ସର୍ଵଵେଦାନ୍ତସିଦ୍ଧାନ୍ତଗୋଚରଂ ତମଗୋଚରମ୍ ।
ଗୋଵିନ୍ଦଂ ପରମାନନ୍ଦଂ ସଦ୍ଗୁରୁଂ ପ୍ରଣତୋଽସ୍ମ୍ଯହମ୍ ॥ 1॥
ଜନ୍ତୂନାଂ ନରଜନ୍ମ ଦୁର୍ଲଭମତଃ ପୁଂସ୍ତ୍ଵଂ ତତୋ ଵିପ୍ରତା
ତସ୍ମାଦ୍ଵୈଦିକଧର୍ମମାର୍ଗପରତା ଵିଦ୍ଵତ୍ତ୍ଵମସ୍ମାତ୍ପରମ୍ ।
ଆତ୍ମାନାତ୍ମଵିଵେଚନଂ ସ୍ଵନୁଭଵୋ ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମନା ସଂସ୍ଥିତିଃ
ମୁକ୍ତିର୍ନୋ ଶତଜନ୍ମକୋଟିସୁକୃତୈଃ ପୁଣ୍ଯୈର୍ଵିନା ଲଭ୍ଯତେ ॥ 2॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଶତକୋଟିଜନ୍ମସୁ କୃତୈଃ)
ଦୁର୍ଲଭଂ ତ୍ରଯମେଵୈତଦ୍ଦେଵାନୁଗ୍ରହହେତୁକମ୍ ।
ମନୁଷ୍ଯତ୍ଵଂ ମୁମୁକ୍ଷୁତ୍ଵଂ ମହାପୁରୁଷସଂଶ୍ରଯଃ ॥ 3॥
ଲବ୍ଧ୍ଵା କଥଞ୍ଚିନ୍ନରଜନ୍ମ ଦୁର୍ଲଭଂ (ପାଠଭେଦଃ - କଥଞ୍ଚିନ୍)
ତତ୍ରାପି ପୁଂସ୍ତ୍ଵଂ ଶ୍ରୁତିପାରଦର୍ଶନମ୍ ।
ଯସ୍ତ୍ଵାତ୍ମମୁକ୍ତୌ ନ ଯତେତ ମୂଢଧୀଃ
ସ ହ୍ଯାତ୍ମହା ସ୍ଵଂ ଵିନିହନ୍ତ୍ଯସଦ୍ଗ୍ରହାତ୍ ॥ 4॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଆତ୍ମହା ସ୍ଵଂ)
ଇତଃ କୋ ନ୍ଵସ୍ତି ମୂଢାତ୍ମା ଯସ୍ତୁ ସ୍ଵାର୍ଥେ ପ୍ରମାଦ୍ଯତି ।
ଦୁର୍ଲଭଂ ମାନୁଷଂ ଦେହଂ ପ୍ରାପ୍ଯ ତତ୍ରାପି ପୌରୁଷମ୍ ॥ 5॥
ଵଦନ୍ତୁ ଶାସ୍ତ୍ରାଣି ଯଜନ୍ତୁ ଦେଵାନ୍ (ପାଠଭେଦଃ - ପଠନ୍ତୁ)
କୁର୍ଵନ୍ତୁ କର୍ମାଣି ଭଜନ୍ତୁ ଦେଵତାଃ ।
ଆତ୍ମୈକ୍ଯବୋଧେନ ଵିନାପି ମୁକ୍ତି- (ପାଠଭେଦଃ - ଵିନା ଵିମୁକ୍ତିଃ ନ)
ର୍ନ ସିଧ୍ଯତି ବ୍ରହ୍ମଶତାନ୍ତରେଽପି ॥ 6॥
ଅମୃତତ୍ତ୍ଵସ୍ଯ ନାଶାସ୍ତି ଵିତ୍ତେନେତ୍ଯେଵ ହି ଶ୍ରୁତିଃ ।
ବ୍ରଵୀତି କର୍ମଣୋ ମୁକ୍ତେରହେତୁତ୍ଵଂ ସ୍ଫୁଟଂ ଯତଃ ॥ 7॥
ଅତୋ ଵିମୁକ୍ତ୍ଯୈ ପ୍ରଯତେତ ଵିଦ୍ଵାନ୍
ସନ୍ନ୍ଯସ୍ତବାହ୍ଯାର୍ଥସୁଖସ୍ପୃହଃ ସନ୍ ।
ସନ୍ତଂ ମହାନ୍ତଂ ସମୁପେତ୍ଯ ଦେଶିକଂ
ତେନୋପଦିଷ୍ଟାର୍ଥସମାହିତାତ୍ମା ॥ 8॥
ଉଦ୍ଧରେଦାତ୍ମନାଽଽତ୍ମାନଂ ମଗ୍ନଂ ସଂସାରଵାରିଧୌ ।
ଯୋଗାରୂଢତ୍ଵମାସାଦ୍ଯ ସମ୍ଯଗ୍ଦର୍ଶନନିଷ୍ଠଯା ॥ 9॥
ସନ୍ନ୍ଯସ୍ଯ ସର୍ଵକର୍ମାଣି ଭଵବନ୍ଧଵିମୁକ୍ତଯେ ।
ଯତ୍ଯତାଂ ପଣ୍ଡିତୈର୍ଧୀରୈରାତ୍ମାଭ୍ଯାସ ଉପସ୍ଥିତୈଃ ॥ 10॥
ଚିତ୍ତସ୍ଯ ଶୁଦ୍ଧଯେ କର୍ମ ନ ତୁ ଵସ୍ତୂପଲବ୍ଧଯେ ।
ଵସ୍ତୁସିଦ୍ଧିର୍ଵିଚାରେଣ ନ କିଞ୍ଚିତ୍କର୍ମକୋଟିଭିଃ ॥ 11॥
ସମ୍ଯଗ୍ଵିଚାରତଃ ସିଦ୍ଧା ରଜ୍ଜୁତତ୍ତ୍ଵାଵଧାରଣା ।
ଭ୍ରାନ୍ତୋଦିତମହାସର୍ପଭଯଦୁଃଖଵିନାଶିନୀ ॥ 12॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯୋ)
ଅର୍ଥସ୍ଯ ନିଶ୍ଚଯୋ ଦୃଷ୍ଟୋ ଵିଚାରେଣ ହିତୋକ୍ତିତଃ ।
ନ ସ୍ନାନେନ ନ ଦାନେନ ପ୍ରାଣାଯାମଶତେନ ଵା ॥ 13॥
ଅଧିକାରିଣମାଶାସ୍ତେ ଫଲସିଦ୍ଧିର୍ଵିଶେଷତଃ ।
ଉପାଯା ଦେଶକାଲାଦ୍ଯାଃ ସନ୍ତ୍ଯସ୍ମିନ୍ସହକାରିଣଃ ॥ 14॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସନ୍ତ୍ଯସ୍ଯାଂ)
ଅତୋ ଵିଚାରଃ କର୍ତଵ୍ଯୋ ଜିଜ୍ଞାସୋରାତ୍ମଵସ୍ତୁନଃ ॥
ସମାସାଦ୍ଯ ଦଯାସିନ୍ଧୁଂ ଗୁରୁଂ ବ୍ରହ୍ମଵିଦୁତ୍ତମମ୍ ॥ 15॥
ମେଧାଵୀ ପୁରୁଷୋ ଵିଦ୍ଵାନୂହାପୋହଵିଚକ୍ଷଣଃ ।
ଅଧିକାର୍ଯାତ୍ମଵିଦ୍ଯାଯାମୁକ୍ତଲକ୍ଷଣଲକ୍ଷିତଃ ॥ 16॥
ଵିଵେକିନୋ ଵିରକ୍ତସ୍ଯ ଶମାଦିଗୁଣଶାଲିନଃ ।
ମୁମୁକ୍ଷୋରେଵ ହି ବ୍ରହ୍ମଜିଜ୍ଞାସାଯୋଗ୍ଯତା ମତା ॥ 17॥
ସାଧନାନ୍ଯତ୍ର ଚତ୍ଵାରି କଥିତାନି ମନୀଷିଭିଃ ।
ଯେଷୁ ସତ୍ସ୍ଵେଵ ସନ୍ନିଷ୍ଠା ଯଦଭାଵେ ନ ସିଧ୍ଯତି ॥ 18॥
ଆଦୌ ନିତ୍ଯାନିତ୍ଯଵସ୍ତୁଵିଵେକଃ ପରିଗଣ୍ଯତେ ।
ଇହାମୁତ୍ରଫଲଭୋଗଵିରାଗସ୍ତଦନନ୍ତରମ୍ ।
ଶମାଦିଷଟ୍କସମ୍ପତ୍ତିର୍ମୁମୁକ୍ଷୁତ୍ଵମିତି ସ୍ଫୁଟମ୍ ॥ 19॥
ବ୍ରହ୍ମ ସତ୍ଯଂ ଜଗନ୍ମିଥ୍ଯେତ୍ଯେଵଂରୂପୋ ଵିନିଶ୍ଚଯଃ ।
ସୋଽଯଂ ନିତ୍ଯାନିତ୍ଯଵସ୍ତୁଵିଵେକଃ ସମୁଦାହୃତଃ ॥ 20॥
ତଦ୍ଵୈରାଗ୍ଯଂ ଜିହାସା ଯା ଦର୍ଶନଶ୍ରଵଣାଦିଭିଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଜୁଗୁପ୍ସା ଯା)
ଦେହାଦିବ୍ରହ୍ମପର୍ଯନ୍ତେ ହ୍ଯନିତ୍ଯେ ଭୋଗଵସ୍ତୁନି ॥ 21॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଭୋଗ୍ଯଵସ୍ତୁନି)
ଵିରଜ୍ଯ ଵିଷଯଵ୍ରାତାଦ୍ଦୋଷଦୃଷ୍ଟ୍ଯା ମୁହୁର୍ମୁହୁଃ ।
ସ୍ଵଲକ୍ଷ୍ଯେ ନିଯତାଵସ୍ଥା ମନସଃ ଶମ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 22॥
ଵିଷଯେଭ୍ଯଃ ପରାଵର୍ତ୍ଯ ସ୍ଥାପନଂ ସ୍ଵସ୍ଵଗୋଲକେ ।
ଉଭଯେଷାମିନ୍ଦ୍ରିଯାଣାଂ ସ ଦମଃ ପରିକୀର୍ତିତଃ ।
ବାହ୍ଯାନାଲମ୍ବନଂ ଵୃତ୍ତେରେଷୋପରତିରୁତ୍ତମା ॥ 23॥
ସହନଂ ସର୍ଵଦୁଃଖାନାମପ୍ରତୀକାରପୂର୍ଵକମ୍ ।
ଚିନ୍ତାଵିଲାପରହିତଂ ସା ତିତିକ୍ଷା ନିଗଦ୍ଯତେ ॥ 24॥
ଶାସ୍ତ୍ରସ୍ଯ ଗୁରୁଵାକ୍ଯସ୍ଯ ସତ୍ଯବୁଦ୍ଧ୍ଯଵଧାରଣମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ସତ୍ଯବୁଦ୍ଧ୍ଯାଵଧାରଣା)
ସା ଶ୍ରଦ୍ଧା କଥିତା ସଦ୍ଭିର୍ଯଯା ଵସ୍ତୂପଲଭ୍ଯତେ ॥ 25॥
ସର୍ଵଦା ସ୍ଥାପନଂ ବୁଦ୍ଧେଃ ଶୁଦ୍ଧେ ବ୍ରହ୍ମଣି ସର୍ଵଦା । (ପାଠଭେଦଃ - ସମ୍ଯଗାସ୍ଥାପନଂ)
ତତ୍ସମାଧାନମିତ୍ଯୁକ୍ତଂ ନ ତୁ ଚିତ୍ତସ୍ଯ ଲାଲନମ୍ ॥ 26॥
ଅହଙ୍କାରାଦିଦେହାନ୍ତାନ୍ ବନ୍ଧାନଜ୍ଞାନକଲ୍ପିତାନ୍ ।
ସ୍ଵସ୍ଵରୂପାଵବୋଧେନ ମୋକ୍ତୁମିଚ୍ଛା ମୁମୁକ୍ଷୁତା ॥ 27॥
ମନ୍ଦମଧ୍ଯମରୂପାପି ଵୈରାଗ୍ଯେଣ ଶମାଦିନା ।
ପ୍ରସାଦେନ ଗୁରୋଃ ସେଯଂ ପ୍ରଵୃଦ୍ଧା ସୂଯତେ ଫଲମ୍ ॥ 28॥
ଵୈରାଗ୍ଯଂ ଚ ମୁମୁକ୍ଷୁତ୍ଵଂ ତୀଵ୍ରଂ ଯସ୍ଯ ତୁ ଵିଦ୍ଯତେ ।
ତସ୍ମିନ୍ନେଵାର୍ଥଵନ୍ତଃ ସ୍ଯୁଃ ଫଲଵନ୍ତଃ ଶମାଦଯଃ ॥ 29॥
ଏତଯୋର୍ମନ୍ଦତା ଯତ୍ର ଵିରକ୍ତତ୍ଵମୁମୁକ୍ଷଯୋଃ ।
ମରୌ ସଲିଲଵତ୍ତତ୍ର ଶମାଦେର୍ଭାନମାତ୍ରତା ॥ 30॥
ମୋକ୍ଷକାରଣସାମଗ୍ର୍ଯାଂ ଭକ୍ତିରେଵ ଗରୀଯସୀ ।
ସ୍ଵସ୍ଵରୂପାନୁସନ୍ଧାନଂ ଭକ୍ତିରିତ୍ଯଭିଧୀଯତେ ॥ 31॥
ସ୍ଵାତ୍ମତତ୍ତ୍ଵାନୁସନ୍ଧାନଂ ଭକ୍ତିରିତ୍ଯପରେ ଜଗୁଃ ।
ଉକ୍ତସାଧନସମ୍ପନ୍ନସ୍ତତ୍ତ୍ଵଜିଜ୍ଞାସୁରାତ୍ମନଃ ।
ଉପସୀଦେଦ୍ଗୁରୁଂ ପ୍ରାଜ୍ଞଂ ଯସ୍ମାଦ୍ବନ୍ଧଵିମୋକ୍ଷଣମ୍ ॥ 32॥
ଶ୍ରୋତ୍ରିଯୋଽଵୃଜିନୋଽକାମହତୋ ଯୋ ବ୍ରହ୍ମଵିତ୍ତମଃ ।
ବ୍ରହ୍ମଣ୍ଯୁପରତଃ ଶାନ୍ତୋ ନିରିନ୍ଧନ ଇଵାନଲଃ ।
ଅହେତୁକଦଯାସିନ୍ଧୁର୍ବନ୍ଧୁରାନମତାଂ ସତାମ୍ ॥ 33॥
ତମାରାଧ୍ଯ ଗୁରୁଂ ଭକ୍ତ୍ଯା ପ୍ରହ୍ଵପ୍ରଶ୍ରଯସେଵନୈଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରହ୍ଵଃ)
ପ୍ରସନ୍ନଂ ତମନୁପ୍ରାପ୍ଯ ପୃଚ୍ଛେଜ୍ଜ୍ଞାତଵ୍ଯମାତ୍ମନଃ ॥ 34॥
ସ୍ଵାମିନ୍ନମସ୍ତେ ନତଲୋକବନ୍ଧୋ
କାରୁଣ୍ଯସିନ୍ଧୋ ପତିତଂ ଭଵାବ୍ଧୌ ।
ମାମୁଦ୍ଧରାତ୍ମୀଯକଟାକ୍ଷଦୃଷ୍ଟ୍ଯା
ଋଜ୍ଵ୍ଯାତିକାରୁଣ୍ଯସୁଧାଭିଵୃଷ୍ଟ୍ଯା ॥ 35॥
ଦୁର୍ଵାରସଂସାରଦଵାଗ୍ନିତପ୍ତଂ
ଦୋଧୂଯମାନଂ ଦୁରଦୃଷ୍ଟଵାତୈଃ ।
ଭୀତଂ ପ୍ରପନ୍ନଂ ପରିପାହି ମୃତ୍ଯୋଃ
ଶରଣ୍ଯମନ୍ଯଦ୍ଯଦହଂ ନ ଜାନେ ॥ 36॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଅନ୍ଯଂ)
ଶାନ୍ତା ମହାନ୍ତୋ ନିଵସନ୍ତି ସନ୍ତୋ
ଵସନ୍ତଵଲ୍ଲୋକହିତଂ ଚରନ୍ତଃ ।
ତୀର୍ଣାଃ ସ୍ଵଯଂ ଭୀମଭଵାର୍ଣଵଂ ଜନା-
ନହେତୁନାନ୍ଯାନପି ତାରଯନ୍ତଃ ॥ 37॥
ଅଯଂ ସ୍ଵଭାଵଃ ସ୍ଵତ ଏଵ ଯତ୍ପର-
ଶ୍ରମାପନୋଦପ୍ରଵଣଂ ମହାତ୍ମନାମ୍ ।
ସୁଧାଂଶୁରେଷ ସ୍ଵଯମର୍କକର୍କଶ-
ପ୍ରଭାଭିତପ୍ତାମଵତି କ୍ଷିତିଂ କିଲ ॥ 38॥
ବ୍ରହ୍ମାନନ୍ଦରସାନୁଭୂତିକଲିତୈଃ ପୂତୈଃ ସୁଶୀତୈର୍ଯୁତୈ- (ପାଠଭେଦଃ - ସୁଶୀତୈଃ ସିତୈଃ)
ର୍ଯୁଷ୍ମଦ୍ଵାକ୍କଲଶୋଜ୍ଝିତୈଃ ଶ୍ରୁତିସୁଖୈର୍ଵାକ୍ଯାମୃତୈଃ ସେଚଯ ।
ସନ୍ତପ୍ତଂ ଭଵତାପଦାଵଦହନଜ୍ଵାଲାଭିରେନଂ ପ୍ରଭୋ
ଧନ୍ଯାସ୍ତେ ଭଵଦୀକ୍ଷଣକ୍ଷଣଗତେଃ ପାତ୍ରୀକୃତାଃ ସ୍ଵୀକୃତାଃ ॥ 39॥
କଥଂ ତରେଯଂ ଭଵସିନ୍ଧୁମେତଂ
କା ଵା ଗତିର୍ମେ କତମୋଽସ୍ତ୍ଯୁପାଯଃ ।
ଜାନେ ନ କିଞ୍ଚିତ୍କୃପଯାଽଵ ମାଂ ପ୍ରଭୋ
ସଂସାରଦୁଃଖକ୍ଷତିମାତନୁଷ୍ଵ ॥ 40॥
ତଥା ଵଦନ୍ତଂ ଶରଣାଗତଂ ସ୍ଵଂ
ସଂସାରଦାଵାନଲତାପତପ୍ତମ୍ ।
ନିରୀକ୍ଷ୍ଯ କାରୁଣ୍ଯରସାର୍ଦ୍ରଦୃଷ୍ଟ୍ଯା
ଦଦ୍ଯାଦଭୀତିଂ ସହସା ମହାତ୍ମା ॥ 41॥
ଵିଦ୍ଵାନ୍ ସ ତସ୍ମା ଉପସତ୍ତିମୀଯୁଷେ
ମୁମୁକ୍ଷଵେ ସାଧୁ ଯଥୋକ୍ତକାରିଣେ ।
ପ୍ରଶାନ୍ତଚିତ୍ତାଯ ଶମାନ୍ଵିତାଯ
ତତ୍ତ୍ଵୋପଦେଶଂ କୃପଯୈଵ କୁର୍ଯାତ୍ ॥ 42॥
ମା ଭୈଷ୍ଟ ଵିଦ୍ଵଂସ୍ତଵ ନାସ୍ତ୍ଯପାଯଃ
ସଂସାରସିନ୍ଧୋସ୍ତରଣେଽସ୍ତ୍ଯୁପାଯଃ ।
ଯେନୈଵ ଯାତା ଯତଯୋଽସ୍ଯ ପାରଂ
ତମେଵ ମାର୍ଗଂ ତଵ ନିର୍ଦିଶାମି ॥ 43॥
ଅସ୍ତ୍ଯୁପାଯୋ ମହାନ୍କଶ୍ଚିତ୍ସଂସାରଭଯନାଶନଃ ।
ତେନ ତୀର୍ତ୍ଵା ଭଵାମ୍ଭୋଧିଂ ପରମାନନ୍ଦମାପ୍ସ୍ଯସି ॥ 44॥
ଵେଦାନ୍ତାର୍ଥଵିଚାରେଣ ଜାଯତେ ଜ୍ଞାନମୁତ୍ତମମ୍ ।
ତେନାତ୍ଯନ୍ତିକସଂସାରଦୁଃଖନାଶୋ ଭଵତ୍ଯନୁ ॥ 45॥
ଶ୍ରଦ୍ଧାଭକ୍ତିଧ୍ଯାନଯୋଗାନ୍ମୁମୁକ୍ଷୋଃ
ମୁକ୍ତେର୍ହେତୂନ୍ଵକ୍ତି ସାକ୍ଷାଚ୍ଛ୍ରୁତେର୍ଗୀଃ ।
ଯୋ ଵା ଏତେଷ୍ଵେଵ ତିଷ୍ଠତ୍ଯମୁଷ୍ଯ
ମୋକ୍ଷୋଽଵିଦ୍ଯାକଲ୍ପିତାଦ୍ଦେହବନ୍ଧାତ୍ ॥ 46॥
ଅଜ୍ଞାନଯୋଗାତ୍ପରମାତ୍ମନସ୍ତଵ
ହ୍ଯନାତ୍ମବନ୍ଧସ୍ତତ ଏଵ ସଂସୃତିଃ ।
ତଯୋର୍ଵିଵେକୋଦିତବୋଧଵହ୍ନିଃ
ଅଜ୍ଞାନକାର୍ଯଂ ପ୍ରଦହେତ୍ସମୂଲମ୍ ॥ 47॥
ଶିଷ୍ଯ ଉଵାଚ ।
କୃପଯା ଶ୍ରୂଯତାଂ ସ୍ଵାମିନ୍ପ୍ରଶ୍ନୋଽଯଂ କ୍ରିଯତେ ମଯା ।
ଯଦୁତ୍ତରମହଂ ଶ୍ରୁତ୍ଵା କୃତାର୍ଥଃ ସ୍ଯାଂ ଭଵନ୍ମୁଖାତ୍ ॥ 48॥
କୋ ନାମ ବନ୍ଧଃ କଥମେଷ ଆଗତଃ
କଥଂ ପ୍ରତିଷ୍ଠାସ୍ଯ କଥଂ ଵିମୋକ୍ଷଃ ।
କୋଽସାଵନାତ୍ମା ପରମଃ କ ଆତ୍ମା
ତଯୋର୍ଵିଵେକଃ କଥମେତଦୁଚ୍ଯତାମ୍ ॥ 49॥
ଶ୍ରୀଗୁରୁଵାଚ ।
ଧନ୍ଯୋଽସି କୃତକୃତ୍ଯୋଽସି ପାଵିତଂ ତେ କୁଲଂ ତ୍ଵଯା । (ପାଠଭେଦଃ - ପାଵିତଂ)
ଯଦଵିଦ୍ଯାବନ୍ଧମୁକ୍ତ୍ଯା ବ୍ରହ୍ମୀଭଵିତୁମିଚ୍ଛସି ॥ 50॥
ଋଣମୋଚନକର୍ତାରଃ ପିତୁଃ ସନ୍ତି ସୁତାଦଯଃ ।
ବନ୍ଧମୋଚନକର୍ତା ତୁ ସ୍ଵସ୍ମାଦନ୍ଯୋ ନ କଶ୍ଚନ ॥ 51॥
ମସ୍ତକନ୍ଯସ୍ତଭାରାଦେର୍ଦୁଃଖମନ୍ଯୈର୍ନିଵାର୍ଯତେ ।
କ୍ଷୁଧାଦିକୃତଦୁଃଖଂ ତୁ ଵିନା ସ୍ଵେନ ନ କେନଚିତ୍ ॥ 52॥
ପଥ୍ଯମୌଷଧସେଵା ଚ କ୍ରିଯତେ ଯେନ ରୋଗିଣା ।
ଆରୋଗ୍ଯସିଦ୍ଧିର୍ଦୃଷ୍ଟାଽସ୍ଯ ନାନ୍ଯାନୁଷ୍ଠିତକର୍ମଣା ॥ 53॥
ଵସ୍ତୁସ୍ଵରୂପଂ ସ୍ଫୁଟବୋଧଚକ୍ଷୁଷା
ସ୍ଵେନୈଵ ଵେଦ୍ଯଂ ନ ତୁ ପଣ୍ଡିତେନ ।
ଚନ୍ଦ୍ରସ୍ଵରୂପଂ ନିଜଚକ୍ଷୁଷୈଵ
ଜ୍ଞାତଵ୍ଯମନ୍ଯୈରଵଗମ୍ଯତେ କିମ୍ ॥ 54॥
ଅଵିଦ୍ଯାକାମକର୍ମାଦିପାଶବନ୍ଧଂ ଵିମୋଚିତୁମ୍ ।
କଃ ଶକ୍ନୁଯାଦ୍ଵିନାଽଽତ୍ମାନଂ କଲ୍ପକୋଟିଶତୈରପି ॥ 55॥
ନ ଯୋଗେନ ନ ସାଙ୍ଖ୍ଯେନ କର୍ମଣା ନୋ ନ ଵିଦ୍ଯଯା ।
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମୈକତ୍ଵବୋଧେନ ମୋକ୍ଷଃ ସିଧ୍ଯତି ନାନ୍ଯଥା ॥ 56॥
ଵୀଣାଯା ରୂପସୌନ୍ଦର୍ଯଂ ତନ୍ତ୍ରୀଵାଦନସୌଷ୍ଠଵମ୍ ।
ପ୍ରଜାରଞ୍ଜନମାତ୍ରଂ ତନ୍ନ ସାମ୍ରାଜ୍ଯାଯ କଲ୍ପତେ ॥ 57॥
ଵାଗ୍ଵୈଖରୀ ଶବ୍ଦଝରୀ ଶାସ୍ତ୍ରଵ୍ଯାଖ୍ଯାନକୌଶଲମ୍ ।
ଵୈଦୁଷ୍ଯଂ ଵିଦୁଷାଂ ତଦ୍ଵଦ୍ଭୁକ୍ତଯେ ନ ତୁ ମୁକ୍ତଯେ ॥ 58॥
ଅଵିଜ୍ଞାତେ ପରେ ତତ୍ତ୍ଵେ ଶାସ୍ତ୍ରାଧୀତିସ୍ତୁ ନିଷ୍ଫଲା ।
ଵିଜ୍ଞାତେଽପି ପରେ ତତ୍ତ୍ଵେ ଶାସ୍ତ୍ରାଧୀତିସ୍ତୁ ନିଷ୍ଫଲା ॥ 59॥
ଶବ୍ଦଜାଲଂ ମହାରଣ୍ଯଂ ଚିତ୍ତଭ୍ରମଣକାରଣମ୍ ।
ଅତଃ ପ୍ରଯତ୍ନାଜ୍ଜ୍ଞାତଵ୍ଯଂ ତତ୍ତ୍ଵଜ୍ଞୈସ୍ତତ୍ତ୍ଵମାତ୍ମନଃ ॥ 60॥ ତତ୍ତ୍ଵଜ୍ଞାତ୍ତତ୍ତ୍ଵ
ଅଜ୍ଞାନସର୍ପଦଷ୍ଟସ୍ଯ ବ୍ରହ୍ମଜ୍ଞାନୌଷଧଂ ଵିନା ।
କିମୁ ଵେଦୈଶ୍ଚ ଶାସ୍ତ୍ରୈଶ୍ଚ କିମୁ ମନ୍ତ୍ରୈଃ କିମୌଷଧୈଃ ॥ 61॥
ନ ଗଚ୍ଛତି ଵିନା ପାନଂ ଵ୍ଯାଧିରୌଷଧଶବ୍ଦତଃ ।
ଵିନାଽପରୋକ୍ଷାନୁଭଵଂ ବ୍ରହ୍ମଶବ୍ଦୈର୍ନ ମୁଚ୍ଯତେ ॥ 62॥
ଅକୃତ୍ଵା ଦୃଶ୍ଯଵିଲଯମଜ୍ଞାତ୍ଵା ତତ୍ତ୍ଵମାତ୍ମନଃ ।
ବ୍ରହ୍ମଶବ୍ଦୈଃ କୁତୋ ମୁକ୍ତିରୁକ୍ତିମାତ୍ରଫଲୈର୍ନୃଣାମ୍ ॥ 63॥ (ପାଠଭେଦଃ - ବାହ୍ଯଶବ୍ଦୈଃ)
ଅକୃତ୍ଵା ଶତ୍ରୁସଂହାରମଗତ୍ଵାଖିଲଭୂଶ୍ରିଯମ୍ ।
ରାଜାହମିତି ଶବ୍ଦାନ୍ନୋ ରାଜା ଭଵିତୁମର୍ହତି ॥ 64॥
ଆପ୍ତୋକ୍ତିଂ ଖନନଂ ତଥୋପରିଶିଲାଦ୍ଯୁତ୍କର୍ଷଣଂ ସ୍ଵୀକୃତିଂ (ପାଠଭେଦଃ - ପରିଶିଲାପାକର୍ଷଣଂ)
ନିକ୍ଷେପଃ ସମପେକ୍ଷତେ ନ ହି ବହିଃଶବ୍ଦୈସ୍ତୁ ନିର୍ଗଚ୍ଛତି ।
ତଦ୍ଵଦ୍ବ୍ରହ୍ମଵିଦୋପଦେଶମନନଧ୍ଯାନାଦିଭିର୍ଲଭ୍ଯତେ
ମାଯାକାର୍ଯତିରୋହିତଂ ସ୍ଵମମଲଂ ତତ୍ତ୍ଵଂ ନ ଦୁର୍ଯୁକ୍ତିଭିଃ ॥ 65॥
ତସ୍ମାତ୍ସର୍ଵପ୍ରଯତ୍ନେନ ଭଵବନ୍ଧଵିମୁକ୍ତଯେ ।
ସ୍ଵୈରେଵ ଯତ୍ନଃ କର୍ତଵ୍ଯୋ ରୋଗାଦାଵିଵ ପଣ୍ଡିତୈଃ ॥ 66॥ (ପାଠଭେଦଃ - ରୋଗାଦେରିଵ)
ଯସ୍ତ୍ଵଯାଦ୍ଯ କୃତଃ ପ୍ରଶ୍ନୋ ଵରୀଯାଞ୍ଛାସ୍ତ୍ରଵିନ୍ମତଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ସମ୍ମତଃ)
ସୂତ୍ରପ୍ରାଯୋ ନିଗୂଢାର୍ଥୋ ଜ୍ଞାତଵ୍ଯଶ୍ଚ ମୁମୁକ୍ଷୁଭିଃ ॥ 67॥
ଶଋଣୁଷ୍ଵାଵହିତୋ ଵିଦ୍ଵନ୍ଯନ୍ମଯା ସମୁଦୀର୍ଯତେ ।
ତଦେତଚ୍ଛ୍ରଵଣାତ୍ସଦ୍ଯୋ ଭଵବନ୍ଧାଦ୍ଵିମୋକ୍ଷ୍ଯସେ ॥ 68॥
ମୋକ୍ଷସ୍ଯ ହେତୁଃ ପ୍ରଥମୋ ନିଗଦ୍ଯତେ
ଵୈରାଗ୍ଯମତ୍ଯନ୍ତମନିତ୍ଯଵସ୍ତୁଷୁ ।
ତତଃ ଶମଶ୍ଚାପି ଦମସ୍ତିତିକ୍ଷା
ନ୍ଯାସଃ ପ୍ରସକ୍ତାଖିଲକର୍ମଣାଂ ଭୃଶମ୍ ॥ 69॥
ତତଃ ଶ୍ରୁତିସ୍ତନ୍ମନନଂ ସତତ୍ତ୍ଵ-
ଧ୍ଯାନଂ ଚିରଂ ନିତ୍ଯନିରନ୍ତରଂ ମୁନେଃ ।
ତତୋଽଵିକଲ୍ପଂ ପରମେତ୍ଯ ଵିଦ୍ଵାନ୍
ଇହୈଵ ନିର୍ଵାଣସୁଖଂ ସମୃଚ୍ଛତି ॥ 70॥
ଯଦ୍ବୋଦ୍ଧଵ୍ଯଂ ତଵେଦାନୀମାତ୍ମାନାତ୍ମଵିଵେଚନମ୍ ।
ତଦୁଚ୍ଯତେ ମଯା ସମ୍ଯକ୍ ଶ୍ରୁତ୍ଵାତ୍ମନ୍ଯଵଧାରଯ ॥ 71॥
ମଜ୍ଜାସ୍ଥିମେଦଃପଲରକ୍ତଚର୍ମ-
ତ୍ଵଗାହ୍ଵଯୈର୍ଧାତୁଭିରେଭିରନ୍ଵିତମ୍ ।
ପାଦୋରୁଵକ୍ଷୋଭୁଜପୃଷ୍ଠମସ୍ତକୈଃ
ଅଙ୍ଗୈରୁପାଙ୍ଗୈରୁପଯୁକ୍ତମେତତ୍ ॥ 72॥
ଅହମ୍ମମେତି ପ୍ରଥିତଂ ଶରୀରଂ
ମୋହାସ୍ପଦଂ ସ୍ଥୂଲମିତୀର୍ଯତେ ବୁଧୈଃ ।
ନଭୋନଭସ୍ଵଦ୍ଦହନାମ୍ବୁଭୂମଯଃ
ସୂକ୍ଷ୍ମାଣି ଭୂତାନି ଭଵନ୍ତି ତାନି ॥ 73॥
ପରସ୍ପରାଂଶୈର୍ମିଲିତାନି ଭୂତ୍ଵା
ସ୍ଥୂଲାନି ଚ ସ୍ଥୂଲଶରୀରହେତଵଃ ।
ମାତ୍ରାସ୍ତଦୀଯା ଵିଷଯା ଭଵନ୍ତି
ଶବ୍ଦାଦଯଃ ପଞ୍ଚ ସୁଖାଯ ଭୋକ୍ତୁଃ ॥ 74॥
ଯ ଏଷୁ ମୂଢା ଵିଷଯେଷୁ ବଦ୍ଧା
ରାଗୋରୁପାଶେନ ସୁଦୁର୍ଦମେନ ।
ଆଯାନ୍ତି ନିର୍ଯାନ୍ତ୍ଯଧ ଊର୍ଧ୍ଵମୁଚ୍ଚୈଃ
ସ୍ଵକର୍ମଦୂତେନ ଜଵେନ ନୀତାଃ ॥ 75॥
ଶବ୍ଦାଦିଭିଃ ପଞ୍ଚଭିରେଵ ପଞ୍ଚ
ପଞ୍ଚତ୍ଵମାପୁଃ ସ୍ଵଗୁଣେନ ବଦ୍ଧାଃ ।
କୁରଙ୍ଗମାତଙ୍ଗପତଙ୍ଗମୀନ-
ଭୃଙ୍ଗା ନରଃ ପଞ୍ଚଭିରଞ୍ଚିତଃ କିମ୍ ॥ 76॥
ଦୋଷେଣ ତୀଵ୍ରୋ ଵିଷଯଃ କୃଷ୍ଣସର୍ପଵିଷାଦପି ।
ଵିଷଂ ନିହନ୍ତି ଭୋକ୍ତାରଂ ଦ୍ରଷ୍ଟାରଂ ଚକ୍ଷୁଷାପ୍ଯଯମ୍ ॥ 77॥
ଵିଷଯାଶାମହାପାଶାଦ୍ଯୋ ଵିମୁକ୍ତଃ ସୁଦୁସ୍ତ୍ଯଜାତ୍ ।
ସ ଏଵ କଲ୍ପତେ ମୁକ୍ତ୍ଯୈ ନାନ୍ଯଃ ଷଟ୍ଶାସ୍ତ୍ରଵେଦ୍ଯପି ॥ 78॥
ଆପାତଵୈରାଗ୍ଯଵତୋ ମୁମୁକ୍ଷୂନ୍
ଭଵାବ୍ଧିପାରଂ ପ୍ରତିଯାତୁମୁଦ୍ଯତାନ୍ ।
ଆଶାଗ୍ରହୋ ମଜ୍ଜଯତେଽନ୍ତରାଲେ
ନିଗୃହ୍ଯ କଣ୍ଠେ ଵିନିଵର୍ତ୍ଯ ଵେଗାତ୍ ॥ 79॥
ଵିଷଯାଖ୍ଯଗ୍ରହୋ ଯେନ ସୁଵିରକ୍ତ୍ଯସିନା ହତଃ ।
ସ ଗଚ୍ଛତି ଭଵାମ୍ଭୋଧେଃ ପାରଂ ପ୍ରତ୍ଯୂହଵର୍ଜିତଃ ॥ 80॥
ଵିଷମଵିଷଯମାର୍ଗୈର୍ଗଚ୍ଛତୋଽନଚ୍ଛବୁଦ୍ଧେଃ (ପାଠଭେଦଃ - ଵିଷଯମାର୍ଗେ ଗଚ୍ଛତୋ)
ପ୍ରତିପଦମଭିଯାତୋ ମୃତ୍ଯୁରପ୍ଯେଷ ଵିଦ୍ଧି । (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରତିପଦମଭିଘାତୋ ମୃତ୍ଯୁରପ୍ଯେଷ ସିଦ୍ଧଃ)
ହିତସୁଜନଗୁରୂକ୍ତ୍ଯା ଗଚ୍ଛତଃ ସ୍ଵସ୍ଯ ଯୁକ୍ତ୍ଯା
ପ୍ରଭଵତି ଫଲସିଦ୍ଧିଃ ସତ୍ଯମିତ୍ଯେଵ ଵିଦ୍ଧି ॥ 81॥
ମୋକ୍ଷସ୍ଯ କାଙ୍କ୍ଷା ଯଦି ଵୈ ତଵାସ୍ତି
ତ୍ଯଜାତିଦୂରାଦ୍ଵିଷଯାନ୍ଵିଷଂ ଯଥା ।
ପୀଯୂଷଵତ୍ତୋଷଦଯାକ୍ଷମାର୍ଜଵ-
ପ୍ରଶାନ୍ତିଦାନ୍ତୀର୍ଭଜ ନିତ୍ଯମାଦରାତ୍ ॥ 82॥
ଅନୁକ୍ଷଣଂ ଯତ୍ପରିହୃତ୍ଯ କୃତ୍ଯଂ
ଅନାଦ୍ଯଵିଦ୍ଯାକୃତବନ୍ଧମୋକ୍ଷଣମ୍ ।
ଦେହଃ ପରାର୍ଥୋଽଯମମୁଷ୍ଯ ପୋଷଣେ
ଯଃ ସଜ୍ଜତେ ସ ସ୍ଵମନେନ ହନ୍ତି ॥ 83॥
ଶରୀରପୋଷଣାର୍ଥୀ ସନ୍ ଯ ଆତ୍ମାନଂ ଦିଦୃକ୍ଷତି । (ପାଠଭେଦଃ - ଦିଦୃକ୍ଷତେ)
ଗ୍ରାହଂ ଦାରୁଧିଯା ଧୃତ୍ଵା ନଦୀଂ ତର୍ତୁଂ ସ ଗଚ୍ଛତି ॥ 84॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ ଇଚ୍ଛତି)
ମୋହ ଏଵ ମହାମୃତ୍ଯୁର୍ମୁମୁକ୍ଷୋର୍ଵପୁରାଦିଷୁ ।
ମୋହୋ ଵିନିର୍ଜିତୋ ଯେନ ସ ମୁକ୍ତିପଦମର୍ହତି ॥ 85॥
ମୋହଂ ଜହି ମହାମୃତ୍ଯୁଂ ଦେହଦାରସୁତାଦିଷୁ ।
ଯଂ ଜିତ୍ଵା ମୁନଯୋ ଯାନ୍ତି ତଦ୍ଵିଷ୍ଣୋଃ ପରମଂ ପଦମ୍ ॥ 86॥
ତ୍ଵଙ୍ମାଂସରୁଧିରସ୍ନାଯୁମେଦୋମଜ୍ଜାସ୍ଥିସଙ୍କୁଲମ୍ ।
ପୂର୍ଣଂ ମୂତ୍ରପୁରୀଷାଭ୍ଯାଂ ସ୍ଥୂଲଂ ନିନ୍ଦ୍ଯମିଦଂ ଵପୁଃ ॥ 87॥
ପଞ୍ଚୀକୃତେଭ୍ଯୋ ଭୂତେଭ୍ଯଃ ସ୍ଥୂଲେଭ୍ଯଃ ପୂର୍ଵକର୍ମଣା ।
ସମୁତ୍ପନ୍ନମିଦଂ ସ୍ଥୂଲଂ ଭୋଗାଯତନମାତ୍ମନଃ ।
ଅଵସ୍ଥା ଜାଗରସ୍ତସ୍ଯ ସ୍ଥୂଲାର୍ଥାନୁଭଵୋ ଯତଃ ॥ 88॥
ବାହ୍ଯେନ୍ଦ୍ରିଯୈଃ ସ୍ଥୂଲପଦାର୍ଥସେଵାଂ
ସ୍ରକ୍ଚନ୍ଦନସ୍ତ୍ର୍ଯାଦିଵିଚିତ୍ରରୂପାମ୍ ।
କରୋତି ଜୀଵଃ ସ୍ଵଯମେତଦାତ୍ମନା
ତସ୍ମାତ୍ପ୍ରଶସ୍ତିର୍ଵପୁଷୋଽସ୍ଯ ଜାଗରେ ॥ 89॥
ସର୍ଵୋଽପି ବାହ୍ଯସଂସାରଃ ପୁରୁଷସ୍ଯ ଯଦାଶ୍ରଯଃ ।
ଵିଦ୍ଧି ଦେହମିଦଂ ସ୍ଥୂଲଂ ଗୃହଵଦ୍ଗୃହମେଧିନଃ ॥ 90॥
ସ୍ଥୂଲସ୍ଯ ସମ୍ଭଵଜରାମରଣାନି ଧର୍ମାଃ
ସ୍ଥୌଲ୍ଯାଦଯୋ ବହୁଵିଧାଃ ଶିଶୁତାଦ୍ଯଵସ୍ଥାଃ ।
ଵର୍ଣାଶ୍ରମାଦିନିଯମା ବହୁଧାଽଽମଯାଃ ସ୍ଯୁଃ
ପୂଜାଵମାନବହୁମାନମୁଖା ଵିଶେଷାଃ ॥ 91॥
ବୁଦ୍ଧୀନ୍ଦ୍ରିଯାଣି ଶ୍ରଵଣଂ ତ୍ଵଗକ୍ଷି
ଘ୍ରାଣଂ ଚ ଜିହ୍ଵା ଵିଷଯାଵବୋଧନାତ୍ ।
ଵାକ୍ପାଣିପାଦା ଗୁଦମପ୍ଯୁପସ୍ଥଃ (ପାଠଭେଦଃ - ଉପସ୍ଥଂ)
କର୍ମେନ୍ଦ୍ରିଯାଣି ପ୍ରଵଣେନ କର୍ମସୁ ॥ 92॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରଵଣାନି)
ନିଗଦ୍ଯତେଽନ୍ତଃକରଣଂ ମନୋଧୀଃ
ଅହଙ୍କୃତିଶ୍ଚିତ୍ତମିତି ସ୍ଵଵୃତ୍ତିଭିଃ ।
ମନସ୍ତୁ ସଙ୍କଲ୍ପଵିକଲ୍ପନାଦିଭିଃ
ବୁଦ୍ଧିଃ ପଦାର୍ଥାଧ୍ଯଵସାଯଧର୍ମତଃ ॥ 93॥
ଅତ୍ରାଭିମାନାଦହମିତ୍ଯହଙ୍କୃତିଃ ।
ସ୍ଵାର୍ଥାନୁସନ୍ଧାନଗୁଣେନ ଚିତ୍ତମ୍ ॥ 94॥
ପ୍ରାଣାପାନଵ୍ଯାନୋଦାନସମାନା ଭଵତ୍ଯସୌ ପ୍ରାଣଃ ।
ସ୍ଵଯମେଵ ଵୃତ୍ତିଭେଦାଦ୍ଵିକୃତିଭେଦାତ୍ସୁଵର୍ଣସଲିଲାଦିଵତ୍ ॥ 95॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵିକୃତେର୍ଭେଦାତ୍ସୁଵର୍ଣସଲିଲମିଵ)
ଵାଗାଦି ପଞ୍ଚ ଶ୍ରଵଣାଦି ପଞ୍ଚ
ପ୍ରାଣାଦି ପଞ୍ଚାଭ୍ରମୁଖାନି ପଞ୍ଚ ।
ବୁଦ୍ଧ୍ଯାଦ୍ଯଵିଦ୍ଯାପି ଚ କାମକର୍ମଣୀ
ପୁର୍ଯଷ୍ଟକଂ ସୂକ୍ଷ୍ମଶରୀରମାହୁଃ ॥ 96॥
ଇଦଂ ଶରୀରଂ ଶଋଣୁ ସୂକ୍ଷ୍ମସଞ୍ଜ୍ଞିତଂ
ଲିଙ୍ଗଂ ତ୍ଵପଞ୍ଚୀକୃତଭୂତସମ୍ଭଵମ୍ ।
ସଵାସନଂ କର୍ମଫଲାନୁଭାଵକଂ
ସ୍ଵାଜ୍ଞାନତୋଽନାଦିରୁପାଧିରାତ୍ମନଃ ॥ 97॥
ସ୍ଵପ୍ନୋ ଭଵତ୍ଯସ୍ଯ ଵିଭକ୍ତ୍ଯଵସ୍ଥା
ସ୍ଵମାତ୍ରଶେଷେଣ ଵିଭାତି ଯତ୍ର ।
ସ୍ଵପ୍ନେ ତୁ ବୁଦ୍ଧିଃ ସ୍ଵଯମେଵ ଜାଗ୍ରତ୍
କାଲୀନନାନାଵିଧଵାସନାଭିଃ ॥ 98॥
କର୍ତ୍ରାଦିଭାଵଂ ପ୍ରତିପଦ୍ଯ ରାଜତେ
ଯତ୍ର ସ୍ଵଯଂ ଭାତି ହ୍ଯଯଂ ପରାତ୍ମା । (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଵଯଞ୍ଜ୍ଯୋତିରଯଂ)
ଧୀମାତ୍ରକୋପାଧିରଶେଷସାକ୍ଷୀ
ନ ଲିପ୍ଯତେ ତତ୍କୃତକର୍ମଲେଶୈଃ । କର୍ମଲେପୈଃ
ଯସ୍ମାଦସଙ୍ଗସ୍ତତ ଏଵ କର୍ମଭିଃ
ନ ଲିପ୍ଯତେ କିଞ୍ଚିଦୁପାଧିନା କୃତୈଃ ॥ 99॥
ସର୍ଵଵ୍ଯାପୃତିକରଣଂ ଲିଙ୍ଗମିଦଂ ସ୍ଯାଚ୍ଚିଦାତ୍ମନଃ ପୁଂସଃ ।
ଵାସ୍ଯାଦିକମିଵ ତକ୍ଷ୍ଣସ୍ତେନୈଵାତ୍ମା ଭଵତ୍ଯସଙ୍ଗୋଽଯମ୍ ॥ 100॥
ଅନ୍ଧତ୍ଵମନ୍ଦତ୍ଵପଟୁତ୍ଵଧର୍ମାଃ
ସୌଗୁଣ୍ଯଵୈଗୁଣ୍ଯଵଶାଦ୍ଧି ଚକ୍ଷୁଷଃ ।
ବାଧିର୍ଯମୂକତ୍ଵମୁଖାସ୍ତଥୈଵ
ଶ୍ରୋତ୍ରାଦିଧର୍ମା ନ ତୁ ଵେତ୍ତୁରାତ୍ମନଃ ॥ 101॥
ଉଚ୍ଛ୍ଵାସନିଃଶ୍ଵାସଵିଜୃମ୍ଭଣକ୍ଷୁ-
ତ୍ପ୍ରସ୍ଯନ୍ଦନାଦ୍ଯୁତ୍କ୍ରମଣାଦିକାଃ କ୍ରିଯାଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରସ୍ପନ୍ଦନାଦ୍ଯ୍)
ପ୍ରାଣାଦିକର୍ମାଣି ଵଦନ୍ତି ତଜ୍ଞାଃ (ପାଠଭେଦଃ - ତଜ୍ଜ୍ଞାଃ)
ପ୍ରାଣସ୍ଯ ଧର୍ମାଵଶନାପିପାସେ ॥ 102॥
ଅନ୍ତଃକରଣମେତେଷୁ ଚକ୍ଷୁରାଦିଷୁ ଵର୍ଷ୍ମଣି ।
ଅହମିତ୍ଯଭିମାନେନ ତିଷ୍ଠତ୍ଯାଭାସତେଜସା ॥ 103॥
ଅହଙ୍କାରଃ ସ ଵିଜ୍ଞେଯଃ କର୍ତା ଭୋକ୍ତାଭିମାନ୍ଯଯମ୍ ।
ସତ୍ତ୍ଵାଦିଗୁଣଯୋଗେନ ଚାଵସ୍ଥାତ୍ରଯମଶ୍ନୁତେ ॥ 104॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଯୋଗେନାଵସ୍ଥାତ୍ରିତଯମ୍ଶ୍ନୁତେ)
ଵିଷଯାଣାମାନୁକୂଲ୍ଯେ ସୁଖୀ ଦୁଃଖୀ ଵିପର୍ଯଯେ ।
ସୁଖଂ ଦୁଃଖଂ ଚ ତଦ୍ଧର୍ମଃ ସଦାନନ୍ଦସ୍ଯ ନାତ୍ମନଃ ॥ 105॥
ଆତ୍ମାର୍ଥତ୍ଵେନ ହି ପ୍ରେଯାନ୍ଵିଷଯୋ ନ ସ୍ଵତଃ ପ୍ରିଯଃ ।
ସ୍ଵତ ଏଵ ହି ସର୍ଵେଷାମାତ୍ମା ପ୍ରିଯତମୋ ଯତଃ ।
ତତ ଆତ୍ମା ସଦାନନ୍ଦୋ ନାସ୍ଯ ଦୁଃଖଂ କଦାଚନ ॥ 106॥
ଯତ୍ସୁଷୁପ୍ତୌ ନିର୍ଵିଷଯ ଆତ୍ମାନନ୍ଦୋଽନୁଭୂଯତେ ।
ଶ୍ରୁତିଃ ପ୍ରତ୍ଯକ୍ଷମୈତିହ୍ଯମନୁମାନଂ ଚ ଜାଗ୍ରତି ॥ 107॥
ଅଵ୍ଯକ୍ତନାମ୍ନୀ ପରମେଶଶକ୍ତିଃ
ଅନାଦ୍ଯଵିଦ୍ଯା ତ୍ରିଗୁଣାତ୍ମିକା ପରା ।
କାର୍ଯାନୁମେଯା ସୁଧିଯୈଵ ମାଯା
ଯଯା ଜଗତ୍ସର୍ଵମିଦଂ ପ୍ରସୂଯତେ ॥ 108॥
ସନ୍ନାପ୍ଯସନ୍ନାପ୍ଯୁଭଯାତ୍ମିକା ନୋ
ଭିନ୍ନାପ୍ଯଭିନ୍ନାପ୍ଯୁଭଯାତ୍ମିକା ନୋ ।
ସାଙ୍ଗାପ୍ଯନଙ୍ଗା ହ୍ଯୁଭଯାତ୍ମିକା ନୋ (ପାଠଭେଦଃ - ଅନଙ୍ଗାପ୍ଯୁଭଯାତ୍ମିକା)
ମହାଦ୍ଭୁତାଽନିର୍ଵଚନୀଯରୂପା ॥ 109॥
ଶୁଦ୍ଧାଦ୍ଵଯବ୍ରହ୍ମଵିବୋଧନାଶ୍ଯା
ସର୍ପଭ୍ରମୋ ରଜ୍ଜୁଵିଵେକତୋ ଯଥା ।
ରଜସ୍ତମଃସତ୍ତ୍ଵମିତି ପ୍ରସିଦ୍ଧା
ଗୁଣାସ୍ତଦୀଯାଃ ପ୍ରଥିତୈଃ ସ୍ଵକାର୍ଯୈଃ ॥ 110॥
ଵିକ୍ଷେପଶକ୍ତୀ ରଜସଃ କ୍ରିଯାତ୍ମିକା
ଯତଃ ପ୍ରଵୃତ୍ତିଃ ପ୍ରସୃତା ପୁରାଣୀ ।
ରାଗାଦଯୋଽସ୍ଯାଃ ପ୍ରଭଵନ୍ତି ନିତ୍ଯଂ
ଦୁଃଖାଦଯୋ ଯେ ମନସୋ ଵିକାରାଃ ॥ 111॥
କାମଃ କ୍ରୋଧୋ ଲୋଭଦମ୍ଭାଦ୍ଯସୂଯା (ପାଠଭେଦଃ - ଲୋଭଦମ୍ଭାଭ୍ଯସୂଯା)
ଅହଙ୍କାରେର୍ଷ୍ଯାମତ୍ସରାଦ୍ଯାସ୍ତୁ ଘୋରାଃ ।
ଧର୍ମା ଏତେ ରାଜସାଃ ପୁମ୍ପ୍ରଵୃତ୍ତି-
ର୍ଯସ୍ମାଦେଷା ତଦ୍ରଜୋ ବନ୍ଧହେତୁଃ ॥ 112॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଯସ୍ମାଦେତତ୍ତଦ୍ରଜୋ)
ଏଷାଽଽଵୃତିର୍ନାମ ତମୋଗୁଣସ୍ଯ
ଶକ୍ତିର୍ମଯା ଵସ୍ତ୍ଵଵଭାସତେଽନ୍ଯଥା । ଶକ୍ତିର୍ଯଯା
ସୈଷା ନିଦାନଂ ପୁରୁଷସ୍ଯ ସଂସୃତେଃ
ଵିକ୍ଷେପଶକ୍ତେଃ ପ୍ରଵଣସ୍ଯ ହେତୁଃ ॥ 113॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରସରସ୍ଯ)
ପ୍ରଜ୍ଞାଵାନପି ପଣ୍ଡିତୋଽପି ଚତୁରୋଽପ୍ଯତ୍ଯନ୍ତସୂକ୍ଷ୍ମାତ୍ମଦୃଗ୍- (ପାଠଭେଦଃ - ସୂକ୍ଷ୍ମାର୍ଥଦୃଗ୍)
ଵ୍ଯାଲୀଢସ୍ତମସା ନ ଵେତ୍ତି ବହୁଧା ସମ୍ବୋଧିତୋଽପି ସ୍ଫୁଟମ୍ ।
ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯାରୋପିତମେଵ ସାଧୁ କଲଯତ୍ଯାଲମ୍ବତେ ତଦ୍ଗୁଣାନ୍
ହନ୍ତାସୌ ପ୍ରବଲା ଦୁରନ୍ତତମସଃ ଶକ୍ତିର୍ମହତ୍ଯାଵୃତିଃ ॥ 114॥
ଅଭାଵନା ଵା ଵିପରୀତଭାଵନାଽ- (ପାଠଭେଦଃ - ଵିପରୀତଭାଵନା)
ସମ୍ଭାଵନା ଵିପ୍ରତିପତ୍ତିରସ୍ଯାଃ ।
ସଂସର୍ଗଯୁକ୍ତଂ ନ ଵିମୁଞ୍ଚତି ଧ୍ରୁଵଂ
ଵିକ୍ଷେପଶକ୍ତିଃ କ୍ଷପଯତ୍ଯଜସ୍ରମ୍ ॥ 115॥
ଅଜ୍ଞାନମାଲସ୍ଯଜଡତ୍ଵନିଦ୍ରା-
ପ୍ରମାଦମୂଢତ୍ଵମୁଖାସ୍ତମୋଗୁଣାଃ ।
ଏତୈଃ ପ୍ରଯୁକ୍ତୋ ନ ହି ଵେତ୍ତି କିଞ୍ଚିତ୍
ନିଦ୍ରାଲୁଵତ୍ସ୍ତମ୍ଭଵଦେଵ ତିଷ୍ଠତି ॥ 116॥
ସତ୍ତ୍ଵଂ ଵିଶୁଦ୍ଧଂ ଜଲଵତ୍ତଥାପି
ତାଭ୍ଯାଂ ମିଲିତ୍ଵା ସରଣାଯ କଲ୍ପତେ ।
ଯତ୍ରାତ୍ମବିମ୍ବଃ ପ୍ରତିବିମ୍ବିତଃ ସନ୍
ପ୍ରକାଶଯତ୍ଯର୍କ ଇଵାଖିଲଂ ଜଡମ୍ ॥ 117॥
ମିଶ୍ରସ୍ଯ ସତ୍ତ୍ଵସ୍ଯ ଭଵନ୍ତି ଧର୍ମାଃ
ତ୍ଵମାନିତାଦ୍ଯା ନିଯମା ଯମାଦ୍ଯାଃ ।
ଶ୍ରଦ୍ଧା ଚ ଭକ୍ତିଶ୍ଚ ମୁମୁକ୍ଷୁତା ଚ
ଦୈଵୀ ଚ ସମ୍ପତ୍ତିରସନ୍ନିଵୃତ୍ତିଃ ॥ 118॥
ଵିଶୁଦ୍ଧସତ୍ତ୍ଵସ୍ଯ ଗୁଣାଃ ପ୍ରସାଦଃ
ସ୍ଵାତ୍ମାନୁଭୂତିଃ ପରମା ପ୍ରଶାନ୍ତିଃ ।
ତୃପ୍ତିଃ ପ୍ରହର୍ଷଃ ପରମାତ୍ମନିଷ୍ଠା
ଯଯା ସଦାନନ୍ଦରସଂ ସମୃଚ୍ଛତି ॥ 119॥
ଅଵ୍ଯକ୍ତମେତତ୍ତ୍ରିଗୁଣୈର୍ନିରୁକ୍ତଂ
ତତ୍କାରଣଂ ନାମ ଶରୀରମାତ୍ମନଃ ।
ସୁଷୁପ୍ତିରେତସ୍ଯ ଵିଭକ୍ତ୍ଯଵସ୍ଥା
ପ୍ରଲୀନସର୍ଵେନ୍ଦ୍ରିଯବୁଦ୍ଧିଵୃତ୍ତିଃ ॥ 120॥
ସର୍ଵପ୍ରକାରପ୍ରମିତିପ୍ରଶାନ୍ତିଃ
ବୀଜାତ୍ମନାଵସ୍ଥିତିରେଵ ବୁଦ୍ଧେଃ ।
ସୁଷୁପ୍ତିରେତସ୍ଯ କିଲ ପ୍ରତୀତିଃ (ପାଠଭେଦଃ - ସୁଷୁପ୍ତିରତ୍ରାସ୍ଯ)
କିଞ୍ଚିନ୍ନ ଵେଦ୍ମୀତି ଜଗତ୍ପ୍ରସିଦ୍ଧେଃ ॥ 121॥
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯପ୍ରାଣମନୋଽହମାଦଯଃ
ସର୍ଵେ ଵିକାରା ଵିଷଯାଃ ସୁଖାଦଯଃ ।
ଵ୍ଯୋମାଦିଭୂତାନ୍ଯଖିଲଂ ଚ ଵିଶ୍ଵଂ
ଅଵ୍ଯକ୍ତପର୍ଯନ୍ତମିଦଂ ହ୍ଯନାତ୍ମା ॥ 122॥
ମାଯା ମାଯାକାର୍ଯଂ ସର୍ଵଂ ମହଦାଦିଦେହପର୍ଯନ୍ତମ୍ ।
ଅସଦିଦମନାତ୍ମତତ୍ତ୍ଵଂ ଵିଦ୍ଧି ତ୍ଵଂ ମରୁମରୀଚିକାକଲ୍ପମ୍ ॥ 123॥
ଅଥ ତେ ସମ୍ପ୍ରଵକ୍ଷ୍ଯାମି ସ୍ଵରୂପଂ ପରମାତ୍ମନଃ ।
ଯଦ୍ଵିଜ୍ଞାଯ ନରୋ ବନ୍ଧାନ୍ମୁକ୍ତଃ କୈଵଲ୍ଯମଶ୍ନୁତେ ॥ 124॥
ଅସ୍ତି କଶ୍ଚିତ୍ସ୍ଵଯଂ ନିତ୍ଯମହମ୍ପ୍ରତ୍ଯଯଲମ୍ବନଃ ।
ଅଵସ୍ଥାତ୍ରଯସାକ୍ଷୀ ସନ୍ପଞ୍ଚକୋଶଵିଲକ୍ଷଣଃ ॥ 125॥
ଯୋ ଵିଜାନାତି ସକଲଂ ଜାଗ୍ରତ୍ସ୍ଵପ୍ନସୁଷୁପ୍ତିଷୁ ।
ବୁଦ୍ଧିତଦ୍ଵୃତ୍ତିସଦ୍ଭାଵମଭାଵମହମିତ୍ଯଯମ୍ ॥ 126॥
ଯଃ ପଶ୍ଯତି ସ୍ଵଯଂ ସର୍ଵଂ ଯଂ ନ ପଶ୍ଯତି କଶ୍ଚନ । (ପାଠଭେଦଃ - କିଞ୍ଚନ)
ଯଶ୍ଚେତଯତି ବୁଦ୍ଧ୍ଯାଦି ନ ତଦ୍ଯଂ ଚେତଯତ୍ଯଯମ୍ ॥ 127॥
ଯେନ ଵିଶ୍ଵମିଦଂ ଵ୍ଯାପ୍ତଂ ଯଂ ନ ଵ୍ଯାପ୍ନୋତି କିଞ୍ଚନ ।
ଆଭାରୂପମିଦଂ ସର୍ଵଂ ଯଂ ଭାନ୍ତମନୁଭାତ୍ଯଯମ୍ ॥ 128॥
ଯସ୍ଯ ସନ୍ନିଧିମାତ୍ରେଣ ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯମନୋଧିଯଃ ।
ଵିଷଯେଷୁ ସ୍ଵକୀଯେଷୁ ଵର୍ତନ୍ତେ ପ୍ରେରିତା ଇଵ ॥ 129॥
ଅହଙ୍କାରାଦିଦେହାନ୍ତା ଵିଷଯାଶ୍ଚ ସୁଖାଦଯଃ ।
ଵେଦ୍ଯନ୍ତେ ଘଟଵଦ୍ଯେନ ନିତ୍ଯବୋଧସ୍ଵରୂପିଣା ॥ 130॥
ଏଷୋଽନ୍ତରାତ୍ମା ପୁରୁଷଃ ପୁରାଣୋ
ନିରନ୍ତରାଖଣ୍ଡସୁଖାନୁଭୂତିଃ ।
ସଦୈକରୂପଃ ପ୍ରତିବୋଧମାତ୍ରୋ
ଯେନେଷିତା ଵାଗସଵଶ୍ଚରନ୍ତି ॥ 131॥
ଅତ୍ରୈଵ ସତ୍ତ୍ଵାତ୍ମନି ଧୀଗୁହାଯାଂ
ଅଵ୍ଯାକୃତାକାଶ ଉଶତ୍ପ୍ରକାଶଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଉରୁପ୍ରକାଶଃ)
ଆକାଶ ଉଚ୍ଚୈ ରଵିଵତ୍ପ୍ରକାଶତେ
ସ୍ଵତେଜସା ଵିଶ୍ଵମିଦଂ ପ୍ରକାଶଯନ୍ ॥ 132॥
ଜ୍ଞାତା ମନୋଽହଙ୍କୃତିଵିକ୍ରିଯାଣାଂ
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯପ୍ରାଣକୃତକ୍ରିଯାଣାମ୍ ।
ଅଯୋଽଗ୍ନିଵତ୍ତାନନୁଵର୍ତମାନୋ
ନ ଚେଷ୍ଟତେ ନୋ ଵିକରୋତି କିଞ୍ଚନ ॥ 133॥
ନ ଜାଯତେ ନୋ ମ୍ରିଯତେ ନ ଵର୍ଧତେ
ନ କ୍ଷୀଯତେ ନୋ ଵିକରୋତି ନିତ୍ଯଃ ।
ଵିଲୀଯମାନେଽପି ଵପୁଷ୍ଯମୁଷ୍ମି-
ନ୍ନ ଲୀଯତେ କୁମ୍ଭ ଇଵାମ୍ବରଂ ସ୍ଵଯମ୍ ॥ 134॥
ପ୍ରକୃତିଵିକୃତିଭିନ୍ନଃ ଶୁଦ୍ଧବୋଧସ୍ଵଭାଵଃ
ସଦସଦିଦମଶେଷଂ ଭାସଯନ୍ନିର୍ଵିଶେଷଃ ।
ଵିଲସତି ପରମାତ୍ମା ଜାଗ୍ରଦାଦିଷ୍ଵଵସ୍ଥା-
ସ୍ଵହମହମିତି ସାକ୍ଷାତ୍ସାକ୍ଷିରୂପେଣ ବୁଦ୍ଧେଃ ॥ 135॥
ନିଯମିତମନସାମୁଂ ତ୍ଵଂ ସ୍ଵମାତ୍ମାନମାତ୍ମ-
ନ୍ଯଯମହମିତି ସାକ୍ଷାଦ୍ଵିଦ୍ଧି ବୁଦ୍ଧିପ୍ରସାଦାତ୍ ।
ଜନିମରଣତରଙ୍ଗାପାରସଂସାରସିନ୍ଧୁଂ
ପ୍ରତର ଭଵ କୃତାର୍ଥୋ ବ୍ରହ୍ମରୂପେଣ ସଂସ୍ଥଃ ॥ 136॥
ଅତ୍ରାନାତ୍ମନ୍ଯହମିତି ମତିର୍ବନ୍ଧ ଏଷୋଽସ୍ଯ ପୁଂସଃ
ପ୍ରାପ୍ତୋଽଜ୍ଞାନାଜ୍ଜନନମରଣକ୍ଲେଶସମ୍ପାତହେତୁଃ ।
ଯେନୈଵାଯଂ ଵପୁରିଦମସତ୍ସତ୍ଯମିତ୍ଯାତ୍ମବୁଦ୍ଧ୍ଯା
ପୁଷ୍ଯତ୍ଯୁକ୍ଷତ୍ଯଵତି ଵିଷଯୈସ୍ତନ୍ତୁଭିଃ କୋଶକୃଦ୍ଵତ୍ ॥ 137॥
ଅତସ୍ମିଂସ୍ତଦ୍ବୁଦ୍ଧିଃ ପ୍ରଭଵତି ଵିମୂଢସ୍ଯ ତମସା
ଵିଵେକାଭାଵାଦ୍ଵୈ ସ୍ଫୁରତି ଭୁଜଗେ ରଜ୍ଜୁଧିଷଣା ।
ତତୋଽନର୍ଥଵ୍ରାତୋ ନିପତତି ସମାଦାତୁରଧିକଃ
ତତୋ ଯୋଽସଦ୍ଗ୍ରାହଃ ସ ହି ଭଵତି ବନ୍ଧଃ ଶଋଣୁ ସଖେ ॥ 138॥
ଅଖଣ୍ଡନିତ୍ଯାଦ୍ଵଯବୋଧଶକ୍ତ୍ଯା
ସ୍ଫୁରନ୍ତମାତ୍ମାନମନନ୍ତଵୈଭଵମ୍ ।
ସମାଵୃଣୋତ୍ଯାଵୃତିଶକ୍ତିରେଷା
ତମୋମଯୀ ରାହୁରିଵାର୍କବିମ୍ବମ୍ ॥ 139॥
ତିରୋଭୂତେ ସ୍ଵାତ୍ମନ୍ଯମଲତରତେଜୋଵତି ପୁମାନ୍
ଅନାତ୍ମାନଂ ମୋହାଦହମିତି ଶରୀରଂ କଲଯତି ।
ତତଃ କାମକ୍ରୋଧପ୍ରଭୃତିଭିରମୁଂ ବନ୍ଧନଗୁଣୈଃ (ପାଠଭେଦଃ - ବନ୍ଧକଗୁଣୈଃ)
ପରଂ ଵିକ୍ଷେପାଖ୍ଯା ରଜସ ଉରୁଶକ୍ତିର୍ଵ୍ଯଥଯତି ॥ 140॥
ମହାମୋହଗ୍ରାହଗ୍ରସନଗଲିତାତ୍ମାଵଗମନୋ
ଧିଯୋ ନାନାଵସ୍ଥାଂ ସ୍ଵଯମଭିନଯଂସ୍ତଦ୍ଗୁଣତଯା । (ପାଠଭେଦଃ - ନାନାଵସ୍ଥାଃ)
ଅପାରେ ସଂସାରେ ଵିଷଯଵିଷପୂରେ ଜଲନିଧୌ
ନିମଜ୍ଯୋନ୍ମଜ୍ଯାଯଂ ଭ୍ରମତି କୁମତିଃ କୁତ୍ସିତଗତିଃ ॥ 141॥
ଭାନୁପ୍ରଭାସଞ୍ଜନିତାଭ୍ରପଙ୍କ୍ତିଃ
ଭାନୁଂ ତିରୋଧାଯ ଵିଜୃମ୍ଭତେ ଯଥା ।
ଆତ୍ମୋଦିତାହଙ୍କୃତିରାତ୍ମତତ୍ତ୍ଵଂ
ତଥା ତିରୋଧାଯ ଵିଜୃମ୍ଭତେ ସ୍ଵଯମ୍ ॥ 142॥
କଵଲିତଦିନନାଥେ ଦୁର୍ଦିନେ ସାନ୍ଦ୍ରମେଘୈଃ
ଵ୍ଯଥଯତି ହିମଝଞ୍ଝାଵାଯୁରୁଗ୍ରୋ ଯଥୈତାନ୍ ।
ଅଵିରତତମସାଽଽତ୍ମନ୍ଯାଵୃତେ ମୂଢବୁଦ୍ଧିଂ
କ୍ଷପଯତି ବହୁଦୁଃଖୈସ୍ତୀଵ୍ରଵିକ୍ଷେପଶକ୍ତିଃ ॥ 143॥
ଏତାଭ୍ଯାମେଵ ଶକ୍ତିଭ୍ଯାଂ ବନ୍ଧଃ ପୁଂସଃ ସମାଗତଃ ।
ଯାଭ୍ଯାଂ ଵିମୋହିତୋ ଦେହଂ ମତ୍ଵାଽଽତ୍ମାନଂ ଭ୍ରମତ୍ଯଯମ୍ ॥ 144॥
ବୀଜଂ ସଂସୃତିଭୂମିଜସ୍ଯ ତୁ ତମୋ ଦେହାତ୍ମଧୀରଙ୍କୁରୋ
ରାଗଃ ପଲ୍ଲଵମମ୍ବୁ କର୍ମ ତୁ ଵପୁଃ ସ୍କନ୍ଧୋଽସଵଃ ଶାଖିକାଃ ।
ଅଗ୍ରାଣୀନ୍ଦ୍ରିଯସଂହତିଶ୍ଚ ଵିଷଯାଃ ପୁଷ୍ପାଣି ଦୁଃଖଂ ଫଲଂ
ନାନାକର୍ମସମୁଦ୍ଭଵଂ ବହୁଵିଧଂ ଭୋକ୍ତାତ୍ର ଜୀଵଃ ଖଗଃ ॥ 145॥
ଅଜ୍ଞାନମୂଲୋଽଯମନାତ୍ମବନ୍ଧୋ
ନୈସର୍ଗିକୋଽନାଦିରନନ୍ତ ଈରିତଃ ।
ଜନ୍ମାପ୍ଯଯଵ୍ଯାଧିଜରାଦିଦୁଃଖ-
ପ୍ରଵାହପାତଂ ଜନଯତ୍ଯମୁଷ୍ଯ ॥ 146॥
ନାସ୍ତ୍ରୈର୍ନ ଶସ୍ତ୍ରୈରନିଲେନ ଵହ୍ନିନା
ଛେତ୍ତୁଂ ନ ଶକ୍ଯୋ ନ ଚ କର୍ମକୋଟିଭିଃ ।
ଵିଵେକଵିଜ୍ଞାନମହାସିନା ଵିନା
ଧାତୁଃ ପ୍ରସାଦେନ ଶିତେନ ମଞ୍ଜୁନା ॥ 147॥
ଶ୍ରୁତିପ୍ରମାଣୈକମତେଃ ସ୍ଵଧର୍ମ
ନିଷ୍ଠା ତଯୈଵାତ୍ମଵିଶୁଦ୍ଧିରସ୍ଯ ।
ଵିଶୁଦ୍ଧବୁଦ୍ଧେଃ ପରମାତ୍ମଵେଦନଂ
ତେନୈଵ ସଂସାରସମୂଲନାଶଃ ॥ 148॥
କୋଶୈରନ୍ନମଯାଦ୍ଯୈଃ ପଞ୍ଚଭିରାତ୍ମା ନ ସଂଵୃତୋ ଭାତି ।
ନିଜଶକ୍ତିସମୁତ୍ପନ୍ନୈଃ ଶୈଵାଲପଟଲୈରିଵାମ୍ବୁ ଵାପୀସ୍ଥମ୍ ॥ 149॥
ତଚ୍ଛୈଵାଲାପନଯେ ସମ୍ଯକ୍ ସଲିଲଂ ପ୍ରତୀଯତେ ଶୁଦ୍ଧମ୍ ।
ତୃଷ୍ଣାସନ୍ତାପହରଂ ସଦ୍ଯଃ ସୌଖ୍ଯପ୍ରଦଂ ପରଂ ପୁଂସଃ ॥ 150॥
ପଞ୍ଚାନାମପି କୋଶାନାମପଵାଦେ ଵିଭାତ୍ଯଯଂ ଶୁଦ୍ଧଃ ।
ନିତ୍ଯାନନ୍ଦୈକରସଃ ପ୍ରତ୍ଯଗ୍ରୂପଃ ପରଃ ସ୍ଵଯଞ୍ଜ୍ଯୋତିଃ ॥ 151॥
ଆତ୍ମାନାତ୍ମଵିଵେକଃ କର୍ତଵ୍ଯୋ ବନ୍ଧମୁକ୍ତଯେ ଵିଦୁଷା ।
ତେନୈଵାନନ୍ଦୀ ଭଵତି ସ୍ଵଂ ଵିଜ୍ଞାଯ ସଚ୍ଚିଦାନନ୍ଦମ୍ ॥ 152॥
ମୁଞ୍ଜାଦିଷୀକାମିଵ ଦୃଶ୍ଯଵର୍ଗାତ୍
ପ୍ରତ୍ଯଞ୍ଚମାତ୍ମାନମସଙ୍ଗମକ୍ରିଯମ୍ ।
ଵିଵିଚ୍ଯ ତତ୍ର ପ୍ରଵିଲାପ୍ଯ ସର୍ଵଂ
ତଦାତ୍ମନା ତିଷ୍ଠତି ଯଃ ସ ମୁକ୍ତଃ ॥ 153॥
ଦେହୋଽଯମନ୍ନଭଵନୋଽନ୍ନମଯସ୍ତୁ କୋଶ- (ପାଠଭେଦଃ - କୋଶୋ)
ଶ୍ଚାନ୍ନେନ ଜୀଵତି ଵିନଶ୍ଯତି ତଦ୍ଵିହୀନଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ହ୍ଯନ୍ନେନ)
ତ୍ଵକ୍ଚର୍ମମାଂସରୁଧିରାସ୍ଥିପୁରୀଷରାଶି-
ର୍ନାଯଂ ସ୍ଵଯଂ ଭଵିତୁମର୍ହତି ନିତ୍ଯଶୁଦ୍ଧଃ ॥ 154॥
ପୂର୍ଵଂ ଜନେରଧିମୃତେରପି ନାଯମସ୍ତି (ପାଠଭେଦଃ - ଜନେରପିମୃତେରଥ)
ଜାତକ୍ଷଣଃ କ୍ଷଣଗୁଣୋଽନିଯତସ୍ଵଭାଵଃ ।
ନୈକୋ ଜଡଶ୍ଚ ଘଟଵତ୍ପରିଦୃଶ୍ଯମାନଃ
ସ୍ଵାତ୍ମା କଥଂ ଭଵତି ଭାଵଵିକାରଵେତ୍ତା ॥ 155॥
ପାଣିପାଦାଦିମାନ୍ଦେହୋ ନାତ୍ମା ଵ୍ଯଙ୍ଗେଽପି ଜୀଵନାତ୍ ।
ତତ୍ତଚ୍ଛକ୍ତେରନାଶାଚ୍ଚ ନ ନିଯମ୍ଯୋ ନିଯାମକଃ ॥ 156॥
ଦେହତଦ୍ଧର୍ମତତ୍କର୍ମତଦଵସ୍ଥାଦିସାକ୍ଷିଣଃ ।
ସତ ଏଵ ସ୍ଵତଃସିଦ୍ଧଂ ତଦ୍ଵୈଲକ୍ଷଣ୍ଯମାତ୍ମନଃ ॥ 157॥
ଶଲ୍ଯରାଶିର୍ମାଂସଲିପ୍ତୋ ମଲପୂର୍ଣୋଽତିକଶ୍ମଲଃ ।
କଥଂ ଭଵେଦଯଂ ଵେତ୍ତା ସ୍ଵଯମେତଦ୍ଵିଲକ୍ଷଣଃ ॥ 158॥
ତ୍ଵଙ୍ମାଂସମେଦୋଽସ୍ଥିପୁରୀଷରାଶା-
ଵହମ୍ମତିଂ ମୂଢଜନଃ କରୋତି ।
ଵିଲକ୍ଷଣଂ ଵେତ୍ତି ଵିଚାରଶୀଲୋ
ନିଜସ୍ଵରୂପଂ ପରମାର୍ଥଭୂତମ୍ ॥ 159॥
ଦେହୋଽହମିତ୍ଯେଵ ଜଡସ୍ଯ ବୁଦ୍ଧିଃ
ଦେହେ ଚ ଜୀଵେ ଵିଦୁଷସ୍ତ୍ଵହନ୍ଧୀଃ ।
ଵିଵେକଵିଜ୍ଞାନଵତୋ ମହାତ୍ମନୋ
ବ୍ରହ୍ମାହମିତ୍ଯେଵ ମତିଃ ସଦାତ୍ମନି ॥ 160॥
ଅତ୍ରାତ୍ମବୁଦ୍ଧିଂ ତ୍ଯଜ ମୂଢବୁଦ୍ଧେ
ତ୍ଵଙ୍ମାଂସମେଦୋଽସ୍ଥିପୁରୀଷରାଶୌ ।
ସର୍ଵାତ୍ମନି ବ୍ରହ୍ମଣି ନିର୍ଵିକଲ୍ପେ
କୁରୁଷ୍ଵ ଶାନ୍ତିଂ ପରମାଂ ଭଜସ୍ଵ ॥ 161॥
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯାଦାଵସତି ଭ୍ରମୋଦିତାଂ
ଵିଦ୍ଵାନହନ୍ତାଂ ନ ଜହାତି ଯାଵତ୍ ।
ତାଵନ୍ନ ତସ୍ଯାସ୍ତି ଵିମୁକ୍ତିଵାର୍ତା-
ପ୍ଯସ୍ତ୍ଵେଷ ଵେଦାନ୍ତନଯାନ୍ତଦର୍ଶୀ ॥ 162॥
ଛାଯାଶରୀରେ ପ୍ରତିବିମ୍ବଗାତ୍ରେ
ଯତ୍ସ୍ଵପ୍ନଦେହେ ହୃଦି କଲ୍ପିତାଙ୍ଗେ ।
ଯଥାତ୍ମବୁଦ୍ଧିସ୍ତଵ ନାସ୍ତି କାଚି-
ଜ୍ଜୀଵଚ୍ଛରୀରେ ଚ ତଥୈଵ ମାଽସ୍ତୁ ॥ 163॥
ଦେହାତ୍ମଧୀରେଵ ନୃଣାମସଦ୍ଧିଯାଂ
ଜନ୍ମାଦିଦୁଃଖପ୍ରଭଵସ୍ଯ ବୀଜମ୍ ।
ଯତସ୍ତତସ୍ତ୍ଵଂ ଜହି ତାଂ ପ୍ରଯତ୍ନାତ୍
ତ୍ଯକ୍ତେ ତୁ ଚିତ୍ତେ ନ ପୁନର୍ଭଵାଶା ॥ 164॥
କର୍ମେନ୍ଦ୍ରିଯୈଃ ପଞ୍ଚଭିରଞ୍ଚିତୋଽଯଂ
ପ୍ରାଣୋ ଭଵେତ୍ପ୍ରାଣମଯସ୍ତୁ କୋଶଃ ॥
ଯେନାତ୍ମଵାନନ୍ନମଯୋଽନୁପୂର୍ଣଃ
ପ୍ରଵର୍ତତେଽସୌ ସକଲକ୍ରିଯାସୁ ॥ 165॥
ନୈଵାତ୍ମାପି ପ୍ରାଣମଯୋ ଵାଯୁଵିକାରୋ (ପାଠଭେଦଃ - ନୈଵାତ୍ମାଯଂ)
ଗନ୍ତାଽଽଗନ୍ତା ଵାଯୁଵଦନ୍ତର୍ବହିରେଷଃ ।
ଯସ୍ମାତ୍କିଞ୍ଚିତ୍କ୍ଵାପି ନ ଵେତ୍ତୀଷ୍ଟମନିଷ୍ଟଂ
ସ୍ଵଂ ଵାନ୍ଯଂ ଵା କିଞ୍ଚନ ନିତ୍ଯଂ ପରତନ୍ତ୍ରଃ ॥ 166॥
ଜ୍ଞାନେନ୍ଦ୍ରିଯାଣି ଚ ମନଶ୍ଚ ମନୋମଯଃ ସ୍ଯାତ୍
କୋଶୋ ମମାହମିତି ଵସ୍ତୁଵିକଲ୍ପହେତୁଃ ।
ସଞ୍ଜ୍ଞାଦିଭେଦକଲନାକଲିତୋ ବଲୀଯାଂ-
ସ୍ତତ୍ପୂର୍ଵକୋଶମଭିପୂର୍ଯ ଵିଜୃମ୍ଭତେ ଯଃ ॥ 167॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଅନୁପୂର୍ଯ)
ପଞ୍ଚେନ୍ଦ୍ରିଯୈଃ ପଞ୍ଚଭିରେଵ ହୋତୃଭିଃ
ପ୍ରଚୀଯମାନୋ ଵିଷଯାଜ୍ଯଧାରଯା ।
ଜାଜ୍ଵଲ୍ଯମାନୋ ବହୁଵାସନେନ୍ଧନୈଃ
ମନୋମଯାଗ୍ନିର୍ଦହତି ପ୍ରପଞ୍ଚମ୍ ॥ 168॥ (ପାଠଭେଦଃ - ମନୋମଯୋଽଗ୍ନିର୍ଦହତି)
ନ ହ୍ଯସ୍ତ୍ଯଵିଦ୍ଯା ମନସୋଽତିରିକ୍ତା
ମନୋ ହ୍ଯଵିଦ୍ଯା ଭଵବନ୍ଧହେତୁଃ ।
ତସ୍ମିନ୍ଵିନଷ୍ଟେ ସକଲଂ ଵିନଷ୍ଟଂ
ଵିଜୃମ୍ଭିତେଽସ୍ମିନ୍ସକଲଂ ଵିଜୃମ୍ଭତେ ॥ 169॥
ସ୍ଵପ୍ନେଽର୍ଥଶୂନ୍ଯେ ସୃଜତି ସ୍ଵଶକ୍ତ୍ଯା
ଭୋକ୍ତ୍ରାଦିଵିଶ୍ଵଂ ମନ ଏଵ ସର୍ଵମ୍ ।
ତଥୈଵ ଜାଗ୍ରତ୍ଯପି ନୋ ଵିଶେଷଃ
ତତ୍ସର୍ଵମେତନ୍ମନସୋ ଵିଜୃମ୍ଭଣମ୍ ॥ 170॥
ସୁଷୁପ୍ତିକାଲେ ମନସି ପ୍ରଲୀନେ
ନୈଵାସ୍ତି କିଞ୍ଚିତ୍ସକଲପ୍ରସିଦ୍ଧେଃ ।
ଅତୋ ମନଃକଲ୍ପିତ ଏଵ ପୁଂସଃ
ସଂସାର ଏତସ୍ଯ ନ ଵସ୍ତୁତୋଽସ୍ତି ॥ 171॥
ଵାଯୁନାଽଽନୀଯତେ ମେଘଃ ପୁନସ୍ତେନୈଵ ନୀଯତେ । (ପାଠଭେଦଃ - ଵାଯୁନା ନୀଯତେ ମେଘଃ ପୁନସ୍ତେନୈଵ ଲୀଯତେ)
ମନସା କଲ୍ପ୍ଯତେ ବନ୍ଧୋ ମୋକ୍ଷସ୍ତେନୈଵ କଲ୍ପ୍ଯତେ ॥ 172॥
ଦେହାଦିସର୍ଵଵିଷଯେ ପରିକଲ୍ପ୍ଯ ରାଗଂ
ବଧ୍ନାତି ତେନ ପୁରୁଷଂ ପଶୁଵଦ୍ଗୁଣେନ ।
ଵୈରସ୍ଯମତ୍ର ଵିଷଵତ୍ ସୁଵିଧାଯ ପଶ୍ଚାଦ୍
ଏନଂ ଵିମୋଚଯତି ତନ୍ମନ ଏଵ ବନ୍ଧାତ୍ ॥ 173॥
ତସ୍ମାନ୍ମନଃ କାରଣମସ୍ଯ ଜନ୍ତୋଃ
ବନ୍ଧସ୍ଯ ମୋକ୍ଷସ୍ଯ ଚ ଵା ଵିଧାନେ ।
ବନ୍ଧସ୍ଯ ହେତୁର୍ମଲିନଂ ରଜୋଗୁଣୈଃ
ମୋକ୍ଷସ୍ଯ ଶୁଦ୍ଧଂ ଵିରଜସ୍ତମସ୍କମ୍ ॥ 174॥
ଵିଵେକଵୈରାଗ୍ଯଗୁଣାତିରେକା-
ଚ୍ଛୁଦ୍ଧତ୍ଵମାସାଦ୍ଯ ମନୋ ଵିମୁକ୍ତ୍ଯୈ ।
ଭଵତ୍ଯତୋ ବୁଦ୍ଧିମତୋ ମୁମୁକ୍ଷୋ-
ସ୍ତାଭ୍ଯାଂ ଦୃଢାଭ୍ଯାଂ ଭଵିତଵ୍ଯମଗ୍ରେ ॥ 175॥
ମନୋ ନାମ ମହାଵ୍ଯାଘ୍ରୋ ଵିଷଯାରଣ୍ଯଭୂମିଷୁ ।
ଚରତ୍ଯତ୍ର ନ ଗଚ୍ଛନ୍ତୁ ସାଧଵୋ ଯେ ମୁମୁକ୍ଷଵଃ ॥ 176॥
ମନଃ ପ୍ରସୂତେ ଵିଷଯାନଶେଷାନ୍
ସ୍ଥୂଲାତ୍ମନା ସୂକ୍ଷ୍ମତଯା ଚ ଭୋକ୍ତୁଃ ।
ଶରୀରଵର୍ଣାଶ୍ରମଜାତିଭେଦାନ୍
ଗୁଣକ୍ରିଯାହେତୁଫଲାନି ନିତ୍ଯମ୍ ॥ 177॥
ଅସଙ୍ଗଚିଦ୍ରୂପମମୁଂ ଵିମୋହ୍ଯ
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯପ୍ରାଣଗୁଣୈର୍ନିବଦ୍ଧ୍ଯ ।
ଅହମ୍ମମେତି ଭ୍ରମଯତ୍ଯଜସ୍ରଂ
ମନଃ ସ୍ଵକୃତ୍ଯେଷୁ ଫଲୋପଭୁକ୍ତିଷୁ ॥ 178॥
ଅଧ୍ଯାସଦୋଷାତ୍ପୁରୁଷସ୍ଯ ସଂସୃତିଃ (ପାଠଭେଦଃ - ଅଧ୍ଯାସଯୋଗାତ୍)
ଅଧ୍ଯାସବନ୍ଧସ୍ତ୍ଵମୁନୈଵ କଲ୍ପିତଃ ।
ରଜସ୍ତମୋଦୋଷଵତୋଽଵିଵେକିନୋ
ଜନ୍ମାଦିଦୁଃଖସ୍ଯ ନିଦାନମେତତ୍ ॥ 179॥
ଅତଃ ପ୍ରାହୁର୍ମନୋଽଵିଦ୍ଯାଂ ପଣ୍ଡିତାସ୍ତତ୍ତ୍ଵଦର୍ଶିନଃ ।
ଯେନୈଵ ଭ୍ରାମ୍ଯତେ ଵିଶ୍ଵଂ ଵାଯୁନେଵାଭ୍ରମଣ୍ଡଲମ୍ ॥ 180॥
ତନ୍ମନଃଶୋଧନଂ କାର୍ଯଂ ପ୍ରଯତ୍ନେନ ମୁମୁକ୍ଷୁଣା ।
ଵିଶୁଦ୍ଧେ ସତି ଚୈତସ୍ମିନ୍ମୁକ୍ତିଃ କରଫଲାଯତେ ॥ 181॥
ମୋକ୍ଷୈକସକ୍ତ୍ଯା ଵିଷଯେଷୁ ରାଗଂ
ନିର୍ମୂଲ୍ଯ ସନ୍ନ୍ଯସ୍ଯ ଚ ସର୍ଵକର୍ମ ।
ସଚ୍ଛ୍ରଦ୍ଧଯା ଯଃ ଶ୍ରଵଣାଦିନିଷ୍ଠୋ
ରଜଃସ୍ଵଭାଵଂ ସ ଧୁନୋତି ବୁଦ୍ଧେଃ ॥ 182॥
ମନୋମଯୋ ନାପି ଭଵେତ୍ପରାତ୍ମା
ହ୍ଯାଦ୍ଯନ୍ତଵତ୍ତ୍ଵାତ୍ପରିଣାମିଭାଵାତ୍ ।
ଦୁଃଖାତ୍ମକତ୍ଵାଦ୍ଵିଷଯତ୍ଵହେତୋଃ
ଦ୍ରଷ୍ଟା ହି ଦୃଶ୍ଯାତ୍ମତଯା ନ ଦୃଷ୍ଟଃ ॥ 183॥
ବୁଦ୍ଧିର୍ବୁଦ୍ଧୀନ୍ଦ୍ରିଯୈଃ ସାର୍ଧଂ ସଵୃତ୍ତିଃ କର୍ତୃଲକ୍ଷଣଃ ।
ଵିଜ୍ଞାନମଯକୋଶଃ ସ୍ଯାତ୍ପୁଂସଃ ସଂସାରକାରଣମ୍ ॥ 184॥
ଅନୁଵ୍ରଜଚ୍ଚିତ୍ପ୍ରତିବିମ୍ବଶକ୍ତିଃ
ଵିଜ୍ଞାନସଞ୍ଜ୍ଞଃ ପ୍ରକୃତେର୍ଵିକାରଃ ।
ଜ୍ଞାନକ୍ରିଯାଵାନହମିତ୍ଯଜସ୍ରଂ
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯାଦିଷ୍ଵଭିମନ୍ଯତେ ଭୃଶମ୍ ॥ 185॥
ଅନାଦିକାଲୋଽଯମହଂସ୍ଵଭାଵୋ
ଜୀଵଃ ସମସ୍ତଵ୍ଯଵହାରଵୋଢା ।
କରୋତି କର୍ମାଣ୍ଯପି ପୂର୍ଵଵାସନଃ (ପାଠଭେଦଃ - କର୍ମାଣ୍ଯନୁ)
ପୁଣ୍ଯାନ୍ଯପୁଣ୍ଯାନି ଚ ତତ୍ଫଲାନି ॥ 186॥
ଭୁଙ୍କ୍ତେ ଵିଚିତ୍ରାସ୍ଵପି ଯୋନିଷୁ ଵ୍ରଜ-
ନ୍ନାଯାତି ନିର୍ଯାତ୍ଯଧ ଊର୍ଧ୍ଵମେଷଃ ।
ଅସ୍ଯୈଵ ଵିଜ୍ଞାନମଯସ୍ଯ ଜାଗ୍ରତ୍-
ସ୍ଵପ୍ନାଦ୍ଯଵସ୍ଥାଃ ସୁଖଦୁଃଖଭୋଗଃ ॥ 187॥
ଦେହାଦିନିଷ୍ଠାଶ୍ରମଧର୍ମକର୍ମ-
ଗୁଣାଭିମାନଃ ସତତଂ ମମେତି ।
ଵିଜ୍ଞାନକୋଶୋଽଯମତିପ୍ରକାଶଃ
ପ୍ରକୃଷ୍ଟସାନ୍ନିଧ୍ଯଵଶାତ୍ପରାତ୍ମନଃ ।
ଅତୋ ଭଵତ୍ଯେଷ ଉପାଧିରସ୍ଯ
ଯଦାତ୍ମଧୀଃ ସଂସରତି ଭ୍ରମେଣ ॥ 188॥
ଯୋଽଯଂ ଵିଜ୍ଞାନମଯଃ ପ୍ରାଣେଷୁ ହୃଦି ସ୍ଫୁରତ୍ଯଯଂ ଜ୍ଯୋତିଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଫୁରତ୍ସ୍ଵଯଞ୍ଜ୍ଯୋତିଃ)
କୂଟସ୍ଥଃ ସନ୍ନାତ୍ମା କର୍ତା ଭୋକ୍ତା ଭଵତ୍ଯୁପାଧିସ୍ଥଃ ॥ 189॥
ସ୍ଵଯଂ ପରିଚ୍ଛେଦମୁପେତ୍ଯ ବୁଦ୍ଧେଃ
ତାଦାତ୍ମ୍ଯଦୋଷେଣ ପରଂ ମୃଷାତ୍ମନଃ ।
ସର୍ଵାତ୍ମକଃ ସନ୍ନପି ଵୀକ୍ଷତେ ସ୍ଵଯଂ
ସ୍ଵତଃ ପୃଥକ୍ତ୍ଵେନ ମୃଦୋ ଘଟାନିଵ ॥ 190॥
ଉପାଧିସମ୍ବନ୍ଧଵଶାତ୍ପରାତ୍ମା
ହ୍ଯୁପାଧିଧର୍ମାନନୁଭାତି ତଦ୍ଗୁଣଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଽପ୍ଯୁପାଧି)
ଅଯୋଵିକାରାନଵିକାରିଵହ୍ନିଵତ୍
ସଦୈକରୂପୋଽପି ପରଃ ସ୍ଵଭାଵାତ୍ ॥ 191॥
ଶିଷ୍ଯ ଉଵାଚ ।
ଭ୍ରମେଣାପ୍ଯନ୍ଯଥା ଵାଽସ୍ତୁ ଜୀଵଭାଵଃ ପରାତ୍ମନଃ ।
ତଦୁପାଧେରନାଦିତ୍ଵାନ୍ନାନାଦେର୍ନାଶ ଇଷ୍ଯତେ ॥ 192॥
ଅତୋଽସ୍ଯ ଜୀଵଭାଵୋଽପି ନିତ୍ଯା ଭଵତି ସଂସୃତିଃ ।
ନ ନିଵର୍ତେତ ତନ୍ମୋକ୍ଷଃ କଥଂ ମେ ଶ୍ରୀଗୁରୋ ଵଦ ॥ 193॥
ଶ୍ରୀଗୁରୁରୁଵାଚ ।
ସମ୍ଯକ୍ପୃଷ୍ଟଂ ତ୍ଵଯା ଵିଦ୍ଵନ୍ସାଵଧାନେନ ତଚ୍ଛୃଣୁ ।
ପ୍ରାମାଣିକୀ ନ ଭଵତି ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯା ମୋହିତକଲ୍ପନା ॥ 194॥
ଭ୍ରାନ୍ତିଂ ଵିନା ତ୍ଵସଙ୍ଗସ୍ଯ ନିଷ୍କ୍ରିଯସ୍ଯ ନିରାକୃତେଃ ।
ନ ଘଟେତାର୍ଥସମ୍ବନ୍ଧୋ ନଭସୋ ନୀଲତାଦିଵତ୍ ॥ 195॥
ସ୍ଵସ୍ଯ ଦ୍ରଷ୍ଟୁର୍ନିର୍ଗୁଣସ୍ଯାକ୍ରିଯସ୍ଯ
ପ୍ରତ୍ଯଗ୍ବୋଧାନନ୍ଦରୂପସ୍ଯ ବୁଦ୍ଧେଃ ।
ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯା ପ୍ରାପ୍ତୋ ଜୀଵଭାଵୋ ନ ସତ୍ଯୋ
ମୋହାପାଯେ ନାସ୍ତ୍ଯଵସ୍ତୁସ୍ଵଭାଵାତ୍ ॥ 196॥
ଯାଵଦ୍ଭ୍ରାନ୍ତିସ୍ତାଵଦେଵାସ୍ଯ ସତ୍ତା
ମିଥ୍ଯାଜ୍ଞାନୋଜ୍ଜୃମ୍ଭିତସ୍ଯ ପ୍ରମାଦାତ୍ ।
ରଜ୍ଜ୍ଵାଂ ସର୍ପୋ ଭ୍ରାନ୍ତିକାଲୀନ ଏଵ
ଭ୍ରାନ୍ତେର୍ନାଶେ ନୈଵ ସର୍ପୋଽପି ତଦ୍ଵତ୍ ॥ 197॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସର୍ପୋଽସ୍ତି)
ଅନାଦିତ୍ଵମଵିଦ୍ଯାଯାଃ କାର୍ଯସ୍ଯାପି ତଥେଷ୍ଯତେ ।
ଉତ୍ପନ୍ନାଯାଂ ତୁ ଵିଦ୍ଯାଯାମାଵିଦ୍ଯକମନାଦ୍ଯପି ॥ 198॥
ପ୍ରବୋଧେ ସ୍ଵପ୍ନଵତ୍ସର୍ଵଂ ସହମୂଲଂ ଵିନଶ୍ଯତି ।
ଅନାଦ୍ଯପୀଦଂ ନୋ ନିତ୍ଯଂ ପ୍ରାଗଭାଵ ଇଵ ସ୍ଫୁଟମ୍ ॥ 199॥
ଅନାଦେରପି ଵିଧ୍ଵଂସଃ ପ୍ରାଗଭାଵସ୍ଯ ଵୀକ୍ଷିତଃ ।
ଯଦ୍ବୁଦ୍ଧ୍ଯୁପାଧିସମ୍ବନ୍ଧାତ୍ପରିକଲ୍ପିତମାତ୍ମନି ॥ 200॥
ଜୀଵତ୍ଵଂ ନ ତତୋଽନ୍ଯସ୍ତୁ ସ୍ଵରୂପେଣ ଵିଲକ୍ଷଣଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ତତୋଽନ୍ଯତ୍ତୁ)
ସମ୍ବନ୍ଧସ୍ତ୍ଵାତ୍ମନୋ ବୁଦ୍ଧ୍ଯା ମିଥ୍ଯାଜ୍ଞାନପୁରଃସରଃ ॥ 201॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସମ୍ବନ୍ଧଃ ସ୍ଵାତ୍ମନୋ)
ଵିନିଵୃତ୍ତିର୍ଭଵେତ୍ତସ୍ଯ ସମ୍ଯଗ୍ଜ୍ଞାନେନ ନାନ୍ଯଥା ।
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମୈକତ୍ଵଵିଜ୍ଞାନଂ ସମ୍ଯଗ୍ଜ୍ଞାନଂ ଶ୍ରୁତେର୍ମତମ୍ ॥ 202॥
ତଦାତ୍ମାନାତ୍ମନୋଃ ସମ୍ଯଗ୍ଵିଵେକେନୈଵ ସିଧ୍ଯତି ।
ତତୋ ଵିଵେକଃ କର୍ତଵ୍ଯଃ ପ୍ରତ୍ଯଗାତ୍ମସଦାତ୍ମନୋଃ ॥ 203॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରତ୍ଯଗାତ୍ମାସଦାତ୍ମନୋଃ)
ଜଲଂ ପଙ୍କଵଦତ୍ଯନ୍ତଂ ପଙ୍କାପାଯେ ଜଲଂ ସ୍ଫୁଟମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ପଙ୍କଵଦସ୍ପଷ୍ଟଂ)
ଯଥା ଭାତି ତଥାତ୍ମାପି ଦୋଷାଭାଵେ ସ୍ଫୁଟପ୍ରଭଃ ॥ 204॥
ଅସନ୍ନିଵୃତ୍ତୌ ତୁ ସଦାତ୍ମନା ସ୍ଫୁଟଂ
ପ୍ରତୀତିରେତସ୍ଯ ଭଵେତ୍ପ୍ରତୀଚଃ ।
ତତୋ ନିରାସଃ କରଣୀଯ ଏଵ
ସଦାତ୍ମନଃ ସାଧ୍ଵହମାଦିଵସ୍ତୁନଃ ॥ 205॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଅସଦାତ୍ମନଃ)
ଅତୋ ନାଯଂ ପରାତ୍ମା ସ୍ଯାଦ୍ଵିଜ୍ଞାନମଯଶବ୍ଦଭାକ୍ ।
ଵିକାରିତ୍ଵାଜ୍ଜଡତ୍ଵାଚ୍ଚ ପରିଚ୍ଛିନ୍ନତ୍ଵହେତୁତଃ ।
ଦୃଶ୍ଯତ୍ଵାଦ୍ଵ୍ଯଭିଚାରିତ୍ଵାନ୍ନାନିତ୍ଯୋ ନିତ୍ଯ ଇଷ୍ଯତେ ॥ 206॥
ଆନନ୍ଦପ୍ରତିବିମ୍ବଚୁମ୍ବିତତନୁର୍ଵୃତ୍ତିସ୍ତମୋଜୃମ୍ଭିତା
ସ୍ଯାଦାନନ୍ଦମଯଃ ପ୍ରିଯାଦିଗୁଣକଃ ସ୍ଵେଷ୍ଟାର୍ଥଲାଭୋଦଯଃ ।
ପୁଣ୍ଯସ୍ଯାନୁଭଵେ ଵିଭାତି କୃତିନାମାନନ୍ଦରୂପଃ ସ୍ଵଯଂ
ସର୍ଵୋ ନନ୍ଦତି ଯତ୍ର ସାଧୁ ତନୁଭୃନ୍ମାତ୍ରଃ ପ୍ରଯତ୍ନଂ ଵିନା ॥ 207॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଭୂତ୍ଵା ନନ୍ଦତି)
ଆନନ୍ଦମଯକୋଶସ୍ଯ ସୁଷୁପ୍ତୌ ସ୍ଫୂର୍ତିରୁତ୍କଟା ।
ସ୍ଵପ୍ନଜାଗରଯୋରୀଷଦିଷ୍ଟସନ୍ଦର୍ଶନାଦିନା ॥ 208॥
ନୈଵାଯମାନନ୍ଦମଯଃ ପରାତ୍ମା
ସୋପାଧିକତ୍ଵାତ୍ପ୍ରକୃତେର୍ଵିକାରାତ୍ ।
କାର୍ଯତ୍ଵହେତୋଃ ସୁକୃତକ୍ରିଯାଯା
ଵିକାରସଙ୍ଘାତସମାହିତତ୍ଵାତ୍ ॥ 209॥
ପଞ୍ଚାନାମପି କୋଶାନାଂ ନିଷେଧେ ଯୁକ୍ତିତଃ ଶ୍ରୁତେଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଯୁକ୍ତିତଃ କୃତେ)
ତନ୍ନିଷେଧାଵଧି ସାକ୍ଷୀ ବୋଧରୂପୋଽଵଶିଷ୍ଯତେ ॥ 210॥ (ପାଠଭେଦଃ - ତନ୍ନିଷେଧାଵଧିଃ)
ଯୋଽଯମାତ୍ମା ସ୍ଵଯଞ୍ଜ୍ଯୋତିଃ ପଞ୍ଚକୋଶଵିଲକ୍ଷଣଃ ।
ଅଵସ୍ଥାତ୍ରଯସାକ୍ଷୀ ସନ୍ନିର୍ଵିକାରୋ ନିରଞ୍ଜନଃ ।
ସଦାନନ୍ଦଃ ସ ଵିଜ୍ଞେଯଃ ସ୍ଵାତ୍ମତ୍ଵେନ ଵିପଶ୍ଚିତା ॥ 211॥
ଶିଷ୍ଯ ଉଵାଚ ।
ମିଥ୍ଯାତ୍ଵେନ ନିଷିଦ୍ଧେଷୁ କୋଶେଷ୍ଵେତେଷୁ ପଞ୍ଚସୁ ।
ସର୍ଵାଭାଵଂ ଵିନା କିଞ୍ଚିନ୍ନ ପଶ୍ଯାମ୍ଯତ୍ର ହେ ଗୁରୋ ।
ଵିଜ୍ଞେଯଂ କିମୁ ଵସ୍ତ୍ଵସ୍ତି ସ୍ଵାତ୍ମନାଽଽତ୍ମଵିପଶ୍ଚିତା ॥ 212॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଵାତ୍ମନାତ୍ର ଵିପଶ୍ଚିତା)
ଶ୍ରୀଗୁରୁରୁଵାଚ ।
ସତ୍ଯମୁକ୍ତଂ ତ୍ଵଯା ଵିଦ୍ଵନ୍ନିପୁଣୋଽସି ଵିଚାରଣେ ।
ଅହମାଦିଵିକାରାସ୍ତେ ତଦଭାଵୋଽଯମପ୍ଯନୁ ॥ 213॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଽଯମପ୍ଯଥ)
ସର୍ଵେ ଯେନାନୁଭୂଯନ୍ତେ ଯଃ ସ୍ଵଯଂ ନାନୁଭୂଯତେ ।
ତମାତ୍ମାନଂ ଵେଦିତାରଂ ଵିଦ୍ଧି ବୁଦ୍ଧ୍ଯା ସୁସୂକ୍ଷ୍ମଯା ॥ 214॥
ତତ୍ସାକ୍ଷିକଂ ଭଵେତ୍ତତ୍ତଦ୍ଯଦ୍ଯଦ୍ଯେନାନୁଭୂଯତେ ।
କସ୍ଯାପ୍ଯନନୁଭୂତାର୍ଥେ ସାକ୍ଷିତ୍ଵଂ ନୋପଯୁଜ୍ଯତେ ॥ 215॥ (ପାଠଭେଦଃ - ନୋପପଦ୍ଯତେ)
ଅସୌ ସ୍ଵସାକ୍ଷିକୋ ଭାଵୋ ଯତଃ ସ୍ଵେନାନୁଭୂଯତେ ।
ଅତଃ ପରଂ ସ୍ଵଯଂ ସାକ୍ଷାତ୍ପ୍ରତ୍ଯଗାତ୍ମା ନ ଚେତରଃ ॥ 216॥
ଜାଗ୍ରତ୍ସ୍ଵପ୍ନସୁଷୁପ୍ତିଷୁ ସ୍ଫୁଟତରଂ ଯୋଽସୌ ସମୁଜ୍ଜୃମ୍ଭତେ
ପ୍ରତ୍ଯଗ୍ରୂପତଯା ସଦାହମହମିତ୍ଯନ୍ତଃ ସ୍ଫୁରନ୍ନୈକଧା । (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଫୁରନ୍ନେକଧା)
ନାନାକାରଵିକାରଭାଗିନ ଇମାନ୍ ପଶ୍ଯନ୍ନହନ୍ଧୀମୁଖାନ୍ (ପାଠଭେଦଃ - ଭାଜିନ)
ନିତ୍ଯାନନ୍ଦଚିଦାତ୍ମନା ସ୍ଫୁରତି ତଂ ଵିଦ୍ଧି ସ୍ଵମେତଂ ହୃଦି ॥ 217॥
ଘଟୋଦକେ ବିମ୍ବିତମର୍କବିମ୍ବ-
ମାଲୋକ୍ଯ ମୂଢୋ ରଵିମେଵ ମନ୍ଯତେ ।
ତଥା ଚିଦାଭାସମୁପାଧିସଂସ୍ଥଂ
ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯାହମିତ୍ଯେଵ ଜଡୋଽଭିମନ୍ଯତେ ॥ 218॥
ଘଟଂ ଜଲଂ ତଦ୍ଗତମର୍କବିମ୍ବଂ
ଵିହାଯ ସର୍ଵଂ ଵିନିରୀକ୍ଷ୍ଯତେଽର୍କଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଦିଵି ଵୀକ୍ଷ୍ଯତେଽର୍କଃ)
ତଟସ୍ଥ ଏତତ୍ତ୍ରିତଯାଵଭାସକଃ (ପାଠଭେଦଃ - ତଟସ୍ଥିତଃ ତତ୍ତ୍ରି)
ସ୍ଵଯମ୍ପ୍ରକାଶୋ ଵିଦୁଷା ଯଥା ତଥା ॥ 219॥
ଦେହଂ ଧିଯଂ ଚିତ୍ପ୍ରତିବିମ୍ବମେଵଂ (ପାଠଭେଦଃ - ଚିତ୍ପ୍ରତିବିମ୍ବମେତଂ)
ଵିସୃଜ୍ଯ ବୁଦ୍ଧୌ ନିହିତଂ ଗୁହାଯାମ୍ ।
ଦ୍ରଷ୍ଟାରମାତ୍ମାନମଖଣ୍ଡବୋଧଂ
ସର୍ଵପ୍ରକାଶଂ ସଦସଦ୍ଵିଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 220॥
ନିତ୍ଯଂ ଵିଭୁଂ ସର୍ଵଗତଂ ସୁସୂକ୍ଷ୍ମଂ
ଅନ୍ତର୍ବହିଃଶୂନ୍ଯମନନ୍ଯମାତ୍ମନଃ ।
ଵିଜ୍ଞାଯ ସମ୍ଯଙ୍ନିଜରୂପମେତତ୍
ପୁମାନ୍ ଵିପାପ୍ମା ଵିରଜୋ ଵିମୃତ୍ଯୁଃ ॥ 221॥
ଵିଶୋକ ଆନନ୍ଦଘନୋ ଵିପଶ୍ଚିତ୍
ସ୍ଵଯଂ କୁତଶ୍ଚିନ୍ନ ବିଭେତି କଶ୍ଚିତ୍ ।
ନାନ୍ଯୋଽସ୍ତି ପନ୍ଥା ଭଵବନ୍ଧମୁକ୍ତେଃ
ଵିନା ସ୍ଵତତ୍ତ୍ଵାଵଗମଂ ମୁମୁକ୍ଷୋଃ ॥ 222॥
ବ୍ରହ୍ମାଭିନ୍ନତ୍ଵଵିଜ୍ଞାନଂ ଭଵମୋକ୍ଷସ୍ଯ କାରଣମ୍ ।
ଯେନାଦ୍ଵିତୀଯମାନନ୍ଦଂ ବ୍ରହ୍ମ ସମ୍ପଦ୍ଯତେ ବୁଧୈଃ ॥ 223॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସମ୍ପଦ୍ଯତେ ବୁଧଃ)
ବ୍ରହ୍ମଭୂତସ୍ତୁ ସଂସୃତ୍ଯୈ ଵିଦ୍ଵାନ୍ନାଵର୍ତତେ ପୁନଃ ।
ଵିଜ୍ଞାତଵ୍ଯମତଃ ସମ୍ଯଗ୍ବ୍ରହ୍ମାଭିନ୍ନତ୍ଵମାତ୍ମନଃ ॥ 224॥
ସତ୍ଯଂ ଜ୍ଞାନମନନ୍ତଂ ବ୍ରହ୍ମ ଵିଶୁଦ୍ଧଂ ପରଂ ସ୍ଵତଃସିଦ୍ଧମ୍ ।
ନିତ୍ଯାନନ୍ଦୈକରସଂ ପ୍ରତ୍ଯଗଭିନ୍ନଂ ନିରନ୍ତରଂ ଜଯତି ॥ 225॥
ସଦିଦଂ ପରମାଦ୍ଵୈତଂ ସ୍ଵସ୍ମାଦନ୍ଯସ୍ଯ ଵସ୍ତୁନୋଽଭାଵାତ୍ ।
ନ ହ୍ଯନ୍ଯଦସ୍ତି କିଞ୍ଚିତ୍ ସମ୍ଯକ୍ ପରମାର୍ଥତତ୍ତ୍ଵବୋଧଦଶାଯାମ୍ ॥ 226॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପରତତ୍ତ୍ଵବୋଧସୁଦଶାଯାମ୍)
ଯଦିଦଂ ସକଲଂ ଵିଶ୍ଵଂ ନାନାରୂପଂ ପ୍ରତୀତମଜ୍ଞାନାତ୍ ।
ତତ୍ସର୍ଵଂ ବ୍ରହ୍ମୈଵ ପ୍ରତ୍ଯସ୍ତାଶେଷଭାଵନାଦୋଷମ୍ ॥ 227॥
ମୃତ୍କାର୍ଯଭୂତୋଽପି ମୃଦୋ ନ ଭିନ୍ନଃ
କୁମ୍ଭୋଽସ୍ତି ସର୍ଵତ୍ର ତୁ ମୃତ୍ସ୍ଵରୂପାତ୍ ।
ନ କୁମ୍ଭରୂପଂ ପୃଥଗସ୍ତି କୁମ୍ଭଃ
କୁତୋ ମୃଷା କଲ୍ପିତନାମମାତ୍ରଃ ॥ 228॥
କେନାପି ମୃଦ୍ଭିନ୍ନତଯା ସ୍ଵରୂପଂ
ଘଟସ୍ଯ ସନ୍ଦର୍ଶଯିତୁଂ ନ ଶକ୍ଯତେ ।
ଅତୋ ଘଟଃ କଲ୍ପିତ ଏଵ ମୋହା-
ନ୍ମୃଦେଵ ସତ୍ଯଂ ପରମାର୍ଥଭୂତମ୍ ॥ 229॥
ସଦ୍ବ୍ରହ୍ମକାର୍ଯଂ ସକଲଂ ସଦେଵଂ (ପାଠଭେଦଃ - ସଦୈଵ)
ତନ୍ମାତ୍ରମେତନ୍ନ ତତୋଽନ୍ଯଦସ୍ତି । (ପାଠଭେଦଃ - ସନ୍ମାତ୍ରମେତନ୍ନ)
ଅସ୍ତୀତି ଯୋ ଵକ୍ତି ନ ତସ୍ଯ ମୋହୋ
ଵିନିର୍ଗତୋ ନିଦ୍ରିତଵତ୍ପ୍ରଜଲ୍ପଃ ॥ 230॥
ବ୍ରହ୍ମୈଵେଦଂ ଵିଶ୍ଵମିତ୍ଯେଵ ଵାଣୀ
ଶ୍ରୌତୀ ବ୍ରୂତେଽଥର୍ଵନିଷ୍ଠା ଵରିଷ୍ଠା ।
ତସ୍ମାଦେତଦ୍ବ୍ରହ୍ମମାତ୍ରଂ ହି ଵିଶ୍ଵଂ
ନାଧିଷ୍ଠାନାଦ୍ଭିନ୍ନତାଽଽରୋପିତସ୍ଯ ॥ 231॥
ସତ୍ଯଂ ଯଦି ସ୍ଯାଜ୍ଜଗଦେତଦାତ୍ମନୋଽ
ନନ୍ତତ୍ତ୍ଵହାନିର୍ନିଗମାପ୍ରମାଣତା ।
ଅସତ୍ଯଵାଦିତ୍ଵମପୀଶିତୁଃ ସ୍ଯା-
ନ୍ନୈତତ୍ତ୍ରଯଂ ସାଧୁ ହିତଂ ମହାତ୍ମନାମ୍ ॥ 232॥
ଈଶ୍ଵରୋ ଵସ୍ତୁତତ୍ତ୍ଵଜ୍ଞୋ ନ ଚାହଂ ତେଷ୍ଵଵସ୍ଥିତଃ ।
ନ ଚ ମତ୍ସ୍ଥାନି ଭୂତାନୀତ୍ଯେଵମେଵ ଵ୍ଯଚୀକ୍ଲୃପତ୍ ॥ 233॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵ୍ଯଚୀକଥତ୍)
ଯଦି ସତ୍ଯଂ ଭଵେଦ୍ଵିଶ୍ଵଂ ସୁଷୁପ୍ତାଵୁପଲଭ୍ଯତାମ୍ ।
ଯନ୍ନୋପଲଭ୍ଯତେ କିଞ୍ଚିଦତୋଽସତ୍ସ୍ଵପ୍ନଵନ୍ମୃଷା ॥ 234॥
ଅତଃ ପୃଥଙ୍ନାସ୍ତି ଜଗତ୍ପରାତ୍ମନଃ
ପୃଥକ୍ପ୍ରତୀତିସ୍ତୁ ମୃଷା ଗୁଣାଦିଵତ୍ । ଗୁଣାହିଵତ୍
ଆରୋପିତସ୍ଯାସ୍ତି କିମର୍ଥଵତ୍ତାଽ-
ଧିଷ୍ଠାନମାଭାତି ତଥା ଭ୍ରମେଣ ॥ 235॥
ଭ୍ରାନ୍ତସ୍ଯ ଯଦ୍ଯଦ୍ଭ୍ରମତଃ ପ୍ରତୀତଂ
ବ୍ରହ୍ମୈଵ ତତ୍ତଦ୍ରଜତଂ ହି ଶୁକ୍ତିଃ ।
ଇଦନ୍ତଯା ବ୍ରହ୍ମ ସଦୈଵ ରୂପ୍ଯତେ (ପାଠଭେଦଃ - ସଦେଵ)
ତ୍ଵାରୋପିତଂ ବ୍ରହ୍ମଣି ନାମମାତ୍ରମ୍ ॥ 236॥
ଅତଃ ପରଂ ବ୍ରହ୍ମ ସଦଦ୍ଵିତୀଯଂ
ଵିଶୁଦ୍ଧଵିଜ୍ଞାନଘନଂ ନିରଞ୍ଜନମ୍ ।
ପ୍ରଶାନ୍ତମାଦ୍ଯନ୍ତଵିହୀନମକ୍ରିଯଂ
ନିରନ୍ତରାନନ୍ଦରସସ୍ଵରୂପମ୍ ॥ 237॥
ନିରସ୍ତମାଯାକୃତସର୍ଵଭେଦଂ
ନିତ୍ଯଂ ସୁଖଂ ନିଷ୍କଲମପ୍ରମେଯମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ନିତ୍ଯଂ ଧ୍ରୁଵଂ)
ଅରୂପମଵ୍ଯକ୍ତମନାଖ୍ଯମଵ୍ଯଯଂ
ଜ୍ଯୋତିଃ ସ୍ଵଯଂ କିଞ୍ଚିଦିଦଂ ଚକାସ୍ତି ॥ 238॥
ଜ୍ଞାତୃଜ୍ଞେଯଜ୍ଞାନଶୂନ୍ଯମନନ୍ତଂ ନିର୍ଵିକଲ୍ପକମ୍ ।
କେଵଲାଖଣ୍ଡଚିନ୍ମାତ୍ରଂ ପରଂ ତତ୍ତ୍ଵଂ ଵିଦୁର୍ବୁଧାଃ ॥ 239॥
ଅହେଯମନୁପାଦେଯଂ ମନୋଵାଚାମଗୋଚରମ୍ ।
ଅପ୍ରମେଯମନାଦ୍ଯନ୍ତଂ ବ୍ରହ୍ମ ପୂର୍ଣମହଂ ମହଃ ॥ 240॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପୂର୍ଣଂ ମହନ୍ମହଃ)
ତତ୍ତ୍ଵମ୍ପଦାଭ୍ଯାମଭିଧୀଯମାନଯୋଃ
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମନୋଃ ଶୋଧିତଯୋର୍ଯଦୀତ୍ଥମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ଶୋଧିତଯୋର୍ଯଦିତ୍ଥମ୍)
ଶ୍ରୁତ୍ଯା ତଯୋସ୍ତତ୍ତ୍ଵମସୀତି ସମ୍ଯଗ୍
ଏକତ୍ଵମେଵ ପ୍ରତିପାଦ୍ଯତେ ମୁହୁଃ ॥ 241-
ଏକ୍ଯଂ ତଯୋର୍ଲକ୍ଷିତଯୋର୍ନ ଵାଚ୍ଯଯୋଃ
ନିଗଦ୍ଯତେଽନ୍ଯୋନ୍ଯଵିରୁଦ୍ଧଧର୍ମିଣୋଃ ।
ଖଦ୍ଯୋତଭାନ୍ଵୋରିଵ ରାଜଭୃତ୍ଯଯୋଃ
କୂପାମ୍ବୁରାଶ୍ଯୋଃ ପରମାଣୁମେର୍ଵୋଃ ॥ 242॥
ତଯୋର୍ଵିରୋଧୋଽଯମୁପାଧିକଲ୍ପିତୋ
ନ ଵାସ୍ତଵଃ କଶ୍ଚିଦୁପାଧିରେଷଃ ।
ଈଶସ୍ଯ ମାଯା ମହଦାଦିକାରଣଂ
ଜୀଵସ୍ଯ କାର୍ଯଂ ଶଋଣୁ ପଞ୍ଚକୋଶମ୍ ॥ 243॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପଞ୍ଚକୋଶାଃ)
ଏତାଵୁପାଧୀ ପରଜୀଵଯୋସ୍ତଯୋଃ
ସମ୍ଯଙ୍ନିରାସେ ନ ପରୋ ନ ଜୀଵଃ ।
ରାଜ୍ଯଂ ନରେନ୍ଦ୍ରସ୍ଯ ଭଟସ୍ଯ ଖେଟକ୍-
ସ୍ତଯୋରପୋହେ ନ ଭଟୋ ନ ରାଜା ॥ 244॥
ଅଥାତ ଆଦେଶ ଇତି ଶ୍ରୁତିଃ ସ୍ଵଯଂ
ନିଷେଧତି ବ୍ରହ୍ମଣି କଲ୍ପିତଂ ଦ୍ଵଯମ୍ ।
ଶ୍ରୁତିପ୍ରମାଣାନୁଗୃହୀତବୋଧା- (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରମାଣାନୁଗୃହୀତଯୁକ୍ତ୍ଯା)
ତ୍ତଯୋର୍ନିରାସଃ କରଣୀଯ ଏଵ ॥ 245॥
ନେଦଂ ନେଦଂ କଲ୍ପିତତ୍ଵାନ୍ନ ସତ୍ଯଂ
ରଜ୍ଜୁଦୃଷ୍ଟଵ୍ଯାଲଵତ୍ସ୍ଵପ୍ନଵଚ୍ଚ । (ପାଠଭେଦଃ - ରଜ୍ଜୌ)
ଇତ୍ଥଂ ଦୃଶ୍ଯଂ ସାଧୁଯୁକ୍ତ୍ଯା ଵ୍ଯପୋହ୍ଯ
ଜ୍ଞେଯଃ ପଶ୍ଚାଦେକଭାଵସ୍ତଯୋର୍ଯଃ ॥ 246॥
ତତସ୍ତୁ ତୌ ଲକ୍ଷଣଯା ସୁଲକ୍ଷ୍ଯୌ
ତଯୋରଖଣ୍ଡୈକରସତ୍ଵସିଦ୍ଧଯେ ।
ନାଲଂ ଜହତ୍ଯା ନ ତଥାଽଜହତ୍ଯା
କିନ୍ତୂଭଯାର୍ଥାତ୍ମିକଯୈଵ ଭାଵ୍ଯମ୍ ॥ 247॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଭଯାର୍ଥୈକତଯୈଵ)
ସ ଦେଵଦତ୍ତୋଽଯମିତୀହ ଚୈକତା
ଵିରୁଦ୍ଧଧର୍ମାଂଶମପାସ୍ଯ କଥ୍ଯତେ ।
ଯଥା ତଥା ତତ୍ତ୍ଵମସୀତିଵାକ୍ଯେ
ଵିରୁଦ୍ଧଧର୍ମାନୁଭଯତ୍ର ହିତ୍ଵା ॥ 248॥
ସଂଲକ୍ଷ୍ଯ ଚିନ୍ମାତ୍ରତଯା ସଦାତ୍ମନୋଃ
ଅଖଣ୍ଡଭାଵଃ ପରିଚୀଯତେ ବୁଧୈଃ ।
ଏଵଂ ମହାଵାକ୍ଯଶତେନ କଥ୍ଯତେ
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମନୋରୈକ୍ଯମଖଣ୍ଡଭାଵଃ ॥ 249॥
ଅସ୍ଥୂଲମିତ୍ଯେତଦସନ୍ନିରସ୍ଯ
ସିଦ୍ଧଂ ସ୍ଵତୋ ଵ୍ଯୋମଵଦପ୍ରତର୍କ୍ଯମ୍ ।
ଅତୋ ମୃଷାମାତ୍ରମିଦଂ ପ୍ରତୀତଂ
ଜହୀହି ଯତ୍ସ୍ଵାତ୍ମତଯା ଗୃହୀତମ୍ ।
ବ୍ରହ୍ମାହମିତ୍ଯେଵ ଵିଶୁଦ୍ଧବୁଦ୍ଧ୍ଯା
ଵିଦ୍ଧି ସ୍ଵମାତ୍ମାନମଖଣ୍ଡବୋଧମ୍ ॥ 250॥
ମୃତ୍କାର୍ଯଂ ସକଲଂ ଘଟାଦି ସତତଂ ମୃନ୍ମାତ୍ରମେଵାହିତଂ (ପାଠଭେଦଃ - ମୃନ୍ମାତ୍ରମେଵାଭିତଃ)
ତଦ୍ଵତ୍ସଜ୍ଜନିତଂ ସଦାତ୍ମକମିଦଂ ସନ୍ମାତ୍ରମେଵାଖିଲମ୍ ।
ଯସ୍ମାନ୍ନାସ୍ତି ସତଃ ପରଂ କିମପି ତତ୍ସତ୍ଯଂ ସ ଆତ୍ମା ସ୍ଵଯଂ
ତସ୍ମାତ୍ତତ୍ତ୍ଵମସି ପ୍ରଶାନ୍ତମମଲଂ ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵଯଂ ଯତ୍ପରମ୍ ॥ 251॥
ନିଦ୍ରାକଲ୍ପିତଦେଶକାଲଵିଷଯଜ୍ଞାତ୍ରାଦି ସର୍ଵଂ ଯଥା
ମିଥ୍ଯା ତଦ୍ଵଦିହାପି ଜାଗ୍ରତି ଜଗତ୍ସ୍ଵାଜ୍ଞାନକାର୍ଯତ୍ଵତଃ ।
ଯସ୍ମାଦେଵମିଦଂ ଶରୀରକରଣପ୍ରାଣାହମାଦ୍ଯପ୍ଯସତ୍
ତସ୍ମାତ୍ତତ୍ତ୍ଵମସି ପ୍ରଶାନ୍ତମମଲଂ ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵଯଂ ଯତ୍ପରମ୍ ॥ 252॥
ଯତ୍ର ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯା କଲ୍ପିତଂ ତଦ୍ଵିଵେକେ (ପାଠଭେଦଃ - ଯଦ୍ଵିଵେକେ)
ତତ୍ତନ୍ମାତ୍ରଂ ନୈଵ ତସ୍ମାଦ୍ଵିଭିନ୍ନମ୍ ।
ସ୍ଵପ୍ନେ ନଷ୍ଟଂ ସ୍ଵପ୍ନଵିଶ୍ଵଂ ଵିଚିତ୍ରଂ
ସ୍ଵସ୍ମାଦ୍ଭିନ୍ନଂ କିନ୍ନୁ ଦୃଷ୍ଟଂ ପ୍ରବୋଧେ ॥ 253॥
ଜାତିନୀତିକୁଲଗୋତ୍ରଦୂରଗଂ
ନାମରୂପଗୁଣଦୋଷଵର୍ଜିତମ୍ ।
ଦେଶକାଲଵିଷଯାତିଵର୍ତି ଯଦ୍
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 254॥
ଯତ୍ପରଂ ସକଲଵାଗଗୋଚରଂ
ଗୋଚରଂ ଵିମଲବୋଧଚକ୍ଷୁଷଃ ।
ଶୁଦ୍ଧଚିଦ୍ଘନମନାଦି ଵସ୍ତୁ ଯଦ୍
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 255॥
ଷଡ୍ଭିରୂର୍ମିଭିରଯୋଗି ଯୋଗିହୃଦ୍-
ଭାଵିତଂ ନ କରଣୈର୍ଵିଭାଵିତମ୍ ।
ବୁଦ୍ଧ୍ଯଵେଦ୍ଯମନଵଦ୍ଯମସ୍ତି ଯଦ୍ (ପାଠଭେଦଃ - ଭୂତି ଯଦ୍)
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 256॥
ଭ୍ରାନ୍ତିକଲ୍ପିତଜଗତ୍କଲାଶ୍ରଯଂ
ସ୍ଵାଶ୍ରଯଂ ଚ ସଦସଦ୍ଵିଲକ୍ଷଣମ୍ ।
ନିଷ୍କଲଂ ନିରୁପମାନଵଦ୍ଧି ଯଦ୍ (ପାଠଭେଦଃ - ନିରୁପମାନମୃଦ୍ଧିମତ୍)
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 257॥
ଜନ୍ମଵୃଦ୍ଧିପରିଣତ୍ଯପକ୍ଷଯ-
ଵ୍ଯାଧିନାଶନଵିହୀନମଵ୍ଯଯମ୍ ।
ଵିଶ୍ଵସୃଷ୍ଟ୍ଯଵଵିଘାତକାରଣଂ (ପାଠଭେଦଃ - ଵନଘାତକାରଣଂ)
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 258॥
ଅସ୍ତଭେଦମନପାସ୍ତଲକ୍ଷଣଂ
ନିସ୍ତରଙ୍ଗଜଲରାଶିନିଶ୍ଚଲମ୍ ।
ନିତ୍ଯମୁକ୍ତମଵିଭକ୍ତମୂର୍ତି ଯଦ୍
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 259॥
ଏକମେଵ ସଦନେକକାରଣଂ
କାରଣାନ୍ତରନିରାସ୍ଯକାରଣମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ସକାରଣମ୍)
କାର୍ଯକାରଣଵିଲକ୍ଷଣଂ ସ୍ଵଯଂ
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 260॥
ନିର୍ଵିକଲ୍ପକମନଲ୍ପମକ୍ଷରଂ
ଯତ୍କ୍ଷରାକ୍ଷରଵିଲକ୍ଷଣଂ ପରମ୍ ।
ନିତ୍ଯମଵ୍ଯଯସୁଖଂ ନିରଞ୍ଜନଂ
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 261॥
ଯଦ୍ଵିଭାତି ସଦନେକଧା ଭ୍ରମା-
ନ୍ନାମରୂପଗୁଣଵିକ୍ରିଯାତ୍ମନା ।
ହେମଵତ୍ସ୍ଵଯମଵିକ୍ରିଯଂ ସଦା
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 262॥
ଯଚ୍ଚକାସ୍ତ୍ଯନପରଂ ପରାତ୍ପରଂ
ପ୍ରତ୍ଯଗେକରସମାତ୍ମଲକ୍ଷଣମ୍ ।
ସତ୍ଯଚିତ୍ସୁଖମନନ୍ତମଵ୍ଯଯଂ
ବ୍ରହ୍ମ ତତ୍ତ୍ଵମସି ଭାଵଯାତ୍ମନି ॥ 263॥
ଉକ୍ତମର୍ଥମିମମାତ୍ମନି ସ୍ଵଯଂ
ଭାଵଯେତ୍ପ୍ରଥିତଯୁକ୍ତିଭିର୍ଧିଯା । (ପାଠଭେଦଃ - ଭାଵଯ ପ୍ରଥିତ)
ସଂଶଯାଦିରହିତଂ କରାମ୍ବୁଵତ୍
ତେନ ତତ୍ତ୍ଵନିଗମୋ ଭଵିଷ୍ଯତି ॥ 264॥
ସମ୍ବୋଧମାତ୍ରଂ ପରିଶୁଦ୍ଧତତ୍ତ୍ଵଂ (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଵଂ ବୋଧମାତ୍ରଂ)
ଵିଜ୍ଞାଯ ସଙ୍ଘେ ନୃପଵଚ୍ଚ ସୈନ୍ଯେ ।
ତଦାଶ୍ରଯଃ ସ୍ଵାତ୍ମନି ସର୍ଵଦା ସ୍ଥିତୋ (ପାଠଭେଦଃ - ତଦାତ୍ମନୈଵାତ୍ମନି)
ଵିଲାପଯ ବ୍ରହ୍ମଣି ଵିଶ୍ଵଜାତମ୍ ॥ 265॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଦୃଶ୍ଯଜାତମ୍)
ବୁଦ୍ଧୌ ଗୁହାଯାଂ ସଦସଦ୍ଵିଲକ୍ଷଣଂ
ବ୍ରହ୍ମାସ୍ତି ସତ୍ଯଂ ପରମଦ୍ଵିତୀଯମ୍ ।
ତଦାତ୍ମନା ଯୋଽତ୍ର ଵସେଦ୍ଗୁହାଯାଂ
ପୁନର୍ନ ତସ୍ଯାଙ୍ଗଗୁହାପ୍ରଵେଶଃ ॥ 266॥
ଜ୍ଞାତେ ଵସ୍ତୁନ୍ଯପି ବଲଵତୀ ଵାସନାଽନାଦିରେଷା
କର୍ତା ଭୋକ୍ତାପ୍ଯହମିତି ଦୃଢା ଯାଽସ୍ଯ ସଂସାରହେତୁଃ ।
ପ୍ରତ୍ଯଗ୍ଦୃଷ୍ଟ୍ଯାଽଽତ୍ମନି ନିଵସତା ସାପନେଯା ପ୍ରଯତ୍ନା-
ନ୍ମୁକ୍ତିଂ ପ୍ରାହୁସ୍ତଦିହ ମୁନଯୋ ଵାସନାତାନଵଂ ଯତ୍ ॥ 267॥
ଅହଂ ମମେତି ଯୋ ଭାଵୋ ଦେହାକ୍ଷାଦାଵନାତ୍ମନି ।
ଅଧ୍ଯାସୋଽଯଂ ନିରସ୍ତଵ୍ଯୋ ଵିଦୁଷା ସ୍ଵାତ୍ମନିଷ୍ଠଯା ॥ 268॥
ଜ୍ଞାତ୍ଵା ସ୍ଵଂ ପ୍ରତ୍ଯଗାତ୍ମାନଂ ବୁଦ୍ଧିତଦ୍ଵୃତ୍ତିସାକ୍ଷିଣମ୍ ।
ସୋଽହମିତ୍ଯେଵ ସଦ୍ଵୃତ୍ତ୍ଯାଽନାତ୍ମନ୍ଯାତ୍ମମତିଂ ଜହି ॥ 269॥
ଲୋକାନୁଵର୍ତନଂ ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ଦେହାନୁଵର୍ତନମ୍ ।
ଶାସ୍ତ୍ରାନୁଵର୍ତନଂ ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 270॥
ଲୋକଵାସନଯା ଜନ୍ତୋଃ ଶାସ୍ତ୍ରଵାସନଯାପି ଚ ।
271
ଦେହଵାସନଯା ଜ୍ଞାନଂ ଯଥାଵନ୍ନୈଵ ଜାଯତେ ॥ 271
ସଂସାରକାରାଗୃହମୋକ୍ଷମିଚ୍ଛୋ-
ରଯୋମଯଂ ପାଦନିବନ୍ଧଶଋଙ୍ଖଲମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ନିବଦ୍ଧ)
ଵଦନ୍ତି ତଜ୍ଜ୍ଞାଃ ପଟୁ ଵାସନାତ୍ରଯଂ
ଯୋଽସ୍ମାଦ୍ଵିମୁକ୍ତଃ ସମୁପୈତି ମୁକ୍ତିମ୍ ॥ 272॥
ଜଲାଦିସଂସର୍ଗଵଶାତ୍ପ୍ରଭୂତ- (ପାଠଭେଦଃ - ଜଲାଦିସମ୍ପର୍କଵଶାତ୍)
ଦୁର୍ଗନ୍ଧଧୂତାଽଗରୁଦିଵ୍ଯଵାସନା ।
ସଙ୍ଘର୍ଷଣେନୈଵ ଵିଭାତି ସମ୍ଯ-
ଗ୍ଵିଧୂଯମାନେ ସତି ବାହ୍ଯଗନ୍ଧେ ॥ 273॥
ଅନ୍ତଃଶ୍ରିତାନନ୍ତଦୁରନ୍ତଵାସନା-
ଧୂଲୀଵିଲିପ୍ତା ପରମାତ୍ମଵାସନା ।
ପ୍ରଜ୍ଞାତିସଙ୍ଘର୍ଷଣତୋ ଵିଶୁଦ୍ଧା
ପ୍ରତୀଯତେ ଚନ୍ଦନଗନ୍ଧଵତ୍ ସ୍ଫୁଟମ୍ ॥ 274॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଫୁଟା)
ଅନାତ୍ମଵାସନାଜାଲୈସ୍ତିରୋଭୂତାତ୍ମଵାସନା ।
ନିତ୍ଯାତ୍ମନିଷ୍ଠଯା ତେଷାଂ ନାଶେ ଭାତି ସ୍ଵଯଂ ସ୍ଫୁଟମ୍ ॥ 275॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଫୁଟା)
ଯଥା ଯଥା ପ୍ରତ୍ଯଗଵସ୍ଥିତଂ ମନଃ
ତଥା ତଥା ମୁଞ୍ଚତି ବାହ୍ଯଵାସନାମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ବାହ୍ଯଵାସନାଃ)
ନିଃଶେଷମୋକ୍ଷେ ସତି ଵାସନାନାଂ
ଆତ୍ମାନୁଭୂତିଃ ପ୍ରତିବନ୍ଧଶୂନ୍ଯା ॥ 276॥
ସ୍ଵାତ୍ମନ୍ଯେଵ ସଦା ସ୍ଥିତ୍ଵା ମନୋ ନଶ୍ଯତି ଯୋଗିନଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଥିତ୍ଯା)
ଵାସନାନାଂ କ୍ଷଯଶ୍ଚାତଃ ସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 277॥
ତମୋ ଦ୍ଵାଭ୍ଯାଂ ରଜଃ ସତ୍ତ୍ଵାତ୍ସତ୍ତ୍ଵଂ ଶୁଦ୍ଧେନ ନଶ୍ଯତି ।
ତସ୍ମାତ୍ସତ୍ତ୍ଵମଵଷ୍ଟଭ୍ଯ ସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 278॥
ପ୍ରାରବ୍ଧଂ ପୁଷ୍ଯତି ଵପୁରିତି ନିଶ୍ଚିତ୍ଯ ନିଶ୍ଚଲଃ ।
ଧୈର୍ଯମାଲମ୍ବ୍ଯ ଯତ୍ନେନ ସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 279॥
ନାହଂ ଜୀଵଃ ପରଂ ବ୍ରହ୍ମେତ୍ଯତଦ୍ଵ୍ଯାଵୃତ୍ତିପୂର୍ଵକମ୍ ।
ଵାସନାଵେଗତଃ ପ୍ରାପ୍ତସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 280॥
ଶ୍ରୁତ୍ଯା ଯୁକ୍ତ୍ଯା ସ୍ଵାନୁଭୂତ୍ଯା ଜ୍ଞାତ୍ଵା ସାର୍ଵାତ୍ମ୍ଯମାତ୍ମନଃ ।
କ୍ଵଚିଦାଭାସତଃ ପ୍ରାପ୍ତସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 281॥
ଅନାଦାନଵିସର୍ଗାଭ୍ଯାମୀଷନ୍ନାସ୍ତି କ୍ରିଯା ମୁନେଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଅନ୍ନାଦାନଵିସର୍ଗା)
ତଦେକନିଷ୍ଠଯା ନିତ୍ଯଂ ସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 282॥
ତତ୍ତ୍ଵମସ୍ଯାଦିଵାକ୍ଯୋତ୍ଥବ୍ରହ୍ମାତ୍ମୈକତ୍ଵବୋଧତଃ ।
ବ୍ରହ୍ମଣ୍ଯାତ୍ମତ୍ଵଦାର୍ଢ୍ଯାଯ ସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 283॥
ଅହମ୍ଭାଵସ୍ଯ ଦେହେଽସ୍ମିନ୍ନିଃଶେଷଵିଲଯାଵଧି ।
ସାଵଧାନେନ ଯୁକ୍ତାତ୍ମା ସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 284॥
ପ୍ରତୀତିର୍ଜୀଵଜଗତୋଃ ସ୍ଵପ୍ନଵଦ୍ଭାତି ଯାଵତା ।
ତାଵନ୍ନିରନ୍ତରଂ ଵିଦ୍ଵନ୍ସ୍ଵାଧ୍ଯାସାପନଯଂ କୁରୁ ॥ 285॥
ନିଦ୍ରାଯା ଲୋକଵାର୍ତାଯାଃ ଶବ୍ଦାଦେରପି ଵିସ୍ମୃତେଃ ।
କ୍ଵଚିନ୍ନାଵସରଂ ଦତ୍ତ୍ଵା ଚିନ୍ତଯାତ୍ମାନମାତ୍ମନି ॥ 286॥
ମାତାପିତ୍ରୋର୍ମଲୋଦ୍ଭୂତଂ ମଲମାଂସମଯଂ ଵପୁଃ ।
ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ଚାଣ୍ଡାଲଵଦ୍ଦୂରଂ ବ୍ରହ୍ମୀଭୂଯ କୃତୀ ଭଵ ॥ 287॥
ଘଟାକାଶଂ ମହାକାଶ ଇଵାତ୍ମାନଂ ପରାତ୍ମନି ।
ଵିଲାପ୍ଯାଖଣ୍ଡଭାଵେନ ତୂଷ୍ଣୀ ଭଵ ସଦା ମୁନେ ॥ 288॥ (ପାଠଭେଦଃ - ତୂଷ୍ଣୀଂ)
ସ୍ଵପ୍ରକାଶମଧିଷ୍ଠାନଂ ସ୍ଵଯମ୍ଭୂଯ ସଦାତ୍ମନା ।
ବ୍ରହ୍ମାଣ୍ଡମପି ପିଣ୍ଡାଣ୍ଡଂ ତ୍ଯଜ୍ଯତାଂ ମଲଭାଣ୍ଡଵତ୍ ॥ 289॥
ଚିଦାତ୍ମନି ସଦାନନ୍ଦେ ଦେହାରୂଢାମହନ୍ଧିଯମ୍ ।
ନିଵେଶ୍ଯ ଲିଙ୍ଗମୁତ୍ସୃଜ୍ଯ କେଵଲୋ ଭଵ ସର୍ଵଦା ॥ 290॥
ଯତ୍ରୈଷ ଜଗଦାଭାସୋ ଦର୍ପଣାନ୍ତଃ ପୁରଂ ଯଥା ।
ତଦ୍ବ୍ରହ୍ମାହମିତି ଜ୍ଞାତ୍ଵା କୃତକୃତ୍ଯୋ ଭଵିଷ୍ଯସି ॥ 291॥
ଯତ୍ସତ୍ଯଭୂତଂ ନିଜରୂପମାଦ୍ଯଂ
ଚିଦଦ୍ଵଯାନନ୍ଦମରୂପମକ୍ରିଯମ୍ ।
ତଦେତ୍ଯ ମିଥ୍ଯାଵପୁରୁତ୍ସୃଜେତ (ପାଠଭେଦଃ - ସୃଜୈତ)
ଶୈଲୂଷଵଦ୍ଵେଷମୁପାତ୍ତମାତ୍ମନଃ ॥ 292॥
ସର୍ଵାତ୍ମନା ଦୃଶ୍ଯମିଦଂ ମୃଷୈଵ
ନୈଵାହମର୍ଥଃ କ୍ଷଣିକତ୍ଵଦର୍ଶନାତ୍ ।
ଜାନାମ୍ଯହଂ ସର୍ଵମିତି ପ୍ରତୀତିଃ
କୁତୋଽହମାଦେଃ କ୍ଷଣିକସ୍ଯ ସିଧ୍ଯେତ୍ ॥ 293॥
ଅହମ୍ପଦାର୍ଥସ୍ତ୍ଵହମାଦିସାକ୍ଷୀ
ନିତ୍ଯଂ ସୁଷୁପ୍ତାଵପି ଭାଵଦର୍ଶନାତ୍ ।
ବ୍ରୂତେ ହ୍ଯଜୋ ନିତ୍ଯ ଇତି ଶ୍ରୁତିଃ ସ୍ଵଯଂ
ତତ୍ପ୍ରତ୍ଯଗାତ୍ମା ସଦସଦ୍ଵିଲକ୍ଷଣଃ ॥ 294॥
ଵିକାରିଣାଂ ସର୍ଵଵିକାରଵେତ୍ତା
ନିତ୍ଯାଵିକାରୋ ଭଵିତୁଂ ସମର୍ହତି । (ପାଠଭେଦଃ - ନିତ୍ଯୋଽଵିକାରୋ)
ମନୋରଥସ୍ଵପ୍ନସୁଷୁପ୍ତିଷୁ ସ୍ଫୁଟଂ
ପୁନଃ ପୁନର୍ଦୃଷ୍ଟମସତ୍ତ୍ଵମେତଯୋଃ ॥ 295॥
ଅତୋଽଭିମାନଂ ତ୍ଯଜ ମାଂସପିଣ୍ଡେ
ପିଣ୍ଡାଭିମାନିନ୍ଯପି ବୁଦ୍ଧିକଲ୍ପିତେ ।
କାଲତ୍ରଯାବାଧ୍ଯମଖଣ୍ଡବୋଧଂ
ଜ୍ଞାତ୍ଵା ସ୍ଵମାତ୍ମାନମୁପୈହି ଶାନ୍ତିମ୍ ॥ 296॥
ତ୍ଯଜାଭିମାନଂ କୁଲଗୋତ୍ରନାମ-
ରୂପାଶ୍ରମେଷ୍ଵାର୍ଦ୍ରଶଵାଶ୍ରିତେଷୁ ।
ଲିଙ୍ଗସ୍ଯ ଧର୍ମାନପି କର୍ତୃତାଦୀଂ-
ସ୍ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ଭଵାଖଣ୍ଡସୁଖସ୍ଵରୂପଃ ॥ 297॥
ସନ୍ତ୍ଯନ୍ଯେ ପ୍ରତିବନ୍ଧାଃ ପୁଂସଃ ସଂସାରହେତଵୋ ଦୃଷ୍ଟାଃ ।
ତେଷାମେଵଂ ମୂଲଂ ପ୍ରଥମଵିକାରୋ ଭଵତ୍ଯହଙ୍କାରଃ ॥ 298॥ (ପାଠଭେଦଃ - ତେଷାମେଷାଂ)
ଯାଵତ୍ସ୍ଯାତ୍ସ୍ଵସ୍ଯ ସମ୍ବନ୍ଧୋଽହଙ୍କାରେଣ ଦୁରାତ୍ମନା ।
ତାଵନ୍ନ ଲେଶମାତ୍ରାପି ମୁକ୍ତିଵାର୍ତା ଵିଲକ୍ଷଣା ॥ 299॥
ଅହଙ୍କାରଗ୍ରହାନ୍ମୁକ୍ତଃ ସ୍ଵରୂପମୁପପଦ୍ଯତେ ।
ଚନ୍ଦ୍ରଵଦ୍ଵିମଲଃ ପୂର୍ଣଃ ସଦାନନ୍ଦଃ ସ୍ଵଯମ୍ପ୍ରଭଃ ॥ 300॥
ଯୋ ଵା ପୁରେ ସୋଽହମିତି ପ୍ରତୀତୋ (ପାଠଭେଦଃ - ପୁରୈଷୋଽହମିତି)
ବୁଦ୍ଧ୍ଯା ପ୍ରକ୍ଲୃପ୍ତସ୍ତମସାଽତିମୂଢଯା । (ପାଠଭେଦଃ - ବୁଦ୍ଧ୍ଯାଽଵିଵିକ୍ତସ୍ତମସା)
ତସ୍ଯୈଵ ନିଃଶେଷତଯା ଵିନାଶେ
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମଭାଵଃ ପ୍ରତିବନ୍ଧଶୂନ୍ଯଃ ॥ 301॥
ବ୍ରହ୍ମାନନ୍ଦନିଧିର୍ମହାବଲଵତାଽହଙ୍କାରଘୋରାହିନା
ସଂଵେଷ୍ଟ୍ଯାତ୍ମନି ରକ୍ଷ୍ଯତେ ଗୁଣମଯୈଶ୍ଚଣ୍ଡେସ୍ତ୍ରିଭିର୍ମସ୍ତକୈଃ (ପାଠଭେଦଃ - ଚଣ୍ଡୈ)
ଵିଜ୍ଞାନାଖ୍ଯମହାସିନା ଶ୍ରୁତିମତା ଵିଚ୍ଛିଦ୍ଯ ଶୀର୍ଷତ୍ରଯଂ (ପାଠଭେଦଃ - ଦ୍ଯୁତିମତା)
ନିର୍ମୂଲ୍ଯାହିମିମଂ ନିଧିଂ ସୁଖକରଂ ଧୀରୋଽନୁଭୋକ୍ତୁଙ୍କ୍ଷମଃ ॥ 302॥
ଯାଵଦ୍ଵା ଯତ୍କିଞ୍ଚିଦ୍ଵିଷଦୋଷସ୍ଫୂର୍ତିରସ୍ତି ଚେଦ୍ଦେହେ ।
କଥମାରୋଗ୍ଯାଯ ଭଵେତ୍ତଦ୍ଵଦହନ୍ତାପି ଯୋଗିନୋ ମୁକ୍ତ୍ଯୈ ॥ 303॥
ଅହମୋଽତ୍ଯନ୍ତନିଵୃତ୍ତ୍ଯା ତତ୍କୃତନାନାଵିକଲ୍ପସଂହୃତ୍ଯା ।
ପ୍ରତ୍ଯକ୍ତତ୍ତ୍ଵଵିଵେକାଦିଦମହମସ୍ମୀତି ଵିନ୍ଦତେ ତତ୍ତ୍ଵମ୍ ॥ 304॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵିଵେକାଦଯମ୍)
ଅହଙ୍କାରେ କର୍ତର୍ଯହମିତି ମତିଂ ମୁଞ୍ଚ ସହସା (ପାଠଭେଦଃ - ଅହଙ୍କର୍ତର୍ଯସ୍ମିନ୍ନହମିତି)
ଵିକାରାତ୍ମନ୍ଯାତ୍ମପ୍ରତିଫଲଜୁଷି ସ୍ଵସ୍ଥିତିମୁଷି ।
ଯଦଧ୍ଯାସାତ୍ପ୍ରାପ୍ତା ଜନିମୃତିଜରାଦୁଃଖବହୁଲା
ପ୍ରତୀଚଶ୍ଚିନ୍ମୂର୍ତେସ୍ତଵ ସୁଖତନୋଃ ସଂସୃତିରିଯମ୍ ॥ 305॥
ସଦୈକରୂପସ୍ଯ ଚିଦାତ୍ମନୋ ଵିଭୋ-
ରାନନ୍ଦମୂର୍ତେରନଵଦ୍ଯକୀର୍ତେଃ ।
ନୈଵାନ୍ଯଥା କ୍ଵାପ୍ଯଵିକାରିଣସ୍ତେ
ଵିନାହମଧ୍ଯାସମମୁଷ୍ଯ ସଂସୃତିଃ ॥ 306॥
ତସ୍ମାଦହଙ୍କାରମିମଂ ସ୍ଵଶତ୍ରୁଂ
ଭୋକ୍ତୁର୍ଗଲେ କଣ୍ଟକଵତ୍ପ୍ରତୀତମ୍ ।
ଵିଚ୍ଛିଦ୍ଯ ଵିଜ୍ଞାନମହାସିନା ସ୍ଫୁଟଂ
ଭୁଙ୍କ୍ଷ୍ଵାତ୍ମସାମ୍ରାଜ୍ଯସୁଖଂ ଯଥେଷ୍ଟମ୍ ॥ 307॥
ତତୋଽହମାଦେର୍ଵିନିଵର୍ତ୍ଯ ଵୃତ୍ତିଂ
ସନ୍ତ୍ଯକ୍ତରାଗଃ ପରମାର୍ଥଲାଭାତ୍ ।
ତୂଷ୍ଣୀଂ ସମାସ୍ସ୍ଵାତ୍ମସୁଖାନୁଭୂତ୍ଯା
ପୂର୍ଣାତ୍ମନା ବ୍ରହ୍ମଣି ନିର୍ଵିକଲ୍ପଃ ॥ 308॥
ସମୂଲକୃତ୍ତୋଽପି ମହାନହଂ ପୁନଃ
ଵ୍ଯୁଲ୍ଲେଖିତଃ ସ୍ଯାଦ୍ଯଦି ଚେତସା କ୍ଷଣମ୍ ।
ସଞ୍ଜୀଵ୍ଯ ଵିକ୍ଷେପଶତଂ କରୋତି
ନଭସ୍ଵତା ପ୍ରାଵୃଷି ଵାରିଦୋ ଯଥା ॥ 309॥
ନିଗୃହ୍ଯ ଶତ୍ରୋରହମୋଽଵକାଶଃ
କ୍ଵଚିନ୍ନ ଦେଯୋ ଵିଷଯାନୁଚିନ୍ତଯା ।
ସ ଏଵ ସଞ୍ଜୀଵନହେତୁରସ୍ଯ
ପ୍ରକ୍ଷୀଣଜମ୍ବୀରତରୋରିଵାମ୍ବୁ ॥ 310॥
ଦେହାତ୍ମନା ସଂସ୍ଥିତ ଏଵ କାମୀ
ଵିଲକ୍ଷଣଃ କାମଯିତା କଥଂ ସ୍ଯାତ୍ ।
ଅତୋଽର୍ଥସନ୍ଧାନପରତ୍ଵମେଵ
ଭେଦପ୍ରସକ୍ତ୍ଯା ଭଵବନ୍ଧହେତୁଃ ॥ 311॥
କାର୍ଯପ୍ରଵର୍ଧନାଦ୍ବୀଜପ୍ରଵୃଦ୍ଧିଃ ପରିଦୃଶ୍ଯତେ ।
କାର୍ଯନାଶାଦ୍ବୀଜନାଶସ୍ତସ୍ମାତ୍କାର୍ଯଂ ନିରୋଧଯେତ୍ ॥ 312॥
ଵାସନାଵୃଦ୍ଧିତଃ କାର୍ଯଂ କାର୍ଯଵୃଦ୍ଧ୍ଯା ଚ ଵାସନା ।
ଵର୍ଧତେ ସର୍ଵଥା ପୁଂସଃ ସଂସାରୋ ନ ନିଵର୍ତତେ ॥ 313॥
ସଂସାରବନ୍ଧଵିଚ୍ଛିତ୍ତ୍ଯୈ ତଦ୍ ଦ୍ଵଯଂ ପ୍ରଦହେଦ୍ଯତିଃ ।
ଵାସନାଵୃଦ୍ଧିରେତାଭ୍ଯାଂ ଚିନ୍ତଯା କ୍ରିଯଯା ବହିଃ ॥ 314॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵାସନା ପ୍ରେର୍ଯତେ ହ୍ଯନ୍ତଃ)
ତାଭ୍ଯାଂ ପ୍ରଵର୍ଧମାନା ସା ସୂତେ ସଂସୃତିମାତ୍ମନଃ ।
ତ୍ରଯାଣାଂ ଚ କ୍ଷଯୋପାଯଃ ସର୍ଵାଵସ୍ଥାସୁ ସର୍ଵଦା ॥ 315॥
ସର୍ଵତ୍ର ସର୍ଵତଃ ସର୍ଵବ୍ରହ୍ମମାତ୍ରାଵଲୋକନୈଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ମାତ୍ରାଵଲୋକନମ୍)
ସଦ୍ଭାଵଵାସନାଦାର୍ଢ୍ଯାତ୍ତତ୍ତ୍ରଯଂ ଲଯମଶ୍ନୁତେ ॥ 316॥
କ୍ରିଯାନାଶେ ଭଵେଚ୍ଚିନ୍ତାନାଶୋଽସ୍ମାଦ୍ଵାସନାକ୍ଷଯଃ ।
ଵାସନାପ୍ରକ୍ଷଯୋ ମୋକ୍ଷଃ ସା ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତିରିଷ୍ଯତେ ॥ 317॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ)
ସଦ୍ଵାସନାସ୍ଫୂର୍ତିଵିଜୃମ୍ଭଣେ ସତି
ହ୍ଯସୌ ଵିଲୀନାପ୍ଯହମାଦିଵାସନା । (ପାଠଭେଦଃ - ଵିଲୀନା ତ୍ଵହମାଦିଵାସନା)
ଅତିପ୍ରକୃଷ୍ଟାପ୍ଯରୁଣପ୍ରଭାଯାଂ
ଵିଲୀଯତେ ସାଧୁ ଯଥା ତମିସ୍ରା ॥ 318॥
ତମସ୍ତମଃକାର୍ଯମନର୍ଥଜାଲଂ
ନ ଦୃଶ୍ଯତେ ସତ୍ଯୁଦିତେ ଦିନେଶେ ।
ତଥାଽଦ୍ଵଯାନନ୍ଦରସାନୁଭୂତୌ
ନୈଵାସ୍ତି ବନ୍ଧୋ ନ ଚ ଦୁଃଖଗନ୍ଧଃ ॥ 319॥
ଦୃଶ୍ଯଂ ପ୍ରତୀତଂ ପ୍ରଵିଲାପଯନ୍ସନ୍ (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରଵିଲାପଯନ୍ସ୍ଵଯଂ)
ସନ୍ମାତ୍ରମାନନ୍ଦଘନଂ ଵିଭାଵଯନ୍ ।
ସମାହିତଃ ସନ୍ବହିରନ୍ତରଂ ଵା
କାଲଂ ନଯେଥାଃ ସତି କର୍ମବନ୍ଧେ ॥ 320॥
ପ୍ରମାଦୋ ବ୍ରହ୍ମନିଷ୍ଠାଯାଂ ନ କର୍ତଵ୍ଯଃ କଦାଚନ ।
ପ୍ରମାଦୋ ମୃତ୍ଯୁରିତ୍ଯାହ ଭଗଵାନ୍ବ୍ରହ୍ମଣଃ ସୁତଃ ॥ 321॥
ନ ପ୍ରମାଦାଦନର୍ଥୋଽନ୍ଯୋ ଜ୍ଞାନିନଃ ସ୍ଵସ୍ଵରୂପତଃ ।
ତତୋ ମୋହସ୍ତତୋଽହନ୍ଧୀସ୍ତତୋ ବନ୍ଧସ୍ତତୋ ଵ୍ଯଥା ॥ 322॥
ଵିଷଯାଭିମୁଖଂ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ଵିଦ୍ଵାଂସମପି ଵିସ୍ମୃତିଃ ।
ଵିକ୍ଷେପଯତି ଧୀଦୋଷୈର୍ଯୋଷା ଜାରମିଵ ପ୍ରିଯମ୍ ॥ 323॥
ଯଥାପକୃଷ୍ଟଂ ଶୈଵାଲଂ କ୍ଷଣମାତ୍ରଂ ନ ତିଷ୍ଠତି ।
ଆଵୃଣୋତି ତଥା ମାଯା ପ୍ରାଜ୍ଞଂ ଵାପି ପରାଙ୍ମୁଖମ୍ ॥ 324॥
ଲକ୍ଷ୍ଯଚ୍ଯୁତଂ ଚେଦ୍ଯଦି ଚିତ୍ତମୀଷଦ୍
ବହିର୍ମୁଖଂ ସନ୍ନିପତେତ୍ତତସ୍ତତଃ ।
ପ୍ରମାଦତଃ ପ୍ରଚ୍ଯୁତକେଲିକନ୍ଦୁକଃ
ସୋପାନପଙ୍କ୍ତୌ ପତିତୋ ଯଥା ତଥା ॥ 325॥
ଵିଷଯେଷ୍ଵାଵିଶଚ୍ଚେତଃ ସଙ୍କଲ୍ପଯତି ତଦ୍ଗୁଣାନ୍ ।
ସମ୍ଯକ୍ସଙ୍କଲ୍ପନାତ୍କାମଃ କାମାତ୍ପୁଂସଃ ପ୍ରଵର୍ତନମ୍ ॥ 326॥
ଅତଃ ପ୍ରମାଦାନ୍ନ ପରୋଽସ୍ତି ମୃତ୍ଯୁଃ
ଵିଵେକିନୋ ବ୍ରହ୍ମଵିଦଃ ସମାଧୌ ।
ସମାହିତଃ ସିଦ୍ଧିମୁପୈତି ସମ୍ଯକ୍
ସମାହିତାତ୍ମା ଭଵ ସାଵଧାନଃ ॥ 327॥
ତତଃ ସ୍ଵରୂପଵିଭ୍ରଂଶୋ ଵିଭ୍ରଷ୍ଟସ୍ତୁ ପତତ୍ଯଧଃ ।
ପତିତସ୍ଯ ଵିନା ନାଶଂ ପୁନର୍ନାରୋହ ଈକ୍ଷ୍ଯତେ ॥ 328॥
ସଙ୍କଲ୍ପଂ ଵର୍ଜଯେତ୍ତସ୍ମାତ୍ସର୍ଵାନର୍ଥସ୍ଯ କାରଣମ୍ ।
ଅପଥ୍ଯାନି ହି ଵସ୍ତୂନି ଵ୍ଯାଧିଗ୍ରସ୍ତୋ ଯଥୋତ୍ସୃଜେ ।
ଜୀଵତୋ ଯସ୍ଯ କୈଵଲ୍ଯଂ ଵିଦେହେ ସ ଚ କେଵଲଃ ।
ଯତ୍କିଞ୍ଚିତ୍ ପଶ୍ଯତୋ ଭେଦଂ ଭଯଂ ବ୍ରୂତେ ଯଜୁଃଶ୍ରୁତିଃ ॥ 329॥
ଯଦା କଦା ଵାପି ଵିପଶ୍ଚିଦେଷ
ବ୍ରହ୍ମଣ୍ଯନନ୍ତେଽପ୍ଯଣୁମାତ୍ରଭେଦମ୍ ।
ପଶ୍ଯତ୍ଯଥାମୁଷ୍ଯ ଭଯଂ ତଦୈଵ
ଯଦ୍ଵୀକ୍ଷିତଂ ଭିନ୍ନତଯା ପ୍ରମାଦାତ୍ ॥ 330॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଯଦୀକ୍ଷିତଂ)
ଶ୍ରୁତିସ୍ମୃତିନ୍ଯାଯଶତୈର୍ନିଷିଦ୍ଧେ
ଦୃଶ୍ଯେଽତ୍ର ଯଃ ସ୍ଵାତ୍ମମତିଂ କରୋତି ।
ଉପୈତି ଦୁଃଖୋପରି ଦୁଃଖଜାତଂ
ନିଷିଦ୍ଧକର୍ତା ସ ମଲିମ୍ଲୁଚୋ ଯଥା ॥ 331॥
ସତ୍ଯାଭିସନ୍ଧାନରତୋ ଵିମୁକ୍ତୋ
ମହତ୍ତ୍ଵମାତ୍ମୀଯମୁପୈତି ନିତ୍ଯମ୍ ।
ମିଥ୍ଯାଭିସନ୍ଧାନରତସ୍ତୁ ନଶ୍ଯେଦ୍
ଦୃଷ୍ଟଂ ତଦେତଦ୍ଯଦଚୌରଚୌରଯୋଃ ॥ 332॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଚୋରଚୋରଯୋଃ)
ଯତିରସଦନୁସନ୍ଧିଂ ବନ୍ଧହେତୁଂ ଵିହାଯ
ସ୍ଵଯମଯମହମସ୍ମୀତ୍ଯାତ୍ମଦୃଷ୍ଟ୍ଯୈଵ ତିଷ୍ଠେତ୍
ସୁଖଯତି ନନୁ ନିଷ୍ଠା ବ୍ରହ୍ମଣି ସ୍ଵାନୁଭୂତ୍ଯା
ହରତି ପରମଵିଦ୍ଯାକାର୍ଯଦୁଃଖଂ ପ୍ରତୀତମ୍ ॥ 333॥
ବାହ୍ଯାନୁସନ୍ଧିଃ ପରିଵର୍ଧଯେତ୍ଫଲଂ (ପାଠଭେଦଃ - ବାହ୍ଯାଭିସନ୍ଧିଃ)
ଦୁର୍ଵାସନାମେଵ ତତସ୍ତତୋଽଧିକାମ୍ ।
ଜ୍ଞାତ୍ଵା ଵିଵେକୈଃ ପରିହୃତ୍ଯ ବାହ୍ଯଂ
ସ୍ଵାତ୍ମାନୁସନ୍ଧିଂ ଵିଦଧୀତ ନିତ୍ଯମ୍ ॥ 334॥
ବାହ୍ଯେ ନିରୁଦ୍ଧେ ମନସଃ ପ୍ରସନ୍ନତା
ମନଃପ୍ରସାଦେ ପରମାତ୍ମଦର୍ଶନମ୍ ।
ତସ୍ମିନ୍ସୁଦୃଷ୍ଟେ ଭଵବନ୍ଧନାଶୋ
ବହିର୍ନିରୋଧଃ ପଦଵୀ ଵିମୁକ୍ତେଃ ॥ 335॥
କଃ ପଣ୍ଡିତଃ ସନ୍ସଦସଦ୍ଵିଵେକୀ
ଶ୍ରୁତିପ୍ରମାଣଃ ପରମାର୍ଥଦର୍ଶୀ ।
ଜାନନ୍ହି କୁର୍ଯାଦସତୋଽଵଲମ୍ବଂ
ସ୍ଵପାତହେତୋଃ ଶିଶୁଵନ୍ମୁମୁକ୍ଷୁଃ ॥ 336॥
ଦେହାଦିସଂସକ୍ତିମତୋ ନ ମୁକ୍ତିଃ
ମୁକ୍ତସ୍ଯ ଦେହାଦ୍ଯଭିମତ୍ଯଭାଵଃ ।
ସୁପ୍ତସ୍ଯ ନୋ ଜାଗରଣଂ ନ ଜାଗ୍ରତଃ
ସ୍ଵପ୍ନସ୍ତଯୋର୍ଭିନ୍ନଗୁଣାଶ୍ରଯତ୍ଵାତ୍ ॥ 337॥
ଅନ୍ତର୍ବହିଃ ସ୍ଵଂ ସ୍ଥିରଜଙ୍ଗମେଷୁ
ଜ୍ଞାତ୍ଵାଽଽତ୍ମନାଧାରତଯା ଵିଲୋକ୍ଯ । (ପାଠଭେଦଃ - ଜ୍ଞାନାତ୍ମନ୍)
ତ୍ଯକ୍ତାଖିଲୋପାଧିରଖଣ୍ଡରୂପଃ
ପୂର୍ଣାତ୍ମନା ଯଃ ସ୍ଥିତ ଏଷ ମୁକ୍ତଃ ॥ 338॥
ସର୍ଵାତ୍ମନା ବନ୍ଧଵିମୁକ୍ତିହେତୁଃ
ସର୍ଵାତ୍ମଭାଵାନ୍ନ ପରୋଽସ୍ତି କଶ୍ଚିତ୍ ।
ଦୃଶ୍ଯାଗ୍ରହେ ସତ୍ଯୁପପଦ୍ଯତେଽସୌ
ସର୍ଵାତ୍ମଭାଵୋଽସ୍ଯ ସଦାତ୍ମନିଷ୍ଠଯା ॥ 339॥
ଦୃଶ୍ଯସ୍ଯାଗ୍ରହଣଂ କଥଂ ନୁ ଘଟତେ ଦେହାତ୍ମନା ତିଷ୍ଠତୋ
ବାହ୍ଯାର୍ଥାନୁଭଵପ୍ରସକ୍ତମନସସ୍ତତ୍ତତ୍କ୍ରିଯାଂ କୁର୍ଵତଃ ।
ସନ୍ନ୍ଯସ୍ତାଖିଲଧର୍ମକର୍ମଵିଷଯୈର୍ନିତ୍ଯାତ୍ମନିଷ୍ଠାପରୈଃ
ତତ୍ତ୍ଵଜ୍ଞୈଃ କରଣୀଯମାତ୍ମନି ସଦାନନ୍ଦେଚ୍ଛୁଭିର୍ଯତ୍ନତଃ ॥ 340॥
ସର୍ଵାତ୍ମସିଦ୍ଧଯେ ଭିକ୍ଷୋଃ କୃତଶ୍ରଵଣକର୍ମଣଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ସାର୍ଵାତ୍ମ୍ଯ)
ସମାଧିଂ ଵିଦଧାତ୍ଯେଷା ଶାନ୍ତୋ ଦାନ୍ତ ଇତି ଶ୍ରୁତିଃ ॥ 341॥
ଆରୂଢଶକ୍ତେରହମୋ ଵିନାଶଃ
କର୍ତୁନ୍ନ ଶକ୍ଯ ସହସାପି ପଣ୍ଡିତୈଃ । (ପାଠଭେଦଃ - କର୍ତୁଂ ନ)
ଯେ ନିର୍ଵିକଲ୍ପାଖ୍ଯସମାଧିନିଶ୍ଚଲାଃ
ତାନନ୍ତରାଽନନ୍ତଭଵା ହି ଵାସନାଃ ॥ 342॥
ଅହମ୍ବୁଦ୍ଧ୍ଯୈଵ ମୋହିନ୍ଯା ଯୋଜଯିତ୍ଵାଽଽଵୃତେର୍ବଲାତ୍ ।
ଵିକ୍ଷେପଶକ୍ତିଃ ପୁରୁଷଂ ଵିକ୍ଷେପଯତି ତଦ୍ଗୁଣୈଃ ॥ 343॥
ଵିକ୍ଷେପଶକ୍ତିଵିଜଯୋ ଵିଷମୋ ଵିଧାତୁଂ
ନିଃଶେଷମାଵରଣଶକ୍ତିନିଵୃତ୍ତ୍ଯଭାଵେ ।
ଦୃଗ୍ଦୃଶ୍ଯଯୋଃ ସ୍ଫୁଟପଯୋଜଲଵଦ୍ଵିଭାଗେ
ନଶ୍ଯେତ୍ତଦାଵରଣମାତ୍ମନି ଚ ସ୍ଵଭାଵାତ୍ ।
ନିଃସଂଶଯେନ ଭଵତି ପ୍ରତିବନ୍ଧଶୂନ୍ଯୋ
ଵିକ୍ଷେପଣଂ ନ ହି ତଦା ଯଦି ଚେନ୍ମୃଷାର୍ଥେ ॥ 344॥ (ପାଠଭେଦଃ - ନିକ୍ଷେପଣଂ)
ସମ୍ଯଗ୍ଵିଵେକଃ ସ୍ଫୁଟବୋଧଜନ୍ଯୋ
ଵିଭଜ୍ଯ ଦୃଗ୍ଦୃଶ୍ଯପଦାର୍ଥତତ୍ତ୍ଵମ୍ ।
ଛିନତ୍ତି ମାଯାକୃତମୋହବନ୍ଧଂ
ଯସ୍ମାଦ୍ଵିମୁକ୍ତସ୍ତୁ ପୁନର୍ନ ସଂସୃତିଃ ॥ 345॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵିମୁକ୍ତସ୍ଯ)
ପରାଵରୈକତ୍ଵଵିଵେକଵହ୍ନିଃ
ଦହତ୍ଯଵିଦ୍ଯାଗହନଂ ହ୍ଯଶେଷମ୍ ।
କିଂ ସ୍ଯାତ୍ପୁନଃ ସଂସରଣସ୍ଯ ବୀଜଂ
ଅଦ୍ଵୈତଭାଵଂ ସମୁପେଯୁଷୋଽସ୍ଯ ॥ 346॥
ଆଵରଣସ୍ଯ ନିଵୃତ୍ତିର୍ଭଵତି ହି ସମ୍ଯକ୍ପଦାର୍ଥଦର୍ଶନତଃ ।
ମିଥ୍ଯାଜ୍ଞାନଵିନାଶସ୍ତଦ୍ଵିକ୍ଷେପଜନିତଦୁଃଖନିଵୃତ୍ତିଃ ॥ 347॥
ଏତତ୍ତ୍ରିତଯଂ ଦୃଷ୍ଟଂ ସମ୍ଯଗ୍ରଜ୍ଜୁସ୍ଵରୂପଵିଜ୍ଞାନାତ୍ ।
ତସ୍ମାଦ୍ଵସ୍ତୁସତତ୍ତ୍ଵଂ ଜ୍ଞାତଵ୍ଯଂ ବନ୍ଧମୁକ୍ତଯେ ଵିଦୁଷା ॥ 348॥
ଅଯୋଽଗ୍ନିଯୋଗାଦିଵ ସତ୍ସମନ୍ଵଯାନ୍
ମାତ୍ରାଦିରୂପେଣ ଵିଜୃମ୍ଭତେ ଧୀଃ ।
ତତ୍କାର୍ଯମେତଦ୍ଦ୍ଵିତଯଂ ଯତୋ ମୃଷା (ପାଠଭେଦଃ - ତତ୍କାର୍ଯମେଵ ତ୍ରିତଯଂ)
ଦୃଷ୍ଟଂ ଭ୍ରମସ୍ଵପ୍ନମନୋରଥେଷୁ ॥ 349॥
ତତୋ ଵିକାରାଃ ପ୍ରକୃତେରହମ୍ମୁଖା
ଦେହାଵସାନା ଵିଷଯାଶ୍ଚ ସର୍ଵେ ।
କ୍ଷଣେଽନ୍ଯଥାଭାଵିତଯା ହ୍ଯମୀଷା- (ପାଠଭେଦଃ - ଭାଵିନ ଏଷ ଆତ୍ମା)
ମସତ୍ତ୍ଵମାତ୍ମା ତୁ କଦାପି ନାନ୍ଯଥା ॥ 350॥ (ପାଠଭେଦଃ - ମସତ୍ତ୍ଵମାତ୍ମା ତୁ କଦାପି)
ନିତ୍ଯାଦ୍ଵଯାଖଣ୍ଡଚିଦେକରୂପୋ
ବୁଦ୍ଧ୍ଯାଦିସାକ୍ଷୀ ସଦସଦ୍ଵିଲକ୍ଷଣଃ ।
ଅହମ୍ପଦପ୍ରତ୍ଯଯଲକ୍ଷିତାର୍ଥଃ
ପ୍ରତ୍ଯକ୍ ସଦାନନ୍ଦଘନଃ ପରାତ୍ମା ॥ 351॥
ଇତ୍ଥଂ ଵିପଶ୍ଚିତ୍ସଦସଦ୍ଵିଭଜ୍ଯ
ନିଶ୍ଚିତ୍ଯ ତତ୍ତ୍ଵଂ ନିଜବୋଧଦୃଷ୍ଟ୍ଯା ।
ଜ୍ଞାତ୍ଵା ସ୍ଵମାତ୍ମାନମଖଣ୍ଡବୋଧଂ
ତେଭ୍ଯୋ ଵିମୁକ୍ତଃ ସ୍ଵଯମେଵ ଶାମ୍ଯତି ॥ 352॥
ଅଜ୍ଞାନହୃଦଯଗ୍ରନ୍ଥେର୍ନିଃଶେଷଵିଲଯସ୍ତଦା ।
ସମାଧିନାଽଵିକଲ୍ପେନ ଯଦାଽଦ୍ଵୈତାତ୍ମଦର୍ଶନମ୍ ॥ 353॥
ତ୍ଵମହମିଦମିତୀଯଂ କଲ୍ପନା ବୁଦ୍ଧିଦୋଷାତ୍
ପ୍ରଭଵତି ପରମାତ୍ମନ୍ଯଦ୍ଵଯେ ନିର୍ଵିଶେଷେ ।
ପ୍ରଵିଲସତି ସମାଧାଵସ୍ଯ ସର୍ଵୋ ଵିକଲ୍ପୋ
ଵିଲଯନମୁପଗଚ୍ଛେଦ୍ଵସ୍ତୁତତ୍ତ୍ଵାଵଧୃତ୍ଯା ॥ 354॥
ଶାନ୍ତୋ ଦାନ୍ତଃ ପରମୁପରତଃ କ୍ଷାନ୍ତିଯୁକ୍ତଃ ସମାଧିଂ
କୁର୍ଵନ୍ନିତ୍ଯଂ କଲଯତି ଯତିଃ ସ୍ଵସ୍ଯ ସର୍ଵାତ୍ମଭାଵମ୍ ।
ତେନାଵିଦ୍ଯାତିମିରଜନିତାନ୍ସାଧୁ ଦଗ୍ଧ୍ଵା ଵିକଲ୍ପାନ୍
ବ୍ରହ୍ମାକୃତ୍ଯା ନିଵସତି ସୁଖଂ ନିଷ୍କ୍ରିଯୋ ନିର୍ଵିକଲ୍ପଃ ॥ 355॥
ସମାହିତା ଯେ ପ୍ରଵିଲାପ୍ଯ ବାହ୍ଯଂ
ଶ୍ରୋତ୍ରାଦି ଚେତଃ ସ୍ଵମହଂ ଚିଦାତ୍ମନି ।
ତ ଏଵ ମୁକ୍ତା ଭଵପାଶବନ୍ଧୈଃ
ନାନ୍ଯେ ତୁ ପାରୋକ୍ଷ୍ଯକଥାଭିଧାଯିନଃ ॥ 356॥
ଉପାଧିଭେଦାତ୍ସ୍ଵଯମେଵ ଭିଦ୍ଯତେ (ପାଠଭେଦଃ - ଯୋଗାତ୍ସ୍ଵଯମେଵ)
ଚୋପାଧ୍ଯପୋହେ ସ୍ଵଯମେଵ କେଵଲଃ ।
ତସ୍ମାଦୁପାଧେର୍ଵିଲଯାଯ ଵିଦ୍ଵାନ୍
ଵସେତ୍ସଦାଽକଲ୍ପସମାଧିନିଷ୍ଠଯା ॥ 357॥
ସତି ସକ୍ତୋ ନରୋ ଯାତି ସଦ୍ଭାଵଂ ହ୍ଯେକନିଷ୍ଠଯା ।
କୀଟକୋ ଭ୍ରମରଂ ଧ୍ଯାଯନ୍ ଭ୍ରମରତ୍ଵାଯ କଲ୍ପତେ ॥ 358॥
କ୍ରିଯାନ୍ତରାସକ୍ତିମପାସ୍ଯ କୀଟକୋ
ଧ୍ଯାଯନ୍ନଲିତ୍ଵଂ ହ୍ଯଲିଭାଵମୃଚ୍ଛତି । (ପାଠଭେଦଃ - ଧ୍ଯାଯନ୍ଯଥାଲିଂ)
ତଥୈଵ ଯୋଗୀ ପରମାତ୍ମତତ୍ତ୍ଵଂ
ଧ୍ଯାତ୍ଵା ସମାଯାତି ତଦେକନିଷ୍ଠଯା ॥ 359॥
ଅତୀଵ ସୂକ୍ଷ୍ମଂ ପରମାତ୍ମତତ୍ତ୍ଵଂ
ନ ସ୍ଥୂଲଦୃଷ୍ଟ୍ଯା ପ୍ରତିପତ୍ତୁମର୍ହତି ।
ସମାଧିନାତ୍ଯନ୍ତସୁସୂକ୍ଷ୍ମଵୃତ୍ତ୍ଯା
ଜ୍ଞାତଵ୍ଯମାର୍ଯୈରତିଶୁଦ୍ଧବୁଦ୍ଧିଭିଃ ॥ 360॥
ଯଥା ସୁଵର୍ଣଂ ପୁଟପାକଶୋଧିତଂ
ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ମଲଂ ସ୍ଵାତ୍ମଗୁଣଂ ସମୃଚ୍ଛତି ।
ତଥା ମନଃ ସତ୍ତ୍ଵରଜସ୍ତମୋମଲଂ
ଧ୍ଯାନେନ ସନ୍ତ୍ଯଜ୍ଯ ସମେତି ତତ୍ତ୍ଵମ୍ ॥ 361॥
ନିରନ୍ତରାଭ୍ଯାସଵଶାତ୍ତଦିତ୍ଥଂ
ପକ୍ଵଂ ମନୋ ବ୍ରହ୍ମଣି ଲୀଯତେ ଯଦା ।
ତଦା ସମାଧିଃ ସଵିକଲ୍ପଵର୍ଜିତଃ (ପାଠଭେଦଃ - ସ ଵିକଲ୍ପଵର୍ଜିତଃ)
ସ୍ଵତୋଽଦ୍ଵଯାନନ୍ଦରସାନୁଭାଵକଃ ॥ 362॥
ସମାଧିନାଽନେନ ସମସ୍ତଵାସନା-
ଗ୍ରନ୍ଥେର୍ଵିନାଶୋଽଖିଲକର୍ମନାଶଃ ।
ଅନ୍ତର୍ବହିଃ ସର୍ଵତ ଏଵ ସର୍ଵଦା
ସ୍ଵରୂପଵିସ୍ଫୂର୍ତିରଯତ୍ନତଃ ସ୍ଯାତ୍ ॥ 363॥
ଶ୍ରୁତେଃ ଶତଗୁଣଂ ଵିଦ୍ଯାନ୍ମନନଂ ମନନାଦପି ।
ନିଦିଧ୍ଯାସଂ ଲକ୍ଷଗୁଣମନନ୍ତଂ ନିର୍ଵିକଲ୍ପକମ୍ ॥ 364॥
ନିର୍ଵିକଲ୍ପକସମାଧିନା ସ୍ଫୁଟଂ
ବ୍ରହ୍ମତତ୍ତ୍ଵମଵଗମ୍ଯତେ ଧ୍ରୁଵମ୍ ।
ନାନ୍ଯଥା ଚଲତଯା ମନୋଗତେଃ
ପ୍ରତ୍ଯଯାନ୍ତରଵିମିଶ୍ରିତଂ ଭଵେତ୍ ॥ 365॥
ଅତଃ ସମାଧତ୍ସ୍ଵ ଯତେନ୍ଦ୍ରିଯଃ ସନ୍
ନିରନ୍ତରଂ ଶାନ୍ତମନାଃ ପ୍ରତୀଚି ।
ଵିଧ୍ଵଂସଯ ଧ୍ଵାନ୍ତମନାଦ୍ଯଵିଦ୍ଯଯା
କୃତଂ ସଦେକତ୍ଵଵିଲୋକନେନ ॥ 366॥
ଯୋଗସ୍ଯ ପ୍ରଥମଦ୍ଵାରଂ ଵାଙ୍ନିରୋଧୋଽପରିଗ୍ରହଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରଥମଂ ଦ୍ଵାରଂ)
ନିରାଶା ଚ ନିରୀହା ଚ ନିତ୍ଯମେକାନ୍ତଶୀଲତା ॥ 367॥
ଏକାନ୍ତସ୍ଥିତିରିନ୍ଦ୍ରିଯୋପରମଣେ ହେତୁର୍ଦମଶ୍ଚେତସଃ
ସଂରୋଧେ କରଣଂ ଶମେନ ଵିଲଯଂ ଯାଯାଦହଂଵାସନା ।
ତେନାନନ୍ଦରସାନୁଭୂତିରଚଲା ବ୍ରାହ୍ମୀ ସଦା ଯୋଗିନଃ
ତସ୍ମାଚ୍ଚିତ୍ତନିରୋଧ ଏଵ ସତତଂ କାର୍ଯଃ ପ୍ରଯତ୍ନୋ ମୁନେଃ ॥ 368॥ ପ୍ରଯତ୍ନାନ୍ମୁନେଃ
ଵାଚଂ ନିଯଚ୍ଛାତ୍ମନି ତଂ ନିଯଚ୍ଛ
ବୁଦ୍ଧୌ ଧିଯଂ ଯଚ୍ଛ ଚ ବୁଦ୍ଧିସାକ୍ଷିଣି ।
ତଂ ଚାପି ପୂର୍ଣାତ୍ମନି ନିର୍ଵିକଲ୍ପେ
ଵିଲାପ୍ଯ ଶାନ୍ତିଂ ପରମାଂ ଭଜସ୍ଵ ॥ 369॥
ଦେହପ୍ରାଣେନ୍ଦ୍ରିଯମନୋବୁଦ୍ଧ୍ଯାଦିଭିରୁପାଧିଭିଃ ।
ଯୈର୍ଯୈର୍ଵୃତ୍ତେଃସମାଯୋଗସ୍ତତ୍ତଦ୍ଭାଵୋଽସ୍ଯ ଯୋଗିନଃ ॥ 370॥
ତନ୍ନିଵୃତ୍ତ୍ଯା ମୁନେଃ ସମ୍ଯକ୍ ସର୍ଵୋପରମଣଂ ସୁଖମ୍ ।
ସନ୍ଦୃଶ୍ଯତେ ସଦାନନ୍ଦରସାନୁଭଵଵିପ୍ଲଵଃ ॥ 371॥
ଅନ୍ତସ୍ତ୍ଯାଗୋ ବହିସ୍ତ୍ଯାଗୋ ଵିରକ୍ତସ୍ଯୈଵ ଯୁଜ୍ଯତେ ।
ତ୍ଯଜତ୍ଯନ୍ତର୍ବହିଃସଙ୍ଗଂ ଵିରକ୍ତସ୍ତୁ ମୁମୁକ୍ଷଯା ॥ 372॥
ବହିସ୍ତୁ ଵିଷଯୈଃ ସଙ୍ଗଂ ତଥାନ୍ତରହମାଦିଭିଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ସଙ୍ଗଃ)
ଵିରକ୍ତ ଏଵ ଶକ୍ନୋତି ତ୍ଯକ୍ତୁଂ ବ୍ରହ୍ମଣି ନିଷ୍ଠିତଃ ॥ 373॥
ଵୈରାଗ୍ଯବୋଧୌ ପୁରୁଷସ୍ଯ ପକ୍ଷିଵତ୍
ପକ୍ଷୌ ଵିଜାନୀହି ଵିଚକ୍ଷଣ ତ୍ଵମ୍ ।
ଵିମୁକ୍ତିସୌଧାଗ୍ରଲତାଧିରୋହଣଂ
ତାଭ୍ଯାଂ ଵିନା ନାନ୍ଯତରେଣ ସିଧ୍ଯତି ॥ 374॥
ଅତ୍ଯନ୍ତଵୈରାଗ୍ଯଵତଃ ସମାଧିଃ
ସମାହିତସ୍ଯୈଵ ଦୃଢପ୍ରବୋଧଃ ।
ପ୍ରବୁଦ୍ଧତତ୍ତ୍ଵସ୍ଯ ହି ବନ୍ଧମୁକ୍ତିଃ
ମୁକ୍ତାତ୍ମନୋ ନିତ୍ଯସୁଖାନୁଭୂତିଃ ॥ 375॥
ଵୈରାଗ୍ଯାନ୍ନ ପରଂ ସୁଖସ୍ଯ ଜନକଂ ପଶ୍ଯାମି ଵଶ୍ଯାତ୍ମନଃ
ତଚ୍ଚେଚ୍ଛୁଦ୍ଧତରାତ୍ମବୋଧସହିତଂ ସ୍ଵାରାଜ୍ଯସାମ୍ରାଜ୍ଯଧୁକ୍ ।
ଏତଦ୍ଦ୍ଵାରମଜସ୍ରମୁକ୍ତିଯୁଵତେର୍ଯସ୍ମାତ୍ତ୍ଵମସ୍ମାତ୍ପରଂ
ସର୍ଵତ୍ରାସ୍ପୃହଯା ସଦାତ୍ମନି ସଦା ପ୍ରଜ୍ଞାଂ କୁରୁ ଶ୍ରେଯସେ ॥ 376॥
ଆଶାଂ ଛିନ୍ଦ୍ଧି ଵିଷୋପମେଷୁ ଵିଷଯେଷ୍ଵେଷୈଵ ମୃତ୍ଯୋଃ କୃତି- (ପାଠଭେଦଃ - ମୃତ୍ଯୋଃ ସୃତି)
ସ୍ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ଜାତିକୁଲାଶ୍ରମେଷ୍ଵଭିମତିଂ ମୁଞ୍ଚାତିଦୂରାତ୍କ୍ରିଯାଃ ।
ଦେହାଦାଵସତି ତ୍ଯଜାତ୍ମଧିଷଣାଂ ପ୍ରଜ୍ଞାଂ କୁରୁଷ୍ଵାତ୍ମନି
ତ୍ଵଂ ଦ୍ରଷ୍ଟାସ୍ଯମନୋଽସି ନିର୍ଦ୍ଵଯପରଂ ବ୍ରହ୍ମାସି ଯଦ୍ଵସ୍ତୁତଃ ॥ 377॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଦ୍ରଷ୍ଟାସ୍ଯମଲୋ)
ଲକ୍ଷ୍ଯେ ବ୍ରହ୍ମଣି ମାନସଂ ଦୃଢତରଂ ସଂସ୍ଥାପ୍ଯ ବାହ୍ଯେନ୍ଦ୍ରିଯଂ
ସ୍ଵସ୍ଥାନେ ଵିନିଵେଶ୍ଯ ନିଶ୍ଚଲତନୁଶ୍ଚୋପେକ୍ଷ୍ଯ ଦେହସ୍ଥିତିମ୍ ।
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମୈକ୍ଯମୁପେତ୍ଯ ତନ୍ମଯତଯା ଚାଖଣ୍ଡଵୃତ୍ତ୍ଯାଽନିଶଂ
ବ୍ରହ୍ମାନନ୍ଦରସଂ ପିବାତ୍ମନି ମୁଦା ଶୂନ୍ଯୈଃ କିମନ୍ଯୈର୍ଭୃଶମ୍ ॥ 378॥ (ପାଠଭେଦଃ - କିମନ୍ଯୈର୍ଭ୍ରମୈଃ)
ଅନାତ୍ମଚିନ୍ତନଂ ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା କଶ୍ମଲଂ ଦୁଃଖକାରଣମ୍ ।
ଚିନ୍ତଯାତ୍ମାନମାନନ୍ଦରୂପଂ ଯନ୍ମୁକ୍ତିକାରଣମ୍ ॥ 379॥
ଏଷ ସ୍ଵଯଞ୍ଜ୍ଯୋତିରଶେଷସାକ୍ଷୀ
ଵିଜ୍ଞାନକୋଶୋ ଵିଲସତ୍ଯଜସ୍ରମ୍ । ଵିଜ୍ଞାନକୋଶେ
ଲକ୍ଷ୍ଯଂ ଵିଧାଯୈନମସଦ୍ଵିଲକ୍ଷଣ-
ମଖଣ୍ଡଵୃତ୍ତ୍ଯାଽଽତ୍ମତଯାଽନୁଭାଵଯ ॥ 380॥
ଏତମଚ୍ଛିନ୍ନଯା ଵୃତ୍ତ୍ଯା ପ୍ରତ୍ଯଯାନ୍ତରଶୂନ୍ଯଯା ।
ଉଲ୍ଲେଖଯନ୍ଵିଜାନୀଯାତ୍ସ୍ଵସ୍ଵରୂପତଯା ସ୍ଫୁଟମ୍ ॥ 381॥
ଅତ୍ରାତ୍ମତ୍ଵଂ ଦୃଢୀକୁର୍ଵନ୍ନହମାଦିଷୁ ସନ୍ତ୍ଯଜନ୍ ।
ଉଦାସୀନତଯା ତେଷୁ ତିଷ୍ଠେତ୍ସ୍ଫୁଟଘଟାଦିଵତ୍ ॥ 382॥ (ପାଠଭେଦଃ - ତିଷ୍ଠେଦ୍ଘଟପଟାଦିଵତ୍)
ଵିଶୁଦ୍ଧମନ୍ତଃକରଣଂ ସ୍ଵରୂପେ
ନିଵେଶ୍ଯ ସାକ୍ଷିଣ୍ଯଵବୋଧମାତ୍ରେ ।
ଶନୈଃ ଶନୈର୍ନିଶ୍ଚଲତାମୁପାନଯନ୍
ପୂର୍ଣଂ ସ୍ଵମେଵାନୁଵିଲୋକଯେତ୍ତତଃ ॥ 383॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପୂର୍ଣତ୍ଵମେଵାନୁ)
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯପ୍ରାଣମନୋଽହମାଦିଭିଃ
ସ୍ଵାଜ୍ଞାନକ୍ଲୃପ୍ତୈରଖିଲୈରୁପାଧିଭିଃ ।
ଵିମୁକ୍ତମାତ୍ମାନମଖଣ୍ଡରୂପଂ
ପୂର୍ଣଂ ମହାକାଶମିଵାଵଲୋକଯେତ୍ ॥ 384॥
ଘଟକଲଶକୁସୂଲସୂଚିମୁଖ୍ଯୈଃ
ଗଗନମୁପାଧିଶତୈର୍ଵିମୁକ୍ତମେକମ୍ ।
ଭଵତି ନ ଵିଵିଧଂ ତଥୈଵ ଶୁଦ୍ଧଂ
ପରମହମାଦିଵିମୁକ୍ତମେକମେଵ ॥ 385॥
ବ୍ରହ୍ମାଦିସ୍ତମ୍ବପର୍ଯନ୍ତା ମୃଷାମାତ୍ରା ଉପାଧଯଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଯାଃ ସ୍ତମ୍ବ)
ତତଃ ପୂର୍ଣଂ ସ୍ଵମାତ୍ମାନଂ ପଶ୍ଯେଦେକାତ୍ମନା ସ୍ଥିତମ୍ ॥ 386॥
ଯତ୍ର ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯା କଲ୍ପିତଂ ତଦ୍ଵିଵେକେ (ପାଠଭେଦଃ - ଯଦ୍ଵିଵେକେ)
ତତ୍ତନ୍ମାତ୍ରଂ ନୈଵ ତସ୍ମାଦ୍ଵିଭିନ୍ନମ୍ ।
ଭ୍ରାନ୍ତେର୍ନାଶେ ଭାତି ଦୃଷ୍ଟାହିତତ୍ତ୍ଵଂ (ପାଠଭେଦଃ - ଭ୍ରାନ୍ତିଦୃଷ୍ଟା)
ରଜ୍ଜୁସ୍ତଦ୍ଵଦ୍ଵିଶ୍ଵମାତ୍ମସ୍ଵରୂପମ୍ ॥ 387॥
ସ୍ଵଯଂ ବ୍ରହ୍ମା ସ୍ଵଯଂ ଵିଷ୍ଣୁଃ ସ୍ଵଯମିନ୍ଦ୍ରଃ ସ୍ଵଯଂ ଶିଵଃ ।
ସ୍ଵଯଂ ଵିଶ୍ଵମିଦଂ ସର୍ଵଂ ସ୍ଵସ୍ମାଦନ୍ଯନ୍ନ କିଞ୍ଚନ ॥ 388॥
ଅନ୍ତଃ ସ୍ଵଯଂ ଚାପି ବହିଃ ସ୍ଵଯଂ ଚ
ସ୍ଵଯଂ ପୁରସ୍ତାତ୍ ସ୍ଵଯମେଵ ପଶ୍ଚାତ୍ ।
ସ୍ଵଯଂ ହ୍ଯାଵାଚ୍ଯାଂ ସ୍ଵଯମପ୍ଯୁଦୀଚ୍ଯାଂ (ପାଠଭେଦଃ - ହ୍ଯଵାଚ୍ଯାଂ)
ତଥୋପରିଷ୍ଟାତ୍ସ୍ଵଯମପ୍ଯଧସ୍ତାତ୍ ॥ 389॥
ତରଙ୍ଗଫେନଭ୍ରମବୁଦ୍ବୁଦାଦି
ସର୍ଵଂ ସ୍ଵରୂପେଣ ଜଲଂ ଯଥା ତଥା ।
ଚିଦେଵ ଦେହାଦ୍ଯହମନ୍ତମେତତ୍
ସର୍ଵଂ ଚିଦେଵୈକରସଂ ଵିଶୁଦ୍ଧମ୍ ॥ 390॥
ସଦେଵେଦଂ ସର୍ଵଂ ଜଗଦଵଗତଂ ଵାଙ୍ମନସଯୋଃ
ସତୋଽନ୍ଯନ୍ନାସ୍ତ୍ଯେଵ ପ୍ରକୃତିପରସୀମ୍ନି ସ୍ଥିତଵତଃ ।
ପୃଥକ୍ କିଂ ମୃତ୍ସ୍ନାଯାଃ କଲଶଘଟକୁମ୍ଭାଦ୍ଯଵଗତଂ
ଵଦତ୍ଯେଷ ଭ୍ରାନ୍ତସ୍ତ୍ଵମହମିତି ମାଯାମଦିରଯା ॥ 391॥
କ୍ରିଯାସମଭିହାରେଣ ଯତ୍ର ନାନ୍ଯଦିତି ଶ୍ରୁତିଃ ।
ବ୍ରଵୀତି ଦ୍ଵୈତରାହିତ୍ଯଂ ମିଥ୍ଯାଧ୍ଯାସନିଵୃତ୍ତଯେ ॥ 392॥
ଆକାଶଵନ୍ନିର୍ମଲନିର୍ଵିକଲ୍ପଂ (ପାଠଭେଦଃ - ନିର୍ଵିକଲ୍ପ)
ନିଃସୀମନିଃସ୍ପନ୍ଦନନିର୍ଵିକାରମ୍ ।
ଅନ୍ତର୍ବହିଃଶୂନ୍ଯମନନ୍ଯମଦ୍ଵଯଂ
ସ୍ଵଯଂ ପରଂ ବ୍ରହ୍ମ କିମସ୍ତି ବୋଧ୍ଯମ୍ ॥ 393॥
ଵକ୍ତଵ୍ଯଂ କିମୁ ଵିଦ୍ଯତେଽତ୍ର ବହୁଧା ବ୍ରହ୍ମୈଵ ଜୀଵଃ ସ୍ଵଯଂ
ବ୍ରହ୍ମୈତଜ୍ଜଗଦାତତଂ ନୁ ସକଲଂ ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵିତୀଯଂ ଶ୍ରୁତିଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଜଗଦାପରାଣୁ ସକଲଂ)
ବ୍ରହ୍ମୈଵାହମିତି ପ୍ରବୁଦ୍ଧମତଯଃ ସନ୍ତ୍ଯକ୍ତବାହ୍ଯାଃ ସ୍ଫୁଟଂ
ବ୍ରହ୍ମୀଭୂଯ ଵସନ୍ତି ସନ୍ତତଚିଦାନନ୍ଦାତ୍ମନୈତଦ୍ଧ୍ରୁଵମ୍ ॥ 394॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଆନନ୍ଦାତ୍ମନୈଵ ଧ୍ରୁଵମ୍)
ଜହି ମଲମଯକୋଶେଽହନ୍ଧିଯୋତ୍ଥାପିତାଶାଂ
ପ୍ରସଭମନିଲକଲ୍ପେ ଲିଙ୍ଗଦେହେଽପି ପଶ୍ଚାତ୍ ।
ନିଗମଗଦିତକୀର୍ତିଂ ନିତ୍ଯମାନନ୍ଦମୂର୍ତିଂ
ସ୍ଵଯମିତି ପରିଚୀଯ ବ୍ରହ୍ମରୂପେଣ ତିଷ୍ଠ ॥ 395॥
ଶଵାକାରଂ ଯାଵଦ୍ଭଜତି ମନୁଜସ୍ତାଵଦଶୁଚିଃ
ପରେଭ୍ଯଃ ସ୍ଯାତ୍କ୍ଲେଶୋ ଜନନମରଣଵ୍ଯାଧିନିଲଯଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଵ୍ଯାଧିନିରଯାଃ)
ଯଦାତ୍ମାନଂ ଶୁଦ୍ଧଂ କଲଯତି ଶିଵାକାରମଚଲମ୍
ତଦା ତେଭ୍ଯୋ ମୁକ୍ତୋ ଭଵତି ହି ତଦାହ ଶ୍ରୁତିରପି ॥ 396॥
ସ୍ଵାତ୍ମନ୍ଯାରୋପିତାଶେଷାଭାସଵସ୍ତୁନିରାସତଃ ।
ସ୍ଵଯମେଵ ପରଂ ବ୍ରହ୍ମ ପୂର୍ଣମଦ୍ଵଯମକ୍ରିଯମ୍ ॥ 397॥
ସମାହିତାଯାଂ ସତି ଚିତ୍ତଵୃତ୍ତୌ
ପରାତ୍ମନି ବ୍ରହ୍ମଣି ନିର୍ଵିକଲ୍ପେ ।
ନ ଦୃଶ୍ଯତେ କଶ୍ଚିଦଯଂ ଵିକଲ୍ପଃ
ପ୍ରଜଲ୍ପମାତ୍ରଃ ପରିଶିଷ୍ଯତେ ଯତଃ ॥ 398॥ (ପାଠଭେଦଃ - ତତଃ)
ଅସତ୍କଲ୍ପୋ ଵିକଲ୍ପୋଽଯଂ ଵିଶ୍ଵମିତ୍ଯେକଵସ୍ତୁନି ।
ନିର୍ଵିକାରେ ନିରାକାରେ ନିର୍ଵିଶେଷେ ଭିଦା କୁତଃ ॥ 399॥
ଦ୍ରଷ୍ଟୁଦର୍ଶନଦୃଶ୍ଯାଦିଭାଵଶୂନ୍ଯୈକଵସ୍ତୁନି । (ପାଠଭେଦଃ - ଦ୍ରଷ୍ଟୃଦର୍ଶନ)
ନିର୍ଵିକାରେ ନିରାକାରେ ନିର୍ଵିଶେଷେ ଭିଦା କୁତଃ ॥ 400॥
କଲ୍ପାର୍ଣଵ ଇଵାତ୍ଯନ୍ତପରିପୂର୍ଣୈକଵସ୍ତୁନି ।
ନିର୍ଵିକାରେ ନିରାକାରେ ନିର୍ଵିଶେଷେ ଭିଦା କୁତଃ ॥ 401॥
ତେଜସୀଵ ତମୋ ଯତ୍ର ପ୍ରଲୀନଂ ଭ୍ରାନ୍ତିକାରଣମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ଯତ୍ର ଵିଲୀନଂ)
ଅଦ୍ଵିତୀଯେ ପରେ ତତ୍ତ୍ଵେ ନିର୍ଵିଶେଷେ ଭିଦା କୁତଃ ॥ 402॥
ଏକାତ୍ମକେ ପରେ ତତ୍ତ୍ଵେ ଭେଦଵାର୍ତା କଥଂ ଵସେତ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - କଥଂ ଭଵେତ୍)
ସୁଷୁପ୍ତୌ ସୁଖମାତ୍ରାଯାଂ ଭେଦଃ କେନାଵଲୋକିତଃ ॥ 403॥
ନ ହ୍ଯସ୍ତି ଵିଶ୍ଵଂ ପରତତ୍ତ୍ଵବୋଧାତ୍
ସଦାତ୍ମନି ବ୍ରହ୍ମଣି ନିର୍ଵିକଲ୍ପେ ।
କାଲତ୍ରଯେ ନାପ୍ଯହିରୀକ୍ଷିତୋ ଗୁଣେ
ନ ହ୍ଯମ୍ବୁବିନ୍ଦୁର୍ମୃଗତୃଷ୍ଣିକାଯାମ୍ ॥ 404॥
ମାଯାମାତ୍ରମିଦଂ ଦ୍ଵୈତମଦ୍ଵୈତଂ ପରମାର୍ଥତଃ ।
ଇତି ବ୍ରୂତେ ଶ୍ରୁତିଃ ସାକ୍ଷାତ୍ସୁଷୁପ୍ତାଵନୁଭୂଯତେ ॥ 405॥
ଅନନ୍ଯତ୍ଵମଧିଷ୍ଠାନାଦାରୋପ୍ଯସ୍ଯ ନିରୀକ୍ଷିତମ୍ ।
ପଣ୍ଡିତୈ ରଜ୍ଜୁସର୍ପାଦୌ ଵିକଲ୍ପୋ ଭ୍ରାନ୍ତିଜୀଵନଃ ॥ 406॥
ଚିତ୍ତମୂଲୋ ଵିକଲ୍ପୋଽଯଂ ଚିତ୍ତାଭାଵେ ନ କଶ୍ଚନ ।
ଅତଶ୍ଚିତ୍ତଂ ସମାଧେହି ପ୍ରତ୍ଯଗ୍ରୂପେ ପରାତ୍ମନି ॥ 407॥
କିମପି ସତତବୋଧଂ କେଵଲାନନ୍ଦରୂପଂ
ନିରୁପମମତିଵେଲଂ ନିତ୍ଯମୁକ୍ତଂ ନିରୀହମ୍ ।
ନିରଵଧିଗଗନାଭଂ ନିଷ୍କଲଂ ନିର୍ଵିକଲ୍ପଂ
ହୃଦି କଲଯତି ଵିଦ୍ଵାନ୍ ବ୍ରହ୍ମ ପୂର୍ଣଂ ସମାଧୌ ॥ 408॥
ପ୍ରକୃତିଵିକୃତିଶୂନ୍ଯଂ ଭାଵନାତୀତଭାଵଂ
ସମରସମସମାନଂ ମାନସମ୍ବନ୍ଧଦୂରମ୍ ।
ନିଗମଵଚନସିଦ୍ଧଂ ନିତ୍ଯମସ୍ମତ୍ପ୍ରସିଦ୍ଧଂ
ହୃଦି କଲଯତି ଵିଦ୍ଵାନ୍ ବ୍ରହ୍ମ ପୂର୍ଣଂ ସମାଧୌ ॥ 409॥
ଅଜରମମରମସ୍ତାଭାଵଵସ୍ତୁସ୍ଵରୂପଂ (ପାଠଭେଦଃ - ଭାସଵସ୍ତୁ)
ସ୍ତିମିତସଲିଲରାଶିପ୍ରଖ୍ଯମାଖ୍ଯାଵିହୀନମ୍ ।
ଶମିତଗୁଣଵିକାରଂ ଶାଶ୍ଵତଂ ଶାନ୍ତମେକଂ
ହୃଦି କଲଯତି ଵିଦ୍ଵାନ୍ ବ୍ରହ୍ମ ପୂର୍ଣଂ ସମାଧୌ ॥ 410॥
ସମାହିତାନ୍ତଃକରଣଃ ସ୍ଵରୂପେ
ଵିଲୋକଯାତ୍ମାନମଖଣ୍ଡଵୈଭଵମ୍ ।
ଵିଚ୍ଛିନ୍ଦ୍ଧି ବନ୍ଧଂ ଭଵଗନ୍ଧଗନ୍ଧିତଂ (ପାଠଭେଦଃ - ଗନ୍ଧଗନ୍ଧିଲଂ)
ଯତ୍ନେନ ପୁଂସ୍ତ୍ଵଂ ସଫଲୀକୁରୁଷ୍ଵ ॥ 411-
ସର୍ଵୋପାଧିଵିନିର୍ମୁକ୍ତଂ ସଚ୍ଚିଦାନନ୍ଦମଦ୍ଵଯମ୍ ।
ଭାଵଯାତ୍ମାନମାତ୍ମସ୍ଥଂ ନ ଭୂଯଃ କଲ୍ପସେଽଧ୍ଵନେ ॥ 412॥
ଛାଯେଵ ପୁଂସଃ ପରିଦୃଶ୍ଯମାନ-
ମାଭାସରୂପେଣ ଫଲାନୁଭୂତ୍ଯା ।
ଶରୀରମାରାଚ୍ଛଵଵନ୍ନିରସ୍ତଂ
ପୁନର୍ନ ସନ୍ଧତ୍ତ ଇଦଂ ମହାତ୍ମା ॥ 413॥
ସତତଵିମଲବୋଧାନନ୍ଦରୂପଂ ସମେତ୍ଯ (ପାଠଭେଦଃ - ସ୍ଵମେତ୍ଯ)
ତ୍ଯଜ ଜଡମଲରୂପୋପାଧିମେତଂ ସୁଦୂରେ ।
ଅଥ ପୁନରପି ନୈଷ ସ୍ମର୍ଯତାଂ ଵାନ୍ତଵସ୍ତୁ (ପାଠଭେଦଃ - ପୁନରପି ନୈଵ)
ସ୍ମରଣଵିଷଯଭୂତଂ କଲ୍ପତେ କୁତ୍ସନାଯ ॥ 414॥
ସମୂଲମେତତ୍ପରିଦାହ୍ଯ ଵହ୍ନୌ (ପାଠଭେଦଃ - ପରିଦହ୍ଯ)
ସଦାତ୍ମନି ବ୍ରହ୍ମଣି ନିର୍ଵିକଲ୍ପେ ।
ତତଃ ସ୍ଵଯଂ ନିତ୍ଯଵିଶୁଦ୍ଧବୋଧା-
ନନ୍ଦାତ୍ମନା ତିଷ୍ଠତି ଵିଦ୍ଵରିଷ୍ଠଃ ॥ 415॥
ପ୍ରାରବ୍ଧସୂତ୍ରଗ୍ରଥିତଂ ଶରୀରଂ
ପ୍ରଯାତୁ ଵା ତିଷ୍ଠତୁ ଗୋରିଵ ସ୍ରକ୍ ।
ନ ତତ୍ପୁନଃ ପଶ୍ଯତି ତତ୍ତ୍ଵଵେତ୍ତା-
ଽଽନନ୍ଦାତ୍ମନି ବ୍ରହ୍ମଣି ଲୀନଵୃତ୍ତିଃ ॥ 416॥
ଅଖଣ୍ଡାନନ୍ଦମାତ୍ମାନଂ ଵିଜ୍ଞାଯ ସ୍ଵସ୍ଵରୂପତଃ ।
କିମିଚ୍ଛନ୍ କସ୍ଯ ଵା ହେତୋର୍ଦେହଂ ପୁଷ୍ଣାତି ତତ୍ତ୍ଵଵିତ୍ ॥ 417॥
ସଂସିଦ୍ଧସ୍ଯ ଫଲଂ ତ୍ଵେତଜ୍ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତସ୍ଯ ଯୋଗିନଃ ।
ବହିରନ୍ତଃ ସଦାନନ୍ଦରସାସ୍ଵାଦନମାତ୍ମନି ॥ 418॥
ଵୈରାଗ୍ଯସ୍ଯ ଫଲଂ ବୋଧୋ ବୋଧସ୍ଯୋପରତିଃ ଫଲମ୍ ।
ସ୍ଵାନନ୍ଦାନୁଭଵାଚ୍ଛାନ୍ତିରେଷୈଵୋପରତେଃ ଫଲମ୍ ॥ 419॥
ଯଦ୍ଯୁତ୍ତରୋତ୍ତରାଭାଵଃ ପୂର୍ଵପୂର୍ଵନ୍ତୁ ନିଷ୍ଫଲମ୍ ।
ନିଵୃତ୍ତିଃ ପରମା ତୃପ୍ତିରାନନ୍ଦୋଽନୁପମଃ ସ୍ଵତଃ ॥ 420॥
ଦୃଷ୍ଟଦୁଃଖେଷ୍ଵନୁଦ୍ଵେଗୋ ଵିଦ୍ଯାଯାଃ ପ୍ରସ୍ତୁତଂ ଫଲମ୍ ।
ଯତ୍କୃତଂ ଭ୍ରାନ୍ତିଵେଲାଯାଂ ନାନା କର୍ମ ଜୁଗୁପ୍ସିତମ୍ ।
ପଶ୍ଚାନ୍ନରୋ ଵିଵେକେନ ତତ୍କଥଂ କର୍ତୁମର୍ହତି ॥ 421॥
ଵିଦ୍ଯାଫଲଂ ସ୍ଯାଦସତୋ ନିଵୃତ୍ତିଃ
ପ୍ରଵୃତ୍ତିରଜ୍ଞାନଫଲଂ ତଦୀକ୍ଷିତମ୍ ।
ତଜ୍ଜ୍ଞାଜ୍ଞଯୋର୍ଯନ୍ମୃଗତୃଷ୍ଣିକାଦୌ
ନୋଚେଦ୍ଵିଦାଂ ଦୃଷ୍ଟଫଲଂ କିମସ୍ମାତ୍ ॥ 422॥ (ପାଠଭେଦଃ - ନୋଚେଦ୍ଵିଦୋ)
ଅଜ୍ଞାନହୃଦଯଗ୍ରନ୍ଥେର୍ଵିନାଶୋ ଯଦ୍ଯଶେଷତଃ ।
ଅନିଚ୍ଛୋର୍ଵିଷଯଃ କିଂ ନୁ ପ୍ରଵୃତ୍ତେଃ କାରଣଂ ସ୍ଵତଃ ॥ 423॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵିଦୁଷଃ କିଂ)
ଵାସନାନୁଦଯୋ ଭୋଗ୍ଯେ ଵୈରାଗ୍ଯସ୍ଯ ତଦାଵଧିଃ ।
ଅହମ୍ଭାଵୋଦଯାଭାଵୋ ବୋଧସ୍ଯ ପରମାଵଧିଃ ।
ଲୀନଵୃତ୍ତୈରନୁତ୍ପତ୍ତିର୍ମର୍ଯାଦୋପରତେସ୍ତୁ ସା ॥ 424॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵୃତ୍ତେର)
ବ୍ରହ୍ମାକାରତଯା ସଦା ସ୍ଥିତତଯା ନିର୍ମୁକ୍ତବାହ୍ଯାର୍ଥଧୀ-
ରନ୍ଯାଵେଦିତଭୋଗ୍ଯଭୋଗକଲନୋ ନିଦ୍ରାଲୁଵଦ୍ବାଲଵତ୍ ।
ସ୍ଵପ୍ନାଲୋକିତଲୋକଵଜ୍ଜଗଦିଦଂ ପଶ୍ଯନ୍କ୍ଵଚିଲ୍ଲବ୍ଧଧୀ-
ରାସ୍ତେ କଶ୍ଚିଦନନ୍ତପୁଣ୍ଯଫଲଭୁଗ୍ଧନ୍ଯଃ ସ ମାନ୍ଯୋ ଭୁଵି ॥ 425॥
ସ୍ଥିତପ୍ରଜ୍ଞୋ ଯତିରଯଂ ଯଃ ସଦାନନ୍ଦମଶ୍ନୁତେ ।
ବ୍ରହ୍ମଣ୍ଯେଵ ଵିଲୀନାତ୍ମା ନିର୍ଵିକାରୋ ଵିନିଷ୍କ୍ରିଯଃ ॥ 426॥
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମନୋଃ ଶୋଧିତଯୋରେକଭାଵାଵଗାହିନୀ ।
ନିର୍ଵିକଲ୍ପା ଚ ଚିନ୍ମାତ୍ରା ଵୃତ୍ତିଃ ପ୍ରଜ୍ଞେତି କଥ୍ଯତେ ।
ସୁସ୍ଥିତାଽସୌ ଭଵେଦ୍ଯସ୍ଯ ସ୍ଥିତପ୍ରଜ୍ଞଃ ସ ଉଚ୍ଯତେ ॥ 427॥
ଯସ୍ଯ ସ୍ଥିତା ଭଵେତ୍ପ୍ରଜ୍ଞା ଯସ୍ଯାନନ୍ଦୋ ନିରନ୍ତରଃ ।
ପ୍ରପଞ୍ଚୋ ଵିସ୍ମୃତପ୍ରାଯଃ ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ ॥ 428॥
ଲୀନଧୀରପି ଜାଗର୍ତି ଜାଗ୍ରଦ୍ଧର୍ମଵିଵର୍ଜିତଃ ।
ବୋଧୋ ନିର୍ଵାସନୋ ଯସ୍ଯ ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ ॥ 429॥
ଶାନ୍ତସଂସାରକଲନଃ କଲାଵାନପି ନିଷ୍କଲଃ ।
ଯସ୍ଯ ଚିତ୍ତଂ ଵିନିଶ୍ଚିନ୍ତଂ ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ ॥ 430॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଯଃ ସଚିତ୍ତୋଽପି ନିଶ୍ଚିତ୍ତଃ)
ଵର୍ତମାନେଽପି ଦେହେଽସ୍ମିଞ୍ଛାଯାଵଦନୁଵର୍ତିନି ।
ଅହନ୍ତାମମତାଽଭାଵୋ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତସ୍ଯ ଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 431॥
ଅତୀତାନନୁସନ୍ଧାନଂ ଭଵିଷ୍ଯଦଵିଚାରଣମ୍ ।
ଔଦାସୀନ୍ଯମପି ପ୍ରାପ୍ତଂ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତସ୍ଯ ଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 432॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରାପ୍ତେ)
ଗୁଣଦୋଷଵିଶିଷ୍ଟେଽସ୍ମିନ୍ସ୍ଵଭାଵେନ ଵିଲକ୍ଷଣେ ।
ସର୍ଵତ୍ର ସମଦର୍ଶିତ୍ଵଂ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତସ୍ଯ ଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 433॥
ଇଷ୍ଟାନିଷ୍ଟାର୍ଥସମ୍ପ୍ରାପ୍ତୌ ସମଦର୍ଶିତଯାଽଽତ୍ମନି ।
ଉଭଯତ୍ରାଵିକାରିତ୍ଵଂ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତସ୍ଯ ଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 434॥
ବ୍ରହ୍ମାନନ୍ଦରସାସ୍ଵାଦାସକ୍ତଚିତ୍ତତଯା ଯତେଃ ।
ଅନ୍ତର୍ବହିରଵିଜ୍ଞାନଂ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତସ୍ଯ ଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 435॥
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯାଦୌ କର୍ତଵ୍ଯେ ମମାହମ୍ଭାଵଵର୍ଜିତଃ ।
ଔଦାସୀନ୍ଯେନ ଯସ୍ତିଷ୍ଠେତ୍ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତଲକ୍ଷଣଃ ॥ 436॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ)
ଵିଜ୍ଞାତ ଆତ୍ମନୋ ଯସ୍ଯ ବ୍ରହ୍ମଭାଵଃ ଶ୍ରୁତେର୍ବଲାତ୍ ।
ଭଵବନ୍ଧଵିନିର୍ମୁକ୍ତଃ ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତଲକ୍ଷଣଃ ॥ 437॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ)
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯେଷ୍ଵହମ୍ଭାଵ ଇଦମ୍ଭାଵସ୍ତଦନ୍ଯକେ ।
ଯସ୍ଯ ନୋ ଭଵତଃ କ୍ଵାପି ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ ॥ 438॥
ଜୀଵେଶୋଭଯସଂସାରରୂପଦୁର୍ଵାସନୋଜ୍ଝିତା ।
ସା ସର୍ଵଦା ଭଵେଦ୍ଯସ୍ଯ ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ ॥
ନ ପ୍ରତ୍ଯଗ୍ବ୍ରହ୍ମଣୋର୍ଭେଦଂ କଦାପି ବ୍ରହ୍ମସର୍ଗଯୋଃ ।
ପ୍ରଜ୍ଞଯା ଯୋ ଵିଜାନିତି ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତଲକ୍ଷଣଃ ॥ 439॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ)
ସାଧୁଭିଃ ପୂଜ୍ଯମାନେଽସ୍ମିନ୍ପୀଡ୍ଯମାନେଽପି ଦୁର୍ଜନୈଃ ।
ସମଭାଵୋ ଭଵେଦ୍ଯସ୍ଯ ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତଲକ୍ଷଣଃ ॥ 440॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସ ଜୀଵନ୍ମୁକ୍ତ ଇଷ୍ଯତେ)
ଯତ୍ର ପ୍ରଵିଷ୍ଟା ଵିଷଯାଃ ପରେରିତା
ନଦୀପ୍ରଵାହା ଇଵ ଵାରିରାଶୌ ।
ଲିନନ୍ତି ସନ୍ମାତ୍ରତଯା ନ ଵିକ୍ରିଯାଂ
ଉତ୍ପାଦଯନ୍ତ୍ଯେଷ ଯତିର୍ଵିମୁକ୍ତଃ ॥ 441॥
ଵିଜ୍ଞାତବ୍ରହ୍ମତତ୍ତ୍ଵସ୍ଯ ଯଥାପୂର୍ଵଂ ନ ସଂସୃତିଃ ।
ଅସ୍ତି ଚେନ୍ନ ସ ଵିଜ୍ଞାତବ୍ରହ୍ମଭାଵୋ ବହିର୍ମୁଖଃ ॥ 442॥
ପ୍ରାଚୀନଵାସନାଵେଗାଦସୌ ସଂସରତୀତି ଚେତ୍ ।
ନ ସଦେକତ୍ଵଵିଜ୍ଞାନାନ୍ମନ୍ଦୀ ଭଵତି ଵାସନା ॥ 443॥
ଅତ୍ଯନ୍ତକାମୁକସ୍ଯାପି ଵୃତ୍ତିଃ କୁଣ୍ଠତି ମାତରି ।
ତଥୈଵ ବ୍ରହ୍ମଣି ଜ୍ଞାତେ ପୂର୍ଣାନନ୍ଦେ ମନୀଷିଣଃ ॥ 444॥
ନିଦିଧ୍ଯାସନଶୀଲସ୍ଯ ବାହ୍ଯପ୍ରତ୍ଯଯ ଈକ୍ଷ୍ଯତେ ।
ବ୍ରଵୀତି ଶ୍ରୁତିରେତସ୍ଯ ପ୍ରାରବ୍ଧଂ ଫଲଦର୍ଶନାତ୍ ॥ 445॥
ସୁଖାଦ୍ଯନୁଭଵୋ ଯାଵତ୍ତାଵତ୍ପ୍ରାରବ୍ଧମିଷ୍ଯତେ ।
ଫଲୋଦଯଃ କ୍ରିଯାପୂର୍ଵୋ ନିଷ୍କ୍ରିଯୋ ନ ହି କୁତ୍ରଚିତ୍ ॥ 446॥
ଅହଂ ବ୍ରହ୍ମେତି ଵିଜ୍ଞାନାତ୍କଲ୍ପକୋଟିଶତାର୍ଜିତମ୍ ।
ସଞ୍ଚିତଂ ଵିଲଯଂ ଯାତି ପ୍ରବୋଧାତ୍ସ୍ଵପ୍ନକର୍ମଵତ୍ ॥ 447॥
ଯତ୍କୃତଂ ସ୍ଵପ୍ନଵେଲାଯାଂ ପୁଣ୍ଯଂ ଵା ପାପମୁଲ୍ବଣମ୍ ।
ସୁପ୍ତୋତ୍ଥିତସ୍ଯ କିନ୍ତତ୍ସ୍ଯାତ୍ସ୍ଵର୍ଗାଯ ନରକାଯ ଵା ॥ 448॥
ସ୍ଵମସଙ୍ଗମୁଦାସୀନଂ ପରିଜ୍ଞାଯ ନଭୋ ଯଥା ।
ନ ଶ୍ଲିଷ୍ଯତି ଚ ଯତ୍କିଞ୍ଚିତ୍କଦାଚିଦ୍ଭାଵିକର୍ମଭିଃ ॥ 449॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଶ୍ଲିଷ୍ଯତେ ଯତିଃ କିଞ୍ଚିତ୍)
ନ ନଭୋ ଘଟଯୋଗେନ ସୁରାଗନ୍ଧେନ ଲିପ୍ଯତେ ।
ତଥାତ୍ମୋପାଧିଯୋଗେନ ତଦ୍ଧର୍ମୈର୍ନୈଵ ଲିପ୍ଯତେ ॥ 450॥
ଜ୍ଞାନୋଦଯାତ୍ପୁରାରବ୍ଧଂ କର୍ମଜ୍ଞାନାନ୍ନ ନଶ୍ଯତି ।
ଅଦତ୍ଵା ସ୍ଵଫଲଂ ଲକ୍ଷ୍ଯମୁଦ୍ଦିଶ୍ଯୋତ୍ସୃଷ୍ଟବାଣଵତ୍ ॥ 451॥
ଵ୍ଯାଘ୍ରବୁଦ୍ଧ୍ଯା ଵିନିର୍ମୁକ୍ତୋ ବାଣଃ ପଶ୍ଚାତ୍ତୁ ଗୋମତୌ ।
ନ ତିଷ୍ଠତି ଛିନତ୍ଯେଵ ଲକ୍ଷ୍ଯଂ ଵେଗେନ ନିର୍ଭରମ୍ ॥ 452॥
ପ୍ରାରବ୍ଧଂ ବଲଵତ୍ତରଂ ଖଲୁ ଵିଦାଂ ଭୋଗେନ ତସ୍ଯ କ୍ଷଯଃ
ସମ୍ଯଗ୍ଜ୍ଞାନହୁତାଶନେନ ଵିଲଯଃ ପ୍ରାକ୍ସଞ୍ଚିତାଗାମିନାମ୍ ।
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମୈକ୍ଯମଵେକ୍ଷ୍ଯ ତନ୍ମଯତଯା ଯେ ସର୍ଵଦା ସଂସ୍ଥିତାଃ
ତେଷାଂ ତତ୍ତ୍ରିତଯଂ ନହି କ୍ଵଚିଦପି ବ୍ରହ୍ମୈଵ ତେ ନିର୍ଗୁଣମ୍ ॥ 453॥
ଉପାଧିତାଦାତ୍ମ୍ଯଵିହୀନକେଵଲ-
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମନୈଵାତ୍ମନି ତିଷ୍ଠତୋ ମୁନେଃ ।
ପ୍ରାରବ୍ଧସଦ୍ଭାଵକଥା ନ ଯୁକ୍ତା
ସ୍ଵପ୍ନାର୍ଥସମ୍ବନ୍ଧକଥେଵ ଜାଗ୍ରତଃ ॥ 454॥
ନ ହି ପ୍ରବୁଦ୍ଧଃ ପ୍ରତିଭାସଦେହେ
ଦେହୋପଯୋଗିନ୍ଯପି ଚ ପ୍ରପଞ୍ଚେ ।
କରୋତ୍ଯହନ୍ତାଂ ମମତାମିଦନ୍ତାଂ
କିନ୍ତୁ ସ୍ଵଯଂ ତିଷ୍ଠତି ଜାଗରେଣ ॥ 455॥
ନ ତସ୍ଯ ମିଥ୍ଯାର୍ଥସମର୍ଥନେଚ୍ଛା
ନ ସଙ୍ଗ୍ରହସ୍ତଜ୍ଜଗତୋଽପି ଦୃଷ୍ଟଃ ।
ତତ୍ରାନୁଵୃତ୍ତିର୍ଯଦି ଚେନ୍ମୃଷାର୍ଥେ
ନ ନିଦ୍ରଯା ମୁକ୍ତ ଇତୀଷ୍ଯତେ ଧ୍ରୁଵମ୍ ॥ 456॥
ତଦ୍ଵତ୍ପରେ ବ୍ରହ୍ମଣି ଵର୍ତମାନଃ
ସଦାତ୍ମନା ତିଷ୍ଠତି ନାନ୍ଯଦୀକ୍ଷତେ ।
ସ୍ମୃତିର୍ଯଥା ସ୍ଵପ୍ନଵିଲୋକିତାର୍ଥେ
ତଥା ଵିଦଃ ପ୍ରାଶନମୋଚନାଦୌ ॥ 457॥
କର୍ମଣା ନିର୍ମିତୋ ଦେହଃ ପ୍ରାରବ୍ଧଂ ତସ୍ଯ କଲ୍ପ୍ଯତାମ୍ ।
ନାନାଦେରାତ୍ମନୋ ଯୁକ୍ତଂ ନୈଵାତ୍ମା କର୍ମନିର୍ମିତଃ ॥ 458॥
ଅଜୋ ନିତ୍ଯଃ ଶାଶ୍ଵତ ଇତି ବ୍ରୂତେ ଶ୍ରୁତିରମୋଘଵାକ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ଅଜୋ ନିତ୍ଯ ଇତି ବ୍ରୂତେ ଶ୍ରୁତିରେଷା ତ୍ଵମୋଘଵାକ୍)
ତଦାତ୍ମନା ତିଷ୍ଠତୋଽସ୍ଯ କୁତଃ ପ୍ରାରବ୍ଧକଲ୍ପନା ॥ 459॥
ପ୍ରାରବ୍ଧଂ ସିଧ୍ଯତି ତଦା ଯଦା ଦେହାତ୍ମନା ସ୍ଥିତିଃ ।
ଦେହାତ୍ମଭାଵୋ ନୈଵେଷ୍ଟଃ ପ୍ରାରବ୍ଧଂ ତ୍ଯଜ୍ଯତାମତଃ ॥ 460॥
ଶରୀରସ୍ଯାପି ପ୍ରାରବ୍ଧକଲ୍ପନା ଭ୍ରାନ୍ତିରେଵ ହି ।
ଅଧ୍ଯସ୍ତସ୍ଯ କୁତଃ ସତ୍ତ୍ଵମସତ୍ଯସ୍ଯ କୁତୋ ଜନିଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ସତ୍ତ୍ଵମସତ୍ତ୍ଵସ୍ଯ)
ଅଜାତସ୍ଯ କୁତୋ ନାଶଃ ପ୍ରାରବ୍ଧମସତଃ କୁତଃ ॥ 461॥
ଜ୍ଞାନେନାଜ୍ଞାନକାର୍ଯସ୍ଯ ସମୂଲସ୍ଯ ଲଯୋ ଯଦି ।
ତିଷ୍ଠତ୍ଯଯଂ କଥଂ ଦେହ ଇତି ଶଙ୍କାଵତୋ ଜଡାନ୍ ॥ 462॥
ସମାଧାତୁଂ ବାହ୍ଯଦୃଷ୍ଟ୍ଯା ପ୍ରାରବ୍ଧଂ ଵଦତି ଶ୍ରୁତିଃ ।
ନ ତୁ ଦେହାଦିସତ୍ଯତ୍ଵବୋଧନାଯ ଵିପଶ୍ଚିତାମ୍ ।
ଯତଃ ଶ୍ରୁତେରଭିପ୍ରାଯଃ ପରମାର୍ଥୈକଗୋଚରଃ ॥ 463॥
ପରିପୂର୍ଣମନାଦ୍ଯନ୍ତମପ୍ରମେଯମଵିକ୍ରିଯମ୍ ।
ଏକମେଵାଦ୍ଵଯଂ ବ୍ରହ୍ମ ନେହ ନାନାସ୍ତି କିଞ୍ଚନ ॥ 464॥
ସଦ୍ଘନଂ ଚିଦ୍ଘନଂ ନିତ୍ଯମାନନ୍ଦଘନମକ୍ରିଯମ୍ ।
ଏକମେଵାଦ୍ଵଯଂ ବ୍ରହ୍ମ ନେହ ନାନାସ୍ତି କିଞ୍ଚନ ॥ 465॥
ପ୍ରତ୍ଯଗେକରସଂ ପୂର୍ଣମନନ୍ତଂ ସର୍ଵତୋମୁଖମ୍ ।
ଏକମେଵାଦ୍ଵଯଂ ବ୍ରହ୍ମ ନେହ ନାନାସ୍ତି କିଞ୍ଚନ ॥ 466॥
ଅହେଯମନୁପାଦେଯମନାଦେଯମନାଶ୍ରଯମ୍ । ମନାଧେଯମନା
ଏକମେଵାଦ୍ଵଯଂ ବ୍ରହ୍ମ ନେହ ନାନାସ୍ତି କିଞ୍ଚନ ॥ 467॥
ନିର୍ଗୁଣଂ ନିଷ୍କଲଂ ସୂକ୍ଷ୍ମଂ ନିର୍ଵିକଲ୍ପଂ ନିରଞ୍ଜନମ୍ ।
ଏକମେଵାଦ୍ଵଯଂ ବ୍ରହ୍ମ ନେହ ନାନାସ୍ତି କିଞ୍ଚନ ॥ 468॥
ଅନିରୂପ୍ଯ ସ୍ଵରୂପଂ ଯନ୍ମନୋଵାଚାମଗୋଚରମ୍ ।
ଏକମେଵାଦ୍ଵଯଂ ବ୍ରହ୍ମ ନେହ ନାନାସ୍ତି କିଞ୍ଚନ ॥ 469॥
ସତ୍ସମୃଦ୍ଧଂ ସ୍ଵତଃସିଦ୍ଧଂ ଶୁଦ୍ଧଂ ବୁଦ୍ଧମନୀଦୃଶମ୍ ।
ଏକମେଵାଦ୍ଵଯଂ ବ୍ରହ୍ମ ନେହ ନାନାସ୍ତି କିଞ୍ଚନ ॥ 470॥
ନିରସ୍ତରାଗା ଵିନିରସ୍ତଭୋଗାଃ (ପାଠଭେଦଃ - ନିରପାସ୍ତଭୋଗାଃ)
ଶାନ୍ତାଃ ସୁଦାନ୍ତା ଯତଯୋ ମହାନ୍ତଃ ।
ଵିଜ୍ଞାଯ ତତ୍ତ୍ଵଂ ପରମେତଦନ୍ତେ
ପ୍ରାପ୍ତାଃ ପରାଂ ନିର୍ଵୃତିମାତ୍ମଯୋଗାତ୍ ॥ 471॥
ଭଵାନପୀଦଂ ପରତତ୍ତ୍ଵମାତ୍ମନଃ
ସ୍ଵରୂପମାନନ୍ଦଘନଂ ଵିଚାର୍ଯ । (ପାଠଭେଦଃ - ନିଚାଯ୍ଯ)
ଵିଧୂଯ ମୋହଂ ସ୍ଵମନଃପ୍ରକଲ୍ପିତଂ
ମୁକ୍ତଃ କୃତାର୍ଥୋ ଭଵତୁ ପ୍ରବୁଦ୍ଧଃ ॥ 472॥
ସମାଧିନା ସାଧୁଵିନିଶ୍ଚଲାତ୍ମନା (ପାଠଭେଦଃ - ସୁନିଶ୍ଚଲାତ୍ମନା)
ପଶ୍ଯାତ୍ମତତ୍ତ୍ଵଂ ସ୍ଫୁଟବୋଧଚକ୍ଷୁଷା ।
ନିଃସଂଶଯଂ ସମ୍ଯଗଵେକ୍ଷିତଶ୍ଚେ-
ଚ୍ଛ୍ରୁତଃ ପଦାର୍ଥୋ ନ ପୁନର୍ଵିକଲ୍ପ୍ଯତେ ॥ 473॥ (ପାଠଭେଦଃ - ପୁନର୍ଵିକଲ୍ପତେ)
ସ୍ଵସ୍ଯାଵିଦ୍ଯାବନ୍ଧସମ୍ବନ୍ଧମୋକ୍ଷା-
ତ୍ସତ୍ଯଜ୍ଞାନାନନ୍ଦରୂପାତ୍ମଲବ୍ଧୌ ।
ଶାସ୍ତ୍ରଂ ଯୁକ୍ତିର୍ଦେଶିକୋକ୍ତିଃ ପ୍ରମାଣଂ
ଚାନ୍ତଃସିଦ୍ଧା ସ୍ଵାନୁଭୂତିଃ ପ୍ରମାଣମ୍ ॥ 474॥
ବନ୍ଧୋ ମୋକ୍ଷଶ୍ଚ ତୃପ୍ତିଶ୍ଚ ଚିନ୍ତାଽଽରୋଗ୍ଯକ୍ଷୁଧାଦଯଃ ।
ସ୍ଵେନୈଵ ଵେଦ୍ଯା ଯଜ୍ଜ୍ଞାନଂ ପରେଷାମାନୁମାନିକମ୍ ॥ 475॥
ତଟସ୍ଥିତା ବୋଧଯନ୍ତି ଗୁରଵଃ ଶ୍ରୁତଯୋ ଯଥା ।
ପ୍ରଜ୍ଞଯୈଵ ତରେଦ୍ଵିଦ୍ଵାନୀଶ୍ଵରାନୁଗୃହୀତଯା ॥ 476॥
ସ୍ଵାନୁଭୂତ୍ଯା ସ୍ଵଯଂ ଜ୍ଞାତ୍ଵା ସ୍ଵମାତ୍ମାନମଖଣ୍ଡିତମ୍ ।
ସଂସିଦ୍ଧଃ ସମ୍ମୁଖଂ ତିଷ୍ଠେନ୍ନିର୍ଵିକଲ୍ପାତ୍ମନାଽଽତ୍ମନି ॥ 477॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସୁସୁଖଂ ତିଷ୍ଠେନ୍)
ଵେଦାନ୍ତସିଦ୍ଧାନ୍ତନିରୁକ୍ତିରେଷା
ବ୍ରହ୍ମୈଵ ଜୀଵଃ ସକଲଂ ଜଗଚ୍ଚ ।
ଅଖଣ୍ଡରୂପସ୍ଥିତିରେଵ ମୋକ୍ଷୋ
ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵିତୀଯେ ଶ୍ରୁତଯଃ ପ୍ରମାଣମ୍ ॥ 478॥ (ପାଠଭେଦଃ - ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵିତୀଯଂ)
ଇତି ଗୁରୁଵଚନାଚ୍ଛ୍ରୁତିପ୍ରମାଣାତ୍
ପରମଵଗମ୍ଯ ସତତ୍ତ୍ଵମାତ୍ମଯୁକ୍ତ୍ଯା ।
ପ୍ରଶମିତକରଣଃ ସମାହିତାତ୍ମା
କ୍ଵଚିଦଚଲାକୃତିରାତ୍ମନିଷ୍ଠତୋଽଭୂତ୍ ॥ 479॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଆତ୍ମନିଷ୍ଠିତୋ)
କିଞ୍ଚିତ୍କାଲଂ ସମାଧାଯ ପରେ ବ୍ରହ୍ମଣି ମାନସମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - କଞ୍ଚିତ୍କାଲଂ)
ଉତ୍ଥାଯ ପରମାନନ୍ଦାଦିଦଂ ଵଚନମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 480॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵ୍ଯୁତ୍ଥାଯ)
ବୁଦ୍ଧିର୍ଵିନଷ୍ଟା ଗଲିତା ପ୍ରଵୃତ୍ତିଃ
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମନୋରେକତଯାଽଧିଗତ୍ଯା ।
ଇଦଂ ନ ଜାନେଽପ୍ଯନିଦଂ ନ ଜାନେ
କିଂ ଵା କିଯଦ୍ଵା ସୁଖମସ୍ତ୍ଯପାରମ୍ ॥ 481॥ (ପାଠଭେଦଃ - ସୁଖମସ୍ଯ ପାରମ୍)
ଵାଚା ଵକ୍ତୁମଶକ୍ଯମେଵ ମନସା ମନ୍ତୁଂ ନ ଵା ଶକ୍ଯତେ
ସ୍ଵାନନ୍ଦାମୃତପୂରପୂରିତପରବ୍ରହ୍ମାମ୍ବୁଧେର୍ଵୈଭଵମ୍ ।
ଅମ୍ଭୋରାଶିଵିଶୀର୍ଣଵାର୍ଷିକଶିଲାଭାଵଂ ଭଜନ୍ମେ ମନୋ
ଯସ୍ଯାଂଶାଂଶଲଵେ ଵିଲୀନମଧୁନାଽଽନନ୍ଦାତ୍ମନା ନିର୍ଵୃତମ୍ ॥ 482॥
କ୍ଵ ଗତଂ କେନ ଵା ନୀତଂ କୁତ୍ର ଲୀନମିଦଂ ଜଗତ୍ ।
ଅଧୁନୈଵ ମଯା ଦୃଷ୍ଟଂ ନାସ୍ତି କିଂ ମହଦଦ୍ଭୁତମ୍ ॥ 483॥
କିଂ ହେଯଂ କିମୁପାଦେଯଂ କିମନ୍ଯତ୍କିଂ ଵିଲକ୍ଷଣମ୍ ।
ଅଖଣ୍ଡାନନ୍ଦପୀଯୂଷପୂର୍ଣେ ବ୍ରହ୍ମମହାର୍ଣଵେ ॥ 484॥
ନ କିଞ୍ଚିଦତ୍ର ପଶ୍ଯାମି ନ ଶଋଣୋମି ନ ଵେଦ୍ମ୍ଯହମ୍ ।
ସ୍ଵାତ୍ମନୈଵ ସଦାନନ୍ଦରୂପେଣାସ୍ମି ଵିଲକ୍ଷଣଃ ॥ 485॥
ନମୋ ନମସ୍ତେ ଗୁରଵେ ମହାତ୍ମନେ
ଵିମୁକ୍ତସଙ୍ଗାଯ ସଦୁତ୍ତମାଯ ।
ନିତ୍ଯାଦ୍ଵଯାନନ୍ଦରସସ୍ଵରୂପିଣେ
ଭୂମ୍ନେ ସଦାଽପାରଦଯାମ୍ବୁଧାମ୍ନେ ॥ 486॥
ଯତ୍କଟାକ୍ଷଶଶିସାନ୍ଦ୍ରଚନ୍ଦ୍ରିକା-
ପାତଧୂତଭଵତାପଜଶ୍ରମଃ ।
ପ୍ରାପ୍ତଵାନହମଖଣ୍ଡଵୈଭଵା-
ନନ୍ଦମାତ୍ମପଦମକ୍ଷଯଂ କ୍ଷଣାତ୍ ॥ 487॥
ଧନ୍ଯୋଽହଂ କୃତକୃତ୍ଯୋଽହଂ ଵିମୁକ୍ତୋଽହଂ ଭଵଗ୍ରହାତ୍ ।
ନିତ୍ଯାନନ୍ଦସ୍ଵରୂପୋଽହଂ ପୂର୍ଣୋଽହଂ ତ୍ଵଦନୁଗ୍ରହାତ୍ ॥ 488॥
ଅସଙ୍ଗୋଽହମନଙ୍ଗୋଽହମଲିଙ୍ଗୋଽହମଭଙ୍ଗୁରଃ ।
ପ୍ରଶାନ୍ତୋଽହମନନ୍ତୋଽହମମଲୋଽହଂ ଚିରନ୍ତନଃ ॥ 489॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଽହମତାନ୍ତୋଽହଂ)
ଅକର୍ତାହମଭୋକ୍ତାହମଵିକାରୋଽହମକ୍ରିଯଃ ।
ଶୁଦ୍ଧବୋଧସ୍ଵରୂପୋଽହଂ କେଵଲୋଽହଂ ସଦାଶିଵଃ ॥ 490॥
ଦ୍ରଷ୍ଟୁଃ ଶ୍ରୋତୁର୍ଵକ୍ତୁଃ କର୍ତୁର୍ଭୋକ୍ତୁର୍ଵିଭିନ୍ନ ଏଵାହମ୍ ।
ନିତ୍ଯନିରନ୍ତରନିଷ୍କ୍ରିଯନିଃସୀମାସଙ୍ଗପୂର୍ଣବୋଧାତ୍ମା ॥ 491॥
ନାହମିଦଂ ନାହମଦୋଽପ୍ଯୁଭଯୋରଵଭାସକଂ ପରଂ ଶୁଦ୍ଧମ୍ ।
ବାହ୍ଯାଭ୍ଯନ୍ତରଶୂନ୍ଯଂ ପୂର୍ଣଂ ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵିତୀଯମେଵାହମ୍ ॥ 492॥
ନିରୁପମମନାଦିତତ୍ତ୍ଵଂ ତ୍ଵମହମିଦମଦ ଇତି କଲ୍ପନାଦୂରମ୍ ।
ନିତ୍ଯାନନ୍ଦୈକରସଂ ସତ୍ଯଂ ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵିତୀଯମେଵାହମ୍ ॥ 493॥
ନାରାଯଣୋଽହଂ ନରକାନ୍ତକୋଽହଂ
ପୁରାନ୍ତକୋଽହଂ ପୁରୁଷୋଽହମୀଶଃ ।
ଅଖଣ୍ଡବୋଧୋଽହମଶେଷସାକ୍ଷୀ
ନିରୀଶ୍ଵରୋଽହଂ ନିରହଂ ଚ ନିର୍ମମଃ ॥ 494॥
ସର୍ଵେଷୁ ଭୂତେଷ୍ଵହମେଵ ସଂସ୍ଥିତୋ
ଜ୍ଞାନାତ୍ମନାଽନ୍ତର୍ବହିରାଶ୍ରଯଃ ସନ୍ ।
ଭୋକ୍ତା ଚ ଭୋଗ୍ଯଂ ସ୍ଵଯମେଵ ସର୍ଵଂ
ଯଦ୍ଯତ୍ପୃଥଗ୍ଦୃଷ୍ଟମିଦନ୍ତଯା ପୁରା ॥ 495॥
ମଯ୍ଯଖଣ୍ଡସୁଖାମ୍ଭୋଧୌ ବହୁଧା ଵିଶ୍ଵଵୀଚଯଃ ।
ଉତ୍ପଦ୍ଯନ୍ତେ ଵିଲୀଯନ୍ତେ ମାଯାମାରୁତଵିଭ୍ରମାତ୍ ॥ 496॥
ସ୍ଥୁଲାଦିଭାଵା ମଯି କଲ୍ପିତା ଭ୍ରମା-
ଦାରୋପିତାନୁସ୍ଫୁରଣେନ ଲୋକୈଃ ।
କାଲେ ଯଥା କଲ୍ପକଵତ୍ସରାଯ-
ଣର୍ତ୍ଵାଦଯୋ ନିଷ୍କଲନିର୍ଵିକଲ୍ପେ ॥ 497॥
ଆରୋପିତଂ ନାଶ୍ରଯଦୂଷକଂ ଭଵେତ୍
କଦାପି ମୂଢୈରତିଦୋଷଦୂଷିତୈଃ । ମୂଢୈର୍ମତି
ନାର୍ଦ୍ରୀକରୋତ୍ଯୂଷରଭୂମିଭାଗଂ
ମରୀଚିକାଵାରି ମହାପ୍ରଵାହଃ ॥ 498॥
ଆକାଶଵଲ୍ଲେପଵିଦୂରଗୋଽହଂ (ପାଠଭେଦଃ - ଆକାଶଵତ୍ କଲ୍ପଵି)
ଆଦିତ୍ଯଵଦ୍ଭାସ୍ଯଵିଲକ୍ଷଣୋଽହମ୍ ।
ଅହାର୍ଯଵନ୍ନିତ୍ଯଵିନିଶ୍ଚଲୋଽହଂ
ଅମ୍ଭୋଧିଵତ୍ପାରଵିଵର୍ଜିତୋଽହମ୍ ॥ 499॥
ନ ମେ ଦେହେନ ସମ୍ବନ୍ଧୋ ମେଘେନେଵ ଵିହାଯସଃ ।
ଅତଃ କୁତୋ ମେ ତଦ୍ଧର୍ମା ଜାଗ୍ରତ୍ସ୍ଵପ୍ନସୁଷୁପ୍ତଯଃ ॥ 500॥
ଉପାଧିରାଯାତି ସ ଏଵ ଗଚ୍ଛତି
ସ ଏଵ କର୍ମାଣି କରୋତି ଭୁଙ୍କ୍ତେ ।
ସ ଏଵ ଜୀର୍ଯନ୍ ମ୍ରିଯତେ ସଦାହଂ (ପାଠଭେଦଃ - ଏଵ ଜୀଵନ୍)
କୁଲାଦ୍ରିଵନ୍ନିଶ୍ଚଲ ଏଵ ସଂସ୍ଥିତଃ ॥ 501॥
ନ ମେ ପ୍ରଵୃତ୍ତିର୍ନ ଚ ମେ ନିଵୃତ୍ତିଃ
ସଦୈକରୂପସ୍ଯ ନିରଂଶକସ୍ଯ ।
ଏକାତ୍ମକୋ ଯୋ ନିଵିଡୋ ନିରନ୍ତରୋ (ପାଠଭେଦଃ - ନିବିଡୋ)
ଵ୍ଯୋମେଵ ପୂର୍ଣଃ ସ କଥଂ ନୁ ଚେଷ୍ଟତେ ॥ 502॥
ପୁଣ୍ଯାନି ପାପାନି ନିରିନ୍ଦ୍ରିଯସ୍ଯ
ନିଶ୍ଚେତସୋ ନିର୍ଵିକୃତେର୍ନିରାକୃତେଃ ।
କୁତୋ ମମାଖଣ୍ଡସୁଖାନୁଭୂତେଃ
ବ୍ରୂତେ ହ୍ଯନନ୍ଵାଗତମିତ୍ଯପି ଶ୍ରୁତିଃ ॥ 503॥
ଛାଯଯା ସ୍ପୃଷ୍ଟମୁଷ୍ଣଂ ଵା ଶୀତଂ ଵା ସୁଷ୍ଠୁ ଦୁଃଷ୍ଠୁ ଵା ।
ନ ସ୍ପୃଶତ୍ଯେଵ ଯତ୍କିଞ୍ଚିତ୍ପୁରୁଷଂ ତଦ୍ଵିଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 504॥
ନ ସାକ୍ଷିଣଂ ସାକ୍ଷ୍ଯଧର୍ମାଃ ସଂସ୍ପୃଶନ୍ତି ଵିଲକ୍ଷଣମ୍ ।
ଅଵିକାରମୁଦାସୀନଂ ଗୃହଧର୍ମାଃ ପ୍ରଦୀପଵତ୍ ।
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯମନୋଧର୍ମା ନୈଵାତ୍ମାନଂ ସ୍ପୃଶନ୍ତ୍ଯହୋ ॥ 505॥ ଏକ୍ଷ୍ତ୍ର
ରଵେର୍ଯଥା କର୍ମଣି ସାକ୍ଷିଭାଵୋ
ଵହ୍ନେର୍ଯଥା ଦାହନିଯାମକତ୍ଵମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ଵାଽଯସି ଦାହକତ୍ଵମ୍)
ରଜ୍ଜୋର୍ଯଥାଽଽରୋପିତଵସ୍ତୁସଙ୍ଗଃ
ତଥୈଵ କୂଟସ୍ଥଚିଦାତ୍ମନୋ ମେ ॥ 506॥
କର୍ତାପି ଵା କାରଯିତାପି ନାହଂ
ଭୋକ୍ତାପି ଵା ଭୋଜଯିତାପି ନାହମ୍ ।
ଦ୍ରଷ୍ଟାପି ଵା ଦର୍ଶଯିତାପି ନାହଂ
ସୋଽହଂ ସ୍ଵଯଞ୍ଜ୍ଯୋତିରନୀଦୃଗାତ୍ମା ॥ 507॥
ଚଲତ୍ଯୁପାଧୌ ପ୍ରତିବିମ୍ବଲୌଲ୍ଯ-
ମୌପାଧିକଂ ମୂଢଧିଯୋ ନଯନ୍ତି ।
ସ୍ଵବିମ୍ବଭୂତଂ ରଵିଵଦ୍ଵିନିଷ୍କ୍ରିଯଂ
କର୍ତାସ୍ମି ଭୋକ୍ତାସ୍ମି ହତୋଽସ୍ମି ହେତି ॥ 508॥
ଜଲେ ଵାପି ସ୍ଥଲେ ଵାପି ଲୁଠତ୍ଵେଷ ଜଡାତ୍ମକଃ ।
ନାହଂ ଵିଲିପ୍ଯେ ତଦ୍ଧର୍ମୈର୍ଘଟଧର୍ମୈର୍ନଭୋ ଯଥା ॥ 509॥
କର୍ତୃତ୍ଵଭୋକ୍ତୃତ୍ଵଖଲତ୍ଵମତ୍ତତା-
ଜଡତ୍ଵବଦ୍ଧତ୍ଵଵିମୁକ୍ତତାଦଯଃ ।
ବୁଦ୍ଧେର୍ଵିକଲ୍ପା ନ ତୁ ସନ୍ତି ଵସ୍ତୁତଃ
ସ୍ଵସ୍ମିନ୍ପରେ ବ୍ରହ୍ମଣି କେଵଲେଽଦ୍ଵଯେ ॥ 510॥
ସନ୍ତୁ ଵିକାରାଃ ପ୍ରକୃତେର୍ଦଶଧା ଶତଧା ସହସ୍ରଧା ଵାପି ।
କିଂ ମେଽସଙ୍ଗଚିତସ୍ତୈର୍ନ ଘନଃ କ୍ଵଚିଦମ୍ବରଂ ସ୍ପୃଶତି ॥ 511॥ (ପାଠଭେଦଃ - ତୈଃ କିଂ ମେଽସଙ୍ଗଚିତେର୍ନ ହ୍ଯମ୍ବୁଦଡମ୍ବରୋଽମ୍ବରଂ)
ଅଵ୍ଯକ୍ତାଦିସ୍ଥୂଲପର୍ଯନ୍ତମେତତ୍
ଵିଶ୍ଵଂ ଯତ୍ରାଭାସମାତ୍ରଂ ପ୍ରତୀତମ୍ ।
ଵ୍ଯୋମପ୍ରଖ୍ଯଂ ସୂକ୍ଷ୍ମମାଦ୍ଯନ୍ତହୀନଂ
ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵୈତଂ ଯତ୍ତଦେଵାହମସ୍ମି ॥ 512॥
ସର୍ଵାଧାରଂ ସର୍ଵଵସ୍ତୁପ୍ରକାଶଂ
ସର୍ଵାକାରଂ ସର୍ଵଗଂ ସର୍ଵଶୂନ୍ଯମ୍ ।
ନିତ୍ଯଂ ଶୁଦ୍ଧଂ ନିଶ୍ଚଲଂ ନିର୍ଵିକଲ୍ପଂ (ପାଠଭେଦଃ - ନିଷ୍କଲଂ)
ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵୈତଂ ଯତ୍ତଦେଵାହମସ୍ମି ॥ 513॥
ଯତ୍ପ୍ରତ୍ଯସ୍ତାଶେଷମାଯାଵିଶେଷଂ
ପ୍ରତ୍ଯଗ୍ରୂପଂ ପ୍ରତ୍ଯଯାଗମ୍ଯମାନମ୍ ।
ସତ୍ଯଜ୍ଞାନାନନ୍ତମାନନ୍ଦରୂପଂ
ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵୈତଂ ଯତ୍ତଦେଵାହମସ୍ମି ॥ 514॥
ନିଷ୍କ୍ରିଯୋଽସ୍ମ୍ଯଵିକାରୋଽସ୍ମି
ନିଷ୍କଲୋଽସ୍ମି ନିରାକୃତିଃ ।
ନିର୍ଵିକଲ୍ପୋଽସ୍ମି ନିତ୍ଯୋଽସ୍ମି
ନିରାଲମ୍ବୋଽସ୍ମି ନିର୍ଦ୍ଵଯଃ ॥ 515॥
ସର୍ଵାତ୍ମକୋଽହଂ ସର୍ଵୋଽହଂ ସର୍ଵାତୀତୋଽହମଦ୍ଵଯଃ ।
କେଵଲାଖଣ୍ଡବୋଧୋଽହମାନନ୍ଦୋଽହଂ ନିରନ୍ତରଃ ॥ 516॥
ସ୍ଵାରାଜ୍ଯସାମ୍ରାଜ୍ଯଵିଭୂତିରେଷା
ଭଵତ୍କୃପାଶ୍ରୀମହିମପ୍ରସାଦାତ୍ ।
ପ୍ରାପ୍ତା ମଯା ଶ୍ରୀଗୁରଵେ ମହାତ୍ମନେ
ନମୋ ନମସ୍ତେଽସ୍ତୁ ପୁନର୍ନମୋଽସ୍ତୁ ॥ 517॥
ମହାସ୍ଵପ୍ନେ ମାଯାକୃତଜନିଜରାମୃତ୍ଯୁଗହନେ
ଭ୍ରମନ୍ତଂ କ୍ଲିଶ୍ଯନ୍ତଂ ବହୁଲତରତାପୈରନୁଦିନମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ରନୁକଲମ୍)
ଅହଙ୍କାରଵ୍ଯାଘ୍ରଵ୍ଯଥିତମିମମତ୍ଯନ୍ତକୃପଯା
ପ୍ରବୋଧ୍ଯ ପ୍ରସ୍ଵାପାତ୍ପରମଵିତଵାନ୍ମାମସି ଗୁରୋ ॥ 518॥
ନମସ୍ତସ୍ମୈ ସଦୈକସ୍ମୈ କସ୍ମୈଚିନ୍ମହସେ ନମଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ସଦେକସ୍ମୈ ନମଶ୍ଚିନ୍ମହସେ ମୁହୁଃ)
ଯଦେତଦ୍ଵିଶ୍ଵରୂପେଣ ରାଜତେ ଗୁରୁରାଜ ତେ ॥ 519॥
ଇତି ନତମଵଲୋକ୍ଯ ଶିଷ୍ଯଵର୍ଯଂ
ସମଧିଗତାତ୍ମସୁଖଂ ପ୍ରବୁଦ୍ଧତତ୍ତ୍ଵମ୍ ।
ପ୍ରମୁଦିତହୃଦଯଂ ସ ଦେଶିକେନ୍ଦ୍ରଃ (ପାଠଭେଦଃ - ହୃଦଯଃ)
ପୁନରିଦମାହ ଵଚଃ ପରଂ ମହାତ୍ମା ॥ 520॥
ବ୍ରହ୍ମପ୍ରତ୍ଯଯସନ୍ତତିର୍ଜଗଦତୋ ବ୍ରହ୍ମୈଵ ତତ୍ସର୍ଵତଃ (ପାଠଭେଦଃ - ସତ୍ସର୍ଵତଃ)
ପଶ୍ଯାଧ୍ଯାତ୍ମଦୃଶା ପ୍ରଶାନ୍ତମନସା ସର୍ଵାସ୍ଵଵସ୍ଥାସ୍ଵପି ।
ରୂପାଦନ୍ଯଦଵେକ୍ଷିତଂ କିମଭିତଶ୍ଚକ୍ଷୁଷ୍ମତାଂ ଦୃଶ୍ଯତେ (ପାଠଭେଦଃ - ଵିଦ୍ଯତେ)
ତଦ୍ଵଦ୍ବ୍ରହ୍ମଵିଦଃ ସତଃ କିମପରଂ ବୁଦ୍ଧେର୍ଵିହାରାସ୍ପଦମ୍ ॥ 521॥
କସ୍ତାଂ ପରାନନ୍ଦରସାନୁଭୂତି-
ମୃତ୍ସୃଜ୍ଯ ଶୂନ୍ଯେଷୁ ରମେତ ଵିଦ୍ଵାନ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ମୁତ୍ସୃଜ୍ଯ
ଚନ୍ଦ୍ରେ ମହାହ୍ଲାଦିନି ଦୀପ୍ଯମାନେ)
ଚିତ୍ରେନ୍ଦୁମାଲୋକଯିତୁଂ କ ଇଚ୍ଛେତ୍ ॥ 522॥
ଅସତ୍ପଦାର୍ଥାନୁଭଵେନ କିଞ୍ଚିନ୍
ନ ହ୍ଯସ୍ତି ତୃପ୍ତିର୍ନ ଚ ଦୁଃଖହାନିଃ ।
ତଦଦ୍ଵଯାନନ୍ଦରସାନୁଭୂତ୍ଯା
ତୃପ୍ତଃ ସୁଖଂ ତିଷ୍ଠ ସଦାତ୍ମନିଷ୍ଠଯା ॥ 523॥
ସ୍ଵମେଵ ସର୍ଵଥା ପଶ୍ଯନ୍ମନ୍ଯମାନଃ ସ୍ଵମଦ୍ଵଯମ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ସର୍ଵତଃ)
ସ୍ଵାନନ୍ଦମନୁଭୁଞ୍ଜାନଃ କାଲଂ ନଯ ମହାମତେ ॥ 524॥
ଅଖଣ୍ଡବୋଧାତ୍ମନି ନିର୍ଵିକଲ୍ପେ
ଵିକଲ୍ପନଂ ଵ୍ଯୋମ୍ନି ପୁରପ୍ରକଲ୍ପନମ୍ ।
ତଦଦ୍ଵଯାନନ୍ଦମଯାତ୍ମନା ସଦା
ଶାନ୍ତିଂ ପରାମେତ୍ଯ ଭଜସ୍ଵ ମୌନମ୍ ॥ 525॥
ତୂଷ୍ଣୀମଵସ୍ଥା ପରମୋପଶାନ୍ତିଃ
ବୁଦ୍ଧେରସତ୍କଲ୍ପଵିକଲ୍ପହେତୋଃ ।
ବ୍ରହ୍ମାତ୍ମନୋ ବ୍ରହ୍ମଵିଦୋ ମହାତ୍ମନୋ
ଯତ୍ରାଦ୍ଵଯାନନ୍ଦସୁଖଂ ନିରନ୍ତରମ୍ ॥ 526॥
ନାସ୍ତି ନିର୍ଵାସନାନ୍ମୌନାତ୍ପରଂ ସୁଖକୃଦୁତ୍ତମମ୍ ।
ଵିଜ୍ଞାତାତ୍ମସ୍ଵରୂପସ୍ଯ ସ୍ଵାନନ୍ଦରସପାଯିନଃ ॥ 527॥
ଗଚ୍ଛଂସ୍ତିଷ୍ଠନ୍ନୁପଵିଶଞ୍ଛଯାନୋ ଵାଽନ୍ଯଥାପି ଵା ।
ଯଥେଚ୍ଛଯା ଵସେଦ୍ଵିଦ୍ଵାନାତ୍ମାରାମଃ ସଦା ମୁନିଃ ॥ 528॥
ନ ଦେଶକାଲାସନଦିଗ୍ଯମାଦି-
ଲକ୍ଷ୍ଯାଦ୍ଯପେକ୍ଷାଽପ୍ରତିବଦ୍ଧଵୃତ୍ତେଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ପ୍ରତିବଦ୍ଧ
ସଂସିଦ୍ଧତତ୍ତ୍ଵସ୍ଯ ମହାତ୍ମନୋଽସ୍ତି)
ସ୍ଵଵେଦନେ କା ନିଯମାଦ୍ଯଵସ୍ଥା ॥ 529॥
ଘଟୋଽଯମିତି ଵିଜ୍ଞାତୁଂ ନିଯମଃ କୋଽନ୍ଵଵେକ୍ଷତେ । (ପାଠଭେଦଃ - ଅପେକ୍ଷ୍ଯତେ)
ଵିନା ପ୍ରମାଣସୁଷ୍ଠୁତ୍ଵଂ ଯସ୍ମିନ୍ସତି ପଦାର୍ଥଧୀଃ ॥ 530॥
ଅଯମାତ୍ମା ନିତ୍ଯସିଦ୍ଧଃ ପ୍ରମାଣେ ସତି ଭାସତେ ।
ନ ଦେଶଂ ନାପି ଵା କାଲଂ ନ ଶୁଦ୍ଧିଂ ଵାପ୍ଯପେକ୍ଷତେ ॥ 531॥
ଦେଵଦତ୍ତୋଽହମିତ୍ଯେତଦ୍ଵିଜ୍ଞାନଂ ନିରପେକ୍ଷକମ୍ ।
ତଦ୍ଵଦ୍ବ୍ରହ୍ମଵିଦୋଽପ୍ଯସ୍ଯ ବ୍ରହ୍ମାହମିତି ଵେଦନମ୍ ॥ 532॥
ଭାନୁନେଵ ଜଗତ୍ସର୍ଵଂ ଭାସତେ ଯସ୍ଯ ତେଜସା ।
ଅନାତ୍ମକମସତ୍ତୁଚ୍ଛଂ କିଂ ନୁ ତସ୍ଯାଵଭାସକମ୍ ॥ 533॥
ଵେଦଶାସ୍ତ୍ରପୁରାଣାନି ଭୂତାନି ସକଲାନ୍ଯପି ।
ଯେନାର୍ଥଵନ୍ତି ତଂ କିନ୍ନୁ ଵିଜ୍ଞାତାରଂ ପ୍ରକାଶଯେତ୍ ॥ 534॥
ଏଷ ସ୍ଵଯଞ୍ଜ୍ଯୋତିରନନ୍ତଶକ୍ତିଃ
ଆତ୍ମାଽପ୍ରମେଯଃ ସକଲାନୁଭୂତିଃ ।
ଯମେଵ ଵିଜ୍ଞାଯ ଵିମୁକ୍ତବନ୍ଧୋ
ଜଯତ୍ଯଯଂ ବ୍ରହ୍ମଵିଦୁତ୍ତମୋତ୍ତମଃ ॥ 535॥
ନ ଖିଦ୍ଯତେ ନୋ ଵିଷଯୈଃ ପ୍ରମୋଦତେ
ନ ସଜ୍ଜତେ ନାପି ଵିରଜ୍ଯତେ ଚ ।
ସ୍ଵସ୍ମିନ୍ସଦା କ୍ରୀଡତି ନନ୍ଦତି ସ୍ଵଯଂ
ନିରନ୍ତରାନନ୍ଦରସେନ ତୃପ୍ତଃ ॥ 536॥
କ୍ଷୁଧାଂ ଦେହଵ୍ଯଥାଂ ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ବାଲଃ କ୍ରୀଡତି ଵସ୍ତୁନିଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଵସ୍ତୁନି)
ତଥୈଵ ଵିଦ୍ଵାନ୍ ରମତେ ନିର୍ମମୋ ନିରହଂ ସୁଖୀ ॥ 537॥
ଚିନ୍ତାଶୂନ୍ଯମଦୈନ୍ଯଭୈକ୍ଷମଶନଂ ପାନଂ ସରିଦ୍ଵାରିଷୁ
ସ୍ଵାତନ୍ତ୍ର୍ଯେଣ ନିରଙ୍କୁଶା ସ୍ଥିତିରଭୀର୍ନିଦ୍ରା ଶ୍ମଶାନେ ଵନେ ।
ଵସ୍ତ୍ରଂ କ୍ଷାଲନଶୋଷଣାଦିରହିତଂ ଦିଗ୍ଵାସ୍ତୁ ଶଯ୍ଯା ମହୀ
ସଞ୍ଚାରୋ ନିଗମାନ୍ତଵୀଥିଷୁ ଵିଦାଂ କ୍ରୀଡା ପରେ ବ୍ରହ୍ମଣି ॥ 538॥
ଵିମାନମାଲମ୍ବ୍ଯ ଶରୀରମେତଦ୍
ଭୁନକ୍ତ୍ଯଶେଷାନ୍ଵିଷଯାନୁପସ୍ଥିତାନ୍ ।
ପରେଚ୍ଛଯା ବାଲଵଦାତ୍ମଵେତ୍ତା
ଯୋଽଵ୍ଯକ୍ତଲିଙ୍ଗୋଽନନୁଷକ୍ତବାହ୍ଯଃ ॥ 539॥
ଦିଗମ୍ବରୋ ଵାପି ଚ ସାମ୍ବରୋ ଵା
ତ୍ଵଗମ୍ବରୋ ଵାପି ଚିଦମ୍ବରସ୍ଥଃ ।
ଉନ୍ମତ୍ତଵଦ୍ଵାପି ଚ ବାଲଵଦ୍ଵା
ପିଶାଚଵଦ୍ଵାପି ଚରତ୍ଯଵନ୍ଯାମ୍ ॥ 540॥
କାମାନ୍ନିଷ୍କାମରୂପୀ ସଂଶ୍ଚରତ୍ଯେକଚରୋ ମୁନିଃ । (ପାଠଭେଦଃ - କାମାନ୍ନୀ କାମରୂପୀ)
ସ୍ଵାତ୍ମନୈଵ ସଦା ତୁଷ୍ଟଃ ସ୍ଵଯଂ ସର୍ଵାତ୍ମନା ସ୍ଥିତଃ ॥ 541॥
କ୍ଵଚିନ୍ମୂଢୋ ଵିଦ୍ଵାନ୍ କ୍ଵଚିଦପି ମହାରାଜଵିଭଵଃ
କ୍ଵଚିଦ୍ଭ୍ରାନ୍ତଃ ସୌମ୍ଯଃ କ୍ଵଚିଦଜଗରାଚାରକଲିତଃ ।
କ୍ଵଚିତ୍ପାତ୍ରୀଭୂତଃ କ୍ଵଚିଦଵମତଃ କ୍ଵାପ୍ଯଵିଦିତଃ
ଚରତ୍ଯେଵଂ ପ୍ରାଜ୍ଞଃ ସତତପରମାନନ୍ଦସୁଖିତଃ ॥ 542॥
ନିର୍ଧନୋଽପି ସଦା ତୁଷ୍ଟୋଽପ୍ଯସହାଯୋ ମହାବଲଃ ।
ନିତ୍ଯତୃପ୍ତୋଽପ୍ଯଭୁଞ୍ଜାନୋଽପ୍ଯସମଃ ସମଦର୍ଶନଃ ॥ 543॥
ଅପି କୁର୍ଵନ୍ନକୁର୍ଵାଣଶ୍ଚାଭୋକ୍ତା ଫଲଭୋଗ୍ଯପି ।
ଶରୀର୍ଯପ୍ଯଶରୀର୍ଯେଷ ପରିଚ୍ଛିନ୍ନୋଽପି ସର୍ଵଗଃ ॥ 544॥
ଅଶରୀରଂ ସଦା ସନ୍ତମିମଂ ବ୍ରହ୍ମଵିଦଂ କ୍ଵଚିତ୍ ।
ପ୍ରିଯାପ୍ରିଯେ ନ ସ୍ପୃଶତସ୍ତଥୈଵ ଚ ଶୁଭାଶୁଭେ ॥ 545॥
ସ୍ଥୂଲାଦିସମ୍ବନ୍ଧଵତୋଽଭିମାନିନଃ
ସୁଖଂ ଚ ଦୁଃଖଂ ଚ ଶୁଭାଶୁଭେ ଚ ।
ଵିଧ୍ଵସ୍ତବନ୍ଧସ୍ଯ ସଦାତ୍ମନୋ ମୁନେଃ
କୁତଃ ଶୁଭଂ ଵାଽପ୍ଯଶୁଭଂ ଫଲଂ ଵା ॥ 546॥
ତମସା ଗ୍ରସ୍ତଵଦ୍ଭାନାଦଗ୍ରସ୍ତୋଽପି ରଵିର୍ଜନୈଃ ।
ଗ୍ରସ୍ତ ଇତ୍ଯୁଚ୍ଯତେ ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯାଂ ହ୍ଯଜ୍ଞାତ୍ଵା ଵସ୍ତୁଲକ୍ଷଣମ୍ ॥ 547॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯା)
ତଦ୍ଵଦ୍ଦେହାଦିବନ୍ଧେଭ୍ଯୋ ଵିମୁକ୍ତଂ ବ୍ରହ୍ମଵିତ୍ତମମ୍ ।
ପଶ୍ଯନ୍ତି ଦେହିଵନ୍ମୂଢାଃ ଶରୀରାଭାସଦର୍ଶନାତ୍ ॥ 548॥
ଅହିର୍ନିର୍ଲ୍ଵଯନୀଂ ଵାଯଂ ମୁକ୍ତ୍ଵା ଦେହଂ ତୁ ତିଷ୍ଠତି । (ପାଠଭେଦଃ - ଅହିନି)
ଇତସ୍ତତଶ୍ଚାଲ୍ଯମାନୋ ଯତ୍କିଞ୍ଚିତ୍ପ୍ରାଣଵାଯୁନା ॥ 549॥
ସ୍ତ୍ରୋତସା ନୀଯତେ ଦାରୁ ଯଥା ନିମ୍ନୋନ୍ନତସ୍ଥଲମ୍ ।
ଦୈଵେନ ନୀଯତେ ଦେହୋ ଯଥାକାଲୋପଭୁକ୍ତିଷୁ ॥ 550॥
ପ୍ରାରବ୍ଧକର୍ମପରିକଲ୍ପିତଵାସନାଭିଃ
ସଂସାରିଵଚ୍ଚରତି ଭୁକ୍ତିଷୁ ମୁକ୍ତଦେହଃ ।
ସିଦ୍ଧଃ ସ୍ଵଯଂ ଵସତି ସାକ୍ଷିଵଦତ୍ର ତୂଷ୍ଣୀଂ
ଚକ୍ରସ୍ଯ ମୂଲମିଵ କଲ୍ପଵିକଲ୍ପଶୂନ୍ଯଃ ॥ 551॥
ନୈଵେନ୍ଦ୍ରିଯାଣି ଵିଷଯେଷୁ ନିଯୁଙ୍କ୍ତ ଏଷ
ନୈଵାପଯୁଙ୍କ୍ତ ଉପଦର୍ଶନଲକ୍ଷଣସ୍ଥଃ ।
ନୈଵ କ୍ରିଯାଫଲମପୀଷଦଵେକ୍ଷତେ ସ (ପାଠଭେଦଃ - ଅପୀଷଦପେକ୍ଷତେ ସଃ)
ସ୍ଵାନନ୍ଦସାନ୍ଦ୍ରରସପାନସୁମତ୍ତଚିତ୍ତଃ ॥ 552॥
ଲକ୍ଷ୍ଯାଲକ୍ଷ୍ଯଗତିଂ ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵା ଯସ୍ତିଷ୍ଠେତ୍କେଵଲାତ୍ମନା ।
ଶିଵ ଏଵ ସ୍ଵଯଂ ସାକ୍ଷାଦଯଂ ବ୍ରହ୍ମଵିଦୁତ୍ତମଃ ॥ 553॥
ଜୀଵନ୍ନେଵ ସଦା ମୁକ୍ତଃ କୃତାର୍ଥୋ ବ୍ରହ୍ମଵିତ୍ତମଃ ।
ଉପାଧିନାଶାଦ୍ବ୍ରହ୍ମୈଵ ସନ୍ ବ୍ରହ୍ମାପ୍ଯେତି ନିର୍ଦ୍ଵଯମ୍ ॥ 554॥
ଶୈଲୂଷୋ ଵେଷସଦ୍ଭାଵାଭାଵଯୋଶ୍ଚ ଯଥା ପୁମାନ୍ ।
ତଥୈଵ ବ୍ରହ୍ମଵିଚ୍ଛ୍ରେଷ୍ଠଃ ସଦା ବ୍ରହ୍ମୈଵ ନାପରଃ ॥ 555॥
ଯତ୍ର କ୍ଵାପି ଵିଶୀର୍ଣଂ ସତ୍ପର୍ଣମିଵ ତରୋର୍ଵପୁଃ ପତତାତ୍ । (ପାଠଭେଦଃ - ଵିଶୀର୍ଣଂ ପର୍ଣମିଵ)
ବ୍ରହ୍ମୀଭୂତସ୍ଯ ଯତେଃ ପ୍ରାଗେଵ ତଚ୍ଚିଦଗ୍ନିନା ଦଗ୍ଧମ୍ ॥ 556॥
ସଦାତ୍ମନି ବ୍ରହ୍ମଣି ତିଷ୍ଠତୋ ମୁନେଃ
ପୂର୍ଣାଽଦ୍ଵଯାନନ୍ଦମଯାତ୍ମନା ସଦା ।
ନ ଦେଶକାଲାଦ୍ଯୁଚିତପ୍ରତୀକ୍ଷା
ତ୍ଵଙ୍ମାଂସଵିଟ୍ପିଣ୍ଡଵିସର୍ଜନାଯ ॥ 557॥
ଦେହସ୍ଯ ମୋକ୍ଷୋ ନୋ ମୋକ୍ଷୋ ନ ଦଣ୍ଡସ୍ଯ କମଣ୍ଡଲୋଃ ।
ଅଵିଦ୍ଯାହୃଦଯଗ୍ରନ୍ଥିମୋକ୍ଷୋ ମୋକ୍ଷୋ ଯତସ୍ତତଃ ॥ 558॥
କୁଲ୍ଯାଯାମଥ ନଦ୍ଯାଂ ଵା ଶିଵକ୍ଷେତ୍ରେଽପି ଚତ୍ଵରେ ।
ପର୍ଣଂ ପତତି ଚେତ୍ତେନ ତରୋଃ କିଂ ନୁ ଶୁଭାଶୁଭମ୍ ॥ 559॥
ପତ୍ରସ୍ଯ ପୁଷ୍ପସ୍ଯ ଫଲସ୍ଯ ନାଶଵଦ୍-
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯପ୍ରାଣଧିଯାଂ ଵିନାଶଃ ।
ନୈଵାତ୍ମନଃ ସ୍ଵସ୍ଯ ସଦାତ୍ମକସ୍ଯା-
ନନ୍ଦାକୃତେର୍ଵୃକ୍ଷଵଦସ୍ତି ଚୈଷଃ ॥ 560॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଵଦାସ୍ତ ଏଷଃ)
ପ୍ରଜ୍ଞାନଘନ ଇତ୍ଯାତ୍ମଲକ୍ଷଣଂ ସତ୍ଯସୂଚକମ୍ ।
ଅନୂଦ୍ଯୌପାଧିକସ୍ଯୈଵ କଥଯନ୍ତି ଵିନାଶନମ୍ ॥ 561॥
ଅଵିନାଶୀ ଵା ଅରେଽଯମାତ୍ମେତି ଶ୍ରୁତିରାତ୍ମନଃ ।
ପ୍ରବ୍ରଵୀତ୍ଯଵିନାଶିତ୍ଵଂ ଵିନଶ୍ଯତ୍ସୁ ଵିକାରିଷୁ ॥ 562॥
ପାଷାଣଵୃକ୍ଷତୃଣଧାନ୍ଯକଡଙ୍କରାଦ୍ଯା (ପାଠଭେଦଃ - କଟାମ୍ବରାଦ୍ଯା)
ଦଗ୍ଧା ଭଵନ୍ତି ହି ମୃଦେଵ ଯଥା ତଥୈଵ ।
ଦେହେନ୍ଦ୍ରିଯାସୁମନ ଆଦି ସମସ୍ତଦୃଶ୍ଯଂ
ଜ୍ଞାନାଗ୍ନିଦଗ୍ଧମୁପଯାତି ପରାତ୍ମଭାଵମ୍ ॥ 563॥
ଵିଲକ୍ଷଣଂ ଯଥା ଧ୍ଵାନ୍ତଂ ଲୀଯତେ ଭାନୁତେଜସି ।
ତଥୈଵ ସକଲଂ ଦୃଶ୍ଯଂ ବ୍ରହ୍ମଣି ପ୍ରଵିଲୀଯତେ ॥ 564॥
ଘଟେ ନଷ୍ଟେ ଯଥା ଵ୍ଯୋମ ଵ୍ଯୋମୈଵ ଭଵତି ସ୍ଫୁଟମ୍ ।
ତଥୈଵୋପାଧିଵିଲଯେ ବ୍ରହ୍ମୈଵ ବ୍ରହ୍ମଵିତ୍ସ୍ଵଯମ୍ ॥ 565॥
କ୍ଷୀରଂ କ୍ଷୀରେ ଯଥା କ୍ଷିପ୍ତଂ ତୈଲଂ ତୈଲେ ଜଲଂ ଜଲେ ।
ସଂଯୁକ୍ତମେକତାଂ ଯାତି ତଥାଽଽତ୍ମନ୍ଯାତ୍ମଵିନ୍ମୁନିଃ ॥ 566॥
ଏଵଂ ଵିଦେହକୈଵଲ୍ଯଂ ସନ୍ମାତ୍ରତ୍ଵମଖଣ୍ଡିତମ୍ ।
ବ୍ରହ୍ମଭାଵଂ ପ୍ରପଦ୍ଯୈଷ ଯତିର୍ନାଵର୍ତତେ ପୁନଃ ॥ 567॥
ସଦାତ୍ମୈକତ୍ଵଵିଜ୍ଞାନଦଗ୍ଧାଵିଦ୍ଯାଦିଵର୍ଷ୍ମଣଃ ।
ଅମୁଷ୍ଯ ବ୍ରହ୍ମଭୂତତ୍ଵାଦ୍ ବ୍ରହ୍ମଣଃ କୁତ ଉଦ୍ଭଵଃ ॥ 568॥
ମାଯାକ୍ଲୃପ୍ତୌ ବନ୍ଧମୋକ୍ଷୌ ନ ସ୍ତଃ ସ୍ଵାତ୍ମନି ଵସ୍ତୁତଃ ।
ଯଥା ରଜ୍ଜୌ ନିଷ୍କ୍ରିଯାଯାଂ ସର୍ପାଭାସଵିନିର୍ଗମୌ ॥ 569॥
ଆଵୃତେଃ ସଦସତ୍ତ୍ଵାଭ୍ଯାଂ ଵକ୍ତଵ୍ଯେ ବନ୍ଧମୋକ୍ଷଣେ ।
ନାଵୃତିର୍ବ୍ରହ୍ମଣଃ କାଚିଦନ୍ଯାଭାଵାଦନାଵୃତମ୍ ।
ଯଦ୍ଯସ୍ତ୍ଯଦ୍ଵୈତହାନିଃ ସ୍ଯାଦ୍ ଦ୍ଵୈତଂ ନୋ ସହତେ ଶ୍ରୁତିଃ ॥ 570॥
ବନ୍ଧଞ୍ଚ ମୋକ୍ଷଞ୍ଚ ମୃଷୈଵ ମୂଢା
ବୁଦ୍ଧେର୍ଗୁଣଂ ଵସ୍ତୁନି କଲ୍ପଯନ୍ତି ।
ଦୃଗାଵୃତିଂ ମେଘକୃତାଂ ଯଥା ରଵୌ
ଯତୋଽଦ୍ଵଯାଽସଙ୍ଗଚିଦେତଦକ୍ଷରମ୍ ॥ 571॥ (ପାଠଭେଦଃ - ଚିଦେକମକ୍ଷରମ୍)
ଅସ୍ତୀତି ପ୍ରତ୍ଯଯୋ ଯଶ୍ଚ ଯଶ୍ଚ ନାସ୍ତୀତି ଵସ୍ତୁନି ।
ବୁଦ୍ଧେରେଵ ଗୁଣାଵେତୌ ନ ତୁ ନିତ୍ଯସ୍ଯ ଵସ୍ତୁନଃ ॥ 572॥
ଅତସ୍ତୌ ମାଯଯା କ୍ଲୃପ୍ତୌ ବନ୍ଧମୋକ୍ଷୌ ନ ଚାତ୍ମନି ।
ନିଷ୍କଲେ ନିଷ୍କ୍ରିଯେ ଶାନ୍ତେ ନିରଵଦ୍ଯେ ନିରଞ୍ଜନେ ।
ଅଦ୍ଵିତୀଯେ ପରେ ତତ୍ତ୍ଵେ ଵ୍ଯୋମଵତ୍କଲ୍ପନା କୁତଃ ॥ 573॥
ନ ନିରୋଧୋ ନ ଚୋତ୍ପତ୍ତିର୍ନ ବଦ୍ଧୋ ନ ଚ ସାଧକଃ ।
ନ ମୁମୁକ୍ଷୁର୍ନ ଵୈ ମୁକ୍ତ ଇତ୍ଯେଷା ପରମାର୍ଥତା ॥ 574॥
ସକଲନିଗମଚୂଡାସ୍ଵାନ୍ତସିଦ୍ଧାନ୍ତରୂପଂ
ପରମିଦମତିଗୁହ୍ଯଂ ଦର୍ଶିତଂ ତେ ମଯାଦ୍ଯ ।
ଅପଗତକଲିଦୋଷଂ କାମନିର୍ମୁକ୍ତବୁଦ୍ଧିଂ (ପାଠଭେଦଃ - ବୁଦ୍ଧିଃ)
ସ୍ଵସୁତଵଦସକୃତ୍ତ୍ଵାଂ ଭାଵଯିତ୍ଵା ମୁମୁକ୍ଷୁମ୍ ॥ 575॥
ଇତି ଶ୍ରୁତ୍ଵା ଗୁରୋର୍ଵାକ୍ଯଂ ପ୍ରଶ୍ରଯେଣ କୃତାନତିଃ ।
ସ ତେନ ସମନୁଜ୍ଞାତୋ ଯଯୌ ନିର୍ମୁକ୍ତବନ୍ଧନଃ ॥ 576॥
ଗୁରୁରେଵ ସଦାନନ୍ଦସିନ୍ଧୌ ନିର୍ମଗ୍ନମାନସଃ । (ପାଠଭେଦଃ - ଗୁରୁରେଷ)
ପାଵଯନ୍ଵସୁଧାଂ ସର୍ଵାଂ ଵିଚଚାର ନିରନ୍ତରଃ ॥ 577॥
ଇତ୍ଯାଚାର୍ଯସ୍ଯ ଶିଷ୍ଯସ୍ଯ ସଂଵାଦେନାତ୍ମଲକ୍ଷଣମ୍ ।
ନିରୂପିତଂ ମୁମୁକ୍ଷୂଣାଂ ସୁଖବୋଧୋପପତ୍ତଯେ ॥ 578॥
ହିତମିଦମୁପଦେଶମାଦ୍ରିଯନ୍ତାଂ
ଵିହିତନିରସ୍ତସମସ୍ତଚିତ୍ତଦୋଷାଃ ।
ଭଵସୁଖଵିରତାଃ ପ୍ରଶାନ୍ତଚିତ୍ତାଃ (ପାଠଭେଦଃ - ସୁଖଵିମୁଖାଃ)
ଶ୍ରୁତିରସିକା ଯତଯୋ ମୁମୁକ୍ଷଵୋ ଯେ ॥ 579॥
ସଂସାରାଧ୍ଵନି ତାପଭାନୁକିରଣପ୍ରୋଦ୍ଭୂତଦାହଵ୍ଯଥା-
ଖିନ୍ନାନାଂ ଜଲକାଙ୍କ୍ଷଯା ମରୁଭୁଵି ଭ୍ରାନ୍ତ୍ଯା ପରିଭ୍ରାମ୍ଯତାମ୍ ।
ଅତ୍ଯାସନ୍ନସୁଧାମ୍ବୁଧିଂ ସୁଖକରଂ ବ୍ରହ୍ମାଦ୍ଵଯଂ ଦର୍ଶଯ-
ତ୍ଯେଷା ଶଙ୍କରଭାରତୀ ଵିଜଯତେ ନିର୍ଵାଣସନ୍ଦାଯିନୀ ॥ 580॥
॥ ଇତି ଶଙ୍କରାଚାର୍ଯଵିରଚିତଂ ଵିଵେକଚୂଡାମଣିଃ ॥
॥ ଓଁ ତତ୍ସତ୍ ॥
Roman (IAST) Transliteration
sarvavedāntasiddhāntagocaraṃ tamagocaram |
govindaṃ paramānandaṃ sadguruṃ praṇato'smyaham || 1||
jantūnāṃ narajanma durlabhamataḥ puṃstvaṃ tato vipratā
tasmādvaidikadharmamārgaparatā vidvattvamasmātparam |
ātmānātmavivecanaṃ svanubhavo brahmātmanā saṃsthitiḥ
muktirno śatajanmakoṭisukṛtaiḥ puṇyairvinā labhyate || 2|| (pāṭhabhedaḥ - śatakoṭijanmasu kṛtaiḥ)
durlabhaṃ trayamevaitaddevānugrahahetukam |
manuṣyatvaṃ mumukṣutvaṃ mahāpuruṣasaṃśrayaḥ || 3||
labdhvā kathañcinnarajanma durlabhaṃ (pāṭhabhedaḥ - kathañcin)
tatrāpi puṃstvaṃ śrutipāradarśanam |
yastvātmamuktau na yateta mūḍhadhīḥ
sa hyātmahā svaṃ vinihantyasadgrahāt || 4|| (pāṭhabhedaḥ - ātmahā svaṃ)
itaḥ ko nvasti mūḍhātmā yastu svārthe pramādyati |
durlabhaṃ mānuṣaṃ dehaṃ prāpya tatrāpi pauruṣam || 5||
vadantu śāstrāṇi yajantu devān (pāṭhabhedaḥ - paṭhantu)
kurvantu karmāṇi bhajantu devatāḥ |
ātmaikyabodhena vināpi mukti- (pāṭhabhedaḥ - vinā vimuktiḥ na)
rna sidhyati brahmaśatāntare'pi || 6||
amṛtattvasya nāśāsti vittenetyeva hi śrutiḥ |
bravīti karmaṇo mukterahetutvaṃ sphuṭaṃ yataḥ || 7||
ato vimuktyai prayateta vidvān
sannyastabāhyārthasukhaspṛhaḥ san |
santaṃ mahāntaṃ samupetya deśikaṃ
tenopadiṣṭārthasamāhitātmā || 8||
uddharedātmanā''tmānaṃ magnaṃ saṃsāravāridhau |
yogārūḍhatvamāsādya samyagdarśananiṣṭhayā || 9||
sannyasya sarvakarmāṇi bhavabandhavimuktaye |
yatyatāṃ paṇḍitairdhīrairātmābhyāsa upasthitaiḥ || 10||
cittasya śuddhaye karma na tu vastūpalabdhaye |
vastusiddhirvicāreṇa na kiñcitkarmakoṭibhiḥ || 11||
samyagvicārataḥ siddhā rajjutattvāvadhāraṇā |
bhrāntoditamahāsarpabhayaduḥkhavināśinī || 12|| (pāṭhabhedaḥ - bhrāntyo)
arthasya niścayo dṛṣṭo vicāreṇa hitoktitaḥ |
na snānena na dānena prāṇāyāmaśatena vā || 13||
adhikāriṇamāśāste phalasiddhirviśeṣataḥ |
upāyā deśakālādyāḥ santyasminsahakāriṇaḥ || 14|| (pāṭhabhedaḥ - santyasyāṃ)
ato vicāraḥ kartavyo jijñāsorātmavastunaḥ ||
samāsādya dayāsindhuṃ guruṃ brahmaviduttamam || 15||
medhāvī puruṣo vidvānūhāpohavicakṣaṇaḥ |
adhikāryātmavidyāyāmuktalakṣaṇalakṣitaḥ || 16||
vivekino viraktasya śamādiguṇaśālinaḥ |
mumukṣoreva hi brahmajijñāsāyogyatā matā || 17||
sādhanānyatra catvāri kathitāni manīṣibhiḥ |
yeṣu satsveva sanniṣṭhā yadabhāve na sidhyati || 18||
ādau nityānityavastuvivekaḥ parigaṇyate |
ihāmutraphalabhogavirāgastadanantaram |
śamādiṣaṭkasampattirmumukṣutvamiti sphuṭam || 19||
brahma satyaṃ jaganmithyetyevaṃrūpo viniścayaḥ |
so'yaṃ nityānityavastuvivekaḥ samudāhṛtaḥ || 20||
tadvairāgyaṃ jihāsā yā darśanaśravaṇādibhiḥ | (pāṭhabhedaḥ - jugupsā yā)
dehādibrahmaparyante hyanitye bhogavastuni || 21|| (pāṭhabhedaḥ - bhogyavastuni)
virajya viṣayavrātāddoṣadṛṣṭyā muhurmuhuḥ |
svalakṣye niyatāvasthā manasaḥ śama ucyate || 22||
viṣayebhyaḥ parāvartya sthāpanaṃ svasvagolake |
ubhayeṣāmindriyāṇāṃ sa damaḥ parikīrtitaḥ |
bāhyānālambanaṃ vṛttereṣoparatiruttamā || 23||
sahanaṃ sarvaduḥkhānāmapratīkārapūrvakam |
cintāvilāparahitaṃ sā titikṣā nigadyate || 24||
śāstrasya guruvākyasya satyabuddhyavadhāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - satyabuddhyāvadhāraṇā)
sā śraddhā kathitā sadbhiryayā vastūpalabhyate || 25||
sarvadā sthāpanaṃ buddheḥ śuddhe brahmaṇi sarvadā | (pāṭhabhedaḥ - samyagāsthāpanaṃ)
tatsamādhānamityuktaṃ na tu cittasya lālanam || 26||
ahaṅkārādidehāntān bandhānajñānakalpitān |
svasvarūpāvabodhena moktumicchā mumukṣutā || 27||
mandamadhyamarūpāpi vairāgyeṇa śamādinā |
prasādena guroḥ seyaṃ pravṛddhā sūyate phalam || 28||
vairāgyaṃ ca mumukṣutvaṃ tīvraṃ yasya tu vidyate |
tasminnevārthavantaḥ syuḥ phalavantaḥ śamādayaḥ || 29||
etayormandatā yatra viraktatvamumukṣayoḥ |
marau salilavattatra śamāderbhānamātratā || 30||
mokṣakāraṇasāmagryāṃ bhaktireva garīyasī |
svasvarūpānusandhānaṃ bhaktirityabhidhīyate || 31||
svātmatattvānusandhānaṃ bhaktirityapare jaguḥ |
uktasādhanasampannastattvajijñāsurātmanaḥ |
upasīdedguruṃ prājñaṃ yasmādbandhavimokṣaṇam || 32||
śrotriyo'vṛjino'kāmahato yo brahmavittamaḥ |
brahmaṇyuparataḥ śānto nirindhana ivānalaḥ |
ahetukadayāsindhurbandhurānamatāṃ satām || 33||
tamārādhya guruṃ bhaktyā prahvapraśrayasevanaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - prahvaḥ)
prasannaṃ tamanuprāpya pṛcchejjñātavyamātmanaḥ || 34||
svāminnamaste natalokabandho
kāruṇyasindho patitaṃ bhavābdhau |
māmuddharātmīyakaṭākṣadṛṣṭyā
ṛjvyātikāruṇyasudhābhivṛṣṭyā || 35||
durvārasaṃsāradavāgnitaptaṃ
dodhūyamānaṃ duradṛṣṭavātaiḥ |
bhītaṃ prapannaṃ paripāhi mṛtyoḥ
śaraṇyamanyadyadahaṃ na jāne || 36|| (pāṭhabhedaḥ - anyaṃ)
śāntā mahānto nivasanti santo
vasantavallokahitaṃ carantaḥ |
tīrṇāḥ svayaṃ bhīmabhavārṇavaṃ janā-
nahetunānyānapi tārayantaḥ || 37||
ayaṃ svabhāvaḥ svata eva yatpara-
śramāpanodapravaṇaṃ mahātmanām |
sudhāṃśureṣa svayamarkakarkaśa-
prabhābhitaptāmavati kṣitiṃ kila || 38||
brahmānandarasānubhūtikalitaiḥ pūtaiḥ suśītairyutai- (pāṭhabhedaḥ - suśītaiḥ sitaiḥ)
ryuṣmadvākkalaśojjhitaiḥ śrutisukhairvākyāmṛtaiḥ secaya |
santaptaṃ bhavatāpadāvadahanajvālābhirenaṃ prabho
dhanyāste bhavadīkṣaṇakṣaṇagateḥ pātrīkṛtāḥ svīkṛtāḥ || 39||
kathaṃ tareyaṃ bhavasindhumetaṃ
kā vā gatirme katamo'styupāyaḥ |
jāne na kiñcitkṛpayā'va māṃ prabho
saṃsāraduḥkhakṣatimātanuṣva || 40||
tathā vadantaṃ śaraṇāgataṃ svaṃ
saṃsāradāvānalatāpataptam |
nirīkṣya kāruṇyarasārdradṛṣṭyā
dadyādabhītiṃ sahasā mahātmā || 41||
vidvān sa tasmā upasattimīyuṣe
mumukṣave sādhu yathoktakāriṇe |
praśāntacittāya śamānvitāya
tattvopadeśaṃ kṛpayaiva kuryāt || 42||
mā bhaiṣṭa vidvaṃstava nāstyapāyaḥ
saṃsārasindhostaraṇe'styupāyaḥ |
yenaiva yātā yatayo'sya pāraṃ
tameva mārgaṃ tava nirdiśāmi || 43||
astyupāyo mahānkaścitsaṃsārabhayanāśanaḥ |
tena tīrtvā bhavāmbhodhiṃ paramānandamāpsyasi || 44||
vedāntārthavicāreṇa jāyate jñānamuttamam |
tenātyantikasaṃsāraduḥkhanāśo bhavatyanu || 45||
śraddhābhaktidhyānayogānmumukṣoḥ
mukterhetūnvakti sākṣācchrutergīḥ |
yo vā eteṣveva tiṣṭhatyamuṣya
mokṣo'vidyākalpitāddehabandhāt || 46||
ajñānayogātparamātmanastava
hyanātmabandhastata eva saṃsṛtiḥ |
tayorvivekoditabodhavahniḥ
ajñānakāryaṃ pradahetsamūlam || 47||
śiṣya uvāca |
kṛpayā śrūyatāṃ svāminpraśno'yaṃ kriyate mayā |
yaduttaramahaṃ śrutvā kṛtārthaḥ syāṃ bhavanmukhāt || 48||
ko nāma bandhaḥ kathameṣa āgataḥ
kathaṃ pratiṣṭhāsya kathaṃ vimokṣaḥ |
ko'sāvanātmā paramaḥ ka ātmā
tayorvivekaḥ kathametaducyatām || 49||
śrīguruvāca |
dhanyo'si kṛtakṛtyo'si pāvitaṃ te kulaṃ tvayā | (pāṭhabhedaḥ - pāvitaṃ)
yadavidyābandhamuktyā brahmībhavitumicchasi || 50||
ṛṇamocanakartāraḥ pituḥ santi sutādayaḥ |
bandhamocanakartā tu svasmādanyo na kaścana || 51||
mastakanyastabhārāderduḥkhamanyairnivāryate |
kṣudhādikṛtaduḥkhaṃ tu vinā svena na kenacit || 52||
pathyamauṣadhasevā ca kriyate yena rogiṇā |
ārogyasiddhirdṛṣṭā'sya nānyānuṣṭhitakarmaṇā || 53||
vastusvarūpaṃ sphuṭabodhacakṣuṣā
svenaiva vedyaṃ na tu paṇḍitena |
candrasvarūpaṃ nijacakṣuṣaiva
jñātavyamanyairavagamyate kim || 54||
avidyākāmakarmādipāśabandhaṃ vimocitum |
kaḥ śaknuyādvinā''tmānaṃ kalpakoṭiśatairapi || 55||
na yogena na sāṅkhyena karmaṇā no na vidyayā |
brahmātmaikatvabodhena mokṣaḥ sidhyati nānyathā || 56||
vīṇāyā rūpasaundaryaṃ tantrīvādanasauṣṭhavam |
prajārañjanamātraṃ tanna sāmrājyāya kalpate || 57||
vāgvaikharī śabdajharī śāstravyākhyānakauśalam |
vaiduṣyaṃ viduṣāṃ tadvadbhuktaye na tu muktaye || 58||
avijñāte pare tattve śāstrādhītistu niṣphalā |
vijñāte'pi pare tattve śāstrādhītistu niṣphalā || 59||
śabdajālaṃ mahāraṇyaṃ cittabhramaṇakāraṇam |
ataḥ prayatnājjñātavyaṃ tattvajñaistattvamātmanaḥ || 60|| tattvajñāttattva
ajñānasarpadaṣṭasya brahmajñānauṣadhaṃ vinā |
kimu vedaiśca śāstraiśca kimu mantraiḥ kimauṣadhaiḥ || 61||
na gacchati vinā pānaṃ vyādhirauṣadhaśabdataḥ |
vinā'parokṣānubhavaṃ brahmaśabdairna mucyate || 62||
akṛtvā dṛśyavilayamajñātvā tattvamātmanaḥ |
brahmaśabdaiḥ kuto muktiruktimātraphalairnṛṇām || 63|| (pāṭhabhedaḥ - bāhyaśabdaiḥ)
akṛtvā śatrusaṃhāramagatvākhilabhūśriyam |
rājāhamiti śabdānno rājā bhavitumarhati || 64||
āptoktiṃ khananaṃ tathopariśilādyutkarṣaṇaṃ svīkṛtiṃ (pāṭhabhedaḥ - pariśilāpākarṣaṇaṃ)
nikṣepaḥ samapekṣate na hi bahiḥśabdaistu nirgacchati |
tadvadbrahmavidopadeśamananadhyānādibhirlabhyate
māyākāryatirohitaṃ svamamalaṃ tattvaṃ na duryuktibhiḥ || 65||
tasmātsarvaprayatnena bhavabandhavimuktaye |
svaireva yatnaḥ kartavyo rogādāviva paṇḍitaiḥ || 66|| (pāṭhabhedaḥ - rogāderiva)
yastvayādya kṛtaḥ praśno varīyāñchāstravinmataḥ | (pāṭhabhedaḥ - sammataḥ)
sūtraprāyo nigūḍhārtho jñātavyaśca mumukṣubhiḥ || 67||
śaṛṇuṣvāvahito vidvanyanmayā samudīryate |
tadetacchravaṇātsadyo bhavabandhādvimokṣyase || 68||
mokṣasya hetuḥ prathamo nigadyate
vairāgyamatyantamanityavastuṣu |
tataḥ śamaścāpi damastitikṣā
nyāsaḥ prasaktākhilakarmaṇāṃ bhṛśam || 69||
tataḥ śrutistanmananaṃ satattva-
dhyānaṃ ciraṃ nityanirantaraṃ muneḥ |
tato'vikalpaṃ parametya vidvān
ihaiva nirvāṇasukhaṃ samṛcchati || 70||
yadboddhavyaṃ tavedānīmātmānātmavivecanam |
taducyate mayā samyak śrutvātmanyavadhāraya || 71||
majjāsthimedaḥpalaraktacarma-
tvagāhvayairdhātubhirebhiranvitam |
pādoruvakṣobhujapṛṣṭhamastakaiḥ
aṅgairupāṅgairupayuktametat || 72||
ahammameti prathitaṃ śarīraṃ
mohāspadaṃ sthūlamitīryate budhaiḥ |
nabhonabhasvaddahanāmbubhūmayaḥ
sūkṣmāṇi bhūtāni bhavanti tāni || 73||
parasparāṃśairmilitāni bhūtvā
sthūlāni ca sthūlaśarīrahetavaḥ |
mātrāstadīyā viṣayā bhavanti
śabdādayaḥ pañca sukhāya bhoktuḥ || 74||
ya eṣu mūḍhā viṣayeṣu baddhā
rāgorupāśena sudurdamena |
āyānti niryāntyadha ūrdhvamuccaiḥ
svakarmadūtena javena nītāḥ || 75||
śabdādibhiḥ pañcabhireva pañca
pañcatvamāpuḥ svaguṇena baddhāḥ |
kuraṅgamātaṅgapataṅgamīna-
bhṛṅgā naraḥ pañcabhirañcitaḥ kim || 76||
doṣeṇa tīvro viṣayaḥ kṛṣṇasarpaviṣādapi |
viṣaṃ nihanti bhoktāraṃ draṣṭāraṃ cakṣuṣāpyayam || 77||
viṣayāśāmahāpāśādyo vimuktaḥ sudustyajāt |
sa eva kalpate muktyai nānyaḥ ṣaṭśāstravedyapi || 78||
āpātavairāgyavato mumukṣūn
bhavābdhipāraṃ pratiyātumudyatān |
āśāgraho majjayate'ntarāle
nigṛhya kaṇṭhe vinivartya vegāt || 79||
viṣayākhyagraho yena suviraktyasinā hataḥ |
sa gacchati bhavāmbhodheḥ pāraṃ pratyūhavarjitaḥ || 80||
viṣamaviṣayamārgairgacchato'nacchabuddheḥ (pāṭhabhedaḥ - viṣayamārge gacchato)
pratipadamabhiyāto mṛtyurapyeṣa viddhi | (pāṭhabhedaḥ - pratipadamabhighāto mṛtyurapyeṣa siddhaḥ)
hitasujanagurūktyā gacchataḥ svasya yuktyā
prabhavati phalasiddhiḥ satyamityeva viddhi || 81||
mokṣasya kāṅkṣā yadi vai tavāsti
tyajātidūrādviṣayānviṣaṃ yathā |
pīyūṣavattoṣadayākṣamārjava-
praśāntidāntīrbhaja nityamādarāt || 82||
anukṣaṇaṃ yatparihṛtya kṛtyaṃ
anādyavidyākṛtabandhamokṣaṇam |
dehaḥ parārtho'yamamuṣya poṣaṇe
yaḥ sajjate sa svamanena hanti || 83||
śarīrapoṣaṇārthī san ya ātmānaṃ didṛkṣati | (pāṭhabhedaḥ - didṛkṣate)
grāhaṃ dārudhiyā dhṛtvā nadīṃ tartuṃ sa gacchati || 84|| (pāṭhabhedaḥ - sa icchati)
moha eva mahāmṛtyurmumukṣorvapurādiṣu |
moho vinirjito yena sa muktipadamarhati || 85||
mohaṃ jahi mahāmṛtyuṃ dehadārasutādiṣu |
yaṃ jitvā munayo yānti tadviṣṇoḥ paramaṃ padam || 86||
tvaṅmāṃsarudhirasnāyumedomajjāsthisaṅkulam |
pūrṇaṃ mūtrapurīṣābhyāṃ sthūlaṃ nindyamidaṃ vapuḥ || 87||
pañcīkṛtebhyo bhūtebhyaḥ sthūlebhyaḥ pūrvakarmaṇā |
samutpannamidaṃ sthūlaṃ bhogāyatanamātmanaḥ |
avasthā jāgarastasya sthūlārthānubhavo yataḥ || 88||
bāhyendriyaiḥ sthūlapadārthasevāṃ
srakcandanastryādivicitrarūpām |
karoti jīvaḥ svayametadātmanā
tasmātpraśastirvapuṣo'sya jāgare || 89||
sarvo'pi bāhyasaṃsāraḥ puruṣasya yadāśrayaḥ |
viddhi dehamidaṃ sthūlaṃ gṛhavadgṛhamedhinaḥ || 90||
sthūlasya sambhavajarāmaraṇāni dharmāḥ
sthaulyādayo bahuvidhāḥ śiśutādyavasthāḥ |
varṇāśramādiniyamā bahudhā''mayāḥ syuḥ
pūjāvamānabahumānamukhā viśeṣāḥ || 91||
buddhīndriyāṇi śravaṇaṃ tvagakṣi
ghrāṇaṃ ca jihvā viṣayāvabodhanāt |
vākpāṇipādā gudamapyupasthaḥ (pāṭhabhedaḥ - upasthaṃ)
karmendriyāṇi pravaṇena karmasu || 92|| (pāṭhabhedaḥ - pravaṇāni)
nigadyate'ntaḥkaraṇaṃ manodhīḥ
ahaṅkṛtiścittamiti svavṛttibhiḥ |
manastu saṅkalpavikalpanādibhiḥ
buddhiḥ padārthādhyavasāyadharmataḥ || 93||
atrābhimānādahamityahaṅkṛtiḥ |
svārthānusandhānaguṇena cittam || 94||
prāṇāpānavyānodānasamānā bhavatyasau prāṇaḥ |
svayameva vṛttibhedādvikṛtibhedātsuvarṇasalilādivat || 95|| (pāṭhabhedaḥ - vikṛterbhedātsuvarṇasalilamiva)
vāgādi pañca śravaṇādi pañca
prāṇādi pañcābhramukhāni pañca |
buddhyādyavidyāpi ca kāmakarmaṇī
puryaṣṭakaṃ sūkṣmaśarīramāhuḥ || 96||
idaṃ śarīraṃ śaṛṇu sūkṣmasañjñitaṃ
liṅgaṃ tvapañcīkṛtabhūtasambhavam |
savāsanaṃ karmaphalānubhāvakaṃ
svājñānato'nādirupādhirātmanaḥ || 97||
svapno bhavatyasya vibhaktyavasthā
svamātraśeṣeṇa vibhāti yatra |
svapne tu buddhiḥ svayameva jāgrat
kālīnanānāvidhavāsanābhiḥ || 98||
kartrādibhāvaṃ pratipadya rājate
yatra svayaṃ bhāti hyayaṃ parātmā | (pāṭhabhedaḥ - svayañjyotirayaṃ)
dhīmātrakopādhiraśeṣasākṣī
na lipyate tatkṛtakarmaleśaiḥ | karmalepaiḥ
yasmādasaṅgastata eva karmabhiḥ
na lipyate kiñcidupādhinā kṛtaiḥ || 99||
sarvavyāpṛtikaraṇaṃ liṅgamidaṃ syāccidātmanaḥ puṃsaḥ |
vāsyādikamiva takṣṇastenaivātmā bhavatyasaṅgo'yam || 100||
andhatvamandatvapaṭutvadharmāḥ
sauguṇyavaiguṇyavaśāddhi cakṣuṣaḥ |
bādhiryamūkatvamukhāstathaiva
śrotrādidharmā na tu vetturātmanaḥ || 101||
ucchvāsaniḥśvāsavijṛmbhaṇakṣu-
tprasyandanādyutkramaṇādikāḥ kriyāḥ | (pāṭhabhedaḥ - praspandanādy)
prāṇādikarmāṇi vadanti tajñāḥ (pāṭhabhedaḥ - tajjñāḥ)
prāṇasya dharmāvaśanāpipāse || 102||
antaḥkaraṇameteṣu cakṣurādiṣu varṣmaṇi |
ahamityabhimānena tiṣṭhatyābhāsatejasā || 103||
ahaṅkāraḥ sa vijñeyaḥ kartā bhoktābhimānyayam |
sattvādiguṇayogena cāvasthātrayamaśnute || 104|| (pāṭhabhedaḥ - yogenāvasthātritayamśnute)
viṣayāṇāmānukūlye sukhī duḥkhī viparyaye |
sukhaṃ duḥkhaṃ ca taddharmaḥ sadānandasya nātmanaḥ || 105||
ātmārthatvena hi preyānviṣayo na svataḥ priyaḥ |
svata eva hi sarveṣāmātmā priyatamo yataḥ |
tata ātmā sadānando nāsya duḥkhaṃ kadācana || 106||
yatsuṣuptau nirviṣaya ātmānando'nubhūyate |
śrutiḥ pratyakṣamaitihyamanumānaṃ ca jāgrati || 107||
avyaktanāmnī parameśaśaktiḥ
anādyavidyā triguṇātmikā parā |
kāryānumeyā sudhiyaiva māyā
yayā jagatsarvamidaṃ prasūyate || 108||
sannāpyasannāpyubhayātmikā no
bhinnāpyabhinnāpyubhayātmikā no |
sāṅgāpyanaṅgā hyubhayātmikā no (pāṭhabhedaḥ - anaṅgāpyubhayātmikā)
mahādbhutā'nirvacanīyarūpā || 109||
śuddhādvayabrahmavibodhanāśyā
sarpabhramo rajjuvivekato yathā |
rajastamaḥsattvamiti prasiddhā
guṇāstadīyāḥ prathitaiḥ svakāryaiḥ || 110||
vikṣepaśaktī rajasaḥ kriyātmikā
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī |
rāgādayo'syāḥ prabhavanti nityaṃ
duḥkhādayo ye manaso vikārāḥ || 111||
kāmaḥ krodho lobhadambhādyasūyā (pāṭhabhedaḥ - lobhadambhābhyasūyā)
ahaṅkārerṣyāmatsarādyāstu ghorāḥ |
dharmā ete rājasāḥ pumpravṛtti-
ryasmādeṣā tadrajo bandhahetuḥ || 112|| (pāṭhabhedaḥ - yasmādetattadrajo)
eṣā''vṛtirnāma tamoguṇasya
śaktirmayā vastvavabhāsate'nyathā | śaktiryayā
saiṣā nidānaṃ puruṣasya saṃsṛteḥ
vikṣepaśakteḥ pravaṇasya hetuḥ || 113|| (pāṭhabhedaḥ - prasarasya)
prajñāvānapi paṇḍito'pi caturo'pyatyantasūkṣmātmadṛg- (pāṭhabhedaḥ - sūkṣmārthadṛg)
vyālīḍhastamasā na vetti bahudhā sambodhito'pi sphuṭam |
bhrāntyāropitameva sādhu kalayatyālambate tadguṇān
hantāsau prabalā durantatamasaḥ śaktirmahatyāvṛtiḥ || 114||
abhāvanā vā viparītabhāvanā'- (pāṭhabhedaḥ - viparītabhāvanā)
sambhāvanā vipratipattirasyāḥ |
saṃsargayuktaṃ na vimuñcati dhruvaṃ
vikṣepaśaktiḥ kṣapayatyajasram || 115||
ajñānamālasyajaḍatvanidrā-
pramādamūḍhatvamukhāstamoguṇāḥ |
etaiḥ prayukto na hi vetti kiñcit
nidrāluvatstambhavadeva tiṣṭhati || 116||
sattvaṃ viśuddhaṃ jalavattathāpi
tābhyāṃ militvā saraṇāya kalpate |
yatrātmabimbaḥ pratibimbitaḥ san
prakāśayatyarka ivākhilaṃ jaḍam || 117||
miśrasya sattvasya bhavanti dharmāḥ
tvamānitādyā niyamā yamādyāḥ |
śraddhā ca bhaktiśca mumukṣutā ca
daivī ca sampattirasannivṛttiḥ || 118||
viśuddhasattvasya guṇāḥ prasādaḥ
svātmānubhūtiḥ paramā praśāntiḥ |
tṛptiḥ praharṣaḥ paramātmaniṣṭhā
yayā sadānandarasaṃ samṛcchati || 119||
avyaktametattriguṇairniruktaṃ
tatkāraṇaṃ nāma śarīramātmanaḥ |
suṣuptiretasya vibhaktyavasthā
pralīnasarvendriyabuddhivṛttiḥ || 120||
sarvaprakārapramitipraśāntiḥ
bījātmanāvasthitireva buddheḥ |
suṣuptiretasya kila pratītiḥ (pāṭhabhedaḥ - suṣuptiratrāsya)
kiñcinna vedmīti jagatprasiddheḥ || 121||
dehendriyaprāṇamano'hamādayaḥ
sarve vikārā viṣayāḥ sukhādayaḥ |
vyomādibhūtānyakhilaṃ ca viśvaṃ
avyaktaparyantamidaṃ hyanātmā || 122||
māyā māyākāryaṃ sarvaṃ mahadādidehaparyantam |
asadidamanātmatattvaṃ viddhi tvaṃ marumarīcikākalpam || 123||
atha te sampravakṣyāmi svarūpaṃ paramātmanaḥ |
yadvijñāya naro bandhānmuktaḥ kaivalyamaśnute || 124||
asti kaścitsvayaṃ nityamahampratyayalambanaḥ |
avasthātrayasākṣī sanpañcakośavilakṣaṇaḥ || 125||
yo vijānāti sakalaṃ jāgratsvapnasuṣuptiṣu |
buddhitadvṛttisadbhāvamabhāvamahamityayam || 126||
yaḥ paśyati svayaṃ sarvaṃ yaṃ na paśyati kaścana | (pāṭhabhedaḥ - kiñcana)
yaścetayati buddhyādi na tadyaṃ cetayatyayam || 127||
yena viśvamidaṃ vyāptaṃ yaṃ na vyāpnoti kiñcana |
ābhārūpamidaṃ sarvaṃ yaṃ bhāntamanubhātyayam || 128||
yasya sannidhimātreṇa dehendriyamanodhiyaḥ |
viṣayeṣu svakīyeṣu vartante preritā iva || 129||
ahaṅkārādidehāntā viṣayāśca sukhādayaḥ |
vedyante ghaṭavadyena nityabodhasvarūpiṇā || 130||
eṣo'ntarātmā puruṣaḥ purāṇo
nirantarākhaṇḍasukhānubhūtiḥ |
sadaikarūpaḥ pratibodhamātro
yeneṣitā vāgasavaścaranti || 131||
atraiva sattvātmani dhīguhāyāṃ
avyākṛtākāśa uśatprakāśaḥ | (pāṭhabhedaḥ - uruprakāśaḥ)
ākāśa uccai ravivatprakāśate
svatejasā viśvamidaṃ prakāśayan || 132||
jñātā mano'haṅkṛtivikriyāṇāṃ
dehendriyaprāṇakṛtakriyāṇām |
ayo'gnivattānanuvartamāno
na ceṣṭate no vikaroti kiñcana || 133||
na jāyate no mriyate na vardhate
na kṣīyate no vikaroti nityaḥ |
vilīyamāne'pi vapuṣyamuṣmi-
nna līyate kumbha ivāmbaraṃ svayam || 134||
prakṛtivikṛtibhinnaḥ śuddhabodhasvabhāvaḥ
sadasadidamaśeṣaṃ bhāsayannirviśeṣaḥ |
vilasati paramātmā jāgradādiṣvavasthā-
svahamahamiti sākṣātsākṣirūpeṇa buddheḥ || 135||
niyamitamanasāmuṃ tvaṃ svamātmānamātma-
nyayamahamiti sākṣādviddhi buddhiprasādāt |
janimaraṇataraṅgāpārasaṃsārasindhuṃ
pratara bhava kṛtārtho brahmarūpeṇa saṃsthaḥ || 136||
atrānātmanyahamiti matirbandha eṣo'sya puṃsaḥ
prāpto'jñānājjananamaraṇakleśasampātahetuḥ |
yenaivāyaṃ vapuridamasatsatyamityātmabuddhyā
puṣyatyukṣatyavati viṣayaistantubhiḥ kośakṛdvat || 137||
atasmiṃstadbuddhiḥ prabhavati vimūḍhasya tamasā
vivekābhāvādvai sphurati bhujage rajjudhiṣaṇā |
tato'narthavrāto nipatati samādāturadhikaḥ
tato yo'sadgrāhaḥ sa hi bhavati bandhaḥ śaṛṇu sakhe || 138||
akhaṇḍanityādvayabodhaśaktyā
sphurantamātmānamanantavaibhavam |
samāvṛṇotyāvṛtiśaktireṣā
tamomayī rāhurivārkabimbam || 139||
tirobhūte svātmanyamalataratejovati pumān
anātmānaṃ mohādahamiti śarīraṃ kalayati |
tataḥ kāmakrodhaprabhṛtibhiramuṃ bandhanaguṇaiḥ (pāṭhabhedaḥ - bandhakaguṇaiḥ)
paraṃ vikṣepākhyā rajasa uruśaktirvyathayati || 140||
mahāmohagrāhagrasanagalitātmāvagamano
dhiyo nānāvasthāṃ svayamabhinayaṃstadguṇatayā | (pāṭhabhedaḥ - nānāvasthāḥ)
apāre saṃsāre viṣayaviṣapūre jalanidhau
nimajyonmajyāyaṃ bhramati kumatiḥ kutsitagatiḥ || 141||
bhānuprabhāsañjanitābhrapaṅktiḥ
bhānuṃ tirodhāya vijṛmbhate yathā |
ātmoditāhaṅkṛtirātmatattvaṃ
tathā tirodhāya vijṛmbhate svayam || 142||
kavalitadinanāthe durdine sāndrameghaiḥ
vyathayati himajhañjhāvāyurugro yathaitān |
aviratatamasā''tmanyāvṛte mūḍhabuddhiṃ
kṣapayati bahuduḥkhaistīvravikṣepaśaktiḥ || 143||
etābhyāmeva śaktibhyāṃ bandhaḥ puṃsaḥ samāgataḥ |
yābhyāṃ vimohito dehaṃ matvā''tmānaṃ bhramatyayam || 144||
bījaṃ saṃsṛtibhūmijasya tu tamo dehātmadhīraṅkuro
rāgaḥ pallavamambu karma tu vapuḥ skandho'savaḥ śākhikāḥ |
agrāṇīndriyasaṃhatiśca viṣayāḥ puṣpāṇi duḥkhaṃ phalaṃ
nānākarmasamudbhavaṃ bahuvidhaṃ bhoktātra jīvaḥ khagaḥ || 145||
ajñānamūlo'yamanātmabandho
naisargiko'nādirananta īritaḥ |
janmāpyayavyādhijarādiduḥkha-
pravāhapātaṃ janayatyamuṣya || 146||
nāstrairna śastrairanilena vahninā
chettuṃ na śakyo na ca karmakoṭibhiḥ |
vivekavijñānamahāsinā vinā
dhātuḥ prasādena śitena mañjunā || 147||
śrutipramāṇaikamateḥ svadharma
niṣṭhā tayaivātmaviśuddhirasya |
viśuddhabuddheḥ paramātmavedanaṃ
tenaiva saṃsārasamūlanāśaḥ || 148||
kośairannamayādyaiḥ pañcabhirātmā na saṃvṛto bhāti |
nijaśaktisamutpannaiḥ śaivālapaṭalairivāmbu vāpīstham || 149||
tacchaivālāpanaye samyak salilaṃ pratīyate śuddham |
tṛṣṇāsantāpaharaṃ sadyaḥ saukhyapradaṃ paraṃ puṃsaḥ || 150||
pañcānāmapi kośānāmapavāde vibhātyayaṃ śuddhaḥ |
nityānandaikarasaḥ pratyagrūpaḥ paraḥ svayañjyotiḥ || 151||
ātmānātmavivekaḥ kartavyo bandhamuktaye viduṣā |
tenaivānandī bhavati svaṃ vijñāya saccidānandam || 152||
muñjādiṣīkāmiva dṛśyavargāt
pratyañcamātmānamasaṅgamakriyam |
vivicya tatra pravilāpya sarvaṃ
tadātmanā tiṣṭhati yaḥ sa muktaḥ || 153||
deho'yamannabhavano'nnamayastu kośa- (pāṭhabhedaḥ - kośo)
ścānnena jīvati vinaśyati tadvihīnaḥ | (pāṭhabhedaḥ - hyannena)
tvakcarmamāṃsarudhirāsthipurīṣarāśi-
rnāyaṃ svayaṃ bhavitumarhati nityaśuddhaḥ || 154||
pūrvaṃ janeradhimṛterapi nāyamasti (pāṭhabhedaḥ - janerapimṛteratha)
jātakṣaṇaḥ kṣaṇaguṇo'niyatasvabhāvaḥ |
naiko jaḍaśca ghaṭavatparidṛśyamānaḥ
svātmā kathaṃ bhavati bhāvavikāravettā || 155||
pāṇipādādimāndeho nātmā vyaṅge'pi jīvanāt |
tattacchakteranāśācca na niyamyo niyāmakaḥ || 156||
dehataddharmatatkarmatadavasthādisākṣiṇaḥ |
sata eva svataḥsiddhaṃ tadvailakṣaṇyamātmanaḥ || 157||
śalyarāśirmāṃsalipto malapūrṇo'tikaśmalaḥ |
kathaṃ bhavedayaṃ vettā svayametadvilakṣaṇaḥ || 158||
tvaṅmāṃsamedo'sthipurīṣarāśā-
vahammatiṃ mūḍhajanaḥ karoti |
vilakṣaṇaṃ vetti vicāraśīlo
nijasvarūpaṃ paramārthabhūtam || 159||
deho'hamityeva jaḍasya buddhiḥ
dehe ca jīve viduṣastvahandhīḥ |
vivekavijñānavato mahātmano
brahmāhamityeva matiḥ sadātmani || 160||
atrātmabuddhiṃ tyaja mūḍhabuddhe
tvaṅmāṃsamedo'sthipurīṣarāśau |
sarvātmani brahmaṇi nirvikalpe
kuruṣva śāntiṃ paramāṃ bhajasva || 161||
dehendriyādāvasati bhramoditāṃ
vidvānahantāṃ na jahāti yāvat |
tāvanna tasyāsti vimuktivārtā-
pyastveṣa vedāntanayāntadarśī || 162||
chāyāśarīre pratibimbagātre
yatsvapnadehe hṛdi kalpitāṅge |
yathātmabuddhistava nāsti kāci-
jjīvaccharīre ca tathaiva mā'stu || 163||
dehātmadhīreva nṛṇāmasaddhiyāṃ
janmādiduḥkhaprabhavasya bījam |
yatastatastvaṃ jahi tāṃ prayatnāt
tyakte tu citte na punarbhavāśā || 164||
karmendriyaiḥ pañcabhirañcito'yaṃ
prāṇo bhavetprāṇamayastu kośaḥ ||
yenātmavānannamayo'nupūrṇaḥ
pravartate'sau sakalakriyāsu || 165||
naivātmāpi prāṇamayo vāyuvikāro (pāṭhabhedaḥ - naivātmāyaṃ)
gantā''gantā vāyuvadantarbahireṣaḥ |
yasmātkiñcitkvāpi na vettīṣṭamaniṣṭaṃ
svaṃ vānyaṃ vā kiñcana nityaṃ paratantraḥ || 166||
jñānendriyāṇi ca manaśca manomayaḥ syāt
kośo mamāhamiti vastuvikalpahetuḥ |
sañjñādibhedakalanākalito balīyāṃ-
statpūrvakośamabhipūrya vijṛmbhate yaḥ || 167|| (pāṭhabhedaḥ - anupūrya)
pañcendriyaiḥ pañcabhireva hotṛbhiḥ
pracīyamāno viṣayājyadhārayā |
jājvalyamāno bahuvāsanendhanaiḥ
manomayāgnirdahati prapañcam || 168|| (pāṭhabhedaḥ - manomayo'gnirdahati)
na hyastyavidyā manaso'tiriktā
mano hyavidyā bhavabandhahetuḥ |
tasminvinaṣṭe sakalaṃ vinaṣṭaṃ
vijṛmbhite'sminsakalaṃ vijṛmbhate || 169||
svapne'rthaśūnye sṛjati svaśaktyā
bhoktrādiviśvaṃ mana eva sarvam |
tathaiva jāgratyapi no viśeṣaḥ
tatsarvametanmanaso vijṛmbhaṇam || 170||
suṣuptikāle manasi pralīne
naivāsti kiñcitsakalaprasiddheḥ |
ato manaḥkalpita eva puṃsaḥ
saṃsāra etasya na vastuto'sti || 171||
vāyunā''nīyate meghaḥ punastenaiva nīyate | (pāṭhabhedaḥ - vāyunā nīyate meghaḥ punastenaiva līyate)
manasā kalpyate bandho mokṣastenaiva kalpyate || 172||
dehādisarvaviṣaye parikalpya rāgaṃ
badhnāti tena puruṣaṃ paśuvadguṇena |
vairasyamatra viṣavat suvidhāya paścād
enaṃ vimocayati tanmana eva bandhāt || 173||
tasmānmanaḥ kāraṇamasya jantoḥ
bandhasya mokṣasya ca vā vidhāne |
bandhasya heturmalinaṃ rajoguṇaiḥ
mokṣasya śuddhaṃ virajastamaskam || 174||
vivekavairāgyaguṇātirekā-
cchuddhatvamāsādya mano vimuktyai |
bhavatyato buddhimato mumukṣo-
stābhyāṃ dṛḍhābhyāṃ bhavitavyamagre || 175||
mano nāma mahāvyāghro viṣayāraṇyabhūmiṣu |
caratyatra na gacchantu sādhavo ye mumukṣavaḥ || 176||
manaḥ prasūte viṣayānaśeṣān
sthūlātmanā sūkṣmatayā ca bhoktuḥ |
śarīravarṇāśramajātibhedān
guṇakriyāhetuphalāni nityam || 177||
asaṅgacidrūpamamuṃ vimohya
dehendriyaprāṇaguṇairnibaddhya |
ahammameti bhramayatyajasraṃ
manaḥ svakṛtyeṣu phalopabhuktiṣu || 178||
adhyāsadoṣātpuruṣasya saṃsṛtiḥ (pāṭhabhedaḥ - adhyāsayogāt)
adhyāsabandhastvamunaiva kalpitaḥ |
rajastamodoṣavato'vivekino
janmādiduḥkhasya nidānametat || 179||
ataḥ prāhurmano'vidyāṃ paṇḍitāstattvadarśinaḥ |
yenaiva bhrāmyate viśvaṃ vāyunevābhramaṇḍalam || 180||
tanmanaḥśodhanaṃ kāryaṃ prayatnena mumukṣuṇā |
viśuddhe sati caitasminmuktiḥ karaphalāyate || 181||
mokṣaikasaktyā viṣayeṣu rāgaṃ
nirmūlya sannyasya ca sarvakarma |
sacchraddhayā yaḥ śravaṇādiniṣṭho
rajaḥsvabhāvaṃ sa dhunoti buddheḥ || 182||
manomayo nāpi bhavetparātmā
hyādyantavattvātpariṇāmibhāvāt |
duḥkhātmakatvādviṣayatvahetoḥ
draṣṭā hi dṛśyātmatayā na dṛṣṭaḥ || 183||
buddhirbuddhīndriyaiḥ sārdhaṃ savṛttiḥ kartṛlakṣaṇaḥ |
vijñānamayakośaḥ syātpuṃsaḥ saṃsārakāraṇam || 184||
anuvrajaccitpratibimbaśaktiḥ
vijñānasañjñaḥ prakṛtervikāraḥ |
jñānakriyāvānahamityajasraṃ
dehendriyādiṣvabhimanyate bhṛśam || 185||
anādikālo'yamahaṃsvabhāvo
jīvaḥ samastavyavahāravoḍhā |
karoti karmāṇyapi pūrvavāsanaḥ (pāṭhabhedaḥ - karmāṇyanu)
puṇyānyapuṇyāni ca tatphalāni || 186||
bhuṅkte vicitrāsvapi yoniṣu vraja-
nnāyāti niryātyadha ūrdhvameṣaḥ |
asyaiva vijñānamayasya jāgrat-
svapnādyavasthāḥ sukhaduḥkhabhogaḥ || 187||
dehādiniṣṭhāśramadharmakarma-
guṇābhimānaḥ satataṃ mameti |
vijñānakośo'yamatiprakāśaḥ
prakṛṣṭasānnidhyavaśātparātmanaḥ |
ato bhavatyeṣa upādhirasya
yadātmadhīḥ saṃsarati bhrameṇa || 188||
yo'yaṃ vijñānamayaḥ prāṇeṣu hṛdi sphuratyayaṃ jyotiḥ | (pāṭhabhedaḥ - sphuratsvayañjyotiḥ)
kūṭasthaḥ sannātmā kartā bhoktā bhavatyupādhisthaḥ || 189||
svayaṃ paricchedamupetya buddheḥ
tādātmyadoṣeṇa paraṃ mṛṣātmanaḥ |
sarvātmakaḥ sannapi vīkṣate svayaṃ
svataḥ pṛthaktvena mṛdo ghaṭāniva || 190||
upādhisambandhavaśātparātmā
hyupādhidharmānanubhāti tadguṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - 'pyupādhi)
ayovikārānavikārivahnivat
sadaikarūpo'pi paraḥ svabhāvāt || 191||
śiṣya uvāca |
bhrameṇāpyanyathā vā'stu jīvabhāvaḥ parātmanaḥ |
tadupādheranāditvānnānādernāśa iṣyate || 192||
ato'sya jīvabhāvo'pi nityā bhavati saṃsṛtiḥ |
na nivarteta tanmokṣaḥ kathaṃ me śrīguro vada || 193||
śrīgururuvāca |
samyakpṛṣṭaṃ tvayā vidvansāvadhānena tacchṛṇu |
prāmāṇikī na bhavati bhrāntyā mohitakalpanā || 194||
bhrāntiṃ vinā tvasaṅgasya niṣkriyasya nirākṛteḥ |
na ghaṭetārthasambandho nabhaso nīlatādivat || 195||
svasya draṣṭurnirguṇasyākriyasya
pratyagbodhānandarūpasya buddheḥ |
bhrāntyā prāpto jīvabhāvo na satyo
mohāpāye nāstyavastusvabhāvāt || 196||
yāvadbhrāntistāvadevāsya sattā
mithyājñānojjṛmbhitasya pramādāt |
rajjvāṃ sarpo bhrāntikālīna eva
bhrānternāśe naiva sarpo'pi tadvat || 197|| (pāṭhabhedaḥ - sarpo'sti)
anāditvamavidyāyāḥ kāryasyāpi tatheṣyate |
utpannāyāṃ tu vidyāyāmāvidyakamanādyapi || 198||
prabodhe svapnavatsarvaṃ sahamūlaṃ vinaśyati |
anādyapīdaṃ no nityaṃ prāgabhāva iva sphuṭam || 199||
anāderapi vidhvaṃsaḥ prāgabhāvasya vīkṣitaḥ |
yadbuddhyupādhisambandhātparikalpitamātmani || 200||
jīvatvaṃ na tato'nyastu svarūpeṇa vilakṣaṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - tato'nyattu)
sambandhastvātmano buddhyā mithyājñānapuraḥsaraḥ || 201|| (pāṭhabhedaḥ - sambandhaḥ svātmano)
vinivṛttirbhavettasya samyagjñānena nānyathā |
brahmātmaikatvavijñānaṃ samyagjñānaṃ śrutermatam || 202||
tadātmānātmanoḥ samyagvivekenaiva sidhyati |
tato vivekaḥ kartavyaḥ pratyagātmasadātmanoḥ || 203|| (pāṭhabhedaḥ - pratyagātmāsadātmanoḥ)
jalaṃ paṅkavadatyantaṃ paṅkāpāye jalaṃ sphuṭam | (pāṭhabhedaḥ - paṅkavadaspaṣṭaṃ)
yathā bhāti tathātmāpi doṣābhāve sphuṭaprabhaḥ || 204||
asannivṛttau tu sadātmanā sphuṭaṃ
pratītiretasya bhavetpratīcaḥ |
tato nirāsaḥ karaṇīya eva
sadātmanaḥ sādhvahamādivastunaḥ || 205|| (pāṭhabhedaḥ - asadātmanaḥ)
ato nāyaṃ parātmā syādvijñānamayaśabdabhāk |
vikāritvājjaḍatvācca paricchinnatvahetutaḥ |
dṛśyatvādvyabhicāritvānnānityo nitya iṣyate || 206||
ānandapratibimbacumbitatanurvṛttistamojṛmbhitā
syādānandamayaḥ priyādiguṇakaḥ sveṣṭārthalābhodayaḥ |
puṇyasyānubhave vibhāti kṛtināmānandarūpaḥ svayaṃ
sarvo nandati yatra sādhu tanubhṛnmātraḥ prayatnaṃ vinā || 207|| (pāṭhabhedaḥ - bhūtvā nandati)
ānandamayakośasya suṣuptau sphūrtirutkaṭā |
svapnajāgarayorīṣadiṣṭasandarśanādinā || 208||
naivāyamānandamayaḥ parātmā
sopādhikatvātprakṛtervikārāt |
kāryatvahetoḥ sukṛtakriyāyā
vikārasaṅghātasamāhitatvāt || 209||
pañcānāmapi kośānāṃ niṣedhe yuktitaḥ śruteḥ | (pāṭhabhedaḥ - yuktitaḥ kṛte)
tanniṣedhāvadhi sākṣī bodharūpo'vaśiṣyate || 210|| (pāṭhabhedaḥ - tanniṣedhāvadhiḥ)
yo'yamātmā svayañjyotiḥ pañcakośavilakṣaṇaḥ |
avasthātrayasākṣī sannirvikāro nirañjanaḥ |
sadānandaḥ sa vijñeyaḥ svātmatvena vipaścitā || 211||
śiṣya uvāca |
mithyātvena niṣiddheṣu kośeṣveteṣu pañcasu |
sarvābhāvaṃ vinā kiñcinna paśyāmyatra he guro |
vijñeyaṃ kimu vastvasti svātmanā''tmavipaścitā || 212|| (pāṭhabhedaḥ - svātmanātra vipaścitā)
śrīgururuvāca |
satyamuktaṃ tvayā vidvannipuṇo'si vicāraṇe |
ahamādivikārāste tadabhāvo'yamapyanu || 213|| (pāṭhabhedaḥ - 'yamapyatha)
sarve yenānubhūyante yaḥ svayaṃ nānubhūyate |
tamātmānaṃ veditāraṃ viddhi buddhyā susūkṣmayā || 214||
tatsākṣikaṃ bhavettattadyadyadyenānubhūyate |
kasyāpyananubhūtārthe sākṣitvaṃ nopayujyate || 215|| (pāṭhabhedaḥ - nopapadyate)
asau svasākṣiko bhāvo yataḥ svenānubhūyate |
ataḥ paraṃ svayaṃ sākṣātpratyagātmā na cetaraḥ || 216||
jāgratsvapnasuṣuptiṣu sphuṭataraṃ yo'sau samujjṛmbhate
pratyagrūpatayā sadāhamahamityantaḥ sphurannaikadhā | (pāṭhabhedaḥ - sphurannekadhā)
nānākāravikārabhāgina imān paśyannahandhīmukhān (pāṭhabhedaḥ - bhājina)
nityānandacidātmanā sphurati taṃ viddhi svametaṃ hṛdi || 217||
ghaṭodake bimbitamarkabimba-
mālokya mūḍho ravimeva manyate |
tathā cidābhāsamupādhisaṃsthaṃ
bhrāntyāhamityeva jaḍo'bhimanyate || 218||
ghaṭaṃ jalaṃ tadgatamarkabimbaṃ
vihāya sarvaṃ vinirīkṣyate'rkaḥ | (pāṭhabhedaḥ - divi vīkṣyate'rkaḥ)
taṭastha etattritayāvabhāsakaḥ (pāṭhabhedaḥ - taṭasthitaḥ tattri)
svayamprakāśo viduṣā yathā tathā || 219||
dehaṃ dhiyaṃ citpratibimbamevaṃ (pāṭhabhedaḥ - citpratibimbametaṃ)
visṛjya buddhau nihitaṃ guhāyām |
draṣṭāramātmānamakhaṇḍabodhaṃ
sarvaprakāśaṃ sadasadvilakṣaṇam || 220||
nityaṃ vibhuṃ sarvagataṃ susūkṣmaṃ
antarbahiḥśūnyamananyamātmanaḥ |
vijñāya samyaṅnijarūpametat
pumān vipāpmā virajo vimṛtyuḥ || 221||
viśoka ānandaghano vipaścit
svayaṃ kutaścinna bibheti kaścit |
nānyo'sti panthā bhavabandhamukteḥ
vinā svatattvāvagamaṃ mumukṣoḥ || 222||
brahmābhinnatvavijñānaṃ bhavamokṣasya kāraṇam |
yenādvitīyamānandaṃ brahma sampadyate budhaiḥ || 223|| (pāṭhabhedaḥ - sampadyate budhaḥ)
brahmabhūtastu saṃsṛtyai vidvānnāvartate punaḥ |
vijñātavyamataḥ samyagbrahmābhinnatvamātmanaḥ || 224||
satyaṃ jñānamanantaṃ brahma viśuddhaṃ paraṃ svataḥsiddham |
nityānandaikarasaṃ pratyagabhinnaṃ nirantaraṃ jayati || 225||
sadidaṃ paramādvaitaṃ svasmādanyasya vastuno'bhāvāt |
na hyanyadasti kiñcit samyak paramārthatattvabodhadaśāyām || 226|| (pāṭhabhedaḥ - paratattvabodhasudaśāyām)
yadidaṃ sakalaṃ viśvaṃ nānārūpaṃ pratītamajñānāt |
tatsarvaṃ brahmaiva pratyastāśeṣabhāvanādoṣam || 227||
mṛtkāryabhūto'pi mṛdo na bhinnaḥ
kumbho'sti sarvatra tu mṛtsvarūpāt |
na kumbharūpaṃ pṛthagasti kumbhaḥ
kuto mṛṣā kalpitanāmamātraḥ || 228||
kenāpi mṛdbhinnatayā svarūpaṃ
ghaṭasya sandarśayituṃ na śakyate |
ato ghaṭaḥ kalpita eva mohā-
nmṛdeva satyaṃ paramārthabhūtam || 229||
sadbrahmakāryaṃ sakalaṃ sadevaṃ (pāṭhabhedaḥ - sadaiva)
tanmātrametanna tato'nyadasti | (pāṭhabhedaḥ - sanmātrametanna)
astīti yo vakti na tasya moho
vinirgato nidritavatprajalpaḥ || 230||
brahmaivedaṃ viśvamityeva vāṇī
śrautī brūte'tharvaniṣṭhā variṣṭhā |
tasmādetadbrahmamātraṃ hi viśvaṃ
nādhiṣṭhānādbhinnatā''ropitasya || 231||
satyaṃ yadi syājjagadetadātmano'
nantattvahānirnigamāpramāṇatā |
asatyavāditvamapīśituḥ syā-
nnaitattrayaṃ sādhu hitaṃ mahātmanām || 232||
īśvaro vastutattvajño na cāhaṃ teṣvavasthitaḥ |
na ca matsthāni bhūtānītyevameva vyacīklṛpat || 233|| (pāṭhabhedaḥ - vyacīkathat)
yadi satyaṃ bhavedviśvaṃ suṣuptāvupalabhyatām |
yannopalabhyate kiñcidato'satsvapnavanmṛṣā || 234||
ataḥ pṛthaṅnāsti jagatparātmanaḥ
pṛthakpratītistu mṛṣā guṇādivat | guṇāhivat
āropitasyāsti kimarthavattā'-
dhiṣṭhānamābhāti tathā bhrameṇa || 235||
bhrāntasya yadyadbhramataḥ pratītaṃ
brahmaiva tattadrajataṃ hi śuktiḥ |
idantayā brahma sadaiva rūpyate (pāṭhabhedaḥ - sadeva)
tvāropitaṃ brahmaṇi nāmamātram || 236||
ataḥ paraṃ brahma sadadvitīyaṃ
viśuddhavijñānaghanaṃ nirañjanam |
praśāntamādyantavihīnamakriyaṃ
nirantarānandarasasvarūpam || 237||
nirastamāyākṛtasarvabhedaṃ
nityaṃ sukhaṃ niṣkalamaprameyam | (pāṭhabhedaḥ - nityaṃ dhruvaṃ)
arūpamavyaktamanākhyamavyayaṃ
jyotiḥ svayaṃ kiñcididaṃ cakāsti || 238||
jñātṛjñeyajñānaśūnyamanantaṃ nirvikalpakam |
kevalākhaṇḍacinmātraṃ paraṃ tattvaṃ vidurbudhāḥ || 239||
aheyamanupādeyaṃ manovācāmagocaram |
aprameyamanādyantaṃ brahma pūrṇamahaṃ mahaḥ || 240|| (pāṭhabhedaḥ - pūrṇaṃ mahanmahaḥ)
tattvampadābhyāmabhidhīyamānayoḥ
brahmātmanoḥ śodhitayoryadīttham | (pāṭhabhedaḥ - śodhitayoryadittham)
śrutyā tayostattvamasīti samyag
ekatvameva pratipādyate muhuḥ || 241-
ekyaṃ tayorlakṣitayorna vācyayoḥ
nigadyate'nyonyaviruddhadharmiṇoḥ |
khadyotabhānvoriva rājabhṛtyayoḥ
kūpāmburāśyoḥ paramāṇumervoḥ || 242||
tayorvirodho'yamupādhikalpito
na vāstavaḥ kaścidupādhireṣaḥ |
īśasya māyā mahadādikāraṇaṃ
jīvasya kāryaṃ śaṛṇu pañcakośam || 243|| (pāṭhabhedaḥ - pañcakośāḥ)
etāvupādhī parajīvayostayoḥ
samyaṅnirāse na paro na jīvaḥ |
rājyaṃ narendrasya bhaṭasya kheṭak-
stayorapohe na bhaṭo na rājā || 244||
athāta ādeśa iti śrutiḥ svayaṃ
niṣedhati brahmaṇi kalpitaṃ dvayam |
śrutipramāṇānugṛhītabodhā- (pāṭhabhedaḥ - pramāṇānugṛhītayuktyā)
ttayornirāsaḥ karaṇīya eva || 245||
nedaṃ nedaṃ kalpitatvānna satyaṃ
rajjudṛṣṭavyālavatsvapnavacca | (pāṭhabhedaḥ - rajjau)
itthaṃ dṛśyaṃ sādhuyuktyā vyapohya
jñeyaḥ paścādekabhāvastayoryaḥ || 246||
tatastu tau lakṣaṇayā sulakṣyau
tayorakhaṇḍaikarasatvasiddhaye |
nālaṃ jahatyā na tathā'jahatyā
kintūbhayārthātmikayaiva bhāvyam || 247|| (pāṭhabhedaḥ - bhayārthaikatayaiva)
sa devadatto'yamitīha caikatā
viruddhadharmāṃśamapāsya kathyate |
yathā tathā tattvamasītivākye
viruddhadharmānubhayatra hitvā || 248||
saṃlakṣya cinmātratayā sadātmanoḥ
akhaṇḍabhāvaḥ paricīyate budhaiḥ |
evaṃ mahāvākyaśatena kathyate
brahmātmanoraikyamakhaṇḍabhāvaḥ || 249||
asthūlamityetadasannirasya
siddhaṃ svato vyomavadapratarkyam |
ato mṛṣāmātramidaṃ pratītaṃ
jahīhi yatsvātmatayā gṛhītam |
brahmāhamityeva viśuddhabuddhyā
viddhi svamātmānamakhaṇḍabodham || 250||
mṛtkāryaṃ sakalaṃ ghaṭādi satataṃ mṛnmātramevāhitaṃ (pāṭhabhedaḥ - mṛnmātramevābhitaḥ)
tadvatsajjanitaṃ sadātmakamidaṃ sanmātramevākhilam |
yasmānnāsti sataḥ paraṃ kimapi tatsatyaṃ sa ātmā svayaṃ
tasmāttattvamasi praśāntamamalaṃ brahmādvayaṃ yatparam || 251||
nidrākalpitadeśakālaviṣayajñātrādi sarvaṃ yathā
mithyā tadvadihāpi jāgrati jagatsvājñānakāryatvataḥ |
yasmādevamidaṃ śarīrakaraṇaprāṇāhamādyapyasat
tasmāttattvamasi praśāntamamalaṃ brahmādvayaṃ yatparam || 252||
yatra bhrāntyā kalpitaṃ tadviveke (pāṭhabhedaḥ - yadviveke)
tattanmātraṃ naiva tasmādvibhinnam |
svapne naṣṭaṃ svapnaviśvaṃ vicitraṃ
svasmādbhinnaṃ kinnu dṛṣṭaṃ prabodhe || 253||
jātinītikulagotradūragaṃ
nāmarūpaguṇadoṣavarjitam |
deśakālaviṣayātivarti yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 254||
yatparaṃ sakalavāgagocaraṃ
gocaraṃ vimalabodhacakṣuṣaḥ |
śuddhacidghanamanādi vastu yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 255||
ṣaḍbhirūrmibhirayogi yogihṛd-
bhāvitaṃ na karaṇairvibhāvitam |
buddhyavedyamanavadyamasti yad (pāṭhabhedaḥ - bhūti yad)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 256||
bhrāntikalpitajagatkalāśrayaṃ
svāśrayaṃ ca sadasadvilakṣaṇam |
niṣkalaṃ nirupamānavaddhi yad (pāṭhabhedaḥ - nirupamānamṛddhimat)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 257||
janmavṛddhipariṇatyapakṣaya-
vyādhināśanavihīnamavyayam |
viśvasṛṣṭyavavighātakāraṇaṃ (pāṭhabhedaḥ - vanaghātakāraṇaṃ)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 258||
astabhedamanapāstalakṣaṇaṃ
nistaraṅgajalarāśiniścalam |
nityamuktamavibhaktamūrti yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 259||
ekameva sadanekakāraṇaṃ
kāraṇāntaranirāsyakāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - sakāraṇam)
kāryakāraṇavilakṣaṇaṃ svayaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 260||
nirvikalpakamanalpamakṣaraṃ
yatkṣarākṣaravilakṣaṇaṃ param |
nityamavyayasukhaṃ nirañjanaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 261||
yadvibhāti sadanekadhā bhramā-
nnāmarūpaguṇavikriyātmanā |
hemavatsvayamavikriyaṃ sadā
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 262||
yaccakāstyanaparaṃ parātparaṃ
pratyagekarasamātmalakṣaṇam |
satyacitsukhamanantamavyayaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 263||
uktamarthamimamātmani svayaṃ
bhāvayetprathitayuktibhirdhiyā | (pāṭhabhedaḥ - bhāvaya prathita)
saṃśayādirahitaṃ karāmbuvat
tena tattvanigamo bhaviṣyati || 264||
sambodhamātraṃ pariśuddhatattvaṃ (pāṭhabhedaḥ - svaṃ bodhamātraṃ)
vijñāya saṅghe nṛpavacca sainye |
tadāśrayaḥ svātmani sarvadā sthito (pāṭhabhedaḥ - tadātmanaivātmani)
vilāpaya brahmaṇi viśvajātam || 265|| (pāṭhabhedaḥ - dṛśyajātam)
buddhau guhāyāṃ sadasadvilakṣaṇaṃ
brahmāsti satyaṃ paramadvitīyam |
tadātmanā yo'tra vasedguhāyāṃ
punarna tasyāṅgaguhāpraveśaḥ || 266||
jñāte vastunyapi balavatī vāsanā'nādireṣā
kartā bhoktāpyahamiti dṛḍhā yā'sya saṃsārahetuḥ |
pratyagdṛṣṭyā''tmani nivasatā sāpaneyā prayatnā-
nmuktiṃ prāhustadiha munayo vāsanātānavaṃ yat || 267||
ahaṃ mameti yo bhāvo dehākṣādāvanātmani |
adhyāso'yaṃ nirastavyo viduṣā svātmaniṣṭhayā || 268||
jñātvā svaṃ pratyagātmānaṃ buddhitadvṛttisākṣiṇam |
so'hamityeva sadvṛttyā'nātmanyātmamatiṃ jahi || 269||
lokānuvartanaṃ tyaktvā tyaktvā dehānuvartanam |
śāstrānuvartanaṃ tyaktvā svādhyāsāpanayaṃ kuru || 270||
lokavāsanayā jantoḥ śāstravāsanayāpi ca |
dehavāsanayā jñānaṃ yathāvannaiva jāyate || 271
saṃsārakārāgṛhamokṣamiccho-
rayomayaṃ pādanibandhaśaṛṅkhalam | (pāṭhabhedaḥ - nibaddha)
vadanti tajjñāḥ paṭu vāsanātrayaṃ
yo'smādvimuktaḥ samupaiti muktim || 272||
jalādisaṃsargavaśātprabhūta- (pāṭhabhedaḥ - jalādisamparkavaśāt)
durgandhadhūtā'garudivyavāsanā |
saṅgharṣaṇenaiva vibhāti samya-
gvidhūyamāne sati bāhyagandhe || 273||
antaḥśritānantadurantavāsanā-
dhūlīviliptā paramātmavāsanā |
prajñātisaṅgharṣaṇato viśuddhā
pratīyate candanagandhavat sphuṭam || 274|| (pāṭhabhedaḥ - sphuṭā)
anātmavāsanājālaistirobhūtātmavāsanā |
nityātmaniṣṭhayā teṣāṃ nāśe bhāti svayaṃ sphuṭam || 275|| (pāṭhabhedaḥ - sphuṭā)
yathā yathā pratyagavasthitaṃ manaḥ
tathā tathā muñcati bāhyavāsanām | (pāṭhabhedaḥ - bāhyavāsanāḥ)
niḥśeṣamokṣe sati vāsanānāṃ
ātmānubhūtiḥ pratibandhaśūnyā || 276||
svātmanyeva sadā sthitvā mano naśyati yoginaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sthityā)
vāsanānāṃ kṣayaścātaḥ svādhyāsāpanayaṃ kuru || 277||
tamo dvābhyāṃ rajaḥ sattvātsattvaṃ śuddhena naśyati |
tasmātsattvamavaṣṭabhya svādhyāsāpanayaṃ kuru || 278||
prārabdhaṃ puṣyati vapuriti niścitya niścalaḥ |
dhairyamālambya yatnena svādhyāsāpanayaṃ kuru || 279||
nāhaṃ jīvaḥ paraṃ brahmetyatadvyāvṛttipūrvakam |
vāsanāvegataḥ prāptasvādhyāsāpanayaṃ kuru || 280||
śrutyā yuktyā svānubhūtyā jñātvā sārvātmyamātmanaḥ |
kvacidābhāsataḥ prāptasvādhyāsāpanayaṃ kuru || 281||
anādānavisargābhyāmīṣannāsti kriyā muneḥ | (pāṭhabhedaḥ - annādānavisargā)
tadekaniṣṭhayā nityaṃ svādhyāsāpanayaṃ kuru || 282||
tattvamasyādivākyotthabrahmātmaikatvabodhataḥ |
brahmaṇyātmatvadārḍhyāya svādhyāsāpanayaṃ kuru || 283||
ahambhāvasya dehe'sminniḥśeṣavilayāvadhi |
sāvadhānena yuktātmā svādhyāsāpanayaṃ kuru || 284||
pratītirjīvajagatoḥ svapnavadbhāti yāvatā |
tāvannirantaraṃ vidvansvādhyāsāpanayaṃ kuru || 285||
nidrāyā lokavārtāyāḥ śabdāderapi vismṛteḥ |
kvacinnāvasaraṃ dattvā cintayātmānamātmani || 286||
mātāpitrormalodbhūtaṃ malamāṃsamayaṃ vapuḥ |
tyaktvā cāṇḍālavaddūraṃ brahmībhūya kṛtī bhava || 287||
ghaṭākāśaṃ mahākāśa ivātmānaṃ parātmani |
vilāpyākhaṇḍabhāvena tūṣṇī bhava sadā mune || 288|| (pāṭhabhedaḥ - tūṣṇīṃ)
svaprakāśamadhiṣṭhānaṃ svayambhūya sadātmanā |
brahmāṇḍamapi piṇḍāṇḍaṃ tyajyatāṃ malabhāṇḍavat || 289||
cidātmani sadānande dehārūḍhāmahandhiyam |
niveśya liṅgamutsṛjya kevalo bhava sarvadā || 290||
yatraiṣa jagadābhāso darpaṇāntaḥ puraṃ yathā |
tadbrahmāhamiti jñātvā kṛtakṛtyo bhaviṣyasi || 291||
yatsatyabhūtaṃ nijarūpamādyaṃ
cidadvayānandamarūpamakriyam |
tadetya mithyāvapurutsṛjeta (pāṭhabhedaḥ - sṛjaita)
śailūṣavadveṣamupāttamātmanaḥ || 292||
sarvātmanā dṛśyamidaṃ mṛṣaiva
naivāhamarthaḥ kṣaṇikatvadarśanāt |
jānāmyahaṃ sarvamiti pratītiḥ
kuto'hamādeḥ kṣaṇikasya sidhyet || 293||
ahampadārthastvahamādisākṣī
nityaṃ suṣuptāvapi bhāvadarśanāt |
brūte hyajo nitya iti śrutiḥ svayaṃ
tatpratyagātmā sadasadvilakṣaṇaḥ || 294||
vikāriṇāṃ sarvavikāravettā
nityāvikāro bhavituṃ samarhati | (pāṭhabhedaḥ - nityo'vikāro)
manorathasvapnasuṣuptiṣu sphuṭaṃ
punaḥ punardṛṣṭamasattvametayoḥ || 295||
ato'bhimānaṃ tyaja māṃsapiṇḍe
piṇḍābhimāninyapi buddhikalpite |
kālatrayābādhyamakhaṇḍabodhaṃ
jñātvā svamātmānamupaihi śāntim || 296||
tyajābhimānaṃ kulagotranāma-
rūpāśrameṣvārdraśavāśriteṣu |
liṅgasya dharmānapi kartṛtādīṃ-
styaktvā bhavākhaṇḍasukhasvarūpaḥ || 297||
santyanye pratibandhāḥ puṃsaḥ saṃsārahetavo dṛṣṭāḥ |
teṣāmevaṃ mūlaṃ prathamavikāro bhavatyahaṅkāraḥ || 298|| (pāṭhabhedaḥ - teṣāmeṣāṃ)
yāvatsyātsvasya sambandho'haṅkāreṇa durātmanā |
tāvanna leśamātrāpi muktivārtā vilakṣaṇā || 299||
ahaṅkāragrahānmuktaḥ svarūpamupapadyate |
candravadvimalaḥ pūrṇaḥ sadānandaḥ svayamprabhaḥ || 300||
yo vā pure so'hamiti pratīto (pāṭhabhedaḥ - puraiṣo'hamiti)
buddhyā praklṛptastamasā'timūḍhayā | (pāṭhabhedaḥ - buddhyā'viviktastamasā)
tasyaiva niḥśeṣatayā vināśe
brahmātmabhāvaḥ pratibandhaśūnyaḥ || 301||
brahmānandanidhirmahābalavatā'haṅkāraghorāhinā
saṃveṣṭyātmani rakṣyate guṇamayaiścaṇḍestribhirmastakaiḥ (pāṭhabhedaḥ - caṇḍai)
vijñānākhyamahāsinā śrutimatā vicchidya śīrṣatrayaṃ (pāṭhabhedaḥ - dyutimatā)
nirmūlyāhimimaṃ nidhiṃ sukhakaraṃ dhīro'nubhoktuṅkṣamaḥ || 302||
yāvadvā yatkiñcidviṣadoṣasphūrtirasti ceddehe |
kathamārogyāya bhavettadvadahantāpi yogino muktyai || 303||
ahamo'tyantanivṛttyā tatkṛtanānāvikalpasaṃhṛtyā |
pratyaktattvavivekādidamahamasmīti vindate tattvam || 304|| (pāṭhabhedaḥ - vivekādayam)
ahaṅkāre kartaryahamiti matiṃ muñca sahasā (pāṭhabhedaḥ - ahaṅkartaryasminnahamiti)
vikārātmanyātmapratiphalajuṣi svasthitimuṣi |
yadadhyāsātprāptā janimṛtijarāduḥkhabahulā
pratīcaścinmūrtestava sukhatanoḥ saṃsṛtiriyam || 305||
sadaikarūpasya cidātmano vibho-
rānandamūrteranavadyakīrteḥ |
naivānyathā kvāpyavikāriṇaste
vināhamadhyāsamamuṣya saṃsṛtiḥ || 306||
tasmādahaṅkāramimaṃ svaśatruṃ
bhokturgale kaṇṭakavatpratītam |
vicchidya vijñānamahāsinā sphuṭaṃ
bhuṅkṣvātmasāmrājyasukhaṃ yatheṣṭam || 307||
tato'hamādervinivartya vṛttiṃ
santyaktarāgaḥ paramārthalābhāt |
tūṣṇīṃ samāssvātmasukhānubhūtyā
pūrṇātmanā brahmaṇi nirvikalpaḥ || 308||
samūlakṛtto'pi mahānahaṃ punaḥ
vyullekhitaḥ syādyadi cetasā kṣaṇam |
sañjīvya vikṣepaśataṃ karoti
nabhasvatā prāvṛṣi vārido yathā || 309||
nigṛhya śatrorahamo'vakāśaḥ
kvacinna deyo viṣayānucintayā |
sa eva sañjīvanaheturasya
prakṣīṇajambīratarorivāmbu || 310||
dehātmanā saṃsthita eva kāmī
vilakṣaṇaḥ kāmayitā kathaṃ syāt |
ato'rthasandhānaparatvameva
bhedaprasaktyā bhavabandhahetuḥ || 311||
kāryapravardhanādbījapravṛddhiḥ paridṛśyate |
kāryanāśādbījanāśastasmātkāryaṃ nirodhayet || 312||
vāsanāvṛddhitaḥ kāryaṃ kāryavṛddhyā ca vāsanā |
vardhate sarvathā puṃsaḥ saṃsāro na nivartate || 313||
saṃsārabandhavicchittyai tad dvayaṃ pradahedyatiḥ |
vāsanāvṛddhiretābhyāṃ cintayā kriyayā bahiḥ || 314|| (pāṭhabhedaḥ - vāsanā preryate hyantaḥ)
tābhyāṃ pravardhamānā sā sūte saṃsṛtimātmanaḥ |
trayāṇāṃ ca kṣayopāyaḥ sarvāvasthāsu sarvadā || 315||
sarvatra sarvataḥ sarvabrahmamātrāvalokanaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - mātrāvalokanam)
sadbhāvavāsanādārḍhyāttattrayaṃ layamaśnute || 316||
kriyānāśe bhaveccintānāśo'smādvāsanākṣayaḥ |
vāsanāprakṣayo mokṣaḥ sā jīvanmuktiriṣyate || 317|| (pāṭhabhedaḥ - sa)
sadvāsanāsphūrtivijṛmbhaṇe sati
hyasau vilīnāpyahamādivāsanā | (pāṭhabhedaḥ - vilīnā tvahamādivāsanā)
atiprakṛṣṭāpyaruṇaprabhāyāṃ
vilīyate sādhu yathā tamisrā || 318||
tamastamaḥkāryamanarthajālaṃ
na dṛśyate satyudite dineśe |
tathā'dvayānandarasānubhūtau
naivāsti bandho na ca duḥkhagandhaḥ || 319||
dṛśyaṃ pratītaṃ pravilāpayansan (pāṭhabhedaḥ - pravilāpayansvayaṃ)
sanmātramānandaghanaṃ vibhāvayan |
samāhitaḥ sanbahirantaraṃ vā
kālaṃ nayethāḥ sati karmabandhe || 320||
pramādo brahmaniṣṭhāyāṃ na kartavyaḥ kadācana |
pramādo mṛtyurityāha bhagavānbrahmaṇaḥ sutaḥ || 321||
na pramādādanartho'nyo jñāninaḥ svasvarūpataḥ |
tato mohastato'handhīstato bandhastato vyathā || 322||
viṣayābhimukhaṃ dṛṣṭvā vidvāṃsamapi vismṛtiḥ |
vikṣepayati dhīdoṣairyoṣā jāramiva priyam || 323||
yathāpakṛṣṭaṃ śaivālaṃ kṣaṇamātraṃ na tiṣṭhati |
āvṛṇoti tathā māyā prājñaṃ vāpi parāṅmukham || 324||
lakṣyacyutaṃ cedyadi cittamīṣad
bahirmukhaṃ sannipatettatastataḥ |
pramādataḥ pracyutakelikandukaḥ
sopānapaṅktau patito yathā tathā || 325||
viṣayeṣvāviśaccetaḥ saṅkalpayati tadguṇān |
samyaksaṅkalpanātkāmaḥ kāmātpuṃsaḥ pravartanam || 326||
ataḥ pramādānna paro'sti mṛtyuḥ
vivekino brahmavidaḥ samādhau |
samāhitaḥ siddhimupaiti samyak
samāhitātmā bhava sāvadhānaḥ || 327||
tataḥ svarūpavibhraṃśo vibhraṣṭastu patatyadhaḥ |
patitasya vinā nāśaṃ punarnāroha īkṣyate || 328||
saṅkalpaṃ varjayettasmātsarvānarthasya kāraṇam |
apathyāni hi vastūni vyādhigrasto yathotsṛje |
jīvato yasya kaivalyaṃ videhe sa ca kevalaḥ |
yatkiñcit paśyato bhedaṃ bhayaṃ brūte yajuḥśrutiḥ || 329||
yadā kadā vāpi vipaścideṣa
brahmaṇyanante'pyaṇumātrabhedam |
paśyatyathāmuṣya bhayaṃ tadaiva
yadvīkṣitaṃ bhinnatayā pramādāt || 330|| (pāṭhabhedaḥ - yadīkṣitaṃ)
śrutismṛtinyāyaśatairniṣiddhe
dṛśye'tra yaḥ svātmamatiṃ karoti |
upaiti duḥkhopari duḥkhajātaṃ
niṣiddhakartā sa malimluco yathā || 331||
satyābhisandhānarato vimukto
mahattvamātmīyamupaiti nityam |
mithyābhisandhānaratastu naśyed
dṛṣṭaṃ tadetadyadacauracaurayoḥ || 332|| (pāṭhabhedaḥ - coracorayoḥ)
yatirasadanusandhiṃ bandhahetuṃ vihāya
svayamayamahamasmītyātmadṛṣṭyaiva tiṣṭhet
sukhayati nanu niṣṭhā brahmaṇi svānubhūtyā
harati paramavidyākāryaduḥkhaṃ pratītam || 333||
bāhyānusandhiḥ parivardhayetphalaṃ (pāṭhabhedaḥ - bāhyābhisandhiḥ)
durvāsanāmeva tatastato'dhikām |
jñātvā vivekaiḥ parihṛtya bāhyaṃ
svātmānusandhiṃ vidadhīta nityam || 334||
bāhye niruddhe manasaḥ prasannatā
manaḥprasāde paramātmadarśanam |
tasminsudṛṣṭe bhavabandhanāśo
bahirnirodhaḥ padavī vimukteḥ || 335||
kaḥ paṇḍitaḥ sansadasadvivekī
śrutipramāṇaḥ paramārthadarśī |
jānanhi kuryādasato'valambaṃ
svapātahetoḥ śiśuvanmumukṣuḥ || 336||
dehādisaṃsaktimato na muktiḥ
muktasya dehādyabhimatyabhāvaḥ |
suptasya no jāgaraṇaṃ na jāgrataḥ
svapnastayorbhinnaguṇāśrayatvāt || 337||
antarbahiḥ svaṃ sthirajaṅgameṣu
jñātvā''tmanādhāratayā vilokya | (pāṭhabhedaḥ - jñānātman)
tyaktākhilopādhirakhaṇḍarūpaḥ
pūrṇātmanā yaḥ sthita eṣa muktaḥ || 338||
sarvātmanā bandhavimuktihetuḥ
sarvātmabhāvānna paro'sti kaścit |
dṛśyāgrahe satyupapadyate'sau
sarvātmabhāvo'sya sadātmaniṣṭhayā || 339||
dṛśyasyāgrahaṇaṃ kathaṃ nu ghaṭate dehātmanā tiṣṭhato
bāhyārthānubhavaprasaktamanasastattatkriyāṃ kurvataḥ |
sannyastākhiladharmakarmaviṣayairnityātmaniṣṭhāparaiḥ
tattvajñaiḥ karaṇīyamātmani sadānandecchubhiryatnataḥ || 340||
sarvātmasiddhaye bhikṣoḥ kṛtaśravaṇakarmaṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sārvātmya)
samādhiṃ vidadhātyeṣā śānto dānta iti śrutiḥ || 341||
ārūḍhaśakterahamo vināśaḥ
kartunna śakya sahasāpi paṇḍitaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - kartuṃ na)
ye nirvikalpākhyasamādhiniścalāḥ
tānantarā'nantabhavā hi vāsanāḥ || 342||
ahambuddhyaiva mohinyā yojayitvā''vṛterbalāt |
vikṣepaśaktiḥ puruṣaṃ vikṣepayati tadguṇaiḥ || 343||
vikṣepaśaktivijayo viṣamo vidhātuṃ
niḥśeṣamāvaraṇaśaktinivṛttyabhāve |
dṛgdṛśyayoḥ sphuṭapayojalavadvibhāge
naśyettadāvaraṇamātmani ca svabhāvāt |
niḥsaṃśayena bhavati pratibandhaśūnyo
vikṣepaṇaṃ na hi tadā yadi cenmṛṣārthe || 344|| (pāṭhabhedaḥ - nikṣepaṇaṃ)
samyagvivekaḥ sphuṭabodhajanyo
vibhajya dṛgdṛśyapadārthatattvam |
chinatti māyākṛtamohabandhaṃ
yasmādvimuktastu punarna saṃsṛtiḥ || 345|| (pāṭhabhedaḥ - vimuktasya)
parāvaraikatvavivekavahniḥ
dahatyavidyāgahanaṃ hyaśeṣam |
kiṃ syātpunaḥ saṃsaraṇasya bījaṃ
advaitabhāvaṃ samupeyuṣo'sya || 346||
āvaraṇasya nivṛttirbhavati hi samyakpadārthadarśanataḥ |
mithyājñānavināśastadvikṣepajanitaduḥkhanivṛttiḥ || 347||
etattritayaṃ dṛṣṭaṃ samyagrajjusvarūpavijñānāt |
tasmādvastusatattvaṃ jñātavyaṃ bandhamuktaye viduṣā || 348||
ayo'gniyogādiva satsamanvayān
mātrādirūpeṇa vijṛmbhate dhīḥ |
tatkāryametaddvitayaṃ yato mṛṣā (pāṭhabhedaḥ - tatkāryameva tritayaṃ)
dṛṣṭaṃ bhramasvapnamanoratheṣu || 349||
tato vikārāḥ prakṛterahammukhā
dehāvasānā viṣayāśca sarve |
kṣaṇe'nyathābhāvitayā hyamīṣā- (pāṭhabhedaḥ - bhāvina eṣa ātmā)
masattvamātmā tu kadāpi nānyathā || 350|| (pāṭhabhedaḥ - masattvamātmā tu kadāpi)
nityādvayākhaṇḍacidekarūpo
buddhyādisākṣī sadasadvilakṣaṇaḥ |
ahampadapratyayalakṣitārthaḥ
pratyak sadānandaghanaḥ parātmā || 351||
itthaṃ vipaścitsadasadvibhajya
niścitya tattvaṃ nijabodhadṛṣṭyā |
jñātvā svamātmānamakhaṇḍabodhaṃ
tebhyo vimuktaḥ svayameva śāmyati || 352||
ajñānahṛdayagrantherniḥśeṣavilayastadā |
samādhinā'vikalpena yadā'dvaitātmadarśanam || 353||
tvamahamidamitīyaṃ kalpanā buddhidoṣāt
prabhavati paramātmanyadvaye nirviśeṣe |
pravilasati samādhāvasya sarvo vikalpo
vilayanamupagacchedvastutattvāvadhṛtyā || 354||
śānto dāntaḥ paramuparataḥ kṣāntiyuktaḥ samādhiṃ
kurvannityaṃ kalayati yatiḥ svasya sarvātmabhāvam |
tenāvidyātimirajanitānsādhu dagdhvā vikalpān
brahmākṛtyā nivasati sukhaṃ niṣkriyo nirvikalpaḥ || 355||
samāhitā ye pravilāpya bāhyaṃ
śrotrādi cetaḥ svamahaṃ cidātmani |
ta eva muktā bhavapāśabandhaiḥ
nānye tu pārokṣyakathābhidhāyinaḥ || 356||
upādhibhedātsvayameva bhidyate (pāṭhabhedaḥ - yogātsvayameva)
copādhyapohe svayameva kevalaḥ |
tasmādupādhervilayāya vidvān
vasetsadā'kalpasamādhiniṣṭhayā || 357||
sati sakto naro yāti sadbhāvaṃ hyekaniṣṭhayā |
kīṭako bhramaraṃ dhyāyan bhramaratvāya kalpate || 358||
kriyāntarāsaktimapāsya kīṭako
dhyāyannalitvaṃ hyalibhāvamṛcchati | (pāṭhabhedaḥ - dhyāyanyathāliṃ)
tathaiva yogī paramātmatattvaṃ
dhyātvā samāyāti tadekaniṣṭhayā || 359||
atīva sūkṣmaṃ paramātmatattvaṃ
na sthūladṛṣṭyā pratipattumarhati |
samādhinātyantasusūkṣmavṛttyā
jñātavyamāryairatiśuddhabuddhibhiḥ || 360||
yathā suvarṇaṃ puṭapākaśodhitaṃ
tyaktvā malaṃ svātmaguṇaṃ samṛcchati |
tathā manaḥ sattvarajastamomalaṃ
dhyānena santyajya sameti tattvam || 361||
nirantarābhyāsavaśāttaditthaṃ
pakvaṃ mano brahmaṇi līyate yadā |
tadā samādhiḥ savikalpavarjitaḥ (pāṭhabhedaḥ - sa vikalpavarjitaḥ)
svato'dvayānandarasānubhāvakaḥ || 362||
samādhinā'nena samastavāsanā-
granthervināśo'khilakarmanāśaḥ |
antarbahiḥ sarvata eva sarvadā
svarūpavisphūrtirayatnataḥ syāt || 363||
śruteḥ śataguṇaṃ vidyānmananaṃ mananādapi |
nididhyāsaṃ lakṣaguṇamanantaṃ nirvikalpakam || 364||
nirvikalpakasamādhinā sphuṭaṃ
brahmatattvamavagamyate dhruvam |
nānyathā calatayā manogateḥ
pratyayāntaravimiśritaṃ bhavet || 365||
ataḥ samādhatsva yatendriyaḥ san
nirantaraṃ śāntamanāḥ pratīci |
vidhvaṃsaya dhvāntamanādyavidyayā
kṛtaṃ sadekatvavilokanena || 366||
yogasya prathamadvāraṃ vāṅnirodho'parigrahaḥ | (pāṭhabhedaḥ - prathamaṃ dvāraṃ)
nirāśā ca nirīhā ca nityamekāntaśīlatā || 367||
ekāntasthitirindriyoparamaṇe heturdamaścetasaḥ
saṃrodhe karaṇaṃ śamena vilayaṃ yāyādahaṃvāsanā |
tenānandarasānubhūtiracalā brāhmī sadā yoginaḥ
tasmāccittanirodha eva satataṃ kāryaḥ prayatno muneḥ || 368|| prayatnānmuneḥ
vācaṃ niyacchātmani taṃ niyaccha
buddhau dhiyaṃ yaccha ca buddhisākṣiṇi |
taṃ cāpi pūrṇātmani nirvikalpe
vilāpya śāntiṃ paramāṃ bhajasva || 369||
dehaprāṇendriyamanobuddhyādibhirupādhibhiḥ |
yairyairvṛtteḥsamāyogastattadbhāvo'sya yoginaḥ || 370||
tannivṛttyā muneḥ samyak sarvoparamaṇaṃ sukham |
sandṛśyate sadānandarasānubhavaviplavaḥ || 371||
antastyāgo bahistyāgo viraktasyaiva yujyate |
tyajatyantarbahiḥsaṅgaṃ viraktastu mumukṣayā || 372||
bahistu viṣayaiḥ saṅgaṃ tathāntarahamādibhiḥ | (pāṭhabhedaḥ - saṅgaḥ)
virakta eva śaknoti tyaktuṃ brahmaṇi niṣṭhitaḥ || 373||
vairāgyabodhau puruṣasya pakṣivat
pakṣau vijānīhi vicakṣaṇa tvam |
vimuktisaudhāgralatādhirohaṇaṃ
tābhyāṃ vinā nānyatareṇa sidhyati || 374||
atyantavairāgyavataḥ samādhiḥ
samāhitasyaiva dṛḍhaprabodhaḥ |
prabuddhatattvasya hi bandhamuktiḥ
muktātmano nityasukhānubhūtiḥ || 375||
vairāgyānna paraṃ sukhasya janakaṃ paśyāmi vaśyātmanaḥ
taccecchuddhatarātmabodhasahitaṃ svārājyasāmrājyadhuk |
etaddvāramajasramuktiyuvateryasmāttvamasmātparaṃ
sarvatrāspṛhayā sadātmani sadā prajñāṃ kuru śreyase || 376||
āśāṃ chinddhi viṣopameṣu viṣayeṣveṣaiva mṛtyoḥ kṛti- (pāṭhabhedaḥ - mṛtyoḥ sṛti)
styaktvā jātikulāśrameṣvabhimatiṃ muñcātidūrātkriyāḥ |
dehādāvasati tyajātmadhiṣaṇāṃ prajñāṃ kuruṣvātmani
tvaṃ draṣṭāsyamano'si nirdvayaparaṃ brahmāsi yadvastutaḥ || 377|| (pāṭhabhedaḥ - draṣṭāsyamalo)
lakṣye brahmaṇi mānasaṃ dṛḍhataraṃ saṃsthāpya bāhyendriyaṃ
svasthāne viniveśya niścalatanuścopekṣya dehasthitim |
brahmātmaikyamupetya tanmayatayā cākhaṇḍavṛttyā'niśaṃ
brahmānandarasaṃ pibātmani mudā śūnyaiḥ kimanyairbhṛśam || 378|| (pāṭhabhedaḥ - kimanyairbhramaiḥ)
anātmacintanaṃ tyaktvā kaśmalaṃ duḥkhakāraṇam |
cintayātmānamānandarūpaṃ yanmuktikāraṇam || 379||
eṣa svayañjyotiraśeṣasākṣī
vijñānakośo vilasatyajasram | vijñānakośe
lakṣyaṃ vidhāyainamasadvilakṣaṇa-
makhaṇḍavṛttyā''tmatayā'nubhāvaya || 380||
etamacchinnayā vṛttyā pratyayāntaraśūnyayā |
ullekhayanvijānīyātsvasvarūpatayā sphuṭam || 381||
atrātmatvaṃ dṛḍhīkurvannahamādiṣu santyajan |
udāsīnatayā teṣu tiṣṭhetsphuṭaghaṭādivat || 382|| (pāṭhabhedaḥ - tiṣṭhedghaṭapaṭādivat)
viśuddhamantaḥkaraṇaṃ svarūpe
niveśya sākṣiṇyavabodhamātre |
śanaiḥ śanairniścalatāmupānayan
pūrṇaṃ svamevānuvilokayettataḥ || 383|| (pāṭhabhedaḥ - pūrṇatvamevānu)
dehendriyaprāṇamano'hamādibhiḥ
svājñānaklṛptairakhilairupādhibhiḥ |
vimuktamātmānamakhaṇḍarūpaṃ
pūrṇaṃ mahākāśamivāvalokayet || 384||
ghaṭakalaśakusūlasūcimukhyaiḥ
gaganamupādhiśatairvimuktamekam |
bhavati na vividhaṃ tathaiva śuddhaṃ
paramahamādivimuktamekameva || 385||
brahmādistambaparyantā mṛṣāmātrā upādhayaḥ | (pāṭhabhedaḥ - brahmādyāḥ stamba)
tataḥ pūrṇaṃ svamātmānaṃ paśyedekātmanā sthitam || 386||
yatra bhrāntyā kalpitaṃ tadviveke (pāṭhabhedaḥ - yadviveke)
tattanmātraṃ naiva tasmādvibhinnam |
bhrānternāśe bhāti dṛṣṭāhitattvaṃ (pāṭhabhedaḥ - bhrāntidṛṣṭā)
rajjustadvadviśvamātmasvarūpam || 387||
svayaṃ brahmā svayaṃ viṣṇuḥ svayamindraḥ svayaṃ śivaḥ |
svayaṃ viśvamidaṃ sarvaṃ svasmādanyanna kiñcana || 388||
antaḥ svayaṃ cāpi bahiḥ svayaṃ ca
svayaṃ purastāt svayameva paścāt |
svayaṃ hyāvācyāṃ svayamapyudīcyāṃ (pāṭhabhedaḥ - hyavācyāṃ)
tathopariṣṭātsvayamapyadhastāt || 389||
taraṅgaphenabhramabudbudādi
sarvaṃ svarūpeṇa jalaṃ yathā tathā |
cideva dehādyahamantametat
sarvaṃ cidevaikarasaṃ viśuddham || 390||
sadevedaṃ sarvaṃ jagadavagataṃ vāṅmanasayoḥ
sato'nyannāstyeva prakṛtiparasīmni sthitavataḥ |
pṛthak kiṃ mṛtsnāyāḥ kalaśaghaṭakumbhādyavagataṃ
vadatyeṣa bhrāntastvamahamiti māyāmadirayā || 391||
kriyāsamabhihāreṇa yatra nānyaditi śrutiḥ |
bravīti dvaitarāhityaṃ mithyādhyāsanivṛttaye || 392||
ākāśavannirmalanirvikalpaṃ (pāṭhabhedaḥ - nirvikalpa)
niḥsīmaniḥspandananirvikāram |
antarbahiḥśūnyamananyamadvayaṃ
svayaṃ paraṃ brahma kimasti bodhyam || 393||
vaktavyaṃ kimu vidyate'tra bahudhā brahmaiva jīvaḥ svayaṃ
brahmaitajjagadātataṃ nu sakalaṃ brahmādvitīyaṃ śrutiḥ | (pāṭhabhedaḥ - jagadāparāṇu sakalaṃ)
brahmaivāhamiti prabuddhamatayaḥ santyaktabāhyāḥ sphuṭaṃ
brahmībhūya vasanti santatacidānandātmanaitaddhruvam || 394|| (pāṭhabhedaḥ - ānandātmanaiva dhruvam)
jahi malamayakośe'handhiyotthāpitāśāṃ
prasabhamanilakalpe liṅgadehe'pi paścāt |
nigamagaditakīrtiṃ nityamānandamūrtiṃ
svayamiti paricīya brahmarūpeṇa tiṣṭha || 395||
śavākāraṃ yāvadbhajati manujastāvadaśuciḥ
parebhyaḥ syātkleśo jananamaraṇavyādhinilayaḥ | (pāṭhabhedaḥ - vyādhinirayāḥ)
yadātmānaṃ śuddhaṃ kalayati śivākāramacalam
tadā tebhyo mukto bhavati hi tadāha śrutirapi || 396||
svātmanyāropitāśeṣābhāsavastunirāsataḥ |
svayameva paraṃ brahma pūrṇamadvayamakriyam || 397||
samāhitāyāṃ sati cittavṛttau
parātmani brahmaṇi nirvikalpe |
na dṛśyate kaścidayaṃ vikalpaḥ
prajalpamātraḥ pariśiṣyate yataḥ || 398|| (pāṭhabhedaḥ - tataḥ)
asatkalpo vikalpo'yaṃ viśvamityekavastuni |
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 399||
draṣṭudarśanadṛśyādibhāvaśūnyaikavastuni | (pāṭhabhedaḥ - draṣṭṛdarśana)
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 400||
kalpārṇava ivātyantaparipūrṇaikavastuni |
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 401||
tejasīva tamo yatra pralīnaṃ bhrāntikāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - yatra vilīnaṃ)
advitīye pare tattve nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 402||
ekātmake pare tattve bhedavārtā kathaṃ vaset | (pāṭhabhedaḥ - kathaṃ bhavet)
suṣuptau sukhamātrāyāṃ bhedaḥ kenāvalokitaḥ || 403||
na hyasti viśvaṃ paratattvabodhāt
sadātmani brahmaṇi nirvikalpe |
kālatraye nāpyahirīkṣito guṇe
na hyambubindurmṛgatṛṣṇikāyām || 404||
māyāmātramidaṃ dvaitamadvaitaṃ paramārthataḥ |
iti brūte śrutiḥ sākṣātsuṣuptāvanubhūyate || 405||
ananyatvamadhiṣṭhānādāropyasya nirīkṣitam |
paṇḍitai rajjusarpādau vikalpo bhrāntijīvanaḥ || 406||
cittamūlo vikalpo'yaṃ cittābhāve na kaścana |
ataścittaṃ samādhehi pratyagrūpe parātmani || 407||
kimapi satatabodhaṃ kevalānandarūpaṃ
nirupamamativelaṃ nityamuktaṃ nirīham |
niravadhigaganābhaṃ niṣkalaṃ nirvikalpaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 408||
prakṛtivikṛtiśūnyaṃ bhāvanātītabhāvaṃ
samarasamasamānaṃ mānasambandhadūram |
nigamavacanasiddhaṃ nityamasmatprasiddhaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 409||
ajaramamaramastābhāvavastusvarūpaṃ (pāṭhabhedaḥ - bhāsavastu)
stimitasalilarāśiprakhyamākhyāvihīnam |
śamitaguṇavikāraṃ śāśvataṃ śāntamekaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 410||
samāhitāntaḥkaraṇaḥ svarūpe
vilokayātmānamakhaṇḍavaibhavam |
vicchinddhi bandhaṃ bhavagandhagandhitaṃ (pāṭhabhedaḥ - gandhagandhilaṃ)
yatnena puṃstvaṃ saphalīkuruṣva || 411-
sarvopādhivinirmuktaṃ saccidānandamadvayam |
bhāvayātmānamātmasthaṃ na bhūyaḥ kalpase'dhvane || 412||
chāyeva puṃsaḥ paridṛśyamāna-
mābhāsarūpeṇa phalānubhūtyā |
śarīramārācchavavannirastaṃ
punarna sandhatta idaṃ mahātmā || 413||
satatavimalabodhānandarūpaṃ sametya (pāṭhabhedaḥ - svametya)
tyaja jaḍamalarūpopādhimetaṃ sudūre |
atha punarapi naiṣa smaryatāṃ vāntavastu (pāṭhabhedaḥ - punarapi naiva)
smaraṇaviṣayabhūtaṃ kalpate kutsanāya || 414||
samūlametatparidāhya vahnau (pāṭhabhedaḥ - paridahya)
sadātmani brahmaṇi nirvikalpe |
tataḥ svayaṃ nityaviśuddhabodhā-
nandātmanā tiṣṭhati vidvariṣṭhaḥ || 415||
prārabdhasūtragrathitaṃ śarīraṃ
prayātu vā tiṣṭhatu goriva srak |
na tatpunaḥ paśyati tattvavettā-
''nandātmani brahmaṇi līnavṛttiḥ || 416||
akhaṇḍānandamātmānaṃ vijñāya svasvarūpataḥ |
kimicchan kasya vā hetordehaṃ puṣṇāti tattvavit || 417||
saṃsiddhasya phalaṃ tvetajjīvanmuktasya yoginaḥ |
bahirantaḥ sadānandarasāsvādanamātmani || 418||
vairāgyasya phalaṃ bodho bodhasyoparatiḥ phalam |
svānandānubhavācchāntireṣaivoparateḥ phalam || 419||
yadyuttarottarābhāvaḥ pūrvapūrvantu niṣphalam |
nivṛttiḥ paramā tṛptirānando'nupamaḥ svataḥ || 420||
dṛṣṭaduḥkheṣvanudvego vidyāyāḥ prastutaṃ phalam |
yatkṛtaṃ bhrāntivelāyāṃ nānā karma jugupsitam |
paścānnaro vivekena tatkathaṃ kartumarhati || 421||
vidyāphalaṃ syādasato nivṛttiḥ
pravṛttirajñānaphalaṃ tadīkṣitam |
tajjñājñayoryanmṛgatṛṣṇikādau
nocedvidāṃ dṛṣṭaphalaṃ kimasmāt || 422|| (pāṭhabhedaḥ - nocedvido)
ajñānahṛdayagranthervināśo yadyaśeṣataḥ |
anicchorviṣayaḥ kiṃ nu pravṛtteḥ kāraṇaṃ svataḥ || 423|| (pāṭhabhedaḥ - viduṣaḥ kiṃ)
vāsanānudayo bhogye vairāgyasya tadāvadhiḥ |
ahambhāvodayābhāvo bodhasya paramāvadhiḥ |
līnavṛttairanutpattirmaryādoparatestu sā || 424|| (pāṭhabhedaḥ - vṛttera)
brahmākāratayā sadā sthitatayā nirmuktabāhyārthadhī-
ranyāveditabhogyabhogakalano nidrāluvadbālavat |
svapnālokitalokavajjagadidaṃ paśyankvacillabdhadhī-
rāste kaścidanantapuṇyaphalabhugdhanyaḥ sa mānyo bhuvi || 425||
sthitaprajño yatirayaṃ yaḥ sadānandamaśnute |
brahmaṇyeva vilīnātmā nirvikāro viniṣkriyaḥ || 426||
brahmātmanoḥ śodhitayorekabhāvāvagāhinī |
nirvikalpā ca cinmātrā vṛttiḥ prajñeti kathyate |
susthitā'sau bhavedyasya sthitaprajñaḥ sa ucyate || 427||
yasya sthitā bhavetprajñā yasyānando nirantaraḥ |
prapañco vismṛtaprāyaḥ sa jīvanmukta iṣyate || 428||
līnadhīrapi jāgarti jāgraddharmavivarjitaḥ |
bodho nirvāsano yasya sa jīvanmukta iṣyate || 429||
śāntasaṃsārakalanaḥ kalāvānapi niṣkalaḥ |
yasya cittaṃ viniścintaṃ sa jīvanmukta iṣyate || 430|| (pāṭhabhedaḥ - yaḥ sacitto'pi niścittaḥ)
vartamāne'pi dehe'smiñchāyāvadanuvartini |
ahantāmamatā'bhāvo jīvanmuktasya lakṣaṇam || 431||
atītānanusandhānaṃ bhaviṣyadavicāraṇam |
audāsīnyamapi prāptaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 432|| (pāṭhabhedaḥ - prāpte)
guṇadoṣaviśiṣṭe'sminsvabhāvena vilakṣaṇe |
sarvatra samadarśitvaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 433||
iṣṭāniṣṭārthasamprāptau samadarśitayā''tmani |
ubhayatrāvikāritvaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 434||
brahmānandarasāsvādāsaktacittatayā yateḥ |
antarbahiravijñānaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 435||
dehendriyādau kartavye mamāhambhāvavarjitaḥ |
audāsīnyena yastiṣṭhetsa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 436|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
vijñāta ātmano yasya brahmabhāvaḥ śruterbalāt |
bhavabandhavinirmuktaḥ sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 437|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
dehendriyeṣvahambhāva idambhāvastadanyake |
yasya no bhavataḥ kvāpi sa jīvanmukta iṣyate || 438||
jīveśobhayasaṃsārarūpadurvāsanojjhitā |
sā sarvadā bhavedyasya sa jīvanmukta iṣyate ||
na pratyagbrahmaṇorbhedaṃ kadāpi brahmasargayoḥ |
prajñayā yo vijāniti sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 439|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
sādhubhiḥ pūjyamāne'sminpīḍyamāne'pi durjanaiḥ |
samabhāvo bhavedyasya sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 440|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
yatra praviṣṭā viṣayāḥ pareritā
nadīpravāhā iva vārirāśau |
linanti sanmātratayā na vikriyāṃ
utpādayantyeṣa yatirvimuktaḥ || 441||
vijñātabrahmatattvasya yathāpūrvaṃ na saṃsṛtiḥ |
asti cenna sa vijñātabrahmabhāvo bahirmukhaḥ || 442||
prācīnavāsanāvegādasau saṃsaratīti cet |
na sadekatvavijñānānmandī bhavati vāsanā || 443||
atyantakāmukasyāpi vṛttiḥ kuṇṭhati mātari |
tathaiva brahmaṇi jñāte pūrṇānande manīṣiṇaḥ || 444||
nididhyāsanaśīlasya bāhyapratyaya īkṣyate |
bravīti śrutiretasya prārabdhaṃ phaladarśanāt || 445||
sukhādyanubhavo yāvattāvatprārabdhamiṣyate |
phalodayaḥ kriyāpūrvo niṣkriyo na hi kutracit || 446||
ahaṃ brahmeti vijñānātkalpakoṭiśatārjitam |
sañcitaṃ vilayaṃ yāti prabodhātsvapnakarmavat || 447||
yatkṛtaṃ svapnavelāyāṃ puṇyaṃ vā pāpamulbaṇam |
suptotthitasya kintatsyātsvargāya narakāya vā || 448||
svamasaṅgamudāsīnaṃ parijñāya nabho yathā |
na śliṣyati ca yatkiñcitkadācidbhāvikarmabhiḥ || 449|| (pāṭhabhedaḥ - śliṣyate yatiḥ kiñcit)
na nabho ghaṭayogena surāgandhena lipyate |
tathātmopādhiyogena taddharmairnaiva lipyate || 450||
jñānodayātpurārabdhaṃ karmajñānānna naśyati |
adatvā svaphalaṃ lakṣyamuddiśyotsṛṣṭabāṇavat || 451||
vyāghrabuddhyā vinirmukto bāṇaḥ paścāttu gomatau |
na tiṣṭhati chinatyeva lakṣyaṃ vegena nirbharam || 452||
prārabdhaṃ balavattaraṃ khalu vidāṃ bhogena tasya kṣayaḥ
samyagjñānahutāśanena vilayaḥ prāksañcitāgāminām |
brahmātmaikyamavekṣya tanmayatayā ye sarvadā saṃsthitāḥ
teṣāṃ tattritayaṃ nahi kvacidapi brahmaiva te nirguṇam || 453||
upādhitādātmyavihīnakevala-
brahmātmanaivātmani tiṣṭhato muneḥ |
prārabdhasadbhāvakathā na yuktā
svapnārthasambandhakatheva jāgrataḥ || 454||
na hi prabuddhaḥ pratibhāsadehe
dehopayoginyapi ca prapañce |
karotyahantāṃ mamatāmidantāṃ
kintu svayaṃ tiṣṭhati jāgareṇa || 455||
na tasya mithyārthasamarthanecchā
na saṅgrahastajjagato'pi dṛṣṭaḥ |
tatrānuvṛttiryadi cenmṛṣārthe
na nidrayā mukta itīṣyate dhruvam || 456||
tadvatpare brahmaṇi vartamānaḥ
sadātmanā tiṣṭhati nānyadīkṣate |
smṛtiryathā svapnavilokitārthe
tathā vidaḥ prāśanamocanādau || 457||
karmaṇā nirmito dehaḥ prārabdhaṃ tasya kalpyatām |
nānāderātmano yuktaṃ naivātmā karmanirmitaḥ || 458||
ajo nityaḥ śāśvata iti brūte śrutiramoghavāk | (pāṭhabhedaḥ - ajo nitya iti brūte śrutireṣā tvamoghavāk)
tadātmanā tiṣṭhato'sya kutaḥ prārabdhakalpanā || 459||
prārabdhaṃ sidhyati tadā yadā dehātmanā sthitiḥ |
dehātmabhāvo naiveṣṭaḥ prārabdhaṃ tyajyatāmataḥ || 460||
śarīrasyāpi prārabdhakalpanā bhrāntireva hi |
adhyastasya kutaḥ sattvamasatyasya kuto janiḥ | (pāṭhabhedaḥ - sattvamasattvasya)
ajātasya kuto nāśaḥ prārabdhamasataḥ kutaḥ || 461||
jñānenājñānakāryasya samūlasya layo yadi |
tiṣṭhatyayaṃ kathaṃ deha iti śaṅkāvato jaḍān || 462||
samādhātuṃ bāhyadṛṣṭyā prārabdhaṃ vadati śrutiḥ |
na tu dehādisatyatvabodhanāya vipaścitām |
yataḥ śruterabhiprāyaḥ paramārthaikagocaraḥ || 463||
paripūrṇamanādyantamaprameyamavikriyam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 464||
sadghanaṃ cidghanaṃ nityamānandaghanamakriyam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 465||
pratyagekarasaṃ pūrṇamanantaṃ sarvatomukham |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 466||
aheyamanupādeyamanādeyamanāśrayam | manādheyamanā
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 467||
nirguṇaṃ niṣkalaṃ sūkṣmaṃ nirvikalpaṃ nirañjanam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 468||
anirūpya svarūpaṃ yanmanovācāmagocaram |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 469||
satsamṛddhaṃ svataḥsiddhaṃ śuddhaṃ buddhamanīdṛśam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 470||
nirastarāgā vinirastabhogāḥ (pāṭhabhedaḥ - nirapāstabhogāḥ)
śāntāḥ sudāntā yatayo mahāntaḥ |
vijñāya tattvaṃ parametadante
prāptāḥ parāṃ nirvṛtimātmayogāt || 471||
bhavānapīdaṃ paratattvamātmanaḥ
svarūpamānandaghanaṃ vicārya | (pāṭhabhedaḥ - nicāyya)
vidhūya mohaṃ svamanaḥprakalpitaṃ
muktaḥ kṛtārtho bhavatu prabuddhaḥ || 472||
samādhinā sādhuviniścalātmanā (pāṭhabhedaḥ - suniścalātmanā)
paśyātmatattvaṃ sphuṭabodhacakṣuṣā |
niḥsaṃśayaṃ samyagavekṣitaśce-
cchrutaḥ padārtho na punarvikalpyate || 473|| (pāṭhabhedaḥ - punarvikalpate)
svasyāvidyābandhasambandhamokṣā-
tsatyajñānānandarūpātmalabdhau |
śāstraṃ yuktirdeśikoktiḥ pramāṇaṃ
cāntaḥsiddhā svānubhūtiḥ pramāṇam || 474||
bandho mokṣaśca tṛptiśca cintā''rogyakṣudhādayaḥ |
svenaiva vedyā yajjñānaṃ pareṣāmānumānikam || 475||
taṭasthitā bodhayanti guravaḥ śrutayo yathā |
prajñayaiva taredvidvānīśvarānugṛhītayā || 476||
svānubhūtyā svayaṃ jñātvā svamātmānamakhaṇḍitam |
saṃsiddhaḥ sammukhaṃ tiṣṭhennirvikalpātmanā''tmani || 477|| (pāṭhabhedaḥ - susukhaṃ tiṣṭhen)
vedāntasiddhāntaniruktireṣā
brahmaiva jīvaḥ sakalaṃ jagacca |
akhaṇḍarūpasthitireva mokṣo
brahmādvitīye śrutayaḥ pramāṇam || 478|| (pāṭhabhedaḥ - brahmādvitīyaṃ)
iti guruvacanācchrutipramāṇāt
paramavagamya satattvamātmayuktyā |
praśamitakaraṇaḥ samāhitātmā
kvacidacalākṛtirātmaniṣṭhato'bhūt || 479|| (pāṭhabhedaḥ - ātmaniṣṭhito)
kiñcitkālaṃ samādhāya pare brahmaṇi mānasam | (pāṭhabhedaḥ - kañcitkālaṃ)
utthāya paramānandādidaṃ vacanamabravīt || 480|| (pāṭhabhedaḥ - vyutthāya)
buddhirvinaṣṭā galitā pravṛttiḥ
brahmātmanorekatayā'dhigatyā |
idaṃ na jāne'pyanidaṃ na jāne
kiṃ vā kiyadvā sukhamastyapāram || 481|| (pāṭhabhedaḥ - sukhamasya pāram)
vācā vaktumaśakyameva manasā mantuṃ na vā śakyate
svānandāmṛtapūrapūritaparabrahmāmbudhervaibhavam |
ambhorāśiviśīrṇavārṣikaśilābhāvaṃ bhajanme mano
yasyāṃśāṃśalave vilīnamadhunā''nandātmanā nirvṛtam || 482||
kva gataṃ kena vā nītaṃ kutra līnamidaṃ jagat |
adhunaiva mayā dṛṣṭaṃ nāsti kiṃ mahadadbhutam || 483||
kiṃ heyaṃ kimupādeyaṃ kimanyatkiṃ vilakṣaṇam |
akhaṇḍānandapīyūṣapūrṇe brahmamahārṇave || 484||
na kiñcidatra paśyāmi na śaṛṇomi na vedmyaham |
svātmanaiva sadānandarūpeṇāsmi vilakṣaṇaḥ || 485||
namo namaste gurave mahātmane
vimuktasaṅgāya saduttamāya |
nityādvayānandarasasvarūpiṇe
bhūmne sadā'pāradayāmbudhāmne || 486||
yatkaṭākṣaśaśisāndracandrikā-
pātadhūtabhavatāpajaśramaḥ |
prāptavānahamakhaṇḍavaibhavā-
nandamātmapadamakṣayaṃ kṣaṇāt || 487||
dhanyo'haṃ kṛtakṛtyo'haṃ vimukto'haṃ bhavagrahāt |
nityānandasvarūpo'haṃ pūrṇo'haṃ tvadanugrahāt || 488||
asaṅgo'hamanaṅgo'hamaliṅgo'hamabhaṅguraḥ |
praśānto'hamananto'hamamalo'haṃ cirantanaḥ || 489|| (pāṭhabhedaḥ - 'hamatānto'haṃ)
akartāhamabhoktāhamavikāro'hamakriyaḥ |
śuddhabodhasvarūpo'haṃ kevalo'haṃ sadāśivaḥ || 490||
draṣṭuḥ śroturvaktuḥ karturbhokturvibhinna evāham |
nityanirantaraniṣkriyaniḥsīmāsaṅgapūrṇabodhātmā || 491||
nāhamidaṃ nāhamado'pyubhayoravabhāsakaṃ paraṃ śuddham |
bāhyābhyantaraśūnyaṃ pūrṇaṃ brahmādvitīyamevāham || 492||
nirupamamanāditattvaṃ tvamahamidamada iti kalpanādūram |
nityānandaikarasaṃ satyaṃ brahmādvitīyamevāham || 493||
nārāyaṇo'haṃ narakāntako'haṃ
purāntako'haṃ puruṣo'hamīśaḥ |
akhaṇḍabodho'hamaśeṣasākṣī
nirīśvaro'haṃ nirahaṃ ca nirmamaḥ || 494||
sarveṣu bhūteṣvahameva saṃsthito
jñānātmanā'ntarbahirāśrayaḥ san |
bhoktā ca bhogyaṃ svayameva sarvaṃ
yadyatpṛthagdṛṣṭamidantayā purā || 495||
mayyakhaṇḍasukhāmbhodhau bahudhā viśvavīcayaḥ |
utpadyante vilīyante māyāmārutavibhramāt || 496||
sthulādibhāvā mayi kalpitā bhramā-
dāropitānusphuraṇena lokaiḥ |
kāle yathā kalpakavatsarāya-
ṇartvādayo niṣkalanirvikalpe || 497||
āropitaṃ nāśrayadūṣakaṃ bhavet
kadāpi mūḍhairatidoṣadūṣitaiḥ | mūḍhairmati
nārdrīkarotyūṣarabhūmibhāgaṃ
marīcikāvāri mahāpravāhaḥ || 498||
ākāśavallepavidūrago'haṃ (pāṭhabhedaḥ - ākāśavat kalpavi)
ādityavadbhāsyavilakṣaṇo'ham |
ahāryavannityaviniścalo'haṃ
ambhodhivatpāravivarjito'ham || 499||
na me dehena sambandho megheneva vihāyasaḥ |
ataḥ kuto me taddharmā jāgratsvapnasuṣuptayaḥ || 500||
upādhirāyāti sa eva gacchati
sa eva karmāṇi karoti bhuṅkte |
sa eva jīryan mriyate sadāhaṃ (pāṭhabhedaḥ - eva jīvan)
kulādrivanniścala eva saṃsthitaḥ || 501||
na me pravṛttirna ca me nivṛttiḥ
sadaikarūpasya niraṃśakasya |
ekātmako yo niviḍo nirantaro (pāṭhabhedaḥ - nibiḍo)
vyomeva pūrṇaḥ sa kathaṃ nu ceṣṭate || 502||
puṇyāni pāpāni nirindriyasya
niścetaso nirvikṛternirākṛteḥ |
kuto mamākhaṇḍasukhānubhūteḥ
brūte hyananvāgatamityapi śrutiḥ || 503||
chāyayā spṛṣṭamuṣṇaṃ vā śītaṃ vā suṣṭhu duḥṣṭhu vā |
na spṛśatyeva yatkiñcitpuruṣaṃ tadvilakṣaṇam || 504||
na sākṣiṇaṃ sākṣyadharmāḥ saṃspṛśanti vilakṣaṇam |
avikāramudāsīnaṃ gṛhadharmāḥ pradīpavat |
dehendriyamanodharmā naivātmānaṃ spṛśantyaho || 505|| ekṣtra
raveryathā karmaṇi sākṣibhāvo
vahneryathā dāhaniyāmakatvam | (pāṭhabhedaḥ - vā'yasi dāhakatvam)
rajjoryathā''ropitavastusaṅgaḥ
tathaiva kūṭasthacidātmano me || 506||
kartāpi vā kārayitāpi nāhaṃ
bhoktāpi vā bhojayitāpi nāham |
draṣṭāpi vā darśayitāpi nāhaṃ
so'haṃ svayañjyotiranīdṛgātmā || 507||
calatyupādhau pratibimbalaulya-
maupādhikaṃ mūḍhadhiyo nayanti |
svabimbabhūtaṃ ravivadviniṣkriyaṃ
kartāsmi bhoktāsmi hato'smi heti || 508||
jale vāpi sthale vāpi luṭhatveṣa jaḍātmakaḥ |
nāhaṃ vilipye taddharmairghaṭadharmairnabho yathā || 509||
kartṛtvabhoktṛtvakhalatvamattatā-
jaḍatvabaddhatvavimuktatādayaḥ |
buddhervikalpā na tu santi vastutaḥ
svasminpare brahmaṇi kevale'dvaye || 510||
santu vikārāḥ prakṛterdaśadhā śatadhā sahasradhā vāpi |
kiṃ me'saṅgacitastairna ghanaḥ kvacidambaraṃ spṛśati || 511|| (pāṭhabhedaḥ - taiḥ kiṃ me'saṅgaciterna hyambudaḍambaro'mbaraṃ)
avyaktādisthūlaparyantametat
viśvaṃ yatrābhāsamātraṃ pratītam |
vyomaprakhyaṃ sūkṣmamādyantahīnaṃ
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 512||
sarvādhāraṃ sarvavastuprakāśaṃ
sarvākāraṃ sarvagaṃ sarvaśūnyam |
nityaṃ śuddhaṃ niścalaṃ nirvikalpaṃ (pāṭhabhedaḥ - niṣkalaṃ)
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 513||
yatpratyastāśeṣamāyāviśeṣaṃ
pratyagrūpaṃ pratyayāgamyamānam |
satyajñānānantamānandarūpaṃ
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 514||
niṣkriyo'smyavikāro'smi
niṣkalo'smi nirākṛtiḥ |
nirvikalpo'smi nityo'smi
nirālambo'smi nirdvayaḥ || 515||
sarvātmako'haṃ sarvo'haṃ sarvātīto'hamadvayaḥ |
kevalākhaṇḍabodho'hamānando'haṃ nirantaraḥ || 516||
svārājyasāmrājyavibhūtireṣā
bhavatkṛpāśrīmahimaprasādāt |
prāptā mayā śrīgurave mahātmane
namo namaste'stu punarnamo'stu || 517||
mahāsvapne māyākṛtajanijarāmṛtyugahane
bhramantaṃ kliśyantaṃ bahulataratāpairanudinam | (pāṭhabhedaḥ - ranukalam)
ahaṅkāravyāghravyathitamimamatyantakṛpayā
prabodhya prasvāpātparamavitavānmāmasi guro || 518||
namastasmai sadaikasmai kasmaicinmahase namaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sadekasmai namaścinmahase muhuḥ)
yadetadviśvarūpeṇa rājate gururāja te || 519||
iti natamavalokya śiṣyavaryaṃ
samadhigatātmasukhaṃ prabuddhatattvam |
pramuditahṛdayaṃ sa deśikendraḥ (pāṭhabhedaḥ - hṛdayaḥ)
punaridamāha vacaḥ paraṃ mahātmā || 520||
brahmapratyayasantatirjagadato brahmaiva tatsarvataḥ (pāṭhabhedaḥ - satsarvataḥ)
paśyādhyātmadṛśā praśāntamanasā sarvāsvavasthāsvapi |
rūpādanyadavekṣitaṃ kimabhitaścakṣuṣmatāṃ dṛśyate (pāṭhabhedaḥ - vidyate)
tadvadbrahmavidaḥ sataḥ kimaparaṃ buddhervihārāspadam || 521||
kastāṃ parānandarasānubhūti-
mṛtsṛjya śūnyeṣu rameta vidvān | (pāṭhabhedaḥ - mutsṛjya
candre mahāhlādini dīpyamāne)
citrendumālokayituṃ ka icchet || 522||
asatpadārthānubhavena kiñcin
na hyasti tṛptirna ca duḥkhahāniḥ |
tadadvayānandarasānubhūtyā
tṛptaḥ sukhaṃ tiṣṭha sadātmaniṣṭhayā || 523||
svameva sarvathā paśyanmanyamānaḥ svamadvayam | (pāṭhabhedaḥ - sarvataḥ)
svānandamanubhuñjānaḥ kālaṃ naya mahāmate || 524||
akhaṇḍabodhātmani nirvikalpe
vikalpanaṃ vyomni puraprakalpanam |
tadadvayānandamayātmanā sadā
śāntiṃ parāmetya bhajasva maunam || 525||
tūṣṇīmavasthā paramopaśāntiḥ
buddherasatkalpavikalpahetoḥ |
brahmātmano brahmavido mahātmano
yatrādvayānandasukhaṃ nirantaram || 526||
nāsti nirvāsanānmaunātparaṃ sukhakṛduttamam |
vijñātātmasvarūpasya svānandarasapāyinaḥ || 527||
gacchaṃstiṣṭhannupaviśañchayāno vā'nyathāpi vā |
yathecchayā vasedvidvānātmārāmaḥ sadā muniḥ || 528||
na deśakālāsanadigyamādi-
lakṣyādyapekṣā'pratibaddhavṛtteḥ | (pāṭhabhedaḥ - pratibaddha
saṃsiddhatattvasya mahātmano'sti)
svavedane kā niyamādyavasthā || 529||
ghaṭo'yamiti vijñātuṃ niyamaḥ ko'nvavekṣate | (pāṭhabhedaḥ - apekṣyate)
vinā pramāṇasuṣṭhutvaṃ yasminsati padārthadhīḥ || 530||
ayamātmā nityasiddhaḥ pramāṇe sati bhāsate |
na deśaṃ nāpi vā kālaṃ na śuddhiṃ vāpyapekṣate || 531||
devadatto'hamityetadvijñānaṃ nirapekṣakam |
tadvadbrahmavido'pyasya brahmāhamiti vedanam || 532||
bhānuneva jagatsarvaṃ bhāsate yasya tejasā |
anātmakamasattucchaṃ kiṃ nu tasyāvabhāsakam || 533||
vedaśāstrapurāṇāni bhūtāni sakalānyapi |
yenārthavanti taṃ kinnu vijñātāraṃ prakāśayet || 534||
eṣa svayañjyotiranantaśaktiḥ
ātmā'prameyaḥ sakalānubhūtiḥ |
yameva vijñāya vimuktabandho
jayatyayaṃ brahmaviduttamottamaḥ || 535||
na khidyate no viṣayaiḥ pramodate
na sajjate nāpi virajyate ca |
svasminsadā krīḍati nandati svayaṃ
nirantarānandarasena tṛptaḥ || 536||
kṣudhāṃ dehavyathāṃ tyaktvā bālaḥ krīḍati vastuniḥ | (pāṭhabhedaḥ - vastuni)
tathaiva vidvān ramate nirmamo nirahaṃ sukhī || 537||
cintāśūnyamadainyabhaikṣamaśanaṃ pānaṃ saridvāriṣu
svātantryeṇa niraṅkuśā sthitirabhīrnidrā śmaśāne vane |
vastraṃ kṣālanaśoṣaṇādirahitaṃ digvāstu śayyā mahī
sañcāro nigamāntavīthiṣu vidāṃ krīḍā pare brahmaṇi || 538||
vimānamālambya śarīrametad
bhunaktyaśeṣānviṣayānupasthitān |
parecchayā bālavadātmavettā
yo'vyaktaliṅgo'nanuṣaktabāhyaḥ || 539||
digambaro vāpi ca sāmbaro vā
tvagambaro vāpi cidambarasthaḥ |
unmattavadvāpi ca bālavadvā
piśācavadvāpi caratyavanyām || 540||
kāmānniṣkāmarūpī saṃścaratyekacaro muniḥ | (pāṭhabhedaḥ - kāmānnī kāmarūpī)
svātmanaiva sadā tuṣṭaḥ svayaṃ sarvātmanā sthitaḥ || 541||
kvacinmūḍho vidvān kvacidapi mahārājavibhavaḥ
kvacidbhrāntaḥ saumyaḥ kvacidajagarācārakalitaḥ |
kvacitpātrībhūtaḥ kvacidavamataḥ kvāpyaviditaḥ
caratyevaṃ prājñaḥ satataparamānandasukhitaḥ || 542||
nirdhano'pi sadā tuṣṭo'pyasahāyo mahābalaḥ |
nityatṛpto'pyabhuñjāno'pyasamaḥ samadarśanaḥ || 543||
api kurvannakurvāṇaścābhoktā phalabhogyapi |
śarīryapyaśarīryeṣa paricchinno'pi sarvagaḥ || 544||
aśarīraṃ sadā santamimaṃ brahmavidaṃ kvacit |
priyāpriye na spṛśatastathaiva ca śubhāśubhe || 545||
sthūlādisambandhavato'bhimāninaḥ
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca śubhāśubhe ca |
vidhvastabandhasya sadātmano muneḥ
kutaḥ śubhaṃ vā'pyaśubhaṃ phalaṃ vā || 546||
tamasā grastavadbhānādagrasto'pi ravirjanaiḥ |
grasta ityucyate bhrāntyāṃ hyajñātvā vastulakṣaṇam || 547|| (pāṭhabhedaḥ - bhrāntyā)
tadvaddehādibandhebhyo vimuktaṃ brahmavittamam |
paśyanti dehivanmūḍhāḥ śarīrābhāsadarśanāt || 548||
ahirnirlvayanīṃ vāyaṃ muktvā dehaṃ tu tiṣṭhati | (pāṭhabhedaḥ - ahini)
itastataścālyamāno yatkiñcitprāṇavāyunā || 549||
strotasā nīyate dāru yathā nimnonnatasthalam |
daivena nīyate deho yathākālopabhuktiṣu || 550||
prārabdhakarmaparikalpitavāsanābhiḥ
saṃsārivaccarati bhuktiṣu muktadehaḥ |
siddhaḥ svayaṃ vasati sākṣivadatra tūṣṇīṃ
cakrasya mūlamiva kalpavikalpaśūnyaḥ || 551||
naivendriyāṇi viṣayeṣu niyuṅkta eṣa
naivāpayuṅkta upadarśanalakṣaṇasthaḥ |
naiva kriyāphalamapīṣadavekṣate sa (pāṭhabhedaḥ - apīṣadapekṣate saḥ)
svānandasāndrarasapānasumattacittaḥ || 552||
lakṣyālakṣyagatiṃ tyaktvā yastiṣṭhetkevalātmanā |
śiva eva svayaṃ sākṣādayaṃ brahmaviduttamaḥ || 553||
jīvanneva sadā muktaḥ kṛtārtho brahmavittamaḥ |
upādhināśādbrahmaiva san brahmāpyeti nirdvayam || 554||
śailūṣo veṣasadbhāvābhāvayośca yathā pumān |
tathaiva brahmavicchreṣṭhaḥ sadā brahmaiva nāparaḥ || 555||
yatra kvāpi viśīrṇaṃ satparṇamiva tarorvapuḥ patatāt | (pāṭhabhedaḥ - viśīrṇaṃ parṇamiva)
brahmībhūtasya yateḥ prāgeva taccidagninā dagdham || 556||
sadātmani brahmaṇi tiṣṭhato muneḥ
pūrṇā'dvayānandamayātmanā sadā |
na deśakālādyucitapratīkṣā
tvaṅmāṃsaviṭpiṇḍavisarjanāya || 557||
dehasya mokṣo no mokṣo na daṇḍasya kamaṇḍaloḥ |
avidyāhṛdayagranthimokṣo mokṣo yatastataḥ || 558||
kulyāyāmatha nadyāṃ vā śivakṣetre'pi catvare |
parṇaṃ patati cettena taroḥ kiṃ nu śubhāśubham || 559||
patrasya puṣpasya phalasya nāśavad-
dehendriyaprāṇadhiyāṃ vināśaḥ |
naivātmanaḥ svasya sadātmakasyā-
nandākṛtervṛkṣavadasti caiṣaḥ || 560|| (pāṭhabhedaḥ - vadāsta eṣaḥ)
prajñānaghana ityātmalakṣaṇaṃ satyasūcakam |
anūdyaupādhikasyaiva kathayanti vināśanam || 561||
avināśī vā are'yamātmeti śrutirātmanaḥ |
prabravītyavināśitvaṃ vinaśyatsu vikāriṣu || 562||
pāṣāṇavṛkṣatṛṇadhānyakaḍaṅkarādyā (pāṭhabhedaḥ - kaṭāmbarādyā)
dagdhā bhavanti hi mṛdeva yathā tathaiva |
dehendriyāsumana ādi samastadṛśyaṃ
jñānāgnidagdhamupayāti parātmabhāvam || 563||
vilakṣaṇaṃ yathā dhvāntaṃ līyate bhānutejasi |
tathaiva sakalaṃ dṛśyaṃ brahmaṇi pravilīyate || 564||
ghaṭe naṣṭe yathā vyoma vyomaiva bhavati sphuṭam |
tathaivopādhivilaye brahmaiva brahmavitsvayam || 565||
kṣīraṃ kṣīre yathā kṣiptaṃ tailaṃ taile jalaṃ jale |
saṃyuktamekatāṃ yāti tathā''tmanyātmavinmuniḥ || 566||
evaṃ videhakaivalyaṃ sanmātratvamakhaṇḍitam |
brahmabhāvaṃ prapadyaiṣa yatirnāvartate punaḥ || 567||
sadātmaikatvavijñānadagdhāvidyādivarṣmaṇaḥ |
amuṣya brahmabhūtatvād brahmaṇaḥ kuta udbhavaḥ || 568||
māyāklṛptau bandhamokṣau na staḥ svātmani vastutaḥ |
yathā rajjau niṣkriyāyāṃ sarpābhāsavinirgamau || 569||
āvṛteḥ sadasattvābhyāṃ vaktavye bandhamokṣaṇe |
nāvṛtirbrahmaṇaḥ kācidanyābhāvādanāvṛtam |
yadyastyadvaitahāniḥ syād dvaitaṃ no sahate śrutiḥ || 570||
bandhañca mokṣañca mṛṣaiva mūḍhā
buddherguṇaṃ vastuni kalpayanti |
dṛgāvṛtiṃ meghakṛtāṃ yathā ravau
yato'dvayā'saṅgacidetadakṣaram || 571|| (pāṭhabhedaḥ - cidekamakṣaram)
astīti pratyayo yaśca yaśca nāstīti vastuni |
buddhereva guṇāvetau na tu nityasya vastunaḥ || 572||
atastau māyayā klṛptau bandhamokṣau na cātmani |
niṣkale niṣkriye śānte niravadye nirañjane |
advitīye pare tattve vyomavatkalpanā kutaḥ || 573||
na nirodho na cotpattirna baddho na ca sādhakaḥ |
na mumukṣurna vai mukta ityeṣā paramārthatā || 574||
sakalanigamacūḍāsvāntasiddhāntarūpaṃ
paramidamatiguhyaṃ darśitaṃ te mayādya |
apagatakalidoṣaṃ kāmanirmuktabuddhiṃ (pāṭhabhedaḥ - buddhiḥ)
svasutavadasakṛttvāṃ bhāvayitvā mumukṣum || 575||
iti śrutvā gurorvākyaṃ praśrayeṇa kṛtānatiḥ |
sa tena samanujñāto yayau nirmuktabandhanaḥ || 576||
gurureva sadānandasindhau nirmagnamānasaḥ | (pāṭhabhedaḥ - gurureṣa)
pāvayanvasudhāṃ sarvāṃ vicacāra nirantaraḥ || 577||
ityācāryasya śiṣyasya saṃvādenātmalakṣaṇam |
nirūpitaṃ mumukṣūṇāṃ sukhabodhopapattaye || 578||
hitamidamupadeśamādriyantāṃ
vihitanirastasamastacittadoṣāḥ |
bhavasukhaviratāḥ praśāntacittāḥ (pāṭhabhedaḥ - sukhavimukhāḥ)
śrutirasikā yatayo mumukṣavo ye || 579||
saṃsārādhvani tāpabhānukiraṇaprodbhūtadāhavyathā-
khinnānāṃ jalakāṅkṣayā marubhuvi bhrāntyā paribhrāmyatām |
atyāsannasudhāmbudhiṃ sukhakaraṃ brahmādvayaṃ darśaya-
tyeṣā śaṅkarabhāratī vijayate nirvāṇasandāyinī || 580||
|| iti śaṅkarācāryaviracitaṃ vivekacūḍāmaṇiḥ ||
|| oṃ tatsat ||
Sanskrit — Devanagari (original)
सर्ववेदान्तसिद्धान्तगोचरं तमगोचरम् ।
गोविन्दं परमानन्दं सद्गुरुं प्रणतोऽस्म्यहम् ॥ 1॥
जन्तूनां नरजन्म दुर्लभमतः पुंस्त्वं ततो विप्रता
तस्माद्वैदिकधर्ममार्गपरता विद्वत्त्वमस्मात्परम् ।
आत्मानात्मविवेचनं स्वनुभवो ब्रह्मात्मना संस्थितिः
मुक्तिर्नो शतजन्मकोटिसुकृतैः पुण्यैर्विना लभ्यते ॥ 2॥ (पाठभेदः - शतकोटिजन्मसु कृतैः)
दुर्लभं त्रयमेवैतद्देवानुग्रहहेतुकम् ।
मनुष्यत्वं मुमुक्षुत्वं महापुरुषसंश्रयः ॥ 3॥
लब्ध्वा कथञ्चिन्नरजन्म दुर्लभं (पाठभेदः - कथञ्चिन्)
तत्रापि पुंस्त्वं श्रुतिपारदर्शनम् ।
यस्त्वात्ममुक्तौ न यतेत मूढधीः
स ह्यात्महा स्वं विनिहन्त्यसद्ग्रहात् ॥ 4॥ (पाठभेदः - आत्महा स्वं)
इतः को न्वस्ति मूढात्मा यस्तु स्वार्थे प्रमाद्यति ।
दुर्लभं मानुषं देहं प्राप्य तत्रापि पौरुषम् ॥ 5॥
वदन्तु शास्त्राणि यजन्तु देवान् (पाठभेदः - पठन्तु)
कुर्वन्तु कर्माणि भजन्तु देवताः ।
आत्मैक्यबोधेन विनापि मुक्ति- (पाठभेदः - विना विमुक्तिः न)
र्न सिध्यति ब्रह्मशतान्तरेऽपि ॥ 6॥
अमृतत्त्वस्य नाशास्ति वित्तेनेत्येव हि श्रुतिः ।
ब्रवीति कर्मणो मुक्तेरहेतुत्वं स्फुटं यतः ॥ 7॥
अतो विमुक्त्यै प्रयतेत विद्वान्
सन्न्यस्तबाह्यार्थसुखस्पृहः सन् ।
सन्तं महान्तं समुपेत्य देशिकं
तेनोपदिष्टार्थसमाहितात्मा ॥ 8॥
उद्धरेदात्मनाऽऽत्मानं मग्नं संसारवारिधौ ।
योगारूढत्वमासाद्य सम्यग्दर्शननिष्ठया ॥ 9॥
सन्न्यस्य सर्वकर्माणि भवबन्धविमुक्तये ।
यत्यतां पण्डितैर्धीरैरात्माभ्यास उपस्थितैः ॥ 10॥
चित्तस्य शुद्धये कर्म न तु वस्तूपलब्धये ।
वस्तुसिद्धिर्विचारेण न किञ्चित्कर्मकोटिभिः ॥ 11॥
सम्यग्विचारतः सिद्धा रज्जुतत्त्वावधारणा ।
भ्रान्तोदितमहासर्पभयदुःखविनाशिनी ॥ 12॥ (पाठभेदः - भ्रान्त्यो)
अर्थस्य निश्चयो दृष्टो विचारेण हितोक्तितः ।
न स्नानेन न दानेन प्राणायामशतेन वा ॥ 13॥
अधिकारिणमाशास्ते फलसिद्धिर्विशेषतः ।
उपाया देशकालाद्याः सन्त्यस्मिन्सहकारिणः ॥ 14॥ (पाठभेदः - सन्त्यस्यां)
अतो विचारः कर्तव्यो जिज्ञासोरात्मवस्तुनः ॥
समासाद्य दयासिन्धुं गुरुं ब्रह्मविदुत्तमम् ॥ 15॥
मेधावी पुरुषो विद्वानूहापोहविचक्षणः ।
अधिकार्यात्मविद्यायामुक्तलक्षणलक्षितः ॥ 16॥
विवेकिनो विरक्तस्य शमादिगुणशालिनः ।
मुमुक्षोरेव हि ब्रह्मजिज्ञासायोग्यता मता ॥ 17॥
साधनान्यत्र चत्वारि कथितानि मनीषिभिः ।
येषु सत्स्वेव सन्निष्ठा यदभावे न सिध्यति ॥ 18॥
आदौ नित्यानित्यवस्तुविवेकः परिगण्यते ।
इहामुत्रफलभोगविरागस्तदनन्तरम् ।
शमादिषट्कसम्पत्तिर्मुमुक्षुत्वमिति स्फुटम् ॥ 19॥
ब्रह्म सत्यं जगन्मिथ्येत्येवंरूपो विनिश्चयः ।
सोऽयं नित्यानित्यवस्तुविवेकः समुदाहृतः ॥ 20॥
तद्वैराग्यं जिहासा या दर्शनश्रवणादिभिः । (पाठभेदः - जुगुप्सा या)
देहादिब्रह्मपर्यन्ते ह्यनित्ये भोगवस्तुनि ॥ 21॥ (पाठभेदः - भोग्यवस्तुनि)
विरज्य विषयव्राताद्दोषदृष्ट्या मुहुर्मुहुः ।
स्वलक्ष्ये नियतावस्था मनसः शम उच्यते ॥ 22॥
विषयेभ्यः परावर्त्य स्थापनं स्वस्वगोलके ।
उभयेषामिन्द्रियाणां स दमः परिकीर्तितः ।
बाह्यानालम्बनं वृत्तेरेषोपरतिरुत्तमा ॥ 23॥
सहनं सर्वदुःखानामप्रतीकारपूर्वकम् ।
चिन्ताविलापरहितं सा तितिक्षा निगद्यते ॥ 24॥
शास्त्रस्य गुरुवाक्यस्य सत्यबुद्ध्यवधारणम् । (पाठभेदः - सत्यबुद्ध्यावधारणा)
सा श्रद्धा कथिता सद्भिर्यया वस्तूपलभ्यते ॥ 25॥
सर्वदा स्थापनं बुद्धेः शुद्धे ब्रह्मणि सर्वदा । (पाठभेदः - सम्यगास्थापनं)
तत्समाधानमित्युक्तं न तु चित्तस्य लालनम् ॥ 26॥
अहङ्कारादिदेहान्तान् बन्धानज्ञानकल्पितान् ।
स्वस्वरूपावबोधेन मोक्तुमिच्छा मुमुक्षुता ॥ 27॥
मन्दमध्यमरूपापि वैराग्येण शमादिना ।
प्रसादेन गुरोः सेयं प्रवृद्धा सूयते फलम् ॥ 28॥
वैराग्यं च मुमुक्षुत्वं तीव्रं यस्य तु विद्यते ।
तस्मिन्नेवार्थवन्तः स्युः फलवन्तः शमादयः ॥ 29॥
एतयोर्मन्दता यत्र विरक्तत्वमुमुक्षयोः ।
मरौ सलिलवत्तत्र शमादेर्भानमात्रता ॥ 30॥
मोक्षकारणसामग्र्यां भक्तिरेव गरीयसी ।
स्वस्वरूपानुसन्धानं भक्तिरित्यभिधीयते ॥ 31॥
स्वात्मतत्त्वानुसन्धानं भक्तिरित्यपरे जगुः ।
उक्तसाधनसम्पन्नस्तत्त्वजिज्ञासुरात्मनः ।
उपसीदेद्गुरुं प्राज्ञं यस्माद्बन्धविमोक्षणम् ॥ 32॥
श्रोत्रियोऽवृजिनोऽकामहतो यो ब्रह्मवित्तमः ।
ब्रह्मण्युपरतः शान्तो निरिन्धन इवानलः ।
अहेतुकदयासिन्धुर्बन्धुरानमतां सताम् ॥ 33॥
तमाराध्य गुरुं भक्त्या प्रह्वप्रश्रयसेवनैः । (पाठभेदः - प्रह्वः)
प्रसन्नं तमनुप्राप्य पृच्छेज्ज्ञातव्यमात्मनः ॥ 34॥
स्वामिन्नमस्ते नतलोकबन्धो
कारुण्यसिन्धो पतितं भवाब्धौ ।
मामुद्धरात्मीयकटाक्षदृष्ट्या
ऋज्व्यातिकारुण्यसुधाभिवृष्ट्या ॥ 35॥
दुर्वारसंसारदवाग्नितप्तं
दोधूयमानं दुरदृष्टवातैः ।
भीतं प्रपन्नं परिपाहि मृत्योः
शरण्यमन्यद्यदहं न जाने ॥ 36॥ (पाठभेदः - अन्यं)
शान्ता महान्तो निवसन्ति सन्तो
वसन्तवल्लोकहितं चरन्तः ।
तीर्णाः स्वयं भीमभवार्णवं जना-
नहेतुनान्यानपि तारयन्तः ॥ 37॥
अयं स्वभावः स्वत एव यत्पर-
श्रमापनोदप्रवणं महात्मनाम् ।
सुधांशुरेष स्वयमर्ककर्कश-
प्रभाभितप्तामवति क्षितिं किल ॥ 38॥
ब्रह्मानन्दरसानुभूतिकलितैः पूतैः सुशीतैर्युतै- (पाठभेदः - सुशीतैः सितैः)
र्युष्मद्वाक्कलशोज्झितैः श्रुतिसुखैर्वाक्यामृतैः सेचय ।
सन्तप्तं भवतापदावदहनज्वालाभिरेनं प्रभो
धन्यास्ते भवदीक्षणक्षणगतेः पात्रीकृताः स्वीकृताः ॥ 39॥
कथं तरेयं भवसिन्धुमेतं
का वा गतिर्मे कतमोऽस्त्युपायः ।
जाने न किञ्चित्कृपयाऽव मां प्रभो
संसारदुःखक्षतिमातनुष्व ॥ 40॥
तथा वदन्तं शरणागतं स्वं
संसारदावानलतापतप्तम् ।
निरीक्ष्य कारुण्यरसार्द्रदृष्ट्या
दद्यादभीतिं सहसा महात्मा ॥ 41॥
विद्वान् स तस्मा उपसत्तिमीयुषे
मुमुक्षवे साधु यथोक्तकारिणे ।
प्रशान्तचित्ताय शमान्विताय
तत्त्वोपदेशं कृपयैव कुर्यात् ॥ 42॥
मा भैष्ट विद्वंस्तव नास्त्यपायः
संसारसिन्धोस्तरणेऽस्त्युपायः ।
येनैव याता यतयोऽस्य पारं
तमेव मार्गं तव निर्दिशामि ॥ 43॥
अस्त्युपायो महान्कश्चित्संसारभयनाशनः ।
तेन तीर्त्वा भवाम्भोधिं परमानन्दमाप्स्यसि ॥ 44॥
वेदान्तार्थविचारेण जायते ज्ञानमुत्तमम् ।
तेनात्यन्तिकसंसारदुःखनाशो भवत्यनु ॥ 45॥
श्रद्धाभक्तिध्यानयोगान्मुमुक्षोः
मुक्तेर्हेतून्वक्ति साक्षाच्छ्रुतेर्गीः ।
यो वा एतेष्वेव तिष्ठत्यमुष्य
मोक्षोऽविद्याकल्पिताद्देहबन्धात् ॥ 46॥
अज्ञानयोगात्परमात्मनस्तव
ह्यनात्मबन्धस्तत एव संसृतिः ।
तयोर्विवेकोदितबोधवह्निः
अज्ञानकार्यं प्रदहेत्समूलम् ॥ 47॥
शिष्य उवाच ।
कृपया श्रूयतां स्वामिन्प्रश्नोऽयं क्रियते मया ।
यदुत्तरमहं श्रुत्वा कृतार्थः स्यां भवन्मुखात् ॥ 48॥
को नाम बन्धः कथमेष आगतः
कथं प्रतिष्ठास्य कथं विमोक्षः ।
कोऽसावनात्मा परमः क आत्मा
तयोर्विवेकः कथमेतदुच्यताम् ॥ 49॥
श्रीगुरुवाच ।
धन्योऽसि कृतकृत्योऽसि पावितं ते कुलं त्वया । (पाठभेदः - पावितं)
यदविद्याबन्धमुक्त्या ब्रह्मीभवितुमिच्छसि ॥ 50॥
ऋणमोचनकर्तारः पितुः सन्ति सुतादयः ।
बन्धमोचनकर्ता तु स्वस्मादन्यो न कश्चन ॥ 51॥
मस्तकन्यस्तभारादेर्दुःखमन्यैर्निवार्यते ।
क्षुधादिकृतदुःखं तु विना स्वेन न केनचित् ॥ 52॥
पथ्यमौषधसेवा च क्रियते येन रोगिणा ।
आरोग्यसिद्धिर्दृष्टाऽस्य नान्यानुष्ठितकर्मणा ॥ 53॥
वस्तुस्वरूपं स्फुटबोधचक्षुषा
स्वेनैव वेद्यं न तु पण्डितेन ।
चन्द्रस्वरूपं निजचक्षुषैव
ज्ञातव्यमन्यैरवगम्यते किम् ॥ 54॥
अविद्याकामकर्मादिपाशबन्धं विमोचितुम् ।
कः शक्नुयाद्विनाऽऽत्मानं कल्पकोटिशतैरपि ॥ 55॥
न योगेन न साङ्ख्येन कर्मणा नो न विद्यया ।
ब्रह्मात्मैकत्वबोधेन मोक्षः सिध्यति नान्यथा ॥ 56॥
वीणाया रूपसौन्दर्यं तन्त्रीवादनसौष्ठवम् ।
प्रजारञ्जनमात्रं तन्न साम्राज्याय कल्पते ॥ 57॥
वाग्वैखरी शब्दझरी शास्त्रव्याख्यानकौशलम् ।
वैदुष्यं विदुषां तद्वद्भुक्तये न तु मुक्तये ॥ 58॥
अविज्ञाते परे तत्त्वे शास्त्राधीतिस्तु निष्फला ।
विज्ञातेऽपि परे तत्त्वे शास्त्राधीतिस्तु निष्फला ॥ 59॥
शब्दजालं महारण्यं चित्तभ्रमणकारणम् ।
अतः प्रयत्नाज्ज्ञातव्यं तत्त्वज्ञैस्तत्त्वमात्मनः ॥ 60॥ तत्त्वज्ञात्तत्त्व
अज्ञानसर्पदष्टस्य ब्रह्मज्ञानौषधं विना ।
किमु वेदैश्च शास्त्रैश्च किमु मन्त्रैः किमौषधैः ॥ 61॥
न गच्छति विना पानं व्याधिरौषधशब्दतः ।
विनाऽपरोक्षानुभवं ब्रह्मशब्दैर्न मुच्यते ॥ 62॥
अकृत्वा दृश्यविलयमज्ञात्वा तत्त्वमात्मनः ।
ब्रह्मशब्दैः कुतो मुक्तिरुक्तिमात्रफलैर्नृणाम् ॥ 63॥ (पाठभेदः - बाह्यशब्दैः)
अकृत्वा शत्रुसंहारमगत्वाखिलभूश्रियम् ।
राजाहमिति शब्दान्नो राजा भवितुमर्हति ॥ 64॥
आप्तोक्तिं खननं तथोपरिशिलाद्युत्कर्षणं स्वीकृतिं (पाठभेदः - परिशिलापाकर्षणं)
निक्षेपः समपेक्षते न हि बहिःशब्दैस्तु निर्गच्छति ।
तद्वद्ब्रह्मविदोपदेशमननध्यानादिभिर्लभ्यते
मायाकार्यतिरोहितं स्वममलं तत्त्वं न दुर्युक्तिभिः ॥ 65॥
तस्मात्सर्वप्रयत्नेन भवबन्धविमुक्तये ।
स्वैरेव यत्नः कर्तव्यो रोगादाविव पण्डितैः ॥ 66॥ (पाठभेदः - रोगादेरिव)
यस्त्वयाद्य कृतः प्रश्नो वरीयाञ्छास्त्रविन्मतः । (पाठभेदः - सम्मतः)
सूत्रप्रायो निगूढार्थो ज्ञातव्यश्च मुमुक्षुभिः ॥ 67॥
शऋणुष्वावहितो विद्वन्यन्मया समुदीर्यते ।
तदेतच्छ्रवणात्सद्यो भवबन्धाद्विमोक्ष्यसे ॥ 68॥
मोक्षस्य हेतुः प्रथमो निगद्यते
वैराग्यमत्यन्तमनित्यवस्तुषु ।
ततः शमश्चापि दमस्तितिक्षा
न्यासः प्रसक्ताखिलकर्मणां भृशम् ॥ 69॥
ततः श्रुतिस्तन्मननं सतत्त्व-
ध्यानं चिरं नित्यनिरन्तरं मुनेः ।
ततोऽविकल्पं परमेत्य विद्वान्
इहैव निर्वाणसुखं समृच्छति ॥ 70॥
यद्बोद्धव्यं तवेदानीमात्मानात्मविवेचनम् ।
तदुच्यते मया सम्यक् श्रुत्वात्मन्यवधारय ॥ 71॥
मज्जास्थिमेदःपलरक्तचर्म-
त्वगाह्वयैर्धातुभिरेभिरन्वितम् ।
पादोरुवक्षोभुजपृष्ठमस्तकैः
अङ्गैरुपाङ्गैरुपयुक्तमेतत् ॥ 72॥
अहम्ममेति प्रथितं शरीरं
मोहास्पदं स्थूलमितीर्यते बुधैः ।
नभोनभस्वद्दहनाम्बुभूमयः
सूक्ष्माणि भूतानि भवन्ति तानि ॥ 73॥
परस्परांशैर्मिलितानि भूत्वा
स्थूलानि च स्थूलशरीरहेतवः ।
मात्रास्तदीया विषया भवन्ति
शब्दादयः पञ्च सुखाय भोक्तुः ॥ 74॥
य एषु मूढा विषयेषु बद्धा
रागोरुपाशेन सुदुर्दमेन ।
आयान्ति निर्यान्त्यध ऊर्ध्वमुच्चैः
स्वकर्मदूतेन जवेन नीताः ॥ 75॥
शब्दादिभिः पञ्चभिरेव पञ्च
पञ्चत्वमापुः स्वगुणेन बद्धाः ।
कुरङ्गमातङ्गपतङ्गमीन-
भृङ्गा नरः पञ्चभिरञ्चितः किम् ॥ 76॥
दोषेण तीव्रो विषयः कृष्णसर्पविषादपि ।
विषं निहन्ति भोक्तारं द्रष्टारं चक्षुषाप्ययम् ॥ 77॥
विषयाशामहापाशाद्यो विमुक्तः सुदुस्त्यजात् ।
स एव कल्पते मुक्त्यै नान्यः षट्शास्त्रवेद्यपि ॥ 78॥
आपातवैराग्यवतो मुमुक्षून्
भवाब्धिपारं प्रतियातुमुद्यतान् ।
आशाग्रहो मज्जयतेऽन्तराले
निगृह्य कण्ठे विनिवर्त्य वेगात् ॥ 79॥
विषयाख्यग्रहो येन सुविरक्त्यसिना हतः ।
स गच्छति भवाम्भोधेः पारं प्रत्यूहवर्जितः ॥ 80॥
विषमविषयमार्गैर्गच्छतोऽनच्छबुद्धेः (पाठभेदः - विषयमार्गे गच्छतो)
प्रतिपदमभियातो मृत्युरप्येष विद्धि । (पाठभेदः - प्रतिपदमभिघातो मृत्युरप्येष सिद्धः)
हितसुजनगुरूक्त्या गच्छतः स्वस्य युक्त्या
प्रभवति फलसिद्धिः सत्यमित्येव विद्धि ॥ 81॥
मोक्षस्य काङ्क्षा यदि वै तवास्ति
त्यजातिदूराद्विषयान्विषं यथा ।
पीयूषवत्तोषदयाक्षमार्जव-
प्रशान्तिदान्तीर्भज नित्यमादरात् ॥ 82॥
अनुक्षणं यत्परिहृत्य कृत्यं
अनाद्यविद्याकृतबन्धमोक्षणम् ।
देहः परार्थोऽयममुष्य पोषणे
यः सज्जते स स्वमनेन हन्ति ॥ 83॥
शरीरपोषणार्थी सन् य आत्मानं दिदृक्षति । (पाठभेदः - दिदृक्षते)
ग्राहं दारुधिया धृत्वा नदीं तर्तुं स गच्छति ॥ 84॥ (पाठभेदः - स इच्छति)
मोह एव महामृत्युर्मुमुक्षोर्वपुरादिषु ।
मोहो विनिर्जितो येन स मुक्तिपदमर्हति ॥ 85॥
मोहं जहि महामृत्युं देहदारसुतादिषु ।
यं जित्वा मुनयो यान्ति तद्विष्णोः परमं पदम् ॥ 86॥
त्वङ्मांसरुधिरस्नायुमेदोमज्जास्थिसङ्कुलम् ।
पूर्णं मूत्रपुरीषाभ्यां स्थूलं निन्द्यमिदं वपुः ॥ 87॥
पञ्चीकृतेभ्यो भूतेभ्यः स्थूलेभ्यः पूर्वकर्मणा ।
समुत्पन्नमिदं स्थूलं भोगायतनमात्मनः ।
अवस्था जागरस्तस्य स्थूलार्थानुभवो यतः ॥ 88॥
बाह्येन्द्रियैः स्थूलपदार्थसेवां
स्रक्चन्दनस्त्र्यादिविचित्ररूपाम् ।
करोति जीवः स्वयमेतदात्मना
तस्मात्प्रशस्तिर्वपुषोऽस्य जागरे ॥ 89॥
सर्वोऽपि बाह्यसंसारः पुरुषस्य यदाश्रयः ।
विद्धि देहमिदं स्थूलं गृहवद्गृहमेधिनः ॥ 90॥
स्थूलस्य सम्भवजरामरणानि धर्माः
स्थौल्यादयो बहुविधाः शिशुताद्यवस्थाः ।
वर्णाश्रमादिनियमा बहुधाऽऽमयाः स्युः
पूजावमानबहुमानमुखा विशेषाः ॥ 91॥
बुद्धीन्द्रियाणि श्रवणं त्वगक्षि
घ्राणं च जिह्वा विषयावबोधनात् ।
वाक्पाणिपादा गुदमप्युपस्थः (पाठभेदः - उपस्थं)
कर्मेन्द्रियाणि प्रवणेन कर्मसु ॥ 92॥ (पाठभेदः - प्रवणानि)
निगद्यतेऽन्तःकरणं मनोधीः
अहङ्कृतिश्चित्तमिति स्ववृत्तिभिः ।
मनस्तु सङ्कल्पविकल्पनादिभिः
बुद्धिः पदार्थाध्यवसायधर्मतः ॥ 93॥
अत्राभिमानादहमित्यहङ्कृतिः ।
स्वार्थानुसन्धानगुणेन चित्तम् ॥ 94॥
प्राणापानव्यानोदानसमाना भवत्यसौ प्राणः ।
स्वयमेव वृत्तिभेदाद्विकृतिभेदात्सुवर्णसलिलादिवत् ॥ 95॥ (पाठभेदः - विकृतेर्भेदात्सुवर्णसलिलमिव)
वागादि पञ्च श्रवणादि पञ्च
प्राणादि पञ्चाभ्रमुखानि पञ्च ।
बुद्ध्याद्यविद्यापि च कामकर्मणी
पुर्यष्टकं सूक्ष्मशरीरमाहुः ॥ 96॥
इदं शरीरं शऋणु सूक्ष्मसञ्ज्ञितं
लिङ्गं त्वपञ्चीकृतभूतसम्भवम् ।
सवासनं कर्मफलानुभावकं
स्वाज्ञानतोऽनादिरुपाधिरात्मनः ॥ 97॥
स्वप्नो भवत्यस्य विभक्त्यवस्था
स्वमात्रशेषेण विभाति यत्र ।
स्वप्ने तु बुद्धिः स्वयमेव जाग्रत्
कालीननानाविधवासनाभिः ॥ 98॥
कर्त्रादिभावं प्रतिपद्य राजते
यत्र स्वयं भाति ह्ययं परात्मा । (पाठभेदः - स्वयञ्ज्योतिरयं)
धीमात्रकोपाधिरशेषसाक्षी
न लिप्यते तत्कृतकर्मलेशैः । कर्मलेपैः
यस्मादसङ्गस्तत एव कर्मभिः
न लिप्यते किञ्चिदुपाधिना कृतैः ॥ 99॥
सर्वव्यापृतिकरणं लिङ्गमिदं स्याच्चिदात्मनः पुंसः ।
वास्यादिकमिव तक्ष्णस्तेनैवात्मा भवत्यसङ्गोऽयम् ॥ 100॥
अन्धत्वमन्दत्वपटुत्वधर्माः
सौगुण्यवैगुण्यवशाद्धि चक्षुषः ।
बाधिर्यमूकत्वमुखास्तथैव
श्रोत्रादिधर्मा न तु वेत्तुरात्मनः ॥ 101॥
उच्छ्वासनिःश्वासविजृम्भणक्षु-
त्प्रस्यन्दनाद्युत्क्रमणादिकाः क्रियाः । (पाठभेदः - प्रस्पन्दनाद्य्)
प्राणादिकर्माणि वदन्ति तज्ञाः (पाठभेदः - तज्ज्ञाः)
प्राणस्य धर्मावशनापिपासे ॥ 102॥
अन्तःकरणमेतेषु चक्षुरादिषु वर्ष्मणि ।
अहमित्यभिमानेन तिष्ठत्याभासतेजसा ॥ 103॥
अहङ्कारः स विज्ञेयः कर्ता भोक्ताभिमान्ययम् ।
सत्त्वादिगुणयोगेन चावस्थात्रयमश्नुते ॥ 104॥ (पाठभेदः - योगेनावस्थात्रितयम्श्नुते)
विषयाणामानुकूल्ये सुखी दुःखी विपर्यये ।
सुखं दुःखं च तद्धर्मः सदानन्दस्य नात्मनः ॥ 105॥
आत्मार्थत्वेन हि प्रेयान्विषयो न स्वतः प्रियः ।
स्वत एव हि सर्वेषामात्मा प्रियतमो यतः ।
तत आत्मा सदानन्दो नास्य दुःखं कदाचन ॥ 106॥
यत्सुषुप्तौ निर्विषय आत्मानन्दोऽनुभूयते ।
श्रुतिः प्रत्यक्षमैतिह्यमनुमानं च जाग्रति ॥ 107॥
अव्यक्तनाम्नी परमेशशक्तिः
अनाद्यविद्या त्रिगुणात्मिका परा ।
कार्यानुमेया सुधियैव माया
यया जगत्सर्वमिदं प्रसूयते ॥ 108॥
सन्नाप्यसन्नाप्युभयात्मिका नो
भिन्नाप्यभिन्नाप्युभयात्मिका नो ।
साङ्गाप्यनङ्गा ह्युभयात्मिका नो (पाठभेदः - अनङ्गाप्युभयात्मिका)
महाद्भुताऽनिर्वचनीयरूपा ॥ 109॥
शुद्धाद्वयब्रह्मविबोधनाश्या
सर्पभ्रमो रज्जुविवेकतो यथा ।
रजस्तमःसत्त्वमिति प्रसिद्धा
गुणास्तदीयाः प्रथितैः स्वकार्यैः ॥ 110॥
विक्षेपशक्ती रजसः क्रियात्मिका
यतः प्रवृत्तिः प्रसृता पुराणी ।
रागादयोऽस्याः प्रभवन्ति नित्यं
दुःखादयो ये मनसो विकाराः ॥ 111॥
कामः क्रोधो लोभदम्भाद्यसूया (पाठभेदः - लोभदम्भाभ्यसूया)
अहङ्कारेर्ष्यामत्सराद्यास्तु घोराः ।
धर्मा एते राजसाः पुम्प्रवृत्ति-
र्यस्मादेषा तद्रजो बन्धहेतुः ॥ 112॥ (पाठभेदः - यस्मादेतत्तद्रजो)
एषाऽऽवृतिर्नाम तमोगुणस्य
शक्तिर्मया वस्त्ववभासतेऽन्यथा । शक्तिर्यया
सैषा निदानं पुरुषस्य संसृतेः
विक्षेपशक्तेः प्रवणस्य हेतुः ॥ 113॥ (पाठभेदः - प्रसरस्य)
प्रज्ञावानपि पण्डितोऽपि चतुरोऽप्यत्यन्तसूक्ष्मात्मदृग्- (पाठभेदः - सूक्ष्मार्थदृग्)
व्यालीढस्तमसा न वेत्ति बहुधा सम्बोधितोऽपि स्फुटम् ।
भ्रान्त्यारोपितमेव साधु कलयत्यालम्बते तद्गुणान्
हन्तासौ प्रबला दुरन्ततमसः शक्तिर्महत्यावृतिः ॥ 114॥
अभावना वा विपरीतभावनाऽ- (पाठभेदः - विपरीतभावना)
सम्भावना विप्रतिपत्तिरस्याः ।
संसर्गयुक्तं न विमुञ्चति ध्रुवं
विक्षेपशक्तिः क्षपयत्यजस्रम् ॥ 115॥
अज्ञानमालस्यजडत्वनिद्रा-
प्रमादमूढत्वमुखास्तमोगुणाः ।
एतैः प्रयुक्तो न हि वेत्ति किञ्चित्
निद्रालुवत्स्तम्भवदेव तिष्ठति ॥ 116॥
सत्त्वं विशुद्धं जलवत्तथापि
ताभ्यां मिलित्वा सरणाय कल्पते ।
यत्रात्मबिम्बः प्रतिबिम्बितः सन्
प्रकाशयत्यर्क इवाखिलं जडम् ॥ 117॥
मिश्रस्य सत्त्वस्य भवन्ति धर्माः
त्वमानिताद्या नियमा यमाद्याः ।
श्रद्धा च भक्तिश्च मुमुक्षुता च
दैवी च सम्पत्तिरसन्निवृत्तिः ॥ 118॥
विशुद्धसत्त्वस्य गुणाः प्रसादः
स्वात्मानुभूतिः परमा प्रशान्तिः ।
तृप्तिः प्रहर्षः परमात्मनिष्ठा
यया सदानन्दरसं समृच्छति ॥ 119॥
अव्यक्तमेतत्त्रिगुणैर्निरुक्तं
तत्कारणं नाम शरीरमात्मनः ।
सुषुप्तिरेतस्य विभक्त्यवस्था
प्रलीनसर्वेन्द्रियबुद्धिवृत्तिः ॥ 120॥
सर्वप्रकारप्रमितिप्रशान्तिः
बीजात्मनावस्थितिरेव बुद्धेः ।
सुषुप्तिरेतस्य किल प्रतीतिः (पाठभेदः - सुषुप्तिरत्रास्य)
किञ्चिन्न वेद्मीति जगत्प्रसिद्धेः ॥ 121॥
देहेन्द्रियप्राणमनोऽहमादयः
सर्वे विकारा विषयाः सुखादयः ।
व्योमादिभूतान्यखिलं च विश्वं
अव्यक्तपर्यन्तमिदं ह्यनात्मा ॥ 122॥
माया मायाकार्यं सर्वं महदादिदेहपर्यन्तम् ।
असदिदमनात्मतत्त्वं विद्धि त्वं मरुमरीचिकाकल्पम् ॥ 123॥
अथ ते सम्प्रवक्ष्यामि स्वरूपं परमात्मनः ।
यद्विज्ञाय नरो बन्धान्मुक्तः कैवल्यमश्नुते ॥ 124॥
अस्ति कश्चित्स्वयं नित्यमहम्प्रत्ययलम्बनः ।
अवस्थात्रयसाक्षी सन्पञ्चकोशविलक्षणः ॥ 125॥
यो विजानाति सकलं जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तिषु ।
बुद्धितद्वृत्तिसद्भावमभावमहमित्ययम् ॥ 126॥
यः पश्यति स्वयं सर्वं यं न पश्यति कश्चन । (पाठभेदः - किञ्चन)
यश्चेतयति बुद्ध्यादि न तद्यं चेतयत्ययम् ॥ 127॥
येन विश्वमिदं व्याप्तं यं न व्याप्नोति किञ्चन ।
आभारूपमिदं सर्वं यं भान्तमनुभात्ययम् ॥ 128॥
यस्य सन्निधिमात्रेण देहेन्द्रियमनोधियः ।
विषयेषु स्वकीयेषु वर्तन्ते प्रेरिता इव ॥ 129॥
अहङ्कारादिदेहान्ता विषयाश्च सुखादयः ।
वेद्यन्ते घटवद्येन नित्यबोधस्वरूपिणा ॥ 130॥
एषोऽन्तरात्मा पुरुषः पुराणो
निरन्तराखण्डसुखानुभूतिः ।
सदैकरूपः प्रतिबोधमात्रो
येनेषिता वागसवश्चरन्ति ॥ 131॥
अत्रैव सत्त्वात्मनि धीगुहायां
अव्याकृताकाश उशत्प्रकाशः । (पाठभेदः - उरुप्रकाशः)
आकाश उच्चै रविवत्प्रकाशते
स्वतेजसा विश्वमिदं प्रकाशयन् ॥ 132॥
ज्ञाता मनोऽहङ्कृतिविक्रियाणां
देहेन्द्रियप्राणकृतक्रियाणाम् ।
अयोऽग्निवत्ताननुवर्तमानो
न चेष्टते नो विकरोति किञ्चन ॥ 133॥
न जायते नो म्रियते न वर्धते
न क्षीयते नो विकरोति नित्यः ।
विलीयमानेऽपि वपुष्यमुष्मि-
न्न लीयते कुम्भ इवाम्बरं स्वयम् ॥ 134॥
प्रकृतिविकृतिभिन्नः शुद्धबोधस्वभावः
सदसदिदमशेषं भासयन्निर्विशेषः ।
विलसति परमात्मा जाग्रदादिष्ववस्था-
स्वहमहमिति साक्षात्साक्षिरूपेण बुद्धेः ॥ 135॥
नियमितमनसामुं त्वं स्वमात्मानमात्म-
न्ययमहमिति साक्षाद्विद्धि बुद्धिप्रसादात् ।
जनिमरणतरङ्गापारसंसारसिन्धुं
प्रतर भव कृतार्थो ब्रह्मरूपेण संस्थः ॥ 136॥
अत्रानात्मन्यहमिति मतिर्बन्ध एषोऽस्य पुंसः
प्राप्तोऽज्ञानाज्जननमरणक्लेशसम्पातहेतुः ।
येनैवायं वपुरिदमसत्सत्यमित्यात्मबुद्ध्या
पुष्यत्युक्षत्यवति विषयैस्तन्तुभिः कोशकृद्वत् ॥ 137॥
अतस्मिंस्तद्बुद्धिः प्रभवति विमूढस्य तमसा
विवेकाभावाद्वै स्फुरति भुजगे रज्जुधिषणा ।
ततोऽनर्थव्रातो निपतति समादातुरधिकः
ततो योऽसद्ग्राहः स हि भवति बन्धः शऋणु सखे ॥ 138॥
अखण्डनित्याद्वयबोधशक्त्या
स्फुरन्तमात्मानमनन्तवैभवम् ।
समावृणोत्यावृतिशक्तिरेषा
तमोमयी राहुरिवार्कबिम्बम् ॥ 139॥
तिरोभूते स्वात्मन्यमलतरतेजोवति पुमान्
अनात्मानं मोहादहमिति शरीरं कलयति ।
ततः कामक्रोधप्रभृतिभिरमुं बन्धनगुणैः (पाठभेदः - बन्धकगुणैः)
परं विक्षेपाख्या रजस उरुशक्तिर्व्यथयति ॥ 140॥
महामोहग्राहग्रसनगलितात्मावगमनो
धियो नानावस्थां स्वयमभिनयंस्तद्गुणतया । (पाठभेदः - नानावस्थाः)
अपारे संसारे विषयविषपूरे जलनिधौ
निमज्योन्मज्यायं भ्रमति कुमतिः कुत्सितगतिः ॥ 141॥
भानुप्रभासञ्जनिताभ्रपङ्क्तिः
भानुं तिरोधाय विजृम्भते यथा ।
आत्मोदिताहङ्कृतिरात्मतत्त्वं
तथा तिरोधाय विजृम्भते स्वयम् ॥ 142॥
कवलितदिननाथे दुर्दिने सान्द्रमेघैः
व्यथयति हिमझञ्झावायुरुग्रो यथैतान् ।
अविरततमसाऽऽत्मन्यावृते मूढबुद्धिं
क्षपयति बहुदुःखैस्तीव्रविक्षेपशक्तिः ॥ 143॥
एताभ्यामेव शक्तिभ्यां बन्धः पुंसः समागतः ।
याभ्यां विमोहितो देहं मत्वाऽऽत्मानं भ्रमत्ययम् ॥ 144॥
बीजं संसृतिभूमिजस्य तु तमो देहात्मधीरङ्कुरो
रागः पल्लवमम्बु कर्म तु वपुः स्कन्धोऽसवः शाखिकाः ।
अग्राणीन्द्रियसंहतिश्च विषयाः पुष्पाणि दुःखं फलं
नानाकर्मसमुद्भवं बहुविधं भोक्तात्र जीवः खगः ॥ 145॥
अज्ञानमूलोऽयमनात्मबन्धो
नैसर्गिकोऽनादिरनन्त ईरितः ।
जन्माप्ययव्याधिजरादिदुःख-
प्रवाहपातं जनयत्यमुष्य ॥ 146॥
नास्त्रैर्न शस्त्रैरनिलेन वह्निना
छेत्तुं न शक्यो न च कर्मकोटिभिः ।
विवेकविज्ञानमहासिना विना
धातुः प्रसादेन शितेन मञ्जुना ॥ 147॥
श्रुतिप्रमाणैकमतेः स्वधर्म
निष्ठा तयैवात्मविशुद्धिरस्य ।
विशुद्धबुद्धेः परमात्मवेदनं
तेनैव संसारसमूलनाशः ॥ 148॥
कोशैरन्नमयाद्यैः पञ्चभिरात्मा न संवृतो भाति ।
निजशक्तिसमुत्पन्नैः शैवालपटलैरिवाम्बु वापीस्थम् ॥ 149॥
तच्छैवालापनये सम्यक् सलिलं प्रतीयते शुद्धम् ।
तृष्णासन्तापहरं सद्यः सौख्यप्रदं परं पुंसः ॥ 150॥
पञ्चानामपि कोशानामपवादे विभात्ययं शुद्धः ।
नित्यानन्दैकरसः प्रत्यग्रूपः परः स्वयञ्ज्योतिः ॥ 151॥
आत्मानात्मविवेकः कर्तव्यो बन्धमुक्तये विदुषा ।
तेनैवानन्दी भवति स्वं विज्ञाय सच्चिदानन्दम् ॥ 152॥
मुञ्जादिषीकामिव दृश्यवर्गात्
प्रत्यञ्चमात्मानमसङ्गमक्रियम् ।
विविच्य तत्र प्रविलाप्य सर्वं
तदात्मना तिष्ठति यः स मुक्तः ॥ 153॥
देहोऽयमन्नभवनोऽन्नमयस्तु कोश- (पाठभेदः - कोशो)
श्चान्नेन जीवति विनश्यति तद्विहीनः । (पाठभेदः - ह्यन्नेन)
त्वक्चर्ममांसरुधिरास्थिपुरीषराशि-
र्नायं स्वयं भवितुमर्हति नित्यशुद्धः ॥ 154॥
पूर्वं जनेरधिमृतेरपि नायमस्ति (पाठभेदः - जनेरपिमृतेरथ)
जातक्षणः क्षणगुणोऽनियतस्वभावः ।
नैको जडश्च घटवत्परिदृश्यमानः
स्वात्मा कथं भवति भावविकारवेत्ता ॥ 155॥
पाणिपादादिमान्देहो नात्मा व्यङ्गेऽपि जीवनात् ।
तत्तच्छक्तेरनाशाच्च न नियम्यो नियामकः ॥ 156॥
देहतद्धर्मतत्कर्मतदवस्थादिसाक्षिणः ।
सत एव स्वतःसिद्धं तद्वैलक्षण्यमात्मनः ॥ 157॥
शल्यराशिर्मांसलिप्तो मलपूर्णोऽतिकश्मलः ।
कथं भवेदयं वेत्ता स्वयमेतद्विलक्षणः ॥ 158॥
त्वङ्मांसमेदोऽस्थिपुरीषराशा-
वहम्मतिं मूढजनः करोति ।
विलक्षणं वेत्ति विचारशीलो
निजस्वरूपं परमार्थभूतम् ॥ 159॥
देहोऽहमित्येव जडस्य बुद्धिः
देहे च जीवे विदुषस्त्वहन्धीः ।
विवेकविज्ञानवतो महात्मनो
ब्रह्माहमित्येव मतिः सदात्मनि ॥ 160॥
अत्रात्मबुद्धिं त्यज मूढबुद्धे
त्वङ्मांसमेदोऽस्थिपुरीषराशौ ।
सर्वात्मनि ब्रह्मणि निर्विकल्पे
कुरुष्व शान्तिं परमां भजस्व ॥ 161॥
देहेन्द्रियादावसति भ्रमोदितां
विद्वानहन्तां न जहाति यावत् ।
तावन्न तस्यास्ति विमुक्तिवार्ता-
प्यस्त्वेष वेदान्तनयान्तदर्शी ॥ 162॥
छायाशरीरे प्रतिबिम्बगात्रे
यत्स्वप्नदेहे हृदि कल्पिताङ्गे ।
यथात्मबुद्धिस्तव नास्ति काचि-
ज्जीवच्छरीरे च तथैव माऽस्तु ॥ 163॥
देहात्मधीरेव नृणामसद्धियां
जन्मादिदुःखप्रभवस्य बीजम् ।
यतस्ततस्त्वं जहि तां प्रयत्नात्
त्यक्ते तु चित्ते न पुनर्भवाशा ॥ 164॥
कर्मेन्द्रियैः पञ्चभिरञ्चितोऽयं
प्राणो भवेत्प्राणमयस्तु कोशः ॥
येनात्मवानन्नमयोऽनुपूर्णः
प्रवर्ततेऽसौ सकलक्रियासु ॥ 165॥
नैवात्मापि प्राणमयो वायुविकारो (पाठभेदः - नैवात्मायं)
गन्ताऽऽगन्ता वायुवदन्तर्बहिरेषः ।
यस्मात्किञ्चित्क्वापि न वेत्तीष्टमनिष्टं
स्वं वान्यं वा किञ्चन नित्यं परतन्त्रः ॥ 166॥
ज्ञानेन्द्रियाणि च मनश्च मनोमयः स्यात्
कोशो ममाहमिति वस्तुविकल्पहेतुः ।
सञ्ज्ञादिभेदकलनाकलितो बलीयां-
स्तत्पूर्वकोशमभिपूर्य विजृम्भते यः ॥ 167॥ (पाठभेदः - अनुपूर्य)
पञ्चेन्द्रियैः पञ्चभिरेव होतृभिः
प्रचीयमानो विषयाज्यधारया ।
जाज्वल्यमानो बहुवासनेन्धनैः
मनोमयाग्निर्दहति प्रपञ्चम् ॥ 168॥ (पाठभेदः - मनोमयोऽग्निर्दहति)
न ह्यस्त्यविद्या मनसोऽतिरिक्ता
मनो ह्यविद्या भवबन्धहेतुः ।
तस्मिन्विनष्टे सकलं विनष्टं
विजृम्भितेऽस्मिन्सकलं विजृम्भते ॥ 169॥
स्वप्नेऽर्थशून्ये सृजति स्वशक्त्या
भोक्त्रादिविश्वं मन एव सर्वम् ।
तथैव जाग्रत्यपि नो विशेषः
तत्सर्वमेतन्मनसो विजृम्भणम् ॥ 170॥
सुषुप्तिकाले मनसि प्रलीने
नैवास्ति किञ्चित्सकलप्रसिद्धेः ।
अतो मनःकल्पित एव पुंसः
संसार एतस्य न वस्तुतोऽस्ति ॥ 171॥
वायुनाऽऽनीयते मेघः पुनस्तेनैव नीयते । (पाठभेदः - वायुना नीयते मेघः पुनस्तेनैव लीयते)
मनसा कल्प्यते बन्धो मोक्षस्तेनैव कल्प्यते ॥ 172॥
देहादिसर्वविषये परिकल्प्य रागं
बध्नाति तेन पुरुषं पशुवद्गुणेन ।
वैरस्यमत्र विषवत् सुविधाय पश्चाद्
एनं विमोचयति तन्मन एव बन्धात् ॥ 173॥
तस्मान्मनः कारणमस्य जन्तोः
बन्धस्य मोक्षस्य च वा विधाने ।
बन्धस्य हेतुर्मलिनं रजोगुणैः
मोक्षस्य शुद्धं विरजस्तमस्कम् ॥ 174॥
विवेकवैराग्यगुणातिरेका-
च्छुद्धत्वमासाद्य मनो विमुक्त्यै ।
भवत्यतो बुद्धिमतो मुमुक्षो-
स्ताभ्यां दृढाभ्यां भवितव्यमग्रे ॥ 175॥
मनो नाम महाव्याघ्रो विषयारण्यभूमिषु ।
चरत्यत्र न गच्छन्तु साधवो ये मुमुक्षवः ॥ 176॥
मनः प्रसूते विषयानशेषान्
स्थूलात्मना सूक्ष्मतया च भोक्तुः ।
शरीरवर्णाश्रमजातिभेदान्
गुणक्रियाहेतुफलानि नित्यम् ॥ 177॥
असङ्गचिद्रूपममुं विमोह्य
देहेन्द्रियप्राणगुणैर्निबद्ध्य ।
अहम्ममेति भ्रमयत्यजस्रं
मनः स्वकृत्येषु फलोपभुक्तिषु ॥ 178॥
अध्यासदोषात्पुरुषस्य संसृतिः (पाठभेदः - अध्यासयोगात्)
अध्यासबन्धस्त्वमुनैव कल्पितः ।
रजस्तमोदोषवतोऽविवेकिनो
जन्मादिदुःखस्य निदानमेतत् ॥ 179॥
अतः प्राहुर्मनोऽविद्यां पण्डितास्तत्त्वदर्शिनः ।
येनैव भ्राम्यते विश्वं वायुनेवाभ्रमण्डलम् ॥ 180॥
तन्मनःशोधनं कार्यं प्रयत्नेन मुमुक्षुणा ।
विशुद्धे सति चैतस्मिन्मुक्तिः करफलायते ॥ 181॥
मोक्षैकसक्त्या विषयेषु रागं
निर्मूल्य सन्न्यस्य च सर्वकर्म ।
सच्छ्रद्धया यः श्रवणादिनिष्ठो
रजःस्वभावं स धुनोति बुद्धेः ॥ 182॥
मनोमयो नापि भवेत्परात्मा
ह्याद्यन्तवत्त्वात्परिणामिभावात् ।
दुःखात्मकत्वाद्विषयत्वहेतोः
द्रष्टा हि दृश्यात्मतया न दृष्टः ॥ 183॥
बुद्धिर्बुद्धीन्द्रियैः सार्धं सवृत्तिः कर्तृलक्षणः ।
विज्ञानमयकोशः स्यात्पुंसः संसारकारणम् ॥ 184॥
अनुव्रजच्चित्प्रतिबिम्बशक्तिः
विज्ञानसञ्ज्ञः प्रकृतेर्विकारः ।
ज्ञानक्रियावानहमित्यजस्रं
देहेन्द्रियादिष्वभिमन्यते भृशम् ॥ 185॥
अनादिकालोऽयमहंस्वभावो
जीवः समस्तव्यवहारवोढा ।
करोति कर्माण्यपि पूर्ववासनः (पाठभेदः - कर्माण्यनु)
पुण्यान्यपुण्यानि च तत्फलानि ॥ 186॥
भुङ्क्ते विचित्रास्वपि योनिषु व्रज-
न्नायाति निर्यात्यध ऊर्ध्वमेषः ।
अस्यैव विज्ञानमयस्य जाग्रत्-
स्वप्नाद्यवस्थाः सुखदुःखभोगः ॥ 187॥
देहादिनिष्ठाश्रमधर्मकर्म-
गुणाभिमानः सततं ममेति ।
विज्ञानकोशोऽयमतिप्रकाशः
प्रकृष्टसान्निध्यवशात्परात्मनः ।
अतो भवत्येष उपाधिरस्य
यदात्मधीः संसरति भ्रमेण ॥ 188॥
योऽयं विज्ञानमयः प्राणेषु हृदि स्फुरत्ययं ज्योतिः । (पाठभेदः - स्फुरत्स्वयञ्ज्योतिः)
कूटस्थः सन्नात्मा कर्ता भोक्ता भवत्युपाधिस्थः ॥ 189॥
स्वयं परिच्छेदमुपेत्य बुद्धेः
तादात्म्यदोषेण परं मृषात्मनः ।
सर्वात्मकः सन्नपि वीक्षते स्वयं
स्वतः पृथक्त्वेन मृदो घटानिव ॥ 190॥
उपाधिसम्बन्धवशात्परात्मा
ह्युपाधिधर्माननुभाति तद्गुणः । (पाठभेदः - ऽप्युपाधि)
अयोविकारानविकारिवह्निवत्
सदैकरूपोऽपि परः स्वभावात् ॥ 191॥
शिष्य उवाच ।
भ्रमेणाप्यन्यथा वाऽस्तु जीवभावः परात्मनः ।
तदुपाधेरनादित्वान्नानादेर्नाश इष्यते ॥ 192॥
अतोऽस्य जीवभावोऽपि नित्या भवति संसृतिः ।
न निवर्तेत तन्मोक्षः कथं मे श्रीगुरो वद ॥ 193॥
श्रीगुरुरुवाच ।
सम्यक्पृष्टं त्वया विद्वन्सावधानेन तच्छृणु ।
प्रामाणिकी न भवति भ्रान्त्या मोहितकल्पना ॥ 194॥
भ्रान्तिं विना त्वसङ्गस्य निष्क्रियस्य निराकृतेः ।
न घटेतार्थसम्बन्धो नभसो नीलतादिवत् ॥ 195॥
स्वस्य द्रष्टुर्निर्गुणस्याक्रियस्य
प्रत्यग्बोधानन्दरूपस्य बुद्धेः ।
भ्रान्त्या प्राप्तो जीवभावो न सत्यो
मोहापाये नास्त्यवस्तुस्वभावात् ॥ 196॥
यावद्भ्रान्तिस्तावदेवास्य सत्ता
मिथ्याज्ञानोज्जृम्भितस्य प्रमादात् ।
रज्ज्वां सर्पो भ्रान्तिकालीन एव
भ्रान्तेर्नाशे नैव सर्पोऽपि तद्वत् ॥ 197॥ (पाठभेदः - सर्पोऽस्ति)
अनादित्वमविद्यायाः कार्यस्यापि तथेष्यते ।
उत्पन्नायां तु विद्यायामाविद्यकमनाद्यपि ॥ 198॥
प्रबोधे स्वप्नवत्सर्वं सहमूलं विनश्यति ।
अनाद्यपीदं नो नित्यं प्रागभाव इव स्फुटम् ॥ 199॥
अनादेरपि विध्वंसः प्रागभावस्य वीक्षितः ।
यद्बुद्ध्युपाधिसम्बन्धात्परिकल्पितमात्मनि ॥ 200॥
जीवत्वं न ततोऽन्यस्तु स्वरूपेण विलक्षणः । (पाठभेदः - ततोऽन्यत्तु)
सम्बन्धस्त्वात्मनो बुद्ध्या मिथ्याज्ञानपुरःसरः ॥ 201॥ (पाठभेदः - सम्बन्धः स्वात्मनो)
विनिवृत्तिर्भवेत्तस्य सम्यग्ज्ञानेन नान्यथा ।
ब्रह्मात्मैकत्वविज्ञानं सम्यग्ज्ञानं श्रुतेर्मतम् ॥ 202॥
तदात्मानात्मनोः सम्यग्विवेकेनैव सिध्यति ।
ततो विवेकः कर्तव्यः प्रत्यगात्मसदात्मनोः ॥ 203॥ (पाठभेदः - प्रत्यगात्मासदात्मनोः)
जलं पङ्कवदत्यन्तं पङ्कापाये जलं स्फुटम् । (पाठभेदः - पङ्कवदस्पष्टं)
यथा भाति तथात्मापि दोषाभावे स्फुटप्रभः ॥ 204॥
असन्निवृत्तौ तु सदात्मना स्फुटं
प्रतीतिरेतस्य भवेत्प्रतीचः ।
ततो निरासः करणीय एव
सदात्मनः साध्वहमादिवस्तुनः ॥ 205॥ (पाठभेदः - असदात्मनः)
अतो नायं परात्मा स्याद्विज्ञानमयशब्दभाक् ।
विकारित्वाज्जडत्वाच्च परिच्छिन्नत्वहेतुतः ।
दृश्यत्वाद्व्यभिचारित्वान्नानित्यो नित्य इष्यते ॥ 206॥
आनन्दप्रतिबिम्बचुम्बिततनुर्वृत्तिस्तमोजृम्भिता
स्यादानन्दमयः प्रियादिगुणकः स्वेष्टार्थलाभोदयः ।
पुण्यस्यानुभवे विभाति कृतिनामानन्दरूपः स्वयं
सर्वो नन्दति यत्र साधु तनुभृन्मात्रः प्रयत्नं विना ॥ 207॥ (पाठभेदः - भूत्वा नन्दति)
आनन्दमयकोशस्य सुषुप्तौ स्फूर्तिरुत्कटा ।
स्वप्नजागरयोरीषदिष्टसन्दर्शनादिना ॥ 208॥
नैवायमानन्दमयः परात्मा
सोपाधिकत्वात्प्रकृतेर्विकारात् ।
कार्यत्वहेतोः सुकृतक्रियाया
विकारसङ्घातसमाहितत्वात् ॥ 209॥
पञ्चानामपि कोशानां निषेधे युक्तितः श्रुतेः । (पाठभेदः - युक्तितः कृते)
तन्निषेधावधि साक्षी बोधरूपोऽवशिष्यते ॥ 210॥ (पाठभेदः - तन्निषेधावधिः)
योऽयमात्मा स्वयञ्ज्योतिः पञ्चकोशविलक्षणः ।
अवस्थात्रयसाक्षी सन्निर्विकारो निरञ्जनः ।
सदानन्दः स विज्ञेयः स्वात्मत्वेन विपश्चिता ॥ 211॥
शिष्य उवाच ।
मिथ्यात्वेन निषिद्धेषु कोशेष्वेतेषु पञ्चसु ।
सर्वाभावं विना किञ्चिन्न पश्याम्यत्र हे गुरो ।
विज्ञेयं किमु वस्त्वस्ति स्वात्मनाऽऽत्मविपश्चिता ॥ 212॥ (पाठभेदः - स्वात्मनात्र विपश्चिता)
श्रीगुरुरुवाच ।
सत्यमुक्तं त्वया विद्वन्निपुणोऽसि विचारणे ।
अहमादिविकारास्ते तदभावोऽयमप्यनु ॥ 213॥ (पाठभेदः - ऽयमप्यथ)
सर्वे येनानुभूयन्ते यः स्वयं नानुभूयते ।
तमात्मानं वेदितारं विद्धि बुद्ध्या सुसूक्ष्मया ॥ 214॥
तत्साक्षिकं भवेत्तत्तद्यद्यद्येनानुभूयते ।
कस्याप्यननुभूतार्थे साक्षित्वं नोपयुज्यते ॥ 215॥ (पाठभेदः - नोपपद्यते)
असौ स्वसाक्षिको भावो यतः स्वेनानुभूयते ।
अतः परं स्वयं साक्षात्प्रत्यगात्मा न चेतरः ॥ 216॥
जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तिषु स्फुटतरं योऽसौ समुज्जृम्भते
प्रत्यग्रूपतया सदाहमहमित्यन्तः स्फुरन्नैकधा । (पाठभेदः - स्फुरन्नेकधा)
नानाकारविकारभागिन इमान् पश्यन्नहन्धीमुखान् (पाठभेदः - भाजिन)
नित्यानन्दचिदात्मना स्फुरति तं विद्धि स्वमेतं हृदि ॥ 217॥
घटोदके बिम्बितमर्कबिम्ब-
मालोक्य मूढो रविमेव मन्यते ।
तथा चिदाभासमुपाधिसंस्थं
भ्रान्त्याहमित्येव जडोऽभिमन्यते ॥ 218॥
घटं जलं तद्गतमर्कबिम्बं
विहाय सर्वं विनिरीक्ष्यतेऽर्कः । (पाठभेदः - दिवि वीक्ष्यतेऽर्कः)
तटस्थ एतत्त्रितयावभासकः (पाठभेदः - तटस्थितः तत्त्रि)
स्वयम्प्रकाशो विदुषा यथा तथा ॥ 219॥
देहं धियं चित्प्रतिबिम्बमेवं (पाठभेदः - चित्प्रतिबिम्बमेतं)
विसृज्य बुद्धौ निहितं गुहायाम् ।
द्रष्टारमात्मानमखण्डबोधं
सर्वप्रकाशं सदसद्विलक्षणम् ॥ 220॥
नित्यं विभुं सर्वगतं सुसूक्ष्मं
अन्तर्बहिःशून्यमनन्यमात्मनः ।
विज्ञाय सम्यङ्निजरूपमेतत्
पुमान् विपाप्मा विरजो विमृत्युः ॥ 221॥
विशोक आनन्दघनो विपश्चित्
स्वयं कुतश्चिन्न बिभेति कश्चित् ।
नान्योऽस्ति पन्था भवबन्धमुक्तेः
विना स्वतत्त्वावगमं मुमुक्षोः ॥ 222॥
ब्रह्माभिन्नत्वविज्ञानं भवमोक्षस्य कारणम् ।
येनाद्वितीयमानन्दं ब्रह्म सम्पद्यते बुधैः ॥ 223॥ (पाठभेदः - सम्पद्यते बुधः)
ब्रह्मभूतस्तु संसृत्यै विद्वान्नावर्तते पुनः ।
विज्ञातव्यमतः सम्यग्ब्रह्माभिन्नत्वमात्मनः ॥ 224॥
सत्यं ज्ञानमनन्तं ब्रह्म विशुद्धं परं स्वतःसिद्धम् ।
नित्यानन्दैकरसं प्रत्यगभिन्नं निरन्तरं जयति ॥ 225॥
सदिदं परमाद्वैतं स्वस्मादन्यस्य वस्तुनोऽभावात् ।
न ह्यन्यदस्ति किञ्चित् सम्यक् परमार्थतत्त्वबोधदशायाम् ॥ 226॥ (पाठभेदः - परतत्त्वबोधसुदशायाम्)
यदिदं सकलं विश्वं नानारूपं प्रतीतमज्ञानात् ।
तत्सर्वं ब्रह्मैव प्रत्यस्ताशेषभावनादोषम् ॥ 227॥
मृत्कार्यभूतोऽपि मृदो न भिन्नः
कुम्भोऽस्ति सर्वत्र तु मृत्स्वरूपात् ।
न कुम्भरूपं पृथगस्ति कुम्भः
कुतो मृषा कल्पितनाममात्रः ॥ 228॥
केनापि मृद्भिन्नतया स्वरूपं
घटस्य सन्दर्शयितुं न शक्यते ।
अतो घटः कल्पित एव मोहा-
न्मृदेव सत्यं परमार्थभूतम् ॥ 229॥
सद्ब्रह्मकार्यं सकलं सदेवं (पाठभेदः - सदैव)
तन्मात्रमेतन्न ततोऽन्यदस्ति । (पाठभेदः - सन्मात्रमेतन्न)
अस्तीति यो वक्ति न तस्य मोहो
विनिर्गतो निद्रितवत्प्रजल्पः ॥ 230॥
ब्रह्मैवेदं विश्वमित्येव वाणी
श्रौती ब्रूतेऽथर्वनिष्ठा वरिष्ठा ।
तस्मादेतद्ब्रह्ममात्रं हि विश्वं
नाधिष्ठानाद्भिन्नताऽऽरोपितस्य ॥ 231॥
सत्यं यदि स्याज्जगदेतदात्मनोऽ
नन्तत्त्वहानिर्निगमाप्रमाणता ।
असत्यवादित्वमपीशितुः स्या-
न्नैतत्त्रयं साधु हितं महात्मनाम् ॥ 232॥
ईश्वरो वस्तुतत्त्वज्ञो न चाहं तेष्ववस्थितः ।
न च मत्स्थानि भूतानीत्येवमेव व्यचीक्लृपत् ॥ 233॥ (पाठभेदः - व्यचीकथत्)
यदि सत्यं भवेद्विश्वं सुषुप्तावुपलभ्यताम् ।
यन्नोपलभ्यते किञ्चिदतोऽसत्स्वप्नवन्मृषा ॥ 234॥
अतः पृथङ्नास्ति जगत्परात्मनः
पृथक्प्रतीतिस्तु मृषा गुणादिवत् । गुणाहिवत्
आरोपितस्यास्ति किमर्थवत्ताऽ-
धिष्ठानमाभाति तथा भ्रमेण ॥ 235॥
भ्रान्तस्य यद्यद्भ्रमतः प्रतीतं
ब्रह्मैव तत्तद्रजतं हि शुक्तिः ।
इदन्तया ब्रह्म सदैव रूप्यते (पाठभेदः - सदेव)
त्वारोपितं ब्रह्मणि नाममात्रम् ॥ 236॥
अतः परं ब्रह्म सदद्वितीयं
विशुद्धविज्ञानघनं निरञ्जनम् ।
प्रशान्तमाद्यन्तविहीनमक्रियं
निरन्तरानन्दरसस्वरूपम् ॥ 237॥
निरस्तमायाकृतसर्वभेदं
नित्यं सुखं निष्कलमप्रमेयम् । (पाठभेदः - नित्यं ध्रुवं)
अरूपमव्यक्तमनाख्यमव्ययं
ज्योतिः स्वयं किञ्चिदिदं चकास्ति ॥ 238॥
ज्ञातृज्ञेयज्ञानशून्यमनन्तं निर्विकल्पकम् ।
केवलाखण्डचिन्मात्रं परं तत्त्वं विदुर्बुधाः ॥ 239॥
अहेयमनुपादेयं मनोवाचामगोचरम् ।
अप्रमेयमनाद्यन्तं ब्रह्म पूर्णमहं महः ॥ 240॥ (पाठभेदः - पूर्णं महन्महः)
तत्त्वम्पदाभ्यामभिधीयमानयोः
ब्रह्मात्मनोः शोधितयोर्यदीत्थम् । (पाठभेदः - शोधितयोर्यदित्थम्)
श्रुत्या तयोस्तत्त्वमसीति सम्यग्
एकत्वमेव प्रतिपाद्यते मुहुः ॥ 241-
एक्यं तयोर्लक्षितयोर्न वाच्ययोः
निगद्यतेऽन्योन्यविरुद्धधर्मिणोः ।
खद्योतभान्वोरिव राजभृत्ययोः
कूपाम्बुराश्योः परमाणुमेर्वोः ॥ 242॥
तयोर्विरोधोऽयमुपाधिकल्पितो
न वास्तवः कश्चिदुपाधिरेषः ।
ईशस्य माया महदादिकारणं
जीवस्य कार्यं शऋणु पञ्चकोशम् ॥ 243॥ (पाठभेदः - पञ्चकोशाः)
एतावुपाधी परजीवयोस्तयोः
सम्यङ्निरासे न परो न जीवः ।
राज्यं नरेन्द्रस्य भटस्य खेटक्-
स्तयोरपोहे न भटो न राजा ॥ 244॥
अथात आदेश इति श्रुतिः स्वयं
निषेधति ब्रह्मणि कल्पितं द्वयम् ।
श्रुतिप्रमाणानुगृहीतबोधा- (पाठभेदः - प्रमाणानुगृहीतयुक्त्या)
त्तयोर्निरासः करणीय एव ॥ 245॥
नेदं नेदं कल्पितत्वान्न सत्यं
रज्जुदृष्टव्यालवत्स्वप्नवच्च । (पाठभेदः - रज्जौ)
इत्थं दृश्यं साधुयुक्त्या व्यपोह्य
ज्ञेयः पश्चादेकभावस्तयोर्यः ॥ 246॥
ततस्तु तौ लक्षणया सुलक्ष्यौ
तयोरखण्डैकरसत्वसिद्धये ।
नालं जहत्या न तथाऽजहत्या
किन्तूभयार्थात्मिकयैव भाव्यम् ॥ 247॥ (पाठभेदः - भयार्थैकतयैव)
स देवदत्तोऽयमितीह चैकता
विरुद्धधर्मांशमपास्य कथ्यते ।
यथा तथा तत्त्वमसीतिवाक्ये
विरुद्धधर्मानुभयत्र हित्वा ॥ 248॥
संलक्ष्य चिन्मात्रतया सदात्मनोः
अखण्डभावः परिचीयते बुधैः ।
एवं महावाक्यशतेन कथ्यते
ब्रह्मात्मनोरैक्यमखण्डभावः ॥ 249॥
अस्थूलमित्येतदसन्निरस्य
सिद्धं स्वतो व्योमवदप्रतर्क्यम् ।
अतो मृषामात्रमिदं प्रतीतं
जहीहि यत्स्वात्मतया गृहीतम् ।
ब्रह्माहमित्येव विशुद्धबुद्ध्या
विद्धि स्वमात्मानमखण्डबोधम् ॥ 250॥
मृत्कार्यं सकलं घटादि सततं मृन्मात्रमेवाहितं (पाठभेदः - मृन्मात्रमेवाभितः)
तद्वत्सज्जनितं सदात्मकमिदं सन्मात्रमेवाखिलम् ।
यस्मान्नास्ति सतः परं किमपि तत्सत्यं स आत्मा स्वयं
तस्मात्तत्त्वमसि प्रशान्तममलं ब्रह्माद्वयं यत्परम् ॥ 251॥
निद्राकल्पितदेशकालविषयज्ञात्रादि सर्वं यथा
मिथ्या तद्वदिहापि जाग्रति जगत्स्वाज्ञानकार्यत्वतः ।
यस्मादेवमिदं शरीरकरणप्राणाहमाद्यप्यसत्
तस्मात्तत्त्वमसि प्रशान्तममलं ब्रह्माद्वयं यत्परम् ॥ 252॥
यत्र भ्रान्त्या कल्पितं तद्विवेके (पाठभेदः - यद्विवेके)
तत्तन्मात्रं नैव तस्माद्विभिन्नम् ।
स्वप्ने नष्टं स्वप्नविश्वं विचित्रं
स्वस्माद्भिन्नं किन्नु दृष्टं प्रबोधे ॥ 253॥
जातिनीतिकुलगोत्रदूरगं
नामरूपगुणदोषवर्जितम् ।
देशकालविषयातिवर्ति यद्
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 254॥
यत्परं सकलवागगोचरं
गोचरं विमलबोधचक्षुषः ।
शुद्धचिद्घनमनादि वस्तु यद्
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 255॥
षड्भिरूर्मिभिरयोगि योगिहृद्-
भावितं न करणैर्विभावितम् ।
बुद्ध्यवेद्यमनवद्यमस्ति यद् (पाठभेदः - भूति यद्)
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 256॥
भ्रान्तिकल्पितजगत्कलाश्रयं
स्वाश्रयं च सदसद्विलक्षणम् ।
निष्कलं निरुपमानवद्धि यद् (पाठभेदः - निरुपमानमृद्धिमत्)
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 257॥
जन्मवृद्धिपरिणत्यपक्षय-
व्याधिनाशनविहीनमव्ययम् ।
विश्वसृष्ट्यवविघातकारणं (पाठभेदः - वनघातकारणं)
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 258॥
अस्तभेदमनपास्तलक्षणं
निस्तरङ्गजलराशिनिश्चलम् ।
नित्यमुक्तमविभक्तमूर्ति यद्
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 259॥
एकमेव सदनेककारणं
कारणान्तरनिरास्यकारणम् । (पाठभेदः - सकारणम्)
कार्यकारणविलक्षणं स्वयं
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 260॥
निर्विकल्पकमनल्पमक्षरं
यत्क्षराक्षरविलक्षणं परम् ।
नित्यमव्ययसुखं निरञ्जनं
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 261॥
यद्विभाति सदनेकधा भ्रमा-
न्नामरूपगुणविक्रियात्मना ।
हेमवत्स्वयमविक्रियं सदा
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 262॥
यच्चकास्त्यनपरं परात्परं
प्रत्यगेकरसमात्मलक्षणम् ।
सत्यचित्सुखमनन्तमव्ययं
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 263॥
उक्तमर्थमिममात्मनि स्वयं
भावयेत्प्रथितयुक्तिभिर्धिया । (पाठभेदः - भावय प्रथित)
संशयादिरहितं कराम्बुवत्
तेन तत्त्वनिगमो भविष्यति ॥ 264॥
सम्बोधमात्रं परिशुद्धतत्त्वं (पाठभेदः - स्वं बोधमात्रं)
विज्ञाय सङ्घे नृपवच्च सैन्ये ।
तदाश्रयः स्वात्मनि सर्वदा स्थितो (पाठभेदः - तदात्मनैवात्मनि)
विलापय ब्रह्मणि विश्वजातम् ॥ 265॥ (पाठभेदः - दृश्यजातम्)
बुद्धौ गुहायां सदसद्विलक्षणं
ब्रह्मास्ति सत्यं परमद्वितीयम् ।
तदात्मना योऽत्र वसेद्गुहायां
पुनर्न तस्याङ्गगुहाप्रवेशः ॥ 266॥
ज्ञाते वस्तुन्यपि बलवती वासनाऽनादिरेषा
कर्ता भोक्ताप्यहमिति दृढा याऽस्य संसारहेतुः ।
प्रत्यग्दृष्ट्याऽऽत्मनि निवसता सापनेया प्रयत्ना-
न्मुक्तिं प्राहुस्तदिह मुनयो वासनातानवं यत् ॥ 267॥
अहं ममेति यो भावो देहाक्षादावनात्मनि ।
अध्यासोऽयं निरस्तव्यो विदुषा स्वात्मनिष्ठया ॥ 268॥
ज्ञात्वा स्वं प्रत्यगात्मानं बुद्धितद्वृत्तिसाक्षिणम् ।
सोऽहमित्येव सद्वृत्त्याऽनात्मन्यात्ममतिं जहि ॥ 269॥
लोकानुवर्तनं त्यक्त्वा त्यक्त्वा देहानुवर्तनम् ।
शास्त्रानुवर्तनं त्यक्त्वा स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 270॥
लोकवासनया जन्तोः शास्त्रवासनयापि च ।
देहवासनया ज्ञानं यथावन्नैव जायते ॥ 271
संसारकारागृहमोक्षमिच्छो-
रयोमयं पादनिबन्धशऋङ्खलम् । (पाठभेदः - निबद्ध)
वदन्ति तज्ज्ञाः पटु वासनात्रयं
योऽस्माद्विमुक्तः समुपैति मुक्तिम् ॥ 272॥
जलादिसंसर्गवशात्प्रभूत- (पाठभेदः - जलादिसम्पर्कवशात्)
दुर्गन्धधूताऽगरुदिव्यवासना ।
सङ्घर्षणेनैव विभाति सम्य-
ग्विधूयमाने सति बाह्यगन्धे ॥ 273॥
अन्तःश्रितानन्तदुरन्तवासना-
धूलीविलिप्ता परमात्मवासना ।
प्रज्ञातिसङ्घर्षणतो विशुद्धा
प्रतीयते चन्दनगन्धवत् स्फुटम् ॥ 274॥ (पाठभेदः - स्फुटा)
अनात्मवासनाजालैस्तिरोभूतात्मवासना ।
नित्यात्मनिष्ठया तेषां नाशे भाति स्वयं स्फुटम् ॥ 275॥ (पाठभेदः - स्फुटा)
यथा यथा प्रत्यगवस्थितं मनः
तथा तथा मुञ्चति बाह्यवासनाम् । (पाठभेदः - बाह्यवासनाः)
निःशेषमोक्षे सति वासनानां
आत्मानुभूतिः प्रतिबन्धशून्या ॥ 276॥
स्वात्मन्येव सदा स्थित्वा मनो नश्यति योगिनः । (पाठभेदः - स्थित्या)
वासनानां क्षयश्चातः स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 277॥
तमो द्वाभ्यां रजः सत्त्वात्सत्त्वं शुद्धेन नश्यति ।
तस्मात्सत्त्वमवष्टभ्य स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 278॥
प्रारब्धं पुष्यति वपुरिति निश्चित्य निश्चलः ।
धैर्यमालम्ब्य यत्नेन स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 279॥
नाहं जीवः परं ब्रह्मेत्यतद्व्यावृत्तिपूर्वकम् ।
वासनावेगतः प्राप्तस्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 280॥
श्रुत्या युक्त्या स्वानुभूत्या ज्ञात्वा सार्वात्म्यमात्मनः ।
क्वचिदाभासतः प्राप्तस्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 281॥
अनादानविसर्गाभ्यामीषन्नास्ति क्रिया मुनेः । (पाठभेदः - अन्नादानविसर्गा)
तदेकनिष्ठया नित्यं स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 282॥
तत्त्वमस्यादिवाक्योत्थब्रह्मात्मैकत्वबोधतः ।
ब्रह्मण्यात्मत्वदार्ढ्याय स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 283॥
अहम्भावस्य देहेऽस्मिन्निःशेषविलयावधि ।
सावधानेन युक्तात्मा स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 284॥
प्रतीतिर्जीवजगतोः स्वप्नवद्भाति यावता ।
तावन्निरन्तरं विद्वन्स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 285॥
निद्राया लोकवार्तायाः शब्दादेरपि विस्मृतेः ।
क्वचिन्नावसरं दत्त्वा चिन्तयात्मानमात्मनि ॥ 286॥
मातापित्रोर्मलोद्भूतं मलमांसमयं वपुः ।
त्यक्त्वा चाण्डालवद्दूरं ब्रह्मीभूय कृती भव ॥ 287॥
घटाकाशं महाकाश इवात्मानं परात्मनि ।
विलाप्याखण्डभावेन तूष्णी भव सदा मुने ॥ 288॥ (पाठभेदः - तूष्णीं)
स्वप्रकाशमधिष्ठानं स्वयम्भूय सदात्मना ।
ब्रह्माण्डमपि पिण्डाण्डं त्यज्यतां मलभाण्डवत् ॥ 289॥
चिदात्मनि सदानन्दे देहारूढामहन्धियम् ।
निवेश्य लिङ्गमुत्सृज्य केवलो भव सर्वदा ॥ 290॥
यत्रैष जगदाभासो दर्पणान्तः पुरं यथा ।
तद्ब्रह्माहमिति ज्ञात्वा कृतकृत्यो भविष्यसि ॥ 291॥
यत्सत्यभूतं निजरूपमाद्यं
चिदद्वयानन्दमरूपमक्रियम् ।
तदेत्य मिथ्यावपुरुत्सृजेत (पाठभेदः - सृजैत)
शैलूषवद्वेषमुपात्तमात्मनः ॥ 292॥
सर्वात्मना दृश्यमिदं मृषैव
नैवाहमर्थः क्षणिकत्वदर्शनात् ।
जानाम्यहं सर्वमिति प्रतीतिः
कुतोऽहमादेः क्षणिकस्य सिध्येत् ॥ 293॥
अहम्पदार्थस्त्वहमादिसाक्षी
नित्यं सुषुप्तावपि भावदर्शनात् ।
ब्रूते ह्यजो नित्य इति श्रुतिः स्वयं
तत्प्रत्यगात्मा सदसद्विलक्षणः ॥ 294॥
विकारिणां सर्वविकारवेत्ता
नित्याविकारो भवितुं समर्हति । (पाठभेदः - नित्योऽविकारो)
मनोरथस्वप्नसुषुप्तिषु स्फुटं
पुनः पुनर्दृष्टमसत्त्वमेतयोः ॥ 295॥
अतोऽभिमानं त्यज मांसपिण्डे
पिण्डाभिमानिन्यपि बुद्धिकल्पिते ।
कालत्रयाबाध्यमखण्डबोधं
ज्ञात्वा स्वमात्मानमुपैहि शान्तिम् ॥ 296॥
त्यजाभिमानं कुलगोत्रनाम-
रूपाश्रमेष्वार्द्रशवाश्रितेषु ।
लिङ्गस्य धर्मानपि कर्तृतादीं-
स्त्यक्त्वा भवाखण्डसुखस्वरूपः ॥ 297॥
सन्त्यन्ये प्रतिबन्धाः पुंसः संसारहेतवो दृष्टाः ।
तेषामेवं मूलं प्रथमविकारो भवत्यहङ्कारः ॥ 298॥ (पाठभेदः - तेषामेषां)
यावत्स्यात्स्वस्य सम्बन्धोऽहङ्कारेण दुरात्मना ।
तावन्न लेशमात्रापि मुक्तिवार्ता विलक्षणा ॥ 299॥
अहङ्कारग्रहान्मुक्तः स्वरूपमुपपद्यते ।
चन्द्रवद्विमलः पूर्णः सदानन्दः स्वयम्प्रभः ॥ 300॥
यो वा पुरे सोऽहमिति प्रतीतो (पाठभेदः - पुरैषोऽहमिति)
बुद्ध्या प्रक्लृप्तस्तमसाऽतिमूढया । (पाठभेदः - बुद्ध्याऽविविक्तस्तमसा)
तस्यैव निःशेषतया विनाशे
ब्रह्मात्मभावः प्रतिबन्धशून्यः ॥ 301॥
ब्रह्मानन्दनिधिर्महाबलवताऽहङ्कारघोराहिना
संवेष्ट्यात्मनि रक्ष्यते गुणमयैश्चण्डेस्त्रिभिर्मस्तकैः (पाठभेदः - चण्डै)
विज्ञानाख्यमहासिना श्रुतिमता विच्छिद्य शीर्षत्रयं (पाठभेदः - द्युतिमता)
निर्मूल्याहिमिमं निधिं सुखकरं धीरोऽनुभोक्तुङ्क्षमः ॥ 302॥
यावद्वा यत्किञ्चिद्विषदोषस्फूर्तिरस्ति चेद्देहे ।
कथमारोग्याय भवेत्तद्वदहन्तापि योगिनो मुक्त्यै ॥ 303॥
अहमोऽत्यन्तनिवृत्त्या तत्कृतनानाविकल्पसंहृत्या ।
प्रत्यक्तत्त्वविवेकादिदमहमस्मीति विन्दते तत्त्वम् ॥ 304॥ (पाठभेदः - विवेकादयम्)
अहङ्कारे कर्तर्यहमिति मतिं मुञ्च सहसा (पाठभेदः - अहङ्कर्तर्यस्मिन्नहमिति)
विकारात्मन्यात्मप्रतिफलजुषि स्वस्थितिमुषि ।
यदध्यासात्प्राप्ता जनिमृतिजरादुःखबहुला
प्रतीचश्चिन्मूर्तेस्तव सुखतनोः संसृतिरियम् ॥ 305॥
सदैकरूपस्य चिदात्मनो विभो-
रानन्दमूर्तेरनवद्यकीर्तेः ।
नैवान्यथा क्वाप्यविकारिणस्ते
विनाहमध्यासममुष्य संसृतिः ॥ 306॥
तस्मादहङ्कारमिमं स्वशत्रुं
भोक्तुर्गले कण्टकवत्प्रतीतम् ।
विच्छिद्य विज्ञानमहासिना स्फुटं
भुङ्क्ष्वात्मसाम्राज्यसुखं यथेष्टम् ॥ 307॥
ततोऽहमादेर्विनिवर्त्य वृत्तिं
सन्त्यक्तरागः परमार्थलाभात् ।
तूष्णीं समास्स्वात्मसुखानुभूत्या
पूर्णात्मना ब्रह्मणि निर्विकल्पः ॥ 308॥
समूलकृत्तोऽपि महानहं पुनः
व्युल्लेखितः स्याद्यदि चेतसा क्षणम् ।
सञ्जीव्य विक्षेपशतं करोति
नभस्वता प्रावृषि वारिदो यथा ॥ 309॥
निगृह्य शत्रोरहमोऽवकाशः
क्वचिन्न देयो विषयानुचिन्तया ।
स एव सञ्जीवनहेतुरस्य
प्रक्षीणजम्बीरतरोरिवाम्बु ॥ 310॥
देहात्मना संस्थित एव कामी
विलक्षणः कामयिता कथं स्यात् ।
अतोऽर्थसन्धानपरत्वमेव
भेदप्रसक्त्या भवबन्धहेतुः ॥ 311॥
कार्यप्रवर्धनाद्बीजप्रवृद्धिः परिदृश्यते ।
कार्यनाशाद्बीजनाशस्तस्मात्कार्यं निरोधयेत् ॥ 312॥
वासनावृद्धितः कार्यं कार्यवृद्ध्या च वासना ।
वर्धते सर्वथा पुंसः संसारो न निवर्तते ॥ 313॥
संसारबन्धविच्छित्त्यै तद् द्वयं प्रदहेद्यतिः ।
वासनावृद्धिरेताभ्यां चिन्तया क्रियया बहिः ॥ 314॥ (पाठभेदः - वासना प्रेर्यते ह्यन्तः)
ताभ्यां प्रवर्धमाना सा सूते संसृतिमात्मनः ।
त्रयाणां च क्षयोपायः सर्वावस्थासु सर्वदा ॥ 315॥
सर्वत्र सर्वतः सर्वब्रह्ममात्रावलोकनैः । (पाठभेदः - मात्रावलोकनम्)
सद्भाववासनादार्ढ्यात्तत्त्रयं लयमश्नुते ॥ 316॥
क्रियानाशे भवेच्चिन्तानाशोऽस्माद्वासनाक्षयः ।
वासनाप्रक्षयो मोक्षः सा जीवन्मुक्तिरिष्यते ॥ 317॥ (पाठभेदः - स)
सद्वासनास्फूर्तिविजृम्भणे सति
ह्यसौ विलीनाप्यहमादिवासना । (पाठभेदः - विलीना त्वहमादिवासना)
अतिप्रकृष्टाप्यरुणप्रभायां
विलीयते साधु यथा तमिस्रा ॥ 318॥
तमस्तमःकार्यमनर्थजालं
न दृश्यते सत्युदिते दिनेशे ।
तथाऽद्वयानन्दरसानुभूतौ
नैवास्ति बन्धो न च दुःखगन्धः ॥ 319॥
दृश्यं प्रतीतं प्रविलापयन्सन् (पाठभेदः - प्रविलापयन्स्वयं)
सन्मात्रमानन्दघनं विभावयन् ।
समाहितः सन्बहिरन्तरं वा
कालं नयेथाः सति कर्मबन्धे ॥ 320॥
प्रमादो ब्रह्मनिष्ठायां न कर्तव्यः कदाचन ।
प्रमादो मृत्युरित्याह भगवान्ब्रह्मणः सुतः ॥ 321॥
न प्रमादादनर्थोऽन्यो ज्ञानिनः स्वस्वरूपतः ।
ततो मोहस्ततोऽहन्धीस्ततो बन्धस्ततो व्यथा ॥ 322॥
विषयाभिमुखं दृष्ट्वा विद्वांसमपि विस्मृतिः ।
विक्षेपयति धीदोषैर्योषा जारमिव प्रियम् ॥ 323॥
यथापकृष्टं शैवालं क्षणमात्रं न तिष्ठति ।
आवृणोति तथा माया प्राज्ञं वापि पराङ्मुखम् ॥ 324॥
लक्ष्यच्युतं चेद्यदि चित्तमीषद्
बहिर्मुखं सन्निपतेत्ततस्ततः ।
प्रमादतः प्रच्युतकेलिकन्दुकः
सोपानपङ्क्तौ पतितो यथा तथा ॥ 325॥
विषयेष्वाविशच्चेतः सङ्कल्पयति तद्गुणान् ।
सम्यक्सङ्कल्पनात्कामः कामात्पुंसः प्रवर्तनम् ॥ 326॥
अतः प्रमादान्न परोऽस्ति मृत्युः
विवेकिनो ब्रह्मविदः समाधौ ।
समाहितः सिद्धिमुपैति सम्यक्
समाहितात्मा भव सावधानः ॥ 327॥
ततः स्वरूपविभ्रंशो विभ्रष्टस्तु पतत्यधः ।
पतितस्य विना नाशं पुनर्नारोह ईक्ष्यते ॥ 328॥
सङ्कल्पं वर्जयेत्तस्मात्सर्वानर्थस्य कारणम् ।
अपथ्यानि हि वस्तूनि व्याधिग्रस्तो यथोत्सृजे ।
जीवतो यस्य कैवल्यं विदेहे स च केवलः ।
यत्किञ्चित् पश्यतो भेदं भयं ब्रूते यजुःश्रुतिः ॥ 329॥
यदा कदा वापि विपश्चिदेष
ब्रह्मण्यनन्तेऽप्यणुमात्रभेदम् ।
पश्यत्यथामुष्य भयं तदैव
यद्वीक्षितं भिन्नतया प्रमादात् ॥ 330॥ (पाठभेदः - यदीक्षितं)
श्रुतिस्मृतिन्यायशतैर्निषिद्धे
दृश्येऽत्र यः स्वात्ममतिं करोति ।
उपैति दुःखोपरि दुःखजातं
निषिद्धकर्ता स मलिम्लुचो यथा ॥ 331॥
सत्याभिसन्धानरतो विमुक्तो
महत्त्वमात्मीयमुपैति नित्यम् ।
मिथ्याभिसन्धानरतस्तु नश्येद्
दृष्टं तदेतद्यदचौरचौरयोः ॥ 332॥ (पाठभेदः - चोरचोरयोः)
यतिरसदनुसन्धिं बन्धहेतुं विहाय
स्वयमयमहमस्मीत्यात्मदृष्ट्यैव तिष्ठेत्
सुखयति ननु निष्ठा ब्रह्मणि स्वानुभूत्या
हरति परमविद्याकार्यदुःखं प्रतीतम् ॥ 333॥
बाह्यानुसन्धिः परिवर्धयेत्फलं (पाठभेदः - बाह्याभिसन्धिः)
दुर्वासनामेव ततस्ततोऽधिकाम् ।
ज्ञात्वा विवेकैः परिहृत्य बाह्यं
स्वात्मानुसन्धिं विदधीत नित्यम् ॥ 334॥
बाह्ये निरुद्धे मनसः प्रसन्नता
मनःप्रसादे परमात्मदर्शनम् ।
तस्मिन्सुदृष्टे भवबन्धनाशो
बहिर्निरोधः पदवी विमुक्तेः ॥ 335॥
कः पण्डितः सन्सदसद्विवेकी
श्रुतिप्रमाणः परमार्थदर्शी ।
जानन्हि कुर्यादसतोऽवलम्बं
स्वपातहेतोः शिशुवन्मुमुक्षुः ॥ 336॥
देहादिसंसक्तिमतो न मुक्तिः
मुक्तस्य देहाद्यभिमत्यभावः ।
सुप्तस्य नो जागरणं न जाग्रतः
स्वप्नस्तयोर्भिन्नगुणाश्रयत्वात् ॥ 337॥
अन्तर्बहिः स्वं स्थिरजङ्गमेषु
ज्ञात्वाऽऽत्मनाधारतया विलोक्य । (पाठभेदः - ज्ञानात्मन्)
त्यक्ताखिलोपाधिरखण्डरूपः
पूर्णात्मना यः स्थित एष मुक्तः ॥ 338॥
सर्वात्मना बन्धविमुक्तिहेतुः
सर्वात्मभावान्न परोऽस्ति कश्चित् ।
दृश्याग्रहे सत्युपपद्यतेऽसौ
सर्वात्मभावोऽस्य सदात्मनिष्ठया ॥ 339॥
दृश्यस्याग्रहणं कथं नु घटते देहात्मना तिष्ठतो
बाह्यार्थानुभवप्रसक्तमनसस्तत्तत्क्रियां कुर्वतः ।
सन्न्यस्ताखिलधर्मकर्मविषयैर्नित्यात्मनिष्ठापरैः
तत्त्वज्ञैः करणीयमात्मनि सदानन्देच्छुभिर्यत्नतः ॥ 340॥
सर्वात्मसिद्धये भिक्षोः कृतश्रवणकर्मणः । (पाठभेदः - सार्वात्म्य)
समाधिं विदधात्येषा शान्तो दान्त इति श्रुतिः ॥ 341॥
आरूढशक्तेरहमो विनाशः
कर्तुन्न शक्य सहसापि पण्डितैः । (पाठभेदः - कर्तुं न)
ये निर्विकल्पाख्यसमाधिनिश्चलाः
तानन्तराऽनन्तभवा हि वासनाः ॥ 342॥
अहम्बुद्ध्यैव मोहिन्या योजयित्वाऽऽवृतेर्बलात् ।
विक्षेपशक्तिः पुरुषं विक्षेपयति तद्गुणैः ॥ 343॥
विक्षेपशक्तिविजयो विषमो विधातुं
निःशेषमावरणशक्तिनिवृत्त्यभावे ।
दृग्दृश्ययोः स्फुटपयोजलवद्विभागे
नश्येत्तदावरणमात्मनि च स्वभावात् ।
निःसंशयेन भवति प्रतिबन्धशून्यो
विक्षेपणं न हि तदा यदि चेन्मृषार्थे ॥ 344॥ (पाठभेदः - निक्षेपणं)
सम्यग्विवेकः स्फुटबोधजन्यो
विभज्य दृग्दृश्यपदार्थतत्त्वम् ।
छिनत्ति मायाकृतमोहबन्धं
यस्माद्विमुक्तस्तु पुनर्न संसृतिः ॥ 345॥ (पाठभेदः - विमुक्तस्य)
परावरैकत्वविवेकवह्निः
दहत्यविद्यागहनं ह्यशेषम् ।
किं स्यात्पुनः संसरणस्य बीजं
अद्वैतभावं समुपेयुषोऽस्य ॥ 346॥
आवरणस्य निवृत्तिर्भवति हि सम्यक्पदार्थदर्शनतः ।
मिथ्याज्ञानविनाशस्तद्विक्षेपजनितदुःखनिवृत्तिः ॥ 347॥
एतत्त्रितयं दृष्टं सम्यग्रज्जुस्वरूपविज्ञानात् ।
तस्माद्वस्तुसतत्त्वं ज्ञातव्यं बन्धमुक्तये विदुषा ॥ 348॥
अयोऽग्नियोगादिव सत्समन्वयान्
मात्रादिरूपेण विजृम्भते धीः ।
तत्कार्यमेतद्द्वितयं यतो मृषा (पाठभेदः - तत्कार्यमेव त्रितयं)
दृष्टं भ्रमस्वप्नमनोरथेषु ॥ 349॥
ततो विकाराः प्रकृतेरहम्मुखा
देहावसाना विषयाश्च सर्वे ।
क्षणेऽन्यथाभावितया ह्यमीषा- (पाठभेदः - भाविन एष आत्मा)
मसत्त्वमात्मा तु कदापि नान्यथा ॥ 350॥ (पाठभेदः - मसत्त्वमात्मा तु कदापि)
नित्याद्वयाखण्डचिदेकरूपो
बुद्ध्यादिसाक्षी सदसद्विलक्षणः ।
अहम्पदप्रत्ययलक्षितार्थः
प्रत्यक् सदानन्दघनः परात्मा ॥ 351॥
इत्थं विपश्चित्सदसद्विभज्य
निश्चित्य तत्त्वं निजबोधदृष्ट्या ।
ज्ञात्वा स्वमात्मानमखण्डबोधं
तेभ्यो विमुक्तः स्वयमेव शाम्यति ॥ 352॥
अज्ञानहृदयग्रन्थेर्निःशेषविलयस्तदा ।
समाधिनाऽविकल्पेन यदाऽद्वैतात्मदर्शनम् ॥ 353॥
त्वमहमिदमितीयं कल्पना बुद्धिदोषात्
प्रभवति परमात्मन्यद्वये निर्विशेषे ।
प्रविलसति समाधावस्य सर्वो विकल्पो
विलयनमुपगच्छेद्वस्तुतत्त्वावधृत्या ॥ 354॥
शान्तो दान्तः परमुपरतः क्षान्तियुक्तः समाधिं
कुर्वन्नित्यं कलयति यतिः स्वस्य सर्वात्मभावम् ।
तेनाविद्यातिमिरजनितान्साधु दग्ध्वा विकल्पान्
ब्रह्माकृत्या निवसति सुखं निष्क्रियो निर्विकल्पः ॥ 355॥
समाहिता ये प्रविलाप्य बाह्यं
श्रोत्रादि चेतः स्वमहं चिदात्मनि ।
त एव मुक्ता भवपाशबन्धैः
नान्ये तु पारोक्ष्यकथाभिधायिनः ॥ 356॥
उपाधिभेदात्स्वयमेव भिद्यते (पाठभेदः - योगात्स्वयमेव)
चोपाध्यपोहे स्वयमेव केवलः ।
तस्मादुपाधेर्विलयाय विद्वान्
वसेत्सदाऽकल्पसमाधिनिष्ठया ॥ 357॥
सति सक्तो नरो याति सद्भावं ह्येकनिष्ठया ।
कीटको भ्रमरं ध्यायन् भ्रमरत्वाय कल्पते ॥ 358॥
क्रियान्तरासक्तिमपास्य कीटको
ध्यायन्नलित्वं ह्यलिभावमृच्छति । (पाठभेदः - ध्यायन्यथालिं)
तथैव योगी परमात्मतत्त्वं
ध्यात्वा समायाति तदेकनिष्ठया ॥ 359॥
अतीव सूक्ष्मं परमात्मतत्त्वं
न स्थूलदृष्ट्या प्रतिपत्तुमर्हति ।
समाधिनात्यन्तसुसूक्ष्मवृत्त्या
ज्ञातव्यमार्यैरतिशुद्धबुद्धिभिः ॥ 360॥
यथा सुवर्णं पुटपाकशोधितं
त्यक्त्वा मलं स्वात्मगुणं समृच्छति ।
तथा मनः सत्त्वरजस्तमोमलं
ध्यानेन सन्त्यज्य समेति तत्त्वम् ॥ 361॥
निरन्तराभ्यासवशात्तदित्थं
पक्वं मनो ब्रह्मणि लीयते यदा ।
तदा समाधिः सविकल्पवर्जितः (पाठभेदः - स विकल्पवर्जितः)
स्वतोऽद्वयानन्दरसानुभावकः ॥ 362॥
समाधिनाऽनेन समस्तवासना-
ग्रन्थेर्विनाशोऽखिलकर्मनाशः ।
अन्तर्बहिः सर्वत एव सर्वदा
स्वरूपविस्फूर्तिरयत्नतः स्यात् ॥ 363॥
श्रुतेः शतगुणं विद्यान्मननं मननादपि ।
निदिध्यासं लक्षगुणमनन्तं निर्विकल्पकम् ॥ 364॥
निर्विकल्पकसमाधिना स्फुटं
ब्रह्मतत्त्वमवगम्यते ध्रुवम् ।
नान्यथा चलतया मनोगतेः
प्रत्ययान्तरविमिश्रितं भवेत् ॥ 365॥
अतः समाधत्स्व यतेन्द्रियः सन्
निरन्तरं शान्तमनाः प्रतीचि ।
विध्वंसय ध्वान्तमनाद्यविद्यया
कृतं सदेकत्वविलोकनेन ॥ 366॥
योगस्य प्रथमद्वारं वाङ्निरोधोऽपरिग्रहः । (पाठभेदः - प्रथमं द्वारं)
निराशा च निरीहा च नित्यमेकान्तशीलता ॥ 367॥
एकान्तस्थितिरिन्द्रियोपरमणे हेतुर्दमश्चेतसः
संरोधे करणं शमेन विलयं यायादहंवासना ।
तेनानन्दरसानुभूतिरचला ब्राह्मी सदा योगिनः
तस्माच्चित्तनिरोध एव सततं कार्यः प्रयत्नो मुनेः ॥ 368॥ प्रयत्नान्मुनेः
वाचं नियच्छात्मनि तं नियच्छ
बुद्धौ धियं यच्छ च बुद्धिसाक्षिणि ।
तं चापि पूर्णात्मनि निर्विकल्पे
विलाप्य शान्तिं परमां भजस्व ॥ 369॥
देहप्राणेन्द्रियमनोबुद्ध्यादिभिरुपाधिभिः ।
यैर्यैर्वृत्तेःसमायोगस्तत्तद्भावोऽस्य योगिनः ॥ 370॥
तन्निवृत्त्या मुनेः सम्यक् सर्वोपरमणं सुखम् ।
सन्दृश्यते सदानन्दरसानुभवविप्लवः ॥ 371॥
अन्तस्त्यागो बहिस्त्यागो विरक्तस्यैव युज्यते ।
त्यजत्यन्तर्बहिःसङ्गं विरक्तस्तु मुमुक्षया ॥ 372॥
बहिस्तु विषयैः सङ्गं तथान्तरहमादिभिः । (पाठभेदः - सङ्गः)
विरक्त एव शक्नोति त्यक्तुं ब्रह्मणि निष्ठितः ॥ 373॥
वैराग्यबोधौ पुरुषस्य पक्षिवत्
पक्षौ विजानीहि विचक्षण त्वम् ।
विमुक्तिसौधाग्रलताधिरोहणं
ताभ्यां विना नान्यतरेण सिध्यति ॥ 374॥
अत्यन्तवैराग्यवतः समाधिः
समाहितस्यैव दृढप्रबोधः ।
प्रबुद्धतत्त्वस्य हि बन्धमुक्तिः
मुक्तात्मनो नित्यसुखानुभूतिः ॥ 375॥
वैराग्यान्न परं सुखस्य जनकं पश्यामि वश्यात्मनः
तच्चेच्छुद्धतरात्मबोधसहितं स्वाराज्यसाम्राज्यधुक् ।
एतद्द्वारमजस्रमुक्तियुवतेर्यस्मात्त्वमस्मात्परं
सर्वत्रास्पृहया सदात्मनि सदा प्रज्ञां कुरु श्रेयसे ॥ 376॥
आशां छिन्द्धि विषोपमेषु विषयेष्वेषैव मृत्योः कृति- (पाठभेदः - मृत्योः सृति)
स्त्यक्त्वा जातिकुलाश्रमेष्वभिमतिं मुञ्चातिदूरात्क्रियाः ।
देहादावसति त्यजात्मधिषणां प्रज्ञां कुरुष्वात्मनि
त्वं द्रष्टास्यमनोऽसि निर्द्वयपरं ब्रह्मासि यद्वस्तुतः ॥ 377॥ (पाठभेदः - द्रष्टास्यमलो)
लक्ष्ये ब्रह्मणि मानसं दृढतरं संस्थाप्य बाह्येन्द्रियं
स्वस्थाने विनिवेश्य निश्चलतनुश्चोपेक्ष्य देहस्थितिम् ।
ब्रह्मात्मैक्यमुपेत्य तन्मयतया चाखण्डवृत्त्याऽनिशं
ब्रह्मानन्दरसं पिबात्मनि मुदा शून्यैः किमन्यैर्भृशम् ॥ 378॥ (पाठभेदः - किमन्यैर्भ्रमैः)
अनात्मचिन्तनं त्यक्त्वा कश्मलं दुःखकारणम् ।
चिन्तयात्मानमानन्दरूपं यन्मुक्तिकारणम् ॥ 379॥
एष स्वयञ्ज्योतिरशेषसाक्षी
विज्ञानकोशो विलसत्यजस्रम् । विज्ञानकोशे
लक्ष्यं विधायैनमसद्विलक्षण-
मखण्डवृत्त्याऽऽत्मतयाऽनुभावय ॥ 380॥
एतमच्छिन्नया वृत्त्या प्रत्ययान्तरशून्यया ।
उल्लेखयन्विजानीयात्स्वस्वरूपतया स्फुटम् ॥ 381॥
अत्रात्मत्वं दृढीकुर्वन्नहमादिषु सन्त्यजन् ।
उदासीनतया तेषु तिष्ठेत्स्फुटघटादिवत् ॥ 382॥ (पाठभेदः - तिष्ठेद्घटपटादिवत्)
विशुद्धमन्तःकरणं स्वरूपे
निवेश्य साक्षिण्यवबोधमात्रे ।
शनैः शनैर्निश्चलतामुपानयन्
पूर्णं स्वमेवानुविलोकयेत्ततः ॥ 383॥ (पाठभेदः - पूर्णत्वमेवानु)
देहेन्द्रियप्राणमनोऽहमादिभिः
स्वाज्ञानक्लृप्तैरखिलैरुपाधिभिः ।
विमुक्तमात्मानमखण्डरूपं
पूर्णं महाकाशमिवावलोकयेत् ॥ 384॥
घटकलशकुसूलसूचिमुख्यैः
गगनमुपाधिशतैर्विमुक्तमेकम् ।
भवति न विविधं तथैव शुद्धं
परमहमादिविमुक्तमेकमेव ॥ 385॥
ब्रह्मादिस्तम्बपर्यन्ता मृषामात्रा उपाधयः । (पाठभेदः - ब्रह्माद्याः स्तम्ब)
ततः पूर्णं स्वमात्मानं पश्येदेकात्मना स्थितम् ॥ 386॥
यत्र भ्रान्त्या कल्पितं तद्विवेके (पाठभेदः - यद्विवेके)
तत्तन्मात्रं नैव तस्माद्विभिन्नम् ।
भ्रान्तेर्नाशे भाति दृष्टाहितत्त्वं (पाठभेदः - भ्रान्तिदृष्टा)
रज्जुस्तद्वद्विश्वमात्मस्वरूपम् ॥ 387॥
स्वयं ब्रह्मा स्वयं विष्णुः स्वयमिन्द्रः स्वयं शिवः ।
स्वयं विश्वमिदं सर्वं स्वस्मादन्यन्न किञ्चन ॥ 388॥
अन्तः स्वयं चापि बहिः स्वयं च
स्वयं पुरस्तात् स्वयमेव पश्चात् ।
स्वयं ह्यावाच्यां स्वयमप्युदीच्यां (पाठभेदः - ह्यवाच्यां)
तथोपरिष्टात्स्वयमप्यधस्तात् ॥ 389॥
तरङ्गफेनभ्रमबुद्बुदादि
सर्वं स्वरूपेण जलं यथा तथा ।
चिदेव देहाद्यहमन्तमेतत्
सर्वं चिदेवैकरसं विशुद्धम् ॥ 390॥
सदेवेदं सर्वं जगदवगतं वाङ्मनसयोः
सतोऽन्यन्नास्त्येव प्रकृतिपरसीम्नि स्थितवतः ।
पृथक् किं मृत्स्नायाः कलशघटकुम्भाद्यवगतं
वदत्येष भ्रान्तस्त्वमहमिति मायामदिरया ॥ 391॥
क्रियासमभिहारेण यत्र नान्यदिति श्रुतिः ।
ब्रवीति द्वैतराहित्यं मिथ्याध्यासनिवृत्तये ॥ 392॥
आकाशवन्निर्मलनिर्विकल्पं (पाठभेदः - निर्विकल्प)
निःसीमनिःस्पन्दननिर्विकारम् ।
अन्तर्बहिःशून्यमनन्यमद्वयं
स्वयं परं ब्रह्म किमस्ति बोध्यम् ॥ 393॥
वक्तव्यं किमु विद्यतेऽत्र बहुधा ब्रह्मैव जीवः स्वयं
ब्रह्मैतज्जगदाततं नु सकलं ब्रह्माद्वितीयं श्रुतिः । (पाठभेदः - जगदापराणु सकलं)
ब्रह्मैवाहमिति प्रबुद्धमतयः सन्त्यक्तबाह्याः स्फुटं
ब्रह्मीभूय वसन्ति सन्ततचिदानन्दात्मनैतद्ध्रुवम् ॥ 394॥ (पाठभेदः - आनन्दात्मनैव ध्रुवम्)
जहि मलमयकोशेऽहन्धियोत्थापिताशां
प्रसभमनिलकल्पे लिङ्गदेहेऽपि पश्चात् ।
निगमगदितकीर्तिं नित्यमानन्दमूर्तिं
स्वयमिति परिचीय ब्रह्मरूपेण तिष्ठ ॥ 395॥
शवाकारं यावद्भजति मनुजस्तावदशुचिः
परेभ्यः स्यात्क्लेशो जननमरणव्याधिनिलयः । (पाठभेदः - व्याधिनिरयाः)
यदात्मानं शुद्धं कलयति शिवाकारमचलम्
तदा तेभ्यो मुक्तो भवति हि तदाह श्रुतिरपि ॥ 396॥
स्वात्मन्यारोपिताशेषाभासवस्तुनिरासतः ।
स्वयमेव परं ब्रह्म पूर्णमद्वयमक्रियम् ॥ 397॥
समाहितायां सति चित्तवृत्तौ
परात्मनि ब्रह्मणि निर्विकल्पे ।
न दृश्यते कश्चिदयं विकल्पः
प्रजल्पमात्रः परिशिष्यते यतः ॥ 398॥ (पाठभेदः - ततः)
असत्कल्पो विकल्पोऽयं विश्वमित्येकवस्तुनि ।
निर्विकारे निराकारे निर्विशेषे भिदा कुतः ॥ 399॥
द्रष्टुदर्शनदृश्यादिभावशून्यैकवस्तुनि । (पाठभेदः - द्रष्टृदर्शन)
निर्विकारे निराकारे निर्विशेषे भिदा कुतः ॥ 400॥
कल्पार्णव इवात्यन्तपरिपूर्णैकवस्तुनि ।
निर्विकारे निराकारे निर्विशेषे भिदा कुतः ॥ 401॥
तेजसीव तमो यत्र प्रलीनं भ्रान्तिकारणम् । (पाठभेदः - यत्र विलीनं)
अद्वितीये परे तत्त्वे निर्विशेषे भिदा कुतः ॥ 402॥
एकात्मके परे तत्त्वे भेदवार्ता कथं वसेत् । (पाठभेदः - कथं भवेत्)
सुषुप्तौ सुखमात्रायां भेदः केनावलोकितः ॥ 403॥
न ह्यस्ति विश्वं परतत्त्वबोधात्
सदात्मनि ब्रह्मणि निर्विकल्पे ।
कालत्रये नाप्यहिरीक्षितो गुणे
न ह्यम्बुबिन्दुर्मृगतृष्णिकायाम् ॥ 404॥
मायामात्रमिदं द्वैतमद्वैतं परमार्थतः ।
इति ब्रूते श्रुतिः साक्षात्सुषुप्तावनुभूयते ॥ 405॥
अनन्यत्वमधिष्ठानादारोप्यस्य निरीक्षितम् ।
पण्डितै रज्जुसर्पादौ विकल्पो भ्रान्तिजीवनः ॥ 406॥
चित्तमूलो विकल्पोऽयं चित्ताभावे न कश्चन ।
अतश्चित्तं समाधेहि प्रत्यग्रूपे परात्मनि ॥ 407॥
किमपि सततबोधं केवलानन्दरूपं
निरुपममतिवेलं नित्यमुक्तं निरीहम् ।
निरवधिगगनाभं निष्कलं निर्विकल्पं
हृदि कलयति विद्वान् ब्रह्म पूर्णं समाधौ ॥ 408॥
प्रकृतिविकृतिशून्यं भावनातीतभावं
समरसमसमानं मानसम्बन्धदूरम् ।
निगमवचनसिद्धं नित्यमस्मत्प्रसिद्धं
हृदि कलयति विद्वान् ब्रह्म पूर्णं समाधौ ॥ 409॥
अजरममरमस्ताभाववस्तुस्वरूपं (पाठभेदः - भासवस्तु)
स्तिमितसलिलराशिप्रख्यमाख्याविहीनम् ।
शमितगुणविकारं शाश्वतं शान्तमेकं
हृदि कलयति विद्वान् ब्रह्म पूर्णं समाधौ ॥ 410॥
समाहितान्तःकरणः स्वरूपे
विलोकयात्मानमखण्डवैभवम् ।
विच्छिन्द्धि बन्धं भवगन्धगन्धितं (पाठभेदः - गन्धगन्धिलं)
यत्नेन पुंस्त्वं सफलीकुरुष्व ॥ 411-
सर्वोपाधिविनिर्मुक्तं सच्चिदानन्दमद्वयम् ।
भावयात्मानमात्मस्थं न भूयः कल्पसेऽध्वने ॥ 412॥
छायेव पुंसः परिदृश्यमान-
माभासरूपेण फलानुभूत्या ।
शरीरमाराच्छववन्निरस्तं
पुनर्न सन्धत्त इदं महात्मा ॥ 413॥
सततविमलबोधानन्दरूपं समेत्य (पाठभेदः - स्वमेत्य)
त्यज जडमलरूपोपाधिमेतं सुदूरे ।
अथ पुनरपि नैष स्मर्यतां वान्तवस्तु (पाठभेदः - पुनरपि नैव)
स्मरणविषयभूतं कल्पते कुत्सनाय ॥ 414॥
समूलमेतत्परिदाह्य वह्नौ (पाठभेदः - परिदह्य)
सदात्मनि ब्रह्मणि निर्विकल्पे ।
ततः स्वयं नित्यविशुद्धबोधा-
नन्दात्मना तिष्ठति विद्वरिष्ठः ॥ 415॥
प्रारब्धसूत्रग्रथितं शरीरं
प्रयातु वा तिष्ठतु गोरिव स्रक् ।
न तत्पुनः पश्यति तत्त्ववेत्ता-
ऽऽनन्दात्मनि ब्रह्मणि लीनवृत्तिः ॥ 416॥
अखण्डानन्दमात्मानं विज्ञाय स्वस्वरूपतः ।
किमिच्छन् कस्य वा हेतोर्देहं पुष्णाति तत्त्ववित् ॥ 417॥
संसिद्धस्य फलं त्वेतज्जीवन्मुक्तस्य योगिनः ।
बहिरन्तः सदानन्दरसास्वादनमात्मनि ॥ 418॥
वैराग्यस्य फलं बोधो बोधस्योपरतिः फलम् ।
स्वानन्दानुभवाच्छान्तिरेषैवोपरतेः फलम् ॥ 419॥
यद्युत्तरोत्तराभावः पूर्वपूर्वन्तु निष्फलम् ।
निवृत्तिः परमा तृप्तिरानन्दोऽनुपमः स्वतः ॥ 420॥
दृष्टदुःखेष्वनुद्वेगो विद्यायाः प्रस्तुतं फलम् ।
यत्कृतं भ्रान्तिवेलायां नाना कर्म जुगुप्सितम् ।
पश्चान्नरो विवेकेन तत्कथं कर्तुमर्हति ॥ 421॥
विद्याफलं स्यादसतो निवृत्तिः
प्रवृत्तिरज्ञानफलं तदीक्षितम् ।
तज्ज्ञाज्ञयोर्यन्मृगतृष्णिकादौ
नोचेद्विदां दृष्टफलं किमस्मात् ॥ 422॥ (पाठभेदः - नोचेद्विदो)
अज्ञानहृदयग्रन्थेर्विनाशो यद्यशेषतः ।
अनिच्छोर्विषयः किं नु प्रवृत्तेः कारणं स्वतः ॥ 423॥ (पाठभेदः - विदुषः किं)
वासनानुदयो भोग्ये वैराग्यस्य तदावधिः ।
अहम्भावोदयाभावो बोधस्य परमावधिः ।
लीनवृत्तैरनुत्पत्तिर्मर्यादोपरतेस्तु सा ॥ 424॥ (पाठभेदः - वृत्तेर)
ब्रह्माकारतया सदा स्थिततया निर्मुक्तबाह्यार्थधी-
रन्यावेदितभोग्यभोगकलनो निद्रालुवद्बालवत् ।
स्वप्नालोकितलोकवज्जगदिदं पश्यन्क्वचिल्लब्धधी-
रास्ते कश्चिदनन्तपुण्यफलभुग्धन्यः स मान्यो भुवि ॥ 425॥
स्थितप्रज्ञो यतिरयं यः सदानन्दमश्नुते ।
ब्रह्मण्येव विलीनात्मा निर्विकारो विनिष्क्रियः ॥ 426॥
ब्रह्मात्मनोः शोधितयोरेकभावावगाहिनी ।
निर्विकल्पा च चिन्मात्रा वृत्तिः प्रज्ञेति कथ्यते ।
सुस्थिताऽसौ भवेद्यस्य स्थितप्रज्ञः स उच्यते ॥ 427॥
यस्य स्थिता भवेत्प्रज्ञा यस्यानन्दो निरन्तरः ।
प्रपञ्चो विस्मृतप्रायः स जीवन्मुक्त इष्यते ॥ 428॥
लीनधीरपि जागर्ति जाग्रद्धर्मविवर्जितः ।
बोधो निर्वासनो यस्य स जीवन्मुक्त इष्यते ॥ 429॥
शान्तसंसारकलनः कलावानपि निष्कलः ।
यस्य चित्तं विनिश्चिन्तं स जीवन्मुक्त इष्यते ॥ 430॥ (पाठभेदः - यः सचित्तोऽपि निश्चित्तः)
वर्तमानेऽपि देहेऽस्मिञ्छायावदनुवर्तिनि ।
अहन्ताममताऽभावो जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 431॥
अतीताननुसन्धानं भविष्यदविचारणम् ।
औदासीन्यमपि प्राप्तं जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 432॥ (पाठभेदः - प्राप्ते)
गुणदोषविशिष्टेऽस्मिन्स्वभावेन विलक्षणे ।
सर्वत्र समदर्शित्वं जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 433॥
इष्टानिष्टार्थसम्प्राप्तौ समदर्शितयाऽऽत्मनि ।
उभयत्राविकारित्वं जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 434॥
ब्रह्मानन्दरसास्वादासक्तचित्ततया यतेः ।
अन्तर्बहिरविज्ञानं जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 435॥
देहेन्द्रियादौ कर्तव्ये ममाहम्भाववर्जितः ।
औदासीन्येन यस्तिष्ठेत्स जीवन्मुक्तलक्षणः ॥ 436॥ (पाठभेदः - स जीवन्मुक्त इष्यते)
विज्ञात आत्मनो यस्य ब्रह्मभावः श्रुतेर्बलात् ।
भवबन्धविनिर्मुक्तः स जीवन्मुक्तलक्षणः ॥ 437॥ (पाठभेदः - स जीवन्मुक्त इष्यते)
देहेन्द्रियेष्वहम्भाव इदम्भावस्तदन्यके ।
यस्य नो भवतः क्वापि स जीवन्मुक्त इष्यते ॥ 438॥
जीवेशोभयसंसाररूपदुर्वासनोज्झिता ।
सा सर्वदा भवेद्यस्य स जीवन्मुक्त इष्यते ॥
न प्रत्यग्ब्रह्मणोर्भेदं कदापि ब्रह्मसर्गयोः ।
प्रज्ञया यो विजानिति स जीवन्मुक्तलक्षणः ॥ 439॥ (पाठभेदः - स जीवन्मुक्त इष्यते)
साधुभिः पूज्यमानेऽस्मिन्पीड्यमानेऽपि दुर्जनैः ।
समभावो भवेद्यस्य स जीवन्मुक्तलक्षणः ॥ 440॥ (पाठभेदः - स जीवन्मुक्त इष्यते)
यत्र प्रविष्टा विषयाः परेरिता
नदीप्रवाहा इव वारिराशौ ।
लिनन्ति सन्मात्रतया न विक्रियां
उत्पादयन्त्येष यतिर्विमुक्तः ॥ 441॥
विज्ञातब्रह्मतत्त्वस्य यथापूर्वं न संसृतिः ।
अस्ति चेन्न स विज्ञातब्रह्मभावो बहिर्मुखः ॥ 442॥
प्राचीनवासनावेगादसौ संसरतीति चेत् ।
न सदेकत्वविज्ञानान्मन्दी भवति वासना ॥ 443॥
अत्यन्तकामुकस्यापि वृत्तिः कुण्ठति मातरि ।
तथैव ब्रह्मणि ज्ञाते पूर्णानन्दे मनीषिणः ॥ 444॥
निदिध्यासनशीलस्य बाह्यप्रत्यय ईक्ष्यते ।
ब्रवीति श्रुतिरेतस्य प्रारब्धं फलदर्शनात् ॥ 445॥
सुखाद्यनुभवो यावत्तावत्प्रारब्धमिष्यते ।
फलोदयः क्रियापूर्वो निष्क्रियो न हि कुत्रचित् ॥ 446॥
अहं ब्रह्मेति विज्ञानात्कल्पकोटिशतार्जितम् ।
सञ्चितं विलयं याति प्रबोधात्स्वप्नकर्मवत् ॥ 447॥
यत्कृतं स्वप्नवेलायां पुण्यं वा पापमुल्बणम् ।
सुप्तोत्थितस्य किन्तत्स्यात्स्वर्गाय नरकाय वा ॥ 448॥
स्वमसङ्गमुदासीनं परिज्ञाय नभो यथा ।
न श्लिष्यति च यत्किञ्चित्कदाचिद्भाविकर्मभिः ॥ 449॥ (पाठभेदः - श्लिष्यते यतिः किञ्चित्)
न नभो घटयोगेन सुरागन्धेन लिप्यते ।
तथात्मोपाधियोगेन तद्धर्मैर्नैव लिप्यते ॥ 450॥
ज्ञानोदयात्पुरारब्धं कर्मज्ञानान्न नश्यति ।
अदत्वा स्वफलं लक्ष्यमुद्दिश्योत्सृष्टबाणवत् ॥ 451॥
व्याघ्रबुद्ध्या विनिर्मुक्तो बाणः पश्चात्तु गोमतौ ।
न तिष्ठति छिनत्येव लक्ष्यं वेगेन निर्भरम् ॥ 452॥
प्रारब्धं बलवत्तरं खलु विदां भोगेन तस्य क्षयः
सम्यग्ज्ञानहुताशनेन विलयः प्राक्सञ्चितागामिनाम् ।
ब्रह्मात्मैक्यमवेक्ष्य तन्मयतया ये सर्वदा संस्थिताः
तेषां तत्त्रितयं नहि क्वचिदपि ब्रह्मैव ते निर्गुणम् ॥ 453॥
उपाधितादात्म्यविहीनकेवल-
ब्रह्मात्मनैवात्मनि तिष्ठतो मुनेः ।
प्रारब्धसद्भावकथा न युक्ता
स्वप्नार्थसम्बन्धकथेव जाग्रतः ॥ 454॥
न हि प्रबुद्धः प्रतिभासदेहे
देहोपयोगिन्यपि च प्रपञ्चे ।
करोत्यहन्तां ममतामिदन्तां
किन्तु स्वयं तिष्ठति जागरेण ॥ 455॥
न तस्य मिथ्यार्थसमर्थनेच्छा
न सङ्ग्रहस्तज्जगतोऽपि दृष्टः ।
तत्रानुवृत्तिर्यदि चेन्मृषार्थे
न निद्रया मुक्त इतीष्यते ध्रुवम् ॥ 456॥
तद्वत्परे ब्रह्मणि वर्तमानः
सदात्मना तिष्ठति नान्यदीक्षते ।
स्मृतिर्यथा स्वप्नविलोकितार्थे
तथा विदः प्राशनमोचनादौ ॥ 457॥
कर्मणा निर्मितो देहः प्रारब्धं तस्य कल्प्यताम् ।
नानादेरात्मनो युक्तं नैवात्मा कर्मनिर्मितः ॥ 458॥
अजो नित्यः शाश्वत इति ब्रूते श्रुतिरमोघवाक् । (पाठभेदः - अजो नित्य इति ब्रूते श्रुतिरेषा त्वमोघवाक्)
तदात्मना तिष्ठतोऽस्य कुतः प्रारब्धकल्पना ॥ 459॥
प्रारब्धं सिध्यति तदा यदा देहात्मना स्थितिः ।
देहात्मभावो नैवेष्टः प्रारब्धं त्यज्यतामतः ॥ 460॥
शरीरस्यापि प्रारब्धकल्पना भ्रान्तिरेव हि ।
अध्यस्तस्य कुतः सत्त्वमसत्यस्य कुतो जनिः । (पाठभेदः - सत्त्वमसत्त्वस्य)
अजातस्य कुतो नाशः प्रारब्धमसतः कुतः ॥ 461॥
ज्ञानेनाज्ञानकार्यस्य समूलस्य लयो यदि ।
तिष्ठत्ययं कथं देह इति शङ्कावतो जडान् ॥ 462॥
समाधातुं बाह्यदृष्ट्या प्रारब्धं वदति श्रुतिः ।
न तु देहादिसत्यत्वबोधनाय विपश्चिताम् ।
यतः श्रुतेरभिप्रायः परमार्थैकगोचरः ॥ 463॥
परिपूर्णमनाद्यन्तमप्रमेयमविक्रियम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 464॥
सद्घनं चिद्घनं नित्यमानन्दघनमक्रियम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 465॥
प्रत्यगेकरसं पूर्णमनन्तं सर्वतोमुखम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 466॥
अहेयमनुपादेयमनादेयमनाश्रयम् । मनाधेयमना
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 467॥
निर्गुणं निष्कलं सूक्ष्मं निर्विकल्पं निरञ्जनम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 468॥
अनिरूप्य स्वरूपं यन्मनोवाचामगोचरम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 469॥
सत्समृद्धं स्वतःसिद्धं शुद्धं बुद्धमनीदृशम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 470॥
निरस्तरागा विनिरस्तभोगाः (पाठभेदः - निरपास्तभोगाः)
शान्ताः सुदान्ता यतयो महान्तः ।
विज्ञाय तत्त्वं परमेतदन्ते
प्राप्ताः परां निर्वृतिमात्मयोगात् ॥ 471॥
भवानपीदं परतत्त्वमात्मनः
स्वरूपमानन्दघनं विचार्य । (पाठभेदः - निचाय्य)
विधूय मोहं स्वमनःप्रकल्पितं
मुक्तः कृतार्थो भवतु प्रबुद्धः ॥ 472॥
समाधिना साधुविनिश्चलात्मना (पाठभेदः - सुनिश्चलात्मना)
पश्यात्मतत्त्वं स्फुटबोधचक्षुषा ।
निःसंशयं सम्यगवेक्षितश्चे-
च्छ्रुतः पदार्थो न पुनर्विकल्प्यते ॥ 473॥ (पाठभेदः - पुनर्विकल्पते)
स्वस्याविद्याबन्धसम्बन्धमोक्षा-
त्सत्यज्ञानानन्दरूपात्मलब्धौ ।
शास्त्रं युक्तिर्देशिकोक्तिः प्रमाणं
चान्तःसिद्धा स्वानुभूतिः प्रमाणम् ॥ 474॥
बन्धो मोक्षश्च तृप्तिश्च चिन्ताऽऽरोग्यक्षुधादयः ।
स्वेनैव वेद्या यज्ज्ञानं परेषामानुमानिकम् ॥ 475॥
तटस्थिता बोधयन्ति गुरवः श्रुतयो यथा ।
प्रज्ञयैव तरेद्विद्वानीश्वरानुगृहीतया ॥ 476॥
स्वानुभूत्या स्वयं ज्ञात्वा स्वमात्मानमखण्डितम् ।
संसिद्धः सम्मुखं तिष्ठेन्निर्विकल्पात्मनाऽऽत्मनि ॥ 477॥ (पाठभेदः - सुसुखं तिष्ठेन्)
वेदान्तसिद्धान्तनिरुक्तिरेषा
ब्रह्मैव जीवः सकलं जगच्च ।
अखण्डरूपस्थितिरेव मोक्षो
ब्रह्माद्वितीये श्रुतयः प्रमाणम् ॥ 478॥ (पाठभेदः - ब्रह्माद्वितीयं)
इति गुरुवचनाच्छ्रुतिप्रमाणात्
परमवगम्य सतत्त्वमात्मयुक्त्या ।
प्रशमितकरणः समाहितात्मा
क्वचिदचलाकृतिरात्मनिष्ठतोऽभूत् ॥ 479॥ (पाठभेदः - आत्मनिष्ठितो)
किञ्चित्कालं समाधाय परे ब्रह्मणि मानसम् । (पाठभेदः - कञ्चित्कालं)
उत्थाय परमानन्दादिदं वचनमब्रवीत् ॥ 480॥ (पाठभेदः - व्युत्थाय)
बुद्धिर्विनष्टा गलिता प्रवृत्तिः
ब्रह्मात्मनोरेकतयाऽधिगत्या ।
इदं न जानेऽप्यनिदं न जाने
किं वा कियद्वा सुखमस्त्यपारम् ॥ 481॥ (पाठभेदः - सुखमस्य पारम्)
वाचा वक्तुमशक्यमेव मनसा मन्तुं न वा शक्यते
स्वानन्दामृतपूरपूरितपरब्रह्माम्बुधेर्वैभवम् ।
अम्भोराशिविशीर्णवार्षिकशिलाभावं भजन्मे मनो
यस्यांशांशलवे विलीनमधुनाऽऽनन्दात्मना निर्वृतम् ॥ 482॥
क्व गतं केन वा नीतं कुत्र लीनमिदं जगत् ।
अधुनैव मया दृष्टं नास्ति किं महदद्भुतम् ॥ 483॥
किं हेयं किमुपादेयं किमन्यत्किं विलक्षणम् ।
अखण्डानन्दपीयूषपूर्णे ब्रह्ममहार्णवे ॥ 484॥
न किञ्चिदत्र पश्यामि न शऋणोमि न वेद्म्यहम् ।
स्वात्मनैव सदानन्दरूपेणास्मि विलक्षणः ॥ 485॥
नमो नमस्ते गुरवे महात्मने
विमुक्तसङ्गाय सदुत्तमाय ।
नित्याद्वयानन्दरसस्वरूपिणे
भूम्ने सदाऽपारदयाम्बुधाम्ने ॥ 486॥
यत्कटाक्षशशिसान्द्रचन्द्रिका-
पातधूतभवतापजश्रमः ।
प्राप्तवानहमखण्डवैभवा-
नन्दमात्मपदमक्षयं क्षणात् ॥ 487॥
धन्योऽहं कृतकृत्योऽहं विमुक्तोऽहं भवग्रहात् ।
नित्यानन्दस्वरूपोऽहं पूर्णोऽहं त्वदनुग्रहात् ॥ 488॥
असङ्गोऽहमनङ्गोऽहमलिङ्गोऽहमभङ्गुरः ।
प्रशान्तोऽहमनन्तोऽहममलोऽहं चिरन्तनः ॥ 489॥ (पाठभेदः - ऽहमतान्तोऽहं)
अकर्ताहमभोक्ताहमविकारोऽहमक्रियः ।
शुद्धबोधस्वरूपोऽहं केवलोऽहं सदाशिवः ॥ 490॥
द्रष्टुः श्रोतुर्वक्तुः कर्तुर्भोक्तुर्विभिन्न एवाहम् ।
नित्यनिरन्तरनिष्क्रियनिःसीमासङ्गपूर्णबोधात्मा ॥ 491॥
नाहमिदं नाहमदोऽप्युभयोरवभासकं परं शुद्धम् ।
बाह्याभ्यन्तरशून्यं पूर्णं ब्रह्माद्वितीयमेवाहम् ॥ 492॥
निरुपममनादितत्त्वं त्वमहमिदमद इति कल्पनादूरम् ।
नित्यानन्दैकरसं सत्यं ब्रह्माद्वितीयमेवाहम् ॥ 493॥
नारायणोऽहं नरकान्तकोऽहं
पुरान्तकोऽहं पुरुषोऽहमीशः ।
अखण्डबोधोऽहमशेषसाक्षी
निरीश्वरोऽहं निरहं च निर्ममः ॥ 494॥
सर्वेषु भूतेष्वहमेव संस्थितो
ज्ञानात्मनाऽन्तर्बहिराश्रयः सन् ।
भोक्ता च भोग्यं स्वयमेव सर्वं
यद्यत्पृथग्दृष्टमिदन्तया पुरा ॥ 495॥
मय्यखण्डसुखाम्भोधौ बहुधा विश्ववीचयः ।
उत्पद्यन्ते विलीयन्ते मायामारुतविभ्रमात् ॥ 496॥
स्थुलादिभावा मयि कल्पिता भ्रमा-
दारोपितानुस्फुरणेन लोकैः ।
काले यथा कल्पकवत्सराय-
णर्त्वादयो निष्कलनिर्विकल्पे ॥ 497॥
आरोपितं नाश्रयदूषकं भवेत्
कदापि मूढैरतिदोषदूषितैः । मूढैर्मति
नार्द्रीकरोत्यूषरभूमिभागं
मरीचिकावारि महाप्रवाहः ॥ 498॥
आकाशवल्लेपविदूरगोऽहं (पाठभेदः - आकाशवत् कल्पवि)
आदित्यवद्भास्यविलक्षणोऽहम् ।
अहार्यवन्नित्यविनिश्चलोऽहं
अम्भोधिवत्पारविवर्जितोऽहम् ॥ 499॥
न मे देहेन सम्बन्धो मेघेनेव विहायसः ।
अतः कुतो मे तद्धर्मा जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तयः ॥ 500॥
उपाधिरायाति स एव गच्छति
स एव कर्माणि करोति भुङ्क्ते ।
स एव जीर्यन् म्रियते सदाहं (पाठभेदः - एव जीवन्)
कुलाद्रिवन्निश्चल एव संस्थितः ॥ 501॥
न मे प्रवृत्तिर्न च मे निवृत्तिः
सदैकरूपस्य निरंशकस्य ।
एकात्मको यो निविडो निरन्तरो (पाठभेदः - निबिडो)
व्योमेव पूर्णः स कथं नु चेष्टते ॥ 502॥
पुण्यानि पापानि निरिन्द्रियस्य
निश्चेतसो निर्विकृतेर्निराकृतेः ।
कुतो ममाखण्डसुखानुभूतेः
ब्रूते ह्यनन्वागतमित्यपि श्रुतिः ॥ 503॥
छायया स्पृष्टमुष्णं वा शीतं वा सुष्ठु दुःष्ठु वा ।
न स्पृशत्येव यत्किञ्चित्पुरुषं तद्विलक्षणम् ॥ 504॥
न साक्षिणं साक्ष्यधर्माः संस्पृशन्ति विलक्षणम् ।
अविकारमुदासीनं गृहधर्माः प्रदीपवत् ।
देहेन्द्रियमनोधर्मा नैवात्मानं स्पृशन्त्यहो ॥ 505॥ एक्ष्त्र
रवेर्यथा कर्मणि साक्षिभावो
वह्नेर्यथा दाहनियामकत्वम् । (पाठभेदः - वाऽयसि दाहकत्वम्)
रज्जोर्यथाऽऽरोपितवस्तुसङ्गः
तथैव कूटस्थचिदात्मनो मे ॥ 506॥
कर्तापि वा कारयितापि नाहं
भोक्तापि वा भोजयितापि नाहम् ।
द्रष्टापि वा दर्शयितापि नाहं
सोऽहं स्वयञ्ज्योतिरनीदृगात्मा ॥ 507॥
चलत्युपाधौ प्रतिबिम्बलौल्य-
मौपाधिकं मूढधियो नयन्ति ।
स्वबिम्बभूतं रविवद्विनिष्क्रियं
कर्तास्मि भोक्तास्मि हतोऽस्मि हेति ॥ 508॥
जले वापि स्थले वापि लुठत्वेष जडात्मकः ।
नाहं विलिप्ये तद्धर्मैर्घटधर्मैर्नभो यथा ॥ 509॥
कर्तृत्वभोक्तृत्वखलत्वमत्तता-
जडत्वबद्धत्वविमुक्ततादयः ।
बुद्धेर्विकल्पा न तु सन्ति वस्तुतः
स्वस्मिन्परे ब्रह्मणि केवलेऽद्वये ॥ 510॥
सन्तु विकाराः प्रकृतेर्दशधा शतधा सहस्रधा वापि ।
किं मेऽसङ्गचितस्तैर्न घनः क्वचिदम्बरं स्पृशति ॥ 511॥ (पाठभेदः - तैः किं मेऽसङ्गचितेर्न ह्यम्बुदडम्बरोऽम्बरं)
अव्यक्तादिस्थूलपर्यन्तमेतत्
विश्वं यत्राभासमात्रं प्रतीतम् ।
व्योमप्रख्यं सूक्ष्ममाद्यन्तहीनं
ब्रह्माद्वैतं यत्तदेवाहमस्मि ॥ 512॥
सर्वाधारं सर्ववस्तुप्रकाशं
सर्वाकारं सर्वगं सर्वशून्यम् ।
नित्यं शुद्धं निश्चलं निर्विकल्पं (पाठभेदः - निष्कलं)
ब्रह्माद्वैतं यत्तदेवाहमस्मि ॥ 513॥
यत्प्रत्यस्ताशेषमायाविशेषं
प्रत्यग्रूपं प्रत्ययागम्यमानम् ।
सत्यज्ञानानन्तमानन्दरूपं
ब्रह्माद्वैतं यत्तदेवाहमस्मि ॥ 514॥
निष्क्रियोऽस्म्यविकारोऽस्मि
निष्कलोऽस्मि निराकृतिः ।
निर्विकल्पोऽस्मि नित्योऽस्मि
निरालम्बोऽस्मि निर्द्वयः ॥ 515॥
सर्वात्मकोऽहं सर्वोऽहं सर्वातीतोऽहमद्वयः ।
केवलाखण्डबोधोऽहमानन्दोऽहं निरन्तरः ॥ 516॥
स्वाराज्यसाम्राज्यविभूतिरेषा
भवत्कृपाश्रीमहिमप्रसादात् ।
प्राप्ता मया श्रीगुरवे महात्मने
नमो नमस्तेऽस्तु पुनर्नमोऽस्तु ॥ 517॥
महास्वप्ने मायाकृतजनिजरामृत्युगहने
भ्रमन्तं क्लिश्यन्तं बहुलतरतापैरनुदिनम् । (पाठभेदः - रनुकलम्)
अहङ्कारव्याघ्रव्यथितमिममत्यन्तकृपया
प्रबोध्य प्रस्वापात्परमवितवान्मामसि गुरो ॥ 518॥
नमस्तस्मै सदैकस्मै कस्मैचिन्महसे नमः । (पाठभेदः - सदेकस्मै नमश्चिन्महसे मुहुः)
यदेतद्विश्वरूपेण राजते गुरुराज ते ॥ 519॥
इति नतमवलोक्य शिष्यवर्यं
समधिगतात्मसुखं प्रबुद्धतत्त्वम् ।
प्रमुदितहृदयं स देशिकेन्द्रः (पाठभेदः - हृदयः)
पुनरिदमाह वचः परं महात्मा ॥ 520॥
ब्रह्मप्रत्ययसन्ततिर्जगदतो ब्रह्मैव तत्सर्वतः (पाठभेदः - सत्सर्वतः)
पश्याध्यात्मदृशा प्रशान्तमनसा सर्वास्ववस्थास्वपि ।
रूपादन्यदवेक्षितं किमभितश्चक्षुष्मतां दृश्यते (पाठभेदः - विद्यते)
तद्वद्ब्रह्मविदः सतः किमपरं बुद्धेर्विहारास्पदम् ॥ 521॥
कस्तां परानन्दरसानुभूति-
मृत्सृज्य शून्येषु रमेत विद्वान् । (पाठभेदः - मुत्सृज्य
चन्द्रे महाह्लादिनि दीप्यमाने)
चित्रेन्दुमालोकयितुं क इच्छेत् ॥ 522॥
असत्पदार्थानुभवेन किञ्चिन्
न ह्यस्ति तृप्तिर्न च दुःखहानिः ।
तदद्वयानन्दरसानुभूत्या
तृप्तः सुखं तिष्ठ सदात्मनिष्ठया ॥ 523॥
स्वमेव सर्वथा पश्यन्मन्यमानः स्वमद्वयम् । (पाठभेदः - सर्वतः)
स्वानन्दमनुभुञ्जानः कालं नय महामते ॥ 524॥
अखण्डबोधात्मनि निर्विकल्पे
विकल्पनं व्योम्नि पुरप्रकल्पनम् ।
तदद्वयानन्दमयात्मना सदा
शान्तिं परामेत्य भजस्व मौनम् ॥ 525॥
तूष्णीमवस्था परमोपशान्तिः
बुद्धेरसत्कल्पविकल्पहेतोः ।
ब्रह्मात्मनो ब्रह्मविदो महात्मनो
यत्राद्वयानन्दसुखं निरन्तरम् ॥ 526॥
नास्ति निर्वासनान्मौनात्परं सुखकृदुत्तमम् ।
विज्ञातात्मस्वरूपस्य स्वानन्दरसपायिनः ॥ 527॥
गच्छंस्तिष्ठन्नुपविशञ्छयानो वाऽन्यथापि वा ।
यथेच्छया वसेद्विद्वानात्मारामः सदा मुनिः ॥ 528॥
न देशकालासनदिग्यमादि-
लक्ष्याद्यपेक्षाऽप्रतिबद्धवृत्तेः । (पाठभेदः - प्रतिबद्ध
संसिद्धतत्त्वस्य महात्मनोऽस्ति)
स्ववेदने का नियमाद्यवस्था ॥ 529॥
घटोऽयमिति विज्ञातुं नियमः कोऽन्ववेक्षते । (पाठभेदः - अपेक्ष्यते)
विना प्रमाणसुष्ठुत्वं यस्मिन्सति पदार्थधीः ॥ 530॥
अयमात्मा नित्यसिद्धः प्रमाणे सति भासते ।
न देशं नापि वा कालं न शुद्धिं वाप्यपेक्षते ॥ 531॥
देवदत्तोऽहमित्येतद्विज्ञानं निरपेक्षकम् ।
तद्वद्ब्रह्मविदोऽप्यस्य ब्रह्माहमिति वेदनम् ॥ 532॥
भानुनेव जगत्सर्वं भासते यस्य तेजसा ।
अनात्मकमसत्तुच्छं किं नु तस्यावभासकम् ॥ 533॥
वेदशास्त्रपुराणानि भूतानि सकलान्यपि ।
येनार्थवन्ति तं किन्नु विज्ञातारं प्रकाशयेत् ॥ 534॥
एष स्वयञ्ज्योतिरनन्तशक्तिः
आत्माऽप्रमेयः सकलानुभूतिः ।
यमेव विज्ञाय विमुक्तबन्धो
जयत्ययं ब्रह्मविदुत्तमोत्तमः ॥ 535॥
न खिद्यते नो विषयैः प्रमोदते
न सज्जते नापि विरज्यते च ।
स्वस्मिन्सदा क्रीडति नन्दति स्वयं
निरन्तरानन्दरसेन तृप्तः ॥ 536॥
क्षुधां देहव्यथां त्यक्त्वा बालः क्रीडति वस्तुनिः । (पाठभेदः - वस्तुनि)
तथैव विद्वान् रमते निर्ममो निरहं सुखी ॥ 537॥
चिन्ताशून्यमदैन्यभैक्षमशनं पानं सरिद्वारिषु
स्वातन्त्र्येण निरङ्कुशा स्थितिरभीर्निद्रा श्मशाने वने ।
वस्त्रं क्षालनशोषणादिरहितं दिग्वास्तु शय्या मही
सञ्चारो निगमान्तवीथिषु विदां क्रीडा परे ब्रह्मणि ॥ 538॥
विमानमालम्ब्य शरीरमेतद्
भुनक्त्यशेषान्विषयानुपस्थितान् ।
परेच्छया बालवदात्मवेत्ता
योऽव्यक्तलिङ्गोऽननुषक्तबाह्यः ॥ 539॥
दिगम्बरो वापि च साम्बरो वा
त्वगम्बरो वापि चिदम्बरस्थः ।
उन्मत्तवद्वापि च बालवद्वा
पिशाचवद्वापि चरत्यवन्याम् ॥ 540॥
कामान्निष्कामरूपी संश्चरत्येकचरो मुनिः । (पाठभेदः - कामान्नी कामरूपी)
स्वात्मनैव सदा तुष्टः स्वयं सर्वात्मना स्थितः ॥ 541॥
क्वचिन्मूढो विद्वान् क्वचिदपि महाराजविभवः
क्वचिद्भ्रान्तः सौम्यः क्वचिदजगराचारकलितः ।
क्वचित्पात्रीभूतः क्वचिदवमतः क्वाप्यविदितः
चरत्येवं प्राज्ञः सततपरमानन्दसुखितः ॥ 542॥
निर्धनोऽपि सदा तुष्टोऽप्यसहायो महाबलः ।
नित्यतृप्तोऽप्यभुञ्जानोऽप्यसमः समदर्शनः ॥ 543॥
अपि कुर्वन्नकुर्वाणश्चाभोक्ता फलभोग्यपि ।
शरीर्यप्यशरीर्येष परिच्छिन्नोऽपि सर्वगः ॥ 544॥
अशरीरं सदा सन्तमिमं ब्रह्मविदं क्वचित् ।
प्रियाप्रिये न स्पृशतस्तथैव च शुभाशुभे ॥ 545॥
स्थूलादिसम्बन्धवतोऽभिमानिनः
सुखं च दुःखं च शुभाशुभे च ।
विध्वस्तबन्धस्य सदात्मनो मुनेः
कुतः शुभं वाऽप्यशुभं फलं वा ॥ 546॥
तमसा ग्रस्तवद्भानादग्रस्तोऽपि रविर्जनैः ।
ग्रस्त इत्युच्यते भ्रान्त्यां ह्यज्ञात्वा वस्तुलक्षणम् ॥ 547॥ (पाठभेदः - भ्रान्त्या)
तद्वद्देहादिबन्धेभ्यो विमुक्तं ब्रह्मवित्तमम् ।
पश्यन्ति देहिवन्मूढाः शरीराभासदर्शनात् ॥ 548॥
अहिर्निर्ल्वयनीं वायं मुक्त्वा देहं तु तिष्ठति । (पाठभेदः - अहिनि)
इतस्ततश्चाल्यमानो यत्किञ्चित्प्राणवायुना ॥ 549॥
स्त्रोतसा नीयते दारु यथा निम्नोन्नतस्थलम् ।
दैवेन नीयते देहो यथाकालोपभुक्तिषु ॥ 550॥
प्रारब्धकर्मपरिकल्पितवासनाभिः
संसारिवच्चरति भुक्तिषु मुक्तदेहः ।
सिद्धः स्वयं वसति साक्षिवदत्र तूष्णीं
चक्रस्य मूलमिव कल्पविकल्पशून्यः ॥ 551॥
नैवेन्द्रियाणि विषयेषु नियुङ्क्त एष
नैवापयुङ्क्त उपदर्शनलक्षणस्थः ।
नैव क्रियाफलमपीषदवेक्षते स (पाठभेदः - अपीषदपेक्षते सः)
स्वानन्दसान्द्ररसपानसुमत्तचित्तः ॥ 552॥
लक्ष्यालक्ष्यगतिं त्यक्त्वा यस्तिष्ठेत्केवलात्मना ।
शिव एव स्वयं साक्षादयं ब्रह्मविदुत्तमः ॥ 553॥
जीवन्नेव सदा मुक्तः कृतार्थो ब्रह्मवित्तमः ।
उपाधिनाशाद्ब्रह्मैव सन् ब्रह्माप्येति निर्द्वयम् ॥ 554॥
शैलूषो वेषसद्भावाभावयोश्च यथा पुमान् ।
तथैव ब्रह्मविच्छ्रेष्ठः सदा ब्रह्मैव नापरः ॥ 555॥
यत्र क्वापि विशीर्णं सत्पर्णमिव तरोर्वपुः पततात् । (पाठभेदः - विशीर्णं पर्णमिव)
ब्रह्मीभूतस्य यतेः प्रागेव तच्चिदग्निना दग्धम् ॥ 556॥
सदात्मनि ब्रह्मणि तिष्ठतो मुनेः
पूर्णाऽद्वयानन्दमयात्मना सदा ।
न देशकालाद्युचितप्रतीक्षा
त्वङ्मांसविट्पिण्डविसर्जनाय ॥ 557॥
देहस्य मोक्षो नो मोक्षो न दण्डस्य कमण्डलोः ।
अविद्याहृदयग्रन्थिमोक्षो मोक्षो यतस्ततः ॥ 558॥
कुल्यायामथ नद्यां वा शिवक्षेत्रेऽपि चत्वरे ।
पर्णं पतति चेत्तेन तरोः किं नु शुभाशुभम् ॥ 559॥
पत्रस्य पुष्पस्य फलस्य नाशवद्-
देहेन्द्रियप्राणधियां विनाशः ।
नैवात्मनः स्वस्य सदात्मकस्या-
नन्दाकृतेर्वृक्षवदस्ति चैषः ॥ 560॥ (पाठभेदः - वदास्त एषः)
प्रज्ञानघन इत्यात्मलक्षणं सत्यसूचकम् ।
अनूद्यौपाधिकस्यैव कथयन्ति विनाशनम् ॥ 561॥
अविनाशी वा अरेऽयमात्मेति श्रुतिरात्मनः ।
प्रब्रवीत्यविनाशित्वं विनश्यत्सु विकारिषु ॥ 562॥
पाषाणवृक्षतृणधान्यकडङ्कराद्या (पाठभेदः - कटाम्बराद्या)
दग्धा भवन्ति हि मृदेव यथा तथैव ।
देहेन्द्रियासुमन आदि समस्तदृश्यं
ज्ञानाग्निदग्धमुपयाति परात्मभावम् ॥ 563॥
विलक्षणं यथा ध्वान्तं लीयते भानुतेजसि ।
तथैव सकलं दृश्यं ब्रह्मणि प्रविलीयते ॥ 564॥
घटे नष्टे यथा व्योम व्योमैव भवति स्फुटम् ।
तथैवोपाधिविलये ब्रह्मैव ब्रह्मवित्स्वयम् ॥ 565॥
क्षीरं क्षीरे यथा क्षिप्तं तैलं तैले जलं जले ।
संयुक्तमेकतां याति तथाऽऽत्मन्यात्मविन्मुनिः ॥ 566॥
एवं विदेहकैवल्यं सन्मात्रत्वमखण्डितम् ।
ब्रह्मभावं प्रपद्यैष यतिर्नावर्तते पुनः ॥ 567॥
सदात्मैकत्वविज्ञानदग्धाविद्यादिवर्ष्मणः ।
अमुष्य ब्रह्मभूतत्वाद् ब्रह्मणः कुत उद्भवः ॥ 568॥
मायाक्लृप्तौ बन्धमोक्षौ न स्तः स्वात्मनि वस्तुतः ।
यथा रज्जौ निष्क्रियायां सर्पाभासविनिर्गमौ ॥ 569॥
आवृतेः सदसत्त्वाभ्यां वक्तव्ये बन्धमोक्षणे ।
नावृतिर्ब्रह्मणः काचिदन्याभावादनावृतम् ।
यद्यस्त्यद्वैतहानिः स्याद् द्वैतं नो सहते श्रुतिः ॥ 570॥
बन्धञ्च मोक्षञ्च मृषैव मूढा
बुद्धेर्गुणं वस्तुनि कल्पयन्ति ।
दृगावृतिं मेघकृतां यथा रवौ
यतोऽद्वयाऽसङ्गचिदेतदक्षरम् ॥ 571॥ (पाठभेदः - चिदेकमक्षरम्)
अस्तीति प्रत्ययो यश्च यश्च नास्तीति वस्तुनि ।
बुद्धेरेव गुणावेतौ न तु नित्यस्य वस्तुनः ॥ 572॥
अतस्तौ मायया क्लृप्तौ बन्धमोक्षौ न चात्मनि ।
निष्कले निष्क्रिये शान्ते निरवद्ये निरञ्जने ।
अद्वितीये परे तत्त्वे व्योमवत्कल्पना कुतः ॥ 573॥
न निरोधो न चोत्पत्तिर्न बद्धो न च साधकः ।
न मुमुक्षुर्न वै मुक्त इत्येषा परमार्थता ॥ 574॥
सकलनिगमचूडास्वान्तसिद्धान्तरूपं
परमिदमतिगुह्यं दर्शितं ते मयाद्य ।
अपगतकलिदोषं कामनिर्मुक्तबुद्धिं (पाठभेदः - बुद्धिः)
स्वसुतवदसकृत्त्वां भावयित्वा मुमुक्षुम् ॥ 575॥
इति श्रुत्वा गुरोर्वाक्यं प्रश्रयेण कृतानतिः ।
स तेन समनुज्ञातो ययौ निर्मुक्तबन्धनः ॥ 576॥
गुरुरेव सदानन्दसिन्धौ निर्मग्नमानसः । (पाठभेदः - गुरुरेष)
पावयन्वसुधां सर्वां विचचार निरन्तरः ॥ 577॥
इत्याचार्यस्य शिष्यस्य संवादेनात्मलक्षणम् ।
निरूपितं मुमुक्षूणां सुखबोधोपपत्तये ॥ 578॥
हितमिदमुपदेशमाद्रियन्तां
विहितनिरस्तसमस्तचित्तदोषाः ।
भवसुखविरताः प्रशान्तचित्ताः (पाठभेदः - सुखविमुखाः)
श्रुतिरसिका यतयो मुमुक्षवो ये ॥ 579॥
संसाराध्वनि तापभानुकिरणप्रोद्भूतदाहव्यथा-
खिन्नानां जलकाङ्क्षया मरुभुवि भ्रान्त्या परिभ्राम्यताम् ।
अत्यासन्नसुधाम्बुधिं सुखकरं ब्रह्माद्वयं दर्शय-
त्येषा शङ्करभारती विजयते निर्वाणसन्दायिनी ॥ 580॥
॥ इति शङ्कराचार्यविरचितं विवेकचूडामणिः ॥
॥ ॐ तत्सत् ॥
sarvavedāntasiddhāntagocaraṃ tamagocaram |
govindaṃ paramānandaṃ sadguruṃ praṇato'smyaham || 1||
jantūnāṃ narajanma durlabhamataḥ puṃstvaṃ tato vipratā
tasmādvaidikadharmamārgaparatā vidvattvamasmātparam |
ātmānātmavivecanaṃ svanubhavo brahmātmanā saṃsthitiḥ
muktirno śatajanmakoṭisukṛtaiḥ puṇyairvinā labhyate || 2|| (pāṭhabhedaḥ - śatakoṭijanmasu kṛtaiḥ)
durlabhaṃ trayamevaitaddevānugrahahetukam |
manuṣyatvaṃ mumukṣutvaṃ mahāpuruṣasaṃśrayaḥ || 3||
labdhvā kathañcinnarajanma durlabhaṃ (pāṭhabhedaḥ - kathañcin)
tatrāpi puṃstvaṃ śrutipāradarśanam |
yastvātmamuktau na yateta mūḍhadhīḥ
sa hyātmahā svaṃ vinihantyasadgrahāt || 4|| (pāṭhabhedaḥ - ātmahā svaṃ)
itaḥ ko nvasti mūḍhātmā yastu svārthe pramādyati |
durlabhaṃ mānuṣaṃ dehaṃ prāpya tatrāpi pauruṣam || 5||
vadantu śāstrāṇi yajantu devān (pāṭhabhedaḥ - paṭhantu)
kurvantu karmāṇi bhajantu devatāḥ |
ātmaikyabodhena vināpi mukti- (pāṭhabhedaḥ - vinā vimuktiḥ na)
rna sidhyati brahmaśatāntare'pi || 6||
amṛtattvasya nāśāsti vittenetyeva hi śrutiḥ |
bravīti karmaṇo mukterahetutvaṃ sphuṭaṃ yataḥ || 7||
ato vimuktyai prayateta vidvān
sannyastabāhyārthasukhaspṛhaḥ san |
santaṃ mahāntaṃ samupetya deśikaṃ
tenopadiṣṭārthasamāhitātmā || 8||
uddharedātmanā''tmānaṃ magnaṃ saṃsāravāridhau |
yogārūḍhatvamāsādya samyagdarśananiṣṭhayā || 9||
sannyasya sarvakarmāṇi bhavabandhavimuktaye |
yatyatāṃ paṇḍitairdhīrairātmābhyāsa upasthitaiḥ || 10||
cittasya śuddhaye karma na tu vastūpalabdhaye |
vastusiddhirvicāreṇa na kiñcitkarmakoṭibhiḥ || 11||
samyagvicārataḥ siddhā rajjutattvāvadhāraṇā |
bhrāntoditamahāsarpabhayaduḥkhavināśinī || 12|| (pāṭhabhedaḥ - bhrāntyo)
arthasya niścayo dṛṣṭo vicāreṇa hitoktitaḥ |
na snānena na dānena prāṇāyāmaśatena vā || 13||
adhikāriṇamāśāste phalasiddhirviśeṣataḥ |
upāyā deśakālādyāḥ santyasminsahakāriṇaḥ || 14|| (pāṭhabhedaḥ - santyasyāṃ)
ato vicāraḥ kartavyo jijñāsorātmavastunaḥ ||
samāsādya dayāsindhuṃ guruṃ brahmaviduttamam || 15||
medhāvī puruṣo vidvānūhāpohavicakṣaṇaḥ |
adhikāryātmavidyāyāmuktalakṣaṇalakṣitaḥ || 16||
vivekino viraktasya śamādiguṇaśālinaḥ |
mumukṣoreva hi brahmajijñāsāyogyatā matā || 17||
sādhanānyatra catvāri kathitāni manīṣibhiḥ |
yeṣu satsveva sanniṣṭhā yadabhāve na sidhyati || 18||
ādau nityānityavastuvivekaḥ parigaṇyate |
ihāmutraphalabhogavirāgastadanantaram |
śamādiṣaṭkasampattirmumukṣutvamiti sphuṭam || 19||
brahma satyaṃ jaganmithyetyevaṃrūpo viniścayaḥ |
so'yaṃ nityānityavastuvivekaḥ samudāhṛtaḥ || 20||
tadvairāgyaṃ jihāsā yā darśanaśravaṇādibhiḥ | (pāṭhabhedaḥ - jugupsā yā)
dehādibrahmaparyante hyanitye bhogavastuni || 21|| (pāṭhabhedaḥ - bhogyavastuni)
virajya viṣayavrātāddoṣadṛṣṭyā muhurmuhuḥ |
svalakṣye niyatāvasthā manasaḥ śama ucyate || 22||
viṣayebhyaḥ parāvartya sthāpanaṃ svasvagolake |
ubhayeṣāmindriyāṇāṃ sa damaḥ parikīrtitaḥ |
bāhyānālambanaṃ vṛttereṣoparatiruttamā || 23||
sahanaṃ sarvaduḥkhānāmapratīkārapūrvakam |
cintāvilāparahitaṃ sā titikṣā nigadyate || 24||
śāstrasya guruvākyasya satyabuddhyavadhāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - satyabuddhyāvadhāraṇā)
sā śraddhā kathitā sadbhiryayā vastūpalabhyate || 25||
sarvadā sthāpanaṃ buddheḥ śuddhe brahmaṇi sarvadā | (pāṭhabhedaḥ - samyagāsthāpanaṃ)
tatsamādhānamityuktaṃ na tu cittasya lālanam || 26||
ahaṅkārādidehāntān bandhānajñānakalpitān |
svasvarūpāvabodhena moktumicchā mumukṣutā || 27||
mandamadhyamarūpāpi vairāgyeṇa śamādinā |
prasādena guroḥ seyaṃ pravṛddhā sūyate phalam || 28||
vairāgyaṃ ca mumukṣutvaṃ tīvraṃ yasya tu vidyate |
tasminnevārthavantaḥ syuḥ phalavantaḥ śamādayaḥ || 29||
etayormandatā yatra viraktatvamumukṣayoḥ |
marau salilavattatra śamāderbhānamātratā || 30||
mokṣakāraṇasāmagryāṃ bhaktireva garīyasī |
svasvarūpānusandhānaṃ bhaktirityabhidhīyate || 31||
svātmatattvānusandhānaṃ bhaktirityapare jaguḥ |
uktasādhanasampannastattvajijñāsurātmanaḥ |
upasīdedguruṃ prājñaṃ yasmādbandhavimokṣaṇam || 32||
śrotriyo'vṛjino'kāmahato yo brahmavittamaḥ |
brahmaṇyuparataḥ śānto nirindhana ivānalaḥ |
ahetukadayāsindhurbandhurānamatāṃ satām || 33||
tamārādhya guruṃ bhaktyā prahvapraśrayasevanaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - prahvaḥ)
prasannaṃ tamanuprāpya pṛcchejjñātavyamātmanaḥ || 34||
svāminnamaste natalokabandho
kāruṇyasindho patitaṃ bhavābdhau |
māmuddharātmīyakaṭākṣadṛṣṭyā
ṛjvyātikāruṇyasudhābhivṛṣṭyā || 35||
durvārasaṃsāradavāgnitaptaṃ
dodhūyamānaṃ duradṛṣṭavātaiḥ |
bhītaṃ prapannaṃ paripāhi mṛtyoḥ
śaraṇyamanyadyadahaṃ na jāne || 36|| (pāṭhabhedaḥ - anyaṃ)
śāntā mahānto nivasanti santo
vasantavallokahitaṃ carantaḥ |
tīrṇāḥ svayaṃ bhīmabhavārṇavaṃ janā-
nahetunānyānapi tārayantaḥ || 37||
ayaṃ svabhāvaḥ svata eva yatpara-
śramāpanodapravaṇaṃ mahātmanām |
sudhāṃśureṣa svayamarkakarkaśa-
prabhābhitaptāmavati kṣitiṃ kila || 38||
brahmānandarasānubhūtikalitaiḥ pūtaiḥ suśītairyutai- (pāṭhabhedaḥ - suśītaiḥ sitaiḥ)
ryuṣmadvākkalaśojjhitaiḥ śrutisukhairvākyāmṛtaiḥ secaya |
santaptaṃ bhavatāpadāvadahanajvālābhirenaṃ prabho
dhanyāste bhavadīkṣaṇakṣaṇagateḥ pātrīkṛtāḥ svīkṛtāḥ || 39||
kathaṃ tareyaṃ bhavasindhumetaṃ
kā vā gatirme katamo'styupāyaḥ |
jāne na kiñcitkṛpayā'va māṃ prabho
saṃsāraduḥkhakṣatimātanuṣva || 40||
tathā vadantaṃ śaraṇāgataṃ svaṃ
saṃsāradāvānalatāpataptam |
nirīkṣya kāruṇyarasārdradṛṣṭyā
dadyādabhītiṃ sahasā mahātmā || 41||
vidvān sa tasmā upasattimīyuṣe
mumukṣave sādhu yathoktakāriṇe |
praśāntacittāya śamānvitāya
tattvopadeśaṃ kṛpayaiva kuryāt || 42||
mā bhaiṣṭa vidvaṃstava nāstyapāyaḥ
saṃsārasindhostaraṇe'styupāyaḥ |
yenaiva yātā yatayo'sya pāraṃ
tameva mārgaṃ tava nirdiśāmi || 43||
astyupāyo mahānkaścitsaṃsārabhayanāśanaḥ |
tena tīrtvā bhavāmbhodhiṃ paramānandamāpsyasi || 44||
vedāntārthavicāreṇa jāyate jñānamuttamam |
tenātyantikasaṃsāraduḥkhanāśo bhavatyanu || 45||
śraddhābhaktidhyānayogānmumukṣoḥ
mukterhetūnvakti sākṣācchrutergīḥ |
yo vā eteṣveva tiṣṭhatyamuṣya
mokṣo'vidyākalpitāddehabandhāt || 46||
ajñānayogātparamātmanastava
hyanātmabandhastata eva saṃsṛtiḥ |
tayorvivekoditabodhavahniḥ
ajñānakāryaṃ pradahetsamūlam || 47||
śiṣya uvāca |
kṛpayā śrūyatāṃ svāminpraśno'yaṃ kriyate mayā |
yaduttaramahaṃ śrutvā kṛtārthaḥ syāṃ bhavanmukhāt || 48||
ko nāma bandhaḥ kathameṣa āgataḥ
kathaṃ pratiṣṭhāsya kathaṃ vimokṣaḥ |
ko'sāvanātmā paramaḥ ka ātmā
tayorvivekaḥ kathametaducyatām || 49||
śrīguruvāca |
dhanyo'si kṛtakṛtyo'si pāvitaṃ te kulaṃ tvayā | (pāṭhabhedaḥ - pāvitaṃ)
yadavidyābandhamuktyā brahmībhavitumicchasi || 50||
ṛṇamocanakartāraḥ pituḥ santi sutādayaḥ |
bandhamocanakartā tu svasmādanyo na kaścana || 51||
mastakanyastabhārāderduḥkhamanyairnivāryate |
kṣudhādikṛtaduḥkhaṃ tu vinā svena na kenacit || 52||
pathyamauṣadhasevā ca kriyate yena rogiṇā |
ārogyasiddhirdṛṣṭā'sya nānyānuṣṭhitakarmaṇā || 53||
vastusvarūpaṃ sphuṭabodhacakṣuṣā
svenaiva vedyaṃ na tu paṇḍitena |
candrasvarūpaṃ nijacakṣuṣaiva
jñātavyamanyairavagamyate kim || 54||
avidyākāmakarmādipāśabandhaṃ vimocitum |
kaḥ śaknuyādvinā''tmānaṃ kalpakoṭiśatairapi || 55||
na yogena na sāṅkhyena karmaṇā no na vidyayā |
brahmātmaikatvabodhena mokṣaḥ sidhyati nānyathā || 56||
vīṇāyā rūpasaundaryaṃ tantrīvādanasauṣṭhavam |
prajārañjanamātraṃ tanna sāmrājyāya kalpate || 57||
vāgvaikharī śabdajharī śāstravyākhyānakauśalam |
vaiduṣyaṃ viduṣāṃ tadvadbhuktaye na tu muktaye || 58||
avijñāte pare tattve śāstrādhītistu niṣphalā |
vijñāte'pi pare tattve śāstrādhītistu niṣphalā || 59||
śabdajālaṃ mahāraṇyaṃ cittabhramaṇakāraṇam |
ataḥ prayatnājjñātavyaṃ tattvajñaistattvamātmanaḥ || 60|| tattvajñāttattva
ajñānasarpadaṣṭasya brahmajñānauṣadhaṃ vinā |
kimu vedaiśca śāstraiśca kimu mantraiḥ kimauṣadhaiḥ || 61||
na gacchati vinā pānaṃ vyādhirauṣadhaśabdataḥ |
vinā'parokṣānubhavaṃ brahmaśabdairna mucyate || 62||
akṛtvā dṛśyavilayamajñātvā tattvamātmanaḥ |
brahmaśabdaiḥ kuto muktiruktimātraphalairnṛṇām || 63|| (pāṭhabhedaḥ - bāhyaśabdaiḥ)
akṛtvā śatrusaṃhāramagatvākhilabhūśriyam |
rājāhamiti śabdānno rājā bhavitumarhati || 64||
āptoktiṃ khananaṃ tathopariśilādyutkarṣaṇaṃ svīkṛtiṃ (pāṭhabhedaḥ - pariśilāpākarṣaṇaṃ)
nikṣepaḥ samapekṣate na hi bahiḥśabdaistu nirgacchati |
tadvadbrahmavidopadeśamananadhyānādibhirlabhyate
māyākāryatirohitaṃ svamamalaṃ tattvaṃ na duryuktibhiḥ || 65||
tasmātsarvaprayatnena bhavabandhavimuktaye |
svaireva yatnaḥ kartavyo rogādāviva paṇḍitaiḥ || 66|| (pāṭhabhedaḥ - rogāderiva)
yastvayādya kṛtaḥ praśno varīyāñchāstravinmataḥ | (pāṭhabhedaḥ - sammataḥ)
sūtraprāyo nigūḍhārtho jñātavyaśca mumukṣubhiḥ || 67||
śaṛṇuṣvāvahito vidvanyanmayā samudīryate |
tadetacchravaṇātsadyo bhavabandhādvimokṣyase || 68||
mokṣasya hetuḥ prathamo nigadyate
vairāgyamatyantamanityavastuṣu |
tataḥ śamaścāpi damastitikṣā
nyāsaḥ prasaktākhilakarmaṇāṃ bhṛśam || 69||
tataḥ śrutistanmananaṃ satattva-
dhyānaṃ ciraṃ nityanirantaraṃ muneḥ |
tato'vikalpaṃ parametya vidvān
ihaiva nirvāṇasukhaṃ samṛcchati || 70||
yadboddhavyaṃ tavedānīmātmānātmavivecanam |
taducyate mayā samyak śrutvātmanyavadhāraya || 71||
majjāsthimedaḥpalaraktacarma-
tvagāhvayairdhātubhirebhiranvitam |
pādoruvakṣobhujapṛṣṭhamastakaiḥ
aṅgairupāṅgairupayuktametat || 72||
ahammameti prathitaṃ śarīraṃ
mohāspadaṃ sthūlamitīryate budhaiḥ |
nabhonabhasvaddahanāmbubhūmayaḥ
sūkṣmāṇi bhūtāni bhavanti tāni || 73||
parasparāṃśairmilitāni bhūtvā
sthūlāni ca sthūlaśarīrahetavaḥ |
mātrāstadīyā viṣayā bhavanti
śabdādayaḥ pañca sukhāya bhoktuḥ || 74||
ya eṣu mūḍhā viṣayeṣu baddhā
rāgorupāśena sudurdamena |
āyānti niryāntyadha ūrdhvamuccaiḥ
svakarmadūtena javena nītāḥ || 75||
śabdādibhiḥ pañcabhireva pañca
pañcatvamāpuḥ svaguṇena baddhāḥ |
kuraṅgamātaṅgapataṅgamīna-
bhṛṅgā naraḥ pañcabhirañcitaḥ kim || 76||
doṣeṇa tīvro viṣayaḥ kṛṣṇasarpaviṣādapi |
viṣaṃ nihanti bhoktāraṃ draṣṭāraṃ cakṣuṣāpyayam || 77||
viṣayāśāmahāpāśādyo vimuktaḥ sudustyajāt |
sa eva kalpate muktyai nānyaḥ ṣaṭśāstravedyapi || 78||
āpātavairāgyavato mumukṣūn
bhavābdhipāraṃ pratiyātumudyatān |
āśāgraho majjayate'ntarāle
nigṛhya kaṇṭhe vinivartya vegāt || 79||
viṣayākhyagraho yena suviraktyasinā hataḥ |
sa gacchati bhavāmbhodheḥ pāraṃ pratyūhavarjitaḥ || 80||
viṣamaviṣayamārgairgacchato'nacchabuddheḥ (pāṭhabhedaḥ - viṣayamārge gacchato)
pratipadamabhiyāto mṛtyurapyeṣa viddhi | (pāṭhabhedaḥ - pratipadamabhighāto mṛtyurapyeṣa siddhaḥ)
hitasujanagurūktyā gacchataḥ svasya yuktyā
prabhavati phalasiddhiḥ satyamityeva viddhi || 81||
mokṣasya kāṅkṣā yadi vai tavāsti
tyajātidūrādviṣayānviṣaṃ yathā |
pīyūṣavattoṣadayākṣamārjava-
praśāntidāntīrbhaja nityamādarāt || 82||
anukṣaṇaṃ yatparihṛtya kṛtyaṃ
anādyavidyākṛtabandhamokṣaṇam |
dehaḥ parārtho'yamamuṣya poṣaṇe
yaḥ sajjate sa svamanena hanti || 83||
śarīrapoṣaṇārthī san ya ātmānaṃ didṛkṣati | (pāṭhabhedaḥ - didṛkṣate)
grāhaṃ dārudhiyā dhṛtvā nadīṃ tartuṃ sa gacchati || 84|| (pāṭhabhedaḥ - sa icchati)
moha eva mahāmṛtyurmumukṣorvapurādiṣu |
moho vinirjito yena sa muktipadamarhati || 85||
mohaṃ jahi mahāmṛtyuṃ dehadārasutādiṣu |
yaṃ jitvā munayo yānti tadviṣṇoḥ paramaṃ padam || 86||
tvaṅmāṃsarudhirasnāyumedomajjāsthisaṅkulam |
pūrṇaṃ mūtrapurīṣābhyāṃ sthūlaṃ nindyamidaṃ vapuḥ || 87||
pañcīkṛtebhyo bhūtebhyaḥ sthūlebhyaḥ pūrvakarmaṇā |
samutpannamidaṃ sthūlaṃ bhogāyatanamātmanaḥ |
avasthā jāgarastasya sthūlārthānubhavo yataḥ || 88||
bāhyendriyaiḥ sthūlapadārthasevāṃ
srakcandanastryādivicitrarūpām |
karoti jīvaḥ svayametadātmanā
tasmātpraśastirvapuṣo'sya jāgare || 89||
sarvo'pi bāhyasaṃsāraḥ puruṣasya yadāśrayaḥ |
viddhi dehamidaṃ sthūlaṃ gṛhavadgṛhamedhinaḥ || 90||
sthūlasya sambhavajarāmaraṇāni dharmāḥ
sthaulyādayo bahuvidhāḥ śiśutādyavasthāḥ |
varṇāśramādiniyamā bahudhā''mayāḥ syuḥ
pūjāvamānabahumānamukhā viśeṣāḥ || 91||
buddhīndriyāṇi śravaṇaṃ tvagakṣi
ghrāṇaṃ ca jihvā viṣayāvabodhanāt |
vākpāṇipādā gudamapyupasthaḥ (pāṭhabhedaḥ - upasthaṃ)
karmendriyāṇi pravaṇena karmasu || 92|| (pāṭhabhedaḥ - pravaṇāni)
nigadyate'ntaḥkaraṇaṃ manodhīḥ
ahaṅkṛtiścittamiti svavṛttibhiḥ |
manastu saṅkalpavikalpanādibhiḥ
buddhiḥ padārthādhyavasāyadharmataḥ || 93||
atrābhimānādahamityahaṅkṛtiḥ |
svārthānusandhānaguṇena cittam || 94||
prāṇāpānavyānodānasamānā bhavatyasau prāṇaḥ |
svayameva vṛttibhedādvikṛtibhedātsuvarṇasalilādivat || 95|| (pāṭhabhedaḥ - vikṛterbhedātsuvarṇasalilamiva)
vāgādi pañca śravaṇādi pañca
prāṇādi pañcābhramukhāni pañca |
buddhyādyavidyāpi ca kāmakarmaṇī
puryaṣṭakaṃ sūkṣmaśarīramāhuḥ || 96||
idaṃ śarīraṃ śaṛṇu sūkṣmasañjñitaṃ
liṅgaṃ tvapañcīkṛtabhūtasambhavam |
savāsanaṃ karmaphalānubhāvakaṃ
svājñānato'nādirupādhirātmanaḥ || 97||
svapno bhavatyasya vibhaktyavasthā
svamātraśeṣeṇa vibhāti yatra |
svapne tu buddhiḥ svayameva jāgrat
kālīnanānāvidhavāsanābhiḥ || 98||
kartrādibhāvaṃ pratipadya rājate
yatra svayaṃ bhāti hyayaṃ parātmā | (pāṭhabhedaḥ - svayañjyotirayaṃ)
dhīmātrakopādhiraśeṣasākṣī
na lipyate tatkṛtakarmaleśaiḥ | karmalepaiḥ
yasmādasaṅgastata eva karmabhiḥ
na lipyate kiñcidupādhinā kṛtaiḥ || 99||
sarvavyāpṛtikaraṇaṃ liṅgamidaṃ syāccidātmanaḥ puṃsaḥ |
vāsyādikamiva takṣṇastenaivātmā bhavatyasaṅgo'yam || 100||
andhatvamandatvapaṭutvadharmāḥ
sauguṇyavaiguṇyavaśāddhi cakṣuṣaḥ |
bādhiryamūkatvamukhāstathaiva
śrotrādidharmā na tu vetturātmanaḥ || 101||
ucchvāsaniḥśvāsavijṛmbhaṇakṣu-
tprasyandanādyutkramaṇādikāḥ kriyāḥ | (pāṭhabhedaḥ - praspandanādy)
prāṇādikarmāṇi vadanti tajñāḥ (pāṭhabhedaḥ - tajjñāḥ)
prāṇasya dharmāvaśanāpipāse || 102||
antaḥkaraṇameteṣu cakṣurādiṣu varṣmaṇi |
ahamityabhimānena tiṣṭhatyābhāsatejasā || 103||
ahaṅkāraḥ sa vijñeyaḥ kartā bhoktābhimānyayam |
sattvādiguṇayogena cāvasthātrayamaśnute || 104|| (pāṭhabhedaḥ - yogenāvasthātritayamśnute)
viṣayāṇāmānukūlye sukhī duḥkhī viparyaye |
sukhaṃ duḥkhaṃ ca taddharmaḥ sadānandasya nātmanaḥ || 105||
ātmārthatvena hi preyānviṣayo na svataḥ priyaḥ |
svata eva hi sarveṣāmātmā priyatamo yataḥ |
tata ātmā sadānando nāsya duḥkhaṃ kadācana || 106||
yatsuṣuptau nirviṣaya ātmānando'nubhūyate |
śrutiḥ pratyakṣamaitihyamanumānaṃ ca jāgrati || 107||
avyaktanāmnī parameśaśaktiḥ
anādyavidyā triguṇātmikā parā |
kāryānumeyā sudhiyaiva māyā
yayā jagatsarvamidaṃ prasūyate || 108||
sannāpyasannāpyubhayātmikā no
bhinnāpyabhinnāpyubhayātmikā no |
sāṅgāpyanaṅgā hyubhayātmikā no (pāṭhabhedaḥ - anaṅgāpyubhayātmikā)
mahādbhutā'nirvacanīyarūpā || 109||
śuddhādvayabrahmavibodhanāśyā
sarpabhramo rajjuvivekato yathā |
rajastamaḥsattvamiti prasiddhā
guṇāstadīyāḥ prathitaiḥ svakāryaiḥ || 110||
vikṣepaśaktī rajasaḥ kriyātmikā
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī |
rāgādayo'syāḥ prabhavanti nityaṃ
duḥkhādayo ye manaso vikārāḥ || 111||
kāmaḥ krodho lobhadambhādyasūyā (pāṭhabhedaḥ - lobhadambhābhyasūyā)
ahaṅkārerṣyāmatsarādyāstu ghorāḥ |
dharmā ete rājasāḥ pumpravṛtti-
ryasmādeṣā tadrajo bandhahetuḥ || 112|| (pāṭhabhedaḥ - yasmādetattadrajo)
eṣā''vṛtirnāma tamoguṇasya
śaktirmayā vastvavabhāsate'nyathā | śaktiryayā
saiṣā nidānaṃ puruṣasya saṃsṛteḥ
vikṣepaśakteḥ pravaṇasya hetuḥ || 113|| (pāṭhabhedaḥ - prasarasya)
prajñāvānapi paṇḍito'pi caturo'pyatyantasūkṣmātmadṛg- (pāṭhabhedaḥ - sūkṣmārthadṛg)
vyālīḍhastamasā na vetti bahudhā sambodhito'pi sphuṭam |
bhrāntyāropitameva sādhu kalayatyālambate tadguṇān
hantāsau prabalā durantatamasaḥ śaktirmahatyāvṛtiḥ || 114||
abhāvanā vā viparītabhāvanā'- (pāṭhabhedaḥ - viparītabhāvanā)
sambhāvanā vipratipattirasyāḥ |
saṃsargayuktaṃ na vimuñcati dhruvaṃ
vikṣepaśaktiḥ kṣapayatyajasram || 115||
ajñānamālasyajaḍatvanidrā-
pramādamūḍhatvamukhāstamoguṇāḥ |
etaiḥ prayukto na hi vetti kiñcit
nidrāluvatstambhavadeva tiṣṭhati || 116||
sattvaṃ viśuddhaṃ jalavattathāpi
tābhyāṃ militvā saraṇāya kalpate |
yatrātmabimbaḥ pratibimbitaḥ san
prakāśayatyarka ivākhilaṃ jaḍam || 117||
miśrasya sattvasya bhavanti dharmāḥ
tvamānitādyā niyamā yamādyāḥ |
śraddhā ca bhaktiśca mumukṣutā ca
daivī ca sampattirasannivṛttiḥ || 118||
viśuddhasattvasya guṇāḥ prasādaḥ
svātmānubhūtiḥ paramā praśāntiḥ |
tṛptiḥ praharṣaḥ paramātmaniṣṭhā
yayā sadānandarasaṃ samṛcchati || 119||
avyaktametattriguṇairniruktaṃ
tatkāraṇaṃ nāma śarīramātmanaḥ |
suṣuptiretasya vibhaktyavasthā
pralīnasarvendriyabuddhivṛttiḥ || 120||
sarvaprakārapramitipraśāntiḥ
bījātmanāvasthitireva buddheḥ |
suṣuptiretasya kila pratītiḥ (pāṭhabhedaḥ - suṣuptiratrāsya)
kiñcinna vedmīti jagatprasiddheḥ || 121||
dehendriyaprāṇamano'hamādayaḥ
sarve vikārā viṣayāḥ sukhādayaḥ |
vyomādibhūtānyakhilaṃ ca viśvaṃ
avyaktaparyantamidaṃ hyanātmā || 122||
māyā māyākāryaṃ sarvaṃ mahadādidehaparyantam |
asadidamanātmatattvaṃ viddhi tvaṃ marumarīcikākalpam || 123||
atha te sampravakṣyāmi svarūpaṃ paramātmanaḥ |
yadvijñāya naro bandhānmuktaḥ kaivalyamaśnute || 124||
asti kaścitsvayaṃ nityamahampratyayalambanaḥ |
avasthātrayasākṣī sanpañcakośavilakṣaṇaḥ || 125||
yo vijānāti sakalaṃ jāgratsvapnasuṣuptiṣu |
buddhitadvṛttisadbhāvamabhāvamahamityayam || 126||
yaḥ paśyati svayaṃ sarvaṃ yaṃ na paśyati kaścana | (pāṭhabhedaḥ - kiñcana)
yaścetayati buddhyādi na tadyaṃ cetayatyayam || 127||
yena viśvamidaṃ vyāptaṃ yaṃ na vyāpnoti kiñcana |
ābhārūpamidaṃ sarvaṃ yaṃ bhāntamanubhātyayam || 128||
yasya sannidhimātreṇa dehendriyamanodhiyaḥ |
viṣayeṣu svakīyeṣu vartante preritā iva || 129||
ahaṅkārādidehāntā viṣayāśca sukhādayaḥ |
vedyante ghaṭavadyena nityabodhasvarūpiṇā || 130||
eṣo'ntarātmā puruṣaḥ purāṇo
nirantarākhaṇḍasukhānubhūtiḥ |
sadaikarūpaḥ pratibodhamātro
yeneṣitā vāgasavaścaranti || 131||
atraiva sattvātmani dhīguhāyāṃ
avyākṛtākāśa uśatprakāśaḥ | (pāṭhabhedaḥ - uruprakāśaḥ)
ākāśa uccai ravivatprakāśate
svatejasā viśvamidaṃ prakāśayan || 132||
jñātā mano'haṅkṛtivikriyāṇāṃ
dehendriyaprāṇakṛtakriyāṇām |
ayo'gnivattānanuvartamāno
na ceṣṭate no vikaroti kiñcana || 133||
na jāyate no mriyate na vardhate
na kṣīyate no vikaroti nityaḥ |
vilīyamāne'pi vapuṣyamuṣmi-
nna līyate kumbha ivāmbaraṃ svayam || 134||
prakṛtivikṛtibhinnaḥ śuddhabodhasvabhāvaḥ
sadasadidamaśeṣaṃ bhāsayannirviśeṣaḥ |
vilasati paramātmā jāgradādiṣvavasthā-
svahamahamiti sākṣātsākṣirūpeṇa buddheḥ || 135||
niyamitamanasāmuṃ tvaṃ svamātmānamātma-
nyayamahamiti sākṣādviddhi buddhiprasādāt |
janimaraṇataraṅgāpārasaṃsārasindhuṃ
pratara bhava kṛtārtho brahmarūpeṇa saṃsthaḥ || 136||
atrānātmanyahamiti matirbandha eṣo'sya puṃsaḥ
prāpto'jñānājjananamaraṇakleśasampātahetuḥ |
yenaivāyaṃ vapuridamasatsatyamityātmabuddhyā
puṣyatyukṣatyavati viṣayaistantubhiḥ kośakṛdvat || 137||
atasmiṃstadbuddhiḥ prabhavati vimūḍhasya tamasā
vivekābhāvādvai sphurati bhujage rajjudhiṣaṇā |
tato'narthavrāto nipatati samādāturadhikaḥ
tato yo'sadgrāhaḥ sa hi bhavati bandhaḥ śaṛṇu sakhe || 138||
akhaṇḍanityādvayabodhaśaktyā
sphurantamātmānamanantavaibhavam |
samāvṛṇotyāvṛtiśaktireṣā
tamomayī rāhurivārkabimbam || 139||
tirobhūte svātmanyamalataratejovati pumān
anātmānaṃ mohādahamiti śarīraṃ kalayati |
tataḥ kāmakrodhaprabhṛtibhiramuṃ bandhanaguṇaiḥ (pāṭhabhedaḥ - bandhakaguṇaiḥ)
paraṃ vikṣepākhyā rajasa uruśaktirvyathayati || 140||
mahāmohagrāhagrasanagalitātmāvagamano
dhiyo nānāvasthāṃ svayamabhinayaṃstadguṇatayā | (pāṭhabhedaḥ - nānāvasthāḥ)
apāre saṃsāre viṣayaviṣapūre jalanidhau
nimajyonmajyāyaṃ bhramati kumatiḥ kutsitagatiḥ || 141||
bhānuprabhāsañjanitābhrapaṅktiḥ
bhānuṃ tirodhāya vijṛmbhate yathā |
ātmoditāhaṅkṛtirātmatattvaṃ
tathā tirodhāya vijṛmbhate svayam || 142||
kavalitadinanāthe durdine sāndrameghaiḥ
vyathayati himajhañjhāvāyurugro yathaitān |
aviratatamasā''tmanyāvṛte mūḍhabuddhiṃ
kṣapayati bahuduḥkhaistīvravikṣepaśaktiḥ || 143||
etābhyāmeva śaktibhyāṃ bandhaḥ puṃsaḥ samāgataḥ |
yābhyāṃ vimohito dehaṃ matvā''tmānaṃ bhramatyayam || 144||
bījaṃ saṃsṛtibhūmijasya tu tamo dehātmadhīraṅkuro
rāgaḥ pallavamambu karma tu vapuḥ skandho'savaḥ śākhikāḥ |
agrāṇīndriyasaṃhatiśca viṣayāḥ puṣpāṇi duḥkhaṃ phalaṃ
nānākarmasamudbhavaṃ bahuvidhaṃ bhoktātra jīvaḥ khagaḥ || 145||
ajñānamūlo'yamanātmabandho
naisargiko'nādirananta īritaḥ |
janmāpyayavyādhijarādiduḥkha-
pravāhapātaṃ janayatyamuṣya || 146||
nāstrairna śastrairanilena vahninā
chettuṃ na śakyo na ca karmakoṭibhiḥ |
vivekavijñānamahāsinā vinā
dhātuḥ prasādena śitena mañjunā || 147||
śrutipramāṇaikamateḥ svadharma
niṣṭhā tayaivātmaviśuddhirasya |
viśuddhabuddheḥ paramātmavedanaṃ
tenaiva saṃsārasamūlanāśaḥ || 148||
kośairannamayādyaiḥ pañcabhirātmā na saṃvṛto bhāti |
nijaśaktisamutpannaiḥ śaivālapaṭalairivāmbu vāpīstham || 149||
tacchaivālāpanaye samyak salilaṃ pratīyate śuddham |
tṛṣṇāsantāpaharaṃ sadyaḥ saukhyapradaṃ paraṃ puṃsaḥ || 150||
pañcānāmapi kośānāmapavāde vibhātyayaṃ śuddhaḥ |
nityānandaikarasaḥ pratyagrūpaḥ paraḥ svayañjyotiḥ || 151||
ātmānātmavivekaḥ kartavyo bandhamuktaye viduṣā |
tenaivānandī bhavati svaṃ vijñāya saccidānandam || 152||
muñjādiṣīkāmiva dṛśyavargāt
pratyañcamātmānamasaṅgamakriyam |
vivicya tatra pravilāpya sarvaṃ
tadātmanā tiṣṭhati yaḥ sa muktaḥ || 153||
deho'yamannabhavano'nnamayastu kośa- (pāṭhabhedaḥ - kośo)
ścānnena jīvati vinaśyati tadvihīnaḥ | (pāṭhabhedaḥ - hyannena)
tvakcarmamāṃsarudhirāsthipurīṣarāśi-
rnāyaṃ svayaṃ bhavitumarhati nityaśuddhaḥ || 154||
pūrvaṃ janeradhimṛterapi nāyamasti (pāṭhabhedaḥ - janerapimṛteratha)
jātakṣaṇaḥ kṣaṇaguṇo'niyatasvabhāvaḥ |
naiko jaḍaśca ghaṭavatparidṛśyamānaḥ
svātmā kathaṃ bhavati bhāvavikāravettā || 155||
pāṇipādādimāndeho nātmā vyaṅge'pi jīvanāt |
tattacchakteranāśācca na niyamyo niyāmakaḥ || 156||
dehataddharmatatkarmatadavasthādisākṣiṇaḥ |
sata eva svataḥsiddhaṃ tadvailakṣaṇyamātmanaḥ || 157||
śalyarāśirmāṃsalipto malapūrṇo'tikaśmalaḥ |
kathaṃ bhavedayaṃ vettā svayametadvilakṣaṇaḥ || 158||
tvaṅmāṃsamedo'sthipurīṣarāśā-
vahammatiṃ mūḍhajanaḥ karoti |
vilakṣaṇaṃ vetti vicāraśīlo
nijasvarūpaṃ paramārthabhūtam || 159||
deho'hamityeva jaḍasya buddhiḥ
dehe ca jīve viduṣastvahandhīḥ |
vivekavijñānavato mahātmano
brahmāhamityeva matiḥ sadātmani || 160||
atrātmabuddhiṃ tyaja mūḍhabuddhe
tvaṅmāṃsamedo'sthipurīṣarāśau |
sarvātmani brahmaṇi nirvikalpe
kuruṣva śāntiṃ paramāṃ bhajasva || 161||
dehendriyādāvasati bhramoditāṃ
vidvānahantāṃ na jahāti yāvat |
tāvanna tasyāsti vimuktivārtā-
pyastveṣa vedāntanayāntadarśī || 162||
chāyāśarīre pratibimbagātre
yatsvapnadehe hṛdi kalpitāṅge |
yathātmabuddhistava nāsti kāci-
jjīvaccharīre ca tathaiva mā'stu || 163||
dehātmadhīreva nṛṇāmasaddhiyāṃ
janmādiduḥkhaprabhavasya bījam |
yatastatastvaṃ jahi tāṃ prayatnāt
tyakte tu citte na punarbhavāśā || 164||
karmendriyaiḥ pañcabhirañcito'yaṃ
prāṇo bhavetprāṇamayastu kośaḥ ||
yenātmavānannamayo'nupūrṇaḥ
pravartate'sau sakalakriyāsu || 165||
naivātmāpi prāṇamayo vāyuvikāro (pāṭhabhedaḥ - naivātmāyaṃ)
gantā''gantā vāyuvadantarbahireṣaḥ |
yasmātkiñcitkvāpi na vettīṣṭamaniṣṭaṃ
svaṃ vānyaṃ vā kiñcana nityaṃ paratantraḥ || 166||
jñānendriyāṇi ca manaśca manomayaḥ syāt
kośo mamāhamiti vastuvikalpahetuḥ |
sañjñādibhedakalanākalito balīyāṃ-
statpūrvakośamabhipūrya vijṛmbhate yaḥ || 167|| (pāṭhabhedaḥ - anupūrya)
pañcendriyaiḥ pañcabhireva hotṛbhiḥ
pracīyamāno viṣayājyadhārayā |
jājvalyamāno bahuvāsanendhanaiḥ
manomayāgnirdahati prapañcam || 168|| (pāṭhabhedaḥ - manomayo'gnirdahati)
na hyastyavidyā manaso'tiriktā
mano hyavidyā bhavabandhahetuḥ |
tasminvinaṣṭe sakalaṃ vinaṣṭaṃ
vijṛmbhite'sminsakalaṃ vijṛmbhate || 169||
svapne'rthaśūnye sṛjati svaśaktyā
bhoktrādiviśvaṃ mana eva sarvam |
tathaiva jāgratyapi no viśeṣaḥ
tatsarvametanmanaso vijṛmbhaṇam || 170||
suṣuptikāle manasi pralīne
naivāsti kiñcitsakalaprasiddheḥ |
ato manaḥkalpita eva puṃsaḥ
saṃsāra etasya na vastuto'sti || 171||
vāyunā''nīyate meghaḥ punastenaiva nīyate | (pāṭhabhedaḥ - vāyunā nīyate meghaḥ punastenaiva līyate)
manasā kalpyate bandho mokṣastenaiva kalpyate || 172||
dehādisarvaviṣaye parikalpya rāgaṃ
badhnāti tena puruṣaṃ paśuvadguṇena |
vairasyamatra viṣavat suvidhāya paścād
enaṃ vimocayati tanmana eva bandhāt || 173||
tasmānmanaḥ kāraṇamasya jantoḥ
bandhasya mokṣasya ca vā vidhāne |
bandhasya heturmalinaṃ rajoguṇaiḥ
mokṣasya śuddhaṃ virajastamaskam || 174||
vivekavairāgyaguṇātirekā-
cchuddhatvamāsādya mano vimuktyai |
bhavatyato buddhimato mumukṣo-
stābhyāṃ dṛḍhābhyāṃ bhavitavyamagre || 175||
mano nāma mahāvyāghro viṣayāraṇyabhūmiṣu |
caratyatra na gacchantu sādhavo ye mumukṣavaḥ || 176||
manaḥ prasūte viṣayānaśeṣān
sthūlātmanā sūkṣmatayā ca bhoktuḥ |
śarīravarṇāśramajātibhedān
guṇakriyāhetuphalāni nityam || 177||
asaṅgacidrūpamamuṃ vimohya
dehendriyaprāṇaguṇairnibaddhya |
ahammameti bhramayatyajasraṃ
manaḥ svakṛtyeṣu phalopabhuktiṣu || 178||
adhyāsadoṣātpuruṣasya saṃsṛtiḥ (pāṭhabhedaḥ - adhyāsayogāt)
adhyāsabandhastvamunaiva kalpitaḥ |
rajastamodoṣavato'vivekino
janmādiduḥkhasya nidānametat || 179||
ataḥ prāhurmano'vidyāṃ paṇḍitāstattvadarśinaḥ |
yenaiva bhrāmyate viśvaṃ vāyunevābhramaṇḍalam || 180||
tanmanaḥśodhanaṃ kāryaṃ prayatnena mumukṣuṇā |
viśuddhe sati caitasminmuktiḥ karaphalāyate || 181||
mokṣaikasaktyā viṣayeṣu rāgaṃ
nirmūlya sannyasya ca sarvakarma |
sacchraddhayā yaḥ śravaṇādiniṣṭho
rajaḥsvabhāvaṃ sa dhunoti buddheḥ || 182||
manomayo nāpi bhavetparātmā
hyādyantavattvātpariṇāmibhāvāt |
duḥkhātmakatvādviṣayatvahetoḥ
draṣṭā hi dṛśyātmatayā na dṛṣṭaḥ || 183||
buddhirbuddhīndriyaiḥ sārdhaṃ savṛttiḥ kartṛlakṣaṇaḥ |
vijñānamayakośaḥ syātpuṃsaḥ saṃsārakāraṇam || 184||
anuvrajaccitpratibimbaśaktiḥ
vijñānasañjñaḥ prakṛtervikāraḥ |
jñānakriyāvānahamityajasraṃ
dehendriyādiṣvabhimanyate bhṛśam || 185||
anādikālo'yamahaṃsvabhāvo
jīvaḥ samastavyavahāravoḍhā |
karoti karmāṇyapi pūrvavāsanaḥ (pāṭhabhedaḥ - karmāṇyanu)
puṇyānyapuṇyāni ca tatphalāni || 186||
bhuṅkte vicitrāsvapi yoniṣu vraja-
nnāyāti niryātyadha ūrdhvameṣaḥ |
asyaiva vijñānamayasya jāgrat-
svapnādyavasthāḥ sukhaduḥkhabhogaḥ || 187||
dehādiniṣṭhāśramadharmakarma-
guṇābhimānaḥ satataṃ mameti |
vijñānakośo'yamatiprakāśaḥ
prakṛṣṭasānnidhyavaśātparātmanaḥ |
ato bhavatyeṣa upādhirasya
yadātmadhīḥ saṃsarati bhrameṇa || 188||
yo'yaṃ vijñānamayaḥ prāṇeṣu hṛdi sphuratyayaṃ jyotiḥ | (pāṭhabhedaḥ - sphuratsvayañjyotiḥ)
kūṭasthaḥ sannātmā kartā bhoktā bhavatyupādhisthaḥ || 189||
svayaṃ paricchedamupetya buddheḥ
tādātmyadoṣeṇa paraṃ mṛṣātmanaḥ |
sarvātmakaḥ sannapi vīkṣate svayaṃ
svataḥ pṛthaktvena mṛdo ghaṭāniva || 190||
upādhisambandhavaśātparātmā
hyupādhidharmānanubhāti tadguṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - 'pyupādhi)
ayovikārānavikārivahnivat
sadaikarūpo'pi paraḥ svabhāvāt || 191||
śiṣya uvāca |
bhrameṇāpyanyathā vā'stu jīvabhāvaḥ parātmanaḥ |
tadupādheranāditvānnānādernāśa iṣyate || 192||
ato'sya jīvabhāvo'pi nityā bhavati saṃsṛtiḥ |
na nivarteta tanmokṣaḥ kathaṃ me śrīguro vada || 193||
śrīgururuvāca |
samyakpṛṣṭaṃ tvayā vidvansāvadhānena tacchṛṇu |
prāmāṇikī na bhavati bhrāntyā mohitakalpanā || 194||
bhrāntiṃ vinā tvasaṅgasya niṣkriyasya nirākṛteḥ |
na ghaṭetārthasambandho nabhaso nīlatādivat || 195||
svasya draṣṭurnirguṇasyākriyasya
pratyagbodhānandarūpasya buddheḥ |
bhrāntyā prāpto jīvabhāvo na satyo
mohāpāye nāstyavastusvabhāvāt || 196||
yāvadbhrāntistāvadevāsya sattā
mithyājñānojjṛmbhitasya pramādāt |
rajjvāṃ sarpo bhrāntikālīna eva
bhrānternāśe naiva sarpo'pi tadvat || 197|| (pāṭhabhedaḥ - sarpo'sti)
anāditvamavidyāyāḥ kāryasyāpi tatheṣyate |
utpannāyāṃ tu vidyāyāmāvidyakamanādyapi || 198||
prabodhe svapnavatsarvaṃ sahamūlaṃ vinaśyati |
anādyapīdaṃ no nityaṃ prāgabhāva iva sphuṭam || 199||
anāderapi vidhvaṃsaḥ prāgabhāvasya vīkṣitaḥ |
yadbuddhyupādhisambandhātparikalpitamātmani || 200||
jīvatvaṃ na tato'nyastu svarūpeṇa vilakṣaṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - tato'nyattu)
sambandhastvātmano buddhyā mithyājñānapuraḥsaraḥ || 201|| (pāṭhabhedaḥ - sambandhaḥ svātmano)
vinivṛttirbhavettasya samyagjñānena nānyathā |
brahmātmaikatvavijñānaṃ samyagjñānaṃ śrutermatam || 202||
tadātmānātmanoḥ samyagvivekenaiva sidhyati |
tato vivekaḥ kartavyaḥ pratyagātmasadātmanoḥ || 203|| (pāṭhabhedaḥ - pratyagātmāsadātmanoḥ)
jalaṃ paṅkavadatyantaṃ paṅkāpāye jalaṃ sphuṭam | (pāṭhabhedaḥ - paṅkavadaspaṣṭaṃ)
yathā bhāti tathātmāpi doṣābhāve sphuṭaprabhaḥ || 204||
asannivṛttau tu sadātmanā sphuṭaṃ
pratītiretasya bhavetpratīcaḥ |
tato nirāsaḥ karaṇīya eva
sadātmanaḥ sādhvahamādivastunaḥ || 205|| (pāṭhabhedaḥ - asadātmanaḥ)
ato nāyaṃ parātmā syādvijñānamayaśabdabhāk |
vikāritvājjaḍatvācca paricchinnatvahetutaḥ |
dṛśyatvādvyabhicāritvānnānityo nitya iṣyate || 206||
ānandapratibimbacumbitatanurvṛttistamojṛmbhitā
syādānandamayaḥ priyādiguṇakaḥ sveṣṭārthalābhodayaḥ |
puṇyasyānubhave vibhāti kṛtināmānandarūpaḥ svayaṃ
sarvo nandati yatra sādhu tanubhṛnmātraḥ prayatnaṃ vinā || 207|| (pāṭhabhedaḥ - bhūtvā nandati)
ānandamayakośasya suṣuptau sphūrtirutkaṭā |
svapnajāgarayorīṣadiṣṭasandarśanādinā || 208||
naivāyamānandamayaḥ parātmā
sopādhikatvātprakṛtervikārāt |
kāryatvahetoḥ sukṛtakriyāyā
vikārasaṅghātasamāhitatvāt || 209||
pañcānāmapi kośānāṃ niṣedhe yuktitaḥ śruteḥ | (pāṭhabhedaḥ - yuktitaḥ kṛte)
tanniṣedhāvadhi sākṣī bodharūpo'vaśiṣyate || 210|| (pāṭhabhedaḥ - tanniṣedhāvadhiḥ)
yo'yamātmā svayañjyotiḥ pañcakośavilakṣaṇaḥ |
avasthātrayasākṣī sannirvikāro nirañjanaḥ |
sadānandaḥ sa vijñeyaḥ svātmatvena vipaścitā || 211||
śiṣya uvāca |
mithyātvena niṣiddheṣu kośeṣveteṣu pañcasu |
sarvābhāvaṃ vinā kiñcinna paśyāmyatra he guro |
vijñeyaṃ kimu vastvasti svātmanā''tmavipaścitā || 212|| (pāṭhabhedaḥ - svātmanātra vipaścitā)
śrīgururuvāca |
satyamuktaṃ tvayā vidvannipuṇo'si vicāraṇe |
ahamādivikārāste tadabhāvo'yamapyanu || 213|| (pāṭhabhedaḥ - 'yamapyatha)
sarve yenānubhūyante yaḥ svayaṃ nānubhūyate |
tamātmānaṃ veditāraṃ viddhi buddhyā susūkṣmayā || 214||
tatsākṣikaṃ bhavettattadyadyadyenānubhūyate |
kasyāpyananubhūtārthe sākṣitvaṃ nopayujyate || 215|| (pāṭhabhedaḥ - nopapadyate)
asau svasākṣiko bhāvo yataḥ svenānubhūyate |
ataḥ paraṃ svayaṃ sākṣātpratyagātmā na cetaraḥ || 216||
jāgratsvapnasuṣuptiṣu sphuṭataraṃ yo'sau samujjṛmbhate
pratyagrūpatayā sadāhamahamityantaḥ sphurannaikadhā | (pāṭhabhedaḥ - sphurannekadhā)
nānākāravikārabhāgina imān paśyannahandhīmukhān (pāṭhabhedaḥ - bhājina)
nityānandacidātmanā sphurati taṃ viddhi svametaṃ hṛdi || 217||
ghaṭodake bimbitamarkabimba-
mālokya mūḍho ravimeva manyate |
tathā cidābhāsamupādhisaṃsthaṃ
bhrāntyāhamityeva jaḍo'bhimanyate || 218||
ghaṭaṃ jalaṃ tadgatamarkabimbaṃ
vihāya sarvaṃ vinirīkṣyate'rkaḥ | (pāṭhabhedaḥ - divi vīkṣyate'rkaḥ)
taṭastha etattritayāvabhāsakaḥ (pāṭhabhedaḥ - taṭasthitaḥ tattri)
svayamprakāśo viduṣā yathā tathā || 219||
dehaṃ dhiyaṃ citpratibimbamevaṃ (pāṭhabhedaḥ - citpratibimbametaṃ)
visṛjya buddhau nihitaṃ guhāyām |
draṣṭāramātmānamakhaṇḍabodhaṃ
sarvaprakāśaṃ sadasadvilakṣaṇam || 220||
nityaṃ vibhuṃ sarvagataṃ susūkṣmaṃ
antarbahiḥśūnyamananyamātmanaḥ |
vijñāya samyaṅnijarūpametat
pumān vipāpmā virajo vimṛtyuḥ || 221||
viśoka ānandaghano vipaścit
svayaṃ kutaścinna bibheti kaścit |
nānyo'sti panthā bhavabandhamukteḥ
vinā svatattvāvagamaṃ mumukṣoḥ || 222||
brahmābhinnatvavijñānaṃ bhavamokṣasya kāraṇam |
yenādvitīyamānandaṃ brahma sampadyate budhaiḥ || 223|| (pāṭhabhedaḥ - sampadyate budhaḥ)
brahmabhūtastu saṃsṛtyai vidvānnāvartate punaḥ |
vijñātavyamataḥ samyagbrahmābhinnatvamātmanaḥ || 224||
satyaṃ jñānamanantaṃ brahma viśuddhaṃ paraṃ svataḥsiddham |
nityānandaikarasaṃ pratyagabhinnaṃ nirantaraṃ jayati || 225||
sadidaṃ paramādvaitaṃ svasmādanyasya vastuno'bhāvāt |
na hyanyadasti kiñcit samyak paramārthatattvabodhadaśāyām || 226|| (pāṭhabhedaḥ - paratattvabodhasudaśāyām)
yadidaṃ sakalaṃ viśvaṃ nānārūpaṃ pratītamajñānāt |
tatsarvaṃ brahmaiva pratyastāśeṣabhāvanādoṣam || 227||
mṛtkāryabhūto'pi mṛdo na bhinnaḥ
kumbho'sti sarvatra tu mṛtsvarūpāt |
na kumbharūpaṃ pṛthagasti kumbhaḥ
kuto mṛṣā kalpitanāmamātraḥ || 228||
kenāpi mṛdbhinnatayā svarūpaṃ
ghaṭasya sandarśayituṃ na śakyate |
ato ghaṭaḥ kalpita eva mohā-
nmṛdeva satyaṃ paramārthabhūtam || 229||
sadbrahmakāryaṃ sakalaṃ sadevaṃ (pāṭhabhedaḥ - sadaiva)
tanmātrametanna tato'nyadasti | (pāṭhabhedaḥ - sanmātrametanna)
astīti yo vakti na tasya moho
vinirgato nidritavatprajalpaḥ || 230||
brahmaivedaṃ viśvamityeva vāṇī
śrautī brūte'tharvaniṣṭhā variṣṭhā |
tasmādetadbrahmamātraṃ hi viśvaṃ
nādhiṣṭhānādbhinnatā''ropitasya || 231||
satyaṃ yadi syājjagadetadātmano'
nantattvahānirnigamāpramāṇatā |
asatyavāditvamapīśituḥ syā-
nnaitattrayaṃ sādhu hitaṃ mahātmanām || 232||
īśvaro vastutattvajño na cāhaṃ teṣvavasthitaḥ |
na ca matsthāni bhūtānītyevameva vyacīklṛpat || 233|| (pāṭhabhedaḥ - vyacīkathat)
yadi satyaṃ bhavedviśvaṃ suṣuptāvupalabhyatām |
yannopalabhyate kiñcidato'satsvapnavanmṛṣā || 234||
ataḥ pṛthaṅnāsti jagatparātmanaḥ
pṛthakpratītistu mṛṣā guṇādivat | guṇāhivat
āropitasyāsti kimarthavattā'-
dhiṣṭhānamābhāti tathā bhrameṇa || 235||
bhrāntasya yadyadbhramataḥ pratītaṃ
brahmaiva tattadrajataṃ hi śuktiḥ |
idantayā brahma sadaiva rūpyate (pāṭhabhedaḥ - sadeva)
tvāropitaṃ brahmaṇi nāmamātram || 236||
ataḥ paraṃ brahma sadadvitīyaṃ
viśuddhavijñānaghanaṃ nirañjanam |
praśāntamādyantavihīnamakriyaṃ
nirantarānandarasasvarūpam || 237||
nirastamāyākṛtasarvabhedaṃ
nityaṃ sukhaṃ niṣkalamaprameyam | (pāṭhabhedaḥ - nityaṃ dhruvaṃ)
arūpamavyaktamanākhyamavyayaṃ
jyotiḥ svayaṃ kiñcididaṃ cakāsti || 238||
jñātṛjñeyajñānaśūnyamanantaṃ nirvikalpakam |
kevalākhaṇḍacinmātraṃ paraṃ tattvaṃ vidurbudhāḥ || 239||
aheyamanupādeyaṃ manovācāmagocaram |
aprameyamanādyantaṃ brahma pūrṇamahaṃ mahaḥ || 240|| (pāṭhabhedaḥ - pūrṇaṃ mahanmahaḥ)
tattvampadābhyāmabhidhīyamānayoḥ
brahmātmanoḥ śodhitayoryadīttham | (pāṭhabhedaḥ - śodhitayoryadittham)
śrutyā tayostattvamasīti samyag
ekatvameva pratipādyate muhuḥ || 241-
ekyaṃ tayorlakṣitayorna vācyayoḥ
nigadyate'nyonyaviruddhadharmiṇoḥ |
khadyotabhānvoriva rājabhṛtyayoḥ
kūpāmburāśyoḥ paramāṇumervoḥ || 242||
tayorvirodho'yamupādhikalpito
na vāstavaḥ kaścidupādhireṣaḥ |
īśasya māyā mahadādikāraṇaṃ
jīvasya kāryaṃ śaṛṇu pañcakośam || 243|| (pāṭhabhedaḥ - pañcakośāḥ)
etāvupādhī parajīvayostayoḥ
samyaṅnirāse na paro na jīvaḥ |
rājyaṃ narendrasya bhaṭasya kheṭak-
stayorapohe na bhaṭo na rājā || 244||
athāta ādeśa iti śrutiḥ svayaṃ
niṣedhati brahmaṇi kalpitaṃ dvayam |
śrutipramāṇānugṛhītabodhā- (pāṭhabhedaḥ - pramāṇānugṛhītayuktyā)
ttayornirāsaḥ karaṇīya eva || 245||
nedaṃ nedaṃ kalpitatvānna satyaṃ
rajjudṛṣṭavyālavatsvapnavacca | (pāṭhabhedaḥ - rajjau)
itthaṃ dṛśyaṃ sādhuyuktyā vyapohya
jñeyaḥ paścādekabhāvastayoryaḥ || 246||
tatastu tau lakṣaṇayā sulakṣyau
tayorakhaṇḍaikarasatvasiddhaye |
nālaṃ jahatyā na tathā'jahatyā
kintūbhayārthātmikayaiva bhāvyam || 247|| (pāṭhabhedaḥ - bhayārthaikatayaiva)
sa devadatto'yamitīha caikatā
viruddhadharmāṃśamapāsya kathyate |
yathā tathā tattvamasītivākye
viruddhadharmānubhayatra hitvā || 248||
saṃlakṣya cinmātratayā sadātmanoḥ
akhaṇḍabhāvaḥ paricīyate budhaiḥ |
evaṃ mahāvākyaśatena kathyate
brahmātmanoraikyamakhaṇḍabhāvaḥ || 249||
asthūlamityetadasannirasya
siddhaṃ svato vyomavadapratarkyam |
ato mṛṣāmātramidaṃ pratītaṃ
jahīhi yatsvātmatayā gṛhītam |
brahmāhamityeva viśuddhabuddhyā
viddhi svamātmānamakhaṇḍabodham || 250||
mṛtkāryaṃ sakalaṃ ghaṭādi satataṃ mṛnmātramevāhitaṃ (pāṭhabhedaḥ - mṛnmātramevābhitaḥ)
tadvatsajjanitaṃ sadātmakamidaṃ sanmātramevākhilam |
yasmānnāsti sataḥ paraṃ kimapi tatsatyaṃ sa ātmā svayaṃ
tasmāttattvamasi praśāntamamalaṃ brahmādvayaṃ yatparam || 251||
nidrākalpitadeśakālaviṣayajñātrādi sarvaṃ yathā
mithyā tadvadihāpi jāgrati jagatsvājñānakāryatvataḥ |
yasmādevamidaṃ śarīrakaraṇaprāṇāhamādyapyasat
tasmāttattvamasi praśāntamamalaṃ brahmādvayaṃ yatparam || 252||
yatra bhrāntyā kalpitaṃ tadviveke (pāṭhabhedaḥ - yadviveke)
tattanmātraṃ naiva tasmādvibhinnam |
svapne naṣṭaṃ svapnaviśvaṃ vicitraṃ
svasmādbhinnaṃ kinnu dṛṣṭaṃ prabodhe || 253||
jātinītikulagotradūragaṃ
nāmarūpaguṇadoṣavarjitam |
deśakālaviṣayātivarti yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 254||
yatparaṃ sakalavāgagocaraṃ
gocaraṃ vimalabodhacakṣuṣaḥ |
śuddhacidghanamanādi vastu yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 255||
ṣaḍbhirūrmibhirayogi yogihṛd-
bhāvitaṃ na karaṇairvibhāvitam |
buddhyavedyamanavadyamasti yad (pāṭhabhedaḥ - bhūti yad)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 256||
bhrāntikalpitajagatkalāśrayaṃ
svāśrayaṃ ca sadasadvilakṣaṇam |
niṣkalaṃ nirupamānavaddhi yad (pāṭhabhedaḥ - nirupamānamṛddhimat)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 257||
janmavṛddhipariṇatyapakṣaya-
vyādhināśanavihīnamavyayam |
viśvasṛṣṭyavavighātakāraṇaṃ (pāṭhabhedaḥ - vanaghātakāraṇaṃ)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 258||
astabhedamanapāstalakṣaṇaṃ
nistaraṅgajalarāśiniścalam |
nityamuktamavibhaktamūrti yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 259||
ekameva sadanekakāraṇaṃ
kāraṇāntaranirāsyakāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - sakāraṇam)
kāryakāraṇavilakṣaṇaṃ svayaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 260||
nirvikalpakamanalpamakṣaraṃ
yatkṣarākṣaravilakṣaṇaṃ param |
nityamavyayasukhaṃ nirañjanaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 261||
yadvibhāti sadanekadhā bhramā-
nnāmarūpaguṇavikriyātmanā |
hemavatsvayamavikriyaṃ sadā
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 262||
yaccakāstyanaparaṃ parātparaṃ
pratyagekarasamātmalakṣaṇam |
satyacitsukhamanantamavyayaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 263||
uktamarthamimamātmani svayaṃ
bhāvayetprathitayuktibhirdhiyā | (pāṭhabhedaḥ - bhāvaya prathita)
saṃśayādirahitaṃ karāmbuvat
tena tattvanigamo bhaviṣyati || 264||
sambodhamātraṃ pariśuddhatattvaṃ (pāṭhabhedaḥ - svaṃ bodhamātraṃ)
vijñāya saṅghe nṛpavacca sainye |
tadāśrayaḥ svātmani sarvadā sthito (pāṭhabhedaḥ - tadātmanaivātmani)
vilāpaya brahmaṇi viśvajātam || 265|| (pāṭhabhedaḥ - dṛśyajātam)
buddhau guhāyāṃ sadasadvilakṣaṇaṃ
brahmāsti satyaṃ paramadvitīyam |
tadātmanā yo'tra vasedguhāyāṃ
punarna tasyāṅgaguhāpraveśaḥ || 266||
jñāte vastunyapi balavatī vāsanā'nādireṣā
kartā bhoktāpyahamiti dṛḍhā yā'sya saṃsārahetuḥ |
pratyagdṛṣṭyā''tmani nivasatā sāpaneyā prayatnā-
nmuktiṃ prāhustadiha munayo vāsanātānavaṃ yat || 267||
ahaṃ mameti yo bhāvo dehākṣādāvanātmani |
adhyāso'yaṃ nirastavyo viduṣā svātmaniṣṭhayā || 268||
jñātvā svaṃ pratyagātmānaṃ buddhitadvṛttisākṣiṇam |
so'hamityeva sadvṛttyā'nātmanyātmamatiṃ jahi || 269||
lokānuvartanaṃ tyaktvā tyaktvā dehānuvartanam |
śāstrānuvartanaṃ tyaktvā svādhyāsāpanayaṃ kuru || 270||
lokavāsanayā jantoḥ śāstravāsanayāpi ca |
dehavāsanayā jñānaṃ yathāvannaiva jāyate || 271
saṃsārakārāgṛhamokṣamiccho-
rayomayaṃ pādanibandhaśaṛṅkhalam | (pāṭhabhedaḥ - nibaddha)
vadanti tajjñāḥ paṭu vāsanātrayaṃ
yo'smādvimuktaḥ samupaiti muktim || 272||
jalādisaṃsargavaśātprabhūta- (pāṭhabhedaḥ - jalādisamparkavaśāt)
durgandhadhūtā'garudivyavāsanā |
saṅgharṣaṇenaiva vibhāti samya-
gvidhūyamāne sati bāhyagandhe || 273||
antaḥśritānantadurantavāsanā-
dhūlīviliptā paramātmavāsanā |
prajñātisaṅgharṣaṇato viśuddhā
pratīyate candanagandhavat sphuṭam || 274|| (pāṭhabhedaḥ - sphuṭā)
anātmavāsanājālaistirobhūtātmavāsanā |
nityātmaniṣṭhayā teṣāṃ nāśe bhāti svayaṃ sphuṭam || 275|| (pāṭhabhedaḥ - sphuṭā)
yathā yathā pratyagavasthitaṃ manaḥ
tathā tathā muñcati bāhyavāsanām | (pāṭhabhedaḥ - bāhyavāsanāḥ)
niḥśeṣamokṣe sati vāsanānāṃ
ātmānubhūtiḥ pratibandhaśūnyā || 276||
svātmanyeva sadā sthitvā mano naśyati yoginaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sthityā)
vāsanānāṃ kṣayaścātaḥ svādhyāsāpanayaṃ kuru || 277||
tamo dvābhyāṃ rajaḥ sattvātsattvaṃ śuddhena naśyati |
tasmātsattvamavaṣṭabhya svādhyāsāpanayaṃ kuru || 278||
prārabdhaṃ puṣyati vapuriti niścitya niścalaḥ |
dhairyamālambya yatnena svādhyāsāpanayaṃ kuru || 279||
nāhaṃ jīvaḥ paraṃ brahmetyatadvyāvṛttipūrvakam |
vāsanāvegataḥ prāptasvādhyāsāpanayaṃ kuru || 280||
śrutyā yuktyā svānubhūtyā jñātvā sārvātmyamātmanaḥ |
kvacidābhāsataḥ prāptasvādhyāsāpanayaṃ kuru || 281||
anādānavisargābhyāmīṣannāsti kriyā muneḥ | (pāṭhabhedaḥ - annādānavisargā)
tadekaniṣṭhayā nityaṃ svādhyāsāpanayaṃ kuru || 282||
tattvamasyādivākyotthabrahmātmaikatvabodhataḥ |
brahmaṇyātmatvadārḍhyāya svādhyāsāpanayaṃ kuru || 283||
ahambhāvasya dehe'sminniḥśeṣavilayāvadhi |
sāvadhānena yuktātmā svādhyāsāpanayaṃ kuru || 284||
pratītirjīvajagatoḥ svapnavadbhāti yāvatā |
tāvannirantaraṃ vidvansvādhyāsāpanayaṃ kuru || 285||
nidrāyā lokavārtāyāḥ śabdāderapi vismṛteḥ |
kvacinnāvasaraṃ dattvā cintayātmānamātmani || 286||
mātāpitrormalodbhūtaṃ malamāṃsamayaṃ vapuḥ |
tyaktvā cāṇḍālavaddūraṃ brahmībhūya kṛtī bhava || 287||
ghaṭākāśaṃ mahākāśa ivātmānaṃ parātmani |
vilāpyākhaṇḍabhāvena tūṣṇī bhava sadā mune || 288|| (pāṭhabhedaḥ - tūṣṇīṃ)
svaprakāśamadhiṣṭhānaṃ svayambhūya sadātmanā |
brahmāṇḍamapi piṇḍāṇḍaṃ tyajyatāṃ malabhāṇḍavat || 289||
cidātmani sadānande dehārūḍhāmahandhiyam |
niveśya liṅgamutsṛjya kevalo bhava sarvadā || 290||
yatraiṣa jagadābhāso darpaṇāntaḥ puraṃ yathā |
tadbrahmāhamiti jñātvā kṛtakṛtyo bhaviṣyasi || 291||
yatsatyabhūtaṃ nijarūpamādyaṃ
cidadvayānandamarūpamakriyam |
tadetya mithyāvapurutsṛjeta (pāṭhabhedaḥ - sṛjaita)
śailūṣavadveṣamupāttamātmanaḥ || 292||
sarvātmanā dṛśyamidaṃ mṛṣaiva
naivāhamarthaḥ kṣaṇikatvadarśanāt |
jānāmyahaṃ sarvamiti pratītiḥ
kuto'hamādeḥ kṣaṇikasya sidhyet || 293||
ahampadārthastvahamādisākṣī
nityaṃ suṣuptāvapi bhāvadarśanāt |
brūte hyajo nitya iti śrutiḥ svayaṃ
tatpratyagātmā sadasadvilakṣaṇaḥ || 294||
vikāriṇāṃ sarvavikāravettā
nityāvikāro bhavituṃ samarhati | (pāṭhabhedaḥ - nityo'vikāro)
manorathasvapnasuṣuptiṣu sphuṭaṃ
punaḥ punardṛṣṭamasattvametayoḥ || 295||
ato'bhimānaṃ tyaja māṃsapiṇḍe
piṇḍābhimāninyapi buddhikalpite |
kālatrayābādhyamakhaṇḍabodhaṃ
jñātvā svamātmānamupaihi śāntim || 296||
tyajābhimānaṃ kulagotranāma-
rūpāśrameṣvārdraśavāśriteṣu |
liṅgasya dharmānapi kartṛtādīṃ-
styaktvā bhavākhaṇḍasukhasvarūpaḥ || 297||
santyanye pratibandhāḥ puṃsaḥ saṃsārahetavo dṛṣṭāḥ |
teṣāmevaṃ mūlaṃ prathamavikāro bhavatyahaṅkāraḥ || 298|| (pāṭhabhedaḥ - teṣāmeṣāṃ)
yāvatsyātsvasya sambandho'haṅkāreṇa durātmanā |
tāvanna leśamātrāpi muktivārtā vilakṣaṇā || 299||
ahaṅkāragrahānmuktaḥ svarūpamupapadyate |
candravadvimalaḥ pūrṇaḥ sadānandaḥ svayamprabhaḥ || 300||
yo vā pure so'hamiti pratīto (pāṭhabhedaḥ - puraiṣo'hamiti)
buddhyā praklṛptastamasā'timūḍhayā | (pāṭhabhedaḥ - buddhyā'viviktastamasā)
tasyaiva niḥśeṣatayā vināśe
brahmātmabhāvaḥ pratibandhaśūnyaḥ || 301||
brahmānandanidhirmahābalavatā'haṅkāraghorāhinā
saṃveṣṭyātmani rakṣyate guṇamayaiścaṇḍestribhirmastakaiḥ (pāṭhabhedaḥ - caṇḍai)
vijñānākhyamahāsinā śrutimatā vicchidya śīrṣatrayaṃ (pāṭhabhedaḥ - dyutimatā)
nirmūlyāhimimaṃ nidhiṃ sukhakaraṃ dhīro'nubhoktuṅkṣamaḥ || 302||
yāvadvā yatkiñcidviṣadoṣasphūrtirasti ceddehe |
kathamārogyāya bhavettadvadahantāpi yogino muktyai || 303||
ahamo'tyantanivṛttyā tatkṛtanānāvikalpasaṃhṛtyā |
pratyaktattvavivekādidamahamasmīti vindate tattvam || 304|| (pāṭhabhedaḥ - vivekādayam)
ahaṅkāre kartaryahamiti matiṃ muñca sahasā (pāṭhabhedaḥ - ahaṅkartaryasminnahamiti)
vikārātmanyātmapratiphalajuṣi svasthitimuṣi |
yadadhyāsātprāptā janimṛtijarāduḥkhabahulā
pratīcaścinmūrtestava sukhatanoḥ saṃsṛtiriyam || 305||
sadaikarūpasya cidātmano vibho-
rānandamūrteranavadyakīrteḥ |
naivānyathā kvāpyavikāriṇaste
vināhamadhyāsamamuṣya saṃsṛtiḥ || 306||
tasmādahaṅkāramimaṃ svaśatruṃ
bhokturgale kaṇṭakavatpratītam |
vicchidya vijñānamahāsinā sphuṭaṃ
bhuṅkṣvātmasāmrājyasukhaṃ yatheṣṭam || 307||
tato'hamādervinivartya vṛttiṃ
santyaktarāgaḥ paramārthalābhāt |
tūṣṇīṃ samāssvātmasukhānubhūtyā
pūrṇātmanā brahmaṇi nirvikalpaḥ || 308||
samūlakṛtto'pi mahānahaṃ punaḥ
vyullekhitaḥ syādyadi cetasā kṣaṇam |
sañjīvya vikṣepaśataṃ karoti
nabhasvatā prāvṛṣi vārido yathā || 309||
nigṛhya śatrorahamo'vakāśaḥ
kvacinna deyo viṣayānucintayā |
sa eva sañjīvanaheturasya
prakṣīṇajambīratarorivāmbu || 310||
dehātmanā saṃsthita eva kāmī
vilakṣaṇaḥ kāmayitā kathaṃ syāt |
ato'rthasandhānaparatvameva
bhedaprasaktyā bhavabandhahetuḥ || 311||
kāryapravardhanādbījapravṛddhiḥ paridṛśyate |
kāryanāśādbījanāśastasmātkāryaṃ nirodhayet || 312||
vāsanāvṛddhitaḥ kāryaṃ kāryavṛddhyā ca vāsanā |
vardhate sarvathā puṃsaḥ saṃsāro na nivartate || 313||
saṃsārabandhavicchittyai tad dvayaṃ pradahedyatiḥ |
vāsanāvṛddhiretābhyāṃ cintayā kriyayā bahiḥ || 314|| (pāṭhabhedaḥ - vāsanā preryate hyantaḥ)
tābhyāṃ pravardhamānā sā sūte saṃsṛtimātmanaḥ |
trayāṇāṃ ca kṣayopāyaḥ sarvāvasthāsu sarvadā || 315||
sarvatra sarvataḥ sarvabrahmamātrāvalokanaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - mātrāvalokanam)
sadbhāvavāsanādārḍhyāttattrayaṃ layamaśnute || 316||
kriyānāśe bhaveccintānāśo'smādvāsanākṣayaḥ |
vāsanāprakṣayo mokṣaḥ sā jīvanmuktiriṣyate || 317|| (pāṭhabhedaḥ - sa)
sadvāsanāsphūrtivijṛmbhaṇe sati
hyasau vilīnāpyahamādivāsanā | (pāṭhabhedaḥ - vilīnā tvahamādivāsanā)
atiprakṛṣṭāpyaruṇaprabhāyāṃ
vilīyate sādhu yathā tamisrā || 318||
tamastamaḥkāryamanarthajālaṃ
na dṛśyate satyudite dineśe |
tathā'dvayānandarasānubhūtau
naivāsti bandho na ca duḥkhagandhaḥ || 319||
dṛśyaṃ pratītaṃ pravilāpayansan (pāṭhabhedaḥ - pravilāpayansvayaṃ)
sanmātramānandaghanaṃ vibhāvayan |
samāhitaḥ sanbahirantaraṃ vā
kālaṃ nayethāḥ sati karmabandhe || 320||
pramādo brahmaniṣṭhāyāṃ na kartavyaḥ kadācana |
pramādo mṛtyurityāha bhagavānbrahmaṇaḥ sutaḥ || 321||
na pramādādanartho'nyo jñāninaḥ svasvarūpataḥ |
tato mohastato'handhīstato bandhastato vyathā || 322||
viṣayābhimukhaṃ dṛṣṭvā vidvāṃsamapi vismṛtiḥ |
vikṣepayati dhīdoṣairyoṣā jāramiva priyam || 323||
yathāpakṛṣṭaṃ śaivālaṃ kṣaṇamātraṃ na tiṣṭhati |
āvṛṇoti tathā māyā prājñaṃ vāpi parāṅmukham || 324||
lakṣyacyutaṃ cedyadi cittamīṣad
bahirmukhaṃ sannipatettatastataḥ |
pramādataḥ pracyutakelikandukaḥ
sopānapaṅktau patito yathā tathā || 325||
viṣayeṣvāviśaccetaḥ saṅkalpayati tadguṇān |
samyaksaṅkalpanātkāmaḥ kāmātpuṃsaḥ pravartanam || 326||
ataḥ pramādānna paro'sti mṛtyuḥ
vivekino brahmavidaḥ samādhau |
samāhitaḥ siddhimupaiti samyak
samāhitātmā bhava sāvadhānaḥ || 327||
tataḥ svarūpavibhraṃśo vibhraṣṭastu patatyadhaḥ |
patitasya vinā nāśaṃ punarnāroha īkṣyate || 328||
saṅkalpaṃ varjayettasmātsarvānarthasya kāraṇam |
apathyāni hi vastūni vyādhigrasto yathotsṛje |
jīvato yasya kaivalyaṃ videhe sa ca kevalaḥ |
yatkiñcit paśyato bhedaṃ bhayaṃ brūte yajuḥśrutiḥ || 329||
yadā kadā vāpi vipaścideṣa
brahmaṇyanante'pyaṇumātrabhedam |
paśyatyathāmuṣya bhayaṃ tadaiva
yadvīkṣitaṃ bhinnatayā pramādāt || 330|| (pāṭhabhedaḥ - yadīkṣitaṃ)
śrutismṛtinyāyaśatairniṣiddhe
dṛśye'tra yaḥ svātmamatiṃ karoti |
upaiti duḥkhopari duḥkhajātaṃ
niṣiddhakartā sa malimluco yathā || 331||
satyābhisandhānarato vimukto
mahattvamātmīyamupaiti nityam |
mithyābhisandhānaratastu naśyed
dṛṣṭaṃ tadetadyadacauracaurayoḥ || 332|| (pāṭhabhedaḥ - coracorayoḥ)
yatirasadanusandhiṃ bandhahetuṃ vihāya
svayamayamahamasmītyātmadṛṣṭyaiva tiṣṭhet
sukhayati nanu niṣṭhā brahmaṇi svānubhūtyā
harati paramavidyākāryaduḥkhaṃ pratītam || 333||
bāhyānusandhiḥ parivardhayetphalaṃ (pāṭhabhedaḥ - bāhyābhisandhiḥ)
durvāsanāmeva tatastato'dhikām |
jñātvā vivekaiḥ parihṛtya bāhyaṃ
svātmānusandhiṃ vidadhīta nityam || 334||
bāhye niruddhe manasaḥ prasannatā
manaḥprasāde paramātmadarśanam |
tasminsudṛṣṭe bhavabandhanāśo
bahirnirodhaḥ padavī vimukteḥ || 335||
kaḥ paṇḍitaḥ sansadasadvivekī
śrutipramāṇaḥ paramārthadarśī |
jānanhi kuryādasato'valambaṃ
svapātahetoḥ śiśuvanmumukṣuḥ || 336||
dehādisaṃsaktimato na muktiḥ
muktasya dehādyabhimatyabhāvaḥ |
suptasya no jāgaraṇaṃ na jāgrataḥ
svapnastayorbhinnaguṇāśrayatvāt || 337||
antarbahiḥ svaṃ sthirajaṅgameṣu
jñātvā''tmanādhāratayā vilokya | (pāṭhabhedaḥ - jñānātman)
tyaktākhilopādhirakhaṇḍarūpaḥ
pūrṇātmanā yaḥ sthita eṣa muktaḥ || 338||
sarvātmanā bandhavimuktihetuḥ
sarvātmabhāvānna paro'sti kaścit |
dṛśyāgrahe satyupapadyate'sau
sarvātmabhāvo'sya sadātmaniṣṭhayā || 339||
dṛśyasyāgrahaṇaṃ kathaṃ nu ghaṭate dehātmanā tiṣṭhato
bāhyārthānubhavaprasaktamanasastattatkriyāṃ kurvataḥ |
sannyastākhiladharmakarmaviṣayairnityātmaniṣṭhāparaiḥ
tattvajñaiḥ karaṇīyamātmani sadānandecchubhiryatnataḥ || 340||
sarvātmasiddhaye bhikṣoḥ kṛtaśravaṇakarmaṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sārvātmya)
samādhiṃ vidadhātyeṣā śānto dānta iti śrutiḥ || 341||
ārūḍhaśakterahamo vināśaḥ
kartunna śakya sahasāpi paṇḍitaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - kartuṃ na)
ye nirvikalpākhyasamādhiniścalāḥ
tānantarā'nantabhavā hi vāsanāḥ || 342||
ahambuddhyaiva mohinyā yojayitvā''vṛterbalāt |
vikṣepaśaktiḥ puruṣaṃ vikṣepayati tadguṇaiḥ || 343||
vikṣepaśaktivijayo viṣamo vidhātuṃ
niḥśeṣamāvaraṇaśaktinivṛttyabhāve |
dṛgdṛśyayoḥ sphuṭapayojalavadvibhāge
naśyettadāvaraṇamātmani ca svabhāvāt |
niḥsaṃśayena bhavati pratibandhaśūnyo
vikṣepaṇaṃ na hi tadā yadi cenmṛṣārthe || 344|| (pāṭhabhedaḥ - nikṣepaṇaṃ)
samyagvivekaḥ sphuṭabodhajanyo
vibhajya dṛgdṛśyapadārthatattvam |
chinatti māyākṛtamohabandhaṃ
yasmādvimuktastu punarna saṃsṛtiḥ || 345|| (pāṭhabhedaḥ - vimuktasya)
parāvaraikatvavivekavahniḥ
dahatyavidyāgahanaṃ hyaśeṣam |
kiṃ syātpunaḥ saṃsaraṇasya bījaṃ
advaitabhāvaṃ samupeyuṣo'sya || 346||
āvaraṇasya nivṛttirbhavati hi samyakpadārthadarśanataḥ |
mithyājñānavināśastadvikṣepajanitaduḥkhanivṛttiḥ || 347||
etattritayaṃ dṛṣṭaṃ samyagrajjusvarūpavijñānāt |
tasmādvastusatattvaṃ jñātavyaṃ bandhamuktaye viduṣā || 348||
ayo'gniyogādiva satsamanvayān
mātrādirūpeṇa vijṛmbhate dhīḥ |
tatkāryametaddvitayaṃ yato mṛṣā (pāṭhabhedaḥ - tatkāryameva tritayaṃ)
dṛṣṭaṃ bhramasvapnamanoratheṣu || 349||
tato vikārāḥ prakṛterahammukhā
dehāvasānā viṣayāśca sarve |
kṣaṇe'nyathābhāvitayā hyamīṣā- (pāṭhabhedaḥ - bhāvina eṣa ātmā)
masattvamātmā tu kadāpi nānyathā || 350|| (pāṭhabhedaḥ - masattvamātmā tu kadāpi)
nityādvayākhaṇḍacidekarūpo
buddhyādisākṣī sadasadvilakṣaṇaḥ |
ahampadapratyayalakṣitārthaḥ
pratyak sadānandaghanaḥ parātmā || 351||
itthaṃ vipaścitsadasadvibhajya
niścitya tattvaṃ nijabodhadṛṣṭyā |
jñātvā svamātmānamakhaṇḍabodhaṃ
tebhyo vimuktaḥ svayameva śāmyati || 352||
ajñānahṛdayagrantherniḥśeṣavilayastadā |
samādhinā'vikalpena yadā'dvaitātmadarśanam || 353||
tvamahamidamitīyaṃ kalpanā buddhidoṣāt
prabhavati paramātmanyadvaye nirviśeṣe |
pravilasati samādhāvasya sarvo vikalpo
vilayanamupagacchedvastutattvāvadhṛtyā || 354||
śānto dāntaḥ paramuparataḥ kṣāntiyuktaḥ samādhiṃ
kurvannityaṃ kalayati yatiḥ svasya sarvātmabhāvam |
tenāvidyātimirajanitānsādhu dagdhvā vikalpān
brahmākṛtyā nivasati sukhaṃ niṣkriyo nirvikalpaḥ || 355||
samāhitā ye pravilāpya bāhyaṃ
śrotrādi cetaḥ svamahaṃ cidātmani |
ta eva muktā bhavapāśabandhaiḥ
nānye tu pārokṣyakathābhidhāyinaḥ || 356||
upādhibhedātsvayameva bhidyate (pāṭhabhedaḥ - yogātsvayameva)
copādhyapohe svayameva kevalaḥ |
tasmādupādhervilayāya vidvān
vasetsadā'kalpasamādhiniṣṭhayā || 357||
sati sakto naro yāti sadbhāvaṃ hyekaniṣṭhayā |
kīṭako bhramaraṃ dhyāyan bhramaratvāya kalpate || 358||
kriyāntarāsaktimapāsya kīṭako
dhyāyannalitvaṃ hyalibhāvamṛcchati | (pāṭhabhedaḥ - dhyāyanyathāliṃ)
tathaiva yogī paramātmatattvaṃ
dhyātvā samāyāti tadekaniṣṭhayā || 359||
atīva sūkṣmaṃ paramātmatattvaṃ
na sthūladṛṣṭyā pratipattumarhati |
samādhinātyantasusūkṣmavṛttyā
jñātavyamāryairatiśuddhabuddhibhiḥ || 360||
yathā suvarṇaṃ puṭapākaśodhitaṃ
tyaktvā malaṃ svātmaguṇaṃ samṛcchati |
tathā manaḥ sattvarajastamomalaṃ
dhyānena santyajya sameti tattvam || 361||
nirantarābhyāsavaśāttaditthaṃ
pakvaṃ mano brahmaṇi līyate yadā |
tadā samādhiḥ savikalpavarjitaḥ (pāṭhabhedaḥ - sa vikalpavarjitaḥ)
svato'dvayānandarasānubhāvakaḥ || 362||
samādhinā'nena samastavāsanā-
granthervināśo'khilakarmanāśaḥ |
antarbahiḥ sarvata eva sarvadā
svarūpavisphūrtirayatnataḥ syāt || 363||
śruteḥ śataguṇaṃ vidyānmananaṃ mananādapi |
nididhyāsaṃ lakṣaguṇamanantaṃ nirvikalpakam || 364||
nirvikalpakasamādhinā sphuṭaṃ
brahmatattvamavagamyate dhruvam |
nānyathā calatayā manogateḥ
pratyayāntaravimiśritaṃ bhavet || 365||
ataḥ samādhatsva yatendriyaḥ san
nirantaraṃ śāntamanāḥ pratīci |
vidhvaṃsaya dhvāntamanādyavidyayā
kṛtaṃ sadekatvavilokanena || 366||
yogasya prathamadvāraṃ vāṅnirodho'parigrahaḥ | (pāṭhabhedaḥ - prathamaṃ dvāraṃ)
nirāśā ca nirīhā ca nityamekāntaśīlatā || 367||
ekāntasthitirindriyoparamaṇe heturdamaścetasaḥ
saṃrodhe karaṇaṃ śamena vilayaṃ yāyādahaṃvāsanā |
tenānandarasānubhūtiracalā brāhmī sadā yoginaḥ
tasmāccittanirodha eva satataṃ kāryaḥ prayatno muneḥ || 368|| prayatnānmuneḥ
vācaṃ niyacchātmani taṃ niyaccha
buddhau dhiyaṃ yaccha ca buddhisākṣiṇi |
taṃ cāpi pūrṇātmani nirvikalpe
vilāpya śāntiṃ paramāṃ bhajasva || 369||
dehaprāṇendriyamanobuddhyādibhirupādhibhiḥ |
yairyairvṛtteḥsamāyogastattadbhāvo'sya yoginaḥ || 370||
tannivṛttyā muneḥ samyak sarvoparamaṇaṃ sukham |
sandṛśyate sadānandarasānubhavaviplavaḥ || 371||
antastyāgo bahistyāgo viraktasyaiva yujyate |
tyajatyantarbahiḥsaṅgaṃ viraktastu mumukṣayā || 372||
bahistu viṣayaiḥ saṅgaṃ tathāntarahamādibhiḥ | (pāṭhabhedaḥ - saṅgaḥ)
virakta eva śaknoti tyaktuṃ brahmaṇi niṣṭhitaḥ || 373||
vairāgyabodhau puruṣasya pakṣivat
pakṣau vijānīhi vicakṣaṇa tvam |
vimuktisaudhāgralatādhirohaṇaṃ
tābhyāṃ vinā nānyatareṇa sidhyati || 374||
atyantavairāgyavataḥ samādhiḥ
samāhitasyaiva dṛḍhaprabodhaḥ |
prabuddhatattvasya hi bandhamuktiḥ
muktātmano nityasukhānubhūtiḥ || 375||
vairāgyānna paraṃ sukhasya janakaṃ paśyāmi vaśyātmanaḥ
taccecchuddhatarātmabodhasahitaṃ svārājyasāmrājyadhuk |
etaddvāramajasramuktiyuvateryasmāttvamasmātparaṃ
sarvatrāspṛhayā sadātmani sadā prajñāṃ kuru śreyase || 376||
āśāṃ chinddhi viṣopameṣu viṣayeṣveṣaiva mṛtyoḥ kṛti- (pāṭhabhedaḥ - mṛtyoḥ sṛti)
styaktvā jātikulāśrameṣvabhimatiṃ muñcātidūrātkriyāḥ |
dehādāvasati tyajātmadhiṣaṇāṃ prajñāṃ kuruṣvātmani
tvaṃ draṣṭāsyamano'si nirdvayaparaṃ brahmāsi yadvastutaḥ || 377|| (pāṭhabhedaḥ - draṣṭāsyamalo)
lakṣye brahmaṇi mānasaṃ dṛḍhataraṃ saṃsthāpya bāhyendriyaṃ
svasthāne viniveśya niścalatanuścopekṣya dehasthitim |
brahmātmaikyamupetya tanmayatayā cākhaṇḍavṛttyā'niśaṃ
brahmānandarasaṃ pibātmani mudā śūnyaiḥ kimanyairbhṛśam || 378|| (pāṭhabhedaḥ - kimanyairbhramaiḥ)
anātmacintanaṃ tyaktvā kaśmalaṃ duḥkhakāraṇam |
cintayātmānamānandarūpaṃ yanmuktikāraṇam || 379||
eṣa svayañjyotiraśeṣasākṣī
vijñānakośo vilasatyajasram | vijñānakośe
lakṣyaṃ vidhāyainamasadvilakṣaṇa-
makhaṇḍavṛttyā''tmatayā'nubhāvaya || 380||
etamacchinnayā vṛttyā pratyayāntaraśūnyayā |
ullekhayanvijānīyātsvasvarūpatayā sphuṭam || 381||
atrātmatvaṃ dṛḍhīkurvannahamādiṣu santyajan |
udāsīnatayā teṣu tiṣṭhetsphuṭaghaṭādivat || 382|| (pāṭhabhedaḥ - tiṣṭhedghaṭapaṭādivat)
viśuddhamantaḥkaraṇaṃ svarūpe
niveśya sākṣiṇyavabodhamātre |
śanaiḥ śanairniścalatāmupānayan
pūrṇaṃ svamevānuvilokayettataḥ || 383|| (pāṭhabhedaḥ - pūrṇatvamevānu)
dehendriyaprāṇamano'hamādibhiḥ
svājñānaklṛptairakhilairupādhibhiḥ |
vimuktamātmānamakhaṇḍarūpaṃ
pūrṇaṃ mahākāśamivāvalokayet || 384||
ghaṭakalaśakusūlasūcimukhyaiḥ
gaganamupādhiśatairvimuktamekam |
bhavati na vividhaṃ tathaiva śuddhaṃ
paramahamādivimuktamekameva || 385||
brahmādistambaparyantā mṛṣāmātrā upādhayaḥ | (pāṭhabhedaḥ - brahmādyāḥ stamba)
tataḥ pūrṇaṃ svamātmānaṃ paśyedekātmanā sthitam || 386||
yatra bhrāntyā kalpitaṃ tadviveke (pāṭhabhedaḥ - yadviveke)
tattanmātraṃ naiva tasmādvibhinnam |
bhrānternāśe bhāti dṛṣṭāhitattvaṃ (pāṭhabhedaḥ - bhrāntidṛṣṭā)
rajjustadvadviśvamātmasvarūpam || 387||
svayaṃ brahmā svayaṃ viṣṇuḥ svayamindraḥ svayaṃ śivaḥ |
svayaṃ viśvamidaṃ sarvaṃ svasmādanyanna kiñcana || 388||
antaḥ svayaṃ cāpi bahiḥ svayaṃ ca
svayaṃ purastāt svayameva paścāt |
svayaṃ hyāvācyāṃ svayamapyudīcyāṃ (pāṭhabhedaḥ - hyavācyāṃ)
tathopariṣṭātsvayamapyadhastāt || 389||
taraṅgaphenabhramabudbudādi
sarvaṃ svarūpeṇa jalaṃ yathā tathā |
cideva dehādyahamantametat
sarvaṃ cidevaikarasaṃ viśuddham || 390||
sadevedaṃ sarvaṃ jagadavagataṃ vāṅmanasayoḥ
sato'nyannāstyeva prakṛtiparasīmni sthitavataḥ |
pṛthak kiṃ mṛtsnāyāḥ kalaśaghaṭakumbhādyavagataṃ
vadatyeṣa bhrāntastvamahamiti māyāmadirayā || 391||
kriyāsamabhihāreṇa yatra nānyaditi śrutiḥ |
bravīti dvaitarāhityaṃ mithyādhyāsanivṛttaye || 392||
ākāśavannirmalanirvikalpaṃ (pāṭhabhedaḥ - nirvikalpa)
niḥsīmaniḥspandananirvikāram |
antarbahiḥśūnyamananyamadvayaṃ
svayaṃ paraṃ brahma kimasti bodhyam || 393||
vaktavyaṃ kimu vidyate'tra bahudhā brahmaiva jīvaḥ svayaṃ
brahmaitajjagadātataṃ nu sakalaṃ brahmādvitīyaṃ śrutiḥ | (pāṭhabhedaḥ - jagadāparāṇu sakalaṃ)
brahmaivāhamiti prabuddhamatayaḥ santyaktabāhyāḥ sphuṭaṃ
brahmībhūya vasanti santatacidānandātmanaitaddhruvam || 394|| (pāṭhabhedaḥ - ānandātmanaiva dhruvam)
jahi malamayakośe'handhiyotthāpitāśāṃ
prasabhamanilakalpe liṅgadehe'pi paścāt |
nigamagaditakīrtiṃ nityamānandamūrtiṃ
svayamiti paricīya brahmarūpeṇa tiṣṭha || 395||
śavākāraṃ yāvadbhajati manujastāvadaśuciḥ
parebhyaḥ syātkleśo jananamaraṇavyādhinilayaḥ | (pāṭhabhedaḥ - vyādhinirayāḥ)
yadātmānaṃ śuddhaṃ kalayati śivākāramacalam
tadā tebhyo mukto bhavati hi tadāha śrutirapi || 396||
svātmanyāropitāśeṣābhāsavastunirāsataḥ |
svayameva paraṃ brahma pūrṇamadvayamakriyam || 397||
samāhitāyāṃ sati cittavṛttau
parātmani brahmaṇi nirvikalpe |
na dṛśyate kaścidayaṃ vikalpaḥ
prajalpamātraḥ pariśiṣyate yataḥ || 398|| (pāṭhabhedaḥ - tataḥ)
asatkalpo vikalpo'yaṃ viśvamityekavastuni |
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 399||
draṣṭudarśanadṛśyādibhāvaśūnyaikavastuni | (pāṭhabhedaḥ - draṣṭṛdarśana)
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 400||
kalpārṇava ivātyantaparipūrṇaikavastuni |
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 401||
tejasīva tamo yatra pralīnaṃ bhrāntikāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - yatra vilīnaṃ)
advitīye pare tattve nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 402||
ekātmake pare tattve bhedavārtā kathaṃ vaset | (pāṭhabhedaḥ - kathaṃ bhavet)
suṣuptau sukhamātrāyāṃ bhedaḥ kenāvalokitaḥ || 403||
na hyasti viśvaṃ paratattvabodhāt
sadātmani brahmaṇi nirvikalpe |
kālatraye nāpyahirīkṣito guṇe
na hyambubindurmṛgatṛṣṇikāyām || 404||
māyāmātramidaṃ dvaitamadvaitaṃ paramārthataḥ |
iti brūte śrutiḥ sākṣātsuṣuptāvanubhūyate || 405||
ananyatvamadhiṣṭhānādāropyasya nirīkṣitam |
paṇḍitai rajjusarpādau vikalpo bhrāntijīvanaḥ || 406||
cittamūlo vikalpo'yaṃ cittābhāve na kaścana |
ataścittaṃ samādhehi pratyagrūpe parātmani || 407||
kimapi satatabodhaṃ kevalānandarūpaṃ
nirupamamativelaṃ nityamuktaṃ nirīham |
niravadhigaganābhaṃ niṣkalaṃ nirvikalpaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 408||
prakṛtivikṛtiśūnyaṃ bhāvanātītabhāvaṃ
samarasamasamānaṃ mānasambandhadūram |
nigamavacanasiddhaṃ nityamasmatprasiddhaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 409||
ajaramamaramastābhāvavastusvarūpaṃ (pāṭhabhedaḥ - bhāsavastu)
stimitasalilarāśiprakhyamākhyāvihīnam |
śamitaguṇavikāraṃ śāśvataṃ śāntamekaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 410||
samāhitāntaḥkaraṇaḥ svarūpe
vilokayātmānamakhaṇḍavaibhavam |
vicchinddhi bandhaṃ bhavagandhagandhitaṃ (pāṭhabhedaḥ - gandhagandhilaṃ)
yatnena puṃstvaṃ saphalīkuruṣva || 411-
sarvopādhivinirmuktaṃ saccidānandamadvayam |
bhāvayātmānamātmasthaṃ na bhūyaḥ kalpase'dhvane || 412||
chāyeva puṃsaḥ paridṛśyamāna-
mābhāsarūpeṇa phalānubhūtyā |
śarīramārācchavavannirastaṃ
punarna sandhatta idaṃ mahātmā || 413||
satatavimalabodhānandarūpaṃ sametya (pāṭhabhedaḥ - svametya)
tyaja jaḍamalarūpopādhimetaṃ sudūre |
atha punarapi naiṣa smaryatāṃ vāntavastu (pāṭhabhedaḥ - punarapi naiva)
smaraṇaviṣayabhūtaṃ kalpate kutsanāya || 414||
samūlametatparidāhya vahnau (pāṭhabhedaḥ - paridahya)
sadātmani brahmaṇi nirvikalpe |
tataḥ svayaṃ nityaviśuddhabodhā-
nandātmanā tiṣṭhati vidvariṣṭhaḥ || 415||
prārabdhasūtragrathitaṃ śarīraṃ
prayātu vā tiṣṭhatu goriva srak |
na tatpunaḥ paśyati tattvavettā-
''nandātmani brahmaṇi līnavṛttiḥ || 416||
akhaṇḍānandamātmānaṃ vijñāya svasvarūpataḥ |
kimicchan kasya vā hetordehaṃ puṣṇāti tattvavit || 417||
saṃsiddhasya phalaṃ tvetajjīvanmuktasya yoginaḥ |
bahirantaḥ sadānandarasāsvādanamātmani || 418||
vairāgyasya phalaṃ bodho bodhasyoparatiḥ phalam |
svānandānubhavācchāntireṣaivoparateḥ phalam || 419||
yadyuttarottarābhāvaḥ pūrvapūrvantu niṣphalam |
nivṛttiḥ paramā tṛptirānando'nupamaḥ svataḥ || 420||
dṛṣṭaduḥkheṣvanudvego vidyāyāḥ prastutaṃ phalam |
yatkṛtaṃ bhrāntivelāyāṃ nānā karma jugupsitam |
paścānnaro vivekena tatkathaṃ kartumarhati || 421||
vidyāphalaṃ syādasato nivṛttiḥ
pravṛttirajñānaphalaṃ tadīkṣitam |
tajjñājñayoryanmṛgatṛṣṇikādau
nocedvidāṃ dṛṣṭaphalaṃ kimasmāt || 422|| (pāṭhabhedaḥ - nocedvido)
ajñānahṛdayagranthervināśo yadyaśeṣataḥ |
anicchorviṣayaḥ kiṃ nu pravṛtteḥ kāraṇaṃ svataḥ || 423|| (pāṭhabhedaḥ - viduṣaḥ kiṃ)
vāsanānudayo bhogye vairāgyasya tadāvadhiḥ |
ahambhāvodayābhāvo bodhasya paramāvadhiḥ |
līnavṛttairanutpattirmaryādoparatestu sā || 424|| (pāṭhabhedaḥ - vṛttera)
brahmākāratayā sadā sthitatayā nirmuktabāhyārthadhī-
ranyāveditabhogyabhogakalano nidrāluvadbālavat |
svapnālokitalokavajjagadidaṃ paśyankvacillabdhadhī-
rāste kaścidanantapuṇyaphalabhugdhanyaḥ sa mānyo bhuvi || 425||
sthitaprajño yatirayaṃ yaḥ sadānandamaśnute |
brahmaṇyeva vilīnātmā nirvikāro viniṣkriyaḥ || 426||
brahmātmanoḥ śodhitayorekabhāvāvagāhinī |
nirvikalpā ca cinmātrā vṛttiḥ prajñeti kathyate |
susthitā'sau bhavedyasya sthitaprajñaḥ sa ucyate || 427||
yasya sthitā bhavetprajñā yasyānando nirantaraḥ |
prapañco vismṛtaprāyaḥ sa jīvanmukta iṣyate || 428||
līnadhīrapi jāgarti jāgraddharmavivarjitaḥ |
bodho nirvāsano yasya sa jīvanmukta iṣyate || 429||
śāntasaṃsārakalanaḥ kalāvānapi niṣkalaḥ |
yasya cittaṃ viniścintaṃ sa jīvanmukta iṣyate || 430|| (pāṭhabhedaḥ - yaḥ sacitto'pi niścittaḥ)
vartamāne'pi dehe'smiñchāyāvadanuvartini |
ahantāmamatā'bhāvo jīvanmuktasya lakṣaṇam || 431||
atītānanusandhānaṃ bhaviṣyadavicāraṇam |
audāsīnyamapi prāptaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 432|| (pāṭhabhedaḥ - prāpte)
guṇadoṣaviśiṣṭe'sminsvabhāvena vilakṣaṇe |
sarvatra samadarśitvaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 433||
iṣṭāniṣṭārthasamprāptau samadarśitayā''tmani |
ubhayatrāvikāritvaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 434||
brahmānandarasāsvādāsaktacittatayā yateḥ |
antarbahiravijñānaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 435||
dehendriyādau kartavye mamāhambhāvavarjitaḥ |
audāsīnyena yastiṣṭhetsa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 436|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
vijñāta ātmano yasya brahmabhāvaḥ śruterbalāt |
bhavabandhavinirmuktaḥ sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 437|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
dehendriyeṣvahambhāva idambhāvastadanyake |
yasya no bhavataḥ kvāpi sa jīvanmukta iṣyate || 438||
jīveśobhayasaṃsārarūpadurvāsanojjhitā |
sā sarvadā bhavedyasya sa jīvanmukta iṣyate ||
na pratyagbrahmaṇorbhedaṃ kadāpi brahmasargayoḥ |
prajñayā yo vijāniti sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 439|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
sādhubhiḥ pūjyamāne'sminpīḍyamāne'pi durjanaiḥ |
samabhāvo bhavedyasya sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 440|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
yatra praviṣṭā viṣayāḥ pareritā
nadīpravāhā iva vārirāśau |
linanti sanmātratayā na vikriyāṃ
utpādayantyeṣa yatirvimuktaḥ || 441||
vijñātabrahmatattvasya yathāpūrvaṃ na saṃsṛtiḥ |
asti cenna sa vijñātabrahmabhāvo bahirmukhaḥ || 442||
prācīnavāsanāvegādasau saṃsaratīti cet |
na sadekatvavijñānānmandī bhavati vāsanā || 443||
atyantakāmukasyāpi vṛttiḥ kuṇṭhati mātari |
tathaiva brahmaṇi jñāte pūrṇānande manīṣiṇaḥ || 444||
nididhyāsanaśīlasya bāhyapratyaya īkṣyate |
bravīti śrutiretasya prārabdhaṃ phaladarśanāt || 445||
sukhādyanubhavo yāvattāvatprārabdhamiṣyate |
phalodayaḥ kriyāpūrvo niṣkriyo na hi kutracit || 446||
ahaṃ brahmeti vijñānātkalpakoṭiśatārjitam |
sañcitaṃ vilayaṃ yāti prabodhātsvapnakarmavat || 447||
yatkṛtaṃ svapnavelāyāṃ puṇyaṃ vā pāpamulbaṇam |
suptotthitasya kintatsyātsvargāya narakāya vā || 448||
svamasaṅgamudāsīnaṃ parijñāya nabho yathā |
na śliṣyati ca yatkiñcitkadācidbhāvikarmabhiḥ || 449|| (pāṭhabhedaḥ - śliṣyate yatiḥ kiñcit)
na nabho ghaṭayogena surāgandhena lipyate |
tathātmopādhiyogena taddharmairnaiva lipyate || 450||
jñānodayātpurārabdhaṃ karmajñānānna naśyati |
adatvā svaphalaṃ lakṣyamuddiśyotsṛṣṭabāṇavat || 451||
vyāghrabuddhyā vinirmukto bāṇaḥ paścāttu gomatau |
na tiṣṭhati chinatyeva lakṣyaṃ vegena nirbharam || 452||
prārabdhaṃ balavattaraṃ khalu vidāṃ bhogena tasya kṣayaḥ
samyagjñānahutāśanena vilayaḥ prāksañcitāgāminām |
brahmātmaikyamavekṣya tanmayatayā ye sarvadā saṃsthitāḥ
teṣāṃ tattritayaṃ nahi kvacidapi brahmaiva te nirguṇam || 453||
upādhitādātmyavihīnakevala-
brahmātmanaivātmani tiṣṭhato muneḥ |
prārabdhasadbhāvakathā na yuktā
svapnārthasambandhakatheva jāgrataḥ || 454||
na hi prabuddhaḥ pratibhāsadehe
dehopayoginyapi ca prapañce |
karotyahantāṃ mamatāmidantāṃ
kintu svayaṃ tiṣṭhati jāgareṇa || 455||
na tasya mithyārthasamarthanecchā
na saṅgrahastajjagato'pi dṛṣṭaḥ |
tatrānuvṛttiryadi cenmṛṣārthe
na nidrayā mukta itīṣyate dhruvam || 456||
tadvatpare brahmaṇi vartamānaḥ
sadātmanā tiṣṭhati nānyadīkṣate |
smṛtiryathā svapnavilokitārthe
tathā vidaḥ prāśanamocanādau || 457||
karmaṇā nirmito dehaḥ prārabdhaṃ tasya kalpyatām |
nānāderātmano yuktaṃ naivātmā karmanirmitaḥ || 458||
ajo nityaḥ śāśvata iti brūte śrutiramoghavāk | (pāṭhabhedaḥ - ajo nitya iti brūte śrutireṣā tvamoghavāk)
tadātmanā tiṣṭhato'sya kutaḥ prārabdhakalpanā || 459||
prārabdhaṃ sidhyati tadā yadā dehātmanā sthitiḥ |
dehātmabhāvo naiveṣṭaḥ prārabdhaṃ tyajyatāmataḥ || 460||
śarīrasyāpi prārabdhakalpanā bhrāntireva hi |
adhyastasya kutaḥ sattvamasatyasya kuto janiḥ | (pāṭhabhedaḥ - sattvamasattvasya)
ajātasya kuto nāśaḥ prārabdhamasataḥ kutaḥ || 461||
jñānenājñānakāryasya samūlasya layo yadi |
tiṣṭhatyayaṃ kathaṃ deha iti śaṅkāvato jaḍān || 462||
samādhātuṃ bāhyadṛṣṭyā prārabdhaṃ vadati śrutiḥ |
na tu dehādisatyatvabodhanāya vipaścitām |
yataḥ śruterabhiprāyaḥ paramārthaikagocaraḥ || 463||
paripūrṇamanādyantamaprameyamavikriyam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 464||
sadghanaṃ cidghanaṃ nityamānandaghanamakriyam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 465||
pratyagekarasaṃ pūrṇamanantaṃ sarvatomukham |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 466||
aheyamanupādeyamanādeyamanāśrayam | manādheyamanā
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 467||
nirguṇaṃ niṣkalaṃ sūkṣmaṃ nirvikalpaṃ nirañjanam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 468||
anirūpya svarūpaṃ yanmanovācāmagocaram |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 469||
satsamṛddhaṃ svataḥsiddhaṃ śuddhaṃ buddhamanīdṛśam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 470||
nirastarāgā vinirastabhogāḥ (pāṭhabhedaḥ - nirapāstabhogāḥ)
śāntāḥ sudāntā yatayo mahāntaḥ |
vijñāya tattvaṃ parametadante
prāptāḥ parāṃ nirvṛtimātmayogāt || 471||
bhavānapīdaṃ paratattvamātmanaḥ
svarūpamānandaghanaṃ vicārya | (pāṭhabhedaḥ - nicāyya)
vidhūya mohaṃ svamanaḥprakalpitaṃ
muktaḥ kṛtārtho bhavatu prabuddhaḥ || 472||
samādhinā sādhuviniścalātmanā (pāṭhabhedaḥ - suniścalātmanā)
paśyātmatattvaṃ sphuṭabodhacakṣuṣā |
niḥsaṃśayaṃ samyagavekṣitaśce-
cchrutaḥ padārtho na punarvikalpyate || 473|| (pāṭhabhedaḥ - punarvikalpate)
svasyāvidyābandhasambandhamokṣā-
tsatyajñānānandarūpātmalabdhau |
śāstraṃ yuktirdeśikoktiḥ pramāṇaṃ
cāntaḥsiddhā svānubhūtiḥ pramāṇam || 474||
bandho mokṣaśca tṛptiśca cintā''rogyakṣudhādayaḥ |
svenaiva vedyā yajjñānaṃ pareṣāmānumānikam || 475||
taṭasthitā bodhayanti guravaḥ śrutayo yathā |
prajñayaiva taredvidvānīśvarānugṛhītayā || 476||
svānubhūtyā svayaṃ jñātvā svamātmānamakhaṇḍitam |
saṃsiddhaḥ sammukhaṃ tiṣṭhennirvikalpātmanā''tmani || 477|| (pāṭhabhedaḥ - susukhaṃ tiṣṭhen)
vedāntasiddhāntaniruktireṣā
brahmaiva jīvaḥ sakalaṃ jagacca |
akhaṇḍarūpasthitireva mokṣo
brahmādvitīye śrutayaḥ pramāṇam || 478|| (pāṭhabhedaḥ - brahmādvitīyaṃ)
iti guruvacanācchrutipramāṇāt
paramavagamya satattvamātmayuktyā |
praśamitakaraṇaḥ samāhitātmā
kvacidacalākṛtirātmaniṣṭhato'bhūt || 479|| (pāṭhabhedaḥ - ātmaniṣṭhito)
kiñcitkālaṃ samādhāya pare brahmaṇi mānasam | (pāṭhabhedaḥ - kañcitkālaṃ)
utthāya paramānandādidaṃ vacanamabravīt || 480|| (pāṭhabhedaḥ - vyutthāya)
buddhirvinaṣṭā galitā pravṛttiḥ
brahmātmanorekatayā'dhigatyā |
idaṃ na jāne'pyanidaṃ na jāne
kiṃ vā kiyadvā sukhamastyapāram || 481|| (pāṭhabhedaḥ - sukhamasya pāram)
vācā vaktumaśakyameva manasā mantuṃ na vā śakyate
svānandāmṛtapūrapūritaparabrahmāmbudhervaibhavam |
ambhorāśiviśīrṇavārṣikaśilābhāvaṃ bhajanme mano
yasyāṃśāṃśalave vilīnamadhunā''nandātmanā nirvṛtam || 482||
kva gataṃ kena vā nītaṃ kutra līnamidaṃ jagat |
adhunaiva mayā dṛṣṭaṃ nāsti kiṃ mahadadbhutam || 483||
kiṃ heyaṃ kimupādeyaṃ kimanyatkiṃ vilakṣaṇam |
akhaṇḍānandapīyūṣapūrṇe brahmamahārṇave || 484||
na kiñcidatra paśyāmi na śaṛṇomi na vedmyaham |
svātmanaiva sadānandarūpeṇāsmi vilakṣaṇaḥ || 485||
namo namaste gurave mahātmane
vimuktasaṅgāya saduttamāya |
nityādvayānandarasasvarūpiṇe
bhūmne sadā'pāradayāmbudhāmne || 486||
yatkaṭākṣaśaśisāndracandrikā-
pātadhūtabhavatāpajaśramaḥ |
prāptavānahamakhaṇḍavaibhavā-
nandamātmapadamakṣayaṃ kṣaṇāt || 487||
dhanyo'haṃ kṛtakṛtyo'haṃ vimukto'haṃ bhavagrahāt |
nityānandasvarūpo'haṃ pūrṇo'haṃ tvadanugrahāt || 488||
asaṅgo'hamanaṅgo'hamaliṅgo'hamabhaṅguraḥ |
praśānto'hamananto'hamamalo'haṃ cirantanaḥ || 489|| (pāṭhabhedaḥ - 'hamatānto'haṃ)
akartāhamabhoktāhamavikāro'hamakriyaḥ |
śuddhabodhasvarūpo'haṃ kevalo'haṃ sadāśivaḥ || 490||
draṣṭuḥ śroturvaktuḥ karturbhokturvibhinna evāham |
nityanirantaraniṣkriyaniḥsīmāsaṅgapūrṇabodhātmā || 491||
nāhamidaṃ nāhamado'pyubhayoravabhāsakaṃ paraṃ śuddham |
bāhyābhyantaraśūnyaṃ pūrṇaṃ brahmādvitīyamevāham || 492||
nirupamamanāditattvaṃ tvamahamidamada iti kalpanādūram |
nityānandaikarasaṃ satyaṃ brahmādvitīyamevāham || 493||
nārāyaṇo'haṃ narakāntako'haṃ
purāntako'haṃ puruṣo'hamīśaḥ |
akhaṇḍabodho'hamaśeṣasākṣī
nirīśvaro'haṃ nirahaṃ ca nirmamaḥ || 494||
sarveṣu bhūteṣvahameva saṃsthito
jñānātmanā'ntarbahirāśrayaḥ san |
bhoktā ca bhogyaṃ svayameva sarvaṃ
yadyatpṛthagdṛṣṭamidantayā purā || 495||
mayyakhaṇḍasukhāmbhodhau bahudhā viśvavīcayaḥ |
utpadyante vilīyante māyāmārutavibhramāt || 496||
sthulādibhāvā mayi kalpitā bhramā-
dāropitānusphuraṇena lokaiḥ |
kāle yathā kalpakavatsarāya-
ṇartvādayo niṣkalanirvikalpe || 497||
āropitaṃ nāśrayadūṣakaṃ bhavet
kadāpi mūḍhairatidoṣadūṣitaiḥ | mūḍhairmati
nārdrīkarotyūṣarabhūmibhāgaṃ
marīcikāvāri mahāpravāhaḥ || 498||
ākāśavallepavidūrago'haṃ (pāṭhabhedaḥ - ākāśavat kalpavi)
ādityavadbhāsyavilakṣaṇo'ham |
ahāryavannityaviniścalo'haṃ
ambhodhivatpāravivarjito'ham || 499||
na me dehena sambandho megheneva vihāyasaḥ |
ataḥ kuto me taddharmā jāgratsvapnasuṣuptayaḥ || 500||
upādhirāyāti sa eva gacchati
sa eva karmāṇi karoti bhuṅkte |
sa eva jīryan mriyate sadāhaṃ (pāṭhabhedaḥ - eva jīvan)
kulādrivanniścala eva saṃsthitaḥ || 501||
na me pravṛttirna ca me nivṛttiḥ
sadaikarūpasya niraṃśakasya |
ekātmako yo niviḍo nirantaro (pāṭhabhedaḥ - nibiḍo)
vyomeva pūrṇaḥ sa kathaṃ nu ceṣṭate || 502||
puṇyāni pāpāni nirindriyasya
niścetaso nirvikṛternirākṛteḥ |
kuto mamākhaṇḍasukhānubhūteḥ
brūte hyananvāgatamityapi śrutiḥ || 503||
chāyayā spṛṣṭamuṣṇaṃ vā śītaṃ vā suṣṭhu duḥṣṭhu vā |
na spṛśatyeva yatkiñcitpuruṣaṃ tadvilakṣaṇam || 504||
na sākṣiṇaṃ sākṣyadharmāḥ saṃspṛśanti vilakṣaṇam |
avikāramudāsīnaṃ gṛhadharmāḥ pradīpavat |
dehendriyamanodharmā naivātmānaṃ spṛśantyaho || 505|| ekṣtra
raveryathā karmaṇi sākṣibhāvo
vahneryathā dāhaniyāmakatvam | (pāṭhabhedaḥ - vā'yasi dāhakatvam)
rajjoryathā''ropitavastusaṅgaḥ
tathaiva kūṭasthacidātmano me || 506||
kartāpi vā kārayitāpi nāhaṃ
bhoktāpi vā bhojayitāpi nāham |
draṣṭāpi vā darśayitāpi nāhaṃ
so'haṃ svayañjyotiranīdṛgātmā || 507||
calatyupādhau pratibimbalaulya-
maupādhikaṃ mūḍhadhiyo nayanti |
svabimbabhūtaṃ ravivadviniṣkriyaṃ
kartāsmi bhoktāsmi hato'smi heti || 508||
jale vāpi sthale vāpi luṭhatveṣa jaḍātmakaḥ |
nāhaṃ vilipye taddharmairghaṭadharmairnabho yathā || 509||
kartṛtvabhoktṛtvakhalatvamattatā-
jaḍatvabaddhatvavimuktatādayaḥ |
buddhervikalpā na tu santi vastutaḥ
svasminpare brahmaṇi kevale'dvaye || 510||
santu vikārāḥ prakṛterdaśadhā śatadhā sahasradhā vāpi |
kiṃ me'saṅgacitastairna ghanaḥ kvacidambaraṃ spṛśati || 511|| (pāṭhabhedaḥ - taiḥ kiṃ me'saṅgaciterna hyambudaḍambaro'mbaraṃ)
avyaktādisthūlaparyantametat
viśvaṃ yatrābhāsamātraṃ pratītam |
vyomaprakhyaṃ sūkṣmamādyantahīnaṃ
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 512||
sarvādhāraṃ sarvavastuprakāśaṃ
sarvākāraṃ sarvagaṃ sarvaśūnyam |
nityaṃ śuddhaṃ niścalaṃ nirvikalpaṃ (pāṭhabhedaḥ - niṣkalaṃ)
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 513||
yatpratyastāśeṣamāyāviśeṣaṃ
pratyagrūpaṃ pratyayāgamyamānam |
satyajñānānantamānandarūpaṃ
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 514||
niṣkriyo'smyavikāro'smi
niṣkalo'smi nirākṛtiḥ |
nirvikalpo'smi nityo'smi
nirālambo'smi nirdvayaḥ || 515||
sarvātmako'haṃ sarvo'haṃ sarvātīto'hamadvayaḥ |
kevalākhaṇḍabodho'hamānando'haṃ nirantaraḥ || 516||
svārājyasāmrājyavibhūtireṣā
bhavatkṛpāśrīmahimaprasādāt |
prāptā mayā śrīgurave mahātmane
namo namaste'stu punarnamo'stu || 517||
mahāsvapne māyākṛtajanijarāmṛtyugahane
bhramantaṃ kliśyantaṃ bahulataratāpairanudinam | (pāṭhabhedaḥ - ranukalam)
ahaṅkāravyāghravyathitamimamatyantakṛpayā
prabodhya prasvāpātparamavitavānmāmasi guro || 518||
namastasmai sadaikasmai kasmaicinmahase namaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sadekasmai namaścinmahase muhuḥ)
yadetadviśvarūpeṇa rājate gururāja te || 519||
iti natamavalokya śiṣyavaryaṃ
samadhigatātmasukhaṃ prabuddhatattvam |
pramuditahṛdayaṃ sa deśikendraḥ (pāṭhabhedaḥ - hṛdayaḥ)
punaridamāha vacaḥ paraṃ mahātmā || 520||
brahmapratyayasantatirjagadato brahmaiva tatsarvataḥ (pāṭhabhedaḥ - satsarvataḥ)
paśyādhyātmadṛśā praśāntamanasā sarvāsvavasthāsvapi |
rūpādanyadavekṣitaṃ kimabhitaścakṣuṣmatāṃ dṛśyate (pāṭhabhedaḥ - vidyate)
tadvadbrahmavidaḥ sataḥ kimaparaṃ buddhervihārāspadam || 521||
kastāṃ parānandarasānubhūti-
mṛtsṛjya śūnyeṣu rameta vidvān | (pāṭhabhedaḥ - mutsṛjya
candre mahāhlādini dīpyamāne)
citrendumālokayituṃ ka icchet || 522||
asatpadārthānubhavena kiñcin
na hyasti tṛptirna ca duḥkhahāniḥ |
tadadvayānandarasānubhūtyā
tṛptaḥ sukhaṃ tiṣṭha sadātmaniṣṭhayā || 523||
svameva sarvathā paśyanmanyamānaḥ svamadvayam | (pāṭhabhedaḥ - sarvataḥ)
svānandamanubhuñjānaḥ kālaṃ naya mahāmate || 524||
akhaṇḍabodhātmani nirvikalpe
vikalpanaṃ vyomni puraprakalpanam |
tadadvayānandamayātmanā sadā
śāntiṃ parāmetya bhajasva maunam || 525||
tūṣṇīmavasthā paramopaśāntiḥ
buddherasatkalpavikalpahetoḥ |
brahmātmano brahmavido mahātmano
yatrādvayānandasukhaṃ nirantaram || 526||
nāsti nirvāsanānmaunātparaṃ sukhakṛduttamam |
vijñātātmasvarūpasya svānandarasapāyinaḥ || 527||
gacchaṃstiṣṭhannupaviśañchayāno vā'nyathāpi vā |
yathecchayā vasedvidvānātmārāmaḥ sadā muniḥ || 528||
na deśakālāsanadigyamādi-
lakṣyādyapekṣā'pratibaddhavṛtteḥ | (pāṭhabhedaḥ - pratibaddha
saṃsiddhatattvasya mahātmano'sti)
svavedane kā niyamādyavasthā || 529||
ghaṭo'yamiti vijñātuṃ niyamaḥ ko'nvavekṣate | (pāṭhabhedaḥ - apekṣyate)
vinā pramāṇasuṣṭhutvaṃ yasminsati padārthadhīḥ || 530||
ayamātmā nityasiddhaḥ pramāṇe sati bhāsate |
na deśaṃ nāpi vā kālaṃ na śuddhiṃ vāpyapekṣate || 531||
devadatto'hamityetadvijñānaṃ nirapekṣakam |
tadvadbrahmavido'pyasya brahmāhamiti vedanam || 532||
bhānuneva jagatsarvaṃ bhāsate yasya tejasā |
anātmakamasattucchaṃ kiṃ nu tasyāvabhāsakam || 533||
vedaśāstrapurāṇāni bhūtāni sakalānyapi |
yenārthavanti taṃ kinnu vijñātāraṃ prakāśayet || 534||
eṣa svayañjyotiranantaśaktiḥ
ātmā'prameyaḥ sakalānubhūtiḥ |
yameva vijñāya vimuktabandho
jayatyayaṃ brahmaviduttamottamaḥ || 535||
na khidyate no viṣayaiḥ pramodate
na sajjate nāpi virajyate ca |
svasminsadā krīḍati nandati svayaṃ
nirantarānandarasena tṛptaḥ || 536||
kṣudhāṃ dehavyathāṃ tyaktvā bālaḥ krīḍati vastuniḥ | (pāṭhabhedaḥ - vastuni)
tathaiva vidvān ramate nirmamo nirahaṃ sukhī || 537||
cintāśūnyamadainyabhaikṣamaśanaṃ pānaṃ saridvāriṣu
svātantryeṇa niraṅkuśā sthitirabhīrnidrā śmaśāne vane |
vastraṃ kṣālanaśoṣaṇādirahitaṃ digvāstu śayyā mahī
sañcāro nigamāntavīthiṣu vidāṃ krīḍā pare brahmaṇi || 538||
vimānamālambya śarīrametad
bhunaktyaśeṣānviṣayānupasthitān |
parecchayā bālavadātmavettā
yo'vyaktaliṅgo'nanuṣaktabāhyaḥ || 539||
digambaro vāpi ca sāmbaro vā
tvagambaro vāpi cidambarasthaḥ |
unmattavadvāpi ca bālavadvā
piśācavadvāpi caratyavanyām || 540||
kāmānniṣkāmarūpī saṃścaratyekacaro muniḥ | (pāṭhabhedaḥ - kāmānnī kāmarūpī)
svātmanaiva sadā tuṣṭaḥ svayaṃ sarvātmanā sthitaḥ || 541||
kvacinmūḍho vidvān kvacidapi mahārājavibhavaḥ
kvacidbhrāntaḥ saumyaḥ kvacidajagarācārakalitaḥ |
kvacitpātrībhūtaḥ kvacidavamataḥ kvāpyaviditaḥ
caratyevaṃ prājñaḥ satataparamānandasukhitaḥ || 542||
nirdhano'pi sadā tuṣṭo'pyasahāyo mahābalaḥ |
nityatṛpto'pyabhuñjāno'pyasamaḥ samadarśanaḥ || 543||
api kurvannakurvāṇaścābhoktā phalabhogyapi |
śarīryapyaśarīryeṣa paricchinno'pi sarvagaḥ || 544||
aśarīraṃ sadā santamimaṃ brahmavidaṃ kvacit |
priyāpriye na spṛśatastathaiva ca śubhāśubhe || 545||
sthūlādisambandhavato'bhimāninaḥ
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca śubhāśubhe ca |
vidhvastabandhasya sadātmano muneḥ
kutaḥ śubhaṃ vā'pyaśubhaṃ phalaṃ vā || 546||
tamasā grastavadbhānādagrasto'pi ravirjanaiḥ |
grasta ityucyate bhrāntyāṃ hyajñātvā vastulakṣaṇam || 547|| (pāṭhabhedaḥ - bhrāntyā)
tadvaddehādibandhebhyo vimuktaṃ brahmavittamam |
paśyanti dehivanmūḍhāḥ śarīrābhāsadarśanāt || 548||
ahirnirlvayanīṃ vāyaṃ muktvā dehaṃ tu tiṣṭhati | (pāṭhabhedaḥ - ahini)
itastataścālyamāno yatkiñcitprāṇavāyunā || 549||
strotasā nīyate dāru yathā nimnonnatasthalam |
daivena nīyate deho yathākālopabhuktiṣu || 550||
prārabdhakarmaparikalpitavāsanābhiḥ
saṃsārivaccarati bhuktiṣu muktadehaḥ |
siddhaḥ svayaṃ vasati sākṣivadatra tūṣṇīṃ
cakrasya mūlamiva kalpavikalpaśūnyaḥ || 551||
naivendriyāṇi viṣayeṣu niyuṅkta eṣa
naivāpayuṅkta upadarśanalakṣaṇasthaḥ |
naiva kriyāphalamapīṣadavekṣate sa (pāṭhabhedaḥ - apīṣadapekṣate saḥ)
svānandasāndrarasapānasumattacittaḥ || 552||
lakṣyālakṣyagatiṃ tyaktvā yastiṣṭhetkevalātmanā |
śiva eva svayaṃ sākṣādayaṃ brahmaviduttamaḥ || 553||
jīvanneva sadā muktaḥ kṛtārtho brahmavittamaḥ |
upādhināśādbrahmaiva san brahmāpyeti nirdvayam || 554||
śailūṣo veṣasadbhāvābhāvayośca yathā pumān |
tathaiva brahmavicchreṣṭhaḥ sadā brahmaiva nāparaḥ || 555||
yatra kvāpi viśīrṇaṃ satparṇamiva tarorvapuḥ patatāt | (pāṭhabhedaḥ - viśīrṇaṃ parṇamiva)
brahmībhūtasya yateḥ prāgeva taccidagninā dagdham || 556||
sadātmani brahmaṇi tiṣṭhato muneḥ
pūrṇā'dvayānandamayātmanā sadā |
na deśakālādyucitapratīkṣā
tvaṅmāṃsaviṭpiṇḍavisarjanāya || 557||
dehasya mokṣo no mokṣo na daṇḍasya kamaṇḍaloḥ |
avidyāhṛdayagranthimokṣo mokṣo yatastataḥ || 558||
kulyāyāmatha nadyāṃ vā śivakṣetre'pi catvare |
parṇaṃ patati cettena taroḥ kiṃ nu śubhāśubham || 559||
patrasya puṣpasya phalasya nāśavad-
dehendriyaprāṇadhiyāṃ vināśaḥ |
naivātmanaḥ svasya sadātmakasyā-
nandākṛtervṛkṣavadasti caiṣaḥ || 560|| (pāṭhabhedaḥ - vadāsta eṣaḥ)
prajñānaghana ityātmalakṣaṇaṃ satyasūcakam |
anūdyaupādhikasyaiva kathayanti vināśanam || 561||
avināśī vā are'yamātmeti śrutirātmanaḥ |
prabravītyavināśitvaṃ vinaśyatsu vikāriṣu || 562||
pāṣāṇavṛkṣatṛṇadhānyakaḍaṅkarādyā (pāṭhabhedaḥ - kaṭāmbarādyā)
dagdhā bhavanti hi mṛdeva yathā tathaiva |
dehendriyāsumana ādi samastadṛśyaṃ
jñānāgnidagdhamupayāti parātmabhāvam || 563||
vilakṣaṇaṃ yathā dhvāntaṃ līyate bhānutejasi |
tathaiva sakalaṃ dṛśyaṃ brahmaṇi pravilīyate || 564||
ghaṭe naṣṭe yathā vyoma vyomaiva bhavati sphuṭam |
tathaivopādhivilaye brahmaiva brahmavitsvayam || 565||
kṣīraṃ kṣīre yathā kṣiptaṃ tailaṃ taile jalaṃ jale |
saṃyuktamekatāṃ yāti tathā''tmanyātmavinmuniḥ || 566||
evaṃ videhakaivalyaṃ sanmātratvamakhaṇḍitam |
brahmabhāvaṃ prapadyaiṣa yatirnāvartate punaḥ || 567||
sadātmaikatvavijñānadagdhāvidyādivarṣmaṇaḥ |
amuṣya brahmabhūtatvād brahmaṇaḥ kuta udbhavaḥ || 568||
māyāklṛptau bandhamokṣau na staḥ svātmani vastutaḥ |
yathā rajjau niṣkriyāyāṃ sarpābhāsavinirgamau || 569||
āvṛteḥ sadasattvābhyāṃ vaktavye bandhamokṣaṇe |
nāvṛtirbrahmaṇaḥ kācidanyābhāvādanāvṛtam |
yadyastyadvaitahāniḥ syād dvaitaṃ no sahate śrutiḥ || 570||
bandhañca mokṣañca mṛṣaiva mūḍhā
buddherguṇaṃ vastuni kalpayanti |
dṛgāvṛtiṃ meghakṛtāṃ yathā ravau
yato'dvayā'saṅgacidetadakṣaram || 571|| (pāṭhabhedaḥ - cidekamakṣaram)
astīti pratyayo yaśca yaśca nāstīti vastuni |
buddhereva guṇāvetau na tu nityasya vastunaḥ || 572||
atastau māyayā klṛptau bandhamokṣau na cātmani |
niṣkale niṣkriye śānte niravadye nirañjane |
advitīye pare tattve vyomavatkalpanā kutaḥ || 573||
na nirodho na cotpattirna baddho na ca sādhakaḥ |
na mumukṣurna vai mukta ityeṣā paramārthatā || 574||
sakalanigamacūḍāsvāntasiddhāntarūpaṃ
paramidamatiguhyaṃ darśitaṃ te mayādya |
apagatakalidoṣaṃ kāmanirmuktabuddhiṃ (pāṭhabhedaḥ - buddhiḥ)
svasutavadasakṛttvāṃ bhāvayitvā mumukṣum || 575||
iti śrutvā gurorvākyaṃ praśrayeṇa kṛtānatiḥ |
sa tena samanujñāto yayau nirmuktabandhanaḥ || 576||
gurureva sadānandasindhau nirmagnamānasaḥ | (pāṭhabhedaḥ - gurureṣa)
pāvayanvasudhāṃ sarvāṃ vicacāra nirantaraḥ || 577||
ityācāryasya śiṣyasya saṃvādenātmalakṣaṇam |
nirūpitaṃ mumukṣūṇāṃ sukhabodhopapattaye || 578||
hitamidamupadeśamādriyantāṃ
vihitanirastasamastacittadoṣāḥ |
bhavasukhaviratāḥ praśāntacittāḥ (pāṭhabhedaḥ - sukhavimukhāḥ)
śrutirasikā yatayo mumukṣavo ye || 579||
saṃsārādhvani tāpabhānukiraṇaprodbhūtadāhavyathā-
khinnānāṃ jalakāṅkṣayā marubhuvi bhrāntyā paribhrāmyatām |
atyāsannasudhāmbudhiṃ sukhakaraṃ brahmādvayaṃ darśaya-
tyeṣā śaṅkarabhāratī vijayate nirvāṇasandāyinī || 580||
|| iti śaṅkarācāryaviracitaṃ vivekacūḍāmaṇiḥ ||
|| oṃ tatsat ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.