॥ ઇતિ શ્રીમહાભારતે ઉદ્યોગપર્વણિ પ્રજાગરપર્વણિ
વિદુરહિતવાક્યે ષટ્ત્રિંશોઽધ્યાયઃ ॥
વિદુર ઉવાચ ।
અત્રૈવોદાહરન્તીમમિતિહાસં પુરાતનમ્ ।
આત્રેયસ્ય ચ સંવાદં સાધ્યાનાં ચેતિ નઃ શ્રુતમ્ ॥ 1॥
ચરન્તં હંસરૂપેણ મહર્ષિં સંશિતવ્રતમ્ ।
સાધ્યા દેવા મહાપ્રાજ્ઞં પર્યપૃચ્છન્ત વૈ પુરા ॥ 2॥
સાધ્યા ઊચુઃ ।
સાધ્યા દેવા વય્મસ્મો મહર્ષે
દૃષ્ટ્વા ભવન્તં ન શક્નુમોઽનુમાતુમ્ ।
શ્રુતેન ધીરો બુદ્ધિમાંસ્ત્વં મતો નઃ
કાવ્યાં વાચં વક્તુમર્હસ્યુદારામ્ ॥ 3॥
હંસ ઉવાચ ।
એતત્કાર્યમમરાઃ સંશ્રુતં મે
ધૃતિઃ શમઃ સત્યધર્માનુવૃત્તિઃ ।
ગ્રન્થિં વિનીય હૃદયસ્ય સર્વં
પ્રિયાપ્રિયે ચાત્મવશં નયીત ॥ 4॥
આક્રુશ્યમાનો નાક્રોશેન્મન્યુરેવ તિતિક્ષિતઃ ।
આક્રોષ્ટારં નિર્દહતિ સુકૃતં ચાસ્ય વિન્દતિ ॥ 5॥
નાક્રોશી સ્યાન્નાવમાની પરસ્ય
મિત્રદ્રોહી નોત નીચોપસેવી ।
ન ચાતિમાની ન ચ હીનવૃત્તો
રૂક્ષાં વાચં રુશતીં વર્જયીત ॥ 6॥
મર્માણ્યસ્થીનિ હૃદયં તથાસૂન્
ઘોરા વાચો નિર્દહન્તીહ પુંસામ્ ।
તસ્માદ્વાચં રુશતીં રૂક્ષરૂપાં
ધર્મારામો નિત્યશો વર્જયીત ॥ 7॥
અરું તુરં પરુષં રૂક્ષવાચં
વાક્કણ્ટકૈર્વિતુદન્તં મનુષ્યાન્ ।
વિદ્યાદલક્ષ્મીકતમં જનાનાં
મુખે નિબદ્ધાં નિરૃતિં વહન્તમ્ ॥ 8॥
પરશ્ચેદેનમધિવિધ્યેત બાણૈર્
ભૃશં સુતીક્ષ્ણૈરનલાર્ક દીપ્તૈઃ ।
વિરિચ્યમાનોઽપ્યતિરિચ્યમાનો
વિદ્યાત્કવિઃ સુકૃતં મે દધાતિ ॥ 9॥
યદિ સન્તં સેવતે યદ્યસન્તં
તપસ્વિનં યદિ વા સ્તેનમેવ ।
વાસો યથા રઙ્ગ વશં પ્રયાતિ
તથા સ તેષાં વશમભ્યુપૈતિ ॥ 10॥
વાદં તુ યો ન પ્રવદેન્ન વાદયેદ્
યો નાહતઃ પ્રતિહન્યાન્ન ઘાતયેત્ ।
યો હન્તુકામસ્ય ન પાપમિચ્છેત્
તસ્મૈ દેવાઃ સ્પૃહયન્ત્યાગતાય ॥ 11॥
અવ્યાહૃતં વ્યાહૃતાચ્છ્રેય આહુઃ
સત્યં વદેદ્વ્યાહૃતં તદ્દ્વિતીયમ્ ।
પ્રિયંવદેદ્વ્યાહૃતં તત્તૃતીયં
ધર્મ્યં વદેદ્વ્યાહૃતં તચ્ચતુર્થમ્ ॥ 12॥
યાદૃશૈઃ સંવિવદતે યાદૃશાંશ્ ચોપસેવતે ।
યાદૃગિચ્છેચ્ચ ભવિતું તાદૃગ્ભવતિ પૂરુષઃ ॥ 13॥
યતો યતો નિવર્તતે તતસ્તતો વિમુચ્યતે ।
નિવર્તનાદ્ધિ સર્વતો ન વેત્તિ દુઃખમણ્વપિ ॥ 14॥
ન જીયતે નોત જિગીષતેઽન્યાન્
ન વૈરક્કૃચ્ચાપ્રતિઘાતકશ્ ચ ।
નિન્દા પ્રશંસાસુ સમસ્વભાવો
ન શોચતે હૃષ્યતિ નૈવ ચાયમ્ ॥ 15॥
ભાવમિચ્છતિ સર્વસ્ય નાભાવે કુરુતે મતિમ્ ।
સત્યવાદી મૃદુર્દાન્તો યઃ સ ઉત્તમપૂરુષઃ ॥ 16॥
નાનર્થકં સાન્ત્વયતિ પ્રતિજ્ઞાય દદાતિ ચ ।
રાદ્ધાપરાદ્ધે જાનાતિ યઃ સ મધ્યમપૂરુષઃ ॥ 17॥
દુઃશાસનસ્તૂપહન્તા ન શાસ્તા
નાવર્તતે મન્યુવશાત્કૃતઘ્નઃ ।
ન કસ્ય ચિન્મિત્રમથો દુરાત્મા
કલાશ્ચૈતા અધમસ્યેહ પુંસઃ ॥ 18॥
ન શ્રદ્દધાતિ કલ્યાણં પરેભ્યોઽપ્યાત્મશઙ્કિતઃ ।
નિરાકરોતિ મિત્રાણિ યો વૈ સોઽધમ પૂરુષઃ ॥ 19॥
ઉત્તમાનેવ સેવેત પ્રાપ્તે કાલે તુ મધ્યમાન્ ।
અધમાંસ્તુ ન સેવેત ય ઇચ્છેચ્છ્રેય આત્મનઃ ॥ 20॥
પ્રાપ્નોતિ વૈ વિત્તમસદ્બલેન
નિત્યોત્થાનાત્પ્રજ્ઞયા પૌરુષેણ ।
ન ત્વેવ સમ્યગ્લભતે પ્રશંસાં
ન વૃત્તમાપ્નોતિ મહાકુલાનામ્ ॥ 21॥
ધૃતરાષ્ટ્ર ઉવાચ ।
મહાકુલાનાં સ્પૃહયન્તિ દેવા
ધર્માર્થવૃદ્ધાશ્ચ બહુશ્રુતાશ્ ચ ।
પૃચ્છામિ ત્વાં વિદુર પ્રશ્નમેતં
ભવન્તિ વૈ કાનિ મહાકુલાનિ ॥ 22॥
વિદુર ઉવાચ ।
તમો દમો બ્રહ્મવિત્ત્વં વિતાનાઃ
પુણ્યા વિવાહાઃ સતતાન્ન દાનમ્ ।
યેષ્વેવૈતે સપ્તગુણા ભવન્તિ
સમ્યગ્વૃત્તાસ્તાનિ મહાકુલાનિ ॥ 23॥
યેષાં ન વૃત્તં વ્યથતે ન યોનિર્
વૃત્તપ્રસાદેન ચરન્તિ ધર્મમ્ ।
યે કીર્તિમિચ્છન્તિ કુલે વિશિષ્ટાં
ત્યક્તાનૃતાસ્તાનિ મહાકુલાનિ ॥ 24॥
અનિજ્યયાવિવાહૈર્શ્ચ વેદસ્યોત્સાદનેન ચ ।
કુલાન્યકુલતાં યાન્તિ ધર્મસ્યાતિક્રમેણ ચ ॥ 25॥
દેવ દ્રવ્યવિનાશેન બ્રહ્મ સ્વહરણેન ચ ।
કુલાન્યકુલતાં યાન્તિ બ્રાહ્મણાતિક્રમેણ ચ ॥ 26॥
બ્રાહ્મણાનાં પરિભવાત્પરિવાદાચ્ચ ભારત ।
કુલાન્યકુલતાં યાન્તિ ન્યાસાપહરણેન ચ ॥ 27॥
કુલાનિ સમુપેતાનિ ગોભિઃ પુરુષતોઽશ્વતઃ ।
કુલસઙ્ખ્યાં ન ગચ્છન્તિ યાનિ હીનાનિ વૃત્તતઃ ॥ 28॥
વૃત્તતસ્ત્વવિહીનાનિ કુલાન્યલ્પધનાન્યપિ ।
કુલસઙ્ખ્યાં તુ ગચ્છન્તિ કર્ષન્તિ ચ મયદ્યશઃ ॥ 29॥
મા નઃ કુલે વૈરકૃત્કશ્ ચિદસ્તુ
રાજામાત્યો મા પરસ્વાપહારી ।
મિત્રદ્રોહી નૈકૃતિકોઽનૃતી વા
પૂર્વાશી વા પિતૃદેવાતિથિભ્યઃ ॥ 30॥
યશ્ચ નો બ્રાહ્મણં હન્યાદ્યશ્ચ નો બ્રાહ્મણાન્દ્વિષેત્ ।
ન નઃ સ સમિતિં ગચ્છેદ્યશ્ચ નો નિર્વપેત્કૃષિમ્ ॥ 31॥
તૃણાનિ ભૂમિરુદકં વાક્ચતુર્થી ચ સૂનૃતા ।
સતામેતાનિ ગેહેષુ નોચ્છિદ્યન્તે કદા ચન ॥ 32॥
શ્રદ્ધયા પરયા રાજન્નુપનીતાનિ સત્કૃતિમ્ ।
પ્રવૃત્તાનિ મહાપ્રાજ્ઞ ધર્મિણાં પુણ્યકર્મણામ્ ॥ 33॥
સૂક્ષ્મોઽપિ ભારં નૃપતે સ્યન્દનો વૈ
શક્તો વોઢું ન તથાન્યે મહીજાઃ ।
એવં યુક્તા ભારસહા ભવન્તિ
મહાકુલીના ન તથાન્યે મનુષ્યાઃ ॥ 34॥
ન તન્મિત્રં યસ્ય કોપાદ્બિભેતિ
યદ્વા મિત્રં શઙ્કિતેનોપચર્યમ્ ।
યસ્મિન્મિત્રે પિતરીવાશ્વસીત
તદ્વૈ મિત્રં સઙ્ગતાનીતરાણિ ॥ 35॥
યદિ ચેદપ્યસમ્બન્ધો મિત્રભાવેન વર્તતે ।
સ એવ બન્ધુસ્તન્મિત્રં સા ગતિસ્તત્પરાયણમ્ ॥ 36॥
ચલચિત્તસ્ય વૈ પુંસો વૃદ્ધાનનુપસેવતઃ ।
પારિપ્લવમતેર્નિત્યમધ્રુવો મિત્ર સઙ્ગ્રહઃ ॥ 37॥
ચલચિત્તમનાત્માનમિન્દ્રિયાણાં વશાનુગમ્ ।
અર્થાઃ સમતિવર્તન્તે હંસાઃ શુષ્કં સરો યથા ॥ 38॥
અકસ્માદેવ કુપ્યન્તિ પ્રસીદન્ત્યનિમિત્તતઃ ।
શીલમેતદસાધૂનામભ્રં પારિપ્લવં યથા ॥ 39॥
સત્કૃતાશ્ચ કૃતાર્થાશ્ચ મિત્રાણાં ન ભવન્તિ યે ।
તાન્મૃતાનપિ ક્રવ્યાદાઃ કૃતઘ્નાન્નોપભુઞ્જતે ॥ 40॥
અર્થયેદેવ મિત્રાણિ સતિ વાસતિ વા ધને ।
નાનર્થયન્વિજાનાતિ મિત્રાણાં સારફલ્ગુતામ્ ॥ 41॥
સન્તાપાદ્ભ્રશ્યતે રૂપં સન્તાપાદ્ભ્રશ્યતે બલમ્ ।
સન્તાપાદ્ભ્રશ્યતે જ્ઞાનં સન્તાપાદ્વ્યાધિમૃચ્છતિ ॥ 42॥
અનવાપ્યં ચ શોકેન શરીરં ચોપતપ્યતે ।
અમિત્રાશ્ચ પ્રહૃષ્યન્તિ મા સ્મ શોકે મનઃ કૃથાઃ ॥ 43॥
પુનર્નરો મ્રિયતે જાયતે ચ
પુનર્નરો હીયતે વર્ધતે પુનઃ ।
પુનર્નરો યાચતિ યાચ્યતે ચ
પુનર્નરઃ શોચતિ શોચ્યતે પુનઃ ॥ 44॥
સુખં ચ દુઃખં ચ ભવાભવૌ ચ
લાભાલાભૌ મરણં જીવિતં ચ ।
પર્યાયશઃ સર્વમિહ સ્પૃશન્તિ
તસ્માદ્ધીરો નૈવ હૃષ્યેન્ન શોચેત્ ॥ 45॥
ચલાનિ હીમાનિ ષડિન્દ્રિયાણિ
તેષાં યદ્યદ્વર્તતે યત્ર યત્ર ।
તતસ્તતઃ સ્રવતે બુદ્ધિરસ્ય
છિદ્રોદ કુમ્ભાદિવ નિત્યમમ્ભઃ ॥ 46॥
ધૃતરાષ્ટ્ર ઉવાચ ।
તનુરુચ્છઃ શિખી રાજા મિથ્યોપચરિતો મયા ।
મન્દાનાં મમ પુત્રાણાં યુદ્ધેનાન્તં કરિષ્યતિ ॥ 47॥
નિત્યોદ્વિગ્નમિદં સર્વં નિત્યોદ્વિગ્નમિદં મનઃ ।
યત્તત્પદમનુદ્વિગ્નં તન્મે વદ મહામતે ॥ 48॥
વિદુર ઉવાચ ।
નાન્યત્ર વિદ્યા તપસોર્નાન્યત્રેન્દ્રિય નિગ્રહાત્ ।
નાન્યત્ર લોભસન્ત્યાગાચ્છાન્તિં પશ્યામ તેઽનઘ ॥ 49॥
બુદ્ધ્યા ભયં પ્રણુદતિ તપસા વિન્દતે મહત્ ।
ગુરુશુશ્રૂષયા જ્ઞાનં શાન્તિં ત્યાગેન વિન્દતિ ॥ 50॥
અનાશ્રિતા દાનપુણ્યં વેદ પુણ્યમનાશ્રિતાઃ ।
રાગદ્વેષવિનિર્મુક્તા વિચરન્તીહ મોક્ષિણઃ ॥ 51॥
સ્વધીતસ્ય સુયુદ્ધસ્ય સુકૃતસ્ય ચ કર્મણઃ ।
તપસશ્ચ સુતપ્તસ્ય તસ્યાન્તે સુખમેધતે ॥ 52॥
સ્વાસ્તીર્ણાનિ શયનાનિ પ્રપન્ના
ન વૈ ભિન્ના જાતુ નિદ્રાં લભન્તે ।
ન સ્ત્રીષુ રાજન્રતિમાપ્નુવન્તિ
ન માગધૈઃ સ્તૂયમાના ન સૂતૈઃ ॥ 53॥
ન વૈ ભિન્ના જાતુ ચરન્તિ ધર્મં
ન વૈ સુખં પ્રાપ્નુવન્તીહ ભિન્નાઃ ।
ન વૈ ભિન્ના ગૌરવં માનયન્તિ
ન વૈ ભિન્નાઃ પ્રશમં રોચયન્તિ ॥ 54॥
ન વૈ તેષાં સ્વદતે પથ્યમુક્તં
યોગક્ષેમં કલ્પતે નોત તેષામ્ ।
ભિન્નાનાં વૈ મનુજેન્દ્ર પરાયણં
ન વિદ્યતે કિં ચિદન્યદ્વિનાશાત્ ॥ 55॥
સમ્ભાવ્યં ગોષુ સમ્પન્નં સમ્ભાવ્યં બ્રાહ્મણે તપઃ ।
સમ્ભાવ્યં સ્ત્રીષુ ચાપલ્યં સમ્ભાવ્યં જ્ઞાતિતો ભયમ્ ॥ 56॥
તન્તવોઽપ્યાયતા નિત્યં તન્તવો બહુલાઃ સમાઃ ।
બહૂન્બહુત્વાદાયાસાન્સહન્તીત્યુપમા સતામ્ ॥ 57॥
ધૂમાયન્તે વ્યપેતાનિ જ્વલન્તિ સહિતાનિ ચ ।
ધૃતરાષ્ટ્રોલ્મુકાનીવ જ્ઞાતયો ભરતર્ષભ ॥ 58॥
બ્રાહ્મણેષુ ચ યે શૂરાઃ સ્ત્રીષુ જ્ઞાતિષુ ગોષુ ચ ।
વૃન્તાદિવ ફલં પક્વં ધૃતરાષ્ટ્ર પતન્તિ તે ॥ 59॥
મહાનપ્યેકજો વૃક્ષો બલવાન્સુપ્રતિષ્ઠિતઃ ।
પ્રસહ્ય એવ વાતેન શાખા સ્કન્ધં વિમર્દિતુમ્ ॥ 60॥
અથ યે સહિતા વૃક્ષાઃ સઙ્ઘશઃ સુપ્રતિષ્ઠિતાઃ ।
તે હિ શીઘ્રતમાન્વાતાન્સહન્તેઽન્યોન્યસંશ્રયાત્ ॥ 61॥
એવં મનુષ્યમપ્યેકં ગુણૈરપિ સમન્વિતમ્ ।
શક્યં દ્વિષન્તો મન્યન્તે વાયુર્દ્રુમમિવૌકજમ્ ॥ 62॥
અન્યોન્યસમુપષ્ટમ્ભાદન્યોન્યાપાશ્રયેણ ચ ।
જ્ઞાતયઃ સમ્પ્રવર્ધન્તે સરસીવોત્પલાન્યુત ॥ 63॥
અવધ્યા બ્રાહ્મણા ગાવો સ્ત્રિયો બાલાશ્ચ જ્ઞાતયઃ ।
યેષાં ચાન્નાનિ ભુઞ્જીત યે ચ સ્યુઃ શરણાગતાઃ ॥ 64॥
ન મનુષ્યે ગુણઃ કશ્ચિદન્યો ધનવતાં અપિ ।
અનાતુરત્વાદ્ભદ્રં તે મૃતકલ્પા હિ રોગિણઃ ॥ 65॥
અવ્યાધિજં કટુકં શીર્ષ રોગં
પાપાનુબન્ધં પરુષં તીક્ષ્ણમુગ્રમ્ ।
સતાં પેયં યન્ન પિબન્ત્યસન્તો
મન્યું મહારાજ પિબ પ્રશામ્ય ॥ 66॥
રોગાર્દિતા ન ફલાન્યાદ્રિયન્તે
ન વૈ લભન્તે વિષયેષુ તત્ત્વમ્ ।
દુઃખોપેતા રોગિણો નિત્યમેવ
ન બુધ્યન્તે ધનભોગાન્ન સૌખ્યમ્ ॥ 67॥
પુરા હ્યુક્તો નાકરોસ્ત્વં વચો મે
દ્યૂતે જિતાં દ્રૌપદીં પ્રેક્ષ્ય રાજન્ ।
દુર્યોધનં વારયેત્યક્ષવત્યાં
કિતવત્વં પણ્ડિતા વર્જયન્તિ ॥ 68॥
ન તદ્બલં યન્મૃદુના વિરુધ્યતે
મિશ્રો ધર્મસ્તરસા સેવિતવ્યઃ ।
પ્રધ્વંસિની ક્રૂરસમાહિતા શ્રીર્
મૃદુપ્રૌઢા ગચ્છતિ પુત્રપૌત્રાન્ ॥ 69॥
ધાર્તરાષ્ટ્રાઃ પાણ્ડવાન્પાલયન્તુ
પાણ્ડોઃ સુતાસ્તવ પુત્રાંશ્ચ પાન્તુ ।
એકારિમિત્રાઃ કુરવો હ્યેકમન્ત્રા
જીવન્તુ રાજન્સુખિનઃ સમૃદ્ધાઃ ॥ 70॥
મેઢીભૂતઃ કૌરવાણાં ત્વમદ્ય
ત્વય્યાધીનં કુરુ કુલમાજમીઢ ।
પાર્થાન્બાલાન્વનવાસ પ્રતપ્તાન્
ગોપાયસ્વ સ્વં યશસ્તાત રક્ષન્ ॥ 71॥
સન્ધત્સ્વ ત્વં કૌરવાન્પાણ્ડુપુત્રૈર્
મા તેઽન્તરં રિપવઃ પ્રાર્થયન્તુ ।
સત્યે સ્થિતાસ્તે નરદેવ સર્વે
દુર્યોધનં સ્થાપય ત્વં નરેન્દ્ર ॥ 72॥
॥ ઇતિ શ્રીમહાભારતે ઉદ્યોગપર્વણિ પ્રજાગરપર્વણિ
વિદુરહિતવાક્યે ષટ્ત્રિંશોઽધ્યાયઃ ॥ 36॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
ātreyasya ca saṃvādaṃ sādhyānāṃ ceti naḥ śrutam || 1||
carantaṃ haṃsarūpeṇa maharṣiṃ saṃśitavratam |
sādhyā devā mahāprājñaṃ paryapṛcchanta vai purā || 2||
sādhyā ūcuḥ |
sādhyā devā vaymasmo maharṣe
dṛṣṭvā bhavantaṃ na śaknumo'numātum |
śrutena dhīro buddhimāṃstvaṃ mato naḥ
kāvyāṃ vācaṃ vaktumarhasyudārām || 3||
haṃsa uvāca |
etatkāryamamarāḥ saṃśrutaṃ me
dhṛtiḥ śamaḥ satyadharmānuvṛttiḥ |
granthiṃ vinīya hṛdayasya sarvaṃ
priyāpriye cātmavaśaṃ nayīta || 4||
ākruśyamāno nākrośenmanyureva titikṣitaḥ |
ākroṣṭāraṃ nirdahati sukṛtaṃ cāsya vindati || 5||
nākrośī syānnāvamānī parasya
mitradrohī nota nīcopasevī |
na cātimānī na ca hīnavṛtto
rūkṣāṃ vācaṃ ruśatīṃ varjayīta || 6||
marmāṇyasthīni hṛdayaṃ tathāsūn
ghorā vāco nirdahantīha puṃsām |
tasmādvācaṃ ruśatīṃ rūkṣarūpāṃ
dharmārāmo nityaśo varjayīta || 7||
aruṃ turaṃ paruṣaṃ rūkṣavācaṃ
vākkaṇṭakairvitudantaṃ manuṣyān |
vidyādalakṣmīkatamaṃ janānāṃ
mukhe nibaddhāṃ nirṛtiṃ vahantam || 8||
paraścedenamadhividhyeta bāṇair
bhṛśaṃ sutīkṣṇairanalārka dīptaiḥ |
viricyamāno'pyatiricyamāno
vidyātkaviḥ sukṛtaṃ me dadhāti || 9||
yadi santaṃ sevate yadyasantaṃ
tapasvinaṃ yadi vā stenameva |
vāso yathā raṅga vaśaṃ prayāti
tathā sa teṣāṃ vaśamabhyupaiti || 10||
vādaṃ tu yo na pravadenna vādayed
yo nāhataḥ pratihanyānna ghātayet |
yo hantukāmasya na pāpamicchet
tasmai devāḥ spṛhayantyāgatāya || 11||
avyāhṛtaṃ vyāhṛtācchreya āhuḥ
satyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taddvitīyam |
priyaṃvadedvyāhṛtaṃ tattṛtīyaṃ
dharmyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taccaturtham || 12||
yādṛśaiḥ saṃvivadate yādṛśāṃś copasevate |
yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati pūruṣaḥ || 13||
yato yato nivartate tatastato vimucyate |
nivartanāddhi sarvato na vetti duḥkhamaṇvapi || 14||
na jīyate nota jigīṣate'nyān
na vairakkṛccāpratighātakaś ca |
nindā praśaṃsāsu samasvabhāvo
na śocate hṛṣyati naiva cāyam || 15||
bhāvamicchati sarvasya nābhāve kurute matim |
satyavādī mṛdurdānto yaḥ sa uttamapūruṣaḥ || 16||
nānarthakaṃ sāntvayati pratijñāya dadāti ca |
rāddhāparāddhe jānāti yaḥ sa madhyamapūruṣaḥ || 17||
duḥśāsanastūpahantā na śāstā
nāvartate manyuvaśātkṛtaghnaḥ |
na kasya cinmitramatho durātmā
kalāścaitā adhamasyeha puṃsaḥ || 18||
na śraddadhāti kalyāṇaṃ parebhyo'pyātmaśaṅkitaḥ |
nirākaroti mitrāṇi yo vai so'dhama pūruṣaḥ || 19||
uttamāneva seveta prāpte kāle tu madhyamān |
adhamāṃstu na seveta ya icchecchreya ātmanaḥ || 20||
prāpnoti vai vittamasadbalena
nityotthānātprajñayā pauruṣeṇa |
na tveva samyaglabhate praśaṃsāṃ
na vṛttamāpnoti mahākulānām || 21||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
mahākulānāṃ spṛhayanti devā
dharmārthavṛddhāśca bahuśrutāś ca |
pṛcchāmi tvāṃ vidura praśnametaṃ
bhavanti vai kāni mahākulāni || 22||
vidura uvāca |
tamo damo brahmavittvaṃ vitānāḥ
puṇyā vivāhāḥ satatānna dānam |
yeṣvevaite saptaguṇā bhavanti
samyagvṛttāstāni mahākulāni || 23||
yeṣāṃ na vṛttaṃ vyathate na yonir
vṛttaprasādena caranti dharmam |
ye kīrtimicchanti kule viśiṣṭāṃ
tyaktānṛtāstāni mahākulāni || 24||
anijyayāvivāhairśca vedasyotsādanena ca |
kulānyakulatāṃ yānti dharmasyātikrameṇa ca || 25||
deva dravyavināśena brahma svaharaṇena ca |
kulānyakulatāṃ yānti brāhmaṇātikrameṇa ca || 26||
brāhmaṇānāṃ paribhavātparivādācca bhārata |
kulānyakulatāṃ yānti nyāsāpaharaṇena ca || 27||
kulāni samupetāni gobhiḥ puruṣato'śvataḥ |
kulasaṅkhyāṃ na gacchanti yāni hīnāni vṛttataḥ || 28||
vṛttatastvavihīnāni kulānyalpadhanānyapi |
kulasaṅkhyāṃ tu gacchanti karṣanti ca mayadyaśaḥ || 29||
mā naḥ kule vairakṛtkaś cidastu
rājāmātyo mā parasvāpahārī |
mitradrohī naikṛtiko'nṛtī vā
pūrvāśī vā pitṛdevātithibhyaḥ || 30||
yaśca no brāhmaṇaṃ hanyādyaśca no brāhmaṇāndviṣet |
na naḥ sa samitiṃ gacchedyaśca no nirvapetkṛṣim || 31||
tṛṇāni bhūmirudakaṃ vākcaturthī ca sūnṛtā |
satāmetāni geheṣu nocchidyante kadā cana || 32||
śraddhayā parayā rājannupanītāni satkṛtim |
pravṛttāni mahāprājña dharmiṇāṃ puṇyakarmaṇām || 33||
sūkṣmo'pi bhāraṃ nṛpate syandano vai
śakto voḍhuṃ na tathānye mahījāḥ |
evaṃ yuktā bhārasahā bhavanti
mahākulīnā na tathānye manuṣyāḥ || 34||
na tanmitraṃ yasya kopādbibheti
yadvā mitraṃ śaṅkitenopacaryam |
yasminmitre pitarīvāśvasīta
tadvai mitraṃ saṅgatānītarāṇi || 35||
yadi cedapyasambandho mitrabhāvena vartate |
sa eva bandhustanmitraṃ sā gatistatparāyaṇam || 36||
calacittasya vai puṃso vṛddhānanupasevataḥ |
pāriplavamaternityamadhruvo mitra saṅgrahaḥ || 37||
calacittamanātmānamindriyāṇāṃ vaśānugam |
arthāḥ samativartante haṃsāḥ śuṣkaṃ saro yathā || 38||
akasmādeva kupyanti prasīdantyanimittataḥ |
śīlametadasādhūnāmabhraṃ pāriplavaṃ yathā || 39||
satkṛtāśca kṛtārthāśca mitrāṇāṃ na bhavanti ye |
tānmṛtānapi kravyādāḥ kṛtaghnānnopabhuñjate || 40||
arthayedeva mitrāṇi sati vāsati vā dhane |
nānarthayanvijānāti mitrāṇāṃ sāraphalgutām || 41||
santāpādbhraśyate rūpaṃ santāpādbhraśyate balam |
santāpādbhraśyate jñānaṃ santāpādvyādhimṛcchati || 42||
anavāpyaṃ ca śokena śarīraṃ copatapyate |
amitrāśca prahṛṣyanti mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ || 43||
punarnaro mriyate jāyate ca
punarnaro hīyate vardhate punaḥ |
punarnaro yācati yācyate ca
punarnaraḥ śocati śocyate punaḥ || 44||
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca bhavābhavau ca
lābhālābhau maraṇaṃ jīvitaṃ ca |
paryāyaśaḥ sarvamiha spṛśanti
tasmāddhīro naiva hṛṣyenna śocet || 45||
calāni hīmāni ṣaḍindriyāṇi
teṣāṃ yadyadvartate yatra yatra |
tatastataḥ sravate buddhirasya
chidroda kumbhādiva nityamambhaḥ || 46||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
tanurucchaḥ śikhī rājā mithyopacarito mayā |
mandānāṃ mama putrāṇāṃ yuddhenāntaṃ kariṣyati || 47||
nityodvignamidaṃ sarvaṃ nityodvignamidaṃ manaḥ |
yattatpadamanudvignaṃ tanme vada mahāmate || 48||
vidura uvāca |
nānyatra vidyā tapasornānyatrendriya nigrahāt |
nānyatra lobhasantyāgācchāntiṃ paśyāma te'nagha || 49||
buddhyā bhayaṃ praṇudati tapasā vindate mahat |
guruśuśrūṣayā jñānaṃ śāntiṃ tyāgena vindati || 50||
anāśritā dānapuṇyaṃ veda puṇyamanāśritāḥ |
rāgadveṣavinirmuktā vicarantīha mokṣiṇaḥ || 51||
svadhītasya suyuddhasya sukṛtasya ca karmaṇaḥ |
tapasaśca sutaptasya tasyānte sukhamedhate || 52||
svāstīrṇāni śayanāni prapannā
na vai bhinnā jātu nidrāṃ labhante |
na strīṣu rājanratimāpnuvanti
na māgadhaiḥ stūyamānā na sūtaiḥ || 53||
na vai bhinnā jātu caranti dharmaṃ
na vai sukhaṃ prāpnuvantīha bhinnāḥ |
na vai bhinnā gauravaṃ mānayanti
na vai bhinnāḥ praśamaṃ rocayanti || 54||
na vai teṣāṃ svadate pathyamuktaṃ
yogakṣemaṃ kalpate nota teṣām |
bhinnānāṃ vai manujendra parāyaṇaṃ
na vidyate kiṃ cidanyadvināśāt || 55||
sambhāvyaṃ goṣu sampannaṃ sambhāvyaṃ brāhmaṇe tapaḥ |
sambhāvyaṃ strīṣu cāpalyaṃ sambhāvyaṃ jñātito bhayam || 56||
tantavo'pyāyatā nityaṃ tantavo bahulāḥ samāḥ |
bahūnbahutvādāyāsānsahantītyupamā satām || 57||
dhūmāyante vyapetāni jvalanti sahitāni ca |
dhṛtarāṣṭrolmukānīva jñātayo bharatarṣabha || 58||
brāhmaṇeṣu ca ye śūrāḥ strīṣu jñātiṣu goṣu ca |
vṛntādiva phalaṃ pakvaṃ dhṛtarāṣṭra patanti te || 59||
mahānapyekajo vṛkṣo balavānsupratiṣṭhitaḥ |
prasahya eva vātena śākhā skandhaṃ vimarditum || 60||
atha ye sahitā vṛkṣāḥ saṅghaśaḥ supratiṣṭhitāḥ |
te hi śīghratamānvātānsahante'nyonyasaṃśrayāt || 61||
evaṃ manuṣyamapyekaṃ guṇairapi samanvitam |
śakyaṃ dviṣanto manyante vāyurdrumamivaukajam || 62||
anyonyasamupaṣṭambhādanyonyāpāśrayeṇa ca |
jñātayaḥ sampravardhante sarasīvotpalānyuta || 63||
avadhyā brāhmaṇā gāvo striyo bālāśca jñātayaḥ |
yeṣāṃ cānnāni bhuñjīta ye ca syuḥ śaraṇāgatāḥ || 64||
na manuṣye guṇaḥ kaścidanyo dhanavatāṃ api |
anāturatvādbhadraṃ te mṛtakalpā hi rogiṇaḥ || 65||
avyādhijaṃ kaṭukaṃ śīrṣa rogaṃ
pāpānubandhaṃ paruṣaṃ tīkṣṇamugram |
satāṃ peyaṃ yanna pibantyasanto
manyuṃ mahārāja piba praśāmya || 66||
rogārditā na phalānyādriyante
na vai labhante viṣayeṣu tattvam |
duḥkhopetā rogiṇo nityameva
na budhyante dhanabhogānna saukhyam || 67||
purā hyukto nākarostvaṃ vaco me
dyūte jitāṃ draupadīṃ prekṣya rājan |
duryodhanaṃ vārayetyakṣavatyāṃ
kitavatvaṃ paṇḍitā varjayanti || 68||
na tadbalaṃ yanmṛdunā virudhyate
miśro dharmastarasā sevitavyaḥ |
pradhvaṃsinī krūrasamāhitā śrīr
mṛduprauḍhā gacchati putrapautrān || 69||
dhārtarāṣṭrāḥ pāṇḍavānpālayantu
pāṇḍoḥ sutāstava putrāṃśca pāntu |
ekārimitrāḥ kuravo hyekamantrā
jīvantu rājansukhinaḥ samṛddhāḥ || 70||
meḍhībhūtaḥ kauravāṇāṃ tvamadya
tvayyādhīnaṃ kuru kulamājamīḍha |
pārthānbālānvanavāsa prataptān
gopāyasva svaṃ yaśastāta rakṣan || 71||
sandhatsva tvaṃ kauravānpāṇḍuputrair
mā te'ntaraṃ ripavaḥ prārthayantu |
satye sthitāste naradeva sarve
duryodhanaṃ sthāpaya tvaṃ narendra || 72||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ || 36||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरहितवाक्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ॥
विदुर उवाच ।
अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम् ।
आत्रेयस्य च संवादं साध्यानां चेति नः श्रुतम् ॥ 1॥
चरन्तं हंसरूपेण महर्षिं संशितव्रतम् ।
साध्या देवा महाप्राज्ञं पर्यपृच्छन्त वै पुरा ॥ 2॥
साध्या ऊचुः ।
साध्या देवा वय्मस्मो महर्षे
दृष्ट्वा भवन्तं न शक्नुमोऽनुमातुम् ।
श्रुतेन धीरो बुद्धिमांस्त्वं मतो नः
काव्यां वाचं वक्तुमर्हस्युदाराम् ॥ 3॥
हंस उवाच ।
एतत्कार्यममराः संश्रुतं मे
धृतिः शमः सत्यधर्मानुवृत्तिः ।
ग्रन्थिं विनीय हृदयस्य सर्वं
प्रियाप्रिये चात्मवशं नयीत ॥ 4॥
आक्रुश्यमानो नाक्रोशेन्मन्युरेव तितिक्षितः ।
आक्रोष्टारं निर्दहति सुकृतं चास्य विन्दति ॥ 5॥
नाक्रोशी स्यान्नावमानी परस्य
मित्रद्रोही नोत नीचोपसेवी ।
न चातिमानी न च हीनवृत्तो
रूक्षां वाचं रुशतीं वर्जयीत ॥ 6॥
मर्माण्यस्थीनि हृदयं तथासून्
घोरा वाचो निर्दहन्तीह पुंसाम् ।
तस्माद्वाचं रुशतीं रूक्षरूपां
धर्मारामो नित्यशो वर्जयीत ॥ 7॥
अरुं तुरं परुषं रूक्षवाचं
वाक्कण्टकैर्वितुदन्तं मनुष्यान् ।
विद्यादलक्ष्मीकतमं जनानां
मुखे निबद्धां निरृतिं वहन्तम् ॥ 8॥
परश्चेदेनमधिविध्येत बाणैर्
भृशं सुतीक्ष्णैरनलार्क दीप्तैः ।
विरिच्यमानोऽप्यतिरिच्यमानो
विद्यात्कविः सुकृतं मे दधाति ॥ 9॥
यदि सन्तं सेवते यद्यसन्तं
तपस्विनं यदि वा स्तेनमेव ।
वासो यथा रङ्ग वशं प्रयाति
तथा स तेषां वशमभ्युपैति ॥ 10॥
वादं तु यो न प्रवदेन्न वादयेद्
यो नाहतः प्रतिहन्यान्न घातयेत् ।
यो हन्तुकामस्य न पापमिच्छेत्
तस्मै देवाः स्पृहयन्त्यागताय ॥ 11॥
अव्याहृतं व्याहृताच्छ्रेय आहुः
सत्यं वदेद्व्याहृतं तद्द्वितीयम् ।
प्रियंवदेद्व्याहृतं तत्तृतीयं
धर्म्यं वदेद्व्याहृतं तच्चतुर्थम् ॥ 12॥
यादृशैः संविवदते यादृशांश् चोपसेवते ।
यादृगिच्छेच्च भवितुं तादृग्भवति पूरुषः ॥ 13॥
यतो यतो निवर्तते ततस्ततो विमुच्यते ।
निवर्तनाद्धि सर्वतो न वेत्ति दुःखमण्वपि ॥ 14॥
न जीयते नोत जिगीषतेऽन्यान्
न वैरक्कृच्चाप्रतिघातकश् च ।
निन्दा प्रशंसासु समस्वभावो
न शोचते हृष्यति नैव चायम् ॥ 15॥
भावमिच्छति सर्वस्य नाभावे कुरुते मतिम् ।
सत्यवादी मृदुर्दान्तो यः स उत्तमपूरुषः ॥ 16॥
नानर्थकं सान्त्वयति प्रतिज्ञाय ददाति च ।
राद्धापराद्धे जानाति यः स मध्यमपूरुषः ॥ 17॥
दुःशासनस्तूपहन्ता न शास्ता
नावर्तते मन्युवशात्कृतघ्नः ।
न कस्य चिन्मित्रमथो दुरात्मा
कलाश्चैता अधमस्येह पुंसः ॥ 18॥
न श्रद्दधाति कल्याणं परेभ्योऽप्यात्मशङ्कितः ।
निराकरोति मित्राणि यो वै सोऽधम पूरुषः ॥ 19॥
उत्तमानेव सेवेत प्राप्ते काले तु मध्यमान् ।
अधमांस्तु न सेवेत य इच्छेच्छ्रेय आत्मनः ॥ 20॥
प्राप्नोति वै वित्तमसद्बलेन
नित्योत्थानात्प्रज्ञया पौरुषेण ।
न त्वेव सम्यग्लभते प्रशंसां
न वृत्तमाप्नोति महाकुलानाम् ॥ 21॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
महाकुलानां स्पृहयन्ति देवा
धर्मार्थवृद्धाश्च बहुश्रुताश् च ।
पृच्छामि त्वां विदुर प्रश्नमेतं
भवन्ति वै कानि महाकुलानि ॥ 22॥
विदुर उवाच ।
तमो दमो ब्रह्मवित्त्वं वितानाः
पुण्या विवाहाः सततान्न दानम् ।
येष्वेवैते सप्तगुणा भवन्ति
सम्यग्वृत्तास्तानि महाकुलानि ॥ 23॥
येषां न वृत्तं व्यथते न योनिर्
वृत्तप्रसादेन चरन्ति धर्मम् ।
ये कीर्तिमिच्छन्ति कुले विशिष्टां
त्यक्तानृतास्तानि महाकुलानि ॥ 24॥
अनिज्ययाविवाहैर्श्च वेदस्योत्सादनेन च ।
कुलान्यकुलतां यान्ति धर्मस्यातिक्रमेण च ॥ 25॥
देव द्रव्यविनाशेन ब्रह्म स्वहरणेन च ।
कुलान्यकुलतां यान्ति ब्राह्मणातिक्रमेण च ॥ 26॥
ब्राह्मणानां परिभवात्परिवादाच्च भारत ।
कुलान्यकुलतां यान्ति न्यासापहरणेन च ॥ 27॥
कुलानि समुपेतानि गोभिः पुरुषतोऽश्वतः ।
कुलसङ्ख्यां न गच्छन्ति यानि हीनानि वृत्ततः ॥ 28॥
वृत्ततस्त्वविहीनानि कुलान्यल्पधनान्यपि ।
कुलसङ्ख्यां तु गच्छन्ति कर्षन्ति च मयद्यशः ॥ 29॥
मा नः कुले वैरकृत्कश् चिदस्तु
राजामात्यो मा परस्वापहारी ।
मित्रद्रोही नैकृतिकोऽनृती वा
पूर्वाशी वा पितृदेवातिथिभ्यः ॥ 30॥
यश्च नो ब्राह्मणं हन्याद्यश्च नो ब्राह्मणान्द्विषेत् ।
न नः स समितिं गच्छेद्यश्च नो निर्वपेत्कृषिम् ॥ 31॥
तृणानि भूमिरुदकं वाक्चतुर्थी च सूनृता ।
सतामेतानि गेहेषु नोच्छिद्यन्ते कदा चन ॥ 32॥
श्रद्धया परया राजन्नुपनीतानि सत्कृतिम् ।
प्रवृत्तानि महाप्राज्ञ धर्मिणां पुण्यकर्मणाम् ॥ 33॥
सूक्ष्मोऽपि भारं नृपते स्यन्दनो वै
शक्तो वोढुं न तथान्ये महीजाः ।
एवं युक्ता भारसहा भवन्ति
महाकुलीना न तथान्ये मनुष्याः ॥ 34॥
न तन्मित्रं यस्य कोपाद्बिभेति
यद्वा मित्रं शङ्कितेनोपचर्यम् ।
यस्मिन्मित्रे पितरीवाश्वसीत
तद्वै मित्रं सङ्गतानीतराणि ॥ 35॥
यदि चेदप्यसम्बन्धो मित्रभावेन वर्तते ।
स एव बन्धुस्तन्मित्रं सा गतिस्तत्परायणम् ॥ 36॥
चलचित्तस्य वै पुंसो वृद्धाननुपसेवतः ।
पारिप्लवमतेर्नित्यमध्रुवो मित्र सङ्ग्रहः ॥ 37॥
चलचित्तमनात्मानमिन्द्रियाणां वशानुगम् ।
अर्थाः समतिवर्तन्ते हंसाः शुष्कं सरो यथा ॥ 38॥
अकस्मादेव कुप्यन्ति प्रसीदन्त्यनिमित्ततः ।
शीलमेतदसाधूनामभ्रं पारिप्लवं यथा ॥ 39॥
सत्कृताश्च कृतार्थाश्च मित्राणां न भवन्ति ये ।
तान्मृतानपि क्रव्यादाः कृतघ्नान्नोपभुञ्जते ॥ 40॥
अर्थयेदेव मित्राणि सति वासति वा धने ।
नानर्थयन्विजानाति मित्राणां सारफल्गुताम् ॥ 41॥
सन्तापाद्भ्रश्यते रूपं सन्तापाद्भ्रश्यते बलम् ।
सन्तापाद्भ्रश्यते ज्ञानं सन्तापाद्व्याधिमृच्छति ॥ 42॥
अनवाप्यं च शोकेन शरीरं चोपतप्यते ।
अमित्राश्च प्रहृष्यन्ति मा स्म शोके मनः कृथाः ॥ 43॥
पुनर्नरो म्रियते जायते च
पुनर्नरो हीयते वर्धते पुनः ।
पुनर्नरो याचति याच्यते च
पुनर्नरः शोचति शोच्यते पुनः ॥ 44॥
सुखं च दुःखं च भवाभवौ च
लाभालाभौ मरणं जीवितं च ।
पर्यायशः सर्वमिह स्पृशन्ति
तस्माद्धीरो नैव हृष्येन्न शोचेत् ॥ 45॥
चलानि हीमानि षडिन्द्रियाणि
तेषां यद्यद्वर्तते यत्र यत्र ।
ततस्ततः स्रवते बुद्धिरस्य
छिद्रोद कुम्भादिव नित्यमम्भः ॥ 46॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
तनुरुच्छः शिखी राजा मिथ्योपचरितो मया ।
मन्दानां मम पुत्राणां युद्धेनान्तं करिष्यति ॥ 47॥
नित्योद्विग्नमिदं सर्वं नित्योद्विग्नमिदं मनः ।
यत्तत्पदमनुद्विग्नं तन्मे वद महामते ॥ 48॥
विदुर उवाच ।
नान्यत्र विद्या तपसोर्नान्यत्रेन्द्रिय निग्रहात् ।
नान्यत्र लोभसन्त्यागाच्छान्तिं पश्याम तेऽनघ ॥ 49॥
बुद्ध्या भयं प्रणुदति तपसा विन्दते महत् ।
गुरुशुश्रूषया ज्ञानं शान्तिं त्यागेन विन्दति ॥ 50॥
अनाश्रिता दानपुण्यं वेद पुण्यमनाश्रिताः ।
रागद्वेषविनिर्मुक्ता विचरन्तीह मोक्षिणः ॥ 51॥
स्वधीतस्य सुयुद्धस्य सुकृतस्य च कर्मणः ।
तपसश्च सुतप्तस्य तस्यान्ते सुखमेधते ॥ 52॥
स्वास्तीर्णानि शयनानि प्रपन्ना
न वै भिन्ना जातु निद्रां लभन्ते ।
न स्त्रीषु राजन्रतिमाप्नुवन्ति
न मागधैः स्तूयमाना न सूतैः ॥ 53॥
न वै भिन्ना जातु चरन्ति धर्मं
न वै सुखं प्राप्नुवन्तीह भिन्नाः ।
न वै भिन्ना गौरवं मानयन्ति
न वै भिन्नाः प्रशमं रोचयन्ति ॥ 54॥
न वै तेषां स्वदते पथ्यमुक्तं
योगक्षेमं कल्पते नोत तेषाम् ।
भिन्नानां वै मनुजेन्द्र परायणं
न विद्यते किं चिदन्यद्विनाशात् ॥ 55॥
सम्भाव्यं गोषु सम्पन्नं सम्भाव्यं ब्राह्मणे तपः ।
सम्भाव्यं स्त्रीषु चापल्यं सम्भाव्यं ज्ञातितो भयम् ॥ 56॥
तन्तवोऽप्यायता नित्यं तन्तवो बहुलाः समाः ।
बहून्बहुत्वादायासान्सहन्तीत्युपमा सताम् ॥ 57॥
धूमायन्ते व्यपेतानि ज्वलन्ति सहितानि च ।
धृतराष्ट्रोल्मुकानीव ज्ञातयो भरतर्षभ ॥ 58॥
ब्राह्मणेषु च ये शूराः स्त्रीषु ज्ञातिषु गोषु च ।
वृन्तादिव फलं पक्वं धृतराष्ट्र पतन्ति ते ॥ 59॥
महानप्येकजो वृक्षो बलवान्सुप्रतिष्ठितः ।
प्रसह्य एव वातेन शाखा स्कन्धं विमर्दितुम् ॥ 60॥
अथ ये सहिता वृक्षाः सङ्घशः सुप्रतिष्ठिताः ।
ते हि शीघ्रतमान्वातान्सहन्तेऽन्योन्यसंश्रयात् ॥ 61॥
एवं मनुष्यमप्येकं गुणैरपि समन्वितम् ।
शक्यं द्विषन्तो मन्यन्ते वायुर्द्रुममिवौकजम् ॥ 62॥
अन्योन्यसमुपष्टम्भादन्योन्यापाश्रयेण च ।
ज्ञातयः सम्प्रवर्धन्ते सरसीवोत्पलान्युत ॥ 63॥
अवध्या ब्राह्मणा गावो स्त्रियो बालाश्च ज्ञातयः ।
येषां चान्नानि भुञ्जीत ये च स्युः शरणागताः ॥ 64॥
न मनुष्ये गुणः कश्चिदन्यो धनवतां अपि ।
अनातुरत्वाद्भद्रं ते मृतकल्पा हि रोगिणः ॥ 65॥
अव्याधिजं कटुकं शीर्ष रोगं
पापानुबन्धं परुषं तीक्ष्णमुग्रम् ।
सतां पेयं यन्न पिबन्त्यसन्तो
मन्युं महाराज पिब प्रशाम्य ॥ 66॥
रोगार्दिता न फलान्याद्रियन्ते
न वै लभन्ते विषयेषु तत्त्वम् ।
दुःखोपेता रोगिणो नित्यमेव
न बुध्यन्ते धनभोगान्न सौख्यम् ॥ 67॥
पुरा ह्युक्तो नाकरोस्त्वं वचो मे
द्यूते जितां द्रौपदीं प्रेक्ष्य राजन् ।
दुर्योधनं वारयेत्यक्षवत्यां
कितवत्वं पण्डिता वर्जयन्ति ॥ 68॥
न तद्बलं यन्मृदुना विरुध्यते
मिश्रो धर्मस्तरसा सेवितव्यः ।
प्रध्वंसिनी क्रूरसमाहिता श्रीर्
मृदुप्रौढा गच्छति पुत्रपौत्रान् ॥ 69॥
धार्तराष्ट्राः पाण्डवान्पालयन्तु
पाण्डोः सुतास्तव पुत्रांश्च पान्तु ।
एकारिमित्राः कुरवो ह्येकमन्त्रा
जीवन्तु राजन्सुखिनः समृद्धाः ॥ 70॥
मेढीभूतः कौरवाणां त्वमद्य
त्वय्याधीनं कुरु कुलमाजमीढ ।
पार्थान्बालान्वनवास प्रतप्तान्
गोपायस्व स्वं यशस्तात रक्षन् ॥ 71॥
सन्धत्स्व त्वं कौरवान्पाण्डुपुत्रैर्
मा तेऽन्तरं रिपवः प्रार्थयन्तु ।
सत्ये स्थितास्ते नरदेव सर्वे
दुर्योधनं स्थापय त्वं नरेन्द्र ॥ 72॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरहितवाक्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 36॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
ātreyasya ca saṃvādaṃ sādhyānāṃ ceti naḥ śrutam || 1||
carantaṃ haṃsarūpeṇa maharṣiṃ saṃśitavratam |
sādhyā devā mahāprājñaṃ paryapṛcchanta vai purā || 2||
sādhyā ūcuḥ |
sādhyā devā vaymasmo maharṣe
dṛṣṭvā bhavantaṃ na śaknumo'numātum |
śrutena dhīro buddhimāṃstvaṃ mato naḥ
kāvyāṃ vācaṃ vaktumarhasyudārām || 3||
haṃsa uvāca |
etatkāryamamarāḥ saṃśrutaṃ me
dhṛtiḥ śamaḥ satyadharmānuvṛttiḥ |
granthiṃ vinīya hṛdayasya sarvaṃ
priyāpriye cātmavaśaṃ nayīta || 4||
ākruśyamāno nākrośenmanyureva titikṣitaḥ |
ākroṣṭāraṃ nirdahati sukṛtaṃ cāsya vindati || 5||
nākrośī syānnāvamānī parasya
mitradrohī nota nīcopasevī |
na cātimānī na ca hīnavṛtto
rūkṣāṃ vācaṃ ruśatīṃ varjayīta || 6||
marmāṇyasthīni hṛdayaṃ tathāsūn
ghorā vāco nirdahantīha puṃsām |
tasmādvācaṃ ruśatīṃ rūkṣarūpāṃ
dharmārāmo nityaśo varjayīta || 7||
aruṃ turaṃ paruṣaṃ rūkṣavācaṃ
vākkaṇṭakairvitudantaṃ manuṣyān |
vidyādalakṣmīkatamaṃ janānāṃ
mukhe nibaddhāṃ nirṛtiṃ vahantam || 8||
paraścedenamadhividhyeta bāṇair
bhṛśaṃ sutīkṣṇairanalārka dīptaiḥ |
viricyamāno'pyatiricyamāno
vidyātkaviḥ sukṛtaṃ me dadhāti || 9||
yadi santaṃ sevate yadyasantaṃ
tapasvinaṃ yadi vā stenameva |
vāso yathā raṅga vaśaṃ prayāti
tathā sa teṣāṃ vaśamabhyupaiti || 10||
vādaṃ tu yo na pravadenna vādayed
yo nāhataḥ pratihanyānna ghātayet |
yo hantukāmasya na pāpamicchet
tasmai devāḥ spṛhayantyāgatāya || 11||
avyāhṛtaṃ vyāhṛtācchreya āhuḥ
satyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taddvitīyam |
priyaṃvadedvyāhṛtaṃ tattṛtīyaṃ
dharmyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taccaturtham || 12||
yādṛśaiḥ saṃvivadate yādṛśāṃś copasevate |
yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati pūruṣaḥ || 13||
yato yato nivartate tatastato vimucyate |
nivartanāddhi sarvato na vetti duḥkhamaṇvapi || 14||
na jīyate nota jigīṣate'nyān
na vairakkṛccāpratighātakaś ca |
nindā praśaṃsāsu samasvabhāvo
na śocate hṛṣyati naiva cāyam || 15||
bhāvamicchati sarvasya nābhāve kurute matim |
satyavādī mṛdurdānto yaḥ sa uttamapūruṣaḥ || 16||
nānarthakaṃ sāntvayati pratijñāya dadāti ca |
rāddhāparāddhe jānāti yaḥ sa madhyamapūruṣaḥ || 17||
duḥśāsanastūpahantā na śāstā
nāvartate manyuvaśātkṛtaghnaḥ |
na kasya cinmitramatho durātmā
kalāścaitā adhamasyeha puṃsaḥ || 18||
na śraddadhāti kalyāṇaṃ parebhyo'pyātmaśaṅkitaḥ |
nirākaroti mitrāṇi yo vai so'dhama pūruṣaḥ || 19||
uttamāneva seveta prāpte kāle tu madhyamān |
adhamāṃstu na seveta ya icchecchreya ātmanaḥ || 20||
prāpnoti vai vittamasadbalena
nityotthānātprajñayā pauruṣeṇa |
na tveva samyaglabhate praśaṃsāṃ
na vṛttamāpnoti mahākulānām || 21||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
mahākulānāṃ spṛhayanti devā
dharmārthavṛddhāśca bahuśrutāś ca |
pṛcchāmi tvāṃ vidura praśnametaṃ
bhavanti vai kāni mahākulāni || 22||
vidura uvāca |
tamo damo brahmavittvaṃ vitānāḥ
puṇyā vivāhāḥ satatānna dānam |
yeṣvevaite saptaguṇā bhavanti
samyagvṛttāstāni mahākulāni || 23||
yeṣāṃ na vṛttaṃ vyathate na yonir
vṛttaprasādena caranti dharmam |
ye kīrtimicchanti kule viśiṣṭāṃ
tyaktānṛtāstāni mahākulāni || 24||
anijyayāvivāhairśca vedasyotsādanena ca |
kulānyakulatāṃ yānti dharmasyātikrameṇa ca || 25||
deva dravyavināśena brahma svaharaṇena ca |
kulānyakulatāṃ yānti brāhmaṇātikrameṇa ca || 26||
brāhmaṇānāṃ paribhavātparivādācca bhārata |
kulānyakulatāṃ yānti nyāsāpaharaṇena ca || 27||
kulāni samupetāni gobhiḥ puruṣato'śvataḥ |
kulasaṅkhyāṃ na gacchanti yāni hīnāni vṛttataḥ || 28||
vṛttatastvavihīnāni kulānyalpadhanānyapi |
kulasaṅkhyāṃ tu gacchanti karṣanti ca mayadyaśaḥ || 29||
mā naḥ kule vairakṛtkaś cidastu
rājāmātyo mā parasvāpahārī |
mitradrohī naikṛtiko'nṛtī vā
pūrvāśī vā pitṛdevātithibhyaḥ || 30||
yaśca no brāhmaṇaṃ hanyādyaśca no brāhmaṇāndviṣet |
na naḥ sa samitiṃ gacchedyaśca no nirvapetkṛṣim || 31||
tṛṇāni bhūmirudakaṃ vākcaturthī ca sūnṛtā |
satāmetāni geheṣu nocchidyante kadā cana || 32||
śraddhayā parayā rājannupanītāni satkṛtim |
pravṛttāni mahāprājña dharmiṇāṃ puṇyakarmaṇām || 33||
sūkṣmo'pi bhāraṃ nṛpate syandano vai
śakto voḍhuṃ na tathānye mahījāḥ |
evaṃ yuktā bhārasahā bhavanti
mahākulīnā na tathānye manuṣyāḥ || 34||
na tanmitraṃ yasya kopādbibheti
yadvā mitraṃ śaṅkitenopacaryam |
yasminmitre pitarīvāśvasīta
tadvai mitraṃ saṅgatānītarāṇi || 35||
yadi cedapyasambandho mitrabhāvena vartate |
sa eva bandhustanmitraṃ sā gatistatparāyaṇam || 36||
calacittasya vai puṃso vṛddhānanupasevataḥ |
pāriplavamaternityamadhruvo mitra saṅgrahaḥ || 37||
calacittamanātmānamindriyāṇāṃ vaśānugam |
arthāḥ samativartante haṃsāḥ śuṣkaṃ saro yathā || 38||
akasmādeva kupyanti prasīdantyanimittataḥ |
śīlametadasādhūnāmabhraṃ pāriplavaṃ yathā || 39||
satkṛtāśca kṛtārthāśca mitrāṇāṃ na bhavanti ye |
tānmṛtānapi kravyādāḥ kṛtaghnānnopabhuñjate || 40||
arthayedeva mitrāṇi sati vāsati vā dhane |
nānarthayanvijānāti mitrāṇāṃ sāraphalgutām || 41||
santāpādbhraśyate rūpaṃ santāpādbhraśyate balam |
santāpādbhraśyate jñānaṃ santāpādvyādhimṛcchati || 42||
anavāpyaṃ ca śokena śarīraṃ copatapyate |
amitrāśca prahṛṣyanti mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ || 43||
punarnaro mriyate jāyate ca
punarnaro hīyate vardhate punaḥ |
punarnaro yācati yācyate ca
punarnaraḥ śocati śocyate punaḥ || 44||
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca bhavābhavau ca
lābhālābhau maraṇaṃ jīvitaṃ ca |
paryāyaśaḥ sarvamiha spṛśanti
tasmāddhīro naiva hṛṣyenna śocet || 45||
calāni hīmāni ṣaḍindriyāṇi
teṣāṃ yadyadvartate yatra yatra |
tatastataḥ sravate buddhirasya
chidroda kumbhādiva nityamambhaḥ || 46||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
tanurucchaḥ śikhī rājā mithyopacarito mayā |
mandānāṃ mama putrāṇāṃ yuddhenāntaṃ kariṣyati || 47||
nityodvignamidaṃ sarvaṃ nityodvignamidaṃ manaḥ |
yattatpadamanudvignaṃ tanme vada mahāmate || 48||
vidura uvāca |
nānyatra vidyā tapasornānyatrendriya nigrahāt |
nānyatra lobhasantyāgācchāntiṃ paśyāma te'nagha || 49||
buddhyā bhayaṃ praṇudati tapasā vindate mahat |
guruśuśrūṣayā jñānaṃ śāntiṃ tyāgena vindati || 50||
anāśritā dānapuṇyaṃ veda puṇyamanāśritāḥ |
rāgadveṣavinirmuktā vicarantīha mokṣiṇaḥ || 51||
svadhītasya suyuddhasya sukṛtasya ca karmaṇaḥ |
tapasaśca sutaptasya tasyānte sukhamedhate || 52||
svāstīrṇāni śayanāni prapannā
na vai bhinnā jātu nidrāṃ labhante |
na strīṣu rājanratimāpnuvanti
na māgadhaiḥ stūyamānā na sūtaiḥ || 53||
na vai bhinnā jātu caranti dharmaṃ
na vai sukhaṃ prāpnuvantīha bhinnāḥ |
na vai bhinnā gauravaṃ mānayanti
na vai bhinnāḥ praśamaṃ rocayanti || 54||
na vai teṣāṃ svadate pathyamuktaṃ
yogakṣemaṃ kalpate nota teṣām |
bhinnānāṃ vai manujendra parāyaṇaṃ
na vidyate kiṃ cidanyadvināśāt || 55||
sambhāvyaṃ goṣu sampannaṃ sambhāvyaṃ brāhmaṇe tapaḥ |
sambhāvyaṃ strīṣu cāpalyaṃ sambhāvyaṃ jñātito bhayam || 56||
tantavo'pyāyatā nityaṃ tantavo bahulāḥ samāḥ |
bahūnbahutvādāyāsānsahantītyupamā satām || 57||
dhūmāyante vyapetāni jvalanti sahitāni ca |
dhṛtarāṣṭrolmukānīva jñātayo bharatarṣabha || 58||
brāhmaṇeṣu ca ye śūrāḥ strīṣu jñātiṣu goṣu ca |
vṛntādiva phalaṃ pakvaṃ dhṛtarāṣṭra patanti te || 59||
mahānapyekajo vṛkṣo balavānsupratiṣṭhitaḥ |
prasahya eva vātena śākhā skandhaṃ vimarditum || 60||
atha ye sahitā vṛkṣāḥ saṅghaśaḥ supratiṣṭhitāḥ |
te hi śīghratamānvātānsahante'nyonyasaṃśrayāt || 61||
evaṃ manuṣyamapyekaṃ guṇairapi samanvitam |
śakyaṃ dviṣanto manyante vāyurdrumamivaukajam || 62||
anyonyasamupaṣṭambhādanyonyāpāśrayeṇa ca |
jñātayaḥ sampravardhante sarasīvotpalānyuta || 63||
avadhyā brāhmaṇā gāvo striyo bālāśca jñātayaḥ |
yeṣāṃ cānnāni bhuñjīta ye ca syuḥ śaraṇāgatāḥ || 64||
na manuṣye guṇaḥ kaścidanyo dhanavatāṃ api |
anāturatvādbhadraṃ te mṛtakalpā hi rogiṇaḥ || 65||
avyādhijaṃ kaṭukaṃ śīrṣa rogaṃ
pāpānubandhaṃ paruṣaṃ tīkṣṇamugram |
satāṃ peyaṃ yanna pibantyasanto
manyuṃ mahārāja piba praśāmya || 66||
rogārditā na phalānyādriyante
na vai labhante viṣayeṣu tattvam |
duḥkhopetā rogiṇo nityameva
na budhyante dhanabhogānna saukhyam || 67||
purā hyukto nākarostvaṃ vaco me
dyūte jitāṃ draupadīṃ prekṣya rājan |
duryodhanaṃ vārayetyakṣavatyāṃ
kitavatvaṃ paṇḍitā varjayanti || 68||
na tadbalaṃ yanmṛdunā virudhyate
miśro dharmastarasā sevitavyaḥ |
pradhvaṃsinī krūrasamāhitā śrīr
mṛduprauḍhā gacchati putrapautrān || 69||
dhārtarāṣṭrāḥ pāṇḍavānpālayantu
pāṇḍoḥ sutāstava putrāṃśca pāntu |
ekārimitrāḥ kuravo hyekamantrā
jīvantu rājansukhinaḥ samṛddhāḥ || 70||
meḍhībhūtaḥ kauravāṇāṃ tvamadya
tvayyādhīnaṃ kuru kulamājamīḍha |
pārthānbālānvanavāsa prataptān
gopāyasva svaṃ yaśastāta rakṣan || 71||
sandhatsva tvaṃ kauravānpāṇḍuputrair
mā te'ntaraṃ ripavaḥ prārthayantu |
satye sthitāste naradeva sarve
duryodhanaṃ sthāpaya tvaṃ narendra || 72||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ || 36||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.