𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌤𑌥𑌾 𑌵𑌸𑌿𑌷𑍍𑌠𑍇 𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌦𑌶𑌰𑌥𑌸𑍍𑌸𑍁𑌤𑌮 𑌪𑍍𑌰𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌵𑌦𑌨𑍋 𑌰𑌾𑌮𑌮𑌾𑌜𑍁𑌹𑌾𑌵 𑌸𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌮𑍍 ॥ 1 ॥
𑌕𑍃𑌤𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌯𑌨𑌂 𑌮𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌪𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌦𑌶𑌰𑌥𑍇𑌨 𑌚 ।
𑌪𑍁𑌰𑍋𑌧𑌸𑌾 𑌵𑌸𑌿𑌷𑍍𑌠𑍇𑌨 𑌮𑌙𑍍𑌗𑌲𑍈𑌰𑌭𑌿𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 2 ॥
𑌸 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌧𑍍𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪𑌾𑌘𑍍𑌰𑌾𑌯 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌦𑌶𑌰𑌥𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌮𑍍 ।
𑌦𑌦𑍗 𑌕𑍁𑌶𑌿𑌕𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯 𑌸𑍁𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑍇𑌨𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾 ॥ 3 ॥
𑌤𑌤𑍋 𑌵𑌾𑌯𑍁𑌸𑍍𑌸𑍁𑌖𑌸𑍍𑌪𑌰𑍍𑌶𑍋 𑌨𑍀𑌰𑌜𑌸𑍍𑌕𑍋 𑌵𑌵𑍗 𑌤𑌦𑌾 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌗𑌤𑌂 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌰𑌾𑌜𑍀𑌵𑌲𑍋𑌚𑌨𑌮𑍍 ॥ 4 ॥
𑌪𑍁𑌷𑍍𑌪𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿𑌰𑍍𑌮𑌹𑌤𑍍𑌯𑌾𑌸𑍀𑌦𑍍𑌦𑍇𑌵𑌦𑍁𑌨𑍍𑌦𑍁𑌭𑌿𑌨𑌿𑌸𑍍𑌵𑌨𑍈𑌃 ।
𑌶𑌙𑍍𑌖𑌦𑍁𑌨𑍍𑌦𑍁𑌭𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌘𑍋𑌷𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌾𑌤𑍇 𑌤𑍁 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌿 ॥ 5 ॥
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌯𑌯𑌾𑌵𑌗𑍍𑌰𑍇 𑌤𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌧𑌨𑍁𑌰𑍍𑌧𑌰𑌃 ।
𑌕𑌾𑌕𑌪𑌕𑍍𑌷𑌧𑌰𑍋 𑌧𑌨𑍍𑌵𑍀 𑌤𑌂 𑌚 𑌸𑍗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑌨𑍍𑌵𑌗𑌾𑌤𑍍 ॥ 6 ॥
𑌕𑌲𑌾𑌪𑌿𑌨𑍗 𑌧𑌨𑍁𑌷𑍍𑌪𑌾𑌣𑍀 𑌶𑍋𑌭𑌮𑌾𑌨𑍗 𑌦𑌿𑌶𑍋 𑌦𑌶 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌶𑍀𑌰𑍍𑌷𑌾𑌵𑌿𑌵 𑌪𑌨𑍍𑌨𑌗𑍗 ॥ 7 ॥
𑌅𑌨𑍁𑌜𑌗𑍍𑌮𑌤𑍁𑌰𑌕𑍍𑌷𑍁𑌦𑍍𑌰𑍗 𑌪𑌿𑌤𑌾𑌮𑌹𑌮𑌿𑌵𑌾𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗 ।
𑌤𑌦𑌾 𑌕𑍁𑌶𑌿𑌕𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌤𑍁 𑌧𑌨𑍁𑌷𑍍𑌪𑌾𑌣𑍀 𑌸𑍍𑌵𑌲𑌙𑍍𑌕𑍃𑌤𑍗 ॥ 8 ॥
𑌬𑌦𑍍𑌧𑌗𑍋𑌧𑌾𑌙𑍍𑌗𑍁𑌲𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑍗 𑌖𑌡𑍍𑌗𑌵𑌨𑍍𑌤𑍗 𑌮𑌹𑌾𑌦𑍍𑌯𑍁𑌤𑍀 ।
𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰𑍗 𑌚𑌾𑌰𑍁𑌵𑌪𑍁𑌷𑍗 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌰𑌾𑌮𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍗 ॥ 9 ॥
𑌅𑌨𑍁𑌯𑌾𑌤𑍗 𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾 𑌦𑍀𑌪𑍍𑌤𑍗 𑌶𑍋𑌭𑌯𑍇𑌤𑌾𑌮𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌿𑌤𑍗 ।
𑌸𑍍𑌥𑌾𑌣𑍁𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌮𑌿𑌵𑌾𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰𑌾𑌵𑌿𑌵 𑌪𑌾𑌵𑌕𑍀 ॥ 10 ॥
𑌅𑌧𑍍𑌯𑌰𑍍𑌧𑌯𑍋𑌜𑌨𑌂 𑌗𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌰𑌯𑍍𑌵𑌾 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑍇 𑌤𑌟𑍇 ।
𑌰𑌾𑌮𑍇𑌤𑌿 𑌮𑌧𑍁𑌰𑌾𑌂 𑌵𑌾𑌣𑍀𑌂 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑍋𑌽𑌭𑍍𑌯𑌭𑌾𑌷𑌤 ॥ 11 ॥
𑌗𑍃𑌹𑌾𑌣 𑌵𑌤𑍍𑌸 𑌸𑌲𑌿𑌲𑌂 𑌮𑌾 𑌭𑍂𑌤𑍍𑌕𑌾𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌰𑍍𑌯𑌯𑌃 ।
𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌗𑍃𑌹𑌾𑌣 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌬𑌲𑌾𑌮𑌤𑌿𑌬𑌲𑌾𑌂 𑌤𑌥𑌾 ॥ 12 ॥
𑌨 𑌶𑍍𑌰𑌮𑍋 𑌨 𑌜𑍍𑌵𑌰𑍋 𑌵𑌾 𑌤𑍇 𑌨 𑌰𑍂𑌪𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌪𑌰𑍍𑌯𑌯𑌃 ।
𑌨 𑌚 𑌸𑍁𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌵𑌾 𑌧𑌰𑍍𑌷𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑍈𑌰𑍃𑌤𑌾𑌃 ॥ 13 ॥
𑌨 𑌬𑌾𑌹𑍍𑌵𑍋𑌸𑍍𑌸𑌦𑍃𑌶𑍋 𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯𑍇 𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌮𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌨 ।
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌷𑍁 𑌲𑍋𑌕𑍇𑌷𑍁 𑌵𑍈 𑌰𑌾𑌮 𑌨 𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍𑌸𑌦𑍃𑌶𑌸𑍍𑌤𑌵 ॥ 14 ॥
𑌨 𑌸𑍗𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑍇 𑌨 𑌦𑌾𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌨 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑍇 ।
𑌨𑍋𑌤𑍍𑌤𑌰𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌵𑌕𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌸𑌮𑍋 𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌤𑌵𑌾𑌽𑌨𑌘 ॥ 15 ॥
𑌏𑌤𑌦𑍍𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌵𑌯𑍇 𑌲𑌬𑍍𑌧𑍇 𑌭𑌵𑌿𑌤𑌾 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍇 𑌸𑌮𑌃 ।
𑌬𑌲𑌾𑌤𑍍𑌵𑌤𑌿𑌬𑌲𑌾 𑌚𑍈𑌵 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌾𑌤𑌰𑍗 ॥ 16 ॥
𑌕𑍍𑌷𑍁𑌤𑍍𑌪𑌿𑌪𑌾𑌸𑍇 𑌨 𑌤𑍇 𑌰𑌾𑌮 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇𑌤𑍇 𑌨𑌰𑍋𑌤𑍍𑌤𑌮 ।
𑌬𑌲𑌾𑌮𑌤𑌿𑌬𑌲𑌾𑌂 𑌚𑍈𑌵 𑌪𑌠𑌤𑌃 𑌪𑌥𑌿 𑌰𑌾𑌘𑌵 ॥ 17 ॥
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌵𑌯𑌮𑌧𑍀𑌯𑌾𑌨𑍇 𑌯𑌶𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯𑌤𑍁𑌲𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌿 ।
𑌪𑌿𑌤𑌾𑌮𑌹𑌸𑍁𑌤𑍇 𑌹𑍍𑌯𑍇𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌤𑍇𑌜𑌸𑍍𑌸𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑍇 ॥ 18 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌤𑍁𑌂 𑌤𑌵 𑌕𑌾𑌕𑍁𑌤𑍍𑌸𑍍𑌥 𑌸𑌦𑍃𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌹𑌿 𑌧𑌾𑌰𑍍𑌮𑌿𑌕 ।
𑌕𑌾𑌮𑌂 𑌬𑌹𑍁𑌗𑍁𑌣𑌾𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌯𑍍𑌯𑍇𑌤𑍇 𑌨𑌾𑌤𑍍𑌰 𑌸𑌂𑌶𑌯𑌃 ।
𑌤𑌪𑌸𑌾 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍃𑌤𑍇 𑌚𑍈𑌤𑍇 𑌬𑌹𑍁𑌰𑍂𑌪𑍇 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌃 ॥ 19 ॥
𑌤𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌜𑌲𑌂 𑌸𑍍𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌵𑌦𑌨𑌶𑍍𑌶𑍁𑌚𑌿𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌜𑌗𑍍𑌰𑌾𑌹 𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌮𑌹𑌰𑍍𑌷𑍇𑌰𑍍𑌭𑌾𑌵𑌿𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 20 ॥
𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌸𑌮𑍁𑌦𑌿𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌮𑌶𑍍𑌶𑍁𑌶𑍁𑌭𑍇 𑌭𑍂𑌰𑌿𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌃 ।
𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌰𑌶𑍍𑌮𑌿𑌰𑍍𑌭𑌗𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌶𑌰𑌦𑍀𑌵 𑌦𑌿𑌵𑌾𑌕𑌰𑌃 ॥ 21 ॥
𑌗𑍁𑌰𑍁𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌣𑌿 𑌨𑌿𑌯𑍁𑌜𑍍𑌯 𑌕𑍁𑌶𑌿𑌕𑌾𑌤𑍍𑌮𑌜𑍇 ।
𑌊𑌷𑍁𑌸𑍍𑌤𑌾𑌂 𑌰𑌜𑌨𑍀𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌸𑌰𑌯𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌸𑍁𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌤𑍍𑌰𑌯𑌃 ॥ 22 ॥
𑌦𑌶𑌰𑌥𑌨𑍃𑌪𑌸𑍂𑌨𑍁𑌸𑌤𑍍𑌤𑌮𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌤𑍃𑌣𑌶𑌯𑌨𑍇𑌽𑌨𑍁𑌚𑌿𑌤𑍇 𑌸𑌹𑍋𑌷𑌿𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 ।
𑌕𑍁𑌶𑌿𑌕𑌸𑍁𑌤𑌵𑌚𑍋𑌽𑌨𑍁𑌲𑌾𑌲𑌿𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌸𑍁𑌖𑌮𑌿𑌵 𑌸𑌾 𑌵𑌿𑌬𑌭𑍗 𑌵𑌿𑌭𑌾𑌵𑌰𑍀 𑌚 ॥ 23 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha dvāviṃśassargaḥ |
tathā vasiṣṭhe bruvati rājā daśarathassutama prahṛṣṭavadano rāmamājuhāva salakṣmaṇam || 1 ||
kṛtasvastyayanaṃ mātrā pitrā daśarathena ca |
purodhasā vasiṣṭhena maṅgalairabhimantritam || 2 ||
sa putraṃ mūrdhnyupāghrāya rājā daśarathaḥ priyam |
dadau kuśikaputrāya suprītenāntarātmanā || 3 ||
tato vāyussukhasparśo nīrajasko vavau tadā |
viśvāmitragataṃ dṛṣṭvā rāmaṃ rājīvalocanam || 4 ||
puṣpavṛṣṭirmahatyāsīddevadundubhinisvanaiḥ |
śaṅkhadundubhinirghoṣaḥ prayāte tu mahātmani || 5 ||
viśvāmitro yayāvagre tato rāmo dhanurdharaḥ |
kākapakṣadharo dhanvī taṃ ca saumitriranvagāt || 6 ||
kalāpinau dhanuṣpāṇī śobhamānau diśo daśa |
viśvāmitraṃ mahātmānaṃ triśīrṣāviva pannagau || 7 ||
anujagmaturakṣudrau pitāmahamivāśvinau |
tadā kuśikaputraṃ tu dhanuṣpāṇī svalaṅkṛtau || 8 ||
baddhagodhāṅgulitrāṇau khaḍgavantau mahādyutī |
kumārau cāruvapuṣau bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 9 ||
anuyātau śriyā dīptau śobhayetāmaninditau |
sthāṇuṃ devamivācintyaṃ kumārāviva pāvakī || 10 ||
adhyardhayojanaṃ gatvā sarayvā dakṣiṇe taṭe |
rāmeti madhurāṃ vāṇīṃ viśvāmitro'bhyabhāṣata || 11 ||
gṛhāṇa vatsa salilaṃ mā bhūtkālasya paryayaḥ |
mantragrāmaṃ gṛhāṇa tvaṃ balāmatibalāṃ tathā || 12 ||
na śramo na jvaro vā te na rūpasya viparyayaḥ |
na ca suptaṃ pramattaṃ vā dharṣayiṣyanti nairṛtāḥ || 13 ||
na bāhvossadṛśo vīrye pṛthivyāmasti kaścana |
triṣu lokeṣu vai rāma na bhavetsadṛśastava || 14 ||
na saubhāgye na dākṣiṇye na jñāne buddhiniścaye |
nottare prativaktavye samo loke tavā'nagha || 15 ||
etadvidyādvaye labdhe bhavitā nāsti te samaḥ |
balātvatibalā caiva sarvajñānasya mātarau || 16 ||
kṣutpipāse na te rāma bhaviṣyete narottama |
balāmatibalāṃ caiva paṭhataḥ pathi rāghava || 17 ||
vidyādvayamadhīyāne yaśaścāpyatulaṃ tvayi |
pitāmahasute hyete vidye tejassamanvite || 18 ||
pradātuṃ tava kākutstha sadṛśastvaṃ hi dhārmika |
kāmaṃ bahuguṇāssarve tvayyete nātra saṃśayaḥ |
tapasā sambhṛte caite bahurūpe bhaviṣyataḥ || 19 ||
tato rāmo jalaṃ spṛṣṭvā prahṛṣṭavadanaśśuciḥ |
pratijagrāha te vidye maharṣerbhāvitātmanaḥ || 20 ||
vidyāsamudito rāmaśśuśubhe bhūrivikramaḥ |
sahasraraśmirbhagavān śaradīva divākaraḥ || 21 ||
gurukāryāṇi sarvāṇi niyujya kuśikātmaje |
ūṣustāṃ rajanīṃ tatra sarayvāṃ susukhaṃ trayaḥ || 22 ||
daśarathanṛpasūnusattamābhyāṃ tṛṇaśayane'nucite sahoṣitābhyām |
kuśikasutavaco'nulālitābhyāṃ sukhamiva sā vibabhau vibhāvarī ca || 23 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe dvāviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ द्वाविंशस्सर्गः ।
तथा वसिष्ठे ब्रुवति राजा दशरथस्सुतम प्रहृष्टवदनो राममाजुहाव सलक्ष्मणम् ॥ 1 ॥
कृतस्वस्त्ययनं मात्रा पित्रा दशरथेन च ।
पुरोधसा वसिष्ठेन मङ्गलैरभिमन्त्रितम् ॥ 2 ॥
स पुत्रं मूर्ध्न्युपाघ्राय राजा दशरथः प्रियम् ।
ददौ कुशिकपुत्राय सुप्रीतेनान्तरात्मना ॥ 3 ॥
ततो वायुस्सुखस्पर्शो नीरजस्को ववौ तदा ।
विश्वामित्रगतं दृष्ट्वा रामं राजीवलोचनम् ॥ 4 ॥
पुष्पवृष्टिर्महत्यासीद्देवदुन्दुभिनिस्वनैः ।
शङ्खदुन्दुभिनिर्घोषः प्रयाते तु महात्मनि ॥ 5 ॥
विश्वामित्रो ययावग्रे ततो रामो धनुर्धरः ।
काकपक्षधरो धन्वी तं च सौमित्रिरन्वगात् ॥ 6 ॥
कलापिनौ धनुष्पाणी शोभमानौ दिशो दश ।
विश्वामित्रं महात्मानं त्रिशीर्षाविव पन्नगौ ॥ 7 ॥
अनुजग्मतुरक्षुद्रौ पितामहमिवाश्विनौ ।
तदा कुशिकपुत्रं तु धनुष्पाणी स्वलङ्कृतौ ॥ 8 ॥
बद्धगोधाङ्गुलित्राणौ खड्गवन्तौ महाद्युती ।
कुमारौ चारुवपुषौ भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ॥ 9 ॥
अनुयातौ श्रिया दीप्तौ शोभयेतामनिन्दितौ ।
स्थाणुं देवमिवाचिन्त्यं कुमाराविव पावकी ॥ 10 ॥
अध्यर्धयोजनं गत्वा सरय्वा दक्षिणे तटे ।
रामेति मधुरां वाणीं विश्वामित्रोऽभ्यभाषत ॥ 11 ॥
गृहाण वत्स सलिलं मा भूत्कालस्य पर्ययः ।
मन्त्रग्रामं गृहाण त्वं बलामतिबलां तथा ॥ 12 ॥
न श्रमो न ज्वरो वा ते न रूपस्य विपर्ययः ।
न च सुप्तं प्रमत्तं वा धर्षयिष्यन्ति नैरृताः ॥ 13 ॥
न बाह्वोस्सदृशो वीर्ये पृथिव्यामस्ति कश्चन ।
त्रिषु लोकेषु वै राम न भवेत्सदृशस्तव ॥ 14 ॥
न सौभाग्ये न दाक्षिण्ये न ज्ञाने बुद्धिनिश्चये ।
नोत्तरे प्रतिवक्तव्ये समो लोके तवाऽनघ ॥ 15 ॥
एतद्विद्याद्वये लब्धे भविता नास्ति ते समः ।
बलात्वतिबला चैव सर्वज्ञानस्य मातरौ ॥ 16 ॥
क्षुत्पिपासे न ते राम भविष्येते नरोत्तम ।
बलामतिबलां चैव पठतः पथि राघव ॥ 17 ॥
विद्याद्वयमधीयाने यशश्चाप्यतुलं त्वयि ।
पितामहसुते ह्येते विद्ये तेजस्समन्विते ॥ 18 ॥
प्रदातुं तव काकुत्स्थ सदृशस्त्वं हि धार्मिक ।
कामं बहुगुणास्सर्वे त्वय्येते नात्र संशयः ।
तपसा सम्भृते चैते बहुरूपे भविष्यतः ॥ 19 ॥
ततो रामो जलं स्पृष्ट्वा प्रहृष्टवदनश्शुचिः ।
प्रतिजग्राह ते विद्ये महर्षेर्भावितात्मनः ॥ 20 ॥
विद्यासमुदितो रामश्शुशुभे भूरिविक्रमः ।
सहस्ररश्मिर्भगवान् शरदीव दिवाकरः ॥ 21 ॥
गुरुकार्याणि सर्वाणि नियुज्य कुशिकात्मजे ।
ऊषुस्तां रजनीं तत्र सरय्वां सुसुखं त्रयः ॥ 22 ॥
दशरथनृपसूनुसत्तमाभ्यां तृणशयनेऽनुचिते सहोषिताभ्याम् ।
कुशिकसुतवचोऽनुलालिताभ्यां सुखमिव सा विबभौ विभावरी च ॥ 23 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे द्वाविंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha dvāviṃśassargaḥ |
tathā vasiṣṭhe bruvati rājā daśarathassutama prahṛṣṭavadano rāmamājuhāva salakṣmaṇam || 1 ||
kṛtasvastyayanaṃ mātrā pitrā daśarathena ca |
purodhasā vasiṣṭhena maṅgalairabhimantritam || 2 ||
sa putraṃ mūrdhnyupāghrāya rājā daśarathaḥ priyam |
dadau kuśikaputrāya suprītenāntarātmanā || 3 ||
tato vāyussukhasparśo nīrajasko vavau tadā |
viśvāmitragataṃ dṛṣṭvā rāmaṃ rājīvalocanam || 4 ||
puṣpavṛṣṭirmahatyāsīddevadundubhinisvanaiḥ |
śaṅkhadundubhinirghoṣaḥ prayāte tu mahātmani || 5 ||
viśvāmitro yayāvagre tato rāmo dhanurdharaḥ |
kākapakṣadharo dhanvī taṃ ca saumitriranvagāt || 6 ||
kalāpinau dhanuṣpāṇī śobhamānau diśo daśa |
viśvāmitraṃ mahātmānaṃ triśīrṣāviva pannagau || 7 ||
anujagmaturakṣudrau pitāmahamivāśvinau |
tadā kuśikaputraṃ tu dhanuṣpāṇī svalaṅkṛtau || 8 ||
baddhagodhāṅgulitrāṇau khaḍgavantau mahādyutī |
kumārau cāruvapuṣau bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 9 ||
anuyātau śriyā dīptau śobhayetāmaninditau |
sthāṇuṃ devamivācintyaṃ kumārāviva pāvakī || 10 ||
adhyardhayojanaṃ gatvā sarayvā dakṣiṇe taṭe |
rāmeti madhurāṃ vāṇīṃ viśvāmitro'bhyabhāṣata || 11 ||
gṛhāṇa vatsa salilaṃ mā bhūtkālasya paryayaḥ |
mantragrāmaṃ gṛhāṇa tvaṃ balāmatibalāṃ tathā || 12 ||
na śramo na jvaro vā te na rūpasya viparyayaḥ |
na ca suptaṃ pramattaṃ vā dharṣayiṣyanti nairṛtāḥ || 13 ||
na bāhvossadṛśo vīrye pṛthivyāmasti kaścana |
triṣu lokeṣu vai rāma na bhavetsadṛśastava || 14 ||
na saubhāgye na dākṣiṇye na jñāne buddhiniścaye |
nottare prativaktavye samo loke tavā'nagha || 15 ||
etadvidyādvaye labdhe bhavitā nāsti te samaḥ |
balātvatibalā caiva sarvajñānasya mātarau || 16 ||
kṣutpipāse na te rāma bhaviṣyete narottama |
balāmatibalāṃ caiva paṭhataḥ pathi rāghava || 17 ||
vidyādvayamadhīyāne yaśaścāpyatulaṃ tvayi |
pitāmahasute hyete vidye tejassamanvite || 18 ||
pradātuṃ tava kākutstha sadṛśastvaṃ hi dhārmika |
kāmaṃ bahuguṇāssarve tvayyete nātra saṃśayaḥ |
tapasā sambhṛte caite bahurūpe bhaviṣyataḥ || 19 ||
tato rāmo jalaṃ spṛṣṭvā prahṛṣṭavadanaśśuciḥ |
pratijagrāha te vidye maharṣerbhāvitātmanaḥ || 20 ||
vidyāsamudito rāmaśśuśubhe bhūrivikramaḥ |
sahasraraśmirbhagavān śaradīva divākaraḥ || 21 ||
gurukāryāṇi sarvāṇi niyujya kuśikātmaje |
ūṣustāṃ rajanīṃ tatra sarayvāṃ susukhaṃ trayaḥ || 22 ||
daśarathanṛpasūnusattamābhyāṃ tṛṇaśayane'nucite sahoṣitābhyām |
kuśikasutavaco'nulālitābhyāṃ sukhamiva sā vibabhau vibhāvarī ca || 23 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe dvāviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.