સર્વવેદાન્તસિદ્ધાન્તગોચરં તમગોચરમ્ ।
ગોવિન્દં પરમાનન્દં સદ્ગુરું પ્રણતોઽસ્મ્યહમ્ ॥ 1॥
જન્તૂનાં નરજન્મ દુર્લભમતઃ પુંસ્ત્વં તતો વિપ્રતા
તસ્માદ્વૈદિકધર્મમાર્ગપરતા વિદ્વત્ત્વમસ્માત્પરમ્ ।
આત્માનાત્મવિવેચનં સ્વનુભવો બ્રહ્માત્મના સંસ્થિતિઃ
મુક્તિર્નો શતજન્મકોટિસુકૃતૈઃ પુણ્યૈર્વિના લભ્યતે ॥ 2॥ (પાઠભેદઃ - શતકોટિજન્મસુ કૃતૈઃ)
દુર્લભં ત્રયમેવૈતદ્દેવાનુગ્રહહેતુકમ્ ।
મનુષ્યત્વં મુમુક્ષુત્વં મહાપુરુષસંશ્રયઃ ॥ 3॥
લબ્ધ્વા કથઞ્ચિન્નરજન્મ દુર્લભં (પાઠભેદઃ - કથઞ્ચિન્)
તત્રાપિ પુંસ્ત્વં શ્રુતિપારદર્શનમ્ ।
યસ્ત્વાત્મમુક્તૌ ન યતેત મૂઢધીઃ
સ હ્યાત્મહા સ્વં વિનિહન્ત્યસદ્ગ્રહાત્ ॥ 4॥ (પાઠભેદઃ - આત્મહા સ્વં)
ઇતઃ કો ન્વસ્તિ મૂઢાત્મા યસ્તુ સ્વાર્થે પ્રમાદ્યતિ ।
દુર્લભં માનુષં દેહં પ્રાપ્ય તત્રાપિ પૌરુષમ્ ॥ 5॥
વદન્તુ શાસ્ત્રાણિ યજન્તુ દેવાન્ (પાઠભેદઃ - પઠન્તુ)
કુર્વન્તુ કર્માણિ ભજન્તુ દેવતાઃ ।
આત્મૈક્યબોધેન વિનાપિ મુક્તિ- (પાઠભેદઃ - વિના વિમુક્તિઃ ન)
ર્ન સિધ્યતિ બ્રહ્મશતાન્તરેઽપિ ॥ 6॥
અમૃતત્ત્વસ્ય નાશાસ્તિ વિત્તેનેત્યેવ હિ શ્રુતિઃ ।
બ્રવીતિ કર્મણો મુક્તેરહેતુત્વં સ્ફુટં યતઃ ॥ 7॥
અતો વિમુક્ત્યૈ પ્રયતેત વિદ્વાન્
સન્ન્યસ્તબાહ્યાર્થસુખસ્પૃહઃ સન્ ।
સન્તં મહાન્તં સમુપેત્ય દેશિકં
તેનોપદિષ્ટાર્થસમાહિતાત્મા ॥ 8॥
ઉદ્ધરેદાત્મનાઽઽત્માનં મગ્નં સંસારવારિધૌ ।
યોગારૂઢત્વમાસાદ્ય સમ્યગ્દર્શનનિષ્ઠયા ॥ 9॥
સન્ન્યસ્ય સર્વકર્માણિ ભવબન્ધવિમુક્તયે ।
યત્યતાં પણ્ડિતૈર્ધીરૈરાત્માભ્યાસ ઉપસ્થિતૈઃ ॥ 10॥
ચિત્તસ્ય શુદ્ધયે કર્મ ન તુ વસ્તૂપલબ્ધયે ।
વસ્તુસિદ્ધિર્વિચારેણ ન કિઞ્ચિત્કર્મકોટિભિઃ ॥ 11॥
સમ્યગ્વિચારતઃ સિદ્ધા રજ્જુતત્ત્વાવધારણા ।
ભ્રાન્તોદિતમહાસર્પભયદુઃખવિનાશિની ॥ 12॥ (પાઠભેદઃ - ભ્રાન્ત્યો)
અર્થસ્ય નિશ્ચયો દૃષ્ટો વિચારેણ હિતોક્તિતઃ ।
ન સ્નાનેન ન દાનેન પ્રાણાયામશતેન વા ॥ 13॥
અધિકારિણમાશાસ્તે ફલસિદ્ધિર્વિશેષતઃ ।
ઉપાયા દેશકાલાદ્યાઃ સન્ત્યસ્મિન્સહકારિણઃ ॥ 14॥ (પાઠભેદઃ - સન્ત્યસ્યાં)
અતો વિચારઃ કર્તવ્યો જિજ્ઞાસોરાત્મવસ્તુનઃ ॥
સમાસાદ્ય દયાસિન્ધું ગુરું બ્રહ્મવિદુત્તમમ્ ॥ 15॥
મેધાવી પુરુષો વિદ્વાનૂહાપોહવિચક્ષણઃ ।
અધિકાર્યાત્મવિદ્યાયામુક્તલક્ષણલક્ષિતઃ ॥ 16॥
વિવેકિનો વિરક્તસ્ય શમાદિગુણશાલિનઃ ।
મુમુક્ષોરેવ હિ બ્રહ્મજિજ્ઞાસાયોગ્યતા મતા ॥ 17॥
સાધનાન્યત્ર ચત્વારિ કથિતાનિ મનીષિભિઃ ।
યેષુ સત્સ્વેવ સન્નિષ્ઠા યદભાવે ન સિધ્યતિ ॥ 18॥
આદૌ નિત્યાનિત્યવસ્તુવિવેકઃ પરિગણ્યતે ।
ઇહામુત્રફલભોગવિરાગસ્તદનન્તરમ્ ।
શમાદિષટ્કસમ્પત્તિર્મુમુક્ષુત્વમિતિ સ્ફુટમ્ ॥ 19॥
બ્રહ્મ સત્યં જગન્મિથ્યેત્યેવંરૂપો વિનિશ્ચયઃ ।
સોઽયં નિત્યાનિત્યવસ્તુવિવેકઃ સમુદાહૃતઃ ॥ 20॥
તદ્વૈરાગ્યં જિહાસા યા દર્શનશ્રવણાદિભિઃ । (પાઠભેદઃ - જુગુપ્સા યા)
દેહાદિબ્રહ્મપર્યન્તે હ્યનિત્યે ભોગવસ્તુનિ ॥ 21॥ (પાઠભેદઃ - ભોગ્યવસ્તુનિ)
વિરજ્ય વિષયવ્રાતાદ્દોષદૃષ્ટ્યા મુહુર્મુહુઃ ।
સ્વલક્ષ્યે નિયતાવસ્થા મનસઃ શમ ઉચ્યતે ॥ 22॥
વિષયેભ્યઃ પરાવર્ત્ય સ્થાપનં સ્વસ્વગોલકે ।
ઉભયેષામિન્દ્રિયાણાં સ દમઃ પરિકીર્તિતઃ ।
બાહ્યાનાલમ્બનં વૃત્તેરેષોપરતિરુત્તમા ॥ 23॥
સહનં સર્વદુઃખાનામપ્રતીકારપૂર્વકમ્ ।
ચિન્તાવિલાપરહિતં સા તિતિક્ષા નિગદ્યતે ॥ 24॥
શાસ્ત્રસ્ય ગુરુવાક્યસ્ય સત્યબુદ્ધ્યવધારણમ્ । (પાઠભેદઃ - સત્યબુદ્ધ્યાવધારણા)
સા શ્રદ્ધા કથિતા સદ્ભિર્યયા વસ્તૂપલભ્યતે ॥ 25॥
સર્વદા સ્થાપનં બુદ્ધેઃ શુદ્ધે બ્રહ્મણિ સર્વદા । (પાઠભેદઃ - સમ્યગાસ્થાપનં)
તત્સમાધાનમિત્યુક્તં ન તુ ચિત્તસ્ય લાલનમ્ ॥ 26॥
અહઙ્કારાદિદેહાન્તાન્ બન્ધાનજ્ઞાનકલ્પિતાન્ ।
સ્વસ્વરૂપાવબોધેન મોક્તુમિચ્છા મુમુક્ષુતા ॥ 27॥
મન્દમધ્યમરૂપાપિ વૈરાગ્યેણ શમાદિના ।
પ્રસાદેન ગુરોઃ સેયં પ્રવૃદ્ધા સૂયતે ફલમ્ ॥ 28॥
વૈરાગ્યં ચ મુમુક્ષુત્વં તીવ્રં યસ્ય તુ વિદ્યતે ।
તસ્મિન્નેવાર્થવન્તઃ સ્યુઃ ફલવન્તઃ શમાદયઃ ॥ 29॥
એતયોર્મન્દતા યત્ર વિરક્તત્વમુમુક્ષયોઃ ।
મરૌ સલિલવત્તત્ર શમાદેર્ભાનમાત્રતા ॥ 30॥
મોક્ષકારણસામગ્ર્યાં ભક્તિરેવ ગરીયસી ।
સ્વસ્વરૂપાનુસન્ધાનં ભક્તિરિત્યભિધીયતે ॥ 31॥
સ્વાત્મતત્ત્વાનુસન્ધાનં ભક્તિરિત્યપરે જગુઃ ।
ઉક્તસાધનસમ્પન્નસ્તત્ત્વજિજ્ઞાસુરાત્મનઃ ।
ઉપસીદેદ્ગુરું પ્રાજ્ઞં યસ્માદ્બન્ધવિમોક્ષણમ્ ॥ 32॥
શ્રોત્રિયોઽવૃજિનોઽકામહતો યો બ્રહ્મવિત્તમઃ ।
બ્રહ્મણ્યુપરતઃ શાન્તો નિરિન્ધન ઇવાનલઃ ।
અહેતુકદયાસિન્ધુર્બન્ધુરાનમતાં સતામ્ ॥ 33॥
તમારાધ્ય ગુરું ભક્ત્યા પ્રહ્વપ્રશ્રયસેવનૈઃ । (પાઠભેદઃ - પ્રહ્વઃ)
પ્રસન્નં તમનુપ્રાપ્ય પૃચ્છેજ્જ્ઞાતવ્યમાત્મનઃ ॥ 34॥
સ્વામિન્નમસ્તે નતલોકબન્ધો
કારુણ્યસિન્ધો પતિતં ભવાબ્ધૌ ।
મામુદ્ધરાત્મીયકટાક્ષદૃષ્ટ્યા
ઋજ્વ્યાતિકારુણ્યસુધાભિવૃષ્ટ્યા ॥ 35॥
દુર્વારસંસારદવાગ્નિતપ્તં
દોધૂયમાનં દુરદૃષ્ટવાતૈઃ ।
ભીતં પ્રપન્નં પરિપાહિ મૃત્યોઃ
શરણ્યમન્યદ્યદહં ન જાને ॥ 36॥ (પાઠભેદઃ - અન્યં)
શાન્તા મહાન્તો નિવસન્તિ સન્તો
વસન્તવલ્લોકહિતં ચરન્તઃ ।
તીર્ણાઃ સ્વયં ભીમભવાર્ણવં જના-
નહેતુનાન્યાનપિ તારયન્તઃ ॥ 37॥
અયં સ્વભાવઃ સ્વત એવ યત્પર-
શ્રમાપનોદપ્રવણં મહાત્મનામ્ ।
સુધાંશુરેષ સ્વયમર્કકર્કશ-
પ્રભાભિતપ્તામવતિ ક્ષિતિં કિલ ॥ 38॥
બ્રહ્માનન્દરસાનુભૂતિકલિતૈઃ પૂતૈઃ સુશીતૈર્યુતૈ- (પાઠભેદઃ - સુશીતૈઃ સિતૈઃ)
ર્યુષ્મદ્વાક્કલશોજ્ઝિતૈઃ શ્રુતિસુખૈર્વાક્યામૃતૈઃ સેચય ।
સન્તપ્તં ભવતાપદાવદહનજ્વાલાભિરેનં પ્રભો
ધન્યાસ્તે ભવદીક્ષણક્ષણગતેઃ પાત્રીકૃતાઃ સ્વીકૃતાઃ ॥ 39॥
કથં તરેયં ભવસિન્ધુમેતં
કા વા ગતિર્મે કતમોઽસ્ત્યુપાયઃ ।
જાને ન કિઞ્ચિત્કૃપયાઽવ માં પ્રભો
સંસારદુઃખક્ષતિમાતનુષ્વ ॥ 40॥
તથા વદન્તં શરણાગતં સ્વં
સંસારદાવાનલતાપતપ્તમ્ ।
નિરીક્ષ્ય કારુણ્યરસાર્દ્રદૃષ્ટ્યા
દદ્યાદભીતિં સહસા મહાત્મા ॥ 41॥
વિદ્વાન્ સ તસ્મા ઉપસત્તિમીયુષે
મુમુક્ષવે સાધુ યથોક્તકારિણે ।
પ્રશાન્તચિત્તાય શમાન્વિતાય
તત્ત્વોપદેશં કૃપયૈવ કુર્યાત્ ॥ 42॥
મા ભૈષ્ટ વિદ્વંસ્તવ નાસ્ત્યપાયઃ
સંસારસિન્ધોસ્તરણેઽસ્ત્યુપાયઃ ।
યેનૈવ યાતા યતયોઽસ્ય પારં
તમેવ માર્ગં તવ નિર્દિશામિ ॥ 43॥
અસ્ત્યુપાયો મહાન્કશ્ચિત્સંસારભયનાશનઃ ।
તેન તીર્ત્વા ભવામ્ભોધિં પરમાનન્દમાપ્સ્યસિ ॥ 44॥
વેદાન્તાર્થવિચારેણ જાયતે જ્ઞાનમુત્તમમ્ ।
તેનાત્યન્તિકસંસારદુઃખનાશો ભવત્યનુ ॥ 45॥
શ્રદ્ધાભક્તિધ્યાનયોગાન્મુમુક્ષોઃ
મુક્તેર્હેતૂન્વક્તિ સાક્ષાચ્છ્રુતેર્ગીઃ ।
યો વા એતેષ્વેવ તિષ્ઠત્યમુષ્ય
મોક્ષોઽવિદ્યાકલ્પિતાદ્દેહબન્ધાત્ ॥ 46॥
અજ્ઞાનયોગાત્પરમાત્મનસ્તવ
હ્યનાત્મબન્ધસ્તત એવ સંસૃતિઃ ।
તયોર્વિવેકોદિતબોધવહ્નિઃ
અજ્ઞાનકાર્યં પ્રદહેત્સમૂલમ્ ॥ 47॥
શિષ્ય ઉવાચ ।
કૃપયા શ્રૂયતાં સ્વામિન્પ્રશ્નોઽયં ક્રિયતે મયા ।
યદુત્તરમહં શ્રુત્વા કૃતાર્થઃ સ્યાં ભવન્મુખાત્ ॥ 48॥
કો નામ બન્ધઃ કથમેષ આગતઃ
કથં પ્રતિષ્ઠાસ્ય કથં વિમોક્ષઃ ।
કોઽસાવનાત્મા પરમઃ ક આત્મા
તયોર્વિવેકઃ કથમેતદુચ્યતામ્ ॥ 49॥
શ્રીગુરુવાચ ।
ધન્યોઽસિ કૃતકૃત્યોઽસિ પાવિતં તે કુલં ત્વયા । (પાઠભેદઃ - પાવિતં)
યદવિદ્યાબન્ધમુક્ત્યા બ્રહ્મીભવિતુમિચ્છસિ ॥ 50॥
ઋણમોચનકર્તારઃ પિતુઃ સન્તિ સુતાદયઃ ।
બન્ધમોચનકર્તા તુ સ્વસ્માદન્યો ન કશ્ચન ॥ 51॥
મસ્તકન્યસ્તભારાદેર્દુઃખમન્યૈર્નિવાર્યતે ।
ક્ષુધાદિકૃતદુઃખં તુ વિના સ્વેન ન કેનચિત્ ॥ 52॥
પથ્યમૌષધસેવા ચ ક્રિયતે યેન રોગિણા ।
આરોગ્યસિદ્ધિર્દૃષ્ટાઽસ્ય નાન્યાનુષ્ઠિતકર્મણા ॥ 53॥
વસ્તુસ્વરૂપં સ્ફુટબોધચક્ષુષા
સ્વેનૈવ વેદ્યં ન તુ પણ્ડિતેન ।
ચન્દ્રસ્વરૂપં નિજચક્ષુષૈવ
જ્ઞાતવ્યમન્યૈરવગમ્યતે કિમ્ ॥ 54॥
અવિદ્યાકામકર્માદિપાશબન્ધં વિમોચિતુમ્ ।
કઃ શક્નુયાદ્વિનાઽઽત્માનં કલ્પકોટિશતૈરપિ ॥ 55॥
ન યોગેન ન સાઙ્ખ્યેન કર્મણા નો ન વિદ્યયા ।
બ્રહ્માત્મૈકત્વબોધેન મોક્ષઃ સિધ્યતિ નાન્યથા ॥ 56॥
વીણાયા રૂપસૌન્દર્યં તન્ત્રીવાદનસૌષ્ઠવમ્ ।
પ્રજારઞ્જનમાત્રં તન્ન સામ્રાજ્યાય કલ્પતે ॥ 57॥
વાગ્વૈખરી શબ્દઝરી શાસ્ત્રવ્યાખ્યાનકૌશલમ્ ।
વૈદુષ્યં વિદુષાં તદ્વદ્ભુક્તયે ન તુ મુક્તયે ॥ 58॥
અવિજ્ઞાતે પરે તત્ત્વે શાસ્ત્રાધીતિસ્તુ નિષ્ફલા ।
વિજ્ઞાતેઽપિ પરે તત્ત્વે શાસ્ત્રાધીતિસ્તુ નિષ્ફલા ॥ 59॥
શબ્દજાલં મહારણ્યં ચિત્તભ્રમણકારણમ્ ।
અતઃ પ્રયત્નાજ્જ્ઞાતવ્યં તત્ત્વજ્ઞૈસ્તત્ત્વમાત્મનઃ ॥ 60॥ તત્ત્વજ્ઞાત્તત્ત્વ
અજ્ઞાનસર્પદષ્ટસ્ય બ્રહ્મજ્ઞાનૌષધં વિના ।
કિમુ વેદૈશ્ચ શાસ્ત્રૈશ્ચ કિમુ મન્ત્રૈઃ કિમૌષધૈઃ ॥ 61॥
ન ગચ્છતિ વિના પાનં વ્યાધિરૌષધશબ્દતઃ ।
વિનાઽપરોક્ષાનુભવં બ્રહ્મશબ્દૈર્ન મુચ્યતે ॥ 62॥
અકૃત્વા દૃશ્યવિલયમજ્ઞાત્વા તત્ત્વમાત્મનઃ ।
બ્રહ્મશબ્દૈઃ કુતો મુક્તિરુક્તિમાત્રફલૈર્નૃણામ્ ॥ 63॥ (પાઠભેદઃ - બાહ્યશબ્દૈઃ)
અકૃત્વા શત્રુસંહારમગત્વાખિલભૂશ્રિયમ્ ।
રાજાહમિતિ શબ્દાન્નો રાજા ભવિતુમર્હતિ ॥ 64॥
આપ્તોક્તિં ખનનં તથોપરિશિલાદ્યુત્કર્ષણં સ્વીકૃતિં (પાઠભેદઃ - પરિશિલાપાકર્ષણં)
નિક્ષેપઃ સમપેક્ષતે ન હિ બહિઃશબ્દૈસ્તુ નિર્ગચ્છતિ ।
તદ્વદ્બ્રહ્મવિદોપદેશમનનધ્યાનાદિભિર્લભ્યતે
માયાકાર્યતિરોહિતં સ્વમમલં તત્ત્વં ન દુર્યુક્તિભિઃ ॥ 65॥
તસ્માત્સર્વપ્રયત્નેન ભવબન્ધવિમુક્તયે ।
સ્વૈરેવ યત્નઃ કર્તવ્યો રોગાદાવિવ પણ્ડિતૈઃ ॥ 66॥ (પાઠભેદઃ - રોગાદેરિવ)
યસ્ત્વયાદ્ય કૃતઃ પ્રશ્નો વરીયાઞ્છાસ્ત્રવિન્મતઃ । (પાઠભેદઃ - સમ્મતઃ)
સૂત્રપ્રાયો નિગૂઢાર્થો જ્ઞાતવ્યશ્ચ મુમુક્ષુભિઃ ॥ 67॥
શઋણુષ્વાવહિતો વિદ્વન્યન્મયા સમુદીર્યતે ।
તદેતચ્છ્રવણાત્સદ્યો ભવબન્ધાદ્વિમોક્ષ્યસે ॥ 68॥
મોક્ષસ્ય હેતુઃ પ્રથમો નિગદ્યતે
વૈરાગ્યમત્યન્તમનિત્યવસ્તુષુ ।
તતઃ શમશ્ચાપિ દમસ્તિતિક્ષા
ન્યાસઃ પ્રસક્તાખિલકર્મણાં ભૃશમ્ ॥ 69॥
તતઃ શ્રુતિસ્તન્મનનં સતત્ત્વ-
ધ્યાનં ચિરં નિત્યનિરન્તરં મુનેઃ ।
તતોઽવિકલ્પં પરમેત્ય વિદ્વાન્
ઇહૈવ નિર્વાણસુખં સમૃચ્છતિ ॥ 70॥
યદ્બોદ્ધવ્યં તવેદાનીમાત્માનાત્મવિવેચનમ્ ।
તદુચ્યતે મયા સમ્યક્ શ્રુત્વાત્મન્યવધારય ॥ 71॥
મજ્જાસ્થિમેદઃપલરક્તચર્મ-
ત્વગાહ્વયૈર્ધાતુભિરેભિરન્વિતમ્ ।
પાદોરુવક્ષોભુજપૃષ્ઠમસ્તકૈઃ
અઙ્ગૈરુપાઙ્ગૈરુપયુક્તમેતત્ ॥ 72॥
અહમ્મમેતિ પ્રથિતં શરીરં
મોહાસ્પદં સ્થૂલમિતીર્યતે બુધૈઃ ।
નભોનભસ્વદ્દહનામ્બુભૂમયઃ
સૂક્ષ્માણિ ભૂતાનિ ભવન્તિ તાનિ ॥ 73॥
પરસ્પરાંશૈર્મિલિતાનિ ભૂત્વા
સ્થૂલાનિ ચ સ્થૂલશરીરહેતવઃ ।
માત્રાસ્તદીયા વિષયા ભવન્તિ
શબ્દાદયઃ પઞ્ચ સુખાય ભોક્તુઃ ॥ 74॥
ય એષુ મૂઢા વિષયેષુ બદ્ધા
રાગોરુપાશેન સુદુર્દમેન ।
આયાન્તિ નિર્યાન્ત્યધ ઊર્ધ્વમુચ્ચૈઃ
સ્વકર્મદૂતેન જવેન નીતાઃ ॥ 75॥
શબ્દાદિભિઃ પઞ્ચભિરેવ પઞ્ચ
પઞ્ચત્વમાપુઃ સ્વગુણેન બદ્ધાઃ ।
કુરઙ્ગમાતઙ્ગપતઙ્ગમીન-
ભૃઙ્ગા નરઃ પઞ્ચભિરઞ્ચિતઃ કિમ્ ॥ 76॥
દોષેણ તીવ્રો વિષયઃ કૃષ્ણસર્પવિષાદપિ ।
વિષં નિહન્તિ ભોક્તારં દ્રષ્ટારં ચક્ષુષાપ્યયમ્ ॥ 77॥
વિષયાશામહાપાશાદ્યો વિમુક્તઃ સુદુસ્ત્યજાત્ ।
સ એવ કલ્પતે મુક્ત્યૈ નાન્યઃ ષટ્શાસ્ત્રવેદ્યપિ ॥ 78॥
આપાતવૈરાગ્યવતો મુમુક્ષૂન્
ભવાબ્ધિપારં પ્રતિયાતુમુદ્યતાન્ ।
આશાગ્રહો મજ્જયતેઽન્તરાલે
નિગૃહ્ય કણ્ઠે વિનિવર્ત્ય વેગાત્ ॥ 79॥
વિષયાખ્યગ્રહો યેન સુવિરક્ત્યસિના હતઃ ।
સ ગચ્છતિ ભવામ્ભોધેઃ પારં પ્રત્યૂહવર્જિતઃ ॥ 80॥
વિષમવિષયમાર્ગૈર્ગચ્છતોઽનચ્છબુદ્ધેઃ (પાઠભેદઃ - વિષયમાર્ગે ગચ્છતો)
પ્રતિપદમભિયાતો મૃત્યુરપ્યેષ વિદ્ધિ । (પાઠભેદઃ - પ્રતિપદમભિઘાતો મૃત્યુરપ્યેષ સિદ્ધઃ)
હિતસુજનગુરૂક્ત્યા ગચ્છતઃ સ્વસ્ય યુક્ત્યા
પ્રભવતિ ફલસિદ્ધિઃ સત્યમિત્યેવ વિદ્ધિ ॥ 81॥
મોક્ષસ્ય કાઙ્ક્ષા યદિ વૈ તવાસ્તિ
ત્યજાતિદૂરાદ્વિષયાન્વિષં યથા ।
પીયૂષવત્તોષદયાક્ષમાર્જવ-
પ્રશાન્તિદાન્તીર્ભજ નિત્યમાદરાત્ ॥ 82॥
અનુક્ષણં યત્પરિહૃત્ય કૃત્યં
અનાદ્યવિદ્યાકૃતબન્ધમોક્ષણમ્ ।
દેહઃ પરાર્થોઽયમમુષ્ય પોષણે
યઃ સજ્જતે સ સ્વમનેન હન્તિ ॥ 83॥
શરીરપોષણાર્થી સન્ ય આત્માનં દિદૃક્ષતિ । (પાઠભેદઃ - દિદૃક્ષતે)
ગ્રાહં દારુધિયા ધૃત્વા નદીં તર્તું સ ગચ્છતિ ॥ 84॥ (પાઠભેદઃ - સ ઇચ્છતિ)
મોહ એવ મહામૃત્યુર્મુમુક્ષોર્વપુરાદિષુ ।
મોહો વિનિર્જિતો યેન સ મુક્તિપદમર્હતિ ॥ 85॥
મોહં જહિ મહામૃત્યું દેહદારસુતાદિષુ ।
યં જિત્વા મુનયો યાન્તિ તદ્વિષ્ણોઃ પરમં પદમ્ ॥ 86॥
ત્વઙ્માંસરુધિરસ્નાયુમેદોમજ્જાસ્થિસઙ્કુલમ્ ।
પૂર્ણં મૂત્રપુરીષાભ્યાં સ્થૂલં નિન્દ્યમિદં વપુઃ ॥ 87॥
પઞ્ચીકૃતેભ્યો ભૂતેભ્યઃ સ્થૂલેભ્યઃ પૂર્વકર્મણા ।
સમુત્પન્નમિદં સ્થૂલં ભોગાયતનમાત્મનઃ ।
અવસ્થા જાગરસ્તસ્ય સ્થૂલાર્થાનુભવો યતઃ ॥ 88॥
બાહ્યેન્દ્રિયૈઃ સ્થૂલપદાર્થસેવાં
સ્રક્ચન્દનસ્ત્ર્યાદિવિચિત્રરૂપામ્ ।
કરોતિ જીવઃ સ્વયમેતદાત્મના
તસ્માત્પ્રશસ્તિર્વપુષોઽસ્ય જાગરે ॥ 89॥
સર્વોઽપિ બાહ્યસંસારઃ પુરુષસ્ય યદાશ્રયઃ ।
વિદ્ધિ દેહમિદં સ્થૂલં ગૃહવદ્ગૃહમેધિનઃ ॥ 90॥
સ્થૂલસ્ય સમ્ભવજરામરણાનિ ધર્માઃ
સ્થૌલ્યાદયો બહુવિધાઃ શિશુતાદ્યવસ્થાઃ ।
વર્ણાશ્રમાદિનિયમા બહુધાઽઽમયાઃ સ્યુઃ
પૂજાવમાનબહુમાનમુખા વિશેષાઃ ॥ 91॥
બુદ્ધીન્દ્રિયાણિ શ્રવણં ત્વગક્ષિ
ઘ્રાણં ચ જિહ્વા વિષયાવબોધનાત્ ।
વાક્પાણિપાદા ગુદમપ્યુપસ્થઃ (પાઠભેદઃ - ઉપસ્થં)
કર્મેન્દ્રિયાણિ પ્રવણેન કર્મસુ ॥ 92॥ (પાઠભેદઃ - પ્રવણાનિ)
નિગદ્યતેઽન્તઃકરણં મનોધીઃ
અહઙ્કૃતિશ્ચિત્તમિતિ સ્વવૃત્તિભિઃ ।
મનસ્તુ સઙ્કલ્પવિકલ્પનાદિભિઃ
બુદ્ધિઃ પદાર્થાધ્યવસાયધર્મતઃ ॥ 93॥
અત્રાભિમાનાદહમિત્યહઙ્કૃતિઃ ।
સ્વાર્થાનુસન્ધાનગુણેન ચિત્તમ્ ॥ 94॥
પ્રાણાપાનવ્યાનોદાનસમાના ભવત્યસૌ પ્રાણઃ ।
સ્વયમેવ વૃત્તિભેદાદ્વિકૃતિભેદાત્સુવર્ણસલિલાદિવત્ ॥ 95॥ (પાઠભેદઃ - વિકૃતેર્ભેદાત્સુવર્ણસલિલમિવ)
વાગાદિ પઞ્ચ શ્રવણાદિ પઞ્ચ
પ્રાણાદિ પઞ્ચાભ્રમુખાનિ પઞ્ચ ।
બુદ્ધ્યાદ્યવિદ્યાપિ ચ કામકર્મણી
પુર્યષ્ટકં સૂક્ષ્મશરીરમાહુઃ ॥ 96॥
ઇદં શરીરં શઋણુ સૂક્ષ્મસઞ્જ્ઞિતં
લિઙ્ગં ત્વપઞ્ચીકૃતભૂતસમ્ભવમ્ ।
સવાસનં કર્મફલાનુભાવકં
સ્વાજ્ઞાનતોઽનાદિરુપાધિરાત્મનઃ ॥ 97॥
સ્વપ્નો ભવત્યસ્ય વિભક્ત્યવસ્થા
સ્વમાત્રશેષેણ વિભાતિ યત્ર ।
સ્વપ્ને તુ બુદ્ધિઃ સ્વયમેવ જાગ્રત્
કાલીનનાનાવિધવાસનાભિઃ ॥ 98॥
કર્ત્રાદિભાવં પ્રતિપદ્ય રાજતે
યત્ર સ્વયં ભાતિ હ્યયં પરાત્મા । (પાઠભેદઃ - સ્વયઞ્જ્યોતિરયં)
ધીમાત્રકોપાધિરશેષસાક્ષી
ન લિપ્યતે તત્કૃતકર્મલેશૈઃ । કર્મલેપૈઃ
યસ્માદસઙ્ગસ્તત એવ કર્મભિઃ
ન લિપ્યતે કિઞ્ચિદુપાધિના કૃતૈઃ ॥ 99॥
સર્વવ્યાપૃતિકરણં લિઙ્ગમિદં સ્યાચ્ચિદાત્મનઃ પુંસઃ ।
વાસ્યાદિકમિવ તક્ષ્ણસ્તેનૈવાત્મા ભવત્યસઙ્ગોઽયમ્ ॥ 100॥
અન્ધત્વમન્દત્વપટુત્વધર્માઃ
સૌગુણ્યવૈગુણ્યવશાદ્ધિ ચક્ષુષઃ ।
બાધિર્યમૂકત્વમુખાસ્તથૈવ
શ્રોત્રાદિધર્મા ન તુ વેત્તુરાત્મનઃ ॥ 101॥
ઉચ્છ્વાસનિઃશ્વાસવિજૃમ્ભણક્ષુ-
ત્પ્રસ્યન્દનાદ્યુત્ક્રમણાદિકાઃ ક્રિયાઃ । (પાઠભેદઃ - પ્રસ્પન્દનાદ્ય્)
પ્રાણાદિકર્માણિ વદન્તિ તજ્ઞાઃ (પાઠભેદઃ - તજ્જ્ઞાઃ)
પ્રાણસ્ય ધર્માવશનાપિપાસે ॥ 102॥
અન્તઃકરણમેતેષુ ચક્ષુરાદિષુ વર્ષ્મણિ ।
અહમિત્યભિમાનેન તિષ્ઠત્યાભાસતેજસા ॥ 103॥
અહઙ્કારઃ સ વિજ્ઞેયઃ કર્તા ભોક્તાભિમાન્યયમ્ ।
સત્ત્વાદિગુણયોગેન ચાવસ્થાત્રયમશ્નુતે ॥ 104॥ (પાઠભેદઃ - યોગેનાવસ્થાત્રિતયમ્શ્નુતે)
વિષયાણામાનુકૂલ્યે સુખી દુઃખી વિપર્યયે ।
સુખં દુઃખં ચ તદ્ધર્મઃ સદાનન્દસ્ય નાત્મનઃ ॥ 105॥
આત્માર્થત્વેન હિ પ્રેયાન્વિષયો ન સ્વતઃ પ્રિયઃ ।
સ્વત એવ હિ સર્વેષામાત્મા પ્રિયતમો યતઃ ।
તત આત્મા સદાનન્દો નાસ્ય દુઃખં કદાચન ॥ 106॥
યત્સુષુપ્તૌ નિર્વિષય આત્માનન્દોઽનુભૂયતે ।
શ્રુતિઃ પ્રત્યક્ષમૈતિહ્યમનુમાનં ચ જાગ્રતિ ॥ 107॥
અવ્યક્તનામ્ની પરમેશશક્તિઃ
અનાદ્યવિદ્યા ત્રિગુણાત્મિકા પરા ।
કાર્યાનુમેયા સુધિયૈવ માયા
યયા જગત્સર્વમિદં પ્રસૂયતે ॥ 108॥
સન્નાપ્યસન્નાપ્યુભયાત્મિકા નો
ભિન્નાપ્યભિન્નાપ્યુભયાત્મિકા નો ।
સાઙ્ગાપ્યનઙ્ગા હ્યુભયાત્મિકા નો (પાઠભેદઃ - અનઙ્ગાપ્યુભયાત્મિકા)
મહાદ્ભુતાઽનિર્વચનીયરૂપા ॥ 109॥
શુદ્ધાદ્વયબ્રહ્મવિબોધનાશ્યા
સર્પભ્રમો રજ્જુવિવેકતો યથા ।
રજસ્તમઃસત્ત્વમિતિ પ્રસિદ્ધા
ગુણાસ્તદીયાઃ પ્રથિતૈઃ સ્વકાર્યૈઃ ॥ 110॥
વિક્ષેપશક્તી રજસઃ ક્રિયાત્મિકા
યતઃ પ્રવૃત્તિઃ પ્રસૃતા પુરાણી ।
રાગાદયોઽસ્યાઃ પ્રભવન્તિ નિત્યં
દુઃખાદયો યે મનસો વિકારાઃ ॥ 111॥
કામઃ ક્રોધો લોભદમ્ભાદ્યસૂયા (પાઠભેદઃ - લોભદમ્ભાભ્યસૂયા)
અહઙ્કારેર્ષ્યામત્સરાદ્યાસ્તુ ઘોરાઃ ।
ધર્મા એતે રાજસાઃ પુમ્પ્રવૃત્તિ-
ર્યસ્માદેષા તદ્રજો બન્ધહેતુઃ ॥ 112॥ (પાઠભેદઃ - યસ્માદેતત્તદ્રજો)
એષાઽઽવૃતિર્નામ તમોગુણસ્ય
શક્તિર્મયા વસ્ત્વવભાસતેઽન્યથા । શક્તિર્યયા
સૈષા નિદાનં પુરુષસ્ય સંસૃતેઃ
વિક્ષેપશક્તેઃ પ્રવણસ્ય હેતુઃ ॥ 113॥ (પાઠભેદઃ - પ્રસરસ્ય)
પ્રજ્ઞાવાનપિ પણ્ડિતોઽપિ ચતુરોઽપ્યત્યન્તસૂક્ષ્માત્મદૃગ્- (પાઠભેદઃ - સૂક્ષ્માર્થદૃગ્)
વ્યાલીઢસ્તમસા ન વેત્તિ બહુધા સમ્બોધિતોઽપિ સ્ફુટમ્ ।
ભ્રાન્ત્યારોપિતમેવ સાધુ કલયત્યાલમ્બતે તદ્ગુણાન્
હન્તાસૌ પ્રબલા દુરન્તતમસઃ શક્તિર્મહત્યાવૃતિઃ ॥ 114॥
અભાવના વા વિપરીતભાવનાઽ- (પાઠભેદઃ - વિપરીતભાવના)
સમ્ભાવના વિપ્રતિપત્તિરસ્યાઃ ।
સંસર્ગયુક્તં ન વિમુઞ્ચતિ ધ્રુવં
વિક્ષેપશક્તિઃ ક્ષપયત્યજસ્રમ્ ॥ 115॥
અજ્ઞાનમાલસ્યજડત્વનિદ્રા-
પ્રમાદમૂઢત્વમુખાસ્તમોગુણાઃ ।
એતૈઃ પ્રયુક્તો ન હિ વેત્તિ કિઞ્ચિત્
નિદ્રાલુવત્સ્તમ્ભવદેવ તિષ્ઠતિ ॥ 116॥
સત્ત્વં વિશુદ્ધં જલવત્તથાપિ
તાભ્યાં મિલિત્વા સરણાય કલ્પતે ।
યત્રાત્મબિમ્બઃ પ્રતિબિમ્બિતઃ સન્
પ્રકાશયત્યર્ક ઇવાખિલં જડમ્ ॥ 117॥
મિશ્રસ્ય સત્ત્વસ્ય ભવન્તિ ધર્માઃ
ત્વમાનિતાદ્યા નિયમા યમાદ્યાઃ ।
શ્રદ્ધા ચ ભક્તિશ્ચ મુમુક્ષુતા ચ
દૈવી ચ સમ્પત્તિરસન્નિવૃત્તિઃ ॥ 118॥
વિશુદ્ધસત્ત્વસ્ય ગુણાઃ પ્રસાદઃ
સ્વાત્માનુભૂતિઃ પરમા પ્રશાન્તિઃ ।
તૃપ્તિઃ પ્રહર્ષઃ પરમાત્મનિષ્ઠા
યયા સદાનન્દરસં સમૃચ્છતિ ॥ 119॥
અવ્યક્તમેતત્ત્રિગુણૈર્નિરુક્તં
તત્કારણં નામ શરીરમાત્મનઃ ।
સુષુપ્તિરેતસ્ય વિભક્ત્યવસ્થા
પ્રલીનસર્વેન્દ્રિયબુદ્ધિવૃત્તિઃ ॥ 120॥
સર્વપ્રકારપ્રમિતિપ્રશાન્તિઃ
બીજાત્મનાવસ્થિતિરેવ બુદ્ધેઃ ।
સુષુપ્તિરેતસ્ય કિલ પ્રતીતિઃ (પાઠભેદઃ - સુષુપ્તિરત્રાસ્ય)
કિઞ્ચિન્ન વેદ્મીતિ જગત્પ્રસિદ્ધેઃ ॥ 121॥
દેહેન્દ્રિયપ્રાણમનોઽહમાદયઃ
સર્વે વિકારા વિષયાઃ સુખાદયઃ ।
વ્યોમાદિભૂતાન્યખિલં ચ વિશ્વં
અવ્યક્તપર્યન્તમિદં હ્યનાત્મા ॥ 122॥
માયા માયાકાર્યં સર્વં મહદાદિદેહપર્યન્તમ્ ।
અસદિદમનાત્મતત્ત્વં વિદ્ધિ ત્વં મરુમરીચિકાકલ્પમ્ ॥ 123॥
અથ તે સમ્પ્રવક્ષ્યામિ સ્વરૂપં પરમાત્મનઃ ।
યદ્વિજ્ઞાય નરો બન્ધાન્મુક્તઃ કૈવલ્યમશ્નુતે ॥ 124॥
અસ્તિ કશ્ચિત્સ્વયં નિત્યમહમ્પ્રત્યયલમ્બનઃ ।
અવસ્થાત્રયસાક્ષી સન્પઞ્ચકોશવિલક્ષણઃ ॥ 125॥
યો વિજાનાતિ સકલં જાગ્રત્સ્વપ્નસુષુપ્તિષુ ।
બુદ્ધિતદ્વૃત્તિસદ્ભાવમભાવમહમિત્યયમ્ ॥ 126॥
યઃ પશ્યતિ સ્વયં સર્વં યં ન પશ્યતિ કશ્ચન । (પાઠભેદઃ - કિઞ્ચન)
યશ્ચેતયતિ બુદ્ધ્યાદિ ન તદ્યં ચેતયત્યયમ્ ॥ 127॥
યેન વિશ્વમિદં વ્યાપ્તં યં ન વ્યાપ્નોતિ કિઞ્ચન ।
આભારૂપમિદં સર્વં યં ભાન્તમનુભાત્યયમ્ ॥ 128॥
યસ્ય સન્નિધિમાત્રેણ દેહેન્દ્રિયમનોધિયઃ ।
વિષયેષુ સ્વકીયેષુ વર્તન્તે પ્રેરિતા ઇવ ॥ 129॥
અહઙ્કારાદિદેહાન્તા વિષયાશ્ચ સુખાદયઃ ।
વેદ્યન્તે ઘટવદ્યેન નિત્યબોધસ્વરૂપિણા ॥ 130॥
એષોઽન્તરાત્મા પુરુષઃ પુરાણો
નિરન્તરાખણ્ડસુખાનુભૂતિઃ ।
સદૈકરૂપઃ પ્રતિબોધમાત્રો
યેનેષિતા વાગસવશ્ચરન્તિ ॥ 131॥
અત્રૈવ સત્ત્વાત્મનિ ધીગુહાયાં
અવ્યાકૃતાકાશ ઉશત્પ્રકાશઃ । (પાઠભેદઃ - ઉરુપ્રકાશઃ)
આકાશ ઉચ્ચૈ રવિવત્પ્રકાશતે
સ્વતેજસા વિશ્વમિદં પ્રકાશયન્ ॥ 132॥
જ્ઞાતા મનોઽહઙ્કૃતિવિક્રિયાણાં
દેહેન્દ્રિયપ્રાણકૃતક્રિયાણામ્ ।
અયોઽગ્નિવત્તાનનુવર્તમાનો
ન ચેષ્ટતે નો વિકરોતિ કિઞ્ચન ॥ 133॥
ન જાયતે નો મ્રિયતે ન વર્ધતે
ન ક્ષીયતે નો વિકરોતિ નિત્યઃ ।
વિલીયમાનેઽપિ વપુષ્યમુષ્મિ-
ન્ન લીયતે કુમ્ભ ઇવામ્બરં સ્વયમ્ ॥ 134॥
પ્રકૃતિવિકૃતિભિન્નઃ શુદ્ધબોધસ્વભાવઃ
સદસદિદમશેષં ભાસયન્નિર્વિશેષઃ ।
વિલસતિ પરમાત્મા જાગ્રદાદિષ્વવસ્થા-
સ્વહમહમિતિ સાક્ષાત્સાક્ષિરૂપેણ બુદ્ધેઃ ॥ 135॥
નિયમિતમનસામું ત્વં સ્વમાત્માનમાત્મ-
ન્યયમહમિતિ સાક્ષાદ્વિદ્ધિ બુદ્ધિપ્રસાદાત્ ।
જનિમરણતરઙ્ગાપારસંસારસિન્ધું
પ્રતર ભવ કૃતાર્થો બ્રહ્મરૂપેણ સંસ્થઃ ॥ 136॥
અત્રાનાત્મન્યહમિતિ મતિર્બન્ધ એષોઽસ્ય પુંસઃ
પ્રાપ્તોઽજ્ઞાનાજ્જનનમરણક્લેશસમ્પાતહેતુઃ ।
યેનૈવાયં વપુરિદમસત્સત્યમિત્યાત્મબુદ્ધ્યા
પુષ્યત્યુક્ષત્યવતિ વિષયૈસ્તન્તુભિઃ કોશકૃદ્વત્ ॥ 137॥
અતસ્મિંસ્તદ્બુદ્ધિઃ પ્રભવતિ વિમૂઢસ્ય તમસા
વિવેકાભાવાદ્વૈ સ્ફુરતિ ભુજગે રજ્જુધિષણા ।
તતોઽનર્થવ્રાતો નિપતતિ સમાદાતુરધિકઃ
તતો યોઽસદ્ગ્રાહઃ સ હિ ભવતિ બન્ધઃ શઋણુ સખે ॥ 138॥
અખણ્ડનિત્યાદ્વયબોધશક્ત્યા
સ્ફુરન્તમાત્માનમનન્તવૈભવમ્ ।
સમાવૃણોત્યાવૃતિશક્તિરેષા
તમોમયી રાહુરિવાર્કબિમ્બમ્ ॥ 139॥
તિરોભૂતે સ્વાત્મન્યમલતરતેજોવતિ પુમાન્
અનાત્માનં મોહાદહમિતિ શરીરં કલયતિ ।
તતઃ કામક્રોધપ્રભૃતિભિરમું બન્ધનગુણૈઃ (પાઠભેદઃ - બન્ધકગુણૈઃ)
પરં વિક્ષેપાખ્યા રજસ ઉરુશક્તિર્વ્યથયતિ ॥ 140॥
મહામોહગ્રાહગ્રસનગલિતાત્માવગમનો
ધિયો નાનાવસ્થાં સ્વયમભિનયંસ્તદ્ગુણતયા । (પાઠભેદઃ - નાનાવસ્થાઃ)
અપારે સંસારે વિષયવિષપૂરે જલનિધૌ
નિમજ્યોન્મજ્યાયં ભ્રમતિ કુમતિઃ કુત્સિતગતિઃ ॥ 141॥
ભાનુપ્રભાસઞ્જનિતાભ્રપઙ્ક્તિઃ
ભાનું તિરોધાય વિજૃમ્ભતે યથા ।
આત્મોદિતાહઙ્કૃતિરાત્મતત્ત્વં
તથા તિરોધાય વિજૃમ્ભતે સ્વયમ્ ॥ 142॥
કવલિતદિનનાથે દુર્દિને સાન્દ્રમેઘૈઃ
વ્યથયતિ હિમઝઞ્ઝાવાયુરુગ્રો યથૈતાન્ ।
અવિરતતમસાઽઽત્મન્યાવૃતે મૂઢબુદ્ધિં
ક્ષપયતિ બહુદુઃખૈસ્તીવ્રવિક્ષેપશક્તિઃ ॥ 143॥
એતાભ્યામેવ શક્તિભ્યાં બન્ધઃ પુંસઃ સમાગતઃ ।
યાભ્યાં વિમોહિતો દેહં મત્વાઽઽત્માનં ભ્રમત્યયમ્ ॥ 144॥
બીજં સંસૃતિભૂમિજસ્ય તુ તમો દેહાત્મધીરઙ્કુરો
રાગઃ પલ્લવમમ્બુ કર્મ તુ વપુઃ સ્કન્ધોઽસવઃ શાખિકાઃ ।
અગ્રાણીન્દ્રિયસંહતિશ્ચ વિષયાઃ પુષ્પાણિ દુઃખં ફલં
નાનાકર્મસમુદ્ભવં બહુવિધં ભોક્તાત્ર જીવઃ ખગઃ ॥ 145॥
અજ્ઞાનમૂલોઽયમનાત્મબન્ધો
નૈસર્ગિકોઽનાદિરનન્ત ઈરિતઃ ।
જન્માપ્યયવ્યાધિજરાદિદુઃખ-
પ્રવાહપાતં જનયત્યમુષ્ય ॥ 146॥
નાસ્ત્રૈર્ન શસ્ત્રૈરનિલેન વહ્નિના
છેત્તું ન શક્યો ન ચ કર્મકોટિભિઃ ।
વિવેકવિજ્ઞાનમહાસિના વિના
ધાતુઃ પ્રસાદેન શિતેન મઞ્જુના ॥ 147॥
શ્રુતિપ્રમાણૈકમતેઃ સ્વધર્મ
નિષ્ઠા તયૈવાત્મવિશુદ્ધિરસ્ય ।
વિશુદ્ધબુદ્ધેઃ પરમાત્મવેદનં
તેનૈવ સંસારસમૂલનાશઃ ॥ 148॥
કોશૈરન્નમયાદ્યૈઃ પઞ્ચભિરાત્મા ન સંવૃતો ભાતિ ।
નિજશક્તિસમુત્પન્નૈઃ શૈવાલપટલૈરિવામ્બુ વાપીસ્થમ્ ॥ 149॥
તચ્છૈવાલાપનયે સમ્યક્ સલિલં પ્રતીયતે શુદ્ધમ્ ।
તૃષ્ણાસન્તાપહરં સદ્યઃ સૌખ્યપ્રદં પરં પુંસઃ ॥ 150॥
પઞ્ચાનામપિ કોશાનામપવાદે વિભાત્યયં શુદ્ધઃ ।
નિત્યાનન્દૈકરસઃ પ્રત્યગ્રૂપઃ પરઃ સ્વયઞ્જ્યોતિઃ ॥ 151॥
આત્માનાત્મવિવેકઃ કર્તવ્યો બન્ધમુક્તયે વિદુષા ।
તેનૈવાનન્દી ભવતિ સ્વં વિજ્ઞાય સચ્ચિદાનન્દમ્ ॥ 152॥
મુઞ્જાદિષીકામિવ દૃશ્યવર્ગાત્
પ્રત્યઞ્ચમાત્માનમસઙ્ગમક્રિયમ્ ।
વિવિચ્ય તત્ર પ્રવિલાપ્ય સર્વં
તદાત્મના તિષ્ઠતિ યઃ સ મુક્તઃ ॥ 153॥
દેહોઽયમન્નભવનોઽન્નમયસ્તુ કોશ- (પાઠભેદઃ - કોશો)
શ્ચાન્નેન જીવતિ વિનશ્યતિ તદ્વિહીનઃ । (પાઠભેદઃ - હ્યન્નેન)
ત્વક્ચર્મમાંસરુધિરાસ્થિપુરીષરાશિ-
ર્નાયં સ્વયં ભવિતુમર્હતિ નિત્યશુદ્ધઃ ॥ 154॥
પૂર્વં જનેરધિમૃતેરપિ નાયમસ્તિ (પાઠભેદઃ - જનેરપિમૃતેરથ)
જાતક્ષણઃ ક્ષણગુણોઽનિયતસ્વભાવઃ ।
નૈકો જડશ્ચ ઘટવત્પરિદૃશ્યમાનઃ
સ્વાત્મા કથં ભવતિ ભાવવિકારવેત્તા ॥ 155॥
પાણિપાદાદિમાન્દેહો નાત્મા વ્યઙ્ગેઽપિ જીવનાત્ ।
તત્તચ્છક્તેરનાશાચ્ચ ન નિયમ્યો નિયામકઃ ॥ 156॥
દેહતદ્ધર્મતત્કર્મતદવસ્થાદિસાક્ષિણઃ ।
સત એવ સ્વતઃસિદ્ધં તદ્વૈલક્ષણ્યમાત્મનઃ ॥ 157॥
શલ્યરાશિર્માંસલિપ્તો મલપૂર્ણોઽતિકશ્મલઃ ।
કથં ભવેદયં વેત્તા સ્વયમેતદ્વિલક્ષણઃ ॥ 158॥
ત્વઙ્માંસમેદોઽસ્થિપુરીષરાશા-
વહમ્મતિં મૂઢજનઃ કરોતિ ।
વિલક્ષણં વેત્તિ વિચારશીલો
નિજસ્વરૂપં પરમાર્થભૂતમ્ ॥ 159॥
દેહોઽહમિત્યેવ જડસ્ય બુદ્ધિઃ
દેહે ચ જીવે વિદુષસ્ત્વહન્ધીઃ ।
વિવેકવિજ્ઞાનવતો મહાત્મનો
બ્રહ્માહમિત્યેવ મતિઃ સદાત્મનિ ॥ 160॥
અત્રાત્મબુદ્ધિં ત્યજ મૂઢબુદ્ધે
ત્વઙ્માંસમેદોઽસ્થિપુરીષરાશૌ ।
સર્વાત્મનિ બ્રહ્મણિ નિર્વિકલ્પે
કુરુષ્વ શાન્તિં પરમાં ભજસ્વ ॥ 161॥
દેહેન્દ્રિયાદાવસતિ ભ્રમોદિતાં
વિદ્વાનહન્તાં ન જહાતિ યાવત્ ।
તાવન્ન તસ્યાસ્તિ વિમુક્તિવાર્તા-
પ્યસ્ત્વેષ વેદાન્તનયાન્તદર્શી ॥ 162॥
છાયાશરીરે પ્રતિબિમ્બગાત્રે
યત્સ્વપ્નદેહે હૃદિ કલ્પિતાઙ્ગે ।
યથાત્મબુદ્ધિસ્તવ નાસ્તિ કાચિ-
જ્જીવચ્છરીરે ચ તથૈવ માઽસ્તુ ॥ 163॥
દેહાત્મધીરેવ નૃણામસદ્ધિયાં
જન્માદિદુઃખપ્રભવસ્ય બીજમ્ ।
યતસ્તતસ્ત્વં જહિ તાં પ્રયત્નાત્
ત્યક્તે તુ ચિત્તે ન પુનર્ભવાશા ॥ 164॥
કર્મેન્દ્રિયૈઃ પઞ્ચભિરઞ્ચિતોઽયં
પ્રાણો ભવેત્પ્રાણમયસ્તુ કોશઃ ॥
યેનાત્મવાનન્નમયોઽનુપૂર્ણઃ
પ્રવર્તતેઽસૌ સકલક્રિયાસુ ॥ 165॥
નૈવાત્માપિ પ્રાણમયો વાયુવિકારો (પાઠભેદઃ - નૈવાત્માયં)
ગન્તાઽઽગન્તા વાયુવદન્તર્બહિરેષઃ ।
યસ્માત્કિઞ્ચિત્ક્વાપિ ન વેત્તીષ્ટમનિષ્ટં
સ્વં વાન્યં વા કિઞ્ચન નિત્યં પરતન્ત્રઃ ॥ 166॥
જ્ઞાનેન્દ્રિયાણિ ચ મનશ્ચ મનોમયઃ સ્યાત્
કોશો મમાહમિતિ વસ્તુવિકલ્પહેતુઃ ।
સઞ્જ્ઞાદિભેદકલનાકલિતો બલીયાં-
સ્તત્પૂર્વકોશમભિપૂર્ય વિજૃમ્ભતે યઃ ॥ 167॥ (પાઠભેદઃ - અનુપૂર્ય)
પઞ્ચેન્દ્રિયૈઃ પઞ્ચભિરેવ હોતૃભિઃ
પ્રચીયમાનો વિષયાજ્યધારયા ।
જાજ્વલ્યમાનો બહુવાસનેન્ધનૈઃ
મનોમયાગ્નિર્દહતિ પ્રપઞ્ચમ્ ॥ 168॥ (પાઠભેદઃ - મનોમયોઽગ્નિર્દહતિ)
ન હ્યસ્ત્યવિદ્યા મનસોઽતિરિક્તા
મનો હ્યવિદ્યા ભવબન્ધહેતુઃ ।
તસ્મિન્વિનષ્ટે સકલં વિનષ્ટં
વિજૃમ્ભિતેઽસ્મિન્સકલં વિજૃમ્ભતે ॥ 169॥
સ્વપ્નેઽર્થશૂન્યે સૃજતિ સ્વશક્ત્યા
ભોક્ત્રાદિવિશ્વં મન એવ સર્વમ્ ।
તથૈવ જાગ્રત્યપિ નો વિશેષઃ
તત્સર્વમેતન્મનસો વિજૃમ્ભણમ્ ॥ 170॥
સુષુપ્તિકાલે મનસિ પ્રલીને
નૈવાસ્તિ કિઞ્ચિત્સકલપ્રસિદ્ધેઃ ।
અતો મનઃકલ્પિત એવ પુંસઃ
સંસાર એતસ્ય ન વસ્તુતોઽસ્તિ ॥ 171॥
વાયુનાઽઽનીયતે મેઘઃ પુનસ્તેનૈવ નીયતે । (પાઠભેદઃ - વાયુના નીયતે મેઘઃ પુનસ્તેનૈવ લીયતે)
મનસા કલ્પ્યતે બન્ધો મોક્ષસ્તેનૈવ કલ્પ્યતે ॥ 172॥
દેહાદિસર્વવિષયે પરિકલ્પ્ય રાગં
બધ્નાતિ તેન પુરુષં પશુવદ્ગુણેન ।
વૈરસ્યમત્ર વિષવત્ સુવિધાય પશ્ચાદ્
એનં વિમોચયતિ તન્મન એવ બન્ધાત્ ॥ 173॥
તસ્માન્મનઃ કારણમસ્ય જન્તોઃ
બન્ધસ્ય મોક્ષસ્ય ચ વા વિધાને ।
બન્ધસ્ય હેતુર્મલિનં રજોગુણૈઃ
મોક્ષસ્ય શુદ્ધં વિરજસ્તમસ્કમ્ ॥ 174॥
વિવેકવૈરાગ્યગુણાતિરેકા-
ચ્છુદ્ધત્વમાસાદ્ય મનો વિમુક્ત્યૈ ।
ભવત્યતો બુદ્ધિમતો મુમુક્ષો-
સ્તાભ્યાં દૃઢાભ્યાં ભવિતવ્યમગ્રે ॥ 175॥
મનો નામ મહાવ્યાઘ્રો વિષયારણ્યભૂમિષુ ।
ચરત્યત્ર ન ગચ્છન્તુ સાધવો યે મુમુક્ષવઃ ॥ 176॥
મનઃ પ્રસૂતે વિષયાનશેષાન્
સ્થૂલાત્મના સૂક્ષ્મતયા ચ ભોક્તુઃ ।
શરીરવર્ણાશ્રમજાતિભેદાન્
ગુણક્રિયાહેતુફલાનિ નિત્યમ્ ॥ 177॥
અસઙ્ગચિદ્રૂપમમું વિમોહ્ય
દેહેન્દ્રિયપ્રાણગુણૈર્નિબદ્ધ્ય ।
અહમ્મમેતિ ભ્રમયત્યજસ્રં
મનઃ સ્વકૃત્યેષુ ફલોપભુક્તિષુ ॥ 178॥
અધ્યાસદોષાત્પુરુષસ્ય સંસૃતિઃ (પાઠભેદઃ - અધ્યાસયોગાત્)
અધ્યાસબન્ધસ્ત્વમુનૈવ કલ્પિતઃ ।
રજસ્તમોદોષવતોઽવિવેકિનો
જન્માદિદુઃખસ્ય નિદાનમેતત્ ॥ 179॥
અતઃ પ્રાહુર્મનોઽવિદ્યાં પણ્ડિતાસ્તત્ત્વદર્શિનઃ ।
યેનૈવ ભ્રામ્યતે વિશ્વં વાયુનેવાભ્રમણ્ડલમ્ ॥ 180॥
તન્મનઃશોધનં કાર્યં પ્રયત્નેન મુમુક્ષુણા ।
વિશુદ્ધે સતિ ચૈતસ્મિન્મુક્તિઃ કરફલાયતે ॥ 181॥
મોક્ષૈકસક્ત્યા વિષયેષુ રાગં
નિર્મૂલ્ય સન્ન્યસ્ય ચ સર્વકર્મ ।
સચ્છ્રદ્ધયા યઃ શ્રવણાદિનિષ્ઠો
રજઃસ્વભાવં સ ધુનોતિ બુદ્ધેઃ ॥ 182॥
મનોમયો નાપિ ભવેત્પરાત્મા
હ્યાદ્યન્તવત્ત્વાત્પરિણામિભાવાત્ ।
દુઃખાત્મકત્વાદ્વિષયત્વહેતોઃ
દ્રષ્ટા હિ દૃશ્યાત્મતયા ન દૃષ્ટઃ ॥ 183॥
બુદ્ધિર્બુદ્ધીન્દ્રિયૈઃ સાર્ધં સવૃત્તિઃ કર્તૃલક્ષણઃ ।
વિજ્ઞાનમયકોશઃ સ્યાત્પુંસઃ સંસારકારણમ્ ॥ 184॥
અનુવ્રજચ્ચિત્પ્રતિબિમ્બશક્તિઃ
વિજ્ઞાનસઞ્જ્ઞઃ પ્રકૃતેર્વિકારઃ ।
જ્ઞાનક્રિયાવાનહમિત્યજસ્રં
દેહેન્દ્રિયાદિષ્વભિમન્યતે ભૃશમ્ ॥ 185॥
અનાદિકાલોઽયમહંસ્વભાવો
જીવઃ સમસ્તવ્યવહારવોઢા ।
કરોતિ કર્માણ્યપિ પૂર્વવાસનઃ (પાઠભેદઃ - કર્માણ્યનુ)
પુણ્યાન્યપુણ્યાનિ ચ તત્ફલાનિ ॥ 186॥
ભુઙ્ક્તે વિચિત્રાસ્વપિ યોનિષુ વ્રજ-
ન્નાયાતિ નિર્યાત્યધ ઊર્ધ્વમેષઃ ।
અસ્યૈવ વિજ્ઞાનમયસ્ય જાગ્રત્-
સ્વપ્નાદ્યવસ્થાઃ સુખદુઃખભોગઃ ॥ 187॥
દેહાદિનિષ્ઠાશ્રમધર્મકર્મ-
ગુણાભિમાનઃ સતતં મમેતિ ।
વિજ્ઞાનકોશોઽયમતિપ્રકાશઃ
પ્રકૃષ્ટસાન્નિધ્યવશાત્પરાત્મનઃ ।
અતો ભવત્યેષ ઉપાધિરસ્ય
યદાત્મધીઃ સંસરતિ ભ્રમેણ ॥ 188॥
યોઽયં વિજ્ઞાનમયઃ પ્રાણેષુ હૃદિ સ્ફુરત્યયં જ્યોતિઃ । (પાઠભેદઃ - સ્ફુરત્સ્વયઞ્જ્યોતિઃ)
કૂટસ્થઃ સન્નાત્મા કર્તા ભોક્તા ભવત્યુપાધિસ્થઃ ॥ 189॥
સ્વયં પરિચ્છેદમુપેત્ય બુદ્ધેઃ
તાદાત્મ્યદોષેણ પરં મૃષાત્મનઃ ।
સર્વાત્મકઃ સન્નપિ વીક્ષતે સ્વયં
સ્વતઃ પૃથક્ત્વેન મૃદો ઘટાનિવ ॥ 190॥
ઉપાધિસમ્બન્ધવશાત્પરાત્મા
હ્યુપાધિધર્માનનુભાતિ તદ્ગુણઃ । (પાઠભેદઃ - ઽપ્યુપાધિ)
અયોવિકારાનવિકારિવહ્નિવત્
સદૈકરૂપોઽપિ પરઃ સ્વભાવાત્ ॥ 191॥
શિષ્ય ઉવાચ ।
ભ્રમેણાપ્યન્યથા વાઽસ્તુ જીવભાવઃ પરાત્મનઃ ।
તદુપાધેરનાદિત્વાન્નાનાદેર્નાશ ઇષ્યતે ॥ 192॥
અતોઽસ્ય જીવભાવોઽપિ નિત્યા ભવતિ સંસૃતિઃ ।
ન નિવર્તેત તન્મોક્ષઃ કથં મે શ્રીગુરો વદ ॥ 193॥
શ્રીગુરુરુવાચ ।
સમ્યક્પૃષ્ટં ત્વયા વિદ્વન્સાવધાનેન તચ્છૃણુ ।
પ્રામાણિકી ન ભવતિ ભ્રાન્ત્યા મોહિતકલ્પના ॥ 194॥
ભ્રાન્તિં વિના ત્વસઙ્ગસ્ય નિષ્ક્રિયસ્ય નિરાકૃતેઃ ।
ન ઘટેતાર્થસમ્બન્ધો નભસો નીલતાદિવત્ ॥ 195॥
સ્વસ્ય દ્રષ્ટુર્નિર્ગુણસ્યાક્રિયસ્ય
પ્રત્યગ્બોધાનન્દરૂપસ્ય બુદ્ધેઃ ।
ભ્રાન્ત્યા પ્રાપ્તો જીવભાવો ન સત્યો
મોહાપાયે નાસ્ત્યવસ્તુસ્વભાવાત્ ॥ 196॥
યાવદ્ભ્રાન્તિસ્તાવદેવાસ્ય સત્તા
મિથ્યાજ્ઞાનોજ્જૃમ્ભિતસ્ય પ્રમાદાત્ ।
રજ્જ્વાં સર્પો ભ્રાન્તિકાલીન એવ
ભ્રાન્તેર્નાશે નૈવ સર્પોઽપિ તદ્વત્ ॥ 197॥ (પાઠભેદઃ - સર્પોઽસ્તિ)
અનાદિત્વમવિદ્યાયાઃ કાર્યસ્યાપિ તથેષ્યતે ।
ઉત્પન્નાયાં તુ વિદ્યાયામાવિદ્યકમનાદ્યપિ ॥ 198॥
પ્રબોધે સ્વપ્નવત્સર્વં સહમૂલં વિનશ્યતિ ।
અનાદ્યપીદં નો નિત્યં પ્રાગભાવ ઇવ સ્ફુટમ્ ॥ 199॥
અનાદેરપિ વિધ્વંસઃ પ્રાગભાવસ્ય વીક્ષિતઃ ।
યદ્બુદ્ધ્યુપાધિસમ્બન્ધાત્પરિકલ્પિતમાત્મનિ ॥ 200॥
જીવત્વં ન તતોઽન્યસ્તુ સ્વરૂપેણ વિલક્ષણઃ । (પાઠભેદઃ - તતોઽન્યત્તુ)
સમ્બન્ધસ્ત્વાત્મનો બુદ્ધ્યા મિથ્યાજ્ઞાનપુરઃસરઃ ॥ 201॥ (પાઠભેદઃ - સમ્બન્ધઃ સ્વાત્મનો)
વિનિવૃત્તિર્ભવેત્તસ્ય સમ્યગ્જ્ઞાનેન નાન્યથા ।
બ્રહ્માત્મૈકત્વવિજ્ઞાનં સમ્યગ્જ્ઞાનં શ્રુતેર્મતમ્ ॥ 202॥
તદાત્માનાત્મનોઃ સમ્યગ્વિવેકેનૈવ સિધ્યતિ ।
તતો વિવેકઃ કર્તવ્યઃ પ્રત્યગાત્મસદાત્મનોઃ ॥ 203॥ (પાઠભેદઃ - પ્રત્યગાત્માસદાત્મનોઃ)
જલં પઙ્કવદત્યન્તં પઙ્કાપાયે જલં સ્ફુટમ્ । (પાઠભેદઃ - પઙ્કવદસ્પષ્ટં)
યથા ભાતિ તથાત્માપિ દોષાભાવે સ્ફુટપ્રભઃ ॥ 204॥
અસન્નિવૃત્તૌ તુ સદાત્મના સ્ફુટં
પ્રતીતિરેતસ્ય ભવેત્પ્રતીચઃ ।
તતો નિરાસઃ કરણીય એવ
સદાત્મનઃ સાધ્વહમાદિવસ્તુનઃ ॥ 205॥ (પાઠભેદઃ - અસદાત્મનઃ)
અતો નાયં પરાત્મા સ્યાદ્વિજ્ઞાનમયશબ્દભાક્ ।
વિકારિત્વાજ્જડત્વાચ્ચ પરિચ્છિન્નત્વહેતુતઃ ।
દૃશ્યત્વાદ્વ્યભિચારિત્વાન્નાનિત્યો નિત્ય ઇષ્યતે ॥ 206॥
આનન્દપ્રતિબિમ્બચુમ્બિતતનુર્વૃત્તિસ્તમોજૃમ્ભિતા
સ્યાદાનન્દમયઃ પ્રિયાદિગુણકઃ સ્વેષ્ટાર્થલાભોદયઃ ।
પુણ્યસ્યાનુભવે વિભાતિ કૃતિનામાનન્દરૂપઃ સ્વયં
સર્વો નન્દતિ યત્ર સાધુ તનુભૃન્માત્રઃ પ્રયત્નં વિના ॥ 207॥ (પાઠભેદઃ - ભૂત્વા નન્દતિ)
આનન્દમયકોશસ્ય સુષુપ્તૌ સ્ફૂર્તિરુત્કટા ।
સ્વપ્નજાગરયોરીષદિષ્ટસન્દર્શનાદિના ॥ 208॥
નૈવાયમાનન્દમયઃ પરાત્મા
સોપાધિકત્વાત્પ્રકૃતેર્વિકારાત્ ।
કાર્યત્વહેતોઃ સુકૃતક્રિયાયા
વિકારસઙ્ઘાતસમાહિતત્વાત્ ॥ 209॥
પઞ્ચાનામપિ કોશાનાં નિષેધે યુક્તિતઃ શ્રુતેઃ । (પાઠભેદઃ - યુક્તિતઃ કૃતે)
તન્નિષેધાવધિ સાક્ષી બોધરૂપોઽવશિષ્યતે ॥ 210॥ (પાઠભેદઃ - તન્નિષેધાવધિઃ)
યોઽયમાત્મા સ્વયઞ્જ્યોતિઃ પઞ્ચકોશવિલક્ષણઃ ।
અવસ્થાત્રયસાક્ષી સન્નિર્વિકારો નિરઞ્જનઃ ।
સદાનન્દઃ સ વિજ્ઞેયઃ સ્વાત્મત્વેન વિપશ્ચિતા ॥ 211॥
શિષ્ય ઉવાચ ।
મિથ્યાત્વેન નિષિદ્ધેષુ કોશેષ્વેતેષુ પઞ્ચસુ ।
સર્વાભાવં વિના કિઞ્ચિન્ન પશ્યામ્યત્ર હે ગુરો ।
વિજ્ઞેયં કિમુ વસ્ત્વસ્તિ સ્વાત્મનાઽઽત્મવિપશ્ચિતા ॥ 212॥ (પાઠભેદઃ - સ્વાત્મનાત્ર વિપશ્ચિતા)
શ્રીગુરુરુવાચ ।
સત્યમુક્તં ત્વયા વિદ્વન્નિપુણોઽસિ વિચારણે ।
અહમાદિવિકારાસ્તે તદભાવોઽયમપ્યનુ ॥ 213॥ (પાઠભેદઃ - ઽયમપ્યથ)
સર્વે યેનાનુભૂયન્તે યઃ સ્વયં નાનુભૂયતે ।
તમાત્માનં વેદિતારં વિદ્ધિ બુદ્ધ્યા સુસૂક્ષ્મયા ॥ 214॥
તત્સાક્ષિકં ભવેત્તત્તદ્યદ્યદ્યેનાનુભૂયતે ।
કસ્યાપ્યનનુભૂતાર્થે સાક્ષિત્વં નોપયુજ્યતે ॥ 215॥ (પાઠભેદઃ - નોપપદ્યતે)
અસૌ સ્વસાક્ષિકો ભાવો યતઃ સ્વેનાનુભૂયતે ।
અતઃ પરં સ્વયં સાક્ષાત્પ્રત્યગાત્મા ન ચેતરઃ ॥ 216॥
જાગ્રત્સ્વપ્નસુષુપ્તિષુ સ્ફુટતરં યોઽસૌ સમુજ્જૃમ્ભતે
પ્રત્યગ્રૂપતયા સદાહમહમિત્યન્તઃ સ્ફુરન્નૈકધા । (પાઠભેદઃ - સ્ફુરન્નેકધા)
નાનાકારવિકારભાગિન ઇમાન્ પશ્યન્નહન્ધીમુખાન્ (પાઠભેદઃ - ભાજિન)
નિત્યાનન્દચિદાત્મના સ્ફુરતિ તં વિદ્ધિ સ્વમેતં હૃદિ ॥ 217॥
ઘટોદકે બિમ્બિતમર્કબિમ્બ-
માલોક્ય મૂઢો રવિમેવ મન્યતે ।
તથા ચિદાભાસમુપાધિસંસ્થં
ભ્રાન્ત્યાહમિત્યેવ જડોઽભિમન્યતે ॥ 218॥
ઘટં જલં તદ્ગતમર્કબિમ્બં
વિહાય સર્વં વિનિરીક્ષ્યતેઽર્કઃ । (પાઠભેદઃ - દિવિ વીક્ષ્યતેઽર્કઃ)
તટસ્થ એતત્ત્રિતયાવભાસકઃ (પાઠભેદઃ - તટસ્થિતઃ તત્ત્રિ)
સ્વયમ્પ્રકાશો વિદુષા યથા તથા ॥ 219॥
દેહં ધિયં ચિત્પ્રતિબિમ્બમેવં (પાઠભેદઃ - ચિત્પ્રતિબિમ્બમેતં)
વિસૃજ્ય બુદ્ધૌ નિહિતં ગુહાયામ્ ।
દ્રષ્ટારમાત્માનમખણ્ડબોધં
સર્વપ્રકાશં સદસદ્વિલક્ષણમ્ ॥ 220॥
નિત્યં વિભું સર્વગતં સુસૂક્ષ્મં
અન્તર્બહિઃશૂન્યમનન્યમાત્મનઃ ।
વિજ્ઞાય સમ્યઙ્નિજરૂપમેતત્
પુમાન્ વિપાપ્મા વિરજો વિમૃત્યુઃ ॥ 221॥
વિશોક આનન્દઘનો વિપશ્ચિત્
સ્વયં કુતશ્ચિન્ન બિભેતિ કશ્ચિત્ ।
નાન્યોઽસ્તિ પન્થા ભવબન્ધમુક્તેઃ
વિના સ્વતત્ત્વાવગમં મુમુક્ષોઃ ॥ 222॥
બ્રહ્માભિન્નત્વવિજ્ઞાનં ભવમોક્ષસ્ય કારણમ્ ।
યેનાદ્વિતીયમાનન્દં બ્રહ્મ સમ્પદ્યતે બુધૈઃ ॥ 223॥ (પાઠભેદઃ - સમ્પદ્યતે બુધઃ)
બ્રહ્મભૂતસ્તુ સંસૃત્યૈ વિદ્વાન્નાવર્તતે પુનઃ ।
વિજ્ઞાતવ્યમતઃ સમ્યગ્બ્રહ્માભિન્નત્વમાત્મનઃ ॥ 224॥
સત્યં જ્ઞાનમનન્તં બ્રહ્મ વિશુદ્ધં પરં સ્વતઃસિદ્ધમ્ ।
નિત્યાનન્દૈકરસં પ્રત્યગભિન્નં નિરન્તરં જયતિ ॥ 225॥
સદિદં પરમાદ્વૈતં સ્વસ્માદન્યસ્ય વસ્તુનોઽભાવાત્ ।
ન હ્યન્યદસ્તિ કિઞ્ચિત્ સમ્યક્ પરમાર્થતત્ત્વબોધદશાયામ્ ॥ 226॥ (પાઠભેદઃ - પરતત્ત્વબોધસુદશાયામ્)
યદિદં સકલં વિશ્વં નાનારૂપં પ્રતીતમજ્ઞાનાત્ ।
તત્સર્વં બ્રહ્મૈવ પ્રત્યસ્તાશેષભાવનાદોષમ્ ॥ 227॥
મૃત્કાર્યભૂતોઽપિ મૃદો ન ભિન્નઃ
કુમ્ભોઽસ્તિ સર્વત્ર તુ મૃત્સ્વરૂપાત્ ।
ન કુમ્ભરૂપં પૃથગસ્તિ કુમ્ભઃ
કુતો મૃષા કલ્પિતનામમાત્રઃ ॥ 228॥
કેનાપિ મૃદ્ભિન્નતયા સ્વરૂપં
ઘટસ્ય સન્દર્શયિતું ન શક્યતે ।
અતો ઘટઃ કલ્પિત એવ મોહા-
ન્મૃદેવ સત્યં પરમાર્થભૂતમ્ ॥ 229॥
સદ્બ્રહ્મકાર્યં સકલં સદેવં (પાઠભેદઃ - સદૈવ)
તન્માત્રમેતન્ન તતોઽન્યદસ્તિ । (પાઠભેદઃ - સન્માત્રમેતન્ન)
અસ્તીતિ યો વક્તિ ન તસ્ય મોહો
વિનિર્ગતો નિદ્રિતવત્પ્રજલ્પઃ ॥ 230॥
બ્રહ્મૈવેદં વિશ્વમિત્યેવ વાણી
શ્રૌતી બ્રૂતેઽથર્વનિષ્ઠા વરિષ્ઠા ।
તસ્માદેતદ્બ્રહ્મમાત્રં હિ વિશ્વં
નાધિષ્ઠાનાદ્ભિન્નતાઽઽરોપિતસ્ય ॥ 231॥
સત્યં યદિ સ્યાજ્જગદેતદાત્મનોઽ
નન્તત્ત્વહાનિર્નિગમાપ્રમાણતા ।
અસત્યવાદિત્વમપીશિતુઃ સ્યા-
ન્નૈતત્ત્રયં સાધુ હિતં મહાત્મનામ્ ॥ 232॥
ઈશ્વરો વસ્તુતત્ત્વજ્ઞો ન ચાહં તેષ્વવસ્થિતઃ ।
ન ચ મત્સ્થાનિ ભૂતાનીત્યેવમેવ વ્યચીક્લૃપત્ ॥ 233॥ (પાઠભેદઃ - વ્યચીકથત્)
યદિ સત્યં ભવેદ્વિશ્વં સુષુપ્તાવુપલભ્યતામ્ ।
યન્નોપલભ્યતે કિઞ્ચિદતોઽસત્સ્વપ્નવન્મૃષા ॥ 234॥
અતઃ પૃથઙ્નાસ્તિ જગત્પરાત્મનઃ
પૃથક્પ્રતીતિસ્તુ મૃષા ગુણાદિવત્ । ગુણાહિવત્
આરોપિતસ્યાસ્તિ કિમર્થવત્તાઽ-
ધિષ્ઠાનમાભાતિ તથા ભ્રમેણ ॥ 235॥
ભ્રાન્તસ્ય યદ્યદ્ભ્રમતઃ પ્રતીતં
બ્રહ્મૈવ તત્તદ્રજતં હિ શુક્તિઃ ।
ઇદન્તયા બ્રહ્મ સદૈવ રૂપ્યતે (પાઠભેદઃ - સદેવ)
ત્વારોપિતં બ્રહ્મણિ નામમાત્રમ્ ॥ 236॥
અતઃ પરં બ્રહ્મ સદદ્વિતીયં
વિશુદ્ધવિજ્ઞાનઘનં નિરઞ્જનમ્ ।
પ્રશાન્તમાદ્યન્તવિહીનમક્રિયં
નિરન્તરાનન્દરસસ્વરૂપમ્ ॥ 237॥
નિરસ્તમાયાકૃતસર્વભેદં
નિત્યં સુખં નિષ્કલમપ્રમેયમ્ । (પાઠભેદઃ - નિત્યં ધ્રુવં)
અરૂપમવ્યક્તમનાખ્યમવ્યયં
જ્યોતિઃ સ્વયં કિઞ્ચિદિદં ચકાસ્તિ ॥ 238॥
જ્ઞાતૃજ્ઞેયજ્ઞાનશૂન્યમનન્તં નિર્વિકલ્પકમ્ ।
કેવલાખણ્ડચિન્માત્રં પરં તત્ત્વં વિદુર્બુધાઃ ॥ 239॥
અહેયમનુપાદેયં મનોવાચામગોચરમ્ ।
અપ્રમેયમનાદ્યન્તં બ્રહ્મ પૂર્ણમહં મહઃ ॥ 240॥ (પાઠભેદઃ - પૂર્ણં મહન્મહઃ)
તત્ત્વમ્પદાભ્યામભિધીયમાનયોઃ
બ્રહ્માત્મનોઃ શોધિતયોર્યદીત્થમ્ । (પાઠભેદઃ - શોધિતયોર્યદિત્થમ્)
શ્રુત્યા તયોસ્તત્ત્વમસીતિ સમ્યગ્
એકત્વમેવ પ્રતિપાદ્યતે મુહુઃ ॥ 241-
એક્યં તયોર્લક્ષિતયોર્ન વાચ્યયોઃ
નિગદ્યતેઽન્યોન્યવિરુદ્ધધર્મિણોઃ ।
ખદ્યોતભાન્વોરિવ રાજભૃત્યયોઃ
કૂપામ્બુરાશ્યોઃ પરમાણુમેર્વોઃ ॥ 242॥
તયોર્વિરોધોઽયમુપાધિકલ્પિતો
ન વાસ્તવઃ કશ્ચિદુપાધિરેષઃ ।
ઈશસ્ય માયા મહદાદિકારણં
જીવસ્ય કાર્યં શઋણુ પઞ્ચકોશમ્ ॥ 243॥ (પાઠભેદઃ - પઞ્ચકોશાઃ)
એતાવુપાધી પરજીવયોસ્તયોઃ
સમ્યઙ્નિરાસે ન પરો ન જીવઃ ।
રાજ્યં નરેન્દ્રસ્ય ભટસ્ય ખેટક્-
સ્તયોરપોહે ન ભટો ન રાજા ॥ 244॥
અથાત આદેશ ઇતિ શ્રુતિઃ સ્વયં
નિષેધતિ બ્રહ્મણિ કલ્પિતં દ્વયમ્ ।
શ્રુતિપ્રમાણાનુગૃહીતબોધા- (પાઠભેદઃ - પ્રમાણાનુગૃહીતયુક્ત્યા)
ત્તયોર્નિરાસઃ કરણીય એવ ॥ 245॥
નેદં નેદં કલ્પિતત્વાન્ન સત્યં
રજ્જુદૃષ્ટવ્યાલવત્સ્વપ્નવચ્ચ । (પાઠભેદઃ - રજ્જૌ)
ઇત્થં દૃશ્યં સાધુયુક્ત્યા વ્યપોહ્ય
જ્ઞેયઃ પશ્ચાદેકભાવસ્તયોર્યઃ ॥ 246॥
તતસ્તુ તૌ લક્ષણયા સુલક્ષ્યૌ
તયોરખણ્ડૈકરસત્વસિદ્ધયે ।
નાલં જહત્યા ન તથાઽજહત્યા
કિન્તૂભયાર્થાત્મિકયૈવ ભાવ્યમ્ ॥ 247॥ (પાઠભેદઃ - ભયાર્થૈકતયૈવ)
સ દેવદત્તોઽયમિતીહ ચૈકતા
વિરુદ્ધધર્માંશમપાસ્ય કથ્યતે ।
યથા તથા તત્ત્વમસીતિવાક્યે
વિરુદ્ધધર્માનુભયત્ર હિત્વા ॥ 248॥
સંલક્ષ્ય ચિન્માત્રતયા સદાત્મનોઃ
અખણ્ડભાવઃ પરિચીયતે બુધૈઃ ।
એવં મહાવાક્યશતેન કથ્યતે
બ્રહ્માત્મનોરૈક્યમખણ્ડભાવઃ ॥ 249॥
અસ્થૂલમિત્યેતદસન્નિરસ્ય
સિદ્ધં સ્વતો વ્યોમવદપ્રતર્ક્યમ્ ।
અતો મૃષામાત્રમિદં પ્રતીતં
જહીહિ યત્સ્વાત્મતયા ગૃહીતમ્ ।
બ્રહ્માહમિત્યેવ વિશુદ્ધબુદ્ધ્યા
વિદ્ધિ સ્વમાત્માનમખણ્ડબોધમ્ ॥ 250॥
મૃત્કાર્યં સકલં ઘટાદિ સતતં મૃન્માત્રમેવાહિતં (પાઠભેદઃ - મૃન્માત્રમેવાભિતઃ)
તદ્વત્સજ્જનિતં સદાત્મકમિદં સન્માત્રમેવાખિલમ્ ।
યસ્માન્નાસ્તિ સતઃ પરં કિમપિ તત્સત્યં સ આત્મા સ્વયં
તસ્માત્તત્ત્વમસિ પ્રશાન્તમમલં બ્રહ્માદ્વયં યત્પરમ્ ॥ 251॥
નિદ્રાકલ્પિતદેશકાલવિષયજ્ઞાત્રાદિ સર્વં યથા
મિથ્યા તદ્વદિહાપિ જાગ્રતિ જગત્સ્વાજ્ઞાનકાર્યત્વતઃ ।
યસ્માદેવમિદં શરીરકરણપ્રાણાહમાદ્યપ્યસત્
તસ્માત્તત્ત્વમસિ પ્રશાન્તમમલં બ્રહ્માદ્વયં યત્પરમ્ ॥ 252॥
યત્ર ભ્રાન્ત્યા કલ્પિતં તદ્વિવેકે (પાઠભેદઃ - યદ્વિવેકે)
તત્તન્માત્રં નૈવ તસ્માદ્વિભિન્નમ્ ।
સ્વપ્ને નષ્ટં સ્વપ્નવિશ્વં વિચિત્રં
સ્વસ્માદ્ભિન્નં કિન્નુ દૃષ્ટં પ્રબોધે ॥ 253॥
જાતિનીતિકુલગોત્રદૂરગં
નામરૂપગુણદોષવર્જિતમ્ ।
દેશકાલવિષયાતિવર્તિ યદ્
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 254॥
યત્પરં સકલવાગગોચરં
ગોચરં વિમલબોધચક્ષુષઃ ।
શુદ્ધચિદ્ઘનમનાદિ વસ્તુ યદ્
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 255॥
ષડ્ભિરૂર્મિભિરયોગિ યોગિહૃદ્-
ભાવિતં ન કરણૈર્વિભાવિતમ્ ।
બુદ્ધ્યવેદ્યમનવદ્યમસ્તિ યદ્ (પાઠભેદઃ - ભૂતિ યદ્)
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 256॥
ભ્રાન્તિકલ્પિતજગત્કલાશ્રયં
સ્વાશ્રયં ચ સદસદ્વિલક્ષણમ્ ।
નિષ્કલં નિરુપમાનવદ્ધિ યદ્ (પાઠભેદઃ - નિરુપમાનમૃદ્ધિમત્)
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 257॥
જન્મવૃદ્ધિપરિણત્યપક્ષય-
વ્યાધિનાશનવિહીનમવ્યયમ્ ।
વિશ્વસૃષ્ટ્યવવિઘાતકારણં (પાઠભેદઃ - વનઘાતકારણં)
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 258॥
અસ્તભેદમનપાસ્તલક્ષણં
નિસ્તરઙ્ગજલરાશિનિશ્ચલમ્ ।
નિત્યમુક્તમવિભક્તમૂર્તિ યદ્
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 259॥
એકમેવ સદનેકકારણં
કારણાન્તરનિરાસ્યકારણમ્ । (પાઠભેદઃ - સકારણમ્)
કાર્યકારણવિલક્ષણં સ્વયં
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 260॥
નિર્વિકલ્પકમનલ્પમક્ષરં
યત્ક્ષરાક્ષરવિલક્ષણં પરમ્ ।
નિત્યમવ્યયસુખં નિરઞ્જનં
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 261॥
યદ્વિભાતિ સદનેકધા ભ્રમા-
ન્નામરૂપગુણવિક્રિયાત્મના ।
હેમવત્સ્વયમવિક્રિયં સદા
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 262॥
યચ્ચકાસ્ત્યનપરં પરાત્પરં
પ્રત્યગેકરસમાત્મલક્ષણમ્ ।
સત્યચિત્સુખમનન્તમવ્યયં
બ્રહ્મ તત્ત્વમસિ ભાવયાત્મનિ ॥ 263॥
ઉક્તમર્થમિમમાત્મનિ સ્વયં
ભાવયેત્પ્રથિતયુક્તિભિર્ધિયા । (પાઠભેદઃ - ભાવય પ્રથિત)
સંશયાદિરહિતં કરામ્બુવત્
તેન તત્ત્વનિગમો ભવિષ્યતિ ॥ 264॥
સમ્બોધમાત્રં પરિશુદ્ધતત્ત્વં (પાઠભેદઃ - સ્વં બોધમાત્રં)
વિજ્ઞાય સઙ્ઘે નૃપવચ્ચ સૈન્યે ।
તદાશ્રયઃ સ્વાત્મનિ સર્વદા સ્થિતો (પાઠભેદઃ - તદાત્મનૈવાત્મનિ)
વિલાપય બ્રહ્મણિ વિશ્વજાતમ્ ॥ 265॥ (પાઠભેદઃ - દૃશ્યજાતમ્)
બુદ્ધૌ ગુહાયાં સદસદ્વિલક્ષણં
બ્રહ્માસ્તિ સત્યં પરમદ્વિતીયમ્ ।
તદાત્મના યોઽત્ર વસેદ્ગુહાયાં
પુનર્ન તસ્યાઙ્ગગુહાપ્રવેશઃ ॥ 266॥
જ્ઞાતે વસ્તુન્યપિ બલવતી વાસનાઽનાદિરેષા
કર્તા ભોક્તાપ્યહમિતિ દૃઢા યાઽસ્ય સંસારહેતુઃ ।
પ્રત્યગ્દૃષ્ટ્યાઽઽત્મનિ નિવસતા સાપનેયા પ્રયત્ના-
ન્મુક્તિં પ્રાહુસ્તદિહ મુનયો વાસનાતાનવં યત્ ॥ 267॥
અહં મમેતિ યો ભાવો દેહાક્ષાદાવનાત્મનિ ।
અધ્યાસોઽયં નિરસ્તવ્યો વિદુષા સ્વાત્મનિષ્ઠયા ॥ 268॥
જ્ઞાત્વા સ્વં પ્રત્યગાત્માનં બુદ્ધિતદ્વૃત્તિસાક્ષિણમ્ ।
સોઽહમિત્યેવ સદ્વૃત્ત્યાઽનાત્મન્યાત્મમતિં જહિ ॥ 269॥
લોકાનુવર્તનં ત્યક્ત્વા ત્યક્ત્વા દેહાનુવર્તનમ્ ।
શાસ્ત્રાનુવર્તનં ત્યક્ત્વા સ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 270॥
લોકવાસનયા જન્તોઃ શાસ્ત્રવાસનયાપિ ચ ।
271
દેહવાસનયા જ્ઞાનં યથાવન્નૈવ જાયતે ॥ 271
સંસારકારાગૃહમોક્ષમિચ્છો-
રયોમયં પાદનિબન્ધશઋઙ્ખલમ્ । (પાઠભેદઃ - નિબદ્ધ)
વદન્તિ તજ્જ્ઞાઃ પટુ વાસનાત્રયં
યોઽસ્માદ્વિમુક્તઃ સમુપૈતિ મુક્તિમ્ ॥ 272॥
જલાદિસંસર્ગવશાત્પ્રભૂત- (પાઠભેદઃ - જલાદિસમ્પર્કવશાત્)
દુર્ગન્ધધૂતાઽગરુદિવ્યવાસના ।
સઙ્ઘર્ષણેનૈવ વિભાતિ સમ્ય-
ગ્વિધૂયમાને સતિ બાહ્યગન્ધે ॥ 273॥
અન્તઃશ્રિતાનન્તદુરન્તવાસના-
ધૂલીવિલિપ્તા પરમાત્મવાસના ।
પ્રજ્ઞાતિસઙ્ઘર્ષણતો વિશુદ્ધા
પ્રતીયતે ચન્દનગન્ધવત્ સ્ફુટમ્ ॥ 274॥ (પાઠભેદઃ - સ્ફુટા)
અનાત્મવાસનાજાલૈસ્તિરોભૂતાત્મવાસના ।
નિત્યાત્મનિષ્ઠયા તેષાં નાશે ભાતિ સ્વયં સ્ફુટમ્ ॥ 275॥ (પાઠભેદઃ - સ્ફુટા)
યથા યથા પ્રત્યગવસ્થિતં મનઃ
તથા તથા મુઞ્ચતિ બાહ્યવાસનામ્ । (પાઠભેદઃ - બાહ્યવાસનાઃ)
નિઃશેષમોક્ષે સતિ વાસનાનાં
આત્માનુભૂતિઃ પ્રતિબન્ધશૂન્યા ॥ 276॥
સ્વાત્મન્યેવ સદા સ્થિત્વા મનો નશ્યતિ યોગિનઃ । (પાઠભેદઃ - સ્થિત્યા)
વાસનાનાં ક્ષયશ્ચાતઃ સ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 277॥
તમો દ્વાભ્યાં રજઃ સત્ત્વાત્સત્ત્વં શુદ્ધેન નશ્યતિ ।
તસ્માત્સત્ત્વમવષ્ટભ્ય સ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 278॥
પ્રારબ્ધં પુષ્યતિ વપુરિતિ નિશ્ચિત્ય નિશ્ચલઃ ।
ધૈર્યમાલમ્બ્ય યત્નેન સ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 279॥
નાહં જીવઃ પરં બ્રહ્મેત્યતદ્વ્યાવૃત્તિપૂર્વકમ્ ।
વાસનાવેગતઃ પ્રાપ્તસ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 280॥
શ્રુત્યા યુક્ત્યા સ્વાનુભૂત્યા જ્ઞાત્વા સાર્વાત્મ્યમાત્મનઃ ।
ક્વચિદાભાસતઃ પ્રાપ્તસ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 281॥
અનાદાનવિસર્ગાભ્યામીષન્નાસ્તિ ક્રિયા મુનેઃ । (પાઠભેદઃ - અન્નાદાનવિસર્ગા)
તદેકનિષ્ઠયા નિત્યં સ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 282॥
તત્ત્વમસ્યાદિવાક્યોત્થબ્રહ્માત્મૈકત્વબોધતઃ ।
બ્રહ્મણ્યાત્મત્વદાર્ઢ્યાય સ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 283॥
અહમ્ભાવસ્ય દેહેઽસ્મિન્નિઃશેષવિલયાવધિ ।
સાવધાનેન યુક્તાત્મા સ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 284॥
પ્રતીતિર્જીવજગતોઃ સ્વપ્નવદ્ભાતિ યાવતા ।
તાવન્નિરન્તરં વિદ્વન્સ્વાધ્યાસાપનયં કુરુ ॥ 285॥
નિદ્રાયા લોકવાર્તાયાઃ શબ્દાદેરપિ વિસ્મૃતેઃ ।
ક્વચિન્નાવસરં દત્ત્વા ચિન્તયાત્માનમાત્મનિ ॥ 286॥
માતાપિત્રોર્મલોદ્ભૂતં મલમાંસમયં વપુઃ ।
ત્યક્ત્વા ચાણ્ડાલવદ્દૂરં બ્રહ્મીભૂય કૃતી ભવ ॥ 287॥
ઘટાકાશં મહાકાશ ઇવાત્માનં પરાત્મનિ ।
વિલાપ્યાખણ્ડભાવેન તૂષ્ણી ભવ સદા મુને ॥ 288॥ (પાઠભેદઃ - તૂષ્ણીં)
સ્વપ્રકાશમધિષ્ઠાનં સ્વયમ્ભૂય સદાત્મના ।
બ્રહ્માણ્ડમપિ પિણ્ડાણ્ડં ત્યજ્યતાં મલભાણ્ડવત્ ॥ 289॥
ચિદાત્મનિ સદાનન્દે દેહારૂઢામહન્ધિયમ્ ।
નિવેશ્ય લિઙ્ગમુત્સૃજ્ય કેવલો ભવ સર્વદા ॥ 290॥
યત્રૈષ જગદાભાસો દર્પણાન્તઃ પુરં યથા ।
તદ્બ્રહ્માહમિતિ જ્ઞાત્વા કૃતકૃત્યો ભવિષ્યસિ ॥ 291॥
યત્સત્યભૂતં નિજરૂપમાદ્યં
ચિદદ્વયાનન્દમરૂપમક્રિયમ્ ।
તદેત્ય મિથ્યાવપુરુત્સૃજેત (પાઠભેદઃ - સૃજૈત)
શૈલૂષવદ્વેષમુપાત્તમાત્મનઃ ॥ 292॥
સર્વાત્મના દૃશ્યમિદં મૃષૈવ
નૈવાહમર્થઃ ક્ષણિકત્વદર્શનાત્ ।
જાનામ્યહં સર્વમિતિ પ્રતીતિઃ
કુતોઽહમાદેઃ ક્ષણિકસ્ય સિધ્યેત્ ॥ 293॥
અહમ્પદાર્થસ્ત્વહમાદિસાક્ષી
નિત્યં સુષુપ્તાવપિ ભાવદર્શનાત્ ।
બ્રૂતે હ્યજો નિત્ય ઇતિ શ્રુતિઃ સ્વયં
તત્પ્રત્યગાત્મા સદસદ્વિલક્ષણઃ ॥ 294॥
વિકારિણાં સર્વવિકારવેત્તા
નિત્યાવિકારો ભવિતું સમર્હતિ । (પાઠભેદઃ - નિત્યોઽવિકારો)
મનોરથસ્વપ્નસુષુપ્તિષુ સ્ફુટં
પુનઃ પુનર્દૃષ્ટમસત્ત્વમેતયોઃ ॥ 295॥
અતોઽભિમાનં ત્યજ માંસપિણ્ડે
પિણ્ડાભિમાનિન્યપિ બુદ્ધિકલ્પિતે ।
કાલત્રયાબાધ્યમખણ્ડબોધં
જ્ઞાત્વા સ્વમાત્માનમુપૈહિ શાન્તિમ્ ॥ 296॥
ત્યજાભિમાનં કુલગોત્રનામ-
રૂપાશ્રમેષ્વાર્દ્રશવાશ્રિતેષુ ।
લિઙ્ગસ્ય ધર્માનપિ કર્તૃતાદીં-
સ્ત્યક્ત્વા ભવાખણ્ડસુખસ્વરૂપઃ ॥ 297॥
સન્ત્યન્યે પ્રતિબન્ધાઃ પુંસઃ સંસારહેતવો દૃષ્ટાઃ ।
તેષામેવં મૂલં પ્રથમવિકારો ભવત્યહઙ્કારઃ ॥ 298॥ (પાઠભેદઃ - તેષામેષાં)
યાવત્સ્યાત્સ્વસ્ય સમ્બન્ધોઽહઙ્કારેણ દુરાત્મના ।
તાવન્ન લેશમાત્રાપિ મુક્તિવાર્તા વિલક્ષણા ॥ 299॥
અહઙ્કારગ્રહાન્મુક્તઃ સ્વરૂપમુપપદ્યતે ।
ચન્દ્રવદ્વિમલઃ પૂર્ણઃ સદાનન્દઃ સ્વયમ્પ્રભઃ ॥ 300॥
યો વા પુરે સોઽહમિતિ પ્રતીતો (પાઠભેદઃ - પુરૈષોઽહમિતિ)
બુદ્ધ્યા પ્રક્લૃપ્તસ્તમસાઽતિમૂઢયા । (પાઠભેદઃ - બુદ્ધ્યાઽવિવિક્તસ્તમસા)
તસ્યૈવ નિઃશેષતયા વિનાશે
બ્રહ્માત્મભાવઃ પ્રતિબન્ધશૂન્યઃ ॥ 301॥
બ્રહ્માનન્દનિધિર્મહાબલવતાઽહઙ્કારઘોરાહિના
સંવેષ્ટ્યાત્મનિ રક્ષ્યતે ગુણમયૈશ્ચણ્ડેસ્ત્રિભિર્મસ્તકૈઃ (પાઠભેદઃ - ચણ્ડૈ)
વિજ્ઞાનાખ્યમહાસિના શ્રુતિમતા વિચ્છિદ્ય શીર્ષત્રયં (પાઠભેદઃ - દ્યુતિમતા)
નિર્મૂલ્યાહિમિમં નિધિં સુખકરં ધીરોઽનુભોક્તુઙ્ક્ષમઃ ॥ 302॥
યાવદ્વા યત્કિઞ્ચિદ્વિષદોષસ્ફૂર્તિરસ્તિ ચેદ્દેહે ।
કથમારોગ્યાય ભવેત્તદ્વદહન્તાપિ યોગિનો મુક્ત્યૈ ॥ 303॥
અહમોઽત્યન્તનિવૃત્ત્યા તત્કૃતનાનાવિકલ્પસંહૃત્યા ।
પ્રત્યક્તત્ત્વવિવેકાદિદમહમસ્મીતિ વિન્દતે તત્ત્વમ્ ॥ 304॥ (પાઠભેદઃ - વિવેકાદયમ્)
અહઙ્કારે કર્તર્યહમિતિ મતિં મુઞ્ચ સહસા (પાઠભેદઃ - અહઙ્કર્તર્યસ્મિન્નહમિતિ)
વિકારાત્મન્યાત્મપ્રતિફલજુષિ સ્વસ્થિતિમુષિ ।
યદધ્યાસાત્પ્રાપ્તા જનિમૃતિજરાદુઃખબહુલા
પ્રતીચશ્ચિન્મૂર્તેસ્તવ સુખતનોઃ સંસૃતિરિયમ્ ॥ 305॥
સદૈકરૂપસ્ય ચિદાત્મનો વિભો-
રાનન્દમૂર્તેરનવદ્યકીર્તેઃ ।
નૈવાન્યથા ક્વાપ્યવિકારિણસ્તે
વિનાહમધ્યાસમમુષ્ય સંસૃતિઃ ॥ 306॥
તસ્માદહઙ્કારમિમં સ્વશત્રું
ભોક્તુર્ગલે કણ્ટકવત્પ્રતીતમ્ ।
વિચ્છિદ્ય વિજ્ઞાનમહાસિના સ્ફુટં
ભુઙ્ક્ષ્વાત્મસામ્રાજ્યસુખં યથેષ્ટમ્ ॥ 307॥
તતોઽહમાદેર્વિનિવર્ત્ય વૃત્તિં
સન્ત્યક્તરાગઃ પરમાર્થલાભાત્ ।
તૂષ્ણીં સમાસ્સ્વાત્મસુખાનુભૂત્યા
પૂર્ણાત્મના બ્રહ્મણિ નિર્વિકલ્પઃ ॥ 308॥
સમૂલકૃત્તોઽપિ મહાનહં પુનઃ
વ્યુલ્લેખિતઃ સ્યાદ્યદિ ચેતસા ક્ષણમ્ ।
સઞ્જીવ્ય વિક્ષેપશતં કરોતિ
નભસ્વતા પ્રાવૃષિ વારિદો યથા ॥ 309॥
નિગૃહ્ય શત્રોરહમોઽવકાશઃ
ક્વચિન્ન દેયો વિષયાનુચિન્તયા ।
સ એવ સઞ્જીવનહેતુરસ્ય
પ્રક્ષીણજમ્બીરતરોરિવામ્બુ ॥ 310॥
દેહાત્મના સંસ્થિત એવ કામી
વિલક્ષણઃ કામયિતા કથં સ્યાત્ ।
અતોઽર્થસન્ધાનપરત્વમેવ
ભેદપ્રસક્ત્યા ભવબન્ધહેતુઃ ॥ 311॥
કાર્યપ્રવર્ધનાદ્બીજપ્રવૃદ્ધિઃ પરિદૃશ્યતે ।
કાર્યનાશાદ્બીજનાશસ્તસ્માત્કાર્યં નિરોધયેત્ ॥ 312॥
વાસનાવૃદ્ધિતઃ કાર્યં કાર્યવૃદ્ધ્યા ચ વાસના ।
વર્ધતે સર્વથા પુંસઃ સંસારો ન નિવર્તતે ॥ 313॥
સંસારબન્ધવિચ્છિત્ત્યૈ તદ્ દ્વયં પ્રદહેદ્યતિઃ ।
વાસનાવૃદ્ધિરેતાભ્યાં ચિન્તયા ક્રિયયા બહિઃ ॥ 314॥ (પાઠભેદઃ - વાસના પ્રેર્યતે હ્યન્તઃ)
તાભ્યાં પ્રવર્ધમાના સા સૂતે સંસૃતિમાત્મનઃ ।
ત્રયાણાં ચ ક્ષયોપાયઃ સર્વાવસ્થાસુ સર્વદા ॥ 315॥
સર્વત્ર સર્વતઃ સર્વબ્રહ્મમાત્રાવલોકનૈઃ । (પાઠભેદઃ - માત્રાવલોકનમ્)
સદ્ભાવવાસનાદાર્ઢ્યાત્તત્ત્રયં લયમશ્નુતે ॥ 316॥
ક્રિયાનાશે ભવેચ્ચિન્તાનાશોઽસ્માદ્વાસનાક્ષયઃ ।
વાસનાપ્રક્ષયો મોક્ષઃ સા જીવન્મુક્તિરિષ્યતે ॥ 317॥ (પાઠભેદઃ - સ)
સદ્વાસનાસ્ફૂર્તિવિજૃમ્ભણે સતિ
હ્યસૌ વિલીનાપ્યહમાદિવાસના । (પાઠભેદઃ - વિલીના ત્વહમાદિવાસના)
અતિપ્રકૃષ્ટાપ્યરુણપ્રભાયાં
વિલીયતે સાધુ યથા તમિસ્રા ॥ 318॥
તમસ્તમઃકાર્યમનર્થજાલં
ન દૃશ્યતે સત્યુદિતે દિનેશે ।
તથાઽદ્વયાનન્દરસાનુભૂતૌ
નૈવાસ્તિ બન્ધો ન ચ દુઃખગન્ધઃ ॥ 319॥
દૃશ્યં પ્રતીતં પ્રવિલાપયન્સન્ (પાઠભેદઃ - પ્રવિલાપયન્સ્વયં)
સન્માત્રમાનન્દઘનં વિભાવયન્ ।
સમાહિતઃ સન્બહિરન્તરં વા
કાલં નયેથાઃ સતિ કર્મબન્ધે ॥ 320॥
પ્રમાદો બ્રહ્મનિષ્ઠાયાં ન કર્તવ્યઃ કદાચન ।
પ્રમાદો મૃત્યુરિત્યાહ ભગવાન્બ્રહ્મણઃ સુતઃ ॥ 321॥
ન પ્રમાદાદનર્થોઽન્યો જ્ઞાનિનઃ સ્વસ્વરૂપતઃ ।
તતો મોહસ્તતોઽહન્ધીસ્તતો બન્ધસ્તતો વ્યથા ॥ 322॥
વિષયાભિમુખં દૃષ્ટ્વા વિદ્વાંસમપિ વિસ્મૃતિઃ ।
વિક્ષેપયતિ ધીદોષૈર્યોષા જારમિવ પ્રિયમ્ ॥ 323॥
યથાપકૃષ્ટં શૈવાલં ક્ષણમાત્રં ન તિષ્ઠતિ ।
આવૃણોતિ તથા માયા પ્રાજ્ઞં વાપિ પરાઙ્મુખમ્ ॥ 324॥
લક્ષ્યચ્યુતં ચેદ્યદિ ચિત્તમીષદ્
બહિર્મુખં સન્નિપતેત્તતસ્તતઃ ।
પ્રમાદતઃ પ્રચ્યુતકેલિકન્દુકઃ
સોપાનપઙ્ક્તૌ પતિતો યથા તથા ॥ 325॥
વિષયેષ્વાવિશચ્ચેતઃ સઙ્કલ્પયતિ તદ્ગુણાન્ ।
સમ્યક્સઙ્કલ્પનાત્કામઃ કામાત્પુંસઃ પ્રવર્તનમ્ ॥ 326॥
અતઃ પ્રમાદાન્ન પરોઽસ્તિ મૃત્યુઃ
વિવેકિનો બ્રહ્મવિદઃ સમાધૌ ।
સમાહિતઃ સિદ્ધિમુપૈતિ સમ્યક્
સમાહિતાત્મા ભવ સાવધાનઃ ॥ 327॥
તતઃ સ્વરૂપવિભ્રંશો વિભ્રષ્ટસ્તુ પતત્યધઃ ।
પતિતસ્ય વિના નાશં પુનર્નારોહ ઈક્ષ્યતે ॥ 328॥
સઙ્કલ્પં વર્જયેત્તસ્માત્સર્વાનર્થસ્ય કારણમ્ ।
અપથ્યાનિ હિ વસ્તૂનિ વ્યાધિગ્રસ્તો યથોત્સૃજે ।
જીવતો યસ્ય કૈવલ્યં વિદેહે સ ચ કેવલઃ ।
યત્કિઞ્ચિત્ પશ્યતો ભેદં ભયં બ્રૂતે યજુઃશ્રુતિઃ ॥ 329॥
યદા કદા વાપિ વિપશ્ચિદેષ
બ્રહ્મણ્યનન્તેઽપ્યણુમાત્રભેદમ્ ।
પશ્યત્યથામુષ્ય ભયં તદૈવ
યદ્વીક્ષિતં ભિન્નતયા પ્રમાદાત્ ॥ 330॥ (પાઠભેદઃ - યદીક્ષિતં)
શ્રુતિસ્મૃતિન્યાયશતૈર્નિષિદ્ધે
દૃશ્યેઽત્ર યઃ સ્વાત્મમતિં કરોતિ ।
ઉપૈતિ દુઃખોપરિ દુઃખજાતં
નિષિદ્ધકર્તા સ મલિમ્લુચો યથા ॥ 331॥
સત્યાભિસન્ધાનરતો વિમુક્તો
મહત્ત્વમાત્મીયમુપૈતિ નિત્યમ્ ।
મિથ્યાભિસન્ધાનરતસ્તુ નશ્યેદ્
દૃષ્ટં તદેતદ્યદચૌરચૌરયોઃ ॥ 332॥ (પાઠભેદઃ - ચોરચોરયોઃ)
યતિરસદનુસન્ધિં બન્ધહેતું વિહાય
સ્વયમયમહમસ્મીત્યાત્મદૃષ્ટ્યૈવ તિષ્ઠેત્
સુખયતિ નનુ નિષ્ઠા બ્રહ્મણિ સ્વાનુભૂત્યા
હરતિ પરમવિદ્યાકાર્યદુઃખં પ્રતીતમ્ ॥ 333॥
બાહ્યાનુસન્ધિઃ પરિવર્ધયેત્ફલં (પાઠભેદઃ - બાહ્યાભિસન્ધિઃ)
દુર્વાસનામેવ તતસ્તતોઽધિકામ્ ।
જ્ઞાત્વા વિવેકૈઃ પરિહૃત્ય બાહ્યં
સ્વાત્માનુસન્ધિં વિદધીત નિત્યમ્ ॥ 334॥
બાહ્યે નિરુદ્ધે મનસઃ પ્રસન્નતા
મનઃપ્રસાદે પરમાત્મદર્શનમ્ ।
તસ્મિન્સુદૃષ્ટે ભવબન્ધનાશો
બહિર્નિરોધઃ પદવી વિમુક્તેઃ ॥ 335॥
કઃ પણ્ડિતઃ સન્સદસદ્વિવેકી
શ્રુતિપ્રમાણઃ પરમાર્થદર્શી ।
જાનન્હિ કુર્યાદસતોઽવલમ્બં
સ્વપાતહેતોઃ શિશુવન્મુમુક્ષુઃ ॥ 336॥
દેહાદિસંસક્તિમતો ન મુક્તિઃ
મુક્તસ્ય દેહાદ્યભિમત્યભાવઃ ।
સુપ્તસ્ય નો જાગરણં ન જાગ્રતઃ
સ્વપ્નસ્તયોર્ભિન્નગુણાશ્રયત્વાત્ ॥ 337॥
અન્તર્બહિઃ સ્વં સ્થિરજઙ્ગમેષુ
જ્ઞાત્વાઽઽત્મનાધારતયા વિલોક્ય । (પાઠભેદઃ - જ્ઞાનાત્મન્)
ત્યક્તાખિલોપાધિરખણ્ડરૂપઃ
પૂર્ણાત્મના યઃ સ્થિત એષ મુક્તઃ ॥ 338॥
સર્વાત્મના બન્ધવિમુક્તિહેતુઃ
સર્વાત્મભાવાન્ન પરોઽસ્તિ કશ્ચિત્ ।
દૃશ્યાગ્રહે સત્યુપપદ્યતેઽસૌ
સર્વાત્મભાવોઽસ્ય સદાત્મનિષ્ઠયા ॥ 339॥
દૃશ્યસ્યાગ્રહણં કથં નુ ઘટતે દેહાત્મના તિષ્ઠતો
બાહ્યાર્થાનુભવપ્રસક્તમનસસ્તત્તત્ક્રિયાં કુર્વતઃ ।
સન્ન્યસ્તાખિલધર્મકર્મવિષયૈર્નિત્યાત્મનિષ્ઠાપરૈઃ
તત્ત્વજ્ઞૈઃ કરણીયમાત્મનિ સદાનન્દેચ્છુભિર્યત્નતઃ ॥ 340॥
સર્વાત્મસિદ્ધયે ભિક્ષોઃ કૃતશ્રવણકર્મણઃ । (પાઠભેદઃ - સાર્વાત્મ્ય)
સમાધિં વિદધાત્યેષા શાન્તો દાન્ત ઇતિ શ્રુતિઃ ॥ 341॥
આરૂઢશક્તેરહમો વિનાશઃ
કર્તુન્ન શક્ય સહસાપિ પણ્ડિતૈઃ । (પાઠભેદઃ - કર્તું ન)
યે નિર્વિકલ્પાખ્યસમાધિનિશ્ચલાઃ
તાનન્તરાઽનન્તભવા હિ વાસનાઃ ॥ 342॥
અહમ્બુદ્ધ્યૈવ મોહિન્યા યોજયિત્વાઽઽવૃતેર્બલાત્ ।
વિક્ષેપશક્તિઃ પુરુષં વિક્ષેપયતિ તદ્ગુણૈઃ ॥ 343॥
વિક્ષેપશક્તિવિજયો વિષમો વિધાતું
નિઃશેષમાવરણશક્તિનિવૃત્ત્યભાવે ।
દૃગ્દૃશ્યયોઃ સ્ફુટપયોજલવદ્વિભાગે
નશ્યેત્તદાવરણમાત્મનિ ચ સ્વભાવાત્ ।
નિઃસંશયેન ભવતિ પ્રતિબન્ધશૂન્યો
વિક્ષેપણં ન હિ તદા યદિ ચેન્મૃષાર્થે ॥ 344॥ (પાઠભેદઃ - નિક્ષેપણં)
સમ્યગ્વિવેકઃ સ્ફુટબોધજન્યો
વિભજ્ય દૃગ્દૃશ્યપદાર્થતત્ત્વમ્ ।
છિનત્તિ માયાકૃતમોહબન્ધં
યસ્માદ્વિમુક્તસ્તુ પુનર્ન સંસૃતિઃ ॥ 345॥ (પાઠભેદઃ - વિમુક્તસ્ય)
પરાવરૈકત્વવિવેકવહ્નિઃ
દહત્યવિદ્યાગહનં હ્યશેષમ્ ।
કિં સ્યાત્પુનઃ સંસરણસ્ય બીજં
અદ્વૈતભાવં સમુપેયુષોઽસ્ય ॥ 346॥
આવરણસ્ય નિવૃત્તિર્ભવતિ હિ સમ્યક્પદાર્થદર્શનતઃ ।
મિથ્યાજ્ઞાનવિનાશસ્તદ્વિક્ષેપજનિતદુઃખનિવૃત્તિઃ ॥ 347॥
એતત્ત્રિતયં દૃષ્ટં સમ્યગ્રજ્જુસ્વરૂપવિજ્ઞાનાત્ ।
તસ્માદ્વસ્તુસતત્ત્વં જ્ઞાતવ્યં બન્ધમુક્તયે વિદુષા ॥ 348॥
અયોઽગ્નિયોગાદિવ સત્સમન્વયાન્
માત્રાદિરૂપેણ વિજૃમ્ભતે ધીઃ ।
તત્કાર્યમેતદ્દ્વિતયં યતો મૃષા (પાઠભેદઃ - તત્કાર્યમેવ ત્રિતયં)
દૃષ્ટં ભ્રમસ્વપ્નમનોરથેષુ ॥ 349॥
તતો વિકારાઃ પ્રકૃતેરહમ્મુખા
દેહાવસાના વિષયાશ્ચ સર્વે ।
ક્ષણેઽન્યથાભાવિતયા હ્યમીષા- (પાઠભેદઃ - ભાવિન એષ આત્મા)
મસત્ત્વમાત્મા તુ કદાપિ નાન્યથા ॥ 350॥ (પાઠભેદઃ - મસત્ત્વમાત્મા તુ કદાપિ)
નિત્યાદ્વયાખણ્ડચિદેકરૂપો
બુદ્ધ્યાદિસાક્ષી સદસદ્વિલક્ષણઃ ।
અહમ્પદપ્રત્યયલક્ષિતાર્થઃ
પ્રત્યક્ સદાનન્દઘનઃ પરાત્મા ॥ 351॥
ઇત્થં વિપશ્ચિત્સદસદ્વિભજ્ય
નિશ્ચિત્ય તત્ત્વં નિજબોધદૃષ્ટ્યા ।
જ્ઞાત્વા સ્વમાત્માનમખણ્ડબોધં
તેભ્યો વિમુક્તઃ સ્વયમેવ શામ્યતિ ॥ 352॥
અજ્ઞાનહૃદયગ્રન્થેર્નિઃશેષવિલયસ્તદા ।
સમાધિનાઽવિકલ્પેન યદાઽદ્વૈતાત્મદર્શનમ્ ॥ 353॥
ત્વમહમિદમિતીયં કલ્પના બુદ્ધિદોષાત્
પ્રભવતિ પરમાત્મન્યદ્વયે નિર્વિશેષે ।
પ્રવિલસતિ સમાધાવસ્ય સર્વો વિકલ્પો
વિલયનમુપગચ્છેદ્વસ્તુતત્ત્વાવધૃત્યા ॥ 354॥
શાન્તો દાન્તઃ પરમુપરતઃ ક્ષાન્તિયુક્તઃ સમાધિં
કુર્વન્નિત્યં કલયતિ યતિઃ સ્વસ્ય સર્વાત્મભાવમ્ ।
તેનાવિદ્યાતિમિરજનિતાન્સાધુ દગ્ધ્વા વિકલ્પાન્
બ્રહ્માકૃત્યા નિવસતિ સુખં નિષ્ક્રિયો નિર્વિકલ્પઃ ॥ 355॥
સમાહિતા યે પ્રવિલાપ્ય બાહ્યં
શ્રોત્રાદિ ચેતઃ સ્વમહં ચિદાત્મનિ ।
ત એવ મુક્તા ભવપાશબન્ધૈઃ
નાન્યે તુ પારોક્ષ્યકથાભિધાયિનઃ ॥ 356॥
ઉપાધિભેદાત્સ્વયમેવ ભિદ્યતે (પાઠભેદઃ - યોગાત્સ્વયમેવ)
ચોપાધ્યપોહે સ્વયમેવ કેવલઃ ।
તસ્માદુપાધેર્વિલયાય વિદ્વાન્
વસેત્સદાઽકલ્પસમાધિનિષ્ઠયા ॥ 357॥
સતિ સક્તો નરો યાતિ સદ્ભાવં હ્યેકનિષ્ઠયા ।
કીટકો ભ્રમરં ધ્યાયન્ ભ્રમરત્વાય કલ્પતે ॥ 358॥
ક્રિયાન્તરાસક્તિમપાસ્ય કીટકો
ધ્યાયન્નલિત્વં હ્યલિભાવમૃચ્છતિ । (પાઠભેદઃ - ધ્યાયન્યથાલિં)
તથૈવ યોગી પરમાત્મતત્ત્વં
ધ્યાત્વા સમાયાતિ તદેકનિષ્ઠયા ॥ 359॥
અતીવ સૂક્ષ્મં પરમાત્મતત્ત્વં
ન સ્થૂલદૃષ્ટ્યા પ્રતિપત્તુમર્હતિ ।
સમાધિનાત્યન્તસુસૂક્ષ્મવૃત્ત્યા
જ્ઞાતવ્યમાર્યૈરતિશુદ્ધબુદ્ધિભિઃ ॥ 360॥
યથા સુવર્ણં પુટપાકશોધિતં
ત્યક્ત્વા મલં સ્વાત્મગુણં સમૃચ્છતિ ।
તથા મનઃ સત્ત્વરજસ્તમોમલં
ધ્યાનેન સન્ત્યજ્ય સમેતિ તત્ત્વમ્ ॥ 361॥
નિરન્તરાભ્યાસવશાત્તદિત્થં
પક્વં મનો બ્રહ્મણિ લીયતે યદા ।
તદા સમાધિઃ સવિકલ્પવર્જિતઃ (પાઠભેદઃ - સ વિકલ્પવર્જિતઃ)
સ્વતોઽદ્વયાનન્દરસાનુભાવકઃ ॥ 362॥
સમાધિનાઽનેન સમસ્તવાસના-
ગ્રન્થેર્વિનાશોઽખિલકર્મનાશઃ ।
અન્તર્બહિઃ સર્વત એવ સર્વદા
સ્વરૂપવિસ્ફૂર્તિરયત્નતઃ સ્યાત્ ॥ 363॥
શ્રુતેઃ શતગુણં વિદ્યાન્મનનં મનનાદપિ ।
નિદિધ્યાસં લક્ષગુણમનન્તં નિર્વિકલ્પકમ્ ॥ 364॥
નિર્વિકલ્પકસમાધિના સ્ફુટં
બ્રહ્મતત્ત્વમવગમ્યતે ધ્રુવમ્ ।
નાન્યથા ચલતયા મનોગતેઃ
પ્રત્યયાન્તરવિમિશ્રિતં ભવેત્ ॥ 365॥
અતઃ સમાધત્સ્વ યતેન્દ્રિયઃ સન્
નિરન્તરં શાન્તમનાઃ પ્રતીચિ ।
વિધ્વંસય ધ્વાન્તમનાદ્યવિદ્યયા
કૃતં સદેકત્વવિલોકનેન ॥ 366॥
યોગસ્ય પ્રથમદ્વારં વાઙ્નિરોધોઽપરિગ્રહઃ । (પાઠભેદઃ - પ્રથમં દ્વારં)
નિરાશા ચ નિરીહા ચ નિત્યમેકાન્તશીલતા ॥ 367॥
એકાન્તસ્થિતિરિન્દ્રિયોપરમણે હેતુર્દમશ્ચેતસઃ
સંરોધે કરણં શમેન વિલયં યાયાદહંવાસના ।
તેનાનન્દરસાનુભૂતિરચલા બ્રાહ્મી સદા યોગિનઃ
તસ્માચ્ચિત્તનિરોધ એવ સતતં કાર્યઃ પ્રયત્નો મુનેઃ ॥ 368॥ પ્રયત્નાન્મુનેઃ
વાચં નિયચ્છાત્મનિ તં નિયચ્છ
બુદ્ધૌ ધિયં યચ્છ ચ બુદ્ધિસાક્ષિણિ ।
તં ચાપિ પૂર્ણાત્મનિ નિર્વિકલ્પે
વિલાપ્ય શાન્તિં પરમાં ભજસ્વ ॥ 369॥
દેહપ્રાણેન્દ્રિયમનોબુદ્ધ્યાદિભિરુપાધિભિઃ ।
યૈર્યૈર્વૃત્તેઃસમાયોગસ્તત્તદ્ભાવોઽસ્ય યોગિનઃ ॥ 370॥
તન્નિવૃત્ત્યા મુનેઃ સમ્યક્ સર્વોપરમણં સુખમ્ ।
સન્દૃશ્યતે સદાનન્દરસાનુભવવિપ્લવઃ ॥ 371॥
અન્તસ્ત્યાગો બહિસ્ત્યાગો વિરક્તસ્યૈવ યુજ્યતે ।
ત્યજત્યન્તર્બહિઃસઙ્ગં વિરક્તસ્તુ મુમુક્ષયા ॥ 372॥
બહિસ્તુ વિષયૈઃ સઙ્ગં તથાન્તરહમાદિભિઃ । (પાઠભેદઃ - સઙ્ગઃ)
વિરક્ત એવ શક્નોતિ ત્યક્તું બ્રહ્મણિ નિષ્ઠિતઃ ॥ 373॥
વૈરાગ્યબોધૌ પુરુષસ્ય પક્ષિવત્
પક્ષૌ વિજાનીહિ વિચક્ષણ ત્વમ્ ।
વિમુક્તિસૌધાગ્રલતાધિરોહણં
તાભ્યાં વિના નાન્યતરેણ સિધ્યતિ ॥ 374॥
અત્યન્તવૈરાગ્યવતઃ સમાધિઃ
સમાહિતસ્યૈવ દૃઢપ્રબોધઃ ।
પ્રબુદ્ધતત્ત્વસ્ય હિ બન્ધમુક્તિઃ
મુક્તાત્મનો નિત્યસુખાનુભૂતિઃ ॥ 375॥
વૈરાગ્યાન્ન પરં સુખસ્ય જનકં પશ્યામિ વશ્યાત્મનઃ
તચ્ચેચ્છુદ્ધતરાત્મબોધસહિતં સ્વારાજ્યસામ્રાજ્યધુક્ ।
એતદ્દ્વારમજસ્રમુક્તિયુવતેર્યસ્માત્ત્વમસ્માત્પરં
સર્વત્રાસ્પૃહયા સદાત્મનિ સદા પ્રજ્ઞાં કુરુ શ્રેયસે ॥ 376॥
આશાં છિન્દ્ધિ વિષોપમેષુ વિષયેષ્વેષૈવ મૃત્યોઃ કૃતિ- (પાઠભેદઃ - મૃત્યોઃ સૃતિ)
સ્ત્યક્ત્વા જાતિકુલાશ્રમેષ્વભિમતિં મુઞ્ચાતિદૂરાત્ક્રિયાઃ ।
દેહાદાવસતિ ત્યજાત્મધિષણાં પ્રજ્ઞાં કુરુષ્વાત્મનિ
ત્વં દ્રષ્ટાસ્યમનોઽસિ નિર્દ્વયપરં બ્રહ્માસિ યદ્વસ્તુતઃ ॥ 377॥ (પાઠભેદઃ - દ્રષ્ટાસ્યમલો)
લક્ષ્યે બ્રહ્મણિ માનસં દૃઢતરં સંસ્થાપ્ય બાહ્યેન્દ્રિયં
સ્વસ્થાને વિનિવેશ્ય નિશ્ચલતનુશ્ચોપેક્ષ્ય દેહસ્થિતિમ્ ।
બ્રહ્માત્મૈક્યમુપેત્ય તન્મયતયા ચાખણ્ડવૃત્ત્યાઽનિશં
બ્રહ્માનન્દરસં પિબાત્મનિ મુદા શૂન્યૈઃ કિમન્યૈર્ભૃશમ્ ॥ 378॥ (પાઠભેદઃ - કિમન્યૈર્ભ્રમૈઃ)
અનાત્મચિન્તનં ત્યક્ત્વા કશ્મલં દુઃખકારણમ્ ।
ચિન્તયાત્માનમાનન્દરૂપં યન્મુક્તિકારણમ્ ॥ 379॥
એષ સ્વયઞ્જ્યોતિરશેષસાક્ષી
વિજ્ઞાનકોશો વિલસત્યજસ્રમ્ । વિજ્ઞાનકોશે
લક્ષ્યં વિધાયૈનમસદ્વિલક્ષણ-
મખણ્ડવૃત્ત્યાઽઽત્મતયાઽનુભાવય ॥ 380॥
એતમચ્છિન્નયા વૃત્ત્યા પ્રત્યયાન્તરશૂન્યયા ।
ઉલ્લેખયન્વિજાનીયાત્સ્વસ્વરૂપતયા સ્ફુટમ્ ॥ 381॥
અત્રાત્મત્વં દૃઢીકુર્વન્નહમાદિષુ સન્ત્યજન્ ।
ઉદાસીનતયા તેષુ તિષ્ઠેત્સ્ફુટઘટાદિવત્ ॥ 382॥ (પાઠભેદઃ - તિષ્ઠેદ્ઘટપટાદિવત્)
વિશુદ્ધમન્તઃકરણં સ્વરૂપે
નિવેશ્ય સાક્ષિણ્યવબોધમાત્રે ।
શનૈઃ શનૈર્નિશ્ચલતામુપાનયન્
પૂર્ણં સ્વમેવાનુવિલોકયેત્તતઃ ॥ 383॥ (પાઠભેદઃ - પૂર્ણત્વમેવાનુ)
દેહેન્દ્રિયપ્રાણમનોઽહમાદિભિઃ
સ્વાજ્ઞાનક્લૃપ્તૈરખિલૈરુપાધિભિઃ ।
વિમુક્તમાત્માનમખણ્ડરૂપં
પૂર્ણં મહાકાશમિવાવલોકયેત્ ॥ 384॥
ઘટકલશકુસૂલસૂચિમુખ્યૈઃ
ગગનમુપાધિશતૈર્વિમુક્તમેકમ્ ।
ભવતિ ન વિવિધં તથૈવ શુદ્ધં
પરમહમાદિવિમુક્તમેકમેવ ॥ 385॥
બ્રહ્માદિસ્તમ્બપર્યન્તા મૃષામાત્રા ઉપાધયઃ । (પાઠભેદઃ - બ્રહ્માદ્યાઃ સ્તમ્બ)
તતઃ પૂર્ણં સ્વમાત્માનં પશ્યેદેકાત્મના સ્થિતમ્ ॥ 386॥
યત્ર ભ્રાન્ત્યા કલ્પિતં તદ્વિવેકે (પાઠભેદઃ - યદ્વિવેકે)
તત્તન્માત્રં નૈવ તસ્માદ્વિભિન્નમ્ ।
ભ્રાન્તેર્નાશે ભાતિ દૃષ્ટાહિતત્ત્વં (પાઠભેદઃ - ભ્રાન્તિદૃષ્ટા)
રજ્જુસ્તદ્વદ્વિશ્વમાત્મસ્વરૂપમ્ ॥ 387॥
સ્વયં બ્રહ્મા સ્વયં વિષ્ણુઃ સ્વયમિન્દ્રઃ સ્વયં શિવઃ ।
સ્વયં વિશ્વમિદં સર્વં સ્વસ્માદન્યન્ન કિઞ્ચન ॥ 388॥
અન્તઃ સ્વયં ચાપિ બહિઃ સ્વયં ચ
સ્વયં પુરસ્તાત્ સ્વયમેવ પશ્ચાત્ ।
સ્વયં હ્યાવાચ્યાં સ્વયમપ્યુદીચ્યાં (પાઠભેદઃ - હ્યવાચ્યાં)
તથોપરિષ્ટાત્સ્વયમપ્યધસ્તાત્ ॥ 389॥
તરઙ્ગફેનભ્રમબુદ્બુદાદિ
સર્વં સ્વરૂપેણ જલં યથા તથા ।
ચિદેવ દેહાદ્યહમન્તમેતત્
સર્વં ચિદેવૈકરસં વિશુદ્ધમ્ ॥ 390॥
સદેવેદં સર્વં જગદવગતં વાઙ્મનસયોઃ
સતોઽન્યન્નાસ્ત્યેવ પ્રકૃતિપરસીમ્નિ સ્થિતવતઃ ।
પૃથક્ કિં મૃત્સ્નાયાઃ કલશઘટકુમ્ભાદ્યવગતં
વદત્યેષ ભ્રાન્તસ્ત્વમહમિતિ માયામદિરયા ॥ 391॥
ક્રિયાસમભિહારેણ યત્ર નાન્યદિતિ શ્રુતિઃ ।
બ્રવીતિ દ્વૈતરાહિત્યં મિથ્યાધ્યાસનિવૃત્તયે ॥ 392॥
આકાશવન્નિર્મલનિર્વિકલ્પં (પાઠભેદઃ - નિર્વિકલ્પ)
નિઃસીમનિઃસ્પન્દનનિર્વિકારમ્ ।
અન્તર્બહિઃશૂન્યમનન્યમદ્વયં
સ્વયં પરં બ્રહ્મ કિમસ્તિ બોધ્યમ્ ॥ 393॥
વક્તવ્યં કિમુ વિદ્યતેઽત્ર બહુધા બ્રહ્મૈવ જીવઃ સ્વયં
બ્રહ્મૈતજ્જગદાતતં નુ સકલં બ્રહ્માદ્વિતીયં શ્રુતિઃ । (પાઠભેદઃ - જગદાપરાણુ સકલં)
બ્રહ્મૈવાહમિતિ પ્રબુદ્ધમતયઃ સન્ત્યક્તબાહ્યાઃ સ્ફુટં
બ્રહ્મીભૂય વસન્તિ સન્તતચિદાનન્દાત્મનૈતદ્ધ્રુવમ્ ॥ 394॥ (પાઠભેદઃ - આનન્દાત્મનૈવ ધ્રુવમ્)
જહિ મલમયકોશેઽહન્ધિયોત્થાપિતાશાં
પ્રસભમનિલકલ્પે લિઙ્ગદેહેઽપિ પશ્ચાત્ ।
નિગમગદિતકીર્તિં નિત્યમાનન્દમૂર્તિં
સ્વયમિતિ પરિચીય બ્રહ્મરૂપેણ તિષ્ઠ ॥ 395॥
શવાકારં યાવદ્ભજતિ મનુજસ્તાવદશુચિઃ
પરેભ્યઃ સ્યાત્ક્લેશો જનનમરણવ્યાધિનિલયઃ । (પાઠભેદઃ - વ્યાધિનિરયાઃ)
યદાત્માનં શુદ્ધં કલયતિ શિવાકારમચલમ્
તદા તેભ્યો મુક્તો ભવતિ હિ તદાહ શ્રુતિરપિ ॥ 396॥
સ્વાત્મન્યારોપિતાશેષાભાસવસ્તુનિરાસતઃ ।
સ્વયમેવ પરં બ્રહ્મ પૂર્ણમદ્વયમક્રિયમ્ ॥ 397॥
સમાહિતાયાં સતિ ચિત્તવૃત્તૌ
પરાત્મનિ બ્રહ્મણિ નિર્વિકલ્પે ।
ન દૃશ્યતે કશ્ચિદયં વિકલ્પઃ
પ્રજલ્પમાત્રઃ પરિશિષ્યતે યતઃ ॥ 398॥ (પાઠભેદઃ - તતઃ)
અસત્કલ્પો વિકલ્પોઽયં વિશ્વમિત્યેકવસ્તુનિ ।
નિર્વિકારે નિરાકારે નિર્વિશેષે ભિદા કુતઃ ॥ 399॥
દ્રષ્ટુદર્શનદૃશ્યાદિભાવશૂન્યૈકવસ્તુનિ । (પાઠભેદઃ - દ્રષ્ટૃદર્શન)
નિર્વિકારે નિરાકારે નિર્વિશેષે ભિદા કુતઃ ॥ 400॥
કલ્પાર્ણવ ઇવાત્યન્તપરિપૂર્ણૈકવસ્તુનિ ।
નિર્વિકારે નિરાકારે નિર્વિશેષે ભિદા કુતઃ ॥ 401॥
તેજસીવ તમો યત્ર પ્રલીનં ભ્રાન્તિકારણમ્ । (પાઠભેદઃ - યત્ર વિલીનં)
અદ્વિતીયે પરે તત્ત્વે નિર્વિશેષે ભિદા કુતઃ ॥ 402॥
એકાત્મકે પરે તત્ત્વે ભેદવાર્તા કથં વસેત્ । (પાઠભેદઃ - કથં ભવેત્)
સુષુપ્તૌ સુખમાત્રાયાં ભેદઃ કેનાવલોકિતઃ ॥ 403॥
ન હ્યસ્તિ વિશ્વં પરતત્ત્વબોધાત્
સદાત્મનિ બ્રહ્મણિ નિર્વિકલ્પે ।
કાલત્રયે નાપ્યહિરીક્ષિતો ગુણે
ન હ્યમ્બુબિન્દુર્મૃગતૃષ્ણિકાયામ્ ॥ 404॥
માયામાત્રમિદં દ્વૈતમદ્વૈતં પરમાર્થતઃ ।
ઇતિ બ્રૂતે શ્રુતિઃ સાક્ષાત્સુષુપ્તાવનુભૂયતે ॥ 405॥
અનન્યત્વમધિષ્ઠાનાદારોપ્યસ્ય નિરીક્ષિતમ્ ।
પણ્ડિતૈ રજ્જુસર્પાદૌ વિકલ્પો ભ્રાન્તિજીવનઃ ॥ 406॥
ચિત્તમૂલો વિકલ્પોઽયં ચિત્તાભાવે ન કશ્ચન ।
અતશ્ચિત્તં સમાધેહિ પ્રત્યગ્રૂપે પરાત્મનિ ॥ 407॥
કિમપિ સતતબોધં કેવલાનન્દરૂપં
નિરુપમમતિવેલં નિત્યમુક્તં નિરીહમ્ ।
નિરવધિગગનાભં નિષ્કલં નિર્વિકલ્પં
હૃદિ કલયતિ વિદ્વાન્ બ્રહ્મ પૂર્ણં સમાધૌ ॥ 408॥
પ્રકૃતિવિકૃતિશૂન્યં ભાવનાતીતભાવં
સમરસમસમાનં માનસમ્બન્ધદૂરમ્ ।
નિગમવચનસિદ્ધં નિત્યમસ્મત્પ્રસિદ્ધં
હૃદિ કલયતિ વિદ્વાન્ બ્રહ્મ પૂર્ણં સમાધૌ ॥ 409॥
અજરમમરમસ્તાભાવવસ્તુસ્વરૂપં (પાઠભેદઃ - ભાસવસ્તુ)
સ્તિમિતસલિલરાશિપ્રખ્યમાખ્યાવિહીનમ્ ।
શમિતગુણવિકારં શાશ્વતં શાન્તમેકં
હૃદિ કલયતિ વિદ્વાન્ બ્રહ્મ પૂર્ણં સમાધૌ ॥ 410॥
સમાહિતાન્તઃકરણઃ સ્વરૂપે
વિલોકયાત્માનમખણ્ડવૈભવમ્ ।
વિચ્છિન્દ્ધિ બન્ધં ભવગન્ધગન્ધિતં (પાઠભેદઃ - ગન્ધગન્ધિલં)
યત્નેન પુંસ્ત્વં સફલીકુરુષ્વ ॥ 411-
સર્વોપાધિવિનિર્મુક્તં સચ્ચિદાનન્દમદ્વયમ્ ।
ભાવયાત્માનમાત્મસ્થં ન ભૂયઃ કલ્પસેઽધ્વને ॥ 412॥
છાયેવ પુંસઃ પરિદૃશ્યમાન-
માભાસરૂપેણ ફલાનુભૂત્યા ।
શરીરમારાચ્છવવન્નિરસ્તં
પુનર્ન સન્ધત્ત ઇદં મહાત્મા ॥ 413॥
સતતવિમલબોધાનન્દરૂપં સમેત્ય (પાઠભેદઃ - સ્વમેત્ય)
ત્યજ જડમલરૂપોપાધિમેતં સુદૂરે ।
અથ પુનરપિ નૈષ સ્મર્યતાં વાન્તવસ્તુ (પાઠભેદઃ - પુનરપિ નૈવ)
સ્મરણવિષયભૂતં કલ્પતે કુત્સનાય ॥ 414॥
સમૂલમેતત્પરિદાહ્ય વહ્નૌ (પાઠભેદઃ - પરિદહ્ય)
સદાત્મનિ બ્રહ્મણિ નિર્વિકલ્પે ।
તતઃ સ્વયં નિત્યવિશુદ્ધબોધા-
નન્દાત્મના તિષ્ઠતિ વિદ્વરિષ્ઠઃ ॥ 415॥
પ્રારબ્ધસૂત્રગ્રથિતં શરીરં
પ્રયાતુ વા તિષ્ઠતુ ગોરિવ સ્રક્ ।
ન તત્પુનઃ પશ્યતિ તત્ત્વવેત્તા-
ઽઽનન્દાત્મનિ બ્રહ્મણિ લીનવૃત્તિઃ ॥ 416॥
અખણ્ડાનન્દમાત્માનં વિજ્ઞાય સ્વસ્વરૂપતઃ ।
કિમિચ્છન્ કસ્ય વા હેતોર્દેહં પુષ્ણાતિ તત્ત્વવિત્ ॥ 417॥
સંસિદ્ધસ્ય ફલં ત્વેતજ્જીવન્મુક્તસ્ય યોગિનઃ ।
બહિરન્તઃ સદાનન્દરસાસ્વાદનમાત્મનિ ॥ 418॥
વૈરાગ્યસ્ય ફલં બોધો બોધસ્યોપરતિઃ ફલમ્ ।
સ્વાનન્દાનુભવાચ્છાન્તિરેષૈવોપરતેઃ ફલમ્ ॥ 419॥
યદ્યુત્તરોત્તરાભાવઃ પૂર્વપૂર્વન્તુ નિષ્ફલમ્ ।
નિવૃત્તિઃ પરમા તૃપ્તિરાનન્દોઽનુપમઃ સ્વતઃ ॥ 420॥
દૃષ્ટદુઃખેષ્વનુદ્વેગો વિદ્યાયાઃ પ્રસ્તુતં ફલમ્ ।
યત્કૃતં ભ્રાન્તિવેલાયાં નાના કર્મ જુગુપ્સિતમ્ ।
પશ્ચાન્નરો વિવેકેન તત્કથં કર્તુમર્હતિ ॥ 421॥
વિદ્યાફલં સ્યાદસતો નિવૃત્તિઃ
પ્રવૃત્તિરજ્ઞાનફલં તદીક્ષિતમ્ ।
તજ્જ્ઞાજ્ઞયોર્યન્મૃગતૃષ્ણિકાદૌ
નોચેદ્વિદાં દૃષ્ટફલં કિમસ્માત્ ॥ 422॥ (પાઠભેદઃ - નોચેદ્વિદો)
અજ્ઞાનહૃદયગ્રન્થેર્વિનાશો યદ્યશેષતઃ ।
અનિચ્છોર્વિષયઃ કિં નુ પ્રવૃત્તેઃ કારણં સ્વતઃ ॥ 423॥ (પાઠભેદઃ - વિદુષઃ કિં)
વાસનાનુદયો ભોગ્યે વૈરાગ્યસ્ય તદાવધિઃ ।
અહમ્ભાવોદયાભાવો બોધસ્ય પરમાવધિઃ ।
લીનવૃત્તૈરનુત્પત્તિર્મર્યાદોપરતેસ્તુ સા ॥ 424॥ (પાઠભેદઃ - વૃત્તેર)
બ્રહ્માકારતયા સદા સ્થિતતયા નિર્મુક્તબાહ્યાર્થધી-
રન્યાવેદિતભોગ્યભોગકલનો નિદ્રાલુવદ્બાલવત્ ।
સ્વપ્નાલોકિતલોકવજ્જગદિદં પશ્યન્ક્વચિલ્લબ્ધધી-
રાસ્તે કશ્ચિદનન્તપુણ્યફલભુગ્ધન્યઃ સ માન્યો ભુવિ ॥ 425॥
સ્થિતપ્રજ્ઞો યતિરયં યઃ સદાનન્દમશ્નુતે ।
બ્રહ્મણ્યેવ વિલીનાત્મા નિર્વિકારો વિનિષ્ક્રિયઃ ॥ 426॥
બ્રહ્માત્મનોઃ શોધિતયોરેકભાવાવગાહિની ।
નિર્વિકલ્પા ચ ચિન્માત્રા વૃત્તિઃ પ્રજ્ઞેતિ કથ્યતે ।
સુસ્થિતાઽસૌ ભવેદ્યસ્ય સ્થિતપ્રજ્ઞઃ સ ઉચ્યતે ॥ 427॥
યસ્ય સ્થિતા ભવેત્પ્રજ્ઞા યસ્યાનન્દો નિરન્તરઃ ।
પ્રપઞ્ચો વિસ્મૃતપ્રાયઃ સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે ॥ 428॥
લીનધીરપિ જાગર્તિ જાગ્રદ્ધર્મવિવર્જિતઃ ।
બોધો નિર્વાસનો યસ્ય સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે ॥ 429॥
શાન્તસંસારકલનઃ કલાવાનપિ નિષ્કલઃ ।
યસ્ય ચિત્તં વિનિશ્ચિન્તં સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે ॥ 430॥ (પાઠભેદઃ - યઃ સચિત્તોઽપિ નિશ્ચિત્તઃ)
વર્તમાનેઽપિ દેહેઽસ્મિઞ્છાયાવદનુવર્તિનિ ।
અહન્તામમતાઽભાવો જીવન્મુક્તસ્ય લક્ષણમ્ ॥ 431॥
અતીતાનનુસન્ધાનં ભવિષ્યદવિચારણમ્ ।
ઔદાસીન્યમપિ પ્રાપ્તં જીવન્મુક્તસ્ય લક્ષણમ્ ॥ 432॥ (પાઠભેદઃ - પ્રાપ્તે)
ગુણદોષવિશિષ્ટેઽસ્મિન્સ્વભાવેન વિલક્ષણે ।
સર્વત્ર સમદર્શિત્વં જીવન્મુક્તસ્ય લક્ષણમ્ ॥ 433॥
ઇષ્ટાનિષ્ટાર્થસમ્પ્રાપ્તૌ સમદર્શિતયાઽઽત્મનિ ।
ઉભયત્રાવિકારિત્વં જીવન્મુક્તસ્ય લક્ષણમ્ ॥ 434॥
બ્રહ્માનન્દરસાસ્વાદાસક્તચિત્તતયા યતેઃ ।
અન્તર્બહિરવિજ્ઞાનં જીવન્મુક્તસ્ય લક્ષણમ્ ॥ 435॥
દેહેન્દ્રિયાદૌ કર્તવ્યે મમાહમ્ભાવવર્જિતઃ ।
ઔદાસીન્યેન યસ્તિષ્ઠેત્સ જીવન્મુક્તલક્ષણઃ ॥ 436॥ (પાઠભેદઃ - સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે)
વિજ્ઞાત આત્મનો યસ્ય બ્રહ્મભાવઃ શ્રુતેર્બલાત્ ।
ભવબન્ધવિનિર્મુક્તઃ સ જીવન્મુક્તલક્ષણઃ ॥ 437॥ (પાઠભેદઃ - સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે)
દેહેન્દ્રિયેષ્વહમ્ભાવ ઇદમ્ભાવસ્તદન્યકે ।
યસ્ય નો ભવતઃ ક્વાપિ સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે ॥ 438॥
જીવેશોભયસંસારરૂપદુર્વાસનોજ્ઝિતા ।
સા સર્વદા ભવેદ્યસ્ય સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે ॥
ન પ્રત્યગ્બ્રહ્મણોર્ભેદં કદાપિ બ્રહ્મસર્ગયોઃ ।
પ્રજ્ઞયા યો વિજાનિતિ સ જીવન્મુક્તલક્ષણઃ ॥ 439॥ (પાઠભેદઃ - સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે)
સાધુભિઃ પૂજ્યમાનેઽસ્મિન્પીડ્યમાનેઽપિ દુર્જનૈઃ ।
સમભાવો ભવેદ્યસ્ય સ જીવન્મુક્તલક્ષણઃ ॥ 440॥ (પાઠભેદઃ - સ જીવન્મુક્ત ઇષ્યતે)
યત્ર પ્રવિષ્ટા વિષયાઃ પરેરિતા
નદીપ્રવાહા ઇવ વારિરાશૌ ।
લિનન્તિ સન્માત્રતયા ન વિક્રિયાં
ઉત્પાદયન્ત્યેષ યતિર્વિમુક્તઃ ॥ 441॥
વિજ્ઞાતબ્રહ્મતત્ત્વસ્ય યથાપૂર્વં ન સંસૃતિઃ ।
અસ્તિ ચેન્ન સ વિજ્ઞાતબ્રહ્મભાવો બહિર્મુખઃ ॥ 442॥
પ્રાચીનવાસનાવેગાદસૌ સંસરતીતિ ચેત્ ।
ન સદેકત્વવિજ્ઞાનાન્મન્દી ભવતિ વાસના ॥ 443॥
અત્યન્તકામુકસ્યાપિ વૃત્તિઃ કુણ્ઠતિ માતરિ ।
તથૈવ બ્રહ્મણિ જ્ઞાતે પૂર્ણાનન્દે મનીષિણઃ ॥ 444॥
નિદિધ્યાસનશીલસ્ય બાહ્યપ્રત્યય ઈક્ષ્યતે ।
બ્રવીતિ શ્રુતિરેતસ્ય પ્રારબ્ધં ફલદર્શનાત્ ॥ 445॥
સુખાદ્યનુભવો યાવત્તાવત્પ્રારબ્ધમિષ્યતે ।
ફલોદયઃ ક્રિયાપૂર્વો નિષ્ક્રિયો ન હિ કુત્રચિત્ ॥ 446॥
અહં બ્રહ્મેતિ વિજ્ઞાનાત્કલ્પકોટિશતાર્જિતમ્ ।
સઞ્ચિતં વિલયં યાતિ પ્રબોધાત્સ્વપ્નકર્મવત્ ॥ 447॥
યત્કૃતં સ્વપ્નવેલાયાં પુણ્યં વા પાપમુલ્બણમ્ ।
સુપ્તોત્થિતસ્ય કિન્તત્સ્યાત્સ્વર્ગાય નરકાય વા ॥ 448॥
સ્વમસઙ્ગમુદાસીનં પરિજ્ઞાય નભો યથા ।
ન શ્લિષ્યતિ ચ યત્કિઞ્ચિત્કદાચિદ્ભાવિકર્મભિઃ ॥ 449॥ (પાઠભેદઃ - શ્લિષ્યતે યતિઃ કિઞ્ચિત્)
ન નભો ઘટયોગેન સુરાગન્ધેન લિપ્યતે ।
તથાત્મોપાધિયોગેન તદ્ધર્મૈર્નૈવ લિપ્યતે ॥ 450॥
જ્ઞાનોદયાત્પુરારબ્ધં કર્મજ્ઞાનાન્ન નશ્યતિ ।
અદત્વા સ્વફલં લક્ષ્યમુદ્દિશ્યોત્સૃષ્ટબાણવત્ ॥ 451॥
વ્યાઘ્રબુદ્ધ્યા વિનિર્મુક્તો બાણઃ પશ્ચાત્તુ ગોમતૌ ।
ન તિષ્ઠતિ છિનત્યેવ લક્ષ્યં વેગેન નિર્ભરમ્ ॥ 452॥
પ્રારબ્ધં બલવત્તરં ખલુ વિદાં ભોગેન તસ્ય ક્ષયઃ
સમ્યગ્જ્ઞાનહુતાશનેન વિલયઃ પ્રાક્સઞ્ચિતાગામિનામ્ ।
બ્રહ્માત્મૈક્યમવેક્ષ્ય તન્મયતયા યે સર્વદા સંસ્થિતાઃ
તેષાં તત્ત્રિતયં નહિ ક્વચિદપિ બ્રહ્મૈવ તે નિર્ગુણમ્ ॥ 453॥
ઉપાધિતાદાત્મ્યવિહીનકેવલ-
બ્રહ્માત્મનૈવાત્મનિ તિષ્ઠતો મુનેઃ ।
પ્રારબ્ધસદ્ભાવકથા ન યુક્તા
સ્વપ્નાર્થસમ્બન્ધકથેવ જાગ્રતઃ ॥ 454॥
ન હિ પ્રબુદ્ધઃ પ્રતિભાસદેહે
દેહોપયોગિન્યપિ ચ પ્રપઞ્ચે ।
કરોત્યહન્તાં મમતામિદન્તાં
કિન્તુ સ્વયં તિષ્ઠતિ જાગરેણ ॥ 455॥
ન તસ્ય મિથ્યાર્થસમર્થનેચ્છા
ન સઙ્ગ્રહસ્તજ્જગતોઽપિ દૃષ્ટઃ ।
તત્રાનુવૃત્તિર્યદિ ચેન્મૃષાર્થે
ન નિદ્રયા મુક્ત ઇતીષ્યતે ધ્રુવમ્ ॥ 456॥
તદ્વત્પરે બ્રહ્મણિ વર્તમાનઃ
સદાત્મના તિષ્ઠતિ નાન્યદીક્ષતે ।
સ્મૃતિર્યથા સ્વપ્નવિલોકિતાર્થે
તથા વિદઃ પ્રાશનમોચનાદૌ ॥ 457॥
કર્મણા નિર્મિતો દેહઃ પ્રારબ્ધં તસ્ય કલ્પ્યતામ્ ।
નાનાદેરાત્મનો યુક્તં નૈવાત્મા કર્મનિર્મિતઃ ॥ 458॥
અજો નિત્યઃ શાશ્વત ઇતિ બ્રૂતે શ્રુતિરમોઘવાક્ । (પાઠભેદઃ - અજો નિત્ય ઇતિ બ્રૂતે શ્રુતિરેષા ત્વમોઘવાક્)
તદાત્મના તિષ્ઠતોઽસ્ય કુતઃ પ્રારબ્ધકલ્પના ॥ 459॥
પ્રારબ્ધં સિધ્યતિ તદા યદા દેહાત્મના સ્થિતિઃ ।
દેહાત્મભાવો નૈવેષ્ટઃ પ્રારબ્ધં ત્યજ્યતામતઃ ॥ 460॥
શરીરસ્યાપિ પ્રારબ્ધકલ્પના ભ્રાન્તિરેવ હિ ।
અધ્યસ્તસ્ય કુતઃ સત્ત્વમસત્યસ્ય કુતો જનિઃ । (પાઠભેદઃ - સત્ત્વમસત્ત્વસ્ય)
અજાતસ્ય કુતો નાશઃ પ્રારબ્ધમસતઃ કુતઃ ॥ 461॥
જ્ઞાનેનાજ્ઞાનકાર્યસ્ય સમૂલસ્ય લયો યદિ ।
તિષ્ઠત્યયં કથં દેહ ઇતિ શઙ્કાવતો જડાન્ ॥ 462॥
સમાધાતું બાહ્યદૃષ્ટ્યા પ્રારબ્ધં વદતિ શ્રુતિઃ ।
ન તુ દેહાદિસત્યત્વબોધનાય વિપશ્ચિતામ્ ।
યતઃ શ્રુતેરભિપ્રાયઃ પરમાર્થૈકગોચરઃ ॥ 463॥
પરિપૂર્ણમનાદ્યન્તમપ્રમેયમવિક્રિયમ્ ।
એકમેવાદ્વયં બ્રહ્મ નેહ નાનાસ્તિ કિઞ્ચન ॥ 464॥
સદ્ઘનં ચિદ્ઘનં નિત્યમાનન્દઘનમક્રિયમ્ ।
એકમેવાદ્વયં બ્રહ્મ નેહ નાનાસ્તિ કિઞ્ચન ॥ 465॥
પ્રત્યગેકરસં પૂર્ણમનન્તં સર્વતોમુખમ્ ।
એકમેવાદ્વયં બ્રહ્મ નેહ નાનાસ્તિ કિઞ્ચન ॥ 466॥
અહેયમનુપાદેયમનાદેયમનાશ્રયમ્ । મનાધેયમના
એકમેવાદ્વયં બ્રહ્મ નેહ નાનાસ્તિ કિઞ્ચન ॥ 467॥
નિર્ગુણં નિષ્કલં સૂક્ષ્મં નિર્વિકલ્પં નિરઞ્જનમ્ ।
એકમેવાદ્વયં બ્રહ્મ નેહ નાનાસ્તિ કિઞ્ચન ॥ 468॥
અનિરૂપ્ય સ્વરૂપં યન્મનોવાચામગોચરમ્ ।
એકમેવાદ્વયં બ્રહ્મ નેહ નાનાસ્તિ કિઞ્ચન ॥ 469॥
સત્સમૃદ્ધં સ્વતઃસિદ્ધં શુદ્ધં બુદ્ધમનીદૃશમ્ ।
એકમેવાદ્વયં બ્રહ્મ નેહ નાનાસ્તિ કિઞ્ચન ॥ 470॥
નિરસ્તરાગા વિનિરસ્તભોગાઃ (પાઠભેદઃ - નિરપાસ્તભોગાઃ)
શાન્તાઃ સુદાન્તા યતયો મહાન્તઃ ।
વિજ્ઞાય તત્ત્વં પરમેતદન્તે
પ્રાપ્તાઃ પરાં નિર્વૃતિમાત્મયોગાત્ ॥ 471॥
ભવાનપીદં પરતત્ત્વમાત્મનઃ
સ્વરૂપમાનન્દઘનં વિચાર્ય । (પાઠભેદઃ - નિચાય્ય)
વિધૂય મોહં સ્વમનઃપ્રકલ્પિતં
મુક્તઃ કૃતાર્થો ભવતુ પ્રબુદ્ધઃ ॥ 472॥
સમાધિના સાધુવિનિશ્ચલાત્મના (પાઠભેદઃ - સુનિશ્ચલાત્મના)
પશ્યાત્મતત્ત્વં સ્ફુટબોધચક્ષુષા ।
નિઃસંશયં સમ્યગવેક્ષિતશ્ચે-
ચ્છ્રુતઃ પદાર્થો ન પુનર્વિકલ્પ્યતે ॥ 473॥ (પાઠભેદઃ - પુનર્વિકલ્પતે)
સ્વસ્યાવિદ્યાબન્ધસમ્બન્ધમોક્ષા-
ત્સત્યજ્ઞાનાનન્દરૂપાત્મલબ્ધૌ ।
શાસ્ત્રં યુક્તિર્દેશિકોક્તિઃ પ્રમાણં
ચાન્તઃસિદ્ધા સ્વાનુભૂતિઃ પ્રમાણમ્ ॥ 474॥
બન્ધો મોક્ષશ્ચ તૃપ્તિશ્ચ ચિન્તાઽઽરોગ્યક્ષુધાદયઃ ।
સ્વેનૈવ વેદ્યા યજ્જ્ઞાનં પરેષામાનુમાનિકમ્ ॥ 475॥
તટસ્થિતા બોધયન્તિ ગુરવઃ શ્રુતયો યથા ।
પ્રજ્ઞયૈવ તરેદ્વિદ્વાનીશ્વરાનુગૃહીતયા ॥ 476॥
સ્વાનુભૂત્યા સ્વયં જ્ઞાત્વા સ્વમાત્માનમખણ્ડિતમ્ ।
સંસિદ્ધઃ સમ્મુખં તિષ્ઠેન્નિર્વિકલ્પાત્મનાઽઽત્મનિ ॥ 477॥ (પાઠભેદઃ - સુસુખં તિષ્ઠેન્)
વેદાન્તસિદ્ધાન્તનિરુક્તિરેષા
બ્રહ્મૈવ જીવઃ સકલં જગચ્ચ ।
અખણ્ડરૂપસ્થિતિરેવ મોક્ષો
બ્રહ્માદ્વિતીયે શ્રુતયઃ પ્રમાણમ્ ॥ 478॥ (પાઠભેદઃ - બ્રહ્માદ્વિતીયં)
ઇતિ ગુરુવચનાચ્છ્રુતિપ્રમાણાત્
પરમવગમ્ય સતત્ત્વમાત્મયુક્ત્યા ।
પ્રશમિતકરણઃ સમાહિતાત્મા
ક્વચિદચલાકૃતિરાત્મનિષ્ઠતોઽભૂત્ ॥ 479॥ (પાઠભેદઃ - આત્મનિષ્ઠિતો)
કિઞ્ચિત્કાલં સમાધાય પરે બ્રહ્મણિ માનસમ્ । (પાઠભેદઃ - કઞ્ચિત્કાલં)
ઉત્થાય પરમાનન્દાદિદં વચનમબ્રવીત્ ॥ 480॥ (પાઠભેદઃ - વ્યુત્થાય)
બુદ્ધિર્વિનષ્ટા ગલિતા પ્રવૃત્તિઃ
બ્રહ્માત્મનોરેકતયાઽધિગત્યા ।
ઇદં ન જાનેઽપ્યનિદં ન જાને
કિં વા કિયદ્વા સુખમસ્ત્યપારમ્ ॥ 481॥ (પાઠભેદઃ - સુખમસ્ય પારમ્)
વાચા વક્તુમશક્યમેવ મનસા મન્તું ન વા શક્યતે
સ્વાનન્દામૃતપૂરપૂરિતપરબ્રહ્મામ્બુધેર્વૈભવમ્ ।
અમ્ભોરાશિવિશીર્ણવાર્ષિકશિલાભાવં ભજન્મે મનો
યસ્યાંશાંશલવે વિલીનમધુનાઽઽનન્દાત્મના નિર્વૃતમ્ ॥ 482॥
ક્વ ગતં કેન વા નીતં કુત્ર લીનમિદં જગત્ ।
અધુનૈવ મયા દૃષ્ટં નાસ્તિ કિં મહદદ્ભુતમ્ ॥ 483॥
કિં હેયં કિમુપાદેયં કિમન્યત્કિં વિલક્ષણમ્ ।
અખણ્ડાનન્દપીયૂષપૂર્ણે બ્રહ્મમહાર્ણવે ॥ 484॥
ન કિઞ્ચિદત્ર પશ્યામિ ન શઋણોમિ ન વેદ્મ્યહમ્ ।
સ્વાત્મનૈવ સદાનન્દરૂપેણાસ્મિ વિલક્ષણઃ ॥ 485॥
નમો નમસ્તે ગુરવે મહાત્મને
વિમુક્તસઙ્ગાય સદુત્તમાય ।
નિત્યાદ્વયાનન્દરસસ્વરૂપિણે
ભૂમ્ને સદાઽપારદયામ્બુધામ્ને ॥ 486॥
યત્કટાક્ષશશિસાન્દ્રચન્દ્રિકા-
પાતધૂતભવતાપજશ્રમઃ ।
પ્રાપ્તવાનહમખણ્ડવૈભવા-
નન્દમાત્મપદમક્ષયં ક્ષણાત્ ॥ 487॥
ધન્યોઽહં કૃતકૃત્યોઽહં વિમુક્તોઽહં ભવગ્રહાત્ ।
નિત્યાનન્દસ્વરૂપોઽહં પૂર્ણોઽહં ત્વદનુગ્રહાત્ ॥ 488॥
અસઙ્ગોઽહમનઙ્ગોઽહમલિઙ્ગોઽહમભઙ્ગુરઃ ।
પ્રશાન્તોઽહમનન્તોઽહમમલોઽહં ચિરન્તનઃ ॥ 489॥ (પાઠભેદઃ - ઽહમતાન્તોઽહં)
અકર્તાહમભોક્તાહમવિકારોઽહમક્રિયઃ ।
શુદ્ધબોધસ્વરૂપોઽહં કેવલોઽહં સદાશિવઃ ॥ 490॥
દ્રષ્ટુઃ શ્રોતુર્વક્તુઃ કર્તુર્ભોક્તુર્વિભિન્ન એવાહમ્ ।
નિત્યનિરન્તરનિષ્ક્રિયનિઃસીમાસઙ્ગપૂર્ણબોધાત્મા ॥ 491॥
નાહમિદં નાહમદોઽપ્યુભયોરવભાસકં પરં શુદ્ધમ્ ।
બાહ્યાભ્યન્તરશૂન્યં પૂર્ણં બ્રહ્માદ્વિતીયમેવાહમ્ ॥ 492॥
નિરુપમમનાદિતત્ત્વં ત્વમહમિદમદ ઇતિ કલ્પનાદૂરમ્ ।
નિત્યાનન્દૈકરસં સત્યં બ્રહ્માદ્વિતીયમેવાહમ્ ॥ 493॥
નારાયણોઽહં નરકાન્તકોઽહં
પુરાન્તકોઽહં પુરુષોઽહમીશઃ ।
અખણ્ડબોધોઽહમશેષસાક્ષી
નિરીશ્વરોઽહં નિરહં ચ નિર્મમઃ ॥ 494॥
સર્વેષુ ભૂતેષ્વહમેવ સંસ્થિતો
જ્ઞાનાત્મનાઽન્તર્બહિરાશ્રયઃ સન્ ।
ભોક્તા ચ ભોગ્યં સ્વયમેવ સર્વં
યદ્યત્પૃથગ્દૃષ્ટમિદન્તયા પુરા ॥ 495॥
મય્યખણ્ડસુખામ્ભોધૌ બહુધા વિશ્વવીચયઃ ।
ઉત્પદ્યન્તે વિલીયન્તે માયામારુતવિભ્રમાત્ ॥ 496॥
સ્થુલાદિભાવા મયિ કલ્પિતા ભ્રમા-
દારોપિતાનુસ્ફુરણેન લોકૈઃ ।
કાલે યથા કલ્પકવત્સરાય-
ણર્ત્વાદયો નિષ્કલનિર્વિકલ્પે ॥ 497॥
આરોપિતં નાશ્રયદૂષકં ભવેત્
કદાપિ મૂઢૈરતિદોષદૂષિતૈઃ । મૂઢૈર્મતિ
નાર્દ્રીકરોત્યૂષરભૂમિભાગં
મરીચિકાવારિ મહાપ્રવાહઃ ॥ 498॥
આકાશવલ્લેપવિદૂરગોઽહં (પાઠભેદઃ - આકાશવત્ કલ્પવિ)
આદિત્યવદ્ભાસ્યવિલક્ષણોઽહમ્ ।
અહાર્યવન્નિત્યવિનિશ્ચલોઽહં
અમ્ભોધિવત્પારવિવર્જિતોઽહમ્ ॥ 499॥
ન મે દેહેન સમ્બન્ધો મેઘેનેવ વિહાયસઃ ।
અતઃ કુતો મે તદ્ધર્મા જાગ્રત્સ્વપ્નસુષુપ્તયઃ ॥ 500॥
ઉપાધિરાયાતિ સ એવ ગચ્છતિ
સ એવ કર્માણિ કરોતિ ભુઙ્ક્તે ।
સ એવ જીર્યન્ મ્રિયતે સદાહં (પાઠભેદઃ - એવ જીવન્)
કુલાદ્રિવન્નિશ્ચલ એવ સંસ્થિતઃ ॥ 501॥
ન મે પ્રવૃત્તિર્ન ચ મે નિવૃત્તિઃ
સદૈકરૂપસ્ય નિરંશકસ્ય ।
એકાત્મકો યો નિવિડો નિરન્તરો (પાઠભેદઃ - નિબિડો)
વ્યોમેવ પૂર્ણઃ સ કથં નુ ચેષ્ટતે ॥ 502॥
પુણ્યાનિ પાપાનિ નિરિન્દ્રિયસ્ય
નિશ્ચેતસો નિર્વિકૃતેર્નિરાકૃતેઃ ।
કુતો મમાખણ્ડસુખાનુભૂતેઃ
બ્રૂતે હ્યનન્વાગતમિત્યપિ શ્રુતિઃ ॥ 503॥
છાયયા સ્પૃષ્ટમુષ્ણં વા શીતં વા સુષ્ઠુ દુઃષ્ઠુ વા ।
ન સ્પૃશત્યેવ યત્કિઞ્ચિત્પુરુષં તદ્વિલક્ષણમ્ ॥ 504॥
ન સાક્ષિણં સાક્ષ્યધર્માઃ સંસ્પૃશન્તિ વિલક્ષણમ્ ।
અવિકારમુદાસીનં ગૃહધર્માઃ પ્રદીપવત્ ।
દેહેન્દ્રિયમનોધર્મા નૈવાત્માનં સ્પૃશન્ત્યહો ॥ 505॥ એક્ષ્ત્ર
રવેર્યથા કર્મણિ સાક્ષિભાવો
વહ્નેર્યથા દાહનિયામકત્વમ્ । (પાઠભેદઃ - વાઽયસિ દાહકત્વમ્)
રજ્જોર્યથાઽઽરોપિતવસ્તુસઙ્ગઃ
તથૈવ કૂટસ્થચિદાત્મનો મે ॥ 506॥
કર્તાપિ વા કારયિતાપિ નાહં
ભોક્તાપિ વા ભોજયિતાપિ નાહમ્ ।
દ્રષ્ટાપિ વા દર્શયિતાપિ નાહં
સોઽહં સ્વયઞ્જ્યોતિરનીદૃગાત્મા ॥ 507॥
ચલત્યુપાધૌ પ્રતિબિમ્બલૌલ્ય-
મૌપાધિકં મૂઢધિયો નયન્તિ ।
સ્વબિમ્બભૂતં રવિવદ્વિનિષ્ક્રિયં
કર્તાસ્મિ ભોક્તાસ્મિ હતોઽસ્મિ હેતિ ॥ 508॥
જલે વાપિ સ્થલે વાપિ લુઠત્વેષ જડાત્મકઃ ।
નાહં વિલિપ્યે તદ્ધર્મૈર્ઘટધર્મૈર્નભો યથા ॥ 509॥
કર્તૃત્વભોક્તૃત્વખલત્વમત્તતા-
જડત્વબદ્ધત્વવિમુક્તતાદયઃ ।
બુદ્ધેર્વિકલ્પા ન તુ સન્તિ વસ્તુતઃ
સ્વસ્મિન્પરે બ્રહ્મણિ કેવલેઽદ્વયે ॥ 510॥
સન્તુ વિકારાઃ પ્રકૃતેર્દશધા શતધા સહસ્રધા વાપિ ।
કિં મેઽસઙ્ગચિતસ્તૈર્ન ઘનઃ ક્વચિદમ્બરં સ્પૃશતિ ॥ 511॥ (પાઠભેદઃ - તૈઃ કિં મેઽસઙ્ગચિતેર્ન હ્યમ્બુદડમ્બરોઽમ્બરં)
અવ્યક્તાદિસ્થૂલપર્યન્તમેતત્
વિશ્વં યત્રાભાસમાત્રં પ્રતીતમ્ ।
વ્યોમપ્રખ્યં સૂક્ષ્મમાદ્યન્તહીનં
બ્રહ્માદ્વૈતં યત્તદેવાહમસ્મિ ॥ 512॥
સર્વાધારં સર્વવસ્તુપ્રકાશં
સર્વાકારં સર્વગં સર્વશૂન્યમ્ ।
નિત્યં શુદ્ધં નિશ્ચલં નિર્વિકલ્પં (પાઠભેદઃ - નિષ્કલં)
બ્રહ્માદ્વૈતં યત્તદેવાહમસ્મિ ॥ 513॥
યત્પ્રત્યસ્તાશેષમાયાવિશેષં
પ્રત્યગ્રૂપં પ્રત્યયાગમ્યમાનમ્ ।
સત્યજ્ઞાનાનન્તમાનન્દરૂપં
બ્રહ્માદ્વૈતં યત્તદેવાહમસ્મિ ॥ 514॥
નિષ્ક્રિયોઽસ્મ્યવિકારોઽસ્મિ
નિષ્કલોઽસ્મિ નિરાકૃતિઃ ।
નિર્વિકલ્પોઽસ્મિ નિત્યોઽસ્મિ
નિરાલમ્બોઽસ્મિ નિર્દ્વયઃ ॥ 515॥
સર્વાત્મકોઽહં સર્વોઽહં સર્વાતીતોઽહમદ્વયઃ ।
કેવલાખણ્ડબોધોઽહમાનન્દોઽહં નિરન્તરઃ ॥ 516॥
સ્વારાજ્યસામ્રાજ્યવિભૂતિરેષા
ભવત્કૃપાશ્રીમહિમપ્રસાદાત્ ।
પ્રાપ્તા મયા શ્રીગુરવે મહાત્મને
નમો નમસ્તેઽસ્તુ પુનર્નમોઽસ્તુ ॥ 517॥
મહાસ્વપ્ને માયાકૃતજનિજરામૃત્યુગહને
ભ્રમન્તં ક્લિશ્યન્તં બહુલતરતાપૈરનુદિનમ્ । (પાઠભેદઃ - રનુકલમ્)
અહઙ્કારવ્યાઘ્રવ્યથિતમિમમત્યન્તકૃપયા
પ્રબોધ્ય પ્રસ્વાપાત્પરમવિતવાન્મામસિ ગુરો ॥ 518॥
નમસ્તસ્મૈ સદૈકસ્મૈ કસ્મૈચિન્મહસે નમઃ । (પાઠભેદઃ - સદેકસ્મૈ નમશ્ચિન્મહસે મુહુઃ)
યદેતદ્વિશ્વરૂપેણ રાજતે ગુરુરાજ તે ॥ 519॥
ઇતિ નતમવલોક્ય શિષ્યવર્યં
સમધિગતાત્મસુખં પ્રબુદ્ધતત્ત્વમ્ ।
પ્રમુદિતહૃદયં સ દેશિકેન્દ્રઃ (પાઠભેદઃ - હૃદયઃ)
પુનરિદમાહ વચઃ પરં મહાત્મા ॥ 520॥
બ્રહ્મપ્રત્યયસન્તતિર્જગદતો બ્રહ્મૈવ તત્સર્વતઃ (પાઠભેદઃ - સત્સર્વતઃ)
પશ્યાધ્યાત્મદૃશા પ્રશાન્તમનસા સર્વાસ્વવસ્થાસ્વપિ ।
રૂપાદન્યદવેક્ષિતં કિમભિતશ્ચક્ષુષ્મતાં દૃશ્યતે (પાઠભેદઃ - વિદ્યતે)
તદ્વદ્બ્રહ્મવિદઃ સતઃ કિમપરં બુદ્ધેર્વિહારાસ્પદમ્ ॥ 521॥
કસ્તાં પરાનન્દરસાનુભૂતિ-
મૃત્સૃજ્ય શૂન્યેષુ રમેત વિદ્વાન્ । (પાઠભેદઃ - મુત્સૃજ્ય
ચન્દ્રે મહાહ્લાદિનિ દીપ્યમાને)
ચિત્રેન્દુમાલોકયિતું ક ઇચ્છેત્ ॥ 522॥
અસત્પદાર્થાનુભવેન કિઞ્ચિન્
ન હ્યસ્તિ તૃપ્તિર્ન ચ દુઃખહાનિઃ ।
તદદ્વયાનન્દરસાનુભૂત્યા
તૃપ્તઃ સુખં તિષ્ઠ સદાત્મનિષ્ઠયા ॥ 523॥
સ્વમેવ સર્વથા પશ્યન્મન્યમાનઃ સ્વમદ્વયમ્ । (પાઠભેદઃ - સર્વતઃ)
સ્વાનન્દમનુભુઞ્જાનઃ કાલં નય મહામતે ॥ 524॥
અખણ્ડબોધાત્મનિ નિર્વિકલ્પે
વિકલ્પનં વ્યોમ્નિ પુરપ્રકલ્પનમ્ ।
તદદ્વયાનન્દમયાત્મના સદા
શાન્તિં પરામેત્ય ભજસ્વ મૌનમ્ ॥ 525॥
તૂષ્ણીમવસ્થા પરમોપશાન્તિઃ
બુદ્ધેરસત્કલ્પવિકલ્પહેતોઃ ।
બ્રહ્માત્મનો બ્રહ્મવિદો મહાત્મનો
યત્રાદ્વયાનન્દસુખં નિરન્તરમ્ ॥ 526॥
નાસ્તિ નિર્વાસનાન્મૌનાત્પરં સુખકૃદુત્તમમ્ ।
વિજ્ઞાતાત્મસ્વરૂપસ્ય સ્વાનન્દરસપાયિનઃ ॥ 527॥
ગચ્છંસ્તિષ્ઠન્નુપવિશઞ્છયાનો વાઽન્યથાપિ વા ।
યથેચ્છયા વસેદ્વિદ્વાનાત્મારામઃ સદા મુનિઃ ॥ 528॥
ન દેશકાલાસનદિગ્યમાદિ-
લક્ષ્યાદ્યપેક્ષાઽપ્રતિબદ્ધવૃત્તેઃ । (પાઠભેદઃ - પ્રતિબદ્ધ
સંસિદ્ધતત્ત્વસ્ય મહાત્મનોઽસ્તિ)
સ્વવેદને કા નિયમાદ્યવસ્થા ॥ 529॥
ઘટોઽયમિતિ વિજ્ઞાતું નિયમઃ કોઽન્વવેક્ષતે । (પાઠભેદઃ - અપેક્ષ્યતે)
વિના પ્રમાણસુષ્ઠુત્વં યસ્મિન્સતિ પદાર્થધીઃ ॥ 530॥
અયમાત્મા નિત્યસિદ્ધઃ પ્રમાણે સતિ ભાસતે ।
ન દેશં નાપિ વા કાલં ન શુદ્ધિં વાપ્યપેક્ષતે ॥ 531॥
દેવદત્તોઽહમિત્યેતદ્વિજ્ઞાનં નિરપેક્ષકમ્ ।
તદ્વદ્બ્રહ્મવિદોઽપ્યસ્ય બ્રહ્માહમિતિ વેદનમ્ ॥ 532॥
ભાનુનેવ જગત્સર્વં ભાસતે યસ્ય તેજસા ।
અનાત્મકમસત્તુચ્છં કિં નુ તસ્યાવભાસકમ્ ॥ 533॥
વેદશાસ્ત્રપુરાણાનિ ભૂતાનિ સકલાન્યપિ ।
યેનાર્થવન્તિ તં કિન્નુ વિજ્ઞાતારં પ્રકાશયેત્ ॥ 534॥
એષ સ્વયઞ્જ્યોતિરનન્તશક્તિઃ
આત્માઽપ્રમેયઃ સકલાનુભૂતિઃ ।
યમેવ વિજ્ઞાય વિમુક્તબન્ધો
જયત્યયં બ્રહ્મવિદુત્તમોત્તમઃ ॥ 535॥
ન ખિદ્યતે નો વિષયૈઃ પ્રમોદતે
ન સજ્જતે નાપિ વિરજ્યતે ચ ।
સ્વસ્મિન્સદા ક્રીડતિ નન્દતિ સ્વયં
નિરન્તરાનન્દરસેન તૃપ્તઃ ॥ 536॥
ક્ષુધાં દેહવ્યથાં ત્યક્ત્વા બાલઃ ક્રીડતિ વસ્તુનિઃ । (પાઠભેદઃ - વસ્તુનિ)
તથૈવ વિદ્વાન્ રમતે નિર્મમો નિરહં સુખી ॥ 537॥
ચિન્તાશૂન્યમદૈન્યભૈક્ષમશનં પાનં સરિદ્વારિષુ
સ્વાતન્ત્ર્યેણ નિરઙ્કુશા સ્થિતિરભીર્નિદ્રા શ્મશાને વને ।
વસ્ત્રં ક્ષાલનશોષણાદિરહિતં દિગ્વાસ્તુ શય્યા મહી
સઞ્ચારો નિગમાન્તવીથિષુ વિદાં ક્રીડા પરે બ્રહ્મણિ ॥ 538॥
વિમાનમાલમ્બ્ય શરીરમેતદ્
ભુનક્ત્યશેષાન્વિષયાનુપસ્થિતાન્ ।
પરેચ્છયા બાલવદાત્મવેત્તા
યોઽવ્યક્તલિઙ્ગોઽનનુષક્તબાહ્યઃ ॥ 539॥
દિગમ્બરો વાપિ ચ સામ્બરો વા
ત્વગમ્બરો વાપિ ચિદમ્બરસ્થઃ ।
ઉન્મત્તવદ્વાપિ ચ બાલવદ્વા
પિશાચવદ્વાપિ ચરત્યવન્યામ્ ॥ 540॥
કામાન્નિષ્કામરૂપી સંશ્ચરત્યેકચરો મુનિઃ । (પાઠભેદઃ - કામાન્ની કામરૂપી)
સ્વાત્મનૈવ સદા તુષ્ટઃ સ્વયં સર્વાત્મના સ્થિતઃ ॥ 541॥
ક્વચિન્મૂઢો વિદ્વાન્ ક્વચિદપિ મહારાજવિભવઃ
ક્વચિદ્ભ્રાન્તઃ સૌમ્યઃ ક્વચિદજગરાચારકલિતઃ ।
ક્વચિત્પાત્રીભૂતઃ ક્વચિદવમતઃ ક્વાપ્યવિદિતઃ
ચરત્યેવં પ્રાજ્ઞઃ સતતપરમાનન્દસુખિતઃ ॥ 542॥
નિર્ધનોઽપિ સદા તુષ્ટોઽપ્યસહાયો મહાબલઃ ।
નિત્યતૃપ્તોઽપ્યભુઞ્જાનોઽપ્યસમઃ સમદર્શનઃ ॥ 543॥
અપિ કુર્વન્નકુર્વાણશ્ચાભોક્તા ફલભોગ્યપિ ।
શરીર્યપ્યશરીર્યેષ પરિચ્છિન્નોઽપિ સર્વગઃ ॥ 544॥
અશરીરં સદા સન્તમિમં બ્રહ્મવિદં ક્વચિત્ ।
પ્રિયાપ્રિયે ન સ્પૃશતસ્તથૈવ ચ શુભાશુભે ॥ 545॥
સ્થૂલાદિસમ્બન્ધવતોઽભિમાનિનઃ
સુખં ચ દુઃખં ચ શુભાશુભે ચ ।
વિધ્વસ્તબન્ધસ્ય સદાત્મનો મુનેઃ
કુતઃ શુભં વાઽપ્યશુભં ફલં વા ॥ 546॥
તમસા ગ્રસ્તવદ્ભાનાદગ્રસ્તોઽપિ રવિર્જનૈઃ ।
ગ્રસ્ત ઇત્યુચ્યતે ભ્રાન્ત્યાં હ્યજ્ઞાત્વા વસ્તુલક્ષણમ્ ॥ 547॥ (પાઠભેદઃ - ભ્રાન્ત્યા)
તદ્વદ્દેહાદિબન્ધેભ્યો વિમુક્તં બ્રહ્મવિત્તમમ્ ।
પશ્યન્તિ દેહિવન્મૂઢાઃ શરીરાભાસદર્શનાત્ ॥ 548॥
અહિર્નિર્લ્વયનીં વાયં મુક્ત્વા દેહં તુ તિષ્ઠતિ । (પાઠભેદઃ - અહિનિ)
ઇતસ્તતશ્ચાલ્યમાનો યત્કિઞ્ચિત્પ્રાણવાયુના ॥ 549॥
સ્ત્રોતસા નીયતે દારુ યથા નિમ્નોન્નતસ્થલમ્ ।
દૈવેન નીયતે દેહો યથાકાલોપભુક્તિષુ ॥ 550॥
પ્રારબ્ધકર્મપરિકલ્પિતવાસનાભિઃ
સંસારિવચ્ચરતિ ભુક્તિષુ મુક્તદેહઃ ।
સિદ્ધઃ સ્વયં વસતિ સાક્ષિવદત્ર તૂષ્ણીં
ચક્રસ્ય મૂલમિવ કલ્પવિકલ્પશૂન્યઃ ॥ 551॥
નૈવેન્દ્રિયાણિ વિષયેષુ નિયુઙ્ક્ત એષ
નૈવાપયુઙ્ક્ત ઉપદર્શનલક્ષણસ્થઃ ।
નૈવ ક્રિયાફલમપીષદવેક્ષતે સ (પાઠભેદઃ - અપીષદપેક્ષતે સઃ)
સ્વાનન્દસાન્દ્રરસપાનસુમત્તચિત્તઃ ॥ 552॥
લક્ષ્યાલક્ષ્યગતિં ત્યક્ત્વા યસ્તિષ્ઠેત્કેવલાત્મના ।
શિવ એવ સ્વયં સાક્ષાદયં બ્રહ્મવિદુત્તમઃ ॥ 553॥
જીવન્નેવ સદા મુક્તઃ કૃતાર્થો બ્રહ્મવિત્તમઃ ।
ઉપાધિનાશાદ્બ્રહ્મૈવ સન્ બ્રહ્માપ્યેતિ નિર્દ્વયમ્ ॥ 554॥
શૈલૂષો વેષસદ્ભાવાભાવયોશ્ચ યથા પુમાન્ ।
તથૈવ બ્રહ્મવિચ્છ્રેષ્ઠઃ સદા બ્રહ્મૈવ નાપરઃ ॥ 555॥
યત્ર ક્વાપિ વિશીર્ણં સત્પર્ણમિવ તરોર્વપુઃ પતતાત્ । (પાઠભેદઃ - વિશીર્ણં પર્ણમિવ)
બ્રહ્મીભૂતસ્ય યતેઃ પ્રાગેવ તચ્ચિદગ્નિના દગ્ધમ્ ॥ 556॥
સદાત્મનિ બ્રહ્મણિ તિષ્ઠતો મુનેઃ
પૂર્ણાઽદ્વયાનન્દમયાત્મના સદા ।
ન દેશકાલાદ્યુચિતપ્રતીક્ષા
ત્વઙ્માંસવિટ્પિણ્ડવિસર્જનાય ॥ 557॥
દેહસ્ય મોક્ષો નો મોક્ષો ન દણ્ડસ્ય કમણ્ડલોઃ ।
અવિદ્યાહૃદયગ્રન્થિમોક્ષો મોક્ષો યતસ્તતઃ ॥ 558॥
કુલ્યાયામથ નદ્યાં વા શિવક્ષેત્રેઽપિ ચત્વરે ।
પર્ણં પતતિ ચેત્તેન તરોઃ કિં નુ શુભાશુભમ્ ॥ 559॥
પત્રસ્ય પુષ્પસ્ય ફલસ્ય નાશવદ્-
દેહેન્દ્રિયપ્રાણધિયાં વિનાશઃ ।
નૈવાત્મનઃ સ્વસ્ય સદાત્મકસ્યા-
નન્દાકૃતેર્વૃક્ષવદસ્તિ ચૈષઃ ॥ 560॥ (પાઠભેદઃ - વદાસ્ત એષઃ)
પ્રજ્ઞાનઘન ઇત્યાત્મલક્ષણં સત્યસૂચકમ્ ।
અનૂદ્યૌપાધિકસ્યૈવ કથયન્તિ વિનાશનમ્ ॥ 561॥
અવિનાશી વા અરેઽયમાત્મેતિ શ્રુતિરાત્મનઃ ।
પ્રબ્રવીત્યવિનાશિત્વં વિનશ્યત્સુ વિકારિષુ ॥ 562॥
પાષાણવૃક્ષતૃણધાન્યકડઙ્કરાદ્યા (પાઠભેદઃ - કટામ્બરાદ્યા)
દગ્ધા ભવન્તિ હિ મૃદેવ યથા તથૈવ ।
દેહેન્દ્રિયાસુમન આદિ સમસ્તદૃશ્યં
જ્ઞાનાગ્નિદગ્ધમુપયાતિ પરાત્મભાવમ્ ॥ 563॥
વિલક્ષણં યથા ધ્વાન્તં લીયતે ભાનુતેજસિ ।
તથૈવ સકલં દૃશ્યં બ્રહ્મણિ પ્રવિલીયતે ॥ 564॥
ઘટે નષ્ટે યથા વ્યોમ વ્યોમૈવ ભવતિ સ્ફુટમ્ ।
તથૈવોપાધિવિલયે બ્રહ્મૈવ બ્રહ્મવિત્સ્વયમ્ ॥ 565॥
ક્ષીરં ક્ષીરે યથા ક્ષિપ્તં તૈલં તૈલે જલં જલે ।
સંયુક્તમેકતાં યાતિ તથાઽઽત્મન્યાત્મવિન્મુનિઃ ॥ 566॥
એવં વિદેહકૈવલ્યં સન્માત્રત્વમખણ્ડિતમ્ ।
બ્રહ્મભાવં પ્રપદ્યૈષ યતિર્નાવર્તતે પુનઃ ॥ 567॥
સદાત્મૈકત્વવિજ્ઞાનદગ્ધાવિદ્યાદિવર્ષ્મણઃ ।
અમુષ્ય બ્રહ્મભૂતત્વાદ્ બ્રહ્મણઃ કુત ઉદ્ભવઃ ॥ 568॥
માયાક્લૃપ્તૌ બન્ધમોક્ષૌ ન સ્તઃ સ્વાત્મનિ વસ્તુતઃ ।
યથા રજ્જૌ નિષ્ક્રિયાયાં સર્પાભાસવિનિર્ગમૌ ॥ 569॥
આવૃતેઃ સદસત્ત્વાભ્યાં વક્તવ્યે બન્ધમોક્ષણે ।
નાવૃતિર્બ્રહ્મણઃ કાચિદન્યાભાવાદનાવૃતમ્ ।
યદ્યસ્ત્યદ્વૈતહાનિઃ સ્યાદ્ દ્વૈતં નો સહતે શ્રુતિઃ ॥ 570॥
બન્ધઞ્ચ મોક્ષઞ્ચ મૃષૈવ મૂઢા
બુદ્ધેર્ગુણં વસ્તુનિ કલ્પયન્તિ ।
દૃગાવૃતિં મેઘકૃતાં યથા રવૌ
યતોઽદ્વયાઽસઙ્ગચિદેતદક્ષરમ્ ॥ 571॥ (પાઠભેદઃ - ચિદેકમક્ષરમ્)
અસ્તીતિ પ્રત્યયો યશ્ચ યશ્ચ નાસ્તીતિ વસ્તુનિ ।
બુદ્ધેરેવ ગુણાવેતૌ ન તુ નિત્યસ્ય વસ્તુનઃ ॥ 572॥
અતસ્તૌ માયયા ક્લૃપ્તૌ બન્ધમોક્ષૌ ન ચાત્મનિ ।
નિષ્કલે નિષ્ક્રિયે શાન્તે નિરવદ્યે નિરઞ્જને ।
અદ્વિતીયે પરે તત્ત્વે વ્યોમવત્કલ્પના કુતઃ ॥ 573॥
ન નિરોધો ન ચોત્પત્તિર્ન બદ્ધો ન ચ સાધકઃ ।
ન મુમુક્ષુર્ન વૈ મુક્ત ઇત્યેષા પરમાર્થતા ॥ 574॥
સકલનિગમચૂડાસ્વાન્તસિદ્ધાન્તરૂપં
પરમિદમતિગુહ્યં દર્શિતં તે મયાદ્ય ।
અપગતકલિદોષં કામનિર્મુક્તબુદ્ધિં (પાઠભેદઃ - બુદ્ધિઃ)
સ્વસુતવદસકૃત્ત્વાં ભાવયિત્વા મુમુક્ષુમ્ ॥ 575॥
ઇતિ શ્રુત્વા ગુરોર્વાક્યં પ્રશ્રયેણ કૃતાનતિઃ ।
સ તેન સમનુજ્ઞાતો યયૌ નિર્મુક્તબન્ધનઃ ॥ 576॥
ગુરુરેવ સદાનન્દસિન્ધૌ નિર્મગ્નમાનસઃ । (પાઠભેદઃ - ગુરુરેષ)
પાવયન્વસુધાં સર્વાં વિચચાર નિરન્તરઃ ॥ 577॥
ઇત્યાચાર્યસ્ય શિષ્યસ્ય સંવાદેનાત્મલક્ષણમ્ ।
નિરૂપિતં મુમુક્ષૂણાં સુખબોધોપપત્તયે ॥ 578॥
હિતમિદમુપદેશમાદ્રિયન્તાં
વિહિતનિરસ્તસમસ્તચિત્તદોષાઃ ।
ભવસુખવિરતાઃ પ્રશાન્તચિત્તાઃ (પાઠભેદઃ - સુખવિમુખાઃ)
શ્રુતિરસિકા યતયો મુમુક્ષવો યે ॥ 579॥
સંસારાધ્વનિ તાપભાનુકિરણપ્રોદ્ભૂતદાહવ્યથા-
ખિન્નાનાં જલકાઙ્ક્ષયા મરુભુવિ ભ્રાન્ત્યા પરિભ્રામ્યતામ્ ।
અત્યાસન્નસુધામ્બુધિં સુખકરં બ્રહ્માદ્વયં દર્શય-
ત્યેષા શઙ્કરભારતી વિજયતે નિર્વાણસન્દાયિની ॥ 580॥
॥ ઇતિ શઙ્કરાચાર્યવિરચિતં વિવેકચૂડામણિઃ ॥
॥ ૐ તત્સત્ ॥
Roman (IAST) Transliteration
sarvavedāntasiddhāntagocaraṃ tamagocaram |
govindaṃ paramānandaṃ sadguruṃ praṇato'smyaham || 1||
jantūnāṃ narajanma durlabhamataḥ puṃstvaṃ tato vipratā
tasmādvaidikadharmamārgaparatā vidvattvamasmātparam |
ātmānātmavivecanaṃ svanubhavo brahmātmanā saṃsthitiḥ
muktirno śatajanmakoṭisukṛtaiḥ puṇyairvinā labhyate || 2|| (pāṭhabhedaḥ - śatakoṭijanmasu kṛtaiḥ)
durlabhaṃ trayamevaitaddevānugrahahetukam |
manuṣyatvaṃ mumukṣutvaṃ mahāpuruṣasaṃśrayaḥ || 3||
labdhvā kathañcinnarajanma durlabhaṃ (pāṭhabhedaḥ - kathañcin)
tatrāpi puṃstvaṃ śrutipāradarśanam |
yastvātmamuktau na yateta mūḍhadhīḥ
sa hyātmahā svaṃ vinihantyasadgrahāt || 4|| (pāṭhabhedaḥ - ātmahā svaṃ)
itaḥ ko nvasti mūḍhātmā yastu svārthe pramādyati |
durlabhaṃ mānuṣaṃ dehaṃ prāpya tatrāpi pauruṣam || 5||
vadantu śāstrāṇi yajantu devān (pāṭhabhedaḥ - paṭhantu)
kurvantu karmāṇi bhajantu devatāḥ |
ātmaikyabodhena vināpi mukti- (pāṭhabhedaḥ - vinā vimuktiḥ na)
rna sidhyati brahmaśatāntare'pi || 6||
amṛtattvasya nāśāsti vittenetyeva hi śrutiḥ |
bravīti karmaṇo mukterahetutvaṃ sphuṭaṃ yataḥ || 7||
ato vimuktyai prayateta vidvān
sannyastabāhyārthasukhaspṛhaḥ san |
santaṃ mahāntaṃ samupetya deśikaṃ
tenopadiṣṭārthasamāhitātmā || 8||
uddharedātmanā''tmānaṃ magnaṃ saṃsāravāridhau |
yogārūḍhatvamāsādya samyagdarśananiṣṭhayā || 9||
sannyasya sarvakarmāṇi bhavabandhavimuktaye |
yatyatāṃ paṇḍitairdhīrairātmābhyāsa upasthitaiḥ || 10||
cittasya śuddhaye karma na tu vastūpalabdhaye |
vastusiddhirvicāreṇa na kiñcitkarmakoṭibhiḥ || 11||
samyagvicārataḥ siddhā rajjutattvāvadhāraṇā |
bhrāntoditamahāsarpabhayaduḥkhavināśinī || 12|| (pāṭhabhedaḥ - bhrāntyo)
arthasya niścayo dṛṣṭo vicāreṇa hitoktitaḥ |
na snānena na dānena prāṇāyāmaśatena vā || 13||
adhikāriṇamāśāste phalasiddhirviśeṣataḥ |
upāyā deśakālādyāḥ santyasminsahakāriṇaḥ || 14|| (pāṭhabhedaḥ - santyasyāṃ)
ato vicāraḥ kartavyo jijñāsorātmavastunaḥ ||
samāsādya dayāsindhuṃ guruṃ brahmaviduttamam || 15||
medhāvī puruṣo vidvānūhāpohavicakṣaṇaḥ |
adhikāryātmavidyāyāmuktalakṣaṇalakṣitaḥ || 16||
vivekino viraktasya śamādiguṇaśālinaḥ |
mumukṣoreva hi brahmajijñāsāyogyatā matā || 17||
sādhanānyatra catvāri kathitāni manīṣibhiḥ |
yeṣu satsveva sanniṣṭhā yadabhāve na sidhyati || 18||
ādau nityānityavastuvivekaḥ parigaṇyate |
ihāmutraphalabhogavirāgastadanantaram |
śamādiṣaṭkasampattirmumukṣutvamiti sphuṭam || 19||
brahma satyaṃ jaganmithyetyevaṃrūpo viniścayaḥ |
so'yaṃ nityānityavastuvivekaḥ samudāhṛtaḥ || 20||
tadvairāgyaṃ jihāsā yā darśanaśravaṇādibhiḥ | (pāṭhabhedaḥ - jugupsā yā)
dehādibrahmaparyante hyanitye bhogavastuni || 21|| (pāṭhabhedaḥ - bhogyavastuni)
virajya viṣayavrātāddoṣadṛṣṭyā muhurmuhuḥ |
svalakṣye niyatāvasthā manasaḥ śama ucyate || 22||
viṣayebhyaḥ parāvartya sthāpanaṃ svasvagolake |
ubhayeṣāmindriyāṇāṃ sa damaḥ parikīrtitaḥ |
bāhyānālambanaṃ vṛttereṣoparatiruttamā || 23||
sahanaṃ sarvaduḥkhānāmapratīkārapūrvakam |
cintāvilāparahitaṃ sā titikṣā nigadyate || 24||
śāstrasya guruvākyasya satyabuddhyavadhāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - satyabuddhyāvadhāraṇā)
sā śraddhā kathitā sadbhiryayā vastūpalabhyate || 25||
sarvadā sthāpanaṃ buddheḥ śuddhe brahmaṇi sarvadā | (pāṭhabhedaḥ - samyagāsthāpanaṃ)
tatsamādhānamityuktaṃ na tu cittasya lālanam || 26||
ahaṅkārādidehāntān bandhānajñānakalpitān |
svasvarūpāvabodhena moktumicchā mumukṣutā || 27||
mandamadhyamarūpāpi vairāgyeṇa śamādinā |
prasādena guroḥ seyaṃ pravṛddhā sūyate phalam || 28||
vairāgyaṃ ca mumukṣutvaṃ tīvraṃ yasya tu vidyate |
tasminnevārthavantaḥ syuḥ phalavantaḥ śamādayaḥ || 29||
etayormandatā yatra viraktatvamumukṣayoḥ |
marau salilavattatra śamāderbhānamātratā || 30||
mokṣakāraṇasāmagryāṃ bhaktireva garīyasī |
svasvarūpānusandhānaṃ bhaktirityabhidhīyate || 31||
svātmatattvānusandhānaṃ bhaktirityapare jaguḥ |
uktasādhanasampannastattvajijñāsurātmanaḥ |
upasīdedguruṃ prājñaṃ yasmādbandhavimokṣaṇam || 32||
śrotriyo'vṛjino'kāmahato yo brahmavittamaḥ |
brahmaṇyuparataḥ śānto nirindhana ivānalaḥ |
ahetukadayāsindhurbandhurānamatāṃ satām || 33||
tamārādhya guruṃ bhaktyā prahvapraśrayasevanaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - prahvaḥ)
prasannaṃ tamanuprāpya pṛcchejjñātavyamātmanaḥ || 34||
svāminnamaste natalokabandho
kāruṇyasindho patitaṃ bhavābdhau |
māmuddharātmīyakaṭākṣadṛṣṭyā
ṛjvyātikāruṇyasudhābhivṛṣṭyā || 35||
durvārasaṃsāradavāgnitaptaṃ
dodhūyamānaṃ duradṛṣṭavātaiḥ |
bhītaṃ prapannaṃ paripāhi mṛtyoḥ
śaraṇyamanyadyadahaṃ na jāne || 36|| (pāṭhabhedaḥ - anyaṃ)
śāntā mahānto nivasanti santo
vasantavallokahitaṃ carantaḥ |
tīrṇāḥ svayaṃ bhīmabhavārṇavaṃ janā-
nahetunānyānapi tārayantaḥ || 37||
ayaṃ svabhāvaḥ svata eva yatpara-
śramāpanodapravaṇaṃ mahātmanām |
sudhāṃśureṣa svayamarkakarkaśa-
prabhābhitaptāmavati kṣitiṃ kila || 38||
brahmānandarasānubhūtikalitaiḥ pūtaiḥ suśītairyutai- (pāṭhabhedaḥ - suśītaiḥ sitaiḥ)
ryuṣmadvākkalaśojjhitaiḥ śrutisukhairvākyāmṛtaiḥ secaya |
santaptaṃ bhavatāpadāvadahanajvālābhirenaṃ prabho
dhanyāste bhavadīkṣaṇakṣaṇagateḥ pātrīkṛtāḥ svīkṛtāḥ || 39||
kathaṃ tareyaṃ bhavasindhumetaṃ
kā vā gatirme katamo'styupāyaḥ |
jāne na kiñcitkṛpayā'va māṃ prabho
saṃsāraduḥkhakṣatimātanuṣva || 40||
tathā vadantaṃ śaraṇāgataṃ svaṃ
saṃsāradāvānalatāpataptam |
nirīkṣya kāruṇyarasārdradṛṣṭyā
dadyādabhītiṃ sahasā mahātmā || 41||
vidvān sa tasmā upasattimīyuṣe
mumukṣave sādhu yathoktakāriṇe |
praśāntacittāya śamānvitāya
tattvopadeśaṃ kṛpayaiva kuryāt || 42||
mā bhaiṣṭa vidvaṃstava nāstyapāyaḥ
saṃsārasindhostaraṇe'styupāyaḥ |
yenaiva yātā yatayo'sya pāraṃ
tameva mārgaṃ tava nirdiśāmi || 43||
astyupāyo mahānkaścitsaṃsārabhayanāśanaḥ |
tena tīrtvā bhavāmbhodhiṃ paramānandamāpsyasi || 44||
vedāntārthavicāreṇa jāyate jñānamuttamam |
tenātyantikasaṃsāraduḥkhanāśo bhavatyanu || 45||
śraddhābhaktidhyānayogānmumukṣoḥ
mukterhetūnvakti sākṣācchrutergīḥ |
yo vā eteṣveva tiṣṭhatyamuṣya
mokṣo'vidyākalpitāddehabandhāt || 46||
ajñānayogātparamātmanastava
hyanātmabandhastata eva saṃsṛtiḥ |
tayorvivekoditabodhavahniḥ
ajñānakāryaṃ pradahetsamūlam || 47||
śiṣya uvāca |
kṛpayā śrūyatāṃ svāminpraśno'yaṃ kriyate mayā |
yaduttaramahaṃ śrutvā kṛtārthaḥ syāṃ bhavanmukhāt || 48||
ko nāma bandhaḥ kathameṣa āgataḥ
kathaṃ pratiṣṭhāsya kathaṃ vimokṣaḥ |
ko'sāvanātmā paramaḥ ka ātmā
tayorvivekaḥ kathametaducyatām || 49||
śrīguruvāca |
dhanyo'si kṛtakṛtyo'si pāvitaṃ te kulaṃ tvayā | (pāṭhabhedaḥ - pāvitaṃ)
yadavidyābandhamuktyā brahmībhavitumicchasi || 50||
ṛṇamocanakartāraḥ pituḥ santi sutādayaḥ |
bandhamocanakartā tu svasmādanyo na kaścana || 51||
mastakanyastabhārāderduḥkhamanyairnivāryate |
kṣudhādikṛtaduḥkhaṃ tu vinā svena na kenacit || 52||
pathyamauṣadhasevā ca kriyate yena rogiṇā |
ārogyasiddhirdṛṣṭā'sya nānyānuṣṭhitakarmaṇā || 53||
vastusvarūpaṃ sphuṭabodhacakṣuṣā
svenaiva vedyaṃ na tu paṇḍitena |
candrasvarūpaṃ nijacakṣuṣaiva
jñātavyamanyairavagamyate kim || 54||
avidyākāmakarmādipāśabandhaṃ vimocitum |
kaḥ śaknuyādvinā''tmānaṃ kalpakoṭiśatairapi || 55||
na yogena na sāṅkhyena karmaṇā no na vidyayā |
brahmātmaikatvabodhena mokṣaḥ sidhyati nānyathā || 56||
vīṇāyā rūpasaundaryaṃ tantrīvādanasauṣṭhavam |
prajārañjanamātraṃ tanna sāmrājyāya kalpate || 57||
vāgvaikharī śabdajharī śāstravyākhyānakauśalam |
vaiduṣyaṃ viduṣāṃ tadvadbhuktaye na tu muktaye || 58||
avijñāte pare tattve śāstrādhītistu niṣphalā |
vijñāte'pi pare tattve śāstrādhītistu niṣphalā || 59||
śabdajālaṃ mahāraṇyaṃ cittabhramaṇakāraṇam |
ataḥ prayatnājjñātavyaṃ tattvajñaistattvamātmanaḥ || 60|| tattvajñāttattva
ajñānasarpadaṣṭasya brahmajñānauṣadhaṃ vinā |
kimu vedaiśca śāstraiśca kimu mantraiḥ kimauṣadhaiḥ || 61||
na gacchati vinā pānaṃ vyādhirauṣadhaśabdataḥ |
vinā'parokṣānubhavaṃ brahmaśabdairna mucyate || 62||
akṛtvā dṛśyavilayamajñātvā tattvamātmanaḥ |
brahmaśabdaiḥ kuto muktiruktimātraphalairnṛṇām || 63|| (pāṭhabhedaḥ - bāhyaśabdaiḥ)
akṛtvā śatrusaṃhāramagatvākhilabhūśriyam |
rājāhamiti śabdānno rājā bhavitumarhati || 64||
āptoktiṃ khananaṃ tathopariśilādyutkarṣaṇaṃ svīkṛtiṃ (pāṭhabhedaḥ - pariśilāpākarṣaṇaṃ)
nikṣepaḥ samapekṣate na hi bahiḥśabdaistu nirgacchati |
tadvadbrahmavidopadeśamananadhyānādibhirlabhyate
māyākāryatirohitaṃ svamamalaṃ tattvaṃ na duryuktibhiḥ || 65||
tasmātsarvaprayatnena bhavabandhavimuktaye |
svaireva yatnaḥ kartavyo rogādāviva paṇḍitaiḥ || 66|| (pāṭhabhedaḥ - rogāderiva)
yastvayādya kṛtaḥ praśno varīyāñchāstravinmataḥ | (pāṭhabhedaḥ - sammataḥ)
sūtraprāyo nigūḍhārtho jñātavyaśca mumukṣubhiḥ || 67||
śaṛṇuṣvāvahito vidvanyanmayā samudīryate |
tadetacchravaṇātsadyo bhavabandhādvimokṣyase || 68||
mokṣasya hetuḥ prathamo nigadyate
vairāgyamatyantamanityavastuṣu |
tataḥ śamaścāpi damastitikṣā
nyāsaḥ prasaktākhilakarmaṇāṃ bhṛśam || 69||
tataḥ śrutistanmananaṃ satattva-
dhyānaṃ ciraṃ nityanirantaraṃ muneḥ |
tato'vikalpaṃ parametya vidvān
ihaiva nirvāṇasukhaṃ samṛcchati || 70||
yadboddhavyaṃ tavedānīmātmānātmavivecanam |
taducyate mayā samyak śrutvātmanyavadhāraya || 71||
majjāsthimedaḥpalaraktacarma-
tvagāhvayairdhātubhirebhiranvitam |
pādoruvakṣobhujapṛṣṭhamastakaiḥ
aṅgairupāṅgairupayuktametat || 72||
ahammameti prathitaṃ śarīraṃ
mohāspadaṃ sthūlamitīryate budhaiḥ |
nabhonabhasvaddahanāmbubhūmayaḥ
sūkṣmāṇi bhūtāni bhavanti tāni || 73||
parasparāṃśairmilitāni bhūtvā
sthūlāni ca sthūlaśarīrahetavaḥ |
mātrāstadīyā viṣayā bhavanti
śabdādayaḥ pañca sukhāya bhoktuḥ || 74||
ya eṣu mūḍhā viṣayeṣu baddhā
rāgorupāśena sudurdamena |
āyānti niryāntyadha ūrdhvamuccaiḥ
svakarmadūtena javena nītāḥ || 75||
śabdādibhiḥ pañcabhireva pañca
pañcatvamāpuḥ svaguṇena baddhāḥ |
kuraṅgamātaṅgapataṅgamīna-
bhṛṅgā naraḥ pañcabhirañcitaḥ kim || 76||
doṣeṇa tīvro viṣayaḥ kṛṣṇasarpaviṣādapi |
viṣaṃ nihanti bhoktāraṃ draṣṭāraṃ cakṣuṣāpyayam || 77||
viṣayāśāmahāpāśādyo vimuktaḥ sudustyajāt |
sa eva kalpate muktyai nānyaḥ ṣaṭśāstravedyapi || 78||
āpātavairāgyavato mumukṣūn
bhavābdhipāraṃ pratiyātumudyatān |
āśāgraho majjayate'ntarāle
nigṛhya kaṇṭhe vinivartya vegāt || 79||
viṣayākhyagraho yena suviraktyasinā hataḥ |
sa gacchati bhavāmbhodheḥ pāraṃ pratyūhavarjitaḥ || 80||
viṣamaviṣayamārgairgacchato'nacchabuddheḥ (pāṭhabhedaḥ - viṣayamārge gacchato)
pratipadamabhiyāto mṛtyurapyeṣa viddhi | (pāṭhabhedaḥ - pratipadamabhighāto mṛtyurapyeṣa siddhaḥ)
hitasujanagurūktyā gacchataḥ svasya yuktyā
prabhavati phalasiddhiḥ satyamityeva viddhi || 81||
mokṣasya kāṅkṣā yadi vai tavāsti
tyajātidūrādviṣayānviṣaṃ yathā |
pīyūṣavattoṣadayākṣamārjava-
praśāntidāntīrbhaja nityamādarāt || 82||
anukṣaṇaṃ yatparihṛtya kṛtyaṃ
anādyavidyākṛtabandhamokṣaṇam |
dehaḥ parārtho'yamamuṣya poṣaṇe
yaḥ sajjate sa svamanena hanti || 83||
śarīrapoṣaṇārthī san ya ātmānaṃ didṛkṣati | (pāṭhabhedaḥ - didṛkṣate)
grāhaṃ dārudhiyā dhṛtvā nadīṃ tartuṃ sa gacchati || 84|| (pāṭhabhedaḥ - sa icchati)
moha eva mahāmṛtyurmumukṣorvapurādiṣu |
moho vinirjito yena sa muktipadamarhati || 85||
mohaṃ jahi mahāmṛtyuṃ dehadārasutādiṣu |
yaṃ jitvā munayo yānti tadviṣṇoḥ paramaṃ padam || 86||
tvaṅmāṃsarudhirasnāyumedomajjāsthisaṅkulam |
pūrṇaṃ mūtrapurīṣābhyāṃ sthūlaṃ nindyamidaṃ vapuḥ || 87||
pañcīkṛtebhyo bhūtebhyaḥ sthūlebhyaḥ pūrvakarmaṇā |
samutpannamidaṃ sthūlaṃ bhogāyatanamātmanaḥ |
avasthā jāgarastasya sthūlārthānubhavo yataḥ || 88||
bāhyendriyaiḥ sthūlapadārthasevāṃ
srakcandanastryādivicitrarūpām |
karoti jīvaḥ svayametadātmanā
tasmātpraśastirvapuṣo'sya jāgare || 89||
sarvo'pi bāhyasaṃsāraḥ puruṣasya yadāśrayaḥ |
viddhi dehamidaṃ sthūlaṃ gṛhavadgṛhamedhinaḥ || 90||
sthūlasya sambhavajarāmaraṇāni dharmāḥ
sthaulyādayo bahuvidhāḥ śiśutādyavasthāḥ |
varṇāśramādiniyamā bahudhā''mayāḥ syuḥ
pūjāvamānabahumānamukhā viśeṣāḥ || 91||
buddhīndriyāṇi śravaṇaṃ tvagakṣi
ghrāṇaṃ ca jihvā viṣayāvabodhanāt |
vākpāṇipādā gudamapyupasthaḥ (pāṭhabhedaḥ - upasthaṃ)
karmendriyāṇi pravaṇena karmasu || 92|| (pāṭhabhedaḥ - pravaṇāni)
nigadyate'ntaḥkaraṇaṃ manodhīḥ
ahaṅkṛtiścittamiti svavṛttibhiḥ |
manastu saṅkalpavikalpanādibhiḥ
buddhiḥ padārthādhyavasāyadharmataḥ || 93||
atrābhimānādahamityahaṅkṛtiḥ |
svārthānusandhānaguṇena cittam || 94||
prāṇāpānavyānodānasamānā bhavatyasau prāṇaḥ |
svayameva vṛttibhedādvikṛtibhedātsuvarṇasalilādivat || 95|| (pāṭhabhedaḥ - vikṛterbhedātsuvarṇasalilamiva)
vāgādi pañca śravaṇādi pañca
prāṇādi pañcābhramukhāni pañca |
buddhyādyavidyāpi ca kāmakarmaṇī
puryaṣṭakaṃ sūkṣmaśarīramāhuḥ || 96||
idaṃ śarīraṃ śaṛṇu sūkṣmasañjñitaṃ
liṅgaṃ tvapañcīkṛtabhūtasambhavam |
savāsanaṃ karmaphalānubhāvakaṃ
svājñānato'nādirupādhirātmanaḥ || 97||
svapno bhavatyasya vibhaktyavasthā
svamātraśeṣeṇa vibhāti yatra |
svapne tu buddhiḥ svayameva jāgrat
kālīnanānāvidhavāsanābhiḥ || 98||
kartrādibhāvaṃ pratipadya rājate
yatra svayaṃ bhāti hyayaṃ parātmā | (pāṭhabhedaḥ - svayañjyotirayaṃ)
dhīmātrakopādhiraśeṣasākṣī
na lipyate tatkṛtakarmaleśaiḥ | karmalepaiḥ
yasmādasaṅgastata eva karmabhiḥ
na lipyate kiñcidupādhinā kṛtaiḥ || 99||
sarvavyāpṛtikaraṇaṃ liṅgamidaṃ syāccidātmanaḥ puṃsaḥ |
vāsyādikamiva takṣṇastenaivātmā bhavatyasaṅgo'yam || 100||
andhatvamandatvapaṭutvadharmāḥ
sauguṇyavaiguṇyavaśāddhi cakṣuṣaḥ |
bādhiryamūkatvamukhāstathaiva
śrotrādidharmā na tu vetturātmanaḥ || 101||
ucchvāsaniḥśvāsavijṛmbhaṇakṣu-
tprasyandanādyutkramaṇādikāḥ kriyāḥ | (pāṭhabhedaḥ - praspandanādy)
prāṇādikarmāṇi vadanti tajñāḥ (pāṭhabhedaḥ - tajjñāḥ)
prāṇasya dharmāvaśanāpipāse || 102||
antaḥkaraṇameteṣu cakṣurādiṣu varṣmaṇi |
ahamityabhimānena tiṣṭhatyābhāsatejasā || 103||
ahaṅkāraḥ sa vijñeyaḥ kartā bhoktābhimānyayam |
sattvādiguṇayogena cāvasthātrayamaśnute || 104|| (pāṭhabhedaḥ - yogenāvasthātritayamśnute)
viṣayāṇāmānukūlye sukhī duḥkhī viparyaye |
sukhaṃ duḥkhaṃ ca taddharmaḥ sadānandasya nātmanaḥ || 105||
ātmārthatvena hi preyānviṣayo na svataḥ priyaḥ |
svata eva hi sarveṣāmātmā priyatamo yataḥ |
tata ātmā sadānando nāsya duḥkhaṃ kadācana || 106||
yatsuṣuptau nirviṣaya ātmānando'nubhūyate |
śrutiḥ pratyakṣamaitihyamanumānaṃ ca jāgrati || 107||
avyaktanāmnī parameśaśaktiḥ
anādyavidyā triguṇātmikā parā |
kāryānumeyā sudhiyaiva māyā
yayā jagatsarvamidaṃ prasūyate || 108||
sannāpyasannāpyubhayātmikā no
bhinnāpyabhinnāpyubhayātmikā no |
sāṅgāpyanaṅgā hyubhayātmikā no (pāṭhabhedaḥ - anaṅgāpyubhayātmikā)
mahādbhutā'nirvacanīyarūpā || 109||
śuddhādvayabrahmavibodhanāśyā
sarpabhramo rajjuvivekato yathā |
rajastamaḥsattvamiti prasiddhā
guṇāstadīyāḥ prathitaiḥ svakāryaiḥ || 110||
vikṣepaśaktī rajasaḥ kriyātmikā
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī |
rāgādayo'syāḥ prabhavanti nityaṃ
duḥkhādayo ye manaso vikārāḥ || 111||
kāmaḥ krodho lobhadambhādyasūyā (pāṭhabhedaḥ - lobhadambhābhyasūyā)
ahaṅkārerṣyāmatsarādyāstu ghorāḥ |
dharmā ete rājasāḥ pumpravṛtti-
ryasmādeṣā tadrajo bandhahetuḥ || 112|| (pāṭhabhedaḥ - yasmādetattadrajo)
eṣā''vṛtirnāma tamoguṇasya
śaktirmayā vastvavabhāsate'nyathā | śaktiryayā
saiṣā nidānaṃ puruṣasya saṃsṛteḥ
vikṣepaśakteḥ pravaṇasya hetuḥ || 113|| (pāṭhabhedaḥ - prasarasya)
prajñāvānapi paṇḍito'pi caturo'pyatyantasūkṣmātmadṛg- (pāṭhabhedaḥ - sūkṣmārthadṛg)
vyālīḍhastamasā na vetti bahudhā sambodhito'pi sphuṭam |
bhrāntyāropitameva sādhu kalayatyālambate tadguṇān
hantāsau prabalā durantatamasaḥ śaktirmahatyāvṛtiḥ || 114||
abhāvanā vā viparītabhāvanā'- (pāṭhabhedaḥ - viparītabhāvanā)
sambhāvanā vipratipattirasyāḥ |
saṃsargayuktaṃ na vimuñcati dhruvaṃ
vikṣepaśaktiḥ kṣapayatyajasram || 115||
ajñānamālasyajaḍatvanidrā-
pramādamūḍhatvamukhāstamoguṇāḥ |
etaiḥ prayukto na hi vetti kiñcit
nidrāluvatstambhavadeva tiṣṭhati || 116||
sattvaṃ viśuddhaṃ jalavattathāpi
tābhyāṃ militvā saraṇāya kalpate |
yatrātmabimbaḥ pratibimbitaḥ san
prakāśayatyarka ivākhilaṃ jaḍam || 117||
miśrasya sattvasya bhavanti dharmāḥ
tvamānitādyā niyamā yamādyāḥ |
śraddhā ca bhaktiśca mumukṣutā ca
daivī ca sampattirasannivṛttiḥ || 118||
viśuddhasattvasya guṇāḥ prasādaḥ
svātmānubhūtiḥ paramā praśāntiḥ |
tṛptiḥ praharṣaḥ paramātmaniṣṭhā
yayā sadānandarasaṃ samṛcchati || 119||
avyaktametattriguṇairniruktaṃ
tatkāraṇaṃ nāma śarīramātmanaḥ |
suṣuptiretasya vibhaktyavasthā
pralīnasarvendriyabuddhivṛttiḥ || 120||
sarvaprakārapramitipraśāntiḥ
bījātmanāvasthitireva buddheḥ |
suṣuptiretasya kila pratītiḥ (pāṭhabhedaḥ - suṣuptiratrāsya)
kiñcinna vedmīti jagatprasiddheḥ || 121||
dehendriyaprāṇamano'hamādayaḥ
sarve vikārā viṣayāḥ sukhādayaḥ |
vyomādibhūtānyakhilaṃ ca viśvaṃ
avyaktaparyantamidaṃ hyanātmā || 122||
māyā māyākāryaṃ sarvaṃ mahadādidehaparyantam |
asadidamanātmatattvaṃ viddhi tvaṃ marumarīcikākalpam || 123||
atha te sampravakṣyāmi svarūpaṃ paramātmanaḥ |
yadvijñāya naro bandhānmuktaḥ kaivalyamaśnute || 124||
asti kaścitsvayaṃ nityamahampratyayalambanaḥ |
avasthātrayasākṣī sanpañcakośavilakṣaṇaḥ || 125||
yo vijānāti sakalaṃ jāgratsvapnasuṣuptiṣu |
buddhitadvṛttisadbhāvamabhāvamahamityayam || 126||
yaḥ paśyati svayaṃ sarvaṃ yaṃ na paśyati kaścana | (pāṭhabhedaḥ - kiñcana)
yaścetayati buddhyādi na tadyaṃ cetayatyayam || 127||
yena viśvamidaṃ vyāptaṃ yaṃ na vyāpnoti kiñcana |
ābhārūpamidaṃ sarvaṃ yaṃ bhāntamanubhātyayam || 128||
yasya sannidhimātreṇa dehendriyamanodhiyaḥ |
viṣayeṣu svakīyeṣu vartante preritā iva || 129||
ahaṅkārādidehāntā viṣayāśca sukhādayaḥ |
vedyante ghaṭavadyena nityabodhasvarūpiṇā || 130||
eṣo'ntarātmā puruṣaḥ purāṇo
nirantarākhaṇḍasukhānubhūtiḥ |
sadaikarūpaḥ pratibodhamātro
yeneṣitā vāgasavaścaranti || 131||
atraiva sattvātmani dhīguhāyāṃ
avyākṛtākāśa uśatprakāśaḥ | (pāṭhabhedaḥ - uruprakāśaḥ)
ākāśa uccai ravivatprakāśate
svatejasā viśvamidaṃ prakāśayan || 132||
jñātā mano'haṅkṛtivikriyāṇāṃ
dehendriyaprāṇakṛtakriyāṇām |
ayo'gnivattānanuvartamāno
na ceṣṭate no vikaroti kiñcana || 133||
na jāyate no mriyate na vardhate
na kṣīyate no vikaroti nityaḥ |
vilīyamāne'pi vapuṣyamuṣmi-
nna līyate kumbha ivāmbaraṃ svayam || 134||
prakṛtivikṛtibhinnaḥ śuddhabodhasvabhāvaḥ
sadasadidamaśeṣaṃ bhāsayannirviśeṣaḥ |
vilasati paramātmā jāgradādiṣvavasthā-
svahamahamiti sākṣātsākṣirūpeṇa buddheḥ || 135||
niyamitamanasāmuṃ tvaṃ svamātmānamātma-
nyayamahamiti sākṣādviddhi buddhiprasādāt |
janimaraṇataraṅgāpārasaṃsārasindhuṃ
pratara bhava kṛtārtho brahmarūpeṇa saṃsthaḥ || 136||
atrānātmanyahamiti matirbandha eṣo'sya puṃsaḥ
prāpto'jñānājjananamaraṇakleśasampātahetuḥ |
yenaivāyaṃ vapuridamasatsatyamityātmabuddhyā
puṣyatyukṣatyavati viṣayaistantubhiḥ kośakṛdvat || 137||
atasmiṃstadbuddhiḥ prabhavati vimūḍhasya tamasā
vivekābhāvādvai sphurati bhujage rajjudhiṣaṇā |
tato'narthavrāto nipatati samādāturadhikaḥ
tato yo'sadgrāhaḥ sa hi bhavati bandhaḥ śaṛṇu sakhe || 138||
akhaṇḍanityādvayabodhaśaktyā
sphurantamātmānamanantavaibhavam |
samāvṛṇotyāvṛtiśaktireṣā
tamomayī rāhurivārkabimbam || 139||
tirobhūte svātmanyamalataratejovati pumān
anātmānaṃ mohādahamiti śarīraṃ kalayati |
tataḥ kāmakrodhaprabhṛtibhiramuṃ bandhanaguṇaiḥ (pāṭhabhedaḥ - bandhakaguṇaiḥ)
paraṃ vikṣepākhyā rajasa uruśaktirvyathayati || 140||
mahāmohagrāhagrasanagalitātmāvagamano
dhiyo nānāvasthāṃ svayamabhinayaṃstadguṇatayā | (pāṭhabhedaḥ - nānāvasthāḥ)
apāre saṃsāre viṣayaviṣapūre jalanidhau
nimajyonmajyāyaṃ bhramati kumatiḥ kutsitagatiḥ || 141||
bhānuprabhāsañjanitābhrapaṅktiḥ
bhānuṃ tirodhāya vijṛmbhate yathā |
ātmoditāhaṅkṛtirātmatattvaṃ
tathā tirodhāya vijṛmbhate svayam || 142||
kavalitadinanāthe durdine sāndrameghaiḥ
vyathayati himajhañjhāvāyurugro yathaitān |
aviratatamasā''tmanyāvṛte mūḍhabuddhiṃ
kṣapayati bahuduḥkhaistīvravikṣepaśaktiḥ || 143||
etābhyāmeva śaktibhyāṃ bandhaḥ puṃsaḥ samāgataḥ |
yābhyāṃ vimohito dehaṃ matvā''tmānaṃ bhramatyayam || 144||
bījaṃ saṃsṛtibhūmijasya tu tamo dehātmadhīraṅkuro
rāgaḥ pallavamambu karma tu vapuḥ skandho'savaḥ śākhikāḥ |
agrāṇīndriyasaṃhatiśca viṣayāḥ puṣpāṇi duḥkhaṃ phalaṃ
nānākarmasamudbhavaṃ bahuvidhaṃ bhoktātra jīvaḥ khagaḥ || 145||
ajñānamūlo'yamanātmabandho
naisargiko'nādirananta īritaḥ |
janmāpyayavyādhijarādiduḥkha-
pravāhapātaṃ janayatyamuṣya || 146||
nāstrairna śastrairanilena vahninā
chettuṃ na śakyo na ca karmakoṭibhiḥ |
vivekavijñānamahāsinā vinā
dhātuḥ prasādena śitena mañjunā || 147||
śrutipramāṇaikamateḥ svadharma
niṣṭhā tayaivātmaviśuddhirasya |
viśuddhabuddheḥ paramātmavedanaṃ
tenaiva saṃsārasamūlanāśaḥ || 148||
kośairannamayādyaiḥ pañcabhirātmā na saṃvṛto bhāti |
nijaśaktisamutpannaiḥ śaivālapaṭalairivāmbu vāpīstham || 149||
tacchaivālāpanaye samyak salilaṃ pratīyate śuddham |
tṛṣṇāsantāpaharaṃ sadyaḥ saukhyapradaṃ paraṃ puṃsaḥ || 150||
pañcānāmapi kośānāmapavāde vibhātyayaṃ śuddhaḥ |
nityānandaikarasaḥ pratyagrūpaḥ paraḥ svayañjyotiḥ || 151||
ātmānātmavivekaḥ kartavyo bandhamuktaye viduṣā |
tenaivānandī bhavati svaṃ vijñāya saccidānandam || 152||
muñjādiṣīkāmiva dṛśyavargāt
pratyañcamātmānamasaṅgamakriyam |
vivicya tatra pravilāpya sarvaṃ
tadātmanā tiṣṭhati yaḥ sa muktaḥ || 153||
deho'yamannabhavano'nnamayastu kośa- (pāṭhabhedaḥ - kośo)
ścānnena jīvati vinaśyati tadvihīnaḥ | (pāṭhabhedaḥ - hyannena)
tvakcarmamāṃsarudhirāsthipurīṣarāśi-
rnāyaṃ svayaṃ bhavitumarhati nityaśuddhaḥ || 154||
pūrvaṃ janeradhimṛterapi nāyamasti (pāṭhabhedaḥ - janerapimṛteratha)
jātakṣaṇaḥ kṣaṇaguṇo'niyatasvabhāvaḥ |
naiko jaḍaśca ghaṭavatparidṛśyamānaḥ
svātmā kathaṃ bhavati bhāvavikāravettā || 155||
pāṇipādādimāndeho nātmā vyaṅge'pi jīvanāt |
tattacchakteranāśācca na niyamyo niyāmakaḥ || 156||
dehataddharmatatkarmatadavasthādisākṣiṇaḥ |
sata eva svataḥsiddhaṃ tadvailakṣaṇyamātmanaḥ || 157||
śalyarāśirmāṃsalipto malapūrṇo'tikaśmalaḥ |
kathaṃ bhavedayaṃ vettā svayametadvilakṣaṇaḥ || 158||
tvaṅmāṃsamedo'sthipurīṣarāśā-
vahammatiṃ mūḍhajanaḥ karoti |
vilakṣaṇaṃ vetti vicāraśīlo
nijasvarūpaṃ paramārthabhūtam || 159||
deho'hamityeva jaḍasya buddhiḥ
dehe ca jīve viduṣastvahandhīḥ |
vivekavijñānavato mahātmano
brahmāhamityeva matiḥ sadātmani || 160||
atrātmabuddhiṃ tyaja mūḍhabuddhe
tvaṅmāṃsamedo'sthipurīṣarāśau |
sarvātmani brahmaṇi nirvikalpe
kuruṣva śāntiṃ paramāṃ bhajasva || 161||
dehendriyādāvasati bhramoditāṃ
vidvānahantāṃ na jahāti yāvat |
tāvanna tasyāsti vimuktivārtā-
pyastveṣa vedāntanayāntadarśī || 162||
chāyāśarīre pratibimbagātre
yatsvapnadehe hṛdi kalpitāṅge |
yathātmabuddhistava nāsti kāci-
jjīvaccharīre ca tathaiva mā'stu || 163||
dehātmadhīreva nṛṇāmasaddhiyāṃ
janmādiduḥkhaprabhavasya bījam |
yatastatastvaṃ jahi tāṃ prayatnāt
tyakte tu citte na punarbhavāśā || 164||
karmendriyaiḥ pañcabhirañcito'yaṃ
prāṇo bhavetprāṇamayastu kośaḥ ||
yenātmavānannamayo'nupūrṇaḥ
pravartate'sau sakalakriyāsu || 165||
naivātmāpi prāṇamayo vāyuvikāro (pāṭhabhedaḥ - naivātmāyaṃ)
gantā''gantā vāyuvadantarbahireṣaḥ |
yasmātkiñcitkvāpi na vettīṣṭamaniṣṭaṃ
svaṃ vānyaṃ vā kiñcana nityaṃ paratantraḥ || 166||
jñānendriyāṇi ca manaśca manomayaḥ syāt
kośo mamāhamiti vastuvikalpahetuḥ |
sañjñādibhedakalanākalito balīyāṃ-
statpūrvakośamabhipūrya vijṛmbhate yaḥ || 167|| (pāṭhabhedaḥ - anupūrya)
pañcendriyaiḥ pañcabhireva hotṛbhiḥ
pracīyamāno viṣayājyadhārayā |
jājvalyamāno bahuvāsanendhanaiḥ
manomayāgnirdahati prapañcam || 168|| (pāṭhabhedaḥ - manomayo'gnirdahati)
na hyastyavidyā manaso'tiriktā
mano hyavidyā bhavabandhahetuḥ |
tasminvinaṣṭe sakalaṃ vinaṣṭaṃ
vijṛmbhite'sminsakalaṃ vijṛmbhate || 169||
svapne'rthaśūnye sṛjati svaśaktyā
bhoktrādiviśvaṃ mana eva sarvam |
tathaiva jāgratyapi no viśeṣaḥ
tatsarvametanmanaso vijṛmbhaṇam || 170||
suṣuptikāle manasi pralīne
naivāsti kiñcitsakalaprasiddheḥ |
ato manaḥkalpita eva puṃsaḥ
saṃsāra etasya na vastuto'sti || 171||
vāyunā''nīyate meghaḥ punastenaiva nīyate | (pāṭhabhedaḥ - vāyunā nīyate meghaḥ punastenaiva līyate)
manasā kalpyate bandho mokṣastenaiva kalpyate || 172||
dehādisarvaviṣaye parikalpya rāgaṃ
badhnāti tena puruṣaṃ paśuvadguṇena |
vairasyamatra viṣavat suvidhāya paścād
enaṃ vimocayati tanmana eva bandhāt || 173||
tasmānmanaḥ kāraṇamasya jantoḥ
bandhasya mokṣasya ca vā vidhāne |
bandhasya heturmalinaṃ rajoguṇaiḥ
mokṣasya śuddhaṃ virajastamaskam || 174||
vivekavairāgyaguṇātirekā-
cchuddhatvamāsādya mano vimuktyai |
bhavatyato buddhimato mumukṣo-
stābhyāṃ dṛḍhābhyāṃ bhavitavyamagre || 175||
mano nāma mahāvyāghro viṣayāraṇyabhūmiṣu |
caratyatra na gacchantu sādhavo ye mumukṣavaḥ || 176||
manaḥ prasūte viṣayānaśeṣān
sthūlātmanā sūkṣmatayā ca bhoktuḥ |
śarīravarṇāśramajātibhedān
guṇakriyāhetuphalāni nityam || 177||
asaṅgacidrūpamamuṃ vimohya
dehendriyaprāṇaguṇairnibaddhya |
ahammameti bhramayatyajasraṃ
manaḥ svakṛtyeṣu phalopabhuktiṣu || 178||
adhyāsadoṣātpuruṣasya saṃsṛtiḥ (pāṭhabhedaḥ - adhyāsayogāt)
adhyāsabandhastvamunaiva kalpitaḥ |
rajastamodoṣavato'vivekino
janmādiduḥkhasya nidānametat || 179||
ataḥ prāhurmano'vidyāṃ paṇḍitāstattvadarśinaḥ |
yenaiva bhrāmyate viśvaṃ vāyunevābhramaṇḍalam || 180||
tanmanaḥśodhanaṃ kāryaṃ prayatnena mumukṣuṇā |
viśuddhe sati caitasminmuktiḥ karaphalāyate || 181||
mokṣaikasaktyā viṣayeṣu rāgaṃ
nirmūlya sannyasya ca sarvakarma |
sacchraddhayā yaḥ śravaṇādiniṣṭho
rajaḥsvabhāvaṃ sa dhunoti buddheḥ || 182||
manomayo nāpi bhavetparātmā
hyādyantavattvātpariṇāmibhāvāt |
duḥkhātmakatvādviṣayatvahetoḥ
draṣṭā hi dṛśyātmatayā na dṛṣṭaḥ || 183||
buddhirbuddhīndriyaiḥ sārdhaṃ savṛttiḥ kartṛlakṣaṇaḥ |
vijñānamayakośaḥ syātpuṃsaḥ saṃsārakāraṇam || 184||
anuvrajaccitpratibimbaśaktiḥ
vijñānasañjñaḥ prakṛtervikāraḥ |
jñānakriyāvānahamityajasraṃ
dehendriyādiṣvabhimanyate bhṛśam || 185||
anādikālo'yamahaṃsvabhāvo
jīvaḥ samastavyavahāravoḍhā |
karoti karmāṇyapi pūrvavāsanaḥ (pāṭhabhedaḥ - karmāṇyanu)
puṇyānyapuṇyāni ca tatphalāni || 186||
bhuṅkte vicitrāsvapi yoniṣu vraja-
nnāyāti niryātyadha ūrdhvameṣaḥ |
asyaiva vijñānamayasya jāgrat-
svapnādyavasthāḥ sukhaduḥkhabhogaḥ || 187||
dehādiniṣṭhāśramadharmakarma-
guṇābhimānaḥ satataṃ mameti |
vijñānakośo'yamatiprakāśaḥ
prakṛṣṭasānnidhyavaśātparātmanaḥ |
ato bhavatyeṣa upādhirasya
yadātmadhīḥ saṃsarati bhrameṇa || 188||
yo'yaṃ vijñānamayaḥ prāṇeṣu hṛdi sphuratyayaṃ jyotiḥ | (pāṭhabhedaḥ - sphuratsvayañjyotiḥ)
kūṭasthaḥ sannātmā kartā bhoktā bhavatyupādhisthaḥ || 189||
svayaṃ paricchedamupetya buddheḥ
tādātmyadoṣeṇa paraṃ mṛṣātmanaḥ |
sarvātmakaḥ sannapi vīkṣate svayaṃ
svataḥ pṛthaktvena mṛdo ghaṭāniva || 190||
upādhisambandhavaśātparātmā
hyupādhidharmānanubhāti tadguṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - 'pyupādhi)
ayovikārānavikārivahnivat
sadaikarūpo'pi paraḥ svabhāvāt || 191||
śiṣya uvāca |
bhrameṇāpyanyathā vā'stu jīvabhāvaḥ parātmanaḥ |
tadupādheranāditvānnānādernāśa iṣyate || 192||
ato'sya jīvabhāvo'pi nityā bhavati saṃsṛtiḥ |
na nivarteta tanmokṣaḥ kathaṃ me śrīguro vada || 193||
śrīgururuvāca |
samyakpṛṣṭaṃ tvayā vidvansāvadhānena tacchṛṇu |
prāmāṇikī na bhavati bhrāntyā mohitakalpanā || 194||
bhrāntiṃ vinā tvasaṅgasya niṣkriyasya nirākṛteḥ |
na ghaṭetārthasambandho nabhaso nīlatādivat || 195||
svasya draṣṭurnirguṇasyākriyasya
pratyagbodhānandarūpasya buddheḥ |
bhrāntyā prāpto jīvabhāvo na satyo
mohāpāye nāstyavastusvabhāvāt || 196||
yāvadbhrāntistāvadevāsya sattā
mithyājñānojjṛmbhitasya pramādāt |
rajjvāṃ sarpo bhrāntikālīna eva
bhrānternāśe naiva sarpo'pi tadvat || 197|| (pāṭhabhedaḥ - sarpo'sti)
anāditvamavidyāyāḥ kāryasyāpi tatheṣyate |
utpannāyāṃ tu vidyāyāmāvidyakamanādyapi || 198||
prabodhe svapnavatsarvaṃ sahamūlaṃ vinaśyati |
anādyapīdaṃ no nityaṃ prāgabhāva iva sphuṭam || 199||
anāderapi vidhvaṃsaḥ prāgabhāvasya vīkṣitaḥ |
yadbuddhyupādhisambandhātparikalpitamātmani || 200||
jīvatvaṃ na tato'nyastu svarūpeṇa vilakṣaṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - tato'nyattu)
sambandhastvātmano buddhyā mithyājñānapuraḥsaraḥ || 201|| (pāṭhabhedaḥ - sambandhaḥ svātmano)
vinivṛttirbhavettasya samyagjñānena nānyathā |
brahmātmaikatvavijñānaṃ samyagjñānaṃ śrutermatam || 202||
tadātmānātmanoḥ samyagvivekenaiva sidhyati |
tato vivekaḥ kartavyaḥ pratyagātmasadātmanoḥ || 203|| (pāṭhabhedaḥ - pratyagātmāsadātmanoḥ)
jalaṃ paṅkavadatyantaṃ paṅkāpāye jalaṃ sphuṭam | (pāṭhabhedaḥ - paṅkavadaspaṣṭaṃ)
yathā bhāti tathātmāpi doṣābhāve sphuṭaprabhaḥ || 204||
asannivṛttau tu sadātmanā sphuṭaṃ
pratītiretasya bhavetpratīcaḥ |
tato nirāsaḥ karaṇīya eva
sadātmanaḥ sādhvahamādivastunaḥ || 205|| (pāṭhabhedaḥ - asadātmanaḥ)
ato nāyaṃ parātmā syādvijñānamayaśabdabhāk |
vikāritvājjaḍatvācca paricchinnatvahetutaḥ |
dṛśyatvādvyabhicāritvānnānityo nitya iṣyate || 206||
ānandapratibimbacumbitatanurvṛttistamojṛmbhitā
syādānandamayaḥ priyādiguṇakaḥ sveṣṭārthalābhodayaḥ |
puṇyasyānubhave vibhāti kṛtināmānandarūpaḥ svayaṃ
sarvo nandati yatra sādhu tanubhṛnmātraḥ prayatnaṃ vinā || 207|| (pāṭhabhedaḥ - bhūtvā nandati)
ānandamayakośasya suṣuptau sphūrtirutkaṭā |
svapnajāgarayorīṣadiṣṭasandarśanādinā || 208||
naivāyamānandamayaḥ parātmā
sopādhikatvātprakṛtervikārāt |
kāryatvahetoḥ sukṛtakriyāyā
vikārasaṅghātasamāhitatvāt || 209||
pañcānāmapi kośānāṃ niṣedhe yuktitaḥ śruteḥ | (pāṭhabhedaḥ - yuktitaḥ kṛte)
tanniṣedhāvadhi sākṣī bodharūpo'vaśiṣyate || 210|| (pāṭhabhedaḥ - tanniṣedhāvadhiḥ)
yo'yamātmā svayañjyotiḥ pañcakośavilakṣaṇaḥ |
avasthātrayasākṣī sannirvikāro nirañjanaḥ |
sadānandaḥ sa vijñeyaḥ svātmatvena vipaścitā || 211||
śiṣya uvāca |
mithyātvena niṣiddheṣu kośeṣveteṣu pañcasu |
sarvābhāvaṃ vinā kiñcinna paśyāmyatra he guro |
vijñeyaṃ kimu vastvasti svātmanā''tmavipaścitā || 212|| (pāṭhabhedaḥ - svātmanātra vipaścitā)
śrīgururuvāca |
satyamuktaṃ tvayā vidvannipuṇo'si vicāraṇe |
ahamādivikārāste tadabhāvo'yamapyanu || 213|| (pāṭhabhedaḥ - 'yamapyatha)
sarve yenānubhūyante yaḥ svayaṃ nānubhūyate |
tamātmānaṃ veditāraṃ viddhi buddhyā susūkṣmayā || 214||
tatsākṣikaṃ bhavettattadyadyadyenānubhūyate |
kasyāpyananubhūtārthe sākṣitvaṃ nopayujyate || 215|| (pāṭhabhedaḥ - nopapadyate)
asau svasākṣiko bhāvo yataḥ svenānubhūyate |
ataḥ paraṃ svayaṃ sākṣātpratyagātmā na cetaraḥ || 216||
jāgratsvapnasuṣuptiṣu sphuṭataraṃ yo'sau samujjṛmbhate
pratyagrūpatayā sadāhamahamityantaḥ sphurannaikadhā | (pāṭhabhedaḥ - sphurannekadhā)
nānākāravikārabhāgina imān paśyannahandhīmukhān (pāṭhabhedaḥ - bhājina)
nityānandacidātmanā sphurati taṃ viddhi svametaṃ hṛdi || 217||
ghaṭodake bimbitamarkabimba-
mālokya mūḍho ravimeva manyate |
tathā cidābhāsamupādhisaṃsthaṃ
bhrāntyāhamityeva jaḍo'bhimanyate || 218||
ghaṭaṃ jalaṃ tadgatamarkabimbaṃ
vihāya sarvaṃ vinirīkṣyate'rkaḥ | (pāṭhabhedaḥ - divi vīkṣyate'rkaḥ)
taṭastha etattritayāvabhāsakaḥ (pāṭhabhedaḥ - taṭasthitaḥ tattri)
svayamprakāśo viduṣā yathā tathā || 219||
dehaṃ dhiyaṃ citpratibimbamevaṃ (pāṭhabhedaḥ - citpratibimbametaṃ)
visṛjya buddhau nihitaṃ guhāyām |
draṣṭāramātmānamakhaṇḍabodhaṃ
sarvaprakāśaṃ sadasadvilakṣaṇam || 220||
nityaṃ vibhuṃ sarvagataṃ susūkṣmaṃ
antarbahiḥśūnyamananyamātmanaḥ |
vijñāya samyaṅnijarūpametat
pumān vipāpmā virajo vimṛtyuḥ || 221||
viśoka ānandaghano vipaścit
svayaṃ kutaścinna bibheti kaścit |
nānyo'sti panthā bhavabandhamukteḥ
vinā svatattvāvagamaṃ mumukṣoḥ || 222||
brahmābhinnatvavijñānaṃ bhavamokṣasya kāraṇam |
yenādvitīyamānandaṃ brahma sampadyate budhaiḥ || 223|| (pāṭhabhedaḥ - sampadyate budhaḥ)
brahmabhūtastu saṃsṛtyai vidvānnāvartate punaḥ |
vijñātavyamataḥ samyagbrahmābhinnatvamātmanaḥ || 224||
satyaṃ jñānamanantaṃ brahma viśuddhaṃ paraṃ svataḥsiddham |
nityānandaikarasaṃ pratyagabhinnaṃ nirantaraṃ jayati || 225||
sadidaṃ paramādvaitaṃ svasmādanyasya vastuno'bhāvāt |
na hyanyadasti kiñcit samyak paramārthatattvabodhadaśāyām || 226|| (pāṭhabhedaḥ - paratattvabodhasudaśāyām)
yadidaṃ sakalaṃ viśvaṃ nānārūpaṃ pratītamajñānāt |
tatsarvaṃ brahmaiva pratyastāśeṣabhāvanādoṣam || 227||
mṛtkāryabhūto'pi mṛdo na bhinnaḥ
kumbho'sti sarvatra tu mṛtsvarūpāt |
na kumbharūpaṃ pṛthagasti kumbhaḥ
kuto mṛṣā kalpitanāmamātraḥ || 228||
kenāpi mṛdbhinnatayā svarūpaṃ
ghaṭasya sandarśayituṃ na śakyate |
ato ghaṭaḥ kalpita eva mohā-
nmṛdeva satyaṃ paramārthabhūtam || 229||
sadbrahmakāryaṃ sakalaṃ sadevaṃ (pāṭhabhedaḥ - sadaiva)
tanmātrametanna tato'nyadasti | (pāṭhabhedaḥ - sanmātrametanna)
astīti yo vakti na tasya moho
vinirgato nidritavatprajalpaḥ || 230||
brahmaivedaṃ viśvamityeva vāṇī
śrautī brūte'tharvaniṣṭhā variṣṭhā |
tasmādetadbrahmamātraṃ hi viśvaṃ
nādhiṣṭhānādbhinnatā''ropitasya || 231||
satyaṃ yadi syājjagadetadātmano'
nantattvahānirnigamāpramāṇatā |
asatyavāditvamapīśituḥ syā-
nnaitattrayaṃ sādhu hitaṃ mahātmanām || 232||
īśvaro vastutattvajño na cāhaṃ teṣvavasthitaḥ |
na ca matsthāni bhūtānītyevameva vyacīklṛpat || 233|| (pāṭhabhedaḥ - vyacīkathat)
yadi satyaṃ bhavedviśvaṃ suṣuptāvupalabhyatām |
yannopalabhyate kiñcidato'satsvapnavanmṛṣā || 234||
ataḥ pṛthaṅnāsti jagatparātmanaḥ
pṛthakpratītistu mṛṣā guṇādivat | guṇāhivat
āropitasyāsti kimarthavattā'-
dhiṣṭhānamābhāti tathā bhrameṇa || 235||
bhrāntasya yadyadbhramataḥ pratītaṃ
brahmaiva tattadrajataṃ hi śuktiḥ |
idantayā brahma sadaiva rūpyate (pāṭhabhedaḥ - sadeva)
tvāropitaṃ brahmaṇi nāmamātram || 236||
ataḥ paraṃ brahma sadadvitīyaṃ
viśuddhavijñānaghanaṃ nirañjanam |
praśāntamādyantavihīnamakriyaṃ
nirantarānandarasasvarūpam || 237||
nirastamāyākṛtasarvabhedaṃ
nityaṃ sukhaṃ niṣkalamaprameyam | (pāṭhabhedaḥ - nityaṃ dhruvaṃ)
arūpamavyaktamanākhyamavyayaṃ
jyotiḥ svayaṃ kiñcididaṃ cakāsti || 238||
jñātṛjñeyajñānaśūnyamanantaṃ nirvikalpakam |
kevalākhaṇḍacinmātraṃ paraṃ tattvaṃ vidurbudhāḥ || 239||
aheyamanupādeyaṃ manovācāmagocaram |
aprameyamanādyantaṃ brahma pūrṇamahaṃ mahaḥ || 240|| (pāṭhabhedaḥ - pūrṇaṃ mahanmahaḥ)
tattvampadābhyāmabhidhīyamānayoḥ
brahmātmanoḥ śodhitayoryadīttham | (pāṭhabhedaḥ - śodhitayoryadittham)
śrutyā tayostattvamasīti samyag
ekatvameva pratipādyate muhuḥ || 241-
ekyaṃ tayorlakṣitayorna vācyayoḥ
nigadyate'nyonyaviruddhadharmiṇoḥ |
khadyotabhānvoriva rājabhṛtyayoḥ
kūpāmburāśyoḥ paramāṇumervoḥ || 242||
tayorvirodho'yamupādhikalpito
na vāstavaḥ kaścidupādhireṣaḥ |
īśasya māyā mahadādikāraṇaṃ
jīvasya kāryaṃ śaṛṇu pañcakośam || 243|| (pāṭhabhedaḥ - pañcakośāḥ)
etāvupādhī parajīvayostayoḥ
samyaṅnirāse na paro na jīvaḥ |
rājyaṃ narendrasya bhaṭasya kheṭak-
stayorapohe na bhaṭo na rājā || 244||
athāta ādeśa iti śrutiḥ svayaṃ
niṣedhati brahmaṇi kalpitaṃ dvayam |
śrutipramāṇānugṛhītabodhā- (pāṭhabhedaḥ - pramāṇānugṛhītayuktyā)
ttayornirāsaḥ karaṇīya eva || 245||
nedaṃ nedaṃ kalpitatvānna satyaṃ
rajjudṛṣṭavyālavatsvapnavacca | (pāṭhabhedaḥ - rajjau)
itthaṃ dṛśyaṃ sādhuyuktyā vyapohya
jñeyaḥ paścādekabhāvastayoryaḥ || 246||
tatastu tau lakṣaṇayā sulakṣyau
tayorakhaṇḍaikarasatvasiddhaye |
nālaṃ jahatyā na tathā'jahatyā
kintūbhayārthātmikayaiva bhāvyam || 247|| (pāṭhabhedaḥ - bhayārthaikatayaiva)
sa devadatto'yamitīha caikatā
viruddhadharmāṃśamapāsya kathyate |
yathā tathā tattvamasītivākye
viruddhadharmānubhayatra hitvā || 248||
saṃlakṣya cinmātratayā sadātmanoḥ
akhaṇḍabhāvaḥ paricīyate budhaiḥ |
evaṃ mahāvākyaśatena kathyate
brahmātmanoraikyamakhaṇḍabhāvaḥ || 249||
asthūlamityetadasannirasya
siddhaṃ svato vyomavadapratarkyam |
ato mṛṣāmātramidaṃ pratītaṃ
jahīhi yatsvātmatayā gṛhītam |
brahmāhamityeva viśuddhabuddhyā
viddhi svamātmānamakhaṇḍabodham || 250||
mṛtkāryaṃ sakalaṃ ghaṭādi satataṃ mṛnmātramevāhitaṃ (pāṭhabhedaḥ - mṛnmātramevābhitaḥ)
tadvatsajjanitaṃ sadātmakamidaṃ sanmātramevākhilam |
yasmānnāsti sataḥ paraṃ kimapi tatsatyaṃ sa ātmā svayaṃ
tasmāttattvamasi praśāntamamalaṃ brahmādvayaṃ yatparam || 251||
nidrākalpitadeśakālaviṣayajñātrādi sarvaṃ yathā
mithyā tadvadihāpi jāgrati jagatsvājñānakāryatvataḥ |
yasmādevamidaṃ śarīrakaraṇaprāṇāhamādyapyasat
tasmāttattvamasi praśāntamamalaṃ brahmādvayaṃ yatparam || 252||
yatra bhrāntyā kalpitaṃ tadviveke (pāṭhabhedaḥ - yadviveke)
tattanmātraṃ naiva tasmādvibhinnam |
svapne naṣṭaṃ svapnaviśvaṃ vicitraṃ
svasmādbhinnaṃ kinnu dṛṣṭaṃ prabodhe || 253||
jātinītikulagotradūragaṃ
nāmarūpaguṇadoṣavarjitam |
deśakālaviṣayātivarti yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 254||
yatparaṃ sakalavāgagocaraṃ
gocaraṃ vimalabodhacakṣuṣaḥ |
śuddhacidghanamanādi vastu yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 255||
ṣaḍbhirūrmibhirayogi yogihṛd-
bhāvitaṃ na karaṇairvibhāvitam |
buddhyavedyamanavadyamasti yad (pāṭhabhedaḥ - bhūti yad)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 256||
bhrāntikalpitajagatkalāśrayaṃ
svāśrayaṃ ca sadasadvilakṣaṇam |
niṣkalaṃ nirupamānavaddhi yad (pāṭhabhedaḥ - nirupamānamṛddhimat)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 257||
janmavṛddhipariṇatyapakṣaya-
vyādhināśanavihīnamavyayam |
viśvasṛṣṭyavavighātakāraṇaṃ (pāṭhabhedaḥ - vanaghātakāraṇaṃ)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 258||
astabhedamanapāstalakṣaṇaṃ
nistaraṅgajalarāśiniścalam |
nityamuktamavibhaktamūrti yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 259||
ekameva sadanekakāraṇaṃ
kāraṇāntaranirāsyakāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - sakāraṇam)
kāryakāraṇavilakṣaṇaṃ svayaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 260||
nirvikalpakamanalpamakṣaraṃ
yatkṣarākṣaravilakṣaṇaṃ param |
nityamavyayasukhaṃ nirañjanaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 261||
yadvibhāti sadanekadhā bhramā-
nnāmarūpaguṇavikriyātmanā |
hemavatsvayamavikriyaṃ sadā
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 262||
yaccakāstyanaparaṃ parātparaṃ
pratyagekarasamātmalakṣaṇam |
satyacitsukhamanantamavyayaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 263||
uktamarthamimamātmani svayaṃ
bhāvayetprathitayuktibhirdhiyā | (pāṭhabhedaḥ - bhāvaya prathita)
saṃśayādirahitaṃ karāmbuvat
tena tattvanigamo bhaviṣyati || 264||
sambodhamātraṃ pariśuddhatattvaṃ (pāṭhabhedaḥ - svaṃ bodhamātraṃ)
vijñāya saṅghe nṛpavacca sainye |
tadāśrayaḥ svātmani sarvadā sthito (pāṭhabhedaḥ - tadātmanaivātmani)
vilāpaya brahmaṇi viśvajātam || 265|| (pāṭhabhedaḥ - dṛśyajātam)
buddhau guhāyāṃ sadasadvilakṣaṇaṃ
brahmāsti satyaṃ paramadvitīyam |
tadātmanā yo'tra vasedguhāyāṃ
punarna tasyāṅgaguhāpraveśaḥ || 266||
jñāte vastunyapi balavatī vāsanā'nādireṣā
kartā bhoktāpyahamiti dṛḍhā yā'sya saṃsārahetuḥ |
pratyagdṛṣṭyā''tmani nivasatā sāpaneyā prayatnā-
nmuktiṃ prāhustadiha munayo vāsanātānavaṃ yat || 267||
ahaṃ mameti yo bhāvo dehākṣādāvanātmani |
adhyāso'yaṃ nirastavyo viduṣā svātmaniṣṭhayā || 268||
jñātvā svaṃ pratyagātmānaṃ buddhitadvṛttisākṣiṇam |
so'hamityeva sadvṛttyā'nātmanyātmamatiṃ jahi || 269||
lokānuvartanaṃ tyaktvā tyaktvā dehānuvartanam |
śāstrānuvartanaṃ tyaktvā svādhyāsāpanayaṃ kuru || 270||
lokavāsanayā jantoḥ śāstravāsanayāpi ca |
dehavāsanayā jñānaṃ yathāvannaiva jāyate || 271
saṃsārakārāgṛhamokṣamiccho-
rayomayaṃ pādanibandhaśaṛṅkhalam | (pāṭhabhedaḥ - nibaddha)
vadanti tajjñāḥ paṭu vāsanātrayaṃ
yo'smādvimuktaḥ samupaiti muktim || 272||
jalādisaṃsargavaśātprabhūta- (pāṭhabhedaḥ - jalādisamparkavaśāt)
durgandhadhūtā'garudivyavāsanā |
saṅgharṣaṇenaiva vibhāti samya-
gvidhūyamāne sati bāhyagandhe || 273||
antaḥśritānantadurantavāsanā-
dhūlīviliptā paramātmavāsanā |
prajñātisaṅgharṣaṇato viśuddhā
pratīyate candanagandhavat sphuṭam || 274|| (pāṭhabhedaḥ - sphuṭā)
anātmavāsanājālaistirobhūtātmavāsanā |
nityātmaniṣṭhayā teṣāṃ nāśe bhāti svayaṃ sphuṭam || 275|| (pāṭhabhedaḥ - sphuṭā)
yathā yathā pratyagavasthitaṃ manaḥ
tathā tathā muñcati bāhyavāsanām | (pāṭhabhedaḥ - bāhyavāsanāḥ)
niḥśeṣamokṣe sati vāsanānāṃ
ātmānubhūtiḥ pratibandhaśūnyā || 276||
svātmanyeva sadā sthitvā mano naśyati yoginaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sthityā)
vāsanānāṃ kṣayaścātaḥ svādhyāsāpanayaṃ kuru || 277||
tamo dvābhyāṃ rajaḥ sattvātsattvaṃ śuddhena naśyati |
tasmātsattvamavaṣṭabhya svādhyāsāpanayaṃ kuru || 278||
prārabdhaṃ puṣyati vapuriti niścitya niścalaḥ |
dhairyamālambya yatnena svādhyāsāpanayaṃ kuru || 279||
nāhaṃ jīvaḥ paraṃ brahmetyatadvyāvṛttipūrvakam |
vāsanāvegataḥ prāptasvādhyāsāpanayaṃ kuru || 280||
śrutyā yuktyā svānubhūtyā jñātvā sārvātmyamātmanaḥ |
kvacidābhāsataḥ prāptasvādhyāsāpanayaṃ kuru || 281||
anādānavisargābhyāmīṣannāsti kriyā muneḥ | (pāṭhabhedaḥ - annādānavisargā)
tadekaniṣṭhayā nityaṃ svādhyāsāpanayaṃ kuru || 282||
tattvamasyādivākyotthabrahmātmaikatvabodhataḥ |
brahmaṇyātmatvadārḍhyāya svādhyāsāpanayaṃ kuru || 283||
ahambhāvasya dehe'sminniḥśeṣavilayāvadhi |
sāvadhānena yuktātmā svādhyāsāpanayaṃ kuru || 284||
pratītirjīvajagatoḥ svapnavadbhāti yāvatā |
tāvannirantaraṃ vidvansvādhyāsāpanayaṃ kuru || 285||
nidrāyā lokavārtāyāḥ śabdāderapi vismṛteḥ |
kvacinnāvasaraṃ dattvā cintayātmānamātmani || 286||
mātāpitrormalodbhūtaṃ malamāṃsamayaṃ vapuḥ |
tyaktvā cāṇḍālavaddūraṃ brahmībhūya kṛtī bhava || 287||
ghaṭākāśaṃ mahākāśa ivātmānaṃ parātmani |
vilāpyākhaṇḍabhāvena tūṣṇī bhava sadā mune || 288|| (pāṭhabhedaḥ - tūṣṇīṃ)
svaprakāśamadhiṣṭhānaṃ svayambhūya sadātmanā |
brahmāṇḍamapi piṇḍāṇḍaṃ tyajyatāṃ malabhāṇḍavat || 289||
cidātmani sadānande dehārūḍhāmahandhiyam |
niveśya liṅgamutsṛjya kevalo bhava sarvadā || 290||
yatraiṣa jagadābhāso darpaṇāntaḥ puraṃ yathā |
tadbrahmāhamiti jñātvā kṛtakṛtyo bhaviṣyasi || 291||
yatsatyabhūtaṃ nijarūpamādyaṃ
cidadvayānandamarūpamakriyam |
tadetya mithyāvapurutsṛjeta (pāṭhabhedaḥ - sṛjaita)
śailūṣavadveṣamupāttamātmanaḥ || 292||
sarvātmanā dṛśyamidaṃ mṛṣaiva
naivāhamarthaḥ kṣaṇikatvadarśanāt |
jānāmyahaṃ sarvamiti pratītiḥ
kuto'hamādeḥ kṣaṇikasya sidhyet || 293||
ahampadārthastvahamādisākṣī
nityaṃ suṣuptāvapi bhāvadarśanāt |
brūte hyajo nitya iti śrutiḥ svayaṃ
tatpratyagātmā sadasadvilakṣaṇaḥ || 294||
vikāriṇāṃ sarvavikāravettā
nityāvikāro bhavituṃ samarhati | (pāṭhabhedaḥ - nityo'vikāro)
manorathasvapnasuṣuptiṣu sphuṭaṃ
punaḥ punardṛṣṭamasattvametayoḥ || 295||
ato'bhimānaṃ tyaja māṃsapiṇḍe
piṇḍābhimāninyapi buddhikalpite |
kālatrayābādhyamakhaṇḍabodhaṃ
jñātvā svamātmānamupaihi śāntim || 296||
tyajābhimānaṃ kulagotranāma-
rūpāśrameṣvārdraśavāśriteṣu |
liṅgasya dharmānapi kartṛtādīṃ-
styaktvā bhavākhaṇḍasukhasvarūpaḥ || 297||
santyanye pratibandhāḥ puṃsaḥ saṃsārahetavo dṛṣṭāḥ |
teṣāmevaṃ mūlaṃ prathamavikāro bhavatyahaṅkāraḥ || 298|| (pāṭhabhedaḥ - teṣāmeṣāṃ)
yāvatsyātsvasya sambandho'haṅkāreṇa durātmanā |
tāvanna leśamātrāpi muktivārtā vilakṣaṇā || 299||
ahaṅkāragrahānmuktaḥ svarūpamupapadyate |
candravadvimalaḥ pūrṇaḥ sadānandaḥ svayamprabhaḥ || 300||
yo vā pure so'hamiti pratīto (pāṭhabhedaḥ - puraiṣo'hamiti)
buddhyā praklṛptastamasā'timūḍhayā | (pāṭhabhedaḥ - buddhyā'viviktastamasā)
tasyaiva niḥśeṣatayā vināśe
brahmātmabhāvaḥ pratibandhaśūnyaḥ || 301||
brahmānandanidhirmahābalavatā'haṅkāraghorāhinā
saṃveṣṭyātmani rakṣyate guṇamayaiścaṇḍestribhirmastakaiḥ (pāṭhabhedaḥ - caṇḍai)
vijñānākhyamahāsinā śrutimatā vicchidya śīrṣatrayaṃ (pāṭhabhedaḥ - dyutimatā)
nirmūlyāhimimaṃ nidhiṃ sukhakaraṃ dhīro'nubhoktuṅkṣamaḥ || 302||
yāvadvā yatkiñcidviṣadoṣasphūrtirasti ceddehe |
kathamārogyāya bhavettadvadahantāpi yogino muktyai || 303||
ahamo'tyantanivṛttyā tatkṛtanānāvikalpasaṃhṛtyā |
pratyaktattvavivekādidamahamasmīti vindate tattvam || 304|| (pāṭhabhedaḥ - vivekādayam)
ahaṅkāre kartaryahamiti matiṃ muñca sahasā (pāṭhabhedaḥ - ahaṅkartaryasminnahamiti)
vikārātmanyātmapratiphalajuṣi svasthitimuṣi |
yadadhyāsātprāptā janimṛtijarāduḥkhabahulā
pratīcaścinmūrtestava sukhatanoḥ saṃsṛtiriyam || 305||
sadaikarūpasya cidātmano vibho-
rānandamūrteranavadyakīrteḥ |
naivānyathā kvāpyavikāriṇaste
vināhamadhyāsamamuṣya saṃsṛtiḥ || 306||
tasmādahaṅkāramimaṃ svaśatruṃ
bhokturgale kaṇṭakavatpratītam |
vicchidya vijñānamahāsinā sphuṭaṃ
bhuṅkṣvātmasāmrājyasukhaṃ yatheṣṭam || 307||
tato'hamādervinivartya vṛttiṃ
santyaktarāgaḥ paramārthalābhāt |
tūṣṇīṃ samāssvātmasukhānubhūtyā
pūrṇātmanā brahmaṇi nirvikalpaḥ || 308||
samūlakṛtto'pi mahānahaṃ punaḥ
vyullekhitaḥ syādyadi cetasā kṣaṇam |
sañjīvya vikṣepaśataṃ karoti
nabhasvatā prāvṛṣi vārido yathā || 309||
nigṛhya śatrorahamo'vakāśaḥ
kvacinna deyo viṣayānucintayā |
sa eva sañjīvanaheturasya
prakṣīṇajambīratarorivāmbu || 310||
dehātmanā saṃsthita eva kāmī
vilakṣaṇaḥ kāmayitā kathaṃ syāt |
ato'rthasandhānaparatvameva
bhedaprasaktyā bhavabandhahetuḥ || 311||
kāryapravardhanādbījapravṛddhiḥ paridṛśyate |
kāryanāśādbījanāśastasmātkāryaṃ nirodhayet || 312||
vāsanāvṛddhitaḥ kāryaṃ kāryavṛddhyā ca vāsanā |
vardhate sarvathā puṃsaḥ saṃsāro na nivartate || 313||
saṃsārabandhavicchittyai tad dvayaṃ pradahedyatiḥ |
vāsanāvṛddhiretābhyāṃ cintayā kriyayā bahiḥ || 314|| (pāṭhabhedaḥ - vāsanā preryate hyantaḥ)
tābhyāṃ pravardhamānā sā sūte saṃsṛtimātmanaḥ |
trayāṇāṃ ca kṣayopāyaḥ sarvāvasthāsu sarvadā || 315||
sarvatra sarvataḥ sarvabrahmamātrāvalokanaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - mātrāvalokanam)
sadbhāvavāsanādārḍhyāttattrayaṃ layamaśnute || 316||
kriyānāśe bhaveccintānāśo'smādvāsanākṣayaḥ |
vāsanāprakṣayo mokṣaḥ sā jīvanmuktiriṣyate || 317|| (pāṭhabhedaḥ - sa)
sadvāsanāsphūrtivijṛmbhaṇe sati
hyasau vilīnāpyahamādivāsanā | (pāṭhabhedaḥ - vilīnā tvahamādivāsanā)
atiprakṛṣṭāpyaruṇaprabhāyāṃ
vilīyate sādhu yathā tamisrā || 318||
tamastamaḥkāryamanarthajālaṃ
na dṛśyate satyudite dineśe |
tathā'dvayānandarasānubhūtau
naivāsti bandho na ca duḥkhagandhaḥ || 319||
dṛśyaṃ pratītaṃ pravilāpayansan (pāṭhabhedaḥ - pravilāpayansvayaṃ)
sanmātramānandaghanaṃ vibhāvayan |
samāhitaḥ sanbahirantaraṃ vā
kālaṃ nayethāḥ sati karmabandhe || 320||
pramādo brahmaniṣṭhāyāṃ na kartavyaḥ kadācana |
pramādo mṛtyurityāha bhagavānbrahmaṇaḥ sutaḥ || 321||
na pramādādanartho'nyo jñāninaḥ svasvarūpataḥ |
tato mohastato'handhīstato bandhastato vyathā || 322||
viṣayābhimukhaṃ dṛṣṭvā vidvāṃsamapi vismṛtiḥ |
vikṣepayati dhīdoṣairyoṣā jāramiva priyam || 323||
yathāpakṛṣṭaṃ śaivālaṃ kṣaṇamātraṃ na tiṣṭhati |
āvṛṇoti tathā māyā prājñaṃ vāpi parāṅmukham || 324||
lakṣyacyutaṃ cedyadi cittamīṣad
bahirmukhaṃ sannipatettatastataḥ |
pramādataḥ pracyutakelikandukaḥ
sopānapaṅktau patito yathā tathā || 325||
viṣayeṣvāviśaccetaḥ saṅkalpayati tadguṇān |
samyaksaṅkalpanātkāmaḥ kāmātpuṃsaḥ pravartanam || 326||
ataḥ pramādānna paro'sti mṛtyuḥ
vivekino brahmavidaḥ samādhau |
samāhitaḥ siddhimupaiti samyak
samāhitātmā bhava sāvadhānaḥ || 327||
tataḥ svarūpavibhraṃśo vibhraṣṭastu patatyadhaḥ |
patitasya vinā nāśaṃ punarnāroha īkṣyate || 328||
saṅkalpaṃ varjayettasmātsarvānarthasya kāraṇam |
apathyāni hi vastūni vyādhigrasto yathotsṛje |
jīvato yasya kaivalyaṃ videhe sa ca kevalaḥ |
yatkiñcit paśyato bhedaṃ bhayaṃ brūte yajuḥśrutiḥ || 329||
yadā kadā vāpi vipaścideṣa
brahmaṇyanante'pyaṇumātrabhedam |
paśyatyathāmuṣya bhayaṃ tadaiva
yadvīkṣitaṃ bhinnatayā pramādāt || 330|| (pāṭhabhedaḥ - yadīkṣitaṃ)
śrutismṛtinyāyaśatairniṣiddhe
dṛśye'tra yaḥ svātmamatiṃ karoti |
upaiti duḥkhopari duḥkhajātaṃ
niṣiddhakartā sa malimluco yathā || 331||
satyābhisandhānarato vimukto
mahattvamātmīyamupaiti nityam |
mithyābhisandhānaratastu naśyed
dṛṣṭaṃ tadetadyadacauracaurayoḥ || 332|| (pāṭhabhedaḥ - coracorayoḥ)
yatirasadanusandhiṃ bandhahetuṃ vihāya
svayamayamahamasmītyātmadṛṣṭyaiva tiṣṭhet
sukhayati nanu niṣṭhā brahmaṇi svānubhūtyā
harati paramavidyākāryaduḥkhaṃ pratītam || 333||
bāhyānusandhiḥ parivardhayetphalaṃ (pāṭhabhedaḥ - bāhyābhisandhiḥ)
durvāsanāmeva tatastato'dhikām |
jñātvā vivekaiḥ parihṛtya bāhyaṃ
svātmānusandhiṃ vidadhīta nityam || 334||
bāhye niruddhe manasaḥ prasannatā
manaḥprasāde paramātmadarśanam |
tasminsudṛṣṭe bhavabandhanāśo
bahirnirodhaḥ padavī vimukteḥ || 335||
kaḥ paṇḍitaḥ sansadasadvivekī
śrutipramāṇaḥ paramārthadarśī |
jānanhi kuryādasato'valambaṃ
svapātahetoḥ śiśuvanmumukṣuḥ || 336||
dehādisaṃsaktimato na muktiḥ
muktasya dehādyabhimatyabhāvaḥ |
suptasya no jāgaraṇaṃ na jāgrataḥ
svapnastayorbhinnaguṇāśrayatvāt || 337||
antarbahiḥ svaṃ sthirajaṅgameṣu
jñātvā''tmanādhāratayā vilokya | (pāṭhabhedaḥ - jñānātman)
tyaktākhilopādhirakhaṇḍarūpaḥ
pūrṇātmanā yaḥ sthita eṣa muktaḥ || 338||
sarvātmanā bandhavimuktihetuḥ
sarvātmabhāvānna paro'sti kaścit |
dṛśyāgrahe satyupapadyate'sau
sarvātmabhāvo'sya sadātmaniṣṭhayā || 339||
dṛśyasyāgrahaṇaṃ kathaṃ nu ghaṭate dehātmanā tiṣṭhato
bāhyārthānubhavaprasaktamanasastattatkriyāṃ kurvataḥ |
sannyastākhiladharmakarmaviṣayairnityātmaniṣṭhāparaiḥ
tattvajñaiḥ karaṇīyamātmani sadānandecchubhiryatnataḥ || 340||
sarvātmasiddhaye bhikṣoḥ kṛtaśravaṇakarmaṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sārvātmya)
samādhiṃ vidadhātyeṣā śānto dānta iti śrutiḥ || 341||
ārūḍhaśakterahamo vināśaḥ
kartunna śakya sahasāpi paṇḍitaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - kartuṃ na)
ye nirvikalpākhyasamādhiniścalāḥ
tānantarā'nantabhavā hi vāsanāḥ || 342||
ahambuddhyaiva mohinyā yojayitvā''vṛterbalāt |
vikṣepaśaktiḥ puruṣaṃ vikṣepayati tadguṇaiḥ || 343||
vikṣepaśaktivijayo viṣamo vidhātuṃ
niḥśeṣamāvaraṇaśaktinivṛttyabhāve |
dṛgdṛśyayoḥ sphuṭapayojalavadvibhāge
naśyettadāvaraṇamātmani ca svabhāvāt |
niḥsaṃśayena bhavati pratibandhaśūnyo
vikṣepaṇaṃ na hi tadā yadi cenmṛṣārthe || 344|| (pāṭhabhedaḥ - nikṣepaṇaṃ)
samyagvivekaḥ sphuṭabodhajanyo
vibhajya dṛgdṛśyapadārthatattvam |
chinatti māyākṛtamohabandhaṃ
yasmādvimuktastu punarna saṃsṛtiḥ || 345|| (pāṭhabhedaḥ - vimuktasya)
parāvaraikatvavivekavahniḥ
dahatyavidyāgahanaṃ hyaśeṣam |
kiṃ syātpunaḥ saṃsaraṇasya bījaṃ
advaitabhāvaṃ samupeyuṣo'sya || 346||
āvaraṇasya nivṛttirbhavati hi samyakpadārthadarśanataḥ |
mithyājñānavināśastadvikṣepajanitaduḥkhanivṛttiḥ || 347||
etattritayaṃ dṛṣṭaṃ samyagrajjusvarūpavijñānāt |
tasmādvastusatattvaṃ jñātavyaṃ bandhamuktaye viduṣā || 348||
ayo'gniyogādiva satsamanvayān
mātrādirūpeṇa vijṛmbhate dhīḥ |
tatkāryametaddvitayaṃ yato mṛṣā (pāṭhabhedaḥ - tatkāryameva tritayaṃ)
dṛṣṭaṃ bhramasvapnamanoratheṣu || 349||
tato vikārāḥ prakṛterahammukhā
dehāvasānā viṣayāśca sarve |
kṣaṇe'nyathābhāvitayā hyamīṣā- (pāṭhabhedaḥ - bhāvina eṣa ātmā)
masattvamātmā tu kadāpi nānyathā || 350|| (pāṭhabhedaḥ - masattvamātmā tu kadāpi)
nityādvayākhaṇḍacidekarūpo
buddhyādisākṣī sadasadvilakṣaṇaḥ |
ahampadapratyayalakṣitārthaḥ
pratyak sadānandaghanaḥ parātmā || 351||
itthaṃ vipaścitsadasadvibhajya
niścitya tattvaṃ nijabodhadṛṣṭyā |
jñātvā svamātmānamakhaṇḍabodhaṃ
tebhyo vimuktaḥ svayameva śāmyati || 352||
ajñānahṛdayagrantherniḥśeṣavilayastadā |
samādhinā'vikalpena yadā'dvaitātmadarśanam || 353||
tvamahamidamitīyaṃ kalpanā buddhidoṣāt
prabhavati paramātmanyadvaye nirviśeṣe |
pravilasati samādhāvasya sarvo vikalpo
vilayanamupagacchedvastutattvāvadhṛtyā || 354||
śānto dāntaḥ paramuparataḥ kṣāntiyuktaḥ samādhiṃ
kurvannityaṃ kalayati yatiḥ svasya sarvātmabhāvam |
tenāvidyātimirajanitānsādhu dagdhvā vikalpān
brahmākṛtyā nivasati sukhaṃ niṣkriyo nirvikalpaḥ || 355||
samāhitā ye pravilāpya bāhyaṃ
śrotrādi cetaḥ svamahaṃ cidātmani |
ta eva muktā bhavapāśabandhaiḥ
nānye tu pārokṣyakathābhidhāyinaḥ || 356||
upādhibhedātsvayameva bhidyate (pāṭhabhedaḥ - yogātsvayameva)
copādhyapohe svayameva kevalaḥ |
tasmādupādhervilayāya vidvān
vasetsadā'kalpasamādhiniṣṭhayā || 357||
sati sakto naro yāti sadbhāvaṃ hyekaniṣṭhayā |
kīṭako bhramaraṃ dhyāyan bhramaratvāya kalpate || 358||
kriyāntarāsaktimapāsya kīṭako
dhyāyannalitvaṃ hyalibhāvamṛcchati | (pāṭhabhedaḥ - dhyāyanyathāliṃ)
tathaiva yogī paramātmatattvaṃ
dhyātvā samāyāti tadekaniṣṭhayā || 359||
atīva sūkṣmaṃ paramātmatattvaṃ
na sthūladṛṣṭyā pratipattumarhati |
samādhinātyantasusūkṣmavṛttyā
jñātavyamāryairatiśuddhabuddhibhiḥ || 360||
yathā suvarṇaṃ puṭapākaśodhitaṃ
tyaktvā malaṃ svātmaguṇaṃ samṛcchati |
tathā manaḥ sattvarajastamomalaṃ
dhyānena santyajya sameti tattvam || 361||
nirantarābhyāsavaśāttaditthaṃ
pakvaṃ mano brahmaṇi līyate yadā |
tadā samādhiḥ savikalpavarjitaḥ (pāṭhabhedaḥ - sa vikalpavarjitaḥ)
svato'dvayānandarasānubhāvakaḥ || 362||
samādhinā'nena samastavāsanā-
granthervināśo'khilakarmanāśaḥ |
antarbahiḥ sarvata eva sarvadā
svarūpavisphūrtirayatnataḥ syāt || 363||
śruteḥ śataguṇaṃ vidyānmananaṃ mananādapi |
nididhyāsaṃ lakṣaguṇamanantaṃ nirvikalpakam || 364||
nirvikalpakasamādhinā sphuṭaṃ
brahmatattvamavagamyate dhruvam |
nānyathā calatayā manogateḥ
pratyayāntaravimiśritaṃ bhavet || 365||
ataḥ samādhatsva yatendriyaḥ san
nirantaraṃ śāntamanāḥ pratīci |
vidhvaṃsaya dhvāntamanādyavidyayā
kṛtaṃ sadekatvavilokanena || 366||
yogasya prathamadvāraṃ vāṅnirodho'parigrahaḥ | (pāṭhabhedaḥ - prathamaṃ dvāraṃ)
nirāśā ca nirīhā ca nityamekāntaśīlatā || 367||
ekāntasthitirindriyoparamaṇe heturdamaścetasaḥ
saṃrodhe karaṇaṃ śamena vilayaṃ yāyādahaṃvāsanā |
tenānandarasānubhūtiracalā brāhmī sadā yoginaḥ
tasmāccittanirodha eva satataṃ kāryaḥ prayatno muneḥ || 368|| prayatnānmuneḥ
vācaṃ niyacchātmani taṃ niyaccha
buddhau dhiyaṃ yaccha ca buddhisākṣiṇi |
taṃ cāpi pūrṇātmani nirvikalpe
vilāpya śāntiṃ paramāṃ bhajasva || 369||
dehaprāṇendriyamanobuddhyādibhirupādhibhiḥ |
yairyairvṛtteḥsamāyogastattadbhāvo'sya yoginaḥ || 370||
tannivṛttyā muneḥ samyak sarvoparamaṇaṃ sukham |
sandṛśyate sadānandarasānubhavaviplavaḥ || 371||
antastyāgo bahistyāgo viraktasyaiva yujyate |
tyajatyantarbahiḥsaṅgaṃ viraktastu mumukṣayā || 372||
bahistu viṣayaiḥ saṅgaṃ tathāntarahamādibhiḥ | (pāṭhabhedaḥ - saṅgaḥ)
virakta eva śaknoti tyaktuṃ brahmaṇi niṣṭhitaḥ || 373||
vairāgyabodhau puruṣasya pakṣivat
pakṣau vijānīhi vicakṣaṇa tvam |
vimuktisaudhāgralatādhirohaṇaṃ
tābhyāṃ vinā nānyatareṇa sidhyati || 374||
atyantavairāgyavataḥ samādhiḥ
samāhitasyaiva dṛḍhaprabodhaḥ |
prabuddhatattvasya hi bandhamuktiḥ
muktātmano nityasukhānubhūtiḥ || 375||
vairāgyānna paraṃ sukhasya janakaṃ paśyāmi vaśyātmanaḥ
taccecchuddhatarātmabodhasahitaṃ svārājyasāmrājyadhuk |
etaddvāramajasramuktiyuvateryasmāttvamasmātparaṃ
sarvatrāspṛhayā sadātmani sadā prajñāṃ kuru śreyase || 376||
āśāṃ chinddhi viṣopameṣu viṣayeṣveṣaiva mṛtyoḥ kṛti- (pāṭhabhedaḥ - mṛtyoḥ sṛti)
styaktvā jātikulāśrameṣvabhimatiṃ muñcātidūrātkriyāḥ |
dehādāvasati tyajātmadhiṣaṇāṃ prajñāṃ kuruṣvātmani
tvaṃ draṣṭāsyamano'si nirdvayaparaṃ brahmāsi yadvastutaḥ || 377|| (pāṭhabhedaḥ - draṣṭāsyamalo)
lakṣye brahmaṇi mānasaṃ dṛḍhataraṃ saṃsthāpya bāhyendriyaṃ
svasthāne viniveśya niścalatanuścopekṣya dehasthitim |
brahmātmaikyamupetya tanmayatayā cākhaṇḍavṛttyā'niśaṃ
brahmānandarasaṃ pibātmani mudā śūnyaiḥ kimanyairbhṛśam || 378|| (pāṭhabhedaḥ - kimanyairbhramaiḥ)
anātmacintanaṃ tyaktvā kaśmalaṃ duḥkhakāraṇam |
cintayātmānamānandarūpaṃ yanmuktikāraṇam || 379||
eṣa svayañjyotiraśeṣasākṣī
vijñānakośo vilasatyajasram | vijñānakośe
lakṣyaṃ vidhāyainamasadvilakṣaṇa-
makhaṇḍavṛttyā''tmatayā'nubhāvaya || 380||
etamacchinnayā vṛttyā pratyayāntaraśūnyayā |
ullekhayanvijānīyātsvasvarūpatayā sphuṭam || 381||
atrātmatvaṃ dṛḍhīkurvannahamādiṣu santyajan |
udāsīnatayā teṣu tiṣṭhetsphuṭaghaṭādivat || 382|| (pāṭhabhedaḥ - tiṣṭhedghaṭapaṭādivat)
viśuddhamantaḥkaraṇaṃ svarūpe
niveśya sākṣiṇyavabodhamātre |
śanaiḥ śanairniścalatāmupānayan
pūrṇaṃ svamevānuvilokayettataḥ || 383|| (pāṭhabhedaḥ - pūrṇatvamevānu)
dehendriyaprāṇamano'hamādibhiḥ
svājñānaklṛptairakhilairupādhibhiḥ |
vimuktamātmānamakhaṇḍarūpaṃ
pūrṇaṃ mahākāśamivāvalokayet || 384||
ghaṭakalaśakusūlasūcimukhyaiḥ
gaganamupādhiśatairvimuktamekam |
bhavati na vividhaṃ tathaiva śuddhaṃ
paramahamādivimuktamekameva || 385||
brahmādistambaparyantā mṛṣāmātrā upādhayaḥ | (pāṭhabhedaḥ - brahmādyāḥ stamba)
tataḥ pūrṇaṃ svamātmānaṃ paśyedekātmanā sthitam || 386||
yatra bhrāntyā kalpitaṃ tadviveke (pāṭhabhedaḥ - yadviveke)
tattanmātraṃ naiva tasmādvibhinnam |
bhrānternāśe bhāti dṛṣṭāhitattvaṃ (pāṭhabhedaḥ - bhrāntidṛṣṭā)
rajjustadvadviśvamātmasvarūpam || 387||
svayaṃ brahmā svayaṃ viṣṇuḥ svayamindraḥ svayaṃ śivaḥ |
svayaṃ viśvamidaṃ sarvaṃ svasmādanyanna kiñcana || 388||
antaḥ svayaṃ cāpi bahiḥ svayaṃ ca
svayaṃ purastāt svayameva paścāt |
svayaṃ hyāvācyāṃ svayamapyudīcyāṃ (pāṭhabhedaḥ - hyavācyāṃ)
tathopariṣṭātsvayamapyadhastāt || 389||
taraṅgaphenabhramabudbudādi
sarvaṃ svarūpeṇa jalaṃ yathā tathā |
cideva dehādyahamantametat
sarvaṃ cidevaikarasaṃ viśuddham || 390||
sadevedaṃ sarvaṃ jagadavagataṃ vāṅmanasayoḥ
sato'nyannāstyeva prakṛtiparasīmni sthitavataḥ |
pṛthak kiṃ mṛtsnāyāḥ kalaśaghaṭakumbhādyavagataṃ
vadatyeṣa bhrāntastvamahamiti māyāmadirayā || 391||
kriyāsamabhihāreṇa yatra nānyaditi śrutiḥ |
bravīti dvaitarāhityaṃ mithyādhyāsanivṛttaye || 392||
ākāśavannirmalanirvikalpaṃ (pāṭhabhedaḥ - nirvikalpa)
niḥsīmaniḥspandananirvikāram |
antarbahiḥśūnyamananyamadvayaṃ
svayaṃ paraṃ brahma kimasti bodhyam || 393||
vaktavyaṃ kimu vidyate'tra bahudhā brahmaiva jīvaḥ svayaṃ
brahmaitajjagadātataṃ nu sakalaṃ brahmādvitīyaṃ śrutiḥ | (pāṭhabhedaḥ - jagadāparāṇu sakalaṃ)
brahmaivāhamiti prabuddhamatayaḥ santyaktabāhyāḥ sphuṭaṃ
brahmībhūya vasanti santatacidānandātmanaitaddhruvam || 394|| (pāṭhabhedaḥ - ānandātmanaiva dhruvam)
jahi malamayakośe'handhiyotthāpitāśāṃ
prasabhamanilakalpe liṅgadehe'pi paścāt |
nigamagaditakīrtiṃ nityamānandamūrtiṃ
svayamiti paricīya brahmarūpeṇa tiṣṭha || 395||
śavākāraṃ yāvadbhajati manujastāvadaśuciḥ
parebhyaḥ syātkleśo jananamaraṇavyādhinilayaḥ | (pāṭhabhedaḥ - vyādhinirayāḥ)
yadātmānaṃ śuddhaṃ kalayati śivākāramacalam
tadā tebhyo mukto bhavati hi tadāha śrutirapi || 396||
svātmanyāropitāśeṣābhāsavastunirāsataḥ |
svayameva paraṃ brahma pūrṇamadvayamakriyam || 397||
samāhitāyāṃ sati cittavṛttau
parātmani brahmaṇi nirvikalpe |
na dṛśyate kaścidayaṃ vikalpaḥ
prajalpamātraḥ pariśiṣyate yataḥ || 398|| (pāṭhabhedaḥ - tataḥ)
asatkalpo vikalpo'yaṃ viśvamityekavastuni |
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 399||
draṣṭudarśanadṛśyādibhāvaśūnyaikavastuni | (pāṭhabhedaḥ - draṣṭṛdarśana)
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 400||
kalpārṇava ivātyantaparipūrṇaikavastuni |
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 401||
tejasīva tamo yatra pralīnaṃ bhrāntikāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - yatra vilīnaṃ)
advitīye pare tattve nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 402||
ekātmake pare tattve bhedavārtā kathaṃ vaset | (pāṭhabhedaḥ - kathaṃ bhavet)
suṣuptau sukhamātrāyāṃ bhedaḥ kenāvalokitaḥ || 403||
na hyasti viśvaṃ paratattvabodhāt
sadātmani brahmaṇi nirvikalpe |
kālatraye nāpyahirīkṣito guṇe
na hyambubindurmṛgatṛṣṇikāyām || 404||
māyāmātramidaṃ dvaitamadvaitaṃ paramārthataḥ |
iti brūte śrutiḥ sākṣātsuṣuptāvanubhūyate || 405||
ananyatvamadhiṣṭhānādāropyasya nirīkṣitam |
paṇḍitai rajjusarpādau vikalpo bhrāntijīvanaḥ || 406||
cittamūlo vikalpo'yaṃ cittābhāve na kaścana |
ataścittaṃ samādhehi pratyagrūpe parātmani || 407||
kimapi satatabodhaṃ kevalānandarūpaṃ
nirupamamativelaṃ nityamuktaṃ nirīham |
niravadhigaganābhaṃ niṣkalaṃ nirvikalpaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 408||
prakṛtivikṛtiśūnyaṃ bhāvanātītabhāvaṃ
samarasamasamānaṃ mānasambandhadūram |
nigamavacanasiddhaṃ nityamasmatprasiddhaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 409||
ajaramamaramastābhāvavastusvarūpaṃ (pāṭhabhedaḥ - bhāsavastu)
stimitasalilarāśiprakhyamākhyāvihīnam |
śamitaguṇavikāraṃ śāśvataṃ śāntamekaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 410||
samāhitāntaḥkaraṇaḥ svarūpe
vilokayātmānamakhaṇḍavaibhavam |
vicchinddhi bandhaṃ bhavagandhagandhitaṃ (pāṭhabhedaḥ - gandhagandhilaṃ)
yatnena puṃstvaṃ saphalīkuruṣva || 411-
sarvopādhivinirmuktaṃ saccidānandamadvayam |
bhāvayātmānamātmasthaṃ na bhūyaḥ kalpase'dhvane || 412||
chāyeva puṃsaḥ paridṛśyamāna-
mābhāsarūpeṇa phalānubhūtyā |
śarīramārācchavavannirastaṃ
punarna sandhatta idaṃ mahātmā || 413||
satatavimalabodhānandarūpaṃ sametya (pāṭhabhedaḥ - svametya)
tyaja jaḍamalarūpopādhimetaṃ sudūre |
atha punarapi naiṣa smaryatāṃ vāntavastu (pāṭhabhedaḥ - punarapi naiva)
smaraṇaviṣayabhūtaṃ kalpate kutsanāya || 414||
samūlametatparidāhya vahnau (pāṭhabhedaḥ - paridahya)
sadātmani brahmaṇi nirvikalpe |
tataḥ svayaṃ nityaviśuddhabodhā-
nandātmanā tiṣṭhati vidvariṣṭhaḥ || 415||
prārabdhasūtragrathitaṃ śarīraṃ
prayātu vā tiṣṭhatu goriva srak |
na tatpunaḥ paśyati tattvavettā-
''nandātmani brahmaṇi līnavṛttiḥ || 416||
akhaṇḍānandamātmānaṃ vijñāya svasvarūpataḥ |
kimicchan kasya vā hetordehaṃ puṣṇāti tattvavit || 417||
saṃsiddhasya phalaṃ tvetajjīvanmuktasya yoginaḥ |
bahirantaḥ sadānandarasāsvādanamātmani || 418||
vairāgyasya phalaṃ bodho bodhasyoparatiḥ phalam |
svānandānubhavācchāntireṣaivoparateḥ phalam || 419||
yadyuttarottarābhāvaḥ pūrvapūrvantu niṣphalam |
nivṛttiḥ paramā tṛptirānando'nupamaḥ svataḥ || 420||
dṛṣṭaduḥkheṣvanudvego vidyāyāḥ prastutaṃ phalam |
yatkṛtaṃ bhrāntivelāyāṃ nānā karma jugupsitam |
paścānnaro vivekena tatkathaṃ kartumarhati || 421||
vidyāphalaṃ syādasato nivṛttiḥ
pravṛttirajñānaphalaṃ tadīkṣitam |
tajjñājñayoryanmṛgatṛṣṇikādau
nocedvidāṃ dṛṣṭaphalaṃ kimasmāt || 422|| (pāṭhabhedaḥ - nocedvido)
ajñānahṛdayagranthervināśo yadyaśeṣataḥ |
anicchorviṣayaḥ kiṃ nu pravṛtteḥ kāraṇaṃ svataḥ || 423|| (pāṭhabhedaḥ - viduṣaḥ kiṃ)
vāsanānudayo bhogye vairāgyasya tadāvadhiḥ |
ahambhāvodayābhāvo bodhasya paramāvadhiḥ |
līnavṛttairanutpattirmaryādoparatestu sā || 424|| (pāṭhabhedaḥ - vṛttera)
brahmākāratayā sadā sthitatayā nirmuktabāhyārthadhī-
ranyāveditabhogyabhogakalano nidrāluvadbālavat |
svapnālokitalokavajjagadidaṃ paśyankvacillabdhadhī-
rāste kaścidanantapuṇyaphalabhugdhanyaḥ sa mānyo bhuvi || 425||
sthitaprajño yatirayaṃ yaḥ sadānandamaśnute |
brahmaṇyeva vilīnātmā nirvikāro viniṣkriyaḥ || 426||
brahmātmanoḥ śodhitayorekabhāvāvagāhinī |
nirvikalpā ca cinmātrā vṛttiḥ prajñeti kathyate |
susthitā'sau bhavedyasya sthitaprajñaḥ sa ucyate || 427||
yasya sthitā bhavetprajñā yasyānando nirantaraḥ |
prapañco vismṛtaprāyaḥ sa jīvanmukta iṣyate || 428||
līnadhīrapi jāgarti jāgraddharmavivarjitaḥ |
bodho nirvāsano yasya sa jīvanmukta iṣyate || 429||
śāntasaṃsārakalanaḥ kalāvānapi niṣkalaḥ |
yasya cittaṃ viniścintaṃ sa jīvanmukta iṣyate || 430|| (pāṭhabhedaḥ - yaḥ sacitto'pi niścittaḥ)
vartamāne'pi dehe'smiñchāyāvadanuvartini |
ahantāmamatā'bhāvo jīvanmuktasya lakṣaṇam || 431||
atītānanusandhānaṃ bhaviṣyadavicāraṇam |
audāsīnyamapi prāptaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 432|| (pāṭhabhedaḥ - prāpte)
guṇadoṣaviśiṣṭe'sminsvabhāvena vilakṣaṇe |
sarvatra samadarśitvaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 433||
iṣṭāniṣṭārthasamprāptau samadarśitayā''tmani |
ubhayatrāvikāritvaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 434||
brahmānandarasāsvādāsaktacittatayā yateḥ |
antarbahiravijñānaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 435||
dehendriyādau kartavye mamāhambhāvavarjitaḥ |
audāsīnyena yastiṣṭhetsa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 436|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
vijñāta ātmano yasya brahmabhāvaḥ śruterbalāt |
bhavabandhavinirmuktaḥ sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 437|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
dehendriyeṣvahambhāva idambhāvastadanyake |
yasya no bhavataḥ kvāpi sa jīvanmukta iṣyate || 438||
jīveśobhayasaṃsārarūpadurvāsanojjhitā |
sā sarvadā bhavedyasya sa jīvanmukta iṣyate ||
na pratyagbrahmaṇorbhedaṃ kadāpi brahmasargayoḥ |
prajñayā yo vijāniti sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 439|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
sādhubhiḥ pūjyamāne'sminpīḍyamāne'pi durjanaiḥ |
samabhāvo bhavedyasya sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 440|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
yatra praviṣṭā viṣayāḥ pareritā
nadīpravāhā iva vārirāśau |
linanti sanmātratayā na vikriyāṃ
utpādayantyeṣa yatirvimuktaḥ || 441||
vijñātabrahmatattvasya yathāpūrvaṃ na saṃsṛtiḥ |
asti cenna sa vijñātabrahmabhāvo bahirmukhaḥ || 442||
prācīnavāsanāvegādasau saṃsaratīti cet |
na sadekatvavijñānānmandī bhavati vāsanā || 443||
atyantakāmukasyāpi vṛttiḥ kuṇṭhati mātari |
tathaiva brahmaṇi jñāte pūrṇānande manīṣiṇaḥ || 444||
nididhyāsanaśīlasya bāhyapratyaya īkṣyate |
bravīti śrutiretasya prārabdhaṃ phaladarśanāt || 445||
sukhādyanubhavo yāvattāvatprārabdhamiṣyate |
phalodayaḥ kriyāpūrvo niṣkriyo na hi kutracit || 446||
ahaṃ brahmeti vijñānātkalpakoṭiśatārjitam |
sañcitaṃ vilayaṃ yāti prabodhātsvapnakarmavat || 447||
yatkṛtaṃ svapnavelāyāṃ puṇyaṃ vā pāpamulbaṇam |
suptotthitasya kintatsyātsvargāya narakāya vā || 448||
svamasaṅgamudāsīnaṃ parijñāya nabho yathā |
na śliṣyati ca yatkiñcitkadācidbhāvikarmabhiḥ || 449|| (pāṭhabhedaḥ - śliṣyate yatiḥ kiñcit)
na nabho ghaṭayogena surāgandhena lipyate |
tathātmopādhiyogena taddharmairnaiva lipyate || 450||
jñānodayātpurārabdhaṃ karmajñānānna naśyati |
adatvā svaphalaṃ lakṣyamuddiśyotsṛṣṭabāṇavat || 451||
vyāghrabuddhyā vinirmukto bāṇaḥ paścāttu gomatau |
na tiṣṭhati chinatyeva lakṣyaṃ vegena nirbharam || 452||
prārabdhaṃ balavattaraṃ khalu vidāṃ bhogena tasya kṣayaḥ
samyagjñānahutāśanena vilayaḥ prāksañcitāgāminām |
brahmātmaikyamavekṣya tanmayatayā ye sarvadā saṃsthitāḥ
teṣāṃ tattritayaṃ nahi kvacidapi brahmaiva te nirguṇam || 453||
upādhitādātmyavihīnakevala-
brahmātmanaivātmani tiṣṭhato muneḥ |
prārabdhasadbhāvakathā na yuktā
svapnārthasambandhakatheva jāgrataḥ || 454||
na hi prabuddhaḥ pratibhāsadehe
dehopayoginyapi ca prapañce |
karotyahantāṃ mamatāmidantāṃ
kintu svayaṃ tiṣṭhati jāgareṇa || 455||
na tasya mithyārthasamarthanecchā
na saṅgrahastajjagato'pi dṛṣṭaḥ |
tatrānuvṛttiryadi cenmṛṣārthe
na nidrayā mukta itīṣyate dhruvam || 456||
tadvatpare brahmaṇi vartamānaḥ
sadātmanā tiṣṭhati nānyadīkṣate |
smṛtiryathā svapnavilokitārthe
tathā vidaḥ prāśanamocanādau || 457||
karmaṇā nirmito dehaḥ prārabdhaṃ tasya kalpyatām |
nānāderātmano yuktaṃ naivātmā karmanirmitaḥ || 458||
ajo nityaḥ śāśvata iti brūte śrutiramoghavāk | (pāṭhabhedaḥ - ajo nitya iti brūte śrutireṣā tvamoghavāk)
tadātmanā tiṣṭhato'sya kutaḥ prārabdhakalpanā || 459||
prārabdhaṃ sidhyati tadā yadā dehātmanā sthitiḥ |
dehātmabhāvo naiveṣṭaḥ prārabdhaṃ tyajyatāmataḥ || 460||
śarīrasyāpi prārabdhakalpanā bhrāntireva hi |
adhyastasya kutaḥ sattvamasatyasya kuto janiḥ | (pāṭhabhedaḥ - sattvamasattvasya)
ajātasya kuto nāśaḥ prārabdhamasataḥ kutaḥ || 461||
jñānenājñānakāryasya samūlasya layo yadi |
tiṣṭhatyayaṃ kathaṃ deha iti śaṅkāvato jaḍān || 462||
samādhātuṃ bāhyadṛṣṭyā prārabdhaṃ vadati śrutiḥ |
na tu dehādisatyatvabodhanāya vipaścitām |
yataḥ śruterabhiprāyaḥ paramārthaikagocaraḥ || 463||
paripūrṇamanādyantamaprameyamavikriyam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 464||
sadghanaṃ cidghanaṃ nityamānandaghanamakriyam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 465||
pratyagekarasaṃ pūrṇamanantaṃ sarvatomukham |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 466||
aheyamanupādeyamanādeyamanāśrayam | manādheyamanā
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 467||
nirguṇaṃ niṣkalaṃ sūkṣmaṃ nirvikalpaṃ nirañjanam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 468||
anirūpya svarūpaṃ yanmanovācāmagocaram |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 469||
satsamṛddhaṃ svataḥsiddhaṃ śuddhaṃ buddhamanīdṛśam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 470||
nirastarāgā vinirastabhogāḥ (pāṭhabhedaḥ - nirapāstabhogāḥ)
śāntāḥ sudāntā yatayo mahāntaḥ |
vijñāya tattvaṃ parametadante
prāptāḥ parāṃ nirvṛtimātmayogāt || 471||
bhavānapīdaṃ paratattvamātmanaḥ
svarūpamānandaghanaṃ vicārya | (pāṭhabhedaḥ - nicāyya)
vidhūya mohaṃ svamanaḥprakalpitaṃ
muktaḥ kṛtārtho bhavatu prabuddhaḥ || 472||
samādhinā sādhuviniścalātmanā (pāṭhabhedaḥ - suniścalātmanā)
paśyātmatattvaṃ sphuṭabodhacakṣuṣā |
niḥsaṃśayaṃ samyagavekṣitaśce-
cchrutaḥ padārtho na punarvikalpyate || 473|| (pāṭhabhedaḥ - punarvikalpate)
svasyāvidyābandhasambandhamokṣā-
tsatyajñānānandarūpātmalabdhau |
śāstraṃ yuktirdeśikoktiḥ pramāṇaṃ
cāntaḥsiddhā svānubhūtiḥ pramāṇam || 474||
bandho mokṣaśca tṛptiśca cintā''rogyakṣudhādayaḥ |
svenaiva vedyā yajjñānaṃ pareṣāmānumānikam || 475||
taṭasthitā bodhayanti guravaḥ śrutayo yathā |
prajñayaiva taredvidvānīśvarānugṛhītayā || 476||
svānubhūtyā svayaṃ jñātvā svamātmānamakhaṇḍitam |
saṃsiddhaḥ sammukhaṃ tiṣṭhennirvikalpātmanā''tmani || 477|| (pāṭhabhedaḥ - susukhaṃ tiṣṭhen)
vedāntasiddhāntaniruktireṣā
brahmaiva jīvaḥ sakalaṃ jagacca |
akhaṇḍarūpasthitireva mokṣo
brahmādvitīye śrutayaḥ pramāṇam || 478|| (pāṭhabhedaḥ - brahmādvitīyaṃ)
iti guruvacanācchrutipramāṇāt
paramavagamya satattvamātmayuktyā |
praśamitakaraṇaḥ samāhitātmā
kvacidacalākṛtirātmaniṣṭhato'bhūt || 479|| (pāṭhabhedaḥ - ātmaniṣṭhito)
kiñcitkālaṃ samādhāya pare brahmaṇi mānasam | (pāṭhabhedaḥ - kañcitkālaṃ)
utthāya paramānandādidaṃ vacanamabravīt || 480|| (pāṭhabhedaḥ - vyutthāya)
buddhirvinaṣṭā galitā pravṛttiḥ
brahmātmanorekatayā'dhigatyā |
idaṃ na jāne'pyanidaṃ na jāne
kiṃ vā kiyadvā sukhamastyapāram || 481|| (pāṭhabhedaḥ - sukhamasya pāram)
vācā vaktumaśakyameva manasā mantuṃ na vā śakyate
svānandāmṛtapūrapūritaparabrahmāmbudhervaibhavam |
ambhorāśiviśīrṇavārṣikaśilābhāvaṃ bhajanme mano
yasyāṃśāṃśalave vilīnamadhunā''nandātmanā nirvṛtam || 482||
kva gataṃ kena vā nītaṃ kutra līnamidaṃ jagat |
adhunaiva mayā dṛṣṭaṃ nāsti kiṃ mahadadbhutam || 483||
kiṃ heyaṃ kimupādeyaṃ kimanyatkiṃ vilakṣaṇam |
akhaṇḍānandapīyūṣapūrṇe brahmamahārṇave || 484||
na kiñcidatra paśyāmi na śaṛṇomi na vedmyaham |
svātmanaiva sadānandarūpeṇāsmi vilakṣaṇaḥ || 485||
namo namaste gurave mahātmane
vimuktasaṅgāya saduttamāya |
nityādvayānandarasasvarūpiṇe
bhūmne sadā'pāradayāmbudhāmne || 486||
yatkaṭākṣaśaśisāndracandrikā-
pātadhūtabhavatāpajaśramaḥ |
prāptavānahamakhaṇḍavaibhavā-
nandamātmapadamakṣayaṃ kṣaṇāt || 487||
dhanyo'haṃ kṛtakṛtyo'haṃ vimukto'haṃ bhavagrahāt |
nityānandasvarūpo'haṃ pūrṇo'haṃ tvadanugrahāt || 488||
asaṅgo'hamanaṅgo'hamaliṅgo'hamabhaṅguraḥ |
praśānto'hamananto'hamamalo'haṃ cirantanaḥ || 489|| (pāṭhabhedaḥ - 'hamatānto'haṃ)
akartāhamabhoktāhamavikāro'hamakriyaḥ |
śuddhabodhasvarūpo'haṃ kevalo'haṃ sadāśivaḥ || 490||
draṣṭuḥ śroturvaktuḥ karturbhokturvibhinna evāham |
nityanirantaraniṣkriyaniḥsīmāsaṅgapūrṇabodhātmā || 491||
nāhamidaṃ nāhamado'pyubhayoravabhāsakaṃ paraṃ śuddham |
bāhyābhyantaraśūnyaṃ pūrṇaṃ brahmādvitīyamevāham || 492||
nirupamamanāditattvaṃ tvamahamidamada iti kalpanādūram |
nityānandaikarasaṃ satyaṃ brahmādvitīyamevāham || 493||
nārāyaṇo'haṃ narakāntako'haṃ
purāntako'haṃ puruṣo'hamīśaḥ |
akhaṇḍabodho'hamaśeṣasākṣī
nirīśvaro'haṃ nirahaṃ ca nirmamaḥ || 494||
sarveṣu bhūteṣvahameva saṃsthito
jñānātmanā'ntarbahirāśrayaḥ san |
bhoktā ca bhogyaṃ svayameva sarvaṃ
yadyatpṛthagdṛṣṭamidantayā purā || 495||
mayyakhaṇḍasukhāmbhodhau bahudhā viśvavīcayaḥ |
utpadyante vilīyante māyāmārutavibhramāt || 496||
sthulādibhāvā mayi kalpitā bhramā-
dāropitānusphuraṇena lokaiḥ |
kāle yathā kalpakavatsarāya-
ṇartvādayo niṣkalanirvikalpe || 497||
āropitaṃ nāśrayadūṣakaṃ bhavet
kadāpi mūḍhairatidoṣadūṣitaiḥ | mūḍhairmati
nārdrīkarotyūṣarabhūmibhāgaṃ
marīcikāvāri mahāpravāhaḥ || 498||
ākāśavallepavidūrago'haṃ (pāṭhabhedaḥ - ākāśavat kalpavi)
ādityavadbhāsyavilakṣaṇo'ham |
ahāryavannityaviniścalo'haṃ
ambhodhivatpāravivarjito'ham || 499||
na me dehena sambandho megheneva vihāyasaḥ |
ataḥ kuto me taddharmā jāgratsvapnasuṣuptayaḥ || 500||
upādhirāyāti sa eva gacchati
sa eva karmāṇi karoti bhuṅkte |
sa eva jīryan mriyate sadāhaṃ (pāṭhabhedaḥ - eva jīvan)
kulādrivanniścala eva saṃsthitaḥ || 501||
na me pravṛttirna ca me nivṛttiḥ
sadaikarūpasya niraṃśakasya |
ekātmako yo niviḍo nirantaro (pāṭhabhedaḥ - nibiḍo)
vyomeva pūrṇaḥ sa kathaṃ nu ceṣṭate || 502||
puṇyāni pāpāni nirindriyasya
niścetaso nirvikṛternirākṛteḥ |
kuto mamākhaṇḍasukhānubhūteḥ
brūte hyananvāgatamityapi śrutiḥ || 503||
chāyayā spṛṣṭamuṣṇaṃ vā śītaṃ vā suṣṭhu duḥṣṭhu vā |
na spṛśatyeva yatkiñcitpuruṣaṃ tadvilakṣaṇam || 504||
na sākṣiṇaṃ sākṣyadharmāḥ saṃspṛśanti vilakṣaṇam |
avikāramudāsīnaṃ gṛhadharmāḥ pradīpavat |
dehendriyamanodharmā naivātmānaṃ spṛśantyaho || 505|| ekṣtra
raveryathā karmaṇi sākṣibhāvo
vahneryathā dāhaniyāmakatvam | (pāṭhabhedaḥ - vā'yasi dāhakatvam)
rajjoryathā''ropitavastusaṅgaḥ
tathaiva kūṭasthacidātmano me || 506||
kartāpi vā kārayitāpi nāhaṃ
bhoktāpi vā bhojayitāpi nāham |
draṣṭāpi vā darśayitāpi nāhaṃ
so'haṃ svayañjyotiranīdṛgātmā || 507||
calatyupādhau pratibimbalaulya-
maupādhikaṃ mūḍhadhiyo nayanti |
svabimbabhūtaṃ ravivadviniṣkriyaṃ
kartāsmi bhoktāsmi hato'smi heti || 508||
jale vāpi sthale vāpi luṭhatveṣa jaḍātmakaḥ |
nāhaṃ vilipye taddharmairghaṭadharmairnabho yathā || 509||
kartṛtvabhoktṛtvakhalatvamattatā-
jaḍatvabaddhatvavimuktatādayaḥ |
buddhervikalpā na tu santi vastutaḥ
svasminpare brahmaṇi kevale'dvaye || 510||
santu vikārāḥ prakṛterdaśadhā śatadhā sahasradhā vāpi |
kiṃ me'saṅgacitastairna ghanaḥ kvacidambaraṃ spṛśati || 511|| (pāṭhabhedaḥ - taiḥ kiṃ me'saṅgaciterna hyambudaḍambaro'mbaraṃ)
avyaktādisthūlaparyantametat
viśvaṃ yatrābhāsamātraṃ pratītam |
vyomaprakhyaṃ sūkṣmamādyantahīnaṃ
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 512||
sarvādhāraṃ sarvavastuprakāśaṃ
sarvākāraṃ sarvagaṃ sarvaśūnyam |
nityaṃ śuddhaṃ niścalaṃ nirvikalpaṃ (pāṭhabhedaḥ - niṣkalaṃ)
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 513||
yatpratyastāśeṣamāyāviśeṣaṃ
pratyagrūpaṃ pratyayāgamyamānam |
satyajñānānantamānandarūpaṃ
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 514||
niṣkriyo'smyavikāro'smi
niṣkalo'smi nirākṛtiḥ |
nirvikalpo'smi nityo'smi
nirālambo'smi nirdvayaḥ || 515||
sarvātmako'haṃ sarvo'haṃ sarvātīto'hamadvayaḥ |
kevalākhaṇḍabodho'hamānando'haṃ nirantaraḥ || 516||
svārājyasāmrājyavibhūtireṣā
bhavatkṛpāśrīmahimaprasādāt |
prāptā mayā śrīgurave mahātmane
namo namaste'stu punarnamo'stu || 517||
mahāsvapne māyākṛtajanijarāmṛtyugahane
bhramantaṃ kliśyantaṃ bahulataratāpairanudinam | (pāṭhabhedaḥ - ranukalam)
ahaṅkāravyāghravyathitamimamatyantakṛpayā
prabodhya prasvāpātparamavitavānmāmasi guro || 518||
namastasmai sadaikasmai kasmaicinmahase namaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sadekasmai namaścinmahase muhuḥ)
yadetadviśvarūpeṇa rājate gururāja te || 519||
iti natamavalokya śiṣyavaryaṃ
samadhigatātmasukhaṃ prabuddhatattvam |
pramuditahṛdayaṃ sa deśikendraḥ (pāṭhabhedaḥ - hṛdayaḥ)
punaridamāha vacaḥ paraṃ mahātmā || 520||
brahmapratyayasantatirjagadato brahmaiva tatsarvataḥ (pāṭhabhedaḥ - satsarvataḥ)
paśyādhyātmadṛśā praśāntamanasā sarvāsvavasthāsvapi |
rūpādanyadavekṣitaṃ kimabhitaścakṣuṣmatāṃ dṛśyate (pāṭhabhedaḥ - vidyate)
tadvadbrahmavidaḥ sataḥ kimaparaṃ buddhervihārāspadam || 521||
kastāṃ parānandarasānubhūti-
mṛtsṛjya śūnyeṣu rameta vidvān | (pāṭhabhedaḥ - mutsṛjya
candre mahāhlādini dīpyamāne)
citrendumālokayituṃ ka icchet || 522||
asatpadārthānubhavena kiñcin
na hyasti tṛptirna ca duḥkhahāniḥ |
tadadvayānandarasānubhūtyā
tṛptaḥ sukhaṃ tiṣṭha sadātmaniṣṭhayā || 523||
svameva sarvathā paśyanmanyamānaḥ svamadvayam | (pāṭhabhedaḥ - sarvataḥ)
svānandamanubhuñjānaḥ kālaṃ naya mahāmate || 524||
akhaṇḍabodhātmani nirvikalpe
vikalpanaṃ vyomni puraprakalpanam |
tadadvayānandamayātmanā sadā
śāntiṃ parāmetya bhajasva maunam || 525||
tūṣṇīmavasthā paramopaśāntiḥ
buddherasatkalpavikalpahetoḥ |
brahmātmano brahmavido mahātmano
yatrādvayānandasukhaṃ nirantaram || 526||
nāsti nirvāsanānmaunātparaṃ sukhakṛduttamam |
vijñātātmasvarūpasya svānandarasapāyinaḥ || 527||
gacchaṃstiṣṭhannupaviśañchayāno vā'nyathāpi vā |
yathecchayā vasedvidvānātmārāmaḥ sadā muniḥ || 528||
na deśakālāsanadigyamādi-
lakṣyādyapekṣā'pratibaddhavṛtteḥ | (pāṭhabhedaḥ - pratibaddha
saṃsiddhatattvasya mahātmano'sti)
svavedane kā niyamādyavasthā || 529||
ghaṭo'yamiti vijñātuṃ niyamaḥ ko'nvavekṣate | (pāṭhabhedaḥ - apekṣyate)
vinā pramāṇasuṣṭhutvaṃ yasminsati padārthadhīḥ || 530||
ayamātmā nityasiddhaḥ pramāṇe sati bhāsate |
na deśaṃ nāpi vā kālaṃ na śuddhiṃ vāpyapekṣate || 531||
devadatto'hamityetadvijñānaṃ nirapekṣakam |
tadvadbrahmavido'pyasya brahmāhamiti vedanam || 532||
bhānuneva jagatsarvaṃ bhāsate yasya tejasā |
anātmakamasattucchaṃ kiṃ nu tasyāvabhāsakam || 533||
vedaśāstrapurāṇāni bhūtāni sakalānyapi |
yenārthavanti taṃ kinnu vijñātāraṃ prakāśayet || 534||
eṣa svayañjyotiranantaśaktiḥ
ātmā'prameyaḥ sakalānubhūtiḥ |
yameva vijñāya vimuktabandho
jayatyayaṃ brahmaviduttamottamaḥ || 535||
na khidyate no viṣayaiḥ pramodate
na sajjate nāpi virajyate ca |
svasminsadā krīḍati nandati svayaṃ
nirantarānandarasena tṛptaḥ || 536||
kṣudhāṃ dehavyathāṃ tyaktvā bālaḥ krīḍati vastuniḥ | (pāṭhabhedaḥ - vastuni)
tathaiva vidvān ramate nirmamo nirahaṃ sukhī || 537||
cintāśūnyamadainyabhaikṣamaśanaṃ pānaṃ saridvāriṣu
svātantryeṇa niraṅkuśā sthitirabhīrnidrā śmaśāne vane |
vastraṃ kṣālanaśoṣaṇādirahitaṃ digvāstu śayyā mahī
sañcāro nigamāntavīthiṣu vidāṃ krīḍā pare brahmaṇi || 538||
vimānamālambya śarīrametad
bhunaktyaśeṣānviṣayānupasthitān |
parecchayā bālavadātmavettā
yo'vyaktaliṅgo'nanuṣaktabāhyaḥ || 539||
digambaro vāpi ca sāmbaro vā
tvagambaro vāpi cidambarasthaḥ |
unmattavadvāpi ca bālavadvā
piśācavadvāpi caratyavanyām || 540||
kāmānniṣkāmarūpī saṃścaratyekacaro muniḥ | (pāṭhabhedaḥ - kāmānnī kāmarūpī)
svātmanaiva sadā tuṣṭaḥ svayaṃ sarvātmanā sthitaḥ || 541||
kvacinmūḍho vidvān kvacidapi mahārājavibhavaḥ
kvacidbhrāntaḥ saumyaḥ kvacidajagarācārakalitaḥ |
kvacitpātrībhūtaḥ kvacidavamataḥ kvāpyaviditaḥ
caratyevaṃ prājñaḥ satataparamānandasukhitaḥ || 542||
nirdhano'pi sadā tuṣṭo'pyasahāyo mahābalaḥ |
nityatṛpto'pyabhuñjāno'pyasamaḥ samadarśanaḥ || 543||
api kurvannakurvāṇaścābhoktā phalabhogyapi |
śarīryapyaśarīryeṣa paricchinno'pi sarvagaḥ || 544||
aśarīraṃ sadā santamimaṃ brahmavidaṃ kvacit |
priyāpriye na spṛśatastathaiva ca śubhāśubhe || 545||
sthūlādisambandhavato'bhimāninaḥ
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca śubhāśubhe ca |
vidhvastabandhasya sadātmano muneḥ
kutaḥ śubhaṃ vā'pyaśubhaṃ phalaṃ vā || 546||
tamasā grastavadbhānādagrasto'pi ravirjanaiḥ |
grasta ityucyate bhrāntyāṃ hyajñātvā vastulakṣaṇam || 547|| (pāṭhabhedaḥ - bhrāntyā)
tadvaddehādibandhebhyo vimuktaṃ brahmavittamam |
paśyanti dehivanmūḍhāḥ śarīrābhāsadarśanāt || 548||
ahirnirlvayanīṃ vāyaṃ muktvā dehaṃ tu tiṣṭhati | (pāṭhabhedaḥ - ahini)
itastataścālyamāno yatkiñcitprāṇavāyunā || 549||
strotasā nīyate dāru yathā nimnonnatasthalam |
daivena nīyate deho yathākālopabhuktiṣu || 550||
prārabdhakarmaparikalpitavāsanābhiḥ
saṃsārivaccarati bhuktiṣu muktadehaḥ |
siddhaḥ svayaṃ vasati sākṣivadatra tūṣṇīṃ
cakrasya mūlamiva kalpavikalpaśūnyaḥ || 551||
naivendriyāṇi viṣayeṣu niyuṅkta eṣa
naivāpayuṅkta upadarśanalakṣaṇasthaḥ |
naiva kriyāphalamapīṣadavekṣate sa (pāṭhabhedaḥ - apīṣadapekṣate saḥ)
svānandasāndrarasapānasumattacittaḥ || 552||
lakṣyālakṣyagatiṃ tyaktvā yastiṣṭhetkevalātmanā |
śiva eva svayaṃ sākṣādayaṃ brahmaviduttamaḥ || 553||
jīvanneva sadā muktaḥ kṛtārtho brahmavittamaḥ |
upādhināśādbrahmaiva san brahmāpyeti nirdvayam || 554||
śailūṣo veṣasadbhāvābhāvayośca yathā pumān |
tathaiva brahmavicchreṣṭhaḥ sadā brahmaiva nāparaḥ || 555||
yatra kvāpi viśīrṇaṃ satparṇamiva tarorvapuḥ patatāt | (pāṭhabhedaḥ - viśīrṇaṃ parṇamiva)
brahmībhūtasya yateḥ prāgeva taccidagninā dagdham || 556||
sadātmani brahmaṇi tiṣṭhato muneḥ
pūrṇā'dvayānandamayātmanā sadā |
na deśakālādyucitapratīkṣā
tvaṅmāṃsaviṭpiṇḍavisarjanāya || 557||
dehasya mokṣo no mokṣo na daṇḍasya kamaṇḍaloḥ |
avidyāhṛdayagranthimokṣo mokṣo yatastataḥ || 558||
kulyāyāmatha nadyāṃ vā śivakṣetre'pi catvare |
parṇaṃ patati cettena taroḥ kiṃ nu śubhāśubham || 559||
patrasya puṣpasya phalasya nāśavad-
dehendriyaprāṇadhiyāṃ vināśaḥ |
naivātmanaḥ svasya sadātmakasyā-
nandākṛtervṛkṣavadasti caiṣaḥ || 560|| (pāṭhabhedaḥ - vadāsta eṣaḥ)
prajñānaghana ityātmalakṣaṇaṃ satyasūcakam |
anūdyaupādhikasyaiva kathayanti vināśanam || 561||
avināśī vā are'yamātmeti śrutirātmanaḥ |
prabravītyavināśitvaṃ vinaśyatsu vikāriṣu || 562||
pāṣāṇavṛkṣatṛṇadhānyakaḍaṅkarādyā (pāṭhabhedaḥ - kaṭāmbarādyā)
dagdhā bhavanti hi mṛdeva yathā tathaiva |
dehendriyāsumana ādi samastadṛśyaṃ
jñānāgnidagdhamupayāti parātmabhāvam || 563||
vilakṣaṇaṃ yathā dhvāntaṃ līyate bhānutejasi |
tathaiva sakalaṃ dṛśyaṃ brahmaṇi pravilīyate || 564||
ghaṭe naṣṭe yathā vyoma vyomaiva bhavati sphuṭam |
tathaivopādhivilaye brahmaiva brahmavitsvayam || 565||
kṣīraṃ kṣīre yathā kṣiptaṃ tailaṃ taile jalaṃ jale |
saṃyuktamekatāṃ yāti tathā''tmanyātmavinmuniḥ || 566||
evaṃ videhakaivalyaṃ sanmātratvamakhaṇḍitam |
brahmabhāvaṃ prapadyaiṣa yatirnāvartate punaḥ || 567||
sadātmaikatvavijñānadagdhāvidyādivarṣmaṇaḥ |
amuṣya brahmabhūtatvād brahmaṇaḥ kuta udbhavaḥ || 568||
māyāklṛptau bandhamokṣau na staḥ svātmani vastutaḥ |
yathā rajjau niṣkriyāyāṃ sarpābhāsavinirgamau || 569||
āvṛteḥ sadasattvābhyāṃ vaktavye bandhamokṣaṇe |
nāvṛtirbrahmaṇaḥ kācidanyābhāvādanāvṛtam |
yadyastyadvaitahāniḥ syād dvaitaṃ no sahate śrutiḥ || 570||
bandhañca mokṣañca mṛṣaiva mūḍhā
buddherguṇaṃ vastuni kalpayanti |
dṛgāvṛtiṃ meghakṛtāṃ yathā ravau
yato'dvayā'saṅgacidetadakṣaram || 571|| (pāṭhabhedaḥ - cidekamakṣaram)
astīti pratyayo yaśca yaśca nāstīti vastuni |
buddhereva guṇāvetau na tu nityasya vastunaḥ || 572||
atastau māyayā klṛptau bandhamokṣau na cātmani |
niṣkale niṣkriye śānte niravadye nirañjane |
advitīye pare tattve vyomavatkalpanā kutaḥ || 573||
na nirodho na cotpattirna baddho na ca sādhakaḥ |
na mumukṣurna vai mukta ityeṣā paramārthatā || 574||
sakalanigamacūḍāsvāntasiddhāntarūpaṃ
paramidamatiguhyaṃ darśitaṃ te mayādya |
apagatakalidoṣaṃ kāmanirmuktabuddhiṃ (pāṭhabhedaḥ - buddhiḥ)
svasutavadasakṛttvāṃ bhāvayitvā mumukṣum || 575||
iti śrutvā gurorvākyaṃ praśrayeṇa kṛtānatiḥ |
sa tena samanujñāto yayau nirmuktabandhanaḥ || 576||
gurureva sadānandasindhau nirmagnamānasaḥ | (pāṭhabhedaḥ - gurureṣa)
pāvayanvasudhāṃ sarvāṃ vicacāra nirantaraḥ || 577||
ityācāryasya śiṣyasya saṃvādenātmalakṣaṇam |
nirūpitaṃ mumukṣūṇāṃ sukhabodhopapattaye || 578||
hitamidamupadeśamādriyantāṃ
vihitanirastasamastacittadoṣāḥ |
bhavasukhaviratāḥ praśāntacittāḥ (pāṭhabhedaḥ - sukhavimukhāḥ)
śrutirasikā yatayo mumukṣavo ye || 579||
saṃsārādhvani tāpabhānukiraṇaprodbhūtadāhavyathā-
khinnānāṃ jalakāṅkṣayā marubhuvi bhrāntyā paribhrāmyatām |
atyāsannasudhāmbudhiṃ sukhakaraṃ brahmādvayaṃ darśaya-
tyeṣā śaṅkarabhāratī vijayate nirvāṇasandāyinī || 580||
|| iti śaṅkarācāryaviracitaṃ vivekacūḍāmaṇiḥ ||
|| oṃ tatsat ||
Sanskrit — Devanagari (original)
सर्ववेदान्तसिद्धान्तगोचरं तमगोचरम् ।
गोविन्दं परमानन्दं सद्गुरुं प्रणतोऽस्म्यहम् ॥ 1॥
जन्तूनां नरजन्म दुर्लभमतः पुंस्त्वं ततो विप्रता
तस्माद्वैदिकधर्ममार्गपरता विद्वत्त्वमस्मात्परम् ।
आत्मानात्मविवेचनं स्वनुभवो ब्रह्मात्मना संस्थितिः
मुक्तिर्नो शतजन्मकोटिसुकृतैः पुण्यैर्विना लभ्यते ॥ 2॥ (पाठभेदः - शतकोटिजन्मसु कृतैः)
दुर्लभं त्रयमेवैतद्देवानुग्रहहेतुकम् ।
मनुष्यत्वं मुमुक्षुत्वं महापुरुषसंश्रयः ॥ 3॥
लब्ध्वा कथञ्चिन्नरजन्म दुर्लभं (पाठभेदः - कथञ्चिन्)
तत्रापि पुंस्त्वं श्रुतिपारदर्शनम् ।
यस्त्वात्ममुक्तौ न यतेत मूढधीः
स ह्यात्महा स्वं विनिहन्त्यसद्ग्रहात् ॥ 4॥ (पाठभेदः - आत्महा स्वं)
इतः को न्वस्ति मूढात्मा यस्तु स्वार्थे प्रमाद्यति ।
दुर्लभं मानुषं देहं प्राप्य तत्रापि पौरुषम् ॥ 5॥
वदन्तु शास्त्राणि यजन्तु देवान् (पाठभेदः - पठन्तु)
कुर्वन्तु कर्माणि भजन्तु देवताः ।
आत्मैक्यबोधेन विनापि मुक्ति- (पाठभेदः - विना विमुक्तिः न)
र्न सिध्यति ब्रह्मशतान्तरेऽपि ॥ 6॥
अमृतत्त्वस्य नाशास्ति वित्तेनेत्येव हि श्रुतिः ।
ब्रवीति कर्मणो मुक्तेरहेतुत्वं स्फुटं यतः ॥ 7॥
अतो विमुक्त्यै प्रयतेत विद्वान्
सन्न्यस्तबाह्यार्थसुखस्पृहः सन् ।
सन्तं महान्तं समुपेत्य देशिकं
तेनोपदिष्टार्थसमाहितात्मा ॥ 8॥
उद्धरेदात्मनाऽऽत्मानं मग्नं संसारवारिधौ ।
योगारूढत्वमासाद्य सम्यग्दर्शननिष्ठया ॥ 9॥
सन्न्यस्य सर्वकर्माणि भवबन्धविमुक्तये ।
यत्यतां पण्डितैर्धीरैरात्माभ्यास उपस्थितैः ॥ 10॥
चित्तस्य शुद्धये कर्म न तु वस्तूपलब्धये ।
वस्तुसिद्धिर्विचारेण न किञ्चित्कर्मकोटिभिः ॥ 11॥
सम्यग्विचारतः सिद्धा रज्जुतत्त्वावधारणा ।
भ्रान्तोदितमहासर्पभयदुःखविनाशिनी ॥ 12॥ (पाठभेदः - भ्रान्त्यो)
अर्थस्य निश्चयो दृष्टो विचारेण हितोक्तितः ।
न स्नानेन न दानेन प्राणायामशतेन वा ॥ 13॥
अधिकारिणमाशास्ते फलसिद्धिर्विशेषतः ।
उपाया देशकालाद्याः सन्त्यस्मिन्सहकारिणः ॥ 14॥ (पाठभेदः - सन्त्यस्यां)
अतो विचारः कर्तव्यो जिज्ञासोरात्मवस्तुनः ॥
समासाद्य दयासिन्धुं गुरुं ब्रह्मविदुत्तमम् ॥ 15॥
मेधावी पुरुषो विद्वानूहापोहविचक्षणः ।
अधिकार्यात्मविद्यायामुक्तलक्षणलक्षितः ॥ 16॥
विवेकिनो विरक्तस्य शमादिगुणशालिनः ।
मुमुक्षोरेव हि ब्रह्मजिज्ञासायोग्यता मता ॥ 17॥
साधनान्यत्र चत्वारि कथितानि मनीषिभिः ।
येषु सत्स्वेव सन्निष्ठा यदभावे न सिध्यति ॥ 18॥
आदौ नित्यानित्यवस्तुविवेकः परिगण्यते ।
इहामुत्रफलभोगविरागस्तदनन्तरम् ।
शमादिषट्कसम्पत्तिर्मुमुक्षुत्वमिति स्फुटम् ॥ 19॥
ब्रह्म सत्यं जगन्मिथ्येत्येवंरूपो विनिश्चयः ।
सोऽयं नित्यानित्यवस्तुविवेकः समुदाहृतः ॥ 20॥
तद्वैराग्यं जिहासा या दर्शनश्रवणादिभिः । (पाठभेदः - जुगुप्सा या)
देहादिब्रह्मपर्यन्ते ह्यनित्ये भोगवस्तुनि ॥ 21॥ (पाठभेदः - भोग्यवस्तुनि)
विरज्य विषयव्राताद्दोषदृष्ट्या मुहुर्मुहुः ।
स्वलक्ष्ये नियतावस्था मनसः शम उच्यते ॥ 22॥
विषयेभ्यः परावर्त्य स्थापनं स्वस्वगोलके ।
उभयेषामिन्द्रियाणां स दमः परिकीर्तितः ।
बाह्यानालम्बनं वृत्तेरेषोपरतिरुत्तमा ॥ 23॥
सहनं सर्वदुःखानामप्रतीकारपूर्वकम् ।
चिन्ताविलापरहितं सा तितिक्षा निगद्यते ॥ 24॥
शास्त्रस्य गुरुवाक्यस्य सत्यबुद्ध्यवधारणम् । (पाठभेदः - सत्यबुद्ध्यावधारणा)
सा श्रद्धा कथिता सद्भिर्यया वस्तूपलभ्यते ॥ 25॥
सर्वदा स्थापनं बुद्धेः शुद्धे ब्रह्मणि सर्वदा । (पाठभेदः - सम्यगास्थापनं)
तत्समाधानमित्युक्तं न तु चित्तस्य लालनम् ॥ 26॥
अहङ्कारादिदेहान्तान् बन्धानज्ञानकल्पितान् ।
स्वस्वरूपावबोधेन मोक्तुमिच्छा मुमुक्षुता ॥ 27॥
मन्दमध्यमरूपापि वैराग्येण शमादिना ।
प्रसादेन गुरोः सेयं प्रवृद्धा सूयते फलम् ॥ 28॥
वैराग्यं च मुमुक्षुत्वं तीव्रं यस्य तु विद्यते ।
तस्मिन्नेवार्थवन्तः स्युः फलवन्तः शमादयः ॥ 29॥
एतयोर्मन्दता यत्र विरक्तत्वमुमुक्षयोः ।
मरौ सलिलवत्तत्र शमादेर्भानमात्रता ॥ 30॥
मोक्षकारणसामग्र्यां भक्तिरेव गरीयसी ।
स्वस्वरूपानुसन्धानं भक्तिरित्यभिधीयते ॥ 31॥
स्वात्मतत्त्वानुसन्धानं भक्तिरित्यपरे जगुः ।
उक्तसाधनसम्पन्नस्तत्त्वजिज्ञासुरात्मनः ।
उपसीदेद्गुरुं प्राज्ञं यस्माद्बन्धविमोक्षणम् ॥ 32॥
श्रोत्रियोऽवृजिनोऽकामहतो यो ब्रह्मवित्तमः ।
ब्रह्मण्युपरतः शान्तो निरिन्धन इवानलः ।
अहेतुकदयासिन्धुर्बन्धुरानमतां सताम् ॥ 33॥
तमाराध्य गुरुं भक्त्या प्रह्वप्रश्रयसेवनैः । (पाठभेदः - प्रह्वः)
प्रसन्नं तमनुप्राप्य पृच्छेज्ज्ञातव्यमात्मनः ॥ 34॥
स्वामिन्नमस्ते नतलोकबन्धो
कारुण्यसिन्धो पतितं भवाब्धौ ।
मामुद्धरात्मीयकटाक्षदृष्ट्या
ऋज्व्यातिकारुण्यसुधाभिवृष्ट्या ॥ 35॥
दुर्वारसंसारदवाग्नितप्तं
दोधूयमानं दुरदृष्टवातैः ।
भीतं प्रपन्नं परिपाहि मृत्योः
शरण्यमन्यद्यदहं न जाने ॥ 36॥ (पाठभेदः - अन्यं)
शान्ता महान्तो निवसन्ति सन्तो
वसन्तवल्लोकहितं चरन्तः ।
तीर्णाः स्वयं भीमभवार्णवं जना-
नहेतुनान्यानपि तारयन्तः ॥ 37॥
अयं स्वभावः स्वत एव यत्पर-
श्रमापनोदप्रवणं महात्मनाम् ।
सुधांशुरेष स्वयमर्ककर्कश-
प्रभाभितप्तामवति क्षितिं किल ॥ 38॥
ब्रह्मानन्दरसानुभूतिकलितैः पूतैः सुशीतैर्युतै- (पाठभेदः - सुशीतैः सितैः)
र्युष्मद्वाक्कलशोज्झितैः श्रुतिसुखैर्वाक्यामृतैः सेचय ।
सन्तप्तं भवतापदावदहनज्वालाभिरेनं प्रभो
धन्यास्ते भवदीक्षणक्षणगतेः पात्रीकृताः स्वीकृताः ॥ 39॥
कथं तरेयं भवसिन्धुमेतं
का वा गतिर्मे कतमोऽस्त्युपायः ।
जाने न किञ्चित्कृपयाऽव मां प्रभो
संसारदुःखक्षतिमातनुष्व ॥ 40॥
तथा वदन्तं शरणागतं स्वं
संसारदावानलतापतप्तम् ।
निरीक्ष्य कारुण्यरसार्द्रदृष्ट्या
दद्यादभीतिं सहसा महात्मा ॥ 41॥
विद्वान् स तस्मा उपसत्तिमीयुषे
मुमुक्षवे साधु यथोक्तकारिणे ।
प्रशान्तचित्ताय शमान्विताय
तत्त्वोपदेशं कृपयैव कुर्यात् ॥ 42॥
मा भैष्ट विद्वंस्तव नास्त्यपायः
संसारसिन्धोस्तरणेऽस्त्युपायः ।
येनैव याता यतयोऽस्य पारं
तमेव मार्गं तव निर्दिशामि ॥ 43॥
अस्त्युपायो महान्कश्चित्संसारभयनाशनः ।
तेन तीर्त्वा भवाम्भोधिं परमानन्दमाप्स्यसि ॥ 44॥
वेदान्तार्थविचारेण जायते ज्ञानमुत्तमम् ।
तेनात्यन्तिकसंसारदुःखनाशो भवत्यनु ॥ 45॥
श्रद्धाभक्तिध्यानयोगान्मुमुक्षोः
मुक्तेर्हेतून्वक्ति साक्षाच्छ्रुतेर्गीः ।
यो वा एतेष्वेव तिष्ठत्यमुष्य
मोक्षोऽविद्याकल्पिताद्देहबन्धात् ॥ 46॥
अज्ञानयोगात्परमात्मनस्तव
ह्यनात्मबन्धस्तत एव संसृतिः ।
तयोर्विवेकोदितबोधवह्निः
अज्ञानकार्यं प्रदहेत्समूलम् ॥ 47॥
शिष्य उवाच ।
कृपया श्रूयतां स्वामिन्प्रश्नोऽयं क्रियते मया ।
यदुत्तरमहं श्रुत्वा कृतार्थः स्यां भवन्मुखात् ॥ 48॥
को नाम बन्धः कथमेष आगतः
कथं प्रतिष्ठास्य कथं विमोक्षः ।
कोऽसावनात्मा परमः क आत्मा
तयोर्विवेकः कथमेतदुच्यताम् ॥ 49॥
श्रीगुरुवाच ।
धन्योऽसि कृतकृत्योऽसि पावितं ते कुलं त्वया । (पाठभेदः - पावितं)
यदविद्याबन्धमुक्त्या ब्रह्मीभवितुमिच्छसि ॥ 50॥
ऋणमोचनकर्तारः पितुः सन्ति सुतादयः ।
बन्धमोचनकर्ता तु स्वस्मादन्यो न कश्चन ॥ 51॥
मस्तकन्यस्तभारादेर्दुःखमन्यैर्निवार्यते ।
क्षुधादिकृतदुःखं तु विना स्वेन न केनचित् ॥ 52॥
पथ्यमौषधसेवा च क्रियते येन रोगिणा ।
आरोग्यसिद्धिर्दृष्टाऽस्य नान्यानुष्ठितकर्मणा ॥ 53॥
वस्तुस्वरूपं स्फुटबोधचक्षुषा
स्वेनैव वेद्यं न तु पण्डितेन ।
चन्द्रस्वरूपं निजचक्षुषैव
ज्ञातव्यमन्यैरवगम्यते किम् ॥ 54॥
अविद्याकामकर्मादिपाशबन्धं विमोचितुम् ।
कः शक्नुयाद्विनाऽऽत्मानं कल्पकोटिशतैरपि ॥ 55॥
न योगेन न साङ्ख्येन कर्मणा नो न विद्यया ।
ब्रह्मात्मैकत्वबोधेन मोक्षः सिध्यति नान्यथा ॥ 56॥
वीणाया रूपसौन्दर्यं तन्त्रीवादनसौष्ठवम् ।
प्रजारञ्जनमात्रं तन्न साम्राज्याय कल्पते ॥ 57॥
वाग्वैखरी शब्दझरी शास्त्रव्याख्यानकौशलम् ।
वैदुष्यं विदुषां तद्वद्भुक्तये न तु मुक्तये ॥ 58॥
अविज्ञाते परे तत्त्वे शास्त्राधीतिस्तु निष्फला ।
विज्ञातेऽपि परे तत्त्वे शास्त्राधीतिस्तु निष्फला ॥ 59॥
शब्दजालं महारण्यं चित्तभ्रमणकारणम् ।
अतः प्रयत्नाज्ज्ञातव्यं तत्त्वज्ञैस्तत्त्वमात्मनः ॥ 60॥ तत्त्वज्ञात्तत्त्व
अज्ञानसर्पदष्टस्य ब्रह्मज्ञानौषधं विना ।
किमु वेदैश्च शास्त्रैश्च किमु मन्त्रैः किमौषधैः ॥ 61॥
न गच्छति विना पानं व्याधिरौषधशब्दतः ।
विनाऽपरोक्षानुभवं ब्रह्मशब्दैर्न मुच्यते ॥ 62॥
अकृत्वा दृश्यविलयमज्ञात्वा तत्त्वमात्मनः ।
ब्रह्मशब्दैः कुतो मुक्तिरुक्तिमात्रफलैर्नृणाम् ॥ 63॥ (पाठभेदः - बाह्यशब्दैः)
अकृत्वा शत्रुसंहारमगत्वाखिलभूश्रियम् ।
राजाहमिति शब्दान्नो राजा भवितुमर्हति ॥ 64॥
आप्तोक्तिं खननं तथोपरिशिलाद्युत्कर्षणं स्वीकृतिं (पाठभेदः - परिशिलापाकर्षणं)
निक्षेपः समपेक्षते न हि बहिःशब्दैस्तु निर्गच्छति ।
तद्वद्ब्रह्मविदोपदेशमननध्यानादिभिर्लभ्यते
मायाकार्यतिरोहितं स्वममलं तत्त्वं न दुर्युक्तिभिः ॥ 65॥
तस्मात्सर्वप्रयत्नेन भवबन्धविमुक्तये ।
स्वैरेव यत्नः कर्तव्यो रोगादाविव पण्डितैः ॥ 66॥ (पाठभेदः - रोगादेरिव)
यस्त्वयाद्य कृतः प्रश्नो वरीयाञ्छास्त्रविन्मतः । (पाठभेदः - सम्मतः)
सूत्रप्रायो निगूढार्थो ज्ञातव्यश्च मुमुक्षुभिः ॥ 67॥
शऋणुष्वावहितो विद्वन्यन्मया समुदीर्यते ।
तदेतच्छ्रवणात्सद्यो भवबन्धाद्विमोक्ष्यसे ॥ 68॥
मोक्षस्य हेतुः प्रथमो निगद्यते
वैराग्यमत्यन्तमनित्यवस्तुषु ।
ततः शमश्चापि दमस्तितिक्षा
न्यासः प्रसक्ताखिलकर्मणां भृशम् ॥ 69॥
ततः श्रुतिस्तन्मननं सतत्त्व-
ध्यानं चिरं नित्यनिरन्तरं मुनेः ।
ततोऽविकल्पं परमेत्य विद्वान्
इहैव निर्वाणसुखं समृच्छति ॥ 70॥
यद्बोद्धव्यं तवेदानीमात्मानात्मविवेचनम् ।
तदुच्यते मया सम्यक् श्रुत्वात्मन्यवधारय ॥ 71॥
मज्जास्थिमेदःपलरक्तचर्म-
त्वगाह्वयैर्धातुभिरेभिरन्वितम् ।
पादोरुवक्षोभुजपृष्ठमस्तकैः
अङ्गैरुपाङ्गैरुपयुक्तमेतत् ॥ 72॥
अहम्ममेति प्रथितं शरीरं
मोहास्पदं स्थूलमितीर्यते बुधैः ।
नभोनभस्वद्दहनाम्बुभूमयः
सूक्ष्माणि भूतानि भवन्ति तानि ॥ 73॥
परस्परांशैर्मिलितानि भूत्वा
स्थूलानि च स्थूलशरीरहेतवः ।
मात्रास्तदीया विषया भवन्ति
शब्दादयः पञ्च सुखाय भोक्तुः ॥ 74॥
य एषु मूढा विषयेषु बद्धा
रागोरुपाशेन सुदुर्दमेन ।
आयान्ति निर्यान्त्यध ऊर्ध्वमुच्चैः
स्वकर्मदूतेन जवेन नीताः ॥ 75॥
शब्दादिभिः पञ्चभिरेव पञ्च
पञ्चत्वमापुः स्वगुणेन बद्धाः ।
कुरङ्गमातङ्गपतङ्गमीन-
भृङ्गा नरः पञ्चभिरञ्चितः किम् ॥ 76॥
दोषेण तीव्रो विषयः कृष्णसर्पविषादपि ।
विषं निहन्ति भोक्तारं द्रष्टारं चक्षुषाप्ययम् ॥ 77॥
विषयाशामहापाशाद्यो विमुक्तः सुदुस्त्यजात् ।
स एव कल्पते मुक्त्यै नान्यः षट्शास्त्रवेद्यपि ॥ 78॥
आपातवैराग्यवतो मुमुक्षून्
भवाब्धिपारं प्रतियातुमुद्यतान् ।
आशाग्रहो मज्जयतेऽन्तराले
निगृह्य कण्ठे विनिवर्त्य वेगात् ॥ 79॥
विषयाख्यग्रहो येन सुविरक्त्यसिना हतः ।
स गच्छति भवाम्भोधेः पारं प्रत्यूहवर्जितः ॥ 80॥
विषमविषयमार्गैर्गच्छतोऽनच्छबुद्धेः (पाठभेदः - विषयमार्गे गच्छतो)
प्रतिपदमभियातो मृत्युरप्येष विद्धि । (पाठभेदः - प्रतिपदमभिघातो मृत्युरप्येष सिद्धः)
हितसुजनगुरूक्त्या गच्छतः स्वस्य युक्त्या
प्रभवति फलसिद्धिः सत्यमित्येव विद्धि ॥ 81॥
मोक्षस्य काङ्क्षा यदि वै तवास्ति
त्यजातिदूराद्विषयान्विषं यथा ।
पीयूषवत्तोषदयाक्षमार्जव-
प्रशान्तिदान्तीर्भज नित्यमादरात् ॥ 82॥
अनुक्षणं यत्परिहृत्य कृत्यं
अनाद्यविद्याकृतबन्धमोक्षणम् ।
देहः परार्थोऽयममुष्य पोषणे
यः सज्जते स स्वमनेन हन्ति ॥ 83॥
शरीरपोषणार्थी सन् य आत्मानं दिदृक्षति । (पाठभेदः - दिदृक्षते)
ग्राहं दारुधिया धृत्वा नदीं तर्तुं स गच्छति ॥ 84॥ (पाठभेदः - स इच्छति)
मोह एव महामृत्युर्मुमुक्षोर्वपुरादिषु ।
मोहो विनिर्जितो येन स मुक्तिपदमर्हति ॥ 85॥
मोहं जहि महामृत्युं देहदारसुतादिषु ।
यं जित्वा मुनयो यान्ति तद्विष्णोः परमं पदम् ॥ 86॥
त्वङ्मांसरुधिरस्नायुमेदोमज्जास्थिसङ्कुलम् ।
पूर्णं मूत्रपुरीषाभ्यां स्थूलं निन्द्यमिदं वपुः ॥ 87॥
पञ्चीकृतेभ्यो भूतेभ्यः स्थूलेभ्यः पूर्वकर्मणा ।
समुत्पन्नमिदं स्थूलं भोगायतनमात्मनः ।
अवस्था जागरस्तस्य स्थूलार्थानुभवो यतः ॥ 88॥
बाह्येन्द्रियैः स्थूलपदार्थसेवां
स्रक्चन्दनस्त्र्यादिविचित्ररूपाम् ।
करोति जीवः स्वयमेतदात्मना
तस्मात्प्रशस्तिर्वपुषोऽस्य जागरे ॥ 89॥
सर्वोऽपि बाह्यसंसारः पुरुषस्य यदाश्रयः ।
विद्धि देहमिदं स्थूलं गृहवद्गृहमेधिनः ॥ 90॥
स्थूलस्य सम्भवजरामरणानि धर्माः
स्थौल्यादयो बहुविधाः शिशुताद्यवस्थाः ।
वर्णाश्रमादिनियमा बहुधाऽऽमयाः स्युः
पूजावमानबहुमानमुखा विशेषाः ॥ 91॥
बुद्धीन्द्रियाणि श्रवणं त्वगक्षि
घ्राणं च जिह्वा विषयावबोधनात् ।
वाक्पाणिपादा गुदमप्युपस्थः (पाठभेदः - उपस्थं)
कर्मेन्द्रियाणि प्रवणेन कर्मसु ॥ 92॥ (पाठभेदः - प्रवणानि)
निगद्यतेऽन्तःकरणं मनोधीः
अहङ्कृतिश्चित्तमिति स्ववृत्तिभिः ।
मनस्तु सङ्कल्पविकल्पनादिभिः
बुद्धिः पदार्थाध्यवसायधर्मतः ॥ 93॥
अत्राभिमानादहमित्यहङ्कृतिः ।
स्वार्थानुसन्धानगुणेन चित्तम् ॥ 94॥
प्राणापानव्यानोदानसमाना भवत्यसौ प्राणः ।
स्वयमेव वृत्तिभेदाद्विकृतिभेदात्सुवर्णसलिलादिवत् ॥ 95॥ (पाठभेदः - विकृतेर्भेदात्सुवर्णसलिलमिव)
वागादि पञ्च श्रवणादि पञ्च
प्राणादि पञ्चाभ्रमुखानि पञ्च ।
बुद्ध्याद्यविद्यापि च कामकर्मणी
पुर्यष्टकं सूक्ष्मशरीरमाहुः ॥ 96॥
इदं शरीरं शऋणु सूक्ष्मसञ्ज्ञितं
लिङ्गं त्वपञ्चीकृतभूतसम्भवम् ।
सवासनं कर्मफलानुभावकं
स्वाज्ञानतोऽनादिरुपाधिरात्मनः ॥ 97॥
स्वप्नो भवत्यस्य विभक्त्यवस्था
स्वमात्रशेषेण विभाति यत्र ।
स्वप्ने तु बुद्धिः स्वयमेव जाग्रत्
कालीननानाविधवासनाभिः ॥ 98॥
कर्त्रादिभावं प्रतिपद्य राजते
यत्र स्वयं भाति ह्ययं परात्मा । (पाठभेदः - स्वयञ्ज्योतिरयं)
धीमात्रकोपाधिरशेषसाक्षी
न लिप्यते तत्कृतकर्मलेशैः । कर्मलेपैः
यस्मादसङ्गस्तत एव कर्मभिः
न लिप्यते किञ्चिदुपाधिना कृतैः ॥ 99॥
सर्वव्यापृतिकरणं लिङ्गमिदं स्याच्चिदात्मनः पुंसः ।
वास्यादिकमिव तक्ष्णस्तेनैवात्मा भवत्यसङ्गोऽयम् ॥ 100॥
अन्धत्वमन्दत्वपटुत्वधर्माः
सौगुण्यवैगुण्यवशाद्धि चक्षुषः ।
बाधिर्यमूकत्वमुखास्तथैव
श्रोत्रादिधर्मा न तु वेत्तुरात्मनः ॥ 101॥
उच्छ्वासनिःश्वासविजृम्भणक्षु-
त्प्रस्यन्दनाद्युत्क्रमणादिकाः क्रियाः । (पाठभेदः - प्रस्पन्दनाद्य्)
प्राणादिकर्माणि वदन्ति तज्ञाः (पाठभेदः - तज्ज्ञाः)
प्राणस्य धर्मावशनापिपासे ॥ 102॥
अन्तःकरणमेतेषु चक्षुरादिषु वर्ष्मणि ।
अहमित्यभिमानेन तिष्ठत्याभासतेजसा ॥ 103॥
अहङ्कारः स विज्ञेयः कर्ता भोक्ताभिमान्ययम् ।
सत्त्वादिगुणयोगेन चावस्थात्रयमश्नुते ॥ 104॥ (पाठभेदः - योगेनावस्थात्रितयम्श्नुते)
विषयाणामानुकूल्ये सुखी दुःखी विपर्यये ।
सुखं दुःखं च तद्धर्मः सदानन्दस्य नात्मनः ॥ 105॥
आत्मार्थत्वेन हि प्रेयान्विषयो न स्वतः प्रियः ।
स्वत एव हि सर्वेषामात्मा प्रियतमो यतः ।
तत आत्मा सदानन्दो नास्य दुःखं कदाचन ॥ 106॥
यत्सुषुप्तौ निर्विषय आत्मानन्दोऽनुभूयते ।
श्रुतिः प्रत्यक्षमैतिह्यमनुमानं च जाग्रति ॥ 107॥
अव्यक्तनाम्नी परमेशशक्तिः
अनाद्यविद्या त्रिगुणात्मिका परा ।
कार्यानुमेया सुधियैव माया
यया जगत्सर्वमिदं प्रसूयते ॥ 108॥
सन्नाप्यसन्नाप्युभयात्मिका नो
भिन्नाप्यभिन्नाप्युभयात्मिका नो ।
साङ्गाप्यनङ्गा ह्युभयात्मिका नो (पाठभेदः - अनङ्गाप्युभयात्मिका)
महाद्भुताऽनिर्वचनीयरूपा ॥ 109॥
शुद्धाद्वयब्रह्मविबोधनाश्या
सर्पभ्रमो रज्जुविवेकतो यथा ।
रजस्तमःसत्त्वमिति प्रसिद्धा
गुणास्तदीयाः प्रथितैः स्वकार्यैः ॥ 110॥
विक्षेपशक्ती रजसः क्रियात्मिका
यतः प्रवृत्तिः प्रसृता पुराणी ।
रागादयोऽस्याः प्रभवन्ति नित्यं
दुःखादयो ये मनसो विकाराः ॥ 111॥
कामः क्रोधो लोभदम्भाद्यसूया (पाठभेदः - लोभदम्भाभ्यसूया)
अहङ्कारेर्ष्यामत्सराद्यास्तु घोराः ।
धर्मा एते राजसाः पुम्प्रवृत्ति-
र्यस्मादेषा तद्रजो बन्धहेतुः ॥ 112॥ (पाठभेदः - यस्मादेतत्तद्रजो)
एषाऽऽवृतिर्नाम तमोगुणस्य
शक्तिर्मया वस्त्ववभासतेऽन्यथा । शक्तिर्यया
सैषा निदानं पुरुषस्य संसृतेः
विक्षेपशक्तेः प्रवणस्य हेतुः ॥ 113॥ (पाठभेदः - प्रसरस्य)
प्रज्ञावानपि पण्डितोऽपि चतुरोऽप्यत्यन्तसूक्ष्मात्मदृग्- (पाठभेदः - सूक्ष्मार्थदृग्)
व्यालीढस्तमसा न वेत्ति बहुधा सम्बोधितोऽपि स्फुटम् ।
भ्रान्त्यारोपितमेव साधु कलयत्यालम्बते तद्गुणान्
हन्तासौ प्रबला दुरन्ततमसः शक्तिर्महत्यावृतिः ॥ 114॥
अभावना वा विपरीतभावनाऽ- (पाठभेदः - विपरीतभावना)
सम्भावना विप्रतिपत्तिरस्याः ।
संसर्गयुक्तं न विमुञ्चति ध्रुवं
विक्षेपशक्तिः क्षपयत्यजस्रम् ॥ 115॥
अज्ञानमालस्यजडत्वनिद्रा-
प्रमादमूढत्वमुखास्तमोगुणाः ।
एतैः प्रयुक्तो न हि वेत्ति किञ्चित्
निद्रालुवत्स्तम्भवदेव तिष्ठति ॥ 116॥
सत्त्वं विशुद्धं जलवत्तथापि
ताभ्यां मिलित्वा सरणाय कल्पते ।
यत्रात्मबिम्बः प्रतिबिम्बितः सन्
प्रकाशयत्यर्क इवाखिलं जडम् ॥ 117॥
मिश्रस्य सत्त्वस्य भवन्ति धर्माः
त्वमानिताद्या नियमा यमाद्याः ।
श्रद्धा च भक्तिश्च मुमुक्षुता च
दैवी च सम्पत्तिरसन्निवृत्तिः ॥ 118॥
विशुद्धसत्त्वस्य गुणाः प्रसादः
स्वात्मानुभूतिः परमा प्रशान्तिः ।
तृप्तिः प्रहर्षः परमात्मनिष्ठा
यया सदानन्दरसं समृच्छति ॥ 119॥
अव्यक्तमेतत्त्रिगुणैर्निरुक्तं
तत्कारणं नाम शरीरमात्मनः ।
सुषुप्तिरेतस्य विभक्त्यवस्था
प्रलीनसर्वेन्द्रियबुद्धिवृत्तिः ॥ 120॥
सर्वप्रकारप्रमितिप्रशान्तिः
बीजात्मनावस्थितिरेव बुद्धेः ।
सुषुप्तिरेतस्य किल प्रतीतिः (पाठभेदः - सुषुप्तिरत्रास्य)
किञ्चिन्न वेद्मीति जगत्प्रसिद्धेः ॥ 121॥
देहेन्द्रियप्राणमनोऽहमादयः
सर्वे विकारा विषयाः सुखादयः ।
व्योमादिभूतान्यखिलं च विश्वं
अव्यक्तपर्यन्तमिदं ह्यनात्मा ॥ 122॥
माया मायाकार्यं सर्वं महदादिदेहपर्यन्तम् ।
असदिदमनात्मतत्त्वं विद्धि त्वं मरुमरीचिकाकल्पम् ॥ 123॥
अथ ते सम्प्रवक्ष्यामि स्वरूपं परमात्मनः ।
यद्विज्ञाय नरो बन्धान्मुक्तः कैवल्यमश्नुते ॥ 124॥
अस्ति कश्चित्स्वयं नित्यमहम्प्रत्ययलम्बनः ।
अवस्थात्रयसाक्षी सन्पञ्चकोशविलक्षणः ॥ 125॥
यो विजानाति सकलं जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तिषु ।
बुद्धितद्वृत्तिसद्भावमभावमहमित्ययम् ॥ 126॥
यः पश्यति स्वयं सर्वं यं न पश्यति कश्चन । (पाठभेदः - किञ्चन)
यश्चेतयति बुद्ध्यादि न तद्यं चेतयत्ययम् ॥ 127॥
येन विश्वमिदं व्याप्तं यं न व्याप्नोति किञ्चन ।
आभारूपमिदं सर्वं यं भान्तमनुभात्ययम् ॥ 128॥
यस्य सन्निधिमात्रेण देहेन्द्रियमनोधियः ।
विषयेषु स्वकीयेषु वर्तन्ते प्रेरिता इव ॥ 129॥
अहङ्कारादिदेहान्ता विषयाश्च सुखादयः ।
वेद्यन्ते घटवद्येन नित्यबोधस्वरूपिणा ॥ 130॥
एषोऽन्तरात्मा पुरुषः पुराणो
निरन्तराखण्डसुखानुभूतिः ।
सदैकरूपः प्रतिबोधमात्रो
येनेषिता वागसवश्चरन्ति ॥ 131॥
अत्रैव सत्त्वात्मनि धीगुहायां
अव्याकृताकाश उशत्प्रकाशः । (पाठभेदः - उरुप्रकाशः)
आकाश उच्चै रविवत्प्रकाशते
स्वतेजसा विश्वमिदं प्रकाशयन् ॥ 132॥
ज्ञाता मनोऽहङ्कृतिविक्रियाणां
देहेन्द्रियप्राणकृतक्रियाणाम् ।
अयोऽग्निवत्ताननुवर्तमानो
न चेष्टते नो विकरोति किञ्चन ॥ 133॥
न जायते नो म्रियते न वर्धते
न क्षीयते नो विकरोति नित्यः ।
विलीयमानेऽपि वपुष्यमुष्मि-
न्न लीयते कुम्भ इवाम्बरं स्वयम् ॥ 134॥
प्रकृतिविकृतिभिन्नः शुद्धबोधस्वभावः
सदसदिदमशेषं भासयन्निर्विशेषः ।
विलसति परमात्मा जाग्रदादिष्ववस्था-
स्वहमहमिति साक्षात्साक्षिरूपेण बुद्धेः ॥ 135॥
नियमितमनसामुं त्वं स्वमात्मानमात्म-
न्ययमहमिति साक्षाद्विद्धि बुद्धिप्रसादात् ।
जनिमरणतरङ्गापारसंसारसिन्धुं
प्रतर भव कृतार्थो ब्रह्मरूपेण संस्थः ॥ 136॥
अत्रानात्मन्यहमिति मतिर्बन्ध एषोऽस्य पुंसः
प्राप्तोऽज्ञानाज्जननमरणक्लेशसम्पातहेतुः ।
येनैवायं वपुरिदमसत्सत्यमित्यात्मबुद्ध्या
पुष्यत्युक्षत्यवति विषयैस्तन्तुभिः कोशकृद्वत् ॥ 137॥
अतस्मिंस्तद्बुद्धिः प्रभवति विमूढस्य तमसा
विवेकाभावाद्वै स्फुरति भुजगे रज्जुधिषणा ।
ततोऽनर्थव्रातो निपतति समादातुरधिकः
ततो योऽसद्ग्राहः स हि भवति बन्धः शऋणु सखे ॥ 138॥
अखण्डनित्याद्वयबोधशक्त्या
स्फुरन्तमात्मानमनन्तवैभवम् ।
समावृणोत्यावृतिशक्तिरेषा
तमोमयी राहुरिवार्कबिम्बम् ॥ 139॥
तिरोभूते स्वात्मन्यमलतरतेजोवति पुमान्
अनात्मानं मोहादहमिति शरीरं कलयति ।
ततः कामक्रोधप्रभृतिभिरमुं बन्धनगुणैः (पाठभेदः - बन्धकगुणैः)
परं विक्षेपाख्या रजस उरुशक्तिर्व्यथयति ॥ 140॥
महामोहग्राहग्रसनगलितात्मावगमनो
धियो नानावस्थां स्वयमभिनयंस्तद्गुणतया । (पाठभेदः - नानावस्थाः)
अपारे संसारे विषयविषपूरे जलनिधौ
निमज्योन्मज्यायं भ्रमति कुमतिः कुत्सितगतिः ॥ 141॥
भानुप्रभासञ्जनिताभ्रपङ्क्तिः
भानुं तिरोधाय विजृम्भते यथा ।
आत्मोदिताहङ्कृतिरात्मतत्त्वं
तथा तिरोधाय विजृम्भते स्वयम् ॥ 142॥
कवलितदिननाथे दुर्दिने सान्द्रमेघैः
व्यथयति हिमझञ्झावायुरुग्रो यथैतान् ।
अविरततमसाऽऽत्मन्यावृते मूढबुद्धिं
क्षपयति बहुदुःखैस्तीव्रविक्षेपशक्तिः ॥ 143॥
एताभ्यामेव शक्तिभ्यां बन्धः पुंसः समागतः ।
याभ्यां विमोहितो देहं मत्वाऽऽत्मानं भ्रमत्ययम् ॥ 144॥
बीजं संसृतिभूमिजस्य तु तमो देहात्मधीरङ्कुरो
रागः पल्लवमम्बु कर्म तु वपुः स्कन्धोऽसवः शाखिकाः ।
अग्राणीन्द्रियसंहतिश्च विषयाः पुष्पाणि दुःखं फलं
नानाकर्मसमुद्भवं बहुविधं भोक्तात्र जीवः खगः ॥ 145॥
अज्ञानमूलोऽयमनात्मबन्धो
नैसर्गिकोऽनादिरनन्त ईरितः ।
जन्माप्ययव्याधिजरादिदुःख-
प्रवाहपातं जनयत्यमुष्य ॥ 146॥
नास्त्रैर्न शस्त्रैरनिलेन वह्निना
छेत्तुं न शक्यो न च कर्मकोटिभिः ।
विवेकविज्ञानमहासिना विना
धातुः प्रसादेन शितेन मञ्जुना ॥ 147॥
श्रुतिप्रमाणैकमतेः स्वधर्म
निष्ठा तयैवात्मविशुद्धिरस्य ।
विशुद्धबुद्धेः परमात्मवेदनं
तेनैव संसारसमूलनाशः ॥ 148॥
कोशैरन्नमयाद्यैः पञ्चभिरात्मा न संवृतो भाति ।
निजशक्तिसमुत्पन्नैः शैवालपटलैरिवाम्बु वापीस्थम् ॥ 149॥
तच्छैवालापनये सम्यक् सलिलं प्रतीयते शुद्धम् ।
तृष्णासन्तापहरं सद्यः सौख्यप्रदं परं पुंसः ॥ 150॥
पञ्चानामपि कोशानामपवादे विभात्ययं शुद्धः ।
नित्यानन्दैकरसः प्रत्यग्रूपः परः स्वयञ्ज्योतिः ॥ 151॥
आत्मानात्मविवेकः कर्तव्यो बन्धमुक्तये विदुषा ।
तेनैवानन्दी भवति स्वं विज्ञाय सच्चिदानन्दम् ॥ 152॥
मुञ्जादिषीकामिव दृश्यवर्गात्
प्रत्यञ्चमात्मानमसङ्गमक्रियम् ।
विविच्य तत्र प्रविलाप्य सर्वं
तदात्मना तिष्ठति यः स मुक्तः ॥ 153॥
देहोऽयमन्नभवनोऽन्नमयस्तु कोश- (पाठभेदः - कोशो)
श्चान्नेन जीवति विनश्यति तद्विहीनः । (पाठभेदः - ह्यन्नेन)
त्वक्चर्ममांसरुधिरास्थिपुरीषराशि-
र्नायं स्वयं भवितुमर्हति नित्यशुद्धः ॥ 154॥
पूर्वं जनेरधिमृतेरपि नायमस्ति (पाठभेदः - जनेरपिमृतेरथ)
जातक्षणः क्षणगुणोऽनियतस्वभावः ।
नैको जडश्च घटवत्परिदृश्यमानः
स्वात्मा कथं भवति भावविकारवेत्ता ॥ 155॥
पाणिपादादिमान्देहो नात्मा व्यङ्गेऽपि जीवनात् ।
तत्तच्छक्तेरनाशाच्च न नियम्यो नियामकः ॥ 156॥
देहतद्धर्मतत्कर्मतदवस्थादिसाक्षिणः ।
सत एव स्वतःसिद्धं तद्वैलक्षण्यमात्मनः ॥ 157॥
शल्यराशिर्मांसलिप्तो मलपूर्णोऽतिकश्मलः ।
कथं भवेदयं वेत्ता स्वयमेतद्विलक्षणः ॥ 158॥
त्वङ्मांसमेदोऽस्थिपुरीषराशा-
वहम्मतिं मूढजनः करोति ।
विलक्षणं वेत्ति विचारशीलो
निजस्वरूपं परमार्थभूतम् ॥ 159॥
देहोऽहमित्येव जडस्य बुद्धिः
देहे च जीवे विदुषस्त्वहन्धीः ।
विवेकविज्ञानवतो महात्मनो
ब्रह्माहमित्येव मतिः सदात्मनि ॥ 160॥
अत्रात्मबुद्धिं त्यज मूढबुद्धे
त्वङ्मांसमेदोऽस्थिपुरीषराशौ ।
सर्वात्मनि ब्रह्मणि निर्विकल्पे
कुरुष्व शान्तिं परमां भजस्व ॥ 161॥
देहेन्द्रियादावसति भ्रमोदितां
विद्वानहन्तां न जहाति यावत् ।
तावन्न तस्यास्ति विमुक्तिवार्ता-
प्यस्त्वेष वेदान्तनयान्तदर्शी ॥ 162॥
छायाशरीरे प्रतिबिम्बगात्रे
यत्स्वप्नदेहे हृदि कल्पिताङ्गे ।
यथात्मबुद्धिस्तव नास्ति काचि-
ज्जीवच्छरीरे च तथैव माऽस्तु ॥ 163॥
देहात्मधीरेव नृणामसद्धियां
जन्मादिदुःखप्रभवस्य बीजम् ।
यतस्ततस्त्वं जहि तां प्रयत्नात्
त्यक्ते तु चित्ते न पुनर्भवाशा ॥ 164॥
कर्मेन्द्रियैः पञ्चभिरञ्चितोऽयं
प्राणो भवेत्प्राणमयस्तु कोशः ॥
येनात्मवानन्नमयोऽनुपूर्णः
प्रवर्ततेऽसौ सकलक्रियासु ॥ 165॥
नैवात्मापि प्राणमयो वायुविकारो (पाठभेदः - नैवात्मायं)
गन्ताऽऽगन्ता वायुवदन्तर्बहिरेषः ।
यस्मात्किञ्चित्क्वापि न वेत्तीष्टमनिष्टं
स्वं वान्यं वा किञ्चन नित्यं परतन्त्रः ॥ 166॥
ज्ञानेन्द्रियाणि च मनश्च मनोमयः स्यात्
कोशो ममाहमिति वस्तुविकल्पहेतुः ।
सञ्ज्ञादिभेदकलनाकलितो बलीयां-
स्तत्पूर्वकोशमभिपूर्य विजृम्भते यः ॥ 167॥ (पाठभेदः - अनुपूर्य)
पञ्चेन्द्रियैः पञ्चभिरेव होतृभिः
प्रचीयमानो विषयाज्यधारया ।
जाज्वल्यमानो बहुवासनेन्धनैः
मनोमयाग्निर्दहति प्रपञ्चम् ॥ 168॥ (पाठभेदः - मनोमयोऽग्निर्दहति)
न ह्यस्त्यविद्या मनसोऽतिरिक्ता
मनो ह्यविद्या भवबन्धहेतुः ।
तस्मिन्विनष्टे सकलं विनष्टं
विजृम्भितेऽस्मिन्सकलं विजृम्भते ॥ 169॥
स्वप्नेऽर्थशून्ये सृजति स्वशक्त्या
भोक्त्रादिविश्वं मन एव सर्वम् ।
तथैव जाग्रत्यपि नो विशेषः
तत्सर्वमेतन्मनसो विजृम्भणम् ॥ 170॥
सुषुप्तिकाले मनसि प्रलीने
नैवास्ति किञ्चित्सकलप्रसिद्धेः ।
अतो मनःकल्पित एव पुंसः
संसार एतस्य न वस्तुतोऽस्ति ॥ 171॥
वायुनाऽऽनीयते मेघः पुनस्तेनैव नीयते । (पाठभेदः - वायुना नीयते मेघः पुनस्तेनैव लीयते)
मनसा कल्प्यते बन्धो मोक्षस्तेनैव कल्प्यते ॥ 172॥
देहादिसर्वविषये परिकल्प्य रागं
बध्नाति तेन पुरुषं पशुवद्गुणेन ।
वैरस्यमत्र विषवत् सुविधाय पश्चाद्
एनं विमोचयति तन्मन एव बन्धात् ॥ 173॥
तस्मान्मनः कारणमस्य जन्तोः
बन्धस्य मोक्षस्य च वा विधाने ।
बन्धस्य हेतुर्मलिनं रजोगुणैः
मोक्षस्य शुद्धं विरजस्तमस्कम् ॥ 174॥
विवेकवैराग्यगुणातिरेका-
च्छुद्धत्वमासाद्य मनो विमुक्त्यै ।
भवत्यतो बुद्धिमतो मुमुक्षो-
स्ताभ्यां दृढाभ्यां भवितव्यमग्रे ॥ 175॥
मनो नाम महाव्याघ्रो विषयारण्यभूमिषु ।
चरत्यत्र न गच्छन्तु साधवो ये मुमुक्षवः ॥ 176॥
मनः प्रसूते विषयानशेषान्
स्थूलात्मना सूक्ष्मतया च भोक्तुः ।
शरीरवर्णाश्रमजातिभेदान्
गुणक्रियाहेतुफलानि नित्यम् ॥ 177॥
असङ्गचिद्रूपममुं विमोह्य
देहेन्द्रियप्राणगुणैर्निबद्ध्य ।
अहम्ममेति भ्रमयत्यजस्रं
मनः स्वकृत्येषु फलोपभुक्तिषु ॥ 178॥
अध्यासदोषात्पुरुषस्य संसृतिः (पाठभेदः - अध्यासयोगात्)
अध्यासबन्धस्त्वमुनैव कल्पितः ।
रजस्तमोदोषवतोऽविवेकिनो
जन्मादिदुःखस्य निदानमेतत् ॥ 179॥
अतः प्राहुर्मनोऽविद्यां पण्डितास्तत्त्वदर्शिनः ।
येनैव भ्राम्यते विश्वं वायुनेवाभ्रमण्डलम् ॥ 180॥
तन्मनःशोधनं कार्यं प्रयत्नेन मुमुक्षुणा ।
विशुद्धे सति चैतस्मिन्मुक्तिः करफलायते ॥ 181॥
मोक्षैकसक्त्या विषयेषु रागं
निर्मूल्य सन्न्यस्य च सर्वकर्म ।
सच्छ्रद्धया यः श्रवणादिनिष्ठो
रजःस्वभावं स धुनोति बुद्धेः ॥ 182॥
मनोमयो नापि भवेत्परात्मा
ह्याद्यन्तवत्त्वात्परिणामिभावात् ।
दुःखात्मकत्वाद्विषयत्वहेतोः
द्रष्टा हि दृश्यात्मतया न दृष्टः ॥ 183॥
बुद्धिर्बुद्धीन्द्रियैः सार्धं सवृत्तिः कर्तृलक्षणः ।
विज्ञानमयकोशः स्यात्पुंसः संसारकारणम् ॥ 184॥
अनुव्रजच्चित्प्रतिबिम्बशक्तिः
विज्ञानसञ्ज्ञः प्रकृतेर्विकारः ।
ज्ञानक्रियावानहमित्यजस्रं
देहेन्द्रियादिष्वभिमन्यते भृशम् ॥ 185॥
अनादिकालोऽयमहंस्वभावो
जीवः समस्तव्यवहारवोढा ।
करोति कर्माण्यपि पूर्ववासनः (पाठभेदः - कर्माण्यनु)
पुण्यान्यपुण्यानि च तत्फलानि ॥ 186॥
भुङ्क्ते विचित्रास्वपि योनिषु व्रज-
न्नायाति निर्यात्यध ऊर्ध्वमेषः ।
अस्यैव विज्ञानमयस्य जाग्रत्-
स्वप्नाद्यवस्थाः सुखदुःखभोगः ॥ 187॥
देहादिनिष्ठाश्रमधर्मकर्म-
गुणाभिमानः सततं ममेति ।
विज्ञानकोशोऽयमतिप्रकाशः
प्रकृष्टसान्निध्यवशात्परात्मनः ।
अतो भवत्येष उपाधिरस्य
यदात्मधीः संसरति भ्रमेण ॥ 188॥
योऽयं विज्ञानमयः प्राणेषु हृदि स्फुरत्ययं ज्योतिः । (पाठभेदः - स्फुरत्स्वयञ्ज्योतिः)
कूटस्थः सन्नात्मा कर्ता भोक्ता भवत्युपाधिस्थः ॥ 189॥
स्वयं परिच्छेदमुपेत्य बुद्धेः
तादात्म्यदोषेण परं मृषात्मनः ।
सर्वात्मकः सन्नपि वीक्षते स्वयं
स्वतः पृथक्त्वेन मृदो घटानिव ॥ 190॥
उपाधिसम्बन्धवशात्परात्मा
ह्युपाधिधर्माननुभाति तद्गुणः । (पाठभेदः - ऽप्युपाधि)
अयोविकारानविकारिवह्निवत्
सदैकरूपोऽपि परः स्वभावात् ॥ 191॥
शिष्य उवाच ।
भ्रमेणाप्यन्यथा वाऽस्तु जीवभावः परात्मनः ।
तदुपाधेरनादित्वान्नानादेर्नाश इष्यते ॥ 192॥
अतोऽस्य जीवभावोऽपि नित्या भवति संसृतिः ।
न निवर्तेत तन्मोक्षः कथं मे श्रीगुरो वद ॥ 193॥
श्रीगुरुरुवाच ।
सम्यक्पृष्टं त्वया विद्वन्सावधानेन तच्छृणु ।
प्रामाणिकी न भवति भ्रान्त्या मोहितकल्पना ॥ 194॥
भ्रान्तिं विना त्वसङ्गस्य निष्क्रियस्य निराकृतेः ।
न घटेतार्थसम्बन्धो नभसो नीलतादिवत् ॥ 195॥
स्वस्य द्रष्टुर्निर्गुणस्याक्रियस्य
प्रत्यग्बोधानन्दरूपस्य बुद्धेः ।
भ्रान्त्या प्राप्तो जीवभावो न सत्यो
मोहापाये नास्त्यवस्तुस्वभावात् ॥ 196॥
यावद्भ्रान्तिस्तावदेवास्य सत्ता
मिथ्याज्ञानोज्जृम्भितस्य प्रमादात् ।
रज्ज्वां सर्पो भ्रान्तिकालीन एव
भ्रान्तेर्नाशे नैव सर्पोऽपि तद्वत् ॥ 197॥ (पाठभेदः - सर्पोऽस्ति)
अनादित्वमविद्यायाः कार्यस्यापि तथेष्यते ।
उत्पन्नायां तु विद्यायामाविद्यकमनाद्यपि ॥ 198॥
प्रबोधे स्वप्नवत्सर्वं सहमूलं विनश्यति ।
अनाद्यपीदं नो नित्यं प्रागभाव इव स्फुटम् ॥ 199॥
अनादेरपि विध्वंसः प्रागभावस्य वीक्षितः ।
यद्बुद्ध्युपाधिसम्बन्धात्परिकल्पितमात्मनि ॥ 200॥
जीवत्वं न ततोऽन्यस्तु स्वरूपेण विलक्षणः । (पाठभेदः - ततोऽन्यत्तु)
सम्बन्धस्त्वात्मनो बुद्ध्या मिथ्याज्ञानपुरःसरः ॥ 201॥ (पाठभेदः - सम्बन्धः स्वात्मनो)
विनिवृत्तिर्भवेत्तस्य सम्यग्ज्ञानेन नान्यथा ।
ब्रह्मात्मैकत्वविज्ञानं सम्यग्ज्ञानं श्रुतेर्मतम् ॥ 202॥
तदात्मानात्मनोः सम्यग्विवेकेनैव सिध्यति ।
ततो विवेकः कर्तव्यः प्रत्यगात्मसदात्मनोः ॥ 203॥ (पाठभेदः - प्रत्यगात्मासदात्मनोः)
जलं पङ्कवदत्यन्तं पङ्कापाये जलं स्फुटम् । (पाठभेदः - पङ्कवदस्पष्टं)
यथा भाति तथात्मापि दोषाभावे स्फुटप्रभः ॥ 204॥
असन्निवृत्तौ तु सदात्मना स्फुटं
प्रतीतिरेतस्य भवेत्प्रतीचः ।
ततो निरासः करणीय एव
सदात्मनः साध्वहमादिवस्तुनः ॥ 205॥ (पाठभेदः - असदात्मनः)
अतो नायं परात्मा स्याद्विज्ञानमयशब्दभाक् ।
विकारित्वाज्जडत्वाच्च परिच्छिन्नत्वहेतुतः ।
दृश्यत्वाद्व्यभिचारित्वान्नानित्यो नित्य इष्यते ॥ 206॥
आनन्दप्रतिबिम्बचुम्बिततनुर्वृत्तिस्तमोजृम्भिता
स्यादानन्दमयः प्रियादिगुणकः स्वेष्टार्थलाभोदयः ।
पुण्यस्यानुभवे विभाति कृतिनामानन्दरूपः स्वयं
सर्वो नन्दति यत्र साधु तनुभृन्मात्रः प्रयत्नं विना ॥ 207॥ (पाठभेदः - भूत्वा नन्दति)
आनन्दमयकोशस्य सुषुप्तौ स्फूर्तिरुत्कटा ।
स्वप्नजागरयोरीषदिष्टसन्दर्शनादिना ॥ 208॥
नैवायमानन्दमयः परात्मा
सोपाधिकत्वात्प्रकृतेर्विकारात् ।
कार्यत्वहेतोः सुकृतक्रियाया
विकारसङ्घातसमाहितत्वात् ॥ 209॥
पञ्चानामपि कोशानां निषेधे युक्तितः श्रुतेः । (पाठभेदः - युक्तितः कृते)
तन्निषेधावधि साक्षी बोधरूपोऽवशिष्यते ॥ 210॥ (पाठभेदः - तन्निषेधावधिः)
योऽयमात्मा स्वयञ्ज्योतिः पञ्चकोशविलक्षणः ।
अवस्थात्रयसाक्षी सन्निर्विकारो निरञ्जनः ।
सदानन्दः स विज्ञेयः स्वात्मत्वेन विपश्चिता ॥ 211॥
शिष्य उवाच ।
मिथ्यात्वेन निषिद्धेषु कोशेष्वेतेषु पञ्चसु ।
सर्वाभावं विना किञ्चिन्न पश्याम्यत्र हे गुरो ।
विज्ञेयं किमु वस्त्वस्ति स्वात्मनाऽऽत्मविपश्चिता ॥ 212॥ (पाठभेदः - स्वात्मनात्र विपश्चिता)
श्रीगुरुरुवाच ।
सत्यमुक्तं त्वया विद्वन्निपुणोऽसि विचारणे ।
अहमादिविकारास्ते तदभावोऽयमप्यनु ॥ 213॥ (पाठभेदः - ऽयमप्यथ)
सर्वे येनानुभूयन्ते यः स्वयं नानुभूयते ।
तमात्मानं वेदितारं विद्धि बुद्ध्या सुसूक्ष्मया ॥ 214॥
तत्साक्षिकं भवेत्तत्तद्यद्यद्येनानुभूयते ।
कस्याप्यननुभूतार्थे साक्षित्वं नोपयुज्यते ॥ 215॥ (पाठभेदः - नोपपद्यते)
असौ स्वसाक्षिको भावो यतः स्वेनानुभूयते ।
अतः परं स्वयं साक्षात्प्रत्यगात्मा न चेतरः ॥ 216॥
जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तिषु स्फुटतरं योऽसौ समुज्जृम्भते
प्रत्यग्रूपतया सदाहमहमित्यन्तः स्फुरन्नैकधा । (पाठभेदः - स्फुरन्नेकधा)
नानाकारविकारभागिन इमान् पश्यन्नहन्धीमुखान् (पाठभेदः - भाजिन)
नित्यानन्दचिदात्मना स्फुरति तं विद्धि स्वमेतं हृदि ॥ 217॥
घटोदके बिम्बितमर्कबिम्ब-
मालोक्य मूढो रविमेव मन्यते ।
तथा चिदाभासमुपाधिसंस्थं
भ्रान्त्याहमित्येव जडोऽभिमन्यते ॥ 218॥
घटं जलं तद्गतमर्कबिम्बं
विहाय सर्वं विनिरीक्ष्यतेऽर्कः । (पाठभेदः - दिवि वीक्ष्यतेऽर्कः)
तटस्थ एतत्त्रितयावभासकः (पाठभेदः - तटस्थितः तत्त्रि)
स्वयम्प्रकाशो विदुषा यथा तथा ॥ 219॥
देहं धियं चित्प्रतिबिम्बमेवं (पाठभेदः - चित्प्रतिबिम्बमेतं)
विसृज्य बुद्धौ निहितं गुहायाम् ।
द्रष्टारमात्मानमखण्डबोधं
सर्वप्रकाशं सदसद्विलक्षणम् ॥ 220॥
नित्यं विभुं सर्वगतं सुसूक्ष्मं
अन्तर्बहिःशून्यमनन्यमात्मनः ।
विज्ञाय सम्यङ्निजरूपमेतत्
पुमान् विपाप्मा विरजो विमृत्युः ॥ 221॥
विशोक आनन्दघनो विपश्चित्
स्वयं कुतश्चिन्न बिभेति कश्चित् ।
नान्योऽस्ति पन्था भवबन्धमुक्तेः
विना स्वतत्त्वावगमं मुमुक्षोः ॥ 222॥
ब्रह्माभिन्नत्वविज्ञानं भवमोक्षस्य कारणम् ।
येनाद्वितीयमानन्दं ब्रह्म सम्पद्यते बुधैः ॥ 223॥ (पाठभेदः - सम्पद्यते बुधः)
ब्रह्मभूतस्तु संसृत्यै विद्वान्नावर्तते पुनः ।
विज्ञातव्यमतः सम्यग्ब्रह्माभिन्नत्वमात्मनः ॥ 224॥
सत्यं ज्ञानमनन्तं ब्रह्म विशुद्धं परं स्वतःसिद्धम् ।
नित्यानन्दैकरसं प्रत्यगभिन्नं निरन्तरं जयति ॥ 225॥
सदिदं परमाद्वैतं स्वस्मादन्यस्य वस्तुनोऽभावात् ।
न ह्यन्यदस्ति किञ्चित् सम्यक् परमार्थतत्त्वबोधदशायाम् ॥ 226॥ (पाठभेदः - परतत्त्वबोधसुदशायाम्)
यदिदं सकलं विश्वं नानारूपं प्रतीतमज्ञानात् ।
तत्सर्वं ब्रह्मैव प्रत्यस्ताशेषभावनादोषम् ॥ 227॥
मृत्कार्यभूतोऽपि मृदो न भिन्नः
कुम्भोऽस्ति सर्वत्र तु मृत्स्वरूपात् ।
न कुम्भरूपं पृथगस्ति कुम्भः
कुतो मृषा कल्पितनाममात्रः ॥ 228॥
केनापि मृद्भिन्नतया स्वरूपं
घटस्य सन्दर्शयितुं न शक्यते ।
अतो घटः कल्पित एव मोहा-
न्मृदेव सत्यं परमार्थभूतम् ॥ 229॥
सद्ब्रह्मकार्यं सकलं सदेवं (पाठभेदः - सदैव)
तन्मात्रमेतन्न ततोऽन्यदस्ति । (पाठभेदः - सन्मात्रमेतन्न)
अस्तीति यो वक्ति न तस्य मोहो
विनिर्गतो निद्रितवत्प्रजल्पः ॥ 230॥
ब्रह्मैवेदं विश्वमित्येव वाणी
श्रौती ब्रूतेऽथर्वनिष्ठा वरिष्ठा ।
तस्मादेतद्ब्रह्ममात्रं हि विश्वं
नाधिष्ठानाद्भिन्नताऽऽरोपितस्य ॥ 231॥
सत्यं यदि स्याज्जगदेतदात्मनोऽ
नन्तत्त्वहानिर्निगमाप्रमाणता ।
असत्यवादित्वमपीशितुः स्या-
न्नैतत्त्रयं साधु हितं महात्मनाम् ॥ 232॥
ईश्वरो वस्तुतत्त्वज्ञो न चाहं तेष्ववस्थितः ।
न च मत्स्थानि भूतानीत्येवमेव व्यचीक्लृपत् ॥ 233॥ (पाठभेदः - व्यचीकथत्)
यदि सत्यं भवेद्विश्वं सुषुप्तावुपलभ्यताम् ।
यन्नोपलभ्यते किञ्चिदतोऽसत्स्वप्नवन्मृषा ॥ 234॥
अतः पृथङ्नास्ति जगत्परात्मनः
पृथक्प्रतीतिस्तु मृषा गुणादिवत् । गुणाहिवत्
आरोपितस्यास्ति किमर्थवत्ताऽ-
धिष्ठानमाभाति तथा भ्रमेण ॥ 235॥
भ्रान्तस्य यद्यद्भ्रमतः प्रतीतं
ब्रह्मैव तत्तद्रजतं हि शुक्तिः ।
इदन्तया ब्रह्म सदैव रूप्यते (पाठभेदः - सदेव)
त्वारोपितं ब्रह्मणि नाममात्रम् ॥ 236॥
अतः परं ब्रह्म सदद्वितीयं
विशुद्धविज्ञानघनं निरञ्जनम् ।
प्रशान्तमाद्यन्तविहीनमक्रियं
निरन्तरानन्दरसस्वरूपम् ॥ 237॥
निरस्तमायाकृतसर्वभेदं
नित्यं सुखं निष्कलमप्रमेयम् । (पाठभेदः - नित्यं ध्रुवं)
अरूपमव्यक्तमनाख्यमव्ययं
ज्योतिः स्वयं किञ्चिदिदं चकास्ति ॥ 238॥
ज्ञातृज्ञेयज्ञानशून्यमनन्तं निर्विकल्पकम् ।
केवलाखण्डचिन्मात्रं परं तत्त्वं विदुर्बुधाः ॥ 239॥
अहेयमनुपादेयं मनोवाचामगोचरम् ।
अप्रमेयमनाद्यन्तं ब्रह्म पूर्णमहं महः ॥ 240॥ (पाठभेदः - पूर्णं महन्महः)
तत्त्वम्पदाभ्यामभिधीयमानयोः
ब्रह्मात्मनोः शोधितयोर्यदीत्थम् । (पाठभेदः - शोधितयोर्यदित्थम्)
श्रुत्या तयोस्तत्त्वमसीति सम्यग्
एकत्वमेव प्रतिपाद्यते मुहुः ॥ 241-
एक्यं तयोर्लक्षितयोर्न वाच्ययोः
निगद्यतेऽन्योन्यविरुद्धधर्मिणोः ।
खद्योतभान्वोरिव राजभृत्ययोः
कूपाम्बुराश्योः परमाणुमेर्वोः ॥ 242॥
तयोर्विरोधोऽयमुपाधिकल्पितो
न वास्तवः कश्चिदुपाधिरेषः ।
ईशस्य माया महदादिकारणं
जीवस्य कार्यं शऋणु पञ्चकोशम् ॥ 243॥ (पाठभेदः - पञ्चकोशाः)
एतावुपाधी परजीवयोस्तयोः
सम्यङ्निरासे न परो न जीवः ।
राज्यं नरेन्द्रस्य भटस्य खेटक्-
स्तयोरपोहे न भटो न राजा ॥ 244॥
अथात आदेश इति श्रुतिः स्वयं
निषेधति ब्रह्मणि कल्पितं द्वयम् ।
श्रुतिप्रमाणानुगृहीतबोधा- (पाठभेदः - प्रमाणानुगृहीतयुक्त्या)
त्तयोर्निरासः करणीय एव ॥ 245॥
नेदं नेदं कल्पितत्वान्न सत्यं
रज्जुदृष्टव्यालवत्स्वप्नवच्च । (पाठभेदः - रज्जौ)
इत्थं दृश्यं साधुयुक्त्या व्यपोह्य
ज्ञेयः पश्चादेकभावस्तयोर्यः ॥ 246॥
ततस्तु तौ लक्षणया सुलक्ष्यौ
तयोरखण्डैकरसत्वसिद्धये ।
नालं जहत्या न तथाऽजहत्या
किन्तूभयार्थात्मिकयैव भाव्यम् ॥ 247॥ (पाठभेदः - भयार्थैकतयैव)
स देवदत्तोऽयमितीह चैकता
विरुद्धधर्मांशमपास्य कथ्यते ।
यथा तथा तत्त्वमसीतिवाक्ये
विरुद्धधर्मानुभयत्र हित्वा ॥ 248॥
संलक्ष्य चिन्मात्रतया सदात्मनोः
अखण्डभावः परिचीयते बुधैः ।
एवं महावाक्यशतेन कथ्यते
ब्रह्मात्मनोरैक्यमखण्डभावः ॥ 249॥
अस्थूलमित्येतदसन्निरस्य
सिद्धं स्वतो व्योमवदप्रतर्क्यम् ।
अतो मृषामात्रमिदं प्रतीतं
जहीहि यत्स्वात्मतया गृहीतम् ।
ब्रह्माहमित्येव विशुद्धबुद्ध्या
विद्धि स्वमात्मानमखण्डबोधम् ॥ 250॥
मृत्कार्यं सकलं घटादि सततं मृन्मात्रमेवाहितं (पाठभेदः - मृन्मात्रमेवाभितः)
तद्वत्सज्जनितं सदात्मकमिदं सन्मात्रमेवाखिलम् ।
यस्मान्नास्ति सतः परं किमपि तत्सत्यं स आत्मा स्वयं
तस्मात्तत्त्वमसि प्रशान्तममलं ब्रह्माद्वयं यत्परम् ॥ 251॥
निद्राकल्पितदेशकालविषयज्ञात्रादि सर्वं यथा
मिथ्या तद्वदिहापि जाग्रति जगत्स्वाज्ञानकार्यत्वतः ।
यस्मादेवमिदं शरीरकरणप्राणाहमाद्यप्यसत्
तस्मात्तत्त्वमसि प्रशान्तममलं ब्रह्माद्वयं यत्परम् ॥ 252॥
यत्र भ्रान्त्या कल्पितं तद्विवेके (पाठभेदः - यद्विवेके)
तत्तन्मात्रं नैव तस्माद्विभिन्नम् ।
स्वप्ने नष्टं स्वप्नविश्वं विचित्रं
स्वस्माद्भिन्नं किन्नु दृष्टं प्रबोधे ॥ 253॥
जातिनीतिकुलगोत्रदूरगं
नामरूपगुणदोषवर्जितम् ।
देशकालविषयातिवर्ति यद्
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 254॥
यत्परं सकलवागगोचरं
गोचरं विमलबोधचक्षुषः ।
शुद्धचिद्घनमनादि वस्तु यद्
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 255॥
षड्भिरूर्मिभिरयोगि योगिहृद्-
भावितं न करणैर्विभावितम् ।
बुद्ध्यवेद्यमनवद्यमस्ति यद् (पाठभेदः - भूति यद्)
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 256॥
भ्रान्तिकल्पितजगत्कलाश्रयं
स्वाश्रयं च सदसद्विलक्षणम् ।
निष्कलं निरुपमानवद्धि यद् (पाठभेदः - निरुपमानमृद्धिमत्)
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 257॥
जन्मवृद्धिपरिणत्यपक्षय-
व्याधिनाशनविहीनमव्ययम् ।
विश्वसृष्ट्यवविघातकारणं (पाठभेदः - वनघातकारणं)
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 258॥
अस्तभेदमनपास्तलक्षणं
निस्तरङ्गजलराशिनिश्चलम् ।
नित्यमुक्तमविभक्तमूर्ति यद्
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 259॥
एकमेव सदनेककारणं
कारणान्तरनिरास्यकारणम् । (पाठभेदः - सकारणम्)
कार्यकारणविलक्षणं स्वयं
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 260॥
निर्विकल्पकमनल्पमक्षरं
यत्क्षराक्षरविलक्षणं परम् ।
नित्यमव्ययसुखं निरञ्जनं
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 261॥
यद्विभाति सदनेकधा भ्रमा-
न्नामरूपगुणविक्रियात्मना ।
हेमवत्स्वयमविक्रियं सदा
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 262॥
यच्चकास्त्यनपरं परात्परं
प्रत्यगेकरसमात्मलक्षणम् ।
सत्यचित्सुखमनन्तमव्ययं
ब्रह्म तत्त्वमसि भावयात्मनि ॥ 263॥
उक्तमर्थमिममात्मनि स्वयं
भावयेत्प्रथितयुक्तिभिर्धिया । (पाठभेदः - भावय प्रथित)
संशयादिरहितं कराम्बुवत्
तेन तत्त्वनिगमो भविष्यति ॥ 264॥
सम्बोधमात्रं परिशुद्धतत्त्वं (पाठभेदः - स्वं बोधमात्रं)
विज्ञाय सङ्घे नृपवच्च सैन्ये ।
तदाश्रयः स्वात्मनि सर्वदा स्थितो (पाठभेदः - तदात्मनैवात्मनि)
विलापय ब्रह्मणि विश्वजातम् ॥ 265॥ (पाठभेदः - दृश्यजातम्)
बुद्धौ गुहायां सदसद्विलक्षणं
ब्रह्मास्ति सत्यं परमद्वितीयम् ।
तदात्मना योऽत्र वसेद्गुहायां
पुनर्न तस्याङ्गगुहाप्रवेशः ॥ 266॥
ज्ञाते वस्तुन्यपि बलवती वासनाऽनादिरेषा
कर्ता भोक्ताप्यहमिति दृढा याऽस्य संसारहेतुः ।
प्रत्यग्दृष्ट्याऽऽत्मनि निवसता सापनेया प्रयत्ना-
न्मुक्तिं प्राहुस्तदिह मुनयो वासनातानवं यत् ॥ 267॥
अहं ममेति यो भावो देहाक्षादावनात्मनि ।
अध्यासोऽयं निरस्तव्यो विदुषा स्वात्मनिष्ठया ॥ 268॥
ज्ञात्वा स्वं प्रत्यगात्मानं बुद्धितद्वृत्तिसाक्षिणम् ।
सोऽहमित्येव सद्वृत्त्याऽनात्मन्यात्ममतिं जहि ॥ 269॥
लोकानुवर्तनं त्यक्त्वा त्यक्त्वा देहानुवर्तनम् ।
शास्त्रानुवर्तनं त्यक्त्वा स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 270॥
लोकवासनया जन्तोः शास्त्रवासनयापि च ।
देहवासनया ज्ञानं यथावन्नैव जायते ॥ 271
संसारकारागृहमोक्षमिच्छो-
रयोमयं पादनिबन्धशऋङ्खलम् । (पाठभेदः - निबद्ध)
वदन्ति तज्ज्ञाः पटु वासनात्रयं
योऽस्माद्विमुक्तः समुपैति मुक्तिम् ॥ 272॥
जलादिसंसर्गवशात्प्रभूत- (पाठभेदः - जलादिसम्पर्कवशात्)
दुर्गन्धधूताऽगरुदिव्यवासना ।
सङ्घर्षणेनैव विभाति सम्य-
ग्विधूयमाने सति बाह्यगन्धे ॥ 273॥
अन्तःश्रितानन्तदुरन्तवासना-
धूलीविलिप्ता परमात्मवासना ।
प्रज्ञातिसङ्घर्षणतो विशुद्धा
प्रतीयते चन्दनगन्धवत् स्फुटम् ॥ 274॥ (पाठभेदः - स्फुटा)
अनात्मवासनाजालैस्तिरोभूतात्मवासना ।
नित्यात्मनिष्ठया तेषां नाशे भाति स्वयं स्फुटम् ॥ 275॥ (पाठभेदः - स्फुटा)
यथा यथा प्रत्यगवस्थितं मनः
तथा तथा मुञ्चति बाह्यवासनाम् । (पाठभेदः - बाह्यवासनाः)
निःशेषमोक्षे सति वासनानां
आत्मानुभूतिः प्रतिबन्धशून्या ॥ 276॥
स्वात्मन्येव सदा स्थित्वा मनो नश्यति योगिनः । (पाठभेदः - स्थित्या)
वासनानां क्षयश्चातः स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 277॥
तमो द्वाभ्यां रजः सत्त्वात्सत्त्वं शुद्धेन नश्यति ।
तस्मात्सत्त्वमवष्टभ्य स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 278॥
प्रारब्धं पुष्यति वपुरिति निश्चित्य निश्चलः ।
धैर्यमालम्ब्य यत्नेन स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 279॥
नाहं जीवः परं ब्रह्मेत्यतद्व्यावृत्तिपूर्वकम् ।
वासनावेगतः प्राप्तस्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 280॥
श्रुत्या युक्त्या स्वानुभूत्या ज्ञात्वा सार्वात्म्यमात्मनः ।
क्वचिदाभासतः प्राप्तस्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 281॥
अनादानविसर्गाभ्यामीषन्नास्ति क्रिया मुनेः । (पाठभेदः - अन्नादानविसर्गा)
तदेकनिष्ठया नित्यं स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 282॥
तत्त्वमस्यादिवाक्योत्थब्रह्मात्मैकत्वबोधतः ।
ब्रह्मण्यात्मत्वदार्ढ्याय स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 283॥
अहम्भावस्य देहेऽस्मिन्निःशेषविलयावधि ।
सावधानेन युक्तात्मा स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 284॥
प्रतीतिर्जीवजगतोः स्वप्नवद्भाति यावता ।
तावन्निरन्तरं विद्वन्स्वाध्यासापनयं कुरु ॥ 285॥
निद्राया लोकवार्तायाः शब्दादेरपि विस्मृतेः ।
क्वचिन्नावसरं दत्त्वा चिन्तयात्मानमात्मनि ॥ 286॥
मातापित्रोर्मलोद्भूतं मलमांसमयं वपुः ।
त्यक्त्वा चाण्डालवद्दूरं ब्रह्मीभूय कृती भव ॥ 287॥
घटाकाशं महाकाश इवात्मानं परात्मनि ।
विलाप्याखण्डभावेन तूष्णी भव सदा मुने ॥ 288॥ (पाठभेदः - तूष्णीं)
स्वप्रकाशमधिष्ठानं स्वयम्भूय सदात्मना ।
ब्रह्माण्डमपि पिण्डाण्डं त्यज्यतां मलभाण्डवत् ॥ 289॥
चिदात्मनि सदानन्दे देहारूढामहन्धियम् ।
निवेश्य लिङ्गमुत्सृज्य केवलो भव सर्वदा ॥ 290॥
यत्रैष जगदाभासो दर्पणान्तः पुरं यथा ।
तद्ब्रह्माहमिति ज्ञात्वा कृतकृत्यो भविष्यसि ॥ 291॥
यत्सत्यभूतं निजरूपमाद्यं
चिदद्वयानन्दमरूपमक्रियम् ।
तदेत्य मिथ्यावपुरुत्सृजेत (पाठभेदः - सृजैत)
शैलूषवद्वेषमुपात्तमात्मनः ॥ 292॥
सर्वात्मना दृश्यमिदं मृषैव
नैवाहमर्थः क्षणिकत्वदर्शनात् ।
जानाम्यहं सर्वमिति प्रतीतिः
कुतोऽहमादेः क्षणिकस्य सिध्येत् ॥ 293॥
अहम्पदार्थस्त्वहमादिसाक्षी
नित्यं सुषुप्तावपि भावदर्शनात् ।
ब्रूते ह्यजो नित्य इति श्रुतिः स्वयं
तत्प्रत्यगात्मा सदसद्विलक्षणः ॥ 294॥
विकारिणां सर्वविकारवेत्ता
नित्याविकारो भवितुं समर्हति । (पाठभेदः - नित्योऽविकारो)
मनोरथस्वप्नसुषुप्तिषु स्फुटं
पुनः पुनर्दृष्टमसत्त्वमेतयोः ॥ 295॥
अतोऽभिमानं त्यज मांसपिण्डे
पिण्डाभिमानिन्यपि बुद्धिकल्पिते ।
कालत्रयाबाध्यमखण्डबोधं
ज्ञात्वा स्वमात्मानमुपैहि शान्तिम् ॥ 296॥
त्यजाभिमानं कुलगोत्रनाम-
रूपाश्रमेष्वार्द्रशवाश्रितेषु ।
लिङ्गस्य धर्मानपि कर्तृतादीं-
स्त्यक्त्वा भवाखण्डसुखस्वरूपः ॥ 297॥
सन्त्यन्ये प्रतिबन्धाः पुंसः संसारहेतवो दृष्टाः ।
तेषामेवं मूलं प्रथमविकारो भवत्यहङ्कारः ॥ 298॥ (पाठभेदः - तेषामेषां)
यावत्स्यात्स्वस्य सम्बन्धोऽहङ्कारेण दुरात्मना ।
तावन्न लेशमात्रापि मुक्तिवार्ता विलक्षणा ॥ 299॥
अहङ्कारग्रहान्मुक्तः स्वरूपमुपपद्यते ।
चन्द्रवद्विमलः पूर्णः सदानन्दः स्वयम्प्रभः ॥ 300॥
यो वा पुरे सोऽहमिति प्रतीतो (पाठभेदः - पुरैषोऽहमिति)
बुद्ध्या प्रक्लृप्तस्तमसाऽतिमूढया । (पाठभेदः - बुद्ध्याऽविविक्तस्तमसा)
तस्यैव निःशेषतया विनाशे
ब्रह्मात्मभावः प्रतिबन्धशून्यः ॥ 301॥
ब्रह्मानन्दनिधिर्महाबलवताऽहङ्कारघोराहिना
संवेष्ट्यात्मनि रक्ष्यते गुणमयैश्चण्डेस्त्रिभिर्मस्तकैः (पाठभेदः - चण्डै)
विज्ञानाख्यमहासिना श्रुतिमता विच्छिद्य शीर्षत्रयं (पाठभेदः - द्युतिमता)
निर्मूल्याहिमिमं निधिं सुखकरं धीरोऽनुभोक्तुङ्क्षमः ॥ 302॥
यावद्वा यत्किञ्चिद्विषदोषस्फूर्तिरस्ति चेद्देहे ।
कथमारोग्याय भवेत्तद्वदहन्तापि योगिनो मुक्त्यै ॥ 303॥
अहमोऽत्यन्तनिवृत्त्या तत्कृतनानाविकल्पसंहृत्या ।
प्रत्यक्तत्त्वविवेकादिदमहमस्मीति विन्दते तत्त्वम् ॥ 304॥ (पाठभेदः - विवेकादयम्)
अहङ्कारे कर्तर्यहमिति मतिं मुञ्च सहसा (पाठभेदः - अहङ्कर्तर्यस्मिन्नहमिति)
विकारात्मन्यात्मप्रतिफलजुषि स्वस्थितिमुषि ।
यदध्यासात्प्राप्ता जनिमृतिजरादुःखबहुला
प्रतीचश्चिन्मूर्तेस्तव सुखतनोः संसृतिरियम् ॥ 305॥
सदैकरूपस्य चिदात्मनो विभो-
रानन्दमूर्तेरनवद्यकीर्तेः ।
नैवान्यथा क्वाप्यविकारिणस्ते
विनाहमध्यासममुष्य संसृतिः ॥ 306॥
तस्मादहङ्कारमिमं स्वशत्रुं
भोक्तुर्गले कण्टकवत्प्रतीतम् ।
विच्छिद्य विज्ञानमहासिना स्फुटं
भुङ्क्ष्वात्मसाम्राज्यसुखं यथेष्टम् ॥ 307॥
ततोऽहमादेर्विनिवर्त्य वृत्तिं
सन्त्यक्तरागः परमार्थलाभात् ।
तूष्णीं समास्स्वात्मसुखानुभूत्या
पूर्णात्मना ब्रह्मणि निर्विकल्पः ॥ 308॥
समूलकृत्तोऽपि महानहं पुनः
व्युल्लेखितः स्याद्यदि चेतसा क्षणम् ।
सञ्जीव्य विक्षेपशतं करोति
नभस्वता प्रावृषि वारिदो यथा ॥ 309॥
निगृह्य शत्रोरहमोऽवकाशः
क्वचिन्न देयो विषयानुचिन्तया ।
स एव सञ्जीवनहेतुरस्य
प्रक्षीणजम्बीरतरोरिवाम्बु ॥ 310॥
देहात्मना संस्थित एव कामी
विलक्षणः कामयिता कथं स्यात् ।
अतोऽर्थसन्धानपरत्वमेव
भेदप्रसक्त्या भवबन्धहेतुः ॥ 311॥
कार्यप्रवर्धनाद्बीजप्रवृद्धिः परिदृश्यते ।
कार्यनाशाद्बीजनाशस्तस्मात्कार्यं निरोधयेत् ॥ 312॥
वासनावृद्धितः कार्यं कार्यवृद्ध्या च वासना ।
वर्धते सर्वथा पुंसः संसारो न निवर्तते ॥ 313॥
संसारबन्धविच्छित्त्यै तद् द्वयं प्रदहेद्यतिः ।
वासनावृद्धिरेताभ्यां चिन्तया क्रियया बहिः ॥ 314॥ (पाठभेदः - वासना प्रेर्यते ह्यन्तः)
ताभ्यां प्रवर्धमाना सा सूते संसृतिमात्मनः ।
त्रयाणां च क्षयोपायः सर्वावस्थासु सर्वदा ॥ 315॥
सर्वत्र सर्वतः सर्वब्रह्ममात्रावलोकनैः । (पाठभेदः - मात्रावलोकनम्)
सद्भाववासनादार्ढ्यात्तत्त्रयं लयमश्नुते ॥ 316॥
क्रियानाशे भवेच्चिन्तानाशोऽस्माद्वासनाक्षयः ।
वासनाप्रक्षयो मोक्षः सा जीवन्मुक्तिरिष्यते ॥ 317॥ (पाठभेदः - स)
सद्वासनास्फूर्तिविजृम्भणे सति
ह्यसौ विलीनाप्यहमादिवासना । (पाठभेदः - विलीना त्वहमादिवासना)
अतिप्रकृष्टाप्यरुणप्रभायां
विलीयते साधु यथा तमिस्रा ॥ 318॥
तमस्तमःकार्यमनर्थजालं
न दृश्यते सत्युदिते दिनेशे ।
तथाऽद्वयानन्दरसानुभूतौ
नैवास्ति बन्धो न च दुःखगन्धः ॥ 319॥
दृश्यं प्रतीतं प्रविलापयन्सन् (पाठभेदः - प्रविलापयन्स्वयं)
सन्मात्रमानन्दघनं विभावयन् ।
समाहितः सन्बहिरन्तरं वा
कालं नयेथाः सति कर्मबन्धे ॥ 320॥
प्रमादो ब्रह्मनिष्ठायां न कर्तव्यः कदाचन ।
प्रमादो मृत्युरित्याह भगवान्ब्रह्मणः सुतः ॥ 321॥
न प्रमादादनर्थोऽन्यो ज्ञानिनः स्वस्वरूपतः ।
ततो मोहस्ततोऽहन्धीस्ततो बन्धस्ततो व्यथा ॥ 322॥
विषयाभिमुखं दृष्ट्वा विद्वांसमपि विस्मृतिः ।
विक्षेपयति धीदोषैर्योषा जारमिव प्रियम् ॥ 323॥
यथापकृष्टं शैवालं क्षणमात्रं न तिष्ठति ।
आवृणोति तथा माया प्राज्ञं वापि पराङ्मुखम् ॥ 324॥
लक्ष्यच्युतं चेद्यदि चित्तमीषद्
बहिर्मुखं सन्निपतेत्ततस्ततः ।
प्रमादतः प्रच्युतकेलिकन्दुकः
सोपानपङ्क्तौ पतितो यथा तथा ॥ 325॥
विषयेष्वाविशच्चेतः सङ्कल्पयति तद्गुणान् ।
सम्यक्सङ्कल्पनात्कामः कामात्पुंसः प्रवर्तनम् ॥ 326॥
अतः प्रमादान्न परोऽस्ति मृत्युः
विवेकिनो ब्रह्मविदः समाधौ ।
समाहितः सिद्धिमुपैति सम्यक्
समाहितात्मा भव सावधानः ॥ 327॥
ततः स्वरूपविभ्रंशो विभ्रष्टस्तु पतत्यधः ।
पतितस्य विना नाशं पुनर्नारोह ईक्ष्यते ॥ 328॥
सङ्कल्पं वर्जयेत्तस्मात्सर्वानर्थस्य कारणम् ।
अपथ्यानि हि वस्तूनि व्याधिग्रस्तो यथोत्सृजे ।
जीवतो यस्य कैवल्यं विदेहे स च केवलः ।
यत्किञ्चित् पश्यतो भेदं भयं ब्रूते यजुःश्रुतिः ॥ 329॥
यदा कदा वापि विपश्चिदेष
ब्रह्मण्यनन्तेऽप्यणुमात्रभेदम् ।
पश्यत्यथामुष्य भयं तदैव
यद्वीक्षितं भिन्नतया प्रमादात् ॥ 330॥ (पाठभेदः - यदीक्षितं)
श्रुतिस्मृतिन्यायशतैर्निषिद्धे
दृश्येऽत्र यः स्वात्ममतिं करोति ।
उपैति दुःखोपरि दुःखजातं
निषिद्धकर्ता स मलिम्लुचो यथा ॥ 331॥
सत्याभिसन्धानरतो विमुक्तो
महत्त्वमात्मीयमुपैति नित्यम् ।
मिथ्याभिसन्धानरतस्तु नश्येद्
दृष्टं तदेतद्यदचौरचौरयोः ॥ 332॥ (पाठभेदः - चोरचोरयोः)
यतिरसदनुसन्धिं बन्धहेतुं विहाय
स्वयमयमहमस्मीत्यात्मदृष्ट्यैव तिष्ठेत्
सुखयति ननु निष्ठा ब्रह्मणि स्वानुभूत्या
हरति परमविद्याकार्यदुःखं प्रतीतम् ॥ 333॥
बाह्यानुसन्धिः परिवर्धयेत्फलं (पाठभेदः - बाह्याभिसन्धिः)
दुर्वासनामेव ततस्ततोऽधिकाम् ।
ज्ञात्वा विवेकैः परिहृत्य बाह्यं
स्वात्मानुसन्धिं विदधीत नित्यम् ॥ 334॥
बाह्ये निरुद्धे मनसः प्रसन्नता
मनःप्रसादे परमात्मदर्शनम् ।
तस्मिन्सुदृष्टे भवबन्धनाशो
बहिर्निरोधः पदवी विमुक्तेः ॥ 335॥
कः पण्डितः सन्सदसद्विवेकी
श्रुतिप्रमाणः परमार्थदर्शी ।
जानन्हि कुर्यादसतोऽवलम्बं
स्वपातहेतोः शिशुवन्मुमुक्षुः ॥ 336॥
देहादिसंसक्तिमतो न मुक्तिः
मुक्तस्य देहाद्यभिमत्यभावः ।
सुप्तस्य नो जागरणं न जाग्रतः
स्वप्नस्तयोर्भिन्नगुणाश्रयत्वात् ॥ 337॥
अन्तर्बहिः स्वं स्थिरजङ्गमेषु
ज्ञात्वाऽऽत्मनाधारतया विलोक्य । (पाठभेदः - ज्ञानात्मन्)
त्यक्ताखिलोपाधिरखण्डरूपः
पूर्णात्मना यः स्थित एष मुक्तः ॥ 338॥
सर्वात्मना बन्धविमुक्तिहेतुः
सर्वात्मभावान्न परोऽस्ति कश्चित् ।
दृश्याग्रहे सत्युपपद्यतेऽसौ
सर्वात्मभावोऽस्य सदात्मनिष्ठया ॥ 339॥
दृश्यस्याग्रहणं कथं नु घटते देहात्मना तिष्ठतो
बाह्यार्थानुभवप्रसक्तमनसस्तत्तत्क्रियां कुर्वतः ।
सन्न्यस्ताखिलधर्मकर्मविषयैर्नित्यात्मनिष्ठापरैः
तत्त्वज्ञैः करणीयमात्मनि सदानन्देच्छुभिर्यत्नतः ॥ 340॥
सर्वात्मसिद्धये भिक्षोः कृतश्रवणकर्मणः । (पाठभेदः - सार्वात्म्य)
समाधिं विदधात्येषा शान्तो दान्त इति श्रुतिः ॥ 341॥
आरूढशक्तेरहमो विनाशः
कर्तुन्न शक्य सहसापि पण्डितैः । (पाठभेदः - कर्तुं न)
ये निर्विकल्पाख्यसमाधिनिश्चलाः
तानन्तराऽनन्तभवा हि वासनाः ॥ 342॥
अहम्बुद्ध्यैव मोहिन्या योजयित्वाऽऽवृतेर्बलात् ।
विक्षेपशक्तिः पुरुषं विक्षेपयति तद्गुणैः ॥ 343॥
विक्षेपशक्तिविजयो विषमो विधातुं
निःशेषमावरणशक्तिनिवृत्त्यभावे ।
दृग्दृश्ययोः स्फुटपयोजलवद्विभागे
नश्येत्तदावरणमात्मनि च स्वभावात् ।
निःसंशयेन भवति प्रतिबन्धशून्यो
विक्षेपणं न हि तदा यदि चेन्मृषार्थे ॥ 344॥ (पाठभेदः - निक्षेपणं)
सम्यग्विवेकः स्फुटबोधजन्यो
विभज्य दृग्दृश्यपदार्थतत्त्वम् ।
छिनत्ति मायाकृतमोहबन्धं
यस्माद्विमुक्तस्तु पुनर्न संसृतिः ॥ 345॥ (पाठभेदः - विमुक्तस्य)
परावरैकत्वविवेकवह्निः
दहत्यविद्यागहनं ह्यशेषम् ।
किं स्यात्पुनः संसरणस्य बीजं
अद्वैतभावं समुपेयुषोऽस्य ॥ 346॥
आवरणस्य निवृत्तिर्भवति हि सम्यक्पदार्थदर्शनतः ।
मिथ्याज्ञानविनाशस्तद्विक्षेपजनितदुःखनिवृत्तिः ॥ 347॥
एतत्त्रितयं दृष्टं सम्यग्रज्जुस्वरूपविज्ञानात् ।
तस्माद्वस्तुसतत्त्वं ज्ञातव्यं बन्धमुक्तये विदुषा ॥ 348॥
अयोऽग्नियोगादिव सत्समन्वयान्
मात्रादिरूपेण विजृम्भते धीः ।
तत्कार्यमेतद्द्वितयं यतो मृषा (पाठभेदः - तत्कार्यमेव त्रितयं)
दृष्टं भ्रमस्वप्नमनोरथेषु ॥ 349॥
ततो विकाराः प्रकृतेरहम्मुखा
देहावसाना विषयाश्च सर्वे ।
क्षणेऽन्यथाभावितया ह्यमीषा- (पाठभेदः - भाविन एष आत्मा)
मसत्त्वमात्मा तु कदापि नान्यथा ॥ 350॥ (पाठभेदः - मसत्त्वमात्मा तु कदापि)
नित्याद्वयाखण्डचिदेकरूपो
बुद्ध्यादिसाक्षी सदसद्विलक्षणः ।
अहम्पदप्रत्ययलक्षितार्थः
प्रत्यक् सदानन्दघनः परात्मा ॥ 351॥
इत्थं विपश्चित्सदसद्विभज्य
निश्चित्य तत्त्वं निजबोधदृष्ट्या ।
ज्ञात्वा स्वमात्मानमखण्डबोधं
तेभ्यो विमुक्तः स्वयमेव शाम्यति ॥ 352॥
अज्ञानहृदयग्रन्थेर्निःशेषविलयस्तदा ।
समाधिनाऽविकल्पेन यदाऽद्वैतात्मदर्शनम् ॥ 353॥
त्वमहमिदमितीयं कल्पना बुद्धिदोषात्
प्रभवति परमात्मन्यद्वये निर्विशेषे ।
प्रविलसति समाधावस्य सर्वो विकल्पो
विलयनमुपगच्छेद्वस्तुतत्त्वावधृत्या ॥ 354॥
शान्तो दान्तः परमुपरतः क्षान्तियुक्तः समाधिं
कुर्वन्नित्यं कलयति यतिः स्वस्य सर्वात्मभावम् ।
तेनाविद्यातिमिरजनितान्साधु दग्ध्वा विकल्पान्
ब्रह्माकृत्या निवसति सुखं निष्क्रियो निर्विकल्पः ॥ 355॥
समाहिता ये प्रविलाप्य बाह्यं
श्रोत्रादि चेतः स्वमहं चिदात्मनि ।
त एव मुक्ता भवपाशबन्धैः
नान्ये तु पारोक्ष्यकथाभिधायिनः ॥ 356॥
उपाधिभेदात्स्वयमेव भिद्यते (पाठभेदः - योगात्स्वयमेव)
चोपाध्यपोहे स्वयमेव केवलः ।
तस्मादुपाधेर्विलयाय विद्वान्
वसेत्सदाऽकल्पसमाधिनिष्ठया ॥ 357॥
सति सक्तो नरो याति सद्भावं ह्येकनिष्ठया ।
कीटको भ्रमरं ध्यायन् भ्रमरत्वाय कल्पते ॥ 358॥
क्रियान्तरासक्तिमपास्य कीटको
ध्यायन्नलित्वं ह्यलिभावमृच्छति । (पाठभेदः - ध्यायन्यथालिं)
तथैव योगी परमात्मतत्त्वं
ध्यात्वा समायाति तदेकनिष्ठया ॥ 359॥
अतीव सूक्ष्मं परमात्मतत्त्वं
न स्थूलदृष्ट्या प्रतिपत्तुमर्हति ।
समाधिनात्यन्तसुसूक्ष्मवृत्त्या
ज्ञातव्यमार्यैरतिशुद्धबुद्धिभिः ॥ 360॥
यथा सुवर्णं पुटपाकशोधितं
त्यक्त्वा मलं स्वात्मगुणं समृच्छति ।
तथा मनः सत्त्वरजस्तमोमलं
ध्यानेन सन्त्यज्य समेति तत्त्वम् ॥ 361॥
निरन्तराभ्यासवशात्तदित्थं
पक्वं मनो ब्रह्मणि लीयते यदा ।
तदा समाधिः सविकल्पवर्जितः (पाठभेदः - स विकल्पवर्जितः)
स्वतोऽद्वयानन्दरसानुभावकः ॥ 362॥
समाधिनाऽनेन समस्तवासना-
ग्रन्थेर्विनाशोऽखिलकर्मनाशः ।
अन्तर्बहिः सर्वत एव सर्वदा
स्वरूपविस्फूर्तिरयत्नतः स्यात् ॥ 363॥
श्रुतेः शतगुणं विद्यान्मननं मननादपि ।
निदिध्यासं लक्षगुणमनन्तं निर्विकल्पकम् ॥ 364॥
निर्विकल्पकसमाधिना स्फुटं
ब्रह्मतत्त्वमवगम्यते ध्रुवम् ।
नान्यथा चलतया मनोगतेः
प्रत्ययान्तरविमिश्रितं भवेत् ॥ 365॥
अतः समाधत्स्व यतेन्द्रियः सन्
निरन्तरं शान्तमनाः प्रतीचि ।
विध्वंसय ध्वान्तमनाद्यविद्यया
कृतं सदेकत्वविलोकनेन ॥ 366॥
योगस्य प्रथमद्वारं वाङ्निरोधोऽपरिग्रहः । (पाठभेदः - प्रथमं द्वारं)
निराशा च निरीहा च नित्यमेकान्तशीलता ॥ 367॥
एकान्तस्थितिरिन्द्रियोपरमणे हेतुर्दमश्चेतसः
संरोधे करणं शमेन विलयं यायादहंवासना ।
तेनानन्दरसानुभूतिरचला ब्राह्मी सदा योगिनः
तस्माच्चित्तनिरोध एव सततं कार्यः प्रयत्नो मुनेः ॥ 368॥ प्रयत्नान्मुनेः
वाचं नियच्छात्मनि तं नियच्छ
बुद्धौ धियं यच्छ च बुद्धिसाक्षिणि ।
तं चापि पूर्णात्मनि निर्विकल्पे
विलाप्य शान्तिं परमां भजस्व ॥ 369॥
देहप्राणेन्द्रियमनोबुद्ध्यादिभिरुपाधिभिः ।
यैर्यैर्वृत्तेःसमायोगस्तत्तद्भावोऽस्य योगिनः ॥ 370॥
तन्निवृत्त्या मुनेः सम्यक् सर्वोपरमणं सुखम् ।
सन्दृश्यते सदानन्दरसानुभवविप्लवः ॥ 371॥
अन्तस्त्यागो बहिस्त्यागो विरक्तस्यैव युज्यते ।
त्यजत्यन्तर्बहिःसङ्गं विरक्तस्तु मुमुक्षया ॥ 372॥
बहिस्तु विषयैः सङ्गं तथान्तरहमादिभिः । (पाठभेदः - सङ्गः)
विरक्त एव शक्नोति त्यक्तुं ब्रह्मणि निष्ठितः ॥ 373॥
वैराग्यबोधौ पुरुषस्य पक्षिवत्
पक्षौ विजानीहि विचक्षण त्वम् ।
विमुक्तिसौधाग्रलताधिरोहणं
ताभ्यां विना नान्यतरेण सिध्यति ॥ 374॥
अत्यन्तवैराग्यवतः समाधिः
समाहितस्यैव दृढप्रबोधः ।
प्रबुद्धतत्त्वस्य हि बन्धमुक्तिः
मुक्तात्मनो नित्यसुखानुभूतिः ॥ 375॥
वैराग्यान्न परं सुखस्य जनकं पश्यामि वश्यात्मनः
तच्चेच्छुद्धतरात्मबोधसहितं स्वाराज्यसाम्राज्यधुक् ।
एतद्द्वारमजस्रमुक्तियुवतेर्यस्मात्त्वमस्मात्परं
सर्वत्रास्पृहया सदात्मनि सदा प्रज्ञां कुरु श्रेयसे ॥ 376॥
आशां छिन्द्धि विषोपमेषु विषयेष्वेषैव मृत्योः कृति- (पाठभेदः - मृत्योः सृति)
स्त्यक्त्वा जातिकुलाश्रमेष्वभिमतिं मुञ्चातिदूरात्क्रियाः ।
देहादावसति त्यजात्मधिषणां प्रज्ञां कुरुष्वात्मनि
त्वं द्रष्टास्यमनोऽसि निर्द्वयपरं ब्रह्मासि यद्वस्तुतः ॥ 377॥ (पाठभेदः - द्रष्टास्यमलो)
लक्ष्ये ब्रह्मणि मानसं दृढतरं संस्थाप्य बाह्येन्द्रियं
स्वस्थाने विनिवेश्य निश्चलतनुश्चोपेक्ष्य देहस्थितिम् ।
ब्रह्मात्मैक्यमुपेत्य तन्मयतया चाखण्डवृत्त्याऽनिशं
ब्रह्मानन्दरसं पिबात्मनि मुदा शून्यैः किमन्यैर्भृशम् ॥ 378॥ (पाठभेदः - किमन्यैर्भ्रमैः)
अनात्मचिन्तनं त्यक्त्वा कश्मलं दुःखकारणम् ।
चिन्तयात्मानमानन्दरूपं यन्मुक्तिकारणम् ॥ 379॥
एष स्वयञ्ज्योतिरशेषसाक्षी
विज्ञानकोशो विलसत्यजस्रम् । विज्ञानकोशे
लक्ष्यं विधायैनमसद्विलक्षण-
मखण्डवृत्त्याऽऽत्मतयाऽनुभावय ॥ 380॥
एतमच्छिन्नया वृत्त्या प्रत्ययान्तरशून्यया ।
उल्लेखयन्विजानीयात्स्वस्वरूपतया स्फुटम् ॥ 381॥
अत्रात्मत्वं दृढीकुर्वन्नहमादिषु सन्त्यजन् ।
उदासीनतया तेषु तिष्ठेत्स्फुटघटादिवत् ॥ 382॥ (पाठभेदः - तिष्ठेद्घटपटादिवत्)
विशुद्धमन्तःकरणं स्वरूपे
निवेश्य साक्षिण्यवबोधमात्रे ।
शनैः शनैर्निश्चलतामुपानयन्
पूर्णं स्वमेवानुविलोकयेत्ततः ॥ 383॥ (पाठभेदः - पूर्णत्वमेवानु)
देहेन्द्रियप्राणमनोऽहमादिभिः
स्वाज्ञानक्लृप्तैरखिलैरुपाधिभिः ।
विमुक्तमात्मानमखण्डरूपं
पूर्णं महाकाशमिवावलोकयेत् ॥ 384॥
घटकलशकुसूलसूचिमुख्यैः
गगनमुपाधिशतैर्विमुक्तमेकम् ।
भवति न विविधं तथैव शुद्धं
परमहमादिविमुक्तमेकमेव ॥ 385॥
ब्रह्मादिस्तम्बपर्यन्ता मृषामात्रा उपाधयः । (पाठभेदः - ब्रह्माद्याः स्तम्ब)
ततः पूर्णं स्वमात्मानं पश्येदेकात्मना स्थितम् ॥ 386॥
यत्र भ्रान्त्या कल्पितं तद्विवेके (पाठभेदः - यद्विवेके)
तत्तन्मात्रं नैव तस्माद्विभिन्नम् ।
भ्रान्तेर्नाशे भाति दृष्टाहितत्त्वं (पाठभेदः - भ्रान्तिदृष्टा)
रज्जुस्तद्वद्विश्वमात्मस्वरूपम् ॥ 387॥
स्वयं ब्रह्मा स्वयं विष्णुः स्वयमिन्द्रः स्वयं शिवः ।
स्वयं विश्वमिदं सर्वं स्वस्मादन्यन्न किञ्चन ॥ 388॥
अन्तः स्वयं चापि बहिः स्वयं च
स्वयं पुरस्तात् स्वयमेव पश्चात् ।
स्वयं ह्यावाच्यां स्वयमप्युदीच्यां (पाठभेदः - ह्यवाच्यां)
तथोपरिष्टात्स्वयमप्यधस्तात् ॥ 389॥
तरङ्गफेनभ्रमबुद्बुदादि
सर्वं स्वरूपेण जलं यथा तथा ।
चिदेव देहाद्यहमन्तमेतत्
सर्वं चिदेवैकरसं विशुद्धम् ॥ 390॥
सदेवेदं सर्वं जगदवगतं वाङ्मनसयोः
सतोऽन्यन्नास्त्येव प्रकृतिपरसीम्नि स्थितवतः ।
पृथक् किं मृत्स्नायाः कलशघटकुम्भाद्यवगतं
वदत्येष भ्रान्तस्त्वमहमिति मायामदिरया ॥ 391॥
क्रियासमभिहारेण यत्र नान्यदिति श्रुतिः ।
ब्रवीति द्वैतराहित्यं मिथ्याध्यासनिवृत्तये ॥ 392॥
आकाशवन्निर्मलनिर्विकल्पं (पाठभेदः - निर्विकल्प)
निःसीमनिःस्पन्दननिर्विकारम् ।
अन्तर्बहिःशून्यमनन्यमद्वयं
स्वयं परं ब्रह्म किमस्ति बोध्यम् ॥ 393॥
वक्तव्यं किमु विद्यतेऽत्र बहुधा ब्रह्मैव जीवः स्वयं
ब्रह्मैतज्जगदाततं नु सकलं ब्रह्माद्वितीयं श्रुतिः । (पाठभेदः - जगदापराणु सकलं)
ब्रह्मैवाहमिति प्रबुद्धमतयः सन्त्यक्तबाह्याः स्फुटं
ब्रह्मीभूय वसन्ति सन्ततचिदानन्दात्मनैतद्ध्रुवम् ॥ 394॥ (पाठभेदः - आनन्दात्मनैव ध्रुवम्)
जहि मलमयकोशेऽहन्धियोत्थापिताशां
प्रसभमनिलकल्पे लिङ्गदेहेऽपि पश्चात् ।
निगमगदितकीर्तिं नित्यमानन्दमूर्तिं
स्वयमिति परिचीय ब्रह्मरूपेण तिष्ठ ॥ 395॥
शवाकारं यावद्भजति मनुजस्तावदशुचिः
परेभ्यः स्यात्क्लेशो जननमरणव्याधिनिलयः । (पाठभेदः - व्याधिनिरयाः)
यदात्मानं शुद्धं कलयति शिवाकारमचलम्
तदा तेभ्यो मुक्तो भवति हि तदाह श्रुतिरपि ॥ 396॥
स्वात्मन्यारोपिताशेषाभासवस्तुनिरासतः ।
स्वयमेव परं ब्रह्म पूर्णमद्वयमक्रियम् ॥ 397॥
समाहितायां सति चित्तवृत्तौ
परात्मनि ब्रह्मणि निर्विकल्पे ।
न दृश्यते कश्चिदयं विकल्पः
प्रजल्पमात्रः परिशिष्यते यतः ॥ 398॥ (पाठभेदः - ततः)
असत्कल्पो विकल्पोऽयं विश्वमित्येकवस्तुनि ।
निर्विकारे निराकारे निर्विशेषे भिदा कुतः ॥ 399॥
द्रष्टुदर्शनदृश्यादिभावशून्यैकवस्तुनि । (पाठभेदः - द्रष्टृदर्शन)
निर्विकारे निराकारे निर्विशेषे भिदा कुतः ॥ 400॥
कल्पार्णव इवात्यन्तपरिपूर्णैकवस्तुनि ।
निर्विकारे निराकारे निर्विशेषे भिदा कुतः ॥ 401॥
तेजसीव तमो यत्र प्रलीनं भ्रान्तिकारणम् । (पाठभेदः - यत्र विलीनं)
अद्वितीये परे तत्त्वे निर्विशेषे भिदा कुतः ॥ 402॥
एकात्मके परे तत्त्वे भेदवार्ता कथं वसेत् । (पाठभेदः - कथं भवेत्)
सुषुप्तौ सुखमात्रायां भेदः केनावलोकितः ॥ 403॥
न ह्यस्ति विश्वं परतत्त्वबोधात्
सदात्मनि ब्रह्मणि निर्विकल्पे ।
कालत्रये नाप्यहिरीक्षितो गुणे
न ह्यम्बुबिन्दुर्मृगतृष्णिकायाम् ॥ 404॥
मायामात्रमिदं द्वैतमद्वैतं परमार्थतः ।
इति ब्रूते श्रुतिः साक्षात्सुषुप्तावनुभूयते ॥ 405॥
अनन्यत्वमधिष्ठानादारोप्यस्य निरीक्षितम् ।
पण्डितै रज्जुसर्पादौ विकल्पो भ्रान्तिजीवनः ॥ 406॥
चित्तमूलो विकल्पोऽयं चित्ताभावे न कश्चन ।
अतश्चित्तं समाधेहि प्रत्यग्रूपे परात्मनि ॥ 407॥
किमपि सततबोधं केवलानन्दरूपं
निरुपममतिवेलं नित्यमुक्तं निरीहम् ।
निरवधिगगनाभं निष्कलं निर्विकल्पं
हृदि कलयति विद्वान् ब्रह्म पूर्णं समाधौ ॥ 408॥
प्रकृतिविकृतिशून्यं भावनातीतभावं
समरसमसमानं मानसम्बन्धदूरम् ।
निगमवचनसिद्धं नित्यमस्मत्प्रसिद्धं
हृदि कलयति विद्वान् ब्रह्म पूर्णं समाधौ ॥ 409॥
अजरममरमस्ताभाववस्तुस्वरूपं (पाठभेदः - भासवस्तु)
स्तिमितसलिलराशिप्रख्यमाख्याविहीनम् ।
शमितगुणविकारं शाश्वतं शान्तमेकं
हृदि कलयति विद्वान् ब्रह्म पूर्णं समाधौ ॥ 410॥
समाहितान्तःकरणः स्वरूपे
विलोकयात्मानमखण्डवैभवम् ।
विच्छिन्द्धि बन्धं भवगन्धगन्धितं (पाठभेदः - गन्धगन्धिलं)
यत्नेन पुंस्त्वं सफलीकुरुष्व ॥ 411-
सर्वोपाधिविनिर्मुक्तं सच्चिदानन्दमद्वयम् ।
भावयात्मानमात्मस्थं न भूयः कल्पसेऽध्वने ॥ 412॥
छायेव पुंसः परिदृश्यमान-
माभासरूपेण फलानुभूत्या ।
शरीरमाराच्छववन्निरस्तं
पुनर्न सन्धत्त इदं महात्मा ॥ 413॥
सततविमलबोधानन्दरूपं समेत्य (पाठभेदः - स्वमेत्य)
त्यज जडमलरूपोपाधिमेतं सुदूरे ।
अथ पुनरपि नैष स्मर्यतां वान्तवस्तु (पाठभेदः - पुनरपि नैव)
स्मरणविषयभूतं कल्पते कुत्सनाय ॥ 414॥
समूलमेतत्परिदाह्य वह्नौ (पाठभेदः - परिदह्य)
सदात्मनि ब्रह्मणि निर्विकल्पे ।
ततः स्वयं नित्यविशुद्धबोधा-
नन्दात्मना तिष्ठति विद्वरिष्ठः ॥ 415॥
प्रारब्धसूत्रग्रथितं शरीरं
प्रयातु वा तिष्ठतु गोरिव स्रक् ।
न तत्पुनः पश्यति तत्त्ववेत्ता-
ऽऽनन्दात्मनि ब्रह्मणि लीनवृत्तिः ॥ 416॥
अखण्डानन्दमात्मानं विज्ञाय स्वस्वरूपतः ।
किमिच्छन् कस्य वा हेतोर्देहं पुष्णाति तत्त्ववित् ॥ 417॥
संसिद्धस्य फलं त्वेतज्जीवन्मुक्तस्य योगिनः ।
बहिरन्तः सदानन्दरसास्वादनमात्मनि ॥ 418॥
वैराग्यस्य फलं बोधो बोधस्योपरतिः फलम् ।
स्वानन्दानुभवाच्छान्तिरेषैवोपरतेः फलम् ॥ 419॥
यद्युत्तरोत्तराभावः पूर्वपूर्वन्तु निष्फलम् ।
निवृत्तिः परमा तृप्तिरानन्दोऽनुपमः स्वतः ॥ 420॥
दृष्टदुःखेष्वनुद्वेगो विद्यायाः प्रस्तुतं फलम् ।
यत्कृतं भ्रान्तिवेलायां नाना कर्म जुगुप्सितम् ।
पश्चान्नरो विवेकेन तत्कथं कर्तुमर्हति ॥ 421॥
विद्याफलं स्यादसतो निवृत्तिः
प्रवृत्तिरज्ञानफलं तदीक्षितम् ।
तज्ज्ञाज्ञयोर्यन्मृगतृष्णिकादौ
नोचेद्विदां दृष्टफलं किमस्मात् ॥ 422॥ (पाठभेदः - नोचेद्विदो)
अज्ञानहृदयग्रन्थेर्विनाशो यद्यशेषतः ।
अनिच्छोर्विषयः किं नु प्रवृत्तेः कारणं स्वतः ॥ 423॥ (पाठभेदः - विदुषः किं)
वासनानुदयो भोग्ये वैराग्यस्य तदावधिः ।
अहम्भावोदयाभावो बोधस्य परमावधिः ।
लीनवृत्तैरनुत्पत्तिर्मर्यादोपरतेस्तु सा ॥ 424॥ (पाठभेदः - वृत्तेर)
ब्रह्माकारतया सदा स्थिततया निर्मुक्तबाह्यार्थधी-
रन्यावेदितभोग्यभोगकलनो निद्रालुवद्बालवत् ।
स्वप्नालोकितलोकवज्जगदिदं पश्यन्क्वचिल्लब्धधी-
रास्ते कश्चिदनन्तपुण्यफलभुग्धन्यः स मान्यो भुवि ॥ 425॥
स्थितप्रज्ञो यतिरयं यः सदानन्दमश्नुते ।
ब्रह्मण्येव विलीनात्मा निर्विकारो विनिष्क्रियः ॥ 426॥
ब्रह्मात्मनोः शोधितयोरेकभावावगाहिनी ।
निर्विकल्पा च चिन्मात्रा वृत्तिः प्रज्ञेति कथ्यते ।
सुस्थिताऽसौ भवेद्यस्य स्थितप्रज्ञः स उच्यते ॥ 427॥
यस्य स्थिता भवेत्प्रज्ञा यस्यानन्दो निरन्तरः ।
प्रपञ्चो विस्मृतप्रायः स जीवन्मुक्त इष्यते ॥ 428॥
लीनधीरपि जागर्ति जाग्रद्धर्मविवर्जितः ।
बोधो निर्वासनो यस्य स जीवन्मुक्त इष्यते ॥ 429॥
शान्तसंसारकलनः कलावानपि निष्कलः ।
यस्य चित्तं विनिश्चिन्तं स जीवन्मुक्त इष्यते ॥ 430॥ (पाठभेदः - यः सचित्तोऽपि निश्चित्तः)
वर्तमानेऽपि देहेऽस्मिञ्छायावदनुवर्तिनि ।
अहन्ताममताऽभावो जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 431॥
अतीताननुसन्धानं भविष्यदविचारणम् ।
औदासीन्यमपि प्राप्तं जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 432॥ (पाठभेदः - प्राप्ते)
गुणदोषविशिष्टेऽस्मिन्स्वभावेन विलक्षणे ।
सर्वत्र समदर्शित्वं जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 433॥
इष्टानिष्टार्थसम्प्राप्तौ समदर्शितयाऽऽत्मनि ।
उभयत्राविकारित्वं जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 434॥
ब्रह्मानन्दरसास्वादासक्तचित्ततया यतेः ।
अन्तर्बहिरविज्ञानं जीवन्मुक्तस्य लक्षणम् ॥ 435॥
देहेन्द्रियादौ कर्तव्ये ममाहम्भाववर्जितः ।
औदासीन्येन यस्तिष्ठेत्स जीवन्मुक्तलक्षणः ॥ 436॥ (पाठभेदः - स जीवन्मुक्त इष्यते)
विज्ञात आत्मनो यस्य ब्रह्मभावः श्रुतेर्बलात् ।
भवबन्धविनिर्मुक्तः स जीवन्मुक्तलक्षणः ॥ 437॥ (पाठभेदः - स जीवन्मुक्त इष्यते)
देहेन्द्रियेष्वहम्भाव इदम्भावस्तदन्यके ।
यस्य नो भवतः क्वापि स जीवन्मुक्त इष्यते ॥ 438॥
जीवेशोभयसंसाररूपदुर्वासनोज्झिता ।
सा सर्वदा भवेद्यस्य स जीवन्मुक्त इष्यते ॥
न प्रत्यग्ब्रह्मणोर्भेदं कदापि ब्रह्मसर्गयोः ।
प्रज्ञया यो विजानिति स जीवन्मुक्तलक्षणः ॥ 439॥ (पाठभेदः - स जीवन्मुक्त इष्यते)
साधुभिः पूज्यमानेऽस्मिन्पीड्यमानेऽपि दुर्जनैः ।
समभावो भवेद्यस्य स जीवन्मुक्तलक्षणः ॥ 440॥ (पाठभेदः - स जीवन्मुक्त इष्यते)
यत्र प्रविष्टा विषयाः परेरिता
नदीप्रवाहा इव वारिराशौ ।
लिनन्ति सन्मात्रतया न विक्रियां
उत्पादयन्त्येष यतिर्विमुक्तः ॥ 441॥
विज्ञातब्रह्मतत्त्वस्य यथापूर्वं न संसृतिः ।
अस्ति चेन्न स विज्ञातब्रह्मभावो बहिर्मुखः ॥ 442॥
प्राचीनवासनावेगादसौ संसरतीति चेत् ।
न सदेकत्वविज्ञानान्मन्दी भवति वासना ॥ 443॥
अत्यन्तकामुकस्यापि वृत्तिः कुण्ठति मातरि ।
तथैव ब्रह्मणि ज्ञाते पूर्णानन्दे मनीषिणः ॥ 444॥
निदिध्यासनशीलस्य बाह्यप्रत्यय ईक्ष्यते ।
ब्रवीति श्रुतिरेतस्य प्रारब्धं फलदर्शनात् ॥ 445॥
सुखाद्यनुभवो यावत्तावत्प्रारब्धमिष्यते ।
फलोदयः क्रियापूर्वो निष्क्रियो न हि कुत्रचित् ॥ 446॥
अहं ब्रह्मेति विज्ञानात्कल्पकोटिशतार्जितम् ।
सञ्चितं विलयं याति प्रबोधात्स्वप्नकर्मवत् ॥ 447॥
यत्कृतं स्वप्नवेलायां पुण्यं वा पापमुल्बणम् ।
सुप्तोत्थितस्य किन्तत्स्यात्स्वर्गाय नरकाय वा ॥ 448॥
स्वमसङ्गमुदासीनं परिज्ञाय नभो यथा ।
न श्लिष्यति च यत्किञ्चित्कदाचिद्भाविकर्मभिः ॥ 449॥ (पाठभेदः - श्लिष्यते यतिः किञ्चित्)
न नभो घटयोगेन सुरागन्धेन लिप्यते ।
तथात्मोपाधियोगेन तद्धर्मैर्नैव लिप्यते ॥ 450॥
ज्ञानोदयात्पुरारब्धं कर्मज्ञानान्न नश्यति ।
अदत्वा स्वफलं लक्ष्यमुद्दिश्योत्सृष्टबाणवत् ॥ 451॥
व्याघ्रबुद्ध्या विनिर्मुक्तो बाणः पश्चात्तु गोमतौ ।
न तिष्ठति छिनत्येव लक्ष्यं वेगेन निर्भरम् ॥ 452॥
प्रारब्धं बलवत्तरं खलु विदां भोगेन तस्य क्षयः
सम्यग्ज्ञानहुताशनेन विलयः प्राक्सञ्चितागामिनाम् ।
ब्रह्मात्मैक्यमवेक्ष्य तन्मयतया ये सर्वदा संस्थिताः
तेषां तत्त्रितयं नहि क्वचिदपि ब्रह्मैव ते निर्गुणम् ॥ 453॥
उपाधितादात्म्यविहीनकेवल-
ब्रह्मात्मनैवात्मनि तिष्ठतो मुनेः ।
प्रारब्धसद्भावकथा न युक्ता
स्वप्नार्थसम्बन्धकथेव जाग्रतः ॥ 454॥
न हि प्रबुद्धः प्रतिभासदेहे
देहोपयोगिन्यपि च प्रपञ्चे ।
करोत्यहन्तां ममतामिदन्तां
किन्तु स्वयं तिष्ठति जागरेण ॥ 455॥
न तस्य मिथ्यार्थसमर्थनेच्छा
न सङ्ग्रहस्तज्जगतोऽपि दृष्टः ।
तत्रानुवृत्तिर्यदि चेन्मृषार्थे
न निद्रया मुक्त इतीष्यते ध्रुवम् ॥ 456॥
तद्वत्परे ब्रह्मणि वर्तमानः
सदात्मना तिष्ठति नान्यदीक्षते ।
स्मृतिर्यथा स्वप्नविलोकितार्थे
तथा विदः प्राशनमोचनादौ ॥ 457॥
कर्मणा निर्मितो देहः प्रारब्धं तस्य कल्प्यताम् ।
नानादेरात्मनो युक्तं नैवात्मा कर्मनिर्मितः ॥ 458॥
अजो नित्यः शाश्वत इति ब्रूते श्रुतिरमोघवाक् । (पाठभेदः - अजो नित्य इति ब्रूते श्रुतिरेषा त्वमोघवाक्)
तदात्मना तिष्ठतोऽस्य कुतः प्रारब्धकल्पना ॥ 459॥
प्रारब्धं सिध्यति तदा यदा देहात्मना स्थितिः ।
देहात्मभावो नैवेष्टः प्रारब्धं त्यज्यतामतः ॥ 460॥
शरीरस्यापि प्रारब्धकल्पना भ्रान्तिरेव हि ।
अध्यस्तस्य कुतः सत्त्वमसत्यस्य कुतो जनिः । (पाठभेदः - सत्त्वमसत्त्वस्य)
अजातस्य कुतो नाशः प्रारब्धमसतः कुतः ॥ 461॥
ज्ञानेनाज्ञानकार्यस्य समूलस्य लयो यदि ।
तिष्ठत्ययं कथं देह इति शङ्कावतो जडान् ॥ 462॥
समाधातुं बाह्यदृष्ट्या प्रारब्धं वदति श्रुतिः ।
न तु देहादिसत्यत्वबोधनाय विपश्चिताम् ।
यतः श्रुतेरभिप्रायः परमार्थैकगोचरः ॥ 463॥
परिपूर्णमनाद्यन्तमप्रमेयमविक्रियम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 464॥
सद्घनं चिद्घनं नित्यमानन्दघनमक्रियम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 465॥
प्रत्यगेकरसं पूर्णमनन्तं सर्वतोमुखम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 466॥
अहेयमनुपादेयमनादेयमनाश्रयम् । मनाधेयमना
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 467॥
निर्गुणं निष्कलं सूक्ष्मं निर्विकल्पं निरञ्जनम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 468॥
अनिरूप्य स्वरूपं यन्मनोवाचामगोचरम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 469॥
सत्समृद्धं स्वतःसिद्धं शुद्धं बुद्धमनीदृशम् ।
एकमेवाद्वयं ब्रह्म नेह नानास्ति किञ्चन ॥ 470॥
निरस्तरागा विनिरस्तभोगाः (पाठभेदः - निरपास्तभोगाः)
शान्ताः सुदान्ता यतयो महान्तः ।
विज्ञाय तत्त्वं परमेतदन्ते
प्राप्ताः परां निर्वृतिमात्मयोगात् ॥ 471॥
भवानपीदं परतत्त्वमात्मनः
स्वरूपमानन्दघनं विचार्य । (पाठभेदः - निचाय्य)
विधूय मोहं स्वमनःप्रकल्पितं
मुक्तः कृतार्थो भवतु प्रबुद्धः ॥ 472॥
समाधिना साधुविनिश्चलात्मना (पाठभेदः - सुनिश्चलात्मना)
पश्यात्मतत्त्वं स्फुटबोधचक्षुषा ।
निःसंशयं सम्यगवेक्षितश्चे-
च्छ्रुतः पदार्थो न पुनर्विकल्प्यते ॥ 473॥ (पाठभेदः - पुनर्विकल्पते)
स्वस्याविद्याबन्धसम्बन्धमोक्षा-
त्सत्यज्ञानानन्दरूपात्मलब्धौ ।
शास्त्रं युक्तिर्देशिकोक्तिः प्रमाणं
चान्तःसिद्धा स्वानुभूतिः प्रमाणम् ॥ 474॥
बन्धो मोक्षश्च तृप्तिश्च चिन्ताऽऽरोग्यक्षुधादयः ।
स्वेनैव वेद्या यज्ज्ञानं परेषामानुमानिकम् ॥ 475॥
तटस्थिता बोधयन्ति गुरवः श्रुतयो यथा ।
प्रज्ञयैव तरेद्विद्वानीश्वरानुगृहीतया ॥ 476॥
स्वानुभूत्या स्वयं ज्ञात्वा स्वमात्मानमखण्डितम् ।
संसिद्धः सम्मुखं तिष्ठेन्निर्विकल्पात्मनाऽऽत्मनि ॥ 477॥ (पाठभेदः - सुसुखं तिष्ठेन्)
वेदान्तसिद्धान्तनिरुक्तिरेषा
ब्रह्मैव जीवः सकलं जगच्च ।
अखण्डरूपस्थितिरेव मोक्षो
ब्रह्माद्वितीये श्रुतयः प्रमाणम् ॥ 478॥ (पाठभेदः - ब्रह्माद्वितीयं)
इति गुरुवचनाच्छ्रुतिप्रमाणात्
परमवगम्य सतत्त्वमात्मयुक्त्या ।
प्रशमितकरणः समाहितात्मा
क्वचिदचलाकृतिरात्मनिष्ठतोऽभूत् ॥ 479॥ (पाठभेदः - आत्मनिष्ठितो)
किञ्चित्कालं समाधाय परे ब्रह्मणि मानसम् । (पाठभेदः - कञ्चित्कालं)
उत्थाय परमानन्दादिदं वचनमब्रवीत् ॥ 480॥ (पाठभेदः - व्युत्थाय)
बुद्धिर्विनष्टा गलिता प्रवृत्तिः
ब्रह्मात्मनोरेकतयाऽधिगत्या ।
इदं न जानेऽप्यनिदं न जाने
किं वा कियद्वा सुखमस्त्यपारम् ॥ 481॥ (पाठभेदः - सुखमस्य पारम्)
वाचा वक्तुमशक्यमेव मनसा मन्तुं न वा शक्यते
स्वानन्दामृतपूरपूरितपरब्रह्माम्बुधेर्वैभवम् ।
अम्भोराशिविशीर्णवार्षिकशिलाभावं भजन्मे मनो
यस्यांशांशलवे विलीनमधुनाऽऽनन्दात्मना निर्वृतम् ॥ 482॥
क्व गतं केन वा नीतं कुत्र लीनमिदं जगत् ।
अधुनैव मया दृष्टं नास्ति किं महदद्भुतम् ॥ 483॥
किं हेयं किमुपादेयं किमन्यत्किं विलक्षणम् ।
अखण्डानन्दपीयूषपूर्णे ब्रह्ममहार्णवे ॥ 484॥
न किञ्चिदत्र पश्यामि न शऋणोमि न वेद्म्यहम् ।
स्वात्मनैव सदानन्दरूपेणास्मि विलक्षणः ॥ 485॥
नमो नमस्ते गुरवे महात्मने
विमुक्तसङ्गाय सदुत्तमाय ।
नित्याद्वयानन्दरसस्वरूपिणे
भूम्ने सदाऽपारदयाम्बुधाम्ने ॥ 486॥
यत्कटाक्षशशिसान्द्रचन्द्रिका-
पातधूतभवतापजश्रमः ।
प्राप्तवानहमखण्डवैभवा-
नन्दमात्मपदमक्षयं क्षणात् ॥ 487॥
धन्योऽहं कृतकृत्योऽहं विमुक्तोऽहं भवग्रहात् ।
नित्यानन्दस्वरूपोऽहं पूर्णोऽहं त्वदनुग्रहात् ॥ 488॥
असङ्गोऽहमनङ्गोऽहमलिङ्गोऽहमभङ्गुरः ।
प्रशान्तोऽहमनन्तोऽहममलोऽहं चिरन्तनः ॥ 489॥ (पाठभेदः - ऽहमतान्तोऽहं)
अकर्ताहमभोक्ताहमविकारोऽहमक्रियः ।
शुद्धबोधस्वरूपोऽहं केवलोऽहं सदाशिवः ॥ 490॥
द्रष्टुः श्रोतुर्वक्तुः कर्तुर्भोक्तुर्विभिन्न एवाहम् ।
नित्यनिरन्तरनिष्क्रियनिःसीमासङ्गपूर्णबोधात्मा ॥ 491॥
नाहमिदं नाहमदोऽप्युभयोरवभासकं परं शुद्धम् ।
बाह्याभ्यन्तरशून्यं पूर्णं ब्रह्माद्वितीयमेवाहम् ॥ 492॥
निरुपममनादितत्त्वं त्वमहमिदमद इति कल्पनादूरम् ।
नित्यानन्दैकरसं सत्यं ब्रह्माद्वितीयमेवाहम् ॥ 493॥
नारायणोऽहं नरकान्तकोऽहं
पुरान्तकोऽहं पुरुषोऽहमीशः ।
अखण्डबोधोऽहमशेषसाक्षी
निरीश्वरोऽहं निरहं च निर्ममः ॥ 494॥
सर्वेषु भूतेष्वहमेव संस्थितो
ज्ञानात्मनाऽन्तर्बहिराश्रयः सन् ।
भोक्ता च भोग्यं स्वयमेव सर्वं
यद्यत्पृथग्दृष्टमिदन्तया पुरा ॥ 495॥
मय्यखण्डसुखाम्भोधौ बहुधा विश्ववीचयः ।
उत्पद्यन्ते विलीयन्ते मायामारुतविभ्रमात् ॥ 496॥
स्थुलादिभावा मयि कल्पिता भ्रमा-
दारोपितानुस्फुरणेन लोकैः ।
काले यथा कल्पकवत्सराय-
णर्त्वादयो निष्कलनिर्विकल्पे ॥ 497॥
आरोपितं नाश्रयदूषकं भवेत्
कदापि मूढैरतिदोषदूषितैः । मूढैर्मति
नार्द्रीकरोत्यूषरभूमिभागं
मरीचिकावारि महाप्रवाहः ॥ 498॥
आकाशवल्लेपविदूरगोऽहं (पाठभेदः - आकाशवत् कल्पवि)
आदित्यवद्भास्यविलक्षणोऽहम् ।
अहार्यवन्नित्यविनिश्चलोऽहं
अम्भोधिवत्पारविवर्जितोऽहम् ॥ 499॥
न मे देहेन सम्बन्धो मेघेनेव विहायसः ।
अतः कुतो मे तद्धर्मा जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तयः ॥ 500॥
उपाधिरायाति स एव गच्छति
स एव कर्माणि करोति भुङ्क्ते ।
स एव जीर्यन् म्रियते सदाहं (पाठभेदः - एव जीवन्)
कुलाद्रिवन्निश्चल एव संस्थितः ॥ 501॥
न मे प्रवृत्तिर्न च मे निवृत्तिः
सदैकरूपस्य निरंशकस्य ।
एकात्मको यो निविडो निरन्तरो (पाठभेदः - निबिडो)
व्योमेव पूर्णः स कथं नु चेष्टते ॥ 502॥
पुण्यानि पापानि निरिन्द्रियस्य
निश्चेतसो निर्विकृतेर्निराकृतेः ।
कुतो ममाखण्डसुखानुभूतेः
ब्रूते ह्यनन्वागतमित्यपि श्रुतिः ॥ 503॥
छायया स्पृष्टमुष्णं वा शीतं वा सुष्ठु दुःष्ठु वा ।
न स्पृशत्येव यत्किञ्चित्पुरुषं तद्विलक्षणम् ॥ 504॥
न साक्षिणं साक्ष्यधर्माः संस्पृशन्ति विलक्षणम् ।
अविकारमुदासीनं गृहधर्माः प्रदीपवत् ।
देहेन्द्रियमनोधर्मा नैवात्मानं स्पृशन्त्यहो ॥ 505॥ एक्ष्त्र
रवेर्यथा कर्मणि साक्षिभावो
वह्नेर्यथा दाहनियामकत्वम् । (पाठभेदः - वाऽयसि दाहकत्वम्)
रज्जोर्यथाऽऽरोपितवस्तुसङ्गः
तथैव कूटस्थचिदात्मनो मे ॥ 506॥
कर्तापि वा कारयितापि नाहं
भोक्तापि वा भोजयितापि नाहम् ।
द्रष्टापि वा दर्शयितापि नाहं
सोऽहं स्वयञ्ज्योतिरनीदृगात्मा ॥ 507॥
चलत्युपाधौ प्रतिबिम्बलौल्य-
मौपाधिकं मूढधियो नयन्ति ।
स्वबिम्बभूतं रविवद्विनिष्क्रियं
कर्तास्मि भोक्तास्मि हतोऽस्मि हेति ॥ 508॥
जले वापि स्थले वापि लुठत्वेष जडात्मकः ।
नाहं विलिप्ये तद्धर्मैर्घटधर्मैर्नभो यथा ॥ 509॥
कर्तृत्वभोक्तृत्वखलत्वमत्तता-
जडत्वबद्धत्वविमुक्ततादयः ।
बुद्धेर्विकल्पा न तु सन्ति वस्तुतः
स्वस्मिन्परे ब्रह्मणि केवलेऽद्वये ॥ 510॥
सन्तु विकाराः प्रकृतेर्दशधा शतधा सहस्रधा वापि ।
किं मेऽसङ्गचितस्तैर्न घनः क्वचिदम्बरं स्पृशति ॥ 511॥ (पाठभेदः - तैः किं मेऽसङ्गचितेर्न ह्यम्बुदडम्बरोऽम्बरं)
अव्यक्तादिस्थूलपर्यन्तमेतत्
विश्वं यत्राभासमात्रं प्रतीतम् ।
व्योमप्रख्यं सूक्ष्ममाद्यन्तहीनं
ब्रह्माद्वैतं यत्तदेवाहमस्मि ॥ 512॥
सर्वाधारं सर्ववस्तुप्रकाशं
सर्वाकारं सर्वगं सर्वशून्यम् ।
नित्यं शुद्धं निश्चलं निर्विकल्पं (पाठभेदः - निष्कलं)
ब्रह्माद्वैतं यत्तदेवाहमस्मि ॥ 513॥
यत्प्रत्यस्ताशेषमायाविशेषं
प्रत्यग्रूपं प्रत्ययागम्यमानम् ।
सत्यज्ञानानन्तमानन्दरूपं
ब्रह्माद्वैतं यत्तदेवाहमस्मि ॥ 514॥
निष्क्रियोऽस्म्यविकारोऽस्मि
निष्कलोऽस्मि निराकृतिः ।
निर्विकल्पोऽस्मि नित्योऽस्मि
निरालम्बोऽस्मि निर्द्वयः ॥ 515॥
सर्वात्मकोऽहं सर्वोऽहं सर्वातीतोऽहमद्वयः ।
केवलाखण्डबोधोऽहमानन्दोऽहं निरन्तरः ॥ 516॥
स्वाराज्यसाम्राज्यविभूतिरेषा
भवत्कृपाश्रीमहिमप्रसादात् ।
प्राप्ता मया श्रीगुरवे महात्मने
नमो नमस्तेऽस्तु पुनर्नमोऽस्तु ॥ 517॥
महास्वप्ने मायाकृतजनिजरामृत्युगहने
भ्रमन्तं क्लिश्यन्तं बहुलतरतापैरनुदिनम् । (पाठभेदः - रनुकलम्)
अहङ्कारव्याघ्रव्यथितमिममत्यन्तकृपया
प्रबोध्य प्रस्वापात्परमवितवान्मामसि गुरो ॥ 518॥
नमस्तस्मै सदैकस्मै कस्मैचिन्महसे नमः । (पाठभेदः - सदेकस्मै नमश्चिन्महसे मुहुः)
यदेतद्विश्वरूपेण राजते गुरुराज ते ॥ 519॥
इति नतमवलोक्य शिष्यवर्यं
समधिगतात्मसुखं प्रबुद्धतत्त्वम् ।
प्रमुदितहृदयं स देशिकेन्द्रः (पाठभेदः - हृदयः)
पुनरिदमाह वचः परं महात्मा ॥ 520॥
ब्रह्मप्रत्ययसन्ततिर्जगदतो ब्रह्मैव तत्सर्वतः (पाठभेदः - सत्सर्वतः)
पश्याध्यात्मदृशा प्रशान्तमनसा सर्वास्ववस्थास्वपि ।
रूपादन्यदवेक्षितं किमभितश्चक्षुष्मतां दृश्यते (पाठभेदः - विद्यते)
तद्वद्ब्रह्मविदः सतः किमपरं बुद्धेर्विहारास्पदम् ॥ 521॥
कस्तां परानन्दरसानुभूति-
मृत्सृज्य शून्येषु रमेत विद्वान् । (पाठभेदः - मुत्सृज्य
चन्द्रे महाह्लादिनि दीप्यमाने)
चित्रेन्दुमालोकयितुं क इच्छेत् ॥ 522॥
असत्पदार्थानुभवेन किञ्चिन्
न ह्यस्ति तृप्तिर्न च दुःखहानिः ।
तदद्वयानन्दरसानुभूत्या
तृप्तः सुखं तिष्ठ सदात्मनिष्ठया ॥ 523॥
स्वमेव सर्वथा पश्यन्मन्यमानः स्वमद्वयम् । (पाठभेदः - सर्वतः)
स्वानन्दमनुभुञ्जानः कालं नय महामते ॥ 524॥
अखण्डबोधात्मनि निर्विकल्पे
विकल्पनं व्योम्नि पुरप्रकल्पनम् ।
तदद्वयानन्दमयात्मना सदा
शान्तिं परामेत्य भजस्व मौनम् ॥ 525॥
तूष्णीमवस्था परमोपशान्तिः
बुद्धेरसत्कल्पविकल्पहेतोः ।
ब्रह्मात्मनो ब्रह्मविदो महात्मनो
यत्राद्वयानन्दसुखं निरन्तरम् ॥ 526॥
नास्ति निर्वासनान्मौनात्परं सुखकृदुत्तमम् ।
विज्ञातात्मस्वरूपस्य स्वानन्दरसपायिनः ॥ 527॥
गच्छंस्तिष्ठन्नुपविशञ्छयानो वाऽन्यथापि वा ।
यथेच्छया वसेद्विद्वानात्मारामः सदा मुनिः ॥ 528॥
न देशकालासनदिग्यमादि-
लक्ष्याद्यपेक्षाऽप्रतिबद्धवृत्तेः । (पाठभेदः - प्रतिबद्ध
संसिद्धतत्त्वस्य महात्मनोऽस्ति)
स्ववेदने का नियमाद्यवस्था ॥ 529॥
घटोऽयमिति विज्ञातुं नियमः कोऽन्ववेक्षते । (पाठभेदः - अपेक्ष्यते)
विना प्रमाणसुष्ठुत्वं यस्मिन्सति पदार्थधीः ॥ 530॥
अयमात्मा नित्यसिद्धः प्रमाणे सति भासते ।
न देशं नापि वा कालं न शुद्धिं वाप्यपेक्षते ॥ 531॥
देवदत्तोऽहमित्येतद्विज्ञानं निरपेक्षकम् ।
तद्वद्ब्रह्मविदोऽप्यस्य ब्रह्माहमिति वेदनम् ॥ 532॥
भानुनेव जगत्सर्वं भासते यस्य तेजसा ।
अनात्मकमसत्तुच्छं किं नु तस्यावभासकम् ॥ 533॥
वेदशास्त्रपुराणानि भूतानि सकलान्यपि ।
येनार्थवन्ति तं किन्नु विज्ञातारं प्रकाशयेत् ॥ 534॥
एष स्वयञ्ज्योतिरनन्तशक्तिः
आत्माऽप्रमेयः सकलानुभूतिः ।
यमेव विज्ञाय विमुक्तबन्धो
जयत्ययं ब्रह्मविदुत्तमोत्तमः ॥ 535॥
न खिद्यते नो विषयैः प्रमोदते
न सज्जते नापि विरज्यते च ।
स्वस्मिन्सदा क्रीडति नन्दति स्वयं
निरन्तरानन्दरसेन तृप्तः ॥ 536॥
क्षुधां देहव्यथां त्यक्त्वा बालः क्रीडति वस्तुनिः । (पाठभेदः - वस्तुनि)
तथैव विद्वान् रमते निर्ममो निरहं सुखी ॥ 537॥
चिन्ताशून्यमदैन्यभैक्षमशनं पानं सरिद्वारिषु
स्वातन्त्र्येण निरङ्कुशा स्थितिरभीर्निद्रा श्मशाने वने ।
वस्त्रं क्षालनशोषणादिरहितं दिग्वास्तु शय्या मही
सञ्चारो निगमान्तवीथिषु विदां क्रीडा परे ब्रह्मणि ॥ 538॥
विमानमालम्ब्य शरीरमेतद्
भुनक्त्यशेषान्विषयानुपस्थितान् ।
परेच्छया बालवदात्मवेत्ता
योऽव्यक्तलिङ्गोऽननुषक्तबाह्यः ॥ 539॥
दिगम्बरो वापि च साम्बरो वा
त्वगम्बरो वापि चिदम्बरस्थः ।
उन्मत्तवद्वापि च बालवद्वा
पिशाचवद्वापि चरत्यवन्याम् ॥ 540॥
कामान्निष्कामरूपी संश्चरत्येकचरो मुनिः । (पाठभेदः - कामान्नी कामरूपी)
स्वात्मनैव सदा तुष्टः स्वयं सर्वात्मना स्थितः ॥ 541॥
क्वचिन्मूढो विद्वान् क्वचिदपि महाराजविभवः
क्वचिद्भ्रान्तः सौम्यः क्वचिदजगराचारकलितः ।
क्वचित्पात्रीभूतः क्वचिदवमतः क्वाप्यविदितः
चरत्येवं प्राज्ञः सततपरमानन्दसुखितः ॥ 542॥
निर्धनोऽपि सदा तुष्टोऽप्यसहायो महाबलः ।
नित्यतृप्तोऽप्यभुञ्जानोऽप्यसमः समदर्शनः ॥ 543॥
अपि कुर्वन्नकुर्वाणश्चाभोक्ता फलभोग्यपि ।
शरीर्यप्यशरीर्येष परिच्छिन्नोऽपि सर्वगः ॥ 544॥
अशरीरं सदा सन्तमिमं ब्रह्मविदं क्वचित् ।
प्रियाप्रिये न स्पृशतस्तथैव च शुभाशुभे ॥ 545॥
स्थूलादिसम्बन्धवतोऽभिमानिनः
सुखं च दुःखं च शुभाशुभे च ।
विध्वस्तबन्धस्य सदात्मनो मुनेः
कुतः शुभं वाऽप्यशुभं फलं वा ॥ 546॥
तमसा ग्रस्तवद्भानादग्रस्तोऽपि रविर्जनैः ।
ग्रस्त इत्युच्यते भ्रान्त्यां ह्यज्ञात्वा वस्तुलक्षणम् ॥ 547॥ (पाठभेदः - भ्रान्त्या)
तद्वद्देहादिबन्धेभ्यो विमुक्तं ब्रह्मवित्तमम् ।
पश्यन्ति देहिवन्मूढाः शरीराभासदर्शनात् ॥ 548॥
अहिर्निर्ल्वयनीं वायं मुक्त्वा देहं तु तिष्ठति । (पाठभेदः - अहिनि)
इतस्ततश्चाल्यमानो यत्किञ्चित्प्राणवायुना ॥ 549॥
स्त्रोतसा नीयते दारु यथा निम्नोन्नतस्थलम् ।
दैवेन नीयते देहो यथाकालोपभुक्तिषु ॥ 550॥
प्रारब्धकर्मपरिकल्पितवासनाभिः
संसारिवच्चरति भुक्तिषु मुक्तदेहः ।
सिद्धः स्वयं वसति साक्षिवदत्र तूष्णीं
चक्रस्य मूलमिव कल्पविकल्पशून्यः ॥ 551॥
नैवेन्द्रियाणि विषयेषु नियुङ्क्त एष
नैवापयुङ्क्त उपदर्शनलक्षणस्थः ।
नैव क्रियाफलमपीषदवेक्षते स (पाठभेदः - अपीषदपेक्षते सः)
स्वानन्दसान्द्ररसपानसुमत्तचित्तः ॥ 552॥
लक्ष्यालक्ष्यगतिं त्यक्त्वा यस्तिष्ठेत्केवलात्मना ।
शिव एव स्वयं साक्षादयं ब्रह्मविदुत्तमः ॥ 553॥
जीवन्नेव सदा मुक्तः कृतार्थो ब्रह्मवित्तमः ।
उपाधिनाशाद्ब्रह्मैव सन् ब्रह्माप्येति निर्द्वयम् ॥ 554॥
शैलूषो वेषसद्भावाभावयोश्च यथा पुमान् ।
तथैव ब्रह्मविच्छ्रेष्ठः सदा ब्रह्मैव नापरः ॥ 555॥
यत्र क्वापि विशीर्णं सत्पर्णमिव तरोर्वपुः पततात् । (पाठभेदः - विशीर्णं पर्णमिव)
ब्रह्मीभूतस्य यतेः प्रागेव तच्चिदग्निना दग्धम् ॥ 556॥
सदात्मनि ब्रह्मणि तिष्ठतो मुनेः
पूर्णाऽद्वयानन्दमयात्मना सदा ।
न देशकालाद्युचितप्रतीक्षा
त्वङ्मांसविट्पिण्डविसर्जनाय ॥ 557॥
देहस्य मोक्षो नो मोक्षो न दण्डस्य कमण्डलोः ।
अविद्याहृदयग्रन्थिमोक्षो मोक्षो यतस्ततः ॥ 558॥
कुल्यायामथ नद्यां वा शिवक्षेत्रेऽपि चत्वरे ।
पर्णं पतति चेत्तेन तरोः किं नु शुभाशुभम् ॥ 559॥
पत्रस्य पुष्पस्य फलस्य नाशवद्-
देहेन्द्रियप्राणधियां विनाशः ।
नैवात्मनः स्वस्य सदात्मकस्या-
नन्दाकृतेर्वृक्षवदस्ति चैषः ॥ 560॥ (पाठभेदः - वदास्त एषः)
प्रज्ञानघन इत्यात्मलक्षणं सत्यसूचकम् ।
अनूद्यौपाधिकस्यैव कथयन्ति विनाशनम् ॥ 561॥
अविनाशी वा अरेऽयमात्मेति श्रुतिरात्मनः ।
प्रब्रवीत्यविनाशित्वं विनश्यत्सु विकारिषु ॥ 562॥
पाषाणवृक्षतृणधान्यकडङ्कराद्या (पाठभेदः - कटाम्बराद्या)
दग्धा भवन्ति हि मृदेव यथा तथैव ।
देहेन्द्रियासुमन आदि समस्तदृश्यं
ज्ञानाग्निदग्धमुपयाति परात्मभावम् ॥ 563॥
विलक्षणं यथा ध्वान्तं लीयते भानुतेजसि ।
तथैव सकलं दृश्यं ब्रह्मणि प्रविलीयते ॥ 564॥
घटे नष्टे यथा व्योम व्योमैव भवति स्फुटम् ।
तथैवोपाधिविलये ब्रह्मैव ब्रह्मवित्स्वयम् ॥ 565॥
क्षीरं क्षीरे यथा क्षिप्तं तैलं तैले जलं जले ।
संयुक्तमेकतां याति तथाऽऽत्मन्यात्मविन्मुनिः ॥ 566॥
एवं विदेहकैवल्यं सन्मात्रत्वमखण्डितम् ।
ब्रह्मभावं प्रपद्यैष यतिर्नावर्तते पुनः ॥ 567॥
सदात्मैकत्वविज्ञानदग्धाविद्यादिवर्ष्मणः ।
अमुष्य ब्रह्मभूतत्वाद् ब्रह्मणः कुत उद्भवः ॥ 568॥
मायाक्लृप्तौ बन्धमोक्षौ न स्तः स्वात्मनि वस्तुतः ।
यथा रज्जौ निष्क्रियायां सर्पाभासविनिर्गमौ ॥ 569॥
आवृतेः सदसत्त्वाभ्यां वक्तव्ये बन्धमोक्षणे ।
नावृतिर्ब्रह्मणः काचिदन्याभावादनावृतम् ।
यद्यस्त्यद्वैतहानिः स्याद् द्वैतं नो सहते श्रुतिः ॥ 570॥
बन्धञ्च मोक्षञ्च मृषैव मूढा
बुद्धेर्गुणं वस्तुनि कल्पयन्ति ।
दृगावृतिं मेघकृतां यथा रवौ
यतोऽद्वयाऽसङ्गचिदेतदक्षरम् ॥ 571॥ (पाठभेदः - चिदेकमक्षरम्)
अस्तीति प्रत्ययो यश्च यश्च नास्तीति वस्तुनि ।
बुद्धेरेव गुणावेतौ न तु नित्यस्य वस्तुनः ॥ 572॥
अतस्तौ मायया क्लृप्तौ बन्धमोक्षौ न चात्मनि ।
निष्कले निष्क्रिये शान्ते निरवद्ये निरञ्जने ।
अद्वितीये परे तत्त्वे व्योमवत्कल्पना कुतः ॥ 573॥
न निरोधो न चोत्पत्तिर्न बद्धो न च साधकः ।
न मुमुक्षुर्न वै मुक्त इत्येषा परमार्थता ॥ 574॥
सकलनिगमचूडास्वान्तसिद्धान्तरूपं
परमिदमतिगुह्यं दर्शितं ते मयाद्य ।
अपगतकलिदोषं कामनिर्मुक्तबुद्धिं (पाठभेदः - बुद्धिः)
स्वसुतवदसकृत्त्वां भावयित्वा मुमुक्षुम् ॥ 575॥
इति श्रुत्वा गुरोर्वाक्यं प्रश्रयेण कृतानतिः ।
स तेन समनुज्ञातो ययौ निर्मुक्तबन्धनः ॥ 576॥
गुरुरेव सदानन्दसिन्धौ निर्मग्नमानसः । (पाठभेदः - गुरुरेष)
पावयन्वसुधां सर्वां विचचार निरन्तरः ॥ 577॥
इत्याचार्यस्य शिष्यस्य संवादेनात्मलक्षणम् ।
निरूपितं मुमुक्षूणां सुखबोधोपपत्तये ॥ 578॥
हितमिदमुपदेशमाद्रियन्तां
विहितनिरस्तसमस्तचित्तदोषाः ।
भवसुखविरताः प्रशान्तचित्ताः (पाठभेदः - सुखविमुखाः)
श्रुतिरसिका यतयो मुमुक्षवो ये ॥ 579॥
संसाराध्वनि तापभानुकिरणप्रोद्भूतदाहव्यथा-
खिन्नानां जलकाङ्क्षया मरुभुवि भ्रान्त्या परिभ्राम्यताम् ।
अत्यासन्नसुधाम्बुधिं सुखकरं ब्रह्माद्वयं दर्शय-
त्येषा शङ्करभारती विजयते निर्वाणसन्दायिनी ॥ 580॥
॥ इति शङ्कराचार्यविरचितं विवेकचूडामणिः ॥
॥ ॐ तत्सत् ॥
sarvavedāntasiddhāntagocaraṃ tamagocaram |
govindaṃ paramānandaṃ sadguruṃ praṇato'smyaham || 1||
jantūnāṃ narajanma durlabhamataḥ puṃstvaṃ tato vipratā
tasmādvaidikadharmamārgaparatā vidvattvamasmātparam |
ātmānātmavivecanaṃ svanubhavo brahmātmanā saṃsthitiḥ
muktirno śatajanmakoṭisukṛtaiḥ puṇyairvinā labhyate || 2|| (pāṭhabhedaḥ - śatakoṭijanmasu kṛtaiḥ)
durlabhaṃ trayamevaitaddevānugrahahetukam |
manuṣyatvaṃ mumukṣutvaṃ mahāpuruṣasaṃśrayaḥ || 3||
labdhvā kathañcinnarajanma durlabhaṃ (pāṭhabhedaḥ - kathañcin)
tatrāpi puṃstvaṃ śrutipāradarśanam |
yastvātmamuktau na yateta mūḍhadhīḥ
sa hyātmahā svaṃ vinihantyasadgrahāt || 4|| (pāṭhabhedaḥ - ātmahā svaṃ)
itaḥ ko nvasti mūḍhātmā yastu svārthe pramādyati |
durlabhaṃ mānuṣaṃ dehaṃ prāpya tatrāpi pauruṣam || 5||
vadantu śāstrāṇi yajantu devān (pāṭhabhedaḥ - paṭhantu)
kurvantu karmāṇi bhajantu devatāḥ |
ātmaikyabodhena vināpi mukti- (pāṭhabhedaḥ - vinā vimuktiḥ na)
rna sidhyati brahmaśatāntare'pi || 6||
amṛtattvasya nāśāsti vittenetyeva hi śrutiḥ |
bravīti karmaṇo mukterahetutvaṃ sphuṭaṃ yataḥ || 7||
ato vimuktyai prayateta vidvān
sannyastabāhyārthasukhaspṛhaḥ san |
santaṃ mahāntaṃ samupetya deśikaṃ
tenopadiṣṭārthasamāhitātmā || 8||
uddharedātmanā''tmānaṃ magnaṃ saṃsāravāridhau |
yogārūḍhatvamāsādya samyagdarśananiṣṭhayā || 9||
sannyasya sarvakarmāṇi bhavabandhavimuktaye |
yatyatāṃ paṇḍitairdhīrairātmābhyāsa upasthitaiḥ || 10||
cittasya śuddhaye karma na tu vastūpalabdhaye |
vastusiddhirvicāreṇa na kiñcitkarmakoṭibhiḥ || 11||
samyagvicārataḥ siddhā rajjutattvāvadhāraṇā |
bhrāntoditamahāsarpabhayaduḥkhavināśinī || 12|| (pāṭhabhedaḥ - bhrāntyo)
arthasya niścayo dṛṣṭo vicāreṇa hitoktitaḥ |
na snānena na dānena prāṇāyāmaśatena vā || 13||
adhikāriṇamāśāste phalasiddhirviśeṣataḥ |
upāyā deśakālādyāḥ santyasminsahakāriṇaḥ || 14|| (pāṭhabhedaḥ - santyasyāṃ)
ato vicāraḥ kartavyo jijñāsorātmavastunaḥ ||
samāsādya dayāsindhuṃ guruṃ brahmaviduttamam || 15||
medhāvī puruṣo vidvānūhāpohavicakṣaṇaḥ |
adhikāryātmavidyāyāmuktalakṣaṇalakṣitaḥ || 16||
vivekino viraktasya śamādiguṇaśālinaḥ |
mumukṣoreva hi brahmajijñāsāyogyatā matā || 17||
sādhanānyatra catvāri kathitāni manīṣibhiḥ |
yeṣu satsveva sanniṣṭhā yadabhāve na sidhyati || 18||
ādau nityānityavastuvivekaḥ parigaṇyate |
ihāmutraphalabhogavirāgastadanantaram |
śamādiṣaṭkasampattirmumukṣutvamiti sphuṭam || 19||
brahma satyaṃ jaganmithyetyevaṃrūpo viniścayaḥ |
so'yaṃ nityānityavastuvivekaḥ samudāhṛtaḥ || 20||
tadvairāgyaṃ jihāsā yā darśanaśravaṇādibhiḥ | (pāṭhabhedaḥ - jugupsā yā)
dehādibrahmaparyante hyanitye bhogavastuni || 21|| (pāṭhabhedaḥ - bhogyavastuni)
virajya viṣayavrātāddoṣadṛṣṭyā muhurmuhuḥ |
svalakṣye niyatāvasthā manasaḥ śama ucyate || 22||
viṣayebhyaḥ parāvartya sthāpanaṃ svasvagolake |
ubhayeṣāmindriyāṇāṃ sa damaḥ parikīrtitaḥ |
bāhyānālambanaṃ vṛttereṣoparatiruttamā || 23||
sahanaṃ sarvaduḥkhānāmapratīkārapūrvakam |
cintāvilāparahitaṃ sā titikṣā nigadyate || 24||
śāstrasya guruvākyasya satyabuddhyavadhāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - satyabuddhyāvadhāraṇā)
sā śraddhā kathitā sadbhiryayā vastūpalabhyate || 25||
sarvadā sthāpanaṃ buddheḥ śuddhe brahmaṇi sarvadā | (pāṭhabhedaḥ - samyagāsthāpanaṃ)
tatsamādhānamityuktaṃ na tu cittasya lālanam || 26||
ahaṅkārādidehāntān bandhānajñānakalpitān |
svasvarūpāvabodhena moktumicchā mumukṣutā || 27||
mandamadhyamarūpāpi vairāgyeṇa śamādinā |
prasādena guroḥ seyaṃ pravṛddhā sūyate phalam || 28||
vairāgyaṃ ca mumukṣutvaṃ tīvraṃ yasya tu vidyate |
tasminnevārthavantaḥ syuḥ phalavantaḥ śamādayaḥ || 29||
etayormandatā yatra viraktatvamumukṣayoḥ |
marau salilavattatra śamāderbhānamātratā || 30||
mokṣakāraṇasāmagryāṃ bhaktireva garīyasī |
svasvarūpānusandhānaṃ bhaktirityabhidhīyate || 31||
svātmatattvānusandhānaṃ bhaktirityapare jaguḥ |
uktasādhanasampannastattvajijñāsurātmanaḥ |
upasīdedguruṃ prājñaṃ yasmādbandhavimokṣaṇam || 32||
śrotriyo'vṛjino'kāmahato yo brahmavittamaḥ |
brahmaṇyuparataḥ śānto nirindhana ivānalaḥ |
ahetukadayāsindhurbandhurānamatāṃ satām || 33||
tamārādhya guruṃ bhaktyā prahvapraśrayasevanaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - prahvaḥ)
prasannaṃ tamanuprāpya pṛcchejjñātavyamātmanaḥ || 34||
svāminnamaste natalokabandho
kāruṇyasindho patitaṃ bhavābdhau |
māmuddharātmīyakaṭākṣadṛṣṭyā
ṛjvyātikāruṇyasudhābhivṛṣṭyā || 35||
durvārasaṃsāradavāgnitaptaṃ
dodhūyamānaṃ duradṛṣṭavātaiḥ |
bhītaṃ prapannaṃ paripāhi mṛtyoḥ
śaraṇyamanyadyadahaṃ na jāne || 36|| (pāṭhabhedaḥ - anyaṃ)
śāntā mahānto nivasanti santo
vasantavallokahitaṃ carantaḥ |
tīrṇāḥ svayaṃ bhīmabhavārṇavaṃ janā-
nahetunānyānapi tārayantaḥ || 37||
ayaṃ svabhāvaḥ svata eva yatpara-
śramāpanodapravaṇaṃ mahātmanām |
sudhāṃśureṣa svayamarkakarkaśa-
prabhābhitaptāmavati kṣitiṃ kila || 38||
brahmānandarasānubhūtikalitaiḥ pūtaiḥ suśītairyutai- (pāṭhabhedaḥ - suśītaiḥ sitaiḥ)
ryuṣmadvākkalaśojjhitaiḥ śrutisukhairvākyāmṛtaiḥ secaya |
santaptaṃ bhavatāpadāvadahanajvālābhirenaṃ prabho
dhanyāste bhavadīkṣaṇakṣaṇagateḥ pātrīkṛtāḥ svīkṛtāḥ || 39||
kathaṃ tareyaṃ bhavasindhumetaṃ
kā vā gatirme katamo'styupāyaḥ |
jāne na kiñcitkṛpayā'va māṃ prabho
saṃsāraduḥkhakṣatimātanuṣva || 40||
tathā vadantaṃ śaraṇāgataṃ svaṃ
saṃsāradāvānalatāpataptam |
nirīkṣya kāruṇyarasārdradṛṣṭyā
dadyādabhītiṃ sahasā mahātmā || 41||
vidvān sa tasmā upasattimīyuṣe
mumukṣave sādhu yathoktakāriṇe |
praśāntacittāya śamānvitāya
tattvopadeśaṃ kṛpayaiva kuryāt || 42||
mā bhaiṣṭa vidvaṃstava nāstyapāyaḥ
saṃsārasindhostaraṇe'styupāyaḥ |
yenaiva yātā yatayo'sya pāraṃ
tameva mārgaṃ tava nirdiśāmi || 43||
astyupāyo mahānkaścitsaṃsārabhayanāśanaḥ |
tena tīrtvā bhavāmbhodhiṃ paramānandamāpsyasi || 44||
vedāntārthavicāreṇa jāyate jñānamuttamam |
tenātyantikasaṃsāraduḥkhanāśo bhavatyanu || 45||
śraddhābhaktidhyānayogānmumukṣoḥ
mukterhetūnvakti sākṣācchrutergīḥ |
yo vā eteṣveva tiṣṭhatyamuṣya
mokṣo'vidyākalpitāddehabandhāt || 46||
ajñānayogātparamātmanastava
hyanātmabandhastata eva saṃsṛtiḥ |
tayorvivekoditabodhavahniḥ
ajñānakāryaṃ pradahetsamūlam || 47||
śiṣya uvāca |
kṛpayā śrūyatāṃ svāminpraśno'yaṃ kriyate mayā |
yaduttaramahaṃ śrutvā kṛtārthaḥ syāṃ bhavanmukhāt || 48||
ko nāma bandhaḥ kathameṣa āgataḥ
kathaṃ pratiṣṭhāsya kathaṃ vimokṣaḥ |
ko'sāvanātmā paramaḥ ka ātmā
tayorvivekaḥ kathametaducyatām || 49||
śrīguruvāca |
dhanyo'si kṛtakṛtyo'si pāvitaṃ te kulaṃ tvayā | (pāṭhabhedaḥ - pāvitaṃ)
yadavidyābandhamuktyā brahmībhavitumicchasi || 50||
ṛṇamocanakartāraḥ pituḥ santi sutādayaḥ |
bandhamocanakartā tu svasmādanyo na kaścana || 51||
mastakanyastabhārāderduḥkhamanyairnivāryate |
kṣudhādikṛtaduḥkhaṃ tu vinā svena na kenacit || 52||
pathyamauṣadhasevā ca kriyate yena rogiṇā |
ārogyasiddhirdṛṣṭā'sya nānyānuṣṭhitakarmaṇā || 53||
vastusvarūpaṃ sphuṭabodhacakṣuṣā
svenaiva vedyaṃ na tu paṇḍitena |
candrasvarūpaṃ nijacakṣuṣaiva
jñātavyamanyairavagamyate kim || 54||
avidyākāmakarmādipāśabandhaṃ vimocitum |
kaḥ śaknuyādvinā''tmānaṃ kalpakoṭiśatairapi || 55||
na yogena na sāṅkhyena karmaṇā no na vidyayā |
brahmātmaikatvabodhena mokṣaḥ sidhyati nānyathā || 56||
vīṇāyā rūpasaundaryaṃ tantrīvādanasauṣṭhavam |
prajārañjanamātraṃ tanna sāmrājyāya kalpate || 57||
vāgvaikharī śabdajharī śāstravyākhyānakauśalam |
vaiduṣyaṃ viduṣāṃ tadvadbhuktaye na tu muktaye || 58||
avijñāte pare tattve śāstrādhītistu niṣphalā |
vijñāte'pi pare tattve śāstrādhītistu niṣphalā || 59||
śabdajālaṃ mahāraṇyaṃ cittabhramaṇakāraṇam |
ataḥ prayatnājjñātavyaṃ tattvajñaistattvamātmanaḥ || 60|| tattvajñāttattva
ajñānasarpadaṣṭasya brahmajñānauṣadhaṃ vinā |
kimu vedaiśca śāstraiśca kimu mantraiḥ kimauṣadhaiḥ || 61||
na gacchati vinā pānaṃ vyādhirauṣadhaśabdataḥ |
vinā'parokṣānubhavaṃ brahmaśabdairna mucyate || 62||
akṛtvā dṛśyavilayamajñātvā tattvamātmanaḥ |
brahmaśabdaiḥ kuto muktiruktimātraphalairnṛṇām || 63|| (pāṭhabhedaḥ - bāhyaśabdaiḥ)
akṛtvā śatrusaṃhāramagatvākhilabhūśriyam |
rājāhamiti śabdānno rājā bhavitumarhati || 64||
āptoktiṃ khananaṃ tathopariśilādyutkarṣaṇaṃ svīkṛtiṃ (pāṭhabhedaḥ - pariśilāpākarṣaṇaṃ)
nikṣepaḥ samapekṣate na hi bahiḥśabdaistu nirgacchati |
tadvadbrahmavidopadeśamananadhyānādibhirlabhyate
māyākāryatirohitaṃ svamamalaṃ tattvaṃ na duryuktibhiḥ || 65||
tasmātsarvaprayatnena bhavabandhavimuktaye |
svaireva yatnaḥ kartavyo rogādāviva paṇḍitaiḥ || 66|| (pāṭhabhedaḥ - rogāderiva)
yastvayādya kṛtaḥ praśno varīyāñchāstravinmataḥ | (pāṭhabhedaḥ - sammataḥ)
sūtraprāyo nigūḍhārtho jñātavyaśca mumukṣubhiḥ || 67||
śaṛṇuṣvāvahito vidvanyanmayā samudīryate |
tadetacchravaṇātsadyo bhavabandhādvimokṣyase || 68||
mokṣasya hetuḥ prathamo nigadyate
vairāgyamatyantamanityavastuṣu |
tataḥ śamaścāpi damastitikṣā
nyāsaḥ prasaktākhilakarmaṇāṃ bhṛśam || 69||
tataḥ śrutistanmananaṃ satattva-
dhyānaṃ ciraṃ nityanirantaraṃ muneḥ |
tato'vikalpaṃ parametya vidvān
ihaiva nirvāṇasukhaṃ samṛcchati || 70||
yadboddhavyaṃ tavedānīmātmānātmavivecanam |
taducyate mayā samyak śrutvātmanyavadhāraya || 71||
majjāsthimedaḥpalaraktacarma-
tvagāhvayairdhātubhirebhiranvitam |
pādoruvakṣobhujapṛṣṭhamastakaiḥ
aṅgairupāṅgairupayuktametat || 72||
ahammameti prathitaṃ śarīraṃ
mohāspadaṃ sthūlamitīryate budhaiḥ |
nabhonabhasvaddahanāmbubhūmayaḥ
sūkṣmāṇi bhūtāni bhavanti tāni || 73||
parasparāṃśairmilitāni bhūtvā
sthūlāni ca sthūlaśarīrahetavaḥ |
mātrāstadīyā viṣayā bhavanti
śabdādayaḥ pañca sukhāya bhoktuḥ || 74||
ya eṣu mūḍhā viṣayeṣu baddhā
rāgorupāśena sudurdamena |
āyānti niryāntyadha ūrdhvamuccaiḥ
svakarmadūtena javena nītāḥ || 75||
śabdādibhiḥ pañcabhireva pañca
pañcatvamāpuḥ svaguṇena baddhāḥ |
kuraṅgamātaṅgapataṅgamīna-
bhṛṅgā naraḥ pañcabhirañcitaḥ kim || 76||
doṣeṇa tīvro viṣayaḥ kṛṣṇasarpaviṣādapi |
viṣaṃ nihanti bhoktāraṃ draṣṭāraṃ cakṣuṣāpyayam || 77||
viṣayāśāmahāpāśādyo vimuktaḥ sudustyajāt |
sa eva kalpate muktyai nānyaḥ ṣaṭśāstravedyapi || 78||
āpātavairāgyavato mumukṣūn
bhavābdhipāraṃ pratiyātumudyatān |
āśāgraho majjayate'ntarāle
nigṛhya kaṇṭhe vinivartya vegāt || 79||
viṣayākhyagraho yena suviraktyasinā hataḥ |
sa gacchati bhavāmbhodheḥ pāraṃ pratyūhavarjitaḥ || 80||
viṣamaviṣayamārgairgacchato'nacchabuddheḥ (pāṭhabhedaḥ - viṣayamārge gacchato)
pratipadamabhiyāto mṛtyurapyeṣa viddhi | (pāṭhabhedaḥ - pratipadamabhighāto mṛtyurapyeṣa siddhaḥ)
hitasujanagurūktyā gacchataḥ svasya yuktyā
prabhavati phalasiddhiḥ satyamityeva viddhi || 81||
mokṣasya kāṅkṣā yadi vai tavāsti
tyajātidūrādviṣayānviṣaṃ yathā |
pīyūṣavattoṣadayākṣamārjava-
praśāntidāntīrbhaja nityamādarāt || 82||
anukṣaṇaṃ yatparihṛtya kṛtyaṃ
anādyavidyākṛtabandhamokṣaṇam |
dehaḥ parārtho'yamamuṣya poṣaṇe
yaḥ sajjate sa svamanena hanti || 83||
śarīrapoṣaṇārthī san ya ātmānaṃ didṛkṣati | (pāṭhabhedaḥ - didṛkṣate)
grāhaṃ dārudhiyā dhṛtvā nadīṃ tartuṃ sa gacchati || 84|| (pāṭhabhedaḥ - sa icchati)
moha eva mahāmṛtyurmumukṣorvapurādiṣu |
moho vinirjito yena sa muktipadamarhati || 85||
mohaṃ jahi mahāmṛtyuṃ dehadārasutādiṣu |
yaṃ jitvā munayo yānti tadviṣṇoḥ paramaṃ padam || 86||
tvaṅmāṃsarudhirasnāyumedomajjāsthisaṅkulam |
pūrṇaṃ mūtrapurīṣābhyāṃ sthūlaṃ nindyamidaṃ vapuḥ || 87||
pañcīkṛtebhyo bhūtebhyaḥ sthūlebhyaḥ pūrvakarmaṇā |
samutpannamidaṃ sthūlaṃ bhogāyatanamātmanaḥ |
avasthā jāgarastasya sthūlārthānubhavo yataḥ || 88||
bāhyendriyaiḥ sthūlapadārthasevāṃ
srakcandanastryādivicitrarūpām |
karoti jīvaḥ svayametadātmanā
tasmātpraśastirvapuṣo'sya jāgare || 89||
sarvo'pi bāhyasaṃsāraḥ puruṣasya yadāśrayaḥ |
viddhi dehamidaṃ sthūlaṃ gṛhavadgṛhamedhinaḥ || 90||
sthūlasya sambhavajarāmaraṇāni dharmāḥ
sthaulyādayo bahuvidhāḥ śiśutādyavasthāḥ |
varṇāśramādiniyamā bahudhā''mayāḥ syuḥ
pūjāvamānabahumānamukhā viśeṣāḥ || 91||
buddhīndriyāṇi śravaṇaṃ tvagakṣi
ghrāṇaṃ ca jihvā viṣayāvabodhanāt |
vākpāṇipādā gudamapyupasthaḥ (pāṭhabhedaḥ - upasthaṃ)
karmendriyāṇi pravaṇena karmasu || 92|| (pāṭhabhedaḥ - pravaṇāni)
nigadyate'ntaḥkaraṇaṃ manodhīḥ
ahaṅkṛtiścittamiti svavṛttibhiḥ |
manastu saṅkalpavikalpanādibhiḥ
buddhiḥ padārthādhyavasāyadharmataḥ || 93||
atrābhimānādahamityahaṅkṛtiḥ |
svārthānusandhānaguṇena cittam || 94||
prāṇāpānavyānodānasamānā bhavatyasau prāṇaḥ |
svayameva vṛttibhedādvikṛtibhedātsuvarṇasalilādivat || 95|| (pāṭhabhedaḥ - vikṛterbhedātsuvarṇasalilamiva)
vāgādi pañca śravaṇādi pañca
prāṇādi pañcābhramukhāni pañca |
buddhyādyavidyāpi ca kāmakarmaṇī
puryaṣṭakaṃ sūkṣmaśarīramāhuḥ || 96||
idaṃ śarīraṃ śaṛṇu sūkṣmasañjñitaṃ
liṅgaṃ tvapañcīkṛtabhūtasambhavam |
savāsanaṃ karmaphalānubhāvakaṃ
svājñānato'nādirupādhirātmanaḥ || 97||
svapno bhavatyasya vibhaktyavasthā
svamātraśeṣeṇa vibhāti yatra |
svapne tu buddhiḥ svayameva jāgrat
kālīnanānāvidhavāsanābhiḥ || 98||
kartrādibhāvaṃ pratipadya rājate
yatra svayaṃ bhāti hyayaṃ parātmā | (pāṭhabhedaḥ - svayañjyotirayaṃ)
dhīmātrakopādhiraśeṣasākṣī
na lipyate tatkṛtakarmaleśaiḥ | karmalepaiḥ
yasmādasaṅgastata eva karmabhiḥ
na lipyate kiñcidupādhinā kṛtaiḥ || 99||
sarvavyāpṛtikaraṇaṃ liṅgamidaṃ syāccidātmanaḥ puṃsaḥ |
vāsyādikamiva takṣṇastenaivātmā bhavatyasaṅgo'yam || 100||
andhatvamandatvapaṭutvadharmāḥ
sauguṇyavaiguṇyavaśāddhi cakṣuṣaḥ |
bādhiryamūkatvamukhāstathaiva
śrotrādidharmā na tu vetturātmanaḥ || 101||
ucchvāsaniḥśvāsavijṛmbhaṇakṣu-
tprasyandanādyutkramaṇādikāḥ kriyāḥ | (pāṭhabhedaḥ - praspandanādy)
prāṇādikarmāṇi vadanti tajñāḥ (pāṭhabhedaḥ - tajjñāḥ)
prāṇasya dharmāvaśanāpipāse || 102||
antaḥkaraṇameteṣu cakṣurādiṣu varṣmaṇi |
ahamityabhimānena tiṣṭhatyābhāsatejasā || 103||
ahaṅkāraḥ sa vijñeyaḥ kartā bhoktābhimānyayam |
sattvādiguṇayogena cāvasthātrayamaśnute || 104|| (pāṭhabhedaḥ - yogenāvasthātritayamśnute)
viṣayāṇāmānukūlye sukhī duḥkhī viparyaye |
sukhaṃ duḥkhaṃ ca taddharmaḥ sadānandasya nātmanaḥ || 105||
ātmārthatvena hi preyānviṣayo na svataḥ priyaḥ |
svata eva hi sarveṣāmātmā priyatamo yataḥ |
tata ātmā sadānando nāsya duḥkhaṃ kadācana || 106||
yatsuṣuptau nirviṣaya ātmānando'nubhūyate |
śrutiḥ pratyakṣamaitihyamanumānaṃ ca jāgrati || 107||
avyaktanāmnī parameśaśaktiḥ
anādyavidyā triguṇātmikā parā |
kāryānumeyā sudhiyaiva māyā
yayā jagatsarvamidaṃ prasūyate || 108||
sannāpyasannāpyubhayātmikā no
bhinnāpyabhinnāpyubhayātmikā no |
sāṅgāpyanaṅgā hyubhayātmikā no (pāṭhabhedaḥ - anaṅgāpyubhayātmikā)
mahādbhutā'nirvacanīyarūpā || 109||
śuddhādvayabrahmavibodhanāśyā
sarpabhramo rajjuvivekato yathā |
rajastamaḥsattvamiti prasiddhā
guṇāstadīyāḥ prathitaiḥ svakāryaiḥ || 110||
vikṣepaśaktī rajasaḥ kriyātmikā
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī |
rāgādayo'syāḥ prabhavanti nityaṃ
duḥkhādayo ye manaso vikārāḥ || 111||
kāmaḥ krodho lobhadambhādyasūyā (pāṭhabhedaḥ - lobhadambhābhyasūyā)
ahaṅkārerṣyāmatsarādyāstu ghorāḥ |
dharmā ete rājasāḥ pumpravṛtti-
ryasmādeṣā tadrajo bandhahetuḥ || 112|| (pāṭhabhedaḥ - yasmādetattadrajo)
eṣā''vṛtirnāma tamoguṇasya
śaktirmayā vastvavabhāsate'nyathā | śaktiryayā
saiṣā nidānaṃ puruṣasya saṃsṛteḥ
vikṣepaśakteḥ pravaṇasya hetuḥ || 113|| (pāṭhabhedaḥ - prasarasya)
prajñāvānapi paṇḍito'pi caturo'pyatyantasūkṣmātmadṛg- (pāṭhabhedaḥ - sūkṣmārthadṛg)
vyālīḍhastamasā na vetti bahudhā sambodhito'pi sphuṭam |
bhrāntyāropitameva sādhu kalayatyālambate tadguṇān
hantāsau prabalā durantatamasaḥ śaktirmahatyāvṛtiḥ || 114||
abhāvanā vā viparītabhāvanā'- (pāṭhabhedaḥ - viparītabhāvanā)
sambhāvanā vipratipattirasyāḥ |
saṃsargayuktaṃ na vimuñcati dhruvaṃ
vikṣepaśaktiḥ kṣapayatyajasram || 115||
ajñānamālasyajaḍatvanidrā-
pramādamūḍhatvamukhāstamoguṇāḥ |
etaiḥ prayukto na hi vetti kiñcit
nidrāluvatstambhavadeva tiṣṭhati || 116||
sattvaṃ viśuddhaṃ jalavattathāpi
tābhyāṃ militvā saraṇāya kalpate |
yatrātmabimbaḥ pratibimbitaḥ san
prakāśayatyarka ivākhilaṃ jaḍam || 117||
miśrasya sattvasya bhavanti dharmāḥ
tvamānitādyā niyamā yamādyāḥ |
śraddhā ca bhaktiśca mumukṣutā ca
daivī ca sampattirasannivṛttiḥ || 118||
viśuddhasattvasya guṇāḥ prasādaḥ
svātmānubhūtiḥ paramā praśāntiḥ |
tṛptiḥ praharṣaḥ paramātmaniṣṭhā
yayā sadānandarasaṃ samṛcchati || 119||
avyaktametattriguṇairniruktaṃ
tatkāraṇaṃ nāma śarīramātmanaḥ |
suṣuptiretasya vibhaktyavasthā
pralīnasarvendriyabuddhivṛttiḥ || 120||
sarvaprakārapramitipraśāntiḥ
bījātmanāvasthitireva buddheḥ |
suṣuptiretasya kila pratītiḥ (pāṭhabhedaḥ - suṣuptiratrāsya)
kiñcinna vedmīti jagatprasiddheḥ || 121||
dehendriyaprāṇamano'hamādayaḥ
sarve vikārā viṣayāḥ sukhādayaḥ |
vyomādibhūtānyakhilaṃ ca viśvaṃ
avyaktaparyantamidaṃ hyanātmā || 122||
māyā māyākāryaṃ sarvaṃ mahadādidehaparyantam |
asadidamanātmatattvaṃ viddhi tvaṃ marumarīcikākalpam || 123||
atha te sampravakṣyāmi svarūpaṃ paramātmanaḥ |
yadvijñāya naro bandhānmuktaḥ kaivalyamaśnute || 124||
asti kaścitsvayaṃ nityamahampratyayalambanaḥ |
avasthātrayasākṣī sanpañcakośavilakṣaṇaḥ || 125||
yo vijānāti sakalaṃ jāgratsvapnasuṣuptiṣu |
buddhitadvṛttisadbhāvamabhāvamahamityayam || 126||
yaḥ paśyati svayaṃ sarvaṃ yaṃ na paśyati kaścana | (pāṭhabhedaḥ - kiñcana)
yaścetayati buddhyādi na tadyaṃ cetayatyayam || 127||
yena viśvamidaṃ vyāptaṃ yaṃ na vyāpnoti kiñcana |
ābhārūpamidaṃ sarvaṃ yaṃ bhāntamanubhātyayam || 128||
yasya sannidhimātreṇa dehendriyamanodhiyaḥ |
viṣayeṣu svakīyeṣu vartante preritā iva || 129||
ahaṅkārādidehāntā viṣayāśca sukhādayaḥ |
vedyante ghaṭavadyena nityabodhasvarūpiṇā || 130||
eṣo'ntarātmā puruṣaḥ purāṇo
nirantarākhaṇḍasukhānubhūtiḥ |
sadaikarūpaḥ pratibodhamātro
yeneṣitā vāgasavaścaranti || 131||
atraiva sattvātmani dhīguhāyāṃ
avyākṛtākāśa uśatprakāśaḥ | (pāṭhabhedaḥ - uruprakāśaḥ)
ākāśa uccai ravivatprakāśate
svatejasā viśvamidaṃ prakāśayan || 132||
jñātā mano'haṅkṛtivikriyāṇāṃ
dehendriyaprāṇakṛtakriyāṇām |
ayo'gnivattānanuvartamāno
na ceṣṭate no vikaroti kiñcana || 133||
na jāyate no mriyate na vardhate
na kṣīyate no vikaroti nityaḥ |
vilīyamāne'pi vapuṣyamuṣmi-
nna līyate kumbha ivāmbaraṃ svayam || 134||
prakṛtivikṛtibhinnaḥ śuddhabodhasvabhāvaḥ
sadasadidamaśeṣaṃ bhāsayannirviśeṣaḥ |
vilasati paramātmā jāgradādiṣvavasthā-
svahamahamiti sākṣātsākṣirūpeṇa buddheḥ || 135||
niyamitamanasāmuṃ tvaṃ svamātmānamātma-
nyayamahamiti sākṣādviddhi buddhiprasādāt |
janimaraṇataraṅgāpārasaṃsārasindhuṃ
pratara bhava kṛtārtho brahmarūpeṇa saṃsthaḥ || 136||
atrānātmanyahamiti matirbandha eṣo'sya puṃsaḥ
prāpto'jñānājjananamaraṇakleśasampātahetuḥ |
yenaivāyaṃ vapuridamasatsatyamityātmabuddhyā
puṣyatyukṣatyavati viṣayaistantubhiḥ kośakṛdvat || 137||
atasmiṃstadbuddhiḥ prabhavati vimūḍhasya tamasā
vivekābhāvādvai sphurati bhujage rajjudhiṣaṇā |
tato'narthavrāto nipatati samādāturadhikaḥ
tato yo'sadgrāhaḥ sa hi bhavati bandhaḥ śaṛṇu sakhe || 138||
akhaṇḍanityādvayabodhaśaktyā
sphurantamātmānamanantavaibhavam |
samāvṛṇotyāvṛtiśaktireṣā
tamomayī rāhurivārkabimbam || 139||
tirobhūte svātmanyamalataratejovati pumān
anātmānaṃ mohādahamiti śarīraṃ kalayati |
tataḥ kāmakrodhaprabhṛtibhiramuṃ bandhanaguṇaiḥ (pāṭhabhedaḥ - bandhakaguṇaiḥ)
paraṃ vikṣepākhyā rajasa uruśaktirvyathayati || 140||
mahāmohagrāhagrasanagalitātmāvagamano
dhiyo nānāvasthāṃ svayamabhinayaṃstadguṇatayā | (pāṭhabhedaḥ - nānāvasthāḥ)
apāre saṃsāre viṣayaviṣapūre jalanidhau
nimajyonmajyāyaṃ bhramati kumatiḥ kutsitagatiḥ || 141||
bhānuprabhāsañjanitābhrapaṅktiḥ
bhānuṃ tirodhāya vijṛmbhate yathā |
ātmoditāhaṅkṛtirātmatattvaṃ
tathā tirodhāya vijṛmbhate svayam || 142||
kavalitadinanāthe durdine sāndrameghaiḥ
vyathayati himajhañjhāvāyurugro yathaitān |
aviratatamasā''tmanyāvṛte mūḍhabuddhiṃ
kṣapayati bahuduḥkhaistīvravikṣepaśaktiḥ || 143||
etābhyāmeva śaktibhyāṃ bandhaḥ puṃsaḥ samāgataḥ |
yābhyāṃ vimohito dehaṃ matvā''tmānaṃ bhramatyayam || 144||
bījaṃ saṃsṛtibhūmijasya tu tamo dehātmadhīraṅkuro
rāgaḥ pallavamambu karma tu vapuḥ skandho'savaḥ śākhikāḥ |
agrāṇīndriyasaṃhatiśca viṣayāḥ puṣpāṇi duḥkhaṃ phalaṃ
nānākarmasamudbhavaṃ bahuvidhaṃ bhoktātra jīvaḥ khagaḥ || 145||
ajñānamūlo'yamanātmabandho
naisargiko'nādirananta īritaḥ |
janmāpyayavyādhijarādiduḥkha-
pravāhapātaṃ janayatyamuṣya || 146||
nāstrairna śastrairanilena vahninā
chettuṃ na śakyo na ca karmakoṭibhiḥ |
vivekavijñānamahāsinā vinā
dhātuḥ prasādena śitena mañjunā || 147||
śrutipramāṇaikamateḥ svadharma
niṣṭhā tayaivātmaviśuddhirasya |
viśuddhabuddheḥ paramātmavedanaṃ
tenaiva saṃsārasamūlanāśaḥ || 148||
kośairannamayādyaiḥ pañcabhirātmā na saṃvṛto bhāti |
nijaśaktisamutpannaiḥ śaivālapaṭalairivāmbu vāpīstham || 149||
tacchaivālāpanaye samyak salilaṃ pratīyate śuddham |
tṛṣṇāsantāpaharaṃ sadyaḥ saukhyapradaṃ paraṃ puṃsaḥ || 150||
pañcānāmapi kośānāmapavāde vibhātyayaṃ śuddhaḥ |
nityānandaikarasaḥ pratyagrūpaḥ paraḥ svayañjyotiḥ || 151||
ātmānātmavivekaḥ kartavyo bandhamuktaye viduṣā |
tenaivānandī bhavati svaṃ vijñāya saccidānandam || 152||
muñjādiṣīkāmiva dṛśyavargāt
pratyañcamātmānamasaṅgamakriyam |
vivicya tatra pravilāpya sarvaṃ
tadātmanā tiṣṭhati yaḥ sa muktaḥ || 153||
deho'yamannabhavano'nnamayastu kośa- (pāṭhabhedaḥ - kośo)
ścānnena jīvati vinaśyati tadvihīnaḥ | (pāṭhabhedaḥ - hyannena)
tvakcarmamāṃsarudhirāsthipurīṣarāśi-
rnāyaṃ svayaṃ bhavitumarhati nityaśuddhaḥ || 154||
pūrvaṃ janeradhimṛterapi nāyamasti (pāṭhabhedaḥ - janerapimṛteratha)
jātakṣaṇaḥ kṣaṇaguṇo'niyatasvabhāvaḥ |
naiko jaḍaśca ghaṭavatparidṛśyamānaḥ
svātmā kathaṃ bhavati bhāvavikāravettā || 155||
pāṇipādādimāndeho nātmā vyaṅge'pi jīvanāt |
tattacchakteranāśācca na niyamyo niyāmakaḥ || 156||
dehataddharmatatkarmatadavasthādisākṣiṇaḥ |
sata eva svataḥsiddhaṃ tadvailakṣaṇyamātmanaḥ || 157||
śalyarāśirmāṃsalipto malapūrṇo'tikaśmalaḥ |
kathaṃ bhavedayaṃ vettā svayametadvilakṣaṇaḥ || 158||
tvaṅmāṃsamedo'sthipurīṣarāśā-
vahammatiṃ mūḍhajanaḥ karoti |
vilakṣaṇaṃ vetti vicāraśīlo
nijasvarūpaṃ paramārthabhūtam || 159||
deho'hamityeva jaḍasya buddhiḥ
dehe ca jīve viduṣastvahandhīḥ |
vivekavijñānavato mahātmano
brahmāhamityeva matiḥ sadātmani || 160||
atrātmabuddhiṃ tyaja mūḍhabuddhe
tvaṅmāṃsamedo'sthipurīṣarāśau |
sarvātmani brahmaṇi nirvikalpe
kuruṣva śāntiṃ paramāṃ bhajasva || 161||
dehendriyādāvasati bhramoditāṃ
vidvānahantāṃ na jahāti yāvat |
tāvanna tasyāsti vimuktivārtā-
pyastveṣa vedāntanayāntadarśī || 162||
chāyāśarīre pratibimbagātre
yatsvapnadehe hṛdi kalpitāṅge |
yathātmabuddhistava nāsti kāci-
jjīvaccharīre ca tathaiva mā'stu || 163||
dehātmadhīreva nṛṇāmasaddhiyāṃ
janmādiduḥkhaprabhavasya bījam |
yatastatastvaṃ jahi tāṃ prayatnāt
tyakte tu citte na punarbhavāśā || 164||
karmendriyaiḥ pañcabhirañcito'yaṃ
prāṇo bhavetprāṇamayastu kośaḥ ||
yenātmavānannamayo'nupūrṇaḥ
pravartate'sau sakalakriyāsu || 165||
naivātmāpi prāṇamayo vāyuvikāro (pāṭhabhedaḥ - naivātmāyaṃ)
gantā''gantā vāyuvadantarbahireṣaḥ |
yasmātkiñcitkvāpi na vettīṣṭamaniṣṭaṃ
svaṃ vānyaṃ vā kiñcana nityaṃ paratantraḥ || 166||
jñānendriyāṇi ca manaśca manomayaḥ syāt
kośo mamāhamiti vastuvikalpahetuḥ |
sañjñādibhedakalanākalito balīyāṃ-
statpūrvakośamabhipūrya vijṛmbhate yaḥ || 167|| (pāṭhabhedaḥ - anupūrya)
pañcendriyaiḥ pañcabhireva hotṛbhiḥ
pracīyamāno viṣayājyadhārayā |
jājvalyamāno bahuvāsanendhanaiḥ
manomayāgnirdahati prapañcam || 168|| (pāṭhabhedaḥ - manomayo'gnirdahati)
na hyastyavidyā manaso'tiriktā
mano hyavidyā bhavabandhahetuḥ |
tasminvinaṣṭe sakalaṃ vinaṣṭaṃ
vijṛmbhite'sminsakalaṃ vijṛmbhate || 169||
svapne'rthaśūnye sṛjati svaśaktyā
bhoktrādiviśvaṃ mana eva sarvam |
tathaiva jāgratyapi no viśeṣaḥ
tatsarvametanmanaso vijṛmbhaṇam || 170||
suṣuptikāle manasi pralīne
naivāsti kiñcitsakalaprasiddheḥ |
ato manaḥkalpita eva puṃsaḥ
saṃsāra etasya na vastuto'sti || 171||
vāyunā''nīyate meghaḥ punastenaiva nīyate | (pāṭhabhedaḥ - vāyunā nīyate meghaḥ punastenaiva līyate)
manasā kalpyate bandho mokṣastenaiva kalpyate || 172||
dehādisarvaviṣaye parikalpya rāgaṃ
badhnāti tena puruṣaṃ paśuvadguṇena |
vairasyamatra viṣavat suvidhāya paścād
enaṃ vimocayati tanmana eva bandhāt || 173||
tasmānmanaḥ kāraṇamasya jantoḥ
bandhasya mokṣasya ca vā vidhāne |
bandhasya heturmalinaṃ rajoguṇaiḥ
mokṣasya śuddhaṃ virajastamaskam || 174||
vivekavairāgyaguṇātirekā-
cchuddhatvamāsādya mano vimuktyai |
bhavatyato buddhimato mumukṣo-
stābhyāṃ dṛḍhābhyāṃ bhavitavyamagre || 175||
mano nāma mahāvyāghro viṣayāraṇyabhūmiṣu |
caratyatra na gacchantu sādhavo ye mumukṣavaḥ || 176||
manaḥ prasūte viṣayānaśeṣān
sthūlātmanā sūkṣmatayā ca bhoktuḥ |
śarīravarṇāśramajātibhedān
guṇakriyāhetuphalāni nityam || 177||
asaṅgacidrūpamamuṃ vimohya
dehendriyaprāṇaguṇairnibaddhya |
ahammameti bhramayatyajasraṃ
manaḥ svakṛtyeṣu phalopabhuktiṣu || 178||
adhyāsadoṣātpuruṣasya saṃsṛtiḥ (pāṭhabhedaḥ - adhyāsayogāt)
adhyāsabandhastvamunaiva kalpitaḥ |
rajastamodoṣavato'vivekino
janmādiduḥkhasya nidānametat || 179||
ataḥ prāhurmano'vidyāṃ paṇḍitāstattvadarśinaḥ |
yenaiva bhrāmyate viśvaṃ vāyunevābhramaṇḍalam || 180||
tanmanaḥśodhanaṃ kāryaṃ prayatnena mumukṣuṇā |
viśuddhe sati caitasminmuktiḥ karaphalāyate || 181||
mokṣaikasaktyā viṣayeṣu rāgaṃ
nirmūlya sannyasya ca sarvakarma |
sacchraddhayā yaḥ śravaṇādiniṣṭho
rajaḥsvabhāvaṃ sa dhunoti buddheḥ || 182||
manomayo nāpi bhavetparātmā
hyādyantavattvātpariṇāmibhāvāt |
duḥkhātmakatvādviṣayatvahetoḥ
draṣṭā hi dṛśyātmatayā na dṛṣṭaḥ || 183||
buddhirbuddhīndriyaiḥ sārdhaṃ savṛttiḥ kartṛlakṣaṇaḥ |
vijñānamayakośaḥ syātpuṃsaḥ saṃsārakāraṇam || 184||
anuvrajaccitpratibimbaśaktiḥ
vijñānasañjñaḥ prakṛtervikāraḥ |
jñānakriyāvānahamityajasraṃ
dehendriyādiṣvabhimanyate bhṛśam || 185||
anādikālo'yamahaṃsvabhāvo
jīvaḥ samastavyavahāravoḍhā |
karoti karmāṇyapi pūrvavāsanaḥ (pāṭhabhedaḥ - karmāṇyanu)
puṇyānyapuṇyāni ca tatphalāni || 186||
bhuṅkte vicitrāsvapi yoniṣu vraja-
nnāyāti niryātyadha ūrdhvameṣaḥ |
asyaiva vijñānamayasya jāgrat-
svapnādyavasthāḥ sukhaduḥkhabhogaḥ || 187||
dehādiniṣṭhāśramadharmakarma-
guṇābhimānaḥ satataṃ mameti |
vijñānakośo'yamatiprakāśaḥ
prakṛṣṭasānnidhyavaśātparātmanaḥ |
ato bhavatyeṣa upādhirasya
yadātmadhīḥ saṃsarati bhrameṇa || 188||
yo'yaṃ vijñānamayaḥ prāṇeṣu hṛdi sphuratyayaṃ jyotiḥ | (pāṭhabhedaḥ - sphuratsvayañjyotiḥ)
kūṭasthaḥ sannātmā kartā bhoktā bhavatyupādhisthaḥ || 189||
svayaṃ paricchedamupetya buddheḥ
tādātmyadoṣeṇa paraṃ mṛṣātmanaḥ |
sarvātmakaḥ sannapi vīkṣate svayaṃ
svataḥ pṛthaktvena mṛdo ghaṭāniva || 190||
upādhisambandhavaśātparātmā
hyupādhidharmānanubhāti tadguṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - 'pyupādhi)
ayovikārānavikārivahnivat
sadaikarūpo'pi paraḥ svabhāvāt || 191||
śiṣya uvāca |
bhrameṇāpyanyathā vā'stu jīvabhāvaḥ parātmanaḥ |
tadupādheranāditvānnānādernāśa iṣyate || 192||
ato'sya jīvabhāvo'pi nityā bhavati saṃsṛtiḥ |
na nivarteta tanmokṣaḥ kathaṃ me śrīguro vada || 193||
śrīgururuvāca |
samyakpṛṣṭaṃ tvayā vidvansāvadhānena tacchṛṇu |
prāmāṇikī na bhavati bhrāntyā mohitakalpanā || 194||
bhrāntiṃ vinā tvasaṅgasya niṣkriyasya nirākṛteḥ |
na ghaṭetārthasambandho nabhaso nīlatādivat || 195||
svasya draṣṭurnirguṇasyākriyasya
pratyagbodhānandarūpasya buddheḥ |
bhrāntyā prāpto jīvabhāvo na satyo
mohāpāye nāstyavastusvabhāvāt || 196||
yāvadbhrāntistāvadevāsya sattā
mithyājñānojjṛmbhitasya pramādāt |
rajjvāṃ sarpo bhrāntikālīna eva
bhrānternāśe naiva sarpo'pi tadvat || 197|| (pāṭhabhedaḥ - sarpo'sti)
anāditvamavidyāyāḥ kāryasyāpi tatheṣyate |
utpannāyāṃ tu vidyāyāmāvidyakamanādyapi || 198||
prabodhe svapnavatsarvaṃ sahamūlaṃ vinaśyati |
anādyapīdaṃ no nityaṃ prāgabhāva iva sphuṭam || 199||
anāderapi vidhvaṃsaḥ prāgabhāvasya vīkṣitaḥ |
yadbuddhyupādhisambandhātparikalpitamātmani || 200||
jīvatvaṃ na tato'nyastu svarūpeṇa vilakṣaṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - tato'nyattu)
sambandhastvātmano buddhyā mithyājñānapuraḥsaraḥ || 201|| (pāṭhabhedaḥ - sambandhaḥ svātmano)
vinivṛttirbhavettasya samyagjñānena nānyathā |
brahmātmaikatvavijñānaṃ samyagjñānaṃ śrutermatam || 202||
tadātmānātmanoḥ samyagvivekenaiva sidhyati |
tato vivekaḥ kartavyaḥ pratyagātmasadātmanoḥ || 203|| (pāṭhabhedaḥ - pratyagātmāsadātmanoḥ)
jalaṃ paṅkavadatyantaṃ paṅkāpāye jalaṃ sphuṭam | (pāṭhabhedaḥ - paṅkavadaspaṣṭaṃ)
yathā bhāti tathātmāpi doṣābhāve sphuṭaprabhaḥ || 204||
asannivṛttau tu sadātmanā sphuṭaṃ
pratītiretasya bhavetpratīcaḥ |
tato nirāsaḥ karaṇīya eva
sadātmanaḥ sādhvahamādivastunaḥ || 205|| (pāṭhabhedaḥ - asadātmanaḥ)
ato nāyaṃ parātmā syādvijñānamayaśabdabhāk |
vikāritvājjaḍatvācca paricchinnatvahetutaḥ |
dṛśyatvādvyabhicāritvānnānityo nitya iṣyate || 206||
ānandapratibimbacumbitatanurvṛttistamojṛmbhitā
syādānandamayaḥ priyādiguṇakaḥ sveṣṭārthalābhodayaḥ |
puṇyasyānubhave vibhāti kṛtināmānandarūpaḥ svayaṃ
sarvo nandati yatra sādhu tanubhṛnmātraḥ prayatnaṃ vinā || 207|| (pāṭhabhedaḥ - bhūtvā nandati)
ānandamayakośasya suṣuptau sphūrtirutkaṭā |
svapnajāgarayorīṣadiṣṭasandarśanādinā || 208||
naivāyamānandamayaḥ parātmā
sopādhikatvātprakṛtervikārāt |
kāryatvahetoḥ sukṛtakriyāyā
vikārasaṅghātasamāhitatvāt || 209||
pañcānāmapi kośānāṃ niṣedhe yuktitaḥ śruteḥ | (pāṭhabhedaḥ - yuktitaḥ kṛte)
tanniṣedhāvadhi sākṣī bodharūpo'vaśiṣyate || 210|| (pāṭhabhedaḥ - tanniṣedhāvadhiḥ)
yo'yamātmā svayañjyotiḥ pañcakośavilakṣaṇaḥ |
avasthātrayasākṣī sannirvikāro nirañjanaḥ |
sadānandaḥ sa vijñeyaḥ svātmatvena vipaścitā || 211||
śiṣya uvāca |
mithyātvena niṣiddheṣu kośeṣveteṣu pañcasu |
sarvābhāvaṃ vinā kiñcinna paśyāmyatra he guro |
vijñeyaṃ kimu vastvasti svātmanā''tmavipaścitā || 212|| (pāṭhabhedaḥ - svātmanātra vipaścitā)
śrīgururuvāca |
satyamuktaṃ tvayā vidvannipuṇo'si vicāraṇe |
ahamādivikārāste tadabhāvo'yamapyanu || 213|| (pāṭhabhedaḥ - 'yamapyatha)
sarve yenānubhūyante yaḥ svayaṃ nānubhūyate |
tamātmānaṃ veditāraṃ viddhi buddhyā susūkṣmayā || 214||
tatsākṣikaṃ bhavettattadyadyadyenānubhūyate |
kasyāpyananubhūtārthe sākṣitvaṃ nopayujyate || 215|| (pāṭhabhedaḥ - nopapadyate)
asau svasākṣiko bhāvo yataḥ svenānubhūyate |
ataḥ paraṃ svayaṃ sākṣātpratyagātmā na cetaraḥ || 216||
jāgratsvapnasuṣuptiṣu sphuṭataraṃ yo'sau samujjṛmbhate
pratyagrūpatayā sadāhamahamityantaḥ sphurannaikadhā | (pāṭhabhedaḥ - sphurannekadhā)
nānākāravikārabhāgina imān paśyannahandhīmukhān (pāṭhabhedaḥ - bhājina)
nityānandacidātmanā sphurati taṃ viddhi svametaṃ hṛdi || 217||
ghaṭodake bimbitamarkabimba-
mālokya mūḍho ravimeva manyate |
tathā cidābhāsamupādhisaṃsthaṃ
bhrāntyāhamityeva jaḍo'bhimanyate || 218||
ghaṭaṃ jalaṃ tadgatamarkabimbaṃ
vihāya sarvaṃ vinirīkṣyate'rkaḥ | (pāṭhabhedaḥ - divi vīkṣyate'rkaḥ)
taṭastha etattritayāvabhāsakaḥ (pāṭhabhedaḥ - taṭasthitaḥ tattri)
svayamprakāśo viduṣā yathā tathā || 219||
dehaṃ dhiyaṃ citpratibimbamevaṃ (pāṭhabhedaḥ - citpratibimbametaṃ)
visṛjya buddhau nihitaṃ guhāyām |
draṣṭāramātmānamakhaṇḍabodhaṃ
sarvaprakāśaṃ sadasadvilakṣaṇam || 220||
nityaṃ vibhuṃ sarvagataṃ susūkṣmaṃ
antarbahiḥśūnyamananyamātmanaḥ |
vijñāya samyaṅnijarūpametat
pumān vipāpmā virajo vimṛtyuḥ || 221||
viśoka ānandaghano vipaścit
svayaṃ kutaścinna bibheti kaścit |
nānyo'sti panthā bhavabandhamukteḥ
vinā svatattvāvagamaṃ mumukṣoḥ || 222||
brahmābhinnatvavijñānaṃ bhavamokṣasya kāraṇam |
yenādvitīyamānandaṃ brahma sampadyate budhaiḥ || 223|| (pāṭhabhedaḥ - sampadyate budhaḥ)
brahmabhūtastu saṃsṛtyai vidvānnāvartate punaḥ |
vijñātavyamataḥ samyagbrahmābhinnatvamātmanaḥ || 224||
satyaṃ jñānamanantaṃ brahma viśuddhaṃ paraṃ svataḥsiddham |
nityānandaikarasaṃ pratyagabhinnaṃ nirantaraṃ jayati || 225||
sadidaṃ paramādvaitaṃ svasmādanyasya vastuno'bhāvāt |
na hyanyadasti kiñcit samyak paramārthatattvabodhadaśāyām || 226|| (pāṭhabhedaḥ - paratattvabodhasudaśāyām)
yadidaṃ sakalaṃ viśvaṃ nānārūpaṃ pratītamajñānāt |
tatsarvaṃ brahmaiva pratyastāśeṣabhāvanādoṣam || 227||
mṛtkāryabhūto'pi mṛdo na bhinnaḥ
kumbho'sti sarvatra tu mṛtsvarūpāt |
na kumbharūpaṃ pṛthagasti kumbhaḥ
kuto mṛṣā kalpitanāmamātraḥ || 228||
kenāpi mṛdbhinnatayā svarūpaṃ
ghaṭasya sandarśayituṃ na śakyate |
ato ghaṭaḥ kalpita eva mohā-
nmṛdeva satyaṃ paramārthabhūtam || 229||
sadbrahmakāryaṃ sakalaṃ sadevaṃ (pāṭhabhedaḥ - sadaiva)
tanmātrametanna tato'nyadasti | (pāṭhabhedaḥ - sanmātrametanna)
astīti yo vakti na tasya moho
vinirgato nidritavatprajalpaḥ || 230||
brahmaivedaṃ viśvamityeva vāṇī
śrautī brūte'tharvaniṣṭhā variṣṭhā |
tasmādetadbrahmamātraṃ hi viśvaṃ
nādhiṣṭhānādbhinnatā''ropitasya || 231||
satyaṃ yadi syājjagadetadātmano'
nantattvahānirnigamāpramāṇatā |
asatyavāditvamapīśituḥ syā-
nnaitattrayaṃ sādhu hitaṃ mahātmanām || 232||
īśvaro vastutattvajño na cāhaṃ teṣvavasthitaḥ |
na ca matsthāni bhūtānītyevameva vyacīklṛpat || 233|| (pāṭhabhedaḥ - vyacīkathat)
yadi satyaṃ bhavedviśvaṃ suṣuptāvupalabhyatām |
yannopalabhyate kiñcidato'satsvapnavanmṛṣā || 234||
ataḥ pṛthaṅnāsti jagatparātmanaḥ
pṛthakpratītistu mṛṣā guṇādivat | guṇāhivat
āropitasyāsti kimarthavattā'-
dhiṣṭhānamābhāti tathā bhrameṇa || 235||
bhrāntasya yadyadbhramataḥ pratītaṃ
brahmaiva tattadrajataṃ hi śuktiḥ |
idantayā brahma sadaiva rūpyate (pāṭhabhedaḥ - sadeva)
tvāropitaṃ brahmaṇi nāmamātram || 236||
ataḥ paraṃ brahma sadadvitīyaṃ
viśuddhavijñānaghanaṃ nirañjanam |
praśāntamādyantavihīnamakriyaṃ
nirantarānandarasasvarūpam || 237||
nirastamāyākṛtasarvabhedaṃ
nityaṃ sukhaṃ niṣkalamaprameyam | (pāṭhabhedaḥ - nityaṃ dhruvaṃ)
arūpamavyaktamanākhyamavyayaṃ
jyotiḥ svayaṃ kiñcididaṃ cakāsti || 238||
jñātṛjñeyajñānaśūnyamanantaṃ nirvikalpakam |
kevalākhaṇḍacinmātraṃ paraṃ tattvaṃ vidurbudhāḥ || 239||
aheyamanupādeyaṃ manovācāmagocaram |
aprameyamanādyantaṃ brahma pūrṇamahaṃ mahaḥ || 240|| (pāṭhabhedaḥ - pūrṇaṃ mahanmahaḥ)
tattvampadābhyāmabhidhīyamānayoḥ
brahmātmanoḥ śodhitayoryadīttham | (pāṭhabhedaḥ - śodhitayoryadittham)
śrutyā tayostattvamasīti samyag
ekatvameva pratipādyate muhuḥ || 241-
ekyaṃ tayorlakṣitayorna vācyayoḥ
nigadyate'nyonyaviruddhadharmiṇoḥ |
khadyotabhānvoriva rājabhṛtyayoḥ
kūpāmburāśyoḥ paramāṇumervoḥ || 242||
tayorvirodho'yamupādhikalpito
na vāstavaḥ kaścidupādhireṣaḥ |
īśasya māyā mahadādikāraṇaṃ
jīvasya kāryaṃ śaṛṇu pañcakośam || 243|| (pāṭhabhedaḥ - pañcakośāḥ)
etāvupādhī parajīvayostayoḥ
samyaṅnirāse na paro na jīvaḥ |
rājyaṃ narendrasya bhaṭasya kheṭak-
stayorapohe na bhaṭo na rājā || 244||
athāta ādeśa iti śrutiḥ svayaṃ
niṣedhati brahmaṇi kalpitaṃ dvayam |
śrutipramāṇānugṛhītabodhā- (pāṭhabhedaḥ - pramāṇānugṛhītayuktyā)
ttayornirāsaḥ karaṇīya eva || 245||
nedaṃ nedaṃ kalpitatvānna satyaṃ
rajjudṛṣṭavyālavatsvapnavacca | (pāṭhabhedaḥ - rajjau)
itthaṃ dṛśyaṃ sādhuyuktyā vyapohya
jñeyaḥ paścādekabhāvastayoryaḥ || 246||
tatastu tau lakṣaṇayā sulakṣyau
tayorakhaṇḍaikarasatvasiddhaye |
nālaṃ jahatyā na tathā'jahatyā
kintūbhayārthātmikayaiva bhāvyam || 247|| (pāṭhabhedaḥ - bhayārthaikatayaiva)
sa devadatto'yamitīha caikatā
viruddhadharmāṃśamapāsya kathyate |
yathā tathā tattvamasītivākye
viruddhadharmānubhayatra hitvā || 248||
saṃlakṣya cinmātratayā sadātmanoḥ
akhaṇḍabhāvaḥ paricīyate budhaiḥ |
evaṃ mahāvākyaśatena kathyate
brahmātmanoraikyamakhaṇḍabhāvaḥ || 249||
asthūlamityetadasannirasya
siddhaṃ svato vyomavadapratarkyam |
ato mṛṣāmātramidaṃ pratītaṃ
jahīhi yatsvātmatayā gṛhītam |
brahmāhamityeva viśuddhabuddhyā
viddhi svamātmānamakhaṇḍabodham || 250||
mṛtkāryaṃ sakalaṃ ghaṭādi satataṃ mṛnmātramevāhitaṃ (pāṭhabhedaḥ - mṛnmātramevābhitaḥ)
tadvatsajjanitaṃ sadātmakamidaṃ sanmātramevākhilam |
yasmānnāsti sataḥ paraṃ kimapi tatsatyaṃ sa ātmā svayaṃ
tasmāttattvamasi praśāntamamalaṃ brahmādvayaṃ yatparam || 251||
nidrākalpitadeśakālaviṣayajñātrādi sarvaṃ yathā
mithyā tadvadihāpi jāgrati jagatsvājñānakāryatvataḥ |
yasmādevamidaṃ śarīrakaraṇaprāṇāhamādyapyasat
tasmāttattvamasi praśāntamamalaṃ brahmādvayaṃ yatparam || 252||
yatra bhrāntyā kalpitaṃ tadviveke (pāṭhabhedaḥ - yadviveke)
tattanmātraṃ naiva tasmādvibhinnam |
svapne naṣṭaṃ svapnaviśvaṃ vicitraṃ
svasmādbhinnaṃ kinnu dṛṣṭaṃ prabodhe || 253||
jātinītikulagotradūragaṃ
nāmarūpaguṇadoṣavarjitam |
deśakālaviṣayātivarti yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 254||
yatparaṃ sakalavāgagocaraṃ
gocaraṃ vimalabodhacakṣuṣaḥ |
śuddhacidghanamanādi vastu yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 255||
ṣaḍbhirūrmibhirayogi yogihṛd-
bhāvitaṃ na karaṇairvibhāvitam |
buddhyavedyamanavadyamasti yad (pāṭhabhedaḥ - bhūti yad)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 256||
bhrāntikalpitajagatkalāśrayaṃ
svāśrayaṃ ca sadasadvilakṣaṇam |
niṣkalaṃ nirupamānavaddhi yad (pāṭhabhedaḥ - nirupamānamṛddhimat)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 257||
janmavṛddhipariṇatyapakṣaya-
vyādhināśanavihīnamavyayam |
viśvasṛṣṭyavavighātakāraṇaṃ (pāṭhabhedaḥ - vanaghātakāraṇaṃ)
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 258||
astabhedamanapāstalakṣaṇaṃ
nistaraṅgajalarāśiniścalam |
nityamuktamavibhaktamūrti yad
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 259||
ekameva sadanekakāraṇaṃ
kāraṇāntaranirāsyakāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - sakāraṇam)
kāryakāraṇavilakṣaṇaṃ svayaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 260||
nirvikalpakamanalpamakṣaraṃ
yatkṣarākṣaravilakṣaṇaṃ param |
nityamavyayasukhaṃ nirañjanaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 261||
yadvibhāti sadanekadhā bhramā-
nnāmarūpaguṇavikriyātmanā |
hemavatsvayamavikriyaṃ sadā
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 262||
yaccakāstyanaparaṃ parātparaṃ
pratyagekarasamātmalakṣaṇam |
satyacitsukhamanantamavyayaṃ
brahma tattvamasi bhāvayātmani || 263||
uktamarthamimamātmani svayaṃ
bhāvayetprathitayuktibhirdhiyā | (pāṭhabhedaḥ - bhāvaya prathita)
saṃśayādirahitaṃ karāmbuvat
tena tattvanigamo bhaviṣyati || 264||
sambodhamātraṃ pariśuddhatattvaṃ (pāṭhabhedaḥ - svaṃ bodhamātraṃ)
vijñāya saṅghe nṛpavacca sainye |
tadāśrayaḥ svātmani sarvadā sthito (pāṭhabhedaḥ - tadātmanaivātmani)
vilāpaya brahmaṇi viśvajātam || 265|| (pāṭhabhedaḥ - dṛśyajātam)
buddhau guhāyāṃ sadasadvilakṣaṇaṃ
brahmāsti satyaṃ paramadvitīyam |
tadātmanā yo'tra vasedguhāyāṃ
punarna tasyāṅgaguhāpraveśaḥ || 266||
jñāte vastunyapi balavatī vāsanā'nādireṣā
kartā bhoktāpyahamiti dṛḍhā yā'sya saṃsārahetuḥ |
pratyagdṛṣṭyā''tmani nivasatā sāpaneyā prayatnā-
nmuktiṃ prāhustadiha munayo vāsanātānavaṃ yat || 267||
ahaṃ mameti yo bhāvo dehākṣādāvanātmani |
adhyāso'yaṃ nirastavyo viduṣā svātmaniṣṭhayā || 268||
jñātvā svaṃ pratyagātmānaṃ buddhitadvṛttisākṣiṇam |
so'hamityeva sadvṛttyā'nātmanyātmamatiṃ jahi || 269||
lokānuvartanaṃ tyaktvā tyaktvā dehānuvartanam |
śāstrānuvartanaṃ tyaktvā svādhyāsāpanayaṃ kuru || 270||
lokavāsanayā jantoḥ śāstravāsanayāpi ca |
dehavāsanayā jñānaṃ yathāvannaiva jāyate || 271
saṃsārakārāgṛhamokṣamiccho-
rayomayaṃ pādanibandhaśaṛṅkhalam | (pāṭhabhedaḥ - nibaddha)
vadanti tajjñāḥ paṭu vāsanātrayaṃ
yo'smādvimuktaḥ samupaiti muktim || 272||
jalādisaṃsargavaśātprabhūta- (pāṭhabhedaḥ - jalādisamparkavaśāt)
durgandhadhūtā'garudivyavāsanā |
saṅgharṣaṇenaiva vibhāti samya-
gvidhūyamāne sati bāhyagandhe || 273||
antaḥśritānantadurantavāsanā-
dhūlīviliptā paramātmavāsanā |
prajñātisaṅgharṣaṇato viśuddhā
pratīyate candanagandhavat sphuṭam || 274|| (pāṭhabhedaḥ - sphuṭā)
anātmavāsanājālaistirobhūtātmavāsanā |
nityātmaniṣṭhayā teṣāṃ nāśe bhāti svayaṃ sphuṭam || 275|| (pāṭhabhedaḥ - sphuṭā)
yathā yathā pratyagavasthitaṃ manaḥ
tathā tathā muñcati bāhyavāsanām | (pāṭhabhedaḥ - bāhyavāsanāḥ)
niḥśeṣamokṣe sati vāsanānāṃ
ātmānubhūtiḥ pratibandhaśūnyā || 276||
svātmanyeva sadā sthitvā mano naśyati yoginaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sthityā)
vāsanānāṃ kṣayaścātaḥ svādhyāsāpanayaṃ kuru || 277||
tamo dvābhyāṃ rajaḥ sattvātsattvaṃ śuddhena naśyati |
tasmātsattvamavaṣṭabhya svādhyāsāpanayaṃ kuru || 278||
prārabdhaṃ puṣyati vapuriti niścitya niścalaḥ |
dhairyamālambya yatnena svādhyāsāpanayaṃ kuru || 279||
nāhaṃ jīvaḥ paraṃ brahmetyatadvyāvṛttipūrvakam |
vāsanāvegataḥ prāptasvādhyāsāpanayaṃ kuru || 280||
śrutyā yuktyā svānubhūtyā jñātvā sārvātmyamātmanaḥ |
kvacidābhāsataḥ prāptasvādhyāsāpanayaṃ kuru || 281||
anādānavisargābhyāmīṣannāsti kriyā muneḥ | (pāṭhabhedaḥ - annādānavisargā)
tadekaniṣṭhayā nityaṃ svādhyāsāpanayaṃ kuru || 282||
tattvamasyādivākyotthabrahmātmaikatvabodhataḥ |
brahmaṇyātmatvadārḍhyāya svādhyāsāpanayaṃ kuru || 283||
ahambhāvasya dehe'sminniḥśeṣavilayāvadhi |
sāvadhānena yuktātmā svādhyāsāpanayaṃ kuru || 284||
pratītirjīvajagatoḥ svapnavadbhāti yāvatā |
tāvannirantaraṃ vidvansvādhyāsāpanayaṃ kuru || 285||
nidrāyā lokavārtāyāḥ śabdāderapi vismṛteḥ |
kvacinnāvasaraṃ dattvā cintayātmānamātmani || 286||
mātāpitrormalodbhūtaṃ malamāṃsamayaṃ vapuḥ |
tyaktvā cāṇḍālavaddūraṃ brahmībhūya kṛtī bhava || 287||
ghaṭākāśaṃ mahākāśa ivātmānaṃ parātmani |
vilāpyākhaṇḍabhāvena tūṣṇī bhava sadā mune || 288|| (pāṭhabhedaḥ - tūṣṇīṃ)
svaprakāśamadhiṣṭhānaṃ svayambhūya sadātmanā |
brahmāṇḍamapi piṇḍāṇḍaṃ tyajyatāṃ malabhāṇḍavat || 289||
cidātmani sadānande dehārūḍhāmahandhiyam |
niveśya liṅgamutsṛjya kevalo bhava sarvadā || 290||
yatraiṣa jagadābhāso darpaṇāntaḥ puraṃ yathā |
tadbrahmāhamiti jñātvā kṛtakṛtyo bhaviṣyasi || 291||
yatsatyabhūtaṃ nijarūpamādyaṃ
cidadvayānandamarūpamakriyam |
tadetya mithyāvapurutsṛjeta (pāṭhabhedaḥ - sṛjaita)
śailūṣavadveṣamupāttamātmanaḥ || 292||
sarvātmanā dṛśyamidaṃ mṛṣaiva
naivāhamarthaḥ kṣaṇikatvadarśanāt |
jānāmyahaṃ sarvamiti pratītiḥ
kuto'hamādeḥ kṣaṇikasya sidhyet || 293||
ahampadārthastvahamādisākṣī
nityaṃ suṣuptāvapi bhāvadarśanāt |
brūte hyajo nitya iti śrutiḥ svayaṃ
tatpratyagātmā sadasadvilakṣaṇaḥ || 294||
vikāriṇāṃ sarvavikāravettā
nityāvikāro bhavituṃ samarhati | (pāṭhabhedaḥ - nityo'vikāro)
manorathasvapnasuṣuptiṣu sphuṭaṃ
punaḥ punardṛṣṭamasattvametayoḥ || 295||
ato'bhimānaṃ tyaja māṃsapiṇḍe
piṇḍābhimāninyapi buddhikalpite |
kālatrayābādhyamakhaṇḍabodhaṃ
jñātvā svamātmānamupaihi śāntim || 296||
tyajābhimānaṃ kulagotranāma-
rūpāśrameṣvārdraśavāśriteṣu |
liṅgasya dharmānapi kartṛtādīṃ-
styaktvā bhavākhaṇḍasukhasvarūpaḥ || 297||
santyanye pratibandhāḥ puṃsaḥ saṃsārahetavo dṛṣṭāḥ |
teṣāmevaṃ mūlaṃ prathamavikāro bhavatyahaṅkāraḥ || 298|| (pāṭhabhedaḥ - teṣāmeṣāṃ)
yāvatsyātsvasya sambandho'haṅkāreṇa durātmanā |
tāvanna leśamātrāpi muktivārtā vilakṣaṇā || 299||
ahaṅkāragrahānmuktaḥ svarūpamupapadyate |
candravadvimalaḥ pūrṇaḥ sadānandaḥ svayamprabhaḥ || 300||
yo vā pure so'hamiti pratīto (pāṭhabhedaḥ - puraiṣo'hamiti)
buddhyā praklṛptastamasā'timūḍhayā | (pāṭhabhedaḥ - buddhyā'viviktastamasā)
tasyaiva niḥśeṣatayā vināśe
brahmātmabhāvaḥ pratibandhaśūnyaḥ || 301||
brahmānandanidhirmahābalavatā'haṅkāraghorāhinā
saṃveṣṭyātmani rakṣyate guṇamayaiścaṇḍestribhirmastakaiḥ (pāṭhabhedaḥ - caṇḍai)
vijñānākhyamahāsinā śrutimatā vicchidya śīrṣatrayaṃ (pāṭhabhedaḥ - dyutimatā)
nirmūlyāhimimaṃ nidhiṃ sukhakaraṃ dhīro'nubhoktuṅkṣamaḥ || 302||
yāvadvā yatkiñcidviṣadoṣasphūrtirasti ceddehe |
kathamārogyāya bhavettadvadahantāpi yogino muktyai || 303||
ahamo'tyantanivṛttyā tatkṛtanānāvikalpasaṃhṛtyā |
pratyaktattvavivekādidamahamasmīti vindate tattvam || 304|| (pāṭhabhedaḥ - vivekādayam)
ahaṅkāre kartaryahamiti matiṃ muñca sahasā (pāṭhabhedaḥ - ahaṅkartaryasminnahamiti)
vikārātmanyātmapratiphalajuṣi svasthitimuṣi |
yadadhyāsātprāptā janimṛtijarāduḥkhabahulā
pratīcaścinmūrtestava sukhatanoḥ saṃsṛtiriyam || 305||
sadaikarūpasya cidātmano vibho-
rānandamūrteranavadyakīrteḥ |
naivānyathā kvāpyavikāriṇaste
vināhamadhyāsamamuṣya saṃsṛtiḥ || 306||
tasmādahaṅkāramimaṃ svaśatruṃ
bhokturgale kaṇṭakavatpratītam |
vicchidya vijñānamahāsinā sphuṭaṃ
bhuṅkṣvātmasāmrājyasukhaṃ yatheṣṭam || 307||
tato'hamādervinivartya vṛttiṃ
santyaktarāgaḥ paramārthalābhāt |
tūṣṇīṃ samāssvātmasukhānubhūtyā
pūrṇātmanā brahmaṇi nirvikalpaḥ || 308||
samūlakṛtto'pi mahānahaṃ punaḥ
vyullekhitaḥ syādyadi cetasā kṣaṇam |
sañjīvya vikṣepaśataṃ karoti
nabhasvatā prāvṛṣi vārido yathā || 309||
nigṛhya śatrorahamo'vakāśaḥ
kvacinna deyo viṣayānucintayā |
sa eva sañjīvanaheturasya
prakṣīṇajambīratarorivāmbu || 310||
dehātmanā saṃsthita eva kāmī
vilakṣaṇaḥ kāmayitā kathaṃ syāt |
ato'rthasandhānaparatvameva
bhedaprasaktyā bhavabandhahetuḥ || 311||
kāryapravardhanādbījapravṛddhiḥ paridṛśyate |
kāryanāśādbījanāśastasmātkāryaṃ nirodhayet || 312||
vāsanāvṛddhitaḥ kāryaṃ kāryavṛddhyā ca vāsanā |
vardhate sarvathā puṃsaḥ saṃsāro na nivartate || 313||
saṃsārabandhavicchittyai tad dvayaṃ pradahedyatiḥ |
vāsanāvṛddhiretābhyāṃ cintayā kriyayā bahiḥ || 314|| (pāṭhabhedaḥ - vāsanā preryate hyantaḥ)
tābhyāṃ pravardhamānā sā sūte saṃsṛtimātmanaḥ |
trayāṇāṃ ca kṣayopāyaḥ sarvāvasthāsu sarvadā || 315||
sarvatra sarvataḥ sarvabrahmamātrāvalokanaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - mātrāvalokanam)
sadbhāvavāsanādārḍhyāttattrayaṃ layamaśnute || 316||
kriyānāśe bhaveccintānāśo'smādvāsanākṣayaḥ |
vāsanāprakṣayo mokṣaḥ sā jīvanmuktiriṣyate || 317|| (pāṭhabhedaḥ - sa)
sadvāsanāsphūrtivijṛmbhaṇe sati
hyasau vilīnāpyahamādivāsanā | (pāṭhabhedaḥ - vilīnā tvahamādivāsanā)
atiprakṛṣṭāpyaruṇaprabhāyāṃ
vilīyate sādhu yathā tamisrā || 318||
tamastamaḥkāryamanarthajālaṃ
na dṛśyate satyudite dineśe |
tathā'dvayānandarasānubhūtau
naivāsti bandho na ca duḥkhagandhaḥ || 319||
dṛśyaṃ pratītaṃ pravilāpayansan (pāṭhabhedaḥ - pravilāpayansvayaṃ)
sanmātramānandaghanaṃ vibhāvayan |
samāhitaḥ sanbahirantaraṃ vā
kālaṃ nayethāḥ sati karmabandhe || 320||
pramādo brahmaniṣṭhāyāṃ na kartavyaḥ kadācana |
pramādo mṛtyurityāha bhagavānbrahmaṇaḥ sutaḥ || 321||
na pramādādanartho'nyo jñāninaḥ svasvarūpataḥ |
tato mohastato'handhīstato bandhastato vyathā || 322||
viṣayābhimukhaṃ dṛṣṭvā vidvāṃsamapi vismṛtiḥ |
vikṣepayati dhīdoṣairyoṣā jāramiva priyam || 323||
yathāpakṛṣṭaṃ śaivālaṃ kṣaṇamātraṃ na tiṣṭhati |
āvṛṇoti tathā māyā prājñaṃ vāpi parāṅmukham || 324||
lakṣyacyutaṃ cedyadi cittamīṣad
bahirmukhaṃ sannipatettatastataḥ |
pramādataḥ pracyutakelikandukaḥ
sopānapaṅktau patito yathā tathā || 325||
viṣayeṣvāviśaccetaḥ saṅkalpayati tadguṇān |
samyaksaṅkalpanātkāmaḥ kāmātpuṃsaḥ pravartanam || 326||
ataḥ pramādānna paro'sti mṛtyuḥ
vivekino brahmavidaḥ samādhau |
samāhitaḥ siddhimupaiti samyak
samāhitātmā bhava sāvadhānaḥ || 327||
tataḥ svarūpavibhraṃśo vibhraṣṭastu patatyadhaḥ |
patitasya vinā nāśaṃ punarnāroha īkṣyate || 328||
saṅkalpaṃ varjayettasmātsarvānarthasya kāraṇam |
apathyāni hi vastūni vyādhigrasto yathotsṛje |
jīvato yasya kaivalyaṃ videhe sa ca kevalaḥ |
yatkiñcit paśyato bhedaṃ bhayaṃ brūte yajuḥśrutiḥ || 329||
yadā kadā vāpi vipaścideṣa
brahmaṇyanante'pyaṇumātrabhedam |
paśyatyathāmuṣya bhayaṃ tadaiva
yadvīkṣitaṃ bhinnatayā pramādāt || 330|| (pāṭhabhedaḥ - yadīkṣitaṃ)
śrutismṛtinyāyaśatairniṣiddhe
dṛśye'tra yaḥ svātmamatiṃ karoti |
upaiti duḥkhopari duḥkhajātaṃ
niṣiddhakartā sa malimluco yathā || 331||
satyābhisandhānarato vimukto
mahattvamātmīyamupaiti nityam |
mithyābhisandhānaratastu naśyed
dṛṣṭaṃ tadetadyadacauracaurayoḥ || 332|| (pāṭhabhedaḥ - coracorayoḥ)
yatirasadanusandhiṃ bandhahetuṃ vihāya
svayamayamahamasmītyātmadṛṣṭyaiva tiṣṭhet
sukhayati nanu niṣṭhā brahmaṇi svānubhūtyā
harati paramavidyākāryaduḥkhaṃ pratītam || 333||
bāhyānusandhiḥ parivardhayetphalaṃ (pāṭhabhedaḥ - bāhyābhisandhiḥ)
durvāsanāmeva tatastato'dhikām |
jñātvā vivekaiḥ parihṛtya bāhyaṃ
svātmānusandhiṃ vidadhīta nityam || 334||
bāhye niruddhe manasaḥ prasannatā
manaḥprasāde paramātmadarśanam |
tasminsudṛṣṭe bhavabandhanāśo
bahirnirodhaḥ padavī vimukteḥ || 335||
kaḥ paṇḍitaḥ sansadasadvivekī
śrutipramāṇaḥ paramārthadarśī |
jānanhi kuryādasato'valambaṃ
svapātahetoḥ śiśuvanmumukṣuḥ || 336||
dehādisaṃsaktimato na muktiḥ
muktasya dehādyabhimatyabhāvaḥ |
suptasya no jāgaraṇaṃ na jāgrataḥ
svapnastayorbhinnaguṇāśrayatvāt || 337||
antarbahiḥ svaṃ sthirajaṅgameṣu
jñātvā''tmanādhāratayā vilokya | (pāṭhabhedaḥ - jñānātman)
tyaktākhilopādhirakhaṇḍarūpaḥ
pūrṇātmanā yaḥ sthita eṣa muktaḥ || 338||
sarvātmanā bandhavimuktihetuḥ
sarvātmabhāvānna paro'sti kaścit |
dṛśyāgrahe satyupapadyate'sau
sarvātmabhāvo'sya sadātmaniṣṭhayā || 339||
dṛśyasyāgrahaṇaṃ kathaṃ nu ghaṭate dehātmanā tiṣṭhato
bāhyārthānubhavaprasaktamanasastattatkriyāṃ kurvataḥ |
sannyastākhiladharmakarmaviṣayairnityātmaniṣṭhāparaiḥ
tattvajñaiḥ karaṇīyamātmani sadānandecchubhiryatnataḥ || 340||
sarvātmasiddhaye bhikṣoḥ kṛtaśravaṇakarmaṇaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sārvātmya)
samādhiṃ vidadhātyeṣā śānto dānta iti śrutiḥ || 341||
ārūḍhaśakterahamo vināśaḥ
kartunna śakya sahasāpi paṇḍitaiḥ | (pāṭhabhedaḥ - kartuṃ na)
ye nirvikalpākhyasamādhiniścalāḥ
tānantarā'nantabhavā hi vāsanāḥ || 342||
ahambuddhyaiva mohinyā yojayitvā''vṛterbalāt |
vikṣepaśaktiḥ puruṣaṃ vikṣepayati tadguṇaiḥ || 343||
vikṣepaśaktivijayo viṣamo vidhātuṃ
niḥśeṣamāvaraṇaśaktinivṛttyabhāve |
dṛgdṛśyayoḥ sphuṭapayojalavadvibhāge
naśyettadāvaraṇamātmani ca svabhāvāt |
niḥsaṃśayena bhavati pratibandhaśūnyo
vikṣepaṇaṃ na hi tadā yadi cenmṛṣārthe || 344|| (pāṭhabhedaḥ - nikṣepaṇaṃ)
samyagvivekaḥ sphuṭabodhajanyo
vibhajya dṛgdṛśyapadārthatattvam |
chinatti māyākṛtamohabandhaṃ
yasmādvimuktastu punarna saṃsṛtiḥ || 345|| (pāṭhabhedaḥ - vimuktasya)
parāvaraikatvavivekavahniḥ
dahatyavidyāgahanaṃ hyaśeṣam |
kiṃ syātpunaḥ saṃsaraṇasya bījaṃ
advaitabhāvaṃ samupeyuṣo'sya || 346||
āvaraṇasya nivṛttirbhavati hi samyakpadārthadarśanataḥ |
mithyājñānavināśastadvikṣepajanitaduḥkhanivṛttiḥ || 347||
etattritayaṃ dṛṣṭaṃ samyagrajjusvarūpavijñānāt |
tasmādvastusatattvaṃ jñātavyaṃ bandhamuktaye viduṣā || 348||
ayo'gniyogādiva satsamanvayān
mātrādirūpeṇa vijṛmbhate dhīḥ |
tatkāryametaddvitayaṃ yato mṛṣā (pāṭhabhedaḥ - tatkāryameva tritayaṃ)
dṛṣṭaṃ bhramasvapnamanoratheṣu || 349||
tato vikārāḥ prakṛterahammukhā
dehāvasānā viṣayāśca sarve |
kṣaṇe'nyathābhāvitayā hyamīṣā- (pāṭhabhedaḥ - bhāvina eṣa ātmā)
masattvamātmā tu kadāpi nānyathā || 350|| (pāṭhabhedaḥ - masattvamātmā tu kadāpi)
nityādvayākhaṇḍacidekarūpo
buddhyādisākṣī sadasadvilakṣaṇaḥ |
ahampadapratyayalakṣitārthaḥ
pratyak sadānandaghanaḥ parātmā || 351||
itthaṃ vipaścitsadasadvibhajya
niścitya tattvaṃ nijabodhadṛṣṭyā |
jñātvā svamātmānamakhaṇḍabodhaṃ
tebhyo vimuktaḥ svayameva śāmyati || 352||
ajñānahṛdayagrantherniḥśeṣavilayastadā |
samādhinā'vikalpena yadā'dvaitātmadarśanam || 353||
tvamahamidamitīyaṃ kalpanā buddhidoṣāt
prabhavati paramātmanyadvaye nirviśeṣe |
pravilasati samādhāvasya sarvo vikalpo
vilayanamupagacchedvastutattvāvadhṛtyā || 354||
śānto dāntaḥ paramuparataḥ kṣāntiyuktaḥ samādhiṃ
kurvannityaṃ kalayati yatiḥ svasya sarvātmabhāvam |
tenāvidyātimirajanitānsādhu dagdhvā vikalpān
brahmākṛtyā nivasati sukhaṃ niṣkriyo nirvikalpaḥ || 355||
samāhitā ye pravilāpya bāhyaṃ
śrotrādi cetaḥ svamahaṃ cidātmani |
ta eva muktā bhavapāśabandhaiḥ
nānye tu pārokṣyakathābhidhāyinaḥ || 356||
upādhibhedātsvayameva bhidyate (pāṭhabhedaḥ - yogātsvayameva)
copādhyapohe svayameva kevalaḥ |
tasmādupādhervilayāya vidvān
vasetsadā'kalpasamādhiniṣṭhayā || 357||
sati sakto naro yāti sadbhāvaṃ hyekaniṣṭhayā |
kīṭako bhramaraṃ dhyāyan bhramaratvāya kalpate || 358||
kriyāntarāsaktimapāsya kīṭako
dhyāyannalitvaṃ hyalibhāvamṛcchati | (pāṭhabhedaḥ - dhyāyanyathāliṃ)
tathaiva yogī paramātmatattvaṃ
dhyātvā samāyāti tadekaniṣṭhayā || 359||
atīva sūkṣmaṃ paramātmatattvaṃ
na sthūladṛṣṭyā pratipattumarhati |
samādhinātyantasusūkṣmavṛttyā
jñātavyamāryairatiśuddhabuddhibhiḥ || 360||
yathā suvarṇaṃ puṭapākaśodhitaṃ
tyaktvā malaṃ svātmaguṇaṃ samṛcchati |
tathā manaḥ sattvarajastamomalaṃ
dhyānena santyajya sameti tattvam || 361||
nirantarābhyāsavaśāttaditthaṃ
pakvaṃ mano brahmaṇi līyate yadā |
tadā samādhiḥ savikalpavarjitaḥ (pāṭhabhedaḥ - sa vikalpavarjitaḥ)
svato'dvayānandarasānubhāvakaḥ || 362||
samādhinā'nena samastavāsanā-
granthervināśo'khilakarmanāśaḥ |
antarbahiḥ sarvata eva sarvadā
svarūpavisphūrtirayatnataḥ syāt || 363||
śruteḥ śataguṇaṃ vidyānmananaṃ mananādapi |
nididhyāsaṃ lakṣaguṇamanantaṃ nirvikalpakam || 364||
nirvikalpakasamādhinā sphuṭaṃ
brahmatattvamavagamyate dhruvam |
nānyathā calatayā manogateḥ
pratyayāntaravimiśritaṃ bhavet || 365||
ataḥ samādhatsva yatendriyaḥ san
nirantaraṃ śāntamanāḥ pratīci |
vidhvaṃsaya dhvāntamanādyavidyayā
kṛtaṃ sadekatvavilokanena || 366||
yogasya prathamadvāraṃ vāṅnirodho'parigrahaḥ | (pāṭhabhedaḥ - prathamaṃ dvāraṃ)
nirāśā ca nirīhā ca nityamekāntaśīlatā || 367||
ekāntasthitirindriyoparamaṇe heturdamaścetasaḥ
saṃrodhe karaṇaṃ śamena vilayaṃ yāyādahaṃvāsanā |
tenānandarasānubhūtiracalā brāhmī sadā yoginaḥ
tasmāccittanirodha eva satataṃ kāryaḥ prayatno muneḥ || 368|| prayatnānmuneḥ
vācaṃ niyacchātmani taṃ niyaccha
buddhau dhiyaṃ yaccha ca buddhisākṣiṇi |
taṃ cāpi pūrṇātmani nirvikalpe
vilāpya śāntiṃ paramāṃ bhajasva || 369||
dehaprāṇendriyamanobuddhyādibhirupādhibhiḥ |
yairyairvṛtteḥsamāyogastattadbhāvo'sya yoginaḥ || 370||
tannivṛttyā muneḥ samyak sarvoparamaṇaṃ sukham |
sandṛśyate sadānandarasānubhavaviplavaḥ || 371||
antastyāgo bahistyāgo viraktasyaiva yujyate |
tyajatyantarbahiḥsaṅgaṃ viraktastu mumukṣayā || 372||
bahistu viṣayaiḥ saṅgaṃ tathāntarahamādibhiḥ | (pāṭhabhedaḥ - saṅgaḥ)
virakta eva śaknoti tyaktuṃ brahmaṇi niṣṭhitaḥ || 373||
vairāgyabodhau puruṣasya pakṣivat
pakṣau vijānīhi vicakṣaṇa tvam |
vimuktisaudhāgralatādhirohaṇaṃ
tābhyāṃ vinā nānyatareṇa sidhyati || 374||
atyantavairāgyavataḥ samādhiḥ
samāhitasyaiva dṛḍhaprabodhaḥ |
prabuddhatattvasya hi bandhamuktiḥ
muktātmano nityasukhānubhūtiḥ || 375||
vairāgyānna paraṃ sukhasya janakaṃ paśyāmi vaśyātmanaḥ
taccecchuddhatarātmabodhasahitaṃ svārājyasāmrājyadhuk |
etaddvāramajasramuktiyuvateryasmāttvamasmātparaṃ
sarvatrāspṛhayā sadātmani sadā prajñāṃ kuru śreyase || 376||
āśāṃ chinddhi viṣopameṣu viṣayeṣveṣaiva mṛtyoḥ kṛti- (pāṭhabhedaḥ - mṛtyoḥ sṛti)
styaktvā jātikulāśrameṣvabhimatiṃ muñcātidūrātkriyāḥ |
dehādāvasati tyajātmadhiṣaṇāṃ prajñāṃ kuruṣvātmani
tvaṃ draṣṭāsyamano'si nirdvayaparaṃ brahmāsi yadvastutaḥ || 377|| (pāṭhabhedaḥ - draṣṭāsyamalo)
lakṣye brahmaṇi mānasaṃ dṛḍhataraṃ saṃsthāpya bāhyendriyaṃ
svasthāne viniveśya niścalatanuścopekṣya dehasthitim |
brahmātmaikyamupetya tanmayatayā cākhaṇḍavṛttyā'niśaṃ
brahmānandarasaṃ pibātmani mudā śūnyaiḥ kimanyairbhṛśam || 378|| (pāṭhabhedaḥ - kimanyairbhramaiḥ)
anātmacintanaṃ tyaktvā kaśmalaṃ duḥkhakāraṇam |
cintayātmānamānandarūpaṃ yanmuktikāraṇam || 379||
eṣa svayañjyotiraśeṣasākṣī
vijñānakośo vilasatyajasram | vijñānakośe
lakṣyaṃ vidhāyainamasadvilakṣaṇa-
makhaṇḍavṛttyā''tmatayā'nubhāvaya || 380||
etamacchinnayā vṛttyā pratyayāntaraśūnyayā |
ullekhayanvijānīyātsvasvarūpatayā sphuṭam || 381||
atrātmatvaṃ dṛḍhīkurvannahamādiṣu santyajan |
udāsīnatayā teṣu tiṣṭhetsphuṭaghaṭādivat || 382|| (pāṭhabhedaḥ - tiṣṭhedghaṭapaṭādivat)
viśuddhamantaḥkaraṇaṃ svarūpe
niveśya sākṣiṇyavabodhamātre |
śanaiḥ śanairniścalatāmupānayan
pūrṇaṃ svamevānuvilokayettataḥ || 383|| (pāṭhabhedaḥ - pūrṇatvamevānu)
dehendriyaprāṇamano'hamādibhiḥ
svājñānaklṛptairakhilairupādhibhiḥ |
vimuktamātmānamakhaṇḍarūpaṃ
pūrṇaṃ mahākāśamivāvalokayet || 384||
ghaṭakalaśakusūlasūcimukhyaiḥ
gaganamupādhiśatairvimuktamekam |
bhavati na vividhaṃ tathaiva śuddhaṃ
paramahamādivimuktamekameva || 385||
brahmādistambaparyantā mṛṣāmātrā upādhayaḥ | (pāṭhabhedaḥ - brahmādyāḥ stamba)
tataḥ pūrṇaṃ svamātmānaṃ paśyedekātmanā sthitam || 386||
yatra bhrāntyā kalpitaṃ tadviveke (pāṭhabhedaḥ - yadviveke)
tattanmātraṃ naiva tasmādvibhinnam |
bhrānternāśe bhāti dṛṣṭāhitattvaṃ (pāṭhabhedaḥ - bhrāntidṛṣṭā)
rajjustadvadviśvamātmasvarūpam || 387||
svayaṃ brahmā svayaṃ viṣṇuḥ svayamindraḥ svayaṃ śivaḥ |
svayaṃ viśvamidaṃ sarvaṃ svasmādanyanna kiñcana || 388||
antaḥ svayaṃ cāpi bahiḥ svayaṃ ca
svayaṃ purastāt svayameva paścāt |
svayaṃ hyāvācyāṃ svayamapyudīcyāṃ (pāṭhabhedaḥ - hyavācyāṃ)
tathopariṣṭātsvayamapyadhastāt || 389||
taraṅgaphenabhramabudbudādi
sarvaṃ svarūpeṇa jalaṃ yathā tathā |
cideva dehādyahamantametat
sarvaṃ cidevaikarasaṃ viśuddham || 390||
sadevedaṃ sarvaṃ jagadavagataṃ vāṅmanasayoḥ
sato'nyannāstyeva prakṛtiparasīmni sthitavataḥ |
pṛthak kiṃ mṛtsnāyāḥ kalaśaghaṭakumbhādyavagataṃ
vadatyeṣa bhrāntastvamahamiti māyāmadirayā || 391||
kriyāsamabhihāreṇa yatra nānyaditi śrutiḥ |
bravīti dvaitarāhityaṃ mithyādhyāsanivṛttaye || 392||
ākāśavannirmalanirvikalpaṃ (pāṭhabhedaḥ - nirvikalpa)
niḥsīmaniḥspandananirvikāram |
antarbahiḥśūnyamananyamadvayaṃ
svayaṃ paraṃ brahma kimasti bodhyam || 393||
vaktavyaṃ kimu vidyate'tra bahudhā brahmaiva jīvaḥ svayaṃ
brahmaitajjagadātataṃ nu sakalaṃ brahmādvitīyaṃ śrutiḥ | (pāṭhabhedaḥ - jagadāparāṇu sakalaṃ)
brahmaivāhamiti prabuddhamatayaḥ santyaktabāhyāḥ sphuṭaṃ
brahmībhūya vasanti santatacidānandātmanaitaddhruvam || 394|| (pāṭhabhedaḥ - ānandātmanaiva dhruvam)
jahi malamayakośe'handhiyotthāpitāśāṃ
prasabhamanilakalpe liṅgadehe'pi paścāt |
nigamagaditakīrtiṃ nityamānandamūrtiṃ
svayamiti paricīya brahmarūpeṇa tiṣṭha || 395||
śavākāraṃ yāvadbhajati manujastāvadaśuciḥ
parebhyaḥ syātkleśo jananamaraṇavyādhinilayaḥ | (pāṭhabhedaḥ - vyādhinirayāḥ)
yadātmānaṃ śuddhaṃ kalayati śivākāramacalam
tadā tebhyo mukto bhavati hi tadāha śrutirapi || 396||
svātmanyāropitāśeṣābhāsavastunirāsataḥ |
svayameva paraṃ brahma pūrṇamadvayamakriyam || 397||
samāhitāyāṃ sati cittavṛttau
parātmani brahmaṇi nirvikalpe |
na dṛśyate kaścidayaṃ vikalpaḥ
prajalpamātraḥ pariśiṣyate yataḥ || 398|| (pāṭhabhedaḥ - tataḥ)
asatkalpo vikalpo'yaṃ viśvamityekavastuni |
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 399||
draṣṭudarśanadṛśyādibhāvaśūnyaikavastuni | (pāṭhabhedaḥ - draṣṭṛdarśana)
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 400||
kalpārṇava ivātyantaparipūrṇaikavastuni |
nirvikāre nirākāre nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 401||
tejasīva tamo yatra pralīnaṃ bhrāntikāraṇam | (pāṭhabhedaḥ - yatra vilīnaṃ)
advitīye pare tattve nirviśeṣe bhidā kutaḥ || 402||
ekātmake pare tattve bhedavārtā kathaṃ vaset | (pāṭhabhedaḥ - kathaṃ bhavet)
suṣuptau sukhamātrāyāṃ bhedaḥ kenāvalokitaḥ || 403||
na hyasti viśvaṃ paratattvabodhāt
sadātmani brahmaṇi nirvikalpe |
kālatraye nāpyahirīkṣito guṇe
na hyambubindurmṛgatṛṣṇikāyām || 404||
māyāmātramidaṃ dvaitamadvaitaṃ paramārthataḥ |
iti brūte śrutiḥ sākṣātsuṣuptāvanubhūyate || 405||
ananyatvamadhiṣṭhānādāropyasya nirīkṣitam |
paṇḍitai rajjusarpādau vikalpo bhrāntijīvanaḥ || 406||
cittamūlo vikalpo'yaṃ cittābhāve na kaścana |
ataścittaṃ samādhehi pratyagrūpe parātmani || 407||
kimapi satatabodhaṃ kevalānandarūpaṃ
nirupamamativelaṃ nityamuktaṃ nirīham |
niravadhigaganābhaṃ niṣkalaṃ nirvikalpaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 408||
prakṛtivikṛtiśūnyaṃ bhāvanātītabhāvaṃ
samarasamasamānaṃ mānasambandhadūram |
nigamavacanasiddhaṃ nityamasmatprasiddhaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 409||
ajaramamaramastābhāvavastusvarūpaṃ (pāṭhabhedaḥ - bhāsavastu)
stimitasalilarāśiprakhyamākhyāvihīnam |
śamitaguṇavikāraṃ śāśvataṃ śāntamekaṃ
hṛdi kalayati vidvān brahma pūrṇaṃ samādhau || 410||
samāhitāntaḥkaraṇaḥ svarūpe
vilokayātmānamakhaṇḍavaibhavam |
vicchinddhi bandhaṃ bhavagandhagandhitaṃ (pāṭhabhedaḥ - gandhagandhilaṃ)
yatnena puṃstvaṃ saphalīkuruṣva || 411-
sarvopādhivinirmuktaṃ saccidānandamadvayam |
bhāvayātmānamātmasthaṃ na bhūyaḥ kalpase'dhvane || 412||
chāyeva puṃsaḥ paridṛśyamāna-
mābhāsarūpeṇa phalānubhūtyā |
śarīramārācchavavannirastaṃ
punarna sandhatta idaṃ mahātmā || 413||
satatavimalabodhānandarūpaṃ sametya (pāṭhabhedaḥ - svametya)
tyaja jaḍamalarūpopādhimetaṃ sudūre |
atha punarapi naiṣa smaryatāṃ vāntavastu (pāṭhabhedaḥ - punarapi naiva)
smaraṇaviṣayabhūtaṃ kalpate kutsanāya || 414||
samūlametatparidāhya vahnau (pāṭhabhedaḥ - paridahya)
sadātmani brahmaṇi nirvikalpe |
tataḥ svayaṃ nityaviśuddhabodhā-
nandātmanā tiṣṭhati vidvariṣṭhaḥ || 415||
prārabdhasūtragrathitaṃ śarīraṃ
prayātu vā tiṣṭhatu goriva srak |
na tatpunaḥ paśyati tattvavettā-
''nandātmani brahmaṇi līnavṛttiḥ || 416||
akhaṇḍānandamātmānaṃ vijñāya svasvarūpataḥ |
kimicchan kasya vā hetordehaṃ puṣṇāti tattvavit || 417||
saṃsiddhasya phalaṃ tvetajjīvanmuktasya yoginaḥ |
bahirantaḥ sadānandarasāsvādanamātmani || 418||
vairāgyasya phalaṃ bodho bodhasyoparatiḥ phalam |
svānandānubhavācchāntireṣaivoparateḥ phalam || 419||
yadyuttarottarābhāvaḥ pūrvapūrvantu niṣphalam |
nivṛttiḥ paramā tṛptirānando'nupamaḥ svataḥ || 420||
dṛṣṭaduḥkheṣvanudvego vidyāyāḥ prastutaṃ phalam |
yatkṛtaṃ bhrāntivelāyāṃ nānā karma jugupsitam |
paścānnaro vivekena tatkathaṃ kartumarhati || 421||
vidyāphalaṃ syādasato nivṛttiḥ
pravṛttirajñānaphalaṃ tadīkṣitam |
tajjñājñayoryanmṛgatṛṣṇikādau
nocedvidāṃ dṛṣṭaphalaṃ kimasmāt || 422|| (pāṭhabhedaḥ - nocedvido)
ajñānahṛdayagranthervināśo yadyaśeṣataḥ |
anicchorviṣayaḥ kiṃ nu pravṛtteḥ kāraṇaṃ svataḥ || 423|| (pāṭhabhedaḥ - viduṣaḥ kiṃ)
vāsanānudayo bhogye vairāgyasya tadāvadhiḥ |
ahambhāvodayābhāvo bodhasya paramāvadhiḥ |
līnavṛttairanutpattirmaryādoparatestu sā || 424|| (pāṭhabhedaḥ - vṛttera)
brahmākāratayā sadā sthitatayā nirmuktabāhyārthadhī-
ranyāveditabhogyabhogakalano nidrāluvadbālavat |
svapnālokitalokavajjagadidaṃ paśyankvacillabdhadhī-
rāste kaścidanantapuṇyaphalabhugdhanyaḥ sa mānyo bhuvi || 425||
sthitaprajño yatirayaṃ yaḥ sadānandamaśnute |
brahmaṇyeva vilīnātmā nirvikāro viniṣkriyaḥ || 426||
brahmātmanoḥ śodhitayorekabhāvāvagāhinī |
nirvikalpā ca cinmātrā vṛttiḥ prajñeti kathyate |
susthitā'sau bhavedyasya sthitaprajñaḥ sa ucyate || 427||
yasya sthitā bhavetprajñā yasyānando nirantaraḥ |
prapañco vismṛtaprāyaḥ sa jīvanmukta iṣyate || 428||
līnadhīrapi jāgarti jāgraddharmavivarjitaḥ |
bodho nirvāsano yasya sa jīvanmukta iṣyate || 429||
śāntasaṃsārakalanaḥ kalāvānapi niṣkalaḥ |
yasya cittaṃ viniścintaṃ sa jīvanmukta iṣyate || 430|| (pāṭhabhedaḥ - yaḥ sacitto'pi niścittaḥ)
vartamāne'pi dehe'smiñchāyāvadanuvartini |
ahantāmamatā'bhāvo jīvanmuktasya lakṣaṇam || 431||
atītānanusandhānaṃ bhaviṣyadavicāraṇam |
audāsīnyamapi prāptaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 432|| (pāṭhabhedaḥ - prāpte)
guṇadoṣaviśiṣṭe'sminsvabhāvena vilakṣaṇe |
sarvatra samadarśitvaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 433||
iṣṭāniṣṭārthasamprāptau samadarśitayā''tmani |
ubhayatrāvikāritvaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 434||
brahmānandarasāsvādāsaktacittatayā yateḥ |
antarbahiravijñānaṃ jīvanmuktasya lakṣaṇam || 435||
dehendriyādau kartavye mamāhambhāvavarjitaḥ |
audāsīnyena yastiṣṭhetsa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 436|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
vijñāta ātmano yasya brahmabhāvaḥ śruterbalāt |
bhavabandhavinirmuktaḥ sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 437|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
dehendriyeṣvahambhāva idambhāvastadanyake |
yasya no bhavataḥ kvāpi sa jīvanmukta iṣyate || 438||
jīveśobhayasaṃsārarūpadurvāsanojjhitā |
sā sarvadā bhavedyasya sa jīvanmukta iṣyate ||
na pratyagbrahmaṇorbhedaṃ kadāpi brahmasargayoḥ |
prajñayā yo vijāniti sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 439|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
sādhubhiḥ pūjyamāne'sminpīḍyamāne'pi durjanaiḥ |
samabhāvo bhavedyasya sa jīvanmuktalakṣaṇaḥ || 440|| (pāṭhabhedaḥ - sa jīvanmukta iṣyate)
yatra praviṣṭā viṣayāḥ pareritā
nadīpravāhā iva vārirāśau |
linanti sanmātratayā na vikriyāṃ
utpādayantyeṣa yatirvimuktaḥ || 441||
vijñātabrahmatattvasya yathāpūrvaṃ na saṃsṛtiḥ |
asti cenna sa vijñātabrahmabhāvo bahirmukhaḥ || 442||
prācīnavāsanāvegādasau saṃsaratīti cet |
na sadekatvavijñānānmandī bhavati vāsanā || 443||
atyantakāmukasyāpi vṛttiḥ kuṇṭhati mātari |
tathaiva brahmaṇi jñāte pūrṇānande manīṣiṇaḥ || 444||
nididhyāsanaśīlasya bāhyapratyaya īkṣyate |
bravīti śrutiretasya prārabdhaṃ phaladarśanāt || 445||
sukhādyanubhavo yāvattāvatprārabdhamiṣyate |
phalodayaḥ kriyāpūrvo niṣkriyo na hi kutracit || 446||
ahaṃ brahmeti vijñānātkalpakoṭiśatārjitam |
sañcitaṃ vilayaṃ yāti prabodhātsvapnakarmavat || 447||
yatkṛtaṃ svapnavelāyāṃ puṇyaṃ vā pāpamulbaṇam |
suptotthitasya kintatsyātsvargāya narakāya vā || 448||
svamasaṅgamudāsīnaṃ parijñāya nabho yathā |
na śliṣyati ca yatkiñcitkadācidbhāvikarmabhiḥ || 449|| (pāṭhabhedaḥ - śliṣyate yatiḥ kiñcit)
na nabho ghaṭayogena surāgandhena lipyate |
tathātmopādhiyogena taddharmairnaiva lipyate || 450||
jñānodayātpurārabdhaṃ karmajñānānna naśyati |
adatvā svaphalaṃ lakṣyamuddiśyotsṛṣṭabāṇavat || 451||
vyāghrabuddhyā vinirmukto bāṇaḥ paścāttu gomatau |
na tiṣṭhati chinatyeva lakṣyaṃ vegena nirbharam || 452||
prārabdhaṃ balavattaraṃ khalu vidāṃ bhogena tasya kṣayaḥ
samyagjñānahutāśanena vilayaḥ prāksañcitāgāminām |
brahmātmaikyamavekṣya tanmayatayā ye sarvadā saṃsthitāḥ
teṣāṃ tattritayaṃ nahi kvacidapi brahmaiva te nirguṇam || 453||
upādhitādātmyavihīnakevala-
brahmātmanaivātmani tiṣṭhato muneḥ |
prārabdhasadbhāvakathā na yuktā
svapnārthasambandhakatheva jāgrataḥ || 454||
na hi prabuddhaḥ pratibhāsadehe
dehopayoginyapi ca prapañce |
karotyahantāṃ mamatāmidantāṃ
kintu svayaṃ tiṣṭhati jāgareṇa || 455||
na tasya mithyārthasamarthanecchā
na saṅgrahastajjagato'pi dṛṣṭaḥ |
tatrānuvṛttiryadi cenmṛṣārthe
na nidrayā mukta itīṣyate dhruvam || 456||
tadvatpare brahmaṇi vartamānaḥ
sadātmanā tiṣṭhati nānyadīkṣate |
smṛtiryathā svapnavilokitārthe
tathā vidaḥ prāśanamocanādau || 457||
karmaṇā nirmito dehaḥ prārabdhaṃ tasya kalpyatām |
nānāderātmano yuktaṃ naivātmā karmanirmitaḥ || 458||
ajo nityaḥ śāśvata iti brūte śrutiramoghavāk | (pāṭhabhedaḥ - ajo nitya iti brūte śrutireṣā tvamoghavāk)
tadātmanā tiṣṭhato'sya kutaḥ prārabdhakalpanā || 459||
prārabdhaṃ sidhyati tadā yadā dehātmanā sthitiḥ |
dehātmabhāvo naiveṣṭaḥ prārabdhaṃ tyajyatāmataḥ || 460||
śarīrasyāpi prārabdhakalpanā bhrāntireva hi |
adhyastasya kutaḥ sattvamasatyasya kuto janiḥ | (pāṭhabhedaḥ - sattvamasattvasya)
ajātasya kuto nāśaḥ prārabdhamasataḥ kutaḥ || 461||
jñānenājñānakāryasya samūlasya layo yadi |
tiṣṭhatyayaṃ kathaṃ deha iti śaṅkāvato jaḍān || 462||
samādhātuṃ bāhyadṛṣṭyā prārabdhaṃ vadati śrutiḥ |
na tu dehādisatyatvabodhanāya vipaścitām |
yataḥ śruterabhiprāyaḥ paramārthaikagocaraḥ || 463||
paripūrṇamanādyantamaprameyamavikriyam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 464||
sadghanaṃ cidghanaṃ nityamānandaghanamakriyam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 465||
pratyagekarasaṃ pūrṇamanantaṃ sarvatomukham |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 466||
aheyamanupādeyamanādeyamanāśrayam | manādheyamanā
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 467||
nirguṇaṃ niṣkalaṃ sūkṣmaṃ nirvikalpaṃ nirañjanam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 468||
anirūpya svarūpaṃ yanmanovācāmagocaram |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 469||
satsamṛddhaṃ svataḥsiddhaṃ śuddhaṃ buddhamanīdṛśam |
ekamevādvayaṃ brahma neha nānāsti kiñcana || 470||
nirastarāgā vinirastabhogāḥ (pāṭhabhedaḥ - nirapāstabhogāḥ)
śāntāḥ sudāntā yatayo mahāntaḥ |
vijñāya tattvaṃ parametadante
prāptāḥ parāṃ nirvṛtimātmayogāt || 471||
bhavānapīdaṃ paratattvamātmanaḥ
svarūpamānandaghanaṃ vicārya | (pāṭhabhedaḥ - nicāyya)
vidhūya mohaṃ svamanaḥprakalpitaṃ
muktaḥ kṛtārtho bhavatu prabuddhaḥ || 472||
samādhinā sādhuviniścalātmanā (pāṭhabhedaḥ - suniścalātmanā)
paśyātmatattvaṃ sphuṭabodhacakṣuṣā |
niḥsaṃśayaṃ samyagavekṣitaśce-
cchrutaḥ padārtho na punarvikalpyate || 473|| (pāṭhabhedaḥ - punarvikalpate)
svasyāvidyābandhasambandhamokṣā-
tsatyajñānānandarūpātmalabdhau |
śāstraṃ yuktirdeśikoktiḥ pramāṇaṃ
cāntaḥsiddhā svānubhūtiḥ pramāṇam || 474||
bandho mokṣaśca tṛptiśca cintā''rogyakṣudhādayaḥ |
svenaiva vedyā yajjñānaṃ pareṣāmānumānikam || 475||
taṭasthitā bodhayanti guravaḥ śrutayo yathā |
prajñayaiva taredvidvānīśvarānugṛhītayā || 476||
svānubhūtyā svayaṃ jñātvā svamātmānamakhaṇḍitam |
saṃsiddhaḥ sammukhaṃ tiṣṭhennirvikalpātmanā''tmani || 477|| (pāṭhabhedaḥ - susukhaṃ tiṣṭhen)
vedāntasiddhāntaniruktireṣā
brahmaiva jīvaḥ sakalaṃ jagacca |
akhaṇḍarūpasthitireva mokṣo
brahmādvitīye śrutayaḥ pramāṇam || 478|| (pāṭhabhedaḥ - brahmādvitīyaṃ)
iti guruvacanācchrutipramāṇāt
paramavagamya satattvamātmayuktyā |
praśamitakaraṇaḥ samāhitātmā
kvacidacalākṛtirātmaniṣṭhato'bhūt || 479|| (pāṭhabhedaḥ - ātmaniṣṭhito)
kiñcitkālaṃ samādhāya pare brahmaṇi mānasam | (pāṭhabhedaḥ - kañcitkālaṃ)
utthāya paramānandādidaṃ vacanamabravīt || 480|| (pāṭhabhedaḥ - vyutthāya)
buddhirvinaṣṭā galitā pravṛttiḥ
brahmātmanorekatayā'dhigatyā |
idaṃ na jāne'pyanidaṃ na jāne
kiṃ vā kiyadvā sukhamastyapāram || 481|| (pāṭhabhedaḥ - sukhamasya pāram)
vācā vaktumaśakyameva manasā mantuṃ na vā śakyate
svānandāmṛtapūrapūritaparabrahmāmbudhervaibhavam |
ambhorāśiviśīrṇavārṣikaśilābhāvaṃ bhajanme mano
yasyāṃśāṃśalave vilīnamadhunā''nandātmanā nirvṛtam || 482||
kva gataṃ kena vā nītaṃ kutra līnamidaṃ jagat |
adhunaiva mayā dṛṣṭaṃ nāsti kiṃ mahadadbhutam || 483||
kiṃ heyaṃ kimupādeyaṃ kimanyatkiṃ vilakṣaṇam |
akhaṇḍānandapīyūṣapūrṇe brahmamahārṇave || 484||
na kiñcidatra paśyāmi na śaṛṇomi na vedmyaham |
svātmanaiva sadānandarūpeṇāsmi vilakṣaṇaḥ || 485||
namo namaste gurave mahātmane
vimuktasaṅgāya saduttamāya |
nityādvayānandarasasvarūpiṇe
bhūmne sadā'pāradayāmbudhāmne || 486||
yatkaṭākṣaśaśisāndracandrikā-
pātadhūtabhavatāpajaśramaḥ |
prāptavānahamakhaṇḍavaibhavā-
nandamātmapadamakṣayaṃ kṣaṇāt || 487||
dhanyo'haṃ kṛtakṛtyo'haṃ vimukto'haṃ bhavagrahāt |
nityānandasvarūpo'haṃ pūrṇo'haṃ tvadanugrahāt || 488||
asaṅgo'hamanaṅgo'hamaliṅgo'hamabhaṅguraḥ |
praśānto'hamananto'hamamalo'haṃ cirantanaḥ || 489|| (pāṭhabhedaḥ - 'hamatānto'haṃ)
akartāhamabhoktāhamavikāro'hamakriyaḥ |
śuddhabodhasvarūpo'haṃ kevalo'haṃ sadāśivaḥ || 490||
draṣṭuḥ śroturvaktuḥ karturbhokturvibhinna evāham |
nityanirantaraniṣkriyaniḥsīmāsaṅgapūrṇabodhātmā || 491||
nāhamidaṃ nāhamado'pyubhayoravabhāsakaṃ paraṃ śuddham |
bāhyābhyantaraśūnyaṃ pūrṇaṃ brahmādvitīyamevāham || 492||
nirupamamanāditattvaṃ tvamahamidamada iti kalpanādūram |
nityānandaikarasaṃ satyaṃ brahmādvitīyamevāham || 493||
nārāyaṇo'haṃ narakāntako'haṃ
purāntako'haṃ puruṣo'hamīśaḥ |
akhaṇḍabodho'hamaśeṣasākṣī
nirīśvaro'haṃ nirahaṃ ca nirmamaḥ || 494||
sarveṣu bhūteṣvahameva saṃsthito
jñānātmanā'ntarbahirāśrayaḥ san |
bhoktā ca bhogyaṃ svayameva sarvaṃ
yadyatpṛthagdṛṣṭamidantayā purā || 495||
mayyakhaṇḍasukhāmbhodhau bahudhā viśvavīcayaḥ |
utpadyante vilīyante māyāmārutavibhramāt || 496||
sthulādibhāvā mayi kalpitā bhramā-
dāropitānusphuraṇena lokaiḥ |
kāle yathā kalpakavatsarāya-
ṇartvādayo niṣkalanirvikalpe || 497||
āropitaṃ nāśrayadūṣakaṃ bhavet
kadāpi mūḍhairatidoṣadūṣitaiḥ | mūḍhairmati
nārdrīkarotyūṣarabhūmibhāgaṃ
marīcikāvāri mahāpravāhaḥ || 498||
ākāśavallepavidūrago'haṃ (pāṭhabhedaḥ - ākāśavat kalpavi)
ādityavadbhāsyavilakṣaṇo'ham |
ahāryavannityaviniścalo'haṃ
ambhodhivatpāravivarjito'ham || 499||
na me dehena sambandho megheneva vihāyasaḥ |
ataḥ kuto me taddharmā jāgratsvapnasuṣuptayaḥ || 500||
upādhirāyāti sa eva gacchati
sa eva karmāṇi karoti bhuṅkte |
sa eva jīryan mriyate sadāhaṃ (pāṭhabhedaḥ - eva jīvan)
kulādrivanniścala eva saṃsthitaḥ || 501||
na me pravṛttirna ca me nivṛttiḥ
sadaikarūpasya niraṃśakasya |
ekātmako yo niviḍo nirantaro (pāṭhabhedaḥ - nibiḍo)
vyomeva pūrṇaḥ sa kathaṃ nu ceṣṭate || 502||
puṇyāni pāpāni nirindriyasya
niścetaso nirvikṛternirākṛteḥ |
kuto mamākhaṇḍasukhānubhūteḥ
brūte hyananvāgatamityapi śrutiḥ || 503||
chāyayā spṛṣṭamuṣṇaṃ vā śītaṃ vā suṣṭhu duḥṣṭhu vā |
na spṛśatyeva yatkiñcitpuruṣaṃ tadvilakṣaṇam || 504||
na sākṣiṇaṃ sākṣyadharmāḥ saṃspṛśanti vilakṣaṇam |
avikāramudāsīnaṃ gṛhadharmāḥ pradīpavat |
dehendriyamanodharmā naivātmānaṃ spṛśantyaho || 505|| ekṣtra
raveryathā karmaṇi sākṣibhāvo
vahneryathā dāhaniyāmakatvam | (pāṭhabhedaḥ - vā'yasi dāhakatvam)
rajjoryathā''ropitavastusaṅgaḥ
tathaiva kūṭasthacidātmano me || 506||
kartāpi vā kārayitāpi nāhaṃ
bhoktāpi vā bhojayitāpi nāham |
draṣṭāpi vā darśayitāpi nāhaṃ
so'haṃ svayañjyotiranīdṛgātmā || 507||
calatyupādhau pratibimbalaulya-
maupādhikaṃ mūḍhadhiyo nayanti |
svabimbabhūtaṃ ravivadviniṣkriyaṃ
kartāsmi bhoktāsmi hato'smi heti || 508||
jale vāpi sthale vāpi luṭhatveṣa jaḍātmakaḥ |
nāhaṃ vilipye taddharmairghaṭadharmairnabho yathā || 509||
kartṛtvabhoktṛtvakhalatvamattatā-
jaḍatvabaddhatvavimuktatādayaḥ |
buddhervikalpā na tu santi vastutaḥ
svasminpare brahmaṇi kevale'dvaye || 510||
santu vikārāḥ prakṛterdaśadhā śatadhā sahasradhā vāpi |
kiṃ me'saṅgacitastairna ghanaḥ kvacidambaraṃ spṛśati || 511|| (pāṭhabhedaḥ - taiḥ kiṃ me'saṅgaciterna hyambudaḍambaro'mbaraṃ)
avyaktādisthūlaparyantametat
viśvaṃ yatrābhāsamātraṃ pratītam |
vyomaprakhyaṃ sūkṣmamādyantahīnaṃ
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 512||
sarvādhāraṃ sarvavastuprakāśaṃ
sarvākāraṃ sarvagaṃ sarvaśūnyam |
nityaṃ śuddhaṃ niścalaṃ nirvikalpaṃ (pāṭhabhedaḥ - niṣkalaṃ)
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 513||
yatpratyastāśeṣamāyāviśeṣaṃ
pratyagrūpaṃ pratyayāgamyamānam |
satyajñānānantamānandarūpaṃ
brahmādvaitaṃ yattadevāhamasmi || 514||
niṣkriyo'smyavikāro'smi
niṣkalo'smi nirākṛtiḥ |
nirvikalpo'smi nityo'smi
nirālambo'smi nirdvayaḥ || 515||
sarvātmako'haṃ sarvo'haṃ sarvātīto'hamadvayaḥ |
kevalākhaṇḍabodho'hamānando'haṃ nirantaraḥ || 516||
svārājyasāmrājyavibhūtireṣā
bhavatkṛpāśrīmahimaprasādāt |
prāptā mayā śrīgurave mahātmane
namo namaste'stu punarnamo'stu || 517||
mahāsvapne māyākṛtajanijarāmṛtyugahane
bhramantaṃ kliśyantaṃ bahulataratāpairanudinam | (pāṭhabhedaḥ - ranukalam)
ahaṅkāravyāghravyathitamimamatyantakṛpayā
prabodhya prasvāpātparamavitavānmāmasi guro || 518||
namastasmai sadaikasmai kasmaicinmahase namaḥ | (pāṭhabhedaḥ - sadekasmai namaścinmahase muhuḥ)
yadetadviśvarūpeṇa rājate gururāja te || 519||
iti natamavalokya śiṣyavaryaṃ
samadhigatātmasukhaṃ prabuddhatattvam |
pramuditahṛdayaṃ sa deśikendraḥ (pāṭhabhedaḥ - hṛdayaḥ)
punaridamāha vacaḥ paraṃ mahātmā || 520||
brahmapratyayasantatirjagadato brahmaiva tatsarvataḥ (pāṭhabhedaḥ - satsarvataḥ)
paśyādhyātmadṛśā praśāntamanasā sarvāsvavasthāsvapi |
rūpādanyadavekṣitaṃ kimabhitaścakṣuṣmatāṃ dṛśyate (pāṭhabhedaḥ - vidyate)
tadvadbrahmavidaḥ sataḥ kimaparaṃ buddhervihārāspadam || 521||
kastāṃ parānandarasānubhūti-
mṛtsṛjya śūnyeṣu rameta vidvān | (pāṭhabhedaḥ - mutsṛjya
candre mahāhlādini dīpyamāne)
citrendumālokayituṃ ka icchet || 522||
asatpadārthānubhavena kiñcin
na hyasti tṛptirna ca duḥkhahāniḥ |
tadadvayānandarasānubhūtyā
tṛptaḥ sukhaṃ tiṣṭha sadātmaniṣṭhayā || 523||
svameva sarvathā paśyanmanyamānaḥ svamadvayam | (pāṭhabhedaḥ - sarvataḥ)
svānandamanubhuñjānaḥ kālaṃ naya mahāmate || 524||
akhaṇḍabodhātmani nirvikalpe
vikalpanaṃ vyomni puraprakalpanam |
tadadvayānandamayātmanā sadā
śāntiṃ parāmetya bhajasva maunam || 525||
tūṣṇīmavasthā paramopaśāntiḥ
buddherasatkalpavikalpahetoḥ |
brahmātmano brahmavido mahātmano
yatrādvayānandasukhaṃ nirantaram || 526||
nāsti nirvāsanānmaunātparaṃ sukhakṛduttamam |
vijñātātmasvarūpasya svānandarasapāyinaḥ || 527||
gacchaṃstiṣṭhannupaviśañchayāno vā'nyathāpi vā |
yathecchayā vasedvidvānātmārāmaḥ sadā muniḥ || 528||
na deśakālāsanadigyamādi-
lakṣyādyapekṣā'pratibaddhavṛtteḥ | (pāṭhabhedaḥ - pratibaddha
saṃsiddhatattvasya mahātmano'sti)
svavedane kā niyamādyavasthā || 529||
ghaṭo'yamiti vijñātuṃ niyamaḥ ko'nvavekṣate | (pāṭhabhedaḥ - apekṣyate)
vinā pramāṇasuṣṭhutvaṃ yasminsati padārthadhīḥ || 530||
ayamātmā nityasiddhaḥ pramāṇe sati bhāsate |
na deśaṃ nāpi vā kālaṃ na śuddhiṃ vāpyapekṣate || 531||
devadatto'hamityetadvijñānaṃ nirapekṣakam |
tadvadbrahmavido'pyasya brahmāhamiti vedanam || 532||
bhānuneva jagatsarvaṃ bhāsate yasya tejasā |
anātmakamasattucchaṃ kiṃ nu tasyāvabhāsakam || 533||
vedaśāstrapurāṇāni bhūtāni sakalānyapi |
yenārthavanti taṃ kinnu vijñātāraṃ prakāśayet || 534||
eṣa svayañjyotiranantaśaktiḥ
ātmā'prameyaḥ sakalānubhūtiḥ |
yameva vijñāya vimuktabandho
jayatyayaṃ brahmaviduttamottamaḥ || 535||
na khidyate no viṣayaiḥ pramodate
na sajjate nāpi virajyate ca |
svasminsadā krīḍati nandati svayaṃ
nirantarānandarasena tṛptaḥ || 536||
kṣudhāṃ dehavyathāṃ tyaktvā bālaḥ krīḍati vastuniḥ | (pāṭhabhedaḥ - vastuni)
tathaiva vidvān ramate nirmamo nirahaṃ sukhī || 537||
cintāśūnyamadainyabhaikṣamaśanaṃ pānaṃ saridvāriṣu
svātantryeṇa niraṅkuśā sthitirabhīrnidrā śmaśāne vane |
vastraṃ kṣālanaśoṣaṇādirahitaṃ digvāstu śayyā mahī
sañcāro nigamāntavīthiṣu vidāṃ krīḍā pare brahmaṇi || 538||
vimānamālambya śarīrametad
bhunaktyaśeṣānviṣayānupasthitān |
parecchayā bālavadātmavettā
yo'vyaktaliṅgo'nanuṣaktabāhyaḥ || 539||
digambaro vāpi ca sāmbaro vā
tvagambaro vāpi cidambarasthaḥ |
unmattavadvāpi ca bālavadvā
piśācavadvāpi caratyavanyām || 540||
kāmānniṣkāmarūpī saṃścaratyekacaro muniḥ | (pāṭhabhedaḥ - kāmānnī kāmarūpī)
svātmanaiva sadā tuṣṭaḥ svayaṃ sarvātmanā sthitaḥ || 541||
kvacinmūḍho vidvān kvacidapi mahārājavibhavaḥ
kvacidbhrāntaḥ saumyaḥ kvacidajagarācārakalitaḥ |
kvacitpātrībhūtaḥ kvacidavamataḥ kvāpyaviditaḥ
caratyevaṃ prājñaḥ satataparamānandasukhitaḥ || 542||
nirdhano'pi sadā tuṣṭo'pyasahāyo mahābalaḥ |
nityatṛpto'pyabhuñjāno'pyasamaḥ samadarśanaḥ || 543||
api kurvannakurvāṇaścābhoktā phalabhogyapi |
śarīryapyaśarīryeṣa paricchinno'pi sarvagaḥ || 544||
aśarīraṃ sadā santamimaṃ brahmavidaṃ kvacit |
priyāpriye na spṛśatastathaiva ca śubhāśubhe || 545||
sthūlādisambandhavato'bhimāninaḥ
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca śubhāśubhe ca |
vidhvastabandhasya sadātmano muneḥ
kutaḥ śubhaṃ vā'pyaśubhaṃ phalaṃ vā || 546||
tamasā grastavadbhānādagrasto'pi ravirjanaiḥ |
grasta ityucyate bhrāntyāṃ hyajñātvā vastulakṣaṇam || 547|| (pāṭhabhedaḥ - bhrāntyā)
tadvaddehādibandhebhyo vimuktaṃ brahmavittamam |
paśyanti dehivanmūḍhāḥ śarīrābhāsadarśanāt || 548||
ahirnirlvayanīṃ vāyaṃ muktvā dehaṃ tu tiṣṭhati | (pāṭhabhedaḥ - ahini)
itastataścālyamāno yatkiñcitprāṇavāyunā || 549||
strotasā nīyate dāru yathā nimnonnatasthalam |
daivena nīyate deho yathākālopabhuktiṣu || 550||
prārabdhakarmaparikalpitavāsanābhiḥ
saṃsārivaccarati bhuktiṣu muktadehaḥ |
siddhaḥ svayaṃ vasati sākṣivadatra tūṣṇīṃ
cakrasya mūlamiva kalpavikalpaśūnyaḥ || 551||
naivendriyāṇi viṣayeṣu niyuṅkta eṣa
naivāpayuṅkta upadarśanalakṣaṇasthaḥ |
naiva kriyāphalamapīṣadavekṣate sa (pāṭhabhedaḥ - apīṣadapekṣate saḥ)
svānandasāndrarasapānasumattacittaḥ || 552||
lakṣyālakṣyagatiṃ tyaktvā yastiṣṭhetkevalātmanā |
śiva eva svayaṃ sākṣādayaṃ brahmaviduttamaḥ || 553||
jīvanneva sadā muktaḥ kṛtārtho brahmavittamaḥ |
upādhināśādbrahmaiva san brahmāpyeti nirdvayam || 554||
śailūṣo veṣasadbhāvābhāvayośca yathā pumān |
tathaiva brahmavicchreṣṭhaḥ sadā brahmaiva nāparaḥ || 555||
yatra kvāpi viśīrṇaṃ satparṇamiva tarorvapuḥ patatāt | (pāṭhabhedaḥ - viśīrṇaṃ parṇamiva)
brahmībhūtasya yateḥ prāgeva taccidagninā dagdham || 556||
sadātmani brahmaṇi tiṣṭhato muneḥ
pūrṇā'dvayānandamayātmanā sadā |
na deśakālādyucitapratīkṣā
tvaṅmāṃsaviṭpiṇḍavisarjanāya || 557||
dehasya mokṣo no mokṣo na daṇḍasya kamaṇḍaloḥ |
avidyāhṛdayagranthimokṣo mokṣo yatastataḥ || 558||
kulyāyāmatha nadyāṃ vā śivakṣetre'pi catvare |
parṇaṃ patati cettena taroḥ kiṃ nu śubhāśubham || 559||
patrasya puṣpasya phalasya nāśavad-
dehendriyaprāṇadhiyāṃ vināśaḥ |
naivātmanaḥ svasya sadātmakasyā-
nandākṛtervṛkṣavadasti caiṣaḥ || 560|| (pāṭhabhedaḥ - vadāsta eṣaḥ)
prajñānaghana ityātmalakṣaṇaṃ satyasūcakam |
anūdyaupādhikasyaiva kathayanti vināśanam || 561||
avināśī vā are'yamātmeti śrutirātmanaḥ |
prabravītyavināśitvaṃ vinaśyatsu vikāriṣu || 562||
pāṣāṇavṛkṣatṛṇadhānyakaḍaṅkarādyā (pāṭhabhedaḥ - kaṭāmbarādyā)
dagdhā bhavanti hi mṛdeva yathā tathaiva |
dehendriyāsumana ādi samastadṛśyaṃ
jñānāgnidagdhamupayāti parātmabhāvam || 563||
vilakṣaṇaṃ yathā dhvāntaṃ līyate bhānutejasi |
tathaiva sakalaṃ dṛśyaṃ brahmaṇi pravilīyate || 564||
ghaṭe naṣṭe yathā vyoma vyomaiva bhavati sphuṭam |
tathaivopādhivilaye brahmaiva brahmavitsvayam || 565||
kṣīraṃ kṣīre yathā kṣiptaṃ tailaṃ taile jalaṃ jale |
saṃyuktamekatāṃ yāti tathā''tmanyātmavinmuniḥ || 566||
evaṃ videhakaivalyaṃ sanmātratvamakhaṇḍitam |
brahmabhāvaṃ prapadyaiṣa yatirnāvartate punaḥ || 567||
sadātmaikatvavijñānadagdhāvidyādivarṣmaṇaḥ |
amuṣya brahmabhūtatvād brahmaṇaḥ kuta udbhavaḥ || 568||
māyāklṛptau bandhamokṣau na staḥ svātmani vastutaḥ |
yathā rajjau niṣkriyāyāṃ sarpābhāsavinirgamau || 569||
āvṛteḥ sadasattvābhyāṃ vaktavye bandhamokṣaṇe |
nāvṛtirbrahmaṇaḥ kācidanyābhāvādanāvṛtam |
yadyastyadvaitahāniḥ syād dvaitaṃ no sahate śrutiḥ || 570||
bandhañca mokṣañca mṛṣaiva mūḍhā
buddherguṇaṃ vastuni kalpayanti |
dṛgāvṛtiṃ meghakṛtāṃ yathā ravau
yato'dvayā'saṅgacidetadakṣaram || 571|| (pāṭhabhedaḥ - cidekamakṣaram)
astīti pratyayo yaśca yaśca nāstīti vastuni |
buddhereva guṇāvetau na tu nityasya vastunaḥ || 572||
atastau māyayā klṛptau bandhamokṣau na cātmani |
niṣkale niṣkriye śānte niravadye nirañjane |
advitīye pare tattve vyomavatkalpanā kutaḥ || 573||
na nirodho na cotpattirna baddho na ca sādhakaḥ |
na mumukṣurna vai mukta ityeṣā paramārthatā || 574||
sakalanigamacūḍāsvāntasiddhāntarūpaṃ
paramidamatiguhyaṃ darśitaṃ te mayādya |
apagatakalidoṣaṃ kāmanirmuktabuddhiṃ (pāṭhabhedaḥ - buddhiḥ)
svasutavadasakṛttvāṃ bhāvayitvā mumukṣum || 575||
iti śrutvā gurorvākyaṃ praśrayeṇa kṛtānatiḥ |
sa tena samanujñāto yayau nirmuktabandhanaḥ || 576||
gurureva sadānandasindhau nirmagnamānasaḥ | (pāṭhabhedaḥ - gurureṣa)
pāvayanvasudhāṃ sarvāṃ vicacāra nirantaraḥ || 577||
ityācāryasya śiṣyasya saṃvādenātmalakṣaṇam |
nirūpitaṃ mumukṣūṇāṃ sukhabodhopapattaye || 578||
hitamidamupadeśamādriyantāṃ
vihitanirastasamastacittadoṣāḥ |
bhavasukhaviratāḥ praśāntacittāḥ (pāṭhabhedaḥ - sukhavimukhāḥ)
śrutirasikā yatayo mumukṣavo ye || 579||
saṃsārādhvani tāpabhānukiraṇaprodbhūtadāhavyathā-
khinnānāṃ jalakāṅkṣayā marubhuvi bhrāntyā paribhrāmyatām |
atyāsannasudhāmbudhiṃ sukhakaraṃ brahmādvayaṃ darśaya-
tyeṣā śaṅkarabhāratī vijayate nirvāṇasandāyinī || 580||
|| iti śaṅkarācāryaviracitaṃ vivekacūḍāmaṇiḥ ||
|| oṃ tatsat ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.