প্রণম্য শিরসা বিষ্ণুং ত্রৈলোক্যাধিপতিং প্রভুম্ ।
নানাশাস্ত্রোদ্ধৃতং বক্ষ্যে রাজনীতিসমুচ্চযম্ ॥ 01 ॥
অধীত্যেদং যথাশাস্ত্রং নরো জানাতি সত্তমঃ ।
ধর্মোপদেশবিখ্যাতং কার্যাকার্যং শুভাশুভম্ ॥ 02 ॥
তদহং সম্প্রবক্ষ্যামি লোকানাং হিতকাম্যযা ।
যেন বিজ্ঞাতমাত্রেণ সর্বজ্ঞাত্বং প্রপদ্যতে ॥ 03 ॥
মূর্খশিষ্যোপদেশেন দুষ্টস্ত্রীভরণেন চ ।
দুঃখিতৈঃ সম্প্রযোগেণ পণ্ডিতোঽপ্যবসীদতি ॥ 04 ॥
দুষ্টা ভার্যা শঠং মিত্রং ভৃত্যশ্চোত্তরদাযকঃ ।
সসর্পে চ গৃহে বাসো মৃত্যুরেব ন সংশযঃ ॥ 05 ॥
আপদর্থে ধনং রক্ষেদ্দারান্ রক্ষেদ্ধনৈরপি ।
আত্মানং সততং রক্ষেদ্দারৈরপি ধনৈরপি ॥ 06 ॥
আপদর্থে ধনং রক্ষেচ্ছ্রীমতাং কুত আপদঃ ।
কদাচিচ্চলতে লক্ষ্মীঃ সঞ্চিতোঽপি বিনশ্যতি ॥ 07 ॥
যস্মিন্দেশে ন সম্মানো ন বৃত্তির্ন চ বান্ধবাঃ ।
ন চ বিদ্যাগমোঽপ্যস্তি বাসং তত্র ন কারযেত্ ॥ 08 ॥
ধনিকঃ শ্রোত্রিযো রাজা নদী বৈদ্যস্তু পঞ্চমঃ ।
পঞ্চ যত্র ন বিদ্যন্তে ন তত্র দিবসং বসেত্ ॥ 09 ॥
লোকযাত্রা ভযং লজ্জা দাক্ষিণ্যং ত্যাগশীলতা ।
পঞ্চ যত্র ন বিদ্যন্তে ন কুর্যাত্তত্র সংস্থিতিম্ ॥ 10 ॥
জানীযাত্প্রেষণে ভৃত্যান্বান্ধবান্ ব্যসনাগমে ।
মিত্রং চাপত্তিকালেষু ভার্যাং চ বিভবক্ষযে ॥ 11 ॥
আতুরে ব্যসনে প্রাপ্তে দুর্ভিক্ষে শত্রুসঙ্কটে ।
রাজদ্বারে শ্মশানে চ যস্তিষ্ঠতি স বান্ধবঃ ॥ 12 ॥
যো ধ্রুবাণি পরিত্যজ্য অধ্রুবং পরিষেবতে ।
ধ্রুবাণি তস্য নশ্যন্তি চাধ্রুবং নষ্টমেব হি ॥ 13 ॥
বরযেত্কুলজাং প্রাজ্ঞো বিরূপামপি কন্যকাম্ ।
রূপশীলাং ন নীচস্য বিবাহঃ সদৃশে কুলে ॥ 14 ॥
নদীনাং শস্ত্রপাণীনান্নখীনাং শঋঙ্গিণাং তথা ।
বিশ্বাসো নৈব কর্তব্যঃ স্ত্রীষু রাজকুলেষু চ ॥ 15 ॥
বিষাদপ্যমৃতং গ্রাহ্যমমেধ্যাদপি কাঞ্চনম্ ।
অমিত্রাদপি সদ্বৃত্তং বালাদপি সুভাষিতম্ ॥ 16 ॥
স্ত্রীণাং দ্বিগুণ আহারো লজ্জা চাপি চতুর্গুণা ।
সাহসং ষড্গুণং চৈব কামশ্চাষ্টগুণঃ স্মৃতঃ ॥ 17 ॥
Roman (IAST) Transliteration
praṇamya śirasā viṣṇuṃ trailokyādhipatiṃ prabhum |
nānāśāstroddhṛtaṃ vakṣye rājanītisamuccayam || 01 ||
adhītyedaṃ yathāśāstraṃ naro jānāti sattamaḥ |
dharmopadeśavikhyātaṃ kāryākāryaṃ śubhāśubham || 02 ||
tadahaṃ sampravakṣyāmi lokānāṃ hitakāmyayā |
yena vijñātamātreṇa sarvajñātvaṃ prapadyate || 03 ||
mūrkhaśiṣyopadeśena duṣṭastrībharaṇena ca |
duḥkhitaiḥ samprayogeṇa paṇḍito'pyavasīdati || 04 ||
duṣṭā bhāryā śaṭhaṃ mitraṃ bhṛtyaścottaradāyakaḥ |
sasarpe ca gṛhe vāso mṛtyureva na saṃśayaḥ || 05 ||
āpadarthe dhanaṃ rakṣeddārān rakṣeddhanairapi |
ātmānaṃ satataṃ rakṣeddārairapi dhanairapi || 06 ||
āpadarthe dhanaṃ rakṣecchrīmatāṃ kuta āpadaḥ |
kadāciccalate lakṣmīḥ sañcito'pi vinaśyati || 07 ||
yasmindeśe na sammāno na vṛttirna ca bāndhavāḥ |
na ca vidyāgamo'pyasti vāsaṃ tatra na kārayet || 08 ||
dhanikaḥ śrotriyo rājā nadī vaidyastu pañcamaḥ |
pañca yatra na vidyante na tatra divasaṃ vaset || 09 ||
lokayātrā bhayaṃ lajjā dākṣiṇyaṃ tyāgaśīlatā |
pañca yatra na vidyante na kuryāttatra saṃsthitim || 10 ||
jānīyātpreṣaṇe bhṛtyānbāndhavān vyasanāgame |
mitraṃ cāpattikāleṣu bhāryāṃ ca vibhavakṣaye || 11 ||
āture vyasane prāpte durbhikṣe śatrusaṅkaṭe |
rājadvāre śmaśāne ca yastiṣṭhati sa bāndhavaḥ || 12 ||
yo dhruvāṇi parityajya adhruvaṃ pariṣevate |
dhruvāṇi tasya naśyanti cādhruvaṃ naṣṭameva hi || 13 ||
varayetkulajāṃ prājño virūpāmapi kanyakām |
rūpaśīlāṃ na nīcasya vivāhaḥ sadṛśe kule || 14 ||
nadīnāṃ śastrapāṇīnānnakhīnāṃ śaṛṅgiṇāṃ tathā |
viśvāso naiva kartavyaḥ strīṣu rājakuleṣu ca || 15 ||
viṣādapyamṛtaṃ grāhyamamedhyādapi kāñcanam |
amitrādapi sadvṛttaṃ bālādapi subhāṣitam || 16 ||
strīṇāṃ dviguṇa āhāro lajjā cāpi caturguṇā |
sāhasaṃ ṣaḍguṇaṃ caiva kāmaścāṣṭaguṇaḥ smṛtaḥ || 17 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
प्रणम्य शिरसा विष्णुं त्रैलोक्याधिपतिं प्रभुम् ।
नानाशास्त्रोद्धृतं वक्ष्ये राजनीतिसमुच्चयम् ॥ 01 ॥
अधीत्येदं यथाशास्त्रं नरो जानाति सत्तमः ।
धर्मोपदेशविख्यातं कार्याकार्यं शुभाशुभम् ॥ 02 ॥
तदहं सम्प्रवक्ष्यामि लोकानां हितकाम्यया ।
येन विज्ञातमात्रेण सर्वज्ञात्वं प्रपद्यते ॥ 03 ॥
मूर्खशिष्योपदेशेन दुष्टस्त्रीभरणेन च ।
दुःखितैः सम्प्रयोगेण पण्डितोऽप्यवसीदति ॥ 04 ॥
दुष्टा भार्या शठं मित्रं भृत्यश्चोत्तरदायकः ।
ससर्पे च गृहे वासो मृत्युरेव न संशयः ॥ 05 ॥
आपदर्थे धनं रक्षेद्दारान् रक्षेद्धनैरपि ।
आत्मानं सततं रक्षेद्दारैरपि धनैरपि ॥ 06 ॥
आपदर्थे धनं रक्षेच्छ्रीमतां कुत आपदः ।
कदाचिच्चलते लक्ष्मीः सञ्चितोऽपि विनश्यति ॥ 07 ॥
यस्मिन्देशे न सम्मानो न वृत्तिर्न च बान्धवाः ।
न च विद्यागमोऽप्यस्ति वासं तत्र न कारयेत् ॥ 08 ॥
धनिकः श्रोत्रियो राजा नदी वैद्यस्तु पञ्चमः ।
पञ्च यत्र न विद्यन्ते न तत्र दिवसं वसेत् ॥ 09 ॥
लोकयात्रा भयं लज्जा दाक्षिण्यं त्यागशीलता ।
पञ्च यत्र न विद्यन्ते न कुर्यात्तत्र संस्थितिम् ॥ 10 ॥
जानीयात्प्रेषणे भृत्यान्बान्धवान् व्यसनागमे ।
मित्रं चापत्तिकालेषु भार्यां च विभवक्षये ॥ 11 ॥
आतुरे व्यसने प्राप्ते दुर्भिक्षे शत्रुसङ्कटे ।
राजद्वारे श्मशाने च यस्तिष्ठति स बान्धवः ॥ 12 ॥
यो ध्रुवाणि परित्यज्य अध्रुवं परिषेवते ।
ध्रुवाणि तस्य नश्यन्ति चाध्रुवं नष्टमेव हि ॥ 13 ॥
वरयेत्कुलजां प्राज्ञो विरूपामपि कन्यकाम् ।
रूपशीलां न नीचस्य विवाहः सदृशे कुले ॥ 14 ॥
नदीनां शस्त्रपाणीनान्नखीनां शऋङ्गिणां तथा ।
विश्वासो नैव कर्तव्यः स्त्रीषु राजकुलेषु च ॥ 15 ॥
विषादप्यमृतं ग्राह्यममेध्यादपि काञ्चनम् ।
अमित्रादपि सद्वृत्तं बालादपि सुभाषितम् ॥ 16 ॥
स्त्रीणां द्विगुण आहारो लज्जा चापि चतुर्गुणा ।
साहसं षड्गुणं चैव कामश्चाष्टगुणः स्मृतः ॥ 17 ॥
praṇamya śirasā viṣṇuṃ trailokyādhipatiṃ prabhum |
nānāśāstroddhṛtaṃ vakṣye rājanītisamuccayam || 01 ||
adhītyedaṃ yathāśāstraṃ naro jānāti sattamaḥ |
dharmopadeśavikhyātaṃ kāryākāryaṃ śubhāśubham || 02 ||
tadahaṃ sampravakṣyāmi lokānāṃ hitakāmyayā |
yena vijñātamātreṇa sarvajñātvaṃ prapadyate || 03 ||
mūrkhaśiṣyopadeśena duṣṭastrībharaṇena ca |
duḥkhitaiḥ samprayogeṇa paṇḍito'pyavasīdati || 04 ||
duṣṭā bhāryā śaṭhaṃ mitraṃ bhṛtyaścottaradāyakaḥ |
sasarpe ca gṛhe vāso mṛtyureva na saṃśayaḥ || 05 ||
āpadarthe dhanaṃ rakṣeddārān rakṣeddhanairapi |
ātmānaṃ satataṃ rakṣeddārairapi dhanairapi || 06 ||
āpadarthe dhanaṃ rakṣecchrīmatāṃ kuta āpadaḥ |
kadāciccalate lakṣmīḥ sañcito'pi vinaśyati || 07 ||
yasmindeśe na sammāno na vṛttirna ca bāndhavāḥ |
na ca vidyāgamo'pyasti vāsaṃ tatra na kārayet || 08 ||
dhanikaḥ śrotriyo rājā nadī vaidyastu pañcamaḥ |
pañca yatra na vidyante na tatra divasaṃ vaset || 09 ||
lokayātrā bhayaṃ lajjā dākṣiṇyaṃ tyāgaśīlatā |
pañca yatra na vidyante na kuryāttatra saṃsthitim || 10 ||
jānīyātpreṣaṇe bhṛtyānbāndhavān vyasanāgame |
mitraṃ cāpattikāleṣu bhāryāṃ ca vibhavakṣaye || 11 ||
āture vyasane prāpte durbhikṣe śatrusaṅkaṭe |
rājadvāre śmaśāne ca yastiṣṭhati sa bāndhavaḥ || 12 ||
yo dhruvāṇi parityajya adhruvaṃ pariṣevate |
dhruvāṇi tasya naśyanti cādhruvaṃ naṣṭameva hi || 13 ||
varayetkulajāṃ prājño virūpāmapi kanyakām |
rūpaśīlāṃ na nīcasya vivāhaḥ sadṛśe kule || 14 ||
nadīnāṃ śastrapāṇīnānnakhīnāṃ śaṛṅgiṇāṃ tathā |
viśvāso naiva kartavyaḥ strīṣu rājakuleṣu ca || 15 ||
viṣādapyamṛtaṃ grāhyamamedhyādapi kāñcanam |
amitrādapi sadvṛttaṃ bālādapi subhāṣitam || 16 ||
strīṇāṃ dviguṇa āhāro lajjā cāpi caturguṇā |
sāhasaṃ ṣaḍguṇaṃ caiva kāmaścāṣṭaguṇaḥ smṛtaḥ || 17 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.