𑌦𑌿𑌕𑍍𑌕𑌾𑌲𑌾𑌦𑍍𑌯𑌨𑌵𑌚𑍍𑌛𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑌚𑌿𑌨𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌰𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑌯𑍇 ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌨𑍁𑌭𑍂𑌤𑍍𑌯𑍇𑌕𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯 𑌨𑌮𑌃 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌯 𑌤𑍇𑌜𑌸𑍇 ॥ 1.1 ॥
𑌬𑍋𑌦𑍍𑌧𑌾𑌰𑍋 𑌮𑌤𑍍𑌸𑌰𑌗𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌭𑌵𑌃 𑌸𑍍𑌮𑌯𑌦𑍂𑌷𑌿𑌤𑌾𑌃 ।
𑌅𑌬𑍋𑌧𑍋𑌪𑌹𑌤𑌾𑌃 𑌚𑌾𑌨𑍍𑌯𑍇 𑌜𑍀𑌰𑍍𑌣𑌮𑌙𑍍𑌗𑍇 𑌸𑍁𑌭𑌾𑌷𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 1.2 ॥
𑌅𑌜𑍍𑌞𑌃 𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌆𑌰𑌾𑌧𑍍𑌯𑌃
𑌸𑍁𑌖𑌤𑌰𑌂 𑌆𑌰𑌾𑌧𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌜𑍍𑌞𑌃 ।
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌲𑌵𑌦𑍁𑌰𑍍𑌵𑌿𑌦𑌗𑍍𑌧𑌂
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌪𑌿 𑌤𑌂 𑌨𑌰𑌂 𑌨 𑌰𑌞𑍍𑌜𑌯𑌤𑌿 ॥ 1.3 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌹𑍍𑌯 𑌮𑌣𑌿𑌂 𑌉𑌦𑍍𑌧𑌰𑍇𑌨𑍍𑌮𑌕𑌰𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰𑌦𑌂𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾𑌤𑍍
𑌸𑌮𑍁𑌦𑍍𑌰𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌰𑍇𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌚𑌲𑌦𑍂𑌰𑍍𑌮𑌿𑌮𑌾𑌲𑌾𑌕𑍁𑌲𑌮𑍍 ।
𑌭𑍁𑌜𑌙𑍍𑌗𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌕𑍋𑌪𑌿𑌤𑌂 𑌶𑌿𑌰𑌸𑌿 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌪𑌵𑌦𑍍𑌧𑌾𑌰𑌯𑍇𑌤𑍍
𑌨 𑌤𑍁 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌨𑌿𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑌜𑌨𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌆𑌰𑌾𑌧𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 1.4 ॥
𑌲𑌭𑍇𑌤 𑌸𑌿𑌕𑌤𑌾𑌸𑍁 𑌤𑍈𑌲𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌯𑌤𑍍𑌨𑌤𑌃 𑌪𑍀𑌡𑌯𑌨𑍍
𑌪𑌿𑌬𑍇𑌚𑍍𑌚 𑌮𑍃𑌗𑌤𑍃𑌷𑍍𑌣𑌿𑌕𑌾𑌸𑍁 𑌸𑌲𑌿𑌲𑌂 𑌪𑌿𑌪𑌾𑌸𑌾𑌰𑍍𑌦𑌿𑌤𑌃 ।
𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌦𑌪𑌿 𑌪𑌰𑍍𑌯𑌟𑌨𑍍𑌶𑌶𑌵𑌿𑌷𑌾𑌣𑌂 𑌆𑌸𑌾𑌦𑌯𑍇𑌤𑍍
𑌨 𑌤𑍁 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌨𑌿𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌆𑌰𑌾𑌧𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 1.5 ॥
𑌵𑍍𑌯𑌾𑌲𑌂 𑌬𑌾𑌲𑌮𑍃𑌣𑌾𑌲𑌤𑌨𑍍𑌤𑍁𑌭𑌿𑌰𑌸𑍗 𑌰𑍋𑌦𑍍𑌧𑍁𑌂 𑌸𑌮𑍁𑌜𑍍𑌜𑍃𑌮𑍍𑌭𑌤𑍇
𑌛𑍇𑌤𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌵𑌜𑍍𑌰𑌮𑌣𑌿𑌂 𑌶𑌿𑌰𑍀𑌷𑌕𑍁𑌸𑍁𑌮𑌪𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇𑌨 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌹𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌮𑌾𑌧𑍁𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌧𑍁𑌬𑌿𑌨𑍍𑌦𑍁𑌨𑌾 𑌰𑌚𑌯𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌾𑌰𑌾𑌮𑍁𑌧𑍇𑌰𑍀𑌹𑌤𑍇
𑌨𑍇𑌤𑍁𑌂 𑌵𑌾𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌃 𑌖𑌲𑌾𑌨𑍍𑌪𑌥𑌿 𑌸𑌤𑌾𑌂 𑌸𑍂𑌕𑍍𑌤𑍈𑌃 𑌸𑍁𑌧𑌾𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦𑌿𑌭𑌿𑌃 ॥ 1.6 ॥
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌯𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌏𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌗𑍁𑌣𑌂 𑌵𑌿𑌧𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾
𑌵𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑌿𑌤𑌂 𑌛𑌾𑌦𑌨𑌂 𑌅𑌜𑍍𑌞𑌤𑌾𑌯𑌾𑌃 ।
𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌤𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌵𑌿𑌦𑌾𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌜𑍇
𑌵𑌿𑌭𑍂𑌷𑌣𑌂 𑌮𑍗𑌨𑌂 𑌅𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.7 ॥
𑌯𑌦𑌾 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌜𑍍𑌜𑍍𑌞𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌪 𑌇𑌵 𑌮𑌦𑌾𑌨𑍍𑌧𑌃 𑌸𑌮𑌭𑌵𑌂
𑌤𑌦𑌾 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌜𑍍𑌞𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌭𑌵𑌦𑌵𑌲𑌿𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌮 𑌮𑌨𑌃
𑌯𑌦𑌾 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌦𑍍𑌬𑍁𑌧𑌜𑌨𑌸𑌕𑌾𑌶𑌾𑌦𑌵𑌗𑌤𑌂
𑌤𑌦𑌾 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑍀𑌤𑌿 𑌜𑍍𑌵𑌰 𑌇𑌵 𑌮𑌦𑍋 𑌮𑍇 𑌵𑍍𑌯𑌪𑌗𑌤𑌃 ॥ 1.8 ॥
𑌕𑍃𑌮𑌿𑌕𑍁𑌲𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌲𑌾𑌲𑌾𑌕𑍍𑌲𑌿𑌨𑍍𑌨𑌂 𑌵𑌿𑌗𑌨𑍍𑌧𑌿𑌜𑍁𑌗𑍁𑌪𑍍𑌸𑌿𑌤𑌂
𑌨𑌿𑌰𑍁𑌪𑌮𑌰𑌸𑌂 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌖𑌾𑌦𑌨𑍍𑌨𑌰𑌾𑌸𑍍𑌥𑌿 𑌨𑌿𑌰𑌾𑌮𑌿𑌷𑌮𑍍 ।
𑌸𑍁𑌰𑌪𑌤𑌿𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌶𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌥𑌂 𑌵𑌿𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯 𑌨 𑌶𑌙𑍍𑌕𑌤𑍇
𑌨 𑌹𑌿 𑌗𑌣𑌯𑌤𑌿 𑌕𑍍𑌷𑍁𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌜𑌨𑍍𑌤𑍁𑌃 𑌪𑌰𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌫𑌲𑍍𑌗𑍁𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.9 ॥
𑌶𑌿𑌰𑌃 𑌶𑌾𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑌾𑌤𑍍𑌪𑌶𑍁𑌪𑌤𑌿𑌶𑌿𑌰𑌸𑍍𑌤𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌿𑌧𑌰𑌂
𑌮𑌹𑍀𑌧𑍍𑌰𑌾𑌦𑍁𑌤𑍍𑌤𑍁𑌙𑍍𑌗𑌾𑌦𑌵𑌨𑌿𑌂 𑌅𑌵𑌨𑍇𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌜𑌲𑌧𑌿𑌮𑍍 ।
𑌅𑌧𑍋𑌽𑌧𑍋 𑌗𑌙𑍍𑌗𑍇𑌯𑌂 𑌪𑌦𑌂 𑌉𑌪𑌗𑌤𑌾 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌕𑌮𑍍
𑌅𑌥𑌵𑌾𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌭𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌪𑌾𑌤𑌃 𑌶𑌤𑌮𑍁𑌖𑌃 ॥ 1.10 ॥
𑌶𑌕𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾𑌰𑌯𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌜𑌲𑍇𑌨 𑌹𑍁𑌤𑌭𑍁𑌕𑍍𑌚𑍍𑌛𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾𑌤𑌪𑍋
𑌨𑌾𑌗𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌨𑌿𑌶𑌿𑌤𑌾𑌙𑍍𑌕𑍁𑌶𑍇𑌨 𑌸𑌮𑌦𑍋 𑌦𑌣𑍍𑌡𑍇𑌨 𑌗𑍋𑌗𑌰𑍍𑌦𑌭𑍗 ।
𑌵𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌰𑍍𑌭𑍇𑌷𑌜𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌿𑌵𑌿𑌧𑍈𑌰𑍍𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌪𑍍𑌰𑌯𑍋𑌗𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌷𑌂
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯𑍗𑌷𑌧𑌂 𑌅𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌶𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌵𑌿𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑍗𑌷𑌧𑌿𑌮𑍍 ॥ 1.11 ॥
𑌸𑌾𑌹𑌿𑌤𑍍𑌯𑌸𑌙𑍍𑌗𑍀𑌤𑌕𑌲𑌾𑌵𑌿𑌹𑍀𑌨𑌃
𑌸𑌾𑌕𑍍𑌷𑌾𑌤𑍍𑌪𑌶𑍁𑌃 𑌪𑍁𑌚𑍍𑌛𑌵𑌿𑌷𑌾𑌣𑌹𑍀𑌨𑌃 ।
𑌤𑍃𑌣𑌂 𑌨 𑌖𑌾𑌦𑌨𑍍𑌨𑌪𑌿 𑌜𑍀𑌵𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍
𑌤𑌦𑍍𑌭𑌾𑌗𑌧𑍇𑌯𑌂 𑌪𑌰𑌮𑌂 𑌪𑌶𑍂𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.12 ॥
𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌨 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌨 𑌤𑌪𑍋 𑌨 𑌦𑌾𑌨𑌂
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌂 𑌨 𑌶𑍀𑌲𑌂 𑌨 𑌗𑍁𑌣𑍋 𑌨 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌃 ।
𑌤𑍇 𑌮𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌭𑍁𑌵𑌿 𑌭𑌾𑌰𑌭𑍂𑌤𑌾
𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌰𑍂𑌪𑍇𑌣 𑌮𑍃𑌗𑌾𑌶𑍍𑌚𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 1.13 ॥
𑌵𑌰𑌂 𑌪𑌰𑍍𑌵𑌤𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑍇𑌷𑍁
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌵𑌨𑌚𑌰𑍈𑌃 𑌸𑌹
𑌨 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑌜𑌨𑌸𑌮𑍍𑌪𑌰𑍍𑌕𑌃
𑌸𑍁𑌰𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌭𑌵𑌨𑍇𑌷𑍍𑌵𑌪𑌿 ॥ 1.14 ॥
𑌶𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍋𑌪𑌸𑍍𑌕𑍃𑌤𑌶𑌬𑍍𑌦𑌸𑍁𑌨𑍍𑌦𑌰𑌗𑌿𑌰𑌃 𑌶𑌿𑌷𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌦𑍇𑌯𑌾𑌗𑌮𑌾
𑌵𑌿𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑌾𑌃 𑌕𑌵𑌯𑍋 𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌷𑌯𑍇 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋𑌰𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌧𑌨𑌾𑌃 ।
𑌤𑌜𑍍𑌜𑌾𑌡𑍍𑌯𑌂 𑌵𑌸𑍁𑌧𑌾𑌦𑌿𑌪𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌵𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌾𑌪𑍀𑌶𑍍𑌵𑌰𑌾𑌃
𑌕𑍁𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌸𑍍𑌯𑍁𑌃 𑌕𑍁𑌪𑌰𑍀𑌕𑍍𑌷𑌕𑌾 𑌹𑌿 𑌮𑌣𑌯𑍋 𑌯𑍈𑌰𑌰𑍍𑌘𑌤𑌃 𑌪𑌾𑌤𑌿𑌤𑌾𑌃 ॥ 1.15 ॥
𑌹𑌰𑍍𑌤𑍁𑌰𑍍𑌯𑌾𑌤𑌿 𑌨 𑌗𑍋𑌚𑌰𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌶𑌂 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 𑌯𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑌾𑌽𑌪𑍍𑌯𑍍
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌿𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌾𑌦𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌅𑌨𑌿𑌶𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌪𑌰𑌾𑌮𑍍 ।
𑌕𑌲𑍍𑌪𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇𑌷𑍍𑌵𑌪𑌿 𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌾𑌤𑌿 𑌨𑌿𑌧𑌨𑌂 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌖𑍍𑌯𑌂 𑌅𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌧𑌨𑌂
𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌉𑌜𑍍𑌝𑌤 𑌨𑍃𑌪𑌾𑌃 𑌕𑌸𑍍𑌤𑍈𑌃 𑌸𑌹 𑌸𑍍𑌪𑌰𑍍𑌧𑌤𑍇 ॥ 1.16 ॥
𑌅𑌧𑌿𑌗𑌤𑌪𑌰𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌨𑍍𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌾𑌨𑍍𑌮𑌾𑌵𑌮𑌂𑌸𑍍𑌥𑌾𑌸𑍍
𑌤𑍃𑌣𑌂 𑌇𑌵 𑌲𑌘𑍁 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌰𑍍𑌨𑍈𑌵 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌸𑌂𑌰𑍁𑌣𑌦𑍍𑌧𑌿 ।
𑌅𑌭𑌿𑌨𑌵𑌮𑌦𑌲𑍇𑌖𑌾𑌶𑍍𑌯𑌾𑌮𑌗𑌣𑍍𑌡𑌸𑍍𑌥𑌲𑌾𑌨𑌾𑌂
𑌨 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌬𑌿𑌸𑌤𑌨𑍍𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑌾𑌰𑌣𑌂 𑌵𑌾𑌰𑌣𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.17 ॥
𑌅𑌮𑍍𑌭𑍋𑌜𑌿𑌨𑍀𑌵𑌨𑌵𑌿𑌹𑌾𑌰𑌵𑌿𑌲𑌾𑌸𑌂 𑌏𑌵
𑌹𑌂𑌸𑌸𑍍𑌯 𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌿𑌤𑌰𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌪𑌿𑌤𑍋 𑌵𑌿𑌧𑌾𑌤𑌾 ।
𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍁𑌗𑍍𑌧𑌜𑌲𑌭𑍇𑌦𑌵𑌿𑌧𑍗 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌾𑌂
𑌵𑍈𑌦𑌗𑍍𑌧𑍀𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌅𑌪𑌹𑌰𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌅𑌸𑍗 𑌸𑌮𑌰𑍍𑌥𑌃 ॥ 1.18 ॥
𑌕𑍇𑌯𑍂𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌨 𑌭𑍂𑌷𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌹𑌾𑌰𑌾 𑌨 𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋𑌜𑍍𑌜𑍍𑌵𑌲𑌾
𑌨 𑌸𑍍𑌨𑌾𑌨𑌂 𑌨 𑌵𑌿𑌲𑍇𑌪𑌨𑌂 𑌨 𑌕𑍁𑌸𑍁𑌮𑌂 𑌨𑌾𑌲𑌙𑍍𑌕𑍃𑌤𑌾 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌧𑌜𑌾𑌃 ।
𑌵𑌾𑌣𑍍𑌯𑍇𑌕𑌾 𑌸𑌮𑌲𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌯𑌾 𑌸𑌂𑌸𑍍𑌕𑍃𑌤𑌾 𑌧𑌾𑌰𑍍𑌯𑌤𑍇
𑌕𑍍𑌷𑍀𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌖𑌲𑍁 𑌭𑍂𑌷𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌤𑌤𑌂 𑌵𑌾𑌗𑍍𑌭𑍂𑌷𑌣𑌂 𑌭𑍂𑌷𑌣𑌮𑍍 ॥ 1.19 ॥
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌨𑌾𑌮 𑌨𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌅𑌧𑌿𑌕𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌨𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌧𑌨𑌂
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌭𑍋𑌗𑌕𑌰𑍀 𑌯𑌶𑌃𑌸𑍁𑌖𑌕𑌰𑍀 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌗𑍁𑌰𑍂𑌣𑌾𑌂 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌃 ।
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌜𑌨𑍋 𑌵𑌿𑌦𑍇𑌶𑌗𑌮𑌨𑍇 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌪𑌰𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌰𑌾𑌜𑌸𑍁 𑌪𑍂𑌜𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌨 𑌤𑍁 𑌧𑌨𑌂 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌿𑌹𑍀𑌨𑌃 𑌪𑌶𑍁𑌃 ॥ 1.20 ॥
𑌕𑍍𑌷𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚𑍇𑌤𑍍𑌕𑌵𑌚𑍇𑌨 𑌕𑌿𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌅𑌰𑌿𑌭𑌿𑌃 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑍋𑌽𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌚𑍇𑌦𑍍𑌦𑍇𑌹𑌿𑌨𑌾𑌂
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚𑍇𑌦𑌨𑌲𑍇𑌨 𑌕𑌿𑌂 𑌯𑌦𑌿 𑌸𑍁𑌹𑍃𑌦𑍍𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑍗𑌷𑌧𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌫𑌲𑌮𑍍 ।
𑌕𑌿𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌪𑍈𑌰𑍍𑌯𑌦𑌿 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌜𑌨𑌾𑌃 𑌕𑌿𑌂 𑌉 𑌧𑌨𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌽𑌨𑌵𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌯𑌦𑌿
𑌵𑍍𑌰𑍀𑌡𑌾 𑌚𑍇𑌤𑍍𑌕𑌿𑌂 𑌉 𑌭𑍂𑌷𑌣𑍈𑌃 𑌸𑍁𑌕𑌵𑌿𑌤𑌾 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌕𑌿𑌮𑍍 ॥ 1.21 ॥
𑌦𑌾𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑍍𑌯𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌜𑌨𑍇 𑌦𑌯𑌾 𑌪𑌰𑌿𑌜𑌨𑍇 𑌶𑌾𑌠𑍍𑌯𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌜𑌨𑍇
𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑌿𑌃 𑌸𑌾𑌧𑍁𑌜𑌨𑍇 𑌨𑌯𑍋 𑌨𑍃𑌪𑌜𑌨𑍇 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌵𑌜𑍍𑌜𑌨𑍇 𑌚𑌾𑌰𑍍𑌜𑌵𑌮𑍍 ।
𑌶𑍗𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌶𑌤𑍍𑌰𑍁𑌜𑌨𑍇 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌜𑌨𑍇 𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌜𑌨𑍇 𑌧𑍃𑌷𑍍𑌟𑌤𑌾
𑌯𑍇 𑌚𑍈𑌵𑌂 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌾𑌃 𑌕𑌲𑌾𑌸𑍁 𑌕𑍁𑌶𑌲𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇𑌷𑍍𑌵𑍇𑌵 𑌲𑍋𑌕𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌿𑌃 ॥ 1.22 ॥
𑌜𑌾𑌡𑍍𑌯𑌂 𑌧𑌿𑌯𑍋 𑌹𑌰𑌤𑌿 𑌸𑌿𑌞𑍍𑌚𑌤𑌿 𑌵𑌾𑌚𑌿 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂
𑌮𑌾𑌨𑍋𑌨𑍍𑌨𑌤𑌿𑌂 𑌦𑌿𑌶𑌤𑌿 𑌪𑌾𑌪𑌂 𑌅𑌪𑌾𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌚𑍇𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿 𑌦𑌿𑌕𑍍𑌷𑍁 𑌤𑌨𑍋𑌤𑌿 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌂
𑌸𑌤𑍍𑌸𑌙𑍍𑌗𑌤𑌿𑌃 𑌕𑌥𑌯 𑌕𑌿𑌂 𑌨 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌂𑌸𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.23 ॥
𑌜𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍇 𑌸𑍁𑌕𑍃𑌤𑌿𑌨𑍋
𑌰𑌸𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌾𑌃 𑌕𑌵𑍀𑌶𑍍𑌵𑌰𑌾𑌃 ।
𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌯𑌶𑌃𑌕𑌾𑌯𑍇
𑌜𑌰𑌾𑌮𑌰𑌣𑌜𑌂 𑌭𑌯𑌮𑍍 ॥ 1.24 ॥
𑌸𑍂𑌨𑍁𑌃 𑌸𑌚𑍍𑌚𑌰𑌿𑌤𑌃 𑌸𑌤𑍀 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤𑌮𑌾 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌮𑍀 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑍋𑌨𑍍𑌮𑍁𑌖𑌃
𑌸𑍍𑌨𑌿𑌗𑍍𑌧𑌂 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌅𑌵𑌞𑍍𑌚𑌕𑌃 𑌪𑌰𑌿𑌜𑌨𑍋 𑌨𑌿𑌃𑌕𑍍𑌲𑍇𑌶𑌲𑍇𑌶𑌂 𑌮𑌨𑌃 ।
𑌆𑌕𑌾𑌰𑍋 𑌰𑍁𑌚𑌿𑌰𑌃 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌰𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌿𑌭𑌵𑍋 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌦𑌾𑌤𑌂 𑌮𑍁𑌖𑌂
𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑍇 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌪𑌕𑌷𑍍𑌟𑌹𑌾𑌰𑌿𑌣𑌿 𑌹𑌰𑍗 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌦𑍇𑌹𑌿𑌨𑌾 ॥ 1.25 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌘𑌾𑌤𑌾𑌨𑍍𑌨𑌿𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌪𑌰𑌧𑌨𑌹𑌰𑌣𑍇 𑌸𑌂𑌯𑌮𑌃 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂
𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌶𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌨𑌂 𑌯𑍁𑌵𑌤𑌿𑌜𑌨𑌕𑌥𑌾𑌮𑍂𑌕𑌭𑌾𑌵𑌃 𑌪𑌰𑍇𑌷𑌾𑌮𑍍 ।
𑌤𑍃𑌷𑍍𑌣𑌾𑌸𑍍𑌰𑍋𑌤𑍋 𑌵𑌿𑌭𑌙𑍍𑌗𑍋 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌷𑍁 𑌚 𑌵𑌿𑌨𑌯𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌭𑍂𑌤𑌾𑌨𑍁𑌕𑌮𑍍𑌪𑌾
𑌸𑌾𑌮𑌾𑌨𑍍𑌯𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌶𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌵𑌨𑍁𑌪𑌹𑌤𑌵𑌿𑌧𑌿𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌯𑌸𑌾𑌂 𑌏𑌷 𑌪𑌨𑍍𑌥𑌾𑌃 ॥ 1.26 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑌭𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌨 𑌖𑌲𑍁 𑌵𑌿𑌘𑍍𑌨𑌭𑌯𑍇𑌨 𑌨𑍀𑌚𑍈𑌃
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑌭𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌘𑍍𑌨𑌵𑌿𑌹𑌤𑌾 𑌵𑌿𑌰𑌮𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌧𑍍𑌯𑌾𑌃 ।
𑌵𑌿𑌘𑍍𑌨𑍈𑌃 𑌪𑍁𑌨𑌃 𑌪𑍁𑌨𑌰𑌪𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌹𑌨𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌾𑌃
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑌬𑍍𑌧𑌂 𑌉𑌤𑍍𑌤𑌮𑌜𑌨𑌾 𑌨 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 1.27 ॥
𑌅𑌸𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌨𑌾𑌭𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌸𑍁𑌹𑍃𑌦𑌪𑌿 𑌨 𑌯𑌾𑌚𑍍𑌯𑌃 𑌕𑍃𑌶𑌧𑌨𑌃
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾 𑌨𑍍𑌯𑌾𑌯𑍍𑌯𑌾 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍍𑌮𑌲𑌿𑌨𑌂 𑌅𑌸𑍁𑌭𑌙𑍍𑌗𑍇𑌽𑌪𑍍𑌯𑌸𑍁𑌕𑌰𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌪𑌦𑍍𑌯𑍁𑌚𑍍𑌚𑍈𑌃 𑌸𑍍𑌥𑍇𑌯𑌂 𑌪𑌦𑌂 𑌅𑌨𑍁𑌵𑌿𑌧𑍇𑌯𑌂 𑌚 𑌮𑌹𑌤𑌾𑌂
𑌸𑌤𑌾𑌂 𑌕𑍇𑌨𑍋𑌦𑍍𑌦𑌿𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌵𑌿𑌷𑌮𑌂 𑌅𑌸𑌿𑌧𑌾𑌰𑌾𑌵𑍍𑌰𑌤𑌂 𑌇𑌦𑌮𑍍 ॥ 1.28 ॥
𑌕𑍍𑌷𑍁𑌤𑍍𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌜𑌰𑌾𑌕𑍃𑌶𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌶𑌿𑌥𑌿𑌲𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌕𑌷𑍍𑌟𑌾𑌂 𑌦𑌶𑌾𑌮𑍍
𑌆𑌪𑌨𑍍𑌨𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌵𑌿𑌪𑌨𑍍𑌨𑌦𑍀𑌧𑌿𑌤𑌿𑌰𑌿𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑍇𑌷𑍁 𑌨𑌶𑍍𑌯𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑌪𑌿 ।
𑌮𑌤𑍍𑌤𑍇𑌭𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌵𑌿𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌕𑍁𑌮𑍍𑌭𑌪𑌿𑌶𑌿𑌤𑌗𑍍𑌰𑌾𑌸𑍈𑌕𑌬𑌦𑍍𑌧𑌸𑍍𑌪𑍃𑌹𑌃
𑌕𑌿𑌂 𑌜𑍀𑌰𑍍𑌣𑌂 𑌤𑍃𑌣𑌂 𑌅𑌤𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌨𑌮𑌹𑌤𑌾𑌂 𑌅𑌗𑍍𑌰𑍇𑌸𑌰𑌃 𑌕𑍇𑌸𑌰𑍀 ॥ 1.29 ॥
𑌸𑍍𑌵𑌲𑍍𑌪𑌸𑍍𑌨𑌾𑌯𑍁𑌵𑌸𑌾𑌵𑌶𑍇𑌷𑌮𑌲𑌿𑌨𑌂 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑌾𑌂𑌸𑌂 𑌅𑌪𑍍𑌯𑌸𑍍𑌥𑌿 𑌗𑍋𑌃
𑌶𑍍𑌵𑌾 𑌲𑌬𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍋𑌷𑌂 𑌏𑌤𑌿 𑌨 𑌤𑍁 𑌤𑌤𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍍𑌷𑍁𑌧𑌾𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌯𑍇 ।
𑌸𑌿𑌂𑌹𑍋 𑌜𑌮𑍍𑌬𑍁𑌕𑌂 𑌅𑌙𑍍𑌕𑌂 𑌆𑌗𑌤𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌨𑌿𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌪𑌂
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌃 𑌕𑍃𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑌗𑌤𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌵𑌾𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌜𑌨𑌃 𑌸𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑍁𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌫𑌲𑌮𑍍 ॥ 1.30 ॥
𑌲𑌾𑌙𑍍𑌗𑍂𑌲𑌚𑌾𑌲𑌨𑌂 𑌅𑌧𑌶𑍍𑌚𑌰𑌣𑌾𑌵𑌪𑌾𑌤𑌂
𑌭𑍂𑌮𑍗 𑌨𑌿𑌪𑌤𑍍𑌯 𑌵𑌦𑌨𑍋𑌦𑌰𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌂 𑌚 ।
𑌶𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌿𑌣𑍍𑌡𑌦𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌗𑌜𑌪𑍁𑌙𑍍𑌗𑌵𑌸𑍍𑌤𑍁
𑌧𑍀𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌲𑍋𑌕𑌯𑌤𑌿 𑌚𑌾𑌟𑍁𑌶𑌤𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌭𑍁𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 ॥ 1.31 ॥
𑌪𑌰𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌿𑌨𑌿 𑌸𑌂𑌸𑌾𑌰𑍇
𑌮𑍃𑌤𑌃 𑌕𑍋 𑌵𑌾 𑌨 𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 ।
𑌸 𑌜𑌾𑌤𑍋 𑌯𑍇𑌨 𑌜𑌾𑌤𑍇𑌨
𑌯𑌾𑌤𑌿 𑌵𑌂𑌶𑌃 𑌸𑌮𑍁𑌨𑍍𑌨𑌤𑌿𑌮𑍍 ॥ 1.32 ॥
𑌕𑍁𑌸𑍁𑌮𑌸𑍍𑌤𑌵𑌕𑌸𑍍𑌯𑍇𑌵
𑌦𑍍𑌵𑌯𑍀 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍍𑌮𑌨𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑌃 ।
𑌮𑍂𑌰𑍍𑌧𑍍𑌨𑌿 𑌵𑌾 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌲𑍋𑌕𑌸𑍍𑌯
𑌶𑍀𑌰𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌨 𑌏𑌵 𑌵𑌾 ॥ 1.33 ॥
𑌸𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌯𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌬𑍃𑌹𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿𑌪𑍍𑌰𑌭𑍃𑌤𑌯𑌃 𑌸𑌮𑍍𑌭𑌾𑌵𑌿𑌤𑌾𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌷𑌾𑌸𑍍
𑌤𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍇𑌷 𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌰𑍁𑌚𑍀 𑌰𑌾𑌹𑍁𑌰𑍍𑌨 𑌵𑍈𑌰𑌾𑌯𑌤𑍇 ।
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑍇𑌵 𑌗𑍍𑌰𑌸𑌤𑍇 𑌦𑌿𑌵𑌾𑌕𑌰𑌨𑌿𑌶𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑍗 𑌭𑌾𑌸𑍍𑌕𑌰𑍗
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌃 𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿 𑌪𑌶𑍍𑌯 𑌦𑌾𑌨𑌵𑌪𑌤𑌿𑌃 𑌶𑍀𑌰𑍍𑌷𑌾𑌵𑌶𑍇𑌷𑌾𑌕𑍃𑌤𑌿𑌃 ॥ 1.34 ॥
𑌵𑌹𑌤𑌿 𑌭𑍁𑌵𑌨𑌶𑍍𑌰𑍇𑌣𑌿𑌂 𑌶𑍇𑌷𑌃 𑌫𑌣𑌾𑌫𑌲𑌕𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾𑌂
𑌕𑌮𑌠𑌪𑌤𑌿𑌨𑌾 𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇𑌪𑍃𑌷𑍍𑌠𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌸 𑌚 𑌧𑌾𑌰𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌤𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌡𑌾𑌧𑍀𑌨𑌂 𑌪𑌯𑍋𑌧𑌿𑌰𑌨𑌾𑌦𑌰𑌾𑌦𑍍
𑌅𑌹𑌹 𑌮𑌹𑌤𑌾𑌂 𑌨𑌿𑌃𑌸𑍀𑌮𑌾𑌨𑌶𑍍𑌚𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌵𑌿𑌭𑍂𑌤𑌯𑌃 ॥ 1.35 ॥
𑌵𑌰𑌂 𑌪𑌕𑍍𑌷𑌚𑍍𑌛𑍇𑌦𑌃 𑌸𑌮𑌦𑌮𑌘𑌵𑌨𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌕𑍁𑌲𑌿𑌶𑌪𑍍𑌰𑌹𑌾𑌰𑍈𑌰𑍍
𑌉𑌦𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛𑌦𑍍𑌬𑌹𑍁𑌲𑌦𑌹𑌨𑍋𑌦𑍍𑌗𑌾𑌰𑌗𑍁𑌰𑍁𑌭𑌿𑌃 ।
𑌤𑍁𑌷𑌾𑌰𑌾𑌦𑍍𑌰𑍇𑌃 𑌸𑍂𑌨𑍋𑌰𑌹𑌹 𑌪𑌿𑌤𑌰𑌿 𑌕𑍍𑌲𑍇𑌶𑌵𑌿𑌵𑌶𑍇
𑌨 𑌚𑌾𑌸𑍗 𑌸𑌮𑍍𑌪𑌾𑌤𑌃 𑌪𑌯𑌸𑌿 𑌪𑌯𑌸𑌾𑌂 𑌪𑌤𑍍𑌯𑍁𑌰𑍁𑌚𑌿𑌤𑌃 ॥ 1.36 ॥
𑌸𑌿𑌂𑌹𑌃 𑌶𑌿𑌶𑍁𑌰𑌪𑌿 𑌨𑌿𑌪𑌤𑌤𑌿
𑌮𑌦𑌮𑌲𑌿𑌨𑌕𑌪𑍋𑌲𑌭𑌿𑌤𑍍𑌤𑌿𑌷𑍁 𑌗𑌜𑍇𑌷𑍁 ।
𑌪𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑌿𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌵𑌤𑌾𑌂
𑌨 𑌖𑌲𑍁 𑌵𑌯𑌸𑍍𑌤𑍇𑌜𑌸𑍋 𑌹𑍇𑌤𑍁𑌃 ॥ 1.37 ॥
𑌜𑌾𑌤𑌿𑌰𑍍𑌯𑌾𑌤𑍁 𑌰𑌸𑌾𑌤𑌲𑌂 𑌗𑍁𑌣𑌗𑌣𑍈𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯𑌧𑍋 𑌗𑌮𑍍𑌯𑌤𑌾𑌂
𑌶𑍀𑌲𑌂 𑌶𑍈𑌲𑌤𑌟𑌾𑌤𑍍𑌪𑌤𑌤𑍍𑌵𑌭𑌿𑌜𑌨𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌦𑌹𑍍𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌵𑌹𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾 ।
𑌶𑍗𑌰𑍍𑌯𑍇 𑌵𑍈𑌰𑌿𑌣𑌿 𑌵𑌜𑍍𑌰𑌂 𑌆𑌶𑍁 𑌨𑌿𑌪𑌤𑌤𑍍𑌵𑌰𑍍𑌥𑍋𑌽𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌨𑌃 𑌕𑍇𑌵𑌲𑌂
𑌯𑍇𑌨𑍈𑌕𑍇𑌨 𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌗𑍁𑌣𑌸𑍍𑌤𑍃𑌣𑌲𑌵𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯𑌾𑌃 𑌸𑌮𑌸𑍍𑌤𑌾 𑌇𑌮𑍇 ॥ 1.38 ॥
𑌧𑌨𑌂 𑌅𑌰𑍍𑌜𑌯 𑌕𑌾𑌕𑍁𑌤𑍍𑌸𑍍𑌥
𑌧𑌨𑌮𑍂𑌲𑌂 𑌇𑌦𑌂 𑌜𑌗𑌤𑍍 ।
𑌅𑌨𑍍𑌤𑌰𑌂 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑌿
𑌨𑌿𑌰𑍍𑌧𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌮𑍃𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌚 ॥ 1.39 ॥
𑌤𑌾𑌨𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑍍𑌯𑌵𑌿𑌕𑌲𑌾𑌨𑌿 𑌤𑌦𑍇𑌵 𑌨𑌾𑌮
𑌸𑌾 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌹𑌤𑌾 𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌤𑌦𑍇𑌵 ।
𑌅𑌰𑍍𑌥𑍋𑌷𑍍𑌮𑌣𑌾 𑌵𑌿𑌰𑌹𑌿𑌤𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌣𑍇𑌨
𑌸𑍋𑌽𑌪𑍍𑌯𑌨𑍍𑌯 𑌏𑌵 𑌭𑌵𑌤𑍀𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌏𑌤𑌤𑍍 ॥ 1.40 ॥
𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌸 𑌨𑌰𑌃 𑌕𑍁𑌲𑍀𑌨𑌃
𑌸 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌃 𑌸 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌵𑌾𑌨𑍍𑌗𑍁𑌣𑌜𑍍𑌞𑌃 ।
𑌸 𑌏𑌵 𑌵𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌸 𑌚 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑍀𑌯𑌃
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇 𑌗𑍁𑌣𑌾𑌃 𑌕𑌾𑌞𑍍𑌚𑌨𑌂 𑌆𑌶𑍍𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 1.41 ॥
𑌦𑍗𑌰𑍍𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌨𑍃𑌪𑌤𑌿𑌰𑍍𑌵𑌿𑌨𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌯𑌤𑌿𑌃 𑌸𑌙𑍍𑌗𑌾𑌤𑍍𑌸𑍁𑌤𑍋 𑌲𑌾𑌲𑌨𑌾𑌤𑍍
𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑍋𑌽𑌨𑌧𑍍𑌯𑌯𑌨𑌾𑌤𑍍𑌕𑍁𑌲𑌂 𑌕𑍁𑌤𑌨𑌯𑌾𑌚𑍍𑌛𑍀𑌲𑌂 𑌖𑌲𑍋𑌪𑌾𑌸𑌨𑌾𑌤𑍍 ।
𑌹𑍍𑌰𑍀𑌰𑍍𑌮𑌦𑍍𑌯𑌾𑌦𑌨𑌵𑍇𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌦𑌪𑌿 𑌕𑍃𑌷𑌿𑌃 𑌸𑍍𑌨𑍇𑌹𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌾𑌸𑌾𑌶𑍍𑌰𑌯𑌾𑌨𑍍
𑌮𑍈𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌰𑌣𑌯𑌾𑌤𑍍𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑌨𑌯𑌾𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑌪𑍍𑌰𑌮𑌾𑌦𑌾𑌦𑍍𑌧𑌨𑌮𑍍 ॥ 1.42 ॥
𑌦𑌾𑌨𑌂 𑌭𑍋𑌗𑍋 𑌨𑌾𑌶𑌸𑍍𑌤𑌿𑌸𑍍𑌰𑍋
𑌗𑌤𑌯𑍋 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌤𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 ।
𑌯𑍋 𑌨 𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 𑌨 𑌭𑍁𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇
𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌾 𑌗𑌤𑌿𑌰𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥ 1.43 ॥
𑌮𑌣𑌿𑌃 𑌶𑌾𑌣𑍋𑌲𑍍𑌲𑍀𑌢𑌃 𑌸𑌮𑌰𑌵𑌿𑌜𑌯𑍀 𑌹𑍇𑌤𑌿𑌦𑌲𑌿𑌤𑍋
𑌮𑌦𑌕𑍍𑌷𑍀𑌣𑍋 𑌨𑌾𑌗𑌃 𑌶𑌰𑌦𑌿 𑌸𑌰𑌿𑌤𑌃 𑌶𑍍𑌯𑌾𑌨𑌪𑍁𑌲𑌿𑌨𑌾𑌃 ।
𑌕𑌲𑌾𑌶𑍇𑌷𑌶𑍍𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌃 𑌸𑍁𑌰𑌤𑌮𑍃𑌦𑌿𑌤𑌾 𑌬𑌾𑌲𑌵𑌨𑌿𑌤𑌾
𑌤𑌨𑍍𑌨𑌿𑌮𑍍𑌨𑌾 𑌶𑍋𑌭𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌗𑌲𑌿𑌤𑌵𑌿𑌭𑌵𑌾𑌶𑍍𑌚𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌷𑍁 𑌨𑌰𑌾𑌃 ॥ 1.44 ॥
𑌪𑌰𑌿𑌕𑍍𑌷𑍀𑌣𑌃 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌸𑍍𑌪𑍃𑌹𑌯𑌤𑌿 𑌯𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍃𑌤𑌯𑍇
𑌸 𑌪𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍𑌸𑌮𑍍𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌃 𑌕𑌲𑌯𑌤𑌿 𑌧𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑍀𑌂 𑌤𑍃𑌣𑌸𑌮𑌾𑌮𑍍 ।
𑌅𑌤𑌶𑍍𑌚𑌾𑌨𑍈𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌗𑍁𑌰𑍁𑌲𑌘𑍁𑌤𑌯𑌾𑌽𑌰𑍍𑌥𑍇𑌷𑍁 𑌧𑌨𑌿𑌨𑌾𑌮𑍍
𑌅𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾 𑌵𑌸𑍍𑌤𑍂𑌨𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌯𑌤𑌿 𑌚 𑌸𑌙𑍍𑌕𑍋𑌚𑌯𑌤𑌿 𑌚 ॥ 1.45 ॥
𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌦𑍁𑌧𑍁𑌕𑍍𑌷𑌸𑌿 𑌯𑌦𑌿 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌿𑌧𑍇𑌨𑍁𑌂 𑌏𑌤𑌾𑌂
𑌤𑍇𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌵𑌤𑍍𑌸𑌂 𑌇𑌵 𑌲𑍋𑌕𑌂 𑌅𑌮𑍁𑌂 𑌪𑍁𑌷𑌾𑌣
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿𑌂𑌶𑍍𑌚 𑌸𑌮𑍍𑌯𑌗𑌨𑌿𑌶𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌪𑍋𑌷𑍍𑌯𑌮𑌾𑌣𑍇
𑌨𑌾𑌨𑌾𑌫𑌲𑍈𑌃 𑌫𑌲𑌤𑌿 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌲𑌤𑍇𑌵 𑌭𑍂𑌮𑌿𑌃 ॥ 1.46 ॥
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑍃𑌤𑌾 𑌚 𑌪𑌰𑍁𑌷𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌵𑌾𑌦𑌿𑌨𑍀 𑌚
𑌹𑌿𑌂𑌸𑍍𑌰𑌾 𑌦𑌯𑌾𑌲𑍁𑌰𑌪𑌿 𑌚𑌾𑌰𑍍𑌥𑌪𑌰𑌾 𑌵𑌦𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾 ।
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌵𑍍𑌯𑌯𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍁𑌰𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌧𑌨𑌾𑌗𑌮𑌾 𑌚
𑌵𑌾𑌰𑌾𑌙𑍍𑌗𑌨𑍇𑌵 𑌨𑍃𑌪𑌨𑍀𑌤𑌿𑌰𑌨𑍇𑌕𑌰𑍂𑌪𑌾 ॥ 1.47 ॥
𑌆𑌜𑍍𑌞𑌾 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌪𑌾𑌲𑌨𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾𑌨𑌾𑌂
𑌦𑌾𑌨𑌂 𑌭𑍋𑌗𑍋 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌸𑌂𑌰𑌕𑍍𑌷𑌣𑌂 𑌚
𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌏𑌤𑍇 𑌷𑌡𑍍𑌗𑍁𑌣𑌾 𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌾𑌃
𑌕𑍋𑌽𑌰𑍍𑌥𑌸𑍍𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌵𑍋𑌪𑌾𑌶𑍍𑌰𑌯𑍇𑌣 ॥ 1.48 ॥
𑌯𑌦𑍍𑌧𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌨𑌿𑌜𑌭𑌾𑌲𑌪𑌟𑍍𑌟𑌲𑌿𑌖𑌿𑌤𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌕𑌂 𑌮𑌹𑌦𑍍𑌵𑌾 𑌧𑌨𑌂
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 𑌮𑌰𑍁𑌸𑍍𑌥𑌲𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌨𑌿𑌤𑌰𑌾𑌂 𑌮𑍇𑌰𑍗 𑌤𑌤𑍋 𑌨𑌾𑌧𑌿𑌕𑌮𑍍 ।
𑌤𑌦𑍍𑌧𑍀𑌰𑍋 𑌭𑌵 𑌵𑌿𑌤𑍍𑌤𑌵𑌤𑍍𑌸𑍁 𑌕𑍃𑌪𑌣𑌾𑌂 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌵𑍃𑌥𑌾 𑌸𑌾 𑌕𑍃𑌥𑌾𑌃
𑌕𑍂𑌪𑍇 𑌪𑌶𑍍𑌯 𑌪𑌯𑍋𑌨𑌿𑌧𑌾𑌵𑌪𑌿 𑌘𑌟𑍋 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 𑌤𑍁𑌲𑍍𑌯𑌂 𑌜𑌲𑌮𑍍 ॥ 1.49 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌏𑌵 𑌚𑌾𑌤𑌕𑌾𑌧𑌾𑌰𑍋𑌽
𑌸𑍀𑌤𑌿 𑌕𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌨 𑌗𑍋𑌚𑌰𑌃 ।
𑌕𑌿𑌂 𑌅𑌮𑍍𑌭𑍋𑌦𑌵𑌰𑌾𑌸𑍍𑌮𑌾𑌕𑌂
𑌕𑌾𑌰𑍍𑌪𑌣𑍍𑌯𑍋𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀𑌕𑍍𑌷𑌸𑍇 ॥ 1.50 ॥
𑌰𑍇 𑌰𑍇 𑌚𑌾𑌤𑌕 𑌸𑌾𑌵𑌧𑌾𑌨𑌮𑌨𑌸𑌾 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰 𑌕𑍍𑌷𑌣𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍂𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍
𑌅𑌮𑍍𑌭𑍋𑌦𑌾 𑌬𑌹𑌵𑍋 𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌗𑌗𑌨𑍇 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌨𑍈𑌤𑌾𑌦𑍃𑌶𑌾𑌃 ।
𑌕𑍇𑌚𑌿𑌦𑍍𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿𑌭𑌿𑌰𑌾𑌰𑍍𑌦𑍍𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌵𑌸𑍁𑌧𑌾𑌂 𑌗𑌰𑍍𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍇𑌚𑌿𑌦𑍍𑌵𑍃𑌥𑌾
𑌯𑌂 𑌯𑌂 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌸𑌿 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍁𑌰𑌤𑍋 𑌮𑌾 𑌬𑍍𑌰𑍂𑌹𑌿 𑌦𑍀𑌨𑌂 𑌵𑌚𑌃 ॥ 1.51 ॥
𑌅𑌕𑌰𑍁𑌣𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌅𑌕𑌾𑌰𑌣𑌵𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌃
𑌪𑌰𑌧𑌨𑍇 𑌪𑌰𑌯𑍋𑌷𑌿𑌤𑌿 𑌚 𑌸𑍍𑌪𑍃𑌹𑌾 ।
𑌸𑍁𑌜𑌨𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌜𑌨𑍇𑌷𑍍𑌵𑌸𑌹𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌤𑌾
𑌪𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑌿𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌂 𑌇𑌦𑌂 𑌹𑌿 𑌦𑍁𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.52 ॥
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌜𑌨𑌃 𑌪𑌰𑌿𑌹𑌰𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑍋
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌯𑌾𑌽𑌲𑌕𑍃𑌤𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌸𑌨𑍍 ।
𑌮𑌣𑌿𑌨𑌾 𑌭𑍂𑌷𑌿𑌤𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌪𑌃
𑌕𑌿𑌂 𑌅𑌸𑍗 𑌨 𑌭𑌯𑌙𑍍𑌕𑌰𑌃 ॥ 1.53 ॥
𑌜𑌾𑌡𑍍𑌯𑌂 𑌹𑍍𑌰𑍀𑌮𑌤𑌿 𑌗𑌣𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌰𑍁𑌚𑍗 𑌦𑌮𑍍𑌭𑌃 𑌶𑍁𑌚𑍗 𑌕𑍈𑌤𑌵𑌂
𑌶𑍂𑌰𑍇 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌘𑍃𑌣𑌤𑌾 𑌮𑍁𑌨𑍗 𑌵𑌿𑌮𑌤𑌿𑌤𑌾 𑌦𑍈𑌨𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌲𑌾𑌪𑌿𑌨𑌿 ।
𑌤𑍇𑌜𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑍍𑌯𑌵𑌲𑌿𑌪𑍍𑌤𑌤𑌾 𑌮𑍁𑌖𑌰𑌤𑌾 𑌵𑌕𑍍𑌤𑌰𑍍𑌯𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌰𑍇
𑌤𑌤𑍍𑌕𑍋 𑌨𑌾𑌮 𑌗𑍁𑌣𑍋 𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍𑌸 𑌗𑍁𑌣𑌿𑌨𑌾𑌂 𑌯𑍋 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌜𑌨𑍈𑌰𑍍𑌨𑌾𑌙𑍍𑌕𑌿𑌤𑌃 ॥ 1.54 ॥
𑌲𑍋𑌭𑌶𑍍𑌚𑍇𑌦𑌗𑍁𑌣𑍇𑌨 𑌕𑌿𑌂 𑌪𑌿𑌶𑍁𑌨𑌤𑌾 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌪𑌾𑌤𑌕𑍈𑌃
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌚𑍇𑌤𑍍𑌤𑌪𑌸𑌾 𑌚 𑌕𑌿𑌂 𑌶𑍁𑌚𑌿 𑌮𑌨𑍋 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍀𑌰𑍍𑌥𑍇𑌨 𑌕𑌿𑌮𑍍 ।
𑌸𑍗𑌜𑌨𑍍𑌯𑌂 𑌯𑌦𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌗𑍁𑌣𑍈𑌃 𑌸𑍁𑌮𑌹𑌿𑌮𑌾 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌮𑌣𑍍𑌡𑌨𑍈𑌃
𑌸𑌦𑍍𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌯𑌦𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌧𑌨𑍈𑌰𑌪𑌯𑌶𑍋 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌨𑌾 ॥ 1.55 ॥
𑌶𑌶𑍀 𑌦𑌿𑌵𑌸𑌧𑍂𑌸𑌰𑍋 𑌗𑌲𑌿𑌤𑌯𑍗𑌵𑌨𑌾 𑌕𑌾𑌮𑌿𑌨𑍀
𑌸𑌰𑍋 𑌵𑌿𑌗𑌤𑌵𑌾𑌰𑌿𑌜𑌂 𑌮𑍁𑌖𑌂 𑌅𑌨𑌕𑍍𑌷𑌰𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌕𑍃𑌤𑍇𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌭𑍁𑌰𑍍𑌧𑌨𑌪𑌰𑌾𑌯𑌣𑌃 𑌸𑌤𑌤𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌤𑌃 𑌸𑌜𑍍𑌜𑌨𑍋
𑌨𑍃𑌪𑌾𑌙𑍍𑌗𑌣𑌗𑌤𑌃 𑌖𑌲𑍋 𑌮𑌨𑌸𑌿 𑌸𑌪𑍍𑌤 𑌶𑌲𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌮𑍇 ॥ 1.56 ॥
𑌨 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌚𑍍𑌚𑌣𑍍𑌡𑌕𑍋𑌪𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍
𑌆𑌤𑍍𑌮𑍀𑌯𑍋 𑌨𑌾𑌮 𑌭𑍂𑌭𑍁𑌜𑌾𑌮𑍍 ।
𑌹𑍋𑌤𑌾𑌰𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍍𑌵𑌾𑌨𑌂
𑌸𑍍𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌵𑌹𑌤𑌿 𑌪𑌾𑌵𑌕𑌃 ॥ 1.57 ॥
𑌮𑍗𑌨𑍋𑌮𑍂𑌕𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌚𑌨𑌪𑌟𑍁𑌰𑍍𑌬𑌾𑌟𑍁𑌲𑍋 𑌜𑌲𑍍𑌪𑌕𑍋 𑌵𑌾
𑌧𑍃𑌷𑍍𑌟𑌃 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌶𑍍𑌵𑍇 𑌵𑌸𑌤𑌿 𑌚 𑌸𑌦𑌾 𑌦𑍂𑌰𑌤𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑍍𑌰𑌗𑌲𑍍𑌭𑌃 ।
𑌕𑍍𑌷𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌭𑍀𑌰𑍁𑌰𑍍𑌯𑌦𑌿 𑌨 𑌸𑌹𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯𑌶𑍋 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌜𑌾𑌤𑌃
𑌸𑍇𑌵𑌾𑌧𑌰𑍍𑌮𑌃 𑌪𑌰𑌮𑌗𑌹𑌨𑍋 𑌯𑍋𑌗𑌿𑌨𑌾𑌂 𑌅𑌪𑍍𑌯𑌗𑌮𑍍𑌯𑌃 ॥ 1.58 ॥
𑌉𑌦𑍍𑌭𑌾𑌸𑌿𑌤𑌾𑌖𑌿𑌲𑌖𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌶𑍃𑌙𑍍𑌖𑌲𑌸𑍍𑌯
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌗𑍍𑌜𑌾𑌤𑌵𑌿𑌸𑍍𑌤𑍃𑌤𑌨𑌿𑌜𑌾𑌧𑌮𑌕𑌰𑍍𑌮𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍇𑌃 ।
𑌦𑍈𑌵𑌾𑌦𑌵𑌾𑌪𑍍𑌤𑌵𑌿𑌭𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌗𑍁𑌣𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑍋𑌽𑌸𑍍𑌯
𑌨𑍀𑌚𑌸𑍍𑌯 𑌗𑍋𑌚𑌰𑌗𑌤𑍈𑌃 𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌆𑌪𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 1.59 ॥
𑌆𑌰𑌮𑍍𑌭𑌗𑍁𑌰𑍍𑌵𑍀 𑌕𑍍𑌷𑌯𑌿𑌣𑍀 𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇𑌣
𑌲𑌘𑍍𑌵𑍀 𑌪𑍁𑌰𑌾 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌮𑌤𑍀 𑌚 𑌪𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍 ।
𑌦𑌿𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌧𑌪𑌰𑌾𑌰𑍍𑌧𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾
𑌛𑌾𑌯𑍇𑌵 𑌮𑍈𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌖𑌲𑌸𑌜𑍍𑌜𑌨𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.60 ॥
𑌮𑍃𑌗𑌮𑍀𑌨𑌸𑌜𑍍𑌜𑌨𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌤𑍃𑌣𑌜𑌲𑌸𑌨𑍍𑌤𑍋𑌷𑌵𑌿𑌹𑌿𑌤𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍀𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌲𑍁𑌬𑍍𑌧𑌕𑌧𑍀𑌵𑌰𑌪𑌿𑌶𑍁𑌨𑌾 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌕𑌾𑌰𑌣𑌵𑍈𑌰𑌿𑌣𑍋 𑌜𑌗𑌤𑌿 ॥ 1.61 ॥
𑌵𑌾𑌞𑍍𑌛𑌾 𑌸𑌜𑍍𑌜𑌨𑌸𑌙𑍍𑌗𑌮𑍇 𑌪𑌰𑌗𑍁𑌣𑍇 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑌿𑌰𑍍𑌗𑍁𑌰𑍗 𑌨𑌮𑍍𑌰𑌤𑌾
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌸𑌨𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌯𑍋𑌷𑌿𑌤𑌿 𑌰𑌤𑌿𑌰𑍍𑌲𑍋𑌕𑌾𑌪𑌵𑌾𑌦𑌾𑌦𑍍𑌭𑌯𑌮𑍍 ।
𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌶𑍂𑌲𑌿𑌨𑌿 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌦𑌮𑌨𑍇 𑌸𑌂𑌸𑌰𑍍𑌗𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌖𑌲𑍇
𑌯𑍇𑌷𑍍𑌵𑍇𑌤𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑌲𑌗𑍁𑌣𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌨𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌨𑌮𑌃 ॥ 1.62 ॥
𑌵𑌿𑌪𑌦𑌿 𑌧𑍈𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌅𑌥𑌾𑌭𑍍𑌯𑍁𑌦𑌯𑍇 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾
𑌸𑌦𑌸𑌿 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌪𑌟𑍁𑌤𑌾 𑌯𑍁𑌧𑌿 𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌃 ।
𑌯𑌶𑌸𑌿 𑌚𑌾𑌭𑌿𑌰𑍁𑌚𑌿𑌰𑍍𑌵𑍍𑌯𑌸𑌨𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍗
𑌪𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑌿𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌂 𑌇𑌦𑌂 𑌹𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.63 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌨𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌨𑌂 𑌗𑍃𑌹𑌂 𑌉𑌪𑌗𑌤𑍇 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌮𑌵𑌿𑌧𑌿𑌃
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑍗𑌨𑌂 𑌸𑌦𑌸𑌿 𑌕𑌥𑌨𑌂 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯𑍁𑌪𑌕𑍃𑌤𑍇𑌃 ।
𑌅𑌨𑍁𑌤𑍍𑌸𑍇𑌕𑍋 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌅𑌨𑌭𑌿𑌭𑌵𑌗𑌨𑍍𑌧𑌾𑌃 𑌪𑌰𑌕𑌥𑌾𑌃
𑌸𑌤𑌾𑌂 𑌕𑍇𑌨𑍋𑌦𑍍𑌦𑌿𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌵𑌿𑌷𑌮𑌂 𑌅𑌸𑌿𑌧𑌾𑌰𑌾𑌵𑍍𑌰𑌤𑌂 𑌇𑌦𑌮𑍍 ॥ 1.64 ॥
𑌕𑌰𑍇 𑌶𑍍𑌲𑌾𑌘𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑌃 𑌶𑌿𑌰𑌸𑌿 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌪𑌾𑌦𑌪𑍍𑌰𑌣𑌯𑌿𑌤𑌾
𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌾𑌣𑍀 𑌵𑌿𑌜𑌯𑌿 𑌭𑍁𑌜𑌯𑍋𑌰𑍍𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌅𑌤𑍁𑌲𑌮𑍍 ।
𑌹𑍃𑌦𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌚𑍍𑌛𑌾 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌿𑌂 𑌅𑌧𑌿𑌗𑌤𑌂 𑌚 𑌶𑍍𑌰𑌵𑌣𑌯𑍋𑌰𑍍
𑌵𑌿𑌨𑌾𑌪𑍍𑌯𑍈𑌶𑍍𑌵𑌰𑍍𑌯𑍇𑌣 𑌪𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑌿𑌮𑌹𑌤𑌾𑌂 𑌮𑌣𑍍𑌡𑌨𑌂 𑌇𑌦𑌮𑍍 ॥ 1.65 ॥
𑌸𑌮𑍍𑌪𑌤𑍍𑌸𑍁 𑌮𑌹𑌤𑌾𑌂 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌭𑌵𑌤𑍍𑌯𑍁𑌤𑍍𑌪𑌲𑌕𑍋𑌮𑌲𑌮𑍍 ।
𑌆𑌪𑌤𑍍𑌸𑍁 𑌚 𑌮𑌹𑌾𑌶𑍈𑌲𑌶𑌿𑌲𑌾 𑌸𑌙𑍍𑌘𑌾𑌤𑌕𑌰𑍍𑌕𑌶𑌮𑍍 ॥ 1.66 ॥
𑌸𑌨𑍍𑌤𑌪𑍍𑌤𑌾𑌯𑌸𑌿 𑌸𑌂𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌯𑌸𑍋 𑌨𑌾𑌮𑌾𑌪𑌿 𑌨 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯𑌤𑍇
𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾𑌕𑌾𑌰𑌤𑌯𑌾 𑌤𑌦𑍇𑌵 𑌨𑌲𑌿𑌨𑍀𑌪𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌤𑍇 ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌸𑌾𑌗𑌰𑌶𑍁𑌕𑍍𑌤𑌿𑌮𑌧𑍍𑌯𑌪𑌤𑌿𑌤𑌂 𑌤𑌨𑍍𑌮𑍗𑌕𑍍𑌤𑌿𑌕𑌂 𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯𑍇𑌣𑌾𑌧𑌮𑌮𑌧𑍍𑌯𑌮𑍋𑌤𑍍𑌤𑌮𑌗𑍁𑌣𑌃 𑌸𑌂𑌸𑌰𑍍𑌗𑌤𑍋 𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 ॥ 1.67 ॥
𑌪𑍍𑌰𑍀𑌣𑌾𑌤𑌿 𑌯𑌃 𑌸𑍁𑌚𑌰𑌿𑌤𑍈𑌃 𑌪𑌿𑌤𑌰𑌂 𑌸 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍋
𑌯𑌦𑍍𑌭𑌰𑍍𑌤𑍁𑌰𑍇𑌵 𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌇𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 𑌤𑌤𑍍𑌕𑌲𑌤𑍍𑌰𑌮𑍍 ।
𑌤𑌨𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌆𑌪𑌦𑌿 𑌸𑍁𑌖𑍇 𑌚 𑌸𑌮𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌯𑌦𑍍
𑌏𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑌯𑌂 𑌜𑌗𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌕𑍃𑌤𑍋 𑌲𑌭𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 1.68 ॥
𑌏𑌕𑍋 𑌦𑍇𑌵𑌃 𑌕𑍇𑌶𑌵𑍋 𑌵𑌾 𑌶𑌿𑌵𑍋 𑌵𑌾
𑌹𑍍𑌯𑍇𑌕𑌂 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌭𑍂𑌪𑌤𑌿𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌯𑌤𑌿𑌰𑍍𑌵𑌾 ।
𑌏𑌕𑍋 𑌵𑌾𑌸𑌃 𑌪𑌤𑍍𑌤𑌨𑍇 𑌵𑌾 𑌵𑌨𑍇 𑌵𑌾
𑌹𑍍𑌯𑍇𑌕𑌾 𑌭𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍁𑌨𑍍𑌦𑌰𑍀 𑌵𑌾 𑌦𑌰𑍀 𑌵𑌾 ॥ 1.69 ॥
𑌨𑌮𑍍𑌰𑌤𑍍𑌵𑍇𑌨𑍋𑌨𑍍𑌨𑌮𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌪𑌰𑌗𑍁𑌣𑌕𑌥𑌨𑍈𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍𑌗𑍁𑌣𑌾𑌨𑍍𑌖𑍍𑌯𑌾𑌪𑌯𑌨𑍍𑌤𑌃
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌨𑍍𑌸𑌮𑍍𑌪𑌾𑌦𑌯𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌵𑌿𑌤𑌤𑌪𑍃𑌥𑍁𑌤𑌰𑌾𑌰𑌮𑍍𑌭𑌯𑌤𑍍𑌨𑌾𑌃 𑌪𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑍇 ।
𑌕𑍍𑌷𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈𑌵𑌾𑌕𑍍𑌷𑍇𑌪𑌰𑍁𑌕𑍍𑌷𑌾𑌕𑍍𑌷𑌰𑌮𑍁𑌖𑌰𑌮𑍁𑌖𑌾𑌨𑍍𑌦𑍁𑌰𑍍𑌜𑌨𑌾𑌨𑍍𑌦𑍂𑌷𑌯𑌨𑍍𑌤𑌃
𑌸𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌸𑌾𑌶𑍍𑌚𑌰𑍍𑌯𑌚𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌜𑌗𑌤𑌿 𑌬𑌹𑍁𑌮𑌤𑌾𑌃 𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌾𑌭𑍍𑌯𑌰𑍍𑌚𑌨𑍀𑌯𑌾𑌃 ॥ 1.70 ॥
𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌮𑍍𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤𑌰𑌵𑌃 𑌫𑌲𑍋𑌦𑍍𑌗𑌮𑍈𑌰𑍍
𑌨𑌵𑌾𑌮𑍍𑌬𑍁𑌭𑌿𑌰𑍍𑌦𑍂𑌰𑌾𑌵𑌲𑌮𑍍𑌬𑌿𑌨𑍋 𑌘𑌨𑌾𑌃 ।
𑌅𑌨𑍁𑌦𑍍𑌧𑌤𑌾𑌃 𑌸𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌾𑌃 𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌭𑌿𑌃
𑌸𑍍𑌵𑌭𑌾𑌵 𑌏𑌷 𑌪𑌰𑍋𑌪𑌕𑌾𑌰𑌿𑌣𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.71 ॥
𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍇𑌨𑍈𑌵 𑌨 𑌕𑍁𑌣𑍍𑌡𑌲𑍇𑌨
𑌦𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌪𑌾𑌣𑌿𑌰𑍍𑌨 𑌤𑍁 𑌕𑌙𑍍𑌕𑌣𑍇𑌨 ।
𑌵𑌿𑌭𑌾𑌤𑌿 𑌕𑌾𑌯𑌃 𑌕𑌰𑍁𑌣𑌪𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂
𑌪𑌰𑍋𑌪𑌕𑌾𑌰𑍈𑌰𑍍𑌨 𑌤𑍁 𑌚𑌨𑍍𑌦𑌨𑍇𑌨 ॥ 1.72 ॥
𑌪𑌾𑌪𑌾𑌨𑍍𑌨𑌿𑌵𑌾𑌰𑌯𑌤𑌿 𑌯𑍋𑌜𑌯𑌤𑍇 𑌹𑌿𑌤𑌾𑌯
𑌗𑍁𑌹𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌿𑌗𑍂𑌹𑌤𑌿 𑌗𑍁𑌣𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌕𑌟𑍀𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌆𑌪𑌦𑍍𑌗𑌤𑌂 𑌚 𑌨 𑌜𑌹𑌾𑌤𑌿 𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 𑌕𑌾𑌲𑍇
𑌸𑌨𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌂 𑌇𑌦𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌃 ॥ 1.73 ॥
𑌪𑌦𑍍𑌮𑌾𑌕𑌰𑌂 𑌦𑌿𑌨𑌕𑌰𑍋 𑌵𑌿𑌕𑌚𑍀𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿
𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋𑌲𑍍𑌲𑌾𑌸𑌯𑌤𑌿 𑌕𑍈𑌰𑌵𑌚𑌕𑍍𑌰𑌵𑌾𑌲𑌮𑍍 ।
𑌨𑌾𑌭𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌿𑌤𑍋 𑌜𑌲𑌧𑌰𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌜𑌲𑌂 𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿
𑌸𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌂 𑌪𑌰𑌹𑌿𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌹𑌿𑌤𑌾𑌭𑌿𑌯𑍋𑌗𑌾𑌃 ॥ 1.74 ॥
𑌏𑌕𑍇 𑌸𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌾𑌃 𑌪𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌘𑌟𑌕𑌾𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑍇
𑌸𑌾𑌮𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌪𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌉𑌦𑍍𑌯𑌮𑌭𑍃𑌤𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌵𑌿𑌰𑍋𑌧𑍇𑌨 𑌯𑍇 ।
𑌤𑍇𑌽𑌮𑍀 𑌮𑌾𑌨𑍁𑌷𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌃 𑌪𑌰𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌨𑌿𑌘𑍍𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑍇
𑌯𑍇 𑌤𑍁 𑌘𑍍𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌿𑌰𑌰𑍍𑌥𑌕𑌂 𑌪𑌰𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌤𑍇 𑌕𑍇 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑍀𑌮𑌹𑍇 ॥ 1.75 ॥
𑌕𑍍𑌷𑍀𑌰𑍇𑌣𑌾𑌤𑍍𑌮𑌗𑌤𑍋𑌦𑌕𑌾𑌯 𑌹𑌿 𑌗𑍁𑌣𑌾 𑌦𑌤𑍍𑌤𑌾 𑌪𑍁𑌰𑌾 𑌤𑍇𑌽𑌖𑌿𑌲𑌾
𑌕𑍍𑌷𑍀𑌰𑍋𑌤𑍍𑌤𑌾𑌪𑌂 𑌅𑌵𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌤𑍇𑌨 𑌪𑌯𑌸𑌾 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌕𑍃𑌶𑌾𑌨𑍗 𑌹𑍁𑌤𑌃 ।
𑌗𑌨𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌪𑌾𑌵𑌕𑌂 𑌉𑌨𑍍𑌮𑌨𑌸𑍍𑌤𑌦𑌭𑌵𑌦𑍍𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍁 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌪𑌦𑌂
𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌤𑍇𑌨 𑌜𑌲𑍇𑌨 𑌶𑌾𑌮𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌸𑌤𑌾𑌂 𑌮𑍈𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌪𑍁𑌨𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍀𑌦𑍃𑌶𑍀 ॥ 1.76 ॥
𑌇𑌤𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌪𑌿𑌤𑌿 𑌕𑍇𑌶𑌵𑌃 𑌕𑍁𑌲𑌂 𑌇𑌤𑌸𑍍𑌤𑌦𑍀𑌯𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌾𑌮𑍍
𑌇𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌶𑌰𑌣𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌨𑌾𑌂 𑌶𑌿𑌖𑌰𑌿𑌣𑌾𑌂 𑌗𑌣𑌾𑌃 𑌶𑍇𑌰𑌤𑍇 ।
𑌇𑌤𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌬𑌡𑌵𑌾𑌨𑌲𑌃 𑌸𑌹 𑌸𑌮𑌸𑍍𑌤𑌸𑌂𑌵𑌰𑍍𑌤𑌕𑍈𑌃
𑌅𑌹𑍋 𑌵𑌿𑌤𑌤𑌂 𑌊𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑌂 𑌭𑌰𑌸𑌹𑌂 𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑍋𑌰𑍍𑌵𑌪𑍁𑌃 ॥ 1.77 ॥
𑌤𑍃𑌷𑍍𑌣𑌾𑌂 𑌛𑌿𑌨𑍍𑌧𑌿 𑌭𑌜 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾𑌂 𑌜𑌹𑌿 𑌮𑌦𑌂 𑌪𑌾𑌪𑍇 𑌰𑌤𑌿𑌂 𑌮𑌾 𑌕𑍃𑌥𑌾𑌃
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌬𑍍𑌰𑍂𑌹𑍍𑌯𑌨𑍁𑌯𑌾𑌹𑌿 𑌸𑌾𑌧𑍁𑌪𑌦𑌵𑍀𑌂 𑌸𑍇𑌵𑌸𑍍𑌵 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌵𑌜𑍍𑌜𑌨𑌮𑍍 ।
𑌮𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌮𑌾𑌨𑌯 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑍋𑌽𑌪𑍍𑌯𑌨𑍁𑌨𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌖𑍍𑌯𑌾𑌪𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌶𑍍𑌰𑌯𑌂
𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌪𑌾𑌲𑌯 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌿𑌤𑍇 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌦𑌯𑌾𑌂 𑌏𑌤𑌤𑍍𑌸𑌤𑌾𑌂 𑌚𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 1.78 ॥
𑌮𑌨𑌸𑌿 𑌵𑌚𑌸𑌿 𑌕𑌾𑌯𑍇 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌪𑍀𑌯𑍂𑌷𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌾𑌸𑍍
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌭𑍁𑌵𑌨𑌂 𑌉𑌪𑌕𑌾𑌰𑌶𑍍𑌰𑍇𑌣𑌿𑌭𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌣𑌯𑌨𑍍𑌤𑌃 ।
𑌪𑌰𑌗𑍁𑌣𑌪𑌰𑌮𑌾𑌣𑍂𑌨𑍍𑌪𑌰𑍍𑌵𑌤𑍀𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂
𑌨𑌿𑌜𑌹𑍃𑌦𑌿 𑌵𑌿𑌕𑌸𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌤 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌕𑌿𑌯𑌨𑍍𑌤𑌃 ॥ 1.79 ॥
𑌕𑌿𑌂 𑌤𑍇𑌨 𑌹𑍇𑌮𑌗𑌿𑌰𑌿𑌣𑌾 𑌰𑌜𑌤𑌾𑌦𑍍𑌰𑌿𑌣𑌾 𑌵𑌾
𑌯𑌤𑍍𑌰𑌾𑌶𑍍𑌰𑌿𑌤𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌤𑌰𑌵𑌸𑍍𑌤𑌰𑌵𑌸𑍍𑌤 𑌏𑌵 ।
𑌮𑌨𑍍𑌯𑌾𑌮𑌹𑍇 𑌮𑌲𑌯𑌂 𑌏𑌵 𑌯𑌦𑌾𑌶𑍍𑌰𑌯𑍇𑌣
𑌕𑌙𑍍𑌕𑍋𑌲𑌨𑌿𑌮𑍍𑌬𑌕𑌟𑍁𑌜𑌾 𑌅𑌪𑌿 𑌚𑌨𑍍𑌦𑌨𑌾𑌃 𑌸𑍍𑌯𑍁𑌃 ॥ 1.80 ॥
𑌰𑌤𑍍𑌨𑍈𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌰𑍍𑌹𑍈𑌸𑍍𑌤𑍁𑌤𑍁𑌷𑍁𑌰𑍍𑌨 𑌦𑍇𑌵𑌾
𑌨 𑌭𑍇𑌜𑌿𑌰𑍇 𑌭𑍀𑌮𑌵𑌿𑌷𑍇𑌣 𑌭𑍀𑌤𑌿𑌮𑍍 ।
𑌸𑍁𑌧𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌨 𑌪𑌰𑌯𑍁𑌰𑍍𑌵𑌿𑌰𑌾𑌮𑌂
𑌨 𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌦𑍍𑌵𑌿𑌰𑌮𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌧𑍀𑌰𑌾𑌃 ॥ 1.81 ॥
𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌤𑍍𑌪𑍃𑌥𑍍𑌵𑍀𑌶𑌯𑍍𑌯𑌃 𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌦𑌪𑌿 𑌚 𑌪𑌰𑌙𑍍𑌕𑌶𑌯𑌨𑌃
𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌚𑍍𑌛𑌾𑌕𑌾𑌹𑌾𑌰𑌃 𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌦𑌪𑌿 𑌚 𑌶𑌾𑌲𑍍𑌯𑍋𑌦𑌨𑌰𑍁𑌚𑌿𑌃 ।
𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌤𑍍𑌕𑌨𑍍𑌥𑌾𑌧𑌾𑌰𑍀 𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌦𑌪𑌿 𑌚 𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍𑌬𑌰𑌧𑌰𑍋
𑌮𑌨𑌸𑍍𑌵𑍀 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑍀 𑌨 𑌗𑌣𑌯𑌤𑌿 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌂 𑌨 𑌚 𑌸𑍁𑌖𑌮𑍍 ॥ 1.82 ॥
𑌐𑌶𑍍𑌵𑌰𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌭𑍂𑌷𑌣𑌂 𑌸𑍁𑌜𑌨𑌤𑌾 𑌶𑍗𑌰𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌸𑌂𑌯𑌮𑍋
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯𑍋𑌪𑌶𑌮𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌨𑌯𑍋 𑌵𑌿𑌤𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌾𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌵𑍍𑌯𑌯𑌃 ।
𑌅𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌸𑍍𑌤𑌪𑌸𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌭𑌵𑌿𑌤𑍁𑌰𑍍𑌧𑌰𑍍𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑌾𑌜𑌤𑌾
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌅𑌪𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌕𑌾𑌰𑌣𑌂 𑌇𑌦𑌂 𑌶𑍀𑌲𑌂 𑌪𑌰𑌂 𑌭𑍂𑌷𑌣𑌮𑍍 ॥ 1.83 ॥
𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌨𑍀𑌤𑌿𑌨𑌿𑌪𑍁𑌣𑌾 𑌯𑌦𑌿 𑌵𑌾 𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑍁
𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌃 𑌸𑌮𑌾𑌵𑌿𑌶𑌤𑍁 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑍁 𑌵𑌾 𑌯𑌥𑍇𑌷𑍍𑌠𑌮𑍍 ।
𑌅𑌦𑍍𑌯𑍈𑌵 𑌵𑌾 𑌮𑌰𑌣𑌂 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌯𑍁𑌗𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑍇 𑌵𑌾
𑌨𑍍𑌯𑌾𑌯𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌪𑌥𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌚𑌲𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑌦𑌂 𑌨 𑌧𑍀𑌰𑌾𑌃 ॥ 1.84 ॥
𑌭𑌗𑍍𑌨𑌾𑌶𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌰𑌣𑍍𑌡𑌪𑌿𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌤𑌨𑍋𑌰𑍍𑌮𑍍𑌲𑌾𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍍𑌷𑍁𑌧𑌾
𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾𑌖𑍁𑌰𑍍𑌵𑌿𑌵𑌰𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌂 𑌨𑌿𑌪𑌤𑌿𑌤𑍋 𑌨𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌭𑍋𑌗𑌿𑌨𑌃 ।
𑌤𑍃𑌪𑍍𑌤𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌪𑌿𑌶𑌿𑌤𑍇𑌨 𑌸𑌤𑍍𑌵𑌰𑌂 𑌅𑌸𑍗 𑌤𑍇𑌨𑍈𑌵 𑌯𑌾𑌤𑌃 𑌯𑌥𑌾
𑌲𑍋𑌕𑌾𑌃 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤 𑌦𑍈𑌵𑌂 𑌏𑌵 𑌹𑌿 𑌨𑍃𑌣𑌾𑌂 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑍗 𑌕𑍍𑌷𑌯𑍇 𑌕𑌾𑌰𑌣𑌮𑍍 ॥ 1.85 ॥
𑌆𑌲𑌸𑍍𑌯𑌂 𑌹𑌿 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌣𑌾𑌂
𑌶𑌰𑍀𑌰𑌸𑍍𑌥𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍𑌰𑌿𑌪𑍁𑌃 ।
𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑍁𑌦𑍍𑌯𑌮𑌸𑌮𑍋 𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌃
𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌾𑌣𑍋 𑌨𑌾𑌵𑌸𑍀𑌦𑌤𑌿 ॥ 1.86 ॥
𑌛𑌿𑌨𑍍𑌨𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌰𑍋𑌹𑌤𑌿 𑌤𑌰𑍍𑌕𑍍𑌷𑍀𑌣𑍋𑌽𑌪𑍍𑌯𑍁𑌪𑌚𑍀𑌯𑌤𑍇 𑌪𑍁𑌨𑌶𑍍𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌃 ।
𑌇𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌮𑍃𑌶𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌪𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌨 𑌦𑍁𑌃𑌖𑍇𑌷𑍁 ॥ 1.87 ॥
𑌨𑍇𑌤𑌾 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌬𑍃𑌹𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌹𑌰𑌣𑌂 𑌵𑌜𑍍𑌰𑌂 𑌸𑍁𑌰𑌾𑌃 𑌸𑍈𑌨𑌿𑌕𑌾𑌃
𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌂 𑌅𑌨𑍁𑌗𑍍𑌰𑌹𑌃 𑌕𑌿𑌲 𑌹𑌰𑍇𑌰𑍈𑌰𑌾𑌵𑌤𑍋 𑌵𑌾𑌰𑌣𑌃 ।
𑌇𑌤𑍍𑌯𑍈𑌶𑍍𑌵𑌰𑍍𑌯𑌬𑌲𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌬𑌲𑌭𑌿𑌦𑍍𑌭𑌗𑍍𑌨𑌃 𑌪𑌰𑍈𑌃 𑌸𑌙𑍍𑌗𑌰𑍇
𑌤𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌨𑌨𑍁 𑌦𑍈𑌵𑌂 𑌏𑌵 𑌶𑌰𑌣𑌂 𑌧𑌿𑌗𑍍𑌧𑌿𑌗𑍍𑌵𑍃𑌥𑌾 𑌪𑍗𑌰𑍁𑌷𑌮𑍍 ॥ 1.88 ॥
𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌯𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌫𑌲𑌂 𑌪𑍁𑌂𑌸𑌾𑌂
𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌃 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌨𑍁𑌸𑌾𑌰𑌿𑌣𑍀 ।
𑌤𑌥𑌾𑌪𑌿 𑌸𑍁𑌧𑌿𑌯𑌾 𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌂
𑌸𑍁𑌵𑌿𑌚𑌾𑌰𑍍𑌯𑍈𑌵 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌤𑌾 ॥ 1.89 ॥
𑌖𑌲𑍍𑌵𑌾𑌤𑍋 𑌦𑌿𑌵𑌸𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌿𑌰𑌣𑍈𑌃 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌾𑌡𑌿𑌤𑍋 𑌮𑌸𑍍𑌤𑌕𑍇
𑌵𑌾𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑍇𑌶𑌂 𑌅𑌨𑌾𑌤𑌪𑌂 𑌵𑌿𑌧𑌿𑌵𑌶𑌾𑌤𑍍𑌤𑌾𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌮𑍂𑌲𑌂 𑌗𑌤𑌃 ।
𑌤𑌤𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌫𑌲𑍇𑌨 𑌪𑌤𑌤𑌾 𑌭𑌗𑍍𑌨𑌂 𑌸𑌶𑌬𑍍𑌦𑌂 𑌶𑌿𑌰𑌃
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯𑍋 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌰𑌹𑌿𑌤𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌰𑍈𑌵 𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌪𑌦𑌃 ॥ 1.90 ॥
𑌰𑌵𑌿𑌨𑌿𑌶𑌾𑌕𑌰𑌯𑍋𑌰𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑌪𑍀𑌡𑌨𑌂
𑌗𑌜𑌭𑍁𑌜𑌙𑍍𑌗𑌮𑌯𑍋𑌰𑌪𑌿 𑌬𑌨𑍍𑌧𑌨𑌮𑍍 ।
𑌮𑌤𑌿𑌮𑌤𑌾𑌂 𑌚 𑌵𑌿𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯 𑌦𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑌤𑌾𑌂
𑌵𑌿𑌧𑌿𑌰𑌹𑍋 𑌬𑌲𑌵𑌾𑌨𑌿𑌤𑌿 𑌮𑍇 𑌮𑌤𑌿𑌃 ॥ 1.91 ॥
𑌸𑍃𑌜𑌤𑌿 𑌤𑌾𑌵𑌦𑌶𑍇𑌷𑌗𑍁𑌣𑌕𑌰𑌂
𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌰𑌤𑍍𑌨𑌂 𑌅𑌲𑌙𑍍𑌕𑌰𑌣𑌂 𑌭𑍁𑌵𑌃 ।
𑌤𑌦𑌪𑌿 𑌤𑌤𑍍𑌕𑍍𑌷𑌣𑌭𑌙𑍍𑌗𑌿 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿
𑌚𑍇𑌦𑌹𑌹 𑌕𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌅𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌤𑌾 𑌵𑌿𑌧𑍇𑌃 ॥ 1.92 ॥
𑌪𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌨𑍈𑌵 𑌯𑌦𑌾 𑌕𑌰𑍀𑌰𑌵𑌿𑌟𑌪𑍇 𑌦𑍋𑌷𑍋 𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌿𑌮𑍍
𑌨𑍋𑌲𑍂𑌕𑍋𑌽𑌪𑍍𑌯𑌵𑌲𑍋𑌕𑌤𑍇 𑌯𑌦𑌿 𑌦𑌿𑌵𑌾 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌿𑌂 𑌦𑍂𑌷𑌣𑌮𑍍 ।
𑌧𑌾𑌰𑌾 𑌨𑍈𑌵 𑌪𑌤𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌚𑌾𑌤𑌕𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌮𑍇𑌘𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌿𑌂 𑌦𑍂𑌷𑌣𑌮𑍍
𑌯𑌤𑍍𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌿𑌧𑌿𑌨𑌾 𑌲𑌲𑌾𑌟𑌲𑌿𑌖𑌿𑌤𑌂 𑌤𑌨𑍍𑌮𑌾𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌕𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌃 ॥ 1.93 ॥
𑌨𑌮𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍋 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨𑌨𑍁 𑌹𑌤𑌵𑌿𑌧𑍇𑌸𑍍𑌤𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌵𑌶𑌗𑌾
𑌵𑌿𑌧𑌿𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑌃 𑌸𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌨𑌿𑌯𑌤𑌕𑌰𑍍𑌮𑍈𑌕𑌫𑌲𑌦𑌃 ।
𑌫𑌲𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌯𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌯𑌦𑌿 𑌕𑌿𑌂 𑌅𑌮𑌰𑍈𑌃 𑌕𑌿𑌂 𑌚 𑌵𑌿𑌧𑌿𑌨𑌾
𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌿𑌧𑌿𑌰𑌪𑌿 𑌨 𑌯𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥ 1.94 ॥
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌯𑍇𑌨 𑌕𑍁𑌲𑌾𑌲𑌵𑌨𑍍𑌨𑌿𑌯𑌮𑌿𑌤𑍋 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌡𑌭𑌾𑌣𑍍𑌡𑍋𑌦𑌰𑍇
𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌰𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌦𑌶𑌾𑌵𑌤𑌾𑌰𑌗𑌹𑌨𑍇 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌤𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌸𑌙𑍍𑌕𑌟𑍇 ।
𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌯𑍇𑌨 𑌕𑌪𑌾𑌲𑌪𑌾𑌣𑌿𑌪𑍁𑌟𑌕𑍇 𑌭𑌿𑌕𑍍𑌷𑌾𑌟𑌨𑌂 𑌕𑌾𑌰𑌿𑌤𑌃
𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍋 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌮𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌏𑌵 𑌗𑌗𑌨𑍇 𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈 𑌨𑌮𑌃 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑍇 ॥ 1.95 ॥
𑌨𑍈𑌵𑌾𑌕𑍃𑌤𑌿𑌃 𑌫𑌲𑌤𑌿 𑌨𑍈𑌵𑌾 𑌕𑍁𑌲𑌂 𑌨 𑌶𑍀𑌲𑌂
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌨𑍈𑌵 𑌨 𑌚 𑌯𑌤𑍍𑌨𑌕𑍃𑌤𑌾𑌪𑌿 𑌸𑍇𑌵𑌾 ।
𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌤𑌪𑌸𑌾 𑌖𑌲𑍁 𑌸𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑌾𑌨𑌿
𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌫𑌲𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌯𑌥𑍈𑌵 𑌵𑍃𑌕𑍍𑌷𑌾𑌃 ॥ 1.96 ॥
𑌵𑌨𑍇 𑌰𑌣𑍇 𑌶𑌤𑍍𑌰𑍁𑌜𑌲𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇
𑌮𑌹𑌾𑌰𑍍𑌣𑌵𑍇 𑌪𑌰𑍍𑌵𑌤𑌮𑌸𑍍𑌤𑌕𑍇 𑌵𑌾 ।
𑌸𑍁𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌵𑌿𑌷𑌮𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌾
𑌰𑌕𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌪𑍁𑌰𑌾𑌕𑍃𑌤𑌾𑌨𑌿 ॥ 1.97 ॥
𑌯𑌾 𑌸𑌾𑌧𑍂𑌂𑌶𑍍𑌚 𑌖𑌲𑌾𑌨𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌷𑍋 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑌾𑌨𑍍𑌹𑌿𑌤𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑌿𑌣𑌃
𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌪𑌰𑍀𑌕𑍍𑌷𑌂 𑌅𑌮𑍃𑌤𑌂 𑌹𑌾𑌲𑌾𑌹𑌲𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌤𑍍 ।
𑌤𑌾𑌂 𑌆𑌰𑌾𑌧𑌯 𑌸𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌂 𑌭𑌗𑌵𑌤𑍀𑌂 𑌭𑍋𑌕𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌫𑌲𑌂 𑌵𑌾𑌞𑍍𑌛𑌿𑌤𑌂
𑌹𑍇 𑌸𑌾𑌧𑍋 𑌵𑍍𑌯𑌸𑌨𑍈𑌰𑍍𑌗𑍁𑌣𑍇𑌷𑍁 𑌵𑌿𑌪𑍁𑌲𑍇𑌷𑍍𑌵𑌾𑌸𑍍𑌥𑌾𑌂 𑌵𑍃𑌥𑌾 𑌮𑌾 𑌕𑍃𑌥𑌾𑌃 ॥ 1.98 ॥
𑌗𑍁𑌣𑌵𑌦𑌗𑍁𑌣𑌵𑌦𑍍𑌵𑌾 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌤𑌾 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌜𑌾𑌤𑌂
𑌪𑌰𑌿𑌣𑌤𑌿𑌰𑌵𑌧𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌯𑌤𑍍𑌨𑌤𑌃 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑍇𑌨 ।
𑌅𑌤𑌿𑌰𑌭𑌸𑌕𑍃𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾𑌂 𑌆𑌵𑌿𑌪𑌤𑍍𑌤𑍇𑌰𑍍
𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌹𑍃𑌦𑌯𑌦𑌾𑌹𑍀 𑌶𑌲𑍍𑌯𑌤𑍁𑌲𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌿𑌪𑌾𑌕𑌃 ॥ 1.99 ॥
𑌸𑍍𑌥𑌾𑌲𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌵𑍈𑌦𑍂𑌰𑍍𑌯𑌮𑌯𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌪𑌚𑌤𑌿 𑌤𑌿𑌲𑌕𑌣𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚𑌨𑍍𑌦𑌨𑍈𑌰𑌿𑌨𑍍𑌧𑌨𑍗𑌘𑍈𑌃
𑌸𑍗𑌵𑌰𑍍𑌣𑍈𑌰𑍍𑌲𑌾𑌙𑍍𑌗𑌲𑌾𑌗𑍍𑌰𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌲𑌿𑌖𑌤𑌿 𑌵𑌸𑍁𑌧𑌾𑌂 𑌅𑌰𑍍𑌕𑌮𑍂𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌹𑍇𑌤𑍋𑌃 ।
𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌕𑌰𑍍𑌪𑍂𑌰𑌖𑌣𑍍𑌡𑌾𑌨𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌇𑌹 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌕𑍋𑌦𑍍𑌰𑌵𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌸𑌮𑌨𑍍𑌤𑌾𑌤𑍍
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯𑍇𑌮𑌾𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮𑍍𑌭𑍂𑌮𑌿𑌂 𑌨 𑌚𑌰𑌤𑌿 𑌮𑌨𑍁𑌜𑍋 𑌯𑌸𑍍𑌤𑍋𑌪 𑌮𑌨𑍍𑌦𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌃 ॥ 1.100 ॥
𑌮𑌜𑍍𑌜𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍𑌭𑌸𑌿 𑌯𑌾𑌤𑍁 𑌮𑍇𑌰𑍁𑌶𑌿𑌖𑌰𑌂 𑌶𑌤𑍍𑌰𑍁𑌂 𑌜𑌯𑌤𑍍𑌵𑌾𑌹𑌵𑍇
𑌵𑌾𑌣𑌿𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌕𑍃𑌷𑌿𑌸𑍇𑌵𑌨𑍇 𑌚 𑌸𑌕𑌲𑌾 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌕𑌲𑌾𑌃 𑌶𑌿𑌕𑍍𑌷𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌆𑌕𑌾𑌶𑌂 𑌵𑌿𑌪𑍁𑌲𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌾𑌤𑍁 𑌖𑌗𑌵𑌤𑍍𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌤𑍍𑌨𑌂 𑌪𑌰𑌂
𑌨𑌾𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌭𑌵𑌤𑍀𑌹 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌵𑌶𑌤𑍋 𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌾𑌶𑌃 𑌕𑍁𑌤𑌃 ॥ 1.101 ॥
𑌭𑍀𑌮𑌂 𑌵𑌨𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍁𑌰𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌧𑌾𑌨𑌂
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍋 𑌜𑌨𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌜𑌨𑌤𑌾𑌂 𑌉𑌪𑌯𑌾𑌤𑌿 𑌤𑌸𑍍𑌯 ।
𑌕𑍃𑌤𑍍𑌸𑍍𑌨𑌾 𑌚 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌧𑌿𑌰𑌤𑍍𑌨𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌾
𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌸𑍁𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌵𑌿𑌪𑍁𑌲𑌂 𑌨𑌰𑌸𑍍𑌯 ॥ 1.102 ॥
𑌕𑍋 𑌲𑌾𑌭𑍋 𑌗𑍁𑌣𑌿𑌸𑌙𑍍𑌗𑌮𑌃 𑌕𑌿𑌂 𑌅𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑍇𑌤𑌰𑍈𑌃 𑌸𑌙𑍍𑌗𑌤𑌿𑌃
𑌕𑌾 𑌹𑌾𑌨𑌿𑌃 𑌸𑌮𑌯𑌚𑍍𑌯𑍁𑌤𑌿𑌰𑍍𑌨𑌿𑌪𑍁𑌣𑌤𑌾 𑌕𑌾 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇 𑌰𑌤𑌿𑌃 ।
𑌕𑌃 𑌶𑍂𑌰𑍋 𑌵𑌿𑌜𑌿𑌤𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤𑌮𑌾 𑌕𑌾𑌽𑌨𑍁𑌵𑍍𑌰𑌤𑌾 𑌕𑌿𑌂 𑌧𑌨𑌂
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌕𑌿𑌂 𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌅𑌪𑍍𑌰𑌵𑌾𑌸𑌗𑌮𑌨𑌂 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌆𑌜𑍍𑌞𑌾𑌫𑌲𑌮𑍍 ॥ 1.103 ॥
𑌅𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌵𑌚𑌨𑌦𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑍈𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌵𑌚𑌨𑌧𑌨𑌾𑌢𑍍𑌯𑍈𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌦𑌾𑌰𑌪𑌰𑌿𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑍈𑌃 ।
𑌪𑌰𑌪𑌰𑌿𑌵𑌾𑌦𑌨𑌿𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍈𑌃 𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌤𑍍𑌕𑍍𑌵𑌚𑌿𑌨𑍍𑌮𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌾 𑌵𑌸𑍁𑌧𑌾 ॥ 1.104 ॥
𑌕𑌦𑌰𑍍𑌥𑌿𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌹𑌿 𑌧𑍈𑌰𑍍𑌯𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍇𑌰𑍍
𑌨 𑌶𑌕𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌧𑍈𑌰𑍍𑌯𑌗𑍁𑌣𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌾𑌰𑍍𑌷𑍍𑌟𑍁𑌮𑍍 ।
𑌅𑌧𑍋𑌮𑍁𑌖𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌕𑍃𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌹𑍍𑌨𑍇𑌰𑍍
𑌨𑌾𑌧𑌃 𑌶𑌿𑌖𑌾 𑌯𑌾𑌤𑌿 𑌕𑌦𑌾𑌚𑌿𑌦𑍇𑌵 ॥ 1.105 ॥
𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌕𑌟𑌾𑌕𑍍𑌷𑌵𑌿𑌶𑌿𑌖𑌾 𑌨 𑌲𑍁𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌸𑍍𑌯
𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌨 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦𑌹𑌤𑌿 𑌕𑍃𑌪𑌕𑍃𑌶𑌾𑌨𑍁𑌤𑌾𑌪𑌃 ।
𑌕𑌰𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌭𑍂𑌰𑌿𑌵𑌿𑌷𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌨 𑌲𑍋𑌭𑌪𑌾𑌶𑍈𑌰𑍍
𑌲𑍋𑌕𑌤𑍍𑌰𑌯𑌂 𑌜𑌯𑌤𑌿 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌸𑍍𑌨𑌂 𑌇𑌦𑌂 𑌸 𑌧𑍀𑌰𑌃 ॥ 1.106 ॥
𑌏𑌕𑍇𑌨𑌾𑌪𑌿 𑌹𑌿 𑌶𑍂𑌰𑍇𑌣
𑌪𑌾𑌦𑌾𑌕𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌹𑍀𑌤𑌲𑌮𑍍 ।
𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤𑍇 𑌭𑌾𑌸𑍍𑌕𑌰𑍇𑌣𑍈𑌵
𑌸𑍍𑌫𑌾𑌰𑌸𑍍𑌫𑍁𑌰𑌿𑌤𑌤𑍇𑌜𑌸𑌾 ॥ 1.107 ॥
𑌵𑌹𑍍𑌨𑌿𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌜𑌲𑌾𑌯𑌤𑍇 𑌜𑌲𑌨𑌿𑌧𑌿𑌃 𑌕𑍁𑌲𑍍𑌯𑌾𑌯𑌤𑍇 𑌤𑌤𑍍𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌨𑍍
𑌮𑍇𑌰𑍁𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌲𑍍𑌪𑌶𑌿𑌲𑌾𑌯𑌤𑍇 𑌮𑍃𑌗𑌪𑌤𑌿𑌃 𑌸𑌦𑍍𑌯𑌃 𑌕𑍁𑌰𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯𑌤𑍇 ।
𑌵𑍍𑌯𑌾𑌲𑍋 𑌮𑌾𑌲𑍍𑌯𑌗𑍁𑌣𑌾𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌷𑌰𑌸𑌃 𑌪𑍀𑌯𑍂𑌷𑌵𑌰𑍍𑌷𑌾𑌯𑌤𑍇
𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌙𑍍𑌗𑍇𑌽𑌖𑌿𑌲𑌲𑍋𑌕𑌵𑌲𑍍𑌲𑌭𑌤𑌮𑌂 𑌶𑍀𑌲𑌂 𑌸𑌮𑍁𑌨𑍍𑌮𑍀𑌲𑌤𑌿 ॥ 1.108 ॥
𑌲𑌜𑍍𑌜𑌾𑌗𑍁𑌣𑍗𑌘𑌜𑌨𑌨𑍀𑌂 𑌜𑌨𑌨𑍀𑌂 𑌇𑌵 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌮𑍍
𑌅𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑌹𑍃𑌦𑌯𑌾𑌂 𑌅𑌨𑍁𑌵𑌰𑍍𑌤𑌮𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌤𑍇𑌜𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑌃 𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌅𑌸𑍂𑌨𑌪𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌜𑌨𑌤𑌿
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌵𑍍𑌰𑌤𑌵𑍍𑌯𑌸𑌨𑌿𑌨𑍋 𑌨 𑌪𑍁𑌨𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌮𑍍 ॥ 1.109 ॥
Roman (IAST) Transliteration
dikkālādyanavacchinnānantacinmātramūrtaye |
svānubhūtyekamānāya namaḥ śāntāya tejase || 1.1 ||
boddhāro matsaragrastāḥ prabhavaḥ smayadūṣitāḥ |
abodhopahatāḥ cānye jīrṇamaṅge subhāṣitam || 1.2 ||
ajñaḥ sukhaṃ ārādhyaḥ
sukhataraṃ ārādhyate viśeṣajñaḥ |
jñānalavadurvidagdhaṃ
brahmāpi taṃ naraṃ na rañjayati || 1.3 ||
prasahya maṇiṃ uddharenmakaravaktradaṃṣṭrāntarāt
samudraṃ api santaretpracaladūrmimālākulam |
bhujaṅgaṃ api kopitaṃ śirasi puṣpavaddhārayet
na tu pratiniviṣṭamūrkhajanacittaṃ ārādhayet || 1.4 ||
labheta sikatāsu tailaṃ api yatnataḥ pīḍayan
pibecca mṛgatṛṣṇikāsu salilaṃ pipāsārditaḥ |
kvacidapi paryaṭanśaśaviṣāṇaṃ āsādayet
na tu pratiniviṣṭamūrkhacittaṃ ārādhayet || 1.5 ||
vyālaṃ bālamṛṇālatantubhirasau roddhuṃ samujjṛmbhate
chettuṃ vajramaṇiṃ śirīṣakusumaprāntena sannahyati |
mādhuryaṃ madhubindunā racayituṃ kṣārāmudherīhate
netuṃ vāñchanti yaḥ khalānpathi satāṃ sūktaiḥ sudhāsyandibhiḥ || 1.6 ||
svāyattaṃ ekāntaguṇaṃ vidhātrā
vinirmitaṃ chādanaṃ ajñatāyāḥ |
viśeṣataḥ sarvavidāṃ samāje
vibhūṣaṇaṃ maunaṃ apaṇḍitānām || 1.7 ||
yadā kiñcijjño'haṃ dvipa iva madāndhaḥ samabhavaṃ
tadā sarvajño'smītyabhavadavaliptaṃ mama manaḥ
yadā kiñcitkiñcidbudhajanasakāśādavagataṃ
tadā mūrkho'smīti jvara iva mado me vyapagataḥ || 1.8 ||
kṛmikulacittaṃ lālāklinnaṃ vigandhijugupsitaṃ
nirupamarasaṃ prītyā khādannarāsthi nirāmiṣam |
surapatiṃ api śvā pārśvasthaṃ vilokya na śaṅkate
na hi gaṇayati kṣudro jantuḥ parigrahaphalgutām || 1.9 ||
śiraḥ śārvaṃ svargātpaśupatiśirastaḥ kṣitidharaṃ
mahīdhrāduttuṅgādavaniṃ avaneścāpi jaladhim |
adho'dho gaṅgeyaṃ padaṃ upagatā stokam
athavāvivekabhraṣṭānāṃ bhavati vinipātaḥ śatamukhaḥ || 1.10 ||
śakyo vārayituṃ jalena hutabhukcchatreṇa sūryātapo
nāgendro niśitāṅkuśena samado daṇḍena gogardabhau |
vyādhirbheṣajasaṅgrahaiśca vividhairmantraprayogairviṣaṃ
sarvasyauṣadhaṃ asti śāstravihitaṃ mūrkhasya nāstyauṣadhim || 1.11 ||
sāhityasaṅgītakalāvihīnaḥ
sākṣātpaśuḥ pucchaviṣāṇahīnaḥ |
tṛṇaṃ na khādannapi jīvamānas
tadbhāgadheyaṃ paramaṃ paśūnām || 1.12 ||
yeṣāṃ na vidyā na tapo na dānaṃ
jñānaṃ na śīlaṃ na guṇo na dharmaḥ |
te martyaloke bhuvi bhārabhūtā
manuṣyarūpeṇa mṛgāścaranti || 1.13 ||
varaṃ parvatadurgeṣu
bhrāntaṃ vanacaraiḥ saha
na mūrkhajanasamparkaḥ
surendrabhavaneṣvapi || 1.14 ||
śāstropaskṛtaśabdasundaragiraḥ śiṣyapradeyāgamā
vikhyātāḥ kavayo vasanti viṣaye yasya prabhornirdhanāḥ |
tajjāḍyaṃ vasudhādipasya kavayastvarthaṃ vināpīśvarāḥ
kutsyāḥ syuḥ kuparīkṣakā hi maṇayo yairarghataḥ pātitāḥ || 1.15 ||
harturyāti na gocaraṃ kiṃ api śaṃ puṣṇāti yatsarvadā'py
arthibhyaḥ pratipādyamānaṃ aniśaṃ prāpnoti vṛddhiṃ parām |
kalpānteṣvapi na prayāti nidhanaṃ vidyākhyaṃ antardhanaṃ
yeṣāṃ tānprati mānaṃ ujjhata nṛpāḥ kastaiḥ saha spardhate || 1.16 ||
adhigataparamārthānpaṇḍitānmāvamaṃsthās
tṛṇaṃ iva laghu lakṣmīrnaiva tānsaṃruṇaddhi |
abhinavamadalekhāśyāmagaṇḍasthalānāṃ
na bhavati bisatanturvāraṇaṃ vāraṇānām || 1.17 ||
ambhojinīvanavihāravilāsaṃ eva
haṃsasya hanti nitarāṃ kupito vidhātā |
na tvasya dugdhajalabhedavidhau prasiddhāṃ
vaidagdhīkīrtiṃ apahartuṃ asau samarthaḥ || 1.18 ||
keyūrāṇi na bhūṣayanti puruṣaṃ hārā na candrojjvalā
na snānaṃ na vilepanaṃ na kusumaṃ nālaṅkṛtā mūrdhajāḥ |
vāṇyekā samalaṅkaroti puruṣaṃ yā saṃskṛtā dhāryate
kṣīyante khalu bhūṣaṇāni satataṃ vāgbhūṣaṇaṃ bhūṣaṇam || 1.19 ||
vidyā nāma narasya rūpaṃ adhikaṃ pracchannaguptaṃ dhanaṃ
vidyā bhogakarī yaśaḥsukhakarī vidyā gurūṇāṃ guruḥ |
vidyā bandhujano videśagamane vidyā parā devatā
vidyā rājasu pūjyate na tu dhanaṃ vidyāvihīnaḥ paśuḥ || 1.20 ||
kṣāntiścetkavacena kiṃ kiṃ aribhiḥ krodho'sti ceddehināṃ
jñātiścedanalena kiṃ yadi suhṛddivyauṣadhaṃ kiṃ phalam |
kiṃ sarpairyadi durjanāḥ kiṃ u dhanairvidyā'navadyā yadi
vrīḍā cetkiṃ u bhūṣaṇaiḥ sukavitā yadyasti rājyena kim || 1.21 ||
dākṣiṇyaṃ svajane dayā parijane śāṭhyaṃ sadā durjane
prītiḥ sādhujane nayo nṛpajane vidvajjane cārjavam |
śauryaṃ śatrujane kṣamā gurujane kāntājane dhṛṣṭatā
ye caivaṃ puruṣāḥ kalāsu kuśalāsteṣveva lokasthitiḥ || 1.22 ||
jāḍyaṃ dhiyo harati siñcati vāci satyaṃ
mānonnatiṃ diśati pāpaṃ apākaroti |
cetaḥ prasādayati dikṣu tanoti kīrtiṃ
satsaṅgatiḥ kathaya kiṃ na karoti puṃsām || 1.23 ||
jayanti te sukṛtino
rasasiddhāḥ kavīśvarāḥ |
nāsti yeṣāṃ yaśaḥkāye
jarāmaraṇajaṃ bhayam || 1.24 ||
sūnuḥ saccaritaḥ satī priyatamā svāmī prasādonmukhaḥ
snigdhaṃ mitraṃ avañcakaḥ parijano niḥkleśaleśaṃ manaḥ |
ākāro ruciraḥ sthiraśca vibhavo vidyāvadātaṃ mukhaṃ
tuṣṭe viṣṭapakaṣṭahāriṇi harau samprāpyate dehinā || 1.25 ||
prāṇāghātānnivṛttiḥ paradhanaharaṇe saṃyamaḥ satyavākyaṃ
kāle śaktyā pradānaṃ yuvatijanakathāmūkabhāvaḥ pareṣām |
tṛṣṇāsroto vibhaṅgo guruṣu ca vinayaḥ sarvabhūtānukampā
sāmānyaḥ sarvaśāstreṣvanupahatavidhiḥ śreyasāṃ eṣa panthāḥ || 1.26 ||
prārabhyate na khalu vighnabhayena nīcaiḥ
prārabhya vighnavihatā viramanti madhyāḥ |
vighnaiḥ punaḥ punarapi pratihanyamānāḥ
prārabdhaṃ uttamajanā na parityajanti || 1.27 ||
asanto nābhyarthyāḥ suhṛdapi na yācyaḥ kṛśadhanaḥ
priyā nyāyyā vṛttirmalinaṃ asubhaṅge'pyasukaram |
vipadyuccaiḥ stheyaṃ padaṃ anuvidheyaṃ ca mahatāṃ
satāṃ kenoddiṣṭaṃ viṣamaṃ asidhārāvrataṃ idam || 1.28 ||
kṣutkṣāmo'pi jarākṛśo'pi śithilaprāṇo'pi kaṣṭāṃ daśām
āpanno'pi vipannadīdhitiriti prāṇeṣu naśyatsvapi |
mattebhendravibhinnakumbhapiśitagrāsaikabaddhaspṛhaḥ
kiṃ jīrṇaṃ tṛṇaṃ atti mānamahatāṃ agresaraḥ kesarī || 1.29 ||
svalpasnāyuvasāvaśeṣamalinaṃ nirmāṃsaṃ apyasthi goḥ
śvā labdhvā paritoṣaṃ eti na tu tattasya kṣudhāśāntaye |
siṃho jambukaṃ aṅkaṃ āgataṃ api tyaktvā nihanti dvipaṃ
sarvaḥ kṛcchragato'pi vāñchanti janaḥ sattvānurūpaṃ phalam || 1.30 ||
lāṅgūlacālanaṃ adhaścaraṇāvapātaṃ
bhūmau nipatya vadanodaradarśanaṃ ca |
śvā piṇḍadasya kurute gajapuṅgavastu
dhīraṃ vilokayati cāṭuśataiśca bhuṅkte || 1.31 ||
parivartini saṃsāre
mṛtaḥ ko vā na jāyate |
sa jāto yena jātena
yāti vaṃśaḥ samunnatim || 1.32 ||
kusumastavakasyeva
dvayī vṛttirmanasvinaḥ |
mūrdhni vā sarvalokasya
śīryate vana eva vā || 1.33 ||
santyanye'pi bṛhaspatiprabhṛtayaḥ sambhāvitāḥ pañcaṣās
tānpratyeṣa viśeṣavikramarucī rāhurna vairāyate |
dvāveva grasate divākaraniśāprāṇeśvarau bhāskarau
bhrātaḥ parvaṇi paśya dānavapatiḥ śīrṣāvaśeṣākṛtiḥ || 1.34 ||
vahati bhuvanaśreṇiṃ śeṣaḥ phaṇāphalakasthitāṃ
kamaṭhapatinā madhyepṛṣṭhaṃ sadā sa ca dhāryate |
taṃ api kurute kroḍādhīnaṃ payodhiranādarād
ahaha mahatāṃ niḥsīmānaścaritravibhūtayaḥ || 1.35 ||
varaṃ pakṣacchedaḥ samadamaghavanmuktakuliśaprahārair
udgacchadbahuladahanodgāragurubhiḥ |
tuṣārādreḥ sūnorahaha pitari kleśavivaśe
na cāsau sampātaḥ payasi payasāṃ patyurucitaḥ || 1.36 ||
siṃhaḥ śiśurapi nipatati
madamalinakapolabhittiṣu gajeṣu |
prakṛtiriyaṃ sattvavatāṃ
na khalu vayastejaso hetuḥ || 1.37 ||
jātiryātu rasātalaṃ guṇagaṇaistatrāpyadho gamyatāṃ
śīlaṃ śailataṭātpatatvabhijanaḥ sandahyatāṃ vahninā |
śaurye vairiṇi vajraṃ āśu nipatatvartho'stu naḥ kevalaṃ
yenaikena vinā guṇastṛṇalavaprāyāḥ samastā ime || 1.38 ||
dhanaṃ arjaya kākutstha
dhanamūlaṃ idaṃ jagat |
antaraṃ nābhijānāmi
nirdhanasya mṛtasya ca || 1.39 ||
tānīndriyāṇyavikalāni tadeva nāma
sā buddhirapratihatā vacanaṃ tadeva |
arthoṣmaṇā virahitaḥ puruṣaḥ kṣaṇena
so'pyanya eva bhavatīti vicitraṃ etat || 1.40 ||
yasyāsti vittaṃ sa naraḥ kulīnaḥ
sa paṇḍitaḥ sa śrutavānguṇajñaḥ |
sa eva vaktā sa ca darśanīyaḥ
sarve guṇāḥ kāñcanaṃ āśrayanti || 1.41 ||
daurmantryānnṛpatirvinaśyati yatiḥ saṅgātsuto lālanāt
vipro'nadhyayanātkulaṃ kutanayācchīlaṃ khalopāsanāt |
hrīrmadyādanavekṣaṇādapi kṛṣiḥ snehaḥ pravāsāśrayān
maitrī cāpraṇayātsamṛddhiranayāttyāgapramādāddhanam || 1.42 ||
dānaṃ bhogo nāśastisro
gatayo bhavanti vittasya |
yo na dadāti na bhuṅkte
tasya tṛtīyā gatirbhavati || 1.43 ||
maṇiḥ śāṇollīḍhaḥ samaravijayī hetidalito
madakṣīṇo nāgaḥ śaradi saritaḥ śyānapulināḥ |
kalāśeṣaścandraḥ suratamṛditā bālavanitā
tannimnā śobhante galitavibhavāścārthiṣu narāḥ || 1.44 ||
parikṣīṇaḥ kaścitspṛhayati yavānāṃ prasṛtaye
sa paścātsampūrṇaḥ kalayati dharitrīṃ tṛṇasamām |
ataścānaikāntyādgurulaghutayā'rtheṣu dhaninām
avasthā vastūni prathayati ca saṅkocayati ca || 1.45 ||
rājandudhukṣasi yadi kṣitidhenuṃ etāṃ
tenādya vatsaṃ iva lokaṃ amuṃ puṣāṇa
tasmiṃśca samyaganiśaṃ paripoṣyamāṇe
nānāphalaiḥ phalati kalpalateva bhūmiḥ || 1.46 ||
satyānṛtā ca paruṣā priyavādinī ca
hiṃsrā dayālurapi cārthaparā vadānyā |
nityavyayā pracuranityadhanāgamā ca
vārāṅganeva nṛpanītiranekarūpā || 1.47 ||
ājñā kīrtiḥ pālanaṃ brāhmaṇānāṃ
dānaṃ bhogo mitrasaṃrakṣaṇaṃ ca
yeṣāṃ ete ṣaḍguṇā na pravṛttāḥ
ko'rthasteṣāṃ pārthivopāśrayeṇa || 1.48 ||
yaddhātrā nijabhālapaṭṭalikhitaṃ stokaṃ mahadvā dhanaṃ
tatprāpnoti marusthale'pi nitarāṃ merau tato nādhikam |
taddhīro bhava vittavatsu kṛpaṇāṃ vṛttiṃ vṛthā sā kṛthāḥ
kūpe paśya payonidhāvapi ghaṭo gṛhṇāti tulyaṃ jalam || 1.49 ||
tvaṃ eva cātakādhāro'
sīti keṣāṃ na gocaraḥ |
kiṃ ambhodavarāsmākaṃ
kārpaṇyoktaṃ pratīkṣase || 1.50 ||
re re cātaka sāvadhānamanasā mitra kṣaṇaṃ śrūyatām
ambhodā bahavo vasanti gagane sarve'pi naitādṛśāḥ |
kecidvṛṣṭibhirārdrayanti vasudhāṃ garjanti kecidvṛthā
yaṃ yaṃ paśyasi tasya tasya purato mā brūhi dīnaṃ vacaḥ || 1.51 ||
akaruṇatvaṃ akāraṇavigrahaḥ
paradhane parayoṣiti ca spṛhā |
sujanabandhujaneṣvasahiṣṇutā
prakṛtisiddhaṃ idaṃ hi durātmanām || 1.52 ||
durjanaḥ parihartavyo
vidyayā'lakṛto'pi san |
maṇinā bhūṣitaḥ sarpaḥ
kiṃ asau na bhayaṅkaraḥ || 1.53 ||
jāḍyaṃ hrīmati gaṇyate vratarucau dambhaḥ śucau kaitavaṃ
śūre nirghṛṇatā munau vimatitā dainyaṃ priyālāpini |
tejasvinyavaliptatā mukharatā vaktaryaśaktiḥ sthire
tatko nāma guṇo bhavetsa guṇināṃ yo durjanairnāṅkitaḥ || 1.54 ||
lobhaścedaguṇena kiṃ piśunatā yadyasti kiṃ pātakaiḥ
satyaṃ cettapasā ca kiṃ śuci mano yadyasti tīrthena kim |
saujanyaṃ yadi kiṃ guṇaiḥ sumahimā yadyasti kiṃ maṇḍanaiḥ
sadvidyā yadi kiṃ dhanairapayaśo yadyasti kiṃ mṛtyunā || 1.55 ||
śaśī divasadhūsaro galitayauvanā kāminī
saro vigatavārijaṃ mukhaṃ anakṣaraṃ svākṛteḥ |
prabhurdhanaparāyaṇaḥ satatadurgataḥ sajjano
nṛpāṅgaṇagataḥ khalo manasi sapta śalyāni me || 1.56 ||
na kaściccaṇḍakopānām
ātmīyo nāma bhūbhujām |
hotāraṃ api juhvānaṃ
spṛṣṭo vahati pāvakaḥ || 1.57 ||
maunomūkaḥ pravacanapaṭurbāṭulo jalpako vā
dhṛṣṭaḥ pārśve vasati ca sadā dūrataścāpragalbhaḥ |
kṣāntyā bhīruryadi na sahate prāyaśo nābhijātaḥ
sevādharmaḥ paramagahano yogināṃ apyagamyaḥ || 1.58 ||
udbhāsitākhilakhalasya viśṛṅkhalasya
prāgjātavistṛtanijādhamakarmavṛtteḥ |
daivādavāptavibhavasya guṇadviṣo'sya
nīcasya gocaragataiḥ sukhaṃ āpyate || 1.59 ||
ārambhagurvī kṣayiṇī krameṇa
laghvī purā vṛddhimatī ca paścāt |
dinasya pūrvārdhaparārdhabhinnā
chāyeva maitrī khalasajjanānām || 1.60 ||
mṛgamīnasajjanānāṃ tṛṇajalasantoṣavihitavṛttīnām |
lubdhakadhīvarapiśunā niṣkāraṇavairiṇo jagati || 1.61 ||
vāñchā sajjanasaṅgame paraguṇe prītirgurau namratā
vidyāyāṃ vyasanaṃ svayoṣiti ratirlokāpavādādbhayam |
bhaktiḥ śūlini śaktirātmadamane saṃsargamuktiḥ khale
yeṣvete nivasanti nirmalaguṇāstebhyo narebhyo namaḥ || 1.62 ||
vipadi dhairyaṃ athābhyudaye kṣamā
sadasi vākpaṭutā yudhi vikramaḥ |
yaśasi cābhirucirvyasanaṃ śrutau
prakṛtisiddhaṃ idaṃ hi mahātmanām || 1.63 ||
pradānaṃ pracchannaṃ gṛhaṃ upagate sambhramavidhiḥ
priyaṃ kṛtvā maunaṃ sadasi kathanaṃ cāpyupakṛteḥ |
anutseko lakṣmyāṃ anabhibhavagandhāḥ parakathāḥ
satāṃ kenoddiṣṭaṃ viṣamaṃ asidhārāvrataṃ idam || 1.64 ||
kare ślāghyastyāgaḥ śirasi gurupādapraṇayitā
mukhe satyā vāṇī vijayi bhujayorvīryaṃ atulam |
hṛdi svacchā vṛttiḥ śrutiṃ adhigataṃ ca śravaṇayor
vināpyaiśvaryeṇa prakṛtimahatāṃ maṇḍanaṃ idam || 1.65 ||
sampatsu mahatāṃ cittaṃ bhavatyutpalakomalam |
āpatsu ca mahāśailaśilā saṅghātakarkaśam || 1.66 ||
santaptāyasi saṃsthitasya payaso nāmāpi na jñāyate
muktākāratayā tadeva nalinīpatrasthitaṃ rājate |
svātyāṃ sāgaraśuktimadhyapatitaṃ tanmauktikaṃ jāyate
prāyeṇādhamamadhyamottamaguṇaḥ saṃsargato jāyate || 1.67 ||
prīṇāti yaḥ sucaritaiḥ pitaraṃ sa putro
yadbhartureva hitaṃ icchati tatkalatram |
tanmitraṃ āpadi sukhe ca samakriyaṃ yad
etattrayaṃ jagati puṇyakṛto labhante || 1.68 ||
eko devaḥ keśavo vā śivo vā
hyekaṃ mitraṃ bhūpatirvā yatirvā |
eko vāsaḥ pattane vā vane vā
hyekā bhāryā sundarī vā darī vā || 1.69 ||
namratvenonnamantaḥ paraguṇakathanaiḥ svānguṇānkhyāpayantaḥ
svārthānsampādayanto vitatapṛthutarārambhayatnāḥ parārthe |
kṣāntyaivākṣeparukṣākṣaramukharamukhāndurjanāndūṣayantaḥ
santaḥ sāścaryacaryā jagati bahumatāḥ kasya nābhyarcanīyāḥ || 1.70 ||
bhavanti namrāstaravaḥ phalodgamair
navāmbubhirdūrāvalambino ghanāḥ |
anuddhatāḥ satpuruṣāḥ samṛddhibhiḥ
svabhāva eṣa paropakāriṇām || 1.71 ||
śrotraṃ śrutenaiva na kuṇḍalena
dānena pāṇirna tu kaṅkaṇena |
vibhāti kāyaḥ karuṇaparāṇāṃ
paropakārairna tu candanena || 1.72 ||
pāpānnivārayati yojayate hitāya
guhyaṃ nigūhati guṇānprakaṭīkaroti |
āpadgataṃ ca na jahāti dadāti kāle
sanmitralakṣaṇaṃ idaṃ pravadanti santaḥ || 1.73 ||
padmākaraṃ dinakaro vikacīkaroti
candraprabhollāsayati kairavacakravālam |
nābhyarthito jaladharo'pi jalaṃ dadāti
santaḥ svayaṃ parahite vihitābhiyogāḥ || 1.74 ||
eke satpuruṣāḥ parārthaghaṭakāḥ svārthaṃ parityajanti ye
sāmānyāstu parārthaṃ udyamabhṛtaḥ svārthāvirodhena ye |
te'mī mānuṣarākṣasāḥ parahitaṃ svārthāya nighnanti ye
ye tu ghnanti nirarthakaṃ parahitaṃ te ke na jānīmahe || 1.75 ||
kṣīreṇātmagatodakāya hi guṇā dattā purā te'khilā
kṣīrottāpaṃ avekṣya tena payasā svātmā kṛśānau hutaḥ |
gantuṃ pāvakaṃ unmanastadabhavaddṛṣṭvā tu mitrāpadaṃ
yuktaṃ tena jalena śāmyati satāṃ maitrī punastvīdṛśī || 1.76 ||
itaḥ svapiti keśavaḥ kulaṃ itastadīyadviṣām
itaśca śaraṇārthināṃ śikhariṇāṃ gaṇāḥ śerate |
ito'pi baḍavānalaḥ saha samastasaṃvartakaiḥ
aho vitataṃ ūrjitaṃ bharasahaṃ sindhorvapuḥ || 1.77 ||
tṛṣṇāṃ chindhi bhaja kṣamāṃ jahi madaṃ pāpe ratiṃ mā kṛthāḥ
satyaṃ brūhyanuyāhi sādhupadavīṃ sevasva vidvajjanam |
mānyānmānaya vidviṣo'pyanunaya prakhyāpaya praśrayaṃ
kīrtiṃ pālaya duḥkhite kuru dayāṃ etatsatāṃ ceṣṭitam || 1.78 ||
manasi vacasi kāye puṇyapīyūṣapūrṇās
tribhuvanaṃ upakāraśreṇibhiḥ prīṇayantaḥ |
paraguṇaparamāṇūnparvatīkṛtya nityaṃ
nijahṛdi vikasantaḥ santa santaḥ kiyantaḥ || 1.79 ||
kiṃ tena hemagiriṇā rajatādriṇā vā
yatrāśritāśca taravastaravasta eva |
manyāmahe malayaṃ eva yadāśrayeṇa
kaṅkolanimbakaṭujā api candanāḥ syuḥ || 1.80 ||
ratnairmahārhaistutuṣurna devā
na bhejire bhīmaviṣeṇa bhītim |
sudhāṃ vinā na parayurvirāmaṃ
na niścitārthādviramanti dhīrāḥ || 1.81 ||
kvacitpṛthvīśayyaḥ kvacidapi ca paraṅkaśayanaḥ
kvacicchākāhāraḥ kvacidapi ca śālyodanaruciḥ |
kvacitkanthādhārī kvacidapi ca divyāmbaradharo
manasvī kāryārthī na gaṇayati duḥkhaṃ na ca sukham || 1.82 ||
aiśvaryasya vibhūṣaṇaṃ sujanatā śauryasya vāksaṃyamo
jñānasyopaśamaḥ śrutasya vinayo vittasya pātre vyayaḥ |
akrodhastapasaḥ kṣamā prabhaviturdharmasya nirvājatā
sarveṣāṃ api sarvakāraṇaṃ idaṃ śīlaṃ paraṃ bhūṣaṇam || 1.83 ||
nindantu nītinipuṇā yadi vā stuvantu
lakṣmīḥ samāviśatu gacchatu vā yatheṣṭham |
adyaiva vā maraṇaṃ astu yugāntare vā
nyāyyātpathaḥ pravicalanti padaṃ na dhīrāḥ || 1.84 ||
bhagnāśasya karaṇḍapiṇḍitatanormlānendriyasya kṣudhā
kṛtvākhurvivaraṃ svayaṃ nipatito naktaṃ mukhe bhoginaḥ |
tṛptastatpiśitena satvaraṃ asau tenaiva yātaḥ yathā
lokāḥ paśyata daivaṃ eva hi nṛṇāṃ vṛddhau kṣaye kāraṇam || 1.85 ||
ālasyaṃ hi manuṣyāṇāṃ
śarīrastho mahānripuḥ |
nāstyudyamasamo bandhuḥ
kurvāṇo nāvasīdati || 1.86 ||
chinno'pi rohati tarkṣīṇo'pyupacīyate punaścandraḥ |
iti vimṛśantaḥ santaḥ santapyante na duḥkheṣu || 1.87 ||
netā yasya bṛhaspatiḥ praharaṇaṃ vajraṃ surāḥ sainikāḥ
svargo durgaṃ anugrahaḥ kila harerairāvato vāraṇaḥ |
ityaiśvaryabalānvito'pi balabhidbhagnaḥ paraiḥ saṅgare
tadvyaktaṃ nanu daivaṃ eva śaraṇaṃ dhigdhigvṛthā pauruṣam || 1.88 ||
karmāyattaṃ phalaṃ puṃsāṃ
buddhiḥ karmānusāriṇī |
tathāpi sudhiyā bhāvyaṃ
suvicāryaiva kurvatā || 1.89 ||
khalvāto divaseśvarasya kiraṇaiḥ santāḍito mastake
vāñchandeśaṃ anātapaṃ vidhivaśāttālasya mūlaṃ gataḥ |
tatrāpyasya mahāphalena patatā bhagnaṃ saśabdaṃ śiraḥ
prāyo gacchati yatra bhāgyarahitastatraiva yāntyāpadaḥ || 1.90 ||
raviniśākarayorgrahapīḍanaṃ
gajabhujaṅgamayorapi bandhanam |
matimatāṃ ca vilokya daridratāṃ
vidhiraho balavāniti me matiḥ || 1.91 ||
sṛjati tāvadaśeṣaguṇakaraṃ
puruṣaratnaṃ alaṅkaraṇaṃ bhuvaḥ |
tadapi tatkṣaṇabhaṅgi karoti
cedahaha kaṣṭaṃ apaṇḍitatā vidheḥ || 1.92 ||
patraṃ naiva yadā karīraviṭape doṣo vasantasya kim
nolūko'pyavalokate yadi divā sūryasya kiṃ dūṣaṇam |
dhārā naiva patanti cātakamukhe meghasya kiṃ dūṣaṇam
yatpūrvaṃ vidhinā lalāṭalikhitaṃ tanmārjituṃ kaḥ kṣamaḥ || 1.93 ||
namasyāmo devānnanu hatavidheste'pi vaśagā
vidhirvandyaḥ so'pi pratiniyatakarmaikaphaladaḥ |
phalaṃ karmāyattaṃ yadi kiṃ amaraiḥ kiṃ ca vidhinā
namastatkarmabhyo vidhirapi na yebhyaḥ prabhavati || 1.94 ||
brahmā yena kulālavanniyamito brahmāḍabhāṇḍodare
viṣṇuryena daśāvatāragahane kṣipto mahāsaṅkaṭe |
rudro yena kapālapāṇipuṭake bhikṣāṭanaṃ kāritaḥ
sūryo bhrāmyati nityaṃ eva gagane tasmai namaḥ karmaṇe || 1.95 ||
naivākṛtiḥ phalati naivā kulaṃ na śīlaṃ
vidyāpi naiva na ca yatnakṛtāpi sevā |
bhāgyāni pūrvatapasā khalu sañcitāni
kāle phalanti puruṣasya yathaiva vṛkṣāḥ || 1.96 ||
vane raṇe śatrujalāgnimadhye
mahārṇave parvatamastake vā |
suptaṃ pramattaṃ viṣamasthitaṃ vā
rakṣanti puṇyāni purākṛtāni || 1.97 ||
yā sādhūṃśca khalānkaroti viduṣo mūrkhānhitāndveṣiṇaḥ
pratyakṣaṃ kurute parīkṣaṃ amṛtaṃ hālāhalaṃ tatkṣaṇāt |
tāṃ ārādhaya satkriyāṃ bhagavatīṃ bhoktuṃ phalaṃ vāñchitaṃ
he sādho vyasanairguṇeṣu vipuleṣvāsthāṃ vṛthā mā kṛthāḥ || 1.98 ||
guṇavadaguṇavadvā kurvatā kāryajātaṃ
pariṇatiravadhāryā yatnataḥ paṇḍitena |
atirabhasakṛtānāṃ karmaṇāṃ āvipatter
bhavati hṛdayadāhī śalyatulyo vipākaḥ || 1.99 ||
sthālyāṃ vaidūryamayyāṃ pacati tilakaṇāṃścandanairindhanaughaiḥ
sauvarṇairlāṅgalāgrairvilikhati vasudhāṃ arkamūlasya hetoḥ |
kṛtvā karpūrakhaṇḍānvṛttiṃ iha kurute kodravāṇāṃ samantāt
prāpyemāṃ karmbhūmiṃ na carati manujo yastopa mandabhāgyaḥ || 1.100 ||
majjatvambhasi yātu meruśikharaṃ śatruṃ jayatvāhave
vāṇijyaṃ kṛṣisevane ca sakalā vidyāḥ kalāḥ śikṣatām |
ākāśaṃ vipulaṃ prayātu khagavatkṛtvā prayatnaṃ paraṃ
nābhāvyaṃ bhavatīha karmavaśato bhāvyasya nāśaḥ kutaḥ || 1.101 ||
bhīmaṃ vanaṃ bhavati tasya puraṃ pradhānaṃ
sarvo janaḥ svajanatāṃ upayāti tasya |
kṛtsnā ca bhūrbhavati sannidhiratnapūrṇā
yasyāsti pūrvasukṛtaṃ vipulaṃ narasya || 1.102 ||
ko lābho guṇisaṅgamaḥ kiṃ asukhaṃ prājñetaraiḥ saṅgatiḥ
kā hāniḥ samayacyutirnipuṇatā kā dharmatattve ratiḥ |
kaḥ śūro vijitendriyaḥ priyatamā kā'nuvratā kiṃ dhanaṃ
vidyā kiṃ sukhaṃ apravāsagamanaṃ rājyaṃ kiṃ ājñāphalam || 1.103 ||
apriyavacanadaridraiḥ priyavacanadhanāḍhyaiḥ svadāraparituṣṭaiḥ |
paraparivādanivṛttaiḥ kvacitkvacinmaṇḍitā vasudhā || 1.104 ||
kadarthitasyāpi hi dhairyavṛtter
na śakyate dhairyaguṇaḥ pramārṣṭum |
adhomukhasyāpi kṛtasya vahner
nādhaḥ śikhā yāti kadācideva || 1.105 ||
kāntākaṭākṣaviśikhā na lunanti yasya
cittaṃ na nirdahati kṛpakṛśānutāpaḥ |
karṣanti bhūriviṣayāśca na lobhapāśair
lokatrayaṃ jayati kṛtsnaṃ idaṃ sa dhīraḥ || 1.106 ||
ekenāpi hi śūreṇa
pādākrāntaṃ mahītalam |
kriyate bhāskareṇaiva
sphārasphuritatejasā || 1.107 ||
vahnistasya jalāyate jalanidhiḥ kulyāyate tatkṣaṇān
meruḥ svalpaśilāyate mṛgapatiḥ sadyaḥ kuraṅgāyate |
vyālo mālyaguṇāyate viṣarasaḥ pīyūṣavarṣāyate
yasyāṅge'khilalokavallabhatamaṃ śīlaṃ samunmīlati || 1.108 ||
lajjāguṇaughajananīṃ jananīṃ iva svām
atyantaśuddhahṛdayāṃ anuvartamānām |
tejasvinaḥ sukhaṃ asūnapi santyajanati
satyavratavyasanino na punaḥ pratijñām || 1.109 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
दिक्कालाद्यनवच्छिन्नानन्तचिन्मात्रमूर्तये ।
स्वानुभूत्येकमानाय नमः शान्ताय तेजसे ॥ 1.1 ॥
बोद्धारो मत्सरग्रस्ताः प्रभवः स्मयदूषिताः ।
अबोधोपहताः चान्ये जीर्णमङ्गे सुभाषितम् ॥ 1.2 ॥
अज्ञः सुखं आराध्यः
सुखतरं आराध्यते विशेषज्ञः ।
ज्ञानलवदुर्विदग्धं
ब्रह्मापि तं नरं न रञ्जयति ॥ 1.3 ॥
प्रसह्य मणिं उद्धरेन्मकरवक्त्रदंष्ट्रान्तरात्
समुद्रं अपि सन्तरेत्प्रचलदूर्मिमालाकुलम् ।
भुजङ्गं अपि कोपितं शिरसि पुष्पवद्धारयेत्
न तु प्रतिनिविष्टमूर्खजनचित्तं आराधयेत् ॥ 1.4 ॥
लभेत सिकतासु तैलं अपि यत्नतः पीडयन्
पिबेच्च मृगतृष्णिकासु सलिलं पिपासार्दितः ।
क्वचिदपि पर्यटन्शशविषाणं आसादयेत्
न तु प्रतिनिविष्टमूर्खचित्तं आराधयेत् ॥ 1.5 ॥
व्यालं बालमृणालतन्तुभिरसौ रोद्धुं समुज्जृम्भते
छेत्तुं वज्रमणिं शिरीषकुसुमप्रान्तेन सन्नह्यति ।
माधुर्यं मधुबिन्दुना रचयितुं क्षारामुधेरीहते
नेतुं वाञ्छन्ति यः खलान्पथि सतां सूक्तैः सुधास्यन्दिभिः ॥ 1.6 ॥
स्वायत्तं एकान्तगुणं विधात्रा
विनिर्मितं छादनं अज्ञतायाः ।
विशेषतः सर्वविदां समाजे
विभूषणं मौनं अपण्डितानाम् ॥ 1.7 ॥
यदा किञ्चिज्ज्ञोऽहं द्विप इव मदान्धः समभवं
तदा सर्वज्ञोऽस्मीत्यभवदवलिप्तं मम मनः
यदा किञ्चित्किञ्चिद्बुधजनसकाशादवगतं
तदा मूर्खोऽस्मीति ज्वर इव मदो मे व्यपगतः ॥ 1.8 ॥
कृमिकुलचित्तं लालाक्लिन्नं विगन्धिजुगुप्सितं
निरुपमरसं प्रीत्या खादन्नरास्थि निरामिषम् ।
सुरपतिं अपि श्वा पार्श्वस्थं विलोक्य न शङ्कते
न हि गणयति क्षुद्रो जन्तुः परिग्रहफल्गुताम् ॥ 1.9 ॥
शिरः शार्वं स्वर्गात्पशुपतिशिरस्तः क्षितिधरं
महीध्रादुत्तुङ्गादवनिं अवनेश्चापि जलधिम् ।
अधोऽधो गङ्गेयं पदं उपगता स्तोकम्
अथवाविवेकभ्रष्टानां भवति विनिपातः शतमुखः ॥ 1.10 ॥
शक्यो वारयितुं जलेन हुतभुक्च्छत्रेण सूर्यातपो
नागेन्द्रो निशिताङ्कुशेन समदो दण्डेन गोगर्दभौ ।
व्याधिर्भेषजसङ्ग्रहैश्च विविधैर्मन्त्रप्रयोगैर्विषं
सर्वस्यौषधं अस्ति शास्त्रविहितं मूर्खस्य नास्त्यौषधिम् ॥ 1.11 ॥
साहित्यसङ्गीतकलाविहीनः
साक्षात्पशुः पुच्छविषाणहीनः ।
तृणं न खादन्नपि जीवमानस्
तद्भागधेयं परमं पशूनाम् ॥ 1.12 ॥
येषां न विद्या न तपो न दानं
ज्ञानं न शीलं न गुणो न धर्मः ।
ते मर्त्यलोके भुवि भारभूता
मनुष्यरूपेण मृगाश्चरन्ति ॥ 1.13 ॥
वरं पर्वतदुर्गेषु
भ्रान्तं वनचरैः सह
न मूर्खजनसम्पर्कः
सुरेन्द्रभवनेष्वपि ॥ 1.14 ॥
शास्त्रोपस्कृतशब्दसुन्दरगिरः शिष्यप्रदेयागमा
विख्याताः कवयो वसन्ति विषये यस्य प्रभोर्निर्धनाः ।
तज्जाड्यं वसुधादिपस्य कवयस्त्वर्थं विनापीश्वराः
कुत्स्याः स्युः कुपरीक्षका हि मणयो यैरर्घतः पातिताः ॥ 1.15 ॥
हर्तुर्याति न गोचरं किं अपि शं पुष्णाति यत्सर्वदाऽप्य्
अर्थिभ्यः प्रतिपाद्यमानं अनिशं प्राप्नोति वृद्धिं पराम् ।
कल्पान्तेष्वपि न प्रयाति निधनं विद्याख्यं अन्तर्धनं
येषां तान्प्रति मानं उज्झत नृपाः कस्तैः सह स्पर्धते ॥ 1.16 ॥
अधिगतपरमार्थान्पण्डितान्मावमंस्थास्
तृणं इव लघु लक्ष्मीर्नैव तान्संरुणद्धि ।
अभिनवमदलेखाश्यामगण्डस्थलानां
न भवति बिसतन्तुर्वारणं वारणानाम् ॥ 1.17 ॥
अम्भोजिनीवनविहारविलासं एव
हंसस्य हन्ति नितरां कुपितो विधाता ।
न त्वस्य दुग्धजलभेदविधौ प्रसिद्धां
वैदग्धीकीर्तिं अपहर्तुं असौ समर्थः ॥ 1.18 ॥
केयूराणि न भूषयन्ति पुरुषं हारा न चन्द्रोज्ज्वला
न स्नानं न विलेपनं न कुसुमं नालङ्कृता मूर्धजाः ।
वाण्येका समलङ्करोति पुरुषं या संस्कृता धार्यते
क्षीयन्ते खलु भूषणानि सततं वाग्भूषणं भूषणम् ॥ 1.19 ॥
विद्या नाम नरस्य रूपं अधिकं प्रच्छन्नगुप्तं धनं
विद्या भोगकरी यशःसुखकरी विद्या गुरूणां गुरुः ।
विद्या बन्धुजनो विदेशगमने विद्या परा देवता
विद्या राजसु पूज्यते न तु धनं विद्याविहीनः पशुः ॥ 1.20 ॥
क्षान्तिश्चेत्कवचेन किं किं अरिभिः क्रोधोऽस्ति चेद्देहिनां
ज्ञातिश्चेदनलेन किं यदि सुहृद्दिव्यौषधं किं फलम् ।
किं सर्पैर्यदि दुर्जनाः किं उ धनैर्विद्याऽनवद्या यदि
व्रीडा चेत्किं उ भूषणैः सुकविता यद्यस्ति राज्येन किम् ॥ 1.21 ॥
दाक्षिण्यं स्वजने दया परिजने शाठ्यं सदा दुर्जने
प्रीतिः साधुजने नयो नृपजने विद्वज्जने चार्जवम् ।
शौर्यं शत्रुजने क्षमा गुरुजने कान्ताजने धृष्टता
ये चैवं पुरुषाः कलासु कुशलास्तेष्वेव लोकस्थितिः ॥ 1.22 ॥
जाड्यं धियो हरति सिञ्चति वाचि सत्यं
मानोन्नतिं दिशति पापं अपाकरोति ।
चेतः प्रसादयति दिक्षु तनोति कीर्तिं
सत्सङ्गतिः कथय किं न करोति पुंसाम् ॥ 1.23 ॥
जयन्ति ते सुकृतिनो
रससिद्धाः कवीश्वराः ।
नास्ति येषां यशःकाये
जरामरणजं भयम् ॥ 1.24 ॥
सूनुः सच्चरितः सती प्रियतमा स्वामी प्रसादोन्मुखः
स्निग्धं मित्रं अवञ्चकः परिजनो निःक्लेशलेशं मनः ।
आकारो रुचिरः स्थिरश्च विभवो विद्यावदातं मुखं
तुष्टे विष्टपकष्टहारिणि हरौ सम्प्राप्यते देहिना ॥ 1.25 ॥
प्राणाघातान्निवृत्तिः परधनहरणे संयमः सत्यवाक्यं
काले शक्त्या प्रदानं युवतिजनकथामूकभावः परेषाम् ।
तृष्णास्रोतो विभङ्गो गुरुषु च विनयः सर्वभूतानुकम्पा
सामान्यः सर्वशास्त्रेष्वनुपहतविधिः श्रेयसां एष पन्थाः ॥ 1.26 ॥
प्रारभ्यते न खलु विघ्नभयेन नीचैः
प्रारभ्य विघ्नविहता विरमन्ति मध्याः ।
विघ्नैः पुनः पुनरपि प्रतिहन्यमानाः
प्रारब्धं उत्तमजना न परित्यजन्ति ॥ 1.27 ॥
असन्तो नाभ्यर्थ्याः सुहृदपि न याच्यः कृशधनः
प्रिया न्याय्या वृत्तिर्मलिनं असुभङ्गेऽप्यसुकरम् ।
विपद्युच्चैः स्थेयं पदं अनुविधेयं च महतां
सतां केनोद्दिष्टं विषमं असिधाराव्रतं इदम् ॥ 1.28 ॥
क्षुत्क्षामोऽपि जराकृशोऽपि शिथिलप्राणोऽपि कष्टां दशाम्
आपन्नोऽपि विपन्नदीधितिरिति प्राणेषु नश्यत्स्वपि ।
मत्तेभेन्द्रविभिन्नकुम्भपिशितग्रासैकबद्धस्पृहः
किं जीर्णं तृणं अत्ति मानमहतां अग्रेसरः केसरी ॥ 1.29 ॥
स्वल्पस्नायुवसावशेषमलिनं निर्मांसं अप्यस्थि गोः
श्वा लब्ध्वा परितोषं एति न तु तत्तस्य क्षुधाशान्तये ।
सिंहो जम्बुकं अङ्कं आगतं अपि त्यक्त्वा निहन्ति द्विपं
सर्वः कृच्छ्रगतोऽपि वाञ्छन्ति जनः सत्त्वानुरूपं फलम् ॥ 1.30 ॥
लाङ्गूलचालनं अधश्चरणावपातं
भूमौ निपत्य वदनोदरदर्शनं च ।
श्वा पिण्डदस्य कुरुते गजपुङ्गवस्तु
धीरं विलोकयति चाटुशतैश्च भुङ्क्ते ॥ 1.31 ॥
परिवर्तिनि संसारे
मृतः को वा न जायते ।
स जातो येन जातेन
याति वंशः समुन्नतिम् ॥ 1.32 ॥
कुसुमस्तवकस्येव
द्वयी वृत्तिर्मनस्विनः ।
मूर्ध्नि वा सर्वलोकस्य
शीर्यते वन एव वा ॥ 1.33 ॥
सन्त्यन्येऽपि बृहस्पतिप्रभृतयः सम्भाविताः पञ्चषास्
तान्प्रत्येष विशेषविक्रमरुची राहुर्न वैरायते ।
द्वावेव ग्रसते दिवाकरनिशाप्राणेश्वरौ भास्करौ
भ्रातः पर्वणि पश्य दानवपतिः शीर्षावशेषाकृतिः ॥ 1.34 ॥
वहति भुवनश्रेणिं शेषः फणाफलकस्थितां
कमठपतिना मध्येपृष्ठं सदा स च धार्यते ।
तं अपि कुरुते क्रोडाधीनं पयोधिरनादराद्
अहह महतां निःसीमानश्चरित्रविभूतयः ॥ 1.35 ॥
वरं पक्षच्छेदः समदमघवन्मुक्तकुलिशप्रहारैर्
उद्गच्छद्बहुलदहनोद्गारगुरुभिः ।
तुषाराद्रेः सूनोरहह पितरि क्लेशविवशे
न चासौ सम्पातः पयसि पयसां पत्युरुचितः ॥ 1.36 ॥
सिंहः शिशुरपि निपतति
मदमलिनकपोलभित्तिषु गजेषु ।
प्रकृतिरियं सत्त्ववतां
न खलु वयस्तेजसो हेतुः ॥ 1.37 ॥
जातिर्यातु रसातलं गुणगणैस्तत्राप्यधो गम्यतां
शीलं शैलतटात्पतत्वभिजनः सन्दह्यतां वह्निना ।
शौर्ये वैरिणि वज्रं आशु निपतत्वर्थोऽस्तु नः केवलं
येनैकेन विना गुणस्तृणलवप्रायाः समस्ता इमे ॥ 1.38 ॥
धनं अर्जय काकुत्स्थ
धनमूलं इदं जगत् ।
अन्तरं नाभिजानामि
निर्धनस्य मृतस्य च ॥ 1.39 ॥
तानीन्द्रियाण्यविकलानि तदेव नाम
सा बुद्धिरप्रतिहता वचनं तदेव ।
अर्थोष्मणा विरहितः पुरुषः क्षणेन
सोऽप्यन्य एव भवतीति विचित्रं एतत् ॥ 1.40 ॥
यस्यास्ति वित्तं स नरः कुलीनः
स पण्डितः स श्रुतवान्गुणज्ञः ।
स एव वक्ता स च दर्शनीयः
सर्वे गुणाः काञ्चनं आश्रयन्ति ॥ 1.41 ॥
दौर्मन्त्र्यान्नृपतिर्विनश्यति यतिः सङ्गात्सुतो लालनात्
विप्रोऽनध्ययनात्कुलं कुतनयाच्छीलं खलोपासनात् ।
ह्रीर्मद्यादनवेक्षणादपि कृषिः स्नेहः प्रवासाश्रयान्
मैत्री चाप्रणयात्समृद्धिरनयात्त्यागप्रमादाद्धनम् ॥ 1.42 ॥
दानं भोगो नाशस्तिस्रो
गतयो भवन्ति वित्तस्य ।
यो न ददाति न भुङ्क्ते
तस्य तृतीया गतिर्भवति ॥ 1.43 ॥
मणिः शाणोल्लीढः समरविजयी हेतिदलितो
मदक्षीणो नागः शरदि सरितः श्यानपुलिनाः ।
कलाशेषश्चन्द्रः सुरतमृदिता बालवनिता
तन्निम्ना शोभन्ते गलितविभवाश्चार्थिषु नराः ॥ 1.44 ॥
परिक्षीणः कश्चित्स्पृहयति यवानां प्रसृतये
स पश्चात्सम्पूर्णः कलयति धरित्रीं तृणसमाम् ।
अतश्चानैकान्त्याद्गुरुलघुतयाऽर्थेषु धनिनाम्
अवस्था वस्तूनि प्रथयति च सङ्कोचयति च ॥ 1.45 ॥
राजन्दुधुक्षसि यदि क्षितिधेनुं एतां
तेनाद्य वत्सं इव लोकं अमुं पुषाण
तस्मिंश्च सम्यगनिशं परिपोष्यमाणे
नानाफलैः फलति कल्पलतेव भूमिः ॥ 1.46 ॥
सत्यानृता च परुषा प्रियवादिनी च
हिंस्रा दयालुरपि चार्थपरा वदान्या ।
नित्यव्यया प्रचुरनित्यधनागमा च
वाराङ्गनेव नृपनीतिरनेकरूपा ॥ 1.47 ॥
आज्ञा कीर्तिः पालनं ब्राह्मणानां
दानं भोगो मित्रसंरक्षणं च
येषां एते षड्गुणा न प्रवृत्ताः
कोऽर्थस्तेषां पार्थिवोपाश्रयेण ॥ 1.48 ॥
यद्धात्रा निजभालपट्टलिखितं स्तोकं महद्वा धनं
तत्प्राप्नोति मरुस्थलेऽपि नितरां मेरौ ततो नाधिकम् ।
तद्धीरो भव वित्तवत्सु कृपणां वृत्तिं वृथा सा कृथाः
कूपे पश्य पयोनिधावपि घटो गृह्णाति तुल्यं जलम् ॥ 1.49 ॥
त्वं एव चातकाधारोऽ
सीति केषां न गोचरः ।
किं अम्भोदवरास्माकं
कार्पण्योक्तं प्रतीक्षसे ॥ 1.50 ॥
रे रे चातक सावधानमनसा मित्र क्षणं श्रूयताम्
अम्भोदा बहवो वसन्ति गगने सर्वेऽपि नैतादृशाः ।
केचिद्वृष्टिभिरार्द्रयन्ति वसुधां गर्जन्ति केचिद्वृथा
यं यं पश्यसि तस्य तस्य पुरतो मा ब्रूहि दीनं वचः ॥ 1.51 ॥
अकरुणत्वं अकारणविग्रहः
परधने परयोषिति च स्पृहा ।
सुजनबन्धुजनेष्वसहिष्णुता
प्रकृतिसिद्धं इदं हि दुरात्मनाम् ॥ 1.52 ॥
दुर्जनः परिहर्तव्यो
विद्ययाऽलकृतोऽपि सन् ।
मणिना भूषितः सर्पः
किं असौ न भयङ्करः ॥ 1.53 ॥
जाड्यं ह्रीमति गण्यते व्रतरुचौ दम्भः शुचौ कैतवं
शूरे निर्घृणता मुनौ विमतिता दैन्यं प्रियालापिनि ।
तेजस्विन्यवलिप्तता मुखरता वक्तर्यशक्तिः स्थिरे
तत्को नाम गुणो भवेत्स गुणिनां यो दुर्जनैर्नाङ्कितः ॥ 1.54 ॥
लोभश्चेदगुणेन किं पिशुनता यद्यस्ति किं पातकैः
सत्यं चेत्तपसा च किं शुचि मनो यद्यस्ति तीर्थेन किम् ।
सौजन्यं यदि किं गुणैः सुमहिमा यद्यस्ति किं मण्डनैः
सद्विद्या यदि किं धनैरपयशो यद्यस्ति किं मृत्युना ॥ 1.55 ॥
शशी दिवसधूसरो गलितयौवना कामिनी
सरो विगतवारिजं मुखं अनक्षरं स्वाकृतेः ।
प्रभुर्धनपरायणः सततदुर्गतः सज्जनो
नृपाङ्गणगतः खलो मनसि सप्त शल्यानि मे ॥ 1.56 ॥
न कश्चिच्चण्डकोपानाम्
आत्मीयो नाम भूभुजाम् ।
होतारं अपि जुह्वानं
स्पृष्टो वहति पावकः ॥ 1.57 ॥
मौनोमूकः प्रवचनपटुर्बाटुलो जल्पको वा
धृष्टः पार्श्वे वसति च सदा दूरतश्चाप्रगल्भः ।
क्षान्त्या भीरुर्यदि न सहते प्रायशो नाभिजातः
सेवाधर्मः परमगहनो योगिनां अप्यगम्यः ॥ 1.58 ॥
उद्भासिताखिलखलस्य विशृङ्खलस्य
प्राग्जातविस्तृतनिजाधमकर्मवृत्तेः ।
दैवादवाप्तविभवस्य गुणद्विषोऽस्य
नीचस्य गोचरगतैः सुखं आप्यते ॥ 1.59 ॥
आरम्भगुर्वी क्षयिणी क्रमेण
लघ्वी पुरा वृद्धिमती च पश्चात् ।
दिनस्य पूर्वार्धपरार्धभिन्ना
छायेव मैत्री खलसज्जनानाम् ॥ 1.60 ॥
मृगमीनसज्जनानां तृणजलसन्तोषविहितवृत्तीनाम् ।
लुब्धकधीवरपिशुना निष्कारणवैरिणो जगति ॥ 1.61 ॥
वाञ्छा सज्जनसङ्गमे परगुणे प्रीतिर्गुरौ नम्रता
विद्यायां व्यसनं स्वयोषिति रतिर्लोकापवादाद्भयम् ।
भक्तिः शूलिनि शक्तिरात्मदमने संसर्गमुक्तिः खले
येष्वेते निवसन्ति निर्मलगुणास्तेभ्यो नरेभ्यो नमः ॥ 1.62 ॥
विपदि धैर्यं अथाभ्युदये क्षमा
सदसि वाक्पटुता युधि विक्रमः ।
यशसि चाभिरुचिर्व्यसनं श्रुतौ
प्रकृतिसिद्धं इदं हि महात्मनाम् ॥ 1.63 ॥
प्रदानं प्रच्छन्नं गृहं उपगते सम्भ्रमविधिः
प्रियं कृत्वा मौनं सदसि कथनं चाप्युपकृतेः ।
अनुत्सेको लक्ष्म्यां अनभिभवगन्धाः परकथाः
सतां केनोद्दिष्टं विषमं असिधाराव्रतं इदम् ॥ 1.64 ॥
करे श्लाघ्यस्त्यागः शिरसि गुरुपादप्रणयिता
मुखे सत्या वाणी विजयि भुजयोर्वीर्यं अतुलम् ।
हृदि स्वच्छा वृत्तिः श्रुतिं अधिगतं च श्रवणयोर्
विनाप्यैश्वर्येण प्रकृतिमहतां मण्डनं इदम् ॥ 1.65 ॥
सम्पत्सु महतां चित्तं भवत्युत्पलकोमलम् ।
आपत्सु च महाशैलशिला सङ्घातकर्कशम् ॥ 1.66 ॥
सन्तप्तायसि संस्थितस्य पयसो नामापि न ज्ञायते
मुक्ताकारतया तदेव नलिनीपत्रस्थितं राजते ।
स्वात्यां सागरशुक्तिमध्यपतितं तन्मौक्तिकं जायते
प्रायेणाधममध्यमोत्तमगुणः संसर्गतो जायते ॥ 1.67 ॥
प्रीणाति यः सुचरितैः पितरं स पुत्रो
यद्भर्तुरेव हितं इच्छति तत्कलत्रम् ।
तन्मित्रं आपदि सुखे च समक्रियं यद्
एतत्त्रयं जगति पुण्यकृतो लभन्ते ॥ 1.68 ॥
एको देवः केशवो वा शिवो वा
ह्येकं मित्रं भूपतिर्वा यतिर्वा ।
एको वासः पत्तने वा वने वा
ह्येका भार्या सुन्दरी वा दरी वा ॥ 1.69 ॥
नम्रत्वेनोन्नमन्तः परगुणकथनैः स्वान्गुणान्ख्यापयन्तः
स्वार्थान्सम्पादयन्तो विततपृथुतरारम्भयत्नाः परार्थे ।
क्षान्त्यैवाक्षेपरुक्षाक्षरमुखरमुखान्दुर्जनान्दूषयन्तः
सन्तः साश्चर्यचर्या जगति बहुमताः कस्य नाभ्यर्चनीयाः ॥ 1.70 ॥
भवन्ति नम्रास्तरवः फलोद्गमैर्
नवाम्बुभिर्दूरावलम्बिनो घनाः ।
अनुद्धताः सत्पुरुषाः समृद्धिभिः
स्वभाव एष परोपकारिणाम् ॥ 1.71 ॥
श्रोत्रं श्रुतेनैव न कुण्डलेन
दानेन पाणिर्न तु कङ्कणेन ।
विभाति कायः करुणपराणां
परोपकारैर्न तु चन्दनेन ॥ 1.72 ॥
पापान्निवारयति योजयते हिताय
गुह्यं निगूहति गुणान्प्रकटीकरोति ।
आपद्गतं च न जहाति ददाति काले
सन्मित्रलक्षणं इदं प्रवदन्ति सन्तः ॥ 1.73 ॥
पद्माकरं दिनकरो विकचीकरोति
चन्द्रप्रभोल्लासयति कैरवचक्रवालम् ।
नाभ्यर्थितो जलधरोऽपि जलं ददाति
सन्तः स्वयं परहिते विहिताभियोगाः ॥ 1.74 ॥
एके सत्पुरुषाः परार्थघटकाः स्वार्थं परित्यजन्ति ये
सामान्यास्तु परार्थं उद्यमभृतः स्वार्थाविरोधेन ये ।
तेऽमी मानुषराक्षसाः परहितं स्वार्थाय निघ्नन्ति ये
ये तु घ्नन्ति निरर्थकं परहितं ते के न जानीमहे ॥ 1.75 ॥
क्षीरेणात्मगतोदकाय हि गुणा दत्ता पुरा तेऽखिला
क्षीरोत्तापं अवेक्ष्य तेन पयसा स्वात्मा कृशानौ हुतः ।
गन्तुं पावकं उन्मनस्तदभवद्दृष्ट्वा तु मित्रापदं
युक्तं तेन जलेन शाम्यति सतां मैत्री पुनस्त्वीदृशी ॥ 1.76 ॥
इतः स्वपिति केशवः कुलं इतस्तदीयद्विषाम्
इतश्च शरणार्थिनां शिखरिणां गणाः शेरते ।
इतोऽपि बडवानलः सह समस्तसंवर्तकैः
अहो विततं ऊर्जितं भरसहं सिन्धोर्वपुः ॥ 1.77 ॥
तृष्णां छिन्धि भज क्षमां जहि मदं पापे रतिं मा कृथाः
सत्यं ब्रूह्यनुयाहि साधुपदवीं सेवस्व विद्वज्जनम् ।
मान्यान्मानय विद्विषोऽप्यनुनय प्रख्यापय प्रश्रयं
कीर्तिं पालय दुःखिते कुरु दयां एतत्सतां चेष्टितम् ॥ 1.78 ॥
मनसि वचसि काये पुण्यपीयूषपूर्णास्
त्रिभुवनं उपकारश्रेणिभिः प्रीणयन्तः ।
परगुणपरमाणून्पर्वतीकृत्य नित्यं
निजहृदि विकसन्तः सन्त सन्तः कियन्तः ॥ 1.79 ॥
किं तेन हेमगिरिणा रजताद्रिणा वा
यत्राश्रिताश्च तरवस्तरवस्त एव ।
मन्यामहे मलयं एव यदाश्रयेण
कङ्कोलनिम्बकटुजा अपि चन्दनाः स्युः ॥ 1.80 ॥
रत्नैर्महार्हैस्तुतुषुर्न देवा
न भेजिरे भीमविषेण भीतिम् ।
सुधां विना न परयुर्विरामं
न निश्चितार्थाद्विरमन्ति धीराः ॥ 1.81 ॥
क्वचित्पृथ्वीशय्यः क्वचिदपि च परङ्कशयनः
क्वचिच्छाकाहारः क्वचिदपि च शाल्योदनरुचिः ।
क्वचित्कन्थाधारी क्वचिदपि च दिव्याम्बरधरो
मनस्वी कार्यार्थी न गणयति दुःखं न च सुखम् ॥ 1.82 ॥
ऐश्वर्यस्य विभूषणं सुजनता शौर्यस्य वाक्संयमो
ज्ञानस्योपशमः श्रुतस्य विनयो वित्तस्य पात्रे व्ययः ।
अक्रोधस्तपसः क्षमा प्रभवितुर्धर्मस्य निर्वाजता
सर्वेषां अपि सर्वकारणं इदं शीलं परं भूषणम् ॥ 1.83 ॥
निन्दन्तु नीतिनिपुणा यदि वा स्तुवन्तु
लक्ष्मीः समाविशतु गच्छतु वा यथेष्ठम् ।
अद्यैव वा मरणं अस्तु युगान्तरे वा
न्याय्यात्पथः प्रविचलन्ति पदं न धीराः ॥ 1.84 ॥
भग्नाशस्य करण्डपिण्डिततनोर्म्लानेन्द्रियस्य क्षुधा
कृत्वाखुर्विवरं स्वयं निपतितो नक्तं मुखे भोगिनः ।
तृप्तस्तत्पिशितेन सत्वरं असौ तेनैव यातः यथा
लोकाः पश्यत दैवं एव हि नृणां वृद्धौ क्षये कारणम् ॥ 1.85 ॥
आलस्यं हि मनुष्याणां
शरीरस्थो महान्रिपुः ।
नास्त्युद्यमसमो बन्धुः
कुर्वाणो नावसीदति ॥ 1.86 ॥
छिन्नोऽपि रोहति तर्क्षीणोऽप्युपचीयते पुनश्चन्द्रः ।
इति विमृशन्तः सन्तः सन्तप्यन्ते न दुःखेषु ॥ 1.87 ॥
नेता यस्य बृहस्पतिः प्रहरणं वज्रं सुराः सैनिकाः
स्वर्गो दुर्गं अनुग्रहः किल हरेरैरावतो वारणः ।
इत्यैश्वर्यबलान्वितोऽपि बलभिद्भग्नः परैः सङ्गरे
तद्व्यक्तं ननु दैवं एव शरणं धिग्धिग्वृथा पौरुषम् ॥ 1.88 ॥
कर्मायत्तं फलं पुंसां
बुद्धिः कर्मानुसारिणी ।
तथापि सुधिया भाव्यं
सुविचार्यैव कुर्वता ॥ 1.89 ॥
खल्वातो दिवसेश्वरस्य किरणैः सन्ताडितो मस्तके
वाञ्छन्देशं अनातपं विधिवशात्तालस्य मूलं गतः ।
तत्राप्यस्य महाफलेन पतता भग्नं सशब्दं शिरः
प्रायो गच्छति यत्र भाग्यरहितस्तत्रैव यान्त्यापदः ॥ 1.90 ॥
रविनिशाकरयोर्ग्रहपीडनं
गजभुजङ्गमयोरपि बन्धनम् ।
मतिमतां च विलोक्य दरिद्रतां
विधिरहो बलवानिति मे मतिः ॥ 1.91 ॥
सृजति तावदशेषगुणकरं
पुरुषरत्नं अलङ्करणं भुवः ।
तदपि तत्क्षणभङ्गि करोति
चेदहह कष्टं अपण्डितता विधेः ॥ 1.92 ॥
पत्रं नैव यदा करीरविटपे दोषो वसन्तस्य किम्
नोलूकोऽप्यवलोकते यदि दिवा सूर्यस्य किं दूषणम् ।
धारा नैव पतन्ति चातकमुखे मेघस्य किं दूषणम्
यत्पूर्वं विधिना ललाटलिखितं तन्मार्जितुं कः क्षमः ॥ 1.93 ॥
नमस्यामो देवान्ननु हतविधेस्तेऽपि वशगा
विधिर्वन्द्यः सोऽपि प्रतिनियतकर्मैकफलदः ।
फलं कर्मायत्तं यदि किं अमरैः किं च विधिना
नमस्तत्कर्मभ्यो विधिरपि न येभ्यः प्रभवति ॥ 1.94 ॥
ब्रह्मा येन कुलालवन्नियमितो ब्रह्माडभाण्डोदरे
विष्णुर्येन दशावतारगहने क्षिप्तो महासङ्कटे ।
रुद्रो येन कपालपाणिपुटके भिक्षाटनं कारितः
सूर्यो भ्राम्यति नित्यं एव गगने तस्मै नमः कर्मणे ॥ 1.95 ॥
नैवाकृतिः फलति नैवा कुलं न शीलं
विद्यापि नैव न च यत्नकृतापि सेवा ।
भाग्यानि पूर्वतपसा खलु सञ्चितानि
काले फलन्ति पुरुषस्य यथैव वृक्षाः ॥ 1.96 ॥
वने रणे शत्रुजलाग्निमध्ये
महार्णवे पर्वतमस्तके वा ।
सुप्तं प्रमत्तं विषमस्थितं वा
रक्षन्ति पुण्यानि पुराकृतानि ॥ 1.97 ॥
या साधूंश्च खलान्करोति विदुषो मूर्खान्हितान्द्वेषिणः
प्रत्यक्षं कुरुते परीक्षं अमृतं हालाहलं तत्क्षणात् ।
तां आराधय सत्क्रियां भगवतीं भोक्तुं फलं वाञ्छितं
हे साधो व्यसनैर्गुणेषु विपुलेष्वास्थां वृथा मा कृथाः ॥ 1.98 ॥
गुणवदगुणवद्वा कुर्वता कार्यजातं
परिणतिरवधार्या यत्नतः पण्डितेन ।
अतिरभसकृतानां कर्मणां आविपत्तेर्
भवति हृदयदाही शल्यतुल्यो विपाकः ॥ 1.99 ॥
स्थाल्यां वैदूर्यमय्यां पचति तिलकणांश्चन्दनैरिन्धनौघैः
सौवर्णैर्लाङ्गलाग्रैर्विलिखति वसुधां अर्कमूलस्य हेतोः ।
कृत्वा कर्पूरखण्डान्वृत्तिं इह कुरुते कोद्रवाणां समन्तात्
प्राप्येमां कर्म्भूमिं न चरति मनुजो यस्तोप मन्दभाग्यः ॥ 1.100 ॥
मज्जत्वम्भसि यातु मेरुशिखरं शत्रुं जयत्वाहवे
वाणिज्यं कृषिसेवने च सकला विद्याः कलाः शिक्षताम् ।
आकाशं विपुलं प्रयातु खगवत्कृत्वा प्रयत्नं परं
नाभाव्यं भवतीह कर्मवशतो भाव्यस्य नाशः कुतः ॥ 1.101 ॥
भीमं वनं भवति तस्य पुरं प्रधानं
सर्वो जनः स्वजनतां उपयाति तस्य ।
कृत्स्ना च भूर्भवति सन्निधिरत्नपूर्णा
यस्यास्ति पूर्वसुकृतं विपुलं नरस्य ॥ 1.102 ॥
को लाभो गुणिसङ्गमः किं असुखं प्राज्ञेतरैः सङ्गतिः
का हानिः समयच्युतिर्निपुणता का धर्मतत्त्वे रतिः ।
कः शूरो विजितेन्द्रियः प्रियतमा काऽनुव्रता किं धनं
विद्या किं सुखं अप्रवासगमनं राज्यं किं आज्ञाफलम् ॥ 1.103 ॥
अप्रियवचनदरिद्रैः प्रियवचनधनाढ्यैः स्वदारपरितुष्टैः ।
परपरिवादनिवृत्तैः क्वचित्क्वचिन्मण्डिता वसुधा ॥ 1.104 ॥
कदर्थितस्यापि हि धैर्यवृत्तेर्
न शक्यते धैर्यगुणः प्रमार्ष्टुम् ।
अधोमुखस्यापि कृतस्य वह्नेर्
नाधः शिखा याति कदाचिदेव ॥ 1.105 ॥
कान्ताकटाक्षविशिखा न लुनन्ति यस्य
चित्तं न निर्दहति कृपकृशानुतापः ।
कर्षन्ति भूरिविषयाश्च न लोभपाशैर्
लोकत्रयं जयति कृत्स्नं इदं स धीरः ॥ 1.106 ॥
एकेनापि हि शूरेण
पादाक्रान्तं महीतलम् ।
क्रियते भास्करेणैव
स्फारस्फुरिततेजसा ॥ 1.107 ॥
वह्निस्तस्य जलायते जलनिधिः कुल्यायते तत्क्षणान्
मेरुः स्वल्पशिलायते मृगपतिः सद्यः कुरङ्गायते ।
व्यालो माल्यगुणायते विषरसः पीयूषवर्षायते
यस्याङ्गेऽखिललोकवल्लभतमं शीलं समुन्मीलति ॥ 1.108 ॥
लज्जागुणौघजननीं जननीं इव स्वाम्
अत्यन्तशुद्धहृदयां अनुवर्तमानाम् ।
तेजस्विनः सुखं असूनपि सन्त्यजनति
सत्यव्रतव्यसनिनो न पुनः प्रतिज्ञाम् ॥ 1.109 ॥
dikkālādyanavacchinnānantacinmātramūrtaye |
svānubhūtyekamānāya namaḥ śāntāya tejase || 1.1 ||
boddhāro matsaragrastāḥ prabhavaḥ smayadūṣitāḥ |
abodhopahatāḥ cānye jīrṇamaṅge subhāṣitam || 1.2 ||
ajñaḥ sukhaṃ ārādhyaḥ
sukhataraṃ ārādhyate viśeṣajñaḥ |
jñānalavadurvidagdhaṃ
brahmāpi taṃ naraṃ na rañjayati || 1.3 ||
prasahya maṇiṃ uddharenmakaravaktradaṃṣṭrāntarāt
samudraṃ api santaretpracaladūrmimālākulam |
bhujaṅgaṃ api kopitaṃ śirasi puṣpavaddhārayet
na tu pratiniviṣṭamūrkhajanacittaṃ ārādhayet || 1.4 ||
labheta sikatāsu tailaṃ api yatnataḥ pīḍayan
pibecca mṛgatṛṣṇikāsu salilaṃ pipāsārditaḥ |
kvacidapi paryaṭanśaśaviṣāṇaṃ āsādayet
na tu pratiniviṣṭamūrkhacittaṃ ārādhayet || 1.5 ||
vyālaṃ bālamṛṇālatantubhirasau roddhuṃ samujjṛmbhate
chettuṃ vajramaṇiṃ śirīṣakusumaprāntena sannahyati |
mādhuryaṃ madhubindunā racayituṃ kṣārāmudherīhate
netuṃ vāñchanti yaḥ khalānpathi satāṃ sūktaiḥ sudhāsyandibhiḥ || 1.6 ||
svāyattaṃ ekāntaguṇaṃ vidhātrā
vinirmitaṃ chādanaṃ ajñatāyāḥ |
viśeṣataḥ sarvavidāṃ samāje
vibhūṣaṇaṃ maunaṃ apaṇḍitānām || 1.7 ||
yadā kiñcijjño'haṃ dvipa iva madāndhaḥ samabhavaṃ
tadā sarvajño'smītyabhavadavaliptaṃ mama manaḥ
yadā kiñcitkiñcidbudhajanasakāśādavagataṃ
tadā mūrkho'smīti jvara iva mado me vyapagataḥ || 1.8 ||
kṛmikulacittaṃ lālāklinnaṃ vigandhijugupsitaṃ
nirupamarasaṃ prītyā khādannarāsthi nirāmiṣam |
surapatiṃ api śvā pārśvasthaṃ vilokya na śaṅkate
na hi gaṇayati kṣudro jantuḥ parigrahaphalgutām || 1.9 ||
śiraḥ śārvaṃ svargātpaśupatiśirastaḥ kṣitidharaṃ
mahīdhrāduttuṅgādavaniṃ avaneścāpi jaladhim |
adho'dho gaṅgeyaṃ padaṃ upagatā stokam
athavāvivekabhraṣṭānāṃ bhavati vinipātaḥ śatamukhaḥ || 1.10 ||
śakyo vārayituṃ jalena hutabhukcchatreṇa sūryātapo
nāgendro niśitāṅkuśena samado daṇḍena gogardabhau |
vyādhirbheṣajasaṅgrahaiśca vividhairmantraprayogairviṣaṃ
sarvasyauṣadhaṃ asti śāstravihitaṃ mūrkhasya nāstyauṣadhim || 1.11 ||
sāhityasaṅgītakalāvihīnaḥ
sākṣātpaśuḥ pucchaviṣāṇahīnaḥ |
tṛṇaṃ na khādannapi jīvamānas
tadbhāgadheyaṃ paramaṃ paśūnām || 1.12 ||
yeṣāṃ na vidyā na tapo na dānaṃ
jñānaṃ na śīlaṃ na guṇo na dharmaḥ |
te martyaloke bhuvi bhārabhūtā
manuṣyarūpeṇa mṛgāścaranti || 1.13 ||
varaṃ parvatadurgeṣu
bhrāntaṃ vanacaraiḥ saha
na mūrkhajanasamparkaḥ
surendrabhavaneṣvapi || 1.14 ||
śāstropaskṛtaśabdasundaragiraḥ śiṣyapradeyāgamā
vikhyātāḥ kavayo vasanti viṣaye yasya prabhornirdhanāḥ |
tajjāḍyaṃ vasudhādipasya kavayastvarthaṃ vināpīśvarāḥ
kutsyāḥ syuḥ kuparīkṣakā hi maṇayo yairarghataḥ pātitāḥ || 1.15 ||
harturyāti na gocaraṃ kiṃ api śaṃ puṣṇāti yatsarvadā'py
arthibhyaḥ pratipādyamānaṃ aniśaṃ prāpnoti vṛddhiṃ parām |
kalpānteṣvapi na prayāti nidhanaṃ vidyākhyaṃ antardhanaṃ
yeṣāṃ tānprati mānaṃ ujjhata nṛpāḥ kastaiḥ saha spardhate || 1.16 ||
adhigataparamārthānpaṇḍitānmāvamaṃsthās
tṛṇaṃ iva laghu lakṣmīrnaiva tānsaṃruṇaddhi |
abhinavamadalekhāśyāmagaṇḍasthalānāṃ
na bhavati bisatanturvāraṇaṃ vāraṇānām || 1.17 ||
ambhojinīvanavihāravilāsaṃ eva
haṃsasya hanti nitarāṃ kupito vidhātā |
na tvasya dugdhajalabhedavidhau prasiddhāṃ
vaidagdhīkīrtiṃ apahartuṃ asau samarthaḥ || 1.18 ||
keyūrāṇi na bhūṣayanti puruṣaṃ hārā na candrojjvalā
na snānaṃ na vilepanaṃ na kusumaṃ nālaṅkṛtā mūrdhajāḥ |
vāṇyekā samalaṅkaroti puruṣaṃ yā saṃskṛtā dhāryate
kṣīyante khalu bhūṣaṇāni satataṃ vāgbhūṣaṇaṃ bhūṣaṇam || 1.19 ||
vidyā nāma narasya rūpaṃ adhikaṃ pracchannaguptaṃ dhanaṃ
vidyā bhogakarī yaśaḥsukhakarī vidyā gurūṇāṃ guruḥ |
vidyā bandhujano videśagamane vidyā parā devatā
vidyā rājasu pūjyate na tu dhanaṃ vidyāvihīnaḥ paśuḥ || 1.20 ||
kṣāntiścetkavacena kiṃ kiṃ aribhiḥ krodho'sti ceddehināṃ
jñātiścedanalena kiṃ yadi suhṛddivyauṣadhaṃ kiṃ phalam |
kiṃ sarpairyadi durjanāḥ kiṃ u dhanairvidyā'navadyā yadi
vrīḍā cetkiṃ u bhūṣaṇaiḥ sukavitā yadyasti rājyena kim || 1.21 ||
dākṣiṇyaṃ svajane dayā parijane śāṭhyaṃ sadā durjane
prītiḥ sādhujane nayo nṛpajane vidvajjane cārjavam |
śauryaṃ śatrujane kṣamā gurujane kāntājane dhṛṣṭatā
ye caivaṃ puruṣāḥ kalāsu kuśalāsteṣveva lokasthitiḥ || 1.22 ||
jāḍyaṃ dhiyo harati siñcati vāci satyaṃ
mānonnatiṃ diśati pāpaṃ apākaroti |
cetaḥ prasādayati dikṣu tanoti kīrtiṃ
satsaṅgatiḥ kathaya kiṃ na karoti puṃsām || 1.23 ||
jayanti te sukṛtino
rasasiddhāḥ kavīśvarāḥ |
nāsti yeṣāṃ yaśaḥkāye
jarāmaraṇajaṃ bhayam || 1.24 ||
sūnuḥ saccaritaḥ satī priyatamā svāmī prasādonmukhaḥ
snigdhaṃ mitraṃ avañcakaḥ parijano niḥkleśaleśaṃ manaḥ |
ākāro ruciraḥ sthiraśca vibhavo vidyāvadātaṃ mukhaṃ
tuṣṭe viṣṭapakaṣṭahāriṇi harau samprāpyate dehinā || 1.25 ||
prāṇāghātānnivṛttiḥ paradhanaharaṇe saṃyamaḥ satyavākyaṃ
kāle śaktyā pradānaṃ yuvatijanakathāmūkabhāvaḥ pareṣām |
tṛṣṇāsroto vibhaṅgo guruṣu ca vinayaḥ sarvabhūtānukampā
sāmānyaḥ sarvaśāstreṣvanupahatavidhiḥ śreyasāṃ eṣa panthāḥ || 1.26 ||
prārabhyate na khalu vighnabhayena nīcaiḥ
prārabhya vighnavihatā viramanti madhyāḥ |
vighnaiḥ punaḥ punarapi pratihanyamānāḥ
prārabdhaṃ uttamajanā na parityajanti || 1.27 ||
asanto nābhyarthyāḥ suhṛdapi na yācyaḥ kṛśadhanaḥ
priyā nyāyyā vṛttirmalinaṃ asubhaṅge'pyasukaram |
vipadyuccaiḥ stheyaṃ padaṃ anuvidheyaṃ ca mahatāṃ
satāṃ kenoddiṣṭaṃ viṣamaṃ asidhārāvrataṃ idam || 1.28 ||
kṣutkṣāmo'pi jarākṛśo'pi śithilaprāṇo'pi kaṣṭāṃ daśām
āpanno'pi vipannadīdhitiriti prāṇeṣu naśyatsvapi |
mattebhendravibhinnakumbhapiśitagrāsaikabaddhaspṛhaḥ
kiṃ jīrṇaṃ tṛṇaṃ atti mānamahatāṃ agresaraḥ kesarī || 1.29 ||
svalpasnāyuvasāvaśeṣamalinaṃ nirmāṃsaṃ apyasthi goḥ
śvā labdhvā paritoṣaṃ eti na tu tattasya kṣudhāśāntaye |
siṃho jambukaṃ aṅkaṃ āgataṃ api tyaktvā nihanti dvipaṃ
sarvaḥ kṛcchragato'pi vāñchanti janaḥ sattvānurūpaṃ phalam || 1.30 ||
lāṅgūlacālanaṃ adhaścaraṇāvapātaṃ
bhūmau nipatya vadanodaradarśanaṃ ca |
śvā piṇḍadasya kurute gajapuṅgavastu
dhīraṃ vilokayati cāṭuśataiśca bhuṅkte || 1.31 ||
parivartini saṃsāre
mṛtaḥ ko vā na jāyate |
sa jāto yena jātena
yāti vaṃśaḥ samunnatim || 1.32 ||
kusumastavakasyeva
dvayī vṛttirmanasvinaḥ |
mūrdhni vā sarvalokasya
śīryate vana eva vā || 1.33 ||
santyanye'pi bṛhaspatiprabhṛtayaḥ sambhāvitāḥ pañcaṣās
tānpratyeṣa viśeṣavikramarucī rāhurna vairāyate |
dvāveva grasate divākaraniśāprāṇeśvarau bhāskarau
bhrātaḥ parvaṇi paśya dānavapatiḥ śīrṣāvaśeṣākṛtiḥ || 1.34 ||
vahati bhuvanaśreṇiṃ śeṣaḥ phaṇāphalakasthitāṃ
kamaṭhapatinā madhyepṛṣṭhaṃ sadā sa ca dhāryate |
taṃ api kurute kroḍādhīnaṃ payodhiranādarād
ahaha mahatāṃ niḥsīmānaścaritravibhūtayaḥ || 1.35 ||
varaṃ pakṣacchedaḥ samadamaghavanmuktakuliśaprahārair
udgacchadbahuladahanodgāragurubhiḥ |
tuṣārādreḥ sūnorahaha pitari kleśavivaśe
na cāsau sampātaḥ payasi payasāṃ patyurucitaḥ || 1.36 ||
siṃhaḥ śiśurapi nipatati
madamalinakapolabhittiṣu gajeṣu |
prakṛtiriyaṃ sattvavatāṃ
na khalu vayastejaso hetuḥ || 1.37 ||
jātiryātu rasātalaṃ guṇagaṇaistatrāpyadho gamyatāṃ
śīlaṃ śailataṭātpatatvabhijanaḥ sandahyatāṃ vahninā |
śaurye vairiṇi vajraṃ āśu nipatatvartho'stu naḥ kevalaṃ
yenaikena vinā guṇastṛṇalavaprāyāḥ samastā ime || 1.38 ||
dhanaṃ arjaya kākutstha
dhanamūlaṃ idaṃ jagat |
antaraṃ nābhijānāmi
nirdhanasya mṛtasya ca || 1.39 ||
tānīndriyāṇyavikalāni tadeva nāma
sā buddhirapratihatā vacanaṃ tadeva |
arthoṣmaṇā virahitaḥ puruṣaḥ kṣaṇena
so'pyanya eva bhavatīti vicitraṃ etat || 1.40 ||
yasyāsti vittaṃ sa naraḥ kulīnaḥ
sa paṇḍitaḥ sa śrutavānguṇajñaḥ |
sa eva vaktā sa ca darśanīyaḥ
sarve guṇāḥ kāñcanaṃ āśrayanti || 1.41 ||
daurmantryānnṛpatirvinaśyati yatiḥ saṅgātsuto lālanāt
vipro'nadhyayanātkulaṃ kutanayācchīlaṃ khalopāsanāt |
hrīrmadyādanavekṣaṇādapi kṛṣiḥ snehaḥ pravāsāśrayān
maitrī cāpraṇayātsamṛddhiranayāttyāgapramādāddhanam || 1.42 ||
dānaṃ bhogo nāśastisro
gatayo bhavanti vittasya |
yo na dadāti na bhuṅkte
tasya tṛtīyā gatirbhavati || 1.43 ||
maṇiḥ śāṇollīḍhaḥ samaravijayī hetidalito
madakṣīṇo nāgaḥ śaradi saritaḥ śyānapulināḥ |
kalāśeṣaścandraḥ suratamṛditā bālavanitā
tannimnā śobhante galitavibhavāścārthiṣu narāḥ || 1.44 ||
parikṣīṇaḥ kaścitspṛhayati yavānāṃ prasṛtaye
sa paścātsampūrṇaḥ kalayati dharitrīṃ tṛṇasamām |
ataścānaikāntyādgurulaghutayā'rtheṣu dhaninām
avasthā vastūni prathayati ca saṅkocayati ca || 1.45 ||
rājandudhukṣasi yadi kṣitidhenuṃ etāṃ
tenādya vatsaṃ iva lokaṃ amuṃ puṣāṇa
tasmiṃśca samyaganiśaṃ paripoṣyamāṇe
nānāphalaiḥ phalati kalpalateva bhūmiḥ || 1.46 ||
satyānṛtā ca paruṣā priyavādinī ca
hiṃsrā dayālurapi cārthaparā vadānyā |
nityavyayā pracuranityadhanāgamā ca
vārāṅganeva nṛpanītiranekarūpā || 1.47 ||
ājñā kīrtiḥ pālanaṃ brāhmaṇānāṃ
dānaṃ bhogo mitrasaṃrakṣaṇaṃ ca
yeṣāṃ ete ṣaḍguṇā na pravṛttāḥ
ko'rthasteṣāṃ pārthivopāśrayeṇa || 1.48 ||
yaddhātrā nijabhālapaṭṭalikhitaṃ stokaṃ mahadvā dhanaṃ
tatprāpnoti marusthale'pi nitarāṃ merau tato nādhikam |
taddhīro bhava vittavatsu kṛpaṇāṃ vṛttiṃ vṛthā sā kṛthāḥ
kūpe paśya payonidhāvapi ghaṭo gṛhṇāti tulyaṃ jalam || 1.49 ||
tvaṃ eva cātakādhāro'
sīti keṣāṃ na gocaraḥ |
kiṃ ambhodavarāsmākaṃ
kārpaṇyoktaṃ pratīkṣase || 1.50 ||
re re cātaka sāvadhānamanasā mitra kṣaṇaṃ śrūyatām
ambhodā bahavo vasanti gagane sarve'pi naitādṛśāḥ |
kecidvṛṣṭibhirārdrayanti vasudhāṃ garjanti kecidvṛthā
yaṃ yaṃ paśyasi tasya tasya purato mā brūhi dīnaṃ vacaḥ || 1.51 ||
akaruṇatvaṃ akāraṇavigrahaḥ
paradhane parayoṣiti ca spṛhā |
sujanabandhujaneṣvasahiṣṇutā
prakṛtisiddhaṃ idaṃ hi durātmanām || 1.52 ||
durjanaḥ parihartavyo
vidyayā'lakṛto'pi san |
maṇinā bhūṣitaḥ sarpaḥ
kiṃ asau na bhayaṅkaraḥ || 1.53 ||
jāḍyaṃ hrīmati gaṇyate vratarucau dambhaḥ śucau kaitavaṃ
śūre nirghṛṇatā munau vimatitā dainyaṃ priyālāpini |
tejasvinyavaliptatā mukharatā vaktaryaśaktiḥ sthire
tatko nāma guṇo bhavetsa guṇināṃ yo durjanairnāṅkitaḥ || 1.54 ||
lobhaścedaguṇena kiṃ piśunatā yadyasti kiṃ pātakaiḥ
satyaṃ cettapasā ca kiṃ śuci mano yadyasti tīrthena kim |
saujanyaṃ yadi kiṃ guṇaiḥ sumahimā yadyasti kiṃ maṇḍanaiḥ
sadvidyā yadi kiṃ dhanairapayaśo yadyasti kiṃ mṛtyunā || 1.55 ||
śaśī divasadhūsaro galitayauvanā kāminī
saro vigatavārijaṃ mukhaṃ anakṣaraṃ svākṛteḥ |
prabhurdhanaparāyaṇaḥ satatadurgataḥ sajjano
nṛpāṅgaṇagataḥ khalo manasi sapta śalyāni me || 1.56 ||
na kaściccaṇḍakopānām
ātmīyo nāma bhūbhujām |
hotāraṃ api juhvānaṃ
spṛṣṭo vahati pāvakaḥ || 1.57 ||
maunomūkaḥ pravacanapaṭurbāṭulo jalpako vā
dhṛṣṭaḥ pārśve vasati ca sadā dūrataścāpragalbhaḥ |
kṣāntyā bhīruryadi na sahate prāyaśo nābhijātaḥ
sevādharmaḥ paramagahano yogināṃ apyagamyaḥ || 1.58 ||
udbhāsitākhilakhalasya viśṛṅkhalasya
prāgjātavistṛtanijādhamakarmavṛtteḥ |
daivādavāptavibhavasya guṇadviṣo'sya
nīcasya gocaragataiḥ sukhaṃ āpyate || 1.59 ||
ārambhagurvī kṣayiṇī krameṇa
laghvī purā vṛddhimatī ca paścāt |
dinasya pūrvārdhaparārdhabhinnā
chāyeva maitrī khalasajjanānām || 1.60 ||
mṛgamīnasajjanānāṃ tṛṇajalasantoṣavihitavṛttīnām |
lubdhakadhīvarapiśunā niṣkāraṇavairiṇo jagati || 1.61 ||
vāñchā sajjanasaṅgame paraguṇe prītirgurau namratā
vidyāyāṃ vyasanaṃ svayoṣiti ratirlokāpavādādbhayam |
bhaktiḥ śūlini śaktirātmadamane saṃsargamuktiḥ khale
yeṣvete nivasanti nirmalaguṇāstebhyo narebhyo namaḥ || 1.62 ||
vipadi dhairyaṃ athābhyudaye kṣamā
sadasi vākpaṭutā yudhi vikramaḥ |
yaśasi cābhirucirvyasanaṃ śrutau
prakṛtisiddhaṃ idaṃ hi mahātmanām || 1.63 ||
pradānaṃ pracchannaṃ gṛhaṃ upagate sambhramavidhiḥ
priyaṃ kṛtvā maunaṃ sadasi kathanaṃ cāpyupakṛteḥ |
anutseko lakṣmyāṃ anabhibhavagandhāḥ parakathāḥ
satāṃ kenoddiṣṭaṃ viṣamaṃ asidhārāvrataṃ idam || 1.64 ||
kare ślāghyastyāgaḥ śirasi gurupādapraṇayitā
mukhe satyā vāṇī vijayi bhujayorvīryaṃ atulam |
hṛdi svacchā vṛttiḥ śrutiṃ adhigataṃ ca śravaṇayor
vināpyaiśvaryeṇa prakṛtimahatāṃ maṇḍanaṃ idam || 1.65 ||
sampatsu mahatāṃ cittaṃ bhavatyutpalakomalam |
āpatsu ca mahāśailaśilā saṅghātakarkaśam || 1.66 ||
santaptāyasi saṃsthitasya payaso nāmāpi na jñāyate
muktākāratayā tadeva nalinīpatrasthitaṃ rājate |
svātyāṃ sāgaraśuktimadhyapatitaṃ tanmauktikaṃ jāyate
prāyeṇādhamamadhyamottamaguṇaḥ saṃsargato jāyate || 1.67 ||
prīṇāti yaḥ sucaritaiḥ pitaraṃ sa putro
yadbhartureva hitaṃ icchati tatkalatram |
tanmitraṃ āpadi sukhe ca samakriyaṃ yad
etattrayaṃ jagati puṇyakṛto labhante || 1.68 ||
eko devaḥ keśavo vā śivo vā
hyekaṃ mitraṃ bhūpatirvā yatirvā |
eko vāsaḥ pattane vā vane vā
hyekā bhāryā sundarī vā darī vā || 1.69 ||
namratvenonnamantaḥ paraguṇakathanaiḥ svānguṇānkhyāpayantaḥ
svārthānsampādayanto vitatapṛthutarārambhayatnāḥ parārthe |
kṣāntyaivākṣeparukṣākṣaramukharamukhāndurjanāndūṣayantaḥ
santaḥ sāścaryacaryā jagati bahumatāḥ kasya nābhyarcanīyāḥ || 1.70 ||
bhavanti namrāstaravaḥ phalodgamair
navāmbubhirdūrāvalambino ghanāḥ |
anuddhatāḥ satpuruṣāḥ samṛddhibhiḥ
svabhāva eṣa paropakāriṇām || 1.71 ||
śrotraṃ śrutenaiva na kuṇḍalena
dānena pāṇirna tu kaṅkaṇena |
vibhāti kāyaḥ karuṇaparāṇāṃ
paropakārairna tu candanena || 1.72 ||
pāpānnivārayati yojayate hitāya
guhyaṃ nigūhati guṇānprakaṭīkaroti |
āpadgataṃ ca na jahāti dadāti kāle
sanmitralakṣaṇaṃ idaṃ pravadanti santaḥ || 1.73 ||
padmākaraṃ dinakaro vikacīkaroti
candraprabhollāsayati kairavacakravālam |
nābhyarthito jaladharo'pi jalaṃ dadāti
santaḥ svayaṃ parahite vihitābhiyogāḥ || 1.74 ||
eke satpuruṣāḥ parārthaghaṭakāḥ svārthaṃ parityajanti ye
sāmānyāstu parārthaṃ udyamabhṛtaḥ svārthāvirodhena ye |
te'mī mānuṣarākṣasāḥ parahitaṃ svārthāya nighnanti ye
ye tu ghnanti nirarthakaṃ parahitaṃ te ke na jānīmahe || 1.75 ||
kṣīreṇātmagatodakāya hi guṇā dattā purā te'khilā
kṣīrottāpaṃ avekṣya tena payasā svātmā kṛśānau hutaḥ |
gantuṃ pāvakaṃ unmanastadabhavaddṛṣṭvā tu mitrāpadaṃ
yuktaṃ tena jalena śāmyati satāṃ maitrī punastvīdṛśī || 1.76 ||
itaḥ svapiti keśavaḥ kulaṃ itastadīyadviṣām
itaśca śaraṇārthināṃ śikhariṇāṃ gaṇāḥ śerate |
ito'pi baḍavānalaḥ saha samastasaṃvartakaiḥ
aho vitataṃ ūrjitaṃ bharasahaṃ sindhorvapuḥ || 1.77 ||
tṛṣṇāṃ chindhi bhaja kṣamāṃ jahi madaṃ pāpe ratiṃ mā kṛthāḥ
satyaṃ brūhyanuyāhi sādhupadavīṃ sevasva vidvajjanam |
mānyānmānaya vidviṣo'pyanunaya prakhyāpaya praśrayaṃ
kīrtiṃ pālaya duḥkhite kuru dayāṃ etatsatāṃ ceṣṭitam || 1.78 ||
manasi vacasi kāye puṇyapīyūṣapūrṇās
tribhuvanaṃ upakāraśreṇibhiḥ prīṇayantaḥ |
paraguṇaparamāṇūnparvatīkṛtya nityaṃ
nijahṛdi vikasantaḥ santa santaḥ kiyantaḥ || 1.79 ||
kiṃ tena hemagiriṇā rajatādriṇā vā
yatrāśritāśca taravastaravasta eva |
manyāmahe malayaṃ eva yadāśrayeṇa
kaṅkolanimbakaṭujā api candanāḥ syuḥ || 1.80 ||
ratnairmahārhaistutuṣurna devā
na bhejire bhīmaviṣeṇa bhītim |
sudhāṃ vinā na parayurvirāmaṃ
na niścitārthādviramanti dhīrāḥ || 1.81 ||
kvacitpṛthvīśayyaḥ kvacidapi ca paraṅkaśayanaḥ
kvacicchākāhāraḥ kvacidapi ca śālyodanaruciḥ |
kvacitkanthādhārī kvacidapi ca divyāmbaradharo
manasvī kāryārthī na gaṇayati duḥkhaṃ na ca sukham || 1.82 ||
aiśvaryasya vibhūṣaṇaṃ sujanatā śauryasya vāksaṃyamo
jñānasyopaśamaḥ śrutasya vinayo vittasya pātre vyayaḥ |
akrodhastapasaḥ kṣamā prabhaviturdharmasya nirvājatā
sarveṣāṃ api sarvakāraṇaṃ idaṃ śīlaṃ paraṃ bhūṣaṇam || 1.83 ||
nindantu nītinipuṇā yadi vā stuvantu
lakṣmīḥ samāviśatu gacchatu vā yatheṣṭham |
adyaiva vā maraṇaṃ astu yugāntare vā
nyāyyātpathaḥ pravicalanti padaṃ na dhīrāḥ || 1.84 ||
bhagnāśasya karaṇḍapiṇḍitatanormlānendriyasya kṣudhā
kṛtvākhurvivaraṃ svayaṃ nipatito naktaṃ mukhe bhoginaḥ |
tṛptastatpiśitena satvaraṃ asau tenaiva yātaḥ yathā
lokāḥ paśyata daivaṃ eva hi nṛṇāṃ vṛddhau kṣaye kāraṇam || 1.85 ||
ālasyaṃ hi manuṣyāṇāṃ
śarīrastho mahānripuḥ |
nāstyudyamasamo bandhuḥ
kurvāṇo nāvasīdati || 1.86 ||
chinno'pi rohati tarkṣīṇo'pyupacīyate punaścandraḥ |
iti vimṛśantaḥ santaḥ santapyante na duḥkheṣu || 1.87 ||
netā yasya bṛhaspatiḥ praharaṇaṃ vajraṃ surāḥ sainikāḥ
svargo durgaṃ anugrahaḥ kila harerairāvato vāraṇaḥ |
ityaiśvaryabalānvito'pi balabhidbhagnaḥ paraiḥ saṅgare
tadvyaktaṃ nanu daivaṃ eva śaraṇaṃ dhigdhigvṛthā pauruṣam || 1.88 ||
karmāyattaṃ phalaṃ puṃsāṃ
buddhiḥ karmānusāriṇī |
tathāpi sudhiyā bhāvyaṃ
suvicāryaiva kurvatā || 1.89 ||
khalvāto divaseśvarasya kiraṇaiḥ santāḍito mastake
vāñchandeśaṃ anātapaṃ vidhivaśāttālasya mūlaṃ gataḥ |
tatrāpyasya mahāphalena patatā bhagnaṃ saśabdaṃ śiraḥ
prāyo gacchati yatra bhāgyarahitastatraiva yāntyāpadaḥ || 1.90 ||
raviniśākarayorgrahapīḍanaṃ
gajabhujaṅgamayorapi bandhanam |
matimatāṃ ca vilokya daridratāṃ
vidhiraho balavāniti me matiḥ || 1.91 ||
sṛjati tāvadaśeṣaguṇakaraṃ
puruṣaratnaṃ alaṅkaraṇaṃ bhuvaḥ |
tadapi tatkṣaṇabhaṅgi karoti
cedahaha kaṣṭaṃ apaṇḍitatā vidheḥ || 1.92 ||
patraṃ naiva yadā karīraviṭape doṣo vasantasya kim
nolūko'pyavalokate yadi divā sūryasya kiṃ dūṣaṇam |
dhārā naiva patanti cātakamukhe meghasya kiṃ dūṣaṇam
yatpūrvaṃ vidhinā lalāṭalikhitaṃ tanmārjituṃ kaḥ kṣamaḥ || 1.93 ||
namasyāmo devānnanu hatavidheste'pi vaśagā
vidhirvandyaḥ so'pi pratiniyatakarmaikaphaladaḥ |
phalaṃ karmāyattaṃ yadi kiṃ amaraiḥ kiṃ ca vidhinā
namastatkarmabhyo vidhirapi na yebhyaḥ prabhavati || 1.94 ||
brahmā yena kulālavanniyamito brahmāḍabhāṇḍodare
viṣṇuryena daśāvatāragahane kṣipto mahāsaṅkaṭe |
rudro yena kapālapāṇipuṭake bhikṣāṭanaṃ kāritaḥ
sūryo bhrāmyati nityaṃ eva gagane tasmai namaḥ karmaṇe || 1.95 ||
naivākṛtiḥ phalati naivā kulaṃ na śīlaṃ
vidyāpi naiva na ca yatnakṛtāpi sevā |
bhāgyāni pūrvatapasā khalu sañcitāni
kāle phalanti puruṣasya yathaiva vṛkṣāḥ || 1.96 ||
vane raṇe śatrujalāgnimadhye
mahārṇave parvatamastake vā |
suptaṃ pramattaṃ viṣamasthitaṃ vā
rakṣanti puṇyāni purākṛtāni || 1.97 ||
yā sādhūṃśca khalānkaroti viduṣo mūrkhānhitāndveṣiṇaḥ
pratyakṣaṃ kurute parīkṣaṃ amṛtaṃ hālāhalaṃ tatkṣaṇāt |
tāṃ ārādhaya satkriyāṃ bhagavatīṃ bhoktuṃ phalaṃ vāñchitaṃ
he sādho vyasanairguṇeṣu vipuleṣvāsthāṃ vṛthā mā kṛthāḥ || 1.98 ||
guṇavadaguṇavadvā kurvatā kāryajātaṃ
pariṇatiravadhāryā yatnataḥ paṇḍitena |
atirabhasakṛtānāṃ karmaṇāṃ āvipatter
bhavati hṛdayadāhī śalyatulyo vipākaḥ || 1.99 ||
sthālyāṃ vaidūryamayyāṃ pacati tilakaṇāṃścandanairindhanaughaiḥ
sauvarṇairlāṅgalāgrairvilikhati vasudhāṃ arkamūlasya hetoḥ |
kṛtvā karpūrakhaṇḍānvṛttiṃ iha kurute kodravāṇāṃ samantāt
prāpyemāṃ karmbhūmiṃ na carati manujo yastopa mandabhāgyaḥ || 1.100 ||
majjatvambhasi yātu meruśikharaṃ śatruṃ jayatvāhave
vāṇijyaṃ kṛṣisevane ca sakalā vidyāḥ kalāḥ śikṣatām |
ākāśaṃ vipulaṃ prayātu khagavatkṛtvā prayatnaṃ paraṃ
nābhāvyaṃ bhavatīha karmavaśato bhāvyasya nāśaḥ kutaḥ || 1.101 ||
bhīmaṃ vanaṃ bhavati tasya puraṃ pradhānaṃ
sarvo janaḥ svajanatāṃ upayāti tasya |
kṛtsnā ca bhūrbhavati sannidhiratnapūrṇā
yasyāsti pūrvasukṛtaṃ vipulaṃ narasya || 1.102 ||
ko lābho guṇisaṅgamaḥ kiṃ asukhaṃ prājñetaraiḥ saṅgatiḥ
kā hāniḥ samayacyutirnipuṇatā kā dharmatattve ratiḥ |
kaḥ śūro vijitendriyaḥ priyatamā kā'nuvratā kiṃ dhanaṃ
vidyā kiṃ sukhaṃ apravāsagamanaṃ rājyaṃ kiṃ ājñāphalam || 1.103 ||
apriyavacanadaridraiḥ priyavacanadhanāḍhyaiḥ svadāraparituṣṭaiḥ |
paraparivādanivṛttaiḥ kvacitkvacinmaṇḍitā vasudhā || 1.104 ||
kadarthitasyāpi hi dhairyavṛtter
na śakyate dhairyaguṇaḥ pramārṣṭum |
adhomukhasyāpi kṛtasya vahner
nādhaḥ śikhā yāti kadācideva || 1.105 ||
kāntākaṭākṣaviśikhā na lunanti yasya
cittaṃ na nirdahati kṛpakṛśānutāpaḥ |
karṣanti bhūriviṣayāśca na lobhapāśair
lokatrayaṃ jayati kṛtsnaṃ idaṃ sa dhīraḥ || 1.106 ||
ekenāpi hi śūreṇa
pādākrāntaṃ mahītalam |
kriyate bhāskareṇaiva
sphārasphuritatejasā || 1.107 ||
vahnistasya jalāyate jalanidhiḥ kulyāyate tatkṣaṇān
meruḥ svalpaśilāyate mṛgapatiḥ sadyaḥ kuraṅgāyate |
vyālo mālyaguṇāyate viṣarasaḥ pīyūṣavarṣāyate
yasyāṅge'khilalokavallabhatamaṃ śīlaṃ samunmīlati || 1.108 ||
lajjāguṇaughajananīṃ jananīṃ iva svām
atyantaśuddhahṛdayāṃ anuvartamānām |
tejasvinaḥ sukhaṃ asūnapi santyajanati
satyavratavyasanino na punaḥ pratijñām || 1.109 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.