॥ 𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌰𑌤𑍇 𑌉𑌦𑍍𑌯𑍋𑌗𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌗𑌰𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌹𑌿𑌤𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍇 𑌷𑌟𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌂𑌶𑍋𑌽𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌃 ॥
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌅𑌤𑍍𑌰𑍈𑌵𑍋𑌦𑌾𑌹𑌰𑌨𑍍𑌤𑍀𑌮𑌮𑌿𑌤𑌿𑌹𑌾𑌸𑌂 𑌪𑍁𑌰𑌾𑌤𑌨𑌮𑍍 ।
𑌆𑌤𑍍𑌰𑍇𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌚 𑌸𑌂𑌵𑌾𑌦𑌂 𑌸𑌾𑌧𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌚𑍇𑌤𑌿 𑌨𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌮𑍍 ॥ 1॥
𑌚𑌰𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌹𑌂𑌸𑌰𑍂𑌪𑍇𑌣 𑌮𑌹𑌰𑍍𑌷𑌿𑌂 𑌸𑌂𑌶𑌿𑌤𑌵𑍍𑌰𑌤𑌮𑍍 ।
𑌸𑌾𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌾 𑌮𑌹𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌂 𑌪𑌰𑍍𑌯𑌪𑍃𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤 𑌵𑍈 𑌪𑍁𑌰𑌾 ॥ 2॥
𑌸𑌾𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌊𑌚𑍁𑌃 ।
𑌸𑌾𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌾 𑌵𑌯𑍍𑌮𑌸𑍍𑌮𑍋 𑌮𑌹𑌰𑍍𑌷𑍇
𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌨 𑌶𑌕𑍍𑌨𑍁𑌮𑍋𑌽𑌨𑍁𑌮𑌾𑌤𑍁𑌮𑍍 ।
𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍇𑌨 𑌧𑍀𑌰𑍋 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌮𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌤𑍋 𑌨𑌃
𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌵𑌾𑌚𑌂 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍁𑌮𑌰𑍍𑌹𑌸𑍍𑌯𑍁𑌦𑌾𑌰𑌾𑌮𑍍 ॥ 3॥
𑌹𑌂𑌸 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌏𑌤𑌤𑍍𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌮𑌮𑌰𑌾𑌃 𑌸𑌂𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌂 𑌮𑍇
𑌧𑍃𑌤𑌿𑌃 𑌶𑌮𑌃 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌨𑍁𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌃 ।
𑌗𑍍𑌰𑌨𑍍𑌥𑌿𑌂 𑌵𑌿𑌨𑍀𑌯 𑌹𑍃𑌦𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 𑌚𑌾𑌤𑍍𑌮𑌵𑌶𑌂 𑌨𑌯𑍀𑌤 ॥ 4॥
𑌆𑌕𑍍𑌰𑍁𑌶𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌨𑌾𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶𑍇𑌨𑍍𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌰𑍇𑌵 𑌤𑌿𑌤𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌃 ।
𑌆𑌕𑍍𑌰𑍋𑌷𑍍𑌟𑌾𑌰𑌂 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦𑌹𑌤𑌿 𑌸𑍁𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌚𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌨𑍍𑌦𑌤𑌿 ॥ 5॥
𑌨𑌾𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶𑍀 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌵𑌮𑌾𑌨𑍀 𑌪𑌰𑌸𑍍𑌯
𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌦𑍍𑌰𑍋𑌹𑍀 𑌨𑍋𑌤 𑌨𑍀𑌚𑍋𑌪𑌸𑍇𑌵𑍀 ।
𑌨 𑌚𑌾𑌤𑌿𑌮𑌾𑌨𑍀 𑌨 𑌚 𑌹𑍀𑌨𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍋
𑌰𑍂𑌕𑍍𑌷𑌾𑌂 𑌵𑌾𑌚𑌂 𑌰𑍁𑌶𑌤𑍀𑌂 𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑍀𑌤 ॥ 6॥
𑌮𑌰𑍍𑌮𑌾𑌣𑍍𑌯𑌸𑍍𑌥𑍀𑌨𑌿 𑌹𑍃𑌦𑌯𑌂 𑌤𑌥𑌾𑌸𑍂𑌨𑍍
𑌘𑍋𑌰𑌾 𑌵𑌾𑌚𑍋 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦𑌹𑌨𑍍𑌤𑍀𑌹 𑌪𑍁𑌂𑌸𑌾𑌮𑍍 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌵𑌾𑌚𑌂 𑌰𑍁𑌶𑌤𑍀𑌂 𑌰𑍂𑌕𑍍𑌷𑌰𑍂𑌪𑌾𑌂
𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌶𑍋 𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑍀𑌤 ॥ 7॥
𑌅𑌰𑍁𑌂 𑌤𑍁𑌰𑌂 𑌪𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌰𑍂𑌕𑍍𑌷𑌵𑌾𑌚𑌂
𑌵𑌾𑌕𑍍𑌕𑌣𑍍𑌟𑌕𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌤𑍁𑌦𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍 ।
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌦𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌕𑌤𑌮𑌂 𑌜𑌨𑌾𑌨𑌾𑌂
𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌨𑌿𑌬𑌦𑍍𑌧𑌾𑌂 𑌨𑌿𑌰𑍃𑌤𑌿𑌂 𑌵𑌹𑌨𑍍𑌤𑌮𑍍 ॥ 8॥
𑌪𑌰𑌶𑍍𑌚𑍇𑌦𑍇𑌨𑌮𑌧𑌿𑌵𑌿𑌧𑍍𑌯𑍇𑌤 𑌬𑌾𑌣𑍈𑌰𑍍
𑌭𑍃𑌶𑌂 𑌸𑍁𑌤𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌣𑍈𑌰𑌨𑌲𑌾𑌰𑍍𑌕 𑌦𑍀𑌪𑍍𑌤𑍈𑌃 ।
𑌵𑌿𑌰𑌿𑌚𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍋𑌽𑌪𑍍𑌯𑌤𑌿𑌰𑌿𑌚𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍋
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌕𑌵𑌿𑌃 𑌸𑍁𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌮𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 9॥
𑌯𑌦𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌸𑍇𑌵𑌤𑍇 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌸𑌨𑍍𑌤𑌂
𑌤𑌪𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑌂 𑌯𑌦𑌿 𑌵𑌾 𑌸𑍍𑌤𑍇𑌨𑌮𑍇𑌵 ।
𑌵𑌾𑌸𑍋 𑌯𑌥𑌾 𑌰𑌙𑍍𑌗 𑌵𑌶𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌾𑌤𑌿
𑌤𑌥𑌾 𑌸 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌵𑌶𑌮𑌭𑍍𑌯𑍁𑌪𑍈𑌤𑌿 ॥ 10॥
𑌵𑌾𑌦𑌂 𑌤𑍁 𑌯𑍋 𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌦𑍇𑌨𑍍𑌨 𑌵𑌾𑌦𑌯𑍇𑌦𑍍
𑌯𑍋 𑌨𑌾𑌹𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌹𑌨𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌘𑌾𑌤𑌯𑍇𑌤𑍍 ।
𑌯𑍋 𑌹𑌨𑍍𑌤𑍁𑌕𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌨 𑌪𑌾𑌪𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑍇𑌤𑍍
𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌃 𑌸𑍍𑌪𑍃𑌹𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑌤𑌾𑌯 ॥ 11॥
𑌅𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃𑌤𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃𑌤𑌾𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍇𑌯 𑌆𑌹𑍁𑌃
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌵𑌦𑍇𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃𑌤𑌂 𑌤𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿𑌤𑍀𑌯𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂𑌵𑌦𑍇𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃𑌤𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌂
𑌧𑌰𑍍𑌮𑍍𑌯𑌂 𑌵𑌦𑍇𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃𑌤𑌂 𑌤𑌚𑍍𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑌮𑍍 ॥ 12॥
𑌯𑌾𑌦𑍃𑌶𑍈𑌃 𑌸𑌂𑌵𑌿𑌵𑌦𑌤𑍇 𑌯𑌾𑌦𑍃𑌶𑌾𑌂𑌶𑍍 𑌚𑍋𑌪𑌸𑍇𑌵𑌤𑍇 ।
𑌯𑌾𑌦𑍃𑌗𑌿𑌚𑍍𑌛𑍇𑌚𑍍𑌚 𑌭𑌵𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌤𑌾𑌦𑍃𑌗𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌪𑍂𑌰𑍁𑌷𑌃 ॥ 13॥
𑌯𑌤𑍋 𑌯𑌤𑍋 𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 𑌤𑌤𑌸𑍍𑌤𑌤𑍋 𑌵𑌿𑌮𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌨𑌾𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑍋 𑌨 𑌵𑍇𑌤𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌮𑌣𑍍𑌵𑌪𑌿 ॥ 14॥
𑌨 𑌜𑍀𑌯𑌤𑍇 𑌨𑍋𑌤 𑌜𑌿𑌗𑍀𑌷𑌤𑍇𑌽𑌨𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍
𑌨 𑌵𑍈𑌰𑌕𑍍𑌕𑍃𑌚𑍍𑌚𑌾𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌘𑌾𑌤𑌕𑌶𑍍 𑌚 ।
𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌂𑌸𑌾𑌸𑍁 𑌸𑌮𑌸𑍍𑌵𑌭𑌾𑌵𑍋
𑌨 𑌶𑍋𑌚𑌤𑍇 𑌹𑍃𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌨𑍈𑌵 𑌚𑌾𑌯𑌮𑍍 ॥ 15॥
𑌭𑌾𑌵𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌾𑌭𑌾𑌵𑍇 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑍇 𑌮𑌤𑌿𑌮𑍍 ।
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌵𑌾𑌦𑍀 𑌮𑍃𑌦𑍁𑌰𑍍𑌦𑌾𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌯𑌃 𑌸 𑌉𑌤𑍍𑌤𑌮𑌪𑍂𑌰𑍁𑌷𑌃 ॥ 16॥
𑌨𑌾𑌨𑌰𑍍𑌥𑌕𑌂 𑌸𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌯𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯 𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 𑌚 ।
𑌰𑌾𑌦𑍍𑌧𑌾𑌪𑌰𑌾𑌦𑍍𑌧𑍇 𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌯𑌃 𑌸 𑌮𑌧𑍍𑌯𑌮𑌪𑍂𑌰𑍁𑌷𑌃 ॥ 17॥
𑌦𑍁𑌃𑌶𑌾𑌸𑌨𑌸𑍍𑌤𑍂𑌪𑌹𑌨𑍍𑌤𑌾 𑌨 𑌶𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾
𑌨𑌾𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌵𑌶𑌾𑌤𑍍𑌕𑍃𑌤𑌘𑍍𑌨𑌃 ।
𑌨 𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌚𑌿𑌨𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌮𑌥𑍋 𑌦𑍁𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾
𑌕𑌲𑌾𑌶𑍍𑌚𑍈𑌤𑌾 𑌅𑌧𑌮𑌸𑍍𑌯𑍇𑌹 𑌪𑍁𑌂𑌸𑌃 ॥ 18॥
𑌨 𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 𑌕𑌲𑍍𑌯𑌾𑌣𑌂 𑌪𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋𑌽𑌪𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌶𑌙𑍍𑌕𑌿𑌤𑌃 ।
𑌨𑌿𑌰𑌾𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌸𑍋𑌽𑌧𑌮 𑌪𑍂𑌰𑍁𑌷𑌃 ॥ 19॥
𑌉𑌤𑍍𑌤𑌮𑌾𑌨𑍇𑌵 𑌸𑍇𑌵𑍇𑌤 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍇 𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌤𑍁 𑌮𑌧𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍍 ।
𑌅𑌧𑌮𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌨 𑌸𑍇𑌵𑍇𑌤 𑌯 𑌇𑌚𑍍𑌛𑍇𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍇𑌯 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 20॥
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 𑌵𑍈 𑌵𑌿𑌤𑍍𑌤𑌮𑌸𑌦𑍍𑌬𑌲𑍇𑌨
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑍋𑌤𑍍𑌥𑌾𑌨𑌾𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌯𑌾 𑌪𑍗𑌰𑍁𑌷𑍇𑌣 ।
𑌨 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌵 𑌸𑌮𑍍𑌯𑌗𑍍𑌲𑌭𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌂𑌸𑌾𑌂
𑌨 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌮𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 21॥
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌮𑌹𑌾𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌸𑍍𑌪𑍃𑌹𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌾
𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌬𑌹𑍁𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌾𑌶𑍍 𑌚 ।
𑌪𑍃𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌪𑍍𑌰𑌶𑍍𑌨𑌮𑍇𑌤𑌂
𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌵𑍈 𑌕𑌾𑌨𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑌿 ॥ 22॥
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌤𑌮𑍋 𑌦𑌮𑍋 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌿𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌿𑌤𑌾𑌨𑌾𑌃
𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌵𑌾𑌹𑌾𑌃 𑌸𑌤𑌤𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌦𑌾𑌨𑌮𑍍 ।
𑌯𑍇𑌷𑍍𑌵𑍇𑌵𑍈𑌤𑍇 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌗𑍁𑌣𑌾 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿
𑌸𑌮𑍍𑌯𑌗𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑌿 ॥ 23॥
𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌨 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌥𑌤𑍇 𑌨 𑌯𑍋𑌨𑌿𑌰𑍍
𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑍇𑌨 𑌚𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌮𑍍 ।
𑌯𑍇 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍁𑌲𑍇 𑌵𑌿𑌶𑌿𑌷𑍍𑌟𑌾𑌂
𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑌾𑌨𑍃𑌤𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑌿 ॥ 24॥
𑌅𑌨𑌿𑌜𑍍𑌯𑌯𑌾𑌵𑌿𑌵𑌾𑌹𑍈𑌰𑍍𑌶𑍍𑌚 𑌵𑍇𑌦𑌸𑍍𑌯𑍋𑌤𑍍𑌸𑌾𑌦𑌨𑍇𑌨 𑌚 ।
𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑍍𑌯𑌕𑍁𑌲𑌤𑌾𑌂 𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇𑌣 𑌚 ॥ 25॥
𑌦𑍇𑌵 𑌦𑍍𑌰𑌵𑍍𑌯𑌵𑌿𑌨𑌾𑌶𑍇𑌨 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮 𑌸𑍍𑌵𑌹𑌰𑌣𑍇𑌨 𑌚 ।
𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑍍𑌯𑌕𑍁𑌲𑌤𑌾𑌂 𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾𑌤𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇𑌣 𑌚 ॥ 26॥
𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌭𑌵𑌾𑌤𑍍𑌪𑌰𑌿𑌵𑌾𑌦𑌾𑌚𑍍𑌚 𑌭𑌾𑌰𑌤 ।
𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑍍𑌯𑌕𑍁𑌲𑌤𑌾𑌂 𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑍍𑌯𑌾𑌸𑌾𑌪𑌹𑌰𑌣𑍇𑌨 𑌚 ॥ 27॥
𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌮𑍁𑌪𑍇𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌗𑍋𑌭𑌿𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌤𑍋𑌽𑌶𑍍𑌵𑌤𑌃 ।
𑌕𑍁𑌲𑌸𑌙𑍍𑌖𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌨 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌹𑍀𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌤𑌃 ॥ 28॥
𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌵𑌿𑌹𑍀𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌕𑍁𑌲𑌾𑌨𑍍𑌯𑌲𑍍𑌪𑌧𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑌪𑌿 ।
𑌕𑍁𑌲𑌸𑌙𑍍𑌖𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌤𑍁 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌚 𑌮𑌯𑌦𑍍𑌯𑌶𑌃 ॥ 29॥
𑌮𑌾 𑌨𑌃 𑌕𑍁𑌲𑍇 𑌵𑍈𑌰𑌕𑍃𑌤𑍍𑌕𑌶𑍍 𑌚𑌿𑌦𑌸𑍍𑌤𑍁
𑌰𑌾𑌜𑌾𑌮𑌾𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌮𑌾 𑌪𑌰𑌸𑍍𑌵𑌾𑌪𑌹𑌾𑌰𑍀 ।
𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌦𑍍𑌰𑍋𑌹𑍀 𑌨𑍈𑌕𑍃𑌤𑌿𑌕𑍋𑌽𑌨𑍃𑌤𑍀 𑌵𑌾
𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾𑌶𑍀 𑌵𑌾 𑌪𑌿𑌤𑍃𑌦𑍇𑌵𑌾𑌤𑌿𑌥𑌿𑌭𑍍𑌯𑌃 ॥ 30॥
𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌨𑍋 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌂 𑌹𑌨𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌨𑍋 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑍇𑌤𑍍 ।
𑌨 𑌨𑌃 𑌸 𑌸𑌮𑌿𑌤𑌿𑌂 𑌗𑌚𑍍𑌛𑍇𑌦𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌨𑍋 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑌪𑍇𑌤𑍍𑌕𑍃𑌷𑌿𑌮𑍍 ॥ 31॥
𑌤𑍃𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌭𑍂𑌮𑌿𑌰𑍁𑌦𑌕𑌂 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑍀 𑌚 𑌸𑍂𑌨𑍃𑌤𑌾 ।
𑌸𑌤𑌾𑌮𑍇𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌗𑍇𑌹𑍇𑌷𑍁 𑌨𑍋𑌚𑍍𑌛𑌿𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌕𑌦𑌾 𑌚𑌨 ॥ 32॥
𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌯𑌾 𑌪𑌰𑌯𑌾 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌨𑍁𑌪𑌨𑍀𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌤𑍍𑌕𑍃𑌤𑌿𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌿𑌣𑌾𑌂 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾𑌮𑍍 ॥ 33॥
𑌸𑍂𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌭𑌾𑌰𑌂 𑌨𑍃𑌪𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦𑌨𑍋 𑌵𑍈
𑌶𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌵𑍋𑌢𑍁𑌂 𑌨 𑌤𑌥𑌾𑌨𑍍𑌯𑍇 𑌮𑌹𑍀𑌜𑌾𑌃 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌭𑌾𑌰𑌸𑌹𑌾 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿
𑌮𑌹𑌾𑌕𑍁𑌲𑍀𑌨𑌾 𑌨 𑌤𑌥𑌾𑌨𑍍𑌯𑍇 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌃 ॥ 34॥
𑌨 𑌤𑌨𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍋𑌪𑌾𑌦𑍍𑌬𑌿𑌭𑍇𑌤𑌿
𑌯𑌦𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌶𑌙𑍍𑌕𑌿𑌤𑍇𑌨𑍋𑌪𑌚𑌰𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌯𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪𑌿𑌤𑌰𑍀𑌵𑌾𑌶𑍍𑌵𑌸𑍀𑌤
𑌤𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌸𑌙𑍍𑌗𑌤𑌾𑌨𑍀𑌤𑌰𑌾𑌣𑌿 ॥ 35॥
𑌯𑌦𑌿 𑌚𑍇𑌦𑌪𑍍𑌯𑌸𑌮𑍍𑌬𑌨𑍍𑌧𑍋 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌭𑌾𑌵𑍇𑌨 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ।
𑌸 𑌏𑌵 𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌸𑍍𑌤𑌨𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌸𑌾 𑌗𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌪𑌰𑌾𑌯𑌣𑌮𑍍 ॥ 36॥
𑌚𑌲𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌵𑍈 𑌪𑍁𑌂𑌸𑍋 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑌨𑍁𑌪𑌸𑍇𑌵𑌤𑌃 ।
𑌪𑌾𑌰𑌿𑌪𑍍𑌲𑌵𑌮𑌤𑍇𑌰𑍍𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌮𑌧𑍍𑌰𑍁𑌵𑍋 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰 𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑌃 ॥ 37॥
𑌚𑌲𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌮𑌨𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌵𑌶𑌾𑌨𑍁𑌗𑌮𑍍 ।
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌾𑌃 𑌸𑌮𑌤𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌹𑌂𑌸𑌾𑌃 𑌶𑍁𑌷𑍍𑌕𑌂 𑌸𑌰𑍋 𑌯𑌥𑌾 ॥ 38॥
𑌅𑌕𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍇𑌵 𑌕𑍁𑌪𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍀𑌦𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌨𑌿𑌮𑌿𑌤𑍍𑌤𑌤𑌃 ।
𑌶𑍀𑌲𑌮𑍇𑌤𑌦𑌸𑌾𑌧𑍂𑌨𑌾𑌮𑌭𑍍𑌰𑌂 𑌪𑌾𑌰𑌿𑌪𑍍𑌲𑌵𑌂 𑌯𑌥𑌾 ॥ 39॥
𑌸𑌤𑍍𑌕𑍃𑌤𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌕𑍃𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌨 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑍇 ।
𑌤𑌾𑌨𑍍𑌮𑍃𑌤𑌾𑌨𑌪𑌿 𑌕𑍍𑌰𑌵𑍍𑌯𑌾𑌦𑌾𑌃 𑌕𑍃𑌤𑌘𑍍𑌨𑌾𑌨𑍍𑌨𑍋𑌪𑌭𑍁𑌞𑍍𑌜𑌤𑍇 ॥ 40॥
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌯𑍇𑌦𑍇𑌵 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌸𑌤𑌿 𑌵𑌾𑌸𑌤𑌿 𑌵𑌾 𑌧𑌨𑍇 ।
𑌨𑌾𑌨𑌰𑍍𑌥𑌯𑌨𑍍𑌵𑌿𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌸𑌾𑌰𑌫𑌲𑍍𑌗𑍁𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 41॥
𑌸𑌨𑍍𑌤𑌾𑌪𑌾𑌦𑍍𑌭𑍍𑌰𑌶𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌾𑌪𑌾𑌦𑍍𑌭𑍍𑌰𑌶𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌬𑌲𑌮𑍍 ।
𑌸𑌨𑍍𑌤𑌾𑌪𑌾𑌦𑍍𑌭𑍍𑌰𑌶𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌂 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌾𑌪𑌾𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌮𑍃𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ॥ 42॥
𑌅𑌨𑌵𑌾𑌪𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌶𑍋𑌕𑍇𑌨 𑌶𑌰𑍀𑌰𑌂 𑌚𑍋𑌪𑌤𑌪𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌅𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍍𑌰𑌹𑍃𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾 𑌸𑍍𑌮 𑌶𑍋𑌕𑍇 𑌮𑌨𑌃 𑌕𑍃𑌥𑌾𑌃 ॥ 43॥
𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌨𑌰𑍋 𑌮𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤𑍇 𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 𑌚
𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌨𑌰𑍋 𑌹𑍀𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌰𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌪𑍁𑌨𑌃 ।
𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌨𑌰𑍋 𑌯𑌾𑌚𑌤𑌿 𑌯𑌾𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌚
𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌨𑌰𑌃 𑌶𑍋𑌚𑌤𑌿 𑌶𑍋𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌪𑍁𑌨𑌃 ॥ 44॥
𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌚 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌂 𑌚 𑌭𑌵𑌾𑌭𑌵𑍗 𑌚
𑌲𑌾𑌭𑌾𑌲𑌾𑌭𑍗 𑌮𑌰𑌣𑌂 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌂 𑌚 ।
𑌪𑌰𑍍𑌯𑌾𑌯𑌶𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌮𑌿𑌹 𑌸𑍍𑌪𑍃𑌶𑌨𑍍𑌤𑌿
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍀𑌰𑍋 𑌨𑍈𑌵 𑌹𑍃𑌷𑍍𑌯𑍇𑌨𑍍𑌨 𑌶𑍋𑌚𑍇𑌤𑍍 ॥ 45॥
𑌚𑌲𑌾𑌨𑌿 𑌹𑍀𑌮𑌾𑌨𑌿 𑌷𑌡𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌿
𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌦𑍍𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌯𑌤𑍍𑌰 ।
𑌤𑌤𑌸𑍍𑌤𑌤𑌃 𑌸𑍍𑌰𑌵𑌤𑍇 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑌸𑍍𑌯
𑌛𑌿𑌦𑍍𑌰𑍋𑌦 𑌕𑍁𑌮𑍍𑌭𑌾𑌦𑌿𑌵 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌮𑌮𑍍𑌭𑌃 ॥ 46॥
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌤𑌨𑍁𑌰𑍁𑌚𑍍𑌛𑌃 𑌶𑌿𑌖𑍀 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌮𑌿𑌥𑍍𑌯𑍋𑌪𑌚𑌰𑌿𑌤𑍋 𑌮𑌯𑌾 ।
𑌮𑌨𑍍𑌦𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌮𑌮 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇𑌨𑌾𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌕𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 47॥
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑍋𑌦𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌨𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑍋𑌦𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌨𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌮𑌨𑌃 ।
𑌯𑌤𑍍𑌤𑌤𑍍𑌪𑌦𑌮𑌨𑍁𑌦𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌨𑌂 𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇 𑌵𑌦 𑌮𑌹𑌾𑌮𑌤𑍇 ॥ 48॥
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌤𑌪𑌸𑍋𑌰𑍍𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍𑌰𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯 𑌨𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌾𑌤𑍍 ।
𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌲𑍋𑌭𑌸𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑌾𑌚𑍍𑌛𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌾𑌮 𑌤𑍇𑌽𑌨𑌘 ॥ 49॥
𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌭𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌣𑍁𑌦𑌤𑌿 𑌤𑌪𑌸𑌾 𑌵𑌿𑌨𑍍𑌦𑌤𑍇 𑌮𑌹𑌤𑍍 ।
𑌗𑍁𑌰𑍁𑌶𑍁𑌶𑍍𑌰𑍂𑌷𑌯𑌾 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌂 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑍇𑌨 𑌵𑌿𑌨𑍍𑌦𑌤𑌿 ॥ 50॥
𑌅𑌨𑌾𑌶𑍍𑌰𑌿𑌤𑌾 𑌦𑌾𑌨𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌂 𑌵𑍇𑌦 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌮𑌨𑌾𑌶𑍍𑌰𑌿𑌤𑌾𑌃 ।
𑌰𑌾𑌗𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑌵𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌵𑌿𑌚𑌰𑌨𑍍𑌤𑍀𑌹 𑌮𑍋𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑌃 ॥ 51॥
𑌸𑍍𑌵𑌧𑍀𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍁𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍁𑌕𑍃𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌚 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌃 ।
𑌤𑌪𑌸𑌶𑍍𑌚 𑌸𑍁𑌤𑌪𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌸𑍁𑌖𑌮𑍇𑌧𑌤𑍇 ॥ 52॥
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑍀𑌰𑍍𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌶𑌯𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌨𑍍𑌨𑌾
𑌨 𑌵𑍈 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾 𑌜𑌾𑌤𑍁 𑌨𑌿𑌦𑍍𑌰𑌾𑌂 𑌲𑌭𑌨𑍍𑌤𑍇 ।
𑌨 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌷𑍁 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌰𑌤𑌿𑌮𑌾𑌪𑍍𑌨𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿
𑌨 𑌮𑌾𑌗𑌧𑍈𑌃 𑌸𑍍𑌤𑍂𑌯𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌨 𑌸𑍂𑌤𑍈𑌃 ॥ 53॥
𑌨 𑌵𑍈 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾 𑌜𑌾𑌤𑍁 𑌚𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌂
𑌨 𑌵𑍈 𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑍀𑌹 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾𑌃 ।
𑌨 𑌵𑍈 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾 𑌗𑍗𑌰𑌵𑌂 𑌮𑌾𑌨𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿
𑌨 𑌵𑍈 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌮𑌂 𑌰𑍋𑌚𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 54॥
𑌨 𑌵𑍈 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌦𑌤𑍇 𑌪𑌥𑍍𑌯𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂
𑌯𑍋𑌗𑌕𑍍𑌷𑍇𑌮𑌂 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌤𑍇 𑌨𑍋𑌤 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌮𑍍 ।
𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌵𑍈 𑌮𑌨𑍁𑌜𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌪𑌰𑌾𑌯𑌣𑌂
𑌨 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌕𑌿𑌂 𑌚𑌿𑌦𑌨𑍍𑌯𑌦𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾𑌶𑌾𑌤𑍍 ॥ 55॥
𑌸𑌮𑍍𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌗𑍋𑌷𑍁 𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑍇 𑌤𑌪𑌃 ।
𑌸𑌮𑍍𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌷𑍁 𑌚𑌾𑌪𑌲𑍍𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌤𑍋 𑌭𑌯𑌮𑍍 ॥ 56॥
𑌤𑌨𑍍𑌤𑌵𑍋𑌽𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯𑌤𑌾 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌤𑌨𑍍𑌤𑌵𑍋 𑌬𑌹𑍁𑌲𑌾𑌃 𑌸𑌮𑌾𑌃 ।
𑌬𑌹𑍂𑌨𑍍𑌬𑌹𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾𑌦𑌾𑌯𑌾𑌸𑌾𑌨𑍍𑌸𑌹𑌨𑍍𑌤𑍀𑌤𑍍𑌯𑍁𑌪𑌮𑌾 𑌸𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 57॥
𑌧𑍂𑌮𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌵𑍍𑌯𑌪𑍇𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌜𑍍𑌵𑌲𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌹𑌿𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌚 ।
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍋𑌲𑍍𑌮𑍁𑌕𑌾𑌨𑍀𑌵 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌯𑍋 𑌭𑌰𑌤𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 58॥
𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑍇𑌷𑍁 𑌚 𑌯𑍇 𑌶𑍂𑌰𑌾𑌃 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌷𑍁 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌷𑍁 𑌗𑍋𑌷𑍁 𑌚 ।
𑌵𑍃𑌨𑍍𑌤𑌾𑌦𑌿𑌵 𑌫𑌲𑌂 𑌪𑌕𑍍𑌵𑌂 𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌪𑌤𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍇 ॥ 59॥
𑌮𑌹𑌾𑌨𑌪𑍍𑌯𑍇𑌕𑌜𑍋 𑌵𑍃𑌕𑍍𑌷𑍋 𑌬𑌲𑌵𑌾𑌨𑍍𑌸𑍁𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌹𑍍𑌯 𑌏𑌵 𑌵𑌾𑌤𑍇𑌨 𑌶𑌾𑌖𑌾 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌧𑌂 𑌵𑌿𑌮𑌰𑍍𑌦𑌿𑌤𑍁𑌮𑍍 ॥ 60॥
𑌅𑌥 𑌯𑍇 𑌸𑌹𑌿𑌤𑌾 𑌵𑍃𑌕𑍍𑌷𑌾𑌃 𑌸𑌙𑍍𑌘𑌶𑌃 𑌸𑍁𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑌾𑌃 ।
𑌤𑍇 𑌹𑌿 𑌶𑍀𑌘𑍍𑌰𑌤𑌮𑌾𑌨𑍍𑌵𑌾𑌤𑌾𑌨𑍍𑌸𑌹𑌨𑍍𑌤𑍇𑌽𑌨𑍍𑌯𑍋𑌨𑍍𑌯𑌸𑌂𑌶𑍍𑌰𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 61॥
𑌏𑌵𑌂 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌮𑌪𑍍𑌯𑍇𑌕𑌂 𑌗𑍁𑌣𑍈𑌰𑌪𑌿 𑌸𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌶𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌮𑌨𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌵𑌾𑌯𑍁𑌰𑍍𑌦𑍍𑌰𑍁𑌮𑌮𑌿𑌵𑍗𑌕𑌜𑌮𑍍 ॥ 62॥
𑌅𑌨𑍍𑌯𑍋𑌨𑍍𑌯𑌸𑌮𑍁𑌪𑌷𑍍𑌟𑌮𑍍𑌭𑌾𑌦𑌨𑍍𑌯𑍋𑌨𑍍𑌯𑌾𑌪𑌾𑌶𑍍𑌰𑌯𑍇𑌣 𑌚 ।
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌯𑌃 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵𑌰𑍍𑌧𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌰𑌸𑍀𑌵𑍋𑌤𑍍𑌪𑌲𑌾𑌨𑍍𑌯𑍁𑌤 ॥ 63॥
𑌅𑌵𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾 𑌗𑌾𑌵𑍋 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑍋 𑌬𑌾𑌲𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌯𑌃 ।
𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌚𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌭𑍁𑌞𑍍𑌜𑍀𑌤 𑌯𑍇 𑌚 𑌸𑍍𑌯𑍁𑌃 𑌶𑌰𑌣𑌾𑌗𑌤𑌾𑌃 ॥ 64॥
𑌨 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑍇 𑌗𑍁𑌣𑌃 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌦𑌨𑍍𑌯𑍋 𑌧𑌨𑌵𑌤𑌾𑌂 𑌅𑌪𑌿 ।
𑌅𑌨𑌾𑌤𑍁𑌰𑌤𑍍𑌵𑌾𑌦𑍍𑌭𑌦𑍍𑌰𑌂 𑌤𑍇 𑌮𑍃𑌤𑌕𑌲𑍍𑌪𑌾 𑌹𑌿 𑌰𑍋𑌗𑌿𑌣𑌃 ॥ 65॥
𑌅𑌵𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌜𑌂 𑌕𑌟𑍁𑌕𑌂 𑌶𑍀𑌰𑍍𑌷 𑌰𑍋𑌗𑌂
𑌪𑌾𑌪𑌾𑌨𑍁𑌬𑌨𑍍𑌧𑌂 𑌪𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌤𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌣𑌮𑍁𑌗𑍍𑌰𑌮𑍍 ।
𑌸𑌤𑌾𑌂 𑌪𑍇𑌯𑌂 𑌯𑌨𑍍𑌨 𑌪𑌿𑌬𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌸𑌨𑍍𑌤𑍋
𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜 𑌪𑌿𑌬 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌾𑌮𑍍𑌯 ॥ 66॥
𑌰𑍋𑌗𑌾𑌰𑍍𑌦𑌿𑌤𑌾 𑌨 𑌫𑌲𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇
𑌨 𑌵𑍈 𑌲𑌭𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌷𑌯𑍇𑌷𑍁 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ।
𑌦𑍁𑌃𑌖𑍋𑌪𑍇𑌤𑌾 𑌰𑍋𑌗𑌿𑌣𑍋 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌮𑍇𑌵
𑌨 𑌬𑍁𑌧𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌧𑌨𑌭𑍋𑌗𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌸𑍗𑌖𑍍𑌯𑌮𑍍 ॥ 67॥
𑌪𑍁𑌰𑌾 𑌹𑍍𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌨𑌾𑌕𑌰𑍋𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌚𑍋 𑌮𑍇
𑌦𑍍𑌯𑍂𑌤𑍇 𑌜𑌿𑌤𑌾𑌂 𑌦𑍍𑌰𑍗𑌪𑌦𑍀𑌂 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍 ।
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌯𑍋𑌧𑌨𑌂 𑌵𑌾𑌰𑌯𑍇𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷𑌵𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂
𑌕𑌿𑌤𑌵𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌾 𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 68॥
𑌨 𑌤𑌦𑍍𑌬𑌲𑌂 𑌯𑌨𑍍𑌮𑍃𑌦𑍁𑌨𑌾 𑌵𑌿𑌰𑍁𑌧𑍍𑌯𑌤𑍇
𑌮𑌿𑌶𑍍𑌰𑍋 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌸𑍍𑌤𑌰𑌸𑌾 𑌸𑍇𑌵𑌿𑌤𑌵𑍍𑌯𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌧𑍍𑌵𑌂𑌸𑌿𑌨𑍀 𑌕𑍍𑌰𑍂𑌰𑌸𑌮𑌾𑌹𑌿𑌤𑌾 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌰𑍍
𑌮𑍃𑌦𑍁𑌪𑍍𑌰𑍗𑌢𑌾 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌪𑍗𑌤𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍 ॥ 69॥
𑌧𑌾𑌰𑍍𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌾𑌃 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑌵𑌾𑌨𑍍𑌪𑌾𑌲𑌯𑌨𑍍𑌤𑍁
𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑍋𑌃 𑌸𑍁𑌤𑌾𑌸𑍍𑌤𑌵 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚 𑌪𑌾𑌨𑍍𑌤𑍁 ।
𑌏𑌕𑌾𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 𑌕𑍁𑌰𑌵𑍋 𑌹𑍍𑌯𑍇𑌕𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾
𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌸𑍁𑌖𑌿𑌨𑌃 𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾𑌃 ॥ 70॥
𑌮𑍇𑌢𑍀𑌭𑍂𑌤𑌃 𑌕𑍗𑌰𑌵𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌮𑌦𑍍𑌯
𑌤𑍍𑌵𑌯𑍍𑌯𑌾𑌧𑍀𑌨𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌕𑍁𑌲𑌮𑌾𑌜𑌮𑍀𑌢 ।
𑌪𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌨𑍍𑌬𑌾𑌲𑌾𑌨𑍍𑌵𑌨𑌵𑌾𑌸 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌪𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍
𑌗𑍋𑌪𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 𑌸𑍍𑌵𑌂 𑌯𑌶𑌸𑍍𑌤𑌾𑌤 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌨𑍍 ॥ 71॥
𑌸𑌨𑍍𑌧𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌕𑍗𑌰𑌵𑌾𑌨𑍍𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑍁𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍈𑌰𑍍
𑌮𑌾 𑌤𑍇𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌂 𑌰𑌿𑌪𑌵𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌯𑌨𑍍𑌤𑍁 ।
𑌸𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌨𑌰𑌦𑍇𑌵 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌯𑍋𑌧𑌨𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌨𑌰𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 ॥ 72॥
॥ 𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌰𑌤𑍇 𑌉𑌦𑍍𑌯𑍋𑌗𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌗𑌰𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌹𑌿𑌤𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍇 𑌷𑌟𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌂𑌶𑍋𑌽𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌃 ॥ 36॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
ātreyasya ca saṃvādaṃ sādhyānāṃ ceti naḥ śrutam || 1||
carantaṃ haṃsarūpeṇa maharṣiṃ saṃśitavratam |
sādhyā devā mahāprājñaṃ paryapṛcchanta vai purā || 2||
sādhyā ūcuḥ |
sādhyā devā vaymasmo maharṣe
dṛṣṭvā bhavantaṃ na śaknumo'numātum |
śrutena dhīro buddhimāṃstvaṃ mato naḥ
kāvyāṃ vācaṃ vaktumarhasyudārām || 3||
haṃsa uvāca |
etatkāryamamarāḥ saṃśrutaṃ me
dhṛtiḥ śamaḥ satyadharmānuvṛttiḥ |
granthiṃ vinīya hṛdayasya sarvaṃ
priyāpriye cātmavaśaṃ nayīta || 4||
ākruśyamāno nākrośenmanyureva titikṣitaḥ |
ākroṣṭāraṃ nirdahati sukṛtaṃ cāsya vindati || 5||
nākrośī syānnāvamānī parasya
mitradrohī nota nīcopasevī |
na cātimānī na ca hīnavṛtto
rūkṣāṃ vācaṃ ruśatīṃ varjayīta || 6||
marmāṇyasthīni hṛdayaṃ tathāsūn
ghorā vāco nirdahantīha puṃsām |
tasmādvācaṃ ruśatīṃ rūkṣarūpāṃ
dharmārāmo nityaśo varjayīta || 7||
aruṃ turaṃ paruṣaṃ rūkṣavācaṃ
vākkaṇṭakairvitudantaṃ manuṣyān |
vidyādalakṣmīkatamaṃ janānāṃ
mukhe nibaddhāṃ nirṛtiṃ vahantam || 8||
paraścedenamadhividhyeta bāṇair
bhṛśaṃ sutīkṣṇairanalārka dīptaiḥ |
viricyamāno'pyatiricyamāno
vidyātkaviḥ sukṛtaṃ me dadhāti || 9||
yadi santaṃ sevate yadyasantaṃ
tapasvinaṃ yadi vā stenameva |
vāso yathā raṅga vaśaṃ prayāti
tathā sa teṣāṃ vaśamabhyupaiti || 10||
vādaṃ tu yo na pravadenna vādayed
yo nāhataḥ pratihanyānna ghātayet |
yo hantukāmasya na pāpamicchet
tasmai devāḥ spṛhayantyāgatāya || 11||
avyāhṛtaṃ vyāhṛtācchreya āhuḥ
satyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taddvitīyam |
priyaṃvadedvyāhṛtaṃ tattṛtīyaṃ
dharmyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taccaturtham || 12||
yādṛśaiḥ saṃvivadate yādṛśāṃś copasevate |
yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati pūruṣaḥ || 13||
yato yato nivartate tatastato vimucyate |
nivartanāddhi sarvato na vetti duḥkhamaṇvapi || 14||
na jīyate nota jigīṣate'nyān
na vairakkṛccāpratighātakaś ca |
nindā praśaṃsāsu samasvabhāvo
na śocate hṛṣyati naiva cāyam || 15||
bhāvamicchati sarvasya nābhāve kurute matim |
satyavādī mṛdurdānto yaḥ sa uttamapūruṣaḥ || 16||
nānarthakaṃ sāntvayati pratijñāya dadāti ca |
rāddhāparāddhe jānāti yaḥ sa madhyamapūruṣaḥ || 17||
duḥśāsanastūpahantā na śāstā
nāvartate manyuvaśātkṛtaghnaḥ |
na kasya cinmitramatho durātmā
kalāścaitā adhamasyeha puṃsaḥ || 18||
na śraddadhāti kalyāṇaṃ parebhyo'pyātmaśaṅkitaḥ |
nirākaroti mitrāṇi yo vai so'dhama pūruṣaḥ || 19||
uttamāneva seveta prāpte kāle tu madhyamān |
adhamāṃstu na seveta ya icchecchreya ātmanaḥ || 20||
prāpnoti vai vittamasadbalena
nityotthānātprajñayā pauruṣeṇa |
na tveva samyaglabhate praśaṃsāṃ
na vṛttamāpnoti mahākulānām || 21||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
mahākulānāṃ spṛhayanti devā
dharmārthavṛddhāśca bahuśrutāś ca |
pṛcchāmi tvāṃ vidura praśnametaṃ
bhavanti vai kāni mahākulāni || 22||
vidura uvāca |
tamo damo brahmavittvaṃ vitānāḥ
puṇyā vivāhāḥ satatānna dānam |
yeṣvevaite saptaguṇā bhavanti
samyagvṛttāstāni mahākulāni || 23||
yeṣāṃ na vṛttaṃ vyathate na yonir
vṛttaprasādena caranti dharmam |
ye kīrtimicchanti kule viśiṣṭāṃ
tyaktānṛtāstāni mahākulāni || 24||
anijyayāvivāhairśca vedasyotsādanena ca |
kulānyakulatāṃ yānti dharmasyātikrameṇa ca || 25||
deva dravyavināśena brahma svaharaṇena ca |
kulānyakulatāṃ yānti brāhmaṇātikrameṇa ca || 26||
brāhmaṇānāṃ paribhavātparivādācca bhārata |
kulānyakulatāṃ yānti nyāsāpaharaṇena ca || 27||
kulāni samupetāni gobhiḥ puruṣato'śvataḥ |
kulasaṅkhyāṃ na gacchanti yāni hīnāni vṛttataḥ || 28||
vṛttatastvavihīnāni kulānyalpadhanānyapi |
kulasaṅkhyāṃ tu gacchanti karṣanti ca mayadyaśaḥ || 29||
mā naḥ kule vairakṛtkaś cidastu
rājāmātyo mā parasvāpahārī |
mitradrohī naikṛtiko'nṛtī vā
pūrvāśī vā pitṛdevātithibhyaḥ || 30||
yaśca no brāhmaṇaṃ hanyādyaśca no brāhmaṇāndviṣet |
na naḥ sa samitiṃ gacchedyaśca no nirvapetkṛṣim || 31||
tṛṇāni bhūmirudakaṃ vākcaturthī ca sūnṛtā |
satāmetāni geheṣu nocchidyante kadā cana || 32||
śraddhayā parayā rājannupanītāni satkṛtim |
pravṛttāni mahāprājña dharmiṇāṃ puṇyakarmaṇām || 33||
sūkṣmo'pi bhāraṃ nṛpate syandano vai
śakto voḍhuṃ na tathānye mahījāḥ |
evaṃ yuktā bhārasahā bhavanti
mahākulīnā na tathānye manuṣyāḥ || 34||
na tanmitraṃ yasya kopādbibheti
yadvā mitraṃ śaṅkitenopacaryam |
yasminmitre pitarīvāśvasīta
tadvai mitraṃ saṅgatānītarāṇi || 35||
yadi cedapyasambandho mitrabhāvena vartate |
sa eva bandhustanmitraṃ sā gatistatparāyaṇam || 36||
calacittasya vai puṃso vṛddhānanupasevataḥ |
pāriplavamaternityamadhruvo mitra saṅgrahaḥ || 37||
calacittamanātmānamindriyāṇāṃ vaśānugam |
arthāḥ samativartante haṃsāḥ śuṣkaṃ saro yathā || 38||
akasmādeva kupyanti prasīdantyanimittataḥ |
śīlametadasādhūnāmabhraṃ pāriplavaṃ yathā || 39||
satkṛtāśca kṛtārthāśca mitrāṇāṃ na bhavanti ye |
tānmṛtānapi kravyādāḥ kṛtaghnānnopabhuñjate || 40||
arthayedeva mitrāṇi sati vāsati vā dhane |
nānarthayanvijānāti mitrāṇāṃ sāraphalgutām || 41||
santāpādbhraśyate rūpaṃ santāpādbhraśyate balam |
santāpādbhraśyate jñānaṃ santāpādvyādhimṛcchati || 42||
anavāpyaṃ ca śokena śarīraṃ copatapyate |
amitrāśca prahṛṣyanti mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ || 43||
punarnaro mriyate jāyate ca
punarnaro hīyate vardhate punaḥ |
punarnaro yācati yācyate ca
punarnaraḥ śocati śocyate punaḥ || 44||
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca bhavābhavau ca
lābhālābhau maraṇaṃ jīvitaṃ ca |
paryāyaśaḥ sarvamiha spṛśanti
tasmāddhīro naiva hṛṣyenna śocet || 45||
calāni hīmāni ṣaḍindriyāṇi
teṣāṃ yadyadvartate yatra yatra |
tatastataḥ sravate buddhirasya
chidroda kumbhādiva nityamambhaḥ || 46||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
tanurucchaḥ śikhī rājā mithyopacarito mayā |
mandānāṃ mama putrāṇāṃ yuddhenāntaṃ kariṣyati || 47||
nityodvignamidaṃ sarvaṃ nityodvignamidaṃ manaḥ |
yattatpadamanudvignaṃ tanme vada mahāmate || 48||
vidura uvāca |
nānyatra vidyā tapasornānyatrendriya nigrahāt |
nānyatra lobhasantyāgācchāntiṃ paśyāma te'nagha || 49||
buddhyā bhayaṃ praṇudati tapasā vindate mahat |
guruśuśrūṣayā jñānaṃ śāntiṃ tyāgena vindati || 50||
anāśritā dānapuṇyaṃ veda puṇyamanāśritāḥ |
rāgadveṣavinirmuktā vicarantīha mokṣiṇaḥ || 51||
svadhītasya suyuddhasya sukṛtasya ca karmaṇaḥ |
tapasaśca sutaptasya tasyānte sukhamedhate || 52||
svāstīrṇāni śayanāni prapannā
na vai bhinnā jātu nidrāṃ labhante |
na strīṣu rājanratimāpnuvanti
na māgadhaiḥ stūyamānā na sūtaiḥ || 53||
na vai bhinnā jātu caranti dharmaṃ
na vai sukhaṃ prāpnuvantīha bhinnāḥ |
na vai bhinnā gauravaṃ mānayanti
na vai bhinnāḥ praśamaṃ rocayanti || 54||
na vai teṣāṃ svadate pathyamuktaṃ
yogakṣemaṃ kalpate nota teṣām |
bhinnānāṃ vai manujendra parāyaṇaṃ
na vidyate kiṃ cidanyadvināśāt || 55||
sambhāvyaṃ goṣu sampannaṃ sambhāvyaṃ brāhmaṇe tapaḥ |
sambhāvyaṃ strīṣu cāpalyaṃ sambhāvyaṃ jñātito bhayam || 56||
tantavo'pyāyatā nityaṃ tantavo bahulāḥ samāḥ |
bahūnbahutvādāyāsānsahantītyupamā satām || 57||
dhūmāyante vyapetāni jvalanti sahitāni ca |
dhṛtarāṣṭrolmukānīva jñātayo bharatarṣabha || 58||
brāhmaṇeṣu ca ye śūrāḥ strīṣu jñātiṣu goṣu ca |
vṛntādiva phalaṃ pakvaṃ dhṛtarāṣṭra patanti te || 59||
mahānapyekajo vṛkṣo balavānsupratiṣṭhitaḥ |
prasahya eva vātena śākhā skandhaṃ vimarditum || 60||
atha ye sahitā vṛkṣāḥ saṅghaśaḥ supratiṣṭhitāḥ |
te hi śīghratamānvātānsahante'nyonyasaṃśrayāt || 61||
evaṃ manuṣyamapyekaṃ guṇairapi samanvitam |
śakyaṃ dviṣanto manyante vāyurdrumamivaukajam || 62||
anyonyasamupaṣṭambhādanyonyāpāśrayeṇa ca |
jñātayaḥ sampravardhante sarasīvotpalānyuta || 63||
avadhyā brāhmaṇā gāvo striyo bālāśca jñātayaḥ |
yeṣāṃ cānnāni bhuñjīta ye ca syuḥ śaraṇāgatāḥ || 64||
na manuṣye guṇaḥ kaścidanyo dhanavatāṃ api |
anāturatvādbhadraṃ te mṛtakalpā hi rogiṇaḥ || 65||
avyādhijaṃ kaṭukaṃ śīrṣa rogaṃ
pāpānubandhaṃ paruṣaṃ tīkṣṇamugram |
satāṃ peyaṃ yanna pibantyasanto
manyuṃ mahārāja piba praśāmya || 66||
rogārditā na phalānyādriyante
na vai labhante viṣayeṣu tattvam |
duḥkhopetā rogiṇo nityameva
na budhyante dhanabhogānna saukhyam || 67||
purā hyukto nākarostvaṃ vaco me
dyūte jitāṃ draupadīṃ prekṣya rājan |
duryodhanaṃ vārayetyakṣavatyāṃ
kitavatvaṃ paṇḍitā varjayanti || 68||
na tadbalaṃ yanmṛdunā virudhyate
miśro dharmastarasā sevitavyaḥ |
pradhvaṃsinī krūrasamāhitā śrīr
mṛduprauḍhā gacchati putrapautrān || 69||
dhārtarāṣṭrāḥ pāṇḍavānpālayantu
pāṇḍoḥ sutāstava putrāṃśca pāntu |
ekārimitrāḥ kuravo hyekamantrā
jīvantu rājansukhinaḥ samṛddhāḥ || 70||
meḍhībhūtaḥ kauravāṇāṃ tvamadya
tvayyādhīnaṃ kuru kulamājamīḍha |
pārthānbālānvanavāsa prataptān
gopāyasva svaṃ yaśastāta rakṣan || 71||
sandhatsva tvaṃ kauravānpāṇḍuputrair
mā te'ntaraṃ ripavaḥ prārthayantu |
satye sthitāste naradeva sarve
duryodhanaṃ sthāpaya tvaṃ narendra || 72||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ || 36||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरहितवाक्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ॥
विदुर उवाच ।
अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम् ।
आत्रेयस्य च संवादं साध्यानां चेति नः श्रुतम् ॥ 1॥
चरन्तं हंसरूपेण महर्षिं संशितव्रतम् ।
साध्या देवा महाप्राज्ञं पर्यपृच्छन्त वै पुरा ॥ 2॥
साध्या ऊचुः ।
साध्या देवा वय्मस्मो महर्षे
दृष्ट्वा भवन्तं न शक्नुमोऽनुमातुम् ।
श्रुतेन धीरो बुद्धिमांस्त्वं मतो नः
काव्यां वाचं वक्तुमर्हस्युदाराम् ॥ 3॥
हंस उवाच ।
एतत्कार्यममराः संश्रुतं मे
धृतिः शमः सत्यधर्मानुवृत्तिः ।
ग्रन्थिं विनीय हृदयस्य सर्वं
प्रियाप्रिये चात्मवशं नयीत ॥ 4॥
आक्रुश्यमानो नाक्रोशेन्मन्युरेव तितिक्षितः ।
आक्रोष्टारं निर्दहति सुकृतं चास्य विन्दति ॥ 5॥
नाक्रोशी स्यान्नावमानी परस्य
मित्रद्रोही नोत नीचोपसेवी ।
न चातिमानी न च हीनवृत्तो
रूक्षां वाचं रुशतीं वर्जयीत ॥ 6॥
मर्माण्यस्थीनि हृदयं तथासून्
घोरा वाचो निर्दहन्तीह पुंसाम् ।
तस्माद्वाचं रुशतीं रूक्षरूपां
धर्मारामो नित्यशो वर्जयीत ॥ 7॥
अरुं तुरं परुषं रूक्षवाचं
वाक्कण्टकैर्वितुदन्तं मनुष्यान् ।
विद्यादलक्ष्मीकतमं जनानां
मुखे निबद्धां निरृतिं वहन्तम् ॥ 8॥
परश्चेदेनमधिविध्येत बाणैर्
भृशं सुतीक्ष्णैरनलार्क दीप्तैः ।
विरिच्यमानोऽप्यतिरिच्यमानो
विद्यात्कविः सुकृतं मे दधाति ॥ 9॥
यदि सन्तं सेवते यद्यसन्तं
तपस्विनं यदि वा स्तेनमेव ।
वासो यथा रङ्ग वशं प्रयाति
तथा स तेषां वशमभ्युपैति ॥ 10॥
वादं तु यो न प्रवदेन्न वादयेद्
यो नाहतः प्रतिहन्यान्न घातयेत् ।
यो हन्तुकामस्य न पापमिच्छेत्
तस्मै देवाः स्पृहयन्त्यागताय ॥ 11॥
अव्याहृतं व्याहृताच्छ्रेय आहुः
सत्यं वदेद्व्याहृतं तद्द्वितीयम् ।
प्रियंवदेद्व्याहृतं तत्तृतीयं
धर्म्यं वदेद्व्याहृतं तच्चतुर्थम् ॥ 12॥
यादृशैः संविवदते यादृशांश् चोपसेवते ।
यादृगिच्छेच्च भवितुं तादृग्भवति पूरुषः ॥ 13॥
यतो यतो निवर्तते ततस्ततो विमुच्यते ।
निवर्तनाद्धि सर्वतो न वेत्ति दुःखमण्वपि ॥ 14॥
न जीयते नोत जिगीषतेऽन्यान्
न वैरक्कृच्चाप्रतिघातकश् च ।
निन्दा प्रशंसासु समस्वभावो
न शोचते हृष्यति नैव चायम् ॥ 15॥
भावमिच्छति सर्वस्य नाभावे कुरुते मतिम् ।
सत्यवादी मृदुर्दान्तो यः स उत्तमपूरुषः ॥ 16॥
नानर्थकं सान्त्वयति प्रतिज्ञाय ददाति च ।
राद्धापराद्धे जानाति यः स मध्यमपूरुषः ॥ 17॥
दुःशासनस्तूपहन्ता न शास्ता
नावर्तते मन्युवशात्कृतघ्नः ।
न कस्य चिन्मित्रमथो दुरात्मा
कलाश्चैता अधमस्येह पुंसः ॥ 18॥
न श्रद्दधाति कल्याणं परेभ्योऽप्यात्मशङ्कितः ।
निराकरोति मित्राणि यो वै सोऽधम पूरुषः ॥ 19॥
उत्तमानेव सेवेत प्राप्ते काले तु मध्यमान् ।
अधमांस्तु न सेवेत य इच्छेच्छ्रेय आत्मनः ॥ 20॥
प्राप्नोति वै वित्तमसद्बलेन
नित्योत्थानात्प्रज्ञया पौरुषेण ।
न त्वेव सम्यग्लभते प्रशंसां
न वृत्तमाप्नोति महाकुलानाम् ॥ 21॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
महाकुलानां स्पृहयन्ति देवा
धर्मार्थवृद्धाश्च बहुश्रुताश् च ।
पृच्छामि त्वां विदुर प्रश्नमेतं
भवन्ति वै कानि महाकुलानि ॥ 22॥
विदुर उवाच ।
तमो दमो ब्रह्मवित्त्वं वितानाः
पुण्या विवाहाः सततान्न दानम् ।
येष्वेवैते सप्तगुणा भवन्ति
सम्यग्वृत्तास्तानि महाकुलानि ॥ 23॥
येषां न वृत्तं व्यथते न योनिर्
वृत्तप्रसादेन चरन्ति धर्मम् ।
ये कीर्तिमिच्छन्ति कुले विशिष्टां
त्यक्तानृतास्तानि महाकुलानि ॥ 24॥
अनिज्ययाविवाहैर्श्च वेदस्योत्सादनेन च ।
कुलान्यकुलतां यान्ति धर्मस्यातिक्रमेण च ॥ 25॥
देव द्रव्यविनाशेन ब्रह्म स्वहरणेन च ।
कुलान्यकुलतां यान्ति ब्राह्मणातिक्रमेण च ॥ 26॥
ब्राह्मणानां परिभवात्परिवादाच्च भारत ।
कुलान्यकुलतां यान्ति न्यासापहरणेन च ॥ 27॥
कुलानि समुपेतानि गोभिः पुरुषतोऽश्वतः ।
कुलसङ्ख्यां न गच्छन्ति यानि हीनानि वृत्ततः ॥ 28॥
वृत्ततस्त्वविहीनानि कुलान्यल्पधनान्यपि ।
कुलसङ्ख्यां तु गच्छन्ति कर्षन्ति च मयद्यशः ॥ 29॥
मा नः कुले वैरकृत्कश् चिदस्तु
राजामात्यो मा परस्वापहारी ।
मित्रद्रोही नैकृतिकोऽनृती वा
पूर्वाशी वा पितृदेवातिथिभ्यः ॥ 30॥
यश्च नो ब्राह्मणं हन्याद्यश्च नो ब्राह्मणान्द्विषेत् ।
न नः स समितिं गच्छेद्यश्च नो निर्वपेत्कृषिम् ॥ 31॥
तृणानि भूमिरुदकं वाक्चतुर्थी च सूनृता ।
सतामेतानि गेहेषु नोच्छिद्यन्ते कदा चन ॥ 32॥
श्रद्धया परया राजन्नुपनीतानि सत्कृतिम् ।
प्रवृत्तानि महाप्राज्ञ धर्मिणां पुण्यकर्मणाम् ॥ 33॥
सूक्ष्मोऽपि भारं नृपते स्यन्दनो वै
शक्तो वोढुं न तथान्ये महीजाः ।
एवं युक्ता भारसहा भवन्ति
महाकुलीना न तथान्ये मनुष्याः ॥ 34॥
न तन्मित्रं यस्य कोपाद्बिभेति
यद्वा मित्रं शङ्कितेनोपचर्यम् ।
यस्मिन्मित्रे पितरीवाश्वसीत
तद्वै मित्रं सङ्गतानीतराणि ॥ 35॥
यदि चेदप्यसम्बन्धो मित्रभावेन वर्तते ।
स एव बन्धुस्तन्मित्रं सा गतिस्तत्परायणम् ॥ 36॥
चलचित्तस्य वै पुंसो वृद्धाननुपसेवतः ।
पारिप्लवमतेर्नित्यमध्रुवो मित्र सङ्ग्रहः ॥ 37॥
चलचित्तमनात्मानमिन्द्रियाणां वशानुगम् ।
अर्थाः समतिवर्तन्ते हंसाः शुष्कं सरो यथा ॥ 38॥
अकस्मादेव कुप्यन्ति प्रसीदन्त्यनिमित्ततः ।
शीलमेतदसाधूनामभ्रं पारिप्लवं यथा ॥ 39॥
सत्कृताश्च कृतार्थाश्च मित्राणां न भवन्ति ये ।
तान्मृतानपि क्रव्यादाः कृतघ्नान्नोपभुञ्जते ॥ 40॥
अर्थयेदेव मित्राणि सति वासति वा धने ।
नानर्थयन्विजानाति मित्राणां सारफल्गुताम् ॥ 41॥
सन्तापाद्भ्रश्यते रूपं सन्तापाद्भ्रश्यते बलम् ।
सन्तापाद्भ्रश्यते ज्ञानं सन्तापाद्व्याधिमृच्छति ॥ 42॥
अनवाप्यं च शोकेन शरीरं चोपतप्यते ।
अमित्राश्च प्रहृष्यन्ति मा स्म शोके मनः कृथाः ॥ 43॥
पुनर्नरो म्रियते जायते च
पुनर्नरो हीयते वर्धते पुनः ।
पुनर्नरो याचति याच्यते च
पुनर्नरः शोचति शोच्यते पुनः ॥ 44॥
सुखं च दुःखं च भवाभवौ च
लाभालाभौ मरणं जीवितं च ।
पर्यायशः सर्वमिह स्पृशन्ति
तस्माद्धीरो नैव हृष्येन्न शोचेत् ॥ 45॥
चलानि हीमानि षडिन्द्रियाणि
तेषां यद्यद्वर्तते यत्र यत्र ।
ततस्ततः स्रवते बुद्धिरस्य
छिद्रोद कुम्भादिव नित्यमम्भः ॥ 46॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
तनुरुच्छः शिखी राजा मिथ्योपचरितो मया ।
मन्दानां मम पुत्राणां युद्धेनान्तं करिष्यति ॥ 47॥
नित्योद्विग्नमिदं सर्वं नित्योद्विग्नमिदं मनः ।
यत्तत्पदमनुद्विग्नं तन्मे वद महामते ॥ 48॥
विदुर उवाच ।
नान्यत्र विद्या तपसोर्नान्यत्रेन्द्रिय निग्रहात् ।
नान्यत्र लोभसन्त्यागाच्छान्तिं पश्याम तेऽनघ ॥ 49॥
बुद्ध्या भयं प्रणुदति तपसा विन्दते महत् ।
गुरुशुश्रूषया ज्ञानं शान्तिं त्यागेन विन्दति ॥ 50॥
अनाश्रिता दानपुण्यं वेद पुण्यमनाश्रिताः ।
रागद्वेषविनिर्मुक्ता विचरन्तीह मोक्षिणः ॥ 51॥
स्वधीतस्य सुयुद्धस्य सुकृतस्य च कर्मणः ।
तपसश्च सुतप्तस्य तस्यान्ते सुखमेधते ॥ 52॥
स्वास्तीर्णानि शयनानि प्रपन्ना
न वै भिन्ना जातु निद्रां लभन्ते ।
न स्त्रीषु राजन्रतिमाप्नुवन्ति
न मागधैः स्तूयमाना न सूतैः ॥ 53॥
न वै भिन्ना जातु चरन्ति धर्मं
न वै सुखं प्राप्नुवन्तीह भिन्नाः ।
न वै भिन्ना गौरवं मानयन्ति
न वै भिन्नाः प्रशमं रोचयन्ति ॥ 54॥
न वै तेषां स्वदते पथ्यमुक्तं
योगक्षेमं कल्पते नोत तेषाम् ।
भिन्नानां वै मनुजेन्द्र परायणं
न विद्यते किं चिदन्यद्विनाशात् ॥ 55॥
सम्भाव्यं गोषु सम्पन्नं सम्भाव्यं ब्राह्मणे तपः ।
सम्भाव्यं स्त्रीषु चापल्यं सम्भाव्यं ज्ञातितो भयम् ॥ 56॥
तन्तवोऽप्यायता नित्यं तन्तवो बहुलाः समाः ।
बहून्बहुत्वादायासान्सहन्तीत्युपमा सताम् ॥ 57॥
धूमायन्ते व्यपेतानि ज्वलन्ति सहितानि च ।
धृतराष्ट्रोल्मुकानीव ज्ञातयो भरतर्षभ ॥ 58॥
ब्राह्मणेषु च ये शूराः स्त्रीषु ज्ञातिषु गोषु च ।
वृन्तादिव फलं पक्वं धृतराष्ट्र पतन्ति ते ॥ 59॥
महानप्येकजो वृक्षो बलवान्सुप्रतिष्ठितः ।
प्रसह्य एव वातेन शाखा स्कन्धं विमर्दितुम् ॥ 60॥
अथ ये सहिता वृक्षाः सङ्घशः सुप्रतिष्ठिताः ।
ते हि शीघ्रतमान्वातान्सहन्तेऽन्योन्यसंश्रयात् ॥ 61॥
एवं मनुष्यमप्येकं गुणैरपि समन्वितम् ।
शक्यं द्विषन्तो मन्यन्ते वायुर्द्रुममिवौकजम् ॥ 62॥
अन्योन्यसमुपष्टम्भादन्योन्यापाश्रयेण च ।
ज्ञातयः सम्प्रवर्धन्ते सरसीवोत्पलान्युत ॥ 63॥
अवध्या ब्राह्मणा गावो स्त्रियो बालाश्च ज्ञातयः ।
येषां चान्नानि भुञ्जीत ये च स्युः शरणागताः ॥ 64॥
न मनुष्ये गुणः कश्चिदन्यो धनवतां अपि ।
अनातुरत्वाद्भद्रं ते मृतकल्पा हि रोगिणः ॥ 65॥
अव्याधिजं कटुकं शीर्ष रोगं
पापानुबन्धं परुषं तीक्ष्णमुग्रम् ।
सतां पेयं यन्न पिबन्त्यसन्तो
मन्युं महाराज पिब प्रशाम्य ॥ 66॥
रोगार्दिता न फलान्याद्रियन्ते
न वै लभन्ते विषयेषु तत्त्वम् ।
दुःखोपेता रोगिणो नित्यमेव
न बुध्यन्ते धनभोगान्न सौख्यम् ॥ 67॥
पुरा ह्युक्तो नाकरोस्त्वं वचो मे
द्यूते जितां द्रौपदीं प्रेक्ष्य राजन् ।
दुर्योधनं वारयेत्यक्षवत्यां
कितवत्वं पण्डिता वर्जयन्ति ॥ 68॥
न तद्बलं यन्मृदुना विरुध्यते
मिश्रो धर्मस्तरसा सेवितव्यः ।
प्रध्वंसिनी क्रूरसमाहिता श्रीर्
मृदुप्रौढा गच्छति पुत्रपौत्रान् ॥ 69॥
धार्तराष्ट्राः पाण्डवान्पालयन्तु
पाण्डोः सुतास्तव पुत्रांश्च पान्तु ।
एकारिमित्राः कुरवो ह्येकमन्त्रा
जीवन्तु राजन्सुखिनः समृद्धाः ॥ 70॥
मेढीभूतः कौरवाणां त्वमद्य
त्वय्याधीनं कुरु कुलमाजमीढ ।
पार्थान्बालान्वनवास प्रतप्तान्
गोपायस्व स्वं यशस्तात रक्षन् ॥ 71॥
सन्धत्स्व त्वं कौरवान्पाण्डुपुत्रैर्
मा तेऽन्तरं रिपवः प्रार्थयन्तु ।
सत्ये स्थितास्ते नरदेव सर्वे
दुर्योधनं स्थापय त्वं नरेन्द्र ॥ 72॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरहितवाक्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 36॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
ātreyasya ca saṃvādaṃ sādhyānāṃ ceti naḥ śrutam || 1||
carantaṃ haṃsarūpeṇa maharṣiṃ saṃśitavratam |
sādhyā devā mahāprājñaṃ paryapṛcchanta vai purā || 2||
sādhyā ūcuḥ |
sādhyā devā vaymasmo maharṣe
dṛṣṭvā bhavantaṃ na śaknumo'numātum |
śrutena dhīro buddhimāṃstvaṃ mato naḥ
kāvyāṃ vācaṃ vaktumarhasyudārām || 3||
haṃsa uvāca |
etatkāryamamarāḥ saṃśrutaṃ me
dhṛtiḥ śamaḥ satyadharmānuvṛttiḥ |
granthiṃ vinīya hṛdayasya sarvaṃ
priyāpriye cātmavaśaṃ nayīta || 4||
ākruśyamāno nākrośenmanyureva titikṣitaḥ |
ākroṣṭāraṃ nirdahati sukṛtaṃ cāsya vindati || 5||
nākrośī syānnāvamānī parasya
mitradrohī nota nīcopasevī |
na cātimānī na ca hīnavṛtto
rūkṣāṃ vācaṃ ruśatīṃ varjayīta || 6||
marmāṇyasthīni hṛdayaṃ tathāsūn
ghorā vāco nirdahantīha puṃsām |
tasmādvācaṃ ruśatīṃ rūkṣarūpāṃ
dharmārāmo nityaśo varjayīta || 7||
aruṃ turaṃ paruṣaṃ rūkṣavācaṃ
vākkaṇṭakairvitudantaṃ manuṣyān |
vidyādalakṣmīkatamaṃ janānāṃ
mukhe nibaddhāṃ nirṛtiṃ vahantam || 8||
paraścedenamadhividhyeta bāṇair
bhṛśaṃ sutīkṣṇairanalārka dīptaiḥ |
viricyamāno'pyatiricyamāno
vidyātkaviḥ sukṛtaṃ me dadhāti || 9||
yadi santaṃ sevate yadyasantaṃ
tapasvinaṃ yadi vā stenameva |
vāso yathā raṅga vaśaṃ prayāti
tathā sa teṣāṃ vaśamabhyupaiti || 10||
vādaṃ tu yo na pravadenna vādayed
yo nāhataḥ pratihanyānna ghātayet |
yo hantukāmasya na pāpamicchet
tasmai devāḥ spṛhayantyāgatāya || 11||
avyāhṛtaṃ vyāhṛtācchreya āhuḥ
satyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taddvitīyam |
priyaṃvadedvyāhṛtaṃ tattṛtīyaṃ
dharmyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taccaturtham || 12||
yādṛśaiḥ saṃvivadate yādṛśāṃś copasevate |
yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati pūruṣaḥ || 13||
yato yato nivartate tatastato vimucyate |
nivartanāddhi sarvato na vetti duḥkhamaṇvapi || 14||
na jīyate nota jigīṣate'nyān
na vairakkṛccāpratighātakaś ca |
nindā praśaṃsāsu samasvabhāvo
na śocate hṛṣyati naiva cāyam || 15||
bhāvamicchati sarvasya nābhāve kurute matim |
satyavādī mṛdurdānto yaḥ sa uttamapūruṣaḥ || 16||
nānarthakaṃ sāntvayati pratijñāya dadāti ca |
rāddhāparāddhe jānāti yaḥ sa madhyamapūruṣaḥ || 17||
duḥśāsanastūpahantā na śāstā
nāvartate manyuvaśātkṛtaghnaḥ |
na kasya cinmitramatho durātmā
kalāścaitā adhamasyeha puṃsaḥ || 18||
na śraddadhāti kalyāṇaṃ parebhyo'pyātmaśaṅkitaḥ |
nirākaroti mitrāṇi yo vai so'dhama pūruṣaḥ || 19||
uttamāneva seveta prāpte kāle tu madhyamān |
adhamāṃstu na seveta ya icchecchreya ātmanaḥ || 20||
prāpnoti vai vittamasadbalena
nityotthānātprajñayā pauruṣeṇa |
na tveva samyaglabhate praśaṃsāṃ
na vṛttamāpnoti mahākulānām || 21||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
mahākulānāṃ spṛhayanti devā
dharmārthavṛddhāśca bahuśrutāś ca |
pṛcchāmi tvāṃ vidura praśnametaṃ
bhavanti vai kāni mahākulāni || 22||
vidura uvāca |
tamo damo brahmavittvaṃ vitānāḥ
puṇyā vivāhāḥ satatānna dānam |
yeṣvevaite saptaguṇā bhavanti
samyagvṛttāstāni mahākulāni || 23||
yeṣāṃ na vṛttaṃ vyathate na yonir
vṛttaprasādena caranti dharmam |
ye kīrtimicchanti kule viśiṣṭāṃ
tyaktānṛtāstāni mahākulāni || 24||
anijyayāvivāhairśca vedasyotsādanena ca |
kulānyakulatāṃ yānti dharmasyātikrameṇa ca || 25||
deva dravyavināśena brahma svaharaṇena ca |
kulānyakulatāṃ yānti brāhmaṇātikrameṇa ca || 26||
brāhmaṇānāṃ paribhavātparivādācca bhārata |
kulānyakulatāṃ yānti nyāsāpaharaṇena ca || 27||
kulāni samupetāni gobhiḥ puruṣato'śvataḥ |
kulasaṅkhyāṃ na gacchanti yāni hīnāni vṛttataḥ || 28||
vṛttatastvavihīnāni kulānyalpadhanānyapi |
kulasaṅkhyāṃ tu gacchanti karṣanti ca mayadyaśaḥ || 29||
mā naḥ kule vairakṛtkaś cidastu
rājāmātyo mā parasvāpahārī |
mitradrohī naikṛtiko'nṛtī vā
pūrvāśī vā pitṛdevātithibhyaḥ || 30||
yaśca no brāhmaṇaṃ hanyādyaśca no brāhmaṇāndviṣet |
na naḥ sa samitiṃ gacchedyaśca no nirvapetkṛṣim || 31||
tṛṇāni bhūmirudakaṃ vākcaturthī ca sūnṛtā |
satāmetāni geheṣu nocchidyante kadā cana || 32||
śraddhayā parayā rājannupanītāni satkṛtim |
pravṛttāni mahāprājña dharmiṇāṃ puṇyakarmaṇām || 33||
sūkṣmo'pi bhāraṃ nṛpate syandano vai
śakto voḍhuṃ na tathānye mahījāḥ |
evaṃ yuktā bhārasahā bhavanti
mahākulīnā na tathānye manuṣyāḥ || 34||
na tanmitraṃ yasya kopādbibheti
yadvā mitraṃ śaṅkitenopacaryam |
yasminmitre pitarīvāśvasīta
tadvai mitraṃ saṅgatānītarāṇi || 35||
yadi cedapyasambandho mitrabhāvena vartate |
sa eva bandhustanmitraṃ sā gatistatparāyaṇam || 36||
calacittasya vai puṃso vṛddhānanupasevataḥ |
pāriplavamaternityamadhruvo mitra saṅgrahaḥ || 37||
calacittamanātmānamindriyāṇāṃ vaśānugam |
arthāḥ samativartante haṃsāḥ śuṣkaṃ saro yathā || 38||
akasmādeva kupyanti prasīdantyanimittataḥ |
śīlametadasādhūnāmabhraṃ pāriplavaṃ yathā || 39||
satkṛtāśca kṛtārthāśca mitrāṇāṃ na bhavanti ye |
tānmṛtānapi kravyādāḥ kṛtaghnānnopabhuñjate || 40||
arthayedeva mitrāṇi sati vāsati vā dhane |
nānarthayanvijānāti mitrāṇāṃ sāraphalgutām || 41||
santāpādbhraśyate rūpaṃ santāpādbhraśyate balam |
santāpādbhraśyate jñānaṃ santāpādvyādhimṛcchati || 42||
anavāpyaṃ ca śokena śarīraṃ copatapyate |
amitrāśca prahṛṣyanti mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ || 43||
punarnaro mriyate jāyate ca
punarnaro hīyate vardhate punaḥ |
punarnaro yācati yācyate ca
punarnaraḥ śocati śocyate punaḥ || 44||
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca bhavābhavau ca
lābhālābhau maraṇaṃ jīvitaṃ ca |
paryāyaśaḥ sarvamiha spṛśanti
tasmāddhīro naiva hṛṣyenna śocet || 45||
calāni hīmāni ṣaḍindriyāṇi
teṣāṃ yadyadvartate yatra yatra |
tatastataḥ sravate buddhirasya
chidroda kumbhādiva nityamambhaḥ || 46||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
tanurucchaḥ śikhī rājā mithyopacarito mayā |
mandānāṃ mama putrāṇāṃ yuddhenāntaṃ kariṣyati || 47||
nityodvignamidaṃ sarvaṃ nityodvignamidaṃ manaḥ |
yattatpadamanudvignaṃ tanme vada mahāmate || 48||
vidura uvāca |
nānyatra vidyā tapasornānyatrendriya nigrahāt |
nānyatra lobhasantyāgācchāntiṃ paśyāma te'nagha || 49||
buddhyā bhayaṃ praṇudati tapasā vindate mahat |
guruśuśrūṣayā jñānaṃ śāntiṃ tyāgena vindati || 50||
anāśritā dānapuṇyaṃ veda puṇyamanāśritāḥ |
rāgadveṣavinirmuktā vicarantīha mokṣiṇaḥ || 51||
svadhītasya suyuddhasya sukṛtasya ca karmaṇaḥ |
tapasaśca sutaptasya tasyānte sukhamedhate || 52||
svāstīrṇāni śayanāni prapannā
na vai bhinnā jātu nidrāṃ labhante |
na strīṣu rājanratimāpnuvanti
na māgadhaiḥ stūyamānā na sūtaiḥ || 53||
na vai bhinnā jātu caranti dharmaṃ
na vai sukhaṃ prāpnuvantīha bhinnāḥ |
na vai bhinnā gauravaṃ mānayanti
na vai bhinnāḥ praśamaṃ rocayanti || 54||
na vai teṣāṃ svadate pathyamuktaṃ
yogakṣemaṃ kalpate nota teṣām |
bhinnānāṃ vai manujendra parāyaṇaṃ
na vidyate kiṃ cidanyadvināśāt || 55||
sambhāvyaṃ goṣu sampannaṃ sambhāvyaṃ brāhmaṇe tapaḥ |
sambhāvyaṃ strīṣu cāpalyaṃ sambhāvyaṃ jñātito bhayam || 56||
tantavo'pyāyatā nityaṃ tantavo bahulāḥ samāḥ |
bahūnbahutvādāyāsānsahantītyupamā satām || 57||
dhūmāyante vyapetāni jvalanti sahitāni ca |
dhṛtarāṣṭrolmukānīva jñātayo bharatarṣabha || 58||
brāhmaṇeṣu ca ye śūrāḥ strīṣu jñātiṣu goṣu ca |
vṛntādiva phalaṃ pakvaṃ dhṛtarāṣṭra patanti te || 59||
mahānapyekajo vṛkṣo balavānsupratiṣṭhitaḥ |
prasahya eva vātena śākhā skandhaṃ vimarditum || 60||
atha ye sahitā vṛkṣāḥ saṅghaśaḥ supratiṣṭhitāḥ |
te hi śīghratamānvātānsahante'nyonyasaṃśrayāt || 61||
evaṃ manuṣyamapyekaṃ guṇairapi samanvitam |
śakyaṃ dviṣanto manyante vāyurdrumamivaukajam || 62||
anyonyasamupaṣṭambhādanyonyāpāśrayeṇa ca |
jñātayaḥ sampravardhante sarasīvotpalānyuta || 63||
avadhyā brāhmaṇā gāvo striyo bālāśca jñātayaḥ |
yeṣāṃ cānnāni bhuñjīta ye ca syuḥ śaraṇāgatāḥ || 64||
na manuṣye guṇaḥ kaścidanyo dhanavatāṃ api |
anāturatvādbhadraṃ te mṛtakalpā hi rogiṇaḥ || 65||
avyādhijaṃ kaṭukaṃ śīrṣa rogaṃ
pāpānubandhaṃ paruṣaṃ tīkṣṇamugram |
satāṃ peyaṃ yanna pibantyasanto
manyuṃ mahārāja piba praśāmya || 66||
rogārditā na phalānyādriyante
na vai labhante viṣayeṣu tattvam |
duḥkhopetā rogiṇo nityameva
na budhyante dhanabhogānna saukhyam || 67||
purā hyukto nākarostvaṃ vaco me
dyūte jitāṃ draupadīṃ prekṣya rājan |
duryodhanaṃ vārayetyakṣavatyāṃ
kitavatvaṃ paṇḍitā varjayanti || 68||
na tadbalaṃ yanmṛdunā virudhyate
miśro dharmastarasā sevitavyaḥ |
pradhvaṃsinī krūrasamāhitā śrīr
mṛduprauḍhā gacchati putrapautrān || 69||
dhārtarāṣṭrāḥ pāṇḍavānpālayantu
pāṇḍoḥ sutāstava putrāṃśca pāntu |
ekārimitrāḥ kuravo hyekamantrā
jīvantu rājansukhinaḥ samṛddhāḥ || 70||
meḍhībhūtaḥ kauravāṇāṃ tvamadya
tvayyādhīnaṃ kuru kulamājamīḍha |
pārthānbālānvanavāsa prataptān
gopāyasva svaṃ yaśastāta rakṣan || 71||
sandhatsva tvaṃ kauravānpāṇḍuputrair
mā te'ntaraṃ ripavaḥ prārthayantu |
satye sthitāste naradeva sarve
duryodhanaṃ sthāpaya tvaṃ narendra || 72||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ || 36||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.