ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ବାଲକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ଚତୁଃସପ୍ତତିତମସ୍ସର୍ଗଃ ।
ଅଥ ରାତ୍ର୍ଯାଂ ଵ୍ଯତୀତାଯାଂ ଵିଶ୍ଵାମିତ୍ରୋ ମହାମୁନିଃ ।
ଆପୃଷ୍ଟ୍ଵା ତୌ ଚ ରାଜାନୌ ଜଗାମୋତ୍ତରପର୍ଵତମ୍ ॥ 1 ॥
ଆଶୀର୍ଭିଃ ପୂରଯିତ୍ଵା ଚ କୁମାରାଂଶ୍ଚ ସରାଘଵାନ୍ ।
ଵିଶ୍ଵାମିତ୍ରେ ଗତେ ରାଜା ଵୈଦେହଂ ମିଥିଲାଧିପମ୍ ।
ଆପୃଷ୍ଟ୍ଵାଽଥ ଜଗାମାଶୁ ରାଜା ଦଶରଥଃ ପୁରୀମ୍ ॥ 2 ॥
ଗଚ୍ଛନ୍ତଂ ତଂ ତୁ ରାଜାନମନ୍ଵଗଚ୍ଛନ୍ନରାଧିପଃ ॥ 3 ॥
ଅଥ ରାଜା ଵିଦେହାନାଂ ଦଦୌ କନ୍ଯାଧନଂ ବହୁ ।
ଗଵାଂ ଶତସହସ୍ରାଣି ବହୂନି ମିଥିଲେଶ୍ଵରଃ ।
କମ୍ବଲାନାଂ ଚ ମୁଖ୍ଯାନାଂ କ୍ଷୌମକୋଟ୍ଯମ୍ବରାଣି ଚ ॥ 4 ॥
ହସ୍ତ୍ଯଶ୍ଵରଥପାଦାତଂ ଦିଵ୍ଯରୂପଂ ସ୍ଵଲଙ୍କୃତମ୍ ।
ଦଦୌ କନ୍ଯାପିତା ତାସାଂ ଦାସୀଦାସମନୁତ୍ତମମ୍ ॥ 5 ॥
ହିରଣ୍ଯସ୍ଯ ସୁଵର୍ଣସ୍ଯ ମୁକ୍ତାନାଂ ଵିଦ୍ରୁମସ୍ଯ ଚ ॥ 6 ॥
ଦଦୌ ପରମସଂହୃଷ୍ଟଃ କନ୍ଯାଧନମନୁତ୍ତମମ୍ ।
ଦତ୍ତ୍ଵା ବହୁ ଧନଂ ରାଜା ସମନୁଜ୍ଞାପ୍ଯ ପାର୍ଥିଵମ୍ ॥ 7 ॥
ପ୍ରଵିଵେଶ ସ୍ଵନିଲଯଂ ମିଥିଲାଂ ମିଥିଲେଶ୍ଵରଃ ।
ରାଜାଽପ୍ଯଯୋଧ୍ଯାଧିପତିସ୍ସହ ପୁତ୍ରୈର୍ମହାତ୍ମଭିଃ ।
ଋଷୀନ୍ ସର୍ଵାନ୍ ପୁରସ୍କୃତ୍ଯ ଜଗାମ ସବଲାନୁଗଃ ॥ 8 ॥
ଗଚ୍ଛନ୍ତଂ ତଂ ନରଵ୍ଯାଘ୍ରଂ ସର୍ଷିସଙ୍ଘଂ ସରାଘଵମ୍ ॥ 9 ॥
ଘୋରାଃ ସ୍ମ ପକ୍ଷିଣୋ ଵାଚୋ ଵ୍ଯାହରନ୍ତି ତତସ୍ତତଃ ।
ଭୌମାଶ୍ଚୈଵ ମୃଗା ସ୍ସର୍ଵେ ଗଚ୍ଛନ୍ତି ସ୍ମ ପ୍ରଦକ୍ଷିଣମ୍ ॥ 10 ॥
ତାନ୍ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ରାଜଶାର୍ଦୂଲୋ ଵସିଷ୍ଠଂ ପର୍ଯପୃଚ୍ଛତ ।
ଅସୌମ୍ଯାଃ ପକ୍ଷିଣୋ ଘୋରା ମୃଗାଶ୍ଚାପି ପ୍ରଦକ୍ଷିଣାଃ ॥ 11 ॥
କିମିଦଂ ହୃଦଯୋତ୍କମ୍ପି ମନୋ ମମ ଵିଷୀଦତି ।
ରାଜ୍ଞୋ ଦଶରଥସ୍ଯୈତଚ୍ଛ୍ରୁତ୍ଵା ଵାକ୍ଯଂ ମହାନୃଷିଃ ॥ 12 ॥
ଉଵାଚ ମଧୁରାଂ ଵାଣୀଂ ଶ୍ରୂଯତାମସ୍ଯ ଯତ୍ଫଲମ୍ ।
ଉପସ୍ଥିତଂ ଭଯଂ ଘୋରଂ ଦିଵ୍ଯଂ ପକ୍ଷିମୁଖାଚ୍ଚ୍ଯୁତମ୍ ॥ 13 ॥
ମୃଗାଃ ପ୍ରଶମଯନ୍ତ୍ଯେତେ ସନ୍ତାପସ୍ତ୍ଯଜ୍ଯତାମଯମ୍ ।
ତେଷାଂ ସଂଵଦତାଂ ତତ୍ର ଵାଯୁଃ ପ୍ରାଦୁର୍ବଭୂଵ ହ ॥ 14 ॥
କମ୍ପଯନ୍ ପୃଥିଵୀଂ ସର୍ଵାଂ ପାତଯଂଶ୍ଚ ଦ୍ରୁମାଞ୍ଚ୍ଛୁଭାନ୍ ।
ତମସା ସଂଵୃତସ୍ସୂର୍ଯ ସ୍ସର୍ଵା ନ ପ୍ରବଭୁର୍ଦିଶ ॥ 15 ॥
ଭସ୍ମନା ଚାଵୃତଂ ସର୍ଵଂ ସମ୍ମୂଢମିଵ ତଦ୍ବଲମ୍ ।
ଵସିଷ୍ଠଶ୍ଚର୍ଷଯଶ୍ଚାନ୍ଯେ ରାଜା ଚ ସସୁତସ୍ତଦା ॥ 16 ॥
ସଂସଜ୍ଞା ଇଵ ତତ୍ରାସନ୍ ସର୍ଵମନ୍ଯଦ୍ଵିଚେତନମ୍ ।
ତସ୍ମିଂସ୍ତମସି ଘୋରେ ତୁ ଭସ୍ମଚ୍ଛନ୍ନେଵ ସା ଚମୂଃ ॥ 17 ॥
ଦଦର୍ଶ ଭୀମସଙ୍କାଶଂ ଜଟାମଣ୍ଡଲଧାରିଣମ୍ ।
ଭାର୍ଗଵଂ ଜାମଦଗ୍ନ୍ଯଂ ତଂ ରାଜରାଜଵିମର୍ଦିନମ୍ ॥ 18 ॥
କୈଲାସମିଵ ଦୁର୍ଧର୍ଷଂ କାଲାଗ୍ନିମିଵ ଦୁସ୍ସହମ୍ ।
ଜ୍ଵଲନ୍ତମିଵ ତେଜୋଭିର୍ଦୁର୍ନିରୀକ୍ଷ୍ଯଂ ପୃଥଗ୍ଜନୈଃ ॥ 19 ॥
ସ୍କନ୍ଧେ ଚାସଜ୍ଯ ପରଶୁଂ ଧନୁର୍ଵିଦ୍ଯୁଦ୍ଗଣୋପମମ୍ ।
ପ୍ରଗୃହ୍ଯ ଶରମୁଖ୍ଯଂ ଚ ତ୍ରିପୁରଘ୍ନଂ ଯଥା ଶିଵମ୍ ॥ 20 ॥
ତଂ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ଭୀମସଙ୍କାଶଂ ଜ୍ଵଲନ୍ତମିଵ ପାଵକମ୍ ।
ଵସିଷ୍ଠପ୍ରମୁଖା ଵିପ୍ରା ଜପହୋମପରାଯଣାଃ ॥ 21 ॥
ସଙ୍ଗତା ମୁନଯସ୍ସର୍ଵେ ସଞ୍ଜଜଲ୍ପୁରଥୋ ମିଥଃ ।
କଚ୍ଚିତ୍ପିତୃଵଧାମର୍ଷୀ କ୍ଷତ୍ରଂ ନୋତ୍ସାଦଯିଷ୍ଯତି ॥ 22 ॥
ପୂର୍ଵଂ କ୍ଷତ୍ରଵଧଂ କୃତ୍ଵା ଗତମନ୍ଯୁର୍ଗତଜ୍ଵରଃ ।
କ୍ଷତ୍ରସ୍ଯୋତ୍ସାଦନଂ ଭୂଯୋ ନ ଖଲ୍ଵସ୍ଯ ଚିକୀର୍ଷିତମ୍ ॥ 23 ॥
ଏଵମୁକ୍ତ୍ଵାଽର୍ଘ୍ଯମାଦାଯ ଭାର୍ଗଵଂ ଭୀମଦର୍ଶନମ୍ ।
ଋଷଯୋ ରାମ ରାମେତି ଵଚୋ ମଧୁରମବ୍ରୁଵନ୍ ॥ 24 ॥
ପ୍ରତିଗୃହ୍ଯ ତୁ ତାଂ ପୂଜାମୃଷିଦତ୍ତାଂ ପ୍ରତାପଵାନ୍ ।
ରାମଂ ଦାଶରଥିଂ ରାମୋ ଜାମଦଗ୍ନ୍ଯୋଽଭ୍ଯଭାଷତ ॥ 25 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ବାଲକାଣ୍ଡେ ଚତୁଃସପ୍ତତିତମସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha catuḥsaptatitamassargaḥ |
atha rātryāṃ vyatītāyāṃ viśvāmitro mahāmuniḥ |
āpṛṣṭvā tau ca rājānau jagāmottaraparvatam || 1 ||
āśīrbhiḥ pūrayitvā ca kumārāṃśca sarāghavān |
viśvāmitre gate rājā vaidehaṃ mithilādhipam |
āpṛṣṭvā'tha jagāmāśu rājā daśarathaḥ purīm || 2 ||
gacchantaṃ taṃ tu rājānamanvagacchannarādhipaḥ || 3 ||
atha rājā videhānāṃ dadau kanyādhanaṃ bahu |
gavāṃ śatasahasrāṇi bahūni mithileśvaraḥ |
kambalānāṃ ca mukhyānāṃ kṣaumakoṭyambarāṇi ca || 4 ||
hastyaśvarathapādātaṃ divyarūpaṃ svalaṅkṛtam |
dadau kanyāpitā tāsāṃ dāsīdāsamanuttamam || 5 ||
hiraṇyasya suvarṇasya muktānāṃ vidrumasya ca || 6 ||
dadau paramasaṃhṛṣṭaḥ kanyādhanamanuttamam |
dattvā bahu dhanaṃ rājā samanujñāpya pārthivam || 7 ||
praviveśa svanilayaṃ mithilāṃ mithileśvaraḥ |
rājā'pyayodhyādhipatissaha putrairmahātmabhiḥ |
ṛṣīn sarvān puraskṛtya jagāma sabalānugaḥ || 8 ||
gacchantaṃ taṃ naravyāghraṃ sarṣisaṅghaṃ sarāghavam || 9 ||
ghorāḥ sma pakṣiṇo vāco vyāharanti tatastataḥ |
bhaumāścaiva mṛgā ssarve gacchanti sma pradakṣiṇam || 10 ||
tān dṛṣṭvā rājaśārdūlo vasiṣṭhaṃ paryapṛcchata |
asaumyāḥ pakṣiṇo ghorā mṛgāścāpi pradakṣiṇāḥ || 11 ||
kimidaṃ hṛdayotkampi mano mama viṣīdati |
rājño daśarathasyaitacchrutvā vākyaṃ mahānṛṣiḥ || 12 ||
uvāca madhurāṃ vāṇīṃ śrūyatāmasya yatphalam |
upasthitaṃ bhayaṃ ghoraṃ divyaṃ pakṣimukhāccyutam || 13 ||
mṛgāḥ praśamayantyete santāpastyajyatāmayam |
teṣāṃ saṃvadatāṃ tatra vāyuḥ prādurbabhūva ha || 14 ||
kampayan pṛthivīṃ sarvāṃ pātayaṃśca drumāñcchubhān |
tamasā saṃvṛtassūrya ssarvā na prababhurdiśa || 15 ||
bhasmanā cāvṛtaṃ sarvaṃ sammūḍhamiva tadbalam |
vasiṣṭhaścarṣayaścānye rājā ca sasutastadā || 16 ||
saṃsajñā iva tatrāsan sarvamanyadvicetanam |
tasmiṃstamasi ghore tu bhasmacchanneva sā camūḥ || 17 ||
dadarśa bhīmasaṅkāśaṃ jaṭāmaṇḍaladhāriṇam |
bhārgavaṃ jāmadagnyaṃ taṃ rājarājavimardinam || 18 ||
kailāsamiva durdharṣaṃ kālāgnimiva dussaham |
jvalantamiva tejobhirdurnirīkṣyaṃ pṛthagjanaiḥ || 19 ||
skandhe cāsajya paraśuṃ dhanurvidyudgaṇopamam |
pragṛhya śaramukhyaṃ ca tripuraghnaṃ yathā śivam || 20 ||
taṃ dṛṣṭvā bhīmasaṅkāśaṃ jvalantamiva pāvakam |
vasiṣṭhapramukhā viprā japahomaparāyaṇāḥ || 21 ||
saṅgatā munayassarve sañjajalpuratho mithaḥ |
kaccitpitṛvadhāmarṣī kṣatraṃ notsādayiṣyati || 22 ||
pūrvaṃ kṣatravadhaṃ kṛtvā gatamanyurgatajvaraḥ |
kṣatrasyotsādanaṃ bhūyo na khalvasya cikīrṣitam || 23 ||
evamuktvā'rghyamādāya bhārgavaṃ bhīmadarśanam |
ṛṣayo rāma rāmeti vaco madhuramabruvan || 24 ||
pratigṛhya tu tāṃ pūjāmṛṣidattāṃ pratāpavān |
rāmaṃ dāśarathiṃ rāmo jāmadagnyo'bhyabhāṣata || 25 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe catuḥsaptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ चतुःसप्ततितमस्सर्गः ।
अथ रात्र्यां व्यतीतायां विश्वामित्रो महामुनिः ।
आपृष्ट्वा तौ च राजानौ जगामोत्तरपर्वतम् ॥ 1 ॥
आशीर्भिः पूरयित्वा च कुमारांश्च सराघवान् ।
विश्वामित्रे गते राजा वैदेहं मिथिलाधिपम् ।
आपृष्ट्वाऽथ जगामाशु राजा दशरथः पुरीम् ॥ 2 ॥
गच्छन्तं तं तु राजानमन्वगच्छन्नराधिपः ॥ 3 ॥
अथ राजा विदेहानां ददौ कन्याधनं बहु ।
गवां शतसहस्राणि बहूनि मिथिलेश्वरः ।
कम्बलानां च मुख्यानां क्षौमकोट्यम्बराणि च ॥ 4 ॥
हस्त्यश्वरथपादातं दिव्यरूपं स्वलङ्कृतम् ।
ददौ कन्यापिता तासां दासीदासमनुत्तमम् ॥ 5 ॥
हिरण्यस्य सुवर्णस्य मुक्तानां विद्रुमस्य च ॥ 6 ॥
ददौ परमसंहृष्टः कन्याधनमनुत्तमम् ।
दत्त्वा बहु धनं राजा समनुज्ञाप्य पार्थिवम् ॥ 7 ॥
प्रविवेश स्वनिलयं मिथिलां मिथिलेश्वरः ।
राजाऽप्ययोध्याधिपतिस्सह पुत्रैर्महात्मभिः ।
ऋषीन् सर्वान् पुरस्कृत्य जगाम सबलानुगः ॥ 8 ॥
गच्छन्तं तं नरव्याघ्रं सर्षिसङ्घं सराघवम् ॥ 9 ॥
घोराः स्म पक्षिणो वाचो व्याहरन्ति ततस्ततः ।
भौमाश्चैव मृगा स्सर्वे गच्छन्ति स्म प्रदक्षिणम् ॥ 10 ॥
तान् दृष्ट्वा राजशार्दूलो वसिष्ठं पर्यपृच्छत ।
असौम्याः पक्षिणो घोरा मृगाश्चापि प्रदक्षिणाः ॥ 11 ॥
किमिदं हृदयोत्कम्पि मनो मम विषीदति ।
राज्ञो दशरथस्यैतच्छ्रुत्वा वाक्यं महानृषिः ॥ 12 ॥
उवाच मधुरां वाणीं श्रूयतामस्य यत्फलम् ।
उपस्थितं भयं घोरं दिव्यं पक्षिमुखाच्च्युतम् ॥ 13 ॥
मृगाः प्रशमयन्त्येते सन्तापस्त्यज्यतामयम् ।
तेषां संवदतां तत्र वायुः प्रादुर्बभूव ह ॥ 14 ॥
कम्पयन् पृथिवीं सर्वां पातयंश्च द्रुमाञ्च्छुभान् ।
तमसा संवृतस्सूर्य स्सर्वा न प्रबभुर्दिश ॥ 15 ॥
भस्मना चावृतं सर्वं सम्मूढमिव तद्बलम् ।
वसिष्ठश्चर्षयश्चान्ये राजा च ससुतस्तदा ॥ 16 ॥
संसज्ञा इव तत्रासन् सर्वमन्यद्विचेतनम् ।
तस्मिंस्तमसि घोरे तु भस्मच्छन्नेव सा चमूः ॥ 17 ॥
ददर्श भीमसङ्काशं जटामण्डलधारिणम् ।
भार्गवं जामदग्न्यं तं राजराजविमर्दिनम् ॥ 18 ॥
कैलासमिव दुर्धर्षं कालाग्निमिव दुस्सहम् ।
ज्वलन्तमिव तेजोभिर्दुर्निरीक्ष्यं पृथग्जनैः ॥ 19 ॥
स्कन्धे चासज्य परशुं धनुर्विद्युद्गणोपमम् ।
प्रगृह्य शरमुख्यं च त्रिपुरघ्नं यथा शिवम् ॥ 20 ॥
तं दृष्ट्वा भीमसङ्काशं ज्वलन्तमिव पावकम् ।
वसिष्ठप्रमुखा विप्रा जपहोमपरायणाः ॥ 21 ॥
सङ्गता मुनयस्सर्वे सञ्जजल्पुरथो मिथः ।
कच्चित्पितृवधामर्षी क्षत्रं नोत्सादयिष्यति ॥ 22 ॥
पूर्वं क्षत्रवधं कृत्वा गतमन्युर्गतज्वरः ।
क्षत्रस्योत्सादनं भूयो न खल्वस्य चिकीर्षितम् ॥ 23 ॥
एवमुक्त्वाऽर्घ्यमादाय भार्गवं भीमदर्शनम् ।
ऋषयो राम रामेति वचो मधुरमब्रुवन् ॥ 24 ॥
प्रतिगृह्य तु तां पूजामृषिदत्तां प्रतापवान् ।
रामं दाशरथिं रामो जामदग्न्योऽभ्यभाषत ॥ 25 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे चतुःसप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha catuḥsaptatitamassargaḥ |
atha rātryāṃ vyatītāyāṃ viśvāmitro mahāmuniḥ |
āpṛṣṭvā tau ca rājānau jagāmottaraparvatam || 1 ||
āśīrbhiḥ pūrayitvā ca kumārāṃśca sarāghavān |
viśvāmitre gate rājā vaidehaṃ mithilādhipam |
āpṛṣṭvā'tha jagāmāśu rājā daśarathaḥ purīm || 2 ||
gacchantaṃ taṃ tu rājānamanvagacchannarādhipaḥ || 3 ||
atha rājā videhānāṃ dadau kanyādhanaṃ bahu |
gavāṃ śatasahasrāṇi bahūni mithileśvaraḥ |
kambalānāṃ ca mukhyānāṃ kṣaumakoṭyambarāṇi ca || 4 ||
hastyaśvarathapādātaṃ divyarūpaṃ svalaṅkṛtam |
dadau kanyāpitā tāsāṃ dāsīdāsamanuttamam || 5 ||
hiraṇyasya suvarṇasya muktānāṃ vidrumasya ca || 6 ||
dadau paramasaṃhṛṣṭaḥ kanyādhanamanuttamam |
dattvā bahu dhanaṃ rājā samanujñāpya pārthivam || 7 ||
praviveśa svanilayaṃ mithilāṃ mithileśvaraḥ |
rājā'pyayodhyādhipatissaha putrairmahātmabhiḥ |
ṛṣīn sarvān puraskṛtya jagāma sabalānugaḥ || 8 ||
gacchantaṃ taṃ naravyāghraṃ sarṣisaṅghaṃ sarāghavam || 9 ||
ghorāḥ sma pakṣiṇo vāco vyāharanti tatastataḥ |
bhaumāścaiva mṛgā ssarve gacchanti sma pradakṣiṇam || 10 ||
tān dṛṣṭvā rājaśārdūlo vasiṣṭhaṃ paryapṛcchata |
asaumyāḥ pakṣiṇo ghorā mṛgāścāpi pradakṣiṇāḥ || 11 ||
kimidaṃ hṛdayotkampi mano mama viṣīdati |
rājño daśarathasyaitacchrutvā vākyaṃ mahānṛṣiḥ || 12 ||
uvāca madhurāṃ vāṇīṃ śrūyatāmasya yatphalam |
upasthitaṃ bhayaṃ ghoraṃ divyaṃ pakṣimukhāccyutam || 13 ||
mṛgāḥ praśamayantyete santāpastyajyatāmayam |
teṣāṃ saṃvadatāṃ tatra vāyuḥ prādurbabhūva ha || 14 ||
kampayan pṛthivīṃ sarvāṃ pātayaṃśca drumāñcchubhān |
tamasā saṃvṛtassūrya ssarvā na prababhurdiśa || 15 ||
bhasmanā cāvṛtaṃ sarvaṃ sammūḍhamiva tadbalam |
vasiṣṭhaścarṣayaścānye rājā ca sasutastadā || 16 ||
saṃsajñā iva tatrāsan sarvamanyadvicetanam |
tasmiṃstamasi ghore tu bhasmacchanneva sā camūḥ || 17 ||
dadarśa bhīmasaṅkāśaṃ jaṭāmaṇḍaladhāriṇam |
bhārgavaṃ jāmadagnyaṃ taṃ rājarājavimardinam || 18 ||
kailāsamiva durdharṣaṃ kālāgnimiva dussaham |
jvalantamiva tejobhirdurnirīkṣyaṃ pṛthagjanaiḥ || 19 ||
skandhe cāsajya paraśuṃ dhanurvidyudgaṇopamam |
pragṛhya śaramukhyaṃ ca tripuraghnaṃ yathā śivam || 20 ||
taṃ dṛṣṭvā bhīmasaṅkāśaṃ jvalantamiva pāvakam |
vasiṣṭhapramukhā viprā japahomaparāyaṇāḥ || 21 ||
saṅgatā munayassarve sañjajalpuratho mithaḥ |
kaccitpitṛvadhāmarṣī kṣatraṃ notsādayiṣyati || 22 ||
pūrvaṃ kṣatravadhaṃ kṛtvā gatamanyurgatajvaraḥ |
kṣatrasyotsādanaṃ bhūyo na khalvasya cikīrṣitam || 23 ||
evamuktvā'rghyamādāya bhārgavaṃ bhīmadarśanam |
ṛṣayo rāma rāmeti vaco madhuramabruvan || 24 ||
pratigṛhya tu tāṃ pūjāmṛṣidattāṃ pratāpavān |
rāmaṃ dāśarathiṃ rāmo jāmadagnyo'bhyabhāṣata || 25 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe catuḥsaptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.