શ્રીમદ્વાલ્મીકીય રામાયણે સુન્દરકાણ્ડમ્ ।
અથ પઞ્ચદશસ્સર્ગઃ ।
સ વીક્ષમાણસ્તત્રસ્થો માર્ગમાણશ્ચ મૈથિલીમ્ ।
અવેક્ષમાણશ્ચ મહીં સર્વાં તામન્વવૈક્ષત ॥ 1 ॥
સન્તાનકલતાભિશ્ચ પાદપૈરુપશોભિતામ્ ।
દિવ્યગન્ધરસોપેતાં સર્વતસ્સમલઙ્કૃતામ્ ॥ 2 ॥
તાં સ નન્દનસઙ્કાશાં મૃગપક્ષિભિરાવૃતામ્ ।
હર્મ્યપ્રાસાદસમ્બાધાં કોકિલાકુલનિસ્સ્વનામ્ ॥ 3 ॥
કાઞ્ચનોત્પલપદ્માભિર્વાપીભિરુપશોભિતામ્ ।
બહ્વાસનકુથોપેતાં બહુભૂમિગૃહાયુતામ્ ॥ 4 ॥
સર્વર્તુકુસુમૈ રમ્યાં ફલવદ્ભિશ્ચ પાદપૈઃ ।
પુષ્પિતાનામશોકાનાં શ્રિયા સૂર્યોદયપ્રભામ્ ॥ 5 ॥
પ્રદીપ્તામિવ તત્રસ્થો મારુતિસ્સમુદૈક્ષત ।
નિષ્પત્રશાખાં વિહગૈઃ ક્રિયમાણામિવાસકૃત્ ॥ 6 ॥
વિનિષ્પતદ્ભિઃ શતશશ્ચિત્રૈઃ પુષ્પાવતંસકૈઃ ।
આમૂલપુષ્પનિચિતૈરશોકૈશ્શોકનાશનૈઃ ॥ 7 ॥
પુષ્પભારાતિભારૈશ્ચ સ્પૃશદ્ભિરિવ મેદિનીમ્ ।
કર્ણિકારૈઃ કુસુમિતૈઃ કિંશુકૈશ્ચ સુપુષ્પિતૈઃ ॥ 8 ॥
સ દેશઃ પ્રભયા તેષાં પ્રદીપ્ત ઇવ સર્વતઃ ।
પુન્નાગાસ્સપ્તપર્ણાશ્ચ ચમ્પકોદ્દાલકાસ્તથા ॥ 9 ॥
વિવૃદ્ધમૂલા બહવશ્શોભન્તે સ્મ સુપુષ્પિતાઃ ।
શાતકુમ્ભનિભાઃ કેચિત્કેચિદગ્નિશિખોપમાઃ ॥ 10 ॥
નીલાઞ્જનનિભાઃ કેચિત્તત્રાશોકાસ્સહસ્રશઃ ।
નન્દનં વિવિધોદ્યાનં ચિત્રં ચૈત્રરથં યથા ॥ 11 ॥
અતિવૃત્તમિવાચિન્ત્યં દિવ્યં રમ્યં શ્રિયા વૃતમ્ ।
વિતીયમિવ ચાકાશં પુષ્પજ્યોતિર્ગણાયુતમ્ ॥ 12 ॥
પુષ્પરત્નશતૈશ્ચિત્રં દ્વિતીયં સાગરં યથા ।
સર્વર્તુપુષ્પૈર્નિચિતં પાદપૈર્મધુગન્ધિભિઃ ॥ 13 ॥
નાનાનિનાદૈરુદ્યાનં રમ્યં મૃગગણૈર્દ્વિજૈઃ ।
અનેકગન્ધપ્રવહં પુણ્યગન્ધં મનોરમમ્ ॥ 14 ॥
શૈલેન્દ્રમિવ ગન્ધાઢ્યં દ્વિતીયં ગન્ધમાદનમ્ ।
અશોકવનિકાયાં તુ તસ્યાં વાનરપુઙ્ગવઃ ॥ 15 ॥
સ દદર્શાવિદૂરસ્થં ચૈત્યપ્રાસાદમુચ્છ્રિતમ્ ।
મથ્યે સ્તમ્ભસહસ્રેણ સ્થિતં કૈલાસપાણ્ડુરમ્ ॥ 16 ॥
પ્રવાલકૃતસોપાનં તપ્તકાઞ્ચનવેદિકમ્ ।
મુષ્ણન્તમિવ ચક્ષૂંષિ દ્યોતમાનમિવ શ્રિયા ॥ 17 ॥
વિમલં પ્રાંશુભાવત્વાદુલ્લિખન્તમિવામ્બરમ્ ।
તતો મલિનસંવીતાં રાક્ષસીભિસ્સમાવૃતામ્ ॥ 18 ॥
ઉપવાસકૃશાં દીનાં નિશ્શ્વસન્તીં પુનઃ પુનઃ ।
દદર્શ શુક્લપક્ષાદૌ ચન્દ્રરેખામિવામલામ્ ॥ 19 ॥
મન્દપ્રખ્યાયમાનેન રૂપેણ રુચિરપ્રભામ્ ।
પિનદ્ધાં ધૂમજાલેન શિખામિવ વિભાવસોઃ ॥ 20 ॥
પીતેનૈકેન સંવીતાં ક્લિષ્ટેનોત્તમવાસસા ।
સપઙ્કામનલઙ્કારાં વિપદ્મામિવ પદ્મિનીમ્ ॥ 21 ॥
વ્રીડિતાં દુઃખસન્તપ્તાં પરિમ્લાનાં તપસ્વિનીમ્ ।
ગ્રહેણાઙ્ગારકેણેવ પીડિતામિવ રોહિણીમ્ ॥ 22 ॥
અશ્રુપૂર્ણમુખીં દીનાં કૃશામનશનેન ચ ।
શોકધ્યાનપરાં દીનાં નિત્યં દુઃખપરાયણામ્ ॥ 23 ॥
પ્રિયં જનમપશ્યન્તીં પશ્યન્તીં રાક્ષસીગણમ્ ।
સ્વગણેન મૃગીં હીનાં શ્વગણાભિવૃતામિવ ॥ 24 ॥
નીલનાગાભયા વેણ્યા જઘનં ગતયૈકયા ।
નીલયા નીરદાપાયે વનરાજ્યા મહીમિવ ॥ 25 ॥
સુખાર્હાં દુઃખસન્તપ્તાં વ્યસનાનામકોવિદામ્ ।
તાં સમીક્ષ્ય વિશાલાક્ષીમધિકં મલિનાં કૃશામ્ ॥ 26 ॥
તર્કયામાસ સીતેતિ કારણૈરુપપાદિભિઃ ।
હ્રિયમાણા તદા તેન રક્ષસા કામરૂપિણા ॥ 27 ॥
યથારૂપા હિ દૃષ્ટા વૈ તથારૂપેયમઙ્ગના ।
પૂર્ણચન્દ્રાનનાં સુભ્રૂં ચારુવૃત્તપયોધરામ્ ॥ 28 ॥
કુર્વતીં પ્રભયાદેવીં સર્વા વિતિમિરા દિશઃ ।
તાં નીલકેશીં બિમ્બોષ્ઠીં સુમધ્યાં સુપ્રતિષ્ઠિતામ્ ॥ 29 ॥
સીતાં પદ્મપલાશાક્ષીં મન્મથસ્ય રતિં યથા ।
ઇષ્ટાં સર્વસ્ય જગતઃ પૂર્ણચન્દ્રપ્રભામિવ ॥ 30 ॥
ભૂમૌ સુતનુમાસીનાં નિયતામિવ તાપસીમ્ ।
નિઃશ્વાસબહુલાં ભીરું ભુજગેન્દ્રવધૂમિવ ॥ 31 ॥
શોકજાલેન મહતા વિતતેન ન રાજતીમ્ ।
સંસક્તાં ધૂમજાલેન શિખામિવ વિભાવસોઃ ॥ 32 ॥
તાં સ્મૃતીમિવ સન્દિગ્ધામૃદ્ધિં નિપતિતામિવ ।
વિહતામિવ ચ શ્રદ્ધામાશાં પ્રતિહતામિવ ॥ 33 ॥
સોપસર્ગાં યથા સિદ્ધિં બુદ્ધિં સકલુષામિવ ।
અભૂતેનાપવાદેન કીર્તિં નિપતિતામિવ ॥ 34 ॥
રામોપરોધવ્યથિતાં રક્ષોહરણકર્શિતામ્ ।
અબલાં મૃગશાબાક્ષીં વીક્ષમાણાં તતસ્તતઃ ॥ 35 ॥
બાષ્પામ્બુપરિપૂર્ણેન કૃષ્ણવક્રાક્ષિપક્ષ્મણા ।
વદનેનાપ્રસન્નેન નિઃશ્વસન્તીં પુનઃ પુનઃ ॥ 36 ॥
મલપઙ્કધરાં દીનાં મણ્ડનાર્હામમણ્ડિતામ્ ।
પ્રભાં નક્ષત્રરાજસ્ય કાલમેઘૈરિવાવૃતામ્ ॥ 37 ॥
તસ્ય સન્દિદિહે બુદ્ધિર્મુહુઃ સીતાં નિરીક્ષ્ય તુ ।
આમ્નાયાનામયોગેન વિદ્યાં પ્રશિથિલામિવ ॥ 38 ॥
દુઃખેન બુબુધે સીતાં હનુમાનનલઙ્કૃતામ્ ।
સંસ્કારેણ યથા હીનાં વાચમર્થાન્તરં ગતામ્ ॥ 39 ॥
તાં સમીક્ષય વિશાલાક્ષીં રાજપુત્રીમનિન્દિતામ્ ।
તર્કયામાસ સીતેતિ કારણૈરુપપાદિભિઃ ॥ 40 ॥
વૈદેહ્યા યાનિ ચાઙ્ગેષુ તદા રામોઽન્વકીર્તયત્ ।
તાન્યાભરણજાલાનિ ગાત્રશોભીન્યલક્ષયત્ ॥ 41 ॥
સુકૃતૌ કર્ણવેષ્ટૌ ચ શ્વદંષ્ટ્રૌ ચ સુસંસ્થિતૌ ।
મણિવિદ્રુમચિત્રાણિ હસ્તેષ્વાભરણાનિ ચ ॥ 42 ॥
શ્યામાનિ ચિરયુક્તત્વાત્તથા સંસ્થાનવન્તિ ચ ।
તાન્યૈવેતાનિ મન્યેઽહં યાનિ રામોઽન્વકીર્તયત્ ॥ 43 ॥
તત્ર યાન્યવહીનાનિ તાન્યહં નોપલક્ષયે ।
યાન્યસ્યા નાવહીનાનિ તાનીમાનિ ન સંશયઃ ॥ 44 ॥
પીતં કનકપટ્ટાભં સ્રસ્તં તદ્વસનં શુભમ્ ।
ઉત્તરીયં નગાસક્તં તદા દૃષ્ટં પ્લવઙ્ગમૈઃ ॥ 45 ॥
ભૂષણાનિ ચ મુખ્યાનિ દૃષ્ટાનિ ધરણીતલે ।
અનયૈવાપવિદ્ધાનિ સ્વનવન્તિ મહાન્તિ ચ ॥ 46 ॥
ઇદં ચિરગૃહીતત્વાદ્વસનં ક્લિષ્ટવત્તરમ્ ।
તથાઽપિ નૂનં તદ્વર્ણં તથા શ્રીમદ્યથેતરત્ ॥ 47 ॥
ઇયં કનકવર્ણાઙ્ગી રામસ્ય મહિષી પ્રિયા ।
પ્રણષ્ટાપિ સતી યાઽસ્ય મનસો ન પ્રણશ્યતિ ॥ 48 ॥
ઇયં સા યત્કૃતે રામશ્ચતુર્ભિઃ પરિતપ્યતે ।
કારુણ્યેનાનૃશંસ્યેન શોકેન મદનેન ચ ॥ 49 ॥
સ્ત્રી પ્રણષ્ટેતિ કારુણ્યાદાશ્રિતેત્યાનૃશંસ્યતઃ ।
પત્ની નષ્ટેતિ શોકેન પ્રિયેતિ મદનેન ચ ॥ 50 ॥
અસ્યા દેવ્યા યથા રૂપમઙ્ગપ્રત્યઙ્ગસૌષ્ઠવમ્ ।
રામસ્ય ચ યથા રૂપં તસ્યેયમસિતેક્ષણા ॥ 51 ॥
અસ્યા દેવ્યા મનસ્તસ્મિંસ્તસ્ય ચાસ્યાં પ્રતિષ્ઠિતમ્ ।
તેનેયં સ ચ ધર્માત્મા મુહૂર્તમપિ જીવતિ ॥ 52 ॥
દુષ્કરં કૃતવાન્રામો હીનો યદનયા પ્રભુઃ ।
ધારયત્યાત્મનો દેહં ન શોકેનાવસીદતિ ॥ 53 ॥
દુષ્કરં કુરુતે રામો ય ઇમાં મત્તકાશિનીમ્ ।
સીતાં વિના મહાબાહુર્મુહૂર્તમપિ જીવતિ ॥ 54 ॥
એવં સીતાં તદા દૃષ્ટ્વા હૃષ્ટઃ પવનસમ્ભવઃ ।
જગામ મનસા રામં પ્રશશંસ ચ તં પ્રભુમ્ ॥ 55 ॥
ઇત્યાર્ષે શ્રીમદ્રામાયણે વાલ્મીકીય આદિકાવ્યે સુન્દરકાણ્ડે પઞ્ચદશસ્સર્ગઃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha pañcadaśassargaḥ |
sa vīkṣamāṇastatrastho mārgamāṇaśca maithilīm |
avekṣamāṇaśca mahīṃ sarvāṃ tāmanvavaikṣata || 1 ||
santānakalatābhiśca pādapairupaśobhitām |
divyagandharasopetāṃ sarvatassamalaṅkṛtām || 2 ||
tāṃ sa nandanasaṅkāśāṃ mṛgapakṣibhirāvṛtām |
harmyaprāsādasambādhāṃ kokilākulanissvanām || 3 ||
kāñcanotpalapadmābhirvāpībhirupaśobhitām |
bahvāsanakuthopetāṃ bahubhūmigṛhāyutām || 4 ||
sarvartukusumai ramyāṃ phalavadbhiśca pādapaiḥ |
puṣpitānāmaśokānāṃ śriyā sūryodayaprabhām || 5 ||
pradīptāmiva tatrastho mārutissamudaikṣata |
niṣpatraśākhāṃ vihagaiḥ kriyamāṇāmivāsakṛt || 6 ||
viniṣpatadbhiḥ śataśaścitraiḥ puṣpāvataṃsakaiḥ |
āmūlapuṣpanicitairaśokaiśśokanāśanaiḥ || 7 ||
puṣpabhārātibhāraiśca spṛśadbhiriva medinīm |
karṇikāraiḥ kusumitaiḥ kiṃśukaiśca supuṣpitaiḥ || 8 ||
sa deśaḥ prabhayā teṣāṃ pradīpta iva sarvataḥ |
punnāgāssaptaparṇāśca campakoddālakāstathā || 9 ||
vivṛddhamūlā bahavaśśobhante sma supuṣpitāḥ |
śātakumbhanibhāḥ kecitkecidagniśikhopamāḥ || 10 ||
nīlāñjananibhāḥ kecittatrāśokāssahasraśaḥ |
nandanaṃ vividhodyānaṃ citraṃ caitrarathaṃ yathā || 11 ||
ativṛttamivācintyaṃ divyaṃ ramyaṃ śriyā vṛtam |
vitīyamiva cākāśaṃ puṣpajyotirgaṇāyutam || 12 ||
puṣparatnaśataiścitraṃ dvitīyaṃ sāgaraṃ yathā |
sarvartupuṣpairnicitaṃ pādapairmadhugandhibhiḥ || 13 ||
nānāninādairudyānaṃ ramyaṃ mṛgagaṇairdvijaiḥ |
anekagandhapravahaṃ puṇyagandhaṃ manoramam || 14 ||
śailendramiva gandhāḍhyaṃ dvitīyaṃ gandhamādanam |
aśokavanikāyāṃ tu tasyāṃ vānarapuṅgavaḥ || 15 ||
sa dadarśāvidūrasthaṃ caityaprāsādamucchritam |
mathye stambhasahasreṇa sthitaṃ kailāsapāṇḍuram || 16 ||
pravālakṛtasopānaṃ taptakāñcanavedikam |
muṣṇantamiva cakṣūṃṣi dyotamānamiva śriyā || 17 ||
vimalaṃ prāṃśubhāvatvādullikhantamivāmbaram |
tato malinasaṃvītāṃ rākṣasībhissamāvṛtām || 18 ||
upavāsakṛśāṃ dīnāṃ niśśvasantīṃ punaḥ punaḥ |
dadarśa śuklapakṣādau candrarekhāmivāmalām || 19 ||
mandaprakhyāyamānena rūpeṇa ruciraprabhām |
pinaddhāṃ dhūmajālena śikhāmiva vibhāvasoḥ || 20 ||
pītenaikena saṃvītāṃ kliṣṭenottamavāsasā |
sapaṅkāmanalaṅkārāṃ vipadmāmiva padminīm || 21 ||
vrīḍitāṃ duḥkhasantaptāṃ parimlānāṃ tapasvinīm |
graheṇāṅgārakeṇeva pīḍitāmiva rohiṇīm || 22 ||
aśrupūrṇamukhīṃ dīnāṃ kṛśāmanaśanena ca |
śokadhyānaparāṃ dīnāṃ nityaṃ duḥkhaparāyaṇām || 23 ||
priyaṃ janamapaśyantīṃ paśyantīṃ rākṣasīgaṇam |
svagaṇena mṛgīṃ hīnāṃ śvagaṇābhivṛtāmiva || 24 ||
nīlanāgābhayā veṇyā jaghanaṃ gatayaikayā |
nīlayā nīradāpāye vanarājyā mahīmiva || 25 ||
sukhārhāṃ duḥkhasantaptāṃ vyasanānāmakovidām |
tāṃ samīkṣya viśālākṣīmadhikaṃ malināṃ kṛśām || 26 ||
tarkayāmāsa sīteti kāraṇairupapādibhiḥ |
hriyamāṇā tadā tena rakṣasā kāmarūpiṇā || 27 ||
yathārūpā hi dṛṣṭā vai tathārūpeyamaṅganā |
pūrṇacandrānanāṃ subhrūṃ cāruvṛttapayodharām || 28 ||
kurvatīṃ prabhayādevīṃ sarvā vitimirā diśaḥ |
tāṃ nīlakeśīṃ bimboṣṭhīṃ sumadhyāṃ supratiṣṭhitām || 29 ||
sītāṃ padmapalāśākṣīṃ manmathasya ratiṃ yathā |
iṣṭāṃ sarvasya jagataḥ pūrṇacandraprabhāmiva || 30 ||
bhūmau sutanumāsīnāṃ niyatāmiva tāpasīm |
niḥśvāsabahulāṃ bhīruṃ bhujagendravadhūmiva || 31 ||
śokajālena mahatā vitatena na rājatīm |
saṃsaktāṃ dhūmajālena śikhāmiva vibhāvasoḥ || 32 ||
tāṃ smṛtīmiva sandigdhāmṛddhiṃ nipatitāmiva |
vihatāmiva ca śraddhāmāśāṃ pratihatāmiva || 33 ||
sopasargāṃ yathā siddhiṃ buddhiṃ sakaluṣāmiva |
abhūtenāpavādena kīrtiṃ nipatitāmiva || 34 ||
rāmoparodhavyathitāṃ rakṣoharaṇakarśitām |
abalāṃ mṛgaśābākṣīṃ vīkṣamāṇāṃ tatastataḥ || 35 ||
bāṣpāmbuparipūrṇena kṛṣṇavakrākṣipakṣmaṇā |
vadanenāprasannena niḥśvasantīṃ punaḥ punaḥ || 36 ||
malapaṅkadharāṃ dīnāṃ maṇḍanārhāmamaṇḍitām |
prabhāṃ nakṣatrarājasya kālameghairivāvṛtām || 37 ||
tasya sandidihe buddhirmuhuḥ sītāṃ nirīkṣya tu |
āmnāyānāmayogena vidyāṃ praśithilāmiva || 38 ||
duḥkhena bubudhe sītāṃ hanumānanalaṅkṛtām |
saṃskāreṇa yathā hīnāṃ vācamarthāntaraṃ gatām || 39 ||
tāṃ samīkṣaya viśālākṣīṃ rājaputrīmaninditām |
tarkayāmāsa sīteti kāraṇairupapādibhiḥ || 40 ||
vaidehyā yāni cāṅgeṣu tadā rāmo'nvakīrtayat |
tānyābharaṇajālāni gātraśobhīnyalakṣayat || 41 ||
sukṛtau karṇaveṣṭau ca śvadaṃṣṭrau ca susaṃsthitau |
maṇividrumacitrāṇi hasteṣvābharaṇāni ca || 42 ||
śyāmāni cirayuktatvāttathā saṃsthānavanti ca |
tānyaivetāni manye'haṃ yāni rāmo'nvakīrtayat || 43 ||
tatra yānyavahīnāni tānyahaṃ nopalakṣaye |
yānyasyā nāvahīnāni tānīmāni na saṃśayaḥ || 44 ||
pītaṃ kanakapaṭṭābhaṃ srastaṃ tadvasanaṃ śubham |
uttarīyaṃ nagāsaktaṃ tadā dṛṣṭaṃ plavaṅgamaiḥ || 45 ||
bhūṣaṇāni ca mukhyāni dṛṣṭāni dharaṇītale |
anayaivāpaviddhāni svanavanti mahānti ca || 46 ||
idaṃ ciragṛhītatvādvasanaṃ kliṣṭavattaram |
tathā'pi nūnaṃ tadvarṇaṃ tathā śrīmadyathetarat || 47 ||
iyaṃ kanakavarṇāṅgī rāmasya mahiṣī priyā |
praṇaṣṭāpi satī yā'sya manaso na praṇaśyati || 48 ||
iyaṃ sā yatkṛte rāmaścaturbhiḥ paritapyate |
kāruṇyenānṛśaṃsyena śokena madanena ca || 49 ||
strī praṇaṣṭeti kāruṇyādāśritetyānṛśaṃsyataḥ |
patnī naṣṭeti śokena priyeti madanena ca || 50 ||
asyā devyā yathā rūpamaṅgapratyaṅgasauṣṭhavam |
rāmasya ca yathā rūpaṃ tasyeyamasitekṣaṇā || 51 ||
asyā devyā manastasmiṃstasya cāsyāṃ pratiṣṭhitam |
teneyaṃ sa ca dharmātmā muhūrtamapi jīvati || 52 ||
duṣkaraṃ kṛtavānrāmo hīno yadanayā prabhuḥ |
dhārayatyātmano dehaṃ na śokenāvasīdati || 53 ||
duṣkaraṃ kurute rāmo ya imāṃ mattakāśinīm |
sītāṃ vinā mahābāhurmuhūrtamapi jīvati || 54 ||
evaṃ sītāṃ tadā dṛṣṭvā hṛṣṭaḥ pavanasambhavaḥ |
jagāma manasā rāmaṃ praśaśaṃsa ca taṃ prabhum || 55 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe pañcadaśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ पञ्चदशस्सर्गः ।
स वीक्षमाणस्तत्रस्थो मार्गमाणश्च मैथिलीम् ।
अवेक्षमाणश्च महीं सर्वां तामन्ववैक्षत ॥ 1 ॥
सन्तानकलताभिश्च पादपैरुपशोभिताम् ।
दिव्यगन्धरसोपेतां सर्वतस्समलङ्कृताम् ॥ 2 ॥
तां स नन्दनसङ्काशां मृगपक्षिभिरावृताम् ।
हर्म्यप्रासादसम्बाधां कोकिलाकुलनिस्स्वनाम् ॥ 3 ॥
काञ्चनोत्पलपद्माभिर्वापीभिरुपशोभिताम् ।
बह्वासनकुथोपेतां बहुभूमिगृहायुताम् ॥ 4 ॥
सर्वर्तुकुसुमै रम्यां फलवद्भिश्च पादपैः ।
पुष्पितानामशोकानां श्रिया सूर्योदयप्रभाम् ॥ 5 ॥
प्रदीप्तामिव तत्रस्थो मारुतिस्समुदैक्षत ।
निष्पत्रशाखां विहगैः क्रियमाणामिवासकृत् ॥ 6 ॥
विनिष्पतद्भिः शतशश्चित्रैः पुष्पावतंसकैः ।
आमूलपुष्पनिचितैरशोकैश्शोकनाशनैः ॥ 7 ॥
पुष्पभारातिभारैश्च स्पृशद्भिरिव मेदिनीम् ।
कर्णिकारैः कुसुमितैः किंशुकैश्च सुपुष्पितैः ॥ 8 ॥
स देशः प्रभया तेषां प्रदीप्त इव सर्वतः ।
पुन्नागास्सप्तपर्णाश्च चम्पकोद्दालकास्तथा ॥ 9 ॥
विवृद्धमूला बहवश्शोभन्ते स्म सुपुष्पिताः ।
शातकुम्भनिभाः केचित्केचिदग्निशिखोपमाः ॥ 10 ॥
नीलाञ्जननिभाः केचित्तत्राशोकास्सहस्रशः ।
नन्दनं विविधोद्यानं चित्रं चैत्ररथं यथा ॥ 11 ॥
अतिवृत्तमिवाचिन्त्यं दिव्यं रम्यं श्रिया वृतम् ।
वितीयमिव चाकाशं पुष्पज्योतिर्गणायुतम् ॥ 12 ॥
पुष्परत्नशतैश्चित्रं द्वितीयं सागरं यथा ।
सर्वर्तुपुष्पैर्निचितं पादपैर्मधुगन्धिभिः ॥ 13 ॥
नानानिनादैरुद्यानं रम्यं मृगगणैर्द्विजैः ।
अनेकगन्धप्रवहं पुण्यगन्धं मनोरमम् ॥ 14 ॥
शैलेन्द्रमिव गन्धाढ्यं द्वितीयं गन्धमादनम् ।
अशोकवनिकायां तु तस्यां वानरपुङ्गवः ॥ 15 ॥
स ददर्शाविदूरस्थं चैत्यप्रासादमुच्छ्रितम् ।
मथ्ये स्तम्भसहस्रेण स्थितं कैलासपाण्डुरम् ॥ 16 ॥
प्रवालकृतसोपानं तप्तकाञ्चनवेदिकम् ।
मुष्णन्तमिव चक्षूंषि द्योतमानमिव श्रिया ॥ 17 ॥
विमलं प्रांशुभावत्वादुल्लिखन्तमिवाम्बरम् ।
ततो मलिनसंवीतां राक्षसीभिस्समावृताम् ॥ 18 ॥
उपवासकृशां दीनां निश्श्वसन्तीं पुनः पुनः ।
ददर्श शुक्लपक्षादौ चन्द्ररेखामिवामलाम् ॥ 19 ॥
मन्दप्रख्यायमानेन रूपेण रुचिरप्रभाम् ।
पिनद्धां धूमजालेन शिखामिव विभावसोः ॥ 20 ॥
पीतेनैकेन संवीतां क्लिष्टेनोत्तमवाससा ।
सपङ्कामनलङ्कारां विपद्मामिव पद्मिनीम् ॥ 21 ॥
व्रीडितां दुःखसन्तप्तां परिम्लानां तपस्विनीम् ।
ग्रहेणाङ्गारकेणेव पीडितामिव रोहिणीम् ॥ 22 ॥
अश्रुपूर्णमुखीं दीनां कृशामनशनेन च ।
शोकध्यानपरां दीनां नित्यं दुःखपरायणाम् ॥ 23 ॥
प्रियं जनमपश्यन्तीं पश्यन्तीं राक्षसीगणम् ।
स्वगणेन मृगीं हीनां श्वगणाभिवृतामिव ॥ 24 ॥
नीलनागाभया वेण्या जघनं गतयैकया ।
नीलया नीरदापाये वनराज्या महीमिव ॥ 25 ॥
सुखार्हां दुःखसन्तप्तां व्यसनानामकोविदाम् ।
तां समीक्ष्य विशालाक्षीमधिकं मलिनां कृशाम् ॥ 26 ॥
तर्कयामास सीतेति कारणैरुपपादिभिः ।
ह्रियमाणा तदा तेन रक्षसा कामरूपिणा ॥ 27 ॥
यथारूपा हि दृष्टा वै तथारूपेयमङ्गना ।
पूर्णचन्द्राननां सुभ्रूं चारुवृत्तपयोधराम् ॥ 28 ॥
कुर्वतीं प्रभयादेवीं सर्वा वितिमिरा दिशः ।
तां नीलकेशीं बिम्बोष्ठीं सुमध्यां सुप्रतिष्ठिताम् ॥ 29 ॥
सीतां पद्मपलाशाक्षीं मन्मथस्य रतिं यथा ।
इष्टां सर्वस्य जगतः पूर्णचन्द्रप्रभामिव ॥ 30 ॥
भूमौ सुतनुमासीनां नियतामिव तापसीम् ।
निःश्वासबहुलां भीरुं भुजगेन्द्रवधूमिव ॥ 31 ॥
शोकजालेन महता विततेन न राजतीम् ।
संसक्तां धूमजालेन शिखामिव विभावसोः ॥ 32 ॥
तां स्मृतीमिव सन्दिग्धामृद्धिं निपतितामिव ।
विहतामिव च श्रद्धामाशां प्रतिहतामिव ॥ 33 ॥
सोपसर्गां यथा सिद्धिं बुद्धिं सकलुषामिव ।
अभूतेनापवादेन कीर्तिं निपतितामिव ॥ 34 ॥
रामोपरोधव्यथितां रक्षोहरणकर्शिताम् ।
अबलां मृगशाबाक्षीं वीक्षमाणां ततस्ततः ॥ 35 ॥
बाष्पाम्बुपरिपूर्णेन कृष्णवक्राक्षिपक्ष्मणा ।
वदनेनाप्रसन्नेन निःश्वसन्तीं पुनः पुनः ॥ 36 ॥
मलपङ्कधरां दीनां मण्डनार्हाममण्डिताम् ।
प्रभां नक्षत्रराजस्य कालमेघैरिवावृताम् ॥ 37 ॥
तस्य सन्दिदिहे बुद्धिर्मुहुः सीतां निरीक्ष्य तु ।
आम्नायानामयोगेन विद्यां प्रशिथिलामिव ॥ 38 ॥
दुःखेन बुबुधे सीतां हनुमाननलङ्कृताम् ।
संस्कारेण यथा हीनां वाचमर्थान्तरं गताम् ॥ 39 ॥
तां समीक्षय विशालाक्षीं राजपुत्रीमनिन्दिताम् ।
तर्कयामास सीतेति कारणैरुपपादिभिः ॥ 40 ॥
वैदेह्या यानि चाङ्गेषु तदा रामोऽन्वकीर्तयत् ।
तान्याभरणजालानि गात्रशोभीन्यलक्षयत् ॥ 41 ॥
सुकृतौ कर्णवेष्टौ च श्वदंष्ट्रौ च सुसंस्थितौ ।
मणिविद्रुमचित्राणि हस्तेष्वाभरणानि च ॥ 42 ॥
श्यामानि चिरयुक्तत्वात्तथा संस्थानवन्ति च ।
तान्यैवेतानि मन्येऽहं यानि रामोऽन्वकीर्तयत् ॥ 43 ॥
तत्र यान्यवहीनानि तान्यहं नोपलक्षये ।
यान्यस्या नावहीनानि तानीमानि न संशयः ॥ 44 ॥
पीतं कनकपट्टाभं स्रस्तं तद्वसनं शुभम् ।
उत्तरीयं नगासक्तं तदा दृष्टं प्लवङ्गमैः ॥ 45 ॥
भूषणानि च मुख्यानि दृष्टानि धरणीतले ।
अनयैवापविद्धानि स्वनवन्ति महान्ति च ॥ 46 ॥
इदं चिरगृहीतत्वाद्वसनं क्लिष्टवत्तरम् ।
तथाऽपि नूनं तद्वर्णं तथा श्रीमद्यथेतरत् ॥ 47 ॥
इयं कनकवर्णाङ्गी रामस्य महिषी प्रिया ।
प्रणष्टापि सती याऽस्य मनसो न प्रणश्यति ॥ 48 ॥
इयं सा यत्कृते रामश्चतुर्भिः परितप्यते ।
कारुण्येनानृशंस्येन शोकेन मदनेन च ॥ 49 ॥
स्त्री प्रणष्टेति कारुण्यादाश्रितेत्यानृशंस्यतः ।
पत्नी नष्टेति शोकेन प्रियेति मदनेन च ॥ 50 ॥
अस्या देव्या यथा रूपमङ्गप्रत्यङ्गसौष्ठवम् ।
रामस्य च यथा रूपं तस्येयमसितेक्षणा ॥ 51 ॥
अस्या देव्या मनस्तस्मिंस्तस्य चास्यां प्रतिष्ठितम् ।
तेनेयं स च धर्मात्मा मुहूर्तमपि जीवति ॥ 52 ॥
दुष्करं कृतवान्रामो हीनो यदनया प्रभुः ।
धारयत्यात्मनो देहं न शोकेनावसीदति ॥ 53 ॥
दुष्करं कुरुते रामो य इमां मत्तकाशिनीम् ।
सीतां विना महाबाहुर्मुहूर्तमपि जीवति ॥ 54 ॥
एवं सीतां तदा दृष्ट्वा हृष्टः पवनसम्भवः ।
जगाम मनसा रामं प्रशशंस च तं प्रभुम् ॥ 55 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे पञ्चदशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha pañcadaśassargaḥ |
sa vīkṣamāṇastatrastho mārgamāṇaśca maithilīm |
avekṣamāṇaśca mahīṃ sarvāṃ tāmanvavaikṣata || 1 ||
santānakalatābhiśca pādapairupaśobhitām |
divyagandharasopetāṃ sarvatassamalaṅkṛtām || 2 ||
tāṃ sa nandanasaṅkāśāṃ mṛgapakṣibhirāvṛtām |
harmyaprāsādasambādhāṃ kokilākulanissvanām || 3 ||
kāñcanotpalapadmābhirvāpībhirupaśobhitām |
bahvāsanakuthopetāṃ bahubhūmigṛhāyutām || 4 ||
sarvartukusumai ramyāṃ phalavadbhiśca pādapaiḥ |
puṣpitānāmaśokānāṃ śriyā sūryodayaprabhām || 5 ||
pradīptāmiva tatrastho mārutissamudaikṣata |
niṣpatraśākhāṃ vihagaiḥ kriyamāṇāmivāsakṛt || 6 ||
viniṣpatadbhiḥ śataśaścitraiḥ puṣpāvataṃsakaiḥ |
āmūlapuṣpanicitairaśokaiśśokanāśanaiḥ || 7 ||
puṣpabhārātibhāraiśca spṛśadbhiriva medinīm |
karṇikāraiḥ kusumitaiḥ kiṃśukaiśca supuṣpitaiḥ || 8 ||
sa deśaḥ prabhayā teṣāṃ pradīpta iva sarvataḥ |
punnāgāssaptaparṇāśca campakoddālakāstathā || 9 ||
vivṛddhamūlā bahavaśśobhante sma supuṣpitāḥ |
śātakumbhanibhāḥ kecitkecidagniśikhopamāḥ || 10 ||
nīlāñjananibhāḥ kecittatrāśokāssahasraśaḥ |
nandanaṃ vividhodyānaṃ citraṃ caitrarathaṃ yathā || 11 ||
ativṛttamivācintyaṃ divyaṃ ramyaṃ śriyā vṛtam |
vitīyamiva cākāśaṃ puṣpajyotirgaṇāyutam || 12 ||
puṣparatnaśataiścitraṃ dvitīyaṃ sāgaraṃ yathā |
sarvartupuṣpairnicitaṃ pādapairmadhugandhibhiḥ || 13 ||
nānāninādairudyānaṃ ramyaṃ mṛgagaṇairdvijaiḥ |
anekagandhapravahaṃ puṇyagandhaṃ manoramam || 14 ||
śailendramiva gandhāḍhyaṃ dvitīyaṃ gandhamādanam |
aśokavanikāyāṃ tu tasyāṃ vānarapuṅgavaḥ || 15 ||
sa dadarśāvidūrasthaṃ caityaprāsādamucchritam |
mathye stambhasahasreṇa sthitaṃ kailāsapāṇḍuram || 16 ||
pravālakṛtasopānaṃ taptakāñcanavedikam |
muṣṇantamiva cakṣūṃṣi dyotamānamiva śriyā || 17 ||
vimalaṃ prāṃśubhāvatvādullikhantamivāmbaram |
tato malinasaṃvītāṃ rākṣasībhissamāvṛtām || 18 ||
upavāsakṛśāṃ dīnāṃ niśśvasantīṃ punaḥ punaḥ |
dadarśa śuklapakṣādau candrarekhāmivāmalām || 19 ||
mandaprakhyāyamānena rūpeṇa ruciraprabhām |
pinaddhāṃ dhūmajālena śikhāmiva vibhāvasoḥ || 20 ||
pītenaikena saṃvītāṃ kliṣṭenottamavāsasā |
sapaṅkāmanalaṅkārāṃ vipadmāmiva padminīm || 21 ||
vrīḍitāṃ duḥkhasantaptāṃ parimlānāṃ tapasvinīm |
graheṇāṅgārakeṇeva pīḍitāmiva rohiṇīm || 22 ||
aśrupūrṇamukhīṃ dīnāṃ kṛśāmanaśanena ca |
śokadhyānaparāṃ dīnāṃ nityaṃ duḥkhaparāyaṇām || 23 ||
priyaṃ janamapaśyantīṃ paśyantīṃ rākṣasīgaṇam |
svagaṇena mṛgīṃ hīnāṃ śvagaṇābhivṛtāmiva || 24 ||
nīlanāgābhayā veṇyā jaghanaṃ gatayaikayā |
nīlayā nīradāpāye vanarājyā mahīmiva || 25 ||
sukhārhāṃ duḥkhasantaptāṃ vyasanānāmakovidām |
tāṃ samīkṣya viśālākṣīmadhikaṃ malināṃ kṛśām || 26 ||
tarkayāmāsa sīteti kāraṇairupapādibhiḥ |
hriyamāṇā tadā tena rakṣasā kāmarūpiṇā || 27 ||
yathārūpā hi dṛṣṭā vai tathārūpeyamaṅganā |
pūrṇacandrānanāṃ subhrūṃ cāruvṛttapayodharām || 28 ||
kurvatīṃ prabhayādevīṃ sarvā vitimirā diśaḥ |
tāṃ nīlakeśīṃ bimboṣṭhīṃ sumadhyāṃ supratiṣṭhitām || 29 ||
sītāṃ padmapalāśākṣīṃ manmathasya ratiṃ yathā |
iṣṭāṃ sarvasya jagataḥ pūrṇacandraprabhāmiva || 30 ||
bhūmau sutanumāsīnāṃ niyatāmiva tāpasīm |
niḥśvāsabahulāṃ bhīruṃ bhujagendravadhūmiva || 31 ||
śokajālena mahatā vitatena na rājatīm |
saṃsaktāṃ dhūmajālena śikhāmiva vibhāvasoḥ || 32 ||
tāṃ smṛtīmiva sandigdhāmṛddhiṃ nipatitāmiva |
vihatāmiva ca śraddhāmāśāṃ pratihatāmiva || 33 ||
sopasargāṃ yathā siddhiṃ buddhiṃ sakaluṣāmiva |
abhūtenāpavādena kīrtiṃ nipatitāmiva || 34 ||
rāmoparodhavyathitāṃ rakṣoharaṇakarśitām |
abalāṃ mṛgaśābākṣīṃ vīkṣamāṇāṃ tatastataḥ || 35 ||
bāṣpāmbuparipūrṇena kṛṣṇavakrākṣipakṣmaṇā |
vadanenāprasannena niḥśvasantīṃ punaḥ punaḥ || 36 ||
malapaṅkadharāṃ dīnāṃ maṇḍanārhāmamaṇḍitām |
prabhāṃ nakṣatrarājasya kālameghairivāvṛtām || 37 ||
tasya sandidihe buddhirmuhuḥ sītāṃ nirīkṣya tu |
āmnāyānāmayogena vidyāṃ praśithilāmiva || 38 ||
duḥkhena bubudhe sītāṃ hanumānanalaṅkṛtām |
saṃskāreṇa yathā hīnāṃ vācamarthāntaraṃ gatām || 39 ||
tāṃ samīkṣaya viśālākṣīṃ rājaputrīmaninditām |
tarkayāmāsa sīteti kāraṇairupapādibhiḥ || 40 ||
vaidehyā yāni cāṅgeṣu tadā rāmo'nvakīrtayat |
tānyābharaṇajālāni gātraśobhīnyalakṣayat || 41 ||
sukṛtau karṇaveṣṭau ca śvadaṃṣṭrau ca susaṃsthitau |
maṇividrumacitrāṇi hasteṣvābharaṇāni ca || 42 ||
śyāmāni cirayuktatvāttathā saṃsthānavanti ca |
tānyaivetāni manye'haṃ yāni rāmo'nvakīrtayat || 43 ||
tatra yānyavahīnāni tānyahaṃ nopalakṣaye |
yānyasyā nāvahīnāni tānīmāni na saṃśayaḥ || 44 ||
pītaṃ kanakapaṭṭābhaṃ srastaṃ tadvasanaṃ śubham |
uttarīyaṃ nagāsaktaṃ tadā dṛṣṭaṃ plavaṅgamaiḥ || 45 ||
bhūṣaṇāni ca mukhyāni dṛṣṭāni dharaṇītale |
anayaivāpaviddhāni svanavanti mahānti ca || 46 ||
idaṃ ciragṛhītatvādvasanaṃ kliṣṭavattaram |
tathā'pi nūnaṃ tadvarṇaṃ tathā śrīmadyathetarat || 47 ||
iyaṃ kanakavarṇāṅgī rāmasya mahiṣī priyā |
praṇaṣṭāpi satī yā'sya manaso na praṇaśyati || 48 ||
iyaṃ sā yatkṛte rāmaścaturbhiḥ paritapyate |
kāruṇyenānṛśaṃsyena śokena madanena ca || 49 ||
strī praṇaṣṭeti kāruṇyādāśritetyānṛśaṃsyataḥ |
patnī naṣṭeti śokena priyeti madanena ca || 50 ||
asyā devyā yathā rūpamaṅgapratyaṅgasauṣṭhavam |
rāmasya ca yathā rūpaṃ tasyeyamasitekṣaṇā || 51 ||
asyā devyā manastasmiṃstasya cāsyāṃ pratiṣṭhitam |
teneyaṃ sa ca dharmātmā muhūrtamapi jīvati || 52 ||
duṣkaraṃ kṛtavānrāmo hīno yadanayā prabhuḥ |
dhārayatyātmano dehaṃ na śokenāvasīdati || 53 ||
duṣkaraṃ kurute rāmo ya imāṃ mattakāśinīm |
sītāṃ vinā mahābāhurmuhūrtamapi jīvati || 54 ||
evaṃ sītāṃ tadā dṛṣṭvā hṛṣṭaḥ pavanasambhavaḥ |
jagāma manasā rāmaṃ praśaśaṃsa ca taṃ prabhum || 55 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe pañcadaśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.