Vishnu

નારાયણીયં દશક 77 - જરાસન્ધાદિભિઃ સહ યુદ્ધમ્

Narayaniyam Dashaka 77 - Jarasandhadibhih Saha Yuddham

🖋️ Gujarati script
📄 Download PDF
સૈરન્ધ્ર્યાસ્તદનુ ચિરં સ્મરાતુરાયા
યાતોઽભૂઃ સુલલિતમુદ્ધવેન સાર્ધમ્ ।
આવાસં ત્વદુપગમોત્સવં સદૈવ
ધ્યાયન્ત્યાઃ પ્રતિદિનવાસસજ્જિકાયાઃ ॥1॥
ઉપગતે ત્વયિ પૂર્ણમનોરથાં પ્રમદસમ્ભ્રમકમ્પ્રપયોધરામ્ ।
વિવિધમાનનમાદધતીં મુદા રહસિ તાં રમયાઞ્ચકૃષે સુખમ્ ॥2॥
પૃષ્ટા વરં પુનરસાવવૃણોદ્વરાકી
ભૂયસ્ત્વયા સુરતમેવ નિશાન્તરેષુ ।
સાયુજ્યમસ્ત્વિતિ વદેત્ બુધ એવ કામં
સામીપ્યમસ્ત્વનિશમિત્યપિ નાબ્રવીત્ કિમ્ ॥3॥
તતો ભવાન્ દેવ નિશાસુ કાસુચિન્મૃગીદૃશં તાં નિભૃતં વિનોદયન્ ।
અદાદુપશ્લોક ઇતિ શ્રુતં સુતં સ નારદાત્ સાત્ત્વતતન્ત્રવિદ્બબભૌ ॥4॥
અક્રૂરમન્દિરમિતોઽથ બલોદ્ધવાભ્યા-
મભ્યર્ચિતો બહુ નુતો મુદિતેન તેન ।
એનં વિસૃજ્ય વિપિનાગતપાણ્ડવેય-
વૃત્તં વિવેદિથ તથા ધૃતરાષ્ટ્ર્ચેષ્ટામ્ ॥5॥
વિઘાતાજ્જામાતુઃ પરમસુહૃદો ભોજનૃપતે-
ર્જરાસન્ધે રુન્ધત્યનવધિરુષાન્ધેઽથ મથુરામ્ ।
રથાદ્યૈર્દ્યોર્લબ્ધૈઃ કતિપયબલસ્ત્વં બલયુત-
સ્ત્રયોવિંશત્યક્ષૌહિણિ તદુપનીતં સમહૃથાઃ ॥6॥
બદ્ધં બલાદથ બલેન બલોત્તરં ત્વં
ભૂયો બલોદ્યમરસેન મુમોચિથૈનમ્ ।
નિશ્શેષદિગ્જયસમાહૃતવિશ્વસૈન્યાત્
કોઽન્યસ્તતો હિ બલપૌરુષવાંસ્તદાનીમ્ ॥7॥
ભગ્નઃ સ લગ્નહૃદયોઽપિ નૃપૈઃ પ્રણુન્નો
યુદ્ધં ત્વયા વ્યધિત ષોડશકૃત્વ એવમ્ ।
અક્ષૌહિણીઃ શિવ શિવાસ્ય જઘન્થ વિષ્ણો
સમ્ભૂય સૈકનવતિત્રિશતં તદાનીમ્ ॥8॥
અષ્ટાદશેઽસ્ય સમરે સમુપેયુષિ ત્વં
દૃષ્ટ્વા પુરોઽથ યવનં યવનત્રિકોટ્યા ।
ત્વષ્ટ્રા વિધાપ્ય પુરમાશુ પયોધિમધ્યે
તત્રાઽથ યોગબલતઃ સ્વજનાનનૈષીઃ ॥9॥
પદભ્યાં ત્વાં પદ્મમાલી ચકિત ઇવ પુરાન્નિર્ગતો ધાવમાનો
મ્લેચ્છેશેનાનુયાતો વધસુકૃતવિહીનેન શૈલે ન્યલૈષીઃ ।
સુપ્તેનાઙ્ઘ્ર્યાહતેન દ્રુતમથ મુચુકુન્દેન ભસ્મીકૃતેઽસ્મિન્
ભૂપાયાસ્મૈ ગુહાન્તે સુલલિતવપુષા તસ્થિષે ભક્તિભાજે ॥10॥
ઐક્ષ્વાકોઽહં વિરક્તોઽસ્મ્યખિલનૃપસુખે ત્વત્પ્રસાદૈકકાઙ્ક્ષી
હા દેવેતિ સ્તુવન્તં વરવિતતિષુ તં નિસ્પૃહં વીક્ષ્ય હૃષ્યન્ ।
મુક્તેસ્તુલ્યાં ચ ભક્તિં ધુતસકલમલાં મોક્ષમપ્યાશુ દત્વા
કાર્યં હિંસાવિશુદ્ધ્યૈ તપ ઇતિ ચ તદા પ્રાત્થ લોકપ્રતીત્યૈ ॥11॥
તદનુ મથુરાં ગત્વા હત્વા ચમૂં યવનાહૃતાં
મગધપતિના માર્ગે સૈન્યૈઃ પુરેવ નિવારિતઃ ।
ચરમવિજયં દર્પાયાસ્મૈ પ્રદાય પલાયિતો
જલધિનગરીં યાતો વાતાલયેશ્વર પાહિ મામ્ ॥12॥
Roman (IAST) Transliteration
sairandhryāstadanu ciraṃ smarāturāyā
yāto'bhūḥ sulalitamuddhavena sārdham |
āvāsaṃ tvadupagamotsavaṃ sadaiva
dhyāyantyāḥ pratidinavāsasajjikāyāḥ ||1||
upagate tvayi pūrṇamanorathāṃ pramadasambhramakamprapayodharām |
vividhamānanamādadhatīṃ mudā rahasi tāṃ ramayāñcakṛṣe sukham ||2||
pṛṣṭā varaṃ punarasāvavṛṇodvarākī
bhūyastvayā suratameva niśāntareṣu |
sāyujyamastviti vadet budha eva kāmaṃ
sāmīpyamastvaniśamityapi nābravīt kim ||3||
tato bhavān deva niśāsu kāsucinmṛgīdṛśaṃ tāṃ nibhṛtaṃ vinodayan |
adādupaśloka iti śrutaṃ sutaṃ sa nāradāt sāttvatatantravidbababhau ||4||
akrūramandiramito'tha baloddhavābhyā-
mabhyarcito bahu nuto muditena tena |
enaṃ visṛjya vipināgatapāṇḍaveya-
vṛttaṃ viveditha tathā dhṛtarāṣṭrceṣṭām ||5||
vighātājjāmātuḥ paramasuhṛdo bhojanṛpate-
rjarāsandhe rundhatyanavadhiruṣāndhe'tha mathurām |
rathādyairdyorlabdhaiḥ katipayabalastvaṃ balayuta-
strayoviṃśatyakṣauhiṇi tadupanītaṃ samahṛthāḥ ||6||
baddhaṃ balādatha balena balottaraṃ tvaṃ
bhūyo balodyamarasena mumocithainam |
niśśeṣadigjayasamāhṛtaviśvasainyāt
ko'nyastato hi balapauruṣavāṃstadānīm ||7||
bhagnaḥ sa lagnahṛdayo'pi nṛpaiḥ praṇunno
yuddhaṃ tvayā vyadhita ṣoḍaśakṛtva evam |
akṣauhiṇīḥ śiva śivāsya jaghantha viṣṇo
sambhūya saikanavatitriśataṃ tadānīm ||8||
aṣṭādaśe'sya samare samupeyuṣi tvaṃ
dṛṣṭvā puro'tha yavanaṃ yavanatrikoṭyā |
tvaṣṭrā vidhāpya puramāśu payodhimadhye
tatrā'tha yogabalataḥ svajanānanaiṣīḥ ||9||
padabhyāṃ tvāṃ padmamālī cakita iva purānnirgato dhāvamāno
mleccheśenānuyāto vadhasukṛtavihīnena śaile nyalaiṣīḥ |
suptenāṅghryāhatena drutamatha mucukundena bhasmīkṛte'smin
bhūpāyāsmai guhānte sulalitavapuṣā tasthiṣe bhaktibhāje ||10||
aikṣvāko'haṃ virakto'smyakhilanṛpasukhe tvatprasādaikakāṅkṣī
hā deveti stuvantaṃ varavitatiṣu taṃ nispṛhaṃ vīkṣya hṛṣyan |
muktestulyāṃ ca bhaktiṃ dhutasakalamalāṃ mokṣamapyāśu datvā
kāryaṃ hiṃsāviśuddhyai tapa iti ca tadā prāttha lokapratītyai ||11||
tadanu mathurāṃ gatvā hatvā camūṃ yavanāhṛtāṃ
magadhapatinā mārge sainyaiḥ pureva nivāritaḥ |
caramavijayaṃ darpāyāsmai pradāya palāyito
jaladhinagarīṃ yāto vātālayeśvara pāhi mām ||12||
Sanskrit — Devanagari (original)
सैरन्ध्र्यास्तदनु चिरं स्मरातुराया
यातोऽभूः सुललितमुद्धवेन सार्धम् ।
आवासं त्वदुपगमोत्सवं सदैव
ध्यायन्त्याः प्रतिदिनवाससज्जिकायाः ॥1॥
उपगते त्वयि पूर्णमनोरथां प्रमदसम्भ्रमकम्प्रपयोधराम् ।
विविधमाननमादधतीं मुदा रहसि तां रमयाञ्चकृषे सुखम् ॥2॥
पृष्टा वरं पुनरसाववृणोद्वराकी
भूयस्त्वया सुरतमेव निशान्तरेषु ।
सायुज्यमस्त्विति वदेत् बुध एव कामं
सामीप्यमस्त्वनिशमित्यपि नाब्रवीत् किम् ॥3॥
ततो भवान् देव निशासु कासुचिन्मृगीदृशं तां निभृतं विनोदयन् ।
अदादुपश्लोक इति श्रुतं सुतं स नारदात् सात्त्वततन्त्रविद्बबभौ ॥4॥
अक्रूरमन्दिरमितोऽथ बलोद्धवाभ्या-
मभ्यर्चितो बहु नुतो मुदितेन तेन ।
एनं विसृज्य विपिनागतपाण्डवेय-
वृत्तं विवेदिथ तथा धृतराष्ट्र्चेष्टाम् ॥5॥
विघाताज्जामातुः परमसुहृदो भोजनृपते-
र्जरासन्धे रुन्धत्यनवधिरुषान्धेऽथ मथुराम् ।
रथाद्यैर्द्योर्लब्धैः कतिपयबलस्त्वं बलयुत-
स्त्रयोविंशत्यक्षौहिणि तदुपनीतं समहृथाः ॥6॥
बद्धं बलादथ बलेन बलोत्तरं त्वं
भूयो बलोद्यमरसेन मुमोचिथैनम् ।
निश्शेषदिग्जयसमाहृतविश्वसैन्यात्
कोऽन्यस्ततो हि बलपौरुषवांस्तदानीम् ॥7॥
भग्नः स लग्नहृदयोऽपि नृपैः प्रणुन्नो
युद्धं त्वया व्यधित षोडशकृत्व एवम् ।
अक्षौहिणीः शिव शिवास्य जघन्थ विष्णो
सम्भूय सैकनवतित्रिशतं तदानीम् ॥8॥
अष्टादशेऽस्य समरे समुपेयुषि त्वं
दृष्ट्वा पुरोऽथ यवनं यवनत्रिकोट्या ।
त्वष्ट्रा विधाप्य पुरमाशु पयोधिमध्ये
तत्राऽथ योगबलतः स्वजनाननैषीः ॥9॥
पदभ्यां त्वां पद्ममाली चकित इव पुरान्निर्गतो धावमानो
म्लेच्छेशेनानुयातो वधसुकृतविहीनेन शैले न्यलैषीः ।
सुप्तेनाङ्घ्र्याहतेन द्रुतमथ मुचुकुन्देन भस्मीकृतेऽस्मिन्
भूपायास्मै गुहान्ते सुललितवपुषा तस्थिषे भक्तिभाजे ॥10॥
ऐक्ष्वाकोऽहं विरक्तोऽस्म्यखिलनृपसुखे त्वत्प्रसादैककाङ्क्षी
हा देवेति स्तुवन्तं वरविततिषु तं निस्पृहं वीक्ष्य हृष्यन् ।
मुक्तेस्तुल्यां च भक्तिं धुतसकलमलां मोक्षमप्याशु दत्वा
कार्यं हिंसाविशुद्ध्यै तप इति च तदा प्रात्थ लोकप्रतीत्यै ॥11॥
तदनु मथुरां गत्वा हत्वा चमूं यवनाहृतां
मगधपतिना मार्गे सैन्यैः पुरेव निवारितः ।
चरमविजयं दर्पायास्मै प्रदाय पलायितो
जलधिनगरीं यातो वातालयेश्वर पाहि माम् ॥12॥
sairandhryāstadanu ciraṃ smarāturāyā
yāto'bhūḥ sulalitamuddhavena sārdham |
āvāsaṃ tvadupagamotsavaṃ sadaiva
dhyāyantyāḥ pratidinavāsasajjikāyāḥ ||1||
upagate tvayi pūrṇamanorathāṃ pramadasambhramakamprapayodharām |
vividhamānanamādadhatīṃ mudā rahasi tāṃ ramayāñcakṛṣe sukham ||2||
pṛṣṭā varaṃ punarasāvavṛṇodvarākī
bhūyastvayā suratameva niśāntareṣu |
sāyujyamastviti vadet budha eva kāmaṃ
sāmīpyamastvaniśamityapi nābravīt kim ||3||
tato bhavān deva niśāsu kāsucinmṛgīdṛśaṃ tāṃ nibhṛtaṃ vinodayan |
adādupaśloka iti śrutaṃ sutaṃ sa nāradāt sāttvatatantravidbababhau ||4||
akrūramandiramito'tha baloddhavābhyā-
mabhyarcito bahu nuto muditena tena |
enaṃ visṛjya vipināgatapāṇḍaveya-
vṛttaṃ viveditha tathā dhṛtarāṣṭrceṣṭām ||5||
vighātājjāmātuḥ paramasuhṛdo bhojanṛpate-
rjarāsandhe rundhatyanavadhiruṣāndhe'tha mathurām |
rathādyairdyorlabdhaiḥ katipayabalastvaṃ balayuta-
strayoviṃśatyakṣauhiṇi tadupanītaṃ samahṛthāḥ ||6||
baddhaṃ balādatha balena balottaraṃ tvaṃ
bhūyo balodyamarasena mumocithainam |
niśśeṣadigjayasamāhṛtaviśvasainyāt
ko'nyastato hi balapauruṣavāṃstadānīm ||7||
bhagnaḥ sa lagnahṛdayo'pi nṛpaiḥ praṇunno
yuddhaṃ tvayā vyadhita ṣoḍaśakṛtva evam |
akṣauhiṇīḥ śiva śivāsya jaghantha viṣṇo
sambhūya saikanavatitriśataṃ tadānīm ||8||
aṣṭādaśe'sya samare samupeyuṣi tvaṃ
dṛṣṭvā puro'tha yavanaṃ yavanatrikoṭyā |
tvaṣṭrā vidhāpya puramāśu payodhimadhye
tatrā'tha yogabalataḥ svajanānanaiṣīḥ ||9||
padabhyāṃ tvāṃ padmamālī cakita iva purānnirgato dhāvamāno
mleccheśenānuyāto vadhasukṛtavihīnena śaile nyalaiṣīḥ |
suptenāṅghryāhatena drutamatha mucukundena bhasmīkṛte'smin
bhūpāyāsmai guhānte sulalitavapuṣā tasthiṣe bhaktibhāje ||10||
aikṣvāko'haṃ virakto'smyakhilanṛpasukhe tvatprasādaikakāṅkṣī
hā deveti stuvantaṃ varavitatiṣu taṃ nispṛhaṃ vīkṣya hṛṣyan |
muktestulyāṃ ca bhaktiṃ dhutasakalamalāṃ mokṣamapyāśu datvā
kāryaṃ hiṃsāviśuddhyai tapa iti ca tadā prāttha lokapratītyai ||11||
tadanu mathurāṃ gatvā hatvā camūṃ yavanāhṛtāṃ
magadhapatinā mārge sainyaiḥ pureva nivāritaḥ |
caramavijayaṃ darpāyāsmai pradāya palāyito
jaladhinagarīṃ yāto vātālayeśvara pāhi mām ||12||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in