પ્રણમ્ય શિરસા વિષ્ણું ત્રૈલોક્યાધિપતિં પ્રભુમ્ ।
નાનાશાસ્ત્રોદ્ધૃતં વક્ષ્યે રાજનીતિસમુચ્ચયમ્ ॥ 01 ॥
અધીત્યેદં યથાશાસ્ત્રં નરો જાનાતિ સત્તમઃ ।
ધર્મોપદેશવિખ્યાતં કાર્યાકાર્યં શુભાશુભમ્ ॥ 02 ॥
તદહં સમ્પ્રવક્ષ્યામિ લોકાનાં હિતકામ્યયા ।
યેન વિજ્ઞાતમાત્રેણ સર્વજ્ઞાત્વં પ્રપદ્યતે ॥ 03 ॥
મૂર્ખશિષ્યોપદેશેન દુષ્ટસ્ત્રીભરણેન ચ ।
દુઃખિતૈઃ સમ્પ્રયોગેણ પણ્ડિતોઽપ્યવસીદતિ ॥ 04 ॥
દુષ્ટા ભાર્યા શઠં મિત્રં ભૃત્યશ્ચોત્તરદાયકઃ ।
સસર્પે ચ ગૃહે વાસો મૃત્યુરેવ ન સંશયઃ ॥ 05 ॥
આપદર્થે ધનં રક્ષેદ્દારાન્ રક્ષેદ્ધનૈરપિ ।
આત્માનં સતતં રક્ષેદ્દારૈરપિ ધનૈરપિ ॥ 06 ॥
આપદર્થે ધનં રક્ષેચ્છ્રીમતાં કુત આપદઃ ।
કદાચિચ્ચલતે લક્ષ્મીઃ સઞ્ચિતોઽપિ વિનશ્યતિ ॥ 07 ॥
યસ્મિન્દેશે ન સમ્માનો ન વૃત્તિર્ન ચ બાન્ધવાઃ ।
ન ચ વિદ્યાગમોઽપ્યસ્તિ વાસં તત્ર ન કારયેત્ ॥ 08 ॥
ધનિકઃ શ્રોત્રિયો રાજા નદી વૈદ્યસ્તુ પઞ્ચમઃ ।
પઞ્ચ યત્ર ન વિદ્યન્તે ન તત્ર દિવસં વસેત્ ॥ 09 ॥
લોકયાત્રા ભયં લજ્જા દાક્ષિણ્યં ત્યાગશીલતા ।
પઞ્ચ યત્ર ન વિદ્યન્તે ન કુર્યાત્તત્ર સંસ્થિતિમ્ ॥ 10 ॥
જાનીયાત્પ્રેષણે ભૃત્યાન્બાન્ધવાન્ વ્યસનાગમે ।
મિત્રં ચાપત્તિકાલેષુ ભાર્યાં ચ વિભવક્ષયે ॥ 11 ॥
આતુરે વ્યસને પ્રાપ્તે દુર્ભિક્ષે શત્રુસઙ્કટે ।
રાજદ્વારે શ્મશાને ચ યસ્તિષ્ઠતિ સ બાન્ધવઃ ॥ 12 ॥
યો ધ્રુવાણિ પરિત્યજ્ય અધ્રુવં પરિષેવતે ।
ધ્રુવાણિ તસ્ય નશ્યન્તિ ચાધ્રુવં નષ્ટમેવ હિ ॥ 13 ॥
વરયેત્કુલજાં પ્રાજ્ઞો વિરૂપામપિ કન્યકામ્ ।
રૂપશીલાં ન નીચસ્ય વિવાહઃ સદૃશે કુલે ॥ 14 ॥
નદીનાં શસ્ત્રપાણીનાન્નખીનાં શઋઙ્ગિણાં તથા ।
વિશ્વાસો નૈવ કર્તવ્યઃ સ્ત્રીષુ રાજકુલેષુ ચ ॥ 15 ॥
વિષાદપ્યમૃતં ગ્રાહ્યમમેધ્યાદપિ કાઞ્ચનમ્ ।
અમિત્રાદપિ સદ્વૃત્તં બાલાદપિ સુભાષિતમ્ ॥ 16 ॥
સ્ત્રીણાં દ્વિગુણ આહારો લજ્જા ચાપિ ચતુર્ગુણા ।
સાહસં ષડ્ગુણં ચૈવ કામશ્ચાષ્ટગુણઃ સ્મૃતઃ ॥ 17 ॥
Roman (IAST) Transliteration
praṇamya śirasā viṣṇuṃ trailokyādhipatiṃ prabhum |
nānāśāstroddhṛtaṃ vakṣye rājanītisamuccayam || 01 ||
adhītyedaṃ yathāśāstraṃ naro jānāti sattamaḥ |
dharmopadeśavikhyātaṃ kāryākāryaṃ śubhāśubham || 02 ||
tadahaṃ sampravakṣyāmi lokānāṃ hitakāmyayā |
yena vijñātamātreṇa sarvajñātvaṃ prapadyate || 03 ||
mūrkhaśiṣyopadeśena duṣṭastrībharaṇena ca |
duḥkhitaiḥ samprayogeṇa paṇḍito'pyavasīdati || 04 ||
duṣṭā bhāryā śaṭhaṃ mitraṃ bhṛtyaścottaradāyakaḥ |
sasarpe ca gṛhe vāso mṛtyureva na saṃśayaḥ || 05 ||
āpadarthe dhanaṃ rakṣeddārān rakṣeddhanairapi |
ātmānaṃ satataṃ rakṣeddārairapi dhanairapi || 06 ||
āpadarthe dhanaṃ rakṣecchrīmatāṃ kuta āpadaḥ |
kadāciccalate lakṣmīḥ sañcito'pi vinaśyati || 07 ||
yasmindeśe na sammāno na vṛttirna ca bāndhavāḥ |
na ca vidyāgamo'pyasti vāsaṃ tatra na kārayet || 08 ||
dhanikaḥ śrotriyo rājā nadī vaidyastu pañcamaḥ |
pañca yatra na vidyante na tatra divasaṃ vaset || 09 ||
lokayātrā bhayaṃ lajjā dākṣiṇyaṃ tyāgaśīlatā |
pañca yatra na vidyante na kuryāttatra saṃsthitim || 10 ||
jānīyātpreṣaṇe bhṛtyānbāndhavān vyasanāgame |
mitraṃ cāpattikāleṣu bhāryāṃ ca vibhavakṣaye || 11 ||
āture vyasane prāpte durbhikṣe śatrusaṅkaṭe |
rājadvāre śmaśāne ca yastiṣṭhati sa bāndhavaḥ || 12 ||
yo dhruvāṇi parityajya adhruvaṃ pariṣevate |
dhruvāṇi tasya naśyanti cādhruvaṃ naṣṭameva hi || 13 ||
varayetkulajāṃ prājño virūpāmapi kanyakām |
rūpaśīlāṃ na nīcasya vivāhaḥ sadṛśe kule || 14 ||
nadīnāṃ śastrapāṇīnānnakhīnāṃ śaṛṅgiṇāṃ tathā |
viśvāso naiva kartavyaḥ strīṣu rājakuleṣu ca || 15 ||
viṣādapyamṛtaṃ grāhyamamedhyādapi kāñcanam |
amitrādapi sadvṛttaṃ bālādapi subhāṣitam || 16 ||
strīṇāṃ dviguṇa āhāro lajjā cāpi caturguṇā |
sāhasaṃ ṣaḍguṇaṃ caiva kāmaścāṣṭaguṇaḥ smṛtaḥ || 17 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
प्रणम्य शिरसा विष्णुं त्रैलोक्याधिपतिं प्रभुम् ।
नानाशास्त्रोद्धृतं वक्ष्ये राजनीतिसमुच्चयम् ॥ 01 ॥
अधीत्येदं यथाशास्त्रं नरो जानाति सत्तमः ।
धर्मोपदेशविख्यातं कार्याकार्यं शुभाशुभम् ॥ 02 ॥
तदहं सम्प्रवक्ष्यामि लोकानां हितकाम्यया ।
येन विज्ञातमात्रेण सर्वज्ञात्वं प्रपद्यते ॥ 03 ॥
मूर्खशिष्योपदेशेन दुष्टस्त्रीभरणेन च ।
दुःखितैः सम्प्रयोगेण पण्डितोऽप्यवसीदति ॥ 04 ॥
दुष्टा भार्या शठं मित्रं भृत्यश्चोत्तरदायकः ।
ससर्पे च गृहे वासो मृत्युरेव न संशयः ॥ 05 ॥
आपदर्थे धनं रक्षेद्दारान् रक्षेद्धनैरपि ।
आत्मानं सततं रक्षेद्दारैरपि धनैरपि ॥ 06 ॥
आपदर्थे धनं रक्षेच्छ्रीमतां कुत आपदः ।
कदाचिच्चलते लक्ष्मीः सञ्चितोऽपि विनश्यति ॥ 07 ॥
यस्मिन्देशे न सम्मानो न वृत्तिर्न च बान्धवाः ।
न च विद्यागमोऽप्यस्ति वासं तत्र न कारयेत् ॥ 08 ॥
धनिकः श्रोत्रियो राजा नदी वैद्यस्तु पञ्चमः ।
पञ्च यत्र न विद्यन्ते न तत्र दिवसं वसेत् ॥ 09 ॥
लोकयात्रा भयं लज्जा दाक्षिण्यं त्यागशीलता ।
पञ्च यत्र न विद्यन्ते न कुर्यात्तत्र संस्थितिम् ॥ 10 ॥
जानीयात्प्रेषणे भृत्यान्बान्धवान् व्यसनागमे ।
मित्रं चापत्तिकालेषु भार्यां च विभवक्षये ॥ 11 ॥
आतुरे व्यसने प्राप्ते दुर्भिक्षे शत्रुसङ्कटे ।
राजद्वारे श्मशाने च यस्तिष्ठति स बान्धवः ॥ 12 ॥
यो ध्रुवाणि परित्यज्य अध्रुवं परिषेवते ।
ध्रुवाणि तस्य नश्यन्ति चाध्रुवं नष्टमेव हि ॥ 13 ॥
वरयेत्कुलजां प्राज्ञो विरूपामपि कन्यकाम् ।
रूपशीलां न नीचस्य विवाहः सदृशे कुले ॥ 14 ॥
नदीनां शस्त्रपाणीनान्नखीनां शऋङ्गिणां तथा ।
विश्वासो नैव कर्तव्यः स्त्रीषु राजकुलेषु च ॥ 15 ॥
विषादप्यमृतं ग्राह्यममेध्यादपि काञ्चनम् ।
अमित्रादपि सद्वृत्तं बालादपि सुभाषितम् ॥ 16 ॥
स्त्रीणां द्विगुण आहारो लज्जा चापि चतुर्गुणा ।
साहसं षड्गुणं चैव कामश्चाष्टगुणः स्मृतः ॥ 17 ॥
praṇamya śirasā viṣṇuṃ trailokyādhipatiṃ prabhum |
nānāśāstroddhṛtaṃ vakṣye rājanītisamuccayam || 01 ||
adhītyedaṃ yathāśāstraṃ naro jānāti sattamaḥ |
dharmopadeśavikhyātaṃ kāryākāryaṃ śubhāśubham || 02 ||
tadahaṃ sampravakṣyāmi lokānāṃ hitakāmyayā |
yena vijñātamātreṇa sarvajñātvaṃ prapadyate || 03 ||
mūrkhaśiṣyopadeśena duṣṭastrībharaṇena ca |
duḥkhitaiḥ samprayogeṇa paṇḍito'pyavasīdati || 04 ||
duṣṭā bhāryā śaṭhaṃ mitraṃ bhṛtyaścottaradāyakaḥ |
sasarpe ca gṛhe vāso mṛtyureva na saṃśayaḥ || 05 ||
āpadarthe dhanaṃ rakṣeddārān rakṣeddhanairapi |
ātmānaṃ satataṃ rakṣeddārairapi dhanairapi || 06 ||
āpadarthe dhanaṃ rakṣecchrīmatāṃ kuta āpadaḥ |
kadāciccalate lakṣmīḥ sañcito'pi vinaśyati || 07 ||
yasmindeśe na sammāno na vṛttirna ca bāndhavāḥ |
na ca vidyāgamo'pyasti vāsaṃ tatra na kārayet || 08 ||
dhanikaḥ śrotriyo rājā nadī vaidyastu pañcamaḥ |
pañca yatra na vidyante na tatra divasaṃ vaset || 09 ||
lokayātrā bhayaṃ lajjā dākṣiṇyaṃ tyāgaśīlatā |
pañca yatra na vidyante na kuryāttatra saṃsthitim || 10 ||
jānīyātpreṣaṇe bhṛtyānbāndhavān vyasanāgame |
mitraṃ cāpattikāleṣu bhāryāṃ ca vibhavakṣaye || 11 ||
āture vyasane prāpte durbhikṣe śatrusaṅkaṭe |
rājadvāre śmaśāne ca yastiṣṭhati sa bāndhavaḥ || 12 ||
yo dhruvāṇi parityajya adhruvaṃ pariṣevate |
dhruvāṇi tasya naśyanti cādhruvaṃ naṣṭameva hi || 13 ||
varayetkulajāṃ prājño virūpāmapi kanyakām |
rūpaśīlāṃ na nīcasya vivāhaḥ sadṛśe kule || 14 ||
nadīnāṃ śastrapāṇīnānnakhīnāṃ śaṛṅgiṇāṃ tathā |
viśvāso naiva kartavyaḥ strīṣu rājakuleṣu ca || 15 ||
viṣādapyamṛtaṃ grāhyamamedhyādapi kāñcanam |
amitrādapi sadvṛttaṃ bālādapi subhāṣitam || 16 ||
strīṇāṃ dviguṇa āhāro lajjā cāpi caturguṇā |
sāhasaṃ ṣaḍguṇaṃ caiva kāmaścāṣṭaguṇaḥ smṛtaḥ || 17 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.