શ્રીમદ્વાલ્મીકીય રામાયણે અયોધ્યાકાણ્ડમ્ ।
અથ ત્રિસપ્તતિતમસ્સર્ગઃ ।
સશ્રૂત્વા તુ પિતરં વૃત્તં ભ્રાતરૌ ચ વિવાસિતૌ ।
ભરતો દુઃખસન્તપ્ત ઇદં વચનમબ્રવીત્ ॥ 1 ॥
કિં નુ કાર્યં હતસ્યેહ મમ રાજ્યેન શોચતઃ ।
વિહીનસ્યાથ પિત્રા ચ ભ્રાત્રા પિતૃસમેન ચ ॥ 2 ॥
દુઃખે મે દુઃખમકરોર્વ્રણે ક્ષારમિવાદધાઃ ।
રાજાનં પ્રેતભાવસ્થં કૃત્વા રામં ચ તાપસમ્ ॥ 3 ॥
કુલસ્ય ત્વમભાવાય કાલરાત્રિરિવાઽગતા ।
અઙ્ગારમુપગૂહ્ય સ્મ પિતા મે નાવબુદ્ધવાન્ ॥ 4 ॥
મૃત્યુમાપાદિતો પિતા ત્વયા મે પાપદર્શિનિ ।
સુખં પરિહૃતં મોહાત્કુલેઽસ્મિન્કુલપાંસનિ ॥ 5 ॥
ત્વાં પ્રાપ્ય હિ પિતા મેઽદ્ય સત્યસન્ધો મહાયશાઃ ।
તીવ્રદુઃખાભિસન્તપ્તો વૃત્તો દશરથો નૃપઃ ॥ 6 ॥
વિનાશિતો મહારાજઃ પિતા મે ધર્મવત્સલઃ ।
કસ્માત્પ્રવ્રાજિતો રામઃ કસ્માદેવ વનં ગતઃ ॥ 7 ॥
કૌસલ્યા ચ સુમિત્રા ચ પુત્રશોકાભિપીડિતે ।
દુષ્કરં યદિ જીવેતાં પ્રાપ્ય ત્વાં જનનીં મમ ॥ 8 ॥
નનુત્વાર્યોઽપિ ધર્માત્મા ત્વયિ વૃતિમનુત્તમામ્ ।
વર્તતે ગુરુવૃત્તિજ્ઞો યથા માતરિ વર્તતે ॥ 9 ॥
તસ્યાઃ પુત્રં કૃતાઽત્માનં ચીરવલ્કલવાસસમ્ ।
પ્રસ્થાપ્ય વનવાસાય કથં પાપે ન શોચસિ ॥ 10 ॥
અપાપદર્શનં શૂરં કૃતાત્માનં યશસ્વિનમ્ ।
પ્રવ્રાજ્ય ચીરવસનં કિન્નુ પશ્યસિ કારણમ્ ॥ 11 ॥
લુબ્ધાયા વિદિતો મન્યે ન તેઽહં રાઘવં પ્રતિ ।
તથાહ્યનર્ધો રાજ્યાર્થં ત્વયાઽનીતો મહાનયમ્ ॥ 12 ॥
અહં હિ પુરુષવ્યાઘ્રાવપશ્યન્રામલક્ષ્મણૌ ।
કેન શક્તિપ્રભાવેન રાજ્યં રક્ષિતુમુત્સહે ॥ 13 ॥
તં હિ નિત્યં મહારાજો બલવન્તં મહાબલઃ ।
ઉપાશ્રિતોઽભૂદ્ધર્માત્મા મેરુર્મેરુવનં યથા ॥ 14 ॥
સોઽહં કથમિમં ભારં મહાધુર્યસમુદ્ધૃતમ્ ।
દમ્યોધુરમિવાઽઽસાદ્ય વહેયં કેનચૌજસા ॥ 15 ॥
અથવા મે ભવેચ્છક્તિર્યોગૈર્બુદ્ધિબલેન વા ।
સકામાં ન કરિષ્યામિ ત્વામહં પુત્રગર્ધિનીમ્ ॥ 16 ॥
ન મે વિકાઙ્ક્ષા જાયેત ત્યક્તું ત્વાં પાપનિશ્ચયામ્ ।
યદિ રામસ્ય નાવેક્ષા ત્વયિ સ્યાન્માતૃવત્સદા ॥ 17 ॥
ઉત્પન્નાતુ કથં બુદ્ધિસ્તવેયં પાપદર્શિનિ ।
સાધુચારિત્રવિભ્રષ્ટે પૂર્વેષાં નો વિગર્હિતા ॥ 18 ॥
અસ્મિન્કુલે હિ પૂર્વેષાં જ્યેષ્ઠો રાજ્યેઽભિષિચ્યતે ।
અપરે ભ્રાતરસ્તસ્મિન્પ્રવર્તન્તે સમાહિતાઃ ॥ 19 ॥
ન હિ મન્યે નૃશંસે ત્વં રાજધર્મમવેક્ષસે ।
ગતિં વા ન વિજાનાસિ રાજવૃત્તસ્ય શાશ્વતીમ્ ॥ 20 ॥
સતતં રાજવૃત્તે હિ જ્યેષ્ઠો રાજ્યેઽભિષિચ્યતે ।
રાજ્ઞામેતત્સમં તત્સ્યાદિક્ષ્વાકૂણાં વિશેષતઃ ॥ 21 ॥
તેષાં ધર્મૈકરક્ષાણાં કુલચારિત્રશોભિનામ્ ।
અદ્ય ચારિત્રશૌણ્ડીર્યં ત્વાં પ્રાપ્ય વિનિવર્તિતમ્ ॥ 22 ॥
તવાપિ સુમહાભાગા જનેન્દ્રાઃ કુલપૂર્વગાઃ ।
બુદ્ધેર્મોહઃ કથમયં સમ્ભૂતસ્ત્વયિ ગર્હિતઃ ॥ 23 ॥
ન તુ કામં કરિષ્યામિ તવાઽહં પાપનિશ્ચયે ।
ત્વયા વ્યસનમારબ્ધં જીવિતાન્તકરં મમ ॥ 24 ॥
એષત્વિદાનીમેવાહમપ્રિયાર્થં તવાનઘમ્ ।
નિવર્તયિષ્યામિ વનાદ્ભ્રાતરં સ્વજનપ્રિયમ્ ॥ 25 ॥
નિવર્તયિત્વા રામં ચ તસ્યાહં દીપ્તતેજસઃ ।
દાસભૂતો ભવિષ્યામિ સુસ્થિરેણાન્તરાત્મના ॥ 26 ॥
ઇત્યેવમુક્ત્વા ભરતો મહાત્મા પ્રિયેતરૈર્વાક્યગણૈસ્તુદંસ્તામ્ ।
શોકાતુરશ્ચાપિ નનાદ ભૂયઃ સિંહો યથા પર્વતગહ્વરસ્થઃ ॥ 27 ॥
ઇત્યાર્ષે શ્રીમદ્રામાયણે વાલ્મીકીય આદિકાવ્યે અયોધ્યાકાણ્ડે ત્રિસપ્તતિતમસ્સર્ગઃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha trisaptatitamassargaḥ |
saśrūtvā tu pitaraṃ vṛttaṃ bhrātarau ca vivāsitau |
bharato duḥkhasantapta idaṃ vacanamabravīt || 1 ||
kiṃ nu kāryaṃ hatasyeha mama rājyena śocataḥ |
vihīnasyātha pitrā ca bhrātrā pitṛsamena ca || 2 ||
duḥkhe me duḥkhamakarorvraṇe kṣāramivādadhāḥ |
rājānaṃ pretabhāvasthaṃ kṛtvā rāmaṃ ca tāpasam || 3 ||
kulasya tvamabhāvāya kālarātririvā'gatā |
aṅgāramupagūhya sma pitā me nāvabuddhavān || 4 ||
mṛtyumāpādito pitā tvayā me pāpadarśini |
sukhaṃ parihṛtaṃ mohātkule'sminkulapāṃsani || 5 ||
tvāṃ prāpya hi pitā me'dya satyasandho mahāyaśāḥ |
tīvraduḥkhābhisantapto vṛtto daśaratho nṛpaḥ || 6 ||
vināśito mahārājaḥ pitā me dharmavatsalaḥ |
kasmātpravrājito rāmaḥ kasmādeva vanaṃ gataḥ || 7 ||
kausalyā ca sumitrā ca putraśokābhipīḍite |
duṣkaraṃ yadi jīvetāṃ prāpya tvāṃ jananīṃ mama || 8 ||
nanutvāryo'pi dharmātmā tvayi vṛtimanuttamām |
vartate guruvṛttijño yathā mātari vartate || 9 ||
tasyāḥ putraṃ kṛtā'tmānaṃ cīravalkalavāsasam |
prasthāpya vanavāsāya kathaṃ pāpe na śocasi || 10 ||
apāpadarśanaṃ śūraṃ kṛtātmānaṃ yaśasvinam |
pravrājya cīravasanaṃ kinnu paśyasi kāraṇam || 11 ||
lubdhāyā vidito manye na te'haṃ rāghavaṃ prati |
tathāhyanardho rājyārthaṃ tvayā'nīto mahānayam || 12 ||
ahaṃ hi puruṣavyāghrāvapaśyanrāmalakṣmaṇau |
kena śaktiprabhāvena rājyaṃ rakṣitumutsahe || 13 ||
taṃ hi nityaṃ mahārājo balavantaṃ mahābalaḥ |
upāśrito'bhūddharmātmā merurmeruvanaṃ yathā || 14 ||
so'haṃ kathamimaṃ bhāraṃ mahādhuryasamuddhṛtam |
damyodhuramivā''sādya vaheyaṃ kenacaujasā || 15 ||
athavā me bhavecchaktiryogairbuddhibalena vā |
sakāmāṃ na kariṣyāmi tvāmahaṃ putragardhinīm || 16 ||
na me vikāṅkṣā jāyeta tyaktuṃ tvāṃ pāpaniścayām |
yadi rāmasya nāvekṣā tvayi syānmātṛvatsadā || 17 ||
utpannātu kathaṃ buddhistaveyaṃ pāpadarśini |
sādhucāritravibhraṣṭe pūrveṣāṃ no vigarhitā || 18 ||
asminkule hi pūrveṣāṃ jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
apare bhrātarastasminpravartante samāhitāḥ || 19 ||
na hi manye nṛśaṃse tvaṃ rājadharmamavekṣase |
gatiṃ vā na vijānāsi rājavṛttasya śāśvatīm || 20 ||
satataṃ rājavṛtte hi jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
rājñāmetatsamaṃ tatsyādikṣvākūṇāṃ viśeṣataḥ || 21 ||
teṣāṃ dharmaikarakṣāṇāṃ kulacāritraśobhinām |
adya cāritraśauṇḍīryaṃ tvāṃ prāpya vinivartitam || 22 ||
tavāpi sumahābhāgā janendrāḥ kulapūrvagāḥ |
buddhermohaḥ kathamayaṃ sambhūtastvayi garhitaḥ || 23 ||
na tu kāmaṃ kariṣyāmi tavā'haṃ pāpaniścaye |
tvayā vyasanamārabdhaṃ jīvitāntakaraṃ mama || 24 ||
eṣatvidānīmevāhamapriyārthaṃ tavānagham |
nivartayiṣyāmi vanādbhrātaraṃ svajanapriyam || 25 ||
nivartayitvā rāmaṃ ca tasyāhaṃ dīptatejasaḥ |
dāsabhūto bhaviṣyāmi susthireṇāntarātmanā || 26 ||
ityevamuktvā bharato mahātmā priyetarairvākyagaṇaistudaṃstām |
śokāturaścāpi nanāda bhūyaḥ siṃho yathā parvatagahvarasthaḥ || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe trisaptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ त्रिसप्ततितमस्सर्गः ।
सश्रूत्वा तु पितरं वृत्तं भ्रातरौ च विवासितौ ।
भरतो दुःखसन्तप्त इदं वचनमब्रवीत् ॥ 1 ॥
किं नु कार्यं हतस्येह मम राज्येन शोचतः ।
विहीनस्याथ पित्रा च भ्रात्रा पितृसमेन च ॥ 2 ॥
दुःखे मे दुःखमकरोर्व्रणे क्षारमिवादधाः ।
राजानं प्रेतभावस्थं कृत्वा रामं च तापसम् ॥ 3 ॥
कुलस्य त्वमभावाय कालरात्रिरिवाऽगता ।
अङ्गारमुपगूह्य स्म पिता मे नावबुद्धवान् ॥ 4 ॥
मृत्युमापादितो पिता त्वया मे पापदर्शिनि ।
सुखं परिहृतं मोहात्कुलेऽस्मिन्कुलपांसनि ॥ 5 ॥
त्वां प्राप्य हि पिता मेऽद्य सत्यसन्धो महायशाः ।
तीव्रदुःखाभिसन्तप्तो वृत्तो दशरथो नृपः ॥ 6 ॥
विनाशितो महाराजः पिता मे धर्मवत्सलः ।
कस्मात्प्रव्राजितो रामः कस्मादेव वनं गतः ॥ 7 ॥
कौसल्या च सुमित्रा च पुत्रशोकाभिपीडिते ।
दुष्करं यदि जीवेतां प्राप्य त्वां जननीं मम ॥ 8 ॥
ननुत्वार्योऽपि धर्मात्मा त्वयि वृतिमनुत्तमाम् ।
वर्तते गुरुवृत्तिज्ञो यथा मातरि वर्तते ॥ 9 ॥
तस्याः पुत्रं कृताऽत्मानं चीरवल्कलवाससम् ।
प्रस्थाप्य वनवासाय कथं पापे न शोचसि ॥ 10 ॥
अपापदर्शनं शूरं कृतात्मानं यशस्विनम् ।
प्रव्राज्य चीरवसनं किन्नु पश्यसि कारणम् ॥ 11 ॥
लुब्धाया विदितो मन्ये न तेऽहं राघवं प्रति ।
तथाह्यनर्धो राज्यार्थं त्वयाऽनीतो महानयम् ॥ 12 ॥
अहं हि पुरुषव्याघ्रावपश्यन्रामलक्ष्मणौ ।
केन शक्तिप्रभावेन राज्यं रक्षितुमुत्सहे ॥ 13 ॥
तं हि नित्यं महाराजो बलवन्तं महाबलः ।
उपाश्रितोऽभूद्धर्मात्मा मेरुर्मेरुवनं यथा ॥ 14 ॥
सोऽहं कथमिमं भारं महाधुर्यसमुद्धृतम् ।
दम्योधुरमिवाऽऽसाद्य वहेयं केनचौजसा ॥ 15 ॥
अथवा मे भवेच्छक्तिर्योगैर्बुद्धिबलेन वा ।
सकामां न करिष्यामि त्वामहं पुत्रगर्धिनीम् ॥ 16 ॥
न मे विकाङ्क्षा जायेत त्यक्तुं त्वां पापनिश्चयाम् ।
यदि रामस्य नावेक्षा त्वयि स्यान्मातृवत्सदा ॥ 17 ॥
उत्पन्नातु कथं बुद्धिस्तवेयं पापदर्शिनि ।
साधुचारित्रविभ्रष्टे पूर्वेषां नो विगर्हिता ॥ 18 ॥
अस्मिन्कुले हि पूर्वेषां ज्येष्ठो राज्येऽभिषिच्यते ।
अपरे भ्रातरस्तस्मिन्प्रवर्तन्ते समाहिताः ॥ 19 ॥
न हि मन्ये नृशंसे त्वं राजधर्ममवेक्षसे ।
गतिं वा न विजानासि राजवृत्तस्य शाश्वतीम् ॥ 20 ॥
सततं राजवृत्ते हि ज्येष्ठो राज्येऽभिषिच्यते ।
राज्ञामेतत्समं तत्स्यादिक्ष्वाकूणां विशेषतः ॥ 21 ॥
तेषां धर्मैकरक्षाणां कुलचारित्रशोभिनाम् ।
अद्य चारित्रशौण्डीर्यं त्वां प्राप्य विनिवर्तितम् ॥ 22 ॥
तवापि सुमहाभागा जनेन्द्राः कुलपूर्वगाः ।
बुद्धेर्मोहः कथमयं सम्भूतस्त्वयि गर्हितः ॥ 23 ॥
न तु कामं करिष्यामि तवाऽहं पापनिश्चये ।
त्वया व्यसनमारब्धं जीवितान्तकरं मम ॥ 24 ॥
एषत्विदानीमेवाहमप्रियार्थं तवानघम् ।
निवर्तयिष्यामि वनाद्भ्रातरं स्वजनप्रियम् ॥ 25 ॥
निवर्तयित्वा रामं च तस्याहं दीप्ततेजसः ।
दासभूतो भविष्यामि सुस्थिरेणान्तरात्मना ॥ 26 ॥
इत्येवमुक्त्वा भरतो महात्मा प्रियेतरैर्वाक्यगणैस्तुदंस्ताम् ।
शोकातुरश्चापि ननाद भूयः सिंहो यथा पर्वतगह्वरस्थः ॥ 27 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे त्रिसप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha trisaptatitamassargaḥ |
saśrūtvā tu pitaraṃ vṛttaṃ bhrātarau ca vivāsitau |
bharato duḥkhasantapta idaṃ vacanamabravīt || 1 ||
kiṃ nu kāryaṃ hatasyeha mama rājyena śocataḥ |
vihīnasyātha pitrā ca bhrātrā pitṛsamena ca || 2 ||
duḥkhe me duḥkhamakarorvraṇe kṣāramivādadhāḥ |
rājānaṃ pretabhāvasthaṃ kṛtvā rāmaṃ ca tāpasam || 3 ||
kulasya tvamabhāvāya kālarātririvā'gatā |
aṅgāramupagūhya sma pitā me nāvabuddhavān || 4 ||
mṛtyumāpādito pitā tvayā me pāpadarśini |
sukhaṃ parihṛtaṃ mohātkule'sminkulapāṃsani || 5 ||
tvāṃ prāpya hi pitā me'dya satyasandho mahāyaśāḥ |
tīvraduḥkhābhisantapto vṛtto daśaratho nṛpaḥ || 6 ||
vināśito mahārājaḥ pitā me dharmavatsalaḥ |
kasmātpravrājito rāmaḥ kasmādeva vanaṃ gataḥ || 7 ||
kausalyā ca sumitrā ca putraśokābhipīḍite |
duṣkaraṃ yadi jīvetāṃ prāpya tvāṃ jananīṃ mama || 8 ||
nanutvāryo'pi dharmātmā tvayi vṛtimanuttamām |
vartate guruvṛttijño yathā mātari vartate || 9 ||
tasyāḥ putraṃ kṛtā'tmānaṃ cīravalkalavāsasam |
prasthāpya vanavāsāya kathaṃ pāpe na śocasi || 10 ||
apāpadarśanaṃ śūraṃ kṛtātmānaṃ yaśasvinam |
pravrājya cīravasanaṃ kinnu paśyasi kāraṇam || 11 ||
lubdhāyā vidito manye na te'haṃ rāghavaṃ prati |
tathāhyanardho rājyārthaṃ tvayā'nīto mahānayam || 12 ||
ahaṃ hi puruṣavyāghrāvapaśyanrāmalakṣmaṇau |
kena śaktiprabhāvena rājyaṃ rakṣitumutsahe || 13 ||
taṃ hi nityaṃ mahārājo balavantaṃ mahābalaḥ |
upāśrito'bhūddharmātmā merurmeruvanaṃ yathā || 14 ||
so'haṃ kathamimaṃ bhāraṃ mahādhuryasamuddhṛtam |
damyodhuramivā''sādya vaheyaṃ kenacaujasā || 15 ||
athavā me bhavecchaktiryogairbuddhibalena vā |
sakāmāṃ na kariṣyāmi tvāmahaṃ putragardhinīm || 16 ||
na me vikāṅkṣā jāyeta tyaktuṃ tvāṃ pāpaniścayām |
yadi rāmasya nāvekṣā tvayi syānmātṛvatsadā || 17 ||
utpannātu kathaṃ buddhistaveyaṃ pāpadarśini |
sādhucāritravibhraṣṭe pūrveṣāṃ no vigarhitā || 18 ||
asminkule hi pūrveṣāṃ jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
apare bhrātarastasminpravartante samāhitāḥ || 19 ||
na hi manye nṛśaṃse tvaṃ rājadharmamavekṣase |
gatiṃ vā na vijānāsi rājavṛttasya śāśvatīm || 20 ||
satataṃ rājavṛtte hi jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
rājñāmetatsamaṃ tatsyādikṣvākūṇāṃ viśeṣataḥ || 21 ||
teṣāṃ dharmaikarakṣāṇāṃ kulacāritraśobhinām |
adya cāritraśauṇḍīryaṃ tvāṃ prāpya vinivartitam || 22 ||
tavāpi sumahābhāgā janendrāḥ kulapūrvagāḥ |
buddhermohaḥ kathamayaṃ sambhūtastvayi garhitaḥ || 23 ||
na tu kāmaṃ kariṣyāmi tavā'haṃ pāpaniścaye |
tvayā vyasanamārabdhaṃ jīvitāntakaraṃ mama || 24 ||
eṣatvidānīmevāhamapriyārthaṃ tavānagham |
nivartayiṣyāmi vanādbhrātaraṃ svajanapriyam || 25 ||
nivartayitvā rāmaṃ ca tasyāhaṃ dīptatejasaḥ |
dāsabhūto bhaviṣyāmi susthireṇāntarātmanā || 26 ||
ityevamuktvā bharato mahātmā priyetarairvākyagaṇaistudaṃstām |
śokāturaścāpi nanāda bhūyaḥ siṃho yathā parvatagahvarasthaḥ || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe trisaptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.