ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଅଯୋଧ୍ଯାକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ତ୍ରିସପ୍ତତିତମସ୍ସର୍ଗଃ ।
ସଶ୍ରୂତ୍ଵା ତୁ ପିତରଂ ଵୃତ୍ତଂ ଭ୍ରାତରୌ ଚ ଵିଵାସିତୌ ।
ଭରତୋ ଦୁଃଖସନ୍ତପ୍ତ ଇଦଂ ଵଚନମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 1 ॥
କିଂ ନୁ କାର୍ଯଂ ହତସ୍ଯେହ ମମ ରାଜ୍ଯେନ ଶୋଚତଃ ।
ଵିହୀନସ୍ଯାଥ ପିତ୍ରା ଚ ଭ୍ରାତ୍ରା ପିତୃସମେନ ଚ ॥ 2 ॥
ଦୁଃଖେ ମେ ଦୁଃଖମକରୋର୍ଵ୍ରଣେ କ୍ଷାରମିଵାଦଧାଃ ।
ରାଜାନଂ ପ୍ରେତଭାଵସ୍ଥଂ କୃତ୍ଵା ରାମଂ ଚ ତାପସମ୍ ॥ 3 ॥
କୁଲସ୍ଯ ତ୍ଵମଭାଵାଯ କାଲରାତ୍ରିରିଵାଽଗତା ।
ଅଙ୍ଗାରମୁପଗୂହ୍ଯ ସ୍ମ ପିତା ମେ ନାଵବୁଦ୍ଧଵାନ୍ ॥ 4 ॥
ମୃତ୍ଯୁମାପାଦିତୋ ପିତା ତ୍ଵଯା ମେ ପାପଦର୍ଶିନି ।
ସୁଖଂ ପରିହୃତଂ ମୋହାତ୍କୁଲେଽସ୍ମିନ୍କୁଲପାଂସନି ॥ 5 ॥
ତ୍ଵାଂ ପ୍ରାପ୍ଯ ହି ପିତା ମେଽଦ୍ଯ ସତ୍ଯସନ୍ଧୋ ମହାଯଶାଃ ।
ତୀଵ୍ରଦୁଃଖାଭିସନ୍ତପ୍ତୋ ଵୃତ୍ତୋ ଦଶରଥୋ ନୃପଃ ॥ 6 ॥
ଵିନାଶିତୋ ମହାରାଜଃ ପିତା ମେ ଧର୍ମଵତ୍ସଲଃ ।
କସ୍ମାତ୍ପ୍ରଵ୍ରାଜିତୋ ରାମଃ କସ୍ମାଦେଵ ଵନଂ ଗତଃ ॥ 7 ॥
କୌସଲ୍ଯା ଚ ସୁମିତ୍ରା ଚ ପୁତ୍ରଶୋକାଭିପୀଡିତେ ।
ଦୁଷ୍କରଂ ଯଦି ଜୀଵେତାଂ ପ୍ରାପ୍ଯ ତ୍ଵାଂ ଜନନୀଂ ମମ ॥ 8 ॥
ନନୁତ୍ଵାର୍ଯୋଽପି ଧର୍ମାତ୍ମା ତ୍ଵଯି ଵୃତିମନୁତ୍ତମାମ୍ ।
ଵର୍ତତେ ଗୁରୁଵୃତ୍ତିଜ୍ଞୋ ଯଥା ମାତରି ଵର୍ତତେ ॥ 9 ॥
ତସ୍ଯାଃ ପୁତ୍ରଂ କୃତାଽତ୍ମାନଂ ଚୀରଵଲ୍କଲଵାସସମ୍ ।
ପ୍ରସ୍ଥାପ୍ଯ ଵନଵାସାଯ କଥଂ ପାପେ ନ ଶୋଚସି ॥ 10 ॥
ଅପାପଦର୍ଶନଂ ଶୂରଂ କୃତାତ୍ମାନଂ ଯଶସ୍ଵିନମ୍ ।
ପ୍ରଵ୍ରାଜ୍ଯ ଚୀରଵସନଂ କିନ୍ନୁ ପଶ୍ଯସି କାରଣମ୍ ॥ 11 ॥
ଲୁବ୍ଧାଯା ଵିଦିତୋ ମନ୍ଯେ ନ ତେଽହଂ ରାଘଵଂ ପ୍ରତି ।
ତଥାହ୍ଯନର୍ଧୋ ରାଜ୍ଯାର୍ଥଂ ତ୍ଵଯାଽନୀତୋ ମହାନଯମ୍ ॥ 12 ॥
ଅହଂ ହି ପୁରୁଷଵ୍ଯାଘ୍ରାଵପଶ୍ଯନ୍ରାମଲକ୍ଷ୍ମଣୌ ।
କେନ ଶକ୍ତିପ୍ରଭାଵେନ ରାଜ୍ଯଂ ରକ୍ଷିତୁମୁତ୍ସହେ ॥ 13 ॥
ତଂ ହି ନିତ୍ଯଂ ମହାରାଜୋ ବଲଵନ୍ତଂ ମହାବଲଃ ।
ଉପାଶ୍ରିତୋଽଭୂଦ୍ଧର୍ମାତ୍ମା ମେରୁର୍ମେରୁଵନଂ ଯଥା ॥ 14 ॥
ସୋଽହଂ କଥମିମଂ ଭାରଂ ମହାଧୁର୍ଯସମୁଦ୍ଧୃତମ୍ ।
ଦମ୍ଯୋଧୁରମିଵାଽଽସାଦ୍ଯ ଵହେଯଂ କେନଚୌଜସା ॥ 15 ॥
ଅଥଵା ମେ ଭଵେଚ୍ଛକ୍ତିର୍ଯୋଗୈର୍ବୁଦ୍ଧିବଲେନ ଵା ।
ସକାମାଂ ନ କରିଷ୍ଯାମି ତ୍ଵାମହଂ ପୁତ୍ରଗର୍ଧିନୀମ୍ ॥ 16 ॥
ନ ମେ ଵିକାଙ୍କ୍ଷା ଜାଯେତ ତ୍ଯକ୍ତୁଂ ତ୍ଵାଂ ପାପନିଶ୍ଚଯାମ୍ ।
ଯଦି ରାମସ୍ଯ ନାଵେକ୍ଷା ତ୍ଵଯି ସ୍ଯାନ୍ମାତୃଵତ୍ସଦା ॥ 17 ॥
ଉତ୍ପନ୍ନାତୁ କଥଂ ବୁଦ୍ଧିସ୍ତଵେଯଂ ପାପଦର୍ଶିନି ।
ସାଧୁଚାରିତ୍ରଵିଭ୍ରଷ୍ଟେ ପୂର୍ଵେଷାଂ ନୋ ଵିଗର୍ହିତା ॥ 18 ॥
ଅସ୍ମିନ୍କୁଲେ ହି ପୂର୍ଵେଷାଂ ଜ୍ଯେଷ୍ଠୋ ରାଜ୍ଯେଽଭିଷିଚ୍ଯତେ ।
ଅପରେ ଭ୍ରାତରସ୍ତସ୍ମିନ୍ପ୍ରଵର୍ତନ୍ତେ ସମାହିତାଃ ॥ 19 ॥
ନ ହି ମନ୍ଯେ ନୃଶଂସେ ତ୍ଵଂ ରାଜଧର୍ମମଵେକ୍ଷସେ ।
ଗତିଂ ଵା ନ ଵିଜାନାସି ରାଜଵୃତ୍ତସ୍ଯ ଶାଶ୍ଵତୀମ୍ ॥ 20 ॥
ସତତଂ ରାଜଵୃତ୍ତେ ହି ଜ୍ଯେଷ୍ଠୋ ରାଜ୍ଯେଽଭିଷିଚ୍ଯତେ ।
ରାଜ୍ଞାମେତତ୍ସମଂ ତତ୍ସ୍ଯାଦିକ୍ଷ୍ଵାକୂଣାଂ ଵିଶେଷତଃ ॥ 21 ॥
ତେଷାଂ ଧର୍ମୈକରକ୍ଷାଣାଂ କୁଲଚାରିତ୍ରଶୋଭିନାମ୍ ।
ଅଦ୍ଯ ଚାରିତ୍ରଶୌଣ୍ଡୀର୍ଯଂ ତ୍ଵାଂ ପ୍ରାପ୍ଯ ଵିନିଵର୍ତିତମ୍ ॥ 22 ॥
ତଵାପି ସୁମହାଭାଗା ଜନେନ୍ଦ୍ରାଃ କୁଲପୂର୍ଵଗାଃ ।
ବୁଦ୍ଧେର୍ମୋହଃ କଥମଯଂ ସମ୍ଭୂତସ୍ତ୍ଵଯି ଗର୍ହିତଃ ॥ 23 ॥
ନ ତୁ କାମଂ କରିଷ୍ଯାମି ତଵାଽହଂ ପାପନିଶ୍ଚଯେ ।
ତ୍ଵଯା ଵ୍ଯସନମାରବ୍ଧଂ ଜୀଵିତାନ୍ତକରଂ ମମ ॥ 24 ॥
ଏଷତ୍ଵିଦାନୀମେଵାହମପ୍ରିଯାର୍ଥଂ ତଵାନଘମ୍ ।
ନିଵର୍ତଯିଷ୍ଯାମି ଵନାଦ୍ଭ୍ରାତରଂ ସ୍ଵଜନପ୍ରିଯମ୍ ॥ 25 ॥
ନିଵର୍ତଯିତ୍ଵା ରାମଂ ଚ ତସ୍ଯାହଂ ଦୀପ୍ତତେଜସଃ ।
ଦାସଭୂତୋ ଭଵିଷ୍ଯାମି ସୁସ୍ଥିରେଣାନ୍ତରାତ୍ମନା ॥ 26 ॥
ଇତ୍ଯେଵମୁକ୍ତ୍ଵା ଭରତୋ ମହାତ୍ମା ପ୍ରିଯେତରୈର୍ଵାକ୍ଯଗଣୈସ୍ତୁଦଂସ୍ତାମ୍ ।
ଶୋକାତୁରଶ୍ଚାପି ନନାଦ ଭୂଯଃ ସିଂହୋ ଯଥା ପର୍ଵତଗହ୍ଵରସ୍ଥଃ ॥ 27 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଅଯୋଧ୍ଯାକାଣ୍ଡେ ତ୍ରିସପ୍ତତିତମସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha trisaptatitamassargaḥ |
saśrūtvā tu pitaraṃ vṛttaṃ bhrātarau ca vivāsitau |
bharato duḥkhasantapta idaṃ vacanamabravīt || 1 ||
kiṃ nu kāryaṃ hatasyeha mama rājyena śocataḥ |
vihīnasyātha pitrā ca bhrātrā pitṛsamena ca || 2 ||
duḥkhe me duḥkhamakarorvraṇe kṣāramivādadhāḥ |
rājānaṃ pretabhāvasthaṃ kṛtvā rāmaṃ ca tāpasam || 3 ||
kulasya tvamabhāvāya kālarātririvā'gatā |
aṅgāramupagūhya sma pitā me nāvabuddhavān || 4 ||
mṛtyumāpādito pitā tvayā me pāpadarśini |
sukhaṃ parihṛtaṃ mohātkule'sminkulapāṃsani || 5 ||
tvāṃ prāpya hi pitā me'dya satyasandho mahāyaśāḥ |
tīvraduḥkhābhisantapto vṛtto daśaratho nṛpaḥ || 6 ||
vināśito mahārājaḥ pitā me dharmavatsalaḥ |
kasmātpravrājito rāmaḥ kasmādeva vanaṃ gataḥ || 7 ||
kausalyā ca sumitrā ca putraśokābhipīḍite |
duṣkaraṃ yadi jīvetāṃ prāpya tvāṃ jananīṃ mama || 8 ||
nanutvāryo'pi dharmātmā tvayi vṛtimanuttamām |
vartate guruvṛttijño yathā mātari vartate || 9 ||
tasyāḥ putraṃ kṛtā'tmānaṃ cīravalkalavāsasam |
prasthāpya vanavāsāya kathaṃ pāpe na śocasi || 10 ||
apāpadarśanaṃ śūraṃ kṛtātmānaṃ yaśasvinam |
pravrājya cīravasanaṃ kinnu paśyasi kāraṇam || 11 ||
lubdhāyā vidito manye na te'haṃ rāghavaṃ prati |
tathāhyanardho rājyārthaṃ tvayā'nīto mahānayam || 12 ||
ahaṃ hi puruṣavyāghrāvapaśyanrāmalakṣmaṇau |
kena śaktiprabhāvena rājyaṃ rakṣitumutsahe || 13 ||
taṃ hi nityaṃ mahārājo balavantaṃ mahābalaḥ |
upāśrito'bhūddharmātmā merurmeruvanaṃ yathā || 14 ||
so'haṃ kathamimaṃ bhāraṃ mahādhuryasamuddhṛtam |
damyodhuramivā''sādya vaheyaṃ kenacaujasā || 15 ||
athavā me bhavecchaktiryogairbuddhibalena vā |
sakāmāṃ na kariṣyāmi tvāmahaṃ putragardhinīm || 16 ||
na me vikāṅkṣā jāyeta tyaktuṃ tvāṃ pāpaniścayām |
yadi rāmasya nāvekṣā tvayi syānmātṛvatsadā || 17 ||
utpannātu kathaṃ buddhistaveyaṃ pāpadarśini |
sādhucāritravibhraṣṭe pūrveṣāṃ no vigarhitā || 18 ||
asminkule hi pūrveṣāṃ jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
apare bhrātarastasminpravartante samāhitāḥ || 19 ||
na hi manye nṛśaṃse tvaṃ rājadharmamavekṣase |
gatiṃ vā na vijānāsi rājavṛttasya śāśvatīm || 20 ||
satataṃ rājavṛtte hi jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
rājñāmetatsamaṃ tatsyādikṣvākūṇāṃ viśeṣataḥ || 21 ||
teṣāṃ dharmaikarakṣāṇāṃ kulacāritraśobhinām |
adya cāritraśauṇḍīryaṃ tvāṃ prāpya vinivartitam || 22 ||
tavāpi sumahābhāgā janendrāḥ kulapūrvagāḥ |
buddhermohaḥ kathamayaṃ sambhūtastvayi garhitaḥ || 23 ||
na tu kāmaṃ kariṣyāmi tavā'haṃ pāpaniścaye |
tvayā vyasanamārabdhaṃ jīvitāntakaraṃ mama || 24 ||
eṣatvidānīmevāhamapriyārthaṃ tavānagham |
nivartayiṣyāmi vanādbhrātaraṃ svajanapriyam || 25 ||
nivartayitvā rāmaṃ ca tasyāhaṃ dīptatejasaḥ |
dāsabhūto bhaviṣyāmi susthireṇāntarātmanā || 26 ||
ityevamuktvā bharato mahātmā priyetarairvākyagaṇaistudaṃstām |
śokāturaścāpi nanāda bhūyaḥ siṃho yathā parvatagahvarasthaḥ || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe trisaptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ त्रिसप्ततितमस्सर्गः ।
सश्रूत्वा तु पितरं वृत्तं भ्रातरौ च विवासितौ ।
भरतो दुःखसन्तप्त इदं वचनमब्रवीत् ॥ 1 ॥
किं नु कार्यं हतस्येह मम राज्येन शोचतः ।
विहीनस्याथ पित्रा च भ्रात्रा पितृसमेन च ॥ 2 ॥
दुःखे मे दुःखमकरोर्व्रणे क्षारमिवादधाः ।
राजानं प्रेतभावस्थं कृत्वा रामं च तापसम् ॥ 3 ॥
कुलस्य त्वमभावाय कालरात्रिरिवाऽगता ।
अङ्गारमुपगूह्य स्म पिता मे नावबुद्धवान् ॥ 4 ॥
मृत्युमापादितो पिता त्वया मे पापदर्शिनि ।
सुखं परिहृतं मोहात्कुलेऽस्मिन्कुलपांसनि ॥ 5 ॥
त्वां प्राप्य हि पिता मेऽद्य सत्यसन्धो महायशाः ।
तीव्रदुःखाभिसन्तप्तो वृत्तो दशरथो नृपः ॥ 6 ॥
विनाशितो महाराजः पिता मे धर्मवत्सलः ।
कस्मात्प्रव्राजितो रामः कस्मादेव वनं गतः ॥ 7 ॥
कौसल्या च सुमित्रा च पुत्रशोकाभिपीडिते ।
दुष्करं यदि जीवेतां प्राप्य त्वां जननीं मम ॥ 8 ॥
ननुत्वार्योऽपि धर्मात्मा त्वयि वृतिमनुत्तमाम् ।
वर्तते गुरुवृत्तिज्ञो यथा मातरि वर्तते ॥ 9 ॥
तस्याः पुत्रं कृताऽत्मानं चीरवल्कलवाससम् ।
प्रस्थाप्य वनवासाय कथं पापे न शोचसि ॥ 10 ॥
अपापदर्शनं शूरं कृतात्मानं यशस्विनम् ।
प्रव्राज्य चीरवसनं किन्नु पश्यसि कारणम् ॥ 11 ॥
लुब्धाया विदितो मन्ये न तेऽहं राघवं प्रति ।
तथाह्यनर्धो राज्यार्थं त्वयाऽनीतो महानयम् ॥ 12 ॥
अहं हि पुरुषव्याघ्रावपश्यन्रामलक्ष्मणौ ।
केन शक्तिप्रभावेन राज्यं रक्षितुमुत्सहे ॥ 13 ॥
तं हि नित्यं महाराजो बलवन्तं महाबलः ।
उपाश्रितोऽभूद्धर्मात्मा मेरुर्मेरुवनं यथा ॥ 14 ॥
सोऽहं कथमिमं भारं महाधुर्यसमुद्धृतम् ।
दम्योधुरमिवाऽऽसाद्य वहेयं केनचौजसा ॥ 15 ॥
अथवा मे भवेच्छक्तिर्योगैर्बुद्धिबलेन वा ।
सकामां न करिष्यामि त्वामहं पुत्रगर्धिनीम् ॥ 16 ॥
न मे विकाङ्क्षा जायेत त्यक्तुं त्वां पापनिश्चयाम् ।
यदि रामस्य नावेक्षा त्वयि स्यान्मातृवत्सदा ॥ 17 ॥
उत्पन्नातु कथं बुद्धिस्तवेयं पापदर्शिनि ।
साधुचारित्रविभ्रष्टे पूर्वेषां नो विगर्हिता ॥ 18 ॥
अस्मिन्कुले हि पूर्वेषां ज्येष्ठो राज्येऽभिषिच्यते ।
अपरे भ्रातरस्तस्मिन्प्रवर्तन्ते समाहिताः ॥ 19 ॥
न हि मन्ये नृशंसे त्वं राजधर्ममवेक्षसे ।
गतिं वा न विजानासि राजवृत्तस्य शाश्वतीम् ॥ 20 ॥
सततं राजवृत्ते हि ज्येष्ठो राज्येऽभिषिच्यते ।
राज्ञामेतत्समं तत्स्यादिक्ष्वाकूणां विशेषतः ॥ 21 ॥
तेषां धर्मैकरक्षाणां कुलचारित्रशोभिनाम् ।
अद्य चारित्रशौण्डीर्यं त्वां प्राप्य विनिवर्तितम् ॥ 22 ॥
तवापि सुमहाभागा जनेन्द्राः कुलपूर्वगाः ।
बुद्धेर्मोहः कथमयं सम्भूतस्त्वयि गर्हितः ॥ 23 ॥
न तु कामं करिष्यामि तवाऽहं पापनिश्चये ।
त्वया व्यसनमारब्धं जीवितान्तकरं मम ॥ 24 ॥
एषत्विदानीमेवाहमप्रियार्थं तवानघम् ।
निवर्तयिष्यामि वनाद्भ्रातरं स्वजनप्रियम् ॥ 25 ॥
निवर्तयित्वा रामं च तस्याहं दीप्ततेजसः ।
दासभूतो भविष्यामि सुस्थिरेणान्तरात्मना ॥ 26 ॥
इत्येवमुक्त्वा भरतो महात्मा प्रियेतरैर्वाक्यगणैस्तुदंस्ताम् ।
शोकातुरश्चापि ननाद भूयः सिंहो यथा पर्वतगह्वरस्थः ॥ 27 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे त्रिसप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha trisaptatitamassargaḥ |
saśrūtvā tu pitaraṃ vṛttaṃ bhrātarau ca vivāsitau |
bharato duḥkhasantapta idaṃ vacanamabravīt || 1 ||
kiṃ nu kāryaṃ hatasyeha mama rājyena śocataḥ |
vihīnasyātha pitrā ca bhrātrā pitṛsamena ca || 2 ||
duḥkhe me duḥkhamakarorvraṇe kṣāramivādadhāḥ |
rājānaṃ pretabhāvasthaṃ kṛtvā rāmaṃ ca tāpasam || 3 ||
kulasya tvamabhāvāya kālarātririvā'gatā |
aṅgāramupagūhya sma pitā me nāvabuddhavān || 4 ||
mṛtyumāpādito pitā tvayā me pāpadarśini |
sukhaṃ parihṛtaṃ mohātkule'sminkulapāṃsani || 5 ||
tvāṃ prāpya hi pitā me'dya satyasandho mahāyaśāḥ |
tīvraduḥkhābhisantapto vṛtto daśaratho nṛpaḥ || 6 ||
vināśito mahārājaḥ pitā me dharmavatsalaḥ |
kasmātpravrājito rāmaḥ kasmādeva vanaṃ gataḥ || 7 ||
kausalyā ca sumitrā ca putraśokābhipīḍite |
duṣkaraṃ yadi jīvetāṃ prāpya tvāṃ jananīṃ mama || 8 ||
nanutvāryo'pi dharmātmā tvayi vṛtimanuttamām |
vartate guruvṛttijño yathā mātari vartate || 9 ||
tasyāḥ putraṃ kṛtā'tmānaṃ cīravalkalavāsasam |
prasthāpya vanavāsāya kathaṃ pāpe na śocasi || 10 ||
apāpadarśanaṃ śūraṃ kṛtātmānaṃ yaśasvinam |
pravrājya cīravasanaṃ kinnu paśyasi kāraṇam || 11 ||
lubdhāyā vidito manye na te'haṃ rāghavaṃ prati |
tathāhyanardho rājyārthaṃ tvayā'nīto mahānayam || 12 ||
ahaṃ hi puruṣavyāghrāvapaśyanrāmalakṣmaṇau |
kena śaktiprabhāvena rājyaṃ rakṣitumutsahe || 13 ||
taṃ hi nityaṃ mahārājo balavantaṃ mahābalaḥ |
upāśrito'bhūddharmātmā merurmeruvanaṃ yathā || 14 ||
so'haṃ kathamimaṃ bhāraṃ mahādhuryasamuddhṛtam |
damyodhuramivā''sādya vaheyaṃ kenacaujasā || 15 ||
athavā me bhavecchaktiryogairbuddhibalena vā |
sakāmāṃ na kariṣyāmi tvāmahaṃ putragardhinīm || 16 ||
na me vikāṅkṣā jāyeta tyaktuṃ tvāṃ pāpaniścayām |
yadi rāmasya nāvekṣā tvayi syānmātṛvatsadā || 17 ||
utpannātu kathaṃ buddhistaveyaṃ pāpadarśini |
sādhucāritravibhraṣṭe pūrveṣāṃ no vigarhitā || 18 ||
asminkule hi pūrveṣāṃ jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
apare bhrātarastasminpravartante samāhitāḥ || 19 ||
na hi manye nṛśaṃse tvaṃ rājadharmamavekṣase |
gatiṃ vā na vijānāsi rājavṛttasya śāśvatīm || 20 ||
satataṃ rājavṛtte hi jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
rājñāmetatsamaṃ tatsyādikṣvākūṇāṃ viśeṣataḥ || 21 ||
teṣāṃ dharmaikarakṣāṇāṃ kulacāritraśobhinām |
adya cāritraśauṇḍīryaṃ tvāṃ prāpya vinivartitam || 22 ||
tavāpi sumahābhāgā janendrāḥ kulapūrvagāḥ |
buddhermohaḥ kathamayaṃ sambhūtastvayi garhitaḥ || 23 ||
na tu kāmaṃ kariṣyāmi tavā'haṃ pāpaniścaye |
tvayā vyasanamārabdhaṃ jīvitāntakaraṃ mama || 24 ||
eṣatvidānīmevāhamapriyārthaṃ tavānagham |
nivartayiṣyāmi vanādbhrātaraṃ svajanapriyam || 25 ||
nivartayitvā rāmaṃ ca tasyāhaṃ dīptatejasaḥ |
dāsabhūto bhaviṣyāmi susthireṇāntarātmanā || 26 ||
ityevamuktvā bharato mahātmā priyetarairvākyagaṇaistudaṃstām |
śokāturaścāpi nanāda bhūyaḥ siṃho yathā parvatagahvarasthaḥ || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe trisaptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.