અર્થનાશં મનસ્તાપં ગૃહે દુશ્ચરિતાનિ ચ ।
વઞ્ચનં ચાપમાનં ચ મતિમાન્ન પ્રકાશયેત્ ॥ 01 ॥
ધનધાન્યપ્રયોગેષુ વિદ્યાસઙ્ગ્રહણે તથા ।
આહારે વ્યવહારે ચ ત્યક્તલજ્જઃ સુખી ભવેત્ ॥ 02 ॥
સન્તોષામૃતતૃપ્તાનાં યત્સુખં શાન્તિરેવ ચ ।
ન ચ તદ્ધનલુબ્ધાનામિતશ્ચેતશ્ચ ધાવતામ્ ॥ 03 ॥
સન્તોષસ્ત્રિષુ કર્તવ્યઃ સ્વદારે ભોજને ધને ।
ત્રિષુ ચૈવ ન કર્તવ્યોઽધ્યયને જપદાનયોઃ ॥ 04 ॥
વિપ્રયોર્વિપ્રવહ્ન્યોશ્ચ દમ્પત્યોઃ સ્વામિભૃત્યયોઃ ।
અન્તરેણ ન ગન્તવ્યં હલસ્ય વૃષભસ્ય ચ ॥ 05 ॥
પાદાભ્યાં ન સ્પૃશેદગ્નિં ગુરું બ્રાહ્મણમેવ ચ ।
નૈવ ગાં ન કુમારીં ચ ન વૃદ્ધં ન શિશું તથા ॥ 06 ॥
શકટં પઞ્ચહસ્તેન દશહસ્તેન વાજિનમ્ ।
ગજં હસ્તસહસ્રેણ દેશત્યાગેન દુર્જનમ્ ॥ 07 ॥
હસ્તી અઙ્કુશમાત્રેણ વાજી હસ્તેન તાડ્યતે ।
શઋઙ્ગી લગુડહસ્તેન ખડ્ગહસ્તેન દુર્જનઃ ॥ 08 ॥
તુષ્યન્તિ ભોજને વિપ્રા મયૂરા ઘનગર્જિતે ।
સાધવઃ પરસમ્પત્તૌ ખલાઃ પરવિપત્તિષુ ॥ 09 ॥
અનુલોમેન બલિનં પ્રતિલોમેન દુર્જનમ્ ।
આત્મતુલ્યબલં શત્રું વિનયેન બલેન વા ॥ 10 ॥
બાહુવીર્યં બલં રાજ્ઞાં બ્રહ્મણો બ્રહ્મવિદ્બલી ।
રૂપયૌવનમાધુર્યં સ્ત્રીણાં બલમનુત્તમમ્ ॥ 11 ॥
નાત્યન્તં સરલૈર્ભાવ્યં ગત્વા પશ્ય વનસ્થલીમ્ ।
છિદ્યન્તે સરલાસ્તત્ર કુબ્જાસ્તિષ્ઠન્તિ પાદપાઃ ॥ 12 ॥
યત્રોદકં તત્ર વસન્તિ હંસા-
સ્તથૈવ શુષ્કં પરિવર્જયન્તિ ।
ન હંસતુલ્યેન નરેણ ભાવ્યં
પુનસ્ત્યજન્તઃ પુનરાશ્રયન્તે ॥ 13 ॥
ઉપાર્જિતાનાં વિત્તાનાં ત્યાગ એવ હિ રક્ષણમ્ ।
તડાગોદરસંસ્થાનાં પરીવાહ ઇવામ્ભસામ્ ॥ 14 ॥
યસ્યાર્થાસ્તસ્ય મિત્રાણિ યસ્યાર્થાસ્તસ્ય બાન્ધવાઃ ।
યસ્યાર્થાઃ સ પુમાઁલ્લોકે યસ્યાર્થાઃ સ ચ પણ્ડિતઃ ॥ 15 ॥
સ્વર્ગસ્થિતાનામિહ જીવલોકે
ચત્વારિ ચિહ્નાનિ વસન્તિ દેહે ।
દાનપ્રસઙ્ગો મધુરા ચ વાણી
દેવાર્ચનં બ્રાહ્મણતર્પણં ચ ॥ 16 ॥
અત્યન્તકોપઃ કટુકા ચ વાણી
દરિદ્રતા ચ સ્વજનેષુ વૈરમ્ ।
નીચપ્રસઙ્ગઃ કુલહીનસેવા
ચિહ્નાનિ દેહે નરકસ્થિતાનામ્ ॥ 17 ॥
ગમ્યતે યદિ મૃગેન્દ્રમન્દિરં
લભ્યતે કરિકપાલમૌક્તિકમ્ ।
જમ્બુકાલયગતે ચ પ્રાપ્યતે
વત્સપુચ્છખરચર્મખણ્ડનમ્ ॥ 18 ॥
શુનઃ પુચ્છમિવ વ્યર્થં જીવિતં વિદ્યયા વિના ।
ન ગુહ્યગોપને શક્તં ન ચ દંશનિવારણે ॥ 19 ॥
વાચાં શૌચં ચ મનસઃ શૌચમિન્દ્રિયનિગ્રહઃ ।
સર્વભૂતદયાશૌચમેતચ્છૌચં પરાર્થિનામ્ ॥ 20 ॥
પુષ્પે ગન્ધં તિલે તૈલં કાષ્ઠેઽગ્નિં પયસિ ઘૃતમ્ ।
ઇક્ષૌ ગુડં તથા દેહે પશ્યાત્માનં વિવેકતઃ ॥ 21 ॥
Roman (IAST) Transliteration
arthanāśaṃ manastāpaṃ gṛhe duścaritāni ca |
vañcanaṃ cāpamānaṃ ca matimānna prakāśayet || 01 ||
dhanadhānyaprayogeṣu vidyāsaṅgrahaṇe tathā |
āhāre vyavahāre ca tyaktalajjaḥ sukhī bhavet || 02 ||
santoṣāmṛtatṛptānāṃ yatsukhaṃ śāntireva ca |
na ca taddhanalubdhānāmitaścetaśca dhāvatām || 03 ||
santoṣastriṣu kartavyaḥ svadāre bhojane dhane |
triṣu caiva na kartavyo'dhyayane japadānayoḥ || 04 ||
viprayorvipravahnyośca dampatyoḥ svāmibhṛtyayoḥ |
antareṇa na gantavyaṃ halasya vṛṣabhasya ca || 05 ||
pādābhyāṃ na spṛśedagniṃ guruṃ brāhmaṇameva ca |
naiva gāṃ na kumārīṃ ca na vṛddhaṃ na śiśuṃ tathā || 06 ||
śakaṭaṃ pañcahastena daśahastena vājinam |
gajaṃ hastasahasreṇa deśatyāgena durjanam || 07 ||
hastī aṅkuśamātreṇa vājī hastena tāḍyate |
śaṛṅgī laguḍahastena khaḍgahastena durjanaḥ || 08 ||
tuṣyanti bhojane viprā mayūrā ghanagarjite |
sādhavaḥ parasampattau khalāḥ paravipattiṣu || 09 ||
anulomena balinaṃ pratilomena durjanam |
ātmatulyabalaṃ śatruṃ vinayena balena vā || 10 ||
bāhuvīryaṃ balaṃ rājñāṃ brahmaṇo brahmavidbalī |
rūpayauvanamādhuryaṃ strīṇāṃ balamanuttamam || 11 ||
nātyantaṃ saralairbhāvyaṃ gatvā paśya vanasthalīm |
chidyante saralāstatra kubjāstiṣṭhanti pādapāḥ || 12 ||
yatrodakaṃ tatra vasanti haṃsā-
stathaiva śuṣkaṃ parivarjayanti |
na haṃsatulyena nareṇa bhāvyaṃ
punastyajantaḥ punarāśrayante || 13 ||
upārjitānāṃ vittānāṃ tyāga eva hi rakṣaṇam |
taḍāgodarasaṃsthānāṃ parīvāha ivāmbhasām || 14 ||
yasyārthāstasya mitrāṇi yasyārthāstasya bāndhavāḥ |
yasyārthāḥ sa pumā~lloke yasyārthāḥ sa ca paṇḍitaḥ || 15 ||
svargasthitānāmiha jīvaloke
catvāri cihnāni vasanti dehe |
dānaprasaṅgo madhurā ca vāṇī
devārcanaṃ brāhmaṇatarpaṇaṃ ca || 16 ||
atyantakopaḥ kaṭukā ca vāṇī
daridratā ca svajaneṣu vairam |
nīcaprasaṅgaḥ kulahīnasevā
cihnāni dehe narakasthitānām || 17 ||
gamyate yadi mṛgendramandiraṃ
labhyate karikapālamauktikam |
jambukālayagate ca prāpyate
vatsapucchakharacarmakhaṇḍanam || 18 ||
śunaḥ pucchamiva vyarthaṃ jīvitaṃ vidyayā vinā |
na guhyagopane śaktaṃ na ca daṃśanivāraṇe || 19 ||
vācāṃ śaucaṃ ca manasaḥ śaucamindriyanigrahaḥ |
sarvabhūtadayāśaucametacchaucaṃ parārthinām || 20 ||
puṣpe gandhaṃ tile tailaṃ kāṣṭhe'gniṃ payasi ghṛtam |
ikṣau guḍaṃ tathā dehe paśyātmānaṃ vivekataḥ || 21 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अर्थनाशं मनस्तापं गृहे दुश्चरितानि च ।
वञ्चनं चापमानं च मतिमान्न प्रकाशयेत् ॥ 01 ॥
धनधान्यप्रयोगेषु विद्यासङ्ग्रहणे तथा ।
आहारे व्यवहारे च त्यक्तलज्जः सुखी भवेत् ॥ 02 ॥
सन्तोषामृततृप्तानां यत्सुखं शान्तिरेव च ।
न च तद्धनलुब्धानामितश्चेतश्च धावताम् ॥ 03 ॥
सन्तोषस्त्रिषु कर्तव्यः स्वदारे भोजने धने ।
त्रिषु चैव न कर्तव्योऽध्ययने जपदानयोः ॥ 04 ॥
विप्रयोर्विप्रवह्न्योश्च दम्पत्योः स्वामिभृत्ययोः ।
अन्तरेण न गन्तव्यं हलस्य वृषभस्य च ॥ 05 ॥
पादाभ्यां न स्पृशेदग्निं गुरुं ब्राह्मणमेव च ।
नैव गां न कुमारीं च न वृद्धं न शिशुं तथा ॥ 06 ॥
शकटं पञ्चहस्तेन दशहस्तेन वाजिनम् ।
गजं हस्तसहस्रेण देशत्यागेन दुर्जनम् ॥ 07 ॥
हस्ती अङ्कुशमात्रेण वाजी हस्तेन ताड्यते ।
शऋङ्गी लगुडहस्तेन खड्गहस्तेन दुर्जनः ॥ 08 ॥
तुष्यन्ति भोजने विप्रा मयूरा घनगर्जिते ।
साधवः परसम्पत्तौ खलाः परविपत्तिषु ॥ 09 ॥
अनुलोमेन बलिनं प्रतिलोमेन दुर्जनम् ।
आत्मतुल्यबलं शत्रुं विनयेन बलेन वा ॥ 10 ॥
बाहुवीर्यं बलं राज्ञां ब्रह्मणो ब्रह्मविद्बली ।
रूपयौवनमाधुर्यं स्त्रीणां बलमनुत्तमम् ॥ 11 ॥
नात्यन्तं सरलैर्भाव्यं गत्वा पश्य वनस्थलीम् ।
छिद्यन्ते सरलास्तत्र कुब्जास्तिष्ठन्ति पादपाः ॥ 12 ॥
यत्रोदकं तत्र वसन्ति हंसा-
स्तथैव शुष्कं परिवर्जयन्ति ।
न हंसतुल्येन नरेण भाव्यं
पुनस्त्यजन्तः पुनराश्रयन्ते ॥ 13 ॥
उपार्जितानां वित्तानां त्याग एव हि रक्षणम् ।
तडागोदरसंस्थानां परीवाह इवाम्भसाम् ॥ 14 ॥
यस्यार्थास्तस्य मित्राणि यस्यार्थास्तस्य बान्धवाः ।
यस्यार्थाः स पुमाँल्लोके यस्यार्थाः स च पण्डितः ॥ 15 ॥
स्वर्गस्थितानामिह जीवलोके
चत्वारि चिह्नानि वसन्ति देहे ।
दानप्रसङ्गो मधुरा च वाणी
देवार्चनं ब्राह्मणतर्पणं च ॥ 16 ॥
अत्यन्तकोपः कटुका च वाणी
दरिद्रता च स्वजनेषु वैरम् ।
नीचप्रसङ्गः कुलहीनसेवा
चिह्नानि देहे नरकस्थितानाम् ॥ 17 ॥
गम्यते यदि मृगेन्द्रमन्दिरं
लभ्यते करिकपालमौक्तिकम् ।
जम्बुकालयगते च प्राप्यते
वत्सपुच्छखरचर्मखण्डनम् ॥ 18 ॥
शुनः पुच्छमिव व्यर्थं जीवितं विद्यया विना ।
न गुह्यगोपने शक्तं न च दंशनिवारणे ॥ 19 ॥
वाचां शौचं च मनसः शौचमिन्द्रियनिग्रहः ।
सर्वभूतदयाशौचमेतच्छौचं परार्थिनाम् ॥ 20 ॥
पुष्पे गन्धं तिले तैलं काष्ठेऽग्निं पयसि घृतम् ।
इक्षौ गुडं तथा देहे पश्यात्मानं विवेकतः ॥ 21 ॥
arthanāśaṃ manastāpaṃ gṛhe duścaritāni ca |
vañcanaṃ cāpamānaṃ ca matimānna prakāśayet || 01 ||
dhanadhānyaprayogeṣu vidyāsaṅgrahaṇe tathā |
āhāre vyavahāre ca tyaktalajjaḥ sukhī bhavet || 02 ||
santoṣāmṛtatṛptānāṃ yatsukhaṃ śāntireva ca |
na ca taddhanalubdhānāmitaścetaśca dhāvatām || 03 ||
santoṣastriṣu kartavyaḥ svadāre bhojane dhane |
triṣu caiva na kartavyo'dhyayane japadānayoḥ || 04 ||
viprayorvipravahnyośca dampatyoḥ svāmibhṛtyayoḥ |
antareṇa na gantavyaṃ halasya vṛṣabhasya ca || 05 ||
pādābhyāṃ na spṛśedagniṃ guruṃ brāhmaṇameva ca |
naiva gāṃ na kumārīṃ ca na vṛddhaṃ na śiśuṃ tathā || 06 ||
śakaṭaṃ pañcahastena daśahastena vājinam |
gajaṃ hastasahasreṇa deśatyāgena durjanam || 07 ||
hastī aṅkuśamātreṇa vājī hastena tāḍyate |
śaṛṅgī laguḍahastena khaḍgahastena durjanaḥ || 08 ||
tuṣyanti bhojane viprā mayūrā ghanagarjite |
sādhavaḥ parasampattau khalāḥ paravipattiṣu || 09 ||
anulomena balinaṃ pratilomena durjanam |
ātmatulyabalaṃ śatruṃ vinayena balena vā || 10 ||
bāhuvīryaṃ balaṃ rājñāṃ brahmaṇo brahmavidbalī |
rūpayauvanamādhuryaṃ strīṇāṃ balamanuttamam || 11 ||
nātyantaṃ saralairbhāvyaṃ gatvā paśya vanasthalīm |
chidyante saralāstatra kubjāstiṣṭhanti pādapāḥ || 12 ||
yatrodakaṃ tatra vasanti haṃsā-
stathaiva śuṣkaṃ parivarjayanti |
na haṃsatulyena nareṇa bhāvyaṃ
punastyajantaḥ punarāśrayante || 13 ||
upārjitānāṃ vittānāṃ tyāga eva hi rakṣaṇam |
taḍāgodarasaṃsthānāṃ parīvāha ivāmbhasām || 14 ||
yasyārthāstasya mitrāṇi yasyārthāstasya bāndhavāḥ |
yasyārthāḥ sa pumā~lloke yasyārthāḥ sa ca paṇḍitaḥ || 15 ||
svargasthitānāmiha jīvaloke
catvāri cihnāni vasanti dehe |
dānaprasaṅgo madhurā ca vāṇī
devārcanaṃ brāhmaṇatarpaṇaṃ ca || 16 ||
atyantakopaḥ kaṭukā ca vāṇī
daridratā ca svajaneṣu vairam |
nīcaprasaṅgaḥ kulahīnasevā
cihnāni dehe narakasthitānām || 17 ||
gamyate yadi mṛgendramandiraṃ
labhyate karikapālamauktikam |
jambukālayagate ca prāpyate
vatsapucchakharacarmakhaṇḍanam || 18 ||
śunaḥ pucchamiva vyarthaṃ jīvitaṃ vidyayā vinā |
na guhyagopane śaktaṃ na ca daṃśanivāraṇe || 19 ||
vācāṃ śaucaṃ ca manasaḥ śaucamindriyanigrahaḥ |
sarvabhūtadayāśaucametacchaucaṃ parārthinām || 20 ||
puṣpe gandhaṃ tile tailaṃ kāṣṭhe'gniṃ payasi ghṛtam |
ikṣau guḍaṃ tathā dehe paśyātmānaṃ vivekataḥ || 21 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.