𑌸𑌦𑌾 𑌬𑌾𑌲𑌰𑍂𑌪𑌾𑌽𑌪𑌿 𑌵𑌿𑌘𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌰𑌿𑌹𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀
𑌮𑌹𑌾𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌽𑌪𑌿 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌾𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾 ।
𑌵𑌿𑌧𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌦𑌿𑌮𑍃𑌗𑍍𑌯𑌾 𑌗𑌣𑍇𑌶𑌾𑌭𑌿𑌧𑌾 𑌮𑍇
𑌵𑌿𑌧𑌤𑍍𑌤𑌾𑌂 𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌕𑌾𑌽𑌪𑌿 𑌕𑌲𑍍𑌯𑌾𑌣𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑌿𑌃 ॥ 1 ॥
𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑌿 𑌶𑌬𑍍𑌦𑌂 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑌿 𑌚𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂
𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑌿 𑌪𑌦𑍍𑌯𑌂 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑌿 𑌗𑌦𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌚𑌿𑌦𑍇𑌕𑌾 𑌷𑌡𑌾𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌹𑍃𑌦𑌿 𑌦𑍍𑌯𑍋𑌤𑌤𑍇 𑌮𑍇
𑌮𑍁𑌖𑌾𑌨𑍍𑌨𑌿𑌃𑌸𑌰𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌗𑌿𑌰𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑌮𑍍 ॥ 2 ॥
𑌮𑌯𑍂𑌰𑌾𑌧𑌿𑌰𑍂𑌢𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌗𑍂𑌢𑌂
𑌮𑌨𑍋𑌹𑌾𑌰𑌿𑌦𑍇𑌹𑌂 𑌮𑌹𑌚𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌗𑍇𑌹𑌮𑍍 ।
𑌮𑌹𑍀𑌦𑍇𑌵𑌦𑍇𑌵𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌵𑍇𑌦𑌭𑌾𑌵𑌂
𑌮𑌹𑌾𑌦𑍇𑌵𑌬𑌾𑌲𑌂 𑌭𑌜𑍇 𑌲𑍋𑌕𑌪𑌾𑌲𑌮𑍍 ॥ 3 ॥
𑌯𑌦𑌾 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌧𑌾𑌨𑌂 𑌗𑌤𑌾 𑌮𑌾𑌨𑌵𑌾 𑌮𑍇
𑌭𑌵𑌾𑌮𑍍𑌭𑍋𑌧𑌿𑌪𑌾𑌰𑌂 𑌗𑌤𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌤𑌦𑍈𑌵 ।
𑌇𑌤𑌿 𑌵𑍍𑌯𑌞𑍍𑌜𑌯𑌨𑍍𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑍁𑌤𑍀𑌰𑍇 𑌯 𑌆𑌸𑍍𑌤𑍇
𑌤𑌮𑍀𑌡𑍇 𑌪𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌪𑌰𑌾𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌮𑍍 ॥ 4 ॥
𑌯𑌥𑌾𑌬𑍍𑌧𑍇𑌸𑍍𑌤𑌰𑌙𑍍𑌗𑌾 𑌲𑌯𑌂 𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍁𑌙𑍍𑌗𑌾-
𑌸𑍍𑌤𑌥𑍈𑌵𑌾𑌪𑌦𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌧𑍗 𑌸𑍇𑌵𑌤𑌾𑌂 𑌮𑍇 ।
𑌇𑌤𑍀𑌵𑍋𑌰𑍍𑌮𑌿𑌪𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍀𑌰𑍍𑌨𑍃𑌣𑌾𑌂 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌯𑌨𑍍𑌤𑌂
𑌸𑌦𑌾 𑌭𑌾𑌵𑌯𑍇 𑌹𑍃𑌤𑍍𑌸𑌰𑍋𑌜𑍇 𑌗𑍁𑌹𑌂 𑌤𑌮𑍍 ॥ 5 ॥
𑌗𑌿𑌰𑍗 𑌮𑌨𑍍𑌨𑌿𑌵𑌾𑌸𑍇 𑌨𑌰𑌾 𑌯𑍇𑌽𑌧𑌿𑌰𑍂𑌢𑌾-
𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾 𑌪𑌰𑍍𑌵𑌤𑍇 𑌰𑌾𑌜𑌤𑍇 𑌤𑍇𑌽𑌧𑌿𑌰𑍂𑌢𑌾𑌃 ।
𑌇𑌤𑍀𑌵 𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌨𑍍𑌗𑌨𑍍𑌧𑌶𑍈𑌲𑌾𑌧𑌿𑌰𑍂𑌢𑌃
𑌸 𑌦𑍇𑌵𑍋 𑌮𑍁𑌦𑍇 𑌮𑍇 𑌸𑌦𑌾 𑌷𑌣𑍍𑌮𑍁𑌖𑍋𑌽𑌸𑍍𑌤𑍁 ॥ 6 ॥
𑌮𑌹𑌾𑌮𑍍𑌭𑍋𑌧𑌿𑌤𑍀𑌰𑍇 𑌮𑌹𑌾𑌪𑌾𑌪𑌚𑍋𑌰𑍇
𑌮𑍁𑌨𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌨𑍁𑌕𑍂𑌲𑍇 𑌸𑍁𑌗𑌨𑍍𑌧𑌾𑌖𑍍𑌯𑌶𑍈𑌲𑍇 ।
𑌗𑍁𑌹𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌭𑌾𑌸𑌾 𑌲𑌸𑌨𑍍𑌤𑌂
𑌜𑌨𑌾𑌰𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌹𑌰𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌶𑍍𑌰𑌯𑌾𑌮𑍋 𑌗𑍁𑌹𑌂 𑌤𑌮𑍍 ॥ 7 ॥
𑌲𑌸𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌣𑌗𑍇𑌹𑍇 𑌨𑍃𑌣𑌾𑌂 𑌕𑌾𑌮𑌦𑍋𑌹𑍇
𑌸𑍁𑌮𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌸𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌨𑌮𑌾𑌣𑌿𑌕𑍍𑌯𑌮𑌞𑍍𑌚𑍇 ।
𑌸𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯𑌤𑍍𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌕𑌤𑍁𑌲𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌶𑌂
𑌸𑌦𑌾 𑌭𑌾𑌵𑌯𑍇 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌤𑌿𑌕𑍇𑌯𑌂 𑌸𑍁𑌰𑍇𑌶𑌮𑍍 ॥ 8 ॥
𑌰𑌣𑌥𑌂𑌸𑌕𑍇 𑌮𑌞𑍍𑌜𑍁𑌲𑍇𑌽𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌶𑍋𑌣𑍇
𑌮𑌨𑍋𑌹𑌾𑌰𑌿𑌲𑌾𑌵𑌣𑍍𑌯𑌪𑍀𑌯𑍂𑌷𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑍇 ।
𑌮𑌨𑌃𑌷𑌟𑍍𑌪𑌦𑍋 𑌮𑍇 𑌭𑌵𑌕𑍍𑌲𑍇𑌶𑌤𑌪𑍍𑌤𑌃
𑌸𑌦𑌾 𑌮𑍋𑌦𑌤𑌾𑌂 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦 𑌤𑍇 𑌪𑌾𑌦𑌪𑌦𑍍𑌮𑍇 ॥ 9 ॥
𑌸𑍁𑌵𑌰𑍍𑌣𑌾𑌭𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍𑌬𑌰𑍈𑌰𑍍𑌭𑌾𑌸𑌮𑌾𑌨𑌾𑌂
𑌕𑍍𑌵𑌣𑌤𑍍𑌕𑌿𑌙𑍍𑌕𑌿𑌣𑍀𑌮𑍇𑌖𑌲𑌾𑌶𑍋𑌭𑌮𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌲𑌸𑌦𑍍𑌧𑍇𑌮𑌪𑌟𑍍𑌟𑍇𑌨 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑍋𑌤𑌮𑌾𑌨𑌂
𑌕𑌟𑌿𑌂 𑌭𑌾𑌵𑌯𑍇 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦 𑌤𑍇 𑌦𑍀𑌪𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 10 ॥
𑌪𑍁𑌲𑌿𑌨𑍍𑌦𑍇𑌶𑌕𑌨𑍍𑌯𑌾𑌘𑌨𑌾𑌭𑍋𑌗𑌤𑍁𑌙𑍍𑌗-
𑌸𑍍𑌤𑌨𑌾𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌨𑌾𑌸𑌕𑍍𑌤𑌕𑌾𑌶𑍍𑌮𑍀𑌰𑌰𑌾𑌗𑌮𑍍 ।
𑌨𑌮𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍𑌯𑌹𑌂 𑌤𑌾𑌰𑌕𑌾𑌰𑍇 𑌤𑌵𑍋𑌰𑌃
𑌸𑍍𑌵𑌭𑌕𑍍𑌤𑌾𑌵𑌨𑍇 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑌾 𑌸𑌾𑌨𑍁𑌰𑌾𑌗𑌮𑍍 ॥ 11 ॥
𑌵𑌿𑌧𑍗 𑌕𑍍𑌲𑍃𑌪𑍍𑌤𑌦𑌣𑍍𑌡𑌾𑌨𑍍𑌸𑍍𑌵𑌲𑍀𑌲𑌾𑌧𑍃𑌤𑌾𑌣𑍍𑌡𑌾-
𑌨𑍍𑌨𑌿𑌰𑌸𑍍𑌤𑍇𑌭𑌶𑍁𑌣𑍍𑌡𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌤𑍍𑌕𑌾𑌲𑌦𑌣𑍍𑌡𑌾𑌨𑍍 ।
𑌹𑌤𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌰𑌿𑌷𑌣𑍍𑌡𑌾𑌨𑍍𑌜𑌗𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌶𑍗𑌣𑍍𑌡𑌾-
𑌨𑍍𑌸𑌦𑌾 𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌚𑌣𑍍𑌡𑌾𑌨𑍍𑌶𑍍𑌰𑌯𑍇 𑌬𑌾𑌹𑍁𑌦𑌣𑍍𑌡𑌾𑌨𑍍 ॥ 12 ॥
𑌸𑌦𑌾 𑌶𑌾𑌰𑌦𑌾𑌃 𑌷𑌣𑍍𑌮𑍃𑌗𑌾𑌙𑍍𑌕𑌾 𑌯𑌦𑌿 𑌸𑍍𑌯𑍁𑌃
𑌸𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤 𑌏𑌵 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾𑌶𑍍𑌚𑍇𑌤𑍍𑌸𑌮𑌨𑍍𑌤𑌾𑌤𑍍 ।
𑌸𑌦𑌾 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌬𑌿𑌮𑍍𑌬𑌾𑌃 𑌕𑌲𑌙𑍍𑌕𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌹𑍀𑌨𑌾-
𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌨𑍍𑌮𑍁𑌖𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑍇 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦 𑌸𑌾𑌮𑍍𑌯𑌮𑍍 ॥ 13 ॥
𑌸𑍍𑌫𑍁𑌰𑌨𑍍𑌮𑌨𑍍𑌦𑌹𑌾𑌸𑍈𑌃 𑌸𑌹𑌂𑌸𑌾𑌨𑌿 𑌚𑌞𑍍𑌚-
𑌤𑍍𑌕𑌟𑌾𑌕𑍍𑌷𑌾𑌵𑌲𑍀𑌭𑍃𑌙𑍍𑌗𑌸𑌙𑍍𑌘𑍋𑌜𑍍𑌜𑍍𑌵𑌲𑌾𑌨𑌿 ।
𑌸𑍁𑌧𑌾𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦𑌿𑌬𑌿𑌮𑍍𑌬𑌾𑌧𑌰𑌾𑌣𑍀𑌶𑌸𑍂𑌨𑍋
𑌤𑌵𑌾𑌲𑍋𑌕𑌯𑍇 𑌷𑌣𑍍𑌮𑍁𑌖𑌾𑌮𑍍𑌭𑍋𑌰𑍁𑌹𑌾𑌣𑌿 ॥ 14 ॥
𑌵𑌿𑌶𑌾𑌲𑍇𑌷𑍁 𑌕𑌰𑍍𑌣𑌾𑌨𑍍𑌤𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘𑍇𑌷𑍍𑌵𑌜𑌸𑍍𑌰𑌂
𑌦𑌯𑌾𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦𑌿𑌷𑍁 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦𑌶𑌸𑍍𑌵𑍀𑌕𑍍𑌷𑌣𑍇𑌷𑍁 ।
𑌮𑌯𑍀𑌷𑌤𑍍𑌕𑌟𑌾𑌕𑍍𑌷𑌃 𑌸𑌕𑍃𑌤𑍍𑌪𑌾𑌤𑌿𑌤𑌶𑍍𑌚𑍇-
𑌦𑍍𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍𑌤𑍇 𑌦𑌯𑌾𑌶𑍀𑌲 𑌕𑌾 𑌨𑌾𑌮 𑌹𑌾𑌨𑌿𑌃 ॥ 15 ॥
𑌸𑍁𑌤𑌾𑌙𑍍𑌗𑍋𑌦𑍍𑌭𑌵𑍋 𑌮𑍇𑌽𑌸𑌿 𑌜𑍀𑌵𑍇𑌤𑌿 𑌷𑌡𑍍𑌧𑌾
𑌜𑌪𑌨𑍍𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌮𑍀𑌶𑍋 𑌮𑍁𑌦𑌾 𑌜𑌿𑌘𑍍𑌰𑌤𑍇 𑌯𑌾𑌨𑍍 ।
𑌜𑌗𑌦𑍍𑌭𑌾𑌰𑌭𑍃𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌜𑌗𑌨𑍍𑌨𑌾𑌥 𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃
𑌕𑌿𑌰𑍀𑌟𑍋𑌜𑍍𑌜𑍍𑌵𑌲𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌨𑌮𑍋 𑌮𑌸𑍍𑌤𑌕𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 ॥ 16 ॥
𑌸𑍍𑌫𑍁𑌰𑌦𑍍𑌰𑌤𑍍𑌨𑌕𑍇𑌯𑍂𑌰𑌹𑌾𑌰𑌾𑌭𑌿𑌰𑌾𑌮-
𑌶𑍍𑌚𑌲𑌤𑍍𑌕𑍁𑌣𑍍𑌡𑌲𑌶𑍍𑌰𑍀𑌲𑌸𑌦𑍍𑌗𑌣𑍍𑌡𑌭𑌾𑌗𑌃 ।
𑌕𑌟𑍗 𑌪𑍀𑌤𑌵𑌾𑌸𑌾𑌃 𑌕𑌰𑍇 𑌚𑌾𑌰𑍁𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌃
𑌪𑍁𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌮𑌮𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾𑌂 𑌪𑍁𑌰𑌾𑌰𑍇𑌸𑍍𑌤𑌨𑍂𑌜𑌃 ॥ 17 ॥
𑌇𑌹𑌾𑌯𑌾𑌹𑌿 𑌵𑌤𑍍𑌸𑍇𑌤𑌿 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾-
𑌹𑍍𑌵𑌯𑌤𑍍𑌯𑌾𑌦𑌰𑌾𑌚𑍍𑌛𑌙𑍍𑌕𑌰𑍇 𑌮𑌾𑌤𑍁𑌰𑌙𑍍𑌕𑌾𑌤𑍍 ।
𑌸𑌮𑍁𑌤𑍍𑌪𑌤𑍍𑌯 𑌤𑌾𑌤𑌂 𑌶𑍍𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰𑌂
𑌹𑌰𑌾𑌶𑍍𑌲𑌿𑌷𑍍𑌟𑌗𑌾𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌭𑌜𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑌿𑌮𑍍 ॥ 18 ॥
𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰𑍇𑌶𑌸𑍂𑌨𑍋 𑌗𑍁𑌹 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦 𑌸𑍇𑌨𑌾-
𑌪𑌤𑍇 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌪𑌾𑌣𑍇 𑌮𑌯𑍂𑌰𑌾𑌧𑌿𑌰𑍂𑌢 ।
𑌪𑍁𑌲𑌿𑌨𑍍𑌦𑌾𑌤𑍍𑌮𑌜𑌾𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌾𑌰𑍍𑌤𑌿𑌹𑌾𑌰𑌿𑌨𑍍
𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋 𑌤𑌾𑌰𑌕𑌾𑌰𑍇 𑌸𑌦𑌾 𑌰𑌕𑍍𑌷 𑌮𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ॥ 19 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 𑌨𑌷𑍍𑌟𑌸𑌞𑍍𑌜𑍍𑌞𑍇 𑌵𑌿𑌚𑍇𑌷𑍍𑌟𑍇
𑌕𑌫𑍋𑌦𑍍𑌗𑌾𑌰𑌿𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌭𑌯𑍋𑌤𑍍𑌕𑌮𑍍𑌪𑌿𑌗𑌾𑌤𑍍𑌰𑍇 ।
𑌪𑍍𑌰𑌯𑌾𑌣𑍋𑌨𑍍𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌮𑌯𑍍𑌯𑌨𑌾𑌥𑍇 𑌤𑌦𑌾𑌨𑍀𑌂
𑌦𑍍𑌰𑍁𑌤𑌂 𑌮𑍇 𑌦𑌯𑌾𑌲𑍋 𑌭𑌵𑌾𑌗𑍍𑌰𑍇 𑌗𑍁𑌹 𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ॥ 20 ॥
𑌕𑍃𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍂𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌚𑌣𑍍𑌡𑍇𑌷𑍁 𑌕𑍋𑌪𑌾-
𑌦𑍍𑌦𑌹𑌚𑍍𑌛𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌧𑍀𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌂 𑌤𑌰𑍍𑌜𑌯𑌤𑍍𑌸𑍁 ।
𑌮𑌯𑍂𑌰𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌰𑍁𑌹𑍍𑌯 𑌮𑌾 𑌭𑍈𑌰𑌿𑌤𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌂
𑌪𑍁𑌰𑌃 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌪𑌾𑌣𑌿𑌰𑍍𑌮𑌮𑌾𑌯𑌾𑌹𑌿 𑌶𑍀𑌘𑍍𑌰𑌮𑍍 ॥ 21 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌣𑌮𑍍𑌯𑌾𑌸𑌕𑍃𑌤𑍍𑌪𑌾𑌦𑌯𑍋𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌪𑌤𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌯𑍇𑌽𑌨𑍇𑌕𑌵𑌾𑌰𑌮𑍍 ।
𑌨 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌮𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌤𑌦𑌾𑌨𑍀𑌂 𑌕𑍃𑌪𑌾𑌬𑍍𑌧𑍇
𑌨 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌮𑌨𑌾𑌗𑌪𑍍𑌯𑍁𑌪𑍇𑌕𑍍𑌷𑌾 ॥ 22 ॥
𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾𑌣𑍍𑌡𑌭𑍋𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌶𑍂𑌰𑌨𑌾𑌮𑌾
𑌹𑌤𑌸𑍍𑌤𑌾𑌰𑌕𑌃 𑌸𑌿𑌂𑌹𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰𑌶𑍍𑌚 𑌦𑍈𑌤𑍍𑌯𑌃 ।
𑌮𑌮𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌹𑍃𑌦𑌿𑌸𑍍𑌥𑌂 𑌮𑌨𑌃𑌕𑍍𑌲𑍇𑌶𑌮𑍇𑌕𑌂
𑌨 𑌹𑌂𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋 𑌕𑌿𑌂 𑌕𑌰𑍋𑌮𑌿 𑌕𑍍𑌵 𑌯𑌾𑌮𑌿 ॥ 23 ॥
𑌅𑌹𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑌾 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌭𑌾𑌰𑌾𑌵𑌸𑌨𑍍𑌨𑍋
𑌭𑌵𑌾𑌨𑍍𑌦𑍀𑌨𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌦𑌨𑍍𑌯𑌂 𑌨 𑌯𑌾𑌚𑍇 ।
𑌭𑌵𑌦𑍍𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌰𑍋𑌧𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌕𑍍𑌲𑍃𑌪𑍍𑌤𑌬𑌾𑌧𑌂
𑌮𑌮𑌾𑌧𑌿𑌂 𑌦𑍍𑌰𑍁𑌤𑌂 𑌨𑌾𑌶𑌯𑍋𑌮𑌾𑌸𑍁𑌤 𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ॥ 24 ॥
𑌅𑌪𑌸𑍍𑌮𑌾𑌰𑌕𑍁𑌷𑍍𑌟𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾𑌰𑍍𑌶𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍇𑌹-
𑌜𑍍𑌵𑌰𑍋𑌨𑍍𑌮𑌾𑌦𑌗𑍁𑌲𑍍𑌮𑌾𑌦𑌿𑌰𑍋𑌗𑌾 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍𑌤𑌃 ।
𑌪𑌿𑌶𑌾𑌚𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇 𑌭𑌵𑌤𑍍𑌪𑌤𑍍𑌰𑌭𑍂𑌤𑌿𑌂
𑌵𑌿𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯 𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌤𑍍𑌤𑌾𑌰𑌕𑌾𑌰𑍇 𑌦𑍍𑌰𑌵𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 25 ॥
𑌦𑍃𑌶𑌿 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍗 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿-
𑌰𑍍𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌮𑍇 𑌪𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌤𑌚𑍍𑌚𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌮𑍍 ।
𑌕𑌰𑍇 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌵𑌪𑍁𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌭𑍃𑌤𑍍𑌯𑌂
𑌗𑍁𑌹𑍇 𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌲𑍀𑌨𑌾 𑌮𑌮𑌾𑌶𑍇𑌷𑌭𑌾𑌵𑌾𑌃 ॥ 26 ॥
𑌮𑍁𑌨𑍀𑌨𑌾𑌮𑍁𑌤𑌾𑌹𑍋 𑌨𑍃𑌣𑌾𑌂 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌭𑌾𑌜𑌾-
𑌮𑌭𑍀𑌷𑍍𑌟𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑍍𑌰 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌃 ।
𑌨𑍃𑌣𑌾𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑌪𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌥𑌦𑌾𑌨𑍇
𑌗𑍁𑌹𑌾𑌦𑍍𑌦𑍇𑌵𑌮𑌨𑍍𑌯𑌂 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑍇 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑍇 ॥ 27 ॥
𑌕𑌲𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌸𑍁𑌤𑌾 𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌵𑌰𑍍𑌗𑌃 𑌪𑌶𑍁𑌰𑍍𑌵𑌾
𑌨𑌰𑍋 𑌵𑌾𑌥 𑌨𑌾𑌰𑍀 𑌗𑍃𑌹𑍇 𑌯𑍇 𑌮𑌦𑍀𑌯𑌾𑌃 ।
𑌯𑌜𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌨𑌮𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌂
𑌸𑍍𑌮𑌰𑌨𑍍𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌤𑍇 𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇 𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰 ॥ 28 ॥
𑌮𑍃𑌗𑌾𑌃 𑌪𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑍋 𑌦𑌂𑌶𑌕𑌾 𑌯𑍇 𑌚 𑌦𑍁𑌷𑍍𑌟𑌾-
𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌧𑌯𑍋 𑌬𑌾𑌧𑌕𑌾 𑌯𑍇 𑌮𑌦𑌙𑍍𑌗𑍇 ।
𑌭𑌵𑌚𑍍𑌛𑌕𑍍𑌤𑌿𑌤𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌣𑌾𑌗𑍍𑌰𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾𑌃 𑌸𑍁𑌦𑍂𑌰𑍇
𑌵𑌿𑌨𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌤𑍇 𑌚𑍂𑌰𑍍𑌣𑌿𑌤𑌕𑍍𑌰𑍗𑌞𑍍𑌚𑌶𑍈𑌲 ॥ 29 ॥
𑌜𑌨𑌿𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌚 𑌸𑍍𑌵𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌪𑌰𑌾𑌧𑌂
𑌸𑌹𑍇𑌤𑍇 𑌨 𑌕𑌿𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌸𑍇𑌨𑌾𑌧𑌿𑌨𑌾𑌥 ।
𑌅𑌹𑌂 𑌚𑌾𑌤𑌿𑌬𑌾𑌲𑍋 𑌭𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌲𑍋𑌕𑌤𑌾𑌤𑌃
𑌕𑍍𑌷𑌮𑌸𑍍𑌵𑌾𑌪𑌰𑌾𑌧𑌂 𑌸𑌮𑌸𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌹𑍇𑌶 ॥ 30 ॥
𑌨𑌮𑌃 𑌕𑍇𑌕𑌿𑌨𑍇 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌯𑍇 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂
𑌨𑌮𑌶𑍍𑌛𑌾𑌗 𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑌃 𑌕𑍁𑌕𑍍𑌕𑍁𑌟𑌾𑌯 ।
𑌨𑌮𑌃 𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑌵𑍇 𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑍁𑌦𑍇𑌶𑌾𑌯 𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂
𑌪𑍁𑌨𑌃 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌨𑌮𑍋𑌽𑌸𑍍𑌤𑍁 ॥ 31 ॥
𑌜𑌯𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌭𑍂𑌮𑌂 𑌜𑌯𑌾𑌪𑌾𑌰𑌧𑌾𑌮𑌂
𑌜𑌯𑌾𑌮𑍋𑌘𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑍇 𑌜𑌯𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑍇 ।
𑌜𑌯𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑍋 𑌜𑌯𑌾𑌶𑍇𑌷𑌬𑌨𑍍𑌧𑍋
𑌜𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌿𑌦𑌾𑌨𑍇𑌶𑌸𑍂𑌨𑍋 ॥ 32 ॥
𑌭𑍁𑌜𑌙𑍍𑌗𑌾𑌖𑍍𑌯𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍇𑌨 𑌕𑍍𑌲𑍃𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌸𑍍𑌤𑌵𑌂 𑌯𑌃
𑌪𑌠𑍇𑌦𑍍𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌗𑍁𑌹𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌣𑌮𑍍𑌯 ।
𑌸 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌕𑌲𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌧𑌨𑌂 𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘𑌮𑌾𑌯𑍁-
𑌰𑍍𑌲𑌭𑍇𑌤𑍍𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦𑌸𑌾𑌯𑍁𑌜𑍍𑌯𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌨𑌰𑌃 𑌸𑌃 ॥ 33 ॥
Roman (IAST) Transliteration
sadā bālarūpā'pi vighnādrihantrī
mahādantivaktrā'pi pañcāsyamānyā |
vidhīndrādimṛgyā gaṇeśābhidhā me
vidhattāṃ śriyaṃ kā'pi kalyāṇamūrtiḥ || 1 ||
na jānāmi śabdaṃ na jānāmi cārthaṃ
na jānāmi padyaṃ na jānāmi gadyam |
cidekā ṣaḍāsyā hṛdi dyotate me
mukhānniḥsarante giraścāpi citram || 2 ||
mayūrādhirūḍhaṃ mahāvākyagūḍhaṃ
manohāridehaṃ mahaccittageham |
mahīdevadevaṃ mahāvedabhāvaṃ
mahādevabālaṃ bhaje lokapālam || 3 ||
yadā sannidhānaṃ gatā mānavā me
bhavāmbhodhipāraṃ gatāste tadaiva |
iti vyañjayansindhutīre ya āste
tamīḍe pavitraṃ parāśaktiputram || 4 ||
yathābdhestaraṅgā layaṃ yānti tuṅgā-
stathaivāpadaḥ sannidhau sevatāṃ me |
itīvormipaṅktīrnṛṇāṃ darśayantaṃ
sadā bhāvaye hṛtsaroje guhaṃ tam || 5 ||
girau mannivāse narā ye'dhirūḍhā-
stadā parvate rājate te'dhirūḍhāḥ |
itīva bruvangandhaśailādhirūḍhaḥ
sa devo mude me sadā ṣaṇmukho'stu || 6 ||
mahāmbhodhitīre mahāpāpacore
munīndrānukūle sugandhākhyaśaile |
guhāyāṃ vasantaṃ svabhāsā lasantaṃ
janārtiṃ harantaṃ śrayāmo guhaṃ tam || 7 ||
lasatsvarṇagehe nṛṇāṃ kāmadohe
sumastomasañchannamāṇikyamañce |
samudyatsahasrārkatulyaprakāśaṃ
sadā bhāvaye kārtikeyaṃ sureśam || 8 ||
raṇathaṃsake mañjule'tyantaśoṇe
manohārilāvaṇyapīyūṣapūrṇe |
manaḥṣaṭpado me bhavakleśataptaḥ
sadā modatāṃ skanda te pādapadme || 9 ||
suvarṇābhadivyāmbarairbhāsamānāṃ
kvaṇatkiṅkiṇīmekhalāśobhamānām |
lasaddhemapaṭṭena vidyotamānaṃ
kaṭiṃ bhāvaye skanda te dīpyamānām || 10 ||
pulindeśakanyāghanābhogatuṅga-
stanāliṅganāsaktakāśmīrarāgam |
namasyāmyahaṃ tārakāre tavoraḥ
svabhaktāvane sarvadā sānurāgam || 11 ||
vidhau klṛptadaṇḍānsvalīlādhṛtāṇḍā-
nnirastebhaśuṇḍāndviṣatkāladaṇḍān |
hatendrāriṣaṇḍānjagatrāṇaśauṇḍā-
nsadā te pracaṇḍānśraye bāhudaṇḍān || 12 ||
sadā śāradāḥ ṣaṇmṛgāṅkā yadi syuḥ
samudyanta eva sthitāścetsamantāt |
sadā pūrṇabimbāḥ kalaṅkaiśca hīnā-
stadā tvanmukhānāṃ bruve skanda sāmyam || 13 ||
sphuranmandahāsaiḥ sahaṃsāni cañca-
tkaṭākṣāvalībhṛṅgasaṅghojjvalāni |
sudhāsyandibimbādharāṇīśasūno
tavālokaye ṣaṇmukhāmbhoruhāṇi || 14 ||
viśāleṣu karṇāntadīrgheṣvajasraṃ
dayāsyandiṣu dvādaśasvīkṣaṇeṣu |
mayīṣatkaṭākṣaḥ sakṛtpātitaśce-
dbhavette dayāśīla kā nāma hāniḥ || 15 ||
sutāṅgodbhavo me'si jīveti ṣaḍdhā
japanmantramīśo mudā jighrate yān |
jagadbhārabhṛdbhyo jagannātha tebhyaḥ
kirīṭojjvalebhyo namo mastakebhyaḥ || 16 ||
sphuradratnakeyūrahārābhirāma-
ścalatkuṇḍalaśrīlasadgaṇḍabhāgaḥ |
kaṭau pītavāsāḥ kare cāruśaktiḥ
purastānmamāstāṃ purārestanūjaḥ || 17 ||
ihāyāhi vatseti hastānprasāryā-
hvayatyādarācchaṅkare māturaṅkāt |
samutpatya tātaṃ śrayantaṃ kumāraṃ
harāśliṣṭagātraṃ bhaje bālamūrtim || 18 ||
kumāreśasūno guha skanda senā-
pate śaktipāṇe mayūrādhirūḍha |
pulindātmajākānta bhaktārtihārin
prabho tārakāre sadā rakṣa māṃ tvam || 19 ||
praśāntendriye naṣṭasañjñe viceṣṭe
kaphodgārivaktre bhayotkampigātre |
prayāṇonmukhe mayyanāthe tadānīṃ
drutaṃ me dayālo bhavāgre guha tvam || 20 ||
kṛtāntasya dūteṣu caṇḍeṣu kopā-
ddahacchinddhi bhinddhīti māṃ tarjayatsu |
mayūraṃ samāruhya mā bhairiti tvaṃ
puraḥ śaktipāṇirmamāyāhi śīghram || 21 ||
praṇamyāsakṛtpādayoste patitvā
prasādya prabho prārthaye'nekavāram |
na vaktuṃ kṣamo'haṃ tadānīṃ kṛpābdhe
na kāryāntakāle manāgapyupekṣā || 22 ||
sahasrāṇḍabhoktā tvayā śūranāmā
hatastārakaḥ siṃhavaktraśca daityaḥ |
mamāntarhṛdisthaṃ manaḥkleśamekaṃ
na haṃsi prabho kiṃ karomi kva yāmi || 23 ||
ahaṃ sarvadā duḥkhabhārāvasanno
bhavāndīnabandhustvadanyaṃ na yāce |
bhavadbhaktirodhaṃ sadā klṛptabādhaṃ
mamādhiṃ drutaṃ nāśayomāsuta tvam || 24 ||
apasmārakuṣṭakṣayārśaḥ prameha-
jvaronmādagulmādirogā mahāntaḥ |
piśācāśca sarve bhavatpatrabhūtiṃ
vilokya kṣaṇāttārakāre dravante || 25 ||
dṛśi skandamūrtiḥ śrutau skandakīrti-
rmukhe me pavitraṃ sadā taccaritram |
kare tasya kṛtyaṃ vapustasya bhṛtyaṃ
guhe santu līnā mamāśeṣabhāvāḥ || 26 ||
munīnāmutāho nṛṇāṃ bhaktibhājā-
mabhīṣṭapradāḥ santi sarvatra devāḥ |
nṛṇāmantyajānāmapi svārthadāne
guhāddevamanyaṃ na jāne na jāne || 27 ||
kalatraṃ sutā bandhuvargaḥ paśurvā
naro vātha nārī gṛhe ye madīyāḥ |
yajanto namantaḥ stuvanto bhavantaṃ
smarantaśca te santu sarve kumāra || 28 ||
mṛgāḥ pakṣiṇo daṃśakā ye ca duṣṭā-
stathā vyādhayo bādhakā ye madaṅge |
bhavacchaktitīkṣṇāgrabhinnāḥ sudūre
vinaśyantu te cūrṇitakrauñcaśaila || 29 ||
janitrī pitā ca svaputrāparādhaṃ
sahete na kiṃ devasenādhinātha |
ahaṃ cātibālo bhavān lokatātaḥ
kṣamasvāparādhaṃ samastaṃ maheśa || 30 ||
namaḥ kekine śaktaye cāpi tubhyaṃ
namaśchāga tubhyaṃ namaḥ kukkuṭāya |
namaḥ sindhave sindhudeśāya tubhyaṃ
punaḥ skandamūrte namaste namo'stu || 31 ||
jayānandabhūmaṃ jayāpāradhāmaṃ
jayāmoghakīrte jayānandamūrte |
jayānandasindho jayāśeṣabandho
jaya tvaṃ sadā muktidāneśasūno || 32 ||
bhujaṅgākhyavṛttena klṛptaṃ stavaṃ yaḥ
paṭhedbhaktiyukto guhaṃ sampraṇamya |
sa putrānkalatraṃ dhanaṃ dīrghamāyu-
rlabhetskandasāyujyamante naraḥ saḥ || 33 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
सदा बालरूपाऽपि विघ्नाद्रिहन्त्री
महादन्तिवक्त्राऽपि पञ्चास्यमान्या ।
विधीन्द्रादिमृग्या गणेशाभिधा मे
विधत्तां श्रियं काऽपि कल्याणमूर्तिः ॥ 1 ॥
न जानामि शब्दं न जानामि चार्थं
न जानामि पद्यं न जानामि गद्यम् ।
चिदेका षडास्या हृदि द्योतते मे
मुखान्निःसरन्ते गिरश्चापि चित्रम् ॥ 2 ॥
मयूराधिरूढं महावाक्यगूढं
मनोहारिदेहं महच्चित्तगेहम् ।
महीदेवदेवं महावेदभावं
महादेवबालं भजे लोकपालम् ॥ 3 ॥
यदा सन्निधानं गता मानवा मे
भवाम्भोधिपारं गतास्ते तदैव ।
इति व्यञ्जयन्सिन्धुतीरे य आस्ते
तमीडे पवित्रं पराशक्तिपुत्रम् ॥ 4 ॥
यथाब्धेस्तरङ्गा लयं यान्ति तुङ्गा-
स्तथैवापदः सन्निधौ सेवतां मे ।
इतीवोर्मिपङ्क्तीर्नृणां दर्शयन्तं
सदा भावये हृत्सरोजे गुहं तम् ॥ 5 ॥
गिरौ मन्निवासे नरा येऽधिरूढा-
स्तदा पर्वते राजते तेऽधिरूढाः ।
इतीव ब्रुवन्गन्धशैलाधिरूढः
स देवो मुदे मे सदा षण्मुखोऽस्तु ॥ 6 ॥
महाम्भोधितीरे महापापचोरे
मुनीन्द्रानुकूले सुगन्धाख्यशैले ।
गुहायां वसन्तं स्वभासा लसन्तं
जनार्तिं हरन्तं श्रयामो गुहं तम् ॥ 7 ॥
लसत्स्वर्णगेहे नृणां कामदोहे
सुमस्तोमसञ्छन्नमाणिक्यमञ्चे ।
समुद्यत्सहस्रार्कतुल्यप्रकाशं
सदा भावये कार्तिकेयं सुरेशम् ॥ 8 ॥
रणथंसके मञ्जुलेऽत्यन्तशोणे
मनोहारिलावण्यपीयूषपूर्णे ।
मनःषट्पदो मे भवक्लेशतप्तः
सदा मोदतां स्कन्द ते पादपद्मे ॥ 9 ॥
सुवर्णाभदिव्याम्बरैर्भासमानां
क्वणत्किङ्किणीमेखलाशोभमानाम् ।
लसद्धेमपट्टेन विद्योतमानं
कटिं भावये स्कन्द ते दीप्यमानाम् ॥ 10 ॥
पुलिन्देशकन्याघनाभोगतुङ्ग-
स्तनालिङ्गनासक्तकाश्मीररागम् ।
नमस्याम्यहं तारकारे तवोरः
स्वभक्तावने सर्वदा सानुरागम् ॥ 11 ॥
विधौ क्लृप्तदण्डान्स्वलीलाधृताण्डा-
न्निरस्तेभशुण्डान्द्विषत्कालदण्डान् ।
हतेन्द्रारिषण्डान्जगत्राणशौण्डा-
न्सदा ते प्रचण्डान्श्रये बाहुदण्डान् ॥ 12 ॥
सदा शारदाः षण्मृगाङ्का यदि स्युः
समुद्यन्त एव स्थिताश्चेत्समन्तात् ।
सदा पूर्णबिम्बाः कलङ्कैश्च हीना-
स्तदा त्वन्मुखानां ब्रुवे स्कन्द साम्यम् ॥ 13 ॥
स्फुरन्मन्दहासैः सहंसानि चञ्च-
त्कटाक्षावलीभृङ्गसङ्घोज्ज्वलानि ।
सुधास्यन्दिबिम्बाधराणीशसूनो
तवालोकये षण्मुखाम्भोरुहाणि ॥ 14 ॥
विशालेषु कर्णान्तदीर्घेष्वजस्रं
दयास्यन्दिषु द्वादशस्वीक्षणेषु ।
मयीषत्कटाक्षः सकृत्पातितश्चे-
द्भवेत्ते दयाशील का नाम हानिः ॥ 15 ॥
सुताङ्गोद्भवो मेऽसि जीवेति षड्धा
जपन्मन्त्रमीशो मुदा जिघ्रते यान् ।
जगद्भारभृद्भ्यो जगन्नाथ तेभ्यः
किरीटोज्ज्वलेभ्यो नमो मस्तकेभ्यः ॥ 16 ॥
स्फुरद्रत्नकेयूरहाराभिराम-
श्चलत्कुण्डलश्रीलसद्गण्डभागः ।
कटौ पीतवासाः करे चारुशक्तिः
पुरस्तान्ममास्तां पुरारेस्तनूजः ॥ 17 ॥
इहायाहि वत्सेति हस्तान्प्रसार्या-
ह्वयत्यादराच्छङ्करे मातुरङ्कात् ।
समुत्पत्य तातं श्रयन्तं कुमारं
हराश्लिष्टगात्रं भजे बालमूर्तिम् ॥ 18 ॥
कुमारेशसूनो गुह स्कन्द सेना-
पते शक्तिपाणे मयूराधिरूढ ।
पुलिन्दात्मजाकान्त भक्तार्तिहारिन्
प्रभो तारकारे सदा रक्ष मां त्वम् ॥ 19 ॥
प्रशान्तेन्द्रिये नष्टसञ्ज्ञे विचेष्टे
कफोद्गारिवक्त्रे भयोत्कम्पिगात्रे ।
प्रयाणोन्मुखे मय्यनाथे तदानीं
द्रुतं मे दयालो भवाग्रे गुह त्वम् ॥ 20 ॥
कृतान्तस्य दूतेषु चण्डेषु कोपा-
द्दहच्छिन्द्धि भिन्द्धीति मां तर्जयत्सु ।
मयूरं समारुह्य मा भैरिति त्वं
पुरः शक्तिपाणिर्ममायाहि शीघ्रम् ॥ 21 ॥
प्रणम्यासकृत्पादयोस्ते पतित्वा
प्रसाद्य प्रभो प्रार्थयेऽनेकवारम् ।
न वक्तुं क्षमोऽहं तदानीं कृपाब्धे
न कार्यान्तकाले मनागप्युपेक्षा ॥ 22 ॥
सहस्राण्डभोक्ता त्वया शूरनामा
हतस्तारकः सिंहवक्त्रश्च दैत्यः ।
ममान्तर्हृदिस्थं मनःक्लेशमेकं
न हंसि प्रभो किं करोमि क्व यामि ॥ 23 ॥
अहं सर्वदा दुःखभारावसन्नो
भवान्दीनबन्धुस्त्वदन्यं न याचे ।
भवद्भक्तिरोधं सदा क्लृप्तबाधं
ममाधिं द्रुतं नाशयोमासुत त्वम् ॥ 24 ॥
अपस्मारकुष्टक्षयार्शः प्रमेह-
ज्वरोन्मादगुल्मादिरोगा महान्तः ।
पिशाचाश्च सर्वे भवत्पत्रभूतिं
विलोक्य क्षणात्तारकारे द्रवन्ते ॥ 25 ॥
दृशि स्कन्दमूर्तिः श्रुतौ स्कन्दकीर्ति-
र्मुखे मे पवित्रं सदा तच्चरित्रम् ।
करे तस्य कृत्यं वपुस्तस्य भृत्यं
गुहे सन्तु लीना ममाशेषभावाः ॥ 26 ॥
मुनीनामुताहो नृणां भक्तिभाजा-
मभीष्टप्रदाः सन्ति सर्वत्र देवाः ।
नृणामन्त्यजानामपि स्वार्थदाने
गुहाद्देवमन्यं न जाने न जाने ॥ 27 ॥
कलत्रं सुता बन्धुवर्गः पशुर्वा
नरो वाथ नारी गृहे ये मदीयाः ।
यजन्तो नमन्तः स्तुवन्तो भवन्तं
स्मरन्तश्च ते सन्तु सर्वे कुमार ॥ 28 ॥
मृगाः पक्षिणो दंशका ये च दुष्टा-
स्तथा व्याधयो बाधका ये मदङ्गे ।
भवच्छक्तितीक्ष्णाग्रभिन्नाः सुदूरे
विनश्यन्तु ते चूर्णितक्रौञ्चशैल ॥ 29 ॥
जनित्री पिता च स्वपुत्रापराधं
सहेते न किं देवसेनाधिनाथ ।
अहं चातिबालो भवान् लोकतातः
क्षमस्वापराधं समस्तं महेश ॥ 30 ॥
नमः केकिने शक्तये चापि तुभ्यं
नमश्छाग तुभ्यं नमः कुक्कुटाय ।
नमः सिन्धवे सिन्धुदेशाय तुभ्यं
पुनः स्कन्दमूर्ते नमस्ते नमोऽस्तु ॥ 31 ॥
जयानन्दभूमं जयापारधामं
जयामोघकीर्ते जयानन्दमूर्ते ।
जयानन्दसिन्धो जयाशेषबन्धो
जय त्वं सदा मुक्तिदानेशसूनो ॥ 32 ॥
भुजङ्गाख्यवृत्तेन क्लृप्तं स्तवं यः
पठेद्भक्तियुक्तो गुहं सम्प्रणम्य ।
स पुत्रान्कलत्रं धनं दीर्घमायु-
र्लभेत्स्कन्दसायुज्यमन्ते नरः सः ॥ 33 ॥
sadā bālarūpā'pi vighnādrihantrī
mahādantivaktrā'pi pañcāsyamānyā |
vidhīndrādimṛgyā gaṇeśābhidhā me
vidhattāṃ śriyaṃ kā'pi kalyāṇamūrtiḥ || 1 ||
na jānāmi śabdaṃ na jānāmi cārthaṃ
na jānāmi padyaṃ na jānāmi gadyam |
cidekā ṣaḍāsyā hṛdi dyotate me
mukhānniḥsarante giraścāpi citram || 2 ||
mayūrādhirūḍhaṃ mahāvākyagūḍhaṃ
manohāridehaṃ mahaccittageham |
mahīdevadevaṃ mahāvedabhāvaṃ
mahādevabālaṃ bhaje lokapālam || 3 ||
yadā sannidhānaṃ gatā mānavā me
bhavāmbhodhipāraṃ gatāste tadaiva |
iti vyañjayansindhutīre ya āste
tamīḍe pavitraṃ parāśaktiputram || 4 ||
yathābdhestaraṅgā layaṃ yānti tuṅgā-
stathaivāpadaḥ sannidhau sevatāṃ me |
itīvormipaṅktīrnṛṇāṃ darśayantaṃ
sadā bhāvaye hṛtsaroje guhaṃ tam || 5 ||
girau mannivāse narā ye'dhirūḍhā-
stadā parvate rājate te'dhirūḍhāḥ |
itīva bruvangandhaśailādhirūḍhaḥ
sa devo mude me sadā ṣaṇmukho'stu || 6 ||
mahāmbhodhitīre mahāpāpacore
munīndrānukūle sugandhākhyaśaile |
guhāyāṃ vasantaṃ svabhāsā lasantaṃ
janārtiṃ harantaṃ śrayāmo guhaṃ tam || 7 ||
lasatsvarṇagehe nṛṇāṃ kāmadohe
sumastomasañchannamāṇikyamañce |
samudyatsahasrārkatulyaprakāśaṃ
sadā bhāvaye kārtikeyaṃ sureśam || 8 ||
raṇathaṃsake mañjule'tyantaśoṇe
manohārilāvaṇyapīyūṣapūrṇe |
manaḥṣaṭpado me bhavakleśataptaḥ
sadā modatāṃ skanda te pādapadme || 9 ||
suvarṇābhadivyāmbarairbhāsamānāṃ
kvaṇatkiṅkiṇīmekhalāśobhamānām |
lasaddhemapaṭṭena vidyotamānaṃ
kaṭiṃ bhāvaye skanda te dīpyamānām || 10 ||
pulindeśakanyāghanābhogatuṅga-
stanāliṅganāsaktakāśmīrarāgam |
namasyāmyahaṃ tārakāre tavoraḥ
svabhaktāvane sarvadā sānurāgam || 11 ||
vidhau klṛptadaṇḍānsvalīlādhṛtāṇḍā-
nnirastebhaśuṇḍāndviṣatkāladaṇḍān |
hatendrāriṣaṇḍānjagatrāṇaśauṇḍā-
nsadā te pracaṇḍānśraye bāhudaṇḍān || 12 ||
sadā śāradāḥ ṣaṇmṛgāṅkā yadi syuḥ
samudyanta eva sthitāścetsamantāt |
sadā pūrṇabimbāḥ kalaṅkaiśca hīnā-
stadā tvanmukhānāṃ bruve skanda sāmyam || 13 ||
sphuranmandahāsaiḥ sahaṃsāni cañca-
tkaṭākṣāvalībhṛṅgasaṅghojjvalāni |
sudhāsyandibimbādharāṇīśasūno
tavālokaye ṣaṇmukhāmbhoruhāṇi || 14 ||
viśāleṣu karṇāntadīrgheṣvajasraṃ
dayāsyandiṣu dvādaśasvīkṣaṇeṣu |
mayīṣatkaṭākṣaḥ sakṛtpātitaśce-
dbhavette dayāśīla kā nāma hāniḥ || 15 ||
sutāṅgodbhavo me'si jīveti ṣaḍdhā
japanmantramīśo mudā jighrate yān |
jagadbhārabhṛdbhyo jagannātha tebhyaḥ
kirīṭojjvalebhyo namo mastakebhyaḥ || 16 ||
sphuradratnakeyūrahārābhirāma-
ścalatkuṇḍalaśrīlasadgaṇḍabhāgaḥ |
kaṭau pītavāsāḥ kare cāruśaktiḥ
purastānmamāstāṃ purārestanūjaḥ || 17 ||
ihāyāhi vatseti hastānprasāryā-
hvayatyādarācchaṅkare māturaṅkāt |
samutpatya tātaṃ śrayantaṃ kumāraṃ
harāśliṣṭagātraṃ bhaje bālamūrtim || 18 ||
kumāreśasūno guha skanda senā-
pate śaktipāṇe mayūrādhirūḍha |
pulindātmajākānta bhaktārtihārin
prabho tārakāre sadā rakṣa māṃ tvam || 19 ||
praśāntendriye naṣṭasañjñe viceṣṭe
kaphodgārivaktre bhayotkampigātre |
prayāṇonmukhe mayyanāthe tadānīṃ
drutaṃ me dayālo bhavāgre guha tvam || 20 ||
kṛtāntasya dūteṣu caṇḍeṣu kopā-
ddahacchinddhi bhinddhīti māṃ tarjayatsu |
mayūraṃ samāruhya mā bhairiti tvaṃ
puraḥ śaktipāṇirmamāyāhi śīghram || 21 ||
praṇamyāsakṛtpādayoste patitvā
prasādya prabho prārthaye'nekavāram |
na vaktuṃ kṣamo'haṃ tadānīṃ kṛpābdhe
na kāryāntakāle manāgapyupekṣā || 22 ||
sahasrāṇḍabhoktā tvayā śūranāmā
hatastārakaḥ siṃhavaktraśca daityaḥ |
mamāntarhṛdisthaṃ manaḥkleśamekaṃ
na haṃsi prabho kiṃ karomi kva yāmi || 23 ||
ahaṃ sarvadā duḥkhabhārāvasanno
bhavāndīnabandhustvadanyaṃ na yāce |
bhavadbhaktirodhaṃ sadā klṛptabādhaṃ
mamādhiṃ drutaṃ nāśayomāsuta tvam || 24 ||
apasmārakuṣṭakṣayārśaḥ prameha-
jvaronmādagulmādirogā mahāntaḥ |
piśācāśca sarve bhavatpatrabhūtiṃ
vilokya kṣaṇāttārakāre dravante || 25 ||
dṛśi skandamūrtiḥ śrutau skandakīrti-
rmukhe me pavitraṃ sadā taccaritram |
kare tasya kṛtyaṃ vapustasya bhṛtyaṃ
guhe santu līnā mamāśeṣabhāvāḥ || 26 ||
munīnāmutāho nṛṇāṃ bhaktibhājā-
mabhīṣṭapradāḥ santi sarvatra devāḥ |
nṛṇāmantyajānāmapi svārthadāne
guhāddevamanyaṃ na jāne na jāne || 27 ||
kalatraṃ sutā bandhuvargaḥ paśurvā
naro vātha nārī gṛhe ye madīyāḥ |
yajanto namantaḥ stuvanto bhavantaṃ
smarantaśca te santu sarve kumāra || 28 ||
mṛgāḥ pakṣiṇo daṃśakā ye ca duṣṭā-
stathā vyādhayo bādhakā ye madaṅge |
bhavacchaktitīkṣṇāgrabhinnāḥ sudūre
vinaśyantu te cūrṇitakrauñcaśaila || 29 ||
janitrī pitā ca svaputrāparādhaṃ
sahete na kiṃ devasenādhinātha |
ahaṃ cātibālo bhavān lokatātaḥ
kṣamasvāparādhaṃ samastaṃ maheśa || 30 ||
namaḥ kekine śaktaye cāpi tubhyaṃ
namaśchāga tubhyaṃ namaḥ kukkuṭāya |
namaḥ sindhave sindhudeśāya tubhyaṃ
punaḥ skandamūrte namaste namo'stu || 31 ||
jayānandabhūmaṃ jayāpāradhāmaṃ
jayāmoghakīrte jayānandamūrte |
jayānandasindho jayāśeṣabandho
jaya tvaṃ sadā muktidāneśasūno || 32 ||
bhujaṅgākhyavṛttena klṛptaṃ stavaṃ yaḥ
paṭhedbhaktiyukto guhaṃ sampraṇamya |
sa putrānkalatraṃ dhanaṃ dīrghamāyu-
rlabhetskandasāyujyamante naraḥ saḥ || 33 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.