શ્રીમદ્વાલ્મીકીય રામાયણે અયોધ્યાકાણ્ડમ્ ।
અથ અષ્ટાવિંશસ્સર્ગઃ ।
સ એવં બ્રુવતીં સીતાં ધર્મજ્ઞો ધર્મવત્સલઃ ।
ન નેતું કુરુતે બુદ્ધિં વને દુઃખાનિ ચિન્તયન્ ॥ 1 ॥
સાન્ત્વયિત્વા પુનસ્તાં તુ બાષ્પદૂષિતલોચનામ્ ।
નિવર્તનાર્થે ધર્માત્મા વાક્યમેતદુવાચ હ ॥ 2 ॥
સીતે મહાકુલીનાઽસિ ધર્મે ચ નિરતા સદા ।
ઇહાઽચર સ્વધર્મં ત્વં મે યથા મનસસ્સુખમ્ ॥ 3 ॥
સીતે યથા ત્વાં વક્ષ્યામિ તથા કાર્યં ત્વયાઽબલે ।
વને હિ બહવો દોષા વદતસ્તાન્નિબોધ મે ॥ 4 ॥
સીતે વિમુચ્યતામેષા વનવાસકૃતા મતિઃ ।
બહુદોષં હિ કાન્તારં વનમિત્યભિધીયતે ॥ 5 ॥
હિતબુદ્ધ્યા ખલુ વચો મયૈતદભિધીયતે ।
સદા સુખં ન જાનામિ દુઃખમેવ સદા વનમ્ ॥ 6 ॥
ગિરિનિર્ઝરસમ્ભૂતા ગિરિકન્દર વાસિનામ્ ।
સિંહાનાં નિનદા દુઃખા શ્શ્રોતું દુઃખમતો વનમ્ ॥ 7 ॥
ક્રીડમાનાશ્ચ વિસ્રબ્ધા મત્તા શ્શૂન્યે મહામૃગાઃ ।
દૃષ્ટ્વા સમભિવર્તન્તે સીતે દુઃખમતો વનમ્ ॥ 8 ॥
સગ્રાહા સ્સરિતશ્ચૈવ પઙ્કવત્યસ્સુ દુસ્તરાઃ ।
મત્તૈરપિ ગજૈર્નિત્યમતો દુઃખતરં વનમ્ ॥ 9 ॥
લતાકણ્ટકસઙ્કીર્ણાઃ કૃકવાકૂપનાદિતાઃ ।
નિરપાશ્ચ સુદુર્ગાશ્ચ માર્ગા દુઃખમતો વનમ્ ॥ 10 ॥
સુપ્યતે પર્ણશય્યાસુ સ્વયં ભગ્નાસુ ભૂતલે ।
રાત્રિષુ શ્રમખિન્નેન તસ્માદ્દુઃખતરં વનમ્ ॥ 11 ॥
અહોરાત્રં ચ સન્તોષઃ કર્તવ્યો નિયતાત્મના ।
ફલૈર્વૃક્ષાવપતિતૈ સ્સીતે દુઃખમતો વનમ્ ॥ 12 ॥
ઉપવાસશ્ચ કર્તવ્યો યથા પ્રાણેન મૈથિલિ ।
જટાભારશ્ચ કર્તવ્યો વલ્કલામ્બરધારિણા ॥ 13 ॥
દેવતાનાં પિત્રૂણાં કર્તવ્યં વિધિપૂર્વકમ્ ।
પ્રાપ્તાનામતિથીનાં ચ નિત્યશઃ પ્રતિપૂજનમ્ ॥ 14 ॥
કાર્યસ્ત્રિરભિષેકશ્ચ કાલે કાલે ચ નિત્યશઃ ।
ચરતા નિયમેનૈવ તસ્માદ્ધુઃખતરં વનમ્ ॥ 15 ॥
ઉપહારશ્ચ કર્તવ્યઃ કુસુમૈ સ્સ્વયમાહૃતૈઃ ।
આર્ષેણ વિધિના વેદ્યાં બાલે દુઃખમતો વનમ્ ॥ 16 ॥
યથાલબ્ધેન કર્તવ્યઃ સન્તોષસ્તેન મૈથિલિ ।
યતાહારૈર્વનચરૈ ર્નિત્યં દુઃખમતો વનમ્ ॥ 17 ॥
અતીવ વાતાસ્તિમિરં બુભુક્ષા ચાત્ર નિત્યશઃ ।
ભયાનિ ચ મહાન્ત્યત્ર તતો દુઃખતરં વનમ્ ॥ 18 ॥
સરીસૃપાશ્ચ બહવો બહુરૂપાશ્ચ ભામિનિ ।
ચરન્તિ પૃથિવીં દર્પાત્તતો દુઃખતરં વનમ્ ॥ 19 ॥
નદી નિલયના સ્સર્પા નદીકુટિલગામિનઃ ।
તિષઠ્ન્ત્યાવૃત્ય પન્થાનં તતો દુઃખતરં વનમ્ ॥ 20 ॥
પતઙ્ગા વૃશ્ચિકાઃ કીટા દંશાશ્ચ મશકૈ સ્સહ ।
બાધન્તે નિત્યમબલે સર્વં દુઃખમતો વનમ્ ॥ 21 ॥
દ્રુમાઃ કણ્ટકિનશ્ચૈવ કુશાઃ કાશાશ્ચ ભામિનિ ।
વને વ્યાકુલશાખાગ્રાસ્તેન દુઃખતરં વનમ્ ॥ 22 ॥
કાયક્લેશાશ્ચ બહવો ભયાનિ વિવિધાનિ ચ ।
અરણ્યવાસે વસતો દુઃખમેવ તતો વનમ્ ॥ 23 ॥
ક્રોધલોભૌ વિમોક્તવ્યૌ કર્તવ્યા તપસે મતિઃ ।
ન ભેતવ્યં ચ ભેતવ્યે નિત્યં દુઃખમતો વનમ્ ॥ 24 ॥
તદલં તે વનં ગત્વા ક્ષમં ન હિ વનં તવ ।
વિમૃશન્નિહ પશ્યામિ બહુદોષતરં વનમ્ ॥ 25 ॥
વનન્તુ નેતું ન કૃતા મતિસ્તદા બભૂવ રામેણ યદા મહાત્મના ।
ન તસ્ય સીતા વચનં ચકાર ત ત્તતોઽબ્રવીદ્રામમિદં સુદુઃખિતા ॥ 26 ॥
ઇત્યાર્ષે શ્રીમદ્રામાયણે વાલ્મીકીય આદિકાવ્યે અયોધ્યાકાણ્ડે અષ્ટાવિંશસ્સર્ગઃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭāviṃśassargaḥ |
sa evaṃ bruvatīṃ sītāṃ dharmajño dharmavatsalaḥ |
na netuṃ kurute buddhiṃ vane duḥkhāni cintayan || 1 ||
sāntvayitvā punastāṃ tu bāṣpadūṣitalocanām |
nivartanārthe dharmātmā vākyametaduvāca ha || 2 ||
sīte mahākulīnā'si dharme ca niratā sadā |
ihā'cara svadharmaṃ tvaṃ me yathā manasassukham || 3 ||
sīte yathā tvāṃ vakṣyāmi tathā kāryaṃ tvayā'bale |
vane hi bahavo doṣā vadatastānnibodha me || 4 ||
sīte vimucyatāmeṣā vanavāsakṛtā matiḥ |
bahudoṣaṃ hi kāntāraṃ vanamityabhidhīyate || 5 ||
hitabuddhyā khalu vaco mayaitadabhidhīyate |
sadā sukhaṃ na jānāmi duḥkhameva sadā vanam || 6 ||
girinirjharasambhūtā girikandara vāsinām |
siṃhānāṃ ninadā duḥkhā śśrotuṃ duḥkhamato vanam || 7 ||
krīḍamānāśca visrabdhā mattā śśūnye mahāmṛgāḥ |
dṛṣṭvā samabhivartante sīte duḥkhamato vanam || 8 ||
sagrāhā ssaritaścaiva paṅkavatyassu dustarāḥ |
mattairapi gajairnityamato duḥkhataraṃ vanam || 9 ||
latākaṇṭakasaṅkīrṇāḥ kṛkavākūpanāditāḥ |
nirapāśca sudurgāśca mārgā duḥkhamato vanam || 10 ||
supyate parṇaśayyāsu svayaṃ bhagnāsu bhūtale |
rātriṣu śramakhinnena tasmādduḥkhataraṃ vanam || 11 ||
ahorātraṃ ca santoṣaḥ kartavyo niyatātmanā |
phalairvṛkṣāvapatitai ssīte duḥkhamato vanam || 12 ||
upavāsaśca kartavyo yathā prāṇena maithili |
jaṭābhāraśca kartavyo valkalāmbaradhāriṇā || 13 ||
devatānāṃ pitrūṇāṃ kartavyaṃ vidhipūrvakam |
prāptānāmatithīnāṃ ca nityaśaḥ pratipūjanam || 14 ||
kāryastrirabhiṣekaśca kāle kāle ca nityaśaḥ |
caratā niyamenaiva tasmāddhuḥkhataraṃ vanam || 15 ||
upahāraśca kartavyaḥ kusumai ssvayamāhṛtaiḥ |
ārṣeṇa vidhinā vedyāṃ bāle duḥkhamato vanam || 16 ||
yathālabdhena kartavyaḥ santoṣastena maithili |
yatāhārairvanacarai rnityaṃ duḥkhamato vanam || 17 ||
atīva vātāstimiraṃ bubhukṣā cātra nityaśaḥ |
bhayāni ca mahāntyatra tato duḥkhataraṃ vanam || 18 ||
sarīsṛpāśca bahavo bahurūpāśca bhāmini |
caranti pṛthivīṃ darpāttato duḥkhataraṃ vanam || 19 ||
nadī nilayanā ssarpā nadīkuṭilagāminaḥ |
tiṣaṭhntyāvṛtya panthānaṃ tato duḥkhataraṃ vanam || 20 ||
pataṅgā vṛścikāḥ kīṭā daṃśāśca maśakai ssaha |
bādhante nityamabale sarvaṃ duḥkhamato vanam || 21 ||
drumāḥ kaṇṭakinaścaiva kuśāḥ kāśāśca bhāmini |
vane vyākulaśākhāgrāstena duḥkhataraṃ vanam || 22 ||
kāyakleśāśca bahavo bhayāni vividhāni ca |
araṇyavāse vasato duḥkhameva tato vanam || 23 ||
krodhalobhau vimoktavyau kartavyā tapase matiḥ |
na bhetavyaṃ ca bhetavye nityaṃ duḥkhamato vanam || 24 ||
tadalaṃ te vanaṃ gatvā kṣamaṃ na hi vanaṃ tava |
vimṛśanniha paśyāmi bahudoṣataraṃ vanam || 25 ||
vanantu netuṃ na kṛtā matistadā babhūva rāmeṇa yadā mahātmanā |
na tasya sītā vacanaṃ cakāra ta ttato'bravīdrāmamidaṃ suduḥkhitā || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭāviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ अष्टाविंशस्सर्गः ।
स एवं ब्रुवतीं सीतां धर्मज्ञो धर्मवत्सलः ।
न नेतुं कुरुते बुद्धिं वने दुःखानि चिन्तयन् ॥ 1 ॥
सान्त्वयित्वा पुनस्तां तु बाष्पदूषितलोचनाम् ।
निवर्तनार्थे धर्मात्मा वाक्यमेतदुवाच ह ॥ 2 ॥
सीते महाकुलीनाऽसि धर्मे च निरता सदा ।
इहाऽचर स्वधर्मं त्वं मे यथा मनसस्सुखम् ॥ 3 ॥
सीते यथा त्वां वक्ष्यामि तथा कार्यं त्वयाऽबले ।
वने हि बहवो दोषा वदतस्तान्निबोध मे ॥ 4 ॥
सीते विमुच्यतामेषा वनवासकृता मतिः ।
बहुदोषं हि कान्तारं वनमित्यभिधीयते ॥ 5 ॥
हितबुद्ध्या खलु वचो मयैतदभिधीयते ।
सदा सुखं न जानामि दुःखमेव सदा वनम् ॥ 6 ॥
गिरिनिर्झरसम्भूता गिरिकन्दर वासिनाम् ।
सिंहानां निनदा दुःखा श्श्रोतुं दुःखमतो वनम् ॥ 7 ॥
क्रीडमानाश्च विस्रब्धा मत्ता श्शून्ये महामृगाः ।
दृष्ट्वा समभिवर्तन्ते सीते दुःखमतो वनम् ॥ 8 ॥
सग्राहा स्सरितश्चैव पङ्कवत्यस्सु दुस्तराः ।
मत्तैरपि गजैर्नित्यमतो दुःखतरं वनम् ॥ 9 ॥
लताकण्टकसङ्कीर्णाः कृकवाकूपनादिताः ।
निरपाश्च सुदुर्गाश्च मार्गा दुःखमतो वनम् ॥ 10 ॥
सुप्यते पर्णशय्यासु स्वयं भग्नासु भूतले ।
रात्रिषु श्रमखिन्नेन तस्माद्दुःखतरं वनम् ॥ 11 ॥
अहोरात्रं च सन्तोषः कर्तव्यो नियतात्मना ।
फलैर्वृक्षावपतितै स्सीते दुःखमतो वनम् ॥ 12 ॥
उपवासश्च कर्तव्यो यथा प्राणेन मैथिलि ।
जटाभारश्च कर्तव्यो वल्कलाम्बरधारिणा ॥ 13 ॥
देवतानां पित्रूणां कर्तव्यं विधिपूर्वकम् ।
प्राप्तानामतिथीनां च नित्यशः प्रतिपूजनम् ॥ 14 ॥
कार्यस्त्रिरभिषेकश्च काले काले च नित्यशः ।
चरता नियमेनैव तस्माद्धुःखतरं वनम् ॥ 15 ॥
उपहारश्च कर्तव्यः कुसुमै स्स्वयमाहृतैः ।
आर्षेण विधिना वेद्यां बाले दुःखमतो वनम् ॥ 16 ॥
यथालब्धेन कर्तव्यः सन्तोषस्तेन मैथिलि ।
यताहारैर्वनचरै र्नित्यं दुःखमतो वनम् ॥ 17 ॥
अतीव वातास्तिमिरं बुभुक्षा चात्र नित्यशः ।
भयानि च महान्त्यत्र ततो दुःखतरं वनम् ॥ 18 ॥
सरीसृपाश्च बहवो बहुरूपाश्च भामिनि ।
चरन्ति पृथिवीं दर्पात्ततो दुःखतरं वनम् ॥ 19 ॥
नदी निलयना स्सर्पा नदीकुटिलगामिनः ।
तिषठ्न्त्यावृत्य पन्थानं ततो दुःखतरं वनम् ॥ 20 ॥
पतङ्गा वृश्चिकाः कीटा दंशाश्च मशकै स्सह ।
बाधन्ते नित्यमबले सर्वं दुःखमतो वनम् ॥ 21 ॥
द्रुमाः कण्टकिनश्चैव कुशाः काशाश्च भामिनि ।
वने व्याकुलशाखाग्रास्तेन दुःखतरं वनम् ॥ 22 ॥
कायक्लेशाश्च बहवो भयानि विविधानि च ।
अरण्यवासे वसतो दुःखमेव ततो वनम् ॥ 23 ॥
क्रोधलोभौ विमोक्तव्यौ कर्तव्या तपसे मतिः ।
न भेतव्यं च भेतव्ये नित्यं दुःखमतो वनम् ॥ 24 ॥
तदलं ते वनं गत्वा क्षमं न हि वनं तव ।
विमृशन्निह पश्यामि बहुदोषतरं वनम् ॥ 25 ॥
वनन्तु नेतुं न कृता मतिस्तदा बभूव रामेण यदा महात्मना ।
न तस्य सीता वचनं चकार त त्ततोऽब्रवीद्राममिदं सुदुःखिता ॥ 26 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे अष्टाविंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭāviṃśassargaḥ |
sa evaṃ bruvatīṃ sītāṃ dharmajño dharmavatsalaḥ |
na netuṃ kurute buddhiṃ vane duḥkhāni cintayan || 1 ||
sāntvayitvā punastāṃ tu bāṣpadūṣitalocanām |
nivartanārthe dharmātmā vākyametaduvāca ha || 2 ||
sīte mahākulīnā'si dharme ca niratā sadā |
ihā'cara svadharmaṃ tvaṃ me yathā manasassukham || 3 ||
sīte yathā tvāṃ vakṣyāmi tathā kāryaṃ tvayā'bale |
vane hi bahavo doṣā vadatastānnibodha me || 4 ||
sīte vimucyatāmeṣā vanavāsakṛtā matiḥ |
bahudoṣaṃ hi kāntāraṃ vanamityabhidhīyate || 5 ||
hitabuddhyā khalu vaco mayaitadabhidhīyate |
sadā sukhaṃ na jānāmi duḥkhameva sadā vanam || 6 ||
girinirjharasambhūtā girikandara vāsinām |
siṃhānāṃ ninadā duḥkhā śśrotuṃ duḥkhamato vanam || 7 ||
krīḍamānāśca visrabdhā mattā śśūnye mahāmṛgāḥ |
dṛṣṭvā samabhivartante sīte duḥkhamato vanam || 8 ||
sagrāhā ssaritaścaiva paṅkavatyassu dustarāḥ |
mattairapi gajairnityamato duḥkhataraṃ vanam || 9 ||
latākaṇṭakasaṅkīrṇāḥ kṛkavākūpanāditāḥ |
nirapāśca sudurgāśca mārgā duḥkhamato vanam || 10 ||
supyate parṇaśayyāsu svayaṃ bhagnāsu bhūtale |
rātriṣu śramakhinnena tasmādduḥkhataraṃ vanam || 11 ||
ahorātraṃ ca santoṣaḥ kartavyo niyatātmanā |
phalairvṛkṣāvapatitai ssīte duḥkhamato vanam || 12 ||
upavāsaśca kartavyo yathā prāṇena maithili |
jaṭābhāraśca kartavyo valkalāmbaradhāriṇā || 13 ||
devatānāṃ pitrūṇāṃ kartavyaṃ vidhipūrvakam |
prāptānāmatithīnāṃ ca nityaśaḥ pratipūjanam || 14 ||
kāryastrirabhiṣekaśca kāle kāle ca nityaśaḥ |
caratā niyamenaiva tasmāddhuḥkhataraṃ vanam || 15 ||
upahāraśca kartavyaḥ kusumai ssvayamāhṛtaiḥ |
ārṣeṇa vidhinā vedyāṃ bāle duḥkhamato vanam || 16 ||
yathālabdhena kartavyaḥ santoṣastena maithili |
yatāhārairvanacarai rnityaṃ duḥkhamato vanam || 17 ||
atīva vātāstimiraṃ bubhukṣā cātra nityaśaḥ |
bhayāni ca mahāntyatra tato duḥkhataraṃ vanam || 18 ||
sarīsṛpāśca bahavo bahurūpāśca bhāmini |
caranti pṛthivīṃ darpāttato duḥkhataraṃ vanam || 19 ||
nadī nilayanā ssarpā nadīkuṭilagāminaḥ |
tiṣaṭhntyāvṛtya panthānaṃ tato duḥkhataraṃ vanam || 20 ||
pataṅgā vṛścikāḥ kīṭā daṃśāśca maśakai ssaha |
bādhante nityamabale sarvaṃ duḥkhamato vanam || 21 ||
drumāḥ kaṇṭakinaścaiva kuśāḥ kāśāśca bhāmini |
vane vyākulaśākhāgrāstena duḥkhataraṃ vanam || 22 ||
kāyakleśāśca bahavo bhayāni vividhāni ca |
araṇyavāse vasato duḥkhameva tato vanam || 23 ||
krodhalobhau vimoktavyau kartavyā tapase matiḥ |
na bhetavyaṃ ca bhetavye nityaṃ duḥkhamato vanam || 24 ||
tadalaṃ te vanaṃ gatvā kṣamaṃ na hi vanaṃ tava |
vimṛśanniha paśyāmi bahudoṣataraṃ vanam || 25 ||
vanantu netuṃ na kṛtā matistadā babhūva rāmeṇa yadā mahātmanā |
na tasya sītā vacanaṃ cakāra ta ttato'bravīdrāmamidaṃ suduḥkhitā || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭāviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.