ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਸੁਨ੍ਦਰਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ षੋਡਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਪ੍ਰਸ਼ਸ੍ਯ ਤੁ ਪ੍ਰਸ਼ਸ੍ਤਵ੍ਯਾਂ ਸੀਤਾਂ ਤਾਂ ਹਰਿਪੁਙ੍ਗਵਃ ।
ਗੁਣਾਭਿਰਾਮਂ ਰਾਮਂ ਚ ਪੁਨਸ਼੍ਚਿਨ੍ਤਾਪਰੋऽਭਵਤ੍ ॥ 1 ॥
ਸ ਮੁਹੂਰ੍ਤਮਿਵ ਧ੍ਯਾਤ੍ਵਾ ਬਾष੍ਪਪਰ੍ਯਾਕੁਲੇਕ੍षਣਃ ।
ਸੀਤਾਮਾਸ਼੍ਰਿਤ੍ਯ ਤੇਜਸ੍ਵੀ ਹਨੂਮਾਨ੍ਵਿਲਲਾਪ ਹ ॥ 2 ॥
ਮਾਨ੍ਯਾ ਗੁਰੁਵਿਨੀਤਸ੍ਯ ਲਕ੍ष੍ਮਣਸ੍ਯ ਗੁਰੁਪ੍ਰਿਯਾ ।
ਯਦਿ ਸੀਤਾऽऽਪਿ ਦੁਃਖਾਰ੍ਤਾ ਕਾਲੋ ਹਿ ਦੁਰਤਿਕ੍ਰਮਃ ॥ 3 ॥
ਰਾਮਸ੍ਯ ਵ੍ਯਵਸਾਯਜ੍ਞਾ ਲਕ੍ष੍ਮਣਸ੍ਯ ਚ ਧੀਮਤਃ ।
ਨਾਤ੍ਯਰ੍ਥਂ ਕ੍षੁਭ੍ਯਤੇ ਦੇਵੀ ਗਙ੍ਗੇਵ ਜਲਦਾਗਮੇ ॥ 4 ॥
ਤੁਲ੍ਯਸ਼ੀਲਵਯੋਵृਤ੍ਤਾਂ ਤੁਲ੍ਯਾਭਿਜਨਲਕ੍षਣਾਮ੍ ।
ਰਾਘਵੋऽऽਰ੍ਹਤਿ ਵੈਦੇਹੀਂ ਤਂ ਚੇਯਮਸਿਤੇਕ੍षਣਾ ॥ 5 ॥
ਤਾਂ ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਨਵਹੇਮਾਭਾਂ ਲੋਕਕਾਨ੍ਤਾਮਿਵ ਸ਼੍ਰਿਯਮ੍ ।
ਜਗਾਮ ਮਨਸਾ ਰਾਮਂ ਵਚਨਂ ਚੇਦਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 6 ॥
ਅਸ੍ਯਾ ਹੇਤੋਰ੍ਵਿਸ਼ਾਲਾਕ੍ष੍ਯਾ ਹਤੋ ਵਾਲੀ ਮਹਾਬਲਃ ।
ਰਾਵਣਪ੍ਰਤਿਮੋ ਵੀਰ੍ਯੇ ਕਬਨ੍ਧਸ਼੍ਚ ਨਿਪਾਤਿਤਃ ॥ 7 ॥
ਵਿਰਾਧਸ਼੍ਚ ਹਤਃ ਸਙ੍ਖ੍ਯੇ ਰਾਕ੍षਸੋ ਭੀਮਵਿਕ੍ਰਮਃ ।
ਵਨੇ ਰਾਮੇਣ ਵਿਕ੍ਰਮ੍ਯ ਮਹੇਨ੍ਦ੍ਰੇਣੇਵ ਸ਼ਮ੍ਬਰਃ ॥ 8 ॥
ਚਤੁਰ੍ਦਸ਼ ਸਹਸ੍ਰਾਣਿ ਰਕ੍षਸਾਂ ਭੀਮਕਰ੍ਮਣਾਮ੍ ।
ਨਿਹਤਾਨਿ ਜਨਸ੍ਥਾਨੇ ਸ਼ਰੈਰਗ੍ਨਿਸ਼ਿਖੋਪਮੈਃ ॥ 9 ॥
ਖਰਸ਼੍ਚ ਨਿਹਤਸਙ੍ਖ੍ਯੇ ਤ੍ਰਿਸ਼ਿਰਾਸ਼੍ਚ ਨਿਪਾਤਿਤਃ ।
ਦੂषਣਸ਼੍ਚ ਮਹਾਤੇਜਾ ਰਾਮੇਣ ਵਿਦਿਤਾਤ੍ਮਨਾ ॥ 10 ॥
ਐਸ਼੍ਵਰ੍ਯਂ ਵਾਨਰਾਣਾਂ ਚ ਦੁਰ੍ਲਭਂ ਵਾਲਿਪਾਲਿਤਮ੍ ।
ਅਸ੍ਯਾ ਨਿਮਿਤ੍ਤੇ ਸੁਗ੍ਰੀਵਃ ਪ੍ਰਾਪ੍ਤਵਾਨ੍ ਲੋਕਸਤ੍ਕृਤਮ੍ ॥ 11 ॥
ਸਾਗਰਸ਼੍ਚ ਮਯਾ ਕ੍ਰਾਨ੍ਤਸ਼੍ਸ਼੍ਰੀਮਾਨ੍ਨਦਨਦੀਪਤਿਃ ।
ਅਸ੍ਯਾ ਹੇਤੋਰ੍ਵਿਸ਼ਾਲਾਕ੍ष੍ਯਾਃ ਪੁਰੀ ਚੇਯਮਵੇਕ੍षਿਤਾ ॥ 12 ॥
ਯਦਿ ਰਾਮਃ ਸਮੁਦ੍ਰਾਨ੍ਤਾਂ ਮੇਦਿਨੀਂ ਪਰਿਵਰ੍ਤਯੇਤ੍ ।
ਅਸ੍ਯਾਃ ਕृਤੇ ਜਗਚ੍ਚਾਪਿ ਯੁਕ੍ਤਮਿਤ੍ਯੇਵ ਮੇ ਮਤਿਃ ॥ 13 ॥
ਰਾਜ੍ਯਂ ਵਾ ਤ੍ਰਿषੁ ਲੋਕੇषੁ ਸੀਤਾ ਵਾ ਜਨਕਾਤ੍ਮਜਾ ।
ਤ੍ਰੈਲੋਕ੍ਯਰਾਜ੍ਯਂ ਸਕਲਂ ਸੀਤਾਯਾ ਨਾਪ੍ਨੁਯਾਤ੍ਕਲਾਮ੍ ॥ 14 ॥
ਇਯਂ ਸਾ ਧਰ੍ਮਸ਼ੀਲਸ੍ਯ ਮੈਥਿਲਸ੍ਯ ਮਹਾਤ੍ਮਨਃ ।
ਸੁਤਾ ਜਨਕਰਾਜਸ੍ਯ ਸੀਤਾ ਭਰ੍ਤृਦृਢਵ੍ਰਤਾ ॥ 15 ॥
ਉਤ੍ਥਿਤਾ ਮੇਦਿਨੀਂ ਭਿਤ੍ਤ੍ਵਾ ਕ੍षੇਤ੍ਰੇ ਹਲਮੁਖਕ੍षਤੇ ।
ਪਦ੍ਮਰੇਣੁਨਿਭੈਃ ਕੀਰ੍ਣਾ ਸ਼ੁਭੈਃ ਕੇਦਾਰਪਾਮ੍ਸੁਭਿਃ ॥ 16 ॥
ਵਿਕ੍ਰਾਨ੍ਤਸ੍ਯਾਰ੍ਯਸ਼ੀਲਸ੍ਯ ਸਂਯੁਗੇष੍ਨ੍ਵਿਵਰ੍ਤਿਨਃ ।
ਸ੍ਨੁषਾ ਦਸ਼ਰਥਸ੍ਯੈषਾ ਜ੍ਯੇष੍ਠਾ ਰਾਜ੍ਞੋ ਯਸ਼ਸ੍ਵਿਨੀ ॥ 17 ॥
ਧਰ੍ਮਜ੍ਞਸ੍ਯ ਕृਤਜ੍ਞਸ੍ਯ ਰਾਮਸ੍ਯ ਵਿਦਿਤਾਤ੍ਮਨਃ ।
ਇਯਂ ਸਾ ਦਯਿਤਾ ਭਾਰ੍ਯਾ ਰਾਕ੍षਸੀਵਸ਼ਮਾਗਤਾ ॥ 18 ॥
ਸਰ੍ਵਾਨ੍ ਭੋਗਾਨ੍ਪਰਿਤ੍ਯਜ੍ਯ ਭਰ੍ਤृਸ੍ਨੇਹਬਲਾਤ੍ਕृਤਾ ।
ਅਚਿਨ੍ਤਯਿਤ੍ਵਾ ਦੁਃਖਾਨਿ ਪ੍ਰਵਿष੍ਟਾ ਨਿਰ੍ਜਨਂ ਵਨਮ੍ ॥ 19 ॥
ਸਨ੍ਤੁष੍ਟਾ ਫਲਮੂਲੇਨ ਭਰ੍ਤृਸ਼ੁਸ਼੍ਰੂषਣੇ ਰਤਾ ।
ਯਾ ਪਰਾਂ ਭਜਤੇ ਪ੍ਰੀਤਿਂ ਵਨੇऽऽਪਿ ਭਵਨੇ ਯਥਾ ॥ 20 ॥
ਸੇਯਂ ਕਨਕਵਰ੍ਣਾਙ੍ਗੀ ਨਿਤ੍ਯਂ ਸੁਸ੍ਮਿਤਭਾषਿਣੀ ।
ਸਹਤੇ ਯਾਤਨਾਮੇਤਾਮਨਰ੍ਥਾਨਾਮਭਾਗਿਨੀ ॥ 21 ॥
ਇਮਾਂ ਤੁ ਸ਼ੀਲਸਮ੍ਪਨ੍ਨਾਂ ਦ੍ਰष੍ਟੁਮਰ੍ਹਤਿ ਰਾਘਵਃ ।
ਰਾਵਣੇਨ ਪ੍ਰਮਥਿਤਾਂ ਪ੍ਰਪਾਮਿਵ ਪਿਪਾਸਿਤਃ ॥ 22 ॥
ਅਸ੍ਯਾ ਨੂਨਂ ਪੁਨਰ੍ਲਾਭਾਦ੍ਰਾਘਵਃ ਪ੍ਰੀਤਿਮੇष੍ਯਤਿ ।
ਰਾਜਾ ਰਾਜ੍ਯਪਰਿਭ੍ਰष੍ਟਃ ਪੁਨਃ ਪ੍ਰਾਪ੍ਯੇਵ ਮੇਦਿਨੀਮ੍ ॥ 23 ॥
ਕਾਮਭੋਗੈਃ ਪਰਿਤ੍ਯਕ੍ਤਾ ਹੀਨਾ ਬਨ੍ਧੁਜਨੇਨ ਚ ।
ਧਾਰਯਤ੍ਯਾਤ੍ਮਨੋ ਦੇਹਂ ਤਤ੍ਸਮਾਗਮਕਾਙ੍ਕ੍षਿਣੀ ॥ 24 ॥
ਨੈषਾ ਪਸ਼੍ਯਤਿ ਰਾਕ੍षਸ੍ਯੋ ਨੇਮਾਨ੍ਪੁष੍ਪਫਲਦ੍ਰੁਮਾਨ੍ ।
ਏਕਸ੍ਥਹृਦਯਾ ਨੂਨਂ ਰਾਮਮੇਵਾਨੁਪਸ਼੍ਯਤਿ ॥ 25 ॥
ਭਰ੍ਤਾ ਨਾਮ ਪਰਂ ਨਾਰ੍ਯਾ ਭੂषਣਂ ਭੂषਣਾਦਪਿ ।
ਏषਾ ਤੁ ਰਹਿਤਾ ਤੇਨ ਭੂषਣਾਰ੍ਹਾ ਨ ਸ਼ੋਭਤੇ ॥ 26 ॥
ਦੁष੍ਕਰਂ ਕੁਰੁਤੇ ਰਾਮੋ ਹੀਨੋ ਯਦਨਯਾ ਪ੍ਰਭੁਃ ।
ਧਾਰਯਤ੍ਯਾਤ੍ਮਨੋ ਦੇਹਂ ਨ ਦੁਃਖੇਨਾਵਸੀਦਤਿ ॥ 27 ॥
ਇਮਾਮਸਿਤਕੇਸ਼ਾਨ੍ਤਾਂ ਸ਼ਤਪਤ੍ਰਨਿਭੇਕ੍षਣਾਮ੍ ।
ਸੁਖਾਰ੍ਹਾਂ ਦੁਃਖਿਤਾਂ ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਮਮਾਪਿ ਵ੍ਯਥਿਤਂ ਮਨਃ ॥ 28 ॥
ਕ੍षਤਿਕ੍षਮਾ ਪੁष੍ਕਰਸਨ੍ਨਿਭਾਕ੍षੀ ਯਾ ਰਕ੍षਿਤਾ ਰਾਘਵਲਕ੍ष੍ਮਣਾਭ੍ਯਾਮ੍ ।
ਸਾ ਰਾਕ੍षਸੀਭਿਰ੍ਵਿਕृਤੇਕ੍षਣਾਭਿਃ ਸਂਰਕ੍ष੍ਯਤੇ ਸਮ੍ਪ੍ਰਤਿ ਵृਕ੍षਮੂਲੇ ॥ 29 ॥
ਹਿਮਹਤਨਲਿਨੀਵ ਨष੍ਟਸ਼ੋਭਾ ਵ੍ਯਸਨਪਰਮ੍ਪਰਯਾ ਨਿਪੀਡ੍ਯਮਾਨਾ ।
ਸਹਚਰਰਹਿਤੇਵ ਚਕ੍ਰਵਾਕੀ ਜਨਕਸੁਤਾ ਕृਪਣਾਂ ਦਸ਼ਾਂ ਪ੍ਰਪਨ੍ਨਾ ॥ 30 ॥
ਅਸ੍ਯਾ ਹਿ ਪੁष੍ਪਾਵਨਤਾਗ੍ਰਸ਼ਾਖਾਃ ਸ਼ੋਕਂ ਦृਢਂ ਵੈ ਜਨਯਨ੍ਤ੍ਯਸ਼ੋਕਾਃ ।
ਹਿਮਵ੍ਯਪਾਯੇਨ ਚ ਸ਼ੀਤਰਸ਼੍ਮਿ ਰਭ੍ਯੁਤ੍ਥਿਤੋ ਨੈਕਸਹਸ੍ਰਰਸ਼੍ਮਿਃ ॥ 31 ॥
ਇਤ੍ਯੇਵਮਰ੍ਥਂ ਕਪਿਰਨ੍ਵਵੇਕ੍ष੍ਯ ਸੀਤੇਯਮਿਤ੍ਯੇਵ ਨਿਵਿष੍ਟਬੁਦ੍ਧਿਃ ।
ਸਂਸ਼੍ਰਿਤ੍ਯ ਤਸ੍ਮਿਨ੍ਨਿषਸਾਦ ਵृਕ੍षੇ ਬਲੀ ਹਰੀਣਾਮृषਭਸ੍ਤਰਸ੍ਵੀ ॥ 32 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਸੁਨ੍ਦਰਕਾਣ੍ਡੇ षੋਡਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ṣoḍaśassargaḥ |
praśasya tu praśastavyāṃ sītāṃ tāṃ haripuṅgavaḥ |
guṇābhirāmaṃ rāmaṃ ca punaścintāparo'bhavat || 1 ||
sa muhūrtamiva dhyātvā bāṣpaparyākulekṣaṇaḥ |
sītāmāśritya tejasvī hanūmānvilalāpa ha || 2 ||
mānyā guruvinītasya lakṣmaṇasya gurupriyā |
yadi sītā''pi duḥkhārtā kālo hi duratikramaḥ || 3 ||
rāmasya vyavasāyajñā lakṣmaṇasya ca dhīmataḥ |
nātyarthaṃ kṣubhyate devī gaṅgeva jaladāgame || 4 ||
tulyaśīlavayovṛttāṃ tulyābhijanalakṣaṇām |
rāghavo''rhati vaidehīṃ taṃ ceyamasitekṣaṇā || 5 ||
tāṃ dṛṣṭvā navahemābhāṃ lokakāntāmiva śriyam |
jagāma manasā rāmaṃ vacanaṃ cedamabravīt || 6 ||
asyā hetorviśālākṣyā hato vālī mahābalaḥ |
rāvaṇapratimo vīrye kabandhaśca nipātitaḥ || 7 ||
virādhaśca hataḥ saṅkhye rākṣaso bhīmavikramaḥ |
vane rāmeṇa vikramya mahendreṇeva śambaraḥ || 8 ||
caturdaśa sahasrāṇi rakṣasāṃ bhīmakarmaṇām |
nihatāni janasthāne śarairagniśikhopamaiḥ || 9 ||
kharaśca nihatasaṅkhye triśirāśca nipātitaḥ |
dūṣaṇaśca mahātejā rāmeṇa viditātmanā || 10 ||
aiśvaryaṃ vānarāṇāṃ ca durlabhaṃ vālipālitam |
asyā nimitte sugrīvaḥ prāptavān lokasatkṛtam || 11 ||
sāgaraśca mayā krāntaśśrīmānnadanadīpatiḥ |
asyā hetorviśālākṣyāḥ purī ceyamavekṣitā || 12 ||
yadi rāmaḥ samudrāntāṃ medinīṃ parivartayet |
asyāḥ kṛte jagaccāpi yuktamityeva me matiḥ || 13 ||
rājyaṃ vā triṣu lokeṣu sītā vā janakātmajā |
trailokyarājyaṃ sakalaṃ sītāyā nāpnuyātkalām || 14 ||
iyaṃ sā dharmaśīlasya maithilasya mahātmanaḥ |
sutā janakarājasya sītā bhartṛdṛḍhavratā || 15 ||
utthitā medinīṃ bhittvā kṣetre halamukhakṣate |
padmareṇunibhaiḥ kīrṇā śubhaiḥ kedārapāmsubhiḥ || 16 ||
vikrāntasyāryaśīlasya saṃyugeṣnvivartinaḥ |
snuṣā daśarathasyaiṣā jyeṣṭhā rājño yaśasvinī || 17 ||
dharmajñasya kṛtajñasya rāmasya viditātmanaḥ |
iyaṃ sā dayitā bhāryā rākṣasīvaśamāgatā || 18 ||
sarvān bhogānparityajya bhartṛsnehabalātkṛtā |
acintayitvā duḥkhāni praviṣṭā nirjanaṃ vanam || 19 ||
santuṣṭā phalamūlena bhartṛśuśrūṣaṇe ratā |
yā parāṃ bhajate prītiṃ vane''pi bhavane yathā || 20 ||
seyaṃ kanakavarṇāṅgī nityaṃ susmitabhāṣiṇī |
sahate yātanāmetāmanarthānāmabhāginī || 21 ||
imāṃ tu śīlasampannāṃ draṣṭumarhati rāghavaḥ |
rāvaṇena pramathitāṃ prapāmiva pipāsitaḥ || 22 ||
asyā nūnaṃ punarlābhādrāghavaḥ prītimeṣyati |
rājā rājyaparibhraṣṭaḥ punaḥ prāpyeva medinīm || 23 ||
kāmabhogaiḥ parityaktā hīnā bandhujanena ca |
dhārayatyātmano dehaṃ tatsamāgamakāṅkṣiṇī || 24 ||
naiṣā paśyati rākṣasyo nemānpuṣpaphaladrumān |
ekasthahṛdayā nūnaṃ rāmamevānupaśyati || 25 ||
bhartā nāma paraṃ nāryā bhūṣaṇaṃ bhūṣaṇādapi |
eṣā tu rahitā tena bhūṣaṇārhā na śobhate || 26 ||
duṣkaraṃ kurute rāmo hīno yadanayā prabhuḥ |
dhārayatyātmano dehaṃ na duḥkhenāvasīdati || 27 ||
imāmasitakeśāntāṃ śatapatranibhekṣaṇām |
sukhārhāṃ duḥkhitāṃ dṛṣṭvā mamāpi vyathitaṃ manaḥ || 28 ||
kṣatikṣamā puṣkarasannibhākṣī yā rakṣitā rāghavalakṣmaṇābhyām |
sā rākṣasībhirvikṛtekṣaṇābhiḥ saṃrakṣyate samprati vṛkṣamūle || 29 ||
himahatanalinīva naṣṭaśobhā vyasanaparamparayā nipīḍyamānā |
sahacararahiteva cakravākī janakasutā kṛpaṇāṃ daśāṃ prapannā || 30 ||
asyā hi puṣpāvanatāgraśākhāḥ śokaṃ dṛḍhaṃ vai janayantyaśokāḥ |
himavyapāyena ca śītaraśmi rabhyutthito naikasahasraraśmiḥ || 31 ||
ityevamarthaṃ kapiranvavekṣya sīteyamityeva niviṣṭabuddhiḥ |
saṃśritya tasminniṣasāda vṛkṣe balī harīṇāmṛṣabhastarasvī || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ṣoḍaśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ षोडशस्सर्गः ।
प्रशस्य तु प्रशस्तव्यां सीतां तां हरिपुङ्गवः ।
गुणाभिरामं रामं च पुनश्चिन्तापरोऽभवत् ॥ 1 ॥
स मुहूर्तमिव ध्यात्वा बाष्पपर्याकुलेक्षणः ।
सीतामाश्रित्य तेजस्वी हनूमान्विललाप ह ॥ 2 ॥
मान्या गुरुविनीतस्य लक्ष्मणस्य गुरुप्रिया ।
यदि सीताऽऽपि दुःखार्ता कालो हि दुरतिक्रमः ॥ 3 ॥
रामस्य व्यवसायज्ञा लक्ष्मणस्य च धीमतः ।
नात्यर्थं क्षुभ्यते देवी गङ्गेव जलदागमे ॥ 4 ॥
तुल्यशीलवयोवृत्तां तुल्याभिजनलक्षणाम् ।
राघवोऽऽर्हति वैदेहीं तं चेयमसितेक्षणा ॥ 5 ॥
तां दृष्ट्वा नवहेमाभां लोककान्तामिव श्रियम् ।
जगाम मनसा रामं वचनं चेदमब्रवीत् ॥ 6 ॥
अस्या हेतोर्विशालाक्ष्या हतो वाली महाबलः ।
रावणप्रतिमो वीर्ये कबन्धश्च निपातितः ॥ 7 ॥
विराधश्च हतः सङ्ख्ये राक्षसो भीमविक्रमः ।
वने रामेण विक्रम्य महेन्द्रेणेव शम्बरः ॥ 8 ॥
चतुर्दश सहस्राणि रक्षसां भीमकर्मणाम् ।
निहतानि जनस्थाने शरैरग्निशिखोपमैः ॥ 9 ॥
खरश्च निहतसङ्ख्ये त्रिशिराश्च निपातितः ।
दूषणश्च महातेजा रामेण विदितात्मना ॥ 10 ॥
ऐश्वर्यं वानराणां च दुर्लभं वालिपालितम् ।
अस्या निमित्ते सुग्रीवः प्राप्तवान् लोकसत्कृतम् ॥ 11 ॥
सागरश्च मया क्रान्तश्श्रीमान्नदनदीपतिः ।
अस्या हेतोर्विशालाक्ष्याः पुरी चेयमवेक्षिता ॥ 12 ॥
यदि रामः समुद्रान्तां मेदिनीं परिवर्तयेत् ।
अस्याः कृते जगच्चापि युक्तमित्येव मे मतिः ॥ 13 ॥
राज्यं वा त्रिषु लोकेषु सीता वा जनकात्मजा ।
त्रैलोक्यराज्यं सकलं सीताया नाप्नुयात्कलाम् ॥ 14 ॥
इयं सा धर्मशीलस्य मैथिलस्य महात्मनः ।
सुता जनकराजस्य सीता भर्तृदृढव्रता ॥ 15 ॥
उत्थिता मेदिनीं भित्त्वा क्षेत्रे हलमुखक्षते ।
पद्मरेणुनिभैः कीर्णा शुभैः केदारपाम्सुभिः ॥ 16 ॥
विक्रान्तस्यार्यशीलस्य संयुगेष्न्विवर्तिनः ।
स्नुषा दशरथस्यैषा ज्येष्ठा राज्ञो यशस्विनी ॥ 17 ॥
धर्मज्ञस्य कृतज्ञस्य रामस्य विदितात्मनः ।
इयं सा दयिता भार्या राक्षसीवशमागता ॥ 18 ॥
सर्वान् भोगान्परित्यज्य भर्तृस्नेहबलात्कृता ।
अचिन्तयित्वा दुःखानि प्रविष्टा निर्जनं वनम् ॥ 19 ॥
सन्तुष्टा फलमूलेन भर्तृशुश्रूषणे रता ।
या परां भजते प्रीतिं वनेऽऽपि भवने यथा ॥ 20 ॥
सेयं कनकवर्णाङ्गी नित्यं सुस्मितभाषिणी ।
सहते यातनामेतामनर्थानामभागिनी ॥ 21 ॥
इमां तु शीलसम्पन्नां द्रष्टुमर्हति राघवः ।
रावणेन प्रमथितां प्रपामिव पिपासितः ॥ 22 ॥
अस्या नूनं पुनर्लाभाद्राघवः प्रीतिमेष्यति ।
राजा राज्यपरिभ्रष्टः पुनः प्राप्येव मेदिनीम् ॥ 23 ॥
कामभोगैः परित्यक्ता हीना बन्धुजनेन च ।
धारयत्यात्मनो देहं तत्समागमकाङ्क्षिणी ॥ 24 ॥
नैषा पश्यति राक्षस्यो नेमान्पुष्पफलद्रुमान् ।
एकस्थहृदया नूनं राममेवानुपश्यति ॥ 25 ॥
भर्ता नाम परं नार्या भूषणं भूषणादपि ।
एषा तु रहिता तेन भूषणार्हा न शोभते ॥ 26 ॥
दुष्करं कुरुते रामो हीनो यदनया प्रभुः ।
धारयत्यात्मनो देहं न दुःखेनावसीदति ॥ 27 ॥
इमामसितकेशान्तां शतपत्रनिभेक्षणाम् ।
सुखार्हां दुःखितां दृष्ट्वा ममापि व्यथितं मनः ॥ 28 ॥
क्षतिक्षमा पुष्करसन्निभाक्षी या रक्षिता राघवलक्ष्मणाभ्याम् ।
सा राक्षसीभिर्विकृतेक्षणाभिः संरक्ष्यते सम्प्रति वृक्षमूले ॥ 29 ॥
हिमहतनलिनीव नष्टशोभा व्यसनपरम्परया निपीड्यमाना ।
सहचररहितेव चक्रवाकी जनकसुता कृपणां दशां प्रपन्ना ॥ 30 ॥
अस्या हि पुष्पावनताग्रशाखाः शोकं दृढं वै जनयन्त्यशोकाः ।
हिमव्यपायेन च शीतरश्मि रभ्युत्थितो नैकसहस्ररश्मिः ॥ 31 ॥
इत्येवमर्थं कपिरन्ववेक्ष्य सीतेयमित्येव निविष्टबुद्धिः ।
संश्रित्य तस्मिन्निषसाद वृक्षे बली हरीणामृषभस्तरस्वी ॥ 32 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे षोडशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ṣoḍaśassargaḥ |
praśasya tu praśastavyāṃ sītāṃ tāṃ haripuṅgavaḥ |
guṇābhirāmaṃ rāmaṃ ca punaścintāparo'bhavat || 1 ||
sa muhūrtamiva dhyātvā bāṣpaparyākulekṣaṇaḥ |
sītāmāśritya tejasvī hanūmānvilalāpa ha || 2 ||
mānyā guruvinītasya lakṣmaṇasya gurupriyā |
yadi sītā''pi duḥkhārtā kālo hi duratikramaḥ || 3 ||
rāmasya vyavasāyajñā lakṣmaṇasya ca dhīmataḥ |
nātyarthaṃ kṣubhyate devī gaṅgeva jaladāgame || 4 ||
tulyaśīlavayovṛttāṃ tulyābhijanalakṣaṇām |
rāghavo''rhati vaidehīṃ taṃ ceyamasitekṣaṇā || 5 ||
tāṃ dṛṣṭvā navahemābhāṃ lokakāntāmiva śriyam |
jagāma manasā rāmaṃ vacanaṃ cedamabravīt || 6 ||
asyā hetorviśālākṣyā hato vālī mahābalaḥ |
rāvaṇapratimo vīrye kabandhaśca nipātitaḥ || 7 ||
virādhaśca hataḥ saṅkhye rākṣaso bhīmavikramaḥ |
vane rāmeṇa vikramya mahendreṇeva śambaraḥ || 8 ||
caturdaśa sahasrāṇi rakṣasāṃ bhīmakarmaṇām |
nihatāni janasthāne śarairagniśikhopamaiḥ || 9 ||
kharaśca nihatasaṅkhye triśirāśca nipātitaḥ |
dūṣaṇaśca mahātejā rāmeṇa viditātmanā || 10 ||
aiśvaryaṃ vānarāṇāṃ ca durlabhaṃ vālipālitam |
asyā nimitte sugrīvaḥ prāptavān lokasatkṛtam || 11 ||
sāgaraśca mayā krāntaśśrīmānnadanadīpatiḥ |
asyā hetorviśālākṣyāḥ purī ceyamavekṣitā || 12 ||
yadi rāmaḥ samudrāntāṃ medinīṃ parivartayet |
asyāḥ kṛte jagaccāpi yuktamityeva me matiḥ || 13 ||
rājyaṃ vā triṣu lokeṣu sītā vā janakātmajā |
trailokyarājyaṃ sakalaṃ sītāyā nāpnuyātkalām || 14 ||
iyaṃ sā dharmaśīlasya maithilasya mahātmanaḥ |
sutā janakarājasya sītā bhartṛdṛḍhavratā || 15 ||
utthitā medinīṃ bhittvā kṣetre halamukhakṣate |
padmareṇunibhaiḥ kīrṇā śubhaiḥ kedārapāmsubhiḥ || 16 ||
vikrāntasyāryaśīlasya saṃyugeṣnvivartinaḥ |
snuṣā daśarathasyaiṣā jyeṣṭhā rājño yaśasvinī || 17 ||
dharmajñasya kṛtajñasya rāmasya viditātmanaḥ |
iyaṃ sā dayitā bhāryā rākṣasīvaśamāgatā || 18 ||
sarvān bhogānparityajya bhartṛsnehabalātkṛtā |
acintayitvā duḥkhāni praviṣṭā nirjanaṃ vanam || 19 ||
santuṣṭā phalamūlena bhartṛśuśrūṣaṇe ratā |
yā parāṃ bhajate prītiṃ vane''pi bhavane yathā || 20 ||
seyaṃ kanakavarṇāṅgī nityaṃ susmitabhāṣiṇī |
sahate yātanāmetāmanarthānāmabhāginī || 21 ||
imāṃ tu śīlasampannāṃ draṣṭumarhati rāghavaḥ |
rāvaṇena pramathitāṃ prapāmiva pipāsitaḥ || 22 ||
asyā nūnaṃ punarlābhādrāghavaḥ prītimeṣyati |
rājā rājyaparibhraṣṭaḥ punaḥ prāpyeva medinīm || 23 ||
kāmabhogaiḥ parityaktā hīnā bandhujanena ca |
dhārayatyātmano dehaṃ tatsamāgamakāṅkṣiṇī || 24 ||
naiṣā paśyati rākṣasyo nemānpuṣpaphaladrumān |
ekasthahṛdayā nūnaṃ rāmamevānupaśyati || 25 ||
bhartā nāma paraṃ nāryā bhūṣaṇaṃ bhūṣaṇādapi |
eṣā tu rahitā tena bhūṣaṇārhā na śobhate || 26 ||
duṣkaraṃ kurute rāmo hīno yadanayā prabhuḥ |
dhārayatyātmano dehaṃ na duḥkhenāvasīdati || 27 ||
imāmasitakeśāntāṃ śatapatranibhekṣaṇām |
sukhārhāṃ duḥkhitāṃ dṛṣṭvā mamāpi vyathitaṃ manaḥ || 28 ||
kṣatikṣamā puṣkarasannibhākṣī yā rakṣitā rāghavalakṣmaṇābhyām |
sā rākṣasībhirvikṛtekṣaṇābhiḥ saṃrakṣyate samprati vṛkṣamūle || 29 ||
himahatanalinīva naṣṭaśobhā vyasanaparamparayā nipīḍyamānā |
sahacararahiteva cakravākī janakasutā kṛpaṇāṃ daśāṃ prapannā || 30 ||
asyā hi puṣpāvanatāgraśākhāḥ śokaṃ dṛḍhaṃ vai janayantyaśokāḥ |
himavyapāyena ca śītaraśmi rabhyutthito naikasahasraraśmiḥ || 31 ||
ityevamarthaṃ kapiranvavekṣya sīteyamityeva niviṣṭabuddhiḥ |
saṃśritya tasminniṣasāda vṛkṣe balī harīṇāmṛṣabhastarasvī || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ṣoḍaśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.