Devi

দেবী ভুজঙ্গ স্তোত্রং

Devi Bhujanga Stotram

📂 Stotram 🖋️ Bengali script
📄 Download PDF
বিরিঞ্চ্যাদিভিঃ পঞ্চভির্লোকপালৈঃ
সমূঢে মহানন্দপীঠে নিষণ্ণম্ ।
ধনুর্বাণপাশাঙ্কুশপ্রোতহস্তং
মহস্ত্রৈপুরং শঙ্করাদ্বৈতমব্যাত্ ॥ 1 ॥
যদন্নাদিভিঃ পঞ্চভিঃ কোশজালৈঃ
শিরঃপক্ষপুচ্ছাত্মকৈরন্তরন্তঃ ।
নিগূঢে মহাযোগপীঠে নিষণ্ণং
পুরারেরথান্তঃপুরং নৌমি নিত্যম্ ॥ 2 ॥
বিরিঞ্চাদিরূপৈঃ প্রপঞ্চে বিহৃত্য
স্বতন্ত্রা যদা স্বাত্মবিশ্রান্তিরেষা ।
তদা মানমাতৃপ্রমেযাতিরিক্তং
পরানন্দমীডে ভবানি ত্বদীযম্ ॥ 3 ॥
বিনোদায চৈতন্যমেকং বিভজ্য
দ্বিধা দেবি জীবঃ শিবশ্চেতি নাম্না ।
শিবস্যাপি জীবত্বমাপাদযন্তী
পুনর্জীবমেনং শিবং বা করোষি ॥ 4 ॥
সমাকুঞ্চ্য মূলং হৃদি ন্যস্য বাযুং
মনো ভ্রূবিলং প্রাপযিত্বা নিবৃত্তাঃ ।
ততঃ সচ্চিদানন্দরূপে পদে তে
ভবন্ত্যম্ব জীবাঃ শিবত্বেন কেচিত্ ॥ 5 ॥
শরীরেঽতিকষ্টে রিপৌ পুত্রবর্গে
সদাভীতিমূলে কলত্রে ধনে বা ।
ন কশ্চিদ্বিরজ্যত্যহো দেবি চিত্রং
কথং ত্বত্কটাক্ষং বিনা তত্ত্ববোধঃ ॥ 6 ॥
শরীরে ধনেঽপত্যবর্গে কলত্রে
বিরক্তস্য সদ্দেশিকাদিষ্টবুদ্ধেঃ ।
যদাকস্মিকং জ্যোতিরানন্দরূপং
সমাধৌ ভবেত্তত্ত্বমস্যম্ব সত্যম্ ॥ 7 ॥
মৃষান্যো মৃষান্যঃ পরো মিশ্রমেনং
পরঃ প্রাকৃতং চাপরো বুদ্ধিমাত্রম্ ।
প্রপঞ্চং মিমীতে মুনীনাং গণোঽযং
তদেতত্ত্বমেবেতি ন ত্বাং জহীমঃ ॥ 8 ॥
নিবৃত্তিঃ প্রতিষ্ঠা চ বিদ্যা চ শান্তি-
স্তথা শান্ত্যতীতেতি পঞ্চীকৃতাভিঃ ।
কলাভিঃ পরে পঞ্চবিংশাত্মিকাভি-
স্ত্বমেকৈব সেব্যা শিবাভিন্নরূপা ॥ 9 ॥
অগাধেঽত্র সংসারপঙ্কে নিমগ্নং
কলত্রাদিভারেণ খিন্নং নিতান্তম্ ।
মহামোহপাশৌঘবদ্ধং চিরান্মাং
সমুদ্ধর্তুমম্ব ত্বমেকৈব শক্তা ॥ 10 ॥
সমারভ্য মূলং গতো ব্রহ্মচক্রং
ভবদ্দিব্যচক্রেশ্বরীধামভাজঃ ।
মহাসিদ্ধিসঙ্ঘাতকল্পদ্রুমাভা-
নবাপ্যাম্ব নাদানুপাস্তে চ যোগী ॥ 11 ॥
গণেশৈর্গ্রহৈরম্ব নক্ষত্রপঙ্ক্ত্যা
তথা যোগিনীরাশিপীঠৈরভিন্নম্ ।
মহাকালমাত্মানমামৃশ্য লোকং
বিধত্সে কৃতিং বা স্থিতিং বা মহেশি ॥ 12 ॥
লসত্তারহারামতিস্বচ্ছচেলাং
বহন্তীং করে পুস্তকং চাক্ষমালাম্ ।
শরচ্চন্দ্রকোটিপ্রভাভাসুরাং ত্বাং
সকৃদ্ভাবযন্ভারতীবল্লভঃ স্যাত্ ॥ 13 ॥
সমুদ্যত্সহস্রার্কবিম্বাভবক্ত্রাং
স্বভাসৈব সিন্দূরিতাজাণ্ডকোটিম্ ।
ধনুর্বাণপাশাঙ্কুশান্ধারযন্তীং
স্মরন্তঃ স্মরং বাপি সম্মোহযেযুঃ ॥ 14 ॥
মণিস্যূততাটঙ্কশোণাস্যবিম্বাং
হরিত্পট্টবস্ত্রাং ত্বগুল্লাসিভূষাম্ ।
হৃদা ভাবযংস্তপ্তহেমপ্রভাং ত্বাং
শ্রিযো নাশযত্যম্ব চাঞ্চল্যভাবম্ ॥ 15 ॥
মহামন্ত্ররাজান্তবীজং পরাখ্যং
স্বতো ন্যস্তবিন্দু স্বযং ন্যস্তহার্দম্ ।
ভবদ্বক্ত্রবক্ষোজগুহ্যাভিধানং
স্বরূপং সকৃদ্ভাবযেত্স ত্বমেব ॥ 16 ॥
তথান্যে বিকল্পেষু নির্বিণ্ণচিত্তা-
স্তদেকং সমাধায বিন্দুত্রযং তে ।
পরানন্দসন্ধানসিন্ধৌ নিমগ্নাঃ
পুনর্গর্ভরন্ধ্রং ন পশ্যন্তি ধীরাঃ ॥ 17 ॥
ত্বদুন্মেষলীলানুবন্ধাধিকারা-
ন্বিরিঞ্চ্যাদিকাংস্ত্বদ্গুণাম্ভোধিবিন্দূন্ ।
ভজন্তস্তিতীর্ষন্তি সংসারসিন্ধুং
শিবে তাবকীনা সুসম্ভাবনেযম্ ॥ 18 ॥
কদা বা ভবত্পাদপোতেন তূর্ণং
ভবাম্ভোধিমুত্তীর্য পূর্ণান্তরঙ্গঃ ।
নিমজ্জন্তমেনং দুরাশাবিষাব্ধৌ
সমালোক্য লোকং কথং পর্যুদাস্সে ॥ 19 ॥
কদাবা হৃষীকাণি সাম্যং ভজেযুঃ
কদা বা ন শত্রুর্ন মিত্রং ভবানি ।
কদা বা দুরাশাবিষূচীবিলোপঃ
কদা বা মনো মে সমূলং বিনশ্যেত্ ॥ 20 ॥
নমোবাকমাশাস্মহে দেবি যুষ্ম-
ত্পদাম্ভোজযুগ্মায তিগ্মায গৌরি ।
বিরিঞ্চ্যাদিভাস্বত্কিরীটপ্রতোলী-
প্রদীপাযমানপ্রভাভাস্বরায ॥ 21 ॥
কচে চন্দ্ররেখং কুচে তারহারং
করে স্বাদুচাপং শরে ষট্পদৌঘম্ ।
স্মরামি স্মরারেরভিপ্রাযমেকং
মদাঘূর্ণনেত্রং মদীযং নিধানম্ ॥ 22 ॥
শরেষ্বেব নাসা ধনুষ্বেব জিহ্বা
জপাপাটলে লোচনে তে স্বরূপে ।
ত্বগেষা ভবচ্চন্দ্রখণ্ডে শ্রবো মে
গুণে তে মনোবৃত্তিরম্ব ত্বযি স্যাত্ ॥ 23 ॥
জগত্কর্মধীরান্বচোধূতকীরান্
কুচন্যস্তহারাঙ্কৃপাসিন্ধুপূরান্ ।
ভবাম্ভোধিপারান্মহাপাপদূরান্
ভজে বেদসারাংশিবপ্রেমদারান্ ॥ 24 ॥
সুধাসিন্ধুসারে চিদানন্দনীরে
সমুত্ফুল্লনীপে সুরত্রান্তরীপে ।
মণিব্যূহসালে স্থিতে হৈমশালে
মনোজারিবামে নিষণ্ণং মনো মে ॥ 25 ॥
দৃগন্তে বিলোলা সুগন্ধীষুমালা
প্রপঞ্চেন্দ্রজালা বিপত্সিন্ধুকূলা ।
মুনিস্বান্তশালা নমল্লোকপালা
হৃদি প্রেমলোলামৃতস্বাদুলীলা ॥ 26 ॥
জগজ্জালমেতত্ত্বযৈবাম্ব সৃষ্টং
ত্বমেবাদ্য যাসীন্দ্রিযৈরর্থজালম্ ।
ত্বমেকৈব কর্ত্রী ত্বমেকৈব ভোক্ত্রী
ন মে পুণ্যপাপে ন মে বন্ধমোক্ষৌ ॥ 27 ॥
ইতি প্রেমভারেণ কিঞ্চিন্মযোক্তং
ন বুধ্বৈব তত্ত্বং মদীযং ত্বদীযম্ ।
বিনোদায বালস্য মৌর্খ্যং হি মাতস্-
তদেতত্প্রলাপস্তুতিং মে গৃহাণ ॥ 28 ॥
॥ ইতি শ্রীমচ্ছঙ্করাচার্যবিরচিতা দেবীভুজঙ্গং সম্পূর্ণম্ ॥
Roman (IAST) Transliteration
viriñcyādibhiḥ pañcabhirlokapālaiḥ
samūḍhe mahānandapīṭhe niṣaṇṇam |
dhanurbāṇapāśāṅkuśaprotahastaṃ
mahastraipuraṃ śaṅkarādvaitamavyāt || 1 ||
yadannādibhiḥ pañcabhiḥ kośajālaiḥ
śiraḥpakṣapucchātmakairantarantaḥ |
nigūḍhe mahāyogapīṭhe niṣaṇṇaṃ
purārerathāntaḥpuraṃ naumi nityam || 2 ||
viriñcādirūpaiḥ prapañce vihṛtya
svatantrā yadā svātmaviśrāntireṣā |
tadā mānamātṛprameyātiriktaṃ
parānandamīḍe bhavāni tvadīyam || 3 ||
vinodāya caitanyamekaṃ vibhajya
dvidhā devi jīvaḥ śivaśceti nāmnā |
śivasyāpi jīvatvamāpādayantī
punarjīvamenaṃ śivaṃ vā karoṣi || 4 ||
samākuñcya mūlaṃ hṛdi nyasya vāyuṃ
mano bhrūbilaṃ prāpayitvā nivṛttāḥ |
tataḥ saccidānandarūpe pade te
bhavantyamba jīvāḥ śivatvena kecit || 5 ||
śarīre'tikaṣṭe ripau putravarge
sadābhītimūle kalatre dhane vā |
na kaścidvirajyatyaho devi citraṃ
kathaṃ tvatkaṭākṣaṃ vinā tattvabodhaḥ || 6 ||
śarīre dhane'patyavarge kalatre
viraktasya saddeśikādiṣṭabuddheḥ |
yadākasmikaṃ jyotirānandarūpaṃ
samādhau bhavettattvamasyamba satyam || 7 ||
mṛṣānyo mṛṣānyaḥ paro miśramenaṃ
paraḥ prākṛtaṃ cāparo buddhimātram |
prapañcaṃ mimīte munīnāṃ gaṇo'yaṃ
tadetattvameveti na tvāṃ jahīmaḥ || 8 ||
nivṛttiḥ pratiṣṭhā ca vidyā ca śānti-
stathā śāntyatīteti pañcīkṛtābhiḥ |
kalābhiḥ pare pañcaviṃśātmikābhi-
stvamekaiva sevyā śivābhinnarūpā || 9 ||
agādhe'tra saṃsārapaṅke nimagnaṃ
kalatrādibhāreṇa khinnaṃ nitāntam |
mahāmohapāśaughabaddhaṃ cirānmāṃ
samuddhartumamba tvamekaiva śaktā || 10 ||
samārabhya mūlaṃ gato brahmacakraṃ
bhavaddivyacakreśvarīdhāmabhājaḥ |
mahāsiddhisaṅghātakalpadrumābhā-
navāpyāmba nādānupāste ca yogī || 11 ||
gaṇeśairgrahairamba nakṣatrapaṅktyā
tathā yoginīrāśipīṭhairabhinnam |
mahākālamātmānamāmṛśya lokaṃ
vidhatse kṛtiṃ vā sthitiṃ vā maheśi || 12 ||
lasattārahārāmatisvacchacelāṃ
vahantīṃ kare pustakaṃ cākṣamālām |
śaraccandrakoṭiprabhābhāsurāṃ tvāṃ
sakṛdbhāvayanbhāratīvallabhaḥ syāt || 13 ||
samudyatsahasrārkabimbābhavaktrāṃ
svabhāsaiva sindūritājāṇḍakoṭim |
dhanurbāṇapāśāṅkuśāndhārayantīṃ
smarantaḥ smaraṃ vāpi sammohayeyuḥ || 14 ||
maṇisyūtatāṭaṅkaśoṇāsyabimbāṃ
haritpaṭṭavastrāṃ tvagullāsibhūṣām |
hṛdā bhāvayaṃstaptahemaprabhāṃ tvāṃ
śriyo nāśayatyamba cāñcalyabhāvam || 15 ||
mahāmantrarājāntabījaṃ parākhyaṃ
svato nyastabindu svayaṃ nyastahārdam |
bhavadvaktravakṣojaguhyābhidhānaṃ
svarūpaṃ sakṛdbhāvayetsa tvameva || 16 ||
tathānye vikalpeṣu nirviṇṇacittā-
stadekaṃ samādhāya bindutrayaṃ te |
parānandasandhānasindhau nimagnāḥ
punargarbharandhraṃ na paśyanti dhīrāḥ || 17 ||
tvadunmeṣalīlānubandhādhikārā-
nviriñcyādikāṃstvadguṇāmbhodhibindūn |
bhajantastitīrṣanti saṃsārasindhuṃ
śive tāvakīnā susambhāvaneyam || 18 ||
kadā vā bhavatpādapotena tūrṇaṃ
bhavāmbhodhimuttīrya pūrṇāntaraṅgaḥ |
nimajjantamenaṃ durāśāviṣābdhau
samālokya lokaṃ kathaṃ paryudāsse || 19 ||
kadāvā hṛṣīkāṇi sāmyaṃ bhajeyuḥ
kadā vā na śatrurna mitraṃ bhavāni |
kadā vā durāśāviṣūcīvilopaḥ
kadā vā mano me samūlaṃ vinaśyet || 20 ||
namovākamāśāsmahe devi yuṣma-
tpadāmbhojayugmāya tigmāya gauri |
viriñcyādibhāsvatkirīṭapratolī-
pradīpāyamānaprabhābhāsvarāya || 21 ||
kace candrarekhaṃ kuce tārahāraṃ
kare svāducāpaṃ śare ṣaṭpadaugham |
smarāmi smarārerabhiprāyamekaṃ
madāghūrṇanetraṃ madīyaṃ nidhānam || 22 ||
śareṣveva nāsā dhanuṣveva jihvā
japāpāṭale locane te svarūpe |
tvageṣā bhavaccandrakhaṇḍe śravo me
guṇe te manovṛttiramba tvayi syāt || 23 ||
jagatkarmadhīrānvacodhūtakīrān
kucanyastahārāṅkṛpāsindhupūrān |
bhavāmbhodhipārānmahāpāpadūrān
bhaje vedasārāṃśivapremadārān || 24 ||
sudhāsindhusāre cidānandanīre
samutphullanīpe suratrāntarīpe |
maṇivyūhasāle sthite haimaśāle
manojārivāme niṣaṇṇaṃ mano me || 25 ||
dṛgante vilolā sugandhīṣumālā
prapañcendrajālā vipatsindhukūlā |
munisvāntaśālā namallokapālā
hṛdi premalolāmṛtasvādulīlā || 26 ||
jagajjālametattvayaivāmba sṛṣṭaṃ
tvamevādya yāsīndriyairarthajālam |
tvamekaiva kartrī tvamekaiva bhoktrī
na me puṇyapāpe na me bandhamokṣau || 27 ||
iti premabhāreṇa kiñcinmayoktaṃ
na budhvaiva tattvaṃ madīyaṃ tvadīyam |
vinodāya bālasya maurkhyaṃ hi mātas-
tadetatpralāpastutiṃ me gṛhāṇa || 28 ||
|| iti śrīmacchaṅkarācāryaviracitā devībhujaṅgaṃ sampūrṇam ||
Sanskrit — Devanagari (original)
विरिञ्च्यादिभिः पञ्चभिर्लोकपालैः
समूढे महानन्दपीठे निषण्णम् ।
धनुर्बाणपाशाङ्कुशप्रोतहस्तं
महस्त्रैपुरं शङ्कराद्वैतमव्यात् ॥ 1 ॥
यदन्नादिभिः पञ्चभिः कोशजालैः
शिरःपक्षपुच्छात्मकैरन्तरन्तः ।
निगूढे महायोगपीठे निषण्णं
पुरारेरथान्तःपुरं नौमि नित्यम् ॥ 2 ॥
विरिञ्चादिरूपैः प्रपञ्चे विहृत्य
स्वतन्त्रा यदा स्वात्मविश्रान्तिरेषा ।
तदा मानमातृप्रमेयातिरिक्तं
परानन्दमीडे भवानि त्वदीयम् ॥ 3 ॥
विनोदाय चैतन्यमेकं विभज्य
द्विधा देवि जीवः शिवश्चेति नाम्ना ।
शिवस्यापि जीवत्वमापादयन्ती
पुनर्जीवमेनं शिवं वा करोषि ॥ 4 ॥
समाकुञ्च्य मूलं हृदि न्यस्य वायुं
मनो भ्रूबिलं प्रापयित्वा निवृत्ताः ।
ततः सच्चिदानन्दरूपे पदे ते
भवन्त्यम्ब जीवाः शिवत्वेन केचित् ॥ 5 ॥
शरीरेऽतिकष्टे रिपौ पुत्रवर्गे
सदाभीतिमूले कलत्रे धने वा ।
न कश्चिद्विरज्यत्यहो देवि चित्रं
कथं त्वत्कटाक्षं विना तत्त्वबोधः ॥ 6 ॥
शरीरे धनेऽपत्यवर्गे कलत्रे
विरक्तस्य सद्देशिकादिष्टबुद्धेः ।
यदाकस्मिकं ज्योतिरानन्दरूपं
समाधौ भवेत्तत्त्वमस्यम्ब सत्यम् ॥ 7 ॥
मृषान्यो मृषान्यः परो मिश्रमेनं
परः प्राकृतं चापरो बुद्धिमात्रम् ।
प्रपञ्चं मिमीते मुनीनां गणोऽयं
तदेतत्त्वमेवेति न त्वां जहीमः ॥ 8 ॥
निवृत्तिः प्रतिष्ठा च विद्या च शान्ति-
स्तथा शान्त्यतीतेति पञ्चीकृताभिः ।
कलाभिः परे पञ्चविंशात्मिकाभि-
स्त्वमेकैव सेव्या शिवाभिन्नरूपा ॥ 9 ॥
अगाधेऽत्र संसारपङ्के निमग्नं
कलत्रादिभारेण खिन्नं नितान्तम् ।
महामोहपाशौघबद्धं चिरान्मां
समुद्धर्तुमम्ब त्वमेकैव शक्ता ॥ 10 ॥
समारभ्य मूलं गतो ब्रह्मचक्रं
भवद्दिव्यचक्रेश्वरीधामभाजः ।
महासिद्धिसङ्घातकल्पद्रुमाभा-
नवाप्याम्ब नादानुपास्ते च योगी ॥ 11 ॥
गणेशैर्ग्रहैरम्ब नक्षत्रपङ्क्त्या
तथा योगिनीराशिपीठैरभिन्नम् ।
महाकालमात्मानमामृश्य लोकं
विधत्से कृतिं वा स्थितिं वा महेशि ॥ 12 ॥
लसत्तारहारामतिस्वच्छचेलां
वहन्तीं करे पुस्तकं चाक्षमालाम् ।
शरच्चन्द्रकोटिप्रभाभासुरां त्वां
सकृद्भावयन्भारतीवल्लभः स्यात् ॥ 13 ॥
समुद्यत्सहस्रार्कबिम्बाभवक्त्रां
स्वभासैव सिन्दूरिताजाण्डकोटिम् ।
धनुर्बाणपाशाङ्कुशान्धारयन्तीं
स्मरन्तः स्मरं वापि सम्मोहयेयुः ॥ 14 ॥
मणिस्यूतताटङ्कशोणास्यबिम्बां
हरित्पट्टवस्त्रां त्वगुल्लासिभूषाम् ।
हृदा भावयंस्तप्तहेमप्रभां त्वां
श्रियो नाशयत्यम्ब चाञ्चल्यभावम् ॥ 15 ॥
महामन्त्रराजान्तबीजं पराख्यं
स्वतो न्यस्तबिन्दु स्वयं न्यस्तहार्दम् ।
भवद्वक्त्रवक्षोजगुह्याभिधानं
स्वरूपं सकृद्भावयेत्स त्वमेव ॥ 16 ॥
तथान्ये विकल्पेषु निर्विण्णचित्ता-
स्तदेकं समाधाय बिन्दुत्रयं ते ।
परानन्दसन्धानसिन्धौ निमग्नाः
पुनर्गर्भरन्ध्रं न पश्यन्ति धीराः ॥ 17 ॥
त्वदुन्मेषलीलानुबन्धाधिकारा-
न्विरिञ्च्यादिकांस्त्वद्गुणाम्भोधिबिन्दून् ।
भजन्तस्तितीर्षन्ति संसारसिन्धुं
शिवे तावकीना सुसम्भावनेयम् ॥ 18 ॥
कदा वा भवत्पादपोतेन तूर्णं
भवाम्भोधिमुत्तीर्य पूर्णान्तरङ्गः ।
निमज्जन्तमेनं दुराशाविषाब्धौ
समालोक्य लोकं कथं पर्युदास्से ॥ 19 ॥
कदावा हृषीकाणि साम्यं भजेयुः
कदा वा न शत्रुर्न मित्रं भवानि ।
कदा वा दुराशाविषूचीविलोपः
कदा वा मनो मे समूलं विनश्येत् ॥ 20 ॥
नमोवाकमाशास्महे देवि युष्म-
त्पदाम्भोजयुग्माय तिग्माय गौरि ।
विरिञ्च्यादिभास्वत्किरीटप्रतोली-
प्रदीपायमानप्रभाभास्वराय ॥ 21 ॥
कचे चन्द्ररेखं कुचे तारहारं
करे स्वादुचापं शरे षट्पदौघम् ।
स्मरामि स्मरारेरभिप्रायमेकं
मदाघूर्णनेत्रं मदीयं निधानम् ॥ 22 ॥
शरेष्वेव नासा धनुष्वेव जिह्वा
जपापाटले लोचने ते स्वरूपे ।
त्वगेषा भवच्चन्द्रखण्डे श्रवो मे
गुणे ते मनोवृत्तिरम्ब त्वयि स्यात् ॥ 23 ॥
जगत्कर्मधीरान्वचोधूतकीरान्
कुचन्यस्तहाराङ्कृपासिन्धुपूरान् ।
भवाम्भोधिपारान्महापापदूरान्
भजे वेदसारांशिवप्रेमदारान् ॥ 24 ॥
सुधासिन्धुसारे चिदानन्दनीरे
समुत्फुल्लनीपे सुरत्रान्तरीपे ।
मणिव्यूहसाले स्थिते हैमशाले
मनोजारिवामे निषण्णं मनो मे ॥ 25 ॥
दृगन्ते विलोला सुगन्धीषुमाला
प्रपञ्चेन्द्रजाला विपत्सिन्धुकूला ।
मुनिस्वान्तशाला नमल्लोकपाला
हृदि प्रेमलोलामृतस्वादुलीला ॥ 26 ॥
जगज्जालमेतत्त्वयैवाम्ब सृष्टं
त्वमेवाद्य यासीन्द्रियैरर्थजालम् ।
त्वमेकैव कर्त्री त्वमेकैव भोक्त्री
न मे पुण्यपापे न मे बन्धमोक्षौ ॥ 27 ॥
इति प्रेमभारेण किञ्चिन्मयोक्तं
न बुध्वैव तत्त्वं मदीयं त्वदीयम् ।
विनोदाय बालस्य मौर्ख्यं हि मातस्-
तदेतत्प्रलापस्तुतिं मे गृहाण ॥ 28 ॥
॥ इति श्रीमच्छङ्कराचार्यविरचिता देवीभुजङ्गं सम्पूर्णम् ॥
viriñcyādibhiḥ pañcabhirlokapālaiḥ
samūḍhe mahānandapīṭhe niṣaṇṇam |
dhanurbāṇapāśāṅkuśaprotahastaṃ
mahastraipuraṃ śaṅkarādvaitamavyāt || 1 ||
yadannādibhiḥ pañcabhiḥ kośajālaiḥ
śiraḥpakṣapucchātmakairantarantaḥ |
nigūḍhe mahāyogapīṭhe niṣaṇṇaṃ
purārerathāntaḥpuraṃ naumi nityam || 2 ||
viriñcādirūpaiḥ prapañce vihṛtya
svatantrā yadā svātmaviśrāntireṣā |
tadā mānamātṛprameyātiriktaṃ
parānandamīḍe bhavāni tvadīyam || 3 ||
vinodāya caitanyamekaṃ vibhajya
dvidhā devi jīvaḥ śivaśceti nāmnā |
śivasyāpi jīvatvamāpādayantī
punarjīvamenaṃ śivaṃ vā karoṣi || 4 ||
samākuñcya mūlaṃ hṛdi nyasya vāyuṃ
mano bhrūbilaṃ prāpayitvā nivṛttāḥ |
tataḥ saccidānandarūpe pade te
bhavantyamba jīvāḥ śivatvena kecit || 5 ||
śarīre'tikaṣṭe ripau putravarge
sadābhītimūle kalatre dhane vā |
na kaścidvirajyatyaho devi citraṃ
kathaṃ tvatkaṭākṣaṃ vinā tattvabodhaḥ || 6 ||
śarīre dhane'patyavarge kalatre
viraktasya saddeśikādiṣṭabuddheḥ |
yadākasmikaṃ jyotirānandarūpaṃ
samādhau bhavettattvamasyamba satyam || 7 ||
mṛṣānyo mṛṣānyaḥ paro miśramenaṃ
paraḥ prākṛtaṃ cāparo buddhimātram |
prapañcaṃ mimīte munīnāṃ gaṇo'yaṃ
tadetattvameveti na tvāṃ jahīmaḥ || 8 ||
nivṛttiḥ pratiṣṭhā ca vidyā ca śānti-
stathā śāntyatīteti pañcīkṛtābhiḥ |
kalābhiḥ pare pañcaviṃśātmikābhi-
stvamekaiva sevyā śivābhinnarūpā || 9 ||
agādhe'tra saṃsārapaṅke nimagnaṃ
kalatrādibhāreṇa khinnaṃ nitāntam |
mahāmohapāśaughabaddhaṃ cirānmāṃ
samuddhartumamba tvamekaiva śaktā || 10 ||
samārabhya mūlaṃ gato brahmacakraṃ
bhavaddivyacakreśvarīdhāmabhājaḥ |
mahāsiddhisaṅghātakalpadrumābhā-
navāpyāmba nādānupāste ca yogī || 11 ||
gaṇeśairgrahairamba nakṣatrapaṅktyā
tathā yoginīrāśipīṭhairabhinnam |
mahākālamātmānamāmṛśya lokaṃ
vidhatse kṛtiṃ vā sthitiṃ vā maheśi || 12 ||
lasattārahārāmatisvacchacelāṃ
vahantīṃ kare pustakaṃ cākṣamālām |
śaraccandrakoṭiprabhābhāsurāṃ tvāṃ
sakṛdbhāvayanbhāratīvallabhaḥ syāt || 13 ||
samudyatsahasrārkabimbābhavaktrāṃ
svabhāsaiva sindūritājāṇḍakoṭim |
dhanurbāṇapāśāṅkuśāndhārayantīṃ
smarantaḥ smaraṃ vāpi sammohayeyuḥ || 14 ||
maṇisyūtatāṭaṅkaśoṇāsyabimbāṃ
haritpaṭṭavastrāṃ tvagullāsibhūṣām |
hṛdā bhāvayaṃstaptahemaprabhāṃ tvāṃ
śriyo nāśayatyamba cāñcalyabhāvam || 15 ||
mahāmantrarājāntabījaṃ parākhyaṃ
svato nyastabindu svayaṃ nyastahārdam |
bhavadvaktravakṣojaguhyābhidhānaṃ
svarūpaṃ sakṛdbhāvayetsa tvameva || 16 ||
tathānye vikalpeṣu nirviṇṇacittā-
stadekaṃ samādhāya bindutrayaṃ te |
parānandasandhānasindhau nimagnāḥ
punargarbharandhraṃ na paśyanti dhīrāḥ || 17 ||
tvadunmeṣalīlānubandhādhikārā-
nviriñcyādikāṃstvadguṇāmbhodhibindūn |
bhajantastitīrṣanti saṃsārasindhuṃ
śive tāvakīnā susambhāvaneyam || 18 ||
kadā vā bhavatpādapotena tūrṇaṃ
bhavāmbhodhimuttīrya pūrṇāntaraṅgaḥ |
nimajjantamenaṃ durāśāviṣābdhau
samālokya lokaṃ kathaṃ paryudāsse || 19 ||
kadāvā hṛṣīkāṇi sāmyaṃ bhajeyuḥ
kadā vā na śatrurna mitraṃ bhavāni |
kadā vā durāśāviṣūcīvilopaḥ
kadā vā mano me samūlaṃ vinaśyet || 20 ||
namovākamāśāsmahe devi yuṣma-
tpadāmbhojayugmāya tigmāya gauri |
viriñcyādibhāsvatkirīṭapratolī-
pradīpāyamānaprabhābhāsvarāya || 21 ||
kace candrarekhaṃ kuce tārahāraṃ
kare svāducāpaṃ śare ṣaṭpadaugham |
smarāmi smarārerabhiprāyamekaṃ
madāghūrṇanetraṃ madīyaṃ nidhānam || 22 ||
śareṣveva nāsā dhanuṣveva jihvā
japāpāṭale locane te svarūpe |
tvageṣā bhavaccandrakhaṇḍe śravo me
guṇe te manovṛttiramba tvayi syāt || 23 ||
jagatkarmadhīrānvacodhūtakīrān
kucanyastahārāṅkṛpāsindhupūrān |
bhavāmbhodhipārānmahāpāpadūrān
bhaje vedasārāṃśivapremadārān || 24 ||
sudhāsindhusāre cidānandanīre
samutphullanīpe suratrāntarīpe |
maṇivyūhasāle sthite haimaśāle
manojārivāme niṣaṇṇaṃ mano me || 25 ||
dṛgante vilolā sugandhīṣumālā
prapañcendrajālā vipatsindhukūlā |
munisvāntaśālā namallokapālā
hṛdi premalolāmṛtasvādulīlā || 26 ||
jagajjālametattvayaivāmba sṛṣṭaṃ
tvamevādya yāsīndriyairarthajālam |
tvamekaiva kartrī tvamekaiva bhoktrī
na me puṇyapāpe na me bandhamokṣau || 27 ||
iti premabhāreṇa kiñcinmayoktaṃ
na budhvaiva tattvaṃ madīyaṃ tvadīyam |
vinodāya bālasya maurkhyaṃ hi mātas-
tadetatpralāpastutiṃ me gṛhāṇa || 28 ||
|| iti śrīmacchaṅkarācāryaviracitā devībhujaṅgaṃ sampūrṇam ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in