චාණක්ය නීති - ත්රයෝදශෝ(අ)ධ්යායඃ

Chanakya Niti - Trayodasho'dhyayah

✍️ Chanakya 🖋️ Sinhala script
📄 Download PDF
මුහූර්තමපි ජීවේච්ච නරඃ ශුක්ලේන කර්මණා .
න කල්පමපි කෂ්ටේන ලෝකද්වයවිරෝධිනා .. 01 ..
ගතේ ශෝකෝ න කර්තව්යෝ භවිෂ්යං නෛව චින්තයේත් .
වර්තමානේන කාලේන වර්තයන්ති විචක්ෂණාඃ .. 02 ..
ස්වභාවේන හි තුෂ්යන්ති දේවාඃ සත්පුරුෂාඃ පිතා .
ජ්ඤාතයඃ ස්නානපානාභ්යාං වාක්යදානේන පණ්ඩිතාඃ .. 03 ..
ආයුඃ කර්ම ච විත්තං ච විද්යා නිධනමේව ච .
පඤ්චෛතානි හි සෘජ්යන්තේ ගර්භස්ථස්යෛව දේහිනඃ .. 04 (4.1) ..
අහෝ බත විචිත්රාණි චරිතානි මහාත්මනාම් .
ලක්ෂ්මීං තෘණාය මන්යන්තේ තද්භාරේණ නමන්ති ච .. 05 ..
යස්ය ස්නේහෝ භයං තස්ය ස්නේහෝ දුඃඛස්ය භාජනම් .
ස්නේහමූලානි දුඃඛානි තානි ත්යක්ත්වා වසේත් සුඛම් .. 06 ..
අනාගතවිධාතා ච ප්රත්යුත්පන්නමතිස්තථා .
ද්වාවේතෞ සුඛමේධේතේ යද්භවිෂ්යෝ විනශ්යති .. 07 ..
රාජ්ඤි ධර්මිණි ධර්මිෂ්ඨාඃ පාපේ පාපාඃ සමේ සමාඃ .
රාජානමනුවර්තන්තේ යථා රාජා තථා ප්රජාඃ .. 08 ..
ජීවන්තං මෘතවන්මන්යේ දේහිනං ධර්මවර්ජිතම් .
මෘතෝ ධර්මේණ සංයුක්තෝ දීර්ඝජීවී න සංශයඃ .. 09 ..
ධර්මාර්ථකාමමෝක්ෂාණාං යස්යෛකෝ(අ)පි න විද්යතේ .
අජාගලස්තනස්යේව තස්ය ජන්ම නිරර්ථකම් .. 10 ..
දහ්යමානාඃ සුතීව්රේණ නීචාඃ පරයශෝ(අ)ග්නිනා .
අශක්තාස්තත්පදං ගන්තුං තතෝ නිණ්ඩාං ප්රකුර්වතේ .. 11 ..
බන්ධාය විෂයාසඞ්ගෝ මුක්ත්යෛ නිර්විෂයං මනඃ .
මන ඒව මනුෂ්යාණාං කාරණං බන්ධමෝක්ෂයෝඃ .. 12 ..
දේහාභිමානේ ගලිතං ජ්ඤානේන පරමාත්මනි .
යත්ර යත්ර මනෝ යාති තත්ර තත්ර සමාධයඃ .. 13 ..
ඊප්සිතං මනසඃ සර්වං කස්ය සම්පද්යතේ සුඛම් .
දෛවායත්තං යතඃ සර්වං තස්මාත්සන්තෝෂමාශ්රයේත් .. 14 ..
යථා ධේනුසහස්රේෂු වත්සෝ ගච්ඡති මාතරම් .
තථා යච්ච කෘතං කර්ම කර්තාරමනුගච්ඡති .. 15 ..
අනවස්ථිතකාර්යස්ය න ජනේ න වනේ සුඛම් .
ජනෝ දහති සංසර්ගාද්වනං සඞ්ගවිවර්ජනාත් .. 16 ..
ඛනිත්වා හි ඛනිත්රේණ භූතලේ වාරි වින්දති .
තථා ගුරුගතාං විද්යාං ශුශ්රූෂුරධිගච්ඡති .. 17 ..
කර්මායත්තං ඵලං පුංසාං බුද්ධිඃ කර්මානුසාරිණී .
තථාපි සුධියශ්චාර්යා සුවිචාර්යෛව කුර්වතේ .. 18 ..
ඒකාක්ෂරප්රදාතාරං යෝ ගුරුං නාභිවන්දතේ .
ශ්වානයෝනිශතං ගත්වා චාණ්ඩාලේෂ්වභිජායතේ .. 19 ..
යුගාන්තේ ප්රචලේන්මේරුඃ කල්පාන්තේ සප්ත සාගරාඃ .
සාධවඃ ප්රතිපන්නාර්ථාන්න චලන්ති කදාචන .. 20 ..
පෘථිව්යාං ත්රීණි රත්නානි ජලමන්නං සුභාෂිතම් .
මූඪෛඃ පාෂාණඛණ්ඩේෂු රත්නසඤ්ජ්ඤා විධීයතේ .. 21 ..
Roman (IAST) Transliteration
muhūrtamapi jīvecca naraḥ śuklena karmaṇā |
na kalpamapi kaṣṭena lokadvayavirodhinā || 01 ||
gate śoko na kartavyo bhaviṣyaṃ naiva cintayet |
vartamānena kālena vartayanti vicakṣaṇāḥ || 02 ||
svabhāvena hi tuṣyanti devāḥ satpuruṣāḥ pitā |
jñātayaḥ snānapānābhyāṃ vākyadānena paṇḍitāḥ || 03 ||
āyuḥ karma ca vittaṃ ca vidyā nidhanameva ca |
pañcaitāni hi sṛjyante garbhasthasyaiva dehinaḥ || 04 (4.1) ||
aho bata vicitrāṇi caritāni mahātmanām |
lakṣmīṃ tṛṇāya manyante tadbhāreṇa namanti ca || 05 ||
yasya sneho bhayaṃ tasya sneho duḥkhasya bhājanam |
snehamūlāni duḥkhāni tāni tyaktvā vaset sukham || 06 ||
anāgatavidhātā ca pratyutpannamatistathā |
dvāvetau sukhamedhete yadbhaviṣyo vinaśyati || 07 ||
rājñi dharmiṇi dharmiṣṭhāḥ pāpe pāpāḥ same samāḥ |
rājānamanuvartante yathā rājā tathā prajāḥ || 08 ||
jīvantaṃ mṛtavanmanye dehinaṃ dharmavarjitam |
mṛto dharmeṇa saṃyukto dīrghajīvī na saṃśayaḥ || 09 ||
dharmārthakāmamokṣāṇāṃ yasyaiko'pi na vidyate |
ajāgalastanasyeva tasya janma nirarthakam || 10 ||
dahyamānāḥ sutīvreṇa nīcāḥ parayaśo'gninā |
aśaktāstatpadaṃ gantuṃ tato niṇḍāṃ prakurvate || 11 ||
bandhāya viṣayāsaṅgo muktyai nirviṣayaṃ manaḥ |
mana eva manuṣyāṇāṃ kāraṇaṃ bandhamokṣayoḥ || 12 ||
dehābhimāne galitaṃ jñānena paramātmani |
yatra yatra mano yāti tatra tatra samādhayaḥ || 13 ||
īpsitaṃ manasaḥ sarvaṃ kasya sampadyate sukham |
daivāyattaṃ yataḥ sarvaṃ tasmātsantoṣamāśrayet || 14 ||
yathā dhenusahasreṣu vatso gacchati mātaram |
tathā yacca kṛtaṃ karma kartāramanugacchati || 15 ||
anavasthitakāryasya na jane na vane sukham |
jano dahati saṃsargādvanaṃ saṅgavivarjanāt || 16 ||
khanitvā hi khanitreṇa bhūtale vāri vindati |
tathā gurugatāṃ vidyāṃ śuśrūṣuradhigacchati || 17 ||
karmāyattaṃ phalaṃ puṃsāṃ buddhiḥ karmānusāriṇī |
tathāpi sudhiyaścāryā suvicāryaiva kurvate || 18 ||
ekākṣarapradātāraṃ yo guruṃ nābhivandate |
śvānayoniśataṃ gatvā cāṇḍāleṣvabhijāyate || 19 ||
yugānte pracalenmeruḥ kalpānte sapta sāgarāḥ |
sādhavaḥ pratipannārthānna calanti kadācana || 20 ||
pṛthivyāṃ trīṇi ratnāni jalamannaṃ subhāṣitam |
mūḍhaiḥ pāṣāṇakhaṇḍeṣu ratnasañjñā vidhīyate || 21 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
मुहूर्तमपि जीवेच्च नरः शुक्लेन कर्मणा ।
न कल्पमपि कष्टेन लोकद्वयविरोधिना ॥ 01 ॥
गते शोको न कर्तव्यो भविष्यं नैव चिन्तयेत् ।
वर्तमानेन कालेन वर्तयन्ति विचक्षणाः ॥ 02 ॥
स्वभावेन हि तुष्यन्ति देवाः सत्पुरुषाः पिता ।
ज्ञातयः स्नानपानाभ्यां वाक्यदानेन पण्डिताः ॥ 03 ॥
आयुः कर्म च वित्तं च विद्या निधनमेव च ।
पञ्चैतानि हि सृज्यन्ते गर्भस्थस्यैव देहिनः ॥ 04 (4.1) ॥
अहो बत विचित्राणि चरितानि महात्मनाम् ।
लक्ष्मीं तृणाय मन्यन्ते तद्भारेण नमन्ति च ॥ 05 ॥
यस्य स्नेहो भयं तस्य स्नेहो दुःखस्य भाजनम् ।
स्नेहमूलानि दुःखानि तानि त्यक्त्वा वसेत् सुखम् ॥ 06 ॥
अनागतविधाता च प्रत्युत्पन्नमतिस्तथा ।
द्वावेतौ सुखमेधेते यद्भविष्यो विनश्यति ॥ 07 ॥
राज्ञि धर्मिणि धर्मिष्ठाः पापे पापाः समे समाः ।
राजानमनुवर्तन्ते यथा राजा तथा प्रजाः ॥ 08 ॥
जीवन्तं मृतवन्मन्ये देहिनं धर्मवर्जितम् ।
मृतो धर्मेण संयुक्तो दीर्घजीवी न संशयः ॥ 09 ॥
धर्मार्थकाममोक्षाणां यस्यैकोऽपि न विद्यते ।
अजागलस्तनस्येव तस्य जन्म निरर्थकम् ॥ 10 ॥
दह्यमानाः सुतीव्रेण नीचाः परयशोऽग्निना ।
अशक्तास्तत्पदं गन्तुं ततो निण्डां प्रकुर्वते ॥ 11 ॥
बन्धाय विषयासङ्गो मुक्त्यै निर्विषयं मनः ।
मन एव मनुष्याणां कारणं बन्धमोक्षयोः ॥ 12 ॥
देहाभिमाने गलितं ज्ञानेन परमात्मनि ।
यत्र यत्र मनो याति तत्र तत्र समाधयः ॥ 13 ॥
ईप्सितं मनसः सर्वं कस्य सम्पद्यते सुखम् ।
दैवायत्तं यतः सर्वं तस्मात्सन्तोषमाश्रयेत् ॥ 14 ॥
यथा धेनुसहस्रेषु वत्सो गच्छति मातरम् ।
तथा यच्च कृतं कर्म कर्तारमनुगच्छति ॥ 15 ॥
अनवस्थितकार्यस्य न जने न वने सुखम् ।
जनो दहति संसर्गाद्वनं सङ्गविवर्जनात् ॥ 16 ॥
खनित्वा हि खनित्रेण भूतले वारि विन्दति ।
तथा गुरुगतां विद्यां शुश्रूषुरधिगच्छति ॥ 17 ॥
कर्मायत्तं फलं पुंसां बुद्धिः कर्मानुसारिणी ।
तथापि सुधियश्चार्या सुविचार्यैव कुर्वते ॥ 18 ॥
एकाक्षरप्रदातारं यो गुरुं नाभिवन्दते ।
श्वानयोनिशतं गत्वा चाण्डालेष्वभिजायते ॥ 19 ॥
युगान्ते प्रचलेन्मेरुः कल्पान्ते सप्त सागराः ।
साधवः प्रतिपन्नार्थान्न चलन्ति कदाचन ॥ 20 ॥
पृथिव्यां त्रीणि रत्नानि जलमन्नं सुभाषितम् ।
मूढैः पाषाणखण्डेषु रत्नसञ्ज्ञा विधीयते ॥ 21 ॥
muhūrtamapi jīvecca naraḥ śuklena karmaṇā |
na kalpamapi kaṣṭena lokadvayavirodhinā || 01 ||
gate śoko na kartavyo bhaviṣyaṃ naiva cintayet |
vartamānena kālena vartayanti vicakṣaṇāḥ || 02 ||
svabhāvena hi tuṣyanti devāḥ satpuruṣāḥ pitā |
jñātayaḥ snānapānābhyāṃ vākyadānena paṇḍitāḥ || 03 ||
āyuḥ karma ca vittaṃ ca vidyā nidhanameva ca |
pañcaitāni hi sṛjyante garbhasthasyaiva dehinaḥ || 04 (4.1) ||
aho bata vicitrāṇi caritāni mahātmanām |
lakṣmīṃ tṛṇāya manyante tadbhāreṇa namanti ca || 05 ||
yasya sneho bhayaṃ tasya sneho duḥkhasya bhājanam |
snehamūlāni duḥkhāni tāni tyaktvā vaset sukham || 06 ||
anāgatavidhātā ca pratyutpannamatistathā |
dvāvetau sukhamedhete yadbhaviṣyo vinaśyati || 07 ||
rājñi dharmiṇi dharmiṣṭhāḥ pāpe pāpāḥ same samāḥ |
rājānamanuvartante yathā rājā tathā prajāḥ || 08 ||
jīvantaṃ mṛtavanmanye dehinaṃ dharmavarjitam |
mṛto dharmeṇa saṃyukto dīrghajīvī na saṃśayaḥ || 09 ||
dharmārthakāmamokṣāṇāṃ yasyaiko'pi na vidyate |
ajāgalastanasyeva tasya janma nirarthakam || 10 ||
dahyamānāḥ sutīvreṇa nīcāḥ parayaśo'gninā |
aśaktāstatpadaṃ gantuṃ tato niṇḍāṃ prakurvate || 11 ||
bandhāya viṣayāsaṅgo muktyai nirviṣayaṃ manaḥ |
mana eva manuṣyāṇāṃ kāraṇaṃ bandhamokṣayoḥ || 12 ||
dehābhimāne galitaṃ jñānena paramātmani |
yatra yatra mano yāti tatra tatra samādhayaḥ || 13 ||
īpsitaṃ manasaḥ sarvaṃ kasya sampadyate sukham |
daivāyattaṃ yataḥ sarvaṃ tasmātsantoṣamāśrayet || 14 ||
yathā dhenusahasreṣu vatso gacchati mātaram |
tathā yacca kṛtaṃ karma kartāramanugacchati || 15 ||
anavasthitakāryasya na jane na vane sukham |
jano dahati saṃsargādvanaṃ saṅgavivarjanāt || 16 ||
khanitvā hi khanitreṇa bhūtale vāri vindati |
tathā gurugatāṃ vidyāṃ śuśrūṣuradhigacchati || 17 ||
karmāyattaṃ phalaṃ puṃsāṃ buddhiḥ karmānusāriṇī |
tathāpi sudhiyaścāryā suvicāryaiva kurvate || 18 ||
ekākṣarapradātāraṃ yo guruṃ nābhivandate |
śvānayoniśataṃ gatvā cāṇḍāleṣvabhijāyate || 19 ||
yugānte pracalenmeruḥ kalpānte sapta sāgarāḥ |
sādhavaḥ pratipannārthānna calanti kadācana || 20 ||
pṛthivyāṃ trīṇi ratnāni jalamannaṃ subhāṣitam |
mūḍhaiḥ pāṣāṇakhaṇḍeṣu ratnasañjñā vidhīyate || 21 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Sinhala script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in