শ্রীমদ্বাল্মীকীয রামাযণে অযোধ্যাকাণ্ডম্ ।
অথ অষ্টাবিংশস্সর্গঃ ।
স এবং ব্রুবতীং সীতাং ধর্মজ্ঞো ধর্মবত্সলঃ ।
ন নেতুং কুরুতে বুদ্ধিং বনে দুঃখানি চিন্তযন্ ॥ 1 ॥
সান্ত্বযিত্বা পুনস্তাং তু বাষ্পদূষিতলোচনাম্ ।
নিবর্তনার্থে ধর্মাত্মা বাক্যমেতদুবাচ হ ॥ 2 ॥
সীতে মহাকুলীনাঽসি ধর্মে চ নিরতা সদা ।
ইহাঽচর স্বধর্মং ত্বং মে যথা মনসস্সুখম্ ॥ 3 ॥
সীতে যথা ত্বাং বক্ষ্যামি তথা কার্যং ত্বযাঽবলে ।
বনে হি বহবো দোষা বদতস্তান্নিবোধ মে ॥ 4 ॥
সীতে বিমুচ্যতামেষা বনবাসকৃতা মতিঃ ।
বহুদোষং হি কান্তারং বনমিত্যভিধীযতে ॥ 5 ॥
হিতবুদ্ধ্যা খলু বচো মযৈতদভিধীযতে ।
সদা সুখং ন জানামি দুঃখমেব সদা বনম্ ॥ 6 ॥
গিরিনির্ঝরসম্ভূতা গিরিকন্দর বাসিনাম্ ।
সিংহানাং নিনদা দুঃখা শ্শ্রোতুং দুঃখমতো বনম্ ॥ 7 ॥
ক্রীডমানাশ্চ বিস্রব্ধা মত্তা শ্শূন্যে মহামৃগাঃ ।
দৃষ্ট্বা সমভিবর্তন্তে সীতে দুঃখমতো বনম্ ॥ 8 ॥
সগ্রাহা স্সরিতশ্চৈব পঙ্কবত্যস্সু দুস্তরাঃ ।
মত্তৈরপি গজৈর্নিত্যমতো দুঃখতরং বনম্ ॥ 9 ॥
লতাকণ্টকসঙ্কীর্ণাঃ কৃকবাকূপনাদিতাঃ ।
নিরপাশ্চ সুদুর্গাশ্চ মার্গা দুঃখমতো বনম্ ॥ 10 ॥
সুপ্যতে পর্ণশয্যাসু স্বযং ভগ্নাসু ভূতলে ।
রাত্রিষু শ্রমখিন্নেন তস্মাদ্দুঃখতরং বনম্ ॥ 11 ॥
অহোরাত্রং চ সন্তোষঃ কর্তব্যো নিযতাত্মনা ।
ফলৈর্বৃক্ষাবপতিতৈ স্সীতে দুঃখমতো বনম্ ॥ 12 ॥
উপবাসশ্চ কর্তব্যো যথা প্রাণেন মৈথিলি ।
জটাভারশ্চ কর্তব্যো বল্কলাম্বরধারিণা ॥ 13 ॥
দেবতানাং পিত্রূণাং কর্তব্যং বিধিপূর্বকম্ ।
প্রাপ্তানামতিথীনাং চ নিত্যশঃ প্রতিপূজনম্ ॥ 14 ॥
কার্যস্ত্রিরভিষেকশ্চ কালে কালে চ নিত্যশঃ ।
চরতা নিযমেনৈব তস্মাদ্ধুঃখতরং বনম্ ॥ 15 ॥
উপহারশ্চ কর্তব্যঃ কুসুমৈ স্স্বযমাহৃতৈঃ ।
আর্ষেণ বিধিনা বেদ্যাং বালে দুঃখমতো বনম্ ॥ 16 ॥
যথালব্ধেন কর্তব্যঃ সন্তোষস্তেন মৈথিলি ।
যতাহারৈর্বনচরৈ র্নিত্যং দুঃখমতো বনম্ ॥ 17 ॥
অতীব বাতাস্তিমিরং বুভুক্ষা চাত্র নিত্যশঃ ।
ভযানি চ মহান্ত্যত্র ততো দুঃখতরং বনম্ ॥ 18 ॥
সরীসৃপাশ্চ বহবো বহুরূপাশ্চ ভামিনি ।
চরন্তি পৃথিবীং দর্পাত্ততো দুঃখতরং বনম্ ॥ 19 ॥
নদী নিলযনা স্সর্পা নদীকুটিলগামিনঃ ।
তিষঠ্ন্ত্যাবৃত্য পন্থানং ততো দুঃখতরং বনম্ ॥ 20 ॥
পতঙ্গা বৃশ্চিকাঃ কীটা দংশাশ্চ মশকৈ স্সহ ।
বাধন্তে নিত্যমবলে সর্বং দুঃখমতো বনম্ ॥ 21 ॥
দ্রুমাঃ কণ্টকিনশ্চৈব কুশাঃ কাশাশ্চ ভামিনি ।
বনে ব্যাকুলশাখাগ্রাস্তেন দুঃখতরং বনম্ ॥ 22 ॥
কাযক্লেশাশ্চ বহবো ভযানি বিবিধানি চ ।
অরণ্যবাসে বসতো দুঃখমেব ততো বনম্ ॥ 23 ॥
ক্রোধলোভৌ বিমোক্তব্যৌ কর্তব্যা তপসে মতিঃ ।
ন ভেতব্যং চ ভেতব্যে নিত্যং দুঃখমতো বনম্ ॥ 24 ॥
তদলং তে বনং গত্বা ক্ষমং ন হি বনং তব ।
বিমৃশন্নিহ পশ্যামি বহুদোষতরং বনম্ ॥ 25 ॥
বনন্তু নেতুং ন কৃতা মতিস্তদা বভূব রামেণ যদা মহাত্মনা ।
ন তস্য সীতা বচনং চকার ত ত্ততোঽব্রবীদ্রামমিদং সুদুঃখিতা ॥ 26 ॥
ইত্যার্ষে শ্রীমদ্রামাযণে বাল্মীকীয আদিকাব্যে অযোধ্যাকাণ্ডে অষ্টাবিংশস্সর্গঃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭāviṃśassargaḥ |
sa evaṃ bruvatīṃ sītāṃ dharmajño dharmavatsalaḥ |
na netuṃ kurute buddhiṃ vane duḥkhāni cintayan || 1 ||
sāntvayitvā punastāṃ tu bāṣpadūṣitalocanām |
nivartanārthe dharmātmā vākyametaduvāca ha || 2 ||
sīte mahākulīnā'si dharme ca niratā sadā |
ihā'cara svadharmaṃ tvaṃ me yathā manasassukham || 3 ||
sīte yathā tvāṃ vakṣyāmi tathā kāryaṃ tvayā'bale |
vane hi bahavo doṣā vadatastānnibodha me || 4 ||
sīte vimucyatāmeṣā vanavāsakṛtā matiḥ |
bahudoṣaṃ hi kāntāraṃ vanamityabhidhīyate || 5 ||
hitabuddhyā khalu vaco mayaitadabhidhīyate |
sadā sukhaṃ na jānāmi duḥkhameva sadā vanam || 6 ||
girinirjharasambhūtā girikandara vāsinām |
siṃhānāṃ ninadā duḥkhā śśrotuṃ duḥkhamato vanam || 7 ||
krīḍamānāśca visrabdhā mattā śśūnye mahāmṛgāḥ |
dṛṣṭvā samabhivartante sīte duḥkhamato vanam || 8 ||
sagrāhā ssaritaścaiva paṅkavatyassu dustarāḥ |
mattairapi gajairnityamato duḥkhataraṃ vanam || 9 ||
latākaṇṭakasaṅkīrṇāḥ kṛkavākūpanāditāḥ |
nirapāśca sudurgāśca mārgā duḥkhamato vanam || 10 ||
supyate parṇaśayyāsu svayaṃ bhagnāsu bhūtale |
rātriṣu śramakhinnena tasmādduḥkhataraṃ vanam || 11 ||
ahorātraṃ ca santoṣaḥ kartavyo niyatātmanā |
phalairvṛkṣāvapatitai ssīte duḥkhamato vanam || 12 ||
upavāsaśca kartavyo yathā prāṇena maithili |
jaṭābhāraśca kartavyo valkalāmbaradhāriṇā || 13 ||
devatānāṃ pitrūṇāṃ kartavyaṃ vidhipūrvakam |
prāptānāmatithīnāṃ ca nityaśaḥ pratipūjanam || 14 ||
kāryastrirabhiṣekaśca kāle kāle ca nityaśaḥ |
caratā niyamenaiva tasmāddhuḥkhataraṃ vanam || 15 ||
upahāraśca kartavyaḥ kusumai ssvayamāhṛtaiḥ |
ārṣeṇa vidhinā vedyāṃ bāle duḥkhamato vanam || 16 ||
yathālabdhena kartavyaḥ santoṣastena maithili |
yatāhārairvanacarai rnityaṃ duḥkhamato vanam || 17 ||
atīva vātāstimiraṃ bubhukṣā cātra nityaśaḥ |
bhayāni ca mahāntyatra tato duḥkhataraṃ vanam || 18 ||
sarīsṛpāśca bahavo bahurūpāśca bhāmini |
caranti pṛthivīṃ darpāttato duḥkhataraṃ vanam || 19 ||
nadī nilayanā ssarpā nadīkuṭilagāminaḥ |
tiṣaṭhntyāvṛtya panthānaṃ tato duḥkhataraṃ vanam || 20 ||
pataṅgā vṛścikāḥ kīṭā daṃśāśca maśakai ssaha |
bādhante nityamabale sarvaṃ duḥkhamato vanam || 21 ||
drumāḥ kaṇṭakinaścaiva kuśāḥ kāśāśca bhāmini |
vane vyākulaśākhāgrāstena duḥkhataraṃ vanam || 22 ||
kāyakleśāśca bahavo bhayāni vividhāni ca |
araṇyavāse vasato duḥkhameva tato vanam || 23 ||
krodhalobhau vimoktavyau kartavyā tapase matiḥ |
na bhetavyaṃ ca bhetavye nityaṃ duḥkhamato vanam || 24 ||
tadalaṃ te vanaṃ gatvā kṣamaṃ na hi vanaṃ tava |
vimṛśanniha paśyāmi bahudoṣataraṃ vanam || 25 ||
vanantu netuṃ na kṛtā matistadā babhūva rāmeṇa yadā mahātmanā |
na tasya sītā vacanaṃ cakāra ta ttato'bravīdrāmamidaṃ suduḥkhitā || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭāviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ अष्टाविंशस्सर्गः ।
स एवं ब्रुवतीं सीतां धर्मज्ञो धर्मवत्सलः ।
न नेतुं कुरुते बुद्धिं वने दुःखानि चिन्तयन् ॥ 1 ॥
सान्त्वयित्वा पुनस्तां तु बाष्पदूषितलोचनाम् ।
निवर्तनार्थे धर्मात्मा वाक्यमेतदुवाच ह ॥ 2 ॥
सीते महाकुलीनाऽसि धर्मे च निरता सदा ।
इहाऽचर स्वधर्मं त्वं मे यथा मनसस्सुखम् ॥ 3 ॥
सीते यथा त्वां वक्ष्यामि तथा कार्यं त्वयाऽबले ।
वने हि बहवो दोषा वदतस्तान्निबोध मे ॥ 4 ॥
सीते विमुच्यतामेषा वनवासकृता मतिः ।
बहुदोषं हि कान्तारं वनमित्यभिधीयते ॥ 5 ॥
हितबुद्ध्या खलु वचो मयैतदभिधीयते ।
सदा सुखं न जानामि दुःखमेव सदा वनम् ॥ 6 ॥
गिरिनिर्झरसम्भूता गिरिकन्दर वासिनाम् ।
सिंहानां निनदा दुःखा श्श्रोतुं दुःखमतो वनम् ॥ 7 ॥
क्रीडमानाश्च विस्रब्धा मत्ता श्शून्ये महामृगाः ।
दृष्ट्वा समभिवर्तन्ते सीते दुःखमतो वनम् ॥ 8 ॥
सग्राहा स्सरितश्चैव पङ्कवत्यस्सु दुस्तराः ।
मत्तैरपि गजैर्नित्यमतो दुःखतरं वनम् ॥ 9 ॥
लताकण्टकसङ्कीर्णाः कृकवाकूपनादिताः ।
निरपाश्च सुदुर्गाश्च मार्गा दुःखमतो वनम् ॥ 10 ॥
सुप्यते पर्णशय्यासु स्वयं भग्नासु भूतले ।
रात्रिषु श्रमखिन्नेन तस्माद्दुःखतरं वनम् ॥ 11 ॥
अहोरात्रं च सन्तोषः कर्तव्यो नियतात्मना ।
फलैर्वृक्षावपतितै स्सीते दुःखमतो वनम् ॥ 12 ॥
उपवासश्च कर्तव्यो यथा प्राणेन मैथिलि ।
जटाभारश्च कर्तव्यो वल्कलाम्बरधारिणा ॥ 13 ॥
देवतानां पित्रूणां कर्तव्यं विधिपूर्वकम् ।
प्राप्तानामतिथीनां च नित्यशः प्रतिपूजनम् ॥ 14 ॥
कार्यस्त्रिरभिषेकश्च काले काले च नित्यशः ।
चरता नियमेनैव तस्माद्धुःखतरं वनम् ॥ 15 ॥
उपहारश्च कर्तव्यः कुसुमै स्स्वयमाहृतैः ।
आर्षेण विधिना वेद्यां बाले दुःखमतो वनम् ॥ 16 ॥
यथालब्धेन कर्तव्यः सन्तोषस्तेन मैथिलि ।
यताहारैर्वनचरै र्नित्यं दुःखमतो वनम् ॥ 17 ॥
अतीव वातास्तिमिरं बुभुक्षा चात्र नित्यशः ।
भयानि च महान्त्यत्र ततो दुःखतरं वनम् ॥ 18 ॥
सरीसृपाश्च बहवो बहुरूपाश्च भामिनि ।
चरन्ति पृथिवीं दर्पात्ततो दुःखतरं वनम् ॥ 19 ॥
नदी निलयना स्सर्पा नदीकुटिलगामिनः ।
तिषठ्न्त्यावृत्य पन्थानं ततो दुःखतरं वनम् ॥ 20 ॥
पतङ्गा वृश्चिकाः कीटा दंशाश्च मशकै स्सह ।
बाधन्ते नित्यमबले सर्वं दुःखमतो वनम् ॥ 21 ॥
द्रुमाः कण्टकिनश्चैव कुशाः काशाश्च भामिनि ।
वने व्याकुलशाखाग्रास्तेन दुःखतरं वनम् ॥ 22 ॥
कायक्लेशाश्च बहवो भयानि विविधानि च ।
अरण्यवासे वसतो दुःखमेव ततो वनम् ॥ 23 ॥
क्रोधलोभौ विमोक्तव्यौ कर्तव्या तपसे मतिः ।
न भेतव्यं च भेतव्ये नित्यं दुःखमतो वनम् ॥ 24 ॥
तदलं ते वनं गत्वा क्षमं न हि वनं तव ।
विमृशन्निह पश्यामि बहुदोषतरं वनम् ॥ 25 ॥
वनन्तु नेतुं न कृता मतिस्तदा बभूव रामेण यदा महात्मना ।
न तस्य सीता वचनं चकार त त्ततोऽब्रवीद्राममिदं सुदुःखिता ॥ 26 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे अष्टाविंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭāviṃśassargaḥ |
sa evaṃ bruvatīṃ sītāṃ dharmajño dharmavatsalaḥ |
na netuṃ kurute buddhiṃ vane duḥkhāni cintayan || 1 ||
sāntvayitvā punastāṃ tu bāṣpadūṣitalocanām |
nivartanārthe dharmātmā vākyametaduvāca ha || 2 ||
sīte mahākulīnā'si dharme ca niratā sadā |
ihā'cara svadharmaṃ tvaṃ me yathā manasassukham || 3 ||
sīte yathā tvāṃ vakṣyāmi tathā kāryaṃ tvayā'bale |
vane hi bahavo doṣā vadatastānnibodha me || 4 ||
sīte vimucyatāmeṣā vanavāsakṛtā matiḥ |
bahudoṣaṃ hi kāntāraṃ vanamityabhidhīyate || 5 ||
hitabuddhyā khalu vaco mayaitadabhidhīyate |
sadā sukhaṃ na jānāmi duḥkhameva sadā vanam || 6 ||
girinirjharasambhūtā girikandara vāsinām |
siṃhānāṃ ninadā duḥkhā śśrotuṃ duḥkhamato vanam || 7 ||
krīḍamānāśca visrabdhā mattā śśūnye mahāmṛgāḥ |
dṛṣṭvā samabhivartante sīte duḥkhamato vanam || 8 ||
sagrāhā ssaritaścaiva paṅkavatyassu dustarāḥ |
mattairapi gajairnityamato duḥkhataraṃ vanam || 9 ||
latākaṇṭakasaṅkīrṇāḥ kṛkavākūpanāditāḥ |
nirapāśca sudurgāśca mārgā duḥkhamato vanam || 10 ||
supyate parṇaśayyāsu svayaṃ bhagnāsu bhūtale |
rātriṣu śramakhinnena tasmādduḥkhataraṃ vanam || 11 ||
ahorātraṃ ca santoṣaḥ kartavyo niyatātmanā |
phalairvṛkṣāvapatitai ssīte duḥkhamato vanam || 12 ||
upavāsaśca kartavyo yathā prāṇena maithili |
jaṭābhāraśca kartavyo valkalāmbaradhāriṇā || 13 ||
devatānāṃ pitrūṇāṃ kartavyaṃ vidhipūrvakam |
prāptānāmatithīnāṃ ca nityaśaḥ pratipūjanam || 14 ||
kāryastrirabhiṣekaśca kāle kāle ca nityaśaḥ |
caratā niyamenaiva tasmāddhuḥkhataraṃ vanam || 15 ||
upahāraśca kartavyaḥ kusumai ssvayamāhṛtaiḥ |
ārṣeṇa vidhinā vedyāṃ bāle duḥkhamato vanam || 16 ||
yathālabdhena kartavyaḥ santoṣastena maithili |
yatāhārairvanacarai rnityaṃ duḥkhamato vanam || 17 ||
atīva vātāstimiraṃ bubhukṣā cātra nityaśaḥ |
bhayāni ca mahāntyatra tato duḥkhataraṃ vanam || 18 ||
sarīsṛpāśca bahavo bahurūpāśca bhāmini |
caranti pṛthivīṃ darpāttato duḥkhataraṃ vanam || 19 ||
nadī nilayanā ssarpā nadīkuṭilagāminaḥ |
tiṣaṭhntyāvṛtya panthānaṃ tato duḥkhataraṃ vanam || 20 ||
pataṅgā vṛścikāḥ kīṭā daṃśāśca maśakai ssaha |
bādhante nityamabale sarvaṃ duḥkhamato vanam || 21 ||
drumāḥ kaṇṭakinaścaiva kuśāḥ kāśāśca bhāmini |
vane vyākulaśākhāgrāstena duḥkhataraṃ vanam || 22 ||
kāyakleśāśca bahavo bhayāni vividhāni ca |
araṇyavāse vasato duḥkhameva tato vanam || 23 ||
krodhalobhau vimoktavyau kartavyā tapase matiḥ |
na bhetavyaṃ ca bhetavye nityaṃ duḥkhamato vanam || 24 ||
tadalaṃ te vanaṃ gatvā kṣamaṃ na hi vanaṃ tava |
vimṛśanniha paśyāmi bahudoṣataraṃ vanam || 25 ||
vanantu netuṃ na kṛtā matistadā babhūva rāmeṇa yadā mahātmanā |
na tasya sītā vacanaṃ cakāra ta ttato'bravīdrāmamidaṃ suduḥkhitā || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭāviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.