ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଅଯୋଧ୍ଯାକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ଅଷ୍ଟାଦଶାଧିକଶତତମସ୍ସର୍ଗଃ ।
ସାତ୍ଵେଵମୁକ୍ତା ଵୈଦେହୀ ଅନସୂଯାଽନସୂଯଯା ।
ପ୍ରତିପୂଜ୍ଯ ଵଚୋ ମନ୍ଦଂ ପ୍ରଵକ୍ତୁମୁପଚକ୍ରମେ ॥ 1 ॥
ନୈତଦାଶ୍ଚର୍ଯମାର୍ଯାଯା ଯନ୍ମାଂ ତ୍ଵମଭିଭାଷସେ ।
ଵିଦିତନ୍ତୁ ମମାପ୍ଯେତଦ୍ଯଥା ନାର୍ଯାଃ ପତିର୍ଗୁରୁଃ ॥ 2 ॥
ଯଦ୍ଯପ୍ଯେଷ ଭଵେଦ୍ଭର୍ତା ମମାଽର୍ଯେ ଵୃତ୍ତଵର୍ଜିତଃ ।
ଅଦ୍ଵୈଧମୁପଚର୍ତଵ୍ଯସ୍ତଥାପ୍ଯେଷ ମଯା ଭଵେତ୍ ॥ 3 ॥
କିଂ ପୁନର୍ଯୋ ଗୁଣଶ୍ଲାଘ୍ଯ ସ୍ସାନୁକ୍ରୋଶୋ ଜିତେନ୍ଦ୍ରିଯଃ ।
ସ୍ଥିରାନୁରାଗୋ ଧର୍ମାତ୍ମା ମାତୃଵତ୍ପିତୃଵତ୍ପ୍ରିଯଃ ॥ 4 ॥
ଯାଂ ଵୃତ୍ତିଂ ଵର୍ତତେ ରାମଃ କୌସଲ୍ଯାଯାଂ ମହାବଲଃ ।
ତାମେଵ ନୃପନାରୀଣାମନ୍ଯାସାମପି ଵର୍ତତେ ॥ 5 ॥
ସକୃଦ୍ଦୃଷ୍ଟାସ୍ଵପି ସ୍ତ୍ରିଷୁ ନୃପେଣ ନୃପଵତ୍ସଲଃ ।
ମାତୃଵଦ୍ଵର୍ତତେ ଵୀରୋ ମାନମୁତ୍ସୃଜ୍ଯ ଧର୍ମଵିତ୍ ॥ 6 ॥
ଆଗଚ୍ଛନ୍ତ୍ଯାଶ୍ଚ ଵିଜନଂ ଵନମେଵଂ ଭଯାଵହମ୍ ।
ସମାହିତଂ ମେ ଶ୍ଵଶ୍ର୍ଵା ଚ ହୃଦଯେ ତଦ୍ଧୃତଂ ମହତ୍ ॥ 7 ॥
ପାଣିପ୍ରଦାନକାଲେ ଚ ଯତ୍ପୁରାତ୍ଵଗ୍ନି ସନ୍ନିଧୌ ।
ଅନୁଶିଷ୍ଟା ଜନନ୍ଯାଽସ୍ମି ଵାକ୍ଯଂ ତଦପି ମେ ଧୃତମ୍ ॥ 8 ॥
ନଵୀକୃତଂ ତୁ ତତ୍ସର୍ଵଂ ଵାକ୍ଯୈସ୍ତେ ଧର୍ମଚାରିଣି ।
ପତିଶୁଶ୍ରୂଷଣାନ୍ନାର୍ଯାସ୍ତପୋ ନାନ୍ଯଦ୍ଵିଧୀଯତେ ॥ 9 ॥
ସାଵିତ୍ରୀ ପତିଶୁଶ୍ରୂଷାଂ କୃତ୍ଵା ସ୍ଵର୍ଗେ ମହୀଯତେ ।
ତଥାଵୃତ୍ତିଶ୍ଚ ଯାତା ତ୍ଵଂ ପତିଶୁଶ୍ରୂଷଯା ଦିଵମ୍ ॥ 10 ॥
ଵରିଷ୍ଠା ସର୍ଵନାରୀଣାମେଷା ଚ ଦିଵି ଦେଵତା ।
ରୋହିଣୀ ନ ଵିନାଚନ୍ଦ୍ରଂ ମୁହୂର୍ତମପି ଦୃଶ୍ଯତେ ॥ 11 ॥
ଏଵଂଵିଧାଶ୍ଚ ପ୍ରଵରାଃ ସ୍ତ୍ରିଯୋ ଭର୍ତୃଦୃଢଵ୍ରତାଃ ।
ଦେଵଲୋକେ ମହୀଯନ୍ତେ ପୁଣ୍ଯେନ ସ୍ଵେନ କର୍ମଣା ॥ 12 ॥
ତତୋଽନସୂଯା ସଂହୃଷ୍ଟା ଶ୍ରୁତ୍ଵୋକ୍ତଂ ସୀତଯା ଵଚଃ ।
ଶିରସ୍ଯାଘ୍ରାଯ ଚୋଵାଚ ମୈଥିଲୀଂ ହର୍ଷଯନ୍ତ୍ଯୁତ ॥ 13 ॥
ନିଯମୈର୍ଵିଵିଧୈରାପ୍ତଂ ତପୋ ହି ମହଦସ୍ତି ମେ ।
ତତ୍ସଂଶ୍ରିତ୍ଯ ବଲଂ ସୀତେ ଛନ୍ଦଯେ ତ୍ଵାଂ ଶୁଚିଵ୍ରତେ ॥ 14 ॥
ଉପପନ୍ନଂ ମନୋଜ୍ଞଂ ଚ ଵଚନଂ ତଵ ମୈଥିଲି ।
ପ୍ରୀତା ଚାସ୍ମ୍ଯୁଚିତଂ କିଂ ତେ କରଵାଣି ବ୍ରଵୀହି ମେ ॥ 15 ॥
ତସ୍ଯାସ୍ତଦ୍ ଵଚନଂ ଶ୍ରୂତ୍ଵା ଵିସ୍ମିତା ମନ୍ଦଵିସ୍ମଯା ।
କୃତମିତ୍ଯବ୍ରଵୀତ୍ ସୀତା ତପୋବଲସମନ୍ଵିତାମ୍ ॥ 16 ॥
ସା ତ୍ଵେଵମୁକ୍ତା ଧର୍ମଜ୍ଞା ତଯା ପ୍ରୀତତରାଽଭଵତ୍ ।
ସଫଲଂ ଚ ପ୍ରହର୍ଷଂ ତେ ହନ୍ତ ସୀତେ କରୋମ୍ଯହମ୍ ॥ 17 ॥
ଇଦଂ ଦିଵ୍ଯଂ ଵରଂ ମାଲ୍ଯଂ ଵସ୍ତ୍ରମାଭରଣାନି ଚ ।
ଅଙ୍ଗରାଗଂ ଚ ଵୈଦେହି ମହାର୍ହଂ ଚାନୁଲେପନମ୍ ॥ 18 ॥
ମଯା ଦତ୍ତମିଦଂ ସୀତେ ତଵ ଗାତ୍ରାଣି ଶୋଭଯେତ୍ ।
ଅନୁରୂପମସଙ୍କ୍ଲିଷ୍ଟଂ ନିତ୍ଯମେଵ ଭଵିଷ୍ଯତି ॥ 19 ॥
ଅଙ୍ଗରାଗେଣ ଦିଵ୍ଯେନ ଲିପ୍ତାଙ୍ଗୀ ଜନକାତ୍ମଜେ ।
ଶୋଭଯିଷ୍ଯସି ଭର୍ତାରଂ ଯଥା ଶ୍ରୀର୍ଵିଷ୍ଣୁମଵ୍ଯଯମ୍ ॥ 20 ॥
ସା ଵସ୍ତ୍ରମଙ୍ଗରାଗଂ ଚ ଭୂଷଣାନି ସ୍ରଜସ୍ତଥା ।
ମୈଥିଲୀ ପ୍ରତିଜଗ୍ରାହ ପ୍ରୀତିଦାନମନୁତ୍ତମମ୍ ॥ 21 ॥
ପ୍ରତିଗୃହ୍ଯ ଚ ତତ୍ସୀତା ପ୍ରୀତିଦାନଂ ଯଶସ୍ଵିନୀ ।
ଶ୍ଲିଷ୍ଟାଞ୍ଜଲିପୁଟା ତତ୍ର ସମୁପାସ୍ତ ତପୋଧନାମ୍ ॥ 22 ॥
ତଥା ସୀତାମୁପାସୀନାମନସୂଯା ଦୃଢଵ୍ରତା ।
ଵଚନଂ ପ୍ରଷ୍ଟୁମାରେଭେ କାଞ୍ଚିତ୍ପ୍ରିଯକଥାମନୁ ॥ 23 ॥
ସ୍ଵଯଂ ଵରେ କିଲ ପ୍ରାପ୍ତା ତ୍ଵମନେନ ଯଶସ୍ଵିନା ।
ରାଘଵେଣେତି ମେ ସିତେ କଥା ଶ୍ରୁତିମୁପାଗତା ॥ 24 ॥
ତାଂ କଥାଂ ଶ୍ରୋତୁମିଚ୍ଛାମି ଵିସ୍ତରେଣ ଚ ମୈଥିଲି ।
ଯଥାଽନୁଭୂତଂ କାର୍ତ୍ସ୍ନ୍ଯେନ ତନ୍ମେ ତ୍ଵଂ ଵକ୍ତୁମର୍ହସି ॥ 25 ॥
ଏଵମୁକ୍ତା ତୁ ସା ସୀତା ତାଂ ତତୋ ଧର୍ମଚାରିଣୀମ୍ ।
ଶ୍ରୂଯତାମିତି ଚୋକ୍ତ୍ଵା ଵୈ କଥଯାମାସ ତାଂ କଥାମ୍ ॥ 26 ॥
ମିଥିଲାଧିପତିର୍ଵୀରୋ ଜନକୋ ନାମ ଧର୍ମଵିତ୍ ।
କ୍ଷତ୍ରଧର୍ମେ ହ୍ଯଭିରତୋ ନ୍ଯାଯତଶ୍ଶାସ୍ତି ମେଦିନୀମ୍ ॥ 27 ॥
ତସ୍ଯ ଲାଙ୍ଗଲହସ୍ତନ୍ଯ କର୍ଷତଃ କ୍ଷେତ୍ରମଣ୍ଡଲମ୍ ।
ଅହଂ କିଲୋତ୍ଥିତା ଭିତ୍ଵା ଜଗତୀଂ ନୃପତେସ୍ସୁତା ॥ 28 ॥
ସ ମାଂ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ନରପତିର୍ମୁଷ୍ଟିଵିକ୍ଷେପତତ୍ପରଃ ।
ପାଂସୁକୁଣ୍ଠିତସର୍ଵାଙ୍ଗୀଂ ଜନକୋ ଵିସ୍ମିତୋଽଭଵତ୍ ॥ 29 ॥
ଅନପତ୍ଯେନ ଚ ସ୍ନେହାଦଙ୍କମାରୋପ୍ଯ ଚ ସ୍ଵଯମ୍ ।
ମମେଯଂ ତନଯେତ୍ଯୁକ୍ତ୍ଵା ସ୍ନେହୋ ମଯି ନିପାତିତଃ ॥ 30 ॥
ଅନ୍ତରିକ୍ଷେ ଚ ଵାଗୁକ୍ତାଽପ୍ରତିମାଽମାନୁଷୀ କିଲ ।
ଏଵମେତନ୍ନରପତେ ଧର୍ମେଣ ତନଯା ତଵ ॥ 31 ॥
ତତଃ ପ୍ରହୃଷ୍ଟୋ ଧର୍ମାତ୍ମା ପିତା ମେ ମିଥିଲାଧିପଃ ।
ଅଵାପ୍ତୋ ଵିପୁଲାଂ ବୁଦ୍ଧିଂ ମାମଵାପ୍ଯ ନରାଧିପଃ ॥ 32 ॥
ଦତ୍ତା ଚାସ୍ମୀଷ୍ଟଵଦ୍ଦେଵ୍ଯୈ ଜ୍ଯେଷ୍ଠାଯୈ ପୁଣ୍ଯକର୍ମଣା ।
ତଯା ସମ୍ଭାଵିତା ଚାସ୍ମି ସ୍ନିଗ୍ଧଯା ମାତୃସୌହୃଦାତ୍ ॥ 33 ॥
ପତିସଂଯୋଗସୁଲଭଂ ଵଯୋ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ତୁ ମେ ପିତା ।
ଚିନ୍ତାମଭ୍ଯଗମଦ୍ଧୀନୋ ଵିତ୍ତନାଶାଦିଵାଧନଃ ॥ 34 ॥
ସଦୃଶାଚ୍ଚାପକୃଷ୍ଟାଚ୍ଚ ଲୋକେ କନ୍ଯାପିତା ଜନାତ୍ ।
ପ୍ରଧର୍ଷଣାମଵାପ୍ନୋତି ଶକ୍ରେଣାପି ସମୋ ଭୁଵି ॥ 35 ॥
ତାଂ ଧର୍ଷଣାମଦୂରସ୍ଥାଂ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ଚାତ୍ମନି ପାର୍ଥିଵଃ ।
ଚିନ୍ତାର୍ଣଵଗତଃ ପାରଂ ନାସସାଦାପ୍ଲଵୋ ଯଥା ॥ 36 ॥
ଅଯୋନିଜାଂ ହି ମାଂ ଜ୍ଞାତ୍ଵା ନାଧ୍ଯଗଚ୍ଛଦ୍ଵିଚିନ୍ତଯନ୍ ।
ସଦୃଶଂ ଚାନୁରୂପଂ ଚ ମହୀପାଲଃ ପତିଂ ମମ ॥ 37 ॥
ତସ୍ଯ ବୁଦ୍ଧିରିଯଂ ଜାତା ଚିନ୍ତଯାନସ୍ଯ ସନ୍ତତମ୍ ।
ସ୍ଵଯଂଵରଂ ତନୂଜାଯାଃ କରିଷ୍ଯାମୀତି ଧୀମତଃ ॥ 38 ॥
ମହାଯଜ୍ଞେ ତଦା ତସ୍ଯ ଵରୁଣେନ ମହାତ୍ମନା ।
ଦତ୍ତଂ ଧନୁର୍ଵରଂ ପ୍ରୀତ୍ଯା ତୂଣୀ ଚାକ୍ଷଯସାଯକୌ ॥ 39 ॥
ଅସଞ୍ଚାଲ୍ଯଂ ମନୁଷ୍ଯୈଶ୍ଚ ଯତ୍ନେନାପି ଚ ଗୌରଵାତ୍ ।
ତନ୍ନ ଶକ୍ତା ନମଯିତୁଂ ସ୍ଵପ୍ନେଷ୍ଵପି ନରାଧିପାଃ ॥ 40 ॥
ତଦ୍ଧନୁଃ ପ୍ରାପ୍ଯ ମେ ପିତ୍ରା ଵ୍ଯାହୃତଂ ସତ୍ଯଵାଦିନା ।
ସମଵାଯେ ନରେନ୍ଦ୍ରାଣାଂ ପୂର୍ଵମାମନ୍ତ୍ର୍ଯ ପାର୍ଥିଵାନ୍ ॥ 41 ॥
ଇଦଂ ଚ ଧନୁରୁଦ୍ଯମ୍ଯ ସଜ୍ଯଂ ଯଃ କୁରୁତେ ନରଃ ।
ତସ୍ଯ ମେ ଦୁହିତା ଭାର୍ଯା ଭଵିଷ୍ଯତି ନ ସଂଶଯଃ ॥ 42 ॥
ତଚ୍ଚ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ଧନୁଶ୍ଶ୍ରେଷ୍ଠଂ ଗୌରଵାଦ୍ଗିରିସନ୍ନିଭମ୍ ।
ଅଭିଵାଦ୍ଯ ନୃପା ଜଗ୍ମୁରଶକ୍ତାସ୍ତସ୍ଯ ତୋଲନେ ॥ 43 ॥
ସୁଦୀର୍ଘସ୍ଯ ତୁ କାଲସ୍ଯ ରାଘଵୋଽଯଂ ମହାଦ୍ଯୁତିଃ ।
ଵିଶ୍ଵାମିତ୍ରେଣ ସହିତୋ ଯଜ୍ଞଂ ଦ୍ରଷ୍ଟୁଂ ସମାଗତଃ ॥ 44 ॥
ଲକ୍ଷ୍ମଣେନ ସହ ଭ୍ରାତ୍ରା ରାମ ସ୍ସତ୍ଯପରାକ୍ରମଃ ।
ଵିଶ୍ଵାମିତ୍ରସ୍ତୁ ଧର୍ମାତ୍ମା ମମ ପିତ୍ରା ସୁପୂଜିତଃ ॥ 45 ॥
ପ୍ରୋଵାଚ ପିତରଂ ତତ୍ର ଭ୍ରାତରୌ ରାମଲକ୍ଷ୍ମଣୌ ।
ସୁତୌ ଦଶରଥସ୍ଯେମୌ ଧନୁର୍ଦର୍ଶକାଙ୍କ୍ଷିଣୌ ।
ଧନୁର୍ଦର୍ଶଯ ରାମାଯ ରାଜପୁତ୍ରାଯ ଦୈଵିକମ୍ ॥ 46 ॥
ଇତ୍ଯୁକ୍ତସ୍ତେନ ଵିପ୍ରେଣ ତଦ୍ଧନୁସ୍ସମୁପାନଯତ୍ ॥ 47 ॥
ନିମେଷାନ୍ତରମାତ୍ରେଣ ତଦାଽନମ୍ଯ ମହାବଲଃ ।
ଜ୍ଯାଂ ସମାରୋପ୍ଯ ଝଡିତି ପୂରଯାମାସ ଵୀର୍ଯଵାନ୍ ॥ 48 ॥
ତେନ ପୂରଯତା ଵେଗାନ୍ମଧ୍ଯେ ଭଗ୍ନଂ ଦ୍ଵିଧା ଧନୁଃ ।
ତସ୍ଯ ଶବ୍ଦୋ ଭଵଦ୍ଭୀମଃ ପତିତସ୍ଯାଶନେରିଵ ॥ 49 ॥
ତତୋଽହଂ ତତ୍ର ରାମାଯ ପିତ୍ରା ସତ୍ଯାଭିସନ୍ଧିନା ।
ନିଶ୍ଚିତା ଦାତୁମୁଦ୍ଯମ୍ଯ ଜଲଭାଜନମୁତ୍ତମମ୍ ॥ 50 ॥
ଦୀଯମାନାଂ ନ ତୁ ତଦା ପ୍ରତିଜଗ୍ରାହ ରାଘଵଃ ।
ଅଵିଜ୍ଞାଯ ପିତୁଶ୍ଛନ୍ଦମଯୋଧ୍ଯାଽଧିପତେଃ ପ୍ରଭୋଃ ॥ 51 ॥
ତତ ଶ୍ଶ୍ଵଶୁରମାମନ୍ତ୍ର୍ଯ ଵୃଦ୍ଧଂ ଦଶରଥଂ ନୃପମ୍ ।
ମମ ପିତ୍ରା ତ୍ଵହଂ ଦତ୍ତା ରାମାଯ ଵିଦିତାତ୍ମନେ ॥ 52 ॥
ମମ ଚୈଵାନୁଜା ସାଧ୍ଵୀ ଊର୍ମିଲା ପ୍ରିଯଦର୍ଶନା ।
ଭାର୍ଯାର୍ଥେ ଲକ୍ଷ୍ମଣସ୍ଯାପି ଦତ୍ତା ପିତ୍ରା ମମ ସ୍ଵଯମ୍ ॥ 53 ॥
ଏଵଂ ଦତ୍ତାଽସ୍ମି ରାମାଯ ତଦା ତସ୍ମିନ୍ସ୍ଵଯଂଵରେ ।
ଅନୁରକ୍ତାଽସ୍ମି ଧର୍ମେଣ ପତିଂ ଵୀର୍ଯଵତାଂ ଵରମ୍ ॥ 54 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଅଯୋଧ୍ଯାକାଣ୍ଡେ ଅଷ୍ଟାଦଶାଧିକଶତତମସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭādaśādhikaśatatamassargaḥ |
sātvevamuktā vaidehī anasūyā'nasūyayā |
pratipūjya vaco mandaṃ pravaktumupacakrame || 1 ||
naitadāścaryamāryāyā yanmāṃ tvamabhibhāṣase |
viditantu mamāpyetadyathā nāryāḥ patirguruḥ || 2 ||
yadyapyeṣa bhavedbhartā mamā'rye vṛttavarjitaḥ |
advaidhamupacartavyastathāpyeṣa mayā bhavet || 3 ||
kiṃ punaryo guṇaślāghya ssānukrośo jitendriyaḥ |
sthirānurāgo dharmātmā mātṛvatpitṛvatpriyaḥ || 4 ||
yāṃ vṛttiṃ vartate rāmaḥ kausalyāyāṃ mahābalaḥ |
tāmeva nṛpanārīṇāmanyāsāmapi vartate || 5 ||
sakṛddṛṣṭāsvapi striṣu nṛpeṇa nṛpavatsalaḥ |
mātṛvadvartate vīro mānamutsṛjya dharmavit || 6 ||
āgacchantyāśca vijanaṃ vanamevaṃ bhayāvaham |
samāhitaṃ me śvaśrvā ca hṛdaye taddhṛtaṃ mahat || 7 ||
pāṇipradānakāle ca yatpurātvagni sannidhau |
anuśiṣṭā jananyā'smi vākyaṃ tadapi me dhṛtam || 8 ||
navīkṛtaṃ tu tatsarvaṃ vākyaiste dharmacāriṇi |
patiśuśrūṣaṇānnāryāstapo nānyadvidhīyate || 9 ||
sāvitrī patiśuśrūṣāṃ kṛtvā svarge mahīyate |
tathāvṛttiśca yātā tvaṃ patiśuśrūṣayā divam || 10 ||
variṣṭhā sarvanārīṇāmeṣā ca divi devatā |
rohiṇī na vinācandraṃ muhūrtamapi dṛśyate || 11 ||
evaṃvidhāśca pravarāḥ striyo bhartṛdṛḍhavratāḥ |
devaloke mahīyante puṇyena svena karmaṇā || 12 ||
tato'nasūyā saṃhṛṣṭā śrutvoktaṃ sītayā vacaḥ |
śirasyāghrāya covāca maithilīṃ harṣayantyuta || 13 ||
niyamairvividhairāptaṃ tapo hi mahadasti me |
tatsaṃśritya balaṃ sīte chandaye tvāṃ śucivrate || 14 ||
upapannaṃ manojñaṃ ca vacanaṃ tava maithili |
prītā cāsmyucitaṃ kiṃ te karavāṇi bravīhi me || 15 ||
tasyāstad vacanaṃ śrūtvā vismitā mandavismayā |
kṛtamityabravīt sītā tapobalasamanvitām || 16 ||
sā tvevamuktā dharmajñā tayā prītatarā'bhavat |
saphalaṃ ca praharṣaṃ te hanta sīte karomyaham || 17 ||
idaṃ divyaṃ varaṃ mālyaṃ vastramābharaṇāni ca |
aṅgarāgaṃ ca vaidehi mahārhaṃ cānulepanam || 18 ||
mayā dattamidaṃ sīte tava gātrāṇi śobhayet |
anurūpamasaṅkliṣṭaṃ nityameva bhaviṣyati || 19 ||
aṅgarāgeṇa divyena liptāṅgī janakātmaje |
śobhayiṣyasi bhartāraṃ yathā śrīrviṣṇumavyayam || 20 ||
sā vastramaṅgarāgaṃ ca bhūṣaṇāni srajastathā |
maithilī pratijagrāha prītidānamanuttamam || 21 ||
pratigṛhya ca tatsītā prītidānaṃ yaśasvinī |
śliṣṭāñjalipuṭā tatra samupāsta tapodhanām || 22 ||
tathā sītāmupāsīnāmanasūyā dṛḍhavratā |
vacanaṃ praṣṭumārebhe kāñcitpriyakathāmanu || 23 ||
svayaṃ vare kila prāptā tvamanena yaśasvinā |
rāghaveṇeti me site kathā śrutimupāgatā || 24 ||
tāṃ kathāṃ śrotumicchāmi vistareṇa ca maithili |
yathā'nubhūtaṃ kārtsnyena tanme tvaṃ vaktumarhasi || 25 ||
evamuktā tu sā sītā tāṃ tato dharmacāriṇīm |
śrūyatāmiti coktvā vai kathayāmāsa tāṃ kathām || 26 ||
mithilādhipatirvīro janako nāma dharmavit |
kṣatradharme hyabhirato nyāyataśśāsti medinīm || 27 ||
tasya lāṅgalahastanya karṣataḥ kṣetramaṇḍalam |
ahaṃ kilotthitā bhitvā jagatīṃ nṛpatessutā || 28 ||
sa māṃ dṛṣṭvā narapatirmuṣṭivikṣepatatparaḥ |
pāṃsukuṇṭhitasarvāṅgīṃ janako vismito'bhavat || 29 ||
anapatyena ca snehādaṅkamāropya ca svayam |
mameyaṃ tanayetyuktvā sneho mayi nipātitaḥ || 30 ||
antarikṣe ca vāguktā'pratimā'mānuṣī kila |
evametannarapate dharmeṇa tanayā tava || 31 ||
tataḥ prahṛṣṭo dharmātmā pitā me mithilādhipaḥ |
avāpto vipulāṃ buddhiṃ māmavāpya narādhipaḥ || 32 ||
dattā cāsmīṣṭavaddevyai jyeṣṭhāyai puṇyakarmaṇā |
tayā sambhāvitā cāsmi snigdhayā mātṛsauhṛdāt || 33 ||
patisaṃyogasulabhaṃ vayo dṛṣṭvā tu me pitā |
cintāmabhyagamaddhīno vittanāśādivādhanaḥ || 34 ||
sadṛśāccāpakṛṣṭācca loke kanyāpitā janāt |
pradharṣaṇāmavāpnoti śakreṇāpi samo bhuvi || 35 ||
tāṃ dharṣaṇāmadūrasthāṃ dṛṣṭvā cātmani pārthivaḥ |
cintārṇavagataḥ pāraṃ nāsasādāplavo yathā || 36 ||
ayonijāṃ hi māṃ jñātvā nādhyagacchadvicintayan |
sadṛśaṃ cānurūpaṃ ca mahīpālaḥ patiṃ mama || 37 ||
tasya buddhiriyaṃ jātā cintayānasya santatam |
svayaṃvaraṃ tanūjāyāḥ kariṣyāmīti dhīmataḥ || 38 ||
mahāyajñe tadā tasya varuṇena mahātmanā |
dattaṃ dhanurvaraṃ prītyā tūṇī cākṣayasāyakau || 39 ||
asañcālyaṃ manuṣyaiśca yatnenāpi ca gauravāt |
tanna śaktā namayituṃ svapneṣvapi narādhipāḥ || 40 ||
taddhanuḥ prāpya me pitrā vyāhṛtaṃ satyavādinā |
samavāye narendrāṇāṃ pūrvamāmantrya pārthivān || 41 ||
idaṃ ca dhanurudyamya sajyaṃ yaḥ kurute naraḥ |
tasya me duhitā bhāryā bhaviṣyati na saṃśayaḥ || 42 ||
tacca dṛṣṭvā dhanuśśreṣṭhaṃ gauravādgirisannibham |
abhivādya nṛpā jagmuraśaktāstasya tolane || 43 ||
sudīrghasya tu kālasya rāghavo'yaṃ mahādyutiḥ |
viśvāmitreṇa sahito yajñaṃ draṣṭuṃ samāgataḥ || 44 ||
lakṣmaṇena saha bhrātrā rāma ssatyaparākramaḥ |
viśvāmitrastu dharmātmā mama pitrā supūjitaḥ || 45 ||
provāca pitaraṃ tatra bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
sutau daśarathasyemau dhanurdarśakāṅkṣiṇau |
dhanurdarśaya rāmāya rājaputrāya daivikam || 46 ||
ityuktastena vipreṇa taddhanussamupānayat || 47 ||
nimeṣāntaramātreṇa tadā'namya mahābalaḥ |
jyāṃ samāropya jhaḍiti pūrayāmāsa vīryavān || 48 ||
tena pūrayatā vegānmadhye bhagnaṃ dvidhā dhanuḥ |
tasya śabdo bhavadbhīmaḥ patitasyāśaneriva || 49 ||
tato'haṃ tatra rāmāya pitrā satyābhisandhinā |
niścitā dātumudyamya jalabhājanamuttamam || 50 ||
dīyamānāṃ na tu tadā pratijagrāha rāghavaḥ |
avijñāya pituśchandamayodhyā'dhipateḥ prabhoḥ || 51 ||
tata śśvaśuramāmantrya vṛddhaṃ daśarathaṃ nṛpam |
mama pitrā tvahaṃ dattā rāmāya viditātmane || 52 ||
mama caivānujā sādhvī ūrmilā priyadarśanā |
bhāryārthe lakṣmaṇasyāpi dattā pitrā mama svayam || 53 ||
evaṃ dattā'smi rāmāya tadā tasminsvayaṃvare |
anuraktā'smi dharmeṇa patiṃ vīryavatāṃ varam || 54 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭādaśādhikaśatatamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ अष्टादशाधिकशततमस्सर्गः ।
सात्वेवमुक्ता वैदेही अनसूयाऽनसूयया ।
प्रतिपूज्य वचो मन्दं प्रवक्तुमुपचक्रमे ॥ 1 ॥
नैतदाश्चर्यमार्याया यन्मां त्वमभिभाषसे ।
विदितन्तु ममाप्येतद्यथा नार्याः पतिर्गुरुः ॥ 2 ॥
यद्यप्येष भवेद्भर्ता ममाऽर्ये वृत्तवर्जितः ।
अद्वैधमुपचर्तव्यस्तथाप्येष मया भवेत् ॥ 3 ॥
किं पुनर्यो गुणश्लाघ्य स्सानुक्रोशो जितेन्द्रियः ।
स्थिरानुरागो धर्मात्मा मातृवत्पितृवत्प्रियः ॥ 4 ॥
यां वृत्तिं वर्तते रामः कौसल्यायां महाबलः ।
तामेव नृपनारीणामन्यासामपि वर्तते ॥ 5 ॥
सकृद्दृष्टास्वपि स्त्रिषु नृपेण नृपवत्सलः ।
मातृवद्वर्तते वीरो मानमुत्सृज्य धर्मवित् ॥ 6 ॥
आगच्छन्त्याश्च विजनं वनमेवं भयावहम् ।
समाहितं मे श्वश्र्वा च हृदये तद्धृतं महत् ॥ 7 ॥
पाणिप्रदानकाले च यत्पुरात्वग्नि सन्निधौ ।
अनुशिष्टा जनन्याऽस्मि वाक्यं तदपि मे धृतम् ॥ 8 ॥
नवीकृतं तु तत्सर्वं वाक्यैस्ते धर्मचारिणि ।
पतिशुश्रूषणान्नार्यास्तपो नान्यद्विधीयते ॥ 9 ॥
सावित्री पतिशुश्रूषां कृत्वा स्वर्गे महीयते ।
तथावृत्तिश्च याता त्वं पतिशुश्रूषया दिवम् ॥ 10 ॥
वरिष्ठा सर्वनारीणामेषा च दिवि देवता ।
रोहिणी न विनाचन्द्रं मुहूर्तमपि दृश्यते ॥ 11 ॥
एवंविधाश्च प्रवराः स्त्रियो भर्तृदृढव्रताः ।
देवलोके महीयन्ते पुण्येन स्वेन कर्मणा ॥ 12 ॥
ततोऽनसूया संहृष्टा श्रुत्वोक्तं सीतया वचः ।
शिरस्याघ्राय चोवाच मैथिलीं हर्षयन्त्युत ॥ 13 ॥
नियमैर्विविधैराप्तं तपो हि महदस्ति मे ।
तत्संश्रित्य बलं सीते छन्दये त्वां शुचिव्रते ॥ 14 ॥
उपपन्नं मनोज्ञं च वचनं तव मैथिलि ।
प्रीता चास्म्युचितं किं ते करवाणि ब्रवीहि मे ॥ 15 ॥
तस्यास्तद् वचनं श्रूत्वा विस्मिता मन्दविस्मया ।
कृतमित्यब्रवीत् सीता तपोबलसमन्विताम् ॥ 16 ॥
सा त्वेवमुक्ता धर्मज्ञा तया प्रीततराऽभवत् ।
सफलं च प्रहर्षं ते हन्त सीते करोम्यहम् ॥ 17 ॥
इदं दिव्यं वरं माल्यं वस्त्रमाभरणानि च ।
अङ्गरागं च वैदेहि महार्हं चानुलेपनम् ॥ 18 ॥
मया दत्तमिदं सीते तव गात्राणि शोभयेत् ।
अनुरूपमसङ्क्लिष्टं नित्यमेव भविष्यति ॥ 19 ॥
अङ्गरागेण दिव्येन लिप्ताङ्गी जनकात्मजे ।
शोभयिष्यसि भर्तारं यथा श्रीर्विष्णुमव्ययम् ॥ 20 ॥
सा वस्त्रमङ्गरागं च भूषणानि स्रजस्तथा ।
मैथिली प्रतिजग्राह प्रीतिदानमनुत्तमम् ॥ 21 ॥
प्रतिगृह्य च तत्सीता प्रीतिदानं यशस्विनी ।
श्लिष्टाञ्जलिपुटा तत्र समुपास्त तपोधनाम् ॥ 22 ॥
तथा सीतामुपासीनामनसूया दृढव्रता ।
वचनं प्रष्टुमारेभे काञ्चित्प्रियकथामनु ॥ 23 ॥
स्वयं वरे किल प्राप्ता त्वमनेन यशस्विना ।
राघवेणेति मे सिते कथा श्रुतिमुपागता ॥ 24 ॥
तां कथां श्रोतुमिच्छामि विस्तरेण च मैथिलि ।
यथाऽनुभूतं कार्त्स्न्येन तन्मे त्वं वक्तुमर्हसि ॥ 25 ॥
एवमुक्ता तु सा सीता तां ततो धर्मचारिणीम् ।
श्रूयतामिति चोक्त्वा वै कथयामास तां कथाम् ॥ 26 ॥
मिथिलाधिपतिर्वीरो जनको नाम धर्मवित् ।
क्षत्रधर्मे ह्यभिरतो न्यायतश्शास्ति मेदिनीम् ॥ 27 ॥
तस्य लाङ्गलहस्तन्य कर्षतः क्षेत्रमण्डलम् ।
अहं किलोत्थिता भित्वा जगतीं नृपतेस्सुता ॥ 28 ॥
स मां दृष्ट्वा नरपतिर्मुष्टिविक्षेपतत्परः ।
पांसुकुण्ठितसर्वाङ्गीं जनको विस्मितोऽभवत् ॥ 29 ॥
अनपत्येन च स्नेहादङ्कमारोप्य च स्वयम् ।
ममेयं तनयेत्युक्त्वा स्नेहो मयि निपातितः ॥ 30 ॥
अन्तरिक्षे च वागुक्ताऽप्रतिमाऽमानुषी किल ।
एवमेतन्नरपते धर्मेण तनया तव ॥ 31 ॥
ततः प्रहृष्टो धर्मात्मा पिता मे मिथिलाधिपः ।
अवाप्तो विपुलां बुद्धिं मामवाप्य नराधिपः ॥ 32 ॥
दत्ता चास्मीष्टवद्देव्यै ज्येष्ठायै पुण्यकर्मणा ।
तया सम्भाविता चास्मि स्निग्धया मातृसौहृदात् ॥ 33 ॥
पतिसंयोगसुलभं वयो दृष्ट्वा तु मे पिता ।
चिन्तामभ्यगमद्धीनो वित्तनाशादिवाधनः ॥ 34 ॥
सदृशाच्चापकृष्टाच्च लोके कन्यापिता जनात् ।
प्रधर्षणामवाप्नोति शक्रेणापि समो भुवि ॥ 35 ॥
तां धर्षणामदूरस्थां दृष्ट्वा चात्मनि पार्थिवः ।
चिन्तार्णवगतः पारं नाससादाप्लवो यथा ॥ 36 ॥
अयोनिजां हि मां ज्ञात्वा नाध्यगच्छद्विचिन्तयन् ।
सदृशं चानुरूपं च महीपालः पतिं मम ॥ 37 ॥
तस्य बुद्धिरियं जाता चिन्तयानस्य सन्ततम् ।
स्वयंवरं तनूजायाः करिष्यामीति धीमतः ॥ 38 ॥
महायज्ञे तदा तस्य वरुणेन महात्मना ।
दत्तं धनुर्वरं प्रीत्या तूणी चाक्षयसायकौ ॥ 39 ॥
असञ्चाल्यं मनुष्यैश्च यत्नेनापि च गौरवात् ।
तन्न शक्ता नमयितुं स्वप्नेष्वपि नराधिपाः ॥ 40 ॥
तद्धनुः प्राप्य मे पित्रा व्याहृतं सत्यवादिना ।
समवाये नरेन्द्राणां पूर्वमामन्त्र्य पार्थिवान् ॥ 41 ॥
इदं च धनुरुद्यम्य सज्यं यः कुरुते नरः ।
तस्य मे दुहिता भार्या भविष्यति न संशयः ॥ 42 ॥
तच्च दृष्ट्वा धनुश्श्रेष्ठं गौरवाद्गिरिसन्निभम् ।
अभिवाद्य नृपा जग्मुरशक्तास्तस्य तोलने ॥ 43 ॥
सुदीर्घस्य तु कालस्य राघवोऽयं महाद्युतिः ।
विश्वामित्रेण सहितो यज्ञं द्रष्टुं समागतः ॥ 44 ॥
लक्ष्मणेन सह भ्रात्रा राम स्सत्यपराक्रमः ।
विश्वामित्रस्तु धर्मात्मा मम पित्रा सुपूजितः ॥ 45 ॥
प्रोवाच पितरं तत्र भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ।
सुतौ दशरथस्येमौ धनुर्दर्शकाङ्क्षिणौ ।
धनुर्दर्शय रामाय राजपुत्राय दैविकम् ॥ 46 ॥
इत्युक्तस्तेन विप्रेण तद्धनुस्समुपानयत् ॥ 47 ॥
निमेषान्तरमात्रेण तदाऽनम्य महाबलः ।
ज्यां समारोप्य झडिति पूरयामास वीर्यवान् ॥ 48 ॥
तेन पूरयता वेगान्मध्ये भग्नं द्विधा धनुः ।
तस्य शब्दो भवद्भीमः पतितस्याशनेरिव ॥ 49 ॥
ततोऽहं तत्र रामाय पित्रा सत्याभिसन्धिना ।
निश्चिता दातुमुद्यम्य जलभाजनमुत्तमम् ॥ 50 ॥
दीयमानां न तु तदा प्रतिजग्राह राघवः ।
अविज्ञाय पितुश्छन्दमयोध्याऽधिपतेः प्रभोः ॥ 51 ॥
तत श्श्वशुरमामन्त्र्य वृद्धं दशरथं नृपम् ।
मम पित्रा त्वहं दत्ता रामाय विदितात्मने ॥ 52 ॥
मम चैवानुजा साध्वी ऊर्मिला प्रियदर्शना ।
भार्यार्थे लक्ष्मणस्यापि दत्ता पित्रा मम स्वयम् ॥ 53 ॥
एवं दत्ताऽस्मि रामाय तदा तस्मिन्स्वयंवरे ।
अनुरक्ताऽस्मि धर्मेण पतिं वीर्यवतां वरम् ॥ 54 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे अष्टादशाधिकशततमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭādaśādhikaśatatamassargaḥ |
sātvevamuktā vaidehī anasūyā'nasūyayā |
pratipūjya vaco mandaṃ pravaktumupacakrame || 1 ||
naitadāścaryamāryāyā yanmāṃ tvamabhibhāṣase |
viditantu mamāpyetadyathā nāryāḥ patirguruḥ || 2 ||
yadyapyeṣa bhavedbhartā mamā'rye vṛttavarjitaḥ |
advaidhamupacartavyastathāpyeṣa mayā bhavet || 3 ||
kiṃ punaryo guṇaślāghya ssānukrośo jitendriyaḥ |
sthirānurāgo dharmātmā mātṛvatpitṛvatpriyaḥ || 4 ||
yāṃ vṛttiṃ vartate rāmaḥ kausalyāyāṃ mahābalaḥ |
tāmeva nṛpanārīṇāmanyāsāmapi vartate || 5 ||
sakṛddṛṣṭāsvapi striṣu nṛpeṇa nṛpavatsalaḥ |
mātṛvadvartate vīro mānamutsṛjya dharmavit || 6 ||
āgacchantyāśca vijanaṃ vanamevaṃ bhayāvaham |
samāhitaṃ me śvaśrvā ca hṛdaye taddhṛtaṃ mahat || 7 ||
pāṇipradānakāle ca yatpurātvagni sannidhau |
anuśiṣṭā jananyā'smi vākyaṃ tadapi me dhṛtam || 8 ||
navīkṛtaṃ tu tatsarvaṃ vākyaiste dharmacāriṇi |
patiśuśrūṣaṇānnāryāstapo nānyadvidhīyate || 9 ||
sāvitrī patiśuśrūṣāṃ kṛtvā svarge mahīyate |
tathāvṛttiśca yātā tvaṃ patiśuśrūṣayā divam || 10 ||
variṣṭhā sarvanārīṇāmeṣā ca divi devatā |
rohiṇī na vinācandraṃ muhūrtamapi dṛśyate || 11 ||
evaṃvidhāśca pravarāḥ striyo bhartṛdṛḍhavratāḥ |
devaloke mahīyante puṇyena svena karmaṇā || 12 ||
tato'nasūyā saṃhṛṣṭā śrutvoktaṃ sītayā vacaḥ |
śirasyāghrāya covāca maithilīṃ harṣayantyuta || 13 ||
niyamairvividhairāptaṃ tapo hi mahadasti me |
tatsaṃśritya balaṃ sīte chandaye tvāṃ śucivrate || 14 ||
upapannaṃ manojñaṃ ca vacanaṃ tava maithili |
prītā cāsmyucitaṃ kiṃ te karavāṇi bravīhi me || 15 ||
tasyāstad vacanaṃ śrūtvā vismitā mandavismayā |
kṛtamityabravīt sītā tapobalasamanvitām || 16 ||
sā tvevamuktā dharmajñā tayā prītatarā'bhavat |
saphalaṃ ca praharṣaṃ te hanta sīte karomyaham || 17 ||
idaṃ divyaṃ varaṃ mālyaṃ vastramābharaṇāni ca |
aṅgarāgaṃ ca vaidehi mahārhaṃ cānulepanam || 18 ||
mayā dattamidaṃ sīte tava gātrāṇi śobhayet |
anurūpamasaṅkliṣṭaṃ nityameva bhaviṣyati || 19 ||
aṅgarāgeṇa divyena liptāṅgī janakātmaje |
śobhayiṣyasi bhartāraṃ yathā śrīrviṣṇumavyayam || 20 ||
sā vastramaṅgarāgaṃ ca bhūṣaṇāni srajastathā |
maithilī pratijagrāha prītidānamanuttamam || 21 ||
pratigṛhya ca tatsītā prītidānaṃ yaśasvinī |
śliṣṭāñjalipuṭā tatra samupāsta tapodhanām || 22 ||
tathā sītāmupāsīnāmanasūyā dṛḍhavratā |
vacanaṃ praṣṭumārebhe kāñcitpriyakathāmanu || 23 ||
svayaṃ vare kila prāptā tvamanena yaśasvinā |
rāghaveṇeti me site kathā śrutimupāgatā || 24 ||
tāṃ kathāṃ śrotumicchāmi vistareṇa ca maithili |
yathā'nubhūtaṃ kārtsnyena tanme tvaṃ vaktumarhasi || 25 ||
evamuktā tu sā sītā tāṃ tato dharmacāriṇīm |
śrūyatāmiti coktvā vai kathayāmāsa tāṃ kathām || 26 ||
mithilādhipatirvīro janako nāma dharmavit |
kṣatradharme hyabhirato nyāyataśśāsti medinīm || 27 ||
tasya lāṅgalahastanya karṣataḥ kṣetramaṇḍalam |
ahaṃ kilotthitā bhitvā jagatīṃ nṛpatessutā || 28 ||
sa māṃ dṛṣṭvā narapatirmuṣṭivikṣepatatparaḥ |
pāṃsukuṇṭhitasarvāṅgīṃ janako vismito'bhavat || 29 ||
anapatyena ca snehādaṅkamāropya ca svayam |
mameyaṃ tanayetyuktvā sneho mayi nipātitaḥ || 30 ||
antarikṣe ca vāguktā'pratimā'mānuṣī kila |
evametannarapate dharmeṇa tanayā tava || 31 ||
tataḥ prahṛṣṭo dharmātmā pitā me mithilādhipaḥ |
avāpto vipulāṃ buddhiṃ māmavāpya narādhipaḥ || 32 ||
dattā cāsmīṣṭavaddevyai jyeṣṭhāyai puṇyakarmaṇā |
tayā sambhāvitā cāsmi snigdhayā mātṛsauhṛdāt || 33 ||
patisaṃyogasulabhaṃ vayo dṛṣṭvā tu me pitā |
cintāmabhyagamaddhīno vittanāśādivādhanaḥ || 34 ||
sadṛśāccāpakṛṣṭācca loke kanyāpitā janāt |
pradharṣaṇāmavāpnoti śakreṇāpi samo bhuvi || 35 ||
tāṃ dharṣaṇāmadūrasthāṃ dṛṣṭvā cātmani pārthivaḥ |
cintārṇavagataḥ pāraṃ nāsasādāplavo yathā || 36 ||
ayonijāṃ hi māṃ jñātvā nādhyagacchadvicintayan |
sadṛśaṃ cānurūpaṃ ca mahīpālaḥ patiṃ mama || 37 ||
tasya buddhiriyaṃ jātā cintayānasya santatam |
svayaṃvaraṃ tanūjāyāḥ kariṣyāmīti dhīmataḥ || 38 ||
mahāyajñe tadā tasya varuṇena mahātmanā |
dattaṃ dhanurvaraṃ prītyā tūṇī cākṣayasāyakau || 39 ||
asañcālyaṃ manuṣyaiśca yatnenāpi ca gauravāt |
tanna śaktā namayituṃ svapneṣvapi narādhipāḥ || 40 ||
taddhanuḥ prāpya me pitrā vyāhṛtaṃ satyavādinā |
samavāye narendrāṇāṃ pūrvamāmantrya pārthivān || 41 ||
idaṃ ca dhanurudyamya sajyaṃ yaḥ kurute naraḥ |
tasya me duhitā bhāryā bhaviṣyati na saṃśayaḥ || 42 ||
tacca dṛṣṭvā dhanuśśreṣṭhaṃ gauravādgirisannibham |
abhivādya nṛpā jagmuraśaktāstasya tolane || 43 ||
sudīrghasya tu kālasya rāghavo'yaṃ mahādyutiḥ |
viśvāmitreṇa sahito yajñaṃ draṣṭuṃ samāgataḥ || 44 ||
lakṣmaṇena saha bhrātrā rāma ssatyaparākramaḥ |
viśvāmitrastu dharmātmā mama pitrā supūjitaḥ || 45 ||
provāca pitaraṃ tatra bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
sutau daśarathasyemau dhanurdarśakāṅkṣiṇau |
dhanurdarśaya rāmāya rājaputrāya daivikam || 46 ||
ityuktastena vipreṇa taddhanussamupānayat || 47 ||
nimeṣāntaramātreṇa tadā'namya mahābalaḥ |
jyāṃ samāropya jhaḍiti pūrayāmāsa vīryavān || 48 ||
tena pūrayatā vegānmadhye bhagnaṃ dvidhā dhanuḥ |
tasya śabdo bhavadbhīmaḥ patitasyāśaneriva || 49 ||
tato'haṃ tatra rāmāya pitrā satyābhisandhinā |
niścitā dātumudyamya jalabhājanamuttamam || 50 ||
dīyamānāṃ na tu tadā pratijagrāha rāghavaḥ |
avijñāya pituśchandamayodhyā'dhipateḥ prabhoḥ || 51 ||
tata śśvaśuramāmantrya vṛddhaṃ daśarathaṃ nṛpam |
mama pitrā tvahaṃ dattā rāmāya viditātmane || 52 ||
mama caivānujā sādhvī ūrmilā priyadarśanā |
bhāryārthe lakṣmaṇasyāpi dattā pitrā mama svayam || 53 ||
evaṃ dattā'smi rāmāya tadā tasminsvayaṃvare |
anuraktā'smi dharmeṇa patiṃ vīryavatāṃ varam || 54 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭādaśādhikaśatatamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.