𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌅𑌯𑍋𑌧𑍍𑌯𑌾𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌵𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿𑌂𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰𑍇 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑌿 𑌕𑍃𑌤𑌾𑌞𑍍𑌜𑌲𑍗 ।
𑌆𑌰𑍍𑌤𑌶𑌬𑍍𑌦𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍 𑌜𑌜𑍍𑌞𑍇 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌾𑌮𑌨𑍍𑌤𑌃𑌪𑍁𑌰𑍇 𑌤𑌦𑌾 ॥ 1 ॥
𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑍇𑌷𑍍𑌵𑌚𑍋𑌦𑌿𑌤𑌃 𑌪𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌃𑌪𑍁𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌚 ।
𑌗𑌤𑌿𑌰𑍍𑌯𑌶𑍍𑌶𑌰𑌣𑌂 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌸 𑌰𑌾𑌮𑍋𑌽𑌦𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 2 ॥
𑌕𑍗𑌶𑌲𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌯𑌥𑌾 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌜𑌨𑌨𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 𑌸𑌦𑌾 ।
𑌤𑌥𑍈𑌵 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾𑌸𑍁 𑌜𑌨𑍍𑌮𑌪𑍍𑌰𑌭𑍃𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌃 ॥ 3 ॥
𑌨 𑌕𑍍𑌰𑍁𑌧𑍍𑌯𑌤𑍍𑌯𑌭𑌿𑌶𑌪𑍍𑌤𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌨𑍀𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑌨𑍍 ।
𑌕𑍍𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌯𑌨𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌸 𑌇𑌤𑍋𑌽𑌦𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 4 ॥
𑌅𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌬𑌤 𑌨𑍋 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌜𑍀𑌵𑌲𑍋𑌕𑌂 𑌚𑌰𑌤𑍍𑌯𑌯𑌮𑍍 ।
𑌯𑍋 𑌗𑌤𑌿𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌭𑍂𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌜𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌮𑍍 ॥ 5 ॥
𑌇𑌤𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌹𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌾 𑌵𑌿𑌵𑌤𑍍𑌸𑌾 𑌇𑌵 𑌧𑍇𑌨𑌵𑌃 ।
𑌪𑌤𑌿𑌮𑌾𑌚𑍁𑌕𑍍𑌰𑍁𑌶𑍁𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌸𑌸𑍍𑌵𑌰𑌂 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌚𑍁𑌕𑍍𑌰𑍁𑌶𑍁𑌃 ॥ 6 ॥
𑌸 𑌹𑌿 𑌚𑌾𑌨𑍍𑌤𑌃𑌪𑍁𑌰𑍇 𑌘𑍋𑌰𑌮𑌾𑌰𑍍𑌤𑌶𑌬𑍍𑌦𑌂 𑌮𑌹𑍀𑌪𑌤𑌿𑌃 ।
𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌶𑍋𑌕𑌾𑌭𑌿𑌸𑌨𑍍𑌤𑌪𑍍𑌤𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌲𑍀𑌯𑌤𑌾𑌽𑌸𑌨𑍇 ॥ 7 ॥
𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌭𑍃𑌶𑌮𑌾𑌯𑌸𑍍𑌤𑍋 𑌨𑌿𑌶𑍍𑌶𑍍𑌵𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌵 𑌕𑍁𑌞𑍍𑌜𑌰𑌃 ।
𑌜𑌗𑌾𑌮 𑌸𑌹𑌿𑌤𑍋 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌮𑌾𑌤𑍁𑌰𑌨𑍍𑌤𑌃𑌪𑍁𑌰𑌂 𑌵𑌶𑍀 ॥ 8 ॥
𑌸𑍋𑌽𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌂 𑌪𑌰𑌮𑌪𑍂𑌜𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌉𑌪𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌗𑍃𑌹𑌦𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑌰𑌾𑌨𑍍𑌬𑌹𑍂𑌨𑍍 ॥ 9 ॥
𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑍈𑌵 𑌤𑍁 𑌤𑌦𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌤𑍇 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇 𑌸𑌹𑌸𑍋𑌤𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾𑌃 ।
𑌜𑌯𑍇𑌨 𑌜𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠𑌂 𑌵𑌰𑍍𑌧𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑍍𑌮 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌮𑍍 ॥ 10 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌮𑌾𑌂 𑌕𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌤𑍀𑌯𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶 𑌸𑌃 ।
𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾𑌨𑍍𑌵𑍇𑌦𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌾𑌨𑍍𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾𑌽𑌭𑌿𑌸𑌤𑍍𑌕𑍃𑌤𑌾𑌨𑍍 ॥ 11 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌣𑌮𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶 𑌸𑌃 ।
𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑍋 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 𑌬𑌾𑌲𑌾 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌰𑌰𑌕𑍍𑌷𑌣𑌤𑌤𑍍𑌪𑌰𑌾𑌃 ॥ 12 ॥
𑌵𑌰𑍍𑌧𑌯𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑍍𑌯 𑌚 𑌗𑍃𑌹𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌃 ।
𑌨𑍍𑌯𑌵𑍇𑌦𑌯𑌨𑍍𑌤 𑌤𑍍𑌵𑌰𑌿𑌤𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌮𑌾𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌤𑌦𑌾 ॥ 13 ॥
𑌕𑍗𑌶𑌲𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌤𑌦𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍀 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌮𑌾𑌹𑌿𑌤𑌾 ।
𑌪𑍍𑌰𑌭𑌾𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌕𑌰𑍋𑌤𑍍𑌪𑍂𑌜𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍋𑌃 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌹𑌿𑌤𑍈𑌷𑌿𑌣𑍀 ॥ 14 ॥
𑌸𑌾 𑌕𑍍𑌷𑍗𑌮𑌵𑌸𑌨𑌾 𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌾 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌪𑌰𑌾𑌯𑌣𑌾 ।
𑌅𑌗𑍍𑌨𑌿𑌂 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 𑌸𑍍𑌮 𑌤𑌦𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌵𑌤𑍍𑌕𑍃𑌤𑌮𑌙𑍍𑌗𑌲𑌾 ॥ 15 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑍍𑌯 𑌚 𑌤𑌦𑌾 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌮𑌾𑌤𑍁𑌰𑌨𑍍𑌤𑌃𑌪𑍁𑌰𑌂 𑌶𑍁𑌭𑌮𑍍 ।
𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶 𑌮𑌾𑌤𑌰𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌹𑌾𑌵𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀𑌂 𑌹𑍁𑌤𑌾𑌶𑌨𑌮𑍍 ॥ 16 ॥
𑌦𑍇𑌵𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌨𑌿𑌮𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌚 𑌤𑌤𑍍𑌰𑌾𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑍍𑌸𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯𑌤𑌮𑍍 ।
𑌦𑌧𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷𑌤𑌂 𑌘𑍃𑌤𑌂 𑌚𑍈𑌵 𑌮𑍋𑌦𑌕𑌾𑌨𑍍𑌹𑌵𑌿𑌷𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 ॥ 17 ॥
𑌲𑌾𑌜𑌾𑌨𑍍𑌮𑌾𑌲𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌶𑍁𑌕𑍍𑌲𑌾𑌨𑌿 𑌪𑌾𑌯𑌸𑌂 𑌕𑍃𑌸𑌰𑌂 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌸𑌮𑌿𑌧𑌃 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌕𑍁𑌮𑍍𑌭𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚 𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶 𑌰𑌘𑍁𑌨𑌨𑍍𑌦𑌨𑌃 ॥ 18 ॥
𑌤𑌾𑌂 𑌶𑍁𑌕𑍍𑌲𑌕𑍍𑌷𑍗𑌮𑌸𑌂𑌵𑍀𑌤𑌾𑌂 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌯𑍋𑌗𑍇𑌨 𑌕𑌰𑍍𑌶𑌿𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌤𑌰𑍍𑌪𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀𑌂 𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶𑌾𑌦𑍍𑌭𑌿𑌰𑍍𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌵𑌰𑍍𑌣𑌿𑌨𑍀𑌮𑍍 ॥ 19 ॥
𑌸𑌾 𑌚𑌿𑌰𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌜𑌂 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌾𑌤𑍃𑌨𑌨𑍍𑌦𑌨𑌮𑌾𑌗𑌤𑌮𑍍 ।
𑌅𑌭𑌿𑌚𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮 𑌸𑌂𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌾 𑌕𑌿𑌶𑍋𑌰𑌂 𑌬𑌡𑌬𑌾 𑌯𑌥𑌾 ॥ 20 ॥
𑌸 𑌮𑌾𑌤𑌰𑌮𑌭𑌿𑌕𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍁𑌪𑌸𑌙𑍍𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌃 ।
𑌪𑌰𑌿𑌷𑍍𑌵𑌕𑍍𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌬𑌾𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑍁𑌪𑌾𑌘𑍍𑌰𑌾𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌧𑌨𑌿 ॥ 21 ॥
𑌤𑌮𑍁𑌵𑌾𑌚 𑌦𑍁𑌰𑌾𑌧𑌰𑍍𑌷𑌂 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌂 𑌸𑍁𑌤𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ।
𑌕𑍗𑌶𑌲𑍍𑌯𑌾 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌵𑌾𑌤𑍍𑌸𑌲𑍍𑌯𑌾𑌦𑌿𑌦𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌚𑌃 ॥ 22 ॥
𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌶𑍀𑌲𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌰𑍍𑌷𑍀𑌣𑌾𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍁𑌹𑍍𑌯𑌾𑌯𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌚 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌂 𑌚𑍋𑌪𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌕𑍁𑌲𑍇 ॥ 23 ॥
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌜𑍍𑌞𑌂 𑌪𑌿𑌤𑌰𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌂 𑌪𑌶𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌘𑌵 ।
𑌅𑌦𑍍𑌯𑍈𑌵 𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌯𑍗𑌵𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇𑌽𑌭𑌿𑌷𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 24 ॥
𑌦𑌤𑍍𑌤𑌮𑌾𑌸𑌨𑌮𑌾𑌲𑌭𑍍𑌯 𑌭𑍋𑌜𑌨𑍇𑌨 𑌨𑌿𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌤𑌃 ।
𑌮𑌾𑌤𑌰𑌂 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌃 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌦𑍍𑌵𑍍𑌰𑍀𑌡𑌾𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌞𑍍𑌜𑌲𑌿𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 25 ॥
𑌸 𑌸𑍍𑌵𑌭𑌾𑌵𑌵𑌿𑌨𑍀𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌗𑍗𑌰𑌵𑌾𑌚𑍍𑌚 𑌤𑌦𑌾 𑌨𑌤𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑍋 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌕𑌾𑌰𑌣𑍍𑌯𑌮𑌾𑌪𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑍁𑌮𑍁𑌪𑌚𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇 ॥ 26 ॥
𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌨𑍂𑌨𑌂 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑍀𑌷𑍇 𑌮𑌹𑌦𑍍𑌭𑌯𑌮𑍁𑌪𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌇𑌦𑌂 𑌤𑌵 𑌚 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌯 𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍍𑌯𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌚 ॥ 27 ॥
𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌕𑌾𑌰𑌣𑍍𑌯𑌂 𑌕𑌿𑌮𑌨𑍇𑌨𑌾𑌸𑌨𑍇𑌨 𑌮𑍇 ।
𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌰𑌾𑌸𑌨𑌯𑍋𑌗𑍍𑌯𑍋 𑌹𑌿 𑌕𑌾𑌲𑍋𑌽𑌯𑌂 𑌮𑌾𑌮𑍁𑌪𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌃 ॥ 28 ॥
𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 𑌹𑌿 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌾𑌣𑌿 𑌵𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌵𑌿𑌜𑌨𑍇 𑌵𑌨𑍇 ।
𑌮𑌧𑍁𑌮𑍂𑌲𑌫𑌲𑍈𑌰𑍍𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌹𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑍁𑌨𑌿𑌵𑌦𑌾𑌮𑌿𑌷𑌮𑍍 ॥ 29 ॥
𑌭𑌰𑌤𑌾𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜𑍋 𑌯𑍗𑌵𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ।
𑌮𑌾𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌦𑌣𑍍𑌡𑌕𑌾𑌰𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌵𑌿𑌵𑌾𑌸𑌯𑌤𑌿 𑌤𑌾𑌪𑌸𑌮𑍍 ॥ 30 ॥
𑌸 𑌷𑌟𑍍𑌚𑌾𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌚 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌾𑌣𑌿 𑌵𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌵𑌿𑌜𑌨𑍇 𑌵𑌨𑍇 ।
𑌆𑌸𑍇𑌵𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌵𑌨𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌫𑌲𑌮𑍂𑌲𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯𑌨𑍍 ॥ 31 ॥
𑌸𑌾 𑌨𑌿𑌕𑍃𑌤𑍍𑌤𑍇𑌵 𑌸𑌾𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌯𑌷𑍍𑌟𑌿𑌃 𑌪𑌰𑌶𑍁𑌨𑌾 𑌵𑌨𑍇 ।
𑌪𑌪𑌾𑌤 𑌸𑌹𑌸𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍀 𑌦𑍇𑌵𑌤𑍇𑌵 𑌦𑌿𑌵𑌶𑍍𑌚𑍍𑌯𑍁𑌤𑌾 ॥ 32 ॥
𑌤𑌾𑌮𑌦𑍁𑌃𑌖𑍋𑌚𑌿𑌤𑌾𑌂 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌤𑌿𑌤𑌾𑌂 𑌕𑌦𑌲𑍀𑌮𑌿𑌵 ।
𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌤𑍂𑌤𑍍𑌥𑌾𑌪𑌯𑌾𑌮𑌾𑌸 𑌮𑌾𑌤𑌰𑌂 𑌗𑌤𑌚𑍇𑌤𑌸𑌮𑍍 ॥ 33 ॥
𑌉𑌪𑌾𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑍋𑌤𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾𑌂 𑌦𑍀𑌨𑌾𑌂 𑌬𑌡𑌬𑌾𑌮𑌿𑌵 𑌵𑌾𑌹𑌿𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌪𑌾𑌂𑌸𑍁𑌕𑍁𑌣𑍍𑌠𑌿𑌤𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌙𑍍𑌗𑍀𑌂 𑌵𑌿𑌮𑌮𑌰𑍍𑌶 𑌚 𑌪𑌾𑌣𑌿𑌨𑌾 ॥ 34 ॥
𑌸𑌾 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌮𑍁𑌪𑌾𑌸𑍀𑌨𑌮𑌸𑍁𑌖𑌾𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌸𑍁𑌖𑍋𑌚𑌿𑌤𑌾 ।
𑌉𑌵𑌾𑌚 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰𑌮𑍁𑌪𑌶𑍃𑌣𑍍𑌵𑌤𑌿 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍇 ॥ 35 ॥
𑌯𑌦𑌿 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰 𑌨 𑌜𑌾𑌯𑍇𑌥𑌾 𑌮𑌮 𑌶𑍋𑌕𑌾𑌯 𑌰𑌾𑌘𑌵 ।
𑌨 𑌸𑍍𑌮 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌮𑌤𑍋 𑌭𑍂𑌯𑌃 𑌪𑌶𑍍𑌯𑍇𑌯𑌮𑌹𑌮𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌃 ॥ 36 ॥
𑌏𑌕 𑌏𑌵 𑌹𑌿 𑌵𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾 𑌶𑍍𑌶𑍋𑌕𑍋 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌨𑌸𑌃 ।
𑌅𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌽𑌸𑍍𑌮𑍀𑌤𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌾𑌪𑍋 𑌨 𑌹𑍍𑌯𑌨𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 37 ॥
𑌨 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌕𑌲𑍍𑌯𑌾𑌣𑌂 𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌵𑌾 𑌪𑌤𑌿𑌪𑍗𑌰𑍁𑌷𑍇 ।
𑌅𑌪𑌿 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌽𑌪𑌿 𑌪𑌶𑍍𑌯𑍇𑌯𑌮𑌿𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌽𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌂 𑌮𑌯𑌾 ॥ 38 ॥
𑌸𑌾 𑌬𑌹𑍂𑌨𑍍𑌯𑌮𑌨𑍋𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌿 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌹𑍃𑌦𑌯𑌚𑍍𑌛𑌿𑌦𑌾𑌮𑍍 ।
𑌅𑌹𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌷𑍍𑌯𑍇 𑌸𑌪𑌤𑍍𑌨𑍀𑌨𑌾𑌮𑌵𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌵𑌰𑌾 𑌸𑌤𑍀 ॥ 39 ॥
𑌅𑌤𑍋 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌤𑌰𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌨𑍁 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌦𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌮𑌮 𑌶𑍋𑌕𑍋 𑌵𑌿𑌲𑌾𑌪𑌶𑍍𑌚 𑌯𑌾𑌦𑍃𑌶𑍋𑌽𑌯𑌮𑌨𑌨𑍍𑌤𑌕𑌃 ॥ 40 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌯𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌹𑌿𑌤𑍇𑌽𑌪𑍍𑌯𑍇𑌵𑌮𑌹𑌮𑌾𑌸𑌂 𑌨𑌿𑌰𑌾𑌕𑍃𑌤𑌾 ।
𑌕𑌿𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌃 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌷𑌿𑌤𑍇 𑌤𑌾𑌤 𑌧𑍍𑌰𑍁𑌵𑌂 𑌮𑌰𑌣𑌮𑍇𑌵 𑌮𑍇 ॥ 41 ॥
𑌅𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌨𑌿𑌗𑍃𑌹𑍀𑌤𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿 𑌭𑌰𑍍𑌤𑍁𑌰𑍍𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌮𑌤𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌤𑌾 ।
𑌪𑌰𑌿𑌵𑌾𑌰𑍇𑌣 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍍𑌸𑌮𑌾 𑌵𑌾𑌪𑍍𑌯𑌥𑌵𑌾𑌽𑌵𑌰𑌾 ॥ 42 ॥
𑌯𑍋𑌽𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌂 𑌸𑍇𑌵𑌤𑍇 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌦𑌥𑌵𑌾𑌪𑍍𑌯𑌨𑍁𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ।
𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌮𑌨𑍍𑌵𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌸𑍍𑌵𑌶𑍍𑌚𑌿 𑌜𑌨𑍋 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌭𑌾𑌷𑌤𑍇 ॥ 43 ॥
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌤𑌯𑌾 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌕𑌥𑌂 𑌨𑍁 𑌖𑌰𑌵𑌾𑌦𑌿𑌤𑌤𑍍 ।
𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌦𑌨𑌂 𑌦𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑍁𑌂 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰 𑌶𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌤𑌾 ॥ 44 ॥
𑌦𑌶 𑌸𑌪𑍍𑌤 𑌚 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌾𑌣𑌿 𑌜𑌾𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌵 𑌰𑌾𑌘𑌵 𑌅𑌤𑌿𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌯𑌾 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌪𑌰𑌿𑌕𑍍𑌷𑌯𑌮𑍍 ॥ 45 ॥
𑌤𑌦𑌕𑍍𑌷𑌯𑌂 𑌮𑌹𑌦𑍍𑌦𑍁𑌃𑌖𑌂 𑌨𑍋𑌤𑍍𑌸𑌹𑍇 𑌸𑌹𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌚𑌿𑌰𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌰𑌂 𑌸𑌪𑌤𑍍𑌨𑍀𑌨𑌾𑌮𑍇𑌵𑌂 𑌜𑍀𑌰𑍍𑌣𑌾𑌽𑌪𑌿 𑌰𑌾𑌘𑌵 ॥ 46 ॥
𑌅𑌪𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌤𑌵 𑌮𑍁𑌖𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌶𑌶𑌿𑌪𑍍𑌰𑌭𑌮𑍍 ।
𑌕𑍃𑌪𑌣𑌾 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌕𑌥𑌂 𑌕𑍃𑌪𑌣𑌜𑍀𑌵𑌿𑌕𑌾𑌮𑍍 ॥ 47 ॥
𑌉𑌪𑌵𑌾𑌸𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌯𑍋𑌗𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌬𑌹𑍁𑌭𑌿𑌶𑍍𑌚 𑌪𑌰𑌿𑌶𑍍𑌰𑌮𑍈𑌃 ।
𑌦𑍁𑌃𑌖𑌂 𑌸𑌂𑌵𑌰𑍍𑌧𑌿𑌤𑍋 𑌮𑍋𑌘𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌹𑌿 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌤𑌯𑌾 𑌮𑌯𑌾 ॥ 48 ॥
𑌸𑍍𑌥𑌿𑌰𑌂 𑌤𑍁 𑌹𑍃𑌦𑌯𑌂 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍇 𑌮𑌮𑍇𑌦𑌂 𑌯𑌨𑍍𑌨 𑌦𑍀𑌰𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌵𑍃𑌷𑍀𑌵 𑌮𑌹𑌾𑌨𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍍𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌕𑍂𑌲𑌂 𑌨𑌵𑌾𑌮𑍍𑌭𑌸𑌾 ॥ 49 ॥
𑌮𑌮𑍈𑌵 𑌨𑍂𑌨𑌂 𑌮𑌰𑌣𑌂 𑌨 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌨 𑌚𑌾𑌵𑌕𑌾𑌽𑌶𑍋𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌮𑌕𑍍𑌷𑌯𑍇𑌽𑌮𑌮 ।
𑌯𑌦𑌨𑍍𑌤𑌕𑍋𑌽𑌦𑍍𑌯𑍈𑌵 𑌨 𑌮𑌾𑌂 𑌜𑌿𑌹𑍀𑌰𑍍𑌷𑌤𑌿 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌹𑍍𑌯 𑌸𑌿𑌂𑌹𑍋 𑌰𑍁𑌦𑌤𑍀𑌂 𑌮𑍃𑌗𑍀𑌮𑌿𑌵 ॥ 50 ॥
𑌸𑍍𑌥𑌿𑌰𑌂 𑌹𑌿 𑌨𑍂𑌨𑌂 𑌹𑍃𑌦𑌯𑌂 𑌮𑌮𑌾𑌯𑌸𑌂 𑌨 𑌭𑌿𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌯𑌦𑍍𑌭𑍁𑌵𑌿 𑌨𑌾𑌵𑌦𑍀𑌰𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌅𑌨𑍇𑌨 𑌦𑍁𑌃𑌖𑍇𑌨 𑌚 𑌦𑍇𑌹𑌮𑌰𑍍𑌪𑌿𑌤𑌂 𑌧𑍍𑌰𑍁𑌵𑌂 𑌹𑍍𑌯𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌮𑌰𑌣𑌂 𑌨 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 51 ॥
𑌇𑌦𑌂 𑌹𑌿 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌂 𑌯𑌦𑌨𑌰𑍍𑌥𑌕𑌾𑌨𑌿 𑌮𑍇 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌦𑌾𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌚 𑌸𑌂𑌯𑌮𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌹𑌿 ।
𑌤𑌪𑌶𑍍𑌚 𑌤𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌯𑌦𑌪𑌤𑍍𑌯𑌕𑌾𑌰𑌣𑌾 𑌤𑍍𑌸𑍁𑌨𑌿𑌷𑍍𑌫𑌲𑌂 𑌬𑍀𑌜𑌮𑌿𑌵𑍋𑌪𑍍𑌤𑌮𑍂𑌷𑌰𑍇 ॥ 52 ॥
𑌯𑌦𑌿 𑌹𑍍𑌯𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌮𑌰𑌣𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌯𑍇𑌚𑍍𑌛𑌯𑌾 𑌲𑌭𑍇𑌤 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌦𑍍𑌗𑍁𑌰𑍁𑌦𑍁𑌃𑌖𑌕𑌰𑍍𑌶𑌿𑌤𑌃 ।
𑌗𑌤𑌾𑌹𑌮𑌦𑍍𑌯𑍈𑌵 𑌪𑌰𑍇𑌤𑌸𑌂𑌸𑌦𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌧𑍇𑌨𑍁𑌰𑌿𑌵𑌾𑌤𑍍𑌮𑌜𑍇𑌨 𑌵𑍈 ॥ 53 ॥
𑌅𑌥𑌾𑌪𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌮𑌦𑍍𑌯 𑌮𑍇 𑌵𑍃𑌥𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌨𑌿𑌭𑌾𑌨𑌨𑌪𑍍𑌰𑌭 ।
𑌅𑌨𑍁𑌵𑍍𑌰𑌜𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌵𑌨𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌯𑍈𑌵 𑌗𑍗 𑌸𑍍𑌸𑍁𑌦𑍁𑌰𑍍𑌬𑌲𑌾 𑌵𑌤𑍍𑌸𑌮𑌿𑌵𑌾𑌨𑍁𑌕𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾 ॥ 54 ॥
𑌭𑍃𑌶𑌮𑌸𑍁𑌖𑌮𑌮𑌰𑍍𑌷𑌿𑌤𑌾 𑌤𑌦𑌾 𑌬𑌹𑍁 𑌵𑌿𑌲𑌲𑌾𑌪 𑌸𑌮𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌮𑍍 ।
𑌵𑍍𑌯𑌸𑌨𑌮𑍁𑌪𑌨𑌿𑌶𑌮𑍍𑌯 𑌸𑌾 𑌮𑌹 𑌤𑍍𑌸𑍁𑌤𑌮𑌿𑌵 𑌬𑌦𑍍𑌧𑌮𑌵𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌕𑌿𑌨𑍍𑌨𑌰𑍀 ॥ 55 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌅𑌯𑍋𑌧𑍍𑌯𑌾𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌵𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha viṃśassargaḥ |
tasmiṃstu puruṣavyāghre niṣkrāmati kṛtāñjalau |
ārtaśabdo mahān jajñe strīṇāmantaḥpure tadā || 1 ||
kṛtyeṣvacoditaḥ pitrā sarvasyāntaḥpurasya ca |
gatiryaśśaraṇaṃ cāpi sa rāmo'dya pravatsyati || 2 ||
kauśalyāyāṃ yathā yukto jananyāṃ vartate sadā |
tathaiva vartate'smāsu janmaprabhṛti rāghavaḥ || 3 ||
na krudhyatyabhiśapto'pi krodhanīyāni varjayan |
kruddhānprasādayansarvān sa ito'dya pravatsyati || 4 ||
abuddhirbata no rājā jīvalokaṃ caratyayam |
yo gatiṃ sarvabhūtānāṃ parityajati rāghavam || 5 ||
iti sarvā mahiṣyastā vivatsā iva dhenavaḥ |
patimācukruśuścaiva sasvaraṃ cāpi cukruśuḥ || 6 ||
sa hi cāntaḥpure ghoramārtaśabdaṃ mahīpatiḥ |
putraśokābhisantaptaḥ śrutvā vyālīyatā'sane || 7 ||
rāmastu bhṛśamāyasto niśśvasanniva kuñjaraḥ |
jagāma sahito bhrātrā māturantaḥpuraṃ vaśī || 8 ||
so'paśyatpuruṣaṃ tatra vṛddhaṃ paramapūjitam |
upaviṣṭaṃ gṛhadvāri tiṣṭhataścāparānbahūn || 9 ||
dṛṣṭvaiva tu tadā rāmaṃ te sarve sahasotthitāḥ |
jayena jayatāṃ śreṣṭhaṃ vardhayanti sma rāghavam || 10 ||
praviśya prathamāṃ kakṣyāṃ dvitīyāyāṃ dadarśa saḥ |
brāhmaṇānvedasampannānvṛddhānrājñā'bhisatkṛtān || 11 ||
praṇamya rāmastānviprāṃstṛtīyāyāṃ dadarśa saḥ |
striyo vṛddhāstathā bālā dvārarakṣaṇatatparāḥ || 12 ||
vardhayitvā prahṛṣṭāstāḥ praviśya ca gṛhaṃ striyaḥ |
nyavedayanta tvaritā rāmamātuḥ priyaṃ tadā || 13 ||
kauśalyāpi tadā devī rātriṃ sthitvā samāhitā |
prabhāte tvakarotpūjāṃ viṣṇoḥ putrahitaiṣiṇī || 14 ||
sā kṣaumavasanā hṛṣṭā nityaṃ vrataparāyaṇā |
agniṃ juhoti sma tadā mantravatkṛtamaṅgalā || 15 ||
praviśya ca tadā rāmo māturantaḥpuraṃ śubham |
dadarśa mātaraṃ tatra hāvayantīṃ hutāśanam || 16 ||
devakāryanimittaṃ ca tatrāpaśyatsamudyatam |
dadhyakṣataṃ ghṛtaṃ caiva modakānhaviṣastathā || 17 ||
lājānmālyāni śuklāni pāyasaṃ kṛsaraṃ tathā |
samidhaḥ pūrṇakumbhāṃśca dadarśa raghunandanaḥ || 18 ||
tāṃ śuklakṣaumasaṃvītāṃ vratayogena karśitām |
tarpayantīṃ dadarśādbhirdevatāṃ devavarṇinīm || 19 ||
sā cirasyātmajaṃ dṛṣṭvā mātṛnandanamāgatam |
abhicakrāma saṃhṛṣṭā kiśoraṃ baḍabā yathā || 20 ||
sa mātaramabhikrāntāmupasaṅgṛhya rāghavaḥ |
pariṣvaktaśca bāhubhyāmupāghrātaśca mūrdhani || 21 ||
tamuvāca durādharṣaṃ rāghavaṃ sutamātmanaḥ |
kauśalyā putravātsalyādidaṃ priyahitaṃ vacaḥ || 22 ||
vṛddhānāṃ dharmaśīlānāṃ rājarṣīṇāṃ mahātmanām |
prāpnuhyāyuśca kīrtiṃ ca dharmaṃ copahitaṃ kule || 23 ||
satyapratijñaṃ pitaraṃ rājānaṃ paśya rāghava |
adyaiva hi tvāṃ dharmātmā yauvarājye'bhiṣekṣyati || 24 ||
dattamāsanamālabhya bhojanena nimantritaḥ |
mātaraṃ rāghavaḥ kiñcidvrīḍātprasāryāñjalimabravīt || 25 ||
sa svabhāvavinītaśca gauravācca tadā nataḥ |
prasthito daṇḍakāraṇyamāpraṣṭumupacakrame || 26 ||
devi nūnaṃ na jānīṣe mahadbhayamupasthitam |
idaṃ tava ca duḥkhāya vaidehyā lakṣmaṇasya ca || 27 ||
gamiṣye daṇḍakāraṇyaṃ kimanenāsanena me |
viṣṭarāsanayogyo hi kālo'yaṃ māmupasthitaḥ || 28 ||
caturdaśa hi varṣāṇi vatsyāmi vijane vane |
madhumūlaphalairjīvanhitvā munivadāmiṣam || 29 ||
bharatāya mahārājo yauvarājyaṃ prayacchati |
māṃ punardaṇḍakāraṇye vivāsayati tāpasam || 30 ||
sa ṣaṭcāṣṭau ca varṣāṇi vatsyāmi vijane vane |
āsevamāno vanyāni phalamūlaiśca vartayan || 31 ||
sā nikṛtteva sālasya yaṣṭiḥ paraśunā vane |
papāta sahasā devī devateva divaścyutā || 32 ||
tāmaduḥkhocitāṃ dṛṣṭvā patitāṃ kadalīmiva |
rāmastūtthāpayāmāsa mātaraṃ gatacetasam || 33 ||
upāvṛttyotthitāṃ dīnāṃ baḍabāmiva vāhitām |
pāṃsukuṇṭhitasarvāṅgīṃ vimamarśa ca pāṇinā || 34 ||
sā rāghavamupāsīnamasukhārtā sukhocitā |
uvāca puruṣavyāghramupaśṛṇvati lakṣmaṇe || 35 ||
yadi putra na jāyethā mama śokāya rāghava |
na sma duḥkhamato bhūyaḥ paśyeyamahamaprajāḥ || 36 ||
eka eva hi vandhyāyā śśoko bhavati mānasaḥ |
aprajā'smīti santāpo na hyanyaḥ putra vidyate || 37 ||
na dṛṣṭapūrvaṃ kalyāṇaṃ sukhaṃ vā patipauruṣe |
api putre 'pi paśyeyamiti rāmā'sthitaṃ mayā || 38 ||
sā bahūnyamanojñāni vākyāni hṛdayacchidām |
ahaṃ śroṣye sapatnīnāmavarāṇāṃ varā satī || 39 ||
ato duḥkhataraṃ kiṃ nu pramadānāṃ bhaviṣyati |
mama śoko vilāpaśca yādṛśo'yamanantakaḥ || 40 ||
tvayi sannihite'pyevamahamāsaṃ nirākṛtā |
kiṃ punaḥ proṣite tāta dhruvaṃ maraṇameva me || 41 ||
atyantanigṛhītāsmi bharturnityamatantritā |
parivāreṇa kaikeyyā ssamā vāpyathavā'varā || 42 ||
yo'hi māṃ sevate kaścidathavāpyanuvartate |
kaikeyyāḥ putramanvīkṣya svaści jano nābhibhāṣate || 43 ||
nityakrodhatayā tasyāḥ kathaṃ nu kharavāditat |
kaikeyyā vadanaṃ draṣṭuṃ putra śakṣyāmi durgatā || 44 ||
daśa sapta ca varṣāṇi jātasya tava rāghava atitāni prakāṅkṣantyā mayā duḥkhaparikṣayam || 45 ||
tadakṣayaṃ mahadduḥkhaṃ notsahe sahituṃ ciram |
viprakāraṃ sapatnīnāmevaṃ jīrṇā'pi rāghava || 46 ||
apaśyantī tava mukhaṃ paripūrṇaśaśiprabham |
kṛpaṇā vartayiṣyāmi kathaṃ kṛpaṇajīvikām || 47 ||
upavāsaiśca yogaiśca bahubhiśca pariśramaiḥ |
duḥkhaṃ saṃvardhito moghaṃ tvaṃ hi durgatayā mayā || 48 ||
sthiraṃ tu hṛdayaṃ manye mamedaṃ yanna dīryate |
prāvṛṣīva mahānadyā spṛṣṭaṃ kūlaṃ navāmbhasā || 49 ||
mamaiva nūnaṃ maraṇaṃ na vidyate na cāvakā'śosti yamakṣaye'mama |
yadantako'dyaiva na māṃ jihīrṣati |
prasahya siṃho rudatīṃ mṛgīmiva || 50 ||
sthiraṃ hi nūnaṃ hṛdayaṃ mamāyasaṃ na bhidyate yadbhuvi nāvadīryate |
anena duḥkhena ca dehamarpitaṃ dhruvaṃ hyakāle maraṇaṃ na vidyate || 51 ||
idaṃ hi duḥkhaṃ yadanarthakāni me vratāni dānāni ca saṃyamāśca hi |
tapaśca taptaṃ yadapatyakāraṇā tsuniṣphalaṃ bījamivoptamūṣare || 52 ||
yadi hyakāle maraṇaṃ svayecchayā labheta kaścidguruduḥkhakarśitaḥ |
gatāhamadyaiva paretasaṃsadaṃ vinā tvayā dhenurivātmajena vai || 53 ||
athāpi kiṃ jīvitamadya me vṛthā tvayā vinā candranibhānanaprabha |
anuvrajiṣyāmi vanaṃ tvayaiva gau ssudurbalā vatsamivānukāṅkṣayā || 54 ||
bhṛśamasukhamamarṣitā tadā bahu vilalāpa samīkṣya rāghavam |
vyasanamupaniśamya sā maha tsutamiva baddhamavekṣya kinnarī || 55 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe viṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ विंशस्सर्गः ।
तस्मिंस्तु पुरुषव्याघ्रे निष्क्रामति कृताञ्जलौ ।
आर्तशब्दो महान् जज्ञे स्त्रीणामन्तःपुरे तदा ॥ 1 ॥
कृत्येष्वचोदितः पित्रा सर्वस्यान्तःपुरस्य च ।
गतिर्यश्शरणं चापि स रामोऽद्य प्रवत्स्यति ॥ 2 ॥
कौशल्यायां यथा युक्तो जनन्यां वर्तते सदा ।
तथैव वर्ततेऽस्मासु जन्मप्रभृति राघवः ॥ 3 ॥
न क्रुध्यत्यभिशप्तोऽपि क्रोधनीयानि वर्जयन् ।
क्रुद्धान्प्रसादयन्सर्वान् स इतोऽद्य प्रवत्स्यति ॥ 4 ॥
अबुद्धिर्बत नो राजा जीवलोकं चरत्ययम् ।
यो गतिं सर्वभूतानां परित्यजति राघवम् ॥ 5 ॥
इति सर्वा महिष्यस्ता विवत्सा इव धेनवः ।
पतिमाचुक्रुशुश्चैव सस्वरं चापि चुक्रुशुः ॥ 6 ॥
स हि चान्तःपुरे घोरमार्तशब्दं महीपतिः ।
पुत्रशोकाभिसन्तप्तः श्रुत्वा व्यालीयताऽसने ॥ 7 ॥
रामस्तु भृशमायस्तो निश्श्वसन्निव कुञ्जरः ।
जगाम सहितो भ्रात्रा मातुरन्तःपुरं वशी ॥ 8 ॥
सोऽपश्यत्पुरुषं तत्र वृद्धं परमपूजितम् ।
उपविष्टं गृहद्वारि तिष्ठतश्चापरान्बहून् ॥ 9 ॥
दृष्ट्वैव तु तदा रामं ते सर्वे सहसोत्थिताः ।
जयेन जयतां श्रेष्ठं वर्धयन्ति स्म राघवम् ॥ 10 ॥
प्रविश्य प्रथमां कक्ष्यां द्वितीयायां ददर्श सः ।
ब्राह्मणान्वेदसम्पन्नान्वृद्धान्राज्ञाऽभिसत्कृतान् ॥ 11 ॥
प्रणम्य रामस्तान्विप्रांस्तृतीयायां ददर्श सः ।
स्त्रियो वृद्धास्तथा बाला द्वाररक्षणतत्पराः ॥ 12 ॥
वर्धयित्वा प्रहृष्टास्ताः प्रविश्य च गृहं स्त्रियः ।
न्यवेदयन्त त्वरिता राममातुः प्रियं तदा ॥ 13 ॥
कौशल्यापि तदा देवी रात्रिं स्थित्वा समाहिता ।
प्रभाते त्वकरोत्पूजां विष्णोः पुत्रहितैषिणी ॥ 14 ॥
सा क्षौमवसना हृष्टा नित्यं व्रतपरायणा ।
अग्निं जुहोति स्म तदा मन्त्रवत्कृतमङ्गला ॥ 15 ॥
प्रविश्य च तदा रामो मातुरन्तःपुरं शुभम् ।
ददर्श मातरं तत्र हावयन्तीं हुताशनम् ॥ 16 ॥
देवकार्यनिमित्तं च तत्रापश्यत्समुद्यतम् ।
दध्यक्षतं घृतं चैव मोदकान्हविषस्तथा ॥ 17 ॥
लाजान्माल्यानि शुक्लानि पायसं कृसरं तथा ।
समिधः पूर्णकुम्भांश्च ददर्श रघुनन्दनः ॥ 18 ॥
तां शुक्लक्षौमसंवीतां व्रतयोगेन कर्शिताम् ।
तर्पयन्तीं ददर्शाद्भिर्देवतां देववर्णिनीम् ॥ 19 ॥
सा चिरस्यात्मजं दृष्ट्वा मातृनन्दनमागतम् ।
अभिचक्राम संहृष्टा किशोरं बडबा यथा ॥ 20 ॥
स मातरमभिक्रान्तामुपसङ्गृह्य राघवः ।
परिष्वक्तश्च बाहुभ्यामुपाघ्रातश्च मूर्धनि ॥ 21 ॥
तमुवाच दुराधर्षं राघवं सुतमात्मनः ।
कौशल्या पुत्रवात्सल्यादिदं प्रियहितं वचः ॥ 22 ॥
वृद्धानां धर्मशीलानां राजर्षीणां महात्मनाम् ।
प्राप्नुह्यायुश्च कीर्तिं च धर्मं चोपहितं कुले ॥ 23 ॥
सत्यप्रतिज्ञं पितरं राजानं पश्य राघव ।
अद्यैव हि त्वां धर्मात्मा यौवराज्येऽभिषेक्ष्यति ॥ 24 ॥
दत्तमासनमालभ्य भोजनेन निमन्त्रितः ।
मातरं राघवः किञ्चिद्व्रीडात्प्रसार्याञ्जलिमब्रवीत् ॥ 25 ॥
स स्वभावविनीतश्च गौरवाच्च तदा नतः ।
प्रस्थितो दण्डकारण्यमाप्रष्टुमुपचक्रमे ॥ 26 ॥
देवि नूनं न जानीषे महद्भयमुपस्थितम् ।
इदं तव च दुःखाय वैदेह्या लक्ष्मणस्य च ॥ 27 ॥
गमिष्ये दण्डकारण्यं किमनेनासनेन मे ।
विष्टरासनयोग्यो हि कालोऽयं मामुपस्थितः ॥ 28 ॥
चतुर्दश हि वर्षाणि वत्स्यामि विजने वने ।
मधुमूलफलैर्जीवन्हित्वा मुनिवदामिषम् ॥ 29 ॥
भरताय महाराजो यौवराज्यं प्रयच्छति ।
मां पुनर्दण्डकारण्ये विवासयति तापसम् ॥ 30 ॥
स षट्चाष्टौ च वर्षाणि वत्स्यामि विजने वने ।
आसेवमानो वन्यानि फलमूलैश्च वर्तयन् ॥ 31 ॥
सा निकृत्तेव सालस्य यष्टिः परशुना वने ।
पपात सहसा देवी देवतेव दिवश्च्युता ॥ 32 ॥
तामदुःखोचितां दृष्ट्वा पतितां कदलीमिव ।
रामस्तूत्थापयामास मातरं गतचेतसम् ॥ 33 ॥
उपावृत्त्योत्थितां दीनां बडबामिव वाहिताम् ।
पांसुकुण्ठितसर्वाङ्गीं विममर्श च पाणिना ॥ 34 ॥
सा राघवमुपासीनमसुखार्ता सुखोचिता ।
उवाच पुरुषव्याघ्रमुपशृण्वति लक्ष्मणे ॥ 35 ॥
यदि पुत्र न जायेथा मम शोकाय राघव ।
न स्म दुःखमतो भूयः पश्येयमहमप्रजाः ॥ 36 ॥
एक एव हि वन्ध्याया श्शोको भवति मानसः ।
अप्रजाऽस्मीति सन्तापो न ह्यन्यः पुत्र विद्यते ॥ 37 ॥
न दृष्टपूर्वं कल्याणं सुखं वा पतिपौरुषे ।
अपि पुत्रे ऽपि पश्येयमिति रामाऽस्थितं मया ॥ 38 ॥
सा बहून्यमनोज्ञानि वाक्यानि हृदयच्छिदाम् ।
अहं श्रोष्ये सपत्नीनामवराणां वरा सती ॥ 39 ॥
अतो दुःखतरं किं नु प्रमदानां भविष्यति ।
मम शोको विलापश्च यादृशोऽयमनन्तकः ॥ 40 ॥
त्वयि सन्निहितेऽप्येवमहमासं निराकृता ।
किं पुनः प्रोषिते तात ध्रुवं मरणमेव मे ॥ 41 ॥
अत्यन्तनिगृहीतास्मि भर्तुर्नित्यमतन्त्रिता ।
परिवारेण कैकेय्या स्समा वाप्यथवाऽवरा ॥ 42 ॥
योऽहि मां सेवते कश्चिदथवाप्यनुवर्तते ।
कैकेय्याः पुत्रमन्वीक्ष्य स्वश्चि जनो नाभिभाषते ॥ 43 ॥
नित्यक्रोधतया तस्याः कथं नु खरवादितत् ।
कैकेय्या वदनं द्रष्टुं पुत्र शक्ष्यामि दुर्गता ॥ 44 ॥
दश सप्त च वर्षाणि जातस्य तव राघव अतितानि प्रकाङ्क्षन्त्या मया दुःखपरिक्षयम् ॥ 45 ॥
तदक्षयं महद्दुःखं नोत्सहे सहितुं चिरम् ।
विप्रकारं सपत्नीनामेवं जीर्णाऽपि राघव ॥ 46 ॥
अपश्यन्ती तव मुखं परिपूर्णशशिप्रभम् ।
कृपणा वर्तयिष्यामि कथं कृपणजीविकाम् ॥ 47 ॥
उपवासैश्च योगैश्च बहुभिश्च परिश्रमैः ।
दुःखं संवर्धितो मोघं त्वं हि दुर्गतया मया ॥ 48 ॥
स्थिरं तु हृदयं मन्ये ममेदं यन्न दीर्यते ।
प्रावृषीव महानद्या स्पृष्टं कूलं नवाम्भसा ॥ 49 ॥
ममैव नूनं मरणं न विद्यते न चावकाऽशोस्ति यमक्षयेऽमम ।
यदन्तकोऽद्यैव न मां जिहीर्षति ।
प्रसह्य सिंहो रुदतीं मृगीमिव ॥ 50 ॥
स्थिरं हि नूनं हृदयं ममायसं न भिद्यते यद्भुवि नावदीर्यते ।
अनेन दुःखेन च देहमर्पितं ध्रुवं ह्यकाले मरणं न विद्यते ॥ 51 ॥
इदं हि दुःखं यदनर्थकानि मे व्रतानि दानानि च संयमाश्च हि ।
तपश्च तप्तं यदपत्यकारणा त्सुनिष्फलं बीजमिवोप्तमूषरे ॥ 52 ॥
यदि ह्यकाले मरणं स्वयेच्छया लभेत कश्चिद्गुरुदुःखकर्शितः ।
गताहमद्यैव परेतसंसदं विना त्वया धेनुरिवात्मजेन वै ॥ 53 ॥
अथापि किं जीवितमद्य मे वृथा त्वया विना चन्द्रनिभाननप्रभ ।
अनुव्रजिष्यामि वनं त्वयैव गौ स्सुदुर्बला वत्समिवानुकाङ्क्षया ॥ 54 ॥
भृशमसुखममर्षिता तदा बहु विललाप समीक्ष्य राघवम् ।
व्यसनमुपनिशम्य सा मह त्सुतमिव बद्धमवेक्ष्य किन्नरी ॥ 55 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे विंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha viṃśassargaḥ |
tasmiṃstu puruṣavyāghre niṣkrāmati kṛtāñjalau |
ārtaśabdo mahān jajñe strīṇāmantaḥpure tadā || 1 ||
kṛtyeṣvacoditaḥ pitrā sarvasyāntaḥpurasya ca |
gatiryaśśaraṇaṃ cāpi sa rāmo'dya pravatsyati || 2 ||
kauśalyāyāṃ yathā yukto jananyāṃ vartate sadā |
tathaiva vartate'smāsu janmaprabhṛti rāghavaḥ || 3 ||
na krudhyatyabhiśapto'pi krodhanīyāni varjayan |
kruddhānprasādayansarvān sa ito'dya pravatsyati || 4 ||
abuddhirbata no rājā jīvalokaṃ caratyayam |
yo gatiṃ sarvabhūtānāṃ parityajati rāghavam || 5 ||
iti sarvā mahiṣyastā vivatsā iva dhenavaḥ |
patimācukruśuścaiva sasvaraṃ cāpi cukruśuḥ || 6 ||
sa hi cāntaḥpure ghoramārtaśabdaṃ mahīpatiḥ |
putraśokābhisantaptaḥ śrutvā vyālīyatā'sane || 7 ||
rāmastu bhṛśamāyasto niśśvasanniva kuñjaraḥ |
jagāma sahito bhrātrā māturantaḥpuraṃ vaśī || 8 ||
so'paśyatpuruṣaṃ tatra vṛddhaṃ paramapūjitam |
upaviṣṭaṃ gṛhadvāri tiṣṭhataścāparānbahūn || 9 ||
dṛṣṭvaiva tu tadā rāmaṃ te sarve sahasotthitāḥ |
jayena jayatāṃ śreṣṭhaṃ vardhayanti sma rāghavam || 10 ||
praviśya prathamāṃ kakṣyāṃ dvitīyāyāṃ dadarśa saḥ |
brāhmaṇānvedasampannānvṛddhānrājñā'bhisatkṛtān || 11 ||
praṇamya rāmastānviprāṃstṛtīyāyāṃ dadarśa saḥ |
striyo vṛddhāstathā bālā dvārarakṣaṇatatparāḥ || 12 ||
vardhayitvā prahṛṣṭāstāḥ praviśya ca gṛhaṃ striyaḥ |
nyavedayanta tvaritā rāmamātuḥ priyaṃ tadā || 13 ||
kauśalyāpi tadā devī rātriṃ sthitvā samāhitā |
prabhāte tvakarotpūjāṃ viṣṇoḥ putrahitaiṣiṇī || 14 ||
sā kṣaumavasanā hṛṣṭā nityaṃ vrataparāyaṇā |
agniṃ juhoti sma tadā mantravatkṛtamaṅgalā || 15 ||
praviśya ca tadā rāmo māturantaḥpuraṃ śubham |
dadarśa mātaraṃ tatra hāvayantīṃ hutāśanam || 16 ||
devakāryanimittaṃ ca tatrāpaśyatsamudyatam |
dadhyakṣataṃ ghṛtaṃ caiva modakānhaviṣastathā || 17 ||
lājānmālyāni śuklāni pāyasaṃ kṛsaraṃ tathā |
samidhaḥ pūrṇakumbhāṃśca dadarśa raghunandanaḥ || 18 ||
tāṃ śuklakṣaumasaṃvītāṃ vratayogena karśitām |
tarpayantīṃ dadarśādbhirdevatāṃ devavarṇinīm || 19 ||
sā cirasyātmajaṃ dṛṣṭvā mātṛnandanamāgatam |
abhicakrāma saṃhṛṣṭā kiśoraṃ baḍabā yathā || 20 ||
sa mātaramabhikrāntāmupasaṅgṛhya rāghavaḥ |
pariṣvaktaśca bāhubhyāmupāghrātaśca mūrdhani || 21 ||
tamuvāca durādharṣaṃ rāghavaṃ sutamātmanaḥ |
kauśalyā putravātsalyādidaṃ priyahitaṃ vacaḥ || 22 ||
vṛddhānāṃ dharmaśīlānāṃ rājarṣīṇāṃ mahātmanām |
prāpnuhyāyuśca kīrtiṃ ca dharmaṃ copahitaṃ kule || 23 ||
satyapratijñaṃ pitaraṃ rājānaṃ paśya rāghava |
adyaiva hi tvāṃ dharmātmā yauvarājye'bhiṣekṣyati || 24 ||
dattamāsanamālabhya bhojanena nimantritaḥ |
mātaraṃ rāghavaḥ kiñcidvrīḍātprasāryāñjalimabravīt || 25 ||
sa svabhāvavinītaśca gauravācca tadā nataḥ |
prasthito daṇḍakāraṇyamāpraṣṭumupacakrame || 26 ||
devi nūnaṃ na jānīṣe mahadbhayamupasthitam |
idaṃ tava ca duḥkhāya vaidehyā lakṣmaṇasya ca || 27 ||
gamiṣye daṇḍakāraṇyaṃ kimanenāsanena me |
viṣṭarāsanayogyo hi kālo'yaṃ māmupasthitaḥ || 28 ||
caturdaśa hi varṣāṇi vatsyāmi vijane vane |
madhumūlaphalairjīvanhitvā munivadāmiṣam || 29 ||
bharatāya mahārājo yauvarājyaṃ prayacchati |
māṃ punardaṇḍakāraṇye vivāsayati tāpasam || 30 ||
sa ṣaṭcāṣṭau ca varṣāṇi vatsyāmi vijane vane |
āsevamāno vanyāni phalamūlaiśca vartayan || 31 ||
sā nikṛtteva sālasya yaṣṭiḥ paraśunā vane |
papāta sahasā devī devateva divaścyutā || 32 ||
tāmaduḥkhocitāṃ dṛṣṭvā patitāṃ kadalīmiva |
rāmastūtthāpayāmāsa mātaraṃ gatacetasam || 33 ||
upāvṛttyotthitāṃ dīnāṃ baḍabāmiva vāhitām |
pāṃsukuṇṭhitasarvāṅgīṃ vimamarśa ca pāṇinā || 34 ||
sā rāghavamupāsīnamasukhārtā sukhocitā |
uvāca puruṣavyāghramupaśṛṇvati lakṣmaṇe || 35 ||
yadi putra na jāyethā mama śokāya rāghava |
na sma duḥkhamato bhūyaḥ paśyeyamahamaprajāḥ || 36 ||
eka eva hi vandhyāyā śśoko bhavati mānasaḥ |
aprajā'smīti santāpo na hyanyaḥ putra vidyate || 37 ||
na dṛṣṭapūrvaṃ kalyāṇaṃ sukhaṃ vā patipauruṣe |
api putre 'pi paśyeyamiti rāmā'sthitaṃ mayā || 38 ||
sā bahūnyamanojñāni vākyāni hṛdayacchidām |
ahaṃ śroṣye sapatnīnāmavarāṇāṃ varā satī || 39 ||
ato duḥkhataraṃ kiṃ nu pramadānāṃ bhaviṣyati |
mama śoko vilāpaśca yādṛśo'yamanantakaḥ || 40 ||
tvayi sannihite'pyevamahamāsaṃ nirākṛtā |
kiṃ punaḥ proṣite tāta dhruvaṃ maraṇameva me || 41 ||
atyantanigṛhītāsmi bharturnityamatantritā |
parivāreṇa kaikeyyā ssamā vāpyathavā'varā || 42 ||
yo'hi māṃ sevate kaścidathavāpyanuvartate |
kaikeyyāḥ putramanvīkṣya svaści jano nābhibhāṣate || 43 ||
nityakrodhatayā tasyāḥ kathaṃ nu kharavāditat |
kaikeyyā vadanaṃ draṣṭuṃ putra śakṣyāmi durgatā || 44 ||
daśa sapta ca varṣāṇi jātasya tava rāghava atitāni prakāṅkṣantyā mayā duḥkhaparikṣayam || 45 ||
tadakṣayaṃ mahadduḥkhaṃ notsahe sahituṃ ciram |
viprakāraṃ sapatnīnāmevaṃ jīrṇā'pi rāghava || 46 ||
apaśyantī tava mukhaṃ paripūrṇaśaśiprabham |
kṛpaṇā vartayiṣyāmi kathaṃ kṛpaṇajīvikām || 47 ||
upavāsaiśca yogaiśca bahubhiśca pariśramaiḥ |
duḥkhaṃ saṃvardhito moghaṃ tvaṃ hi durgatayā mayā || 48 ||
sthiraṃ tu hṛdayaṃ manye mamedaṃ yanna dīryate |
prāvṛṣīva mahānadyā spṛṣṭaṃ kūlaṃ navāmbhasā || 49 ||
mamaiva nūnaṃ maraṇaṃ na vidyate na cāvakā'śosti yamakṣaye'mama |
yadantako'dyaiva na māṃ jihīrṣati |
prasahya siṃho rudatīṃ mṛgīmiva || 50 ||
sthiraṃ hi nūnaṃ hṛdayaṃ mamāyasaṃ na bhidyate yadbhuvi nāvadīryate |
anena duḥkhena ca dehamarpitaṃ dhruvaṃ hyakāle maraṇaṃ na vidyate || 51 ||
idaṃ hi duḥkhaṃ yadanarthakāni me vratāni dānāni ca saṃyamāśca hi |
tapaśca taptaṃ yadapatyakāraṇā tsuniṣphalaṃ bījamivoptamūṣare || 52 ||
yadi hyakāle maraṇaṃ svayecchayā labheta kaścidguruduḥkhakarśitaḥ |
gatāhamadyaiva paretasaṃsadaṃ vinā tvayā dhenurivātmajena vai || 53 ||
athāpi kiṃ jīvitamadya me vṛthā tvayā vinā candranibhānanaprabha |
anuvrajiṣyāmi vanaṃ tvayaiva gau ssudurbalā vatsamivānukāṅkṣayā || 54 ||
bhṛśamasukhamamarṣitā tadā bahu vilalāpa samīkṣya rāghavam |
vyasanamupaniśamya sā maha tsutamiva baddhamavekṣya kinnarī || 55 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe viṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.