3.31 ଅରଣ୍ଯକାଣ୍ଡ - ଏକତ୍ରିଂଶ ସର୍ଗଃ

3.31 Aranyakanda - Ekatrimsha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Oriya script
📄 Download PDF
ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଅରଣ୍ଯକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ଏକତ୍ରିଂଶସ୍ସର୍ଗଃ ।
ତ୍ଵରମାଣସ୍ତତୋ ଗତ୍ଵା ଜନସ୍ଥାନାଦକମ୍ପନଃ ।
ପ୍ରଵିଶ୍ଯ ଲଙ୍କାଂ ଵେଗେନ ରାଵଣଂ ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 1 ॥
ଜନସ୍ଥାନସ୍ଥିତା ରାଜନ୍ରାକ୍ଷସା ବହଵୋ ହତାଃ ।
ଖରଶ୍ଚ ନିହତସ୍ସଙ୍ଖ୍ଯେ କଥଞ୍ଚିଦହମାଗତଃ ॥ 2 ॥
ଏଵମୁକ୍ତୋ ଦଶଗ୍ରୀଵଃ କ୍ରୁଦ୍ଧ ସ୍ସଂରକ୍ତଲୋଚନଃ ।
ଅକମ୍ପନମୁଵାଚେଦଂ ନିର୍ଦହନ୍ନିଵ ଚକ୍ଷୁଷା ॥ 3 ॥
କେନ ରମ୍ଯଂ ଜନସ୍ଥାନଂ ହତଂ ମମ ପରାସୁନା ।
କୋ ହି ସର୍ଵେଷୁ ଲୋକେଷୁ ଗତିଂ ଚାଧିଗମିଷ୍ଯତି ॥ 4 ॥
ନ ହି ମେ ଵିପ୍ରିଯଂ କୃତ୍ଵା ଶକ୍ଯଂ ମଘଵତା ସୁଖମ୍ ।
ପ୍ରାପ୍ତୁଂ ଵୈଶ୍ରଵଣେନାପି ନ ଯମେନ ନ ଵିଷ୍ଣୁନା ॥ 5 ॥
କାଲସ୍ଯ ଚାପ୍ଯହଂ କାଲୋ ଦହେଯମପି ପାଵକମ୍ ।
ମୃତ୍ଯୁଂ ମରଣଧର୍ମେଣ ସଂଯୋଜଯିତୁମୁତ୍ସହେ ॥ 6 ॥
ଦହେଯମପି ସଙ୍କୃଦ୍ଧସ୍ତେଜସାଽଦିତ୍ଯପାଵକୌ ।
ଵାତସ୍ଯ ତରସା ଵେଗଂ ନିହନ୍ତୁମହମୁତ୍ସହେ ॥ 7 ॥
ତଥା କ୍ରୁଦ୍ଧଂ ଦଶଗ୍ରୀଵଂ କୃତାଞ୍ଜଲିରକମ୍ପନଃ ।
ଭଯାତ୍ସନ୍ଦିଗ୍ଧଯା ଵାଚା ରାଵଣଂ ଯାଚତେଽଭଯମ୍ ॥ 8 ॥
ଦଶଗ୍ରୀଵୋଽଭଯଂ ତସ୍ମୈ ପ୍ରଦଦୌ ରକ୍ଷସାଂ ଵରଃ ।
ସ ଵିସ୍ରବ୍ଧୋଽବ୍ରଵୀଦ୍ଵାକ୍ଯମସନ୍ଦିଗ୍ଧମକମ୍ପନଃ ॥ 9 ॥
ପୁତ୍ରୋ ଦଶରଥସ୍ଯାସ୍ତି ସିଂହସଂହନନୋ ଯୁଵା ।
ରାମୋ ନାମ ଵୃଷସ୍କନ୍ଧୋ ଵୃତ୍ତାଯତମହାଭୁଜଃ ॥ 10 ॥
ଵୀରଃ ପୃଥୁଯଶାଶ୍ଶ୍ରୀମାନତୁଲ୍ଯବଲଵିକ୍ରମଃ ।
ହତଂ ତେନ ଜନସ୍ଥାନଂ ଖରଶ୍ଚ ସହ ଦୂଷଣଃ ॥ 11 ॥
ଅକମ୍ପନଵଚ ଶ୍ରୁତ୍ଵା ରାଵଣୋ ରାକ୍ଷସାଧିପଃ ।
ନାଗେନ୍ଦ୍ର ଇଵ ନିଶ୍ଵସ୍ଯ ଵଚନଂ ଚେଦମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 12 ॥
ସ ସୁରେନ୍ଦ୍ରେଣ ସଂଯୁକ୍ତୋ ରାମସ୍ସର୍ଵାମରୈସ୍ସହ ।
ଉପଯାତୋ ଜନସ୍ଥାନଂ ବ୍ରୂହି କଚ୍ଚିଦକମ୍ପନ ॥ 13 ॥
ରାଵଣସ୍ଯ ପୁନର୍ଵାକ୍ଯଂ ନିଶମ୍ଯ ତଦକମ୍ପନଃ ।
ଆଚଚକ୍ଷେ ବଲଂ ତସ୍ଯ ଵିକ୍ରମଂ ଚ ମହାତ୍ମନଃ ॥ 14 ॥
ରାମୋ ନାମ ମହାତେଜା ଶ୍ରେଷ୍ଠସ୍ସର୍ଵଧନୁଷ୍ମତାମ୍ ।
ଦିଵ୍ଯାସ୍ତ୍ରଗୁଣସମ୍ପନ୍ନଃ ପୁରନ୍ଦରସମୋ ଯୁଧି ॥ 15 ॥
ତସ୍ଯାନୁରୂପୋ ବଲଵାନ୍ରକ୍ତାକ୍ଷୋ ଦନ୍ଦୁଭିସ୍ଵନଃ ।
କନୀଯାନ୍ଲକ୍ଷ୍ମଣୋ ନାମ ଭ୍ରାତା ଶଶିନିଭାନନଃ ॥ 16 ॥
ସ ତେନ ସହ ସଂଯୁକ୍ତଃ ପାଵକେନାନିଲୋ ଯଥା ।
ଶ୍ରୀମାନ୍ରାଜଵରସ୍ତେନ ଜନସ୍ଥାନଂ ନିପାତିତମ୍ ॥ 17 ॥
ନୈଵ ଦେଵା ମହାତ୍ମାନୋ ନାତ୍ର କାର୍ଯା ଵିଚାରଣା ।
ଶରା ରାମେଣ ତୂତ୍ସୃଷ୍ଟା ରୁକ୍ମପୁଙ୍ଖାଃ ପତତ୍ରିଣଃ ॥ 18 ॥
ସର୍ପାଃ ପଞ୍ଚାନନା ଭୂତ୍ଵା ଭକ୍ଷଯନ୍ତି ସ୍ମ ରାକ୍ଷସାନ୍ ।
ଯେନ ଯେନ ଚ ଗଚ୍ଛନ୍ତି ରାକ୍ଷସା ଭଯକର୍ଶିତାଃ ॥ 19 ॥
ତେନ ତେନ ସ୍ମ ପଶ୍ଯନ୍ତି ରାମମେଵାଗ୍ରତଃ ସ୍ଥିତମ୍ ।
ଇତ୍ଥଂ ଵିନାଶିତଂ ତେନ ଜନସ୍ଥାନଂ ତଵାନଘ ॥ 20 ॥
ଅକମ୍ପନଵଚଶ୍ରୁତ୍ଵା ରାଵଣୋ ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀତ୍ ।
ଜନସ୍ଥାନଂ ଗମିଷ୍ଯାମି ହନ୍ତୁଂ ରାମଂ ସଲକ୍ଷ୍ମଣମ୍ ॥ 21 ॥
ଅଥୈଵମୁକ୍ତେ ଵଚନେ ପ୍ରୋଵାଚେଦମକମ୍ପନଃ ।
ଶୃଣୁ ରାଜନ୍ଯଥାଵୃତ୍ତଂ ରାମସ୍ଯ ବଲପୌରୁଷମ୍ ॥ 22 ॥
ଅସାଧ୍ଯଃ କୁପିତୋ ରାମୋ ଵିକ୍ରମେଣ ମହାଯଶାଃ ।
ଆପଗାଯାସ୍ସୁପୂର୍ଣାଯା ଵେଗଂ ପରିହରେଚ୍ଛରୈଃ ॥ 23 ॥
ସତାରଗ୍ରହନକ୍ଷତ୍ରଂ ନଭଶ୍ଚାପ୍ଯଵସାଦଯେତ୍ ।
ଅସୌ ରାମସ୍ତୁ ସୀଦନ୍ତୀଂ ଶ୍ରୀମାନଭ୍ଯୁଦ୍ଧରେନ୍ମହୀମ୍ ॥ 24 ॥
ଭିତ୍ତ୍ଵା ଵେଲାଂ ସମୁଦ୍ରସ୍ଯ ଲୋକାନାପ୍ଲାଵଯେଦ୍ଵିଭୁଃ ।
ଵେଗଂ ଵାପି ସମୁଦ୍ରସ୍ଯ ଵାଯୁଂ ଵା ଵିଧମେଚ୍ଛରୈଃ ॥ 25 ॥
ସଂହୃତ୍ଯ ଵା ପୁନର୍ଲୋକାନ୍ଵିକ୍ରମେଣ ମହାଯଶାଃ ।
ଶକ୍ତସ୍ସପୁରୁଷଵ୍ଯାଘ୍ରଃ ସ୍ରଷ୍ଟୁଂ ପୁନରପି ପ୍ରଜାଃ ॥ 26 ॥
ନ ହି ରାମୋ ଦଶଗ୍ରୀଵ ଶକ୍ଯୋ ଜେତୁଂ ତ୍ଵଯା ଯୁଧି ।
ରକ୍ଷସାଂ ଵାପି ଲୋକେନ ସ୍ଵର୍ଗଃ ପାପଜନୈରିଵ ॥ 27 ॥
ନ ତଂ ଵଧ୍ଯମହଂ ମନ୍ଯେ ସର୍ଵୈର୍ଦେଵାସୁରୈରପି ।
ଅଯଂ ତସ୍ଯ ଵଧୋପାଯସ୍ତନ୍ମମୈକମନାଶ୍ଶୃଣୁ ॥ 28 ॥
ଭାର୍ଯା ତସ୍ଯୋତ୍ତମା ଲୋକେ ସୀତା ନାମ ସୁମଧ୍ଯମା ।
ଶ୍ଯାମା ସମଵିଭକ୍ତାଙ୍ଗୀ ସ୍ତ୍ରୀରତ୍ନଂ ରତ୍ନଭୂଷିତା ॥ 29 ॥
ନୈଵ ଦେଵୀ ନ ଗନ୍ଧର୍ଵୀ ନାପ୍ସରା ନାପି ଦାନଵୀ ।
ତୁଲ୍ଯା ସୀମନ୍ତିନୀ ତସ୍ଯା ମାନୁଷୀଷୁ କୁତୋ ଭଵେତ୍ ॥ 30 ॥
ତସ୍ଯାପହର ଭାର୍ଯାନ୍ତ୍ଵଂ ପ୍ରମଥ୍ଯ ତୁ ମହାଵନେ ।
ସୀତଯା ରହିତଃ କାମୀ ରାମୋ ହାସ୍ଯତି ଜୀଵିତମ୍ ॥ 31 ॥
ଅରୋଚଯତ ତଦ୍ଵାକ୍ଯଂ ରାଵଣୋ ରାକ୍ଷସାଧିପଃ ।
ଚିନ୍ତଯିତ୍ଵା ମହାବାହୁରକମ୍ପନମୁଵାଚ ହ ॥ 32 ॥
ବାଢଂ କାଲ୍ଯଂ ଗମିଷ୍ଯାମି ହ୍ଯେକସ୍ସାରଥିନା ସହ ।
ଆନଯିଷ୍ଯାମି ଵୈଦେହୀମିମାଂ ହୃଷ୍ଟୋ ମହାପୁରୀମ୍ ॥ 33 ॥
ଅଥୈଵମୁକ୍ତ୍ଵା ପ୍ରଯଯୌ ଖରଯୁକ୍ତେନ ରାଵଣଃ ।
ରଥେନାଦିତ୍ଯଵର୍ଣେନ ଦିଶସ୍ସର୍ଵାଃ ପ୍ରକାଶଯନ୍ ॥ 34 ॥
ସ ରଥୋ ରାକ୍ଷସେନ୍ଦ୍ରସ୍ଯ ନକ୍ଷତ୍ରପଥଗୋ ମହାନ୍ ।
ସଞ୍ଚାର୍ଯମାଣଶ୍ଶୁଶୁଭେ ଜଲଦେ ଚନ୍ଦ୍ରମା ଇଵ ॥ 35 ॥
ସ ମାରୀଚାଶ୍ରମଂ ପ୍ରାପ୍ଯ ତାଟକେଯମୁପାଗମତ୍ ।
ମାରୀଚେନାର୍ଚିତୋ ରାଜା ଭକ୍ଷ୍ଯଭୋଜ୍ଯୈରମାନୁଷୈଃ ॥ 36 ॥
ତଂ ସ୍ଵଯଂ ପୂଜଯିତ୍ଵା ତୁ ଆସନେନୋଦକେନ ଚ ।
ଅର୍ଥୋପହିତଯା ଵାଚା ମାରୀଚୋ ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 37 ॥
କଚ୍ଚିତ୍ସୁକୁଶଲଂ ରାଜନ୍ଲୋକାନାଂ ରାକ୍ଷସେଶ୍ଵର ।
ଆଶଙ୍କେ ନାଥ ଜାନେ ତ୍ଵଂ ଯତସ୍ତୂର୍ଣମିହାଗତଃ ॥ 38 ॥
ଏଵମୁକ୍ତୋ ମହାତେଜା ମାରୀଚେନ ସ ରାଵଣଃ ।
ତତଃ ପଶ୍ଚାଦିଦଂ ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀଦ୍ଵାକ୍ଯକୋଵିଦଃ ॥ 39 ॥
ଆରକ୍ଷୋ ମେ ହତସ୍ତାତ ରାମେଣାକ୍ଲିଷ୍ଟକର୍ମଣା ।
ଜନସ୍ଥାନମଵଧ୍ଯ ତତ୍ସର୍ଵଂ ଯୁଧି ନିପାତିତମ୍ ॥ 40 ॥
ତସ୍ଯ ମେ କୁରୁ ସାଚିଵ୍ଯଂ ତସ୍ଯ ଭାର୍ଯାପହାରଣେ ।
ରାକ୍ଷସେନ୍ଦ୍ରଵଚଶ୍ଶ୍ରୁତ୍ଵା ମାରୀଚୋ ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 41 ॥
ଆଖ୍ଯାତା କେନ ସୀତା ସା ମିତ୍ରରୂପେଣ ଶତ୍ରୁଣା ।
ତ୍ଵଯା ରାକ୍ଷସଶାର୍ଦୂଲ କୋ ନ ନନ୍ଦତି ନନ୍ଦିତଃ ॥ 42 ॥
ସୀତାମିହାନଯସ୍ଵେତି କୋ ବ୍ରଵୀତି ବ୍ରଵୀହି ମେ ।
ରକ୍ଷୋଲୋକସ୍ଯ ସର୍ଵସ୍ଯ କଶ୍ଶୃଙ୍ଗଂ ଛେତ୍ତୁମିଚ୍ଛତି ॥ 43 ॥
ପ୍ରୋତ୍ସାହଯତି କଶ୍ଚ ତ୍ଵାଂ ସ ଚ ଶତ୍ରୁରସଂଶଯଃ ।
ଅଶୀଵିଷମୁଖାଦ୍ଦଂଷ୍ଟ୍ରାମୁଦ୍ଧର୍ତୁଂ ଚେଚ୍ଛତି ତ୍ଵଯା ॥ 44 ॥
କର୍ମଣା କେନ କେନାସି କାପଥଂ ପ୍ରତିପାଦିତଃ ।
ସୁଖସୁପ୍ତସ୍ଯ ତେ ରାଜନ୍ ପ୍ରହୃତଂ କେନ ମୂର୍ଧନି ॥ 45 ॥
ଵିଶୁଦ୍ଧଵଂଶାଭିଜନାଗ୍ରହସ୍ତ ସ୍ତେଜୋମଦସ୍ସଂସ୍ଥିତଦୋର୍ଵିଷାଣଃ ।
ଉଦୀକ୍ଷିତୁଂ ରାଵଣ ନେହ ଯୁକ୍ତଃ ସ ସଂଯୁଗେ ରାଘଵଗନ୍ଧହସ୍ତୀ ॥ 46 ॥
ଅସୌ ରଣାନ୍ତଃ ସ୍ଥିତିସନ୍ଧିଵାଲୋ ଵିଦଗ୍ଧରକ୍ଷୋମୃଗହା ନୃସିଂହଃ ।
ସୁପ୍ତସ୍ତ୍ଵଯା ବୋଧଯିତୁଂ ନ ଯୁକ୍ତଃ ଶରାଙ୍ଗପୂର୍ଣୋ ନିଶିତାସିଦଂଷ୍ଟ୍ରଃ ॥ 47 ॥
ଚାପାପହାରେ ଭୁଜଵେଗପଙ୍କେ ଶରୋର୍ମିମାଲେ ସୁମହାହଵୌଘେ ।
ନ ରାମପାତାଲମୁଖେଽତିଘୋରେ ପ୍ରସ୍କନ୍ଦିତୁଂ ରାକ୍ଷସରାଜ ଯୁକ୍ତମ୍ ॥ 48 ॥
ପ୍ରସୀଦ ଲଙ୍କେଶ୍ଵର ରାକ୍ଷସେନ୍ଦ୍ର ଲଙ୍କାଂ ପ୍ରସନ୍ନୋ ଭଵ ସାଧୁ ଗଚ୍ଛ ।
ତ୍ଵଂ ସ୍ଵେଷୁ ଦାରେଷୁ ରମସ୍ଵ ନିତ୍ଯଂ ରାମସ୍ସଭାର୍ଯୋ ରମତାଂ ଵନେଷୁ ॥ 49 ॥
ଏଵମୁକ୍ତୋ ଦଶଗ୍ରୀଵୋ ମାରୀଚେନ ସ ରାଵଣଃ ।
ନ୍ଯଵର୍ତତ ପୁରୀଂ ଲଙ୍କାଂ ଵିଵେଶ ଚ ଗୃହୋତ୍ତମମ୍ ॥ 50 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଅରଣ୍ଯକାଣ୍ଡେ ଏକତ୍ରିଂଶସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekatriṃśassargaḥ |
tvaramāṇastato gatvā janasthānādakampanaḥ |
praviśya laṅkāṃ vegena rāvaṇaṃ vākyamabravīt || 1 ||
janasthānasthitā rājanrākṣasā bahavo hatāḥ |
kharaśca nihatassaṅkhye kathañcidahamāgataḥ || 2 ||
evamukto daśagrīvaḥ kruddha ssaṃraktalocanaḥ |
akampanamuvācedaṃ nirdahanniva cakṣuṣā || 3 ||
kena ramyaṃ janasthānaṃ hataṃ mama parāsunā |
ko hi sarveṣu lokeṣu gatiṃ cādhigamiṣyati || 4 ||
na hi me vipriyaṃ kṛtvā śakyaṃ maghavatā sukham |
prāptuṃ vaiśravaṇenāpi na yamena na viṣṇunā || 5 ||
kālasya cāpyahaṃ kālo daheyamapi pāvakam |
mṛtyuṃ maraṇadharmeṇa saṃyojayitumutsahe || 6 ||
daheyamapi saṅkṛddhastejasā'dityapāvakau |
vātasya tarasā vegaṃ nihantumahamutsahe || 7 ||
tathā kruddhaṃ daśagrīvaṃ kṛtāñjalirakampanaḥ |
bhayātsandigdhayā vācā rāvaṇaṃ yācate'bhayam || 8 ||
daśagrīvo'bhayaṃ tasmai pradadau rakṣasāṃ varaḥ |
sa visrabdho'bravīdvākyamasandigdhamakampanaḥ || 9 ||
putro daśarathasyāsti siṃhasaṃhanano yuvā |
rāmo nāma vṛṣaskandho vṛttāyatamahābhujaḥ || 10 ||
vīraḥ pṛthuyaśāśśrīmānatulyabalavikramaḥ |
hataṃ tena janasthānaṃ kharaśca saha dūṣaṇaḥ || 11 ||
akampanavaca śrutvā rāvaṇo rākṣasādhipaḥ |
nāgendra iva niśvasya vacanaṃ cedamabravīt || 12 ||
sa surendreṇa saṃyukto rāmassarvāmaraissaha |
upayāto janasthānaṃ brūhi kaccidakampana || 13 ||
rāvaṇasya punarvākyaṃ niśamya tadakampanaḥ |
ācacakṣe balaṃ tasya vikramaṃ ca mahātmanaḥ || 14 ||
rāmo nāma mahātejā śreṣṭhassarvadhanuṣmatām |
divyāstraguṇasampannaḥ purandarasamo yudhi || 15 ||
tasyānurūpo balavānraktākṣo dandubhisvanaḥ |
kanīyānlakṣmaṇo nāma bhrātā śaśinibhānanaḥ || 16 ||
sa tena saha saṃyuktaḥ pāvakenānilo yathā |
śrīmānrājavarastena janasthānaṃ nipātitam || 17 ||
naiva devā mahātmāno nātra kāryā vicāraṇā |
śarā rāmeṇa tūtsṛṣṭā rukmapuṅkhāḥ patatriṇaḥ || 18 ||
sarpāḥ pañcānanā bhūtvā bhakṣayanti sma rākṣasān |
yena yena ca gacchanti rākṣasā bhayakarśitāḥ || 19 ||
tena tena sma paśyanti rāmamevāgrataḥ sthitam |
itthaṃ vināśitaṃ tena janasthānaṃ tavānagha || 20 ||
akampanavacaśrutvā rāvaṇo vākyamabravīt |
janasthānaṃ gamiṣyāmi hantuṃ rāmaṃ salakṣmaṇam || 21 ||
athaivamukte vacane provācedamakampanaḥ |
śṛṇu rājanyathāvṛttaṃ rāmasya balapauruṣam || 22 ||
asādhyaḥ kupito rāmo vikrameṇa mahāyaśāḥ |
āpagāyāssupūrṇāyā vegaṃ parihareccharaiḥ || 23 ||
satāragrahanakṣatraṃ nabhaścāpyavasādayet |
asau rāmastu sīdantīṃ śrīmānabhyuddharenmahīm || 24 ||
bhittvā velāṃ samudrasya lokānāplāvayedvibhuḥ |
vegaṃ vāpi samudrasya vāyuṃ vā vidhameccharaiḥ || 25 ||
saṃhṛtya vā punarlokānvikrameṇa mahāyaśāḥ |
śaktassapuruṣavyāghraḥ sraṣṭuṃ punarapi prajāḥ || 26 ||
na hi rāmo daśagrīva śakyo jetuṃ tvayā yudhi |
rakṣasāṃ vāpi lokena svargaḥ pāpajanairiva || 27 ||
na taṃ vadhyamahaṃ manye sarvairdevāsurairapi |
ayaṃ tasya vadhopāyastanmamaikamanāśśṛṇu || 28 ||
bhāryā tasyottamā loke sītā nāma sumadhyamā |
śyāmā samavibhaktāṅgī strīratnaṃ ratnabhūṣitā || 29 ||
naiva devī na gandharvī nāpsarā nāpi dānavī |
tulyā sīmantinī tasyā mānuṣīṣu kuto bhavet || 30 ||
tasyāpahara bhāryāntvaṃ pramathya tu mahāvane |
sītayā rahitaḥ kāmī rāmo hāsyati jīvitam || 31 ||
arocayata tadvākyaṃ rāvaṇo rākṣasādhipaḥ |
cintayitvā mahābāhurakampanamuvāca ha || 32 ||
bāḍhaṃ kālyaṃ gamiṣyāmi hyekassārathinā saha |
ānayiṣyāmi vaidehīmimāṃ hṛṣṭo mahāpurīm || 33 ||
athaivamuktvā prayayau kharayuktena rāvaṇaḥ |
rathenādityavarṇena diśassarvāḥ prakāśayan || 34 ||
sa ratho rākṣasendrasya nakṣatrapathago mahān |
sañcāryamāṇaśśuśubhe jalade candramā iva || 35 ||
sa mārīcāśramaṃ prāpya tāṭakeyamupāgamat |
mārīcenārcito rājā bhakṣyabhojyairamānuṣaiḥ || 36 ||
taṃ svayaṃ pūjayitvā tu āsanenodakena ca |
arthopahitayā vācā mārīco vākyamabravīt || 37 ||
kaccitsukuśalaṃ rājanlokānāṃ rākṣaseśvara |
āśaṅke nātha jāne tvaṃ yatastūrṇamihāgataḥ || 38 ||
evamukto mahātejā mārīcena sa rāvaṇaḥ |
tataḥ paścādidaṃ vākyamabravīdvākyakovidaḥ || 39 ||
ārakṣo me hatastāta rāmeṇākliṣṭakarmaṇā |
janasthānamavadhya tatsarvaṃ yudhi nipātitam || 40 ||
tasya me kuru sācivyaṃ tasya bhāryāpahāraṇe |
rākṣasendravacaśśrutvā mārīco vākyamabravīt || 41 ||
ākhyātā kena sītā sā mitrarūpeṇa śatruṇā |
tvayā rākṣasaśārdūla ko na nandati nanditaḥ || 42 ||
sītāmihānayasveti ko bravīti bravīhi me |
rakṣolokasya sarvasya kaśśṛṅgaṃ chettumicchati || 43 ||
protsāhayati kaśca tvāṃ sa ca śatrurasaṃśayaḥ |
aśīviṣamukhāddaṃṣṭrāmuddhartuṃ cecchati tvayā || 44 ||
karmaṇā kena kenāsi kāpathaṃ pratipāditaḥ |
sukhasuptasya te rājan prahṛtaṃ kena mūrdhani || 45 ||
viśuddhavaṃśābhijanāgrahasta stejomadassaṃsthitadorviṣāṇaḥ |
udīkṣituṃ rāvaṇa neha yuktaḥ sa saṃyuge rāghavagandhahastī || 46 ||
asau raṇāntaḥ sthitisandhivālo vidagdharakṣomṛgahā nṛsiṃhaḥ |
suptastvayā bodhayituṃ na yuktaḥ śarāṅgapūrṇo niśitāsidaṃṣṭraḥ || 47 ||
cāpāpahāre bhujavegapaṅke śarormimāle sumahāhavaughe |
na rāmapātālamukhe'tighore praskandituṃ rākṣasarāja yuktam || 48 ||
prasīda laṅkeśvara rākṣasendra laṅkāṃ prasanno bhava sādhu gaccha |
tvaṃ sveṣu dāreṣu ramasva nityaṃ rāmassabhāryo ramatāṃ vaneṣu || 49 ||
evamukto daśagrīvo mārīcena sa rāvaṇaḥ |
nyavartata purīṃ laṅkāṃ viveśa ca gṛhottamam || 50 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekatriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ एकत्रिंशस्सर्गः ।
त्वरमाणस्ततो गत्वा जनस्थानादकम्पनः ।
प्रविश्य लङ्कां वेगेन रावणं वाक्यमब्रवीत् ॥ 1 ॥
जनस्थानस्थिता राजन्राक्षसा बहवो हताः ।
खरश्च निहतस्सङ्ख्ये कथञ्चिदहमागतः ॥ 2 ॥
एवमुक्तो दशग्रीवः क्रुद्ध स्संरक्तलोचनः ।
अकम्पनमुवाचेदं निर्दहन्निव चक्षुषा ॥ 3 ॥
केन रम्यं जनस्थानं हतं मम परासुना ।
को हि सर्वेषु लोकेषु गतिं चाधिगमिष्यति ॥ 4 ॥
न हि मे विप्रियं कृत्वा शक्यं मघवता सुखम् ।
प्राप्तुं वैश्रवणेनापि न यमेन न विष्णुना ॥ 5 ॥
कालस्य चाप्यहं कालो दहेयमपि पावकम् ।
मृत्युं मरणधर्मेण संयोजयितुमुत्सहे ॥ 6 ॥
दहेयमपि सङ्कृद्धस्तेजसाऽदित्यपावकौ ।
वातस्य तरसा वेगं निहन्तुमहमुत्सहे ॥ 7 ॥
तथा क्रुद्धं दशग्रीवं कृताञ्जलिरकम्पनः ।
भयात्सन्दिग्धया वाचा रावणं याचतेऽभयम् ॥ 8 ॥
दशग्रीवोऽभयं तस्मै प्रददौ रक्षसां वरः ।
स विस्रब्धोऽब्रवीद्वाक्यमसन्दिग्धमकम्पनः ॥ 9 ॥
पुत्रो दशरथस्यास्ति सिंहसंहननो युवा ।
रामो नाम वृषस्कन्धो वृत्तायतमहाभुजः ॥ 10 ॥
वीरः पृथुयशाश्श्रीमानतुल्यबलविक्रमः ।
हतं तेन जनस्थानं खरश्च सह दूषणः ॥ 11 ॥
अकम्पनवच श्रुत्वा रावणो राक्षसाधिपः ।
नागेन्द्र इव निश्वस्य वचनं चेदमब्रवीत् ॥ 12 ॥
स सुरेन्द्रेण संयुक्तो रामस्सर्वामरैस्सह ।
उपयातो जनस्थानं ब्रूहि कच्चिदकम्पन ॥ 13 ॥
रावणस्य पुनर्वाक्यं निशम्य तदकम्पनः ।
आचचक्षे बलं तस्य विक्रमं च महात्मनः ॥ 14 ॥
रामो नाम महातेजा श्रेष्ठस्सर्वधनुष्मताम् ।
दिव्यास्त्रगुणसम्पन्नः पुरन्दरसमो युधि ॥ 15 ॥
तस्यानुरूपो बलवान्रक्ताक्षो दन्दुभिस्वनः ।
कनीयान्लक्ष्मणो नाम भ्राता शशिनिभाननः ॥ 16 ॥
स तेन सह संयुक्तः पावकेनानिलो यथा ।
श्रीमान्राजवरस्तेन जनस्थानं निपातितम् ॥ 17 ॥
नैव देवा महात्मानो नात्र कार्या विचारणा ।
शरा रामेण तूत्सृष्टा रुक्मपुङ्खाः पतत्रिणः ॥ 18 ॥
सर्पाः पञ्चानना भूत्वा भक्षयन्ति स्म राक्षसान् ।
येन येन च गच्छन्ति राक्षसा भयकर्शिताः ॥ 19 ॥
तेन तेन स्म पश्यन्ति राममेवाग्रतः स्थितम् ।
इत्थं विनाशितं तेन जनस्थानं तवानघ ॥ 20 ॥
अकम्पनवचश्रुत्वा रावणो वाक्यमब्रवीत् ।
जनस्थानं गमिष्यामि हन्तुं रामं सलक्ष्मणम् ॥ 21 ॥
अथैवमुक्ते वचने प्रोवाचेदमकम्पनः ।
शृणु राजन्यथावृत्तं रामस्य बलपौरुषम् ॥ 22 ॥
असाध्यः कुपितो रामो विक्रमेण महायशाः ।
आपगायास्सुपूर्णाया वेगं परिहरेच्छरैः ॥ 23 ॥
सतारग्रहनक्षत्रं नभश्चाप्यवसादयेत् ।
असौ रामस्तु सीदन्तीं श्रीमानभ्युद्धरेन्महीम् ॥ 24 ॥
भित्त्वा वेलां समुद्रस्य लोकानाप्लावयेद्विभुः ।
वेगं वापि समुद्रस्य वायुं वा विधमेच्छरैः ॥ 25 ॥
संहृत्य वा पुनर्लोकान्विक्रमेण महायशाः ।
शक्तस्सपुरुषव्याघ्रः स्रष्टुं पुनरपि प्रजाः ॥ 26 ॥
न हि रामो दशग्रीव शक्यो जेतुं त्वया युधि ।
रक्षसां वापि लोकेन स्वर्गः पापजनैरिव ॥ 27 ॥
न तं वध्यमहं मन्ये सर्वैर्देवासुरैरपि ।
अयं तस्य वधोपायस्तन्ममैकमनाश्शृणु ॥ 28 ॥
भार्या तस्योत्तमा लोके सीता नाम सुमध्यमा ।
श्यामा समविभक्ताङ्गी स्त्रीरत्नं रत्नभूषिता ॥ 29 ॥
नैव देवी न गन्धर्वी नाप्सरा नापि दानवी ।
तुल्या सीमन्तिनी तस्या मानुषीषु कुतो भवेत् ॥ 30 ॥
तस्यापहर भार्यान्त्वं प्रमथ्य तु महावने ।
सीतया रहितः कामी रामो हास्यति जीवितम् ॥ 31 ॥
अरोचयत तद्वाक्यं रावणो राक्षसाधिपः ।
चिन्तयित्वा महाबाहुरकम्पनमुवाच ह ॥ 32 ॥
बाढं काल्यं गमिष्यामि ह्येकस्सारथिना सह ।
आनयिष्यामि वैदेहीमिमां हृष्टो महापुरीम् ॥ 33 ॥
अथैवमुक्त्वा प्रययौ खरयुक्तेन रावणः ।
रथेनादित्यवर्णेन दिशस्सर्वाः प्रकाशयन् ॥ 34 ॥
स रथो राक्षसेन्द्रस्य नक्षत्रपथगो महान् ।
सञ्चार्यमाणश्शुशुभे जलदे चन्द्रमा इव ॥ 35 ॥
स मारीचाश्रमं प्राप्य ताटकेयमुपागमत् ।
मारीचेनार्चितो राजा भक्ष्यभोज्यैरमानुषैः ॥ 36 ॥
तं स्वयं पूजयित्वा तु आसनेनोदकेन च ।
अर्थोपहितया वाचा मारीचो वाक्यमब्रवीत् ॥ 37 ॥
कच्चित्सुकुशलं राजन्लोकानां राक्षसेश्वर ।
आशङ्के नाथ जाने त्वं यतस्तूर्णमिहागतः ॥ 38 ॥
एवमुक्तो महातेजा मारीचेन स रावणः ।
ततः पश्चादिदं वाक्यमब्रवीद्वाक्यकोविदः ॥ 39 ॥
आरक्षो मे हतस्तात रामेणाक्लिष्टकर्मणा ।
जनस्थानमवध्य तत्सर्वं युधि निपातितम् ॥ 40 ॥
तस्य मे कुरु साचिव्यं तस्य भार्यापहारणे ।
राक्षसेन्द्रवचश्श्रुत्वा मारीचो वाक्यमब्रवीत् ॥ 41 ॥
आख्याता केन सीता सा मित्ररूपेण शत्रुणा ।
त्वया राक्षसशार्दूल को न नन्दति नन्दितः ॥ 42 ॥
सीतामिहानयस्वेति को ब्रवीति ब्रवीहि मे ।
रक्षोलोकस्य सर्वस्य कश्शृङ्गं छेत्तुमिच्छति ॥ 43 ॥
प्रोत्साहयति कश्च त्वां स च शत्रुरसंशयः ।
अशीविषमुखाद्दंष्ट्रामुद्धर्तुं चेच्छति त्वया ॥ 44 ॥
कर्मणा केन केनासि कापथं प्रतिपादितः ।
सुखसुप्तस्य ते राजन् प्रहृतं केन मूर्धनि ॥ 45 ॥
विशुद्धवंशाभिजनाग्रहस्त स्तेजोमदस्संस्थितदोर्विषाणः ।
उदीक्षितुं रावण नेह युक्तः स संयुगे राघवगन्धहस्ती ॥ 46 ॥
असौ रणान्तः स्थितिसन्धिवालो विदग्धरक्षोमृगहा नृसिंहः ।
सुप्तस्त्वया बोधयितुं न युक्तः शराङ्गपूर्णो निशितासिदंष्ट्रः ॥ 47 ॥
चापापहारे भुजवेगपङ्के शरोर्मिमाले सुमहाहवौघे ।
न रामपातालमुखेऽतिघोरे प्रस्कन्दितुं राक्षसराज युक्तम् ॥ 48 ॥
प्रसीद लङ्केश्वर राक्षसेन्द्र लङ्कां प्रसन्नो भव साधु गच्छ ।
त्वं स्वेषु दारेषु रमस्व नित्यं रामस्सभार्यो रमतां वनेषु ॥ 49 ॥
एवमुक्तो दशग्रीवो मारीचेन स रावणः ।
न्यवर्तत पुरीं लङ्कां विवेश च गृहोत्तमम् ॥ 50 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे एकत्रिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekatriṃśassargaḥ |
tvaramāṇastato gatvā janasthānādakampanaḥ |
praviśya laṅkāṃ vegena rāvaṇaṃ vākyamabravīt || 1 ||
janasthānasthitā rājanrākṣasā bahavo hatāḥ |
kharaśca nihatassaṅkhye kathañcidahamāgataḥ || 2 ||
evamukto daśagrīvaḥ kruddha ssaṃraktalocanaḥ |
akampanamuvācedaṃ nirdahanniva cakṣuṣā || 3 ||
kena ramyaṃ janasthānaṃ hataṃ mama parāsunā |
ko hi sarveṣu lokeṣu gatiṃ cādhigamiṣyati || 4 ||
na hi me vipriyaṃ kṛtvā śakyaṃ maghavatā sukham |
prāptuṃ vaiśravaṇenāpi na yamena na viṣṇunā || 5 ||
kālasya cāpyahaṃ kālo daheyamapi pāvakam |
mṛtyuṃ maraṇadharmeṇa saṃyojayitumutsahe || 6 ||
daheyamapi saṅkṛddhastejasā'dityapāvakau |
vātasya tarasā vegaṃ nihantumahamutsahe || 7 ||
tathā kruddhaṃ daśagrīvaṃ kṛtāñjalirakampanaḥ |
bhayātsandigdhayā vācā rāvaṇaṃ yācate'bhayam || 8 ||
daśagrīvo'bhayaṃ tasmai pradadau rakṣasāṃ varaḥ |
sa visrabdho'bravīdvākyamasandigdhamakampanaḥ || 9 ||
putro daśarathasyāsti siṃhasaṃhanano yuvā |
rāmo nāma vṛṣaskandho vṛttāyatamahābhujaḥ || 10 ||
vīraḥ pṛthuyaśāśśrīmānatulyabalavikramaḥ |
hataṃ tena janasthānaṃ kharaśca saha dūṣaṇaḥ || 11 ||
akampanavaca śrutvā rāvaṇo rākṣasādhipaḥ |
nāgendra iva niśvasya vacanaṃ cedamabravīt || 12 ||
sa surendreṇa saṃyukto rāmassarvāmaraissaha |
upayāto janasthānaṃ brūhi kaccidakampana || 13 ||
rāvaṇasya punarvākyaṃ niśamya tadakampanaḥ |
ācacakṣe balaṃ tasya vikramaṃ ca mahātmanaḥ || 14 ||
rāmo nāma mahātejā śreṣṭhassarvadhanuṣmatām |
divyāstraguṇasampannaḥ purandarasamo yudhi || 15 ||
tasyānurūpo balavānraktākṣo dandubhisvanaḥ |
kanīyānlakṣmaṇo nāma bhrātā śaśinibhānanaḥ || 16 ||
sa tena saha saṃyuktaḥ pāvakenānilo yathā |
śrīmānrājavarastena janasthānaṃ nipātitam || 17 ||
naiva devā mahātmāno nātra kāryā vicāraṇā |
śarā rāmeṇa tūtsṛṣṭā rukmapuṅkhāḥ patatriṇaḥ || 18 ||
sarpāḥ pañcānanā bhūtvā bhakṣayanti sma rākṣasān |
yena yena ca gacchanti rākṣasā bhayakarśitāḥ || 19 ||
tena tena sma paśyanti rāmamevāgrataḥ sthitam |
itthaṃ vināśitaṃ tena janasthānaṃ tavānagha || 20 ||
akampanavacaśrutvā rāvaṇo vākyamabravīt |
janasthānaṃ gamiṣyāmi hantuṃ rāmaṃ salakṣmaṇam || 21 ||
athaivamukte vacane provācedamakampanaḥ |
śṛṇu rājanyathāvṛttaṃ rāmasya balapauruṣam || 22 ||
asādhyaḥ kupito rāmo vikrameṇa mahāyaśāḥ |
āpagāyāssupūrṇāyā vegaṃ parihareccharaiḥ || 23 ||
satāragrahanakṣatraṃ nabhaścāpyavasādayet |
asau rāmastu sīdantīṃ śrīmānabhyuddharenmahīm || 24 ||
bhittvā velāṃ samudrasya lokānāplāvayedvibhuḥ |
vegaṃ vāpi samudrasya vāyuṃ vā vidhameccharaiḥ || 25 ||
saṃhṛtya vā punarlokānvikrameṇa mahāyaśāḥ |
śaktassapuruṣavyāghraḥ sraṣṭuṃ punarapi prajāḥ || 26 ||
na hi rāmo daśagrīva śakyo jetuṃ tvayā yudhi |
rakṣasāṃ vāpi lokena svargaḥ pāpajanairiva || 27 ||
na taṃ vadhyamahaṃ manye sarvairdevāsurairapi |
ayaṃ tasya vadhopāyastanmamaikamanāśśṛṇu || 28 ||
bhāryā tasyottamā loke sītā nāma sumadhyamā |
śyāmā samavibhaktāṅgī strīratnaṃ ratnabhūṣitā || 29 ||
naiva devī na gandharvī nāpsarā nāpi dānavī |
tulyā sīmantinī tasyā mānuṣīṣu kuto bhavet || 30 ||
tasyāpahara bhāryāntvaṃ pramathya tu mahāvane |
sītayā rahitaḥ kāmī rāmo hāsyati jīvitam || 31 ||
arocayata tadvākyaṃ rāvaṇo rākṣasādhipaḥ |
cintayitvā mahābāhurakampanamuvāca ha || 32 ||
bāḍhaṃ kālyaṃ gamiṣyāmi hyekassārathinā saha |
ānayiṣyāmi vaidehīmimāṃ hṛṣṭo mahāpurīm || 33 ||
athaivamuktvā prayayau kharayuktena rāvaṇaḥ |
rathenādityavarṇena diśassarvāḥ prakāśayan || 34 ||
sa ratho rākṣasendrasya nakṣatrapathago mahān |
sañcāryamāṇaśśuśubhe jalade candramā iva || 35 ||
sa mārīcāśramaṃ prāpya tāṭakeyamupāgamat |
mārīcenārcito rājā bhakṣyabhojyairamānuṣaiḥ || 36 ||
taṃ svayaṃ pūjayitvā tu āsanenodakena ca |
arthopahitayā vācā mārīco vākyamabravīt || 37 ||
kaccitsukuśalaṃ rājanlokānāṃ rākṣaseśvara |
āśaṅke nātha jāne tvaṃ yatastūrṇamihāgataḥ || 38 ||
evamukto mahātejā mārīcena sa rāvaṇaḥ |
tataḥ paścādidaṃ vākyamabravīdvākyakovidaḥ || 39 ||
ārakṣo me hatastāta rāmeṇākliṣṭakarmaṇā |
janasthānamavadhya tatsarvaṃ yudhi nipātitam || 40 ||
tasya me kuru sācivyaṃ tasya bhāryāpahāraṇe |
rākṣasendravacaśśrutvā mārīco vākyamabravīt || 41 ||
ākhyātā kena sītā sā mitrarūpeṇa śatruṇā |
tvayā rākṣasaśārdūla ko na nandati nanditaḥ || 42 ||
sītāmihānayasveti ko bravīti bravīhi me |
rakṣolokasya sarvasya kaśśṛṅgaṃ chettumicchati || 43 ||
protsāhayati kaśca tvāṃ sa ca śatrurasaṃśayaḥ |
aśīviṣamukhāddaṃṣṭrāmuddhartuṃ cecchati tvayā || 44 ||
karmaṇā kena kenāsi kāpathaṃ pratipāditaḥ |
sukhasuptasya te rājan prahṛtaṃ kena mūrdhani || 45 ||
viśuddhavaṃśābhijanāgrahasta stejomadassaṃsthitadorviṣāṇaḥ |
udīkṣituṃ rāvaṇa neha yuktaḥ sa saṃyuge rāghavagandhahastī || 46 ||
asau raṇāntaḥ sthitisandhivālo vidagdharakṣomṛgahā nṛsiṃhaḥ |
suptastvayā bodhayituṃ na yuktaḥ śarāṅgapūrṇo niśitāsidaṃṣṭraḥ || 47 ||
cāpāpahāre bhujavegapaṅke śarormimāle sumahāhavaughe |
na rāmapātālamukhe'tighore praskandituṃ rākṣasarāja yuktam || 48 ||
prasīda laṅkeśvara rākṣasendra laṅkāṃ prasanno bhava sādhu gaccha |
tvaṃ sveṣu dāreṣu ramasva nityaṃ rāmassabhāryo ramatāṃ vaneṣu || 49 ||
evamukto daśagrīvo mārīcena sa rāvaṇaḥ |
nyavartata purīṃ laṅkāṃ viveśa ca gṛhottamam || 50 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekatriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in