𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌅𑌯𑍋𑌧𑍍𑌯𑌾𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑌪𑍍𑌤𑌤𑌿𑌤𑌮𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌸𑌶𑍍𑌰𑍂𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍁 𑌪𑌿𑌤𑌰𑌂 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌚 𑌵𑌿𑌵𑌾𑌸𑌿𑌤𑍗 ।
𑌭𑌰𑌤𑍋 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌸𑌨𑍍𑌤𑌪𑍍𑌤 𑌇𑌦𑌂 𑌵𑌚𑌨𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 1 ॥
𑌕𑌿𑌂 𑌨𑍁 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌹𑌤𑌸𑍍𑌯𑍇𑌹 𑌮𑌮 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌶𑍋𑌚𑌤𑌃 ।
𑌵𑌿𑌹𑍀𑌨𑌸𑍍𑌯𑌾𑌥 𑌪𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌚 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌪𑌿𑌤𑍃𑌸𑌮𑍇𑌨 𑌚 ॥ 2 ॥
𑌦𑍁𑌃𑌖𑍇 𑌮𑍇 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌮𑌕𑌰𑍋𑌰𑍍𑌵𑍍𑌰𑌣𑍇 𑌕𑍍𑌷𑌾𑌰𑌮𑌿𑌵𑌾𑌦𑌧𑌾𑌃 ।
𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌂 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌤𑌭𑌾𑌵𑌸𑍍𑌥𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌚 𑌤𑌾𑌪𑌸𑌮𑍍 ॥ 3 ॥
𑌕𑍁𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌮𑌭𑌾𑌵𑌾𑌯 𑌕𑌾𑌲𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑌿𑌵𑌾𑌽𑌗𑌤𑌾 ।
𑌅𑌙𑍍𑌗𑌾𑌰𑌮𑍁𑌪𑌗𑍂𑌹𑍍𑌯 𑌸𑍍𑌮 𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌮𑍇 𑌨𑌾𑌵𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌵𑌾𑌨𑍍 ॥ 4 ॥
𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌮𑌾𑌪𑌾𑌦𑌿𑌤𑍋 𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌮𑍇 𑌪𑌾𑌪𑌦𑌰𑍍𑌶𑌿𑌨𑌿 ।
𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌹𑍃𑌤𑌂 𑌮𑍋𑌹𑌾𑌤𑍍𑌕𑍁𑌲𑍇𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌕𑍁𑌲𑌪𑌾𑌂𑌸𑌨𑌿 ॥ 5 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌹𑌿 𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌮𑍇𑌽𑌦𑍍𑌯 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌸𑌨𑍍𑌧𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌯𑌶𑌾𑌃 ।
𑌤𑍀𑌵𑍍𑌰𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌭𑌿𑌸𑌨𑍍𑌤𑌪𑍍𑌤𑍋 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍋 𑌦𑌶𑌰𑌥𑍋 𑌨𑍃𑌪𑌃 ॥ 6 ॥
𑌵𑌿𑌨𑌾𑌶𑌿𑌤𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜𑌃 𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌮𑍇 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌵𑌤𑍍𑌸𑌲𑌃 ।
𑌕𑌸𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵𑍍𑌰𑌾𑌜𑌿𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌮𑌃 𑌕𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍇𑌵 𑌵𑌨𑌂 𑌗𑌤𑌃 ॥ 7 ॥
𑌕𑍗𑌸𑌲𑍍𑌯𑌾 𑌚 𑌸𑍁𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌚 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌶𑍋𑌕𑌾𑌭𑌿𑌪𑍀𑌡𑌿𑌤𑍇 ।
𑌦𑍁𑌷𑍍𑌕𑌰𑌂 𑌯𑌦𑌿 𑌜𑍀𑌵𑍇𑌤𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌜𑌨𑌨𑍀𑌂 𑌮𑌮 ॥ 8 ॥
𑌨𑌨𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌯𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌿 𑌵𑍃𑌤𑌿𑌮𑌨𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌾𑌮𑍍 ।
𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌯𑌥𑌾 𑌮𑌾𑌤𑌰𑌿 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ॥ 9 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌕𑍃𑌤𑌾𑌽𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌚𑍀𑌰𑌵𑌲𑍍𑌕𑌲𑌵𑌾𑌸𑌸𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌵𑌨𑌵𑌾𑌸𑌾𑌯 𑌕𑌥𑌂 𑌪𑌾𑌪𑍇 𑌨 𑌶𑍋𑌚𑌸𑌿 ॥ 10 ॥
𑌅𑌪𑌾𑌪𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌂 𑌶𑍂𑌰𑌂 𑌕𑍃𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌯𑌶𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌵𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯 𑌚𑍀𑌰𑌵𑌸𑌨𑌂 𑌕𑌿𑌨𑍍𑌨𑍁 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌸𑌿 𑌕𑌾𑌰𑌣𑌮𑍍 ॥ 11 ॥
𑌲𑍁𑌬𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌦𑌿𑌤𑍋 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍇 𑌨 𑌤𑍇𑌽𑌹𑌂 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿 ।
𑌤𑌥𑌾𑌹𑍍𑌯𑌨𑌰𑍍𑌧𑍋 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾𑌽𑌨𑍀𑌤𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌨𑌯𑌮𑍍 ॥ 12 ॥
𑌅𑌹𑌂 𑌹𑌿 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰𑌾𑌵𑌪𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌰𑌾𑌮𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍗 ।
𑌕𑍇𑌨 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌪𑍍𑌰𑌭𑌾𑌵𑍇𑌨 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑍁𑌮𑍁𑌤𑍍𑌸𑌹𑍇 ॥ 13 ॥
𑌤𑌂 𑌹𑌿 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜𑍋 𑌬𑌲𑌵𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌲𑌃 ।
𑌉𑌪𑌾𑌶𑍍𑌰𑌿𑌤𑍋𑌽𑌭𑍂𑌦𑍍𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇𑌰𑍁𑌰𑍍𑌮𑍇𑌰𑍁𑌵𑌨𑌂 𑌯𑌥𑌾 ॥ 14 ॥
𑌸𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌕𑌥𑌮𑌿𑌮𑌂 𑌭𑌾𑌰𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌧𑍁𑌰𑍍𑌯𑌸𑌮𑍁𑌦𑍍𑌧𑍃𑌤𑌮𑍍 ।
𑌦𑌮𑍍𑌯𑍋𑌧𑍁𑌰𑌮𑌿𑌵𑌾𑌽𑌽𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌵𑌹𑍇𑌯𑌂 𑌕𑍇𑌨𑌚𑍗𑌜𑌸𑌾 ॥ 15 ॥
𑌅𑌥𑌵𑌾 𑌮𑍇 𑌭𑌵𑍇𑌚𑍍𑌛𑌕𑍍𑌤𑌿𑌰𑍍𑌯𑍋𑌗𑍈𑌰𑍍𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌬𑌲𑍇𑌨 𑌵𑌾 ।
𑌸𑌕𑌾𑌮𑌾𑌂 𑌨 𑌕𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮𑌹𑌂 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌗𑌰𑍍𑌧𑌿𑌨𑍀𑌮𑍍 ॥ 16 ॥
𑌨 𑌮𑍇 𑌵𑌿𑌕𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌜𑌾𑌯𑍇𑌤 𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌪𑌾𑌪𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑌾𑌮𑍍 ।
𑌯𑌦𑌿 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌾𑌵𑍇𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌿 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌮𑌾𑌤𑍃𑌵𑌤𑍍𑌸𑌦𑌾 ॥ 17 ॥
𑌉𑌤𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌾𑌤𑍁 𑌕𑌥𑌂 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌸𑍍𑌤𑌵𑍇𑌯𑌂 𑌪𑌾𑌪𑌦𑌰𑍍𑌶𑌿𑌨𑌿 ।
𑌸𑌾𑌧𑍁𑌚𑌾𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌵𑌿𑌭𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑍇 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌨𑍋 𑌵𑌿𑌗𑌰𑍍𑌹𑌿𑌤𑌾 ॥ 18 ॥
𑌅𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌕𑍁𑌲𑍇 𑌹𑌿 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌜𑍍𑌯𑍇𑌷𑍍𑌠𑍋 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇𑌽𑌭𑌿𑌷𑌿𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌅𑌪𑌰𑍇 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵𑌰𑍍𑌤𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌮𑌾𑌹𑌿𑌤𑌾𑌃 ॥ 19 ॥
𑌨 𑌹𑌿 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍇 𑌨𑍃𑌶𑌂𑌸𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌧𑌰𑍍𑌮𑌮𑌵𑍇𑌕𑍍𑌷𑌸𑍇 ।
𑌗𑌤𑌿𑌂 𑌵𑌾 𑌨 𑌵𑌿𑌜𑌾𑌨𑌾𑌸𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌶𑌾𑌶𑍍𑌵𑌤𑍀𑌮𑍍 ॥ 20 ॥
𑌸𑌤𑌤𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍇 𑌹𑌿 𑌜𑍍𑌯𑍇𑌷𑍍𑌠𑍋 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇𑌽𑌭𑌿𑌷𑌿𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾𑌮𑍇𑌤𑌤𑍍𑌸𑌮𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾𑌦𑌿𑌕𑍍𑌷𑍍𑌵𑌾𑌕𑍂𑌣𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌤𑌃 ॥ 21 ॥
𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌧𑌰𑍍𑌮𑍈𑌕𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌲𑌚𑌾𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌶𑍋𑌭𑌿𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌅𑌦𑍍𑌯 𑌚𑌾𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌶𑍗𑌣𑍍𑌡𑍀𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 22 ॥
𑌤𑌵𑌾𑌪𑌿 𑌸𑍁𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌗𑌾 𑌜𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌃 𑌕𑍁𑌲𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌗𑌾𑌃 ।
𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇𑌰𑍍𑌮𑍋𑌹𑌃 𑌕𑌥𑌮𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌯𑌿 𑌗𑌰𑍍𑌹𑌿𑌤𑌃 ॥ 23 ॥
𑌨 𑌤𑍁 𑌕𑌾𑌮𑌂 𑌕𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌤𑌵𑌾𑌽𑌹𑌂 𑌪𑌾𑌪𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑍇 ।
𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌸𑌨𑌮𑌾𑌰𑌬𑍍𑌧𑌂 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤𑌕𑌰𑌂 𑌮𑌮 ॥ 24 ॥
𑌏𑌷𑌤𑍍𑌵𑌿𑌦𑌾𑌨𑍀𑌮𑍇𑌵𑌾𑌹𑌮𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌤𑌵𑌾𑌨𑌘𑌮𑍍 ।
𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌵𑌨𑌾𑌦𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌜𑌨𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌮𑍍 ॥ 25 ॥
𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌚 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌹𑌂 𑌦𑍀𑌪𑍍𑌤𑌤𑍇𑌜𑌸𑌃 ।
𑌦𑌾𑌸𑌭𑍂𑌤𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌸𑍁𑌸𑍍𑌥𑌿𑌰𑍇𑌣𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾 ॥ 26 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑍇𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌭𑌰𑌤𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇𑌤𑌰𑍈𑌰𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌗𑌣𑍈𑌸𑍍𑌤𑍁𑌦𑌂𑌸𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌶𑍋𑌕𑌾𑌤𑍁𑌰𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌨𑌨𑌾𑌦 𑌭𑍂𑌯𑌃 𑌸𑌿𑌂𑌹𑍋 𑌯𑌥𑌾 𑌪𑌰𑍍𑌵𑌤𑌗𑌹𑍍𑌵𑌰𑌸𑍍𑌥𑌃 ॥ 27 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌅𑌯𑍋𑌧𑍍𑌯𑌾𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑌪𑍍𑌤𑌤𑌿𑌤𑌮𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha trisaptatitamassargaḥ |
saśrūtvā tu pitaraṃ vṛttaṃ bhrātarau ca vivāsitau |
bharato duḥkhasantapta idaṃ vacanamabravīt || 1 ||
kiṃ nu kāryaṃ hatasyeha mama rājyena śocataḥ |
vihīnasyātha pitrā ca bhrātrā pitṛsamena ca || 2 ||
duḥkhe me duḥkhamakarorvraṇe kṣāramivādadhāḥ |
rājānaṃ pretabhāvasthaṃ kṛtvā rāmaṃ ca tāpasam || 3 ||
kulasya tvamabhāvāya kālarātririvā'gatā |
aṅgāramupagūhya sma pitā me nāvabuddhavān || 4 ||
mṛtyumāpādito pitā tvayā me pāpadarśini |
sukhaṃ parihṛtaṃ mohātkule'sminkulapāṃsani || 5 ||
tvāṃ prāpya hi pitā me'dya satyasandho mahāyaśāḥ |
tīvraduḥkhābhisantapto vṛtto daśaratho nṛpaḥ || 6 ||
vināśito mahārājaḥ pitā me dharmavatsalaḥ |
kasmātpravrājito rāmaḥ kasmādeva vanaṃ gataḥ || 7 ||
kausalyā ca sumitrā ca putraśokābhipīḍite |
duṣkaraṃ yadi jīvetāṃ prāpya tvāṃ jananīṃ mama || 8 ||
nanutvāryo'pi dharmātmā tvayi vṛtimanuttamām |
vartate guruvṛttijño yathā mātari vartate || 9 ||
tasyāḥ putraṃ kṛtā'tmānaṃ cīravalkalavāsasam |
prasthāpya vanavāsāya kathaṃ pāpe na śocasi || 10 ||
apāpadarśanaṃ śūraṃ kṛtātmānaṃ yaśasvinam |
pravrājya cīravasanaṃ kinnu paśyasi kāraṇam || 11 ||
lubdhāyā vidito manye na te'haṃ rāghavaṃ prati |
tathāhyanardho rājyārthaṃ tvayā'nīto mahānayam || 12 ||
ahaṃ hi puruṣavyāghrāvapaśyanrāmalakṣmaṇau |
kena śaktiprabhāvena rājyaṃ rakṣitumutsahe || 13 ||
taṃ hi nityaṃ mahārājo balavantaṃ mahābalaḥ |
upāśrito'bhūddharmātmā merurmeruvanaṃ yathā || 14 ||
so'haṃ kathamimaṃ bhāraṃ mahādhuryasamuddhṛtam |
damyodhuramivā''sādya vaheyaṃ kenacaujasā || 15 ||
athavā me bhavecchaktiryogairbuddhibalena vā |
sakāmāṃ na kariṣyāmi tvāmahaṃ putragardhinīm || 16 ||
na me vikāṅkṣā jāyeta tyaktuṃ tvāṃ pāpaniścayām |
yadi rāmasya nāvekṣā tvayi syānmātṛvatsadā || 17 ||
utpannātu kathaṃ buddhistaveyaṃ pāpadarśini |
sādhucāritravibhraṣṭe pūrveṣāṃ no vigarhitā || 18 ||
asminkule hi pūrveṣāṃ jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
apare bhrātarastasminpravartante samāhitāḥ || 19 ||
na hi manye nṛśaṃse tvaṃ rājadharmamavekṣase |
gatiṃ vā na vijānāsi rājavṛttasya śāśvatīm || 20 ||
satataṃ rājavṛtte hi jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
rājñāmetatsamaṃ tatsyādikṣvākūṇāṃ viśeṣataḥ || 21 ||
teṣāṃ dharmaikarakṣāṇāṃ kulacāritraśobhinām |
adya cāritraśauṇḍīryaṃ tvāṃ prāpya vinivartitam || 22 ||
tavāpi sumahābhāgā janendrāḥ kulapūrvagāḥ |
buddhermohaḥ kathamayaṃ sambhūtastvayi garhitaḥ || 23 ||
na tu kāmaṃ kariṣyāmi tavā'haṃ pāpaniścaye |
tvayā vyasanamārabdhaṃ jīvitāntakaraṃ mama || 24 ||
eṣatvidānīmevāhamapriyārthaṃ tavānagham |
nivartayiṣyāmi vanādbhrātaraṃ svajanapriyam || 25 ||
nivartayitvā rāmaṃ ca tasyāhaṃ dīptatejasaḥ |
dāsabhūto bhaviṣyāmi susthireṇāntarātmanā || 26 ||
ityevamuktvā bharato mahātmā priyetarairvākyagaṇaistudaṃstām |
śokāturaścāpi nanāda bhūyaḥ siṃho yathā parvatagahvarasthaḥ || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe trisaptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ त्रिसप्ततितमस्सर्गः ।
सश्रूत्वा तु पितरं वृत्तं भ्रातरौ च विवासितौ ।
भरतो दुःखसन्तप्त इदं वचनमब्रवीत् ॥ 1 ॥
किं नु कार्यं हतस्येह मम राज्येन शोचतः ।
विहीनस्याथ पित्रा च भ्रात्रा पितृसमेन च ॥ 2 ॥
दुःखे मे दुःखमकरोर्व्रणे क्षारमिवादधाः ।
राजानं प्रेतभावस्थं कृत्वा रामं च तापसम् ॥ 3 ॥
कुलस्य त्वमभावाय कालरात्रिरिवाऽगता ।
अङ्गारमुपगूह्य स्म पिता मे नावबुद्धवान् ॥ 4 ॥
मृत्युमापादितो पिता त्वया मे पापदर्शिनि ।
सुखं परिहृतं मोहात्कुलेऽस्मिन्कुलपांसनि ॥ 5 ॥
त्वां प्राप्य हि पिता मेऽद्य सत्यसन्धो महायशाः ।
तीव्रदुःखाभिसन्तप्तो वृत्तो दशरथो नृपः ॥ 6 ॥
विनाशितो महाराजः पिता मे धर्मवत्सलः ।
कस्मात्प्रव्राजितो रामः कस्मादेव वनं गतः ॥ 7 ॥
कौसल्या च सुमित्रा च पुत्रशोकाभिपीडिते ।
दुष्करं यदि जीवेतां प्राप्य त्वां जननीं मम ॥ 8 ॥
ननुत्वार्योऽपि धर्मात्मा त्वयि वृतिमनुत्तमाम् ।
वर्तते गुरुवृत्तिज्ञो यथा मातरि वर्तते ॥ 9 ॥
तस्याः पुत्रं कृताऽत्मानं चीरवल्कलवाससम् ।
प्रस्थाप्य वनवासाय कथं पापे न शोचसि ॥ 10 ॥
अपापदर्शनं शूरं कृतात्मानं यशस्विनम् ।
प्रव्राज्य चीरवसनं किन्नु पश्यसि कारणम् ॥ 11 ॥
लुब्धाया विदितो मन्ये न तेऽहं राघवं प्रति ।
तथाह्यनर्धो राज्यार्थं त्वयाऽनीतो महानयम् ॥ 12 ॥
अहं हि पुरुषव्याघ्रावपश्यन्रामलक्ष्मणौ ।
केन शक्तिप्रभावेन राज्यं रक्षितुमुत्सहे ॥ 13 ॥
तं हि नित्यं महाराजो बलवन्तं महाबलः ।
उपाश्रितोऽभूद्धर्मात्मा मेरुर्मेरुवनं यथा ॥ 14 ॥
सोऽहं कथमिमं भारं महाधुर्यसमुद्धृतम् ।
दम्योधुरमिवाऽऽसाद्य वहेयं केनचौजसा ॥ 15 ॥
अथवा मे भवेच्छक्तिर्योगैर्बुद्धिबलेन वा ।
सकामां न करिष्यामि त्वामहं पुत्रगर्धिनीम् ॥ 16 ॥
न मे विकाङ्क्षा जायेत त्यक्तुं त्वां पापनिश्चयाम् ।
यदि रामस्य नावेक्षा त्वयि स्यान्मातृवत्सदा ॥ 17 ॥
उत्पन्नातु कथं बुद्धिस्तवेयं पापदर्शिनि ।
साधुचारित्रविभ्रष्टे पूर्वेषां नो विगर्हिता ॥ 18 ॥
अस्मिन्कुले हि पूर्वेषां ज्येष्ठो राज्येऽभिषिच्यते ।
अपरे भ्रातरस्तस्मिन्प्रवर्तन्ते समाहिताः ॥ 19 ॥
न हि मन्ये नृशंसे त्वं राजधर्ममवेक्षसे ।
गतिं वा न विजानासि राजवृत्तस्य शाश्वतीम् ॥ 20 ॥
सततं राजवृत्ते हि ज्येष्ठो राज्येऽभिषिच्यते ।
राज्ञामेतत्समं तत्स्यादिक्ष्वाकूणां विशेषतः ॥ 21 ॥
तेषां धर्मैकरक्षाणां कुलचारित्रशोभिनाम् ।
अद्य चारित्रशौण्डीर्यं त्वां प्राप्य विनिवर्तितम् ॥ 22 ॥
तवापि सुमहाभागा जनेन्द्राः कुलपूर्वगाः ।
बुद्धेर्मोहः कथमयं सम्भूतस्त्वयि गर्हितः ॥ 23 ॥
न तु कामं करिष्यामि तवाऽहं पापनिश्चये ।
त्वया व्यसनमारब्धं जीवितान्तकरं मम ॥ 24 ॥
एषत्विदानीमेवाहमप्रियार्थं तवानघम् ।
निवर्तयिष्यामि वनाद्भ्रातरं स्वजनप्रियम् ॥ 25 ॥
निवर्तयित्वा रामं च तस्याहं दीप्ततेजसः ।
दासभूतो भविष्यामि सुस्थिरेणान्तरात्मना ॥ 26 ॥
इत्येवमुक्त्वा भरतो महात्मा प्रियेतरैर्वाक्यगणैस्तुदंस्ताम् ।
शोकातुरश्चापि ननाद भूयः सिंहो यथा पर्वतगह्वरस्थः ॥ 27 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे त्रिसप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha trisaptatitamassargaḥ |
saśrūtvā tu pitaraṃ vṛttaṃ bhrātarau ca vivāsitau |
bharato duḥkhasantapta idaṃ vacanamabravīt || 1 ||
kiṃ nu kāryaṃ hatasyeha mama rājyena śocataḥ |
vihīnasyātha pitrā ca bhrātrā pitṛsamena ca || 2 ||
duḥkhe me duḥkhamakarorvraṇe kṣāramivādadhāḥ |
rājānaṃ pretabhāvasthaṃ kṛtvā rāmaṃ ca tāpasam || 3 ||
kulasya tvamabhāvāya kālarātririvā'gatā |
aṅgāramupagūhya sma pitā me nāvabuddhavān || 4 ||
mṛtyumāpādito pitā tvayā me pāpadarśini |
sukhaṃ parihṛtaṃ mohātkule'sminkulapāṃsani || 5 ||
tvāṃ prāpya hi pitā me'dya satyasandho mahāyaśāḥ |
tīvraduḥkhābhisantapto vṛtto daśaratho nṛpaḥ || 6 ||
vināśito mahārājaḥ pitā me dharmavatsalaḥ |
kasmātpravrājito rāmaḥ kasmādeva vanaṃ gataḥ || 7 ||
kausalyā ca sumitrā ca putraśokābhipīḍite |
duṣkaraṃ yadi jīvetāṃ prāpya tvāṃ jananīṃ mama || 8 ||
nanutvāryo'pi dharmātmā tvayi vṛtimanuttamām |
vartate guruvṛttijño yathā mātari vartate || 9 ||
tasyāḥ putraṃ kṛtā'tmānaṃ cīravalkalavāsasam |
prasthāpya vanavāsāya kathaṃ pāpe na śocasi || 10 ||
apāpadarśanaṃ śūraṃ kṛtātmānaṃ yaśasvinam |
pravrājya cīravasanaṃ kinnu paśyasi kāraṇam || 11 ||
lubdhāyā vidito manye na te'haṃ rāghavaṃ prati |
tathāhyanardho rājyārthaṃ tvayā'nīto mahānayam || 12 ||
ahaṃ hi puruṣavyāghrāvapaśyanrāmalakṣmaṇau |
kena śaktiprabhāvena rājyaṃ rakṣitumutsahe || 13 ||
taṃ hi nityaṃ mahārājo balavantaṃ mahābalaḥ |
upāśrito'bhūddharmātmā merurmeruvanaṃ yathā || 14 ||
so'haṃ kathamimaṃ bhāraṃ mahādhuryasamuddhṛtam |
damyodhuramivā''sādya vaheyaṃ kenacaujasā || 15 ||
athavā me bhavecchaktiryogairbuddhibalena vā |
sakāmāṃ na kariṣyāmi tvāmahaṃ putragardhinīm || 16 ||
na me vikāṅkṣā jāyeta tyaktuṃ tvāṃ pāpaniścayām |
yadi rāmasya nāvekṣā tvayi syānmātṛvatsadā || 17 ||
utpannātu kathaṃ buddhistaveyaṃ pāpadarśini |
sādhucāritravibhraṣṭe pūrveṣāṃ no vigarhitā || 18 ||
asminkule hi pūrveṣāṃ jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
apare bhrātarastasminpravartante samāhitāḥ || 19 ||
na hi manye nṛśaṃse tvaṃ rājadharmamavekṣase |
gatiṃ vā na vijānāsi rājavṛttasya śāśvatīm || 20 ||
satataṃ rājavṛtte hi jyeṣṭho rājye'bhiṣicyate |
rājñāmetatsamaṃ tatsyādikṣvākūṇāṃ viśeṣataḥ || 21 ||
teṣāṃ dharmaikarakṣāṇāṃ kulacāritraśobhinām |
adya cāritraśauṇḍīryaṃ tvāṃ prāpya vinivartitam || 22 ||
tavāpi sumahābhāgā janendrāḥ kulapūrvagāḥ |
buddhermohaḥ kathamayaṃ sambhūtastvayi garhitaḥ || 23 ||
na tu kāmaṃ kariṣyāmi tavā'haṃ pāpaniścaye |
tvayā vyasanamārabdhaṃ jīvitāntakaraṃ mama || 24 ||
eṣatvidānīmevāhamapriyārthaṃ tavānagham |
nivartayiṣyāmi vanādbhrātaraṃ svajanapriyam || 25 ||
nivartayitvā rāmaṃ ca tasyāhaṃ dīptatejasaḥ |
dāsabhūto bhaviṣyāmi susthireṇāntarātmanā || 26 ||
ityevamuktvā bharato mahātmā priyetarairvākyagaṇaistudaṃstām |
śokāturaścāpi nanāda bhūyaḥ siṃho yathā parvatagahvarasthaḥ || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe trisaptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.