ಕಸ್ಯ ದೋಷಃ ಕುಲೇ ನಾಸ್ತಿ ವ್ಯಾಧಿನಾ ಕೋ ನ ಪೀಡಿತಃ ।
ವ್ಯಸನಂ ಕೇನ ನ ಪ್ರಾಪ್ತಂ ಕಸ್ಯ ಸೌಖ್ಯಂ ನಿರನ್ತರಮ್ ॥ 01 ॥
ಆಚಾರಃ ಕುಲಮಾಖ್ಯಾತಿ ದೇಶಮಾಖ್ಯಾತಿ ಭಾಷಣಮ್ ।
ಸಮ್ಭ್ರಮಃ ಸ್ನೇಹಮಾಖ್ಯಾತಿ ವಪುರಾಖ್ಯಾತಿ ಭೋಜನಮ್ ॥ 02 ॥
ಸುಕುಲೇ ಯೋಜಯೇತ್ಕನ್ಯಾಂ ಪುತ್ರಂ ವಿದ್ಯಾಸು ಯೋಜಯೇತ್ ।
ವ್ಯಸನೇ ಯೋಜಯೇಚ್ಛತ್ರುಂ ಮಿತ್ರಂ ಧರ್ಮೇಣ ಯೋಜಯೇತ್ ॥ 03 ॥
ದುರ್ಜನಸ್ಯ ಚ ಸರ್ಪಸ್ಯ ವರಂ ಸರ್ಪೋ ನ ದುರ್ಜನಃ ।
ಸರ್ಪೋ ದಂಶತಿ ಕಾಲೇ ತು ದುರ್ಜನಸ್ತು ಪದೇ ಪದೇ ॥ 04 ॥
ಏತದರ್ಥೇ ಕುಲೀನಾನಾಂ ನೃಪಾಃ ಕುರ್ವನ್ತಿ ಸಙ್ಗ್ರಹಮ್ ।
ಆದಿಮಧ್ಯಾವಸಾನೇಷು ನ ತೇ ಗಚ್ಛನ್ತಿ ವಿಕ್ರಿಯಾಮ್ ॥ 05 ॥
ಪ್ರಲಯೇ ಭಿನ್ನಮರ್ಯಾದಾ ಭವನ್ತಿ ಕಿಲ ಸಾಗರಾಃ ।
ಸಾಗರಾ ಭೇದಮಿಚ್ಛನ್ತಿ ಪ್ರಲಯೇಽಪಿ ನ ಸಾಧವಃ ॥ 06 ॥
ಮೂರ್ಖಸ್ತು ಪ್ರಹರ್ತವ್ಯಃ ಪ್ರತ್ಯಕ್ಷೋ ದ್ವಿಪದಃ ಪಶುಃ ।
ಭಿದ್ಯತೇ ವಾಕ್ಯ-ಶಲ್ಯೇನ ಅದೃಶಂ ಕಣ್ಟಕಂ ಯಥಾ ॥ 07 ॥
ರೂಪಯೌವನಸಮ್ಪನ್ನಾ ವಿಶಾಲಕುಲಸಮ್ಭವಾಃ ।
ವಿದ್ಯಾಹೀನಾ ನ ಶೋಭನ್ತೇ ನಿರ್ಗನ್ಧಾಃ ಕಿಂಶುಕಾ ಯಥಾ ॥ 08 ॥
ಕೋಕಿಲಾನಾಂ ಸ್ವರೋ ರೂಪಂ ಸ್ತ್ರೀಣಾಂ ರೂಪಂ ಪತಿವ್ರತಮ್ ।
ವಿದ್ಯಾ ರೂಪಂ ಕುರೂಪಾಣಾಂ ಕ್ಷಮಾ ರೂಪಂ ತಪಸ್ವಿನಾಮ್ ॥ 09 ॥
ತ್ಯಜೇದೇಕಂ ಕುಲಸ್ಯಾರ್ಥೇ ಗ್ರಾಮಸ್ಯಾರ್ಥೇ ಕುಲಂ ತ್ಯಜೇತ್ ।
ಗ್ರಾಮಂ ಜನಪದಸ್ಯಾರ್ಥೇ ಆತ್ಮಾರ್ಥೇ ಪೃಥಿವೀಂ ತ್ಯಜೇತ್ ॥ 10 ॥
ಉದ್ಯೋಗೇ ನಾಸ್ತಿ ದಾರಿದ್ರ್ಯಂ ಜಪತೋ ನಾಸ್ತಿ ಪಾತಕಮ್ ।
ಮೌನೇನ ಕಲಹೋ ನಾಸ್ತಿ ನಾಸ್ತಿ ಜಾಗರಿತೇ ಭಯಮ್ ॥ 11 ॥
ಅತಿರೂಪೇಣ ವಾ ಸೀತಾ ಅತಿಗರ್ವೇಣ ರಾವಣಃ ।
ಅತಿದಾನಾದ್ಬಲಿರ್ಬದ್ಧೋ ಹ್ಯತಿಸರ್ವತ್ರ ವರ್ಜಯೇತ್ ॥ 12 ॥
ಕೋ ಹಿ ಭಾರಃ ಸಮರ್ಥಾನಾಂ ಕಿಂ ದೂರಂ ವ್ಯವಸಾಯಿನಾಮ್ ।
ಕೋ ವಿದೇಶಃ ಸುವಿದ್ಯಾನಾಂ ಕಃ ಪರಃ ಪ್ರಿಯವಾದಿನಾಮ್ ॥ 13 ॥
ಏಕೇನಾಪಿ ಸುವೃಕ್ಷೇಣ ಪುಷ್ಪಿತೇನ ಸುಗನ್ಧಿನಾ ।
ವಾಸಿತಂ ತದ್ವನಂ ಸರ್ವಂ ಸುಪುತ್ರೇಣ ಕುಲಂ ಯಥಾ ॥ 14 ॥
ಏಕೇನ ಶುಷ್ಕವೃಕ್ಷೇಣ ದಹ್ಯಮಾನೇನ ವಹ್ನಿನಾ ।
ದಹ್ಯತೇ ತದ್ವನಂ ಸರ್ವಂ ಕುಪುತ್ರೇಣ ಕುಲಂ ಯಥಾ ॥ 15 ॥
ಏಕೇನಾಪಿ ಸುಪುತ್ರೇಣ ವಿದ್ಯಾಯುಕ್ತೇನ ಸಾಧುನಾ ।
ಆಹ್ಲಾದಿತಂ ಕುಲಂ ಸರ್ವಂ ಯಥಾ ಚನ್ದ್ರೇಣ ಶರ್ವರೀ ॥ 16 ॥
ಕಿಂ ಜಾತೈರ್ಬಹುಭಿಃ ಪುತ್ರೈಃ ಶೋಕಸನ್ತಾಪಕಾರಕೈಃ ।
ವರಮೇಕಃ ಕುಲಾಲಮ್ಬೀ ಯತ್ರ ವಿಶ್ರಾಮ್ಯತೇ ಕುಲಮ್ ॥ 17 ॥
ಲಾಲಯೇತ್ಪಞ್ಚವರ್ಷಾಣಿ ದಶವರ್ಷಾಣಿ ತಾಡಯೇತ್ ।
ಪ್ರಾಪ್ತೇ ತು ಷೋಡಶೇ ವರ್ಷೇ ಪುತ್ರೇ ಮಿತ್ರವದಾಚರೇತ್ ॥ 18 ॥
ಉಪಸರ್ಗೇಽನ್ಯಚಕ್ರೇ ಚ ದುರ್ಭಿಕ್ಷೇ ಚ ಭಯಾವಹೇ ।
ಅಸಾಧುಜನಸಮ್ಪರ್ಕೇ ಯಃ ಪಲಾಯೇತ್ಸ ಜೀವತಿ ॥ 19 ॥
ಧರ್ಮಾರ್ಥಕಾಮಮೋಕ್ಷಾಣಾಂ ಯಸ್ಯೈಕೋಽಪಿ ನ ವಿದ್ಯತೇ ।
ಅಜಾಗಲಸ್ತನಸ್ಯೇವ ತಸ್ಯ ಜನ್ಮ ನಿರರ್ಥಕಮ್ ॥ 20 ॥
ಮೂರ್ಖಾ ಯತ್ರ ನ ಪೂಜ್ಯನ್ತೇ ಧಾನ್ಯಂ ಯತ್ರ ಸುಸಞ್ಚಿತಮ್ ।
ದಾಮ್ಪತ್ಯೇ ಕಲಹೋ ನಾಸ್ತಿ ತತ್ರ ಶ್ರೀಃ ಸ್ವಯಮಾಗತಾ ॥ 21 ॥
Roman (IAST) Transliteration
kasya doṣaḥ kule nāsti vyādhinā ko na pīḍitaḥ |
vyasanaṃ kena na prāptaṃ kasya saukhyaṃ nirantaram || 01 ||
ācāraḥ kulamākhyāti deśamākhyāti bhāṣaṇam |
sambhramaḥ snehamākhyāti vapurākhyāti bhojanam || 02 ||
sukule yojayetkanyāṃ putraṃ vidyāsu yojayet |
vyasane yojayecchatruṃ mitraṃ dharmeṇa yojayet || 03 ||
durjanasya ca sarpasya varaṃ sarpo na durjanaḥ |
sarpo daṃśati kāle tu durjanastu pade pade || 04 ||
etadarthe kulīnānāṃ nṛpāḥ kurvanti saṅgraham |
ādimadhyāvasāneṣu na te gacchanti vikriyām || 05 ||
pralaye bhinnamaryādā bhavanti kila sāgarāḥ |
sāgarā bhedamicchanti pralaye'pi na sādhavaḥ || 06 ||
mūrkhastu prahartavyaḥ pratyakṣo dvipadaḥ paśuḥ |
bhidyate vākya-śalyena adṛśaṃ kaṇṭakaṃ yathā || 07 ||
rūpayauvanasampannā viśālakulasambhavāḥ |
vidyāhīnā na śobhante nirgandhāḥ kiṃśukā yathā || 08 ||
kokilānāṃ svaro rūpaṃ strīṇāṃ rūpaṃ pativratam |
vidyā rūpaṃ kurūpāṇāṃ kṣamā rūpaṃ tapasvinām || 09 ||
tyajedekaṃ kulasyārthe grāmasyārthe kulaṃ tyajet |
grāmaṃ janapadasyārthe ātmārthe pṛthivīṃ tyajet || 10 ||
udyoge nāsti dāridryaṃ japato nāsti pātakam |
maunena kalaho nāsti nāsti jāgarite bhayam || 11 ||
atirūpeṇa vā sītā atigarveṇa rāvaṇaḥ |
atidānādbalirbaddho hyatisarvatra varjayet || 12 ||
ko hi bhāraḥ samarthānāṃ kiṃ dūraṃ vyavasāyinām |
ko videśaḥ suvidyānāṃ kaḥ paraḥ priyavādinām || 13 ||
ekenāpi suvṛkṣeṇa puṣpitena sugandhinā |
vāsitaṃ tadvanaṃ sarvaṃ suputreṇa kulaṃ yathā || 14 ||
ekena śuṣkavṛkṣeṇa dahyamānena vahninā |
dahyate tadvanaṃ sarvaṃ kuputreṇa kulaṃ yathā || 15 ||
ekenāpi suputreṇa vidyāyuktena sādhunā |
āhlāditaṃ kulaṃ sarvaṃ yathā candreṇa śarvarī || 16 ||
kiṃ jātairbahubhiḥ putraiḥ śokasantāpakārakaiḥ |
varamekaḥ kulālambī yatra viśrāmyate kulam || 17 ||
lālayetpañcavarṣāṇi daśavarṣāṇi tāḍayet |
prāpte tu ṣoḍaśe varṣe putre mitravadācaret || 18 ||
upasarge'nyacakre ca durbhikṣe ca bhayāvahe |
asādhujanasamparke yaḥ palāyetsa jīvati || 19 ||
dharmārthakāmamokṣāṇāṃ yasyaiko'pi na vidyate |
ajāgalastanasyeva tasya janma nirarthakam || 20 ||
mūrkhā yatra na pūjyante dhānyaṃ yatra susañcitam |
dāmpatye kalaho nāsti tatra śrīḥ svayamāgatā || 21 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
कस्य दोषः कुले नास्ति व्याधिना को न पीडितः ।
व्यसनं केन न प्राप्तं कस्य सौख्यं निरन्तरम् ॥ 01 ॥
आचारः कुलमाख्याति देशमाख्याति भाषणम् ।
सम्भ्रमः स्नेहमाख्याति वपुराख्याति भोजनम् ॥ 02 ॥
सुकुले योजयेत्कन्यां पुत्रं विद्यासु योजयेत् ।
व्यसने योजयेच्छत्रुं मित्रं धर्मेण योजयेत् ॥ 03 ॥
दुर्जनस्य च सर्पस्य वरं सर्पो न दुर्जनः ।
सर्पो दंशति काले तु दुर्जनस्तु पदे पदे ॥ 04 ॥
एतदर्थे कुलीनानां नृपाः कुर्वन्ति सङ्ग्रहम् ।
आदिमध्यावसानेषु न ते गच्छन्ति विक्रियाम् ॥ 05 ॥
प्रलये भिन्नमर्यादा भवन्ति किल सागराः ।
सागरा भेदमिच्छन्ति प्रलयेऽपि न साधवः ॥ 06 ॥
मूर्खस्तु प्रहर्तव्यः प्रत्यक्षो द्विपदः पशुः ।
भिद्यते वाक्य-शल्येन अदृशं कण्टकं यथा ॥ 07 ॥
रूपयौवनसम्पन्ना विशालकुलसम्भवाः ।
विद्याहीना न शोभन्ते निर्गन्धाः किंशुका यथा ॥ 08 ॥
कोकिलानां स्वरो रूपं स्त्रीणां रूपं पतिव्रतम् ।
विद्या रूपं कुरूपाणां क्षमा रूपं तपस्विनाम् ॥ 09 ॥
त्यजेदेकं कुलस्यार्थे ग्रामस्यार्थे कुलं त्यजेत् ।
ग्रामं जनपदस्यार्थे आत्मार्थे पृथिवीं त्यजेत् ॥ 10 ॥
उद्योगे नास्ति दारिद्र्यं जपतो नास्ति पातकम् ।
मौनेन कलहो नास्ति नास्ति जागरिते भयम् ॥ 11 ॥
अतिरूपेण वा सीता अतिगर्वेण रावणः ।
अतिदानाद्बलिर्बद्धो ह्यतिसर्वत्र वर्जयेत् ॥ 12 ॥
को हि भारः समर्थानां किं दूरं व्यवसायिनाम् ।
को विदेशः सुविद्यानां कः परः प्रियवादिनाम् ॥ 13 ॥
एकेनापि सुवृक्षेण पुष्पितेन सुगन्धिना ।
वासितं तद्वनं सर्वं सुपुत्रेण कुलं यथा ॥ 14 ॥
एकेन शुष्कवृक्षेण दह्यमानेन वह्निना ।
दह्यते तद्वनं सर्वं कुपुत्रेण कुलं यथा ॥ 15 ॥
एकेनापि सुपुत्रेण विद्यायुक्तेन साधुना ।
आह्लादितं कुलं सर्वं यथा चन्द्रेण शर्वरी ॥ 16 ॥
किं जातैर्बहुभिः पुत्रैः शोकसन्तापकारकैः ।
वरमेकः कुलालम्बी यत्र विश्राम्यते कुलम् ॥ 17 ॥
लालयेत्पञ्चवर्षाणि दशवर्षाणि ताडयेत् ।
प्राप्ते तु षोडशे वर्षे पुत्रे मित्रवदाचरेत् ॥ 18 ॥
उपसर्गेऽन्यचक्रे च दुर्भिक्षे च भयावहे ।
असाधुजनसम्पर्के यः पलायेत्स जीवति ॥ 19 ॥
धर्मार्थकाममोक्षाणां यस्यैकोऽपि न विद्यते ।
अजागलस्तनस्येव तस्य जन्म निरर्थकम् ॥ 20 ॥
मूर्खा यत्र न पूज्यन्ते धान्यं यत्र सुसञ्चितम् ।
दाम्पत्ये कलहो नास्ति तत्र श्रीः स्वयमागता ॥ 21 ॥
kasya doṣaḥ kule nāsti vyādhinā ko na pīḍitaḥ |
vyasanaṃ kena na prāptaṃ kasya saukhyaṃ nirantaram || 01 ||
ācāraḥ kulamākhyāti deśamākhyāti bhāṣaṇam |
sambhramaḥ snehamākhyāti vapurākhyāti bhojanam || 02 ||
sukule yojayetkanyāṃ putraṃ vidyāsu yojayet |
vyasane yojayecchatruṃ mitraṃ dharmeṇa yojayet || 03 ||
durjanasya ca sarpasya varaṃ sarpo na durjanaḥ |
sarpo daṃśati kāle tu durjanastu pade pade || 04 ||
etadarthe kulīnānāṃ nṛpāḥ kurvanti saṅgraham |
ādimadhyāvasāneṣu na te gacchanti vikriyām || 05 ||
pralaye bhinnamaryādā bhavanti kila sāgarāḥ |
sāgarā bhedamicchanti pralaye'pi na sādhavaḥ || 06 ||
mūrkhastu prahartavyaḥ pratyakṣo dvipadaḥ paśuḥ |
bhidyate vākya-śalyena adṛśaṃ kaṇṭakaṃ yathā || 07 ||
rūpayauvanasampannā viśālakulasambhavāḥ |
vidyāhīnā na śobhante nirgandhāḥ kiṃśukā yathā || 08 ||
kokilānāṃ svaro rūpaṃ strīṇāṃ rūpaṃ pativratam |
vidyā rūpaṃ kurūpāṇāṃ kṣamā rūpaṃ tapasvinām || 09 ||
tyajedekaṃ kulasyārthe grāmasyārthe kulaṃ tyajet |
grāmaṃ janapadasyārthe ātmārthe pṛthivīṃ tyajet || 10 ||
udyoge nāsti dāridryaṃ japato nāsti pātakam |
maunena kalaho nāsti nāsti jāgarite bhayam || 11 ||
atirūpeṇa vā sītā atigarveṇa rāvaṇaḥ |
atidānādbalirbaddho hyatisarvatra varjayet || 12 ||
ko hi bhāraḥ samarthānāṃ kiṃ dūraṃ vyavasāyinām |
ko videśaḥ suvidyānāṃ kaḥ paraḥ priyavādinām || 13 ||
ekenāpi suvṛkṣeṇa puṣpitena sugandhinā |
vāsitaṃ tadvanaṃ sarvaṃ suputreṇa kulaṃ yathā || 14 ||
ekena śuṣkavṛkṣeṇa dahyamānena vahninā |
dahyate tadvanaṃ sarvaṃ kuputreṇa kulaṃ yathā || 15 ||
ekenāpi suputreṇa vidyāyuktena sādhunā |
āhlāditaṃ kulaṃ sarvaṃ yathā candreṇa śarvarī || 16 ||
kiṃ jātairbahubhiḥ putraiḥ śokasantāpakārakaiḥ |
varamekaḥ kulālambī yatra viśrāmyate kulam || 17 ||
lālayetpañcavarṣāṇi daśavarṣāṇi tāḍayet |
prāpte tu ṣoḍaśe varṣe putre mitravadācaret || 18 ||
upasarge'nyacakre ca durbhikṣe ca bhayāvahe |
asādhujanasamparke yaḥ palāyetsa jīvati || 19 ||
dharmārthakāmamokṣāṇāṃ yasyaiko'pi na vidyate |
ajāgalastanasyeva tasya janma nirarthakam || 20 ||
mūrkhā yatra na pūjyante dhānyaṃ yatra susañcitam |
dāmpatye kalaho nāsti tatra śrīḥ svayamāgatā || 21 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Kannada script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.