ੴ ਸ਼੍ਰੀ ਪਰਮਾਤ੍ਮਨੇ ਨਮਃ
ਅਥ षੋਡਸ਼ੋऽਧ੍ਯਾਯਃ
ਦੈਵਾਸੁਰਸਮ੍ਪਦ੍ਵਿਭਾਗਯੋਗਃ
ਸ਼੍ਰੀ ਭਗਵਾਨੁਵਾਚ
ਅਭਯਂ ਸਤ੍ਤ੍ਵਸਂਸ਼ੁਦ੍ਧਿਃ ਜ੍ਞਾਨਯੋਗਵ੍ਯਵਸ੍ਥਿਤਿਃ ।
ਦਾਨਂ ਦਮਸ਼੍ਚ ਯਜ੍ਞਸ਼੍ਚ ਸ੍ਵਾਧ੍ਯਾਯਸ੍ਤਪ ਆਰ੍ਜਵਮ੍ ॥1॥
ਅਹਿਂਸਾ ਸਤ੍ਯਮਕ੍ਰੋਧਃ ਤ੍ਯਾਗਃ ਸ਼ਾਨ੍ਤਿਰਪੈਸ਼ੁਨਮ੍ ।
ਦਯਾ ਭੂਤੇष੍ਵਲੋਲੁਪ੍ਤ੍ਵਂ ਮਾਰ੍ਦਵਂ ਹ੍ਰੀਰਚਾਪਲਮ੍ ॥2॥
ਤੇਜਃ ਕ੍षਮਾ ਧृਤਿਃ ਸ਼ੌਚਮ੍ ਅਦ੍ਰੋਹੋ ਨਾਤਿਮਾਨਿਤਾ ।
ਭਵਨ੍ਤਿ ਸਮ੍ਪਦਂ ਦੈਵੀਮ੍ ਅਭਿਜਾਤਸ੍ਯ ਭਾਰਤ ॥3॥
ਦਮ੍ਭੋ ਦਰ੍ਪੋऽਭਿਮਾਨਸ਼੍ਚ ਕ੍ਰੋਧਃ ਪਾਰੁष੍ਯਮੇਵ ਚ ।
ਅਜ੍ਞਾਨਂ ਚਾਭਿਜਾਤਸ੍ਯ ਪਾਰ੍ਥ ਸਮ੍ਪਦਮਾਸੁਰੀਮ੍ ॥4॥
ਦੈਵੀ ਸਮ੍ਪਦ੍ਵਿਮੋਕ੍षਾਯ ਨਿਬਨ੍ਧਾਯਾਸੁਰੀ ਮਤਾ ।
ਮਾ ਸ਼ੁਚਃ ਸਮ੍ਪਦਂ ਦੈਵੀਮ੍ ਅਭਿਜਾਤੋऽਸਿ ਪਾਣ੍ਡਵ ॥5॥
ਦ੍ਵੌ ਭੂਤਸਰ੍ਗੌ ਲੋਕੇऽਸ੍ਮਿਨ੍ ਦੈਵ ਆਸੁਰ ਏਵ ਚ ।
ਦੈਵੋ ਵਿਸ੍ਤਰਸ਼ਃ ਪ੍ਰੋਕ੍ਤਃ ਆਸੁਰਂ ਪਾਰ੍ਥ ਮੇ ਸ਼ृਣੁ ॥6॥
ਪ੍ਰਵृਤ੍ਤਿਂ ਚ ਨਿਵृਤ੍ਤਿਂ ਚ ਜਨਾ ਨ ਵਿਦੁਰਾਸੁਰਾਃ ।
ਨ ਸ਼ੌਚਂ ਨਾਪਿ ਚਾਚਾਰਃ ਨ ਸਤ੍ਯਂ ਤੇषੁ ਵਿਦ੍ਯਤੇ ॥7॥
ਅਸਤ੍ਯਮਪ੍ਰਤਿष੍ਠਂ ਤੇ ਜਗਦਾਹੁਰਨੀਸ਼੍ਵਰਮ੍ ।
ਅਪਰਸ੍ਪਰਸਮ੍ਭੂਤਂ ਕਿਮਨ੍ਯਤ੍ਕਾਮਹੈਤੁਕਮ੍ ॥8॥
ਏਤਾਂ ਦृष੍ਟਿਮਵष੍ਟਭ੍ਯ ਨष੍ਟਾਤ੍ਮਾਨੋऽਲ੍ਪਬੁਦ੍ਧਯਃ ।
ਪ੍ਰਭਵਨ੍ਤ੍ਯੁਗ੍ਰਕਰ੍ਮਾਣਃ ਕ੍षਯਾਯ ਜਗਤੋऽਹਿਤਾਃ ॥9॥
ਕਾਮਮਾਸ਼੍ਰਿਤ੍ਯ ਦੁष੍ਪੂਰਂ ਦਮ੍ਭਮਾਨਮਦਾਨ੍ਵਿਤਾਃ ।
ਮੋਹਾਦ੍ਗृਹੀਤ੍ਵਾਸਦ੍ਗ੍ਰਾਹਾਨ੍ ਪ੍ਰਵਰ੍ਤਨ੍ਤੇऽਸ਼ੁਚਿਵ੍ਰਤਾਃ ॥10॥
ਚਿਨ੍ਤਾਮਪਰਿਮੇਯਾਂ ਚ ਪ੍ਰਲਯਾਨ੍ਤਾਮੁਪਾਸ਼੍ਰਿਤਾਃ ।
ਕਾਮੋਪਭੋਗਪਰਮਾਃ ਏਤਾਵਦਿਤਿ ਨਿਸ਼੍ਚਿਤਾਃ ॥11॥
ਆਸ਼ਾਪਾਸ਼ਸ਼ਤੈਰ੍ਬਦ੍ਧਾਃ ਕਾਮਕ੍ਰੋਧਪਰਾਯਣਾਃ ।
ਈਹਨ੍ਤੇ ਕਾਮਭੋਗਾਰ੍ਥਮ੍ ਅਨ੍ਯਾਯੇਨਾਰ੍ਥਸਞ੍ਚਯਾਨ੍ ॥12॥
ਇਦਮਦ੍ਯ ਮਯਾ ਲਬ੍ਧਮ੍ ਇਮਂ ਪ੍ਰਾਪ੍ਸ੍ਯੇ ਮਨੋਰਥਮ੍ ।
ਇਦਮਸ੍ਤੀਦਮਪਿ ਮੇ ਭਵਿष੍ਯਤਿ ਪੁਨਰ੍ਧਨਮ੍ ॥13॥
ਅਸੌ ਮਯਾ ਹਤਃ ਸ਼ਤृਃ ਹਨਿष੍ਯੇ ਚਾਪਰਾਨਪਿ ।
ਈਸ਼੍ਵਰੋऽਹਮਹਂ ਭੋਗੀ ਸਿਦ੍ਧੋऽਹਂ ਬਲਵਾਨ੍ਸੁਖੀ ॥14॥
ਆਢ੍ਯੋऽਭਿਜਨਵਾਨਸ੍ਮਿ ਕੋऽਨ੍ਯੋऽਸ੍ਤਿ ਸਦृਸ਼ੋ ਮਯਾ ।
ਯਕ੍ष੍ਯੇ ਦਾਸ੍ਯਾਮਿ ਮੋਦਿष੍ਯੇ ਇਤ੍ਯਜ੍ਞਾਨਵਿਮੋਹਿਤਾਃ ॥15॥
ਅਨੇਕਚਿਤ੍ਤਵਿਭ੍ਰਾਨ੍ਤਾਃ ਮੋਹਜਾਲਸਮਾਵृਤਾਃ ।
ਪ੍ਰਸਕ੍ਤਾਃ ਕਾਮਭੋਗੇषੁ ਪਤਨ੍ਤਿ ਨਰਕੇऽਸ਼ੁਚੌ ॥16॥
ਆਤ੍ਮਸਮ੍ਭਾਵਿਤਾਃ ਸ੍ਤਬ੍ਧਾਃ ਧਨਮਾਨਮਦਾਨ੍ਵਿਤਾਃ ।
ਯਜਨ੍ਤੇ ਨਾਮਯਜ੍ਞੈਸ੍ਤੇ ਦਮ੍ਭੇਨਾਵਿਧਿਪੂਰ੍ਵਕਮ੍ ॥17॥
ਅਹਙ੍ਕਾਰਂ ਬਲਂ ਦਰ੍ਪਂ ਕਾਮਂ ਕ੍ਰੋਧਂ ਚ ਸਂਸ਼੍ਰਿਤਾਃ ।
ਮਾਮਾਤ੍ਮਪਰਦੇਹੇषੁ ਪ੍ਰਦ੍ਵਿषਨ੍ਤੋऽਭ੍ਯਸੂਯਕਾਃ ॥18॥
ਤਾਨਹਂ ਦ੍ਵਿषਤਃ ਕ੍ਰੂਰਾਨ੍ ਸਂਸਾਰੇषੁ ਨਰਾਧਮਾਨ੍ ।
ਕ੍षਿਪਾਮ੍ਯਜਸ੍ਰਮਸ਼ੁਭਾਨ੍ ਆਸੁਰੀष੍ਵੇਵ ਯੋਨਿषੁ ॥19॥
ਆਸੁਰੀਂ ਯੋਨਿਮਾਪਨ੍ਨਾਃ ਮੂਢਾ ਜਨ੍ਮਨਿ ਜਨ੍ਮਨਿ ।
ਮਾਮਪ੍ਰਾਪ੍ਯੈਵ ਕੌਨ੍ਤੇਯ ਤਤੋ ਯਾਨ੍ਤ੍ਯਧਮਾਂ ਗਤਿਮ੍ ॥20॥
ਤ੍ਰਿਵਿਧਂ ਨਰਕਸ੍ਯੇਦਂ ਦ੍ਵਾਰਂ ਨਾਸ਼ਨਮਾਤ੍ਮਨਃ ।
ਕਾਮਃ ਕ੍ਰੋਧਸ੍ਤਥਾ ਲੋਭਃ ਤਸ੍ਮਾਦੇਤਤ੍ਤ੍ਰਯਂ ਤ੍ਯਜੇਤ੍ ॥21॥
ਏਤੈਰ੍ਵਿਮੁਕ੍ਤਃ ਕੌਨ੍ਤੇਯ ਤਮੋਦ੍ਵਾਰੈਸ੍ਤ੍ਰਿਭਿਰ੍ਨਰਃ ।
ਆਚਰਤ੍ਯਾਤ੍ਮਨਃ ਸ਼੍ਰੇਯਃ ਤਤੋ ਯਾਤਿ ਪਰਾਂ ਗਤਿਮ੍ ॥22॥
ਯਃ ਸ਼ਾਸ੍ਤ੍ਰਵਿਧਿਮੁਤ੍ਸृਜ੍ਯ ਵਰ੍ਤਤੇ ਕਾਮਕਾਰਤਃ ।
ਨ ਸ ਸਿਦ੍ਧਿਮਵਾਪ੍ਨੋਤਿ ਨ ਸੁਖਂ ਨ ਪਰਾਂ ਗਤਿਮ੍ ॥23॥
ਤਸ੍ਮਾਚ੍ਛਾਸ੍ਤ੍ਰਂ ਪ੍ਰਮਾਣਂ ਤੇ ਕਾਰ੍ਯਾਕਾਰ੍ਯਵ੍ਯਵਸ੍ਥਿਤੌ ।
ਜ੍ਞਾਤ੍ਵਾ ਸ਼ਾਸ੍ਤ੍ਰਵਿਧਾਨੋਕ੍ਤਂ ਕਰ੍ਮ ਕਰ੍ਤੁਮਿਹਾਰ੍ਹਸਿ ॥24॥
॥ ੴ ਤਤ੍ਸਦਿਤਿ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਭਗਵਦ੍ਗੀਤਾਸੁ ਉਪਨਿषਤ੍ਸੁ ਬ੍ਰਹ੍ਮਵਿਦ੍ਯਾਯਾਂ
ਯੋਗਸ਼ਾਸ੍ਤ੍ਰੇ ਸ਼੍ਰੀਕृष੍ਣਾਰ੍ਜੁਨਸਂਵਾਦੇ ਦੈਵਾਸੁਰਸਮ੍ਪਦ੍ਵਿਭਾਗਯੋਗੋ ਨਾਮ षੋਡਸ਼ੋऽਧ੍ਯਾਯਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha ṣoḍaśo'dhyāyaḥ
daivāsurasampadvibhāgayogaḥ
śrī bhagavānuvāca
abhayaṃ sattvasaṃśuddhiḥ jñānayogavyavasthitiḥ |
dānaṃ damaśca yajñaśca svādhyāyastapa ārjavam ||1||
ahiṃsā satyamakrodhaḥ tyāgaḥ śāntirapaiśunam |
dayā bhūteṣvaloluptvaṃ mārdavaṃ hrīracāpalam ||2||
tejaḥ kṣamā dhṛtiḥ śaucam adroho nātimānitā |
bhavanti sampadaṃ daivīm abhijātasya bhārata ||3||
dambho darpo'bhimānaśca krodhaḥ pāruṣyameva ca |
ajñānaṃ cābhijātasya pārtha sampadamāsurīm ||4||
daivī sampadvimokṣāya nibandhāyāsurī matā |
mā śucaḥ sampadaṃ daivīm abhijāto'si pāṇḍava ||5||
dvau bhūtasargau loke'smin daiva āsura eva ca |
daivo vistaraśaḥ proktaḥ āsuraṃ pārtha me śṛṇu ||6||
pravṛttiṃ ca nivṛttiṃ ca janā na vidurāsurāḥ |
na śaucaṃ nāpi cācāraḥ na satyaṃ teṣu vidyate ||7||
asatyamapratiṣṭhaṃ te jagadāhuranīśvaram |
aparasparasambhūtaṃ kimanyatkāmahaitukam ||8||
etāṃ dṛṣṭimavaṣṭabhya naṣṭātmāno'lpabuddhayaḥ |
prabhavantyugrakarmāṇaḥ kṣayāya jagato'hitāḥ ||9||
kāmamāśritya duṣpūraṃ dambhamānamadānvitāḥ |
mohādgṛhītvāsadgrāhān pravartante'śucivratāḥ ||10||
cintāmaparimeyāṃ ca pralayāntāmupāśritāḥ |
kāmopabhogaparamāḥ etāvaditi niścitāḥ ||11||
āśāpāśaśatairbaddhāḥ kāmakrodhaparāyaṇāḥ |
īhante kāmabhogārtham anyāyenārthasañcayān ||12||
idamadya mayā labdham imaṃ prāpsye manoratham |
idamastīdamapi me bhaviṣyati punardhanam ||13||
asau mayā hataḥ śatṛḥ haniṣye cāparānapi |
īśvaro'hamahaṃ bhogī siddho'haṃ balavānsukhī ||14||
āḍhyo'bhijanavānasmi ko'nyo'sti sadṛśo mayā |
yakṣye dāsyāmi modiṣye ityajñānavimohitāḥ ||15||
anekacittavibhrāntāḥ mohajālasamāvṛtāḥ |
prasaktāḥ kāmabhogeṣu patanti narake'śucau ||16||
ātmasambhāvitāḥ stabdhāḥ dhanamānamadānvitāḥ |
yajante nāmayajñaiste dambhenāvidhipūrvakam ||17||
ahaṅkāraṃ balaṃ darpaṃ kāmaṃ krodhaṃ ca saṃśritāḥ |
māmātmaparadeheṣu pradviṣanto'bhyasūyakāḥ ||18||
tānahaṃ dviṣataḥ krūrān saṃsāreṣu narādhamān |
kṣipāmyajasramaśubhān āsurīṣveva yoniṣu ||19||
āsurīṃ yonimāpannāḥ mūḍhā janmani janmani |
māmaprāpyaiva kaunteya tato yāntyadhamāṃ gatim ||20||
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhaḥ tasmādetattrayaṃ tyajet ||21||
etairvimuktaḥ kaunteya tamodvāraistribhirnaraḥ |
ācaratyātmanaḥ śreyaḥ tato yāti parāṃ gatim ||22||
yaḥ śāstravidhimutsṛjya vartate kāmakārataḥ |
na sa siddhimavāpnoti na sukhaṃ na parāṃ gatim ||23||
tasmācchāstraṃ pramāṇaṃ te kāryākāryavyavasthitau |
jñātvā śāstravidhānoktaṃ karma kartumihārhasi ||24||
|| oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsu upaniṣatsu brahmavidyāyāṃ
yogaśāstre śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde daivāsurasampadvibhāgayogo nāma ṣoḍaśo'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
ॐ श्री परमात्मने नमः
अथ षोडशोऽध्यायः
दैवासुरसम्पद्विभागयोगः
श्री भगवानुवाच
अभयं सत्त्वसंशुद्धिः ज्ञानयोगव्यवस्थितिः ।
दानं दमश्च यज्ञश्च स्वाध्यायस्तप आर्जवम् ॥1॥
अहिंसा सत्यमक्रोधः त्यागः शान्तिरपैशुनम् ।
दया भूतेष्वलोलुप्त्वं मार्दवं ह्रीरचापलम् ॥2॥
तेजः क्षमा धृतिः शौचम् अद्रोहो नातिमानिता ।
भवन्ति सम्पदं दैवीम् अभिजातस्य भारत ॥3॥
दम्भो दर्पोऽभिमानश्च क्रोधः पारुष्यमेव च ।
अज्ञानं चाभिजातस्य पार्थ सम्पदमासुरीम् ॥4॥
दैवी सम्पद्विमोक्षाय निबन्धायासुरी मता ।
मा शुचः सम्पदं दैवीम् अभिजातोऽसि पाण्डव ॥5॥
द्वौ भूतसर्गौ लोकेऽस्मिन् दैव आसुर एव च ।
दैवो विस्तरशः प्रोक्तः आसुरं पार्थ मे शृणु ॥6॥
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः ।
न शौचं नापि चाचारः न सत्यं तेषु विद्यते ॥7॥
असत्यमप्रतिष्ठं ते जगदाहुरनीश्वरम् ।
अपरस्परसम्भूतं किमन्यत्कामहैतुकम् ॥8॥
एतां दृष्टिमवष्टभ्य नष्टात्मानोऽल्पबुद्धयः ।
प्रभवन्त्युग्रकर्माणः क्षयाय जगतोऽहिताः ॥9॥
काममाश्रित्य दुष्पूरं दम्भमानमदान्विताः ।
मोहाद्गृहीत्वासद्ग्राहान् प्रवर्तन्तेऽशुचिव्रताः ॥10॥
चिन्तामपरिमेयां च प्रलयान्तामुपाश्रिताः ।
कामोपभोगपरमाः एतावदिति निश्चिताः ॥11॥
आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः ।
ईहन्ते कामभोगार्थम् अन्यायेनार्थसञ्चयान् ॥12॥
इदमद्य मया लब्धम् इमं प्राप्स्ये मनोरथम् ।
इदमस्तीदमपि मे भविष्यति पुनर्धनम् ॥13॥
असौ मया हतः शतृः हनिष्ये चापरानपि ।
ईश्वरोऽहमहं भोगी सिद्धोऽहं बलवान्सुखी ॥14॥
आढ्योऽभिजनवानस्मि कोऽन्योऽस्ति सदृशो मया ।
यक्ष्ये दास्यामि मोदिष्ये इत्यज्ञानविमोहिताः ॥15॥
अनेकचित्तविभ्रान्ताः मोहजालसमावृताः ।
प्रसक्ताः कामभोगेषु पतन्ति नरकेऽशुचौ ॥16॥
आत्मसम्भाविताः स्तब्धाः धनमानमदान्विताः ।
यजन्ते नामयज्ञैस्ते दम्भेनाविधिपूर्वकम् ॥17॥
अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं च संश्रिताः ।
मामात्मपरदेहेषु प्रद्विषन्तोऽभ्यसूयकाः ॥18॥
तानहं द्विषतः क्रूरान् संसारेषु नराधमान् ।
क्षिपाम्यजस्रमशुभान् आसुरीष्वेव योनिषु ॥19॥
आसुरीं योनिमापन्नाः मूढा जन्मनि जन्मनि ।
मामप्राप्यैव कौन्तेय ततो यान्त्यधमां गतिम् ॥20॥
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः ।
कामः क्रोधस्तथा लोभः तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत् ॥21॥
एतैर्विमुक्तः कौन्तेय तमोद्वारैस्त्रिभिर्नरः ।
आचरत्यात्मनः श्रेयः ततो याति परां गतिम् ॥22॥
यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः ।
न स सिद्धिमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम् ॥23॥
तस्माच्छास्त्रं प्रमाणं ते कार्याकार्यव्यवस्थितौ ।
ज्ञात्वा शास्त्रविधानोक्तं कर्म कर्तुमिहार्हसि ॥24॥
॥ ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासु उपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां
योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे दैवासुरसम्पद्विभागयोगो नाम षोडशोऽध्यायः ॥
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha ṣoḍaśo'dhyāyaḥ
daivāsurasampadvibhāgayogaḥ
śrī bhagavānuvāca
abhayaṃ sattvasaṃśuddhiḥ jñānayogavyavasthitiḥ |
dānaṃ damaśca yajñaśca svādhyāyastapa ārjavam ||1||
ahiṃsā satyamakrodhaḥ tyāgaḥ śāntirapaiśunam |
dayā bhūteṣvaloluptvaṃ mārdavaṃ hrīracāpalam ||2||
tejaḥ kṣamā dhṛtiḥ śaucam adroho nātimānitā |
bhavanti sampadaṃ daivīm abhijātasya bhārata ||3||
dambho darpo'bhimānaśca krodhaḥ pāruṣyameva ca |
ajñānaṃ cābhijātasya pārtha sampadamāsurīm ||4||
daivī sampadvimokṣāya nibandhāyāsurī matā |
mā śucaḥ sampadaṃ daivīm abhijāto'si pāṇḍava ||5||
dvau bhūtasargau loke'smin daiva āsura eva ca |
daivo vistaraśaḥ proktaḥ āsuraṃ pārtha me śṛṇu ||6||
pravṛttiṃ ca nivṛttiṃ ca janā na vidurāsurāḥ |
na śaucaṃ nāpi cācāraḥ na satyaṃ teṣu vidyate ||7||
asatyamapratiṣṭhaṃ te jagadāhuranīśvaram |
aparasparasambhūtaṃ kimanyatkāmahaitukam ||8||
etāṃ dṛṣṭimavaṣṭabhya naṣṭātmāno'lpabuddhayaḥ |
prabhavantyugrakarmāṇaḥ kṣayāya jagato'hitāḥ ||9||
kāmamāśritya duṣpūraṃ dambhamānamadānvitāḥ |
mohādgṛhītvāsadgrāhān pravartante'śucivratāḥ ||10||
cintāmaparimeyāṃ ca pralayāntāmupāśritāḥ |
kāmopabhogaparamāḥ etāvaditi niścitāḥ ||11||
āśāpāśaśatairbaddhāḥ kāmakrodhaparāyaṇāḥ |
īhante kāmabhogārtham anyāyenārthasañcayān ||12||
idamadya mayā labdham imaṃ prāpsye manoratham |
idamastīdamapi me bhaviṣyati punardhanam ||13||
asau mayā hataḥ śatṛḥ haniṣye cāparānapi |
īśvaro'hamahaṃ bhogī siddho'haṃ balavānsukhī ||14||
āḍhyo'bhijanavānasmi ko'nyo'sti sadṛśo mayā |
yakṣye dāsyāmi modiṣye ityajñānavimohitāḥ ||15||
anekacittavibhrāntāḥ mohajālasamāvṛtāḥ |
prasaktāḥ kāmabhogeṣu patanti narake'śucau ||16||
ātmasambhāvitāḥ stabdhāḥ dhanamānamadānvitāḥ |
yajante nāmayajñaiste dambhenāvidhipūrvakam ||17||
ahaṅkāraṃ balaṃ darpaṃ kāmaṃ krodhaṃ ca saṃśritāḥ |
māmātmaparadeheṣu pradviṣanto'bhyasūyakāḥ ||18||
tānahaṃ dviṣataḥ krūrān saṃsāreṣu narādhamān |
kṣipāmyajasramaśubhān āsurīṣveva yoniṣu ||19||
āsurīṃ yonimāpannāḥ mūḍhā janmani janmani |
māmaprāpyaiva kaunteya tato yāntyadhamāṃ gatim ||20||
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhaḥ tasmādetattrayaṃ tyajet ||21||
etairvimuktaḥ kaunteya tamodvāraistribhirnaraḥ |
ācaratyātmanaḥ śreyaḥ tato yāti parāṃ gatim ||22||
yaḥ śāstravidhimutsṛjya vartate kāmakārataḥ |
na sa siddhimavāpnoti na sukhaṃ na parāṃ gatim ||23||
tasmācchāstraṃ pramāṇaṃ te kāryākāryavyavasthitau |
jñātvā śāstravidhānoktaṃ karma kartumihārhasi ||24||
|| oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsu upaniṣatsu brahmavidyāyāṃ
yogaśāstre śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde daivāsurasampadvibhāgayogo nāma ṣoḍaśo'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.