॥ ఇతి శ్రీమహాభారతే ఉద్యోగపర్వణి ప్రజాగరపర్వణి
విదురహితవాక్యే షట్త్రింశోఽధ్యాయః ॥
విదుర ఉవాచ ।
అత్రైవోదాహరన్తీమమితిహాసం పురాతనమ్ ।
ఆత్రేయస్య చ సంవాదం సాధ్యానాం చేతి నః శ్రుతమ్ ॥ 1॥
చరన్తం హంసరూపేణ మహర్షిం సంశితవ్రతమ్ ।
సాధ్యా దేవా మహాప్రాజ్ఞం పర్యపృచ్ఛన్త వై పురా ॥ 2॥
సాధ్యా ఊచుః ।
సాధ్యా దేవా వయ్మస్మో మహర్షే
దృష్ట్వా భవన్తం న శక్నుమోఽనుమాతుమ్ ।
శ్రుతేన ధీరో బుద్ధిమాంస్త్వం మతో నః
కావ్యాం వాచం వక్తుమర్హస్యుదారామ్ ॥ 3॥
హంస ఉవాచ ।
ఏతత్కార్యమమరాః సంశ్రుతం మే
ధృతిః శమః సత్యధర్మానువృత్తిః ।
గ్రన్థిం వినీయ హృదయస్య సర్వం
ప్రియాప్రియే చాత్మవశం నయీత ॥ 4॥
ఆక్రుశ్యమానో నాక్రోశేన్మన్యురేవ తితిక్షితః ।
ఆక్రోష్టారం నిర్దహతి సుకృతం చాస్య విన్దతి ॥ 5॥
నాక్రోశీ స్యాన్నావమానీ పరస్య
మిత్రద్రోహీ నోత నీచోపసేవీ ।
న చాతిమానీ న చ హీనవృత్తో
రూక్షాం వాచం రుశతీం వర్జయీత ॥ 6॥
మర్మాణ్యస్థీని హృదయం తథాసూన్
ఘోరా వాచో నిర్దహన్తీహ పుంసామ్ ।
తస్మాద్వాచం రుశతీం రూక్షరూపాం
ధర్మారామో నిత్యశో వర్జయీత ॥ 7॥
అరుం తురం పరుషం రూక్షవాచం
వాక్కణ్టకైర్వితుదన్తం మనుష్యాన్ ।
విద్యాదలక్ష్మీకతమం జనానాం
ముఖే నిబద్ధాం నిరృతిం వహన్తమ్ ॥ 8॥
పరశ్చేదేనమధివిధ్యేత బాణైర్
భృశం సుతీక్ష్ణైరనలార్క దీప్తైః ।
విరిచ్యమానోఽప్యతిరిచ్యమానో
విద్యాత్కవిః సుకృతం మే దధాతి ॥ 9॥
యది సన్తం సేవతే యద్యసన్తం
తపస్వినం యది వా స్తేనమేవ ।
వాసో యథా రఙ్గ వశం ప్రయాతి
తథా స తేషాం వశమభ్యుపైతి ॥ 10॥
వాదం తు యో న ప్రవదేన్న వాదయేద్
యో నాహతః ప్రతిహన్యాన్న ఘాతయేత్ ।
యో హన్తుకామస్య న పాపమిచ్ఛేత్
తస్మై దేవాః స్పృహయన్త్యాగతాయ ॥ 11॥
అవ్యాహృతం వ్యాహృతాచ్ఛ్రేయ ఆహుః
సత్యం వదేద్వ్యాహృతం తద్ద్వితీయమ్ ।
ప్రియంవదేద్వ్యాహృతం తత్తృతీయం
ధర్మ్యం వదేద్వ్యాహృతం తచ్చతుర్థమ్ ॥ 12॥
యాదృశైః సంవివదతే యాదృశాంశ్ చోపసేవతే ।
యాదృగిచ్ఛేచ్చ భవితుం తాదృగ్భవతి పూరుషః ॥ 13॥
యతో యతో నివర్తతే తతస్తతో విముచ్యతే ।
నివర్తనాద్ధి సర్వతో న వేత్తి దుఃఖమణ్వపి ॥ 14॥
న జీయతే నోత జిగీషతేఽన్యాన్
న వైరక్కృచ్చాప్రతిఘాతకశ్ చ ।
నిన్దా ప్రశంసాసు సమస్వభావో
న శోచతే హృష్యతి నైవ చాయమ్ ॥ 15॥
భావమిచ్ఛతి సర్వస్య నాభావే కురుతే మతిమ్ ।
సత్యవాదీ మృదుర్దాన్తో యః స ఉత్తమపూరుషః ॥ 16॥
నానర్థకం సాన్త్వయతి ప్రతిజ్ఞాయ దదాతి చ ।
రాద్ధాపరాద్ధే జానాతి యః స మధ్యమపూరుషః ॥ 17॥
దుఃశాసనస్తూపహన్తా న శాస్తా
నావర్తతే మన్యువశాత్కృతఘ్నః ।
న కస్య చిన్మిత్రమథో దురాత్మా
కలాశ్చైతా అధమస్యేహ పుంసః ॥ 18॥
న శ్రద్దధాతి కల్యాణం పరేభ్యోఽప్యాత్మశఙ్కితః ।
నిరాకరోతి మిత్రాణి యో వై సోఽధమ పూరుషః ॥ 19॥
ఉత్తమానేవ సేవేత ప్రాప్తే కాలే తు మధ్యమాన్ ।
అధమాంస్తు న సేవేత య ఇచ్ఛేచ్ఛ్రేయ ఆత్మనః ॥ 20॥
ప్రాప్నోతి వై విత్తమసద్బలేన
నిత్యోత్థానాత్ప్రజ్ఞయా పౌరుషేణ ।
న త్వేవ సమ్యగ్లభతే ప్రశంసాం
న వృత్తమాప్నోతి మహాకులానామ్ ॥ 21॥
ధృతరాష్ట్ర ఉవాచ ।
మహాకులానాం స్పృహయన్తి దేవా
ధర్మార్థవృద్ధాశ్చ బహుశ్రుతాశ్ చ ।
పృచ్ఛామి త్వాం విదుర ప్రశ్నమేతం
భవన్తి వై కాని మహాకులాని ॥ 22॥
విదుర ఉవాచ ।
తమో దమో బ్రహ్మవిత్త్వం వితానాః
పుణ్యా వివాహాః సతతాన్న దానమ్ ।
యేష్వేవైతే సప్తగుణా భవన్తి
సమ్యగ్వృత్తాస్తాని మహాకులాని ॥ 23॥
యేషాం న వృత్తం వ్యథతే న యోనిర్
వృత్తప్రసాదేన చరన్తి ధర్మమ్ ।
యే కీర్తిమిచ్ఛన్తి కులే విశిష్టాం
త్యక్తానృతాస్తాని మహాకులాని ॥ 24॥
అనిజ్యయావివాహైర్శ్చ వేదస్యోత్సాదనేన చ ।
కులాన్యకులతాం యాన్తి ధర్మస్యాతిక్రమేణ చ ॥ 25॥
దేవ ద్రవ్యవినాశేన బ్రహ్మ స్వహరణేన చ ।
కులాన్యకులతాం యాన్తి బ్రాహ్మణాతిక్రమేణ చ ॥ 26॥
బ్రాహ్మణానాం పరిభవాత్పరివాదాచ్చ భారత ।
కులాన్యకులతాం యాన్తి న్యాసాపహరణేన చ ॥ 27॥
కులాని సముపేతాని గోభిః పురుషతోఽశ్వతః ।
కులసఙ్ఖ్యాం న గచ్ఛన్తి యాని హీనాని వృత్తతః ॥ 28॥
వృత్తతస్త్వవిహీనాని కులాన్యల్పధనాన్యపి ।
కులసఙ్ఖ్యాం తు గచ్ఛన్తి కర్షన్తి చ మయద్యశః ॥ 29॥
మా నః కులే వైరకృత్కశ్ చిదస్తు
రాజామాత్యో మా పరస్వాపహారీ ।
మిత్రద్రోహీ నైకృతికోఽనృతీ వా
పూర్వాశీ వా పితృదేవాతిథిభ్యః ॥ 30॥
యశ్చ నో బ్రాహ్మణం హన్యాద్యశ్చ నో బ్రాహ్మణాన్ద్విషేత్ ।
న నః స సమితిం గచ్ఛేద్యశ్చ నో నిర్వపేత్కృషిమ్ ॥ 31॥
తృణాని భూమిరుదకం వాక్చతుర్థీ చ సూనృతా ।
సతామేతాని గేహేషు నోచ్ఛిద్యన్తే కదా చన ॥ 32॥
శ్రద్ధయా పరయా రాజన్నుపనీతాని సత్కృతిమ్ ।
ప్రవృత్తాని మహాప్రాజ్ఞ ధర్మిణాం పుణ్యకర్మణామ్ ॥ 33॥
సూక్ష్మోఽపి భారం నృపతే స్యన్దనో వై
శక్తో వోఢుం న తథాన్యే మహీజాః ।
ఏవం యుక్తా భారసహా భవన్తి
మహాకులీనా న తథాన్యే మనుష్యాః ॥ 34॥
న తన్మిత్రం యస్య కోపాద్బిభేతి
యద్వా మిత్రం శఙ్కితేనోపచర్యమ్ ।
యస్మిన్మిత్రే పితరీవాశ్వసీత
తద్వై మిత్రం సఙ్గతానీతరాణి ॥ 35॥
యది చేదప్యసమ్బన్ధో మిత్రభావేన వర్తతే ।
స ఏవ బన్ధుస్తన్మిత్రం సా గతిస్తత్పరాయణమ్ ॥ 36॥
చలచిత్తస్య వై పుంసో వృద్ధాననుపసేవతః ।
పారిప్లవమతేర్నిత్యమధ్రువో మిత్ర సఙ్గ్రహః ॥ 37॥
చలచిత్తమనాత్మానమిన్ద్రియాణాం వశానుగమ్ ।
అర్థాః సమతివర్తన్తే హంసాః శుష్కం సరో యథా ॥ 38॥
అకస్మాదేవ కుప్యన్తి ప్రసీదన్త్యనిమిత్తతః ।
శీలమేతదసాధూనామభ్రం పారిప్లవం యథా ॥ 39॥
సత్కృతాశ్చ కృతార్థాశ్చ మిత్రాణాం న భవన్తి యే ।
తాన్మృతానపి క్రవ్యాదాః కృతఘ్నాన్నోపభుఞ్జతే ॥ 40॥
అర్థయేదేవ మిత్రాణి సతి వాసతి వా ధనే ।
నానర్థయన్విజానాతి మిత్రాణాం సారఫల్గుతామ్ ॥ 41॥
సన్తాపాద్భ్రశ్యతే రూపం సన్తాపాద్భ్రశ్యతే బలమ్ ।
సన్తాపాద్భ్రశ్యతే జ్ఞానం సన్తాపాద్వ్యాధిమృచ్ఛతి ॥ 42॥
అనవాప్యం చ శోకేన శరీరం చోపతప్యతే ।
అమిత్రాశ్చ ప్రహృష్యన్తి మా స్మ శోకే మనః కృథాః ॥ 43॥
పునర్నరో మ్రియతే జాయతే చ
పునర్నరో హీయతే వర్ధతే పునః ।
పునర్నరో యాచతి యాచ్యతే చ
పునర్నరః శోచతి శోచ్యతే పునః ॥ 44॥
సుఖం చ దుఃఖం చ భవాభవౌ చ
లాభాలాభౌ మరణం జీవితం చ ।
పర్యాయశః సర్వమిహ స్పృశన్తి
తస్మాద్ధీరో నైవ హృష్యేన్న శోచేత్ ॥ 45॥
చలాని హీమాని షడిన్ద్రియాణి
తేషాం యద్యద్వర్తతే యత్ర యత్ర ।
తతస్తతః స్రవతే బుద్ధిరస్య
ఛిద్రోద కుమ్భాదివ నిత్యమమ్భః ॥ 46॥
ధృతరాష్ట్ర ఉవాచ ।
తనురుచ్ఛః శిఖీ రాజా మిథ్యోపచరితో మయా ।
మన్దానాం మమ పుత్రాణాం యుద్ధేనాన్తం కరిష్యతి ॥ 47॥
నిత్యోద్విగ్నమిదం సర్వం నిత్యోద్విగ్నమిదం మనః ।
యత్తత్పదమనుద్విగ్నం తన్మే వద మహామతే ॥ 48॥
విదుర ఉవాచ ।
నాన్యత్ర విద్యా తపసోర్నాన్యత్రేన్ద్రియ నిగ్రహాత్ ।
నాన్యత్ర లోభసన్త్యాగాచ్ఛాన్తిం పశ్యామ తేఽనఘ ॥ 49॥
బుద్ధ్యా భయం ప్రణుదతి తపసా విన్దతే మహత్ ।
గురుశుశ్రూషయా జ్ఞానం శాన్తిం త్యాగేన విన్దతి ॥ 50॥
అనాశ్రితా దానపుణ్యం వేద పుణ్యమనాశ్రితాః ।
రాగద్వేషవినిర్ముక్తా విచరన్తీహ మోక్షిణః ॥ 51॥
స్వధీతస్య సుయుద్ధస్య సుకృతస్య చ కర్మణః ।
తపసశ్చ సుతప్తస్య తస్యాన్తే సుఖమేధతే ॥ 52॥
స్వాస్తీర్ణాని శయనాని ప్రపన్నా
న వై భిన్నా జాతు నిద్రాం లభన్తే ।
న స్త్రీషు రాజన్రతిమాప్నువన్తి
న మాగధైః స్తూయమానా న సూతైః ॥ 53॥
న వై భిన్నా జాతు చరన్తి ధర్మం
న వై సుఖం ప్రాప్నువన్తీహ భిన్నాః ।
న వై భిన్నా గౌరవం మానయన్తి
న వై భిన్నాః ప్రశమం రోచయన్తి ॥ 54॥
న వై తేషాం స్వదతే పథ్యముక్తం
యోగక్షేమం కల్పతే నోత తేషామ్ ।
భిన్నానాం వై మనుజేన్ద్ర పరాయణం
న విద్యతే కిం చిదన్యద్వినాశాత్ ॥ 55॥
సమ్భావ్యం గోషు సమ్పన్నం సమ్భావ్యం బ్రాహ్మణే తపః ।
సమ్భావ్యం స్త్రీషు చాపల్యం సమ్భావ్యం జ్ఞాతితో భయమ్ ॥ 56॥
తన్తవోఽప్యాయతా నిత్యం తన్తవో బహులాః సమాః ।
బహూన్బహుత్వాదాయాసాన్సహన్తీత్యుపమా సతామ్ ॥ 57॥
ధూమాయన్తే వ్యపేతాని జ్వలన్తి సహితాని చ ।
ధృతరాష్ట్రోల్ముకానీవ జ్ఞాతయో భరతర్షభ ॥ 58॥
బ్రాహ్మణేషు చ యే శూరాః స్త్రీషు జ్ఞాతిషు గోషు చ ।
వృన్తాదివ ఫలం పక్వం ధృతరాష్ట్ర పతన్తి తే ॥ 59॥
మహానప్యేకజో వృక్షో బలవాన్సుప్రతిష్ఠితః ।
ప్రసహ్య ఏవ వాతేన శాఖా స్కన్ధం విమర్దితుమ్ ॥ 60॥
అథ యే సహితా వృక్షాః సఙ్ఘశః సుప్రతిష్ఠితాః ।
తే హి శీఘ్రతమాన్వాతాన్సహన్తేఽన్యోన్యసంశ్రయాత్ ॥ 61॥
ఏవం మనుష్యమప్యేకం గుణైరపి సమన్వితమ్ ।
శక్యం ద్విషన్తో మన్యన్తే వాయుర్ద్రుమమివౌకజమ్ ॥ 62॥
అన్యోన్యసముపష్టమ్భాదన్యోన్యాపాశ్రయేణ చ ।
జ్ఞాతయః సమ్ప్రవర్ధన్తే సరసీవోత్పలాన్యుత ॥ 63॥
అవధ్యా బ్రాహ్మణా గావో స్త్రియో బాలాశ్చ జ్ఞాతయః ।
యేషాం చాన్నాని భుఞ్జీత యే చ స్యుః శరణాగతాః ॥ 64॥
న మనుష్యే గుణః కశ్చిదన్యో ధనవతాం అపి ।
అనాతురత్వాద్భద్రం తే మృతకల్పా హి రోగిణః ॥ 65॥
అవ్యాధిజం కటుకం శీర్ష రోగం
పాపానుబన్ధం పరుషం తీక్ష్ణముగ్రమ్ ।
సతాం పేయం యన్న పిబన్త్యసన్తో
మన్యుం మహారాజ పిబ ప్రశామ్య ॥ 66॥
రోగార్దితా న ఫలాన్యాద్రియన్తే
న వై లభన్తే విషయేషు తత్త్వమ్ ।
దుఃఖోపేతా రోగిణో నిత్యమేవ
న బుధ్యన్తే ధనభోగాన్న సౌఖ్యమ్ ॥ 67॥
పురా హ్యుక్తో నాకరోస్త్వం వచో మే
ద్యూతే జితాం ద్రౌపదీం ప్రేక్ష్య రాజన్ ।
దుర్యోధనం వారయేత్యక్షవత్యాం
కితవత్వం పణ్డితా వర్జయన్తి ॥ 68॥
న తద్బలం యన్మృదునా విరుధ్యతే
మిశ్రో ధర్మస్తరసా సేవితవ్యః ।
ప్రధ్వంసినీ క్రూరసమాహితా శ్రీర్
మృదుప్రౌఢా గచ్ఛతి పుత్రపౌత్రాన్ ॥ 69॥
ధార్తరాష్ట్రాః పాణ్డవాన్పాలయన్తు
పాణ్డోః సుతాస్తవ పుత్రాంశ్చ పాన్తు ।
ఏకారిమిత్రాః కురవో హ్యేకమన్త్రా
జీవన్తు రాజన్సుఖినః సమృద్ధాః ॥ 70॥
మేఢీభూతః కౌరవాణాం త్వమద్య
త్వయ్యాధీనం కురు కులమాజమీఢ ।
పార్థాన్బాలాన్వనవాస ప్రతప్తాన్
గోపాయస్వ స్వం యశస్తాత రక్షన్ ॥ 71॥
సన్ధత్స్వ త్వం కౌరవాన్పాణ్డుపుత్రైర్
మా తేఽన్తరం రిపవః ప్రార్థయన్తు ।
సత్యే స్థితాస్తే నరదేవ సర్వే
దుర్యోధనం స్థాపయ త్వం నరేన్ద్ర ॥ 72॥
॥ ఇతి శ్రీమహాభారతే ఉద్యోగపర్వణి ప్రజాగరపర్వణి
విదురహితవాక్యే షట్త్రింశోఽధ్యాయః ॥ 36॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
ātreyasya ca saṃvādaṃ sādhyānāṃ ceti naḥ śrutam || 1||
carantaṃ haṃsarūpeṇa maharṣiṃ saṃśitavratam |
sādhyā devā mahāprājñaṃ paryapṛcchanta vai purā || 2||
sādhyā ūcuḥ |
sādhyā devā vaymasmo maharṣe
dṛṣṭvā bhavantaṃ na śaknumo'numātum |
śrutena dhīro buddhimāṃstvaṃ mato naḥ
kāvyāṃ vācaṃ vaktumarhasyudārām || 3||
haṃsa uvāca |
etatkāryamamarāḥ saṃśrutaṃ me
dhṛtiḥ śamaḥ satyadharmānuvṛttiḥ |
granthiṃ vinīya hṛdayasya sarvaṃ
priyāpriye cātmavaśaṃ nayīta || 4||
ākruśyamāno nākrośenmanyureva titikṣitaḥ |
ākroṣṭāraṃ nirdahati sukṛtaṃ cāsya vindati || 5||
nākrośī syānnāvamānī parasya
mitradrohī nota nīcopasevī |
na cātimānī na ca hīnavṛtto
rūkṣāṃ vācaṃ ruśatīṃ varjayīta || 6||
marmāṇyasthīni hṛdayaṃ tathāsūn
ghorā vāco nirdahantīha puṃsām |
tasmādvācaṃ ruśatīṃ rūkṣarūpāṃ
dharmārāmo nityaśo varjayīta || 7||
aruṃ turaṃ paruṣaṃ rūkṣavācaṃ
vākkaṇṭakairvitudantaṃ manuṣyān |
vidyādalakṣmīkatamaṃ janānāṃ
mukhe nibaddhāṃ nirṛtiṃ vahantam || 8||
paraścedenamadhividhyeta bāṇair
bhṛśaṃ sutīkṣṇairanalārka dīptaiḥ |
viricyamāno'pyatiricyamāno
vidyātkaviḥ sukṛtaṃ me dadhāti || 9||
yadi santaṃ sevate yadyasantaṃ
tapasvinaṃ yadi vā stenameva |
vāso yathā raṅga vaśaṃ prayāti
tathā sa teṣāṃ vaśamabhyupaiti || 10||
vādaṃ tu yo na pravadenna vādayed
yo nāhataḥ pratihanyānna ghātayet |
yo hantukāmasya na pāpamicchet
tasmai devāḥ spṛhayantyāgatāya || 11||
avyāhṛtaṃ vyāhṛtācchreya āhuḥ
satyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taddvitīyam |
priyaṃvadedvyāhṛtaṃ tattṛtīyaṃ
dharmyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taccaturtham || 12||
yādṛśaiḥ saṃvivadate yādṛśāṃś copasevate |
yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati pūruṣaḥ || 13||
yato yato nivartate tatastato vimucyate |
nivartanāddhi sarvato na vetti duḥkhamaṇvapi || 14||
na jīyate nota jigīṣate'nyān
na vairakkṛccāpratighātakaś ca |
nindā praśaṃsāsu samasvabhāvo
na śocate hṛṣyati naiva cāyam || 15||
bhāvamicchati sarvasya nābhāve kurute matim |
satyavādī mṛdurdānto yaḥ sa uttamapūruṣaḥ || 16||
nānarthakaṃ sāntvayati pratijñāya dadāti ca |
rāddhāparāddhe jānāti yaḥ sa madhyamapūruṣaḥ || 17||
duḥśāsanastūpahantā na śāstā
nāvartate manyuvaśātkṛtaghnaḥ |
na kasya cinmitramatho durātmā
kalāścaitā adhamasyeha puṃsaḥ || 18||
na śraddadhāti kalyāṇaṃ parebhyo'pyātmaśaṅkitaḥ |
nirākaroti mitrāṇi yo vai so'dhama pūruṣaḥ || 19||
uttamāneva seveta prāpte kāle tu madhyamān |
adhamāṃstu na seveta ya icchecchreya ātmanaḥ || 20||
prāpnoti vai vittamasadbalena
nityotthānātprajñayā pauruṣeṇa |
na tveva samyaglabhate praśaṃsāṃ
na vṛttamāpnoti mahākulānām || 21||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
mahākulānāṃ spṛhayanti devā
dharmārthavṛddhāśca bahuśrutāś ca |
pṛcchāmi tvāṃ vidura praśnametaṃ
bhavanti vai kāni mahākulāni || 22||
vidura uvāca |
tamo damo brahmavittvaṃ vitānāḥ
puṇyā vivāhāḥ satatānna dānam |
yeṣvevaite saptaguṇā bhavanti
samyagvṛttāstāni mahākulāni || 23||
yeṣāṃ na vṛttaṃ vyathate na yonir
vṛttaprasādena caranti dharmam |
ye kīrtimicchanti kule viśiṣṭāṃ
tyaktānṛtāstāni mahākulāni || 24||
anijyayāvivāhairśca vedasyotsādanena ca |
kulānyakulatāṃ yānti dharmasyātikrameṇa ca || 25||
deva dravyavināśena brahma svaharaṇena ca |
kulānyakulatāṃ yānti brāhmaṇātikrameṇa ca || 26||
brāhmaṇānāṃ paribhavātparivādācca bhārata |
kulānyakulatāṃ yānti nyāsāpaharaṇena ca || 27||
kulāni samupetāni gobhiḥ puruṣato'śvataḥ |
kulasaṅkhyāṃ na gacchanti yāni hīnāni vṛttataḥ || 28||
vṛttatastvavihīnāni kulānyalpadhanānyapi |
kulasaṅkhyāṃ tu gacchanti karṣanti ca mayadyaśaḥ || 29||
mā naḥ kule vairakṛtkaś cidastu
rājāmātyo mā parasvāpahārī |
mitradrohī naikṛtiko'nṛtī vā
pūrvāśī vā pitṛdevātithibhyaḥ || 30||
yaśca no brāhmaṇaṃ hanyādyaśca no brāhmaṇāndviṣet |
na naḥ sa samitiṃ gacchedyaśca no nirvapetkṛṣim || 31||
tṛṇāni bhūmirudakaṃ vākcaturthī ca sūnṛtā |
satāmetāni geheṣu nocchidyante kadā cana || 32||
śraddhayā parayā rājannupanītāni satkṛtim |
pravṛttāni mahāprājña dharmiṇāṃ puṇyakarmaṇām || 33||
sūkṣmo'pi bhāraṃ nṛpate syandano vai
śakto voḍhuṃ na tathānye mahījāḥ |
evaṃ yuktā bhārasahā bhavanti
mahākulīnā na tathānye manuṣyāḥ || 34||
na tanmitraṃ yasya kopādbibheti
yadvā mitraṃ śaṅkitenopacaryam |
yasminmitre pitarīvāśvasīta
tadvai mitraṃ saṅgatānītarāṇi || 35||
yadi cedapyasambandho mitrabhāvena vartate |
sa eva bandhustanmitraṃ sā gatistatparāyaṇam || 36||
calacittasya vai puṃso vṛddhānanupasevataḥ |
pāriplavamaternityamadhruvo mitra saṅgrahaḥ || 37||
calacittamanātmānamindriyāṇāṃ vaśānugam |
arthāḥ samativartante haṃsāḥ śuṣkaṃ saro yathā || 38||
akasmādeva kupyanti prasīdantyanimittataḥ |
śīlametadasādhūnāmabhraṃ pāriplavaṃ yathā || 39||
satkṛtāśca kṛtārthāśca mitrāṇāṃ na bhavanti ye |
tānmṛtānapi kravyādāḥ kṛtaghnānnopabhuñjate || 40||
arthayedeva mitrāṇi sati vāsati vā dhane |
nānarthayanvijānāti mitrāṇāṃ sāraphalgutām || 41||
santāpādbhraśyate rūpaṃ santāpādbhraśyate balam |
santāpādbhraśyate jñānaṃ santāpādvyādhimṛcchati || 42||
anavāpyaṃ ca śokena śarīraṃ copatapyate |
amitrāśca prahṛṣyanti mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ || 43||
punarnaro mriyate jāyate ca
punarnaro hīyate vardhate punaḥ |
punarnaro yācati yācyate ca
punarnaraḥ śocati śocyate punaḥ || 44||
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca bhavābhavau ca
lābhālābhau maraṇaṃ jīvitaṃ ca |
paryāyaśaḥ sarvamiha spṛśanti
tasmāddhīro naiva hṛṣyenna śocet || 45||
calāni hīmāni ṣaḍindriyāṇi
teṣāṃ yadyadvartate yatra yatra |
tatastataḥ sravate buddhirasya
chidroda kumbhādiva nityamambhaḥ || 46||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
tanurucchaḥ śikhī rājā mithyopacarito mayā |
mandānāṃ mama putrāṇāṃ yuddhenāntaṃ kariṣyati || 47||
nityodvignamidaṃ sarvaṃ nityodvignamidaṃ manaḥ |
yattatpadamanudvignaṃ tanme vada mahāmate || 48||
vidura uvāca |
nānyatra vidyā tapasornānyatrendriya nigrahāt |
nānyatra lobhasantyāgācchāntiṃ paśyāma te'nagha || 49||
buddhyā bhayaṃ praṇudati tapasā vindate mahat |
guruśuśrūṣayā jñānaṃ śāntiṃ tyāgena vindati || 50||
anāśritā dānapuṇyaṃ veda puṇyamanāśritāḥ |
rāgadveṣavinirmuktā vicarantīha mokṣiṇaḥ || 51||
svadhītasya suyuddhasya sukṛtasya ca karmaṇaḥ |
tapasaśca sutaptasya tasyānte sukhamedhate || 52||
svāstīrṇāni śayanāni prapannā
na vai bhinnā jātu nidrāṃ labhante |
na strīṣu rājanratimāpnuvanti
na māgadhaiḥ stūyamānā na sūtaiḥ || 53||
na vai bhinnā jātu caranti dharmaṃ
na vai sukhaṃ prāpnuvantīha bhinnāḥ |
na vai bhinnā gauravaṃ mānayanti
na vai bhinnāḥ praśamaṃ rocayanti || 54||
na vai teṣāṃ svadate pathyamuktaṃ
yogakṣemaṃ kalpate nota teṣām |
bhinnānāṃ vai manujendra parāyaṇaṃ
na vidyate kiṃ cidanyadvināśāt || 55||
sambhāvyaṃ goṣu sampannaṃ sambhāvyaṃ brāhmaṇe tapaḥ |
sambhāvyaṃ strīṣu cāpalyaṃ sambhāvyaṃ jñātito bhayam || 56||
tantavo'pyāyatā nityaṃ tantavo bahulāḥ samāḥ |
bahūnbahutvādāyāsānsahantītyupamā satām || 57||
dhūmāyante vyapetāni jvalanti sahitāni ca |
dhṛtarāṣṭrolmukānīva jñātayo bharatarṣabha || 58||
brāhmaṇeṣu ca ye śūrāḥ strīṣu jñātiṣu goṣu ca |
vṛntādiva phalaṃ pakvaṃ dhṛtarāṣṭra patanti te || 59||
mahānapyekajo vṛkṣo balavānsupratiṣṭhitaḥ |
prasahya eva vātena śākhā skandhaṃ vimarditum || 60||
atha ye sahitā vṛkṣāḥ saṅghaśaḥ supratiṣṭhitāḥ |
te hi śīghratamānvātānsahante'nyonyasaṃśrayāt || 61||
evaṃ manuṣyamapyekaṃ guṇairapi samanvitam |
śakyaṃ dviṣanto manyante vāyurdrumamivaukajam || 62||
anyonyasamupaṣṭambhādanyonyāpāśrayeṇa ca |
jñātayaḥ sampravardhante sarasīvotpalānyuta || 63||
avadhyā brāhmaṇā gāvo striyo bālāśca jñātayaḥ |
yeṣāṃ cānnāni bhuñjīta ye ca syuḥ śaraṇāgatāḥ || 64||
na manuṣye guṇaḥ kaścidanyo dhanavatāṃ api |
anāturatvādbhadraṃ te mṛtakalpā hi rogiṇaḥ || 65||
avyādhijaṃ kaṭukaṃ śīrṣa rogaṃ
pāpānubandhaṃ paruṣaṃ tīkṣṇamugram |
satāṃ peyaṃ yanna pibantyasanto
manyuṃ mahārāja piba praśāmya || 66||
rogārditā na phalānyādriyante
na vai labhante viṣayeṣu tattvam |
duḥkhopetā rogiṇo nityameva
na budhyante dhanabhogānna saukhyam || 67||
purā hyukto nākarostvaṃ vaco me
dyūte jitāṃ draupadīṃ prekṣya rājan |
duryodhanaṃ vārayetyakṣavatyāṃ
kitavatvaṃ paṇḍitā varjayanti || 68||
na tadbalaṃ yanmṛdunā virudhyate
miśro dharmastarasā sevitavyaḥ |
pradhvaṃsinī krūrasamāhitā śrīr
mṛduprauḍhā gacchati putrapautrān || 69||
dhārtarāṣṭrāḥ pāṇḍavānpālayantu
pāṇḍoḥ sutāstava putrāṃśca pāntu |
ekārimitrāḥ kuravo hyekamantrā
jīvantu rājansukhinaḥ samṛddhāḥ || 70||
meḍhībhūtaḥ kauravāṇāṃ tvamadya
tvayyādhīnaṃ kuru kulamājamīḍha |
pārthānbālānvanavāsa prataptān
gopāyasva svaṃ yaśastāta rakṣan || 71||
sandhatsva tvaṃ kauravānpāṇḍuputrair
mā te'ntaraṃ ripavaḥ prārthayantu |
satye sthitāste naradeva sarve
duryodhanaṃ sthāpaya tvaṃ narendra || 72||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ || 36||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरहितवाक्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ॥
विदुर उवाच ।
अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम् ।
आत्रेयस्य च संवादं साध्यानां चेति नः श्रुतम् ॥ 1॥
चरन्तं हंसरूपेण महर्षिं संशितव्रतम् ।
साध्या देवा महाप्राज्ञं पर्यपृच्छन्त वै पुरा ॥ 2॥
साध्या ऊचुः ।
साध्या देवा वय्मस्मो महर्षे
दृष्ट्वा भवन्तं न शक्नुमोऽनुमातुम् ।
श्रुतेन धीरो बुद्धिमांस्त्वं मतो नः
काव्यां वाचं वक्तुमर्हस्युदाराम् ॥ 3॥
हंस उवाच ।
एतत्कार्यममराः संश्रुतं मे
धृतिः शमः सत्यधर्मानुवृत्तिः ।
ग्रन्थिं विनीय हृदयस्य सर्वं
प्रियाप्रिये चात्मवशं नयीत ॥ 4॥
आक्रुश्यमानो नाक्रोशेन्मन्युरेव तितिक्षितः ।
आक्रोष्टारं निर्दहति सुकृतं चास्य विन्दति ॥ 5॥
नाक्रोशी स्यान्नावमानी परस्य
मित्रद्रोही नोत नीचोपसेवी ।
न चातिमानी न च हीनवृत्तो
रूक्षां वाचं रुशतीं वर्जयीत ॥ 6॥
मर्माण्यस्थीनि हृदयं तथासून्
घोरा वाचो निर्दहन्तीह पुंसाम् ।
तस्माद्वाचं रुशतीं रूक्षरूपां
धर्मारामो नित्यशो वर्जयीत ॥ 7॥
अरुं तुरं परुषं रूक्षवाचं
वाक्कण्टकैर्वितुदन्तं मनुष्यान् ।
विद्यादलक्ष्मीकतमं जनानां
मुखे निबद्धां निरृतिं वहन्तम् ॥ 8॥
परश्चेदेनमधिविध्येत बाणैर्
भृशं सुतीक्ष्णैरनलार्क दीप्तैः ।
विरिच्यमानोऽप्यतिरिच्यमानो
विद्यात्कविः सुकृतं मे दधाति ॥ 9॥
यदि सन्तं सेवते यद्यसन्तं
तपस्विनं यदि वा स्तेनमेव ।
वासो यथा रङ्ग वशं प्रयाति
तथा स तेषां वशमभ्युपैति ॥ 10॥
वादं तु यो न प्रवदेन्न वादयेद्
यो नाहतः प्रतिहन्यान्न घातयेत् ।
यो हन्तुकामस्य न पापमिच्छेत्
तस्मै देवाः स्पृहयन्त्यागताय ॥ 11॥
अव्याहृतं व्याहृताच्छ्रेय आहुः
सत्यं वदेद्व्याहृतं तद्द्वितीयम् ।
प्रियंवदेद्व्याहृतं तत्तृतीयं
धर्म्यं वदेद्व्याहृतं तच्चतुर्थम् ॥ 12॥
यादृशैः संविवदते यादृशांश् चोपसेवते ।
यादृगिच्छेच्च भवितुं तादृग्भवति पूरुषः ॥ 13॥
यतो यतो निवर्तते ततस्ततो विमुच्यते ।
निवर्तनाद्धि सर्वतो न वेत्ति दुःखमण्वपि ॥ 14॥
न जीयते नोत जिगीषतेऽन्यान्
न वैरक्कृच्चाप्रतिघातकश् च ।
निन्दा प्रशंसासु समस्वभावो
न शोचते हृष्यति नैव चायम् ॥ 15॥
भावमिच्छति सर्वस्य नाभावे कुरुते मतिम् ।
सत्यवादी मृदुर्दान्तो यः स उत्तमपूरुषः ॥ 16॥
नानर्थकं सान्त्वयति प्रतिज्ञाय ददाति च ।
राद्धापराद्धे जानाति यः स मध्यमपूरुषः ॥ 17॥
दुःशासनस्तूपहन्ता न शास्ता
नावर्तते मन्युवशात्कृतघ्नः ।
न कस्य चिन्मित्रमथो दुरात्मा
कलाश्चैता अधमस्येह पुंसः ॥ 18॥
न श्रद्दधाति कल्याणं परेभ्योऽप्यात्मशङ्कितः ।
निराकरोति मित्राणि यो वै सोऽधम पूरुषः ॥ 19॥
उत्तमानेव सेवेत प्राप्ते काले तु मध्यमान् ।
अधमांस्तु न सेवेत य इच्छेच्छ्रेय आत्मनः ॥ 20॥
प्राप्नोति वै वित्तमसद्बलेन
नित्योत्थानात्प्रज्ञया पौरुषेण ।
न त्वेव सम्यग्लभते प्रशंसां
न वृत्तमाप्नोति महाकुलानाम् ॥ 21॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
महाकुलानां स्पृहयन्ति देवा
धर्मार्थवृद्धाश्च बहुश्रुताश् च ।
पृच्छामि त्वां विदुर प्रश्नमेतं
भवन्ति वै कानि महाकुलानि ॥ 22॥
विदुर उवाच ।
तमो दमो ब्रह्मवित्त्वं वितानाः
पुण्या विवाहाः सततान्न दानम् ।
येष्वेवैते सप्तगुणा भवन्ति
सम्यग्वृत्तास्तानि महाकुलानि ॥ 23॥
येषां न वृत्तं व्यथते न योनिर्
वृत्तप्रसादेन चरन्ति धर्मम् ।
ये कीर्तिमिच्छन्ति कुले विशिष्टां
त्यक्तानृतास्तानि महाकुलानि ॥ 24॥
अनिज्ययाविवाहैर्श्च वेदस्योत्सादनेन च ।
कुलान्यकुलतां यान्ति धर्मस्यातिक्रमेण च ॥ 25॥
देव द्रव्यविनाशेन ब्रह्म स्वहरणेन च ।
कुलान्यकुलतां यान्ति ब्राह्मणातिक्रमेण च ॥ 26॥
ब्राह्मणानां परिभवात्परिवादाच्च भारत ।
कुलान्यकुलतां यान्ति न्यासापहरणेन च ॥ 27॥
कुलानि समुपेतानि गोभिः पुरुषतोऽश्वतः ।
कुलसङ्ख्यां न गच्छन्ति यानि हीनानि वृत्ततः ॥ 28॥
वृत्ततस्त्वविहीनानि कुलान्यल्पधनान्यपि ।
कुलसङ्ख्यां तु गच्छन्ति कर्षन्ति च मयद्यशः ॥ 29॥
मा नः कुले वैरकृत्कश् चिदस्तु
राजामात्यो मा परस्वापहारी ।
मित्रद्रोही नैकृतिकोऽनृती वा
पूर्वाशी वा पितृदेवातिथिभ्यः ॥ 30॥
यश्च नो ब्राह्मणं हन्याद्यश्च नो ब्राह्मणान्द्विषेत् ।
न नः स समितिं गच्छेद्यश्च नो निर्वपेत्कृषिम् ॥ 31॥
तृणानि भूमिरुदकं वाक्चतुर्थी च सूनृता ।
सतामेतानि गेहेषु नोच्छिद्यन्ते कदा चन ॥ 32॥
श्रद्धया परया राजन्नुपनीतानि सत्कृतिम् ।
प्रवृत्तानि महाप्राज्ञ धर्मिणां पुण्यकर्मणाम् ॥ 33॥
सूक्ष्मोऽपि भारं नृपते स्यन्दनो वै
शक्तो वोढुं न तथान्ये महीजाः ।
एवं युक्ता भारसहा भवन्ति
महाकुलीना न तथान्ये मनुष्याः ॥ 34॥
न तन्मित्रं यस्य कोपाद्बिभेति
यद्वा मित्रं शङ्कितेनोपचर्यम् ।
यस्मिन्मित्रे पितरीवाश्वसीत
तद्वै मित्रं सङ्गतानीतराणि ॥ 35॥
यदि चेदप्यसम्बन्धो मित्रभावेन वर्तते ।
स एव बन्धुस्तन्मित्रं सा गतिस्तत्परायणम् ॥ 36॥
चलचित्तस्य वै पुंसो वृद्धाननुपसेवतः ।
पारिप्लवमतेर्नित्यमध्रुवो मित्र सङ्ग्रहः ॥ 37॥
चलचित्तमनात्मानमिन्द्रियाणां वशानुगम् ।
अर्थाः समतिवर्तन्ते हंसाः शुष्कं सरो यथा ॥ 38॥
अकस्मादेव कुप्यन्ति प्रसीदन्त्यनिमित्ततः ।
शीलमेतदसाधूनामभ्रं पारिप्लवं यथा ॥ 39॥
सत्कृताश्च कृतार्थाश्च मित्राणां न भवन्ति ये ।
तान्मृतानपि क्रव्यादाः कृतघ्नान्नोपभुञ्जते ॥ 40॥
अर्थयेदेव मित्राणि सति वासति वा धने ।
नानर्थयन्विजानाति मित्राणां सारफल्गुताम् ॥ 41॥
सन्तापाद्भ्रश्यते रूपं सन्तापाद्भ्रश्यते बलम् ।
सन्तापाद्भ्रश्यते ज्ञानं सन्तापाद्व्याधिमृच्छति ॥ 42॥
अनवाप्यं च शोकेन शरीरं चोपतप्यते ।
अमित्राश्च प्रहृष्यन्ति मा स्म शोके मनः कृथाः ॥ 43॥
पुनर्नरो म्रियते जायते च
पुनर्नरो हीयते वर्धते पुनः ।
पुनर्नरो याचति याच्यते च
पुनर्नरः शोचति शोच्यते पुनः ॥ 44॥
सुखं च दुःखं च भवाभवौ च
लाभालाभौ मरणं जीवितं च ।
पर्यायशः सर्वमिह स्पृशन्ति
तस्माद्धीरो नैव हृष्येन्न शोचेत् ॥ 45॥
चलानि हीमानि षडिन्द्रियाणि
तेषां यद्यद्वर्तते यत्र यत्र ।
ततस्ततः स्रवते बुद्धिरस्य
छिद्रोद कुम्भादिव नित्यमम्भः ॥ 46॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
तनुरुच्छः शिखी राजा मिथ्योपचरितो मया ।
मन्दानां मम पुत्राणां युद्धेनान्तं करिष्यति ॥ 47॥
नित्योद्विग्नमिदं सर्वं नित्योद्विग्नमिदं मनः ।
यत्तत्पदमनुद्विग्नं तन्मे वद महामते ॥ 48॥
विदुर उवाच ।
नान्यत्र विद्या तपसोर्नान्यत्रेन्द्रिय निग्रहात् ।
नान्यत्र लोभसन्त्यागाच्छान्तिं पश्याम तेऽनघ ॥ 49॥
बुद्ध्या भयं प्रणुदति तपसा विन्दते महत् ।
गुरुशुश्रूषया ज्ञानं शान्तिं त्यागेन विन्दति ॥ 50॥
अनाश्रिता दानपुण्यं वेद पुण्यमनाश्रिताः ।
रागद्वेषविनिर्मुक्ता विचरन्तीह मोक्षिणः ॥ 51॥
स्वधीतस्य सुयुद्धस्य सुकृतस्य च कर्मणः ।
तपसश्च सुतप्तस्य तस्यान्ते सुखमेधते ॥ 52॥
स्वास्तीर्णानि शयनानि प्रपन्ना
न वै भिन्ना जातु निद्रां लभन्ते ।
न स्त्रीषु राजन्रतिमाप्नुवन्ति
न मागधैः स्तूयमाना न सूतैः ॥ 53॥
न वै भिन्ना जातु चरन्ति धर्मं
न वै सुखं प्राप्नुवन्तीह भिन्नाः ।
न वै भिन्ना गौरवं मानयन्ति
न वै भिन्नाः प्रशमं रोचयन्ति ॥ 54॥
न वै तेषां स्वदते पथ्यमुक्तं
योगक्षेमं कल्पते नोत तेषाम् ।
भिन्नानां वै मनुजेन्द्र परायणं
न विद्यते किं चिदन्यद्विनाशात् ॥ 55॥
सम्भाव्यं गोषु सम्पन्नं सम्भाव्यं ब्राह्मणे तपः ।
सम्भाव्यं स्त्रीषु चापल्यं सम्भाव्यं ज्ञातितो भयम् ॥ 56॥
तन्तवोऽप्यायता नित्यं तन्तवो बहुलाः समाः ।
बहून्बहुत्वादायासान्सहन्तीत्युपमा सताम् ॥ 57॥
धूमायन्ते व्यपेतानि ज्वलन्ति सहितानि च ।
धृतराष्ट्रोल्मुकानीव ज्ञातयो भरतर्षभ ॥ 58॥
ब्राह्मणेषु च ये शूराः स्त्रीषु ज्ञातिषु गोषु च ।
वृन्तादिव फलं पक्वं धृतराष्ट्र पतन्ति ते ॥ 59॥
महानप्येकजो वृक्षो बलवान्सुप्रतिष्ठितः ।
प्रसह्य एव वातेन शाखा स्कन्धं विमर्दितुम् ॥ 60॥
अथ ये सहिता वृक्षाः सङ्घशः सुप्रतिष्ठिताः ।
ते हि शीघ्रतमान्वातान्सहन्तेऽन्योन्यसंश्रयात् ॥ 61॥
एवं मनुष्यमप्येकं गुणैरपि समन्वितम् ।
शक्यं द्विषन्तो मन्यन्ते वायुर्द्रुममिवौकजम् ॥ 62॥
अन्योन्यसमुपष्टम्भादन्योन्यापाश्रयेण च ।
ज्ञातयः सम्प्रवर्धन्ते सरसीवोत्पलान्युत ॥ 63॥
अवध्या ब्राह्मणा गावो स्त्रियो बालाश्च ज्ञातयः ।
येषां चान्नानि भुञ्जीत ये च स्युः शरणागताः ॥ 64॥
न मनुष्ये गुणः कश्चिदन्यो धनवतां अपि ।
अनातुरत्वाद्भद्रं ते मृतकल्पा हि रोगिणः ॥ 65॥
अव्याधिजं कटुकं शीर्ष रोगं
पापानुबन्धं परुषं तीक्ष्णमुग्रम् ।
सतां पेयं यन्न पिबन्त्यसन्तो
मन्युं महाराज पिब प्रशाम्य ॥ 66॥
रोगार्दिता न फलान्याद्रियन्ते
न वै लभन्ते विषयेषु तत्त्वम् ।
दुःखोपेता रोगिणो नित्यमेव
न बुध्यन्ते धनभोगान्न सौख्यम् ॥ 67॥
पुरा ह्युक्तो नाकरोस्त्वं वचो मे
द्यूते जितां द्रौपदीं प्रेक्ष्य राजन् ।
दुर्योधनं वारयेत्यक्षवत्यां
कितवत्वं पण्डिता वर्जयन्ति ॥ 68॥
न तद्बलं यन्मृदुना विरुध्यते
मिश्रो धर्मस्तरसा सेवितव्यः ।
प्रध्वंसिनी क्रूरसमाहिता श्रीर्
मृदुप्रौढा गच्छति पुत्रपौत्रान् ॥ 69॥
धार्तराष्ट्राः पाण्डवान्पालयन्तु
पाण्डोः सुतास्तव पुत्रांश्च पान्तु ।
एकारिमित्राः कुरवो ह्येकमन्त्रा
जीवन्तु राजन्सुखिनः समृद्धाः ॥ 70॥
मेढीभूतः कौरवाणां त्वमद्य
त्वय्याधीनं कुरु कुलमाजमीढ ।
पार्थान्बालान्वनवास प्रतप्तान्
गोपायस्व स्वं यशस्तात रक्षन् ॥ 71॥
सन्धत्स्व त्वं कौरवान्पाण्डुपुत्रैर्
मा तेऽन्तरं रिपवः प्रार्थयन्तु ।
सत्ये स्थितास्ते नरदेव सर्वे
दुर्योधनं स्थापय त्वं नरेन्द्र ॥ 72॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरहितवाक्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 36॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
ātreyasya ca saṃvādaṃ sādhyānāṃ ceti naḥ śrutam || 1||
carantaṃ haṃsarūpeṇa maharṣiṃ saṃśitavratam |
sādhyā devā mahāprājñaṃ paryapṛcchanta vai purā || 2||
sādhyā ūcuḥ |
sādhyā devā vaymasmo maharṣe
dṛṣṭvā bhavantaṃ na śaknumo'numātum |
śrutena dhīro buddhimāṃstvaṃ mato naḥ
kāvyāṃ vācaṃ vaktumarhasyudārām || 3||
haṃsa uvāca |
etatkāryamamarāḥ saṃśrutaṃ me
dhṛtiḥ śamaḥ satyadharmānuvṛttiḥ |
granthiṃ vinīya hṛdayasya sarvaṃ
priyāpriye cātmavaśaṃ nayīta || 4||
ākruśyamāno nākrośenmanyureva titikṣitaḥ |
ākroṣṭāraṃ nirdahati sukṛtaṃ cāsya vindati || 5||
nākrośī syānnāvamānī parasya
mitradrohī nota nīcopasevī |
na cātimānī na ca hīnavṛtto
rūkṣāṃ vācaṃ ruśatīṃ varjayīta || 6||
marmāṇyasthīni hṛdayaṃ tathāsūn
ghorā vāco nirdahantīha puṃsām |
tasmādvācaṃ ruśatīṃ rūkṣarūpāṃ
dharmārāmo nityaśo varjayīta || 7||
aruṃ turaṃ paruṣaṃ rūkṣavācaṃ
vākkaṇṭakairvitudantaṃ manuṣyān |
vidyādalakṣmīkatamaṃ janānāṃ
mukhe nibaddhāṃ nirṛtiṃ vahantam || 8||
paraścedenamadhividhyeta bāṇair
bhṛśaṃ sutīkṣṇairanalārka dīptaiḥ |
viricyamāno'pyatiricyamāno
vidyātkaviḥ sukṛtaṃ me dadhāti || 9||
yadi santaṃ sevate yadyasantaṃ
tapasvinaṃ yadi vā stenameva |
vāso yathā raṅga vaśaṃ prayāti
tathā sa teṣāṃ vaśamabhyupaiti || 10||
vādaṃ tu yo na pravadenna vādayed
yo nāhataḥ pratihanyānna ghātayet |
yo hantukāmasya na pāpamicchet
tasmai devāḥ spṛhayantyāgatāya || 11||
avyāhṛtaṃ vyāhṛtācchreya āhuḥ
satyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taddvitīyam |
priyaṃvadedvyāhṛtaṃ tattṛtīyaṃ
dharmyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taccaturtham || 12||
yādṛśaiḥ saṃvivadate yādṛśāṃś copasevate |
yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati pūruṣaḥ || 13||
yato yato nivartate tatastato vimucyate |
nivartanāddhi sarvato na vetti duḥkhamaṇvapi || 14||
na jīyate nota jigīṣate'nyān
na vairakkṛccāpratighātakaś ca |
nindā praśaṃsāsu samasvabhāvo
na śocate hṛṣyati naiva cāyam || 15||
bhāvamicchati sarvasya nābhāve kurute matim |
satyavādī mṛdurdānto yaḥ sa uttamapūruṣaḥ || 16||
nānarthakaṃ sāntvayati pratijñāya dadāti ca |
rāddhāparāddhe jānāti yaḥ sa madhyamapūruṣaḥ || 17||
duḥśāsanastūpahantā na śāstā
nāvartate manyuvaśātkṛtaghnaḥ |
na kasya cinmitramatho durātmā
kalāścaitā adhamasyeha puṃsaḥ || 18||
na śraddadhāti kalyāṇaṃ parebhyo'pyātmaśaṅkitaḥ |
nirākaroti mitrāṇi yo vai so'dhama pūruṣaḥ || 19||
uttamāneva seveta prāpte kāle tu madhyamān |
adhamāṃstu na seveta ya icchecchreya ātmanaḥ || 20||
prāpnoti vai vittamasadbalena
nityotthānātprajñayā pauruṣeṇa |
na tveva samyaglabhate praśaṃsāṃ
na vṛttamāpnoti mahākulānām || 21||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
mahākulānāṃ spṛhayanti devā
dharmārthavṛddhāśca bahuśrutāś ca |
pṛcchāmi tvāṃ vidura praśnametaṃ
bhavanti vai kāni mahākulāni || 22||
vidura uvāca |
tamo damo brahmavittvaṃ vitānāḥ
puṇyā vivāhāḥ satatānna dānam |
yeṣvevaite saptaguṇā bhavanti
samyagvṛttāstāni mahākulāni || 23||
yeṣāṃ na vṛttaṃ vyathate na yonir
vṛttaprasādena caranti dharmam |
ye kīrtimicchanti kule viśiṣṭāṃ
tyaktānṛtāstāni mahākulāni || 24||
anijyayāvivāhairśca vedasyotsādanena ca |
kulānyakulatāṃ yānti dharmasyātikrameṇa ca || 25||
deva dravyavināśena brahma svaharaṇena ca |
kulānyakulatāṃ yānti brāhmaṇātikrameṇa ca || 26||
brāhmaṇānāṃ paribhavātparivādācca bhārata |
kulānyakulatāṃ yānti nyāsāpaharaṇena ca || 27||
kulāni samupetāni gobhiḥ puruṣato'śvataḥ |
kulasaṅkhyāṃ na gacchanti yāni hīnāni vṛttataḥ || 28||
vṛttatastvavihīnāni kulānyalpadhanānyapi |
kulasaṅkhyāṃ tu gacchanti karṣanti ca mayadyaśaḥ || 29||
mā naḥ kule vairakṛtkaś cidastu
rājāmātyo mā parasvāpahārī |
mitradrohī naikṛtiko'nṛtī vā
pūrvāśī vā pitṛdevātithibhyaḥ || 30||
yaśca no brāhmaṇaṃ hanyādyaśca no brāhmaṇāndviṣet |
na naḥ sa samitiṃ gacchedyaśca no nirvapetkṛṣim || 31||
tṛṇāni bhūmirudakaṃ vākcaturthī ca sūnṛtā |
satāmetāni geheṣu nocchidyante kadā cana || 32||
śraddhayā parayā rājannupanītāni satkṛtim |
pravṛttāni mahāprājña dharmiṇāṃ puṇyakarmaṇām || 33||
sūkṣmo'pi bhāraṃ nṛpate syandano vai
śakto voḍhuṃ na tathānye mahījāḥ |
evaṃ yuktā bhārasahā bhavanti
mahākulīnā na tathānye manuṣyāḥ || 34||
na tanmitraṃ yasya kopādbibheti
yadvā mitraṃ śaṅkitenopacaryam |
yasminmitre pitarīvāśvasīta
tadvai mitraṃ saṅgatānītarāṇi || 35||
yadi cedapyasambandho mitrabhāvena vartate |
sa eva bandhustanmitraṃ sā gatistatparāyaṇam || 36||
calacittasya vai puṃso vṛddhānanupasevataḥ |
pāriplavamaternityamadhruvo mitra saṅgrahaḥ || 37||
calacittamanātmānamindriyāṇāṃ vaśānugam |
arthāḥ samativartante haṃsāḥ śuṣkaṃ saro yathā || 38||
akasmādeva kupyanti prasīdantyanimittataḥ |
śīlametadasādhūnāmabhraṃ pāriplavaṃ yathā || 39||
satkṛtāśca kṛtārthāśca mitrāṇāṃ na bhavanti ye |
tānmṛtānapi kravyādāḥ kṛtaghnānnopabhuñjate || 40||
arthayedeva mitrāṇi sati vāsati vā dhane |
nānarthayanvijānāti mitrāṇāṃ sāraphalgutām || 41||
santāpādbhraśyate rūpaṃ santāpādbhraśyate balam |
santāpādbhraśyate jñānaṃ santāpādvyādhimṛcchati || 42||
anavāpyaṃ ca śokena śarīraṃ copatapyate |
amitrāśca prahṛṣyanti mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ || 43||
punarnaro mriyate jāyate ca
punarnaro hīyate vardhate punaḥ |
punarnaro yācati yācyate ca
punarnaraḥ śocati śocyate punaḥ || 44||
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca bhavābhavau ca
lābhālābhau maraṇaṃ jīvitaṃ ca |
paryāyaśaḥ sarvamiha spṛśanti
tasmāddhīro naiva hṛṣyenna śocet || 45||
calāni hīmāni ṣaḍindriyāṇi
teṣāṃ yadyadvartate yatra yatra |
tatastataḥ sravate buddhirasya
chidroda kumbhādiva nityamambhaḥ || 46||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
tanurucchaḥ śikhī rājā mithyopacarito mayā |
mandānāṃ mama putrāṇāṃ yuddhenāntaṃ kariṣyati || 47||
nityodvignamidaṃ sarvaṃ nityodvignamidaṃ manaḥ |
yattatpadamanudvignaṃ tanme vada mahāmate || 48||
vidura uvāca |
nānyatra vidyā tapasornānyatrendriya nigrahāt |
nānyatra lobhasantyāgācchāntiṃ paśyāma te'nagha || 49||
buddhyā bhayaṃ praṇudati tapasā vindate mahat |
guruśuśrūṣayā jñānaṃ śāntiṃ tyāgena vindati || 50||
anāśritā dānapuṇyaṃ veda puṇyamanāśritāḥ |
rāgadveṣavinirmuktā vicarantīha mokṣiṇaḥ || 51||
svadhītasya suyuddhasya sukṛtasya ca karmaṇaḥ |
tapasaśca sutaptasya tasyānte sukhamedhate || 52||
svāstīrṇāni śayanāni prapannā
na vai bhinnā jātu nidrāṃ labhante |
na strīṣu rājanratimāpnuvanti
na māgadhaiḥ stūyamānā na sūtaiḥ || 53||
na vai bhinnā jātu caranti dharmaṃ
na vai sukhaṃ prāpnuvantīha bhinnāḥ |
na vai bhinnā gauravaṃ mānayanti
na vai bhinnāḥ praśamaṃ rocayanti || 54||
na vai teṣāṃ svadate pathyamuktaṃ
yogakṣemaṃ kalpate nota teṣām |
bhinnānāṃ vai manujendra parāyaṇaṃ
na vidyate kiṃ cidanyadvināśāt || 55||
sambhāvyaṃ goṣu sampannaṃ sambhāvyaṃ brāhmaṇe tapaḥ |
sambhāvyaṃ strīṣu cāpalyaṃ sambhāvyaṃ jñātito bhayam || 56||
tantavo'pyāyatā nityaṃ tantavo bahulāḥ samāḥ |
bahūnbahutvādāyāsānsahantītyupamā satām || 57||
dhūmāyante vyapetāni jvalanti sahitāni ca |
dhṛtarāṣṭrolmukānīva jñātayo bharatarṣabha || 58||
brāhmaṇeṣu ca ye śūrāḥ strīṣu jñātiṣu goṣu ca |
vṛntādiva phalaṃ pakvaṃ dhṛtarāṣṭra patanti te || 59||
mahānapyekajo vṛkṣo balavānsupratiṣṭhitaḥ |
prasahya eva vātena śākhā skandhaṃ vimarditum || 60||
atha ye sahitā vṛkṣāḥ saṅghaśaḥ supratiṣṭhitāḥ |
te hi śīghratamānvātānsahante'nyonyasaṃśrayāt || 61||
evaṃ manuṣyamapyekaṃ guṇairapi samanvitam |
śakyaṃ dviṣanto manyante vāyurdrumamivaukajam || 62||
anyonyasamupaṣṭambhādanyonyāpāśrayeṇa ca |
jñātayaḥ sampravardhante sarasīvotpalānyuta || 63||
avadhyā brāhmaṇā gāvo striyo bālāśca jñātayaḥ |
yeṣāṃ cānnāni bhuñjīta ye ca syuḥ śaraṇāgatāḥ || 64||
na manuṣye guṇaḥ kaścidanyo dhanavatāṃ api |
anāturatvādbhadraṃ te mṛtakalpā hi rogiṇaḥ || 65||
avyādhijaṃ kaṭukaṃ śīrṣa rogaṃ
pāpānubandhaṃ paruṣaṃ tīkṣṇamugram |
satāṃ peyaṃ yanna pibantyasanto
manyuṃ mahārāja piba praśāmya || 66||
rogārditā na phalānyādriyante
na vai labhante viṣayeṣu tattvam |
duḥkhopetā rogiṇo nityameva
na budhyante dhanabhogānna saukhyam || 67||
purā hyukto nākarostvaṃ vaco me
dyūte jitāṃ draupadīṃ prekṣya rājan |
duryodhanaṃ vārayetyakṣavatyāṃ
kitavatvaṃ paṇḍitā varjayanti || 68||
na tadbalaṃ yanmṛdunā virudhyate
miśro dharmastarasā sevitavyaḥ |
pradhvaṃsinī krūrasamāhitā śrīr
mṛduprauḍhā gacchati putrapautrān || 69||
dhārtarāṣṭrāḥ pāṇḍavānpālayantu
pāṇḍoḥ sutāstava putrāṃśca pāntu |
ekārimitrāḥ kuravo hyekamantrā
jīvantu rājansukhinaḥ samṛddhāḥ || 70||
meḍhībhūtaḥ kauravāṇāṃ tvamadya
tvayyādhīnaṃ kuru kulamājamīḍha |
pārthānbālānvanavāsa prataptān
gopāyasva svaṃ yaśastāta rakṣan || 71||
sandhatsva tvaṃ kauravānpāṇḍuputrair
mā te'ntaraṃ ripavaḥ prārthayantu |
satye sthitāste naradeva sarve
duryodhanaṃ sthāpaya tvaṃ narendra || 72||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ || 36||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.