम् ॥3॥
ते मुग्धानिलशालिदुग्धजलधेस्तीरं गताः सङ्गता
यावत्त्वत्पदचिन्तनैकमनसस्तावत् स पाथोजभूः ।
त्वद्वाचं हृदये निशम्य सकलानानन्दयन्नूचिवा-
नाख्यातः परमात्मना स्वयमहं वाक्यं तदाकर्ण्यताम् ॥4॥
जाने दीनदशामहं दिविषदां भूमेश्च भीमैर्नृपै-
स्तत्क्षेपाय भवामि यादवकुले सोऽहं समग्रात्मना ।
देवा वृष्णिकुले भवन्तु कलया देवाङ्गनाश्चावनौ
मत्सेवार्थमिति त्वदीयवचनं पाथोजभूरूचिवान् ॥5॥
श्रुत्वा कर्णरसायनं तव वचः सर्वेषु निर्वापित-
स्वान्तेष्वीश गतेषु तावककृपापीयूषतृप्तात्मसु ।
विख्याते मधुरापुरे किल भवत्सान्निध्यपुण्योत्तरे
धन्यां देवकनन्दनामुदवहद्राजा स शूरात्मजः ॥6॥
उद्वाहावसितौ तदीयसहजः कंसोऽथ सम्मानय-
न्नेतौ सूततया गतः पथि रथे व्योमोत्थया त्वद्गिरा ।
अस्यास्त्वामतिदुष्टमष्टमसुतो हन्तेति हन्तेरितः
सन्त्रासात् स तु हन्तुमन्तिकगतां तन्वीं कृपाणीमधात् ॥7॥
गृह्णानश्चिकुरेषु तां खलमतिः शौरेश्चिरं सान्त्वनै-
र्नो मुञ्चन् पुनरात्मजार्पणगिरा प्रीतोऽथ यातो गृहान् ।
आद्यं त्वत्सहजं तथाऽर्पितमपि स्नेहेन नाहन्नसौ
दुष्टानामपि देव पुष्टकरुणा दृष्टा हि धीरेकदा ॥8॥
तावत्त्वन्मनसैव नारदमुनिः प्रोचे स भोजेश्वरं
यूयं नन्वसुराः सुराश्च यदवो जानासि किं न प्रभो ।
मायावी स हरिर्भवद्वधकृते भावी सुरप्रार्थना-
दित्याकर्ण्य यदूनदूधुनदसौ शौरेश्च सूनूनहन् ॥9॥
प्राप्ते सप्तमगर्भतामहिपतौ त्वत्प्रेरणान्मायया
नीते माधव रोहिणीं त्वमपि भोःसच्चित्सुखैकात्मकः ।
देवक्या जठरं विवेशिथ विभो संस्तूयमानः सुरैः
स त्वं कृष्ण विधूय रोगपटलीं भक्तिं परां देहि मे ॥10॥
sāndrānandatano hare nanu purā daivāsure saṅgare
tvatkṛttā api karmaśeṣavaśato ye te na yātā gatim |
teṣāṃ bhūtalajanmanāṃ ditibhuvāṃ bhāreṇa dūrārditā
bhūmiḥ prāpa viriñcamāśritapadaṃ devaiḥ puraivāgataiḥ ||1||
hā hā durjanabhūribhāramathitāṃ pāthonidhau pātukā-
metāṃ pālaya hanta me vivaśatāṃ sampṛccha devānimān |
ityādipracurapralāpavivaśāmālokya dhātā mahīṃ
devānāṃ vadanāni vīkṣya parito dadhyau bhavantaṃ hare ||2||
ūce cāmbujabhūramūnayi surāḥ satyaṃ dharitryā vaco
nanvasyā bhavatāṃ ca rakṣaṇavidhau dakṣo hi lakṣmīpatiḥ |
sarve śarvapurassarā vayamito gatvā payovāridhiṃ
natvā taṃ stumahe javāditi yayuḥ sākaṃ tavāketanam ||3||
te mugdhānilaśālidugdhajaladhestīraṃ gatāḥ saṅgatā
yāvattvatpadacintanaikamanasastāvat sa pāthojabhūḥ |
tvadvācaṃ hṛdaye niśamya sakalānānandayannūcivā-
nākhyātaḥ paramātmanā svayamahaṃ vākyaṃ tadākarṇyatām ||4||
jāne dīnadaśāmahaṃ diviṣadāṃ bhūmeśca bhīmairnṛpai-
statkṣepāya bhavāmi yādavakule so'haṃ samagrātmanā |
devā vṛṣṇikule bhavantu kalayā devāṅganāścāvanau
matsevārthamiti tvadīyavacanaṃ pāthojabhūrūcivān ||5||
śrutvā karṇarasāyanaṃ tava vacaḥ sarveṣu nirvāpita-
svānteṣvīśa gateṣu tāvakakṛpāpīyūṣatṛptātmasu |
vikhyāte madhurāpure kila bhavatsānnidhyapuṇyottare
dhanyāṃ devakanandanāmudavahadrājā sa śūrātmajaḥ ||6||
udvāhāvasitau tadīyasahajaḥ kaṃso'tha sammānaya-
nnetau sūtatayā gataḥ pathi rathe vyomotthayā tvadgirā |
asyāstvāmatiduṣṭamaṣṭamasuto hanteti hanteritaḥ
santrāsāt sa tu hantumantikagatāṃ tanvīṃ kṛpāṇīmadhāt ||7||
gṛhṇānaścikureṣu tāṃ khalamatiḥ śaureściraṃ sāntvanai-
rno muñcan punarātmajārpaṇagirā prīto'tha yāto gṛhān |
ādyaṃ tvatsahajaṃ tathā'rpitamapi snehena nāhannasau
duṣṭānāmapi deva puṣṭakaruṇā dṛṣṭā hi dhīrekadā ||8||
tāvattvanmanasaiva nāradamuniḥ proce sa bhojeśvaraṃ
yūyaṃ nanvasurāḥ surāśca yadavo jānāsi kiṃ na prabho |
māyāvī sa harirbhavadvadhakṛte bhāvī suraprārthanā-
dityākarṇya yadūnadūdhunadasau śaureśca sūnūnahan ||9||
prāpte saptamagarbhatāmahipatau tvatpreraṇānmāyayā
nīte mādhava rohiṇīṃ tvamapi bhoḥsaccitsukhaikātmakaḥ |
devakyā jaṭharaṃ viveśitha vibho saṃstūyamānaḥ suraiḥ
sa tvaṃ kṛṣṇa vidhūya rogapaṭalīṃ bhaktiṃ parāṃ dehi me ||10||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Sinhala script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.