କୈଲାସାଚଲମଧ୍ଯଗଂ ପୁରଵହଂ ଶାନ୍ତଂ ତ୍ରିନେତ୍ରଂ ଶିଵଂ
ଵାମସ୍ଥା କଵଚଂ ପ୍ରଣମ୍ଯ ଗିରିଜା ଭୂତିପ୍ରଦଂ ପୃଚ୍ଛତି ।
ଦେଵୀ ଶ୍ରୀବଗଲାମୁଖୀ ରିପୁକୁଲାରଣ୍ଯାଗ୍ନିରୂପା ଚ ଯା
ତସ୍ଯାଶ୍ଚାପଵିମୁକ୍ତ ମନ୍ତ୍ରସହିତଂ ପ୍ରୀତ୍ଯାଽଧୁନା ବ୍ରୂହି ମାମ୍ ॥ 1 ॥
ଶ୍ରୀଶଙ୍କର ଉଵାଚ ।
ଦେଵୀ ଶ୍ରୀଭଵଵଲ୍ଲଭେ ଶୃଣୁ ମହାମନ୍ତ୍ରଂ ଵିଭୂତିପ୍ରଦଂ
ଦେଵ୍ଯା ଵର୍ମଯୁତଂ ସମସ୍ତସୁଖଦଂ ସାମ୍ରାଜ୍ଯଦଂ ମୁକ୍ତିଦମ୍ ।
ତାରଂ ରୁଦ୍ରଵଧୂଂ ଵିରିଞ୍ଚିମହିଲା ଵିଷ୍ଣୁପ୍ରିଯା କାମଯୁ-
-କ୍କାନ୍ତେ ଶ୍ରୀବଗଲାନନେ ମମ ରିପୂନ୍ନାଶାଯ ଯୁଗ୍ମନ୍ତ୍ଵିତି ॥ 2 ॥
ଐଶ୍ଵର୍ଯାଣି ପଦଂ ଚ ଦେହି ଯୁଗଲଂ ଶୀଘ୍ରଂ ମନୋଵାଞ୍ଛିତଂ
କାର୍ଯଂ ସାଧଯ ଯୁଗ୍ମଯୁକ୍ଛିଵଵଧୂ ଵହ୍ନିପ୍ରିଯାନ୍ତୋ ମନୁଃ ।
କଂସାରେସ୍ତନଯଂ ଚ ବୀଜମପରାଶକ୍ତିଶ୍ଚ ଵାଣୀ ତଥା
କୀଲଂ ଶ୍ରୀମିତି ଭୈରଵର୍ଷିସହିତଂ ଛନ୍ଦୋ ଵିରାଟ୍ ସଂଯୁତମ୍ ॥ 3 ॥
ସ୍ଵେଷ୍ଟାର୍ଥସ୍ଯ ପରସ୍ଯ ଵେତ୍ତି ନିତରାଂ କାର୍ଯସ୍ଯ ସମ୍ପ୍ରାପ୍ତଯେ
ନାନାସାଧ୍ଯମହାଗଦସ୍ଯ ନିଯତନ୍ନାଶାଯ ଵୀର୍ଯାପ୍ତଯେ ।
ଧ୍ଯାତ୍ଵା ଶ୍ରୀବଗଲାନନାମନୁଵରଂ ଜପ୍ତ୍ଵା ସହସ୍ରାଖ୍ଯକଂ
ଦୀର୍ଘୈଃ ଷଟ୍କଯୁତୈଶ୍ଚ ରୁଦ୍ରମହିଲାବୀଜୈର୍ଵିନ୍ଯାସ୍ଯାଙ୍ଗକେ ॥ 4 ॥
ଧ୍ଯାନମ୍ ।
ସୌଵର୍ଣାସନସଂସ୍ଥିତାଂ ତ୍ରିନଯନାଂ ପୀତାଂଶୁକୋଲାସିନୀଂ
ହେମାଭାଙ୍ଗରୁଚିଂ ଶଶାଙ୍କମୁକୁଟାଂ ସ୍ରକ୍ଚମ୍ପକସ୍ରଗ୍ଯୁତାମ୍ ।
ହସ୍ତୈର୍ମଦ୍ଗରପାଶବଦ୍ଧରସନାଂ ସମ୍ବିଭ୍ରତୀଂ ଭୂଷଣ-
-ଵ୍ଯାପ୍ତାଙ୍ଗୀଂ ବଗଲାମୁଖୀଂ ତ୍ରିଜଗତାଂ ସଂସ୍ତମ୍ଭିନୀଂ ଚିନ୍ତଯେ ॥ 5 ॥
ଵିନିଯୋଗଃ ।
ଓଁ ଅସ୍ଯ ଶ୍ରୀବଗଲାମୁଖୀ ବ୍ରହ୍ମାସ୍ତ୍ରମନ୍ତ୍ର କଵଚସ୍ଯ ଭୈରଵ ଋଷିଃ ଵିରାଟ୍ ଛନ୍ଦଃ ଶ୍ରୀବଗଲାମୁଖୀ ଦେଵତା କ୍ଲୀଂ ବୀଜଂ ଐଂ ଶକ୍ତିଃ ଶ୍ରୀଂ କୀଲକଂ ମମ ପରସ୍ଯ ଚ ମନୋଭିଲଷିତେଷ୍ଟକାର୍ଯସିଦ୍ଧଯେ ଵିନିଯୋଗଃ ।
ଋଷ୍ଯାଦିନ୍ଯାସଃ ।
ଭୈରଵ ଋଷଯେ ନମଃ ଶିରସି ।
ଵିରାଟ୍ ଛନ୍ଦସେ ନମଃ ମୁଖେ ।
ଶ୍ରୀ ବଗଲାମୁଖୀ ଦେଵତାଯୈ ନମଃ ହୃଦି ।
କ୍ଲୀଂ ବୀଜାଯ ନମଃ ଗୁହ୍ଯେ ।
ଐଂ ଶକ୍ତଯେ ନମଃ ପାଦଯୋଃ ।
ଶ୍ରୀଂ କୀଲକାଯ ନମଃ ସର୍ଵାଙ୍ଗେ ।
କରନ୍ଯାସଃ ।
ଓଁ ହ୍ରାଂ ଅଙ୍ଗୁଷ୍ଠାଭ୍ଯାଂ ନମଃ ।
ଓଁ ହ୍ରୀଂ ତର୍ଜନୀଭ୍ଯାଂ ନମଃ ।
ଓଁ ହ୍ରୂଂ ମଧ୍ଯମାଭ୍ଯାଂ ନମଃ ।
ଓଁ ହ୍ରୈଂ ଅନାମିକାଭ୍ଯାଂ ନମଃ ।
ଓଁ ହ୍ରୌଂ କନିଷ୍ଠିକାଭ୍ଯାଂ ନମଃ ।
ଓଁ ହ୍ରଃ କରତଲକରପୃଷ୍ଠାଭ୍ଯାଂ ନମଃ ।
ଅଙ୍ଗନ୍ଯାସଃ ।
ଓଁ ହ୍ରାଂ ହୃଦଯାଯ ନମଃ ।
ଓଁ ହ୍ରୀଂ ଶିରସେ ସ୍ଵାହା ।
ଓଁ ହ୍ରୂଂ ଶିଖାଯୈ ଵଷଟ୍ ।
ଓଁ ହ୍ରୈଂ କଵଚାଯ ହୁମ୍ ।
ଓଁ ହ୍ରୌଂ ନେତ୍ରତ୍ରଯାଯ ଵୌଷଟ୍ ।
ଓଁ ହ୍ରଃ ଅସ୍ତ୍ରାଯ ଫଟ୍ ।
ଭୂର୍ଭୁଵସ୍ସୁଵରୋମିତି ଦିଗ୍ବନ୍ଧଃ ।
ମନ୍ତ୍ରୋଦ୍ଧାରଃ ।
ଓଁ ହ୍ରୀଂ ଐଂ ଶ୍ରୀଂ କ୍ଲୀଂ ଶ୍ରୀବଗଲାନନେ ମମ ରିପୂନ୍ନାଶଯ ନାଶଯ ମମୈଶ୍ଵର୍ଯାଣି ଦେହି ଦେହି ଶୀଘ୍ରଂ ମନୋଵାଞ୍ଛିତକାର୍ଯଂ ସାଧଯଃ ସାଧଯଃ ହ୍ରୀଂ ସ୍ଵାହା ।
କଵଚମ୍ ।
ଶିରୋ ମେ ପାତୁ ଓଁ ହ୍ରୀଂ ଐଂ ଶ୍ରୀଂ କ୍ଲୀଂ ପାତୁ ଲଲାଟକମ୍ ।
ସମ୍ବୋଧନପଦଂ ପାତୁ ନେତ୍ରେ ଶ୍ରୀବଗଲାନନେ ॥ 1 ॥
ଶ୍ରୁତୌ ମମ ରିପୁଂ ପାତୁ ନାସିକାନ୍ନାଶଯ ଦ୍ଵଯମ୍ ।
ପାତୁ ଗଣ୍ଡୌ ସଦା ମାମୈଶ୍ଵର୍ଯାଣ୍ଯଂ ତଂ ତୁ ମସ୍ତକମ୍ ॥ 2 ॥
ଦେହି ଦ୍ଵନ୍ଦ୍ଵଂ ସଦା ଜିହ୍ଵାଂ ପାତୁ ଶୀଘ୍ରଂ ଵଚୋ ମମ ।
କଣ୍ଠଦେଶଂ ମନଃ ପାତୁ ଵାଞ୍ଛିତଂ ବାହୁମୂଲକମ୍ ॥ 3 ॥
କାର୍ଯଂ ସାଧଯ ଦ୍ଵନ୍ଦ୍ଵନ୍ତୁ କରୌ ପାତୁ ସଦା ମମ ।
ମାଯାଯୁକ୍ତା ତଥା ସ୍ଵାହା ହୃଦଯଂ ପାତୁ ସର୍ଵଦା ॥ 4 ॥
ଅଷ୍ଟାଧିକଚତ୍ଵାରିଂଶଦ୍ଦଣ୍ଡାଢ୍ଯା ବଗଲାମୁଖୀ ।
ରକ୍ଷାଂ କରୋତୁ ସର୍ଵତ୍ର ଗୃହେଽରଣ୍ଯେ ସଦା ମମ ॥ 5 ॥
ବ୍ରହ୍ମାସ୍ତ୍ରାଖ୍ଯୋ ମନୁଃ ପାତୁ ସର୍ଵାଙ୍ଗେ ସର୍ଵସନ୍ଧିଷୁ ।
ମନ୍ତ୍ରରାଜଃ ସଦା ରକ୍ଷାଂ କରୋତୁ ମମ ସର୍ଵଦା ॥ 6 ॥
ଓଁ ହ୍ରୀଂ ପାତୁ ନାଭିଦେଶଂ କଟିଂ ମେ ବଗଲାଽଵତୁ ।
ମୁଖୀ ଵର୍ଣଦ୍ଵଯଂ ପାତୁ ଲିଙ୍ଗଂ ମେ ମୁଷ୍କଯୁଗ୍ମକମ୍ ॥ 7 ॥
ଜାନୁନୀ ସର୍ଵଦୁଷ୍ଟାନାଂ ପାତୁ ମେ ଵର୍ଣପଞ୍ଚକମ୍ ।
ଵାଚଂ ମୁଖଂ ତଥା ପଦଂ ଷଡ୍ଵର୍ଣା ପରମେଶ୍ଵରୀ ॥ 8 ॥
ଜଙ୍ଘାଯୁଗ୍ମେ ସଦା ପାତୁ ବଗଲା ରିପୁମୋହିନୀ ।
ସ୍ତମ୍ଭଯେତି ପଦଂ ପୃଷ୍ଠଂ ପାତୁ ଵର୍ଣତ୍ରଯଂ ମମ ॥ 9 ॥
ଜିହ୍ଵାଂ ଵର୍ଣଦ୍ଵଯଂ ପାତୁ ଗୁଲ୍ଫୌ ମେ କୀଲଯେତି ଚ ।
ପାଦୋର୍ଧ୍ଵଂ ସର୍ଵଦା ପାତୁ ବୁଦ୍ଧିଂ ପାଦତଲେ ମମ ॥ 10 ॥
ଵିନାଶଯ ପଦଂ ପାତୁ ପାଦାଙ୍ଗୁଲ୍ଯୋର୍ନଖାନି ମେ ।
ହ୍ରୀଂ ବୀଜଂ ସର୍ଵଦା ପାତୁ ବୁଦ୍ଧୀନ୍ଦ୍ରିଯଵଚାଂସି ମେ ॥ 11 ॥
ସର୍ଵାଙ୍ଗଂ ପ୍ରଣଵଃ ପାତୁ ସ୍ଵାହା ରୋମାଣି ମେଽଵତୁ ।
ବ୍ରାହ୍ମୀ ପୂର୍ଵଦଲେ ପାତୁ ଚାଗ୍ନେଯାଂ ଵିଷ୍ଣୁଵଲ୍ଲଭା ॥ 12 ॥
ମାହେଶୀ ଦକ୍ଷିଣେ ପାତୁ ଚାମୁଣ୍ଡା ରାକ୍ଷସେଽଵତୁ ।
କୌମାରୀ ପଶ୍ଚିମେ ପାତୁ ଵାଯଵ୍ଯେ ଚାପରାଜିତା ॥ 13 ॥
ଵାରାହୀ ଚୋତ୍ତରେ ପାତୁ ନାରସିଂହୀ ଶିଵେଽଵତୁ ।
ଊର୍ଧ୍ଵଂ ପାତୁ ମହାଲକ୍ଷ୍ମୀଃ ପାତାଲେ ଶାରଦାଽଵତୁ ॥ 14 ॥
ଇତ୍ଯଷ୍ଟୌ ଶକ୍ତଯଃ ପାନ୍ତୁ ସାଯୁଧାଶ୍ଚ ସଵାହନାଃ ।
ରାଜଦ୍ଵାରେ ମହାଦୁର୍ଗେ ପାତୁ ମାଂ ଗଣନାଯକଃ ॥ 15 ॥
ଶ୍ମଶାନେ ଜଲମଧ୍ଯେ ଚ ଭୈରଵଶ୍ଚ ସଦାଽଵତୁ ।
ଦ୍ଵିଭୁଜା ରକ୍ତଵସନାଃ ସର୍ଵାଭରଣଭୂଷିତାଃ ॥ 16 ॥
ଯୋଗିନ୍ଯଃ ସର୍ଵଦା ପାତୁ ମହାରଣ୍ଯେ ସଦା ମମ ।
ଇତି ତେ କଥିତଂ ଦେଵି କଵଚଂ ପରମାଦ୍ଭୁତମ୍ ॥ 17 ॥
ଶ୍ରୀଵିଶ୍ଵଵିଜଯନ୍ନାମ କୀର୍ତିଶ୍ରୀଵିଜଯପ୍ରଦମ୍ ।
ଅପୁତ୍ରୋ ଲଭତେ ପୁତ୍ରଂ ଧୀରଂ ଶୂରଂ ଶତାଯୁଷମ୍ ॥ 18 ॥
ନିର୍ଧନୋ ଧନମାପ୍ନୋତି କଵଚସ୍ଯାସ୍ଯ ପାଠତଃ ।
ଜପିତ୍ଵା ମନ୍ତ୍ରରାଜଂ ତୁ ଧ୍ଯାତ୍ଵା ଶ୍ରୀବଗଲାମୁଖୀମ୍ ॥ 19 ॥
ପଠେଦିଦଂ ହି କଵଚଂ ନିଶାଯାଂ ନିଯମାତ୍ତୁ ଯଃ ।
ଯଦ୍ଯତ୍କାମଯତେ କାମଂ ସାଧ୍ଯାସାଧ୍ଯେ ମହୀତଲେ ॥ 20 ॥
ତତ୍ତତ୍କାମମଵାପ୍ନୋତି ସପ୍ତରାତ୍ରେଣ ଶଙ୍କରୀ ।
ଗୁରୁଂ ଧ୍ଯାତ୍ଵା ସୁରାଂ ପୀତ୍ଵା ରାତ୍ରୌ ଶକ୍ତିସମନ୍ଵିତଃ ॥ 21 ॥
କଵଚଂ ଯଃ ପଠେଦ୍ଦେଵି ତସ୍ଯାଽସାଧ୍ଯଂ ନ କିଞ୍ଚନ ।
ଯଂ ଧ୍ଯାତ୍ଵା ପ୍ରଜପେନ୍ମନ୍ତ୍ରଂ ସହସ୍ରଂ କଵଚଂ ପଠେତ୍ ॥ 22 ॥
ତ୍ରିରାତ୍ରେଣ ଵଶଂ ଯାତି ମୃତ୍ଯୁଂ ତଂ ନାତ୍ର ସଂଶଯଃ ।
ଲିଖିତ୍ଵା ପ୍ରତିମାଂ ଶତ୍ରୋଃ ସତାଲେନ ହରିଦ୍ରଯା ॥ 23 ॥
ଲିଖିତ୍ଵା ହ୍ଯଦି ତଂ ନାମ ତଂ ଧ୍ଯାତ୍ଵା ପ୍ରଜପେନ୍ମନୁମ୍ ।
ଏକଵିଂଶଦ୍ଦିନଂ ଯାଵତ୍ପ୍ରତ୍ଯହଂ ଚ ସହସ୍ରକମ୍ ॥ 24 ॥
ଜପ୍ତ୍ଵା ପଠେତ୍ତୁ କଵଚଂ ଚତୁର୍ଵିଂଶତିଵାରକମ୍ ।
ସଂସ୍ତମ୍ଭଂ ଜାଯତେ ଶତ୍ରୋର୍ନାତ୍ର କାର୍ଯା ଵିଚାରଣା ॥ 25 ॥
ଵିଵାଦେ ଵିଜଯଂ ତସ୍ଯ ସଙ୍ଗ୍ରାମେ ଜଯମାପ୍ନୁଯାତ୍ ।
ଶ୍ମଶାନେ ଚ ଭଯଂ ନାସ୍ତି କଵଚସ୍ଯ ପ୍ରଭାଵତଃ ॥ 26 ॥
ନଵନୀତଂ ଚାଭିମନ୍ତ୍ର୍ଯ ସ୍ତ୍ରୀଣାଂ ଦଦ୍ଯାନ୍ମହେଶ୍ଵରି ।
ଵନ୍ଧ୍ଯାଯାଂ ଜାଯତେ ପୁତ୍ରୋ ଵିଦ୍ଯାବଲସମନ୍ଵିତଃ ॥ 27 ॥
ଶ୍ମଶାନାଙ୍ଗାରମାଦାଯ ଭୌମେ ରାତ୍ରୌ ଶନାଵଥ ।
ପାଦୋଦକେନ ସ୍ପୃଷ୍ଟ୍ଵା ଚ ଲିଖେଲ୍ଲୋହଶଲାକଯା ॥ 28 ॥
ଭୂମୌ ଶତ୍ରୋଃ ସ୍ଵରୂପଂ ଚ ହୃଦି ନାମ ସମାଲିଖେତ୍ ।
ହସ୍ତଂ ତଦ୍ଧୃଦଯେ ଦତ୍ଵା କଵଚଂ ତିଥିଵାରକମ୍ ॥ 29 ॥
ଧ୍ଯାତ୍ଵା ଜପେନ୍ମନ୍ତ୍ରରାଜଂ ନଵରାତ୍ରଂ ପ୍ରଯତ୍ନତଃ ।
ମ୍ରିଯତେ ଜ୍ଵରଦାହେନ ଦଶମେଽହ୍ନି ନ ସଂଶଯଃ ॥ 30 ॥
ଭୂର୍ଜପତ୍ରେଷ୍ଵିଦଂ ସ୍ତୋତ୍ରମଷ୍ଟଗନ୍ଧେନ ସଂଲିଖେତ୍ ।
ଧାରଯେଦ୍ଦକ୍ଷିଣେ ବାହୌ ନାରୀ ଵାମଭୁଜେ ତଥା ॥ 31 ॥
ସଙ୍ଗ୍ରାମେ ଜଯମାପ୍ନୋତି ନାରୀ ପୁତ୍ରଵତୀ ଭଵେତ୍ ।
ବ୍ରହ୍ମାସ୍ତ୍ରାଦୀନି ଶସ୍ତ୍ରାଣି ନୈଵ କୃନ୍ତନ୍ତି ତଂ ଜନମ୍ ॥ 32 ॥
ସମ୍ପୂଜ୍ଯ କଵଚଂ ନିତ୍ଯଂ ପୂଜାଯାଃ ଫଲମାଲଭେତ୍ ।
ବୃହସ୍ପତିସମୋ ଵାପି ଵିଭଵେ ଧନଦୋପମଃ ॥ 33 ॥
କାମତୁଲ୍ଯଶ୍ଚ ନାରୀଣାଂ ଶତ୍ରୂଣାଂ ଚ ଯମୋପମଃ ।
କଵିତାଲହରୀ ତସ୍ଯ ଭଵେଦ୍ଗଙ୍ଗାପ୍ରଵାହଵତ୍ ॥ 34 ॥
ଗଦ୍ଯପଦ୍ଯମଯୀ ଵାଣୀ ଭଵେଦ୍ଦେଵୀପ୍ରସାଦତଃ ।
ଏକାଦଶଶତଂ ଯାଵତ୍ପୁରଶ୍ଚରଣମୁଚ୍ଯତେ ॥ 35 ॥
ପୁରଶ୍ଚର୍ଯାଵିହୀନଂ ତୁ ନ ଚେଦଂ ଫଲଦାଯକମ୍ ।
ନ ଦେଯଂ ପରଶିଷ୍ଯେଭ୍ଯୋ ଦୁଷ୍ଟେଭ୍ଯଶ୍ଚ ଵିଶେଷତଃ ॥ 36 ॥
ଦେଯଂ ଶିଷ୍ଯାଯ ଭକ୍ତାଯ ପଞ୍ଚତ୍ଵଂ ଚାଽନ୍ଯଥାପ୍ନୁଯାତ୍ ।
ଇଦଂ କଵଚମଜ୍ଞାତ୍ଵା ଭଜେଦ୍ଯୋ ବଗଲାମୁଖୀମ୍ ।
ଶତକୋଟି ଜପିତ୍ଵା ତୁ ତସ୍ଯ ସିଦ୍ଧିର୍ନ ଜାଯତେ ॥ 37 ॥
ଦାରାଢ୍ଯୋ ମନୁଜୋସ୍ଯ ଲକ୍ଷଜପତଃ ପ୍ରାପ୍ନୋତି ସିଦ୍ଧିଂ ପରାଂ
ଵିଦ୍ଯାଂ ଶ୍ରୀଵିଜଯଂ ତଥା ସୁନିଯତଂ ଧୀରଂ ଚ ଵୀରଂ ଵରମ୍ ।
ବ୍ରହ୍ମାସ୍ତ୍ରାଖ୍ଯମନୁଂ ଵିଲିଖ୍ଯ ନିତରାଂ ଭୂର୍ଜେଷ୍ଟଗନ୍ଧେନ ଵୈ
ଧୃତ୍ଵା ରାଜପୁରଂ ଵ୍ରଜନ୍ତି ଖଲୁ ଯେ ଦାସୋଽସ୍ତି ତେଷାଂ ନୃପଃ ॥ 38 ॥
ଇତି ଵିଶ୍ଵସାରୋଦ୍ଧାରତନ୍ତ୍ରେ ପାର୍ଵତୀଶ୍ଵରସଂଵାଦେ ବଗଲାମୁଖୀକଵଚଂ ସମ୍ପୂର୍ଣମ୍ ।
Roman (IAST) Transliteration
kailāsācalamadhyagaṃ puravahaṃ śāntaṃ trinetraṃ śivaṃ
vāmasthā kavacaṃ praṇamya girijā bhūtipradaṃ pṛcchati |
devī śrībagalāmukhī ripukulāraṇyāgnirūpā ca yā
tasyāścāpavimukta mantrasahitaṃ prītyā'dhunā brūhi mām || 1 ||
śrīśaṅkara uvāca |
devī śrībhavavallabhe śṛṇu mahāmantraṃ vibhūtipradaṃ
devyā varmayutaṃ samastasukhadaṃ sāmrājyadaṃ muktidam |
tāraṃ rudravadhūṃ viriñcimahilā viṣṇupriyā kāmayu-
-kkānte śrībagalānane mama ripūnnāśāya yugmantviti || 2 ||
aiśvaryāṇi padaṃ ca dehi yugalaṃ śīghraṃ manovāñchitaṃ
kāryaṃ sādhaya yugmayukchivavadhū vahnipriyānto manuḥ |
kaṃsārestanayaṃ ca bījamaparāśaktiśca vāṇī tathā
kīlaṃ śrīmiti bhairavarṣisahitaṃ chando virāṭ saṃyutam || 3 ||
sveṣṭārthasya parasya vetti nitarāṃ kāryasya samprāptaye
nānāsādhyamahāgadasya niyatannāśāya vīryāptaye |
dhyātvā śrībagalānanāmanuvaraṃ japtvā sahasrākhyakaṃ
dīrghaiḥ ṣaṭkayutaiśca rudramahilābījairvinyāsyāṅgake || 4 ||
dhyānam |
sauvarṇāsanasaṃsthitāṃ trinayanāṃ pītāṃśukolāsinīṃ
hemābhāṅgaruciṃ śaśāṅkamukuṭāṃ srakcampakasragyutām |
hastairmadgarapāśabaddharasanāṃ sambibhratīṃ bhūṣaṇa-
-vyāptāṅgīṃ bagalāmukhīṃ trijagatāṃ saṃstambhinīṃ cintaye || 5 ||
viniyogaḥ |
oṃ asya śrībagalāmukhī brahmāstramantra kavacasya bhairava ṛṣiḥ virāṭ chandaḥ śrībagalāmukhī devatā klīṃ bījaṃ aiṃ śaktiḥ śrīṃ kīlakaṃ mama parasya ca manobhilaṣiteṣṭakāryasiddhaye viniyogaḥ |
ṛṣyādinyāsaḥ |
bhairava ṛṣaye namaḥ śirasi |
virāṭ chandase namaḥ mukhe |
śrī bagalāmukhī devatāyai namaḥ hṛdi |
klīṃ bījāya namaḥ guhye |
aiṃ śaktaye namaḥ pādayoḥ |
śrīṃ kīlakāya namaḥ sarvāṅge |
karanyāsaḥ |
oṃ hrāṃ aṅguṣṭhābhyāṃ namaḥ |
oṃ hrīṃ tarjanībhyāṃ namaḥ |
oṃ hrūṃ madhyamābhyāṃ namaḥ |
oṃ hraiṃ anāmikābhyāṃ namaḥ |
oṃ hrauṃ kaniṣṭhikābhyāṃ namaḥ |
oṃ hraḥ karatalakarapṛṣṭhābhyāṃ namaḥ |
aṅganyāsaḥ |
oṃ hrāṃ hṛdayāya namaḥ |
oṃ hrīṃ śirase svāhā |
oṃ hrūṃ śikhāyai vaṣaṭ |
oṃ hraiṃ kavacāya hum |
oṃ hrauṃ netratrayāya vauṣaṭ |
oṃ hraḥ astrāya phaṭ |
bhūrbhuvassuvaromiti digbandhaḥ |
mantroddhāraḥ |
oṃ hrīṃ aiṃ śrīṃ klīṃ śrībagalānane mama ripūnnāśaya nāśaya mamaiśvaryāṇi dehi dehi śīghraṃ manovāñchitakāryaṃ sādhayaḥ sādhayaḥ hrīṃ svāhā |
kavacam |
śiro me pātu oṃ hrīṃ aiṃ śrīṃ klīṃ pātu lalāṭakam |
sambodhanapadaṃ pātu netre śrībagalānane || 1 ||
śrutau mama ripuṃ pātu nāsikānnāśaya dvayam |
pātu gaṇḍau sadā māmaiśvaryāṇyaṃ taṃ tu mastakam || 2 ||
dehi dvandvaṃ sadā jihvāṃ pātu śīghraṃ vaco mama |
kaṇṭhadeśaṃ manaḥ pātu vāñchitaṃ bāhumūlakam || 3 ||
kāryaṃ sādhaya dvandvantu karau pātu sadā mama |
māyāyuktā tathā svāhā hṛdayaṃ pātu sarvadā || 4 ||
aṣṭādhikacatvāriṃśaddaṇḍāḍhyā bagalāmukhī |
rakṣāṃ karotu sarvatra gṛhe'raṇye sadā mama || 5 ||
brahmāstrākhyo manuḥ pātu sarvāṅge sarvasandhiṣu |
mantrarājaḥ sadā rakṣāṃ karotu mama sarvadā || 6 ||
oṃ hrīṃ pātu nābhideśaṃ kaṭiṃ me bagalā'vatu |
mukhī varṇadvayaṃ pātu liṅgaṃ me muṣkayugmakam || 7 ||
jānunī sarvaduṣṭānāṃ pātu me varṇapañcakam |
vācaṃ mukhaṃ tathā padaṃ ṣaḍvarṇā parameśvarī || 8 ||
jaṅghāyugme sadā pātu bagalā ripumohinī |
stambhayeti padaṃ pṛṣṭhaṃ pātu varṇatrayaṃ mama || 9 ||
jihvāṃ varṇadvayaṃ pātu gulphau me kīlayeti ca |
pādordhvaṃ sarvadā pātu buddhiṃ pādatale mama || 10 ||
vināśaya padaṃ pātu pādāṅgulyornakhāni me |
hrīṃ bījaṃ sarvadā pātu buddhīndriyavacāṃsi me || 11 ||
sarvāṅgaṃ praṇavaḥ pātu svāhā romāṇi me'vatu |
brāhmī pūrvadale pātu cāgneyāṃ viṣṇuvallabhā || 12 ||
māheśī dakṣiṇe pātu cāmuṇḍā rākṣase'vatu |
kaumārī paścime pātu vāyavye cāparājitā || 13 ||
vārāhī cottare pātu nārasiṃhī śive'vatu |
ūrdhvaṃ pātu mahālakṣmīḥ pātāle śāradā'vatu || 14 ||
ityaṣṭau śaktayaḥ pāntu sāyudhāśca savāhanāḥ |
rājadvāre mahādurge pātu māṃ gaṇanāyakaḥ || 15 ||
śmaśāne jalamadhye ca bhairavaśca sadā'vatu |
dvibhujā raktavasanāḥ sarvābharaṇabhūṣitāḥ || 16 ||
yoginyaḥ sarvadā pātu mahāraṇye sadā mama |
iti te kathitaṃ devi kavacaṃ paramādbhutam || 17 ||
śrīviśvavijayannāma kīrtiśrīvijayapradam |
aputro labhate putraṃ dhīraṃ śūraṃ śatāyuṣam || 18 ||
nirdhano dhanamāpnoti kavacasyāsya pāṭhataḥ |
japitvā mantrarājaṃ tu dhyātvā śrībagalāmukhīm || 19 ||
paṭhedidaṃ hi kavacaṃ niśāyāṃ niyamāttu yaḥ |
yadyatkāmayate kāmaṃ sādhyāsādhye mahītale || 20 ||
tattatkāmamavāpnoti saptarātreṇa śaṅkarī |
guruṃ dhyātvā surāṃ pītvā rātrau śaktisamanvitaḥ || 21 ||
kavacaṃ yaḥ paṭheddevi tasyā'sādhyaṃ na kiñcana |
yaṃ dhyātvā prajapenmantraṃ sahasraṃ kavacaṃ paṭhet || 22 ||
trirātreṇa vaśaṃ yāti mṛtyuṃ taṃ nātra saṃśayaḥ |
likhitvā pratimāṃ śatroḥ satālena haridrayā || 23 ||
likhitvā hyadi taṃ nāma taṃ dhyātvā prajapenmanum |
ekaviṃśaddinaṃ yāvatpratyahaṃ ca sahasrakam || 24 ||
japtvā paṭhettu kavacaṃ caturviṃśativārakam |
saṃstambhaṃ jāyate śatrornātra kāryā vicāraṇā || 25 ||
vivāde vijayaṃ tasya saṅgrāme jayamāpnuyāt |
śmaśāne ca bhayaṃ nāsti kavacasya prabhāvataḥ || 26 ||
navanītaṃ cābhimantrya strīṇāṃ dadyānmaheśvari |
vandhyāyāṃ jāyate putro vidyābalasamanvitaḥ || 27 ||
śmaśānāṅgāramādāya bhaume rātrau śanāvatha |
pādodakena spṛṣṭvā ca likhellohaśalākayā || 28 ||
bhūmau śatroḥ svarūpaṃ ca hṛdi nāma samālikhet |
hastaṃ taddhṛdaye datvā kavacaṃ tithivārakam || 29 ||
dhyātvā japenmantrarājaṃ navarātraṃ prayatnataḥ |
mriyate jvaradāhena daśame'hni na saṃśayaḥ || 30 ||
bhūrjapatreṣvidaṃ stotramaṣṭagandhena saṃlikhet |
dhārayeddakṣiṇe bāhau nārī vāmabhuje tathā || 31 ||
saṅgrāme jayamāpnoti nārī putravatī bhavet |
brahmāstrādīni śastrāṇi naiva kṛntanti taṃ janam || 32 ||
sampūjya kavacaṃ nityaṃ pūjāyāḥ phalamālabhet |
bṛhaspatisamo vāpi vibhave dhanadopamaḥ || 33 ||
kāmatulyaśca nārīṇāṃ śatrūṇāṃ ca yamopamaḥ |
kavitālaharī tasya bhavedgaṅgāpravāhavat || 34 ||
gadyapadyamayī vāṇī bhaveddevīprasādataḥ |
ekādaśaśataṃ yāvatpuraścaraṇamucyate || 35 ||
puraścaryāvihīnaṃ tu na cedaṃ phaladāyakam |
na deyaṃ paraśiṣyebhyo duṣṭebhyaśca viśeṣataḥ || 36 ||
deyaṃ śiṣyāya bhaktāya pañcatvaṃ cā'nyathāpnuyāt |
idaṃ kavacamajñātvā bhajedyo bagalāmukhīm |
śatakoṭi japitvā tu tasya siddhirna jāyate || 37 ||
dārāḍhyo manujosya lakṣajapataḥ prāpnoti siddhiṃ parāṃ
vidyāṃ śrīvijayaṃ tathā suniyataṃ dhīraṃ ca vīraṃ varam |
brahmāstrākhyamanuṃ vilikhya nitarāṃ bhūrjeṣṭagandhena vai
dhṛtvā rājapuraṃ vrajanti khalu ye dāso'sti teṣāṃ nṛpaḥ || 38 ||
iti viśvasāroddhāratantre pārvatīśvarasaṃvāde bagalāmukhīkavacaṃ sampūrṇam |
Sanskrit — Devanagari (original)
कैलासाचलमध्यगं पुरवहं शान्तं त्रिनेत्रं शिवं
वामस्था कवचं प्रणम्य गिरिजा भूतिप्रदं पृच्छति ।
देवी श्रीबगलामुखी रिपुकुलारण्याग्निरूपा च या
तस्याश्चापविमुक्त मन्त्रसहितं प्रीत्याऽधुना ब्रूहि माम् ॥ 1 ॥
श्रीशङ्कर उवाच ।
देवी श्रीभववल्लभे शृणु महामन्त्रं विभूतिप्रदं
देव्या वर्मयुतं समस्तसुखदं साम्राज्यदं मुक्तिदम् ।
तारं रुद्रवधूं विरिञ्चिमहिला विष्णुप्रिया कामयु-
-क्कान्ते श्रीबगलानने मम रिपून्नाशाय युग्मन्त्विति ॥ 2 ॥
ऐश्वर्याणि पदं च देहि युगलं शीघ्रं मनोवाञ्छितं
कार्यं साधय युग्मयुक्छिववधू वह्निप्रियान्तो मनुः ।
कंसारेस्तनयं च बीजमपराशक्तिश्च वाणी तथा
कीलं श्रीमिति भैरवर्षिसहितं छन्दो विराट् संयुतम् ॥ 3 ॥
स्वेष्टार्थस्य परस्य वेत्ति नितरां कार्यस्य सम्प्राप्तये
नानासाध्यमहागदस्य नियतन्नाशाय वीर्याप्तये ।
ध्यात्वा श्रीबगलाननामनुवरं जप्त्वा सहस्राख्यकं
दीर्घैः षट्कयुतैश्च रुद्रमहिलाबीजैर्विन्यास्याङ्गके ॥ 4 ॥
ध्यानम् ।
सौवर्णासनसंस्थितां त्रिनयनां पीतांशुकोलासिनीं
हेमाभाङ्गरुचिं शशाङ्कमुकुटां स्रक्चम्पकस्रग्युताम् ।
हस्तैर्मद्गरपाशबद्धरसनां सम्बिभ्रतीं भूषण-
-व्याप्ताङ्गीं बगलामुखीं त्रिजगतां संस्तम्भिनीं चिन्तये ॥ 5 ॥
विनियोगः ।
ॐ अस्य श्रीबगलामुखी ब्रह्मास्त्रमन्त्र कवचस्य भैरव ऋषिः विराट् छन्दः श्रीबगलामुखी देवता क्लीं बीजं ऐं शक्तिः श्रीं कीलकं मम परस्य च मनोभिलषितेष्टकार्यसिद्धये विनियोगः ।
ऋष्यादिन्यासः ।
भैरव ऋषये नमः शिरसि ।
विराट् छन्दसे नमः मुखे ।
श्री बगलामुखी देवतायै नमः हृदि ।
क्लीं बीजाय नमः गुह्ये ।
ऐं शक्तये नमः पादयोः ।
श्रीं कीलकाय नमः सर्वाङ्गे ।
करन्यासः ।
ॐ ह्रां अङ्गुष्ठाभ्यां नमः ।
ॐ ह्रीं तर्जनीभ्यां नमः ।
ॐ ह्रूं मध्यमाभ्यां नमः ।
ॐ ह्रैं अनामिकाभ्यां नमः ।
ॐ ह्रौं कनिष्ठिकाभ्यां नमः ।
ॐ ह्रः करतलकरपृष्ठाभ्यां नमः ।
अङ्गन्यासः ।
ॐ ह्रां हृदयाय नमः ।
ॐ ह्रीं शिरसे स्वाहा ।
ॐ ह्रूं शिखायै वषट् ।
ॐ ह्रैं कवचाय हुम् ।
ॐ ह्रौं नेत्रत्रयाय वौषट् ।
ॐ ह्रः अस्त्राय फट् ।
भूर्भुवस्सुवरोमिति दिग्बन्धः ।
मन्त्रोद्धारः ।
ॐ ह्रीं ऐं श्रीं क्लीं श्रीबगलानने मम रिपून्नाशय नाशय ममैश्वर्याणि देहि देहि शीघ्रं मनोवाञ्छितकार्यं साधयः साधयः ह्रीं स्वाहा ।
कवचम् ।
शिरो मे पातु ॐ ह्रीं ऐं श्रीं क्लीं पातु ललाटकम् ।
सम्बोधनपदं पातु नेत्रे श्रीबगलानने ॥ 1 ॥
श्रुतौ मम रिपुं पातु नासिकान्नाशय द्वयम् ।
पातु गण्डौ सदा मामैश्वर्याण्यं तं तु मस्तकम् ॥ 2 ॥
देहि द्वन्द्वं सदा जिह्वां पातु शीघ्रं वचो मम ।
कण्ठदेशं मनः पातु वाञ्छितं बाहुमूलकम् ॥ 3 ॥
कार्यं साधय द्वन्द्वन्तु करौ पातु सदा मम ।
मायायुक्ता तथा स्वाहा हृदयं पातु सर्वदा ॥ 4 ॥
अष्टाधिकचत्वारिंशद्दण्डाढ्या बगलामुखी ।
रक्षां करोतु सर्वत्र गृहेऽरण्ये सदा मम ॥ 5 ॥
ब्रह्मास्त्राख्यो मनुः पातु सर्वाङ्गे सर्वसन्धिषु ।
मन्त्रराजः सदा रक्षां करोतु मम सर्वदा ॥ 6 ॥
ॐ ह्रीं पातु नाभिदेशं कटिं मे बगलाऽवतु ।
मुखी वर्णद्वयं पातु लिङ्गं मे मुष्कयुग्मकम् ॥ 7 ॥
जानुनी सर्वदुष्टानां पातु मे वर्णपञ्चकम् ।
वाचं मुखं तथा पदं षड्वर्णा परमेश्वरी ॥ 8 ॥
जङ्घायुग्मे सदा पातु बगला रिपुमोहिनी ।
स्तम्भयेति पदं पृष्ठं पातु वर्णत्रयं मम ॥ 9 ॥
जिह्वां वर्णद्वयं पातु गुल्फौ मे कीलयेति च ।
पादोर्ध्वं सर्वदा पातु बुद्धिं पादतले मम ॥ 10 ॥
विनाशय पदं पातु पादाङ्गुल्योर्नखानि मे ।
ह्रीं बीजं सर्वदा पातु बुद्धीन्द्रियवचांसि मे ॥ 11 ॥
सर्वाङ्गं प्रणवः पातु स्वाहा रोमाणि मेऽवतु ।
ब्राह्मी पूर्वदले पातु चाग्नेयां विष्णुवल्लभा ॥ 12 ॥
माहेशी दक्षिणे पातु चामुण्डा राक्षसेऽवतु ।
कौमारी पश्चिमे पातु वायव्ये चापराजिता ॥ 13 ॥
वाराही चोत्तरे पातु नारसिंही शिवेऽवतु ।
ऊर्ध्वं पातु महालक्ष्मीः पाताले शारदाऽवतु ॥ 14 ॥
इत्यष्टौ शक्तयः पान्तु सायुधाश्च सवाहनाः ।
राजद्वारे महादुर्गे पातु मां गणनायकः ॥ 15 ॥
श्मशाने जलमध्ये च भैरवश्च सदाऽवतु ।
द्विभुजा रक्तवसनाः सर्वाभरणभूषिताः ॥ 16 ॥
योगिन्यः सर्वदा पातु महारण्ये सदा मम ।
इति ते कथितं देवि कवचं परमाद्भुतम् ॥ 17 ॥
श्रीविश्वविजयन्नाम कीर्तिश्रीविजयप्रदम् ।
अपुत्रो लभते पुत्रं धीरं शूरं शतायुषम् ॥ 18 ॥
निर्धनो धनमाप्नोति कवचस्यास्य पाठतः ।
जपित्वा मन्त्रराजं तु ध्यात्वा श्रीबगलामुखीम् ॥ 19 ॥
पठेदिदं हि कवचं निशायां नियमात्तु यः ।
यद्यत्कामयते कामं साध्यासाध्ये महीतले ॥ 20 ॥
तत्तत्काममवाप्नोति सप्तरात्रेण शङ्करी ।
गुरुं ध्यात्वा सुरां पीत्वा रात्रौ शक्तिसमन्वितः ॥ 21 ॥
कवचं यः पठेद्देवि तस्याऽसाध्यं न किञ्चन ।
यं ध्यात्वा प्रजपेन्मन्त्रं सहस्रं कवचं पठेत् ॥ 22 ॥
त्रिरात्रेण वशं याति मृत्युं तं नात्र संशयः ।
लिखित्वा प्रतिमां शत्रोः सतालेन हरिद्रया ॥ 23 ॥
लिखित्वा ह्यदि तं नाम तं ध्यात्वा प्रजपेन्मनुम् ।
एकविंशद्दिनं यावत्प्रत्यहं च सहस्रकम् ॥ 24 ॥
जप्त्वा पठेत्तु कवचं चतुर्विंशतिवारकम् ।
संस्तम्भं जायते शत्रोर्नात्र कार्या विचारणा ॥ 25 ॥
विवादे विजयं तस्य सङ्ग्रामे जयमाप्नुयात् ।
श्मशाने च भयं नास्ति कवचस्य प्रभावतः ॥ 26 ॥
नवनीतं चाभिमन्त्र्य स्त्रीणां दद्यान्महेश्वरि ।
वन्ध्यायां जायते पुत्रो विद्याबलसमन्वितः ॥ 27 ॥
श्मशानाङ्गारमादाय भौमे रात्रौ शनावथ ।
पादोदकेन स्पृष्ट्वा च लिखेल्लोहशलाकया ॥ 28 ॥
भूमौ शत्रोः स्वरूपं च हृदि नाम समालिखेत् ।
हस्तं तद्धृदये दत्वा कवचं तिथिवारकम् ॥ 29 ॥
ध्यात्वा जपेन्मन्त्रराजं नवरात्रं प्रयत्नतः ।
म्रियते ज्वरदाहेन दशमेऽह्नि न संशयः ॥ 30 ॥
भूर्जपत्रेष्विदं स्तोत्रमष्टगन्धेन संलिखेत् ।
धारयेद्दक्षिणे बाहौ नारी वामभुजे तथा ॥ 31 ॥
सङ्ग्रामे जयमाप्नोति नारी पुत्रवती भवेत् ।
ब्रह्मास्त्रादीनि शस्त्राणि नैव कृन्तन्ति तं जनम् ॥ 32 ॥
सम्पूज्य कवचं नित्यं पूजायाः फलमालभेत् ।
बृहस्पतिसमो वापि विभवे धनदोपमः ॥ 33 ॥
कामतुल्यश्च नारीणां शत्रूणां च यमोपमः ।
कवितालहरी तस्य भवेद्गङ्गाप्रवाहवत् ॥ 34 ॥
गद्यपद्यमयी वाणी भवेद्देवीप्रसादतः ।
एकादशशतं यावत्पुरश्चरणमुच्यते ॥ 35 ॥
पुरश्चर्याविहीनं तु न चेदं फलदायकम् ।
न देयं परशिष्येभ्यो दुष्टेभ्यश्च विशेषतः ॥ 36 ॥
देयं शिष्याय भक्ताय पञ्चत्वं चाऽन्यथाप्नुयात् ।
इदं कवचमज्ञात्वा भजेद्यो बगलामुखीम् ।
शतकोटि जपित्वा तु तस्य सिद्धिर्न जायते ॥ 37 ॥
दाराढ्यो मनुजोस्य लक्षजपतः प्राप्नोति सिद्धिं परां
विद्यां श्रीविजयं तथा सुनियतं धीरं च वीरं वरम् ।
ब्रह्मास्त्राख्यमनुं विलिख्य नितरां भूर्जेष्टगन्धेन वै
धृत्वा राजपुरं व्रजन्ति खलु ये दासोऽस्ति तेषां नृपः ॥ 38 ॥
इति विश्वसारोद्धारतन्त्रे पार्वतीश्वरसंवादे बगलामुखीकवचं सम्पूर्णम् ।
kailāsācalamadhyagaṃ puravahaṃ śāntaṃ trinetraṃ śivaṃ
vāmasthā kavacaṃ praṇamya girijā bhūtipradaṃ pṛcchati |
devī śrībagalāmukhī ripukulāraṇyāgnirūpā ca yā
tasyāścāpavimukta mantrasahitaṃ prītyā'dhunā brūhi mām || 1 ||
śrīśaṅkara uvāca |
devī śrībhavavallabhe śṛṇu mahāmantraṃ vibhūtipradaṃ
devyā varmayutaṃ samastasukhadaṃ sāmrājyadaṃ muktidam |
tāraṃ rudravadhūṃ viriñcimahilā viṣṇupriyā kāmayu-
-kkānte śrībagalānane mama ripūnnāśāya yugmantviti || 2 ||
aiśvaryāṇi padaṃ ca dehi yugalaṃ śīghraṃ manovāñchitaṃ
kāryaṃ sādhaya yugmayukchivavadhū vahnipriyānto manuḥ |
kaṃsārestanayaṃ ca bījamaparāśaktiśca vāṇī tathā
kīlaṃ śrīmiti bhairavarṣisahitaṃ chando virāṭ saṃyutam || 3 ||
sveṣṭārthasya parasya vetti nitarāṃ kāryasya samprāptaye
nānāsādhyamahāgadasya niyatannāśāya vīryāptaye |
dhyātvā śrībagalānanāmanuvaraṃ japtvā sahasrākhyakaṃ
dīrghaiḥ ṣaṭkayutaiśca rudramahilābījairvinyāsyāṅgake || 4 ||
dhyānam |
sauvarṇāsanasaṃsthitāṃ trinayanāṃ pītāṃśukolāsinīṃ
hemābhāṅgaruciṃ śaśāṅkamukuṭāṃ srakcampakasragyutām |
hastairmadgarapāśabaddharasanāṃ sambibhratīṃ bhūṣaṇa-
-vyāptāṅgīṃ bagalāmukhīṃ trijagatāṃ saṃstambhinīṃ cintaye || 5 ||
viniyogaḥ |
oṃ asya śrībagalāmukhī brahmāstramantra kavacasya bhairava ṛṣiḥ virāṭ chandaḥ śrībagalāmukhī devatā klīṃ bījaṃ aiṃ śaktiḥ śrīṃ kīlakaṃ mama parasya ca manobhilaṣiteṣṭakāryasiddhaye viniyogaḥ |
ṛṣyādinyāsaḥ |
bhairava ṛṣaye namaḥ śirasi |
virāṭ chandase namaḥ mukhe |
śrī bagalāmukhī devatāyai namaḥ hṛdi |
klīṃ bījāya namaḥ guhye |
aiṃ śaktaye namaḥ pādayoḥ |
śrīṃ kīlakāya namaḥ sarvāṅge |
karanyāsaḥ |
oṃ hrāṃ aṅguṣṭhābhyāṃ namaḥ |
oṃ hrīṃ tarjanībhyāṃ namaḥ |
oṃ hrūṃ madhyamābhyāṃ namaḥ |
oṃ hraiṃ anāmikābhyāṃ namaḥ |
oṃ hrauṃ kaniṣṭhikābhyāṃ namaḥ |
oṃ hraḥ karatalakarapṛṣṭhābhyāṃ namaḥ |
aṅganyāsaḥ |
oṃ hrāṃ hṛdayāya namaḥ |
oṃ hrīṃ śirase svāhā |
oṃ hrūṃ śikhāyai vaṣaṭ |
oṃ hraiṃ kavacāya hum |
oṃ hrauṃ netratrayāya vauṣaṭ |
oṃ hraḥ astrāya phaṭ |
bhūrbhuvassuvaromiti digbandhaḥ |
mantroddhāraḥ |
oṃ hrīṃ aiṃ śrīṃ klīṃ śrībagalānane mama ripūnnāśaya nāśaya mamaiśvaryāṇi dehi dehi śīghraṃ manovāñchitakāryaṃ sādhayaḥ sādhayaḥ hrīṃ svāhā |
kavacam |
śiro me pātu oṃ hrīṃ aiṃ śrīṃ klīṃ pātu lalāṭakam |
sambodhanapadaṃ pātu netre śrībagalānane || 1 ||
śrutau mama ripuṃ pātu nāsikānnāśaya dvayam |
pātu gaṇḍau sadā māmaiśvaryāṇyaṃ taṃ tu mastakam || 2 ||
dehi dvandvaṃ sadā jihvāṃ pātu śīghraṃ vaco mama |
kaṇṭhadeśaṃ manaḥ pātu vāñchitaṃ bāhumūlakam || 3 ||
kāryaṃ sādhaya dvandvantu karau pātu sadā mama |
māyāyuktā tathā svāhā hṛdayaṃ pātu sarvadā || 4 ||
aṣṭādhikacatvāriṃśaddaṇḍāḍhyā bagalāmukhī |
rakṣāṃ karotu sarvatra gṛhe'raṇye sadā mama || 5 ||
brahmāstrākhyo manuḥ pātu sarvāṅge sarvasandhiṣu |
mantrarājaḥ sadā rakṣāṃ karotu mama sarvadā || 6 ||
oṃ hrīṃ pātu nābhideśaṃ kaṭiṃ me bagalā'vatu |
mukhī varṇadvayaṃ pātu liṅgaṃ me muṣkayugmakam || 7 ||
jānunī sarvaduṣṭānāṃ pātu me varṇapañcakam |
vācaṃ mukhaṃ tathā padaṃ ṣaḍvarṇā parameśvarī || 8 ||
jaṅghāyugme sadā pātu bagalā ripumohinī |
stambhayeti padaṃ pṛṣṭhaṃ pātu varṇatrayaṃ mama || 9 ||
jihvāṃ varṇadvayaṃ pātu gulphau me kīlayeti ca |
pādordhvaṃ sarvadā pātu buddhiṃ pādatale mama || 10 ||
vināśaya padaṃ pātu pādāṅgulyornakhāni me |
hrīṃ bījaṃ sarvadā pātu buddhīndriyavacāṃsi me || 11 ||
sarvāṅgaṃ praṇavaḥ pātu svāhā romāṇi me'vatu |
brāhmī pūrvadale pātu cāgneyāṃ viṣṇuvallabhā || 12 ||
māheśī dakṣiṇe pātu cāmuṇḍā rākṣase'vatu |
kaumārī paścime pātu vāyavye cāparājitā || 13 ||
vārāhī cottare pātu nārasiṃhī śive'vatu |
ūrdhvaṃ pātu mahālakṣmīḥ pātāle śāradā'vatu || 14 ||
ityaṣṭau śaktayaḥ pāntu sāyudhāśca savāhanāḥ |
rājadvāre mahādurge pātu māṃ gaṇanāyakaḥ || 15 ||
śmaśāne jalamadhye ca bhairavaśca sadā'vatu |
dvibhujā raktavasanāḥ sarvābharaṇabhūṣitāḥ || 16 ||
yoginyaḥ sarvadā pātu mahāraṇye sadā mama |
iti te kathitaṃ devi kavacaṃ paramādbhutam || 17 ||
śrīviśvavijayannāma kīrtiśrīvijayapradam |
aputro labhate putraṃ dhīraṃ śūraṃ śatāyuṣam || 18 ||
nirdhano dhanamāpnoti kavacasyāsya pāṭhataḥ |
japitvā mantrarājaṃ tu dhyātvā śrībagalāmukhīm || 19 ||
paṭhedidaṃ hi kavacaṃ niśāyāṃ niyamāttu yaḥ |
yadyatkāmayate kāmaṃ sādhyāsādhye mahītale || 20 ||
tattatkāmamavāpnoti saptarātreṇa śaṅkarī |
guruṃ dhyātvā surāṃ pītvā rātrau śaktisamanvitaḥ || 21 ||
kavacaṃ yaḥ paṭheddevi tasyā'sādhyaṃ na kiñcana |
yaṃ dhyātvā prajapenmantraṃ sahasraṃ kavacaṃ paṭhet || 22 ||
trirātreṇa vaśaṃ yāti mṛtyuṃ taṃ nātra saṃśayaḥ |
likhitvā pratimāṃ śatroḥ satālena haridrayā || 23 ||
likhitvā hyadi taṃ nāma taṃ dhyātvā prajapenmanum |
ekaviṃśaddinaṃ yāvatpratyahaṃ ca sahasrakam || 24 ||
japtvā paṭhettu kavacaṃ caturviṃśativārakam |
saṃstambhaṃ jāyate śatrornātra kāryā vicāraṇā || 25 ||
vivāde vijayaṃ tasya saṅgrāme jayamāpnuyāt |
śmaśāne ca bhayaṃ nāsti kavacasya prabhāvataḥ || 26 ||
navanītaṃ cābhimantrya strīṇāṃ dadyānmaheśvari |
vandhyāyāṃ jāyate putro vidyābalasamanvitaḥ || 27 ||
śmaśānāṅgāramādāya bhaume rātrau śanāvatha |
pādodakena spṛṣṭvā ca likhellohaśalākayā || 28 ||
bhūmau śatroḥ svarūpaṃ ca hṛdi nāma samālikhet |
hastaṃ taddhṛdaye datvā kavacaṃ tithivārakam || 29 ||
dhyātvā japenmantrarājaṃ navarātraṃ prayatnataḥ |
mriyate jvaradāhena daśame'hni na saṃśayaḥ || 30 ||
bhūrjapatreṣvidaṃ stotramaṣṭagandhena saṃlikhet |
dhārayeddakṣiṇe bāhau nārī vāmabhuje tathā || 31 ||
saṅgrāme jayamāpnoti nārī putravatī bhavet |
brahmāstrādīni śastrāṇi naiva kṛntanti taṃ janam || 32 ||
sampūjya kavacaṃ nityaṃ pūjāyāḥ phalamālabhet |
bṛhaspatisamo vāpi vibhave dhanadopamaḥ || 33 ||
kāmatulyaśca nārīṇāṃ śatrūṇāṃ ca yamopamaḥ |
kavitālaharī tasya bhavedgaṅgāpravāhavat || 34 ||
gadyapadyamayī vāṇī bhaveddevīprasādataḥ |
ekādaśaśataṃ yāvatpuraścaraṇamucyate || 35 ||
puraścaryāvihīnaṃ tu na cedaṃ phaladāyakam |
na deyaṃ paraśiṣyebhyo duṣṭebhyaśca viśeṣataḥ || 36 ||
deyaṃ śiṣyāya bhaktāya pañcatvaṃ cā'nyathāpnuyāt |
idaṃ kavacamajñātvā bhajedyo bagalāmukhīm |
śatakoṭi japitvā tu tasya siddhirna jāyate || 37 ||
dārāḍhyo manujosya lakṣajapataḥ prāpnoti siddhiṃ parāṃ
vidyāṃ śrīvijayaṃ tathā suniyataṃ dhīraṃ ca vīraṃ varam |
brahmāstrākhyamanuṃ vilikhya nitarāṃ bhūrjeṣṭagandhena vai
dhṛtvā rājapuraṃ vrajanti khalu ye dāso'sti teṣāṃ nṛpaḥ || 38 ||
iti viśvasāroddhāratantre pārvatīśvarasaṃvāde bagalāmukhīkavacaṃ sampūrṇam |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.