𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑍀𑌯 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑍇 𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌾𑌷𑍍𑌟𑌕𑍇 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌤𑍀𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌾𑌠𑌕𑌃 - 𑌦𑌶𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾𑌸𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌮𑍍
𑌓-𑌨𑍍𑌨𑌮𑌃 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍇, 𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌮𑌹𑌾𑌗𑌣𑌪𑌤𑌯𑍇 𑌨𑌮𑌃,
𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌨𑌮𑌃 । 𑌹॒𑌰𑌿𑌃॒ 𑌓𑌮𑍍 ॥
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 1 - 𑌵𑌥𑍍𑌸𑌾𑌪𑌾𑌕𑌰𑌣𑌮𑍍
𑌤𑍃॒𑌤𑍀𑌯॑𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿॒𑌤𑍋 𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌸𑍋𑌮॑ 𑌆𑌸𑍀𑌤𑍍 । 𑌤-𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾𑌹॑𑌰𑌤𑍍 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌮॑𑌚𑍍𑌛𑌿𑌦𑍍𑌯𑌤 । 𑌤-𑌤𑍍𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑍋॑-𑌽𑌭𑌵𑌤𑍍 । 𑌤-𑌤𑍍𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑌰𑍍𑌣॒𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌵𑍈 𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌃 । 𑌯-𑌤𑍍𑌪॑𑌰𑍍𑌣𑌶𑌾॒𑌖𑌯𑌾॑ 𑌵॒𑌥𑍍𑌸𑌾𑌨॑𑌪𑌾𑌕॒𑌰𑍋𑌤𑌿॑ ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍈॒𑌵𑍈𑌨𑌾॑𑌨॒𑌪𑌾𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌵𑍈 𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌃 । 𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 𑌪॒𑌶𑌵𑌃॑ ॥ 1 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿 𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑌲𑌾॒𑌶𑌾𑌨𑌿॑ । 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌪𑌦𑌾॑ 𑌗𑌾𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍀 । 𑌯-𑌤𑍍𑌪॑𑌰𑍍𑌣𑌶॒𑌖𑌯𑌾॒ 𑌗𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌰𑍍𑌪𑌯॑𑌤𑌿 । 𑌸𑍍𑌵𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤॑𑌯𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌪॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌯-𑌙𑍍𑌕𑌾॒𑌮𑌯𑍇॑𑌤𑌾 𑌪॒𑌶𑍁-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑌿॑ । 𑌅॒𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌾-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌶𑍁𑌷𑍍𑌕𑌾᳚𑌗𑍍𑌰𑌾॒𑌮𑌾𑌹॑𑌰𑍇𑌤𑍍 ।
𑌅॒𑌪॒𑌶𑍁𑌰𑍇॒𑌵 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌯-𑌙𑍍𑌕𑌾॒𑌮𑌯𑍇॑𑌤 𑌪𑌶𑍁॒𑌮𑌾𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑌿॑ । 𑌬॒𑌹𑍁॒𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌾-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌬𑌹𑍁𑌶𑌾॒𑌖𑌾𑌮𑌾𑌹॑𑌰𑍇𑌤𑍍 । 𑌪॒𑌶𑍁॒𑌮𑌨𑍍𑌤॑-𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 2 ॥
𑌯-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌚𑍀॑𑌮𑌾॒𑌹𑌰𑍇᳚𑌤𑍍 । 𑌦𑍇॒𑌵॒𑌲𑍋॒𑌕-𑌮॒𑌭𑌿𑌜॑𑌯𑍇𑌤𑍍 । 𑌯𑌦𑍁𑌦𑍀॑𑌚𑍀-𑌮𑍍𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌲𑍋॒𑌕𑌮𑍍 । 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌚𑍀॒𑌮𑍁𑌦𑍀॑𑌚𑍀॒𑌮𑌾𑌹॑𑌰𑌤𑌿 । 𑌉॒𑌭𑌯𑍋᳚-𑌰𑍍𑌲𑍋॒𑌕𑌯𑍋॑-𑌰॒𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌇॒𑌷𑍇 𑌤𑍍𑌵𑍋॒𑌰𑍍𑌜𑍇 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇𑌷॑𑌮𑍇॒𑌵𑍋𑌰𑍍𑌜𑌂॒-𑌯𑌁𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌵𑌾॒𑌯𑌵॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌥𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷॒-𑌸𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌃 ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑌿॒𑌕𑍍𑌷॒𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ 𑌖𑌲𑍁॒ 𑌵𑍈 𑌪॒𑌶𑌵𑌃॑ ॥ 3 ॥
𑌵𑌾॒𑌯𑌵॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒-𑌨𑍍𑌪𑌰𑌿॑ 𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰 𑌵𑌾 𑌏॑𑌨𑌾𑌨𑍇॒𑌤𑌦𑌾-𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌯𑌦𑌾𑌹॑ । 𑌵𑌾॒𑌯𑌵॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌥𑍇𑌤𑍍𑌯𑍁॑𑌪𑌾॒𑌯𑌵𑌃॒
𑌸𑍍𑌥𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯𑍈॒𑌵 𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑍁𑌪॑𑌹𑍍𑌵𑌯𑌤𑍇 ॥
𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌵𑌃॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌪॑𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠॑𑌤𑌮𑌾𑌯॒ 𑌕𑌰𑍍𑌮॑𑌣॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌹𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠॑𑌤𑌮॒-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮॑ । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑍇॒𑌵𑌮𑌾॑𑌹 ॥
𑌆𑌪𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌮𑌘𑍍𑌨𑌿𑌯𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌭𑌾॒𑌗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 4 ॥
𑌵॒𑌥𑍍𑌸𑍇𑌭𑍍𑌯॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌾𑌃 𑌪𑍁॒𑌰𑌾 𑌮॑𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑍇᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤 । 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌯𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌊𑌰𑍍𑌜॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍀𑌃॒ 𑌪𑌯॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍀॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌊𑌰𑍍𑌜॒𑌗𑍍𑌂 ॒𑌹𑌿 𑌪𑌯𑌃॑ 𑌸॒𑌮𑍍𑌭𑌰॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌵॑𑌤𑍀-𑌰𑌨𑌮𑍀॒𑌵𑌾 𑌅॑𑌯॒𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌾 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌮𑌾𑌵𑌃॑ 𑌸𑍍𑌤𑍇॒𑌨 𑌈॑𑌶𑌤॒ 𑌮𑌾-𑌽𑌘𑌶𑌗𑍍𑌂॑𑌸॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯॑ 𑌹𑍇॒𑌤𑌿𑌃 𑌪𑌰𑌿॑ 𑌵𑍋 𑌵𑍃𑌣॒𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾᳚-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯𑌤𑍇 ॥
𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌾 𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑌿-𑌨𑍍𑌗𑍋𑌪॑𑌤𑍗 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤 𑌬॒𑌹𑍍𑌵𑍀𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌾 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌬॒𑌹𑍍𑌵𑍀𑌃 𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 5 ॥
𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌪॒𑌶𑍂-𑌨𑍍𑌪𑌾॒𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪॒𑌶𑍁॒𑌨𑌾-𑌙𑍍𑌗𑍋॑𑌪𑍀॒𑌥𑌾𑌯॑ । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌥𑍍𑌸𑌾॒𑌯-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑌵॒ 𑌉𑌪॑ 𑌸॒𑌮𑌾𑌵॑𑌰𑍍𑌤𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 𑌅𑌨॑𑌧-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿 । 𑌗𑌰𑍍𑌭𑌾॑𑌣𑌾॒-𑌨𑍍𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌅𑌪𑍍𑌰॑𑌪𑌾𑌦𑌾𑌯 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑍍𑌗𑌰𑍍𑌭𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾॒𑌮𑌪𑍍𑌰॑𑌪𑌾𑌦𑍁𑌕𑌾𑌃 ।
𑌉॒𑌪𑌰𑍀॑𑌵॒ 𑌨𑌿𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌉॒𑌪𑌰𑍀॑𑌵॒ 𑌹𑌿 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑌃 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 6 ॥
(𑌪॒𑌶𑌵𑌃॑ - 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 - 𑌪॒𑌶𑌵𑍋॑ - 𑌦𑍇𑌵𑌭𑌾॒𑌗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 - 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿॒ - +𑌨𑌵॑ 𑌚) (𑌅. 1)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 2 - 𑌬𑌰𑍍𑌹𑌿𑌰𑌾𑌹𑌰𑌣𑌮𑍍
𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌸॒𑌵 𑌇𑌤𑍍𑌯॑𑌶𑍍𑌵𑌪॒𑌰𑍍॒𑌶𑍁𑌮𑌾𑌦॑𑌤𑍍𑌤𑍇॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍋᳚-𑌰𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍂 𑌆𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍋 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌯𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌃 𑌪𑌰𑍍𑌵॒𑌶𑍋 𑌵𑍇𑌦॑ । 𑌨𑍈𑌨𑌾॒-𑌸𑍍𑌸 𑌹𑌿॑𑌨𑌸𑍍𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌃 𑌪𑌰𑍍𑌵॒𑌶𑍋 𑌵𑍇॑𑌦 । 𑌸 𑌏॑𑌨𑌾॒ 𑌨 𑌹𑌿॑𑌨𑌸𑍍𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵॒𑌪॒𑌰𑍍𑌶𑍍𑌵𑌾 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌰𑌚𑍍𑌛𑍈॑𑌤𑌿 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌜𑌾॒𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌸𑌯𑍋𑌨𑌿॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥ 7 ॥
𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌨𑌾॒𑌮𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌾𑌯𑍈 ॥
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ 𑌘𑍋॒𑌷𑌦॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨 𑌏॒𑌵 𑌰॒𑌯𑌿-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌾॒ 𑌅𑌰𑌾॑𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌯𑌮॑𑌗𑌾𑌦𑍍𑌧𑌿॒𑌷𑌣𑌾॑ 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌰𑌚𑍍𑌛𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌵𑍈 𑌧𑌿॒𑌷𑌣𑌾᳚ । 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॒𑌦𑌚𑍍𑌛𑍈॑𑌤𑌿 ॥ 𑌮𑌨𑍁॑𑌨𑌾 𑌕𑍃॒𑌤𑌾 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌯𑌾॒ 𑌵𑌿𑌤॒𑌷𑍍𑌟𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌮𑌾॒𑌨॒𑌵𑍀 𑌹𑌿 𑌪𑌰𑍍𑌶𑍁𑌃॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾𑌕𑍃॑𑌤𑌾 ॥ 8 ॥
𑌤 𑌆𑌵॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕॒𑌵𑌯𑌃॑ 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌶𑍁॒𑌶𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌕॒𑌵𑌯𑌃॑ । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌤𑍍 । 𑌮𑍁॒𑌖॒𑌤 𑌏॒𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌮𑌾𑌰॑𑌭𑌤𑍇 । 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌯𑌦𑍇॒𑌤𑌦𑍁॒𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌯𑌤𑌃॒ 𑌕𑍁𑌤॑𑌶𑍍𑌚𑌾॒𑌹𑌰॑𑌤𑌿 । 𑌤-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌚𑍍𑌯𑌾॑ 𑌏॒𑌵 𑌦𑌿॒𑌶𑍋 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 ॥
𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॑𑌮𑌿॒𑌹 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌰𑌾॒𑌸𑌦॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌷॒-𑌸𑍍𑌸𑌮𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 । 𑌕𑌰𑍍𑌮॒𑌣𑍋-𑌽𑌨॑𑌪𑌰𑌾𑌧𑌾𑌯 ॥ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿𑌷𑍂॒𑌤𑌮॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 9 ॥
𑌯𑌦𑍍𑌵𑌾 𑌇॒𑌦-𑌙𑍍𑌕𑌿-𑌞𑍍𑌚॑ । 𑌤-𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿𑌷𑍂॒𑌤𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥𑍋॒ 𑌯𑌥𑌾॒ 𑌵𑌸𑍍𑌯॑𑌸𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌚𑍍𑌯𑌾𑌹𑍇॒𑌦-𑌙𑍍𑌕॑𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑌿॑ । 𑌏॒𑌵𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑌦॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁-𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌚𑍍𑌯॑ 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌰𑍍𑌦𑌾॑𑌤𑌿 । 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌨𑍋-𑌽𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌾𑌯𑍈 ॥ 𑌯𑌾𑌵॑𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤॒𑌮𑍍𑌬𑌾-𑌨𑍍𑌪॑𑌰𑌿 𑌦𑌿॒𑌶𑍇𑌤𑍍 । 𑌯𑌤𑍍𑌤𑍇𑌷𑌾॑-𑌮𑍁𑌚𑍍𑌛𑌿॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒𑌷𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌅𑌤𑌿॒ 𑌤-𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ 𑌰𑍇𑌚𑌯𑍇𑌤𑍍 । 𑌏𑌕𑌗𑍍𑌗𑍍॑ 𑌸𑍍𑌤॒𑌮𑍍𑌬-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌦𑌿𑌶𑍇𑌤𑍍 ।
𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵॑-𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 10 ॥
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨॑𑌤𑌿𑌰𑍇𑌕𑌾𑌯 ॥ 𑌵॒𑌰𑍍॒𑌷𑌵𑍃॑𑌦𑍍𑌧-𑌮॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌵॒𑌰𑍍॒𑌷 𑌵𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑌾॒ 𑌵𑌾 𑌓𑌷॑𑌧𑌯𑌃 ॥
𑌦𑍇𑌵॑ 𑌬𑌰𑍍𑌹𑌿॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌤𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌮𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌾॒-𑌽𑌨𑍍𑌵𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑌗𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌾𑌯𑍈 ।
𑌪𑌰𑍍𑌵॑ 𑌤𑍇 𑌰𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒-𑌹𑌰𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈᳚ ॥
𑌆॒𑌚𑍍𑌛𑍇॒𑌤𑍍𑌤𑌾 𑌤𑍇॒ 𑌮𑌾 𑌰𑌿॑𑌷॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌨𑍋॑ 𑌮𑍀𑌯𑌤𑍇 ।
𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ ॥ 11 ॥
𑌦𑍇𑌵॑𑌬𑌰𑍍𑌹𑌿-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑌵॑𑌲𑍍𑌶𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌰𑍋॒𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌵𑍈 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌃 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨𑌾𑌯 ॥ 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॑𑌵𑌲𑍍𑌶𑌾॒ 𑌵𑌿 𑌵॒𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰𑍁॑𑌹𑍇॒𑌮𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆॒𑌶𑌿𑌷॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑌾𑌮𑌾𑌶𑌾᳚𑌸𑍍𑌤𑍇 ॥ 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾-𑌸𑍍𑌸॒𑌪𑍃𑌞𑍍𑌚𑌃॑ 𑌪𑌾॒𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌅𑌯𑍁॑𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯𑍁𑌙𑍍𑌗𑌾-𑌨𑍍𑌮𑍁॒𑌷𑍍𑌟𑍀𑌨𑍍 𑌁𑌲𑍁॑𑌨𑍋𑌤𑌿 । 𑌮𑌿॒𑌥𑍁॒𑌨॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌸𑍁॒𑌸॒𑌭𑍃𑌨𑍍𑌤𑌾᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌸𑌮𑍍𑌭॑𑌰𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍈॒𑌵𑍈𑌨॒𑌥𑍍- 𑌸𑌮𑍍𑌭॑𑌰𑌤𑌿 ॥ 12 ॥
𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌰𑌾𑌸𑍍𑌨𑌾॒-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑌿𑌃 ।
𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌸𑍍𑌨𑌾᳚-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌇॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍍𑌯𑍈 𑌸॒𑌨𑌂𑌹॑𑌨॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍀 𑌵𑌾 𑌅𑌗𑍍𑌰𑍇॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌹𑍍𑌯𑌤 । 𑌸𑌾 𑌽𑌽𑌰𑍍𑌧𑍍𑌨𑍋᳚𑌤𑍍 ।
𑌋𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑌨𑍍𑌨॑𑌹𑍍𑌯𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌵𑍈 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾॒𑌮𑌪॑𑌰𑌾𑌵𑌾𑌪𑌾𑌯 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌨𑌾𑌵॑𑌸𑌨𑍍𑌤𑌤𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌜𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 13 ॥
𑌪𑍂॒𑌷𑌾 𑌤𑍇᳚ 𑌗𑍍𑌰॒𑌨𑍍𑌥𑌿-𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰॑𑌥𑍍𑌨𑌾॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌪𑍁𑌷𑍍𑌟𑌿॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌸 𑌤𑍇॒ 𑌮𑌾-𑌽𑌽 𑌸𑍍𑌥𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌾𑌯𑍈 ॥ 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌞𑍍𑌚॒𑌮𑍁𑌪॑𑌗𑍂𑌹𑌤𑌿 ।
𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾-𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌚𑍀𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑍇𑌤𑍋॑ 𑌧𑍀𑌯𑌤𑍇 ।
𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑍈᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌚𑍀𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑍇𑌤𑍋॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯॑𑌚𑍍𑌛॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌮𑍇॒𑌵 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇᳚𑌰𑍍𑌮𑍂॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌨𑌾 𑌹॑𑌰𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॒-𑌮𑍍𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿𑌃॑ ॥ 14 ॥
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑𑌦𑍍𑌧𑌰𑌤𑌿 ॥ 𑌉॒𑌰𑍍𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷॒-𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿॒𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌗𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌦𑍇॒𑌵॒𑌗॒𑌮𑍍𑌮𑌮॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑𑌦𑍍𑌗𑌮𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌅𑌨॑𑌧-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿 ।
𑌗𑌰𑍍𑌭𑌾॑𑌣𑌾॒-𑌨𑍍𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌅𑌪𑍍𑌰॑𑌪𑌾𑌦𑌾𑌯 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍𑌗𑌰𑍍𑌭𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾॒𑌮𑌪𑍍𑌰॑𑌪𑌾𑌦𑍁𑌕𑌾𑌃 । 𑌉॒𑌪𑌰𑍀॑𑌵॒ 𑌨𑌿𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌉॒𑌪𑌰𑍀॑𑌵॒ 𑌹𑌿 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑌃 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 15 ॥
(𑌸॒𑌯𑍋॒𑌨𑌿॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ - 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾𑌕𑍃॑𑌤𑌾॒ - 𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 - 𑌦𑌾𑌯𑌾॒-𑌦𑍍- 𑌵𑍇𑌦॑ - 𑌭𑌰𑌤𑌿 - 𑌜𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇॒ - 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿𑌃॒ - 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈) (𑌅. 2)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 3 - 𑌦𑍋𑌹𑌨𑌮𑍍
𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑍇॒𑌦𑍍𑌯𑍁𑌰𑌿॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮𑌾 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌃 𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌰𑌭𑍍𑌯॑ 𑌗𑍃𑌹𑍀॒𑌤𑍍𑌵𑍋𑌪॑𑌵𑌸𑌤𑌿 ॥ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌮॑𑌸𑍃𑌜𑌤 । 𑌤𑌸𑍍𑌯𑍋॒𑌖𑍇 𑌅॑𑌸𑍍𑌰𑌗𑍍𑌂𑌸𑍇𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌵𑍈 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌃 ।
𑌯-𑌥𑍍𑌸𑌾᳚𑌨𑍍𑌨𑌾𑌯𑍍𑌯𑍋॒𑌖𑍇 𑌭𑌵॑𑌤𑌃 ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵 𑌤𑌦𑍁॒𑌖𑍇 𑌉𑌪॑𑌦𑌧𑌾॒𑌤𑍍𑌯-𑌪𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌰𑌗𑍍𑌂𑌸𑌾𑌯 ॥
𑌶𑍁𑌨𑍍𑌧॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒-𑌨𑍍𑌦𑍈𑌵𑍍𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌕𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑍇 𑌦𑍇𑌵𑌯॒𑌜𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌦𑍇॒𑌵॒𑌯॒𑌜𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌾॑𑌨𑌿 𑌶𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑌿 ॥ 𑌮𑌾॒𑌤॒𑌰𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌨𑍋 𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑍋॑-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 16 ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌮𑌾॑𑌤॒𑌰𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌨𑍋 𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑌃 ।
𑌏॒𑌷𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌾𑌨𑌾𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌧𑍃॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌦𑍍𑌯𑍗𑌰॑𑌸𑌿 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯॑𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌦𑌿॒𑌵𑌶𑍍𑌚॒ 𑌹𑍍𑌯𑍇॑𑌷𑌾 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍃॑𑌤𑌾 । 𑌯𑌦𑍁॒𑌖𑌾 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑍇॒𑌵𑌮𑌾॑𑌹 ॥ 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌧𑌾॑𑌯𑌾 𑌅𑌸𑌿 𑌪𑌰॒𑌮𑍇𑌣॒ 𑌧𑌾𑌮𑍍𑌨𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌧𑌾॑𑌯𑌾𑌃 । 𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹॑𑌸𑍍𑌵॒ 𑌮𑌾 𑌹𑍍𑌵𑌾॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 17 ॥
𑌵𑌸𑍂॑𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰॑𑌮॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌵𑍈 𑌵𑌸॑𑌵𑌃 ।
𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤-𑌦𑍍𑌭𑌾॑𑌗॒𑌧𑍇𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌯-𑌤𑍍𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰᳚𑌮𑍍 । 𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌤𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌶॒𑌤𑌧𑌾॑𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॑𑌧𑌾𑌰॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇𑌷𑍍𑌵𑍇॒𑌵𑌾𑌯𑍁॑-𑌰𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥ 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌵𑍃-𑌤𑍍𑌪॑𑌲𑌾𑌶𑌶𑌾॒𑌖𑌾𑌯𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑌰𑍍𑌭॒𑌮𑌯॑-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌵𑍃𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌃 । 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌵𑍃𑌤॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌮𑍍𑌮॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍋 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 18 ॥
𑌸𑍗॒𑌮𑍍𑌯𑌃 𑌪॒𑌰𑍍𑌣-𑌸𑍍𑌸॑𑌯𑍋𑌨𑌿॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌸𑌾॒𑌕𑍍𑌷𑌾-𑌤𑍍𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰॑-𑌨𑍍𑌦॒𑌰𑍍𑌭𑌾𑌃 । 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌖𑍍𑌸𑌾॒𑌯𑌮𑌧𑌿॒ 𑌨𑌿𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌣𑌾𑌪𑌾॒𑌨𑌯𑍋॑ 𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑌕𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌤𑌃 । 𑌤-𑌦𑍍𑌦𑌰𑍍𑌶॑𑌸𑍍𑌯 𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌦𑌾॒𑌰𑍍𑌶𑍍𑌯𑌗𑍍𑌗𑍍 𑌹𑍍𑌯𑍇॑𑌤𑌦𑌹𑌃॑ । 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮𑌾𑌃᳚ ।
𑌅𑌨𑍍𑌨॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌃 । 𑌉॒𑌭𑌯॑𑌮𑍇॒𑌵𑍋𑌪𑍈॒𑌤𑍍𑌯𑌜𑌾॑𑌮𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯 ॥ 19 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦॒𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌰𑍍𑌵𑌤𑌃॑ 𑌪𑌵𑌤𑍇 ॥ 𑌹𑍁॒𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋॒𑌕𑍋 𑌹𑍁॒𑌤𑍋 𑌦𑍍𑌰॒𑌫𑍍𑌸 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 ।
𑌨 𑌹𑌿 𑌹𑍁॒𑌤𑌗𑍍𑌗𑍍 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑𑌕𑍃𑌤॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦॑𑌤𑌿 ।
𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌨𑌾𑌕𑍋॒ 𑌨𑌾𑌮𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃 । 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌪𑍍𑌰𑍁𑌷𑍋॑ 𑌭𑌾𑌗॒𑌧𑍇𑌯᳚𑌮𑍍 ।
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌬𑍃𑌹॒𑌤𑍇 𑌨𑌾𑌕𑌾॒𑌯𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌨𑌾𑌕॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌮𑍍𑌭𑌾॑𑌗॒𑌧𑍇𑌯𑍇॑𑌨॒ 𑌸𑌮॑𑌰𑍍𑌧𑌯𑌤𑌿 ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒𑌤𑍍-𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑌯𑌤𑌿 ॥ 20 ॥
𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰॑𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌪𑌾-𑌞𑍍𑌚𑍈॒𑌵𑍗𑌷॑𑌧𑍀𑌨𑌾-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌰𑌸॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌗𑍍𑌂𑌸𑍃॑𑌜𑌤𑌿 । 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌷𑍍𑌵𑍇॒𑌵 𑌪॒𑌶𑍂-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌅॒𑌨𑍍𑌵𑌾॒𑌰𑌭𑍍𑌯॒ 𑌵𑌾𑌚𑌂॑-𑌯𑌁𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॒ 𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌧𑌾॒𑌰𑌯॑𑌨𑍍𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇 । 𑌧𑌾॒𑌰𑌯॑𑌨𑍍𑌤 𑌇𑌵॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍁॒𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌕𑌾𑌮॑𑌧𑍁𑌕𑍍𑌷॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾𑌤𑍃॒𑌤𑍀𑌯॑𑌸𑍍𑌯𑍈 । 𑌤𑍍𑌰𑌯॑ 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 । 𑌇॒𑌮𑌾𑌨𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌨𑍍. 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌦𑍁𑌹𑍇 ॥ 21 ॥
𑌅॒𑌮𑍂𑌮𑌿𑌤𑌿॒ 𑌨𑌾𑌮॑ 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌭॒𑌦𑍍𑌰𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑌾॒-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾॒𑌵𑌿𑌷𑍍𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌸𑌾 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌯𑍁॒-𑌸𑍍𑌸𑌾 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌵𑍍𑌯॑𑌚𑌾॒-𑌸𑍍𑌸𑌾 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌕॒𑌰𑍍𑌮𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌯𑍁𑌃॑ ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵𑌵𑍍𑌯॑𑌚𑌾𑌃 । 𑌅॒𑌸𑍗 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌕॑𑌰𑍍𑌮𑌾 ।
𑌇॒𑌮𑌾𑌨𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑌾𑌭𑌿॑𑌰𑍍𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌨𑍍. 𑌯॑𑌥𑌾𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍁॑𑌹𑍇 ।
𑌅𑌥𑍋॒ 𑌯𑌥𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯॑𑌮𑌾॒𑌶𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇᳚ । 𑌏॒𑌵𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾॑ 𑌏॒𑌤𑌦𑍁𑌪॑𑌸𑍍𑌤𑍗𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌤𑍍-𑌪𑍍𑌰𑌾𑌦𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑍁॒𑌨𑍍𑌨𑍀𑌯॒ 𑌵𑌨𑍍𑌦॑𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌉𑌪𑌸𑍍𑌤𑍁॒𑌵𑌨𑍍𑌤𑌃॑ 𑌪॒𑌶𑍂-𑌨𑍍𑌦𑍁॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 22 ॥
𑌬॒𑌹𑍁 𑌦𑍁॒𑌗𑍍𑌧𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌹॒𑌵𑌿𑌰𑌿𑌤𑌿॒ 𑌵𑌾𑌚𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌸𑍃॑𑌜𑌤𑍇 । 𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍗॑𑌤𑌿 ।
𑌦𑍈𑌵𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌚 𑌮𑌾𑌨𑍁॒𑌷𑌸𑍍𑌯॑ 𑌚॒ 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌵𑍃॑𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑌾॑𑌹 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌷॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌃 । 𑌅𑌵𑌾॑𑌚𑌂-𑌯𑌁॒𑌮𑍋-𑌽𑌨॑𑌨𑍍𑌵𑌾-𑌰॒𑌭𑍍𑌯𑍋𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌾𑌃 । 𑌅𑌪॑𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥
𑌨 𑌦𑌾॑𑌰𑍁𑌪𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॑ 𑌦𑍁𑌹𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿॒𑌵𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌦𑌾॑𑌰𑍁𑌪𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌮𑍍 ।
𑌯-𑌦𑍍𑌦𑌾॑𑌰𑍁𑌪𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॑ 𑌦𑍁॒𑌹𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 23 ॥
𑌯𑌾॒𑌤𑌯𑌾᳚𑌮𑍍𑌨𑌾 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑌾॑ 𑌯𑌜𑍇𑌤 । 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌖𑌲𑍍𑌵𑌾॑𑌹𑍁𑌃 ।
𑌪𑍁॒𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶॑𑌮𑍁𑌖𑌾𑌨𑌿॒ 𑌵𑍈 𑌹॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂𑌷𑌿॑ । 𑌨𑍇𑌤 𑌇॑𑌤𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋॒ 𑌯𑌾𑌮𑍋॒-𑌽𑌸𑍍𑌤𑍀𑌤𑌿॑ ।
𑌕𑌾𑌮॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌦𑌾॑𑌰𑍁𑌪𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॑ 𑌦𑍁𑌹𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 𑌶𑍂॒𑌦𑍍𑌰 𑌏॒𑌵 𑌨 𑌦𑍁॑𑌹𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌅𑌸॑𑌤𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂॑𑌤𑌃 । 𑌯𑌚𑍍𑌛𑍂॒𑌦𑍍𑌰𑌃 । 𑌅𑌹॑𑌵𑌿𑌰𑍇॒𑌵 𑌤𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁𑌃 । 𑌯𑌚𑍍𑌛𑍂॒𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌦𑍋𑌗𑍍𑌧𑍀𑌤𑌿॑ ॥ 24 ॥
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿॒𑌹𑍋॒𑌤𑍍𑌰𑌮𑍇॒𑌵𑌨 𑌦𑍁॑𑌹𑍍𑌯𑌾𑌚𑍍𑌛𑍂॒𑌦𑍍𑌰𑌃 । 𑌤𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌨𑍋𑌤𑍍-𑌪𑍁॒𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌯॒𑌦𑌾 𑌖𑌲𑍁॒ 𑌵𑍈 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰॑𑌮॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌤𑌿॑ । 𑌅𑌥॒ 𑌤𑌦𑍍𑌧॒𑌵𑌿𑌰𑌿𑌤𑌿॑ ॥
𑌸𑌮𑍍𑌪𑍃॑𑌚𑍍𑌯𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵-𑌮𑍃𑌤𑌾𑌵𑌰𑍀॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌪𑌾-𑌞𑍍𑌚𑍈॒𑌵𑍗𑌷॑𑌧𑍀𑌨𑌾-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌰𑌸॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌗𑍍𑌂𑌸𑍃॑𑌜𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦॒𑌪𑌾-𑌞𑍍𑌚𑍗𑌷॑𑌧𑍀𑌨𑌾-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌰𑌸॒𑌮𑍁𑌪॑ 𑌜𑍀𑌵𑌾𑌮𑌃 ।
𑌮॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌧𑌨॑𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌾॒𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌟𑌿॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌸𑍋𑌮𑍇॑𑌨॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌽𑌤॑𑌨॒𑌚𑍍𑌮𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒ 𑌦𑌧𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 25 ॥
𑌸𑍋𑌮॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌤𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌸𑍋𑌮॑-𑌮𑍍𑌭𑌕𑍍𑌷𑌯𑌿॒𑌤𑍍𑌵𑌾 ।
𑌸𑌂॒𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍋𑌮॒-𑌨𑍍𑌨 𑌪𑌿𑌬॑𑌤𑌿 । 𑌪𑍁॒𑌨॒𑌰𑍍𑌭𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍋𑌮𑌪𑍀॒𑌥𑍋 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 ॥
𑌸𑍋𑌮𑌃॒ 𑌖𑌲𑍁॒ 𑌵𑍈 𑌸𑌾᳚𑌨𑌾𑌂॒𑌯𑍍𑌯𑌮𑍍 । 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑌾᳚𑌨𑌾𑌂॒𑌯𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪𑌿𑌬॑𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌪𑍁॒𑌨॒𑌰𑍍𑌭𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍋𑌮𑌪𑍀॒𑌥𑍋 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌨 𑌮𑍃॒𑌨𑍍𑌮𑌯𑍇॒𑌨𑌾𑌪𑌿॑𑌦𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌯-𑌨𑍍𑌮𑍃॒𑌨𑍍𑌮𑌯𑍇॑𑌨𑌾𑌪𑌿𑌦॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌪𑌿॒𑌤𑍃॒𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑌗𑍍𑌗𑍍॑ 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 26 ॥
𑌅॒𑌯॒𑌸𑍍𑌪𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॑ 𑌵𑌾 𑌦𑌾𑌰𑍁𑌪𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॒ 𑌵𑌾-𑌽𑌪𑌿॑𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌤𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌸𑌦𑍇॑𑌵𑌮𑍍 ॥ 𑌉॒𑌦॒𑌨𑍍𑌵𑌦𑍍- 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌆𑌪𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌰॑𑌕𑍍𑌷𑍋॒𑌘𑍍𑌨𑍀𑌃 । 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌅𑌦॑𑌸𑍍𑌤𑌮𑌸𑌿॒ 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣॑𑌵𑍇॒ 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌵𑍈 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌃॑ ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॒𑌦𑌦॑𑌸𑍍𑌤-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍋॑ 𑌹॒𑌵𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰॑𑌕𑍍𑌷॒𑌸𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌅𑌨॑𑌧-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿 । 𑌗𑌰𑍍𑌭𑌾॑𑌣𑌾॒-𑌨𑍍𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌅𑌪𑍍𑌰॑𑌪𑌾𑌦𑌾𑌯 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍𑌗𑌰𑍍𑌭𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾॒𑌮 𑌪𑍍𑌰॑𑌪𑌾𑌦𑍁𑌕𑌾𑌃 । 𑌉॒𑌪𑌰𑍀॑𑌵॒ 𑌨𑌿𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌉॒𑌪𑌰𑍀॑𑌵॒ 𑌹𑌿 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑌃 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 27 ॥
(𑌅॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ - 𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈॒ - 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾॒ - 𑌤𑍍𑌯𑌜𑌾॑𑌮𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯 - 𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪𑌯𑌤𑌿 - 𑌦𑍁𑌹𑍇 - 𑌦𑍁𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 - 𑌦𑍁॒𑌹𑍍𑌯𑌾-𑌦𑍍- 𑌦𑍋𑌗𑍍𑌧𑍀𑌤𑌿॒ - 𑌦𑌧𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 - 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌥𑍍 - 𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ 𑌚) (𑌅. 3)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 4 - 𑌹𑌵𑌿𑌰𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑌾𑌪𑌃
𑌕𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑍇 𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌶𑌕𑍇𑌯॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌶𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑍈 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑌿॒𑌮𑌨𑍁॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌃 𑌪॒𑌶𑌵𑍋॒ 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌿𑌚𑍍𑌛𑌿॑𑌤𑍍𑌤𑌿॒𑌮𑌨𑍁॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌃 𑌪॒𑌶𑌵𑍋॒ 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌿𑌚𑍍𑌛𑌿॑𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑌿𑌰𑌸𑌿 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌤𑍃𑌣𑌾𑌮𑌿॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌹॑𑌵॒𑌨𑍀𑌯𑌾॒-𑌥𑍍𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌨𑍋𑌤𑌿 । 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌯𑍈॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌅॒𑌪𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌵𑌾 𑌆𑌪𑌃॑ । 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌰𑌭𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌣𑍀𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌪𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌵𑌾 𑌆𑌪𑌃॑ ॥ 28 ॥
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌰𑌭𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌣𑍀𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌪𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌆𑌪𑌃॑ । 𑌵𑌜𑍍𑌰॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌹𑍃𑌤𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌣𑍀𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌪𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣॑𑌯𑌤𑌿 ।
𑌆𑌪𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌰॑𑌕𑍍𑌷𑍋॒𑌘𑍍𑌨𑍀𑌃 । 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅॒𑌪𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌆𑌪𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯-𑌨𑍍𑌧𑌾𑌮॑ ।
𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯-𑌨𑍍𑌧𑌾𑌮॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌣𑍀𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌤𑌿 ॥ 29 ॥
𑌅॒𑌪𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌆𑌪𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾𑌃᳚ ।
𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌰𑌭𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌣𑍀𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌤𑌿 ॥ 𑌵𑍇𑌷𑌾॑𑌯॒ 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌵𑍇𑌷𑌾॑𑌯॒ 𑌹𑍍𑌯𑍇॑𑌨𑌦𑌾𑌦॒𑌤𑍍𑌤𑍇 ॥ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌾॒ 𑌅𑌰𑌾॑𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌧𑍂𑌰॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌏॒𑌷 𑌵𑍈 𑌧𑍁𑌰𑍍𑌯𑍋॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃 । 𑌤𑌂-𑌯𑌁𑌦𑌨𑍁॑𑌪𑌸𑍍𑌪𑍃𑌶𑍍𑌯𑌾𑌤𑍀॒𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 30 ॥
𑌅॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌪𑍍𑌰𑌦॑𑌹𑍇𑌤𑍍 । 𑌉॒𑌪॒𑌸𑍍𑌪𑍃𑌶𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌯𑍇॑𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍋𑌶𑍍𑌚॒ 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯॒ 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌰॑𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯 ॥ 𑌧𑍂𑌰𑍍𑌵॒ 𑌤𑌂𑌯𑍋𑌁᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌧𑍂𑌰𑍍𑌵॑𑌤𑌿॒ 𑌤-𑌨𑍍𑌧𑍂᳚𑌰𑍍𑌵॒ 𑌯𑌂-𑌵𑌁॒𑌯-𑌨𑍍𑌧𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌮॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌦𑍍𑌵𑍗 𑌵𑌾𑌵 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑍗 । 𑌯-𑌞𑍍𑌚𑍈॒𑌵 𑌧𑍂𑌰𑍍𑌵॑𑌤𑌿 । 𑌯𑌶𑍍𑌚𑍈॑𑌨॒-𑌨𑍍𑌧𑍂𑌰𑍍𑌵॑𑌤𑌿 । 𑌤𑌾𑌵𑍁॒𑌭𑍗 𑌶𑍁॒𑌚𑌾-𑌽𑌰𑍍𑌪॑𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌤𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑌸𑍍𑌨𑌿॑𑌤𑌮॒-𑌮𑍍𑌪𑌪𑍍𑌰𑌿॑𑌤𑌮॒-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॑𑌤𑌮𑌂॒-𑌵𑌁𑌹𑍍𑌨𑌿॑𑌤𑌮-𑌨𑍍𑌦𑍇𑌵॒𑌹𑍂𑌤॑𑌮॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌯॒𑌜𑍁𑌰𑍇॒𑌵𑍈 𑌤𑌤𑍍 ॥ 31 ॥
𑌅𑌹𑍍𑌰𑍁॑𑌤𑌮𑌸𑌿 𑌹𑌵𑌿॒𑌰𑍍𑌧𑌾𑌨॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾𑌨𑌾᳚𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹॑𑌸𑍍𑌵॒ 𑌮𑌾 𑌹𑍍𑌵𑌾॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥
𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌕𑍍𑌷॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ।
𑌮𑌾 𑌭𑍇𑌰𑍍𑌮𑌾 𑌸𑌂𑌵𑌿𑌁॑𑌕𑍍𑌥𑌾॒ 𑌮𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑌿𑌷॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌾𑌯𑍈 । 𑌯𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌕𑌿-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌵𑌾𑌤𑍋॒ 𑌨𑌾𑌭𑌿॒𑌵𑌾𑌤𑌿॑ ।
𑌤-𑌥𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂॑-𑌵𑌁𑌰𑍁𑌣𑌦𑍇𑌵॒𑌤𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 ॥ 𑌉॒𑌰𑍁 𑌵𑌾𑌤𑌾॒𑌯𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅𑌵𑌾॑𑌰𑍁𑌣𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌤𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃
𑌪𑍍𑌰॑𑌸॒𑌵 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍋᳚-𑌰𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 32 ॥
𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍂 𑌆𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍋 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌯𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॒-𑌨𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵॑𑌪𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒𑌞𑍍𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟𑌂॒
𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵॑𑌪𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑍍𑌯𑌜𑍁॑𑌷𑌾 । 𑌤𑍍𑌰𑌯॑ 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 ।
𑌏॒𑌷𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌾𑌨𑌾॒𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌤𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍀-𑌞𑍍𑌚॑𑌤𑍁॒𑌰𑍍𑌥𑌮𑍍 ।
𑌅𑌪॑𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸 𑌏॒𑌵𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍁॑𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑌗𑍍𑌂 𑌹॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂𑌷𑌿॒ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵॑𑌪𑌤𑌿 ॥ 33 ॥
𑌇॒𑌦-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌿॒𑌦𑌮𑍁॑ 𑌨-𑌸𑍍𑌸॒𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌵𑍃॑𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌸𑍍𑌫𑌾॒𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌨𑌾𑌰𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌤𑌮॑𑌸𑍀𑌵॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷𑍋᳚-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌶𑍍𑌚॑𑌰𑌤𑌿 । 𑌯𑌃 𑌪॑𑌰𑍀॒𑌣𑌹𑌿॑ ॥ 𑌸𑍁𑌵॑𑌰॒𑌭𑌿 𑌵𑌿𑌖𑍍𑌯𑍇॑𑌷𑌂-𑌵𑍈𑌁𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌸𑍁𑌵॑𑌰𑍇॒𑌵𑌾𑌭𑌿 𑌵𑌿 𑌪॑𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌃॑ ।
𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑌿॑ 𑌗𑍃𑌹𑍀॒𑌤 𑌉𑌦॑𑌵𑍇𑌪𑍇𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥
𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹॑𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑍁𑌰𑍍𑌯𑌾॒ 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌗𑍃॒𑌹𑌾𑌣𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋-𑌰𑍍𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥
𑌉॒𑌰𑍍𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷॒-𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿॒𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌗𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥
𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍋॒𑌪𑌸𑍍𑌥𑍇॑ 𑌸𑌾𑌦𑌯𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑌿𑌃 । 𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑𑌦𑍁॒𑌪𑌸𑍍𑌥𑍇॑ 𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿 ॥
𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇॑ 𑌹॒𑌵𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰॑𑌕𑍍𑌷॒𑌸𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 34 ॥
(𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌵𑌾 𑌆𑌪𑍋॒ - 𑌧𑌾𑌮॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌣𑍀𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰 - 𑌤𑍍𑌯𑌤𑍀॒𑌯𑌾 - 𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍- 𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 - 𑌹॒𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌷𑌿॒ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵॑𑌪𑌤𑌿॒ - 𑌗𑌤𑍍𑌯𑍈॑ 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 4)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 5 - 𑌵𑍍𑌰𑍀𑌹𑍍𑌯𑌵𑌘𑌾𑌤𑌃
𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॑ 𑌵𑍃॒𑌤𑍍𑌰𑌮॑𑌹𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌸𑍋॑-𑌽𑌪𑌃 । 𑌅॒𑌭𑍍𑌯॑𑌮𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤 ।
𑌤𑌾𑌸𑌾𑌂॒-𑌯𑌁𑌨𑍍𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌂॑-𑌯𑌁॒𑌜𑍍𑌞𑌿𑌯॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌦𑍇॑𑌵॒𑌮𑌾𑌸𑍀᳚𑌤𑍍 । 𑌤𑌦𑌪𑍋𑌦॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑍍 । 𑌤𑍇 𑌦॒𑌰𑍍𑌭𑌾 𑌅॑𑌭𑌵𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌯-𑌦𑍍𑌦॒𑌰𑍍𑌭𑍈𑌰॒𑌪 𑌉॑𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌨𑌾𑌤𑌿॑ । 𑌯𑌾 𑌏॒𑌵 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌿𑌯𑌾॒-𑌸𑍍𑌸𑌦𑍇॑𑌵𑌾॒ 𑌆𑌪𑌃॑ । 𑌤𑌾𑌭𑌿॑𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒ 𑌉𑌤𑍍𑌪𑍁॑𑌨𑌾𑌤𑌿 । 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑍁𑌤𑍍𑌪𑍁॑𑌨𑌾𑌤𑌿 ॥ 35 ॥
𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌪𑌾-𑌦𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌵𑌃॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍋𑌤𑍍-𑌪𑍁॑𑌨𑌾॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍃𑌪𑍍𑌰॑𑌸𑍂𑌤 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒ 𑌉𑌤𑍍𑌪𑍁॑𑌨𑌾𑌤𑌿 । 𑌅𑌚𑍍𑌛𑌿॑𑌦𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑍇॒𑌣𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌸𑍗 𑌵𑌾 𑌆॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌚𑍍𑌛𑌿॑𑌦𑍍𑌰-𑌮𑍍𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰᳚𑌮𑍍 । 𑌤𑍇𑌨𑍈॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒ 𑌉𑌤𑍍𑌪𑍁॑𑌨𑌾𑌤𑌿 । 𑌵𑌸𑍋॒-𑌸𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌰॒𑌶𑍍𑌮𑌿𑌭𑌿॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌵𑌾 𑌆𑌪𑌃॑ । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌵𑌸॑𑌵𑌃 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌰॒𑌶𑍍𑌮𑌯𑌃॑ ॥ 36 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍈𑌰𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑌮𑍍𑌪𑍃॑𑌣𑌕𑍍𑌤𑌿 । 𑌸𑌾॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌰𑍍𑌚𑌾 ।
𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍃𑌪𑍍𑌰॑𑌸𑍂𑌤-𑌮𑍍𑌮𑍇॒ 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾॑𑌸॒𑌦𑌿𑌤𑌿॑ ।
𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍃𑌪𑍍𑌰॑𑌸𑍂𑌤𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॒ 𑌕𑌰𑍍𑌮॑ 𑌭𑌵𑌤𑌿 ।
𑌪॒𑌚𑍍𑌛𑍋 𑌗𑌾॑𑌯𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 𑌤𑍍𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌷𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥
𑌆𑌪𑍋॑ 𑌦𑍇𑌵𑍀𑌰𑌗𑍍𑌰𑍇𑌪𑍁𑌵𑍋 𑌅𑌗𑍍𑌰𑍇𑌗𑍁𑌵॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌰𑍂॒𑌪-𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑌾॑𑌮𑍇॒𑌤-𑌨𑍍𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑌂॒-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁𑌚॑𑌷𑍍𑌟𑍇 ।
𑌅𑌗𑍍𑌰॑ 𑌇॒𑌮𑌂-𑌯𑌁॒𑌜𑍍𑌞-𑌨𑍍𑌨॑𑌯॒𑌤𑌾𑌗𑍍𑌰𑍇॑
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌪॑𑌤𑌿॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅𑌗𑍍𑌰𑍇॑ 𑌏॒𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌨𑍍𑌨॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌅𑌗𑍍𑌰𑍇॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌪॑𑌤𑌿𑌮𑍍 ॥ 37 ॥
𑌯𑍁॒𑌷𑍍𑌮𑌾𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॑ 𑌽𑌵𑍃𑌣𑍀𑌤 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌰॒𑌤𑍂𑌯𑍇॑ 𑌯𑍂॒𑌯𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌮𑌵𑍃𑌣𑍀𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌂-𑌵𑍃𑌁𑌤𑍍𑌰॒𑌤𑍂𑌰𑍍𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌵𑍃॒𑌤𑍍𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌹॑ 𑌹𑌨𑌿॒𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒ 𑌆𑌪𑍋॑ 𑌵𑌵𑍍𑌰𑍇 ।
𑌆𑌪𑍋॒ 𑌹𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌂॑-𑌵𑌁𑌵𑍍𑌰𑌿𑌰𑍇 । 𑌸॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌂-𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑌾॑𑌮𑍇॒𑌤-𑌥𑍍𑌸𑌾𑌮𑌾॑𑌨𑌂॒-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁𑌚॑𑌷𑍍𑌟𑍇 ॥ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌤𑌾॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌥𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌤𑍇𑌨𑌾𑌪𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌤𑌾𑌃 ॥ 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌵𑍋॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌾᳚-𑌮𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑍀𑌷𑍋𑌮𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑍃॒𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 ॥ 38 ॥
𑌅𑌥𑍋॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌶𑍁𑌨𑍍𑌧॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌂॒
𑌦𑍈𑌵𑍍𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌕𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑍇 𑌦𑍇𑌵𑌯॒𑌜𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌦𑍇॒𑌵॒𑌯॒𑌜𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌾॑𑌨𑌿 𑌶𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑍃॒𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌅𑌵॑𑌧𑍂𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑍋-𑌽𑌵॑𑌧𑍂𑌤𑌾॒ 𑌅𑌰𑌾॑𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌗॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑌿𑌃 ॥ 39 ॥
𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌚॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌵𑍇॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀॒𑌚𑍀𑌨॑𑌗𑍍𑌰𑍀𑌵॒-𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌲𑍋॒𑌮𑍋𑌪॑𑌸𑍍𑌤𑍃𑌣𑌾𑌤𑌿 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌞𑍍𑌚𑌃॑ 𑌪॒𑌶𑌵𑍋॒ 𑌮𑍇𑌧॒𑌮𑍁𑌪॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌮𑍃॒𑌗-𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌾𑌹𑍁॑𑌕𑌾𑌃 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌨𑌿𑌲𑌾॑𑌯𑌤 ।
𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣𑍋॑ 𑌰𑍂॒𑌪-𑌙𑍍𑌕𑍃॒𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌯-𑌤𑍍𑌕𑍃॑𑌷𑍍𑌣𑌾𑌜𑌿॒𑌨𑍇 𑌹॒𑌵𑌿𑌰॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌵॒𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌦𑍇॒𑌵-𑌤-𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌯𑍁॑𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 । 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 ॥ 40 ॥
𑌅॒𑌧𑌿॒𑌷𑌵॑𑌣𑌮𑌸𑌿 𑌵𑌾𑌨𑌸𑍍𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌧𑌿॒𑌷𑌵॑𑌣-𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌤𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌗𑍍𑌵𑍇॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 𑌸𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑍇𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑍂-𑌰॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑍇𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌏॒𑌷𑌾 𑌤॒𑌨𑍂𑌃 ।
𑌯𑌦𑍋𑌷॑𑌧𑌯𑌃 । 𑌵𑌾॒𑌚𑍋 𑌵𑌿॒𑌸𑌰𑍍𑌜॑𑌨॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯॒𑌦𑌾 𑌹𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌨𑌾-𑌮॒𑌶𑍍𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌅𑌥॒ 𑌵𑌾𑌚𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌸𑍃॑𑌜𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌵𑍀॑𑌤𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 41 ॥
𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌭𑌿𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌥𑍍𑌸𑌮॑𑌰𑍍𑌧𑌯𑌤𑌿 ॥
𑌅𑌦𑍍𑌰𑌿॑𑌰𑌸𑌿 𑌵𑌾𑌨𑌸𑍍𑌪॒𑌤𑍍𑌯 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌗𑍍𑌰𑌾𑌵𑌾॑𑌣-𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌤𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸 𑌇॒𑌦-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌹॒𑌵𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁॒𑌶𑌮𑌿॑ 𑌶𑌮𑌿॒𑌷𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌹𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌕𑍃॒𑌦𑍇𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯 𑌏॒𑌵 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌕𑍃𑌤𑌃॑ । 𑌤𑌾𑌨𑍍. 𑌹𑍍𑌵॑𑌯𑌤𑌿 ।
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑍍𑌹𑍍𑌵॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌷॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌃 ॥ 𑌇𑌷॒𑌮𑌾 𑌵॒𑌦𑍋𑌰𑍍𑌜॒𑌮𑌾 𑌵॒𑌦𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 42 ॥
𑌇𑌷॑𑌮𑍇॒𑌵𑍋𑌰𑍍𑌜𑌂॒-𑌯𑌁𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌦𑍍𑌯𑍁॒𑌮𑌦𑍍𑌵॑𑌦𑌤 𑌵॒𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸॑𑌘𑌾॒𑌨𑍍𑌤-𑌞𑍍𑌜𑍇॒𑌷𑍍𑌮𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌾𑌭𑌿𑌭𑍂𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌮𑌨𑍋᳚-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌦𑍇॑𑌵𑌸𑍍𑌯॒ 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍁𑌰॒𑌘𑍍𑌨𑍀 𑌵𑌾𑌕𑍍 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾॒𑌯𑍁॒𑌧𑍇𑌷𑍁॒ 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾-𑌽𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍 । 𑌤𑍇-𑌽𑌸𑍁॑𑌰𑌾॒ 𑌯𑌾𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯𑍁॒𑌧𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌵𑌦॑𑌤𑌾-𑌮𑍁॒𑌪𑌾𑌶𑍃॑𑌣𑍍𑌵𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌤𑍇 𑌪𑌰𑌾॑-𑌽𑌭𑌵𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌨𑌾॒-𑌮𑍍𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॑-𑌽𑌵॒𑌸𑌾𑌯॑ 𑌯𑌜𑍇𑌤 । 𑌯𑌾𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌯॒ 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯𑍁॒𑌧𑌾𑌨𑌾॑-𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌵𑌦॑𑌤𑌾-𑌮𑍁𑌪𑌶𑍃॒𑌣𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌤𑍇 𑌪𑌰𑌾॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌉॒𑌚𑍍𑌚𑍈-𑌸𑍍𑌸॒𑌮𑌾𑌹॑𑌨𑍍𑌤॒𑌵𑌾 𑌆॑𑌹॒ 𑌵𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 43 ॥
𑌵𑍃॒𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤 𑌏॑𑌷𑌾𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌂-𑌵𑍀𑌁॒𑌰𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠॑ 𑌏𑌷𑌾-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥ 𑌵॒𑌰𑍍॒𑌷 𑌵𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑌮𑌸𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵॒𑌰𑍍॒𑌷𑌵𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑌂-𑌵𑍇𑌁॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌵॒𑌰𑍍॒𑌷𑌵𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑌾॒ 𑌵𑌾 𑌓𑌷॑𑌧𑌯𑌃 ।
𑌵॒𑌰𑍍॒𑌷𑌵𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌇॒𑌷𑍀𑌕𑌾॒-𑌸𑍍𑌸𑌮𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌨𑍁॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌵𑌿॑𑌶𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌨𑌾 𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌨𑌿॒𑌰𑌵𑌾॑𑌦𑌯𑌨𑍍𑌤 ।
𑌤𑍁𑌷𑍈॒𑌰𑍋𑌷॑𑌧𑍀𑌭𑍍𑌯𑌃 ॥ 𑌪𑌰𑌾॑𑌪𑍂𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌃॒ 𑌪𑌰𑌾॑𑌪𑍂𑌤𑌾॒ 𑌅𑌰𑌾॑𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 44 ॥
𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾-𑌮𑍍𑌭𑌾॒𑌗𑍋॑-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌤𑍁𑌷𑍈॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌨𑌿॒𑌰𑌵॑𑌦𑌯𑌤𑍇 । 𑌅॒𑌪 𑌉𑌪॑𑌸𑍍𑌪𑍃𑌶𑌤𑌿 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰𑍍𑌵𑍋॒ 𑌵𑌿 𑌵𑌿॑𑌨॒𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌃 । 𑌪𑍁॒𑌨𑌾𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾𑌨𑍍॑ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌦𑌿𑌵॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯𑍇 𑌶𑍂𑌰𑍍𑌪𑌾᳚𑌤𑍍 । 𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌵𑌃॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑌾 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌪𑌾𑌣𑌿𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌷𑍍𑌫॒𑌲𑍀𑌕॑𑌰𑍍𑌤॒𑌵𑌾 𑌆॑𑌹 । 𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑍃॒𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥ 45 ॥
(𑌦𑍍𑌵𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑍁-𑌤𑍍𑌪𑍁॑𑌨𑌾𑌤𑌿 - 𑌰॒𑌶𑍍𑌮𑌯𑍋॑ - 𑌨𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌗𑍍𑌰𑍇॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌪॑𑌤𑌿𑌂 - 𑌁𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 - 𑌽𑌦𑌿॑𑌤𑌿॒ - 𑌰𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 - 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 - 𑌵॒𑌦𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ - 𑌵𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒ - 𑌅𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑌾॒ - 𑌅𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 5)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 6 - 𑌤𑌣𑍍𑌡𑍁𑌲𑌪𑍇𑌷𑌣𑌮𑍍
𑌅𑌵॑𑌧𑍂𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑍋-𑌽𑌵॑𑌧𑍂𑌤𑌾॒ 𑌅𑌰𑌾॑𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌗॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑌿𑌃 । 𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌚॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌵𑍇॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀॒𑌚𑍀𑌨॑𑌗𑍍𑌰𑍀𑌵॒-𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌲𑍋॒𑌮𑍋𑌪॑𑌸𑍍𑌤𑍃𑌣𑌾𑌤𑌿 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌞𑍍𑌚𑌃॑ 𑌪॒𑌶𑌵𑍋॒ 𑌮𑍇𑌧॒𑌮𑍁𑌪॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌮𑍃॒𑌗-𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌾𑌹𑍁॑𑌕𑌾𑌃 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌨𑌿𑌲𑌾॑𑌯𑌤 ॥ 46 ॥
𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣𑍋॑ 𑌰𑍂॒𑌪-𑌙𑍍𑌕𑍃॒𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌯-𑌤𑍍𑌕𑍃॑𑌷𑍍𑌣𑌾𑌜𑌿॒𑌨𑍇 𑌹॒𑌵𑌿𑌰॑𑌧𑌿𑌪𑌿॒𑌨𑌷𑍍𑌟𑌿॑ । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌯𑍁॑𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 । 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 ॥ 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌸॒𑌹𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌮𑍍 । 𑌤𑍇 𑌶॑𑌮𑍍𑌯𑌾𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌮𑍇𑌕॒𑌮𑌹॒𑌰𑍍𑌵𑍍𑌯𑍈𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶𑌮𑍍𑌯𑌾𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌮𑍇𑌕॒𑌮𑌹𑌃॑ ॥ 𑌦𑌿॒𑌵-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌕॑𑌮𑍍𑌭॒𑌨𑌿𑌰॑𑌸𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌽𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌗𑍍𑌵𑍇॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋-𑌰𑍍𑌵𑍀𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌧𑌿॒𑌷𑌣𑌾॑-𑌽𑌸𑌿 𑌪𑌰𑍍𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑌾
𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌦𑌿॒𑌵-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌕॑𑌮𑍍𑌭॒𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑍇॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋-𑌰𑍍𑌵𑌿𑌧𑍃॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 47 ॥
𑌧𑌿॒𑌷𑌣𑌾॑-𑌽𑌸𑌿 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌵𑌤𑍇॒𑌯𑍀 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌰𑍍𑌵॒𑌤𑌿𑌰𑍍𑌵𑍇॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋𑌰𑍍𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌸॒𑌵 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍋᳚-𑌰𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍂 𑌆𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌮𑍍 । 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍋 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌯𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ।
𑌅𑌧𑌿॑𑌵𑌪𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯॒𑌥𑌾॒𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤-𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒𑌨𑌧𑌿॑ 𑌵𑌪𑌤𑌿 ॥ 𑌧𑌾॒𑌨𑍍𑌯॑𑌮𑌸𑌿 𑌧𑌿𑌨𑍁॒𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌏॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌯𑌜𑍁॑𑌷𑍋 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯𑍇॑𑌣 ॥ 48 ॥
𑌯𑌾𑌵॒𑌦𑍇𑌕𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌕𑌾॒𑌮𑌯॑𑌤𑍇॒ 𑌯𑌾𑌵॒𑌦𑍇𑌕𑌾᳚ । 𑌤𑌾𑌵॒𑌦𑌾𑌹𑍁॑𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌤𑍇 । 𑌨 𑌹𑌿 𑌤𑌦𑌸𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌯𑌤𑍍𑌤𑌾𑌵॑𑌦𑍇॒𑌵 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌯𑌾𑌵॑𑌜𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ॥ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌪𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌨𑍇॒𑌵 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌦𑍀॒𑌰𑍍𑌘𑌾𑌮𑌨𑍁॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌿॑𑌤𑌿॒𑌮𑌾𑌯𑍁॑𑌷𑍇 𑌧𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌦𑌿𑌵॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯𑌾𑌨𑌿॑ 𑌦𑍃॒𑌷𑌦𑌃॑ । 𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌵𑌃॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑌾 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌪𑌾𑌣𑌿𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 ॥
𑌅𑌸𑌂॑𑌵𑌁𑌪𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌪𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌷𑌾॒𑌣𑍂𑌨𑌿॑ 𑌕𑍁𑌰𑍁𑌤𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥ 49 ॥
(𑌨𑌿𑌲𑌾॑𑌯𑌤॒ - 𑌵𑌿𑌧𑍃॑𑌤𑍍𑌯𑍈 - 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯𑍇॑𑌣 - 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚 ) (𑌅. 6)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 7 - 𑌕𑌪𑌾𑌲𑍋𑌪𑌧𑌾𑌨𑌮𑍍
𑌧𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿॑𑌰𑌸𑌿॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌯॒𑌚𑍍𑌛𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥
𑌅𑌪𑌾᳚𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌮𑌾॒𑌮𑌾𑌦॑-𑌞𑍍𑌜𑌹𑌿॒ 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌕𑍍𑌰॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌦𑌗𑍍𑌂॑
𑌸𑍇॒𑌧𑌾 𑌦𑍇॑𑌵॒𑌯𑌜𑌂॑-𑌵𑌁॒𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯 𑌏॒𑌵𑌾𑌮𑌾𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌤𑌮॑𑌪॒𑌹𑌤𑍍𑌯॑ । 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑍗 𑌕॒𑌪𑌾𑌲॒𑌮𑍁𑌪॑𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦॑𑌗𑍍𑌧॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑍋॒ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦॑𑌗𑍍𑌧𑌾॒ 𑌅𑌰𑌾॑𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌯𑍇॒𑌵
𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦॑𑌹𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿॒𑌵𑌤𑍍𑌯𑍁𑌪॑𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌨𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑍍𑌧𑌤𑍍𑌤𑍇 । 𑌅𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌰॒𑌮𑌧𑌿॑-𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯𑌤𑌿 ॥ 50 ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷 𑌏॒𑌵 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑍍𑌧𑌤𑍍𑌤𑍇 ।
𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌮𑍁𑌷𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍 𑌁𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑍍𑌧𑌤𑍍𑌤𑍇 ।
𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌮𑌨𑍍𑌤𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ ॥ 𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌮॑𑌸𑌿 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀-𑌨𑍍𑌦𑍃॒𑌗𑍍𑌂॒𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑍇𑌨॑ 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹𑌤𑌿 ।
𑌧॒𑌰𑍍𑌤𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷-𑌨𑍍𑌦𑍃॒𑌗𑍍𑌂॒𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑍇𑌨॑ 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹𑌤𑌿 ।
𑌧॒𑌰𑍁𑌣॑𑌮𑌸𑌿॒ 𑌦𑌿𑌵॑-𑌨𑍍𑌦𑍃॒𑌗𑍍𑌂॒𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌦𑌿𑌵॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑍇𑌨॑ 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹𑌤𑌿 ॥ 51 ॥
𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾॑𑌸𑌿॒ 𑌦𑌿𑌶𑍋॑ 𑌦𑍃॒𑌗𑍍𑌂॒𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌦𑌿𑌶॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌤𑍇𑌨॑ 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹𑌤𑌿 । 𑌇॒𑌮𑌾𑌨𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑍈-𑌰𑍍𑌲𑍋॒𑌕𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂॑𑌹𑌤𑌿 । 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂 𑌹॑𑌨𑍍𑌤𑍇-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑌾॑ 𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿𑌃॑ । 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ ॥ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑍍𑌯𑌗𑍍𑌰𑍇॑ 𑌕॒𑌪𑌾𑌲𑌾॒𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪॑𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌯॑ 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 ।
𑌏॒𑌷𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌾𑌨𑌾॒𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ।
𑌏𑌕॒𑌮𑌗𑍍𑌰𑍇॑ 𑌕॒𑌪𑌾𑌲॒𑌮𑍁𑌪॑𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌏𑌕𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌗𑍍𑌰𑍇॑ 𑌕॒𑌪𑌾𑌲॒-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌸॒𑌭𑌂𑌵𑌁॑𑌤𑌿 ॥ 52 ॥
𑌅𑌥॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇 । 𑌅𑌥॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ । 𑌅𑌥॑ 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ । 𑌅𑌥𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍗 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲॒-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑌃॑ ।
𑌯𑌦𑍇॒𑌵-𑌙𑍍𑌕॒𑌪𑌾𑌲𑌾᳚𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪॒ 𑌦𑌧𑌾॑𑌤𑌿 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌵𑍈 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌃 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌥𑍍𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌕𑍃॑𑌤𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨᳚𑌮𑍍 ॥ 53 ॥
𑌅॒𑌮𑍁𑌷𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍 𑌁𑌲𑍋॒𑌕𑍇-𑌽𑌨𑍁॒𑌪𑌰𑍈॑𑌤𑌿 ॥ 𑌯𑌦॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌵𑍁॑𑌪॒ 𑌦𑌧𑌾॑𑌤𑌿 । 𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 𑌤-𑌥𑍍𑌸𑌮𑍍𑌮𑌿॑𑌤𑌮𑍍 । 𑌯𑌨𑍍𑌨𑌵॑ । 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌵𑍃𑌤𑌾॒ 𑌤𑌤𑍍 । 𑌯-𑌦𑍍𑌦𑌶॑ । 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌜𑌾॒ 𑌤𑌤𑍍 । 𑌯𑌦𑍇𑌕𑌾॑𑌦𑌶 । 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌭𑌾॒ 𑌤𑌤𑍍 । 𑌯𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶 ॥ 54 ॥
𑌜𑌗॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌤𑌤𑍍 । 𑌛𑌨𑍍𑌦𑌃॑ 𑌸𑌮𑍍𑌮𑌿𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌸 𑌉॑𑌪॒𑌦𑌧॑-𑌤𑍍𑌕॒𑌪𑌾𑌲𑌾॑𑌨𑌿 । 𑌇॒𑌮𑌾𑌨𑍍 𑌁𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌨॑𑌨𑍁𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌦𑌿𑌶𑍋॒ 𑌵𑌿𑌧𑍃॑𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹𑌤𑌿 । 𑌅𑌥𑌾𑌯𑍁𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑍍. 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌸॒𑌜𑌾॒𑌤𑌾𑌨॑𑌸𑍍𑌮𑌾 𑌅॒𑌭𑌿𑌤𑍋॑ 𑌬𑌹𑍁॒𑌲𑌾𑌨𑍍 𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥
𑌚𑌿𑌤॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌥𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌯॒𑌜𑍁𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑌤𑍍 ॥
𑌭𑍃𑌗𑍂॑𑌣𑌾॒𑌮𑌙𑍍𑌗𑌿॑𑌰𑌸𑌾॒-𑌨𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌾 𑌤𑌪𑍍𑌯𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌨𑌾-𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌤𑌪॑𑌸𑌾 𑌤𑌪𑌤𑌿 । 𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌤𑌤॒-𑌸𑍍𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑍇 । 𑌯𑌾𑌨𑌿॑ 𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌕॒𑌪𑌾𑌲𑌾᳚𑌨𑍍 𑌯𑍁𑌪𑌚𑌿॒𑌨𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌵𑍇॒𑌧𑌸॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌚𑌤𑍁॑𑌷𑍍𑌪𑌦𑌯॒𑌰𑍍𑌚𑌾 𑌵𑌿𑌮𑍁॑𑌞𑍍𑌚𑌤𑌿 । 𑌚𑌤𑍁॑𑌷𑍍𑌪𑌾𑌦𑌃 𑌪॒𑌶𑌵𑌃॑ । 𑌪॒𑌶𑍁𑌷𑍍𑌵𑍇॒𑌵𑍋𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾॒-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 55 ॥
(𑌵॒𑌰𑍍𑌤॒𑌯॒𑌤𑌿॒ - 𑌦𑌿𑌵॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑍇𑌨॑ 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹𑌤𑌿 - 𑌸॒𑌮𑍍𑌭𑌵॑𑌤𑌿॒ - 𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌕𑍃॑𑌤𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂॒ - 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶॒ - 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑍇॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 7)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 8 - 𑌪𑍁𑌰𑍋𑌡𑌾𑌶𑌾𑌨𑌿𑌷𑍍𑌪𑌾𑌦𑌨𑌮𑍍
𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌸॒𑌵 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍋᳚-𑌰𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍂 𑌆𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍋 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌯𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ।
𑌸𑌂𑌵𑌁॑𑌪𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌸𑌂𑌵𑌁॑𑌪𑌤𑌿 ॥ 𑌸𑌮𑌾𑌪𑍋॑ 𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑌿𑌰॑𑌗𑍍𑌮𑌤॒ 𑌸𑌮𑍋𑌷॑𑌧𑌯𑍋॒ 𑌰𑌸𑍇॒𑌨𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆𑌪𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌓𑌷॑𑌧𑍀-𑌰𑍍𑌜𑌿𑌨𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌓𑌷॑𑌧𑌯𑍋॒-𑌽𑌪𑍋 𑌜𑌿॑𑌨𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌾𑌸𑌾॑𑌮॒𑌨𑍍𑌯𑌾 𑌜𑌿॑𑌨𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 56 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑍇॒𑌵𑌮𑌾॑𑌹 । 𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌰𑍇॒𑌵𑌤𑍀॒-𑌰𑍍𑌜𑌗॑𑌤𑍀𑌭𑌿॒-𑌰𑍍𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌤𑍀॒-𑌰𑍍𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌤𑍀𑌭𑌿-𑌸𑍍𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌆𑌪𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌰𑍇॒𑌵𑌤𑍀𑌃᳚ । 𑌪॒𑌶𑌵𑍋॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑍀𑌃 । 𑌓𑌷॑𑌧𑌯𑍋॒ 𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌤𑍀𑌃 । 𑌆𑌪॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌃 𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑍍 । 𑌤𑌾𑌨𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌾॑ 𑌏𑌕॒𑌧𑌾 𑌸॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯॑ । 𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌤𑌃 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌪𑌰𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾॑𑌤𑌾-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌥॒ 𑌸𑌮॒𑌦𑍍𑌭𑌿𑌃 𑌪𑍃॑𑌚𑍍𑌯𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌮𑌿𑌤𑌿॑ 𑌪॒𑌰𑍍𑌯𑌾𑌪𑍍𑌲𑌾॑𑌵𑌯𑌤𑌿 ।
𑌯𑌥𑌾॒ 𑌸𑍁𑌵𑍃॑𑌷𑍍𑌟 𑌇॒𑌮𑌾𑌮॑𑌨𑍁 𑌵𑌿॒𑌸𑍃𑌤𑍍𑌯॑ ॥ 57 ॥
𑌆𑌪॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌰𑍍𑌮॒𑌹𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌤𑌾॒𑌦𑍃𑌗𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍 ॥
𑌜𑌨॑𑌯𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌸𑌂𑌯𑍗𑌁॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌏॒𑌵𑍈𑌤𑍇𑌨॑ 𑌦𑌾𑌧𑌾𑌰 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑍀𑌷𑍋𑌮𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌵𑍃॑𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑍋॒-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌵𑍈 𑌮॒𑌖𑌃 । 𑌤𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌤𑌚𑍍𑌛𑌿𑌰𑌃॑ । 𑌯-𑌤𑍍𑌪𑍁॑𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌃॑ । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑍇॒𑌵𑌮𑌾॑𑌹 ॥ 58 ॥
𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌯𑍁॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌯𑍁॒-𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌉॒𑌰𑍁 𑌪𑍍𑌰॑𑌥𑌸𑍍𑌵𑍋॒𑌰𑍁 𑌤𑍇॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌪॑𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌤𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑌾॑ 𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌯𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌵𑌚॑-𑌙𑍍𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑍀॒𑌷𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌤॑𑌨𑍁-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌅𑌥𑌾॒𑌪 𑌆॒𑌨𑍀𑌯॒ 𑌪𑌰𑌿॑ 𑌮𑌾𑌰𑍍𑌷𑍍𑌟𑌿 । 𑌮𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸 𑌏॒𑌵 𑌤-𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌚॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵॒𑌚𑌾 𑌮𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸-𑌞𑍍𑌛॒𑌨𑍍𑌨𑌮𑍍 ॥
𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑍋 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷𑍋-𑌽𑌶𑌾᳚𑌨𑍍𑌤𑌃 ॥ 59 ॥
𑌅॒𑌰𑍍𑌧॒𑌮𑌾॒𑌸𑍇᳚-𑌽𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾𑌸𑍇॒ 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍃॑𑌜𑍍𑌯𑌤𑍇 । 𑌯-𑌤𑍍𑌪𑍁॑𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌃॑ । 𑌸 𑌈᳚𑌶𑍍𑌵॒𑌰𑍋 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌗𑍍𑌂 𑌶𑍁॒𑌚𑌾 𑌪𑍍𑌰॒𑌦𑌹𑌃॑ । 𑌪𑌰𑍍𑌯॑𑌗𑍍𑌨𑌿 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌪॒𑌶𑍁𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑𑌮𑌕𑌃 । 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌅𑌪𑍍𑌰॑𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌃 𑌪𑌰𑍍𑌯॑𑌗𑍍𑌨𑌿 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑍃॒𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 । 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑍋॒-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌤𑌾॒ 𑌅𑌰𑌾॑𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 60 ॥
𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾-𑌮॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌹𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌪𑍁॒𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌧𑌿॑𑌶𑍍𑌰𑌿𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌯𑌜𑌿𑌘𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌨𑌾𑌕𑍋॒ 𑌨𑌾𑌮𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑍀 𑌰॑𑌕𑍍𑌷𑍋॒𑌹𑌾 । 𑌸 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪𑌾॑𑌹𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑌾 𑌶𑍍𑌰॑𑌪𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍃𑌪𑍍𑌰॑𑌸𑍂𑌤 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌗𑍍𑌗𑍍॑ 𑌶𑍍𑌰𑌪𑌯𑌤𑌿 । 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑍇॒ 𑌅𑌧𑌿॒ 𑌨𑌾𑌕॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌤॒𑌨𑍁𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑌾-𑌽𑌤𑌿॑ 𑌧𑌾॒𑌗𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾𑌨॑𑌤𑌿𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯 । 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇॑ 𑌹॒𑌵𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰॑𑌕𑍍𑌷॒𑌸𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 61 ॥
𑌅𑌵𑌿॑𑌦𑌹𑌨𑍍𑌤-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑌪𑌯॒𑌤𑍇𑌤𑌿॒ 𑌵𑌾𑌚𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌸𑍃॑𑌜𑌤𑍇 ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌮𑍇॒𑌵 𑌹॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌷𑍍𑌯॑𑌭𑌿-𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑍃𑌤𑍍𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤॑𑌨𑍁𑌤𑍇 ।
𑌪𑍁॒𑌰𑍋॒𑌰𑍁𑌚॒𑌮𑌵𑌿॑𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯॒ 𑌶𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈॑ 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌮॒𑌸𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌕𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌪𑍁॑𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌃॑ । 𑌤𑌂-𑌯𑌁𑌨𑍍𑌨𑌾𑌭𑌿॑𑌵𑌾॒𑌸𑌯𑍇᳚𑌤𑍍 । 𑌆॒𑌵𑌿𑌰𑍍𑌮॒𑌸𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌕𑌃॑ 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌅॒𑌭𑌿𑌵𑌾॑𑌸𑌯𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍𑌗𑍁𑌹𑌾॑ 𑌮॒𑌸𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌕𑌃॑ । 𑌭𑌸𑍍𑌮॑𑌨𑌾॒-𑌽𑌭𑌿 𑌵𑌾॑𑌸𑌯𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌨𑍍𑌮𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸𑍇𑌨𑌾𑌸𑍍𑌥𑌿॑ 𑌛॒𑌨𑍍𑌨𑌮𑍍 ॥ 62 ॥
𑌵𑍇॒𑌦𑍇𑌨𑌾॒𑌭𑌿 𑌵𑌾॑𑌸𑌯𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌤𑍍𑌕𑍇𑌶𑍈॒-𑌶𑍍𑌶𑌿𑌰𑌃॑ 𑌛॒𑌨𑍍𑌨𑌮𑍍 ।
𑌅𑌖॑𑌲𑌤𑌿𑌭𑌾𑌵𑍁𑌕𑍋 𑌭𑌵𑌤𑌿 । 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ ॥ 𑌪॒𑌶𑍋𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌮𑌾 𑌪𑍁॑𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌃॑ । 𑌸 𑌨𑌾𑌯॒𑌜𑍁𑌷𑍍𑌕॑-𑌮𑌭𑌿॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑌃॑ । 𑌵𑍃𑌥𑍇॑𑌵 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌈॒𑌶𑍍𑌵॒𑌰𑌾 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌪॒𑌶𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍇॑𑌤𑍋𑌃 ॥ 𑌸-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌾 𑌪𑍃𑌚𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌵𑍈 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ ॥ 63 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌃 𑌪॒𑌶𑌵𑌃॑ । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍈𑌰𑍇॒𑌵 𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑍍𑌥𑍍
𑌸𑌮𑍍𑌪𑍃॑𑌣𑌕𑍍𑌤𑌿 । 𑌨 𑌪𑍍𑌰॒𑌮𑌾𑌯𑍁॑𑌕𑌾 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌪𑍁॑𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌃॑ । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌪॒𑌶𑌵𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍀॑𑌷𑌮𑍍 ।
𑌯𑌦𑍇॒𑌵𑌮॑𑌭𑌿 𑌵𑌾॒𑌸𑌯॑𑌤𑌿 । 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑌾॑ 𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑌮॑𑌰𑍍𑌧𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌵𑍈 𑌹॒𑌵𑌿-𑌰𑍍𑌭𑍃॒𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌬𑍍𑌰𑍁॑𑌵𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌕𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌦-𑌮𑍍𑌮𑍍𑌰॑𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌹॒ 𑌇𑌤𑌿॑ ।
𑌸𑍋᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰॑𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 64 ॥
𑌮𑌯𑌿॑ 𑌤॒𑌨𑍂-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌧॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌮𑍍 । 𑌅॒𑌹𑌂-𑌵𑌁॒𑌸𑍍𑌤-𑌞𑍍𑌜॑𑌨𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 । 𑌯𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌮𑍍𑌰॒𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒ 𑌇𑌤𑌿॑ । 𑌤𑍇 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑍗 𑌤॒𑌨𑍂-𑌸𑍍𑌸-𑌨𑍍𑌨𑍍𑌯॑𑌦𑌧𑌤 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑌾𑌹𑍁𑌃 ।
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॒ 𑌇𑌤𑌿॑ । 𑌸𑍋-𑌽𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌰𑍇𑌣𑌾॒𑌪𑌃 ।
𑌅॒𑌭𑍍𑌯॑𑌪𑌾𑌤𑌯𑌤𑍍 । 𑌤𑌤॑ 𑌏𑌕॒𑌤𑍋॑-𑌽𑌜𑌾𑌯𑌤 ।
𑌸 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌤𑍀𑌯॑𑌮॒𑌭𑍍𑌯॑𑌪𑌾𑌤𑌯𑌤𑍍 ॥ 65 ॥
𑌤𑌤𑍋᳚ 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌤𑍋॑-𑌽𑌜𑌾𑌯𑌤 । 𑌸 𑌤𑍃॒𑌤𑍀𑌯॑-𑌮॒𑌭𑍍𑌯॑𑌪𑌾𑌤𑌯𑌤𑍍 ।
𑌤𑌤॑-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌤𑍋॑-𑌽𑌜𑌾𑌯𑌤 । 𑌯𑌦॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌜𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤 । 𑌤𑌦𑌾॒𑌪𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌾𑌪𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 । 𑌯𑌦𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌽𑌜𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤 ।
𑌤𑌦𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾॑-𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ॥ 𑌤𑍇 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌆॒𑌪𑍍𑌯𑍇𑌷𑍍𑌵॑𑌮𑍃𑌜𑌤 । 𑌆॒𑌪𑍍𑌯𑌾 𑌅॑𑌮𑍃𑌜𑌤॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑍁𑌦𑌿𑌤𑍇 । 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑍁𑌦𑌿𑌤॒-𑌸𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌭𑌿𑌨𑌿𑌮𑍍𑌰𑍁𑌕𑍍𑌤𑍇 ॥ 66 ॥
𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌭𑌿𑌨𑌿𑌮𑍍𑌰𑍁𑌕𑍍𑌤𑌃 𑌕𑍁𑌨॒𑌖𑌿𑌨𑌿॑ । 𑌕𑍁॒𑌨॒𑌖𑍀 𑌶𑍍𑌯𑌾॒𑌵𑌦॑𑌤𑌿 । 𑌶𑍍𑌯𑌾॒𑌵𑌦॑𑌨𑍍𑌨𑌗𑍍𑌰𑌦𑌿𑌧𑌿॒𑌷𑍗 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌰॒𑌦𑌿॒𑌧𑌿॒𑌷𑍁𑌃 𑌪॑𑌰𑌿𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌤𑍇 । 𑌪॒𑌰𑌿॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌤𑍋 𑌵𑍀॑𑌰॒𑌹𑌣𑌿॑ । 𑌵𑍀॒𑌰॒𑌹𑌾 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮॒𑌹𑌣𑌿॑ ।
𑌤𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮॒𑌹𑌣॒-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌤𑍍𑌯॑𑌚𑍍𑌯𑌵𑌤 । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑍍𑌵𑍇॒𑌦𑌿 𑌨𑌿𑌨॑𑌯॒𑌤𑍍𑌯𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 । 𑌉𑌲𑍍𑌮𑍁॑𑌕𑍇𑌨𑌾॒𑌭𑌿 𑌗𑍃॑𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 𑌶𑍃𑌤॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌶𑍃॒𑌤𑌕𑌾॑𑌮𑌾 𑌇𑌵॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌃 ॥ 67 ॥
(𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑌾 𑌜𑌿॑𑌨𑍍𑌵𑌨𑍍-𑌤𑍍𑌯𑌨𑍁𑌵𑌿॒𑌸𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈॒-𑌵𑌮𑌾॒-𑌹𑌾𑌶𑌾᳚𑌨𑍍𑌤-𑌆𑌹॒-𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈॑-𑌛॒𑌨𑍍𑌨𑌂 - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾᳚-𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀-𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌤𑍀𑌯॑𑌮॒𑌭𑍍𑌯॑𑌪𑌾𑌤𑌯॒-𑌥𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌭𑌿𑌨𑌿𑌮𑍍𑌰𑍁𑌕𑍍𑌤𑍇-𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌃) (𑌅. 8)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 9 - 𑌵𑍇𑌦𑌿𑌕𑌰𑌣𑌮𑍍
𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌸॒𑌵 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑌮𑌾𑌦॑𑌤𑍍𑌤𑍇॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍋᳚-𑌰𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍂 𑌆𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌮𑍍 । 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍋 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌯𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌆𑌦॑𑌦॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌯 𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌰॑𑌸𑌿॒ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌣॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌮𑍇॒𑌵 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॑𑌭𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑌤𑍇॑𑌜𑌾॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌤-𑌨𑍍𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑌂॒-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁𑌚॑𑌷𑍍𑌟𑍇 ॥
𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰॑𑌸𑌿 𑌤𑌿॒𑌗𑍍𑌮𑌤𑍇॑𑌜𑌾॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌤𑍇𑌜𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌃 ॥ 68 ॥
𑌤𑍇𑌜॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌵𑌿॒𑌷𑌾𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌨𑌾𑌮𑌾॑𑌸𑍁॒𑌰 𑌆॑𑌸𑍀𑌤𑍍 । 𑌸𑍋॑-𑌽𑌬𑌿𑌭𑍇𑌤𑍍 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॑ 𑌮𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅॒𑌭𑌿𑌭॑𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑍀𑌤𑌿॑ । 𑌸 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌮॒𑌭𑍍𑌯॑𑌵𑌮𑍀𑌤𑍍 । 𑌸𑌾 𑌽𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌽𑌭॑𑌵𑌤𑍍 । 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌯𑌦𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॑ 𑌵𑍃॒𑌤𑍍𑌰𑌮𑌹𑌨𑍍𑌨𑍍॑ । 𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌲𑍋𑌹𑌿॑𑌤-𑌮𑍍𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌮𑌨𑍁॒ 𑌵𑍍𑌯॑𑌧𑌾𑌵𑌤𑍍 । 𑌸𑌾 𑌽𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌽𑌭॑𑌵𑌤𑍍 ।
𑌪𑍃𑌥𑌿॑𑌵𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌯𑌜॒𑌨𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 69 ॥
𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍇𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑍀-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌓𑌷॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌮𑍂𑌲॒-𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿𑌷॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌨𑌾॒-𑌮𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌾𑌯𑍈 ॥ 𑌵𑍍𑌰॒𑌜-𑌙𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛 𑌗𑍋॒𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿॒ 𑌵𑍈 𑌵𑍍𑌰॒𑌜𑍋 𑌗𑍋॒𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑌃॑ । 𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑍈᳚ 𑌵𑍍𑌰॒𑌜-𑌙𑍍𑌗𑍋॒𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌵𑌰𑍍𑌷॑𑌤𑍁 𑌤𑍇॒ 𑌦𑍍𑌯𑍗𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌦𑍍𑌯𑍗𑌃 । 𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥
𑌬॒𑌧𑌾॒𑌨 𑌦𑍇॑𑌵 𑌸𑌵𑌿𑌤𑌃 𑌪𑌰॒𑌮𑌸𑍍𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌾॒𑌵𑌤𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 70 ॥
𑌦𑍍𑌵𑍗 𑌵𑌾𑌵 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑍗 । 𑌯-𑌞𑍍𑌚𑍈॒𑌵 𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ । 𑌯𑌶𑍍𑌚𑍈॑𑌨॒-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ । 𑌤𑌾𑌵𑍁॒𑌭𑍗 𑌬॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌪𑌰॒𑌮𑌸𑍍𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌾॒𑌵𑌤𑌿॑ 𑌶॒𑌤𑍇𑌨॒ 𑌪𑌾𑌶𑍈𑌃᳚ । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॒ 𑌯-𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌸𑍍𑌤𑌮𑌤𑍋॒ 𑌮𑌾 𑌮𑍗॒𑌗𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾𑌨𑌿॑𑌮𑍍𑌰𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌅॒𑌰𑌰𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌨𑌾𑌮𑌾॑𑌸𑍁॒𑌰 𑌆॑𑌸𑍀𑌤𑍍 ।
𑌸 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌮𑍁𑌪॑𑌮𑍍𑌲𑍁𑌪𑍍𑌤𑍋-𑌽𑌶𑌯𑌤𑍍 ।
𑌤-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅𑌪॑𑌹𑌤𑍋॒-𑌽𑌰𑌰𑍁𑌃॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌇𑌤𑌿॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌅𑌪𑌾᳚𑌘𑍍𑌨𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌅॒𑌰𑌰𑍁𑌃॑ । 𑌅𑌪॑𑌹𑌤𑍋॒-𑌽𑌰𑌰𑍁𑌃॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌯𑌦𑌾𑌹॑ ॥ 71 ॥
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌅𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌤𑍇॑-𑌽𑌮𑌨𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤 ।
𑌦𑌿𑌵𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌅॒𑌯𑌮𑌿॒𑌤𑌃 𑌪॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍀𑌤𑌿॑ ।
𑌤𑌮॒𑌰𑌰𑍁॑𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌦𑌿𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌸𑍍𑌕𑌾॒𑌨𑌿𑌤𑌿॑ 𑌦𑌿॒𑌵𑌃 𑌪𑌰𑍍𑌯॑𑌬𑌾𑌧𑌨𑍍𑌤 । 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌅॒𑌰𑌰𑍁𑌃॑ । 𑌅॒𑌰𑌰𑍁॑𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌦𑌿𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌸𑍍𑌕𑌾॒𑌨𑌿𑌤𑌿॒ 𑌯𑌦𑌾𑌹॑ । 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌮𑍇॒𑌵 𑌦𑌿॒𑌵𑌃 𑌪𑌰𑌿॑𑌬𑌾𑌧𑌤𑍇 ।
𑌸𑍍𑌤॒𑌮𑍍𑌬॒ 𑌯॒𑌜𑍁𑌰𑍍-𑌹॑𑌰𑌤𑌿 । 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌏॒𑌵 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌤𑍀𑌯𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑌰𑌤𑌿 ॥ 72 ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌤𑍃॒𑌤𑍀𑌯𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑌰𑌤𑌿 । 𑌦𑌿॒𑌵 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌤𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍀-𑌞𑍍𑌚॑𑌤𑍁॒𑌰𑍍𑌥𑌗𑍍𑌂 𑌹॑𑌰𑌤𑌿 । 𑌅𑌪॑𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌅𑌸𑍁॑𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌇॒𑌯𑌮𑌗𑍍𑌰॑ 𑌆𑌸𑍀𑌤𑍍 । 𑌯𑌾𑌵॒𑌦𑌾𑌸𑍀॑𑌨𑌃 𑌪𑌰𑌾॒ 𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌤𑌿 ।
𑌤𑌾𑌵॑-𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚𑌮𑍍 । 𑌤𑍇 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅॑𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌅𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇॒𑌵 𑌨𑍋॒-𑌽𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑌪𑍀𑌤𑌿॑ ॥ 73 ॥
𑌕𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌨𑍋 𑌦𑌾𑌸𑍍𑌯॒𑌥𑍇𑌤𑌿॑ । 𑌯𑌾𑌵॑𑌥𑍍𑌸𑍍𑌵॒𑌯-𑌮𑍍𑌪॑𑌰𑌿𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑍀॒𑌥𑍇𑌤𑌿॑ ।
𑌤𑍇 𑌵𑌸॑𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑌿॑ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌤𑌃 𑌪𑌰𑍍𑌯॑𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑌿॑ 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍 । 𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑍁॑𑌤𑍍𑌤𑌰॒𑌤𑌃 । 𑌤𑍇᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌞𑍍𑌚𑍋॑-𑌽𑌜𑌯𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌵𑌸𑍁॑𑌭𑌿-𑌰𑍍𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣𑌾 ।
𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍈𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌞𑍍𑌚𑌃॑ । 𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍈𑌰𑍁𑌦॑𑌞𑍍𑌚𑌃 ।
𑌯𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍁𑌷𑍋॒ 𑌵𑍇𑌦𑌿॑-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿 𑌗𑍃॒𑌹𑍍𑌣𑌨𑍍𑌤𑌿॑ ॥ 74 ॥
𑌭𑌵॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾᳚ । 𑌪𑌰𑌾᳚-𑌽𑌸𑍍𑌯॒ 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑍋 𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥
𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁-𑌸𑍍𑌸॒𑌵 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌕𑌰𑍍𑌮॑ 𑌕𑍃𑌣𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌵𑍇॒𑌧𑌸॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌷𑌿॒𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌹𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌮॑ 𑌕𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌤𑍇᳚ । 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑-𑌞𑍍𑌚𑌾𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌵𑍍𑌯𑍁𑌦॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌚𑍀𑌨॑-𑌮𑍁𑌦𑍀॒𑌚𑍀𑌨॒-𑌮𑍍𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍀॒𑌚𑍀𑌨॑-𑌨𑍍𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣𑌾 𑌽𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌚𑍀॒𑌮𑍁𑌦𑍀॑𑌚𑍀-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵॒𑌣𑌾-𑌙𑍍𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍇𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑍀-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 75 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌞𑍍𑌚𑍗॑ 𑌵𑍇𑌦𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌾𑌵𑍁𑌨𑍍𑌨॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌆॒𑌹॒𑌵॒𑌨𑍀𑌯॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍀𑌚𑍀॒ 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌣𑍀᳚ । 𑌗𑌾𑌰𑍍𑌹॑𑌪𑌤𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌮𑌿𑌥𑍁𑌨॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌉𑌦𑍍𑌧॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌅𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌮𑍍 । 𑌤𑌦𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌉𑌦𑍍𑌧॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑍋𑌷॑𑌧𑌯𑌃॒ 𑌪𑌰𑌾॑𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 76 ॥
𑌮𑍂𑌲॑-𑌞𑍍𑌛𑌿𑌨𑌤𑍍𑌤𑌿 । 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵 𑌮𑍂𑌲॑-𑌞𑍍𑌛𑌿𑌨𑌤𑍍𑌤𑌿 ।
𑌮𑍂𑌲𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌅॑𑌤𑌿॒𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒-𑌦𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌨𑍂-𑌤𑍍𑌪𑌿॑𑌪𑌤𑍇 । 𑌯𑌦𑍍𑌧𑌸𑍍𑌤𑍇॑𑌨 𑌛𑌿॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌕𑍁॒𑌨॒𑌖𑌿𑌨𑍀𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌯𑍁𑌃॑ । 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑍇𑌨॑ 𑌛𑌿𑌨𑌤𑍍𑌤𑌿 । 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑌃 ।
𑌵𑌜𑍍𑌰𑍇॑𑌣𑍈॒𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾-𑌦𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌪𑌿॒𑌤𑍃॒𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌽𑌤𑌿॑𑌖𑌾𑌤𑌾 । 𑌇𑌯॑𑌤𑍀-𑌙𑍍𑌖𑌨𑌤𑌿 ॥ 77 ॥
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌨𑌾 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌮𑍁॒𑌖𑍇𑌨॒ 𑌸𑌮𑍍𑌮𑌿॑𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 𑌵𑍇𑌦𑌿॑𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌨𑌿𑌲𑌾॑𑌯𑌤 । 𑌤𑌾-𑌞𑍍𑌚॑𑌤𑍁𑌰𑌙𑍍𑌗𑍁॒𑌲𑍇 𑌽𑌨𑍍𑌵॑𑌵𑌿𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌚𑍍𑌚𑌤𑍁𑌰𑌙𑍍𑌗𑍁॒𑌲-𑌙𑍍𑌖𑍇𑌯𑌾᳚ ।
𑌚॒𑌤𑍁॒𑌰𑌙𑍍𑌗𑍁॒𑌲-𑌙𑍍𑌖॑𑌨𑌤𑌿 । 𑌚॒𑌤𑍁॒𑌰॒𑌙𑍍𑌗𑍁॒𑌲𑍇 𑌹𑍍𑌯𑍋𑌷॑𑌧𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌆𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌯𑍈॑ 𑌖𑌨𑌤𑌿 । 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾-𑌙𑍍𑌗॑𑌮𑌯𑌤𑌿 । 𑌦॒𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣॒𑌤𑍋 𑌵𑌰𑍍𑌷𑍀॑𑌯𑌸𑍀-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌦𑍇॒𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵 𑌰𑍂॒𑌪𑌮॑𑌕𑌃 ॥ 78 ॥
𑌪𑍁𑌰𑍀॑𑌷𑌵𑌤𑍀-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌵𑍈 𑌪॒𑌶𑌵𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍀॑𑌷𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍀॑𑌷𑌵𑌨𑍍𑌤-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌉𑌤𑍍𑌤॑𑌰-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿𑌗𑍍𑌰𑌾॒𑌹-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌏॒𑌤𑌾𑌵॑𑌤𑍀॒ 𑌵𑍈 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍀 । 𑌯𑌾𑌵॑𑌤𑍀॒ 𑌵𑍇𑌦𑌿𑌃॑ । 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌏॒𑌤𑌾𑌵॑𑌤 𑌏॒𑌵 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌭𑌜𑍍𑌯॑ । 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌨॒ 𑌉𑌤𑍍𑌤॑𑌰-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿𑌗𑍍𑌰𑌾॒𑌹-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 ।
𑌋॒𑌤-𑌮॑𑌸𑍍𑌯𑍃𑌤॒𑌸𑌦॑𑌨-𑌮𑌸𑍍𑌯𑍃𑌤॒𑌶𑍍𑌰𑍀𑌰॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌯॒𑌜𑍁𑌰𑍇॒𑌵𑍈 𑌤𑌤𑍍 ॥ 79 ॥
𑌕𑍍𑌰𑍂॒𑌰𑌮𑌿॑𑌵॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤-𑌤𑍍𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌯𑌦𑍍𑌵𑍇𑌦𑌿॑-𑌙𑍍𑌕॒𑌰𑍋𑌤𑌿॑ ।
𑌧𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾 𑌅॒𑌸𑍀𑌤𑌿॑ 𑌯𑍋𑌯𑍁𑌪𑍍𑌯𑌤𑍇॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ।
𑌉॒𑌰𑍍𑌵𑍀 𑌚𑌾𑌸𑌿॒ 𑌵𑌸𑍍𑌵𑍀॑ 𑌚𑌾॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌉॒𑌰𑍍𑌵𑍀𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾𑌂॒-𑌵𑌁𑌸𑍍𑌵𑍀᳚-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌪𑍁॒𑌰𑌾 𑌕𑍍𑌰𑍂॒𑌰𑌸𑍍𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌸𑍃𑌪𑍋॑ 𑌵𑌿𑌰𑌫𑍍𑌶𑌿॒𑌨𑍍𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌉॒𑌦𑌾॒𑌦𑌾𑌯॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀-𑌞𑍍𑌜𑍀॒𑌰𑌦𑌾॑𑌨𑍁॒𑌰𑍍𑌯𑌾𑌮𑍈𑌰॑𑌯-𑌞𑍍𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑌿 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾𑌭𑌿॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌅𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌮𑍍 । 𑌤𑌦॑𑌪॒𑌹𑌤𑍍𑌯॑ ।
𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍇𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑍀-𑌙𑍍𑌕𑍃॒𑌤𑍍𑌵𑌾 ॥ 80 ॥
𑌯𑌦॒𑌦𑌶𑍍𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑌿॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌤𑌦॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍇𑌰॑𑌯𑌤𑌿 ।
𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌧𑍀𑌰𑌾॑𑌸𑍋 𑌅𑌨𑍁॒𑌦𑍃𑌶𑍍𑌯॑ 𑌯𑌜𑌨𑍍𑌤॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾𑌨𑍁॑𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌣𑍀॒𑌰𑌾𑌸𑌾॑𑌦𑌯 । 𑌇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮𑌾𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿-𑌰𑍁𑌪॑𑌸𑌾𑌦𑌯 । 𑌸𑍍𑌰𑍁॒𑌵-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌸𑍍𑌰𑍁𑌚॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑌮𑍍𑌮𑍃॑𑌡𑍍𑌢𑌿 । 𑌪𑌤𑍍𑌨𑍀॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌨𑍍𑌨॑𑌹𑍍𑌯 । 𑌆𑌜𑍍𑌯𑍇॑𑌨𑍋॒𑌦𑍇𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑌾𑌨𑍁𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑌤𑌾॑𑌯𑍈 । 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌣𑍀॒𑌰𑌾𑌸𑌾॑𑌦𑌯𑌤𑌿 । 𑌆𑌪𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌰॑𑌕𑍍𑌷𑍋॒𑌘𑍍𑌨𑍀𑌃 ॥ 81 ॥
𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌰𑍍𑌤𑍍𑌮𑌨𑍍᳚-𑌥𑍍𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌉॒𑌵𑌾𑌚॒ 𑌹𑌾𑌸𑌿॑𑌤𑍋 𑌦𑍈𑌵॒𑌲𑌃 । 𑌏॒𑌤𑌾𑌵॑𑌤𑍀॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌅॒𑌮𑍁𑌷𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍 𑌁𑌲𑍋॒𑌕 𑌆𑌪॑ 𑌆𑌸𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌯𑌾𑌵॑𑌤𑍀𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌣𑍀॒𑌰𑌿𑌤𑌿॑ । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌬॒𑌹𑍍𑌵𑍀𑌰𑌾॒𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ । 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑌮𑍁॒𑌦𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌨𑍍॑ । 𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌤-𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑍇𑌤𑍍 । 𑌶𑍁॒𑌚𑍈𑌵𑍈𑌨॑-𑌮𑌰𑍍𑌪𑌯𑌤𑌿 ॥ 82 ॥
(𑌵𑍈 𑌵𑌾॒𑌯𑍁 - 𑌰𑌾॑𑌹 - 𑌪𑌰𑌾॒𑌵𑌤𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾 - 𑌹॑ - 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌤𑍀𑌯𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑌰॒ - 𑌤𑍀𑌤𑌿॑ - 𑌪𑌰𑌿𑌗𑍃॒𑌹𑍍𑌣𑌨𑍍𑌤𑌿॑ - 𑌦𑍇𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑍀-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 - 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 - 𑌖𑌨𑌤𑍍𑌯 - 𑌕 - 𑌰𑍇॒𑌤𑌤𑍍 - 𑌕𑍃॒𑌤𑍍𑌵𑌾 - 𑌰॑𑌕𑍍𑌷𑍋॒𑌘𑍍𑌨𑍀 - 𑌰॑𑌰𑍍𑌪𑌯𑌤𑌿) (𑌅. 9)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 10 - 𑌇𑌧𑍍𑌮𑌾𑌬𑌰𑍍𑌹𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌦𑌨𑌮𑍍
𑌵𑌜𑍍𑌰𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑌃 । 𑌯𑌦॒𑌨𑍍𑌵𑌞𑍍𑌚॑-𑌨𑍍𑌧𑌾॒𑌰𑌯𑍇᳚𑌤𑍍 । 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍇᳚-𑌽𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁𑌃, 𑌕𑍍𑌷॑𑌣𑍍𑌵𑍀𑌤 । 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌤𑍍𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑌞𑍍𑌚॑-𑌨𑍍𑌧𑌾𑌰𑌯𑌤𑌿 । 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑌃 । 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍇॑𑌣𑍈॒𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌤𑍋 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌚॑𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍀𑌚॑𑌶𑍍𑌚 । 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑍇𑌨𑍋𑌦𑍀॑𑌚𑌶𑍍𑌚𑌾-𑌧॒𑌰𑌾𑌚॑𑌶𑍍𑌚 । 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑍇𑌨॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍇॑𑌣𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑍈 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨॒-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯-𑌮𑌪॒𑌹𑌤𑍍𑌯॑ ।
𑌉॒𑌤𑍍𑌕॒𑌰𑍇-𑌽𑌧𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍃॑𑌶𑍍𑌚𑌤𑌿 ॥ 83 ॥
𑌯𑌥𑍋॑𑌪॒𑌧𑌾𑌯॑ 𑌵𑍃॒𑌶𑍍𑌚𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॒𑌵𑌮𑍍 । 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾॒𑌵𑌵॑ 𑌨𑍇𑌨𑌿𑌕𑍍𑌤𑍇 । 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌪॑𑌵𑌯𑌤𑍇 । 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॑𑌲𑌯𑌤𑌿 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌨॑ 𑌏॒𑌵 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌨𑍍𑌯॒𑌙𑍍𑌗-𑌞𑍍𑌛𑌿॑𑌨𑌤𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮𑌾-𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿-𑌰𑍁𑌪॑𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿॒ 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ 𑌮𑌿𑌥𑍁𑌨॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ।
𑌅𑌥𑍋॑ 𑌪𑍁𑌰𑍋॒𑌰𑍁𑌚॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌉𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌸𑍍𑌯॒ 𑌕𑌰𑍍𑌮॒𑌣𑍋-𑌽𑌨𑍁॑𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌨 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌗𑍁𑌪॑𑌸𑌾𑌦𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 84 ॥
𑌯-𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯-𑌗𑍁॑𑌪𑌸𑌾॒𑌦𑌯𑍇᳚𑌤𑍍 ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍𑌰𑌾॑𑌹𑍁𑌤𑌿𑌪॒𑌥𑌾𑌦𑌿॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌪𑌾𑌦𑌯𑍇𑌤𑍍 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌵𑍈 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌃 । 𑌅𑌪॑𑌰𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑍁𑌯𑌾-𑌦𑍍𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌷𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨𑌮𑍍 । 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍-𑌪𑍍𑌰𑌾𑌗𑍁𑌪॑𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿 । 𑌆॒𑌹𑍁॒𑌤𑌿॒𑌪॒𑌥𑍇𑌨𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌪𑌾𑌦𑌯𑌤𑌿 ।
𑌸॒𑌪𑍍𑌰॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍇॑𑌵 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌷𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨॒𑌮𑍁𑌪𑍈॑𑌤𑌿 । 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌣𑌮𑌿॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮𑌮𑍍 ।
𑌉𑌤𑍍𑌤॑𑌰-𑌮𑍍𑌬॒𑌰॒𑌃𑌇𑌃 । 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌵𑌾 𑌇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌬॒𑌰𑍍॒𑌹𑌿𑌃 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌹𑍍𑌯𑌾᳚𑌤𑍍𑌮𑌨॒ 𑌉𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌤𑌰𑌾 𑌤𑍀॒𑌰𑍍𑌥𑍇 ।
𑌤𑌤𑍋॒ 𑌮𑍇𑌧॑𑌮𑍁𑌪॒𑌨𑍀𑌯॑ । 𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒𑌤𑍍-𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑌯𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑌾॑ 𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿॒-𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌃 ॥ 85 ॥
(𑌵𑍃॒𑌶𑍍𑌚॒𑌤𑌿॒ - 𑌸𑌾॒𑌦॒𑌯𑍇॒ - 𑌦𑌿॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ 𑌚) (𑌅. 10)
(𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯॑𑌸𑍍𑌯𑌾𑌂 - 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯𑌾᳚𑌶𑍍𑌵𑌪॒𑌰𑍍॒𑌶𑍁𑌂-𑌯𑍋𑌁 𑌵𑍈 - 𑌪𑍂᳚𑌰𑍍𑌵𑍇॒𑌦𑍍𑌯𑍁𑌃 - 𑌕𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑍇 𑌵𑌾॒ - 𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॑ 𑌵𑍃॒𑌤𑍍𑌰𑌮॑𑌹॒𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑍋॑-𑌽𑌪𑍋 - 𑌽𑌵॑𑌧𑍂𑌤𑌂॒ - 𑌧𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿॑--𑌰𑍍 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌸𑌂𑌵𑌁॑𑌪𑌾𑌮𑌿 - 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑌮𑌾𑌦॑𑌦𑍇॒ - 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌸𑍍𑌫𑍍𑌯𑍋 𑌦𑌶॑)
(𑌤𑍃॒𑌤𑍀𑌯॑𑌸𑍍𑌯𑌾𑌂 - 𑌁𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨॑𑌤𑌿𑌰𑍇𑌕𑌾𑌯 - 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰॑𑌵𑌤𑍍𑌯 - 𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁-𑌞𑍍𑌚𑌾॑ - 𑌧𑌿॒𑌷𑌵॑𑌣𑌮𑌸𑍍𑌯॒ - 𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷 𑌏॒𑌵 - 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾𑌮॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌹𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈॒ - 𑌦𑍍𑌵𑍗 𑌵𑌾𑌵 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑍋॒ - 𑌯𑌦॒𑌦𑌶𑍍𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑌿॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒-𑌮𑍍𑌪𑌞𑍍𑌚𑌾𑌶𑍀॑𑌤𑌿𑌃)
(𑌤𑍃॒𑌤𑍀𑌯॑𑌸𑍍𑌯𑌾𑌂॒ - 𑌁𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌃)
॥ 𑌹𑌰𑌿𑌃॑ 𑌓𑌮𑍍 ॥
॥ 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑍀𑌯 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑍇 𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌾𑌷𑍍𑌟𑌕𑍇 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌤𑍀𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌾𑌠𑌕-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya brāhmaṇe tṛtīyāṣṭake dvitīyaḥ prapāṭhakaḥ - daśapūrṇamāseṣṭibrāhmaṇam
o-nnamaḥ paramātmane, śrī mahāgaṇapataye namaḥ,
śrī gurubhyo namaḥ | ha॒riḥ॒ om ||
anuvākaṃ 1 - vathsāpākaraṇam
tṛ॒tīya̭syāmi॒to di॒vi soma̭ āsīt | ta-ṅgā̭ya॒tryāha̭rat |
tasya̭ pa॒rṇama̭cchidyata | ta-tpa॒rṇo̭-'bhavat | ta-tpa॒rṇasya̭ parṇa॒tvam | brahma॒ vai pa॒rṇaḥ | ya-tpa̭rṇaśā॒khayā̭ va॒thsāna̭pāka॒roti̭ |
brahma̭ṇai॒vainā̭na॒pāka̭roti || gā॒ya॒tro vai pa॒rṇaḥ | gā॒ya॒trāḥ pa॒śavaḥ̭ || 1 ||
tasmā॒-ttrīṇi̭trīṇi pa॒rṇasya̭ palā॒śāni̭ | tri॒padā̭ gāya॒trī | ya-tpa̭rṇaśa॒khayā॒ gāḥ prā॒rpaya̭ti | svayai॒vainā̭ de॒vata̭yā॒ prārpa̭yati | ya-ṅkā॒mayḙtā pa॒śu-ssyā॒diti̭ | a॒pa॒rṇā-ntasmai॒ śuṣkā᳚grā॒māha̭ret |
a॒pa॒śure॒va bha̭vati | ya-ṅkā॒mayḙta paśu॒mān-thsyā॒diti̭ | ba॒hu॒pa॒rṇā-ntasmai̭ bahuśā॒khāmāha̭ret | pa॒śu॒manta̭-me॒vaina̭-ṅkaroti || 2 ||
ya-tprācī̭mā॒hare᳚t | de॒va॒lo॒ka-ma॒bhija̭yet | yadudī̭cī-mmanuṣyalo॒kam | prācī॒mudī̭cī॒māha̭rati | u॒bhayo᳚-rlo॒kayo̭-ra॒bhiji̭tyai || i॒ṣe tvo॒rje tvetyā̭ha | iṣa̭me॒vorjaṃ॒-ya~ja̭māne dadhāti ||
vā॒yava॒-ssthetyā̭ha | vā॒yurvā a॒ntari̭kṣa॒-syāddhya̭kṣāḥ |
a॒nta॒ri॒kṣa॒de॒va॒tyāḥ᳚ khalu॒ vai pa॒śavaḥ̭ || 3 ||
vā॒yava̭ e॒vainā॒-npari̭ dadāti | pra vā ḙnāne॒tadā-ka̭roti | yadāha̭ | vā॒yava॒-ssthetyṷpā॒yavaḥ॒
sthetyā̭ha | yaja̭mānāyai॒va pa॒śūnupa̭hvayate ||
de॒vo vaḥ̭ savi॒tā prārpa̭ya॒tvityā̭ha॒ prasū᳚tyai || śreṣṭha̭tamāya॒ karma̭ṇa॒ ityā̭ha |
ya॒jño hi śreṣṭha̭tama॒-ṅkarma̭ | tasmā̭de॒vamā̭ha ||
āpyā̭yaddhvamaghniyā devabhā॒gamityā̭ha || 4 ||
va॒thsebhya̭śca॒ vā e॒tāḥ pu॒rā ma̭nu॒ṣye᳚bhya॒-ścāpyā̭yanta | de॒vebhya̭ e॒vainā॒ indrā॒yāpyā̭yati || ūrja̭svatīḥ॒ paya̭svatī॒rityā̭ha | ūrja॒gṃ ॒hi payaḥ̭ sa॒mbhara̭nti || pra॒jāva̭tī-ranamī॒vā a̭ya॒kṣmā ityā̭ha॒ prajā᳚tyai | māvaḥ̭ ste॒na ī̭śata॒ mā-'ghaśagṃ̭sa॒ ityā̭ha॒ guptyai᳚ || ru॒drasya̭ he॒tiḥ pari̭ vo vṛṇa॒ktvityā̭ha | ru॒drā de॒vainā᳚-strāyate ||
dhru॒vā a॒smi-ngopa̭tau syāta ba॒hvīrityā̭ha |
dhru॒vā e॒vāsmi̭-nba॒hvīḥ ka̭roti || 5 ||
yaja̭mānasya pa॒śū-npā॒hītyā̭ha | pa॒śu॒nā-ṅgo̭pī॒thāya̭ | tasmā᳚thsā॒ya-mpa॒śava॒ upa̭ sa॒māva̭rtante || ana̭dha-ssādayati | garbhā̭ṇā॒-ndhṛtyā॒ apra̭pādāya | tasmā॒dgarbhāḥ᳚ pra॒jānā॒mapra̭pādukāḥ |
u॒parī̭va॒ nida̭dhāti | u॒parī̭va॒ hi sṷva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 6 ||
(pa॒śavaḥ̭ - karoti - pa॒śavo̭ - devabhā॒gamityā̭ha - karoti॒ - +nava̭ ca) (a. 1)
anuvākaṃ 2 - barhirāharaṇam
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va itya̭śvapa॒r॒śumāda̭tte॒ prasū᳚tyai |
a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha |
a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ || yo vā oṣa̭dhīḥ parva॒śo veda̭ | nainā॒-ssa hi̭nasti | pra॒jāpa̭ti॒rvā oṣa̭dhīḥ parva॒śo vḙda | sa ḙnā॒ na hi̭nasti | a॒śva॒pa॒rśvā ba॒r॒hiracchai̭ti |
prā॒jā॒pa॒tyo vā aśvaḥ̭ sayoni॒tvāya̭ || 7 ||
oṣa̭dhīnā॒mahigṃ̭sāyai ||
ya॒jñasya̭ gho॒ṣada॒sītyā̭ha |
yaja̭māna e॒va ra॒yi-nda̭dhāti | pratyṷṣṭa॒gṃ॒ rakṣaḥ॒ pratyṷṣṭā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha |
rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai || preyama̭gāddhi॒ṣaṇā̭ ba॒r॒hiracchetyā̭ha | vi॒dyā vai dhi॒ṣaṇā᳚ | vi॒dyayai॒vaina॒dacchai̭ti || manṷnā kṛ॒tā sva॒dhayā॒ vita॒ṣṭetyā̭ha | mā॒na॒vī hi parśuḥ̭ sva॒dhākṛ̭tā || 8 ||
ta āva̭hanti ka॒vayaḥ̭ pu॒rastā॒dityā̭ha | śu॒śru॒vāgṃso॒ vai ka॒vayaḥ̭ | ya॒jñaḥ pu॒rastā᳚t | mu॒kha॒ta e॒va ya॒jñamāra̭bhate | atho॒ yade॒tadu॒ktvā yataḥ॒ kuta̭ścā॒hara̭ti | ta-tprācyā̭ e॒va di॒śo bha̭vati ||
de॒vebhyo॒ juṣṭa̭mi॒ha ba॒r॒hirā॒sada॒ ityā̭ha | ba॒r॒hiṣa॒-ssamṛ̭ddhyai | karma॒ṇo-'na̭parādhāya || de॒vānā᳚-mpariṣū॒tama॒sītyā̭ha || 9 ||
yadvā i॒da-ṅki-ñca̭ | ta-dde॒vānā᳚-mpariṣū॒tam |
atho॒ yathā॒ vasya̭se prati॒ procyāhe॒da-ṅka̭riṣyā॒mīti̭ | e॒vame॒va tada̭ddhva॒ryu-rde॒vebhyaḥ̭ prati॒ procya̭ ba॒r॒hirdā̭ti | ā॒tmano-'higṃ̭sāyai || yāva̭ta-ssta॒mbā-npa̭ri di॒śet | yatteṣā̭-mucchi॒gg॒ṣyāt | ati॒ ta-dya॒jñasya̭ recayet | ekagg̭ sta॒mba-mpari̭diśet |
tagṃ sarva̭-ndāyāt || 10 ||
ya॒jñasyāna̭tirekāya || va॒r॒ṣavṛ̭ddha-ma॒sītyā̭ha |
va॒r॒ṣa vṛ̭ddhā॒ vā oṣa̭dhayaḥ ||
deva̭ barhi॒rityā̭ha | de॒vebhya̭ e॒vaina̭-tkaroti |
mā tvā॒-'nvammā ti॒ryagityā॒hā higṃ̭sāyai |
parva̭ te rāddhyāsa॒mityā॒-hardhyai᳚ ||
ā॒cche॒ttā te॒ mā ri̭ṣa॒mityā̭ha | nāsyā॒tmano̭ mīyate |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ || 11 ||
deva̭barhi-śśa॒tava̭lśaṃ॒-vi~ro॒hetyā̭ha | pra॒jā vai ba॒r॒hiḥ | pra॒jānā᳚-mpra॒jana̭nāya || sa॒hasra̭valśā॒ vi va॒yagṃ rṷhe॒metyā̭ha | ā॒śiṣa̭me॒vaitāmāśā᳚ste || pṛ॒thi॒vyā-ssa॒pṛñcaḥ̭ pā॒hītyā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai ||
ayṷṅgāyuṅgā-nmu॒ṣṭīn ~lṷnoti | mi॒thu॒na॒tvāya॒ prajā᳚tyai || su॒sa॒bhṛntā᳚ tvā॒ sambha̭rā॒mītyā̭ha | brahma̭ṇai॒vaina॒th- sambha̭rati || 12 ||
adi̭tyai॒ rāsnā॒-'sītyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ |
a॒syā e॒vaina॒-drāsnā᳚-ṅkaroti || i॒ndrā॒ṇyai sa॒naṃha̭na॒mityā̭ha | i॒ndrā॒ṇī vā agrḙ de॒vatā̭nā॒gṃ॒ sama̭nahyata | sā ''rdhno᳚t |
ṛddhyai॒ sanna̭hyati | pra॒jā vai ba॒r॒hiḥ |
pra॒jānā॒mapa̭rāvāpāya |
tasmā॒-thsnāva̭santatāḥ pra॒jā jā̭yante || 13 ||
pū॒ṣā te᳚ gra॒nthi-ṅgra̭thnā॒tvityā̭ha |
puṣṭi̭me॒va yaja̭māne dadhāti || sa te॒ mā-'' sthā॒dityā॒hāhigṃ̭sāyai || pa॒ścā-tprāñca॒mupa̭gūhati |
pa॒ścā-dvai prā॒cīna॒gṃ॒ reto̭ dhīyate |
pa॒ścāde॒vāsmai᳚ prā॒cīna॒gṃ॒ reto̭ dadhāti ||
indra̭sya tvā bā॒hubhyā॒-mudya̭ccha॒ ityā̭ha | i॒ndri॒yame॒va yaja̭māne dadhāti ||
bṛha॒spate᳚rmū॒rdhnā ha̭rā॒mītyā̭ha |
brahma॒ vai de॒vānā॒-mbṛha॒spatiḥ̭ || 14 ||
brahma̭ṇai॒vaina̭ddharati || u॒rva̭ntari̭kṣa॒-manvi॒hītyā̭ha॒ gatyai᳚ || de॒va॒ga॒mmama॒sītyā̭ha | de॒vāne॒vaina̭dgamayati || ana̭dha-ssādayati |
garbhā̭ṇā॒-ndhṛtyā॒ apra̭pādāya | tasmā॒-dgarbhāḥ᳚ pra॒jānā॒mapra̭pādukāḥ | u॒parī̭va॒ nida̭dhāti | u॒parī̭va॒ hi sṷva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 15 ||
(sa॒yo॒ni॒tvāya̭ - sva॒dhākṛ̭tā॒ - 'sītyā̭ha - dāyā॒-d- veda̭ - bharati - jāyante॒ - bṛha॒spatiḥ॒ - sama̭ṣṭyai) (a. 2)
anuvākaṃ 3 - dohanam
pū॒rve॒dyuri॒ddhmā ba॒r॒hiḥ ka̭roti | ya॒jñame॒vārabhya̭ gṛhī॒tvopa̭vasati || pra॒jāpa̭ti-rya॒jñama̭sṛjata | tasyo॒khe a̭sragṃsetām | ya॒jño vai pra॒jāpa̭tiḥ |
ya-thsā᳚nnāyyo॒khe bhava̭taḥ |
ya॒jñasyai॒va tadu॒khe upa̭dadhā॒tya-pra̭sragṃsāya ||
śundha̭ddhva॒-ndaivyā̭ya॒ karma̭ṇe devaya॒jyāyā॒ ityā̭ha | de॒va॒ya॒jyāyā̭ e॒vainā̭ni śundhati || mā॒ta॒riśva̭no gha॒rmo̭-'sītyā̭ha || 16 ||
a॒ntari̭kṣaṃ॒-vai~ mā̭ta॒riśva̭no gha॒rmaḥ |
e॒ṣāṃ-lo~॒kānāṃ॒-vi~dhṛ̭tyai ||
dyaura̭si pṛthi॒vya̭sītyā̭ha | di॒vaśca॒ hyḙṣā pṛ̭thi॒vyāśca॒ sambhṛ̭tā | yadu॒khā |
tasmā̭de॒vamā̭ha || vi॒śvadhā̭yā asi para॒meṇa॒ dhāmnetyā̭ha | vṛṣṭi॒rvai vi॒śvadhā̭yāḥ | vṛṣṭi̭me॒vāva̭rundhe | dṛgṃha̭sva॒ mā hvā॒rityā̭ha॒ dhṛtyai᳚ || 17 ||
vasṷ̄nā-mpa॒vitra̭ma॒sītyā̭ha | prā॒ṇā vai vasa̭vaḥ |
teṣāṃ॒-vā~ e॒ta-dbhā̭ga॒dheya᳚m | ya-tpa॒vitra᳚m | tebhya̭ e॒vaina̭-tkaroti || śa॒tadhā̭ragṃ sa॒hasra̭dhāra॒mityā̭ha | prā॒ṇeṣve॒vāyṷ-rdadhāti sarva॒tvāya̭ || tri॒vṛ-tpa̭lāśaśā॒khāyā᳚-ndarbha॒maya̭-mbhavati | tri॒vṛdvai prā॒ṇaḥ | tri॒vṛta̭me॒va prā॒ṇa-mma̭ddhya॒to yaja̭māne dadhāti || 18 ||
sau॒myaḥ pa॒rṇa-ssa̭yoni॒tvāya̭ | sā॒kṣā-tpa॒vitra̭-nda॒rbhāḥ | prākhsā॒yamadhi॒ nida̭dhāti | ta-tprā̭ṇāpā॒nayo̭ rū॒pam | ti॒ryakprā॒taḥ | ta-ddarśa̭sya rū॒pam | dā॒rśyagg hyḙtadahaḥ̭ | annaṃ॒-vai~ ca॒ndramāḥ᳚ |
anna̭-mprā॒ṇāḥ | u॒bhaya̭me॒vopai॒tyajā̭mitvāya || 19 ||
tasmā̭da॒yagṃ sa॒rvataḥ̭ pavate || hu॒ta-ssto॒ko hu॒to dra॒phsa ityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai | ha॒viṣo-'ska̭ndāya |
na hi hu॒tagg svāhā̭kṛta॒gg॒ skanda̭ti |
di॒vi nāko॒ nāmā॒gniḥ | tasya̭ vi॒pruṣo̭ bhāga॒dheya᳚m |
a॒gnayḙ bṛha॒te nākā॒yetyā̭ha |
nāka̭me॒vāgni-mbhā̭ga॒dheyḙna॒ sama̭rdhayati |
svāhā॒ dyāvā̭pṛthi॒vībhyā॒mityā̭ha |
dyāvā̭pṛthi॒vyore॒vaina॒t-prati̭ṣṭhāpayati || 20 ||
pa॒vitra̭va॒tyāna̭yati | a॒pā-ñcai॒vauṣa̭dhīnā-ñca॒ rasa॒gṃ॒ sagṃsṛ̭jati | atho॒ oṣa̭dhīṣve॒va pa॒śū-nprati̭ṣṭhāpayati || a॒nvā॒rabhya॒ vācaṃ̭-ya~cchati |
ya॒jñasya॒ dhṛtyai᳚ | dhā॒raya̭nnāste | dhā॒raya̭nta iva॒ hi du॒hanti̭ | kāma̭dhukṣa॒ ityā॒hātṛ॒tīya̭syai | traya̭ i॒me lo॒kāḥ | i॒māne॒va lo॒kān. yaja̭māno duhe || 21 ||
a॒mūmiti॒ nāma̭ gṛhṇāti | bha॒drame॒vāsā॒-ṅkarmā॒viṣka̭roti || sā vi॒śvāyu॒-ssā vi॒śvavya̭cā॒-ssā vi॒śvaka॒rmetyā̭ha | i॒yaṃ-vai~ vi॒śvāyuḥ̭ |
a॒ntari̭kṣaṃ-vi~॒śvavya̭cāḥ | a॒sau vi॒śvaka̭rmā |
i॒māne॒vaitābhi̭rlo॒kān. ya̭thāpū॒rva-ndṷhe |
atho॒ yathā᳚ pradā॒tre puṇya̭mā॒śāste᳚ | e॒vame॒vainā̭ e॒tadupa̭stauti | tasmā॒t-prādā॒dityu॒nnīya॒ vanda̭mānā upastu॒vantaḥ̭ pa॒śū-ndṷhanti || 22 ||
ba॒hu du॒gdhīndrā̭ya de॒vebhyo̭ ha॒viriti॒ vācaṃ॒-vi~sṛ̭jate | ya॒thā॒ de॒va॒tame॒va prasaṷti |
daivya̭sya ca mānu॒ṣasya̭ ca॒ vyāvṛ̭ttyai |
trirā̭ha | triṣa̭tyā॒ hi de॒vāḥ | avā̭caṃ-ya~॒mo-'na̭nvā-ra॒bhyotta̭rāḥ | apa̭rimitame॒vāva̭rundhe ||
na dā̭rupā॒treṇa̭ duhyāt | a॒gni॒vadvai dā̭rupā॒tram |
ya-ddā̭rupā॒treṇa̭ du॒hyāt || 23 ||
yā॒tayā᳚mnā ha॒viṣā̭ yajeta | atho॒ khalvā̭huḥ |
pu॒ro॒ḍāśa̭mukhāni॒ vai ha॒vīgṃṣi̭ | neta i̭taḥ puro॒ḍāśagṃ̭ ha॒viṣo॒ yāmo॒-'stīti̭ |
kāma̭me॒va dā̭rupā॒treṇa̭ duhyāt || śū॒dra e॒va na dṷhyāt | asa̭to॒ vā e॒ṣa sambhṷ̄taḥ | yacchū॒draḥ | aha̭vire॒va tadityā̭huḥ | yacchū॒dro dogdhīti̭ || 24 ||
a॒gni॒ho॒trame॒vana dṷhyācchū॒draḥ | taddhi not-pu॒nanti̭ | ya॒dā khalu॒ vai pa॒vitra̭ma॒tyeti̭ | atha॒ taddha॒viriti̭ ||
sampṛ̭cyaddhva-mṛtāvarī॒rityā̭ha | a॒pā-ñcai॒vauṣa̭dhīnā-ñca॒ rasa॒gṃ॒ sagṃsṛ̭jati |
tasmā̭da॒pā-ñcauṣa̭dhīnā-ñca॒ rasa॒mupa̭ jīvāmaḥ |
ma॒ndrā dhana̭sya sā॒taya॒ ityā̭ha | puṣṭi̭me॒va yaja̭māne dadhāti || somḙna॒ tvā-''ta̭na॒cmīndrā̭ya॒ dadhītyā̭ha || 25 ||
soma̭me॒vaina̭-tkaroti | yo vai soma̭-mbhakṣayi॒tvā |
saṃ॒va~॒thsa॒ragṃ soma॒-nna piba̭ti | pu॒na॒rbhakṣyo᳚-'sya somapī॒tho bha̭vati ||
somaḥ॒ khalu॒ vai sā᳚nāṃ॒yyam | ya e॒vaṃ-vi~॒dvān-thsā᳚nāṃ॒yya-mpiba̭ti | a॒pu॒na॒rbhakṣyo᳚-'sya somapī॒tho bha̭vati | na mṛ॒nmaye॒nāpi̭daddhyāt |
ya-nmṛ॒nmayḙnāpida॒ddhyāt |
pi॒tṛ॒de॒va॒tyagg̭ syāt || 26 ||
a॒ya॒spā॒treṇa̭ vā dārupā॒treṇa॒ vā-'pi̭dadhāti |
taddhi sadḙvam || u॒da॒nvad- bha̭vati | āpo॒ vai ra̭kṣo॒ghnīḥ | rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai ||
ada̭stamasi॒ viṣṇa̭ve॒ tvetyā̭ha | ya॒jño vai viṣṇuḥ̭ |
ya॒jñāyai॒vaina॒dada̭sta-ṅkaroti | viṣṇo̭ ha॒vyagṃ ra̭kṣa॒svetyā̭ha॒ guptyai᳚ || ana̭dha-ssādayati | garbhā̭ṇā॒-ndhṛtyā॒ apra̭pādāya |
tasmā॒-dgarbhāḥ᳚ pra॒jānā॒ma pra̭pādukāḥ | u॒parī̭va॒ nida̭dhāti | u॒parī̭va॒ hi sṷva॒rgo lo॒kaḥ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 27 ||
(a॒sītyā̭ha॒ - dhṛtyai॒ - yaja̭māne dadhā॒ - tyajā̭mitvāya - sthāpayati - duhe - duhanti - du॒hyā-d- dogdhīti॒ - dadhītyā̭ha - syāth - sādayati॒ pañca̭ ca) (a. 3)
anuvākaṃ 4 - havirnirvāpaḥ
karma̭ṇe vā-nde॒vebhyaḥ̭ śakeya॒mityā̭ha॒ śaktyai᳚ |
ya॒jñasya॒ vai santa̭ti॒manṷ pra॒jāḥ pa॒śavo॒ yaja̭mānasya॒ santā̭yante | ya॒jñasya॒ vicchi̭tti॒manṷ pra॒jāḥ pa॒śavo॒ yaja̭mānasya॒ vicchi̭dyante |
ya॒jñasya॒ santa̭tirasi ya॒jñasya̭ tvā॒ santa̭tyai stṛṇāmi॒ santa̭tyai tvā ya॒jñasyetyāha̭va॒nīyā॒-thsanta̭noti | yaja̭mānasya pra॒jāyai̭ paśū॒nāgṃ santa̭tyai || a॒paḥ praṇa̭yati | śra॒ddhā vā āpaḥ̭ | śra॒ddhāme॒vārabhya̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati | a॒paḥ praṇa̭yati | ya॒jño vā āpaḥ̭ || 28 ||
ya॒jñame॒vārabhya̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati | a॒paḥ praṇa̭yati | vajro॒ vā āpaḥ̭ | vajra̭me॒va bhrātṛ̭vyebhyaḥ pra॒hṛtya̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati | a॒paḥ praṇa̭yati |
āpo॒ vai ra̭kṣo॒ghnīḥ | rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai | a॒paḥ praṇa̭yati | āpo॒ vai de॒vānā᳚-mpri॒ya-ndhāma̭ |
de॒vānā̭me॒va pri॒ya-ndhāma̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati || 29 ||
a॒paḥ praṇa̭yati | āpo॒ vai sarvā̭ de॒vatāḥ᳚ |
de॒vatā̭ e॒vārabhya̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati || veṣā̭ya॒ tvetyā̭ha | veṣā̭ya॒ hyḙnadāda॒tte || pratyṷṣṭa॒gṃ॒ rakṣaḥ॒ pratyṷṣṭā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha |
rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai || dhūra॒sītyā̭ha | e॒ṣa vai dhuryo॒-'gniḥ | taṃ-ya~danṷpaspṛśyātī॒yāt || 30 ||
a॒ddhva॒ryu-ñca॒ yaja̭māna-ñca॒ prada̭het | u॒pa॒spṛśyātyḙti | a॒ddhva॒ryośca॒ yaja̭mānasya॒ cāpra̭dāhāya || dhūrva॒ taṃyo~᳚-'smā-ndhūrva̭ti॒ ta-ndhū᳚rva॒ yaṃ-va~॒ya-ndhūrvā̭ma॒ ityā̭ha |
dvau vāva purṷṣau | ya-ñcai॒va dhūrva̭ti | yaścai̭na॒-ndhūrva̭ti | tāvu॒bhau śu॒cā-'rpa̭yati || tva-nde॒vānā̭masi॒ sasni̭tama॒-mpapri̭tama॒-ñjuṣṭa̭tamaṃ॒-va~hni̭tama-ndeva॒hūta̭ma॒mityā̭ha | ya॒thā॒ ya॒jure॒vai tat || 31 ||
ahrṷtamasi havi॒rdhāna॒-mityā॒hānā᳚rtyai |
dṛgṃha̭sva॒ mā hvā॒rityā̭ha॒ dhṛtyai᳚ ||
mi॒trasya̭ tvā॒ cakṣṷṣā॒ prekṣa॒ ityā̭ha mitra॒tvāya̭ |
mā bhermā saṃvi~̭kthā॒ mā tvā̭ higṃsiṣa॒-mityā॒hāhigṃ̭sāyai | yadvai ki-ñca॒ vāto॒ nābhi॒vāti̭ |
ta-thsarvaṃ̭-va~ruṇadeva॒tya᳚m || u॒ru vātā॒yetyā̭ha | avā̭ruṇame॒vaina̭-tkaroti || de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ
pra̭sa॒va ityā̭ha॒ prasū᳚tyai |
a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha || 32 ||
a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ | a॒gnaye॒ juṣṭa॒-nnirva̭pā॒mītyā̭ha | a॒gnaya̭ e॒vainā॒ñjuṣṭaṃ॒
nirva̭pati | triryajṷṣā | traya̭ i॒me lo॒kāḥ |
e॒ṣāṃ-lo~॒kānā॒māptyai᳚ | tū॒ṣṇī-ñca̭tu॒rtham |
apa̭rimitame॒vāva̭rundhe | sa e॒vame॒vānṷpū॒rvagṃ ha॒vīgṃṣi॒ nirva̭pati || 33 ||
i॒da-nde॒vānā̭mi॒damṷ na-ssa॒hetyā̭ha॒ vyāvṛ̭ttyai ||
sphā॒tyai tvā॒ nārā᳚tyā॒ ityā̭ha॒ guptyai᳚ | tama̭sīva॒ vā e॒ṣo᳚-'ntaśca̭rati | yaḥ pa̭rī॒ṇahi̭ || suva̭ra॒bhi vikhyḙṣaṃ-vai~śvāna॒ra-ñjyoti॒rityā̭ha |
suva̭re॒vābhi vi pa̭śyati vaiśvāna॒ra-ñjyotiḥ̭ |
dyāvā̭pṛthi॒vī ha॒viṣi̭ gṛhī॒ta uda̭vepetām ||
dṛgṃha̭ntā॒-nduryā॒ dyāvā̭pṛthi॒vyorityā̭ha |
gṛ॒hāṇā॒-ndyāvā̭pṛthi॒vyo-rdhṛtyai᳚ ||
u॒rva̭ntari̭kṣa॒-manvi॒hītyā̭ha॒ gatyai᳚ ||
adi̭tyāstvo॒pasthḙ sādayā॒mītyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ | a॒syā e॒vaina̭du॒pasthḙ sādayati ||
agnḙ ha॒vyagṃ ra̭kṣa॒svetyā̭ha॒ guptyai᳚ || 34 ||
(ya॒jño vā āpo॒ - dhāma̭ pra॒ṇīya॒ praca̭ra - tyatī॒yā - de॒ta-d- bā॒hubhyā॒mityā̭ha - ha॒vigṃṣi॒ nirva̭pati॒ - gatyai̭ ca॒tvāri̭ ca) (a. 4)
anuvākaṃ 5 - vrīhyavaghātaḥ
indro̭ vṛ॒trama̭hann | so̭-'paḥ | a॒bhya̭mriyata |
tāsāṃ॒-ya~nmeddhyaṃ̭-ya~॒jñiya॒gṃ॒ sadḙva॒māsī᳚t | tadapoda̭krāmat | te da॒rbhā a̭bhavann | ya-dda॒rbhaira॒pa ṷtpu॒nāti̭ | yā e॒va meddhyā̭ ya॒jñiyā॒-ssadḙvā॒ āpaḥ̭ | tābhi̭re॒vainā॒ utpṷnāti | dvābhyā॒mutpṷnāti || 35 ||
dvi॒pā-dyaja̭mānaḥ॒ prati̭ṣṭhityai || de॒vo vaḥ̭ savi॒tot-pṷnā॒tvityā̭ha | sa॒vi॒tṛpra̭sūta e॒vainā॒ utpṷnāti | acchi̭dreṇa pa॒vitre॒ṇetyā̭ha | a॒sau vā ā̭di॒tyo-'cchi̭dra-mpa॒vitra᳚m | tenai॒vainā॒ utpṷnāti | vaso॒-ssūrya̭sya ra॒śmibhi॒rityā̭ha | prā॒ṇā vā āpaḥ̭ | prā॒ṇā vasa̭vaḥ | prā॒ṇā ra॒śmayaḥ̭ || 36 ||
prā॒ṇaire॒va prā॒ṇān-thsampṛ̭ṇakti | sā॒vi॒tri॒yarcā |
sa॒vi॒tṛpra̭sūta-mme॒ karmā̭sa॒diti̭ |
sa॒vi॒tṛpra̭sūtame॒vāsya॒ karma̭ bhavati |
pa॒ccho gā̭yatri॒yā tri̭ṣṣamṛddha॒tvāya̭ ||
āpo̭ devīragrepuvo agreguva॒ ityā̭ha |
rū॒pa-me॒vāsā̭me॒ta-nma̭hi॒mānaṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe |
agra̭ i॒maṃ-ya~॒jña-nna̭ya॒tāgrḙ
ya॒jñapa̭ti॒mityā̭ha | agrḙ e॒va ya॒jña-nna̭yanti |
agrḙ ya॒jñapa̭tim || 37 ||
yu॒ṣmānindro̭ 'vṛṇīta vṛtra॒tūyḙ yū॒yamindra̭mavṛṇīddhvaṃ-vṛ~tra॒tūrya॒ ityā̭ha |
vṛ॒tragṃ ha̭ hani॒ṣyannindra॒ āpo̭ vavre |
āpo॒ hendraṃ̭-va~vrire | sa॒jñāṃ-me॒vāsā̭me॒ta-thsāmā̭naṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe || prokṣi̭tā॒-ssthetyā̭ha | tenāpaḥ॒ prokṣi̭tāḥ || a॒gnayḙ vo॒ juṣṭa॒-mprokṣā᳚-mya॒gnīṣomā᳚bhyā॒-mityā̭ha |
ya॒thā॒ de॒va॒tame॒vainā॒-nprokṣa̭ti | triḥ prokṣa̭ti | tryā̭vṛ॒ddhi ya॒jñaḥ || 38 ||
atho॒ rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai | śundha̭ddhvaṃ॒
daivyā̭ya॒ karma̭ṇe devaya॒jyāyā॒ ityā̭ha |
de॒va॒ya॒jyāyā̭ e॒vainā̭ni śundhati | triḥ prokṣa̭ti | tryā̭vṛ॒ddhi ya॒jñaḥ | atho̭ meddhya॒tvāya̭ | ava̭dhūta॒gṃ॒ rakṣo-'va̭dhūtā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha |
rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai | adi̭tyā॒stvaga॒sītyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ || 39 ||
a॒syā e॒vaina॒-ttvaca̭-ṅkaroti | prati̭ tvā pṛthi॒vī ve॒ttvityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai || pu॒rastā᳚-tpratī॒cīna̭grīva॒-mutta̭ralo॒mopa̭stṛṇāti meddhya॒tvāya̭ |
tasmā᳚-tpu॒rastā᳚-tpra॒tyañcaḥ̭ pa॒śavo॒ medha॒mupa̭tiṣṭhante | tasmā᳚-tpra॒jā mṛ॒ga-ṅgrāhṷkāḥ | ya॒jño de॒vebhyo॒ nilā̭yata |
kṛṣṇo̭ rū॒pa-ṅkṛ॒tvā | ya-tkṛ̭ṣṇāji॒ne ha॒vira̭ddhyava॒hanti̭ | ya॒jñāde॒va-ta-dya॒jña-mprayṷṅkte | ha॒viṣo-'ska̭ndāya || 40 ||
a॒dhi॒ṣava̭ṇamasi vānaspa॒tyamityā̭ha | a॒dhi॒ṣava̭ṇa-me॒vaina̭-tkaroti | prati॒ tvā-'di̭tyā॒stvagve॒ttvityā̭ha saya॒tvāya̭ ||
a॒gnesta॒nū-ra॒sītyā̭ha | a॒gnervā e॒ṣā ta॒nūḥ |
yadoṣa̭dhayaḥ | vā॒co vi॒sarja̭na॒mityā̭ha |
ya॒dā hi pra॒jā oṣa̭dhīnā-ma॒śnanti̭ | atha॒ vācaṃ॒-vi~sṛ̭jante | de॒vavī̭taye tvā gṛhṇā॒mītyā̭ha || 41 ||
de॒vatā̭bhire॒vaina॒-thsama̭rdhayati ||
adri̭rasi vānaspa॒tya ityā̭ha | grāvā̭ṇa-me॒vaina̭-tkaroti |
sa i॒da-nde॒vebhyo̭ ha॒vyagṃ su॒śami̭ śami॒ṣvetyā̭ha॒ śāntyai᳚ || havi̭ṣkṛ॒dehītyā̭ha |
ya e॒va de॒vānāgṃ̭ havi॒ṣkṛtaḥ̭ | tān. hva̭yati |
trirhva̭yati | triṣa̭tyā॒ hi de॒vāḥ || iṣa॒mā va॒dorja॒mā va॒detyā̭ha || 42 ||
iṣa̭me॒vorjaṃ॒-ya~ja̭māne dadhāti |
dyu॒madva̭data va॒yagṃ sa̭ghā॒nta-ñje॒ṣmetyā̭ha॒ bhrātṛ̭vyābhibhūtyai || mano᳚-śśra॒ddhādḙvasya॒ yaja̭mānasyāsura॒ghnī vāk | ya॒jñā॒yu॒dheṣu॒ pravi̭ṣṭā-''sīt | te-'sṷrā॒ yāva̭nto yajñāyu॒dhānā̭mu॒dvada̭tā-mu॒pāśṛ̭ṇvann |
te parā̭-'bhavann | tasmā॒-thsvānā॒-mmaddhyḙ-'va॒sāya̭ yajeta | yāva̭nto-'sya॒ bhrātṛ̭vyā yajñāyu॒dhānā̭-mu॒dvada̭tā-mupaśṛ॒ṇvanti̭ | te parā̭ bhavanti |
u॒ccai-ssa॒māha̭nta॒vā ā̭ha॒ viji̭tyai || 43 ||
vṛ॒ṅkta ḙṣāmindri॒yaṃ-vī~॒rya᳚m | śreṣṭha̭ eṣā-mbhavati || va॒r॒ṣa vṛ̭ddhamasi॒ prati̭ tvā va॒r॒ṣavṛ̭ddhaṃ-ve~॒ttvityā̭ha |
va॒r॒ṣavṛ̭ddhā॒ vā oṣa̭dhayaḥ |
va॒r॒ṣavṛ̭ddhā i॒ṣīkā॒-ssamṛ̭ddhyai |
ya॒jñagṃ rakṣā॒g॒syanu॒ prāvi̭śann |
tānya॒snā pa॒śubhyo̭ ni॒ravā̭dayanta |
tuṣai॒roṣa̭dhībhyaḥ || parā̭pūta॒gṃ॒ rakṣaḥ॒ parā̭pūtā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha |
rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai || 44 ||
rakṣa̭sā-mbhā॒go̭-'sītyā̭ha | tuṣai̭re॒va rakṣāgṃ̭si ni॒rava̭dayate | a॒pa upa̭spṛśati meddhya॒tvāya̭ | vā॒yurvo॒ vi vi̭na॒ktvityā̭ha | pa॒vitraṃ॒-vai~ vā॒yuḥ | pu॒nātye॒vaināṋ | a॒ntari̭kṣādiva॒ vā e॒te praska̭ndanti | ye śūrpā᳚t | de॒vo vaḥ̭ savi॒tā hira̭ṇyapāṇiḥ॒ prati̭gṛhṇā॒tvityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai |
ha॒viṣo-'ska̭ndāya | triṣpha॒līka̭rta॒vā ā̭ha | tryā̭vṛ॒ddhi ya॒jñaḥ | atho̭ meddhya॒tvāya̭ || 45 ||
(dvābhyā॒mu-tpṷnāti - ra॒śmayo̭ - naya॒ntyagrḙ ya॒jñapa̭tiṃ - ~ya॒jño - 'di̭ti॒ - raska̭ndāya - gṛhṇā॒mītyā̭ha - va॒detyā̭ha॒ - viji̭tyā॒ - apa̭hatyā॒ - aska̭ndāya॒ trīṇi̭ ca) (a. 5)
anuvākaṃ 6 - taṇḍulapeṣaṇam
ava̭dhūta॒gṃ॒ rakṣo-'va̭dhūtā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha | rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai | adi̭tyā॒stvaga॒sītyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ | a॒syā e॒vaina॒-ttvaca̭-ṅkaroti | prati̭ tvā pṛthi॒vī ve॒ttvityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai |
pu॒rastā᳚-tpratī॒cīna̭grīva॒-mutta̭ralo॒mopa̭stṛṇāti meddhya॒tvāya̭ | tasmā᳚-tpu॒rastā᳚-tpra॒tyañcaḥ̭ pa॒śavo॒ medha॒mupa̭tiṣṭhante | tasmā᳚-tpra॒jā mṛ॒ga-ṅgrāhṷkāḥ | ya॒jño de॒vebhyo॒ nilā̭yata || 46 ||
kṛṣṇo̭ rū॒pa-ṅkṛ॒tvā | ya-tkṛ̭ṣṇāji॒ne ha॒vira̭dhipi॒naṣṭi̭ | ya॒jñāde॒va ta-dya॒jña-mprayṷṅkte | ha॒viṣo-'ska̭ndāya || dyāvā̭pṛthi॒vī sa॒hāstā᳚m | te śa̭myāmā॒trameka॒maha॒rvyaitāgṃ̭ śamyāmā॒trameka॒mahaḥ̭ || di॒va-sska̭mbha॒nira̭si॒ prati॒ tvā 'di̭tyā॒stvagve॒ttvityā̭ha |
dyāvā̭pṛthi॒vyo-rvītyai᳚ | dhi॒ṣaṇā̭-'si parva॒tyā
prati̭ tvā di॒va-sska̭mbha॒nirve॒ttvityā̭ha |
dyāvā̭pṛthi॒vyo-rvidhṛ̭tyai || 47 ||
dhi॒ṣaṇā̭-'si pārvate॒yī prati̭ tvā parva॒tirve॒ttvityā̭ha | dyāvā̭pṛthi॒vyordhṛtyai᳚ || de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va ityā̭ha॒ prasū᳚tyai | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha | a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m | pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ |
adhi̭vapā॒mītyā̭ha | ya॒thā॒de॒va॒ta-me॒vainā॒nadhi̭ vapati || dhā॒nya̭masi dhinu॒hi de॒vānityā̭ha | e॒tasya॒ yajṷṣo vī॒ryḙṇa || 48 ||
yāva॒dekā̭ de॒vatā̭ kā॒maya̭te॒ yāva॒dekā᳚ | tāva॒dāhṷtiḥ prathate | na hi tadasti̭ | yattāva̭de॒va syāt | yāva̭jju॒hoti̭ || prā॒ṇāya̭ tvā-'pā॒nāya॒ tvetyā̭ha | prā॒ṇāne॒va yaja̭māne dadhāti | dī॒rghāmanu॒ prasi̭ti॒māyṷṣe dhā॒mityā̭ha | āyṷre॒vāsmi̭-ndadhāti |
a॒ntari̭kṣādiva॒ vā e॒tāni॒ praska̭ndanti | yāni̭ dṛ॒ṣadaḥ̭ | de॒vo vaḥ̭ savi॒tā hira̭ṇyapāṇiḥ॒ prati̭ gṛhṇā॒tvityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai | ha॒viṣo-'ska̭ndāya ||
asaṃ̭va~pantī pigṃ̭ṣā॒ṇūni̭ kurutā॒dityā̭ha meddhya॒tvāya̭ || 49 ||
(nilā̭yata॒ - vidhṛ̭tyai - vī॒ryḙṇa - skandanti ca॒tvāri̭ ca ) (a. 6)
anuvākaṃ 7 - kapālopadhānam
dhṛṣṭi̭rasi॒ brahma̭ ya॒cchetyā̭ha॒ dhṛtyai᳚ ||
apā᳚gne॒ 'gnimā॒māda̭-ñjahi॒ niṣkra॒vyādagṃ̭
se॒dhā dḙva॒yajaṃ̭-va~॒hetyā̭ha |
ya e॒vāmātkra॒vyāt | tama̭pa॒hatya̭ | meddhye॒-'gnau ka॒pāla॒mupa̭dadhāti || nirda̭gdha॒gṃ॒ rakṣo॒ nirda̭gdhā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha | rakṣāg̭sye॒va
nirda̭hati | a॒gni॒vatyupa̭dadhāti | a॒sminne॒va lo॒ke jyoti̭rdhatte | aṅgā̭ra॒madhi̭-vartayati || 50 ||
a॒ntari̭kṣa e॒va jyoti̭rdhatte |
ā॒di॒tyame॒vāmuṣmi̭n ~lo॒ke jyoti̭rdhatte |
jyoti̭ṣmanto-'smā i॒me lo॒kā bha̭vanti |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ || dhru॒vama̭si pṛthi॒vī-ndṛ॒gṃ॒hetyā̭ha | pṛ॒thi॒vīme॒vaitena̭ dṛgṃhati |
dha॒rtrama̭sya॒ntari̭kṣa-ndṛ॒gṃ॒hetyā̭ha | a॒ntari̭kṣame॒vaitena̭ dṛgṃhati |
dha॒ruṇa̭masi॒ diva̭-ndṛ॒gṃ॒hetyā̭ha | diva̭me॒vaitena̭ dṛgṃhati || 51 ||
dharmā̭si॒ diśo̭ dṛ॒gṃ॒hetyā̭ha |
diśa̭ e॒vaitena̭ dṛgṃhati | i॒māne॒vaitai-rlo॒kā-ndṛgṃ̭hati | dṛgṃ ha̭nte-'smā i॒me lo॒kāḥ pra॒jayā̭ pa॒śubhiḥ̭ | ya e॒vaṃ-ve~da̭ || trīṇyagrḙ ka॒pālā॒nyupa̭dadhāti | traya̭ i॒me lo॒kāḥ |
e॒ṣāṃ-lo~॒kānā॒māptyai᳚ |
eka॒magrḙ ka॒pāla॒mupa̭dadhāti |
ekaṃ॒-vā~ agrḙ ka॒pāla॒-mpurṷṣasya sa॒bhaṃva~̭ti || 52 ||
atha॒ dve | atha॒ trīṇi̭ | atha̭ ca॒tvāri̭ | athā॒ṣṭau |
tasmā̭da॒ṣṭāka̭pāla॒-mpurṷṣasya॒ śiraḥ̭ |
yade॒va-ṅka॒pālā᳚nyupa॒ dadhā̭ti | ya॒jño vai pra॒jāpa̭tiḥ | ya॒jñame॒va pra॒jāpa̭ti॒gṃ॒ saggska̭roti |
ā॒tmāna̭me॒va ta-thsaggska̭roti | tagṃ saggskṛ̭tamā॒tmāna᳚m || 53 ||
a॒muṣmi̭n ~lo॒ke-'nu॒parai̭ti || yada॒ṣṭāvṷpa॒ dadhā̭ti | gā॒ya॒tri॒yā ta-thsammi̭tam | yannava̭ | tri॒vṛtā॒ tat | ya-ddaśa̭ | vi॒rājā॒ tat | yadekā̭daśa | tri॒ṣṭubhā॒ tat | yaddvāda̭śa || 54 ||
jaga̭tyā॒ tat | chandaḥ̭ sammitāni॒ sa ṷpa॒dadha̭-tka॒pālā̭ni | i॒mān ~lo॒kāna̭nupū॒rva-ndiśo॒ vidhṛ̭tyai dṛgṃhati | athāyuḥ̭ prā॒ṇā-npra॒jā-mpa॒śūn. yaja̭māne dadhāti | sa॒jā॒tāna̭smā a॒bhito̭ bahu॒lān ka̭roti ||
cita॒-ssthetyā̭ha | ya॒thā॒ ya॒jure॒vaitat ||
bhṛgṷ̄ṇā॒maṅgi̭rasā॒-ntapa̭sā tapyaddhva॒mityā̭ha |
de॒vatā̭nā-me॒vainā̭ni॒ tapa̭sā tapati | tāni॒ tata॒-ssaggsthi̭te | yāni̭ gha॒rme ka॒pālā᳚n yupaci॒nvanti̭ ve॒dhasa॒ iti॒ catṷṣpadaya॒rcā vimṷñcati | catṷṣpādaḥ pa॒śavaḥ̭ | pa॒śuṣve॒vopari̭ṣṭā॒-tprati̭tiṣṭhati || 55 ||
(va॒rta॒ya॒ti॒ - diva̭me॒vaitena̭ dṛgṃhati - sa॒mbhava̭ti॒ - tagṃ saggskṛ̭tamā॒tmānaṃ॒ - dvāda̭śa॒ - saggsthi̭te॒ trīṇi̭ ca) (a. 7)
anuvākaṃ 8 - puroḍāśāniṣpādanam
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va ityā̭ha॒ prasū᳚tyai | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha |
a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ |
saṃva~̭pā॒mītyā̭ha | ya॒thā॒ de॒va॒tame॒vainā̭ni॒ saṃva~̭pati || samāpo̭ a॒dbhira̭gmata॒ samoṣa̭dhayo॒ rase॒netyā̭ha | āpo॒ vā oṣa̭dhī-rjinvanti | oṣa̭dhayo॒-'po ji̭nvanti |
a॒nyā vā e॒tāsā̭ma॒nyā ji̭nvanti || 56 ||
tasmā̭de॒vamā̭ha | sagṃ re॒vatī॒-rjaga̭tībhi॒-rmadhṷmatī॒-rmadhṷmatībhi-ssṛjyaddhva॒mityā̭ha |
āpo॒ vai re॒vatīḥ᳚ | pa॒śavo॒ jaga̭tīḥ | oṣa̭dhayo॒ madhṷmatīḥ | āpa॒ oṣa̭dhīḥ pa॒śūn | tāne॒vāsmā̭ eka॒dhā sa॒gṃ॒sṛjya̭ | madhṷmataḥ karoti |
a॒dbhyaḥ pari॒ prajā̭tā-sstha॒ sama॒dbhiḥ pṛ̭cyaddhva॒miti̭ pa॒ryāplā̭vayati |
yathā॒ suvṛ̭ṣṭa i॒māma̭nu vi॒sṛtya̭ || 57 ||
āpa॒ oṣa̭dhīrma॒haya̭nti | tā॒dṛge॒va tat ||
jana̭yatyai tvā॒ saṃyau~॒mītyā̭ha | pra॒jā e॒vaitena̭ dādhāra | a॒gnaye᳚ tvā॒-'gnīṣomā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ vyāvṛ̭ttyai | ma॒khasya॒ śiro॒-'sītyā̭ha |
ya॒jño vai ma॒khaḥ | tasyai॒tacchiraḥ̭ | ya-tpṷro॒ḍāśaḥ̭ | tasmā̭de॒vamā̭ha || 58 ||
gha॒rmo̭-'si vi॒śvāyu॒rityā̭ha | viśva̭me॒vāyu॒-ryaja̭māne dadhāti | u॒ru pra̭thasvo॒ru tḙ ya॒jñapa̭tiḥ prathatā॒mityā̭ha | yaja̭māname॒va pra॒jayā̭ pa॒śubhiḥ̭ prathayati | tvaca̭-ṅgṛhṇī॒ṣvetyā̭ha |
sarva̭me॒vaina॒gṃ॒ sata̭nu-ṅkaroti | athā॒pa ā॒nīya॒ pari̭ mārṣṭi | mā॒gṃ॒sa e॒va ta-ttvaca̭-ndadhāti | tasmā᳚-ttva॒cā mā॒gṃ॒sa-ñcha॒nnam ||
gha॒rmo vā e॒ṣo-'śā᳚ntaḥ || 59 ||
a॒rdha॒mā॒se᳚-'rdhamāse॒ pravṛ̭jyate | ya-tpṷro॒ḍāśaḥ̭ | sa ī᳚śva॒ro yaja̭mānagṃ śu॒cā pra॒dahaḥ̭ | parya̭gni karoti | pa॒śume॒vaina̭makaḥ | śāntyā॒ apra̭dāhāya | triḥ parya̭gni karoti |
tryā̭vṛ॒ddhi ya॒jñaḥ | atho॒ rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai ||
a॒ntari̭ta॒gṃ॒ rakṣo॒-'ntari̭tā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha || 60 ||
rakṣa̭sā-ma॒ntarhi̭tyai | pu॒ro॒ḍāśaṃ॒-vā~ adhi̭śrita॒gṃ॒ rakṣāg̭syajighāgṃsann |
di॒vi nāko॒ nāmā॒gnī ra̭kṣo॒hā | sa e॒vāsmā॒-drakṣā॒g॒syapā̭hann | de॒vastvā̭ savi॒tā śra̭paya॒tvityā̭ha | sa॒vi॒tṛpra̭sūta e॒vainagg̭ śrapayati | varṣi̭ṣṭhe॒ adhi॒ nāka॒ ityā̭ha | rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai | a॒gnistḙ ta॒nuva॒-mmā-'ti̭ dhā॒gityā॒hāna̭tidāhāya | agnḙ ha॒vyagṃ ra̭kṣa॒svetyā̭ha॒ guptyai᳚ || 61 ||
avi̭dahanta-śśrapaya॒teti॒ vācaṃ॒-vi~sṛ̭jate |
ya॒jñame॒va ha॒vīgṣya̭bhi-vyā॒hṛtya॒ prata̭nute |
pu॒ro॒ruca॒mavi̭dāhāya॒ śṛtyai̭ karoti || ma॒stiṣko॒ vai pṷro॒ḍāśaḥ̭ | taṃ-ya~nnābhi̭vā॒saye᳚t | ā॒virma॒stiṣkaḥ̭ syāt | a॒bhivā̭sayati |
tasmā॒-dguhā̭ ma॒stiṣkaḥ̭ | bhasma̭nā॒-'bhi vā̭sayati |
tasmā᳚-nmā॒gṃ॒senāsthi̭ cha॒nnam || 62 ||
ve॒denā॒bhi vā̭sayati | tasmā॒-tkeśai॒-śśiraḥ̭ cha॒nnam |
akha̭latibhāvuko bhavati | ya e॒vaṃ-ve~da̭ || pa॒śorvai pra̭ti॒mā pṷro॒ḍāśaḥ̭ | sa nāya॒juṣka̭-mabhi॒vāsyaḥ̭ | vṛthḙva syāt | ī॒śva॒rā yaja̭mānasya pa॒śavaḥ॒ pramḙtoḥ || sa-mbrahma̭ṇā pṛcya॒svetyā̭ha | prā॒ṇā vai brahma̭ || 63 ||
prā॒ṇāḥ pa॒śavaḥ̭ | prā॒ṇaire॒va pa॒śūnth
sampṛ̭ṇakti | na pra॒māyṷkā bhavanti | yaja̭māno॒ vai pṷro॒ḍāśaḥ̭ | pra॒jā pa॒śavaḥ॒ purī̭ṣam |
yade॒vama̭bhi vā॒saya̭ti | yaja̭māname॒va pra॒jayā̭ pa॒śubhi॒-ssama̭rdhayati || de॒vā vai ha॒vi-rbhṛ॒tvā-'brṷvann | kasmi̭nni॒da-mmra̭kṣyāmaha॒ iti̭ |
so᳚-'gnira̭bravīt || 64 ||
mayi̭ ta॒nū-ssannidha̭ddhvam | a॒haṃ-va~॒sta-ñja̭nayiṣyāmi | yasmi̭-nmra॒kṣyaddhva॒ iti̭ | te de॒vā a॒gnau ta॒nū-ssa-nnya̭dadhata | tasmā̭dāhuḥ |
a॒gni-ssarvā̭ de॒vatā॒ iti̭ | so-'ṅgā̭reṇā॒paḥ |
a॒bhya̭pātayat | tata̭ eka॒to̭-'jāyata |
sa dvi॒tīya̭ma॒bhya̭pātayat || 65 ||
tato᳚ dvi॒to̭-'jāyata | sa tṛ॒tīya̭-ma॒bhya̭pātayat |
tata̭-stri॒to̭-'jāyata | yada॒dbhyo-'jā̭yanta | tadā॒pyānā̭māpya॒tvam | yadā॒tmabhyo 'jā̭yanta |
tadā॒tmyānā̭-mātmya॒tvam || te de॒vā ā॒pyeṣva̭mṛjata | ā॒pyā a̭mṛjata॒ sūryā᳚bhyudite | sūryā᳚bhyudita॒-ssūryā̭bhinimrukte || 66 ||
sūryā̭bhinimruktaḥ kuna॒khini̭ | ku॒na॒khī śyā॒vada̭ti | śyā॒vada̭nnagradidhi॒ṣau | a॒gra॒di॒dhi॒ṣuḥ pa̭rivi॒tte | pa॒ri॒vi॒tto vī̭ra॒haṇi̭ | vī॒ra॒hā bra̭hma॒haṇi̭ |
tadbra̭hma॒haṇa॒-nnātya̭cyavata | a॒nta॒rve॒di nina̭ya॒tyava̭ruddhyai | ulmṷkenā॒bhi gṛ̭hṇāti śṛta॒tvāya̭ | śṛ॒takā̭mā iva॒ hi de॒vāḥ || 67 ||
(a॒nyā ji̭nvan-tyanuvi॒sṛtyai॒-vamā॒-hāśā᳚nta-āha॒-guptyai̭-cha॒nnaṃ - brahmā᳚-bravī-ddvi॒tīya̭ma॒bhya̭pātaya॒-thsūryā̭bhinimrukte-de॒vāḥ) (a. 8)
anuvākaṃ 9 - vedikaraṇam
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va iti॒ sphyamāda̭tte॒ prasū᳚tyai | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha | a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m | pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ || āda̭da॒ indra̭sya bā॒hura̭si॒ dakṣi̭ṇa॒ ityā̭ha | i॒ndri॒yame॒va yaja̭māne dadhāti | sa॒hasra̭bhṛṣṭi-śśa॒tatḙjā॒ ityā̭ha |
rū॒pame॒vāsyai॒ta-nma̭hi॒mānaṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe ||
vā॒yura̭si ti॒gmatḙjā॒ ityā̭ha | tejo॒ vai vā॒yuḥ || 68 ||
teja̭ e॒vāsmi̭-ndadhāti || vi॒ṣādvai nāmā̭su॒ra ā̭sīt | so̭-'bibhet | ya॒jñena̭ mā de॒vā a॒bhibha̭viṣya॒ntīti̭ | sa pṛ̭thi॒vīma॒bhya̭vamīt | sā 'me॒ddhyā 'bha̭vat | atho॒ yadindro̭ vṛ॒tramahanṋ | tasya॒ lohi̭ta-mpṛthi॒vīmanu॒ vya̭dhāvat | sā 'me॒ddhyā 'bha̭vat |
pṛthi̭vi devayaja॒nītyā̭ha || 69 ||
meddhyā̭me॒vainā᳚-ndeva॒yaja̭nī-ṅkaroti |
oṣa̭ddhyāste॒ mūla॒-mmā higṃ̭siṣa॒mityā̭ha | oṣa̭dhīnā॒-mahigṃ̭sāyai || vra॒ja-ṅga̭ccha go॒sthāna॒mityā̭ha | chandāgṃ̭si॒ vai vra॒jo go॒sthānaḥ̭ | chandāg̭sye॒vāsmai᳚ vra॒ja-ṅgo॒sthāna̭-ṅkaroti || varṣa̭tu te॒ dyaurityā̭ha |
vṛṣṭi॒rvai dyauḥ | vṛṣṭi̭me॒vāva̭rundhe ||
ba॒dhā॒na dḙva savitaḥ para॒masyā᳚-mparā॒vatītyā̭ha || 70 ||
dvau vāva purṷṣau | ya-ñcai॒va dveṣṭi̭ | yaścai̭na॒-ndveṣṭi̭ | tāvu॒bhau ba̭ddhnāti para॒masyā᳚-mparā॒vati̭ śa॒tena॒ pāśaiḥ᳚ | yo᳚-'smā-ndveṣṭi॒ ya-ñca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmastamato॒ mā mau॒gityā॒hāni̭mruktyai ||
a॒raru॒rvai nāmā̭su॒ra ā̭sīt |
sa pṛ̭thi॒vyāmupa̭mlupto-'śayat |
ta-nde॒vā apa̭hato॒-'raruḥ̭ pṛthi॒vyā iti̭ pṛthi॒vyā apā᳚ghnann | bhrātṛ̭vyo॒ vā a॒raruḥ̭ | apa̭hato॒-'raruḥ̭ pṛthi॒vyā iti॒ yadāha̭ || 71 ||
bhrātṛ̭vyame॒va pṛ̭thi॒vyā apa̭hanti | tḙ-'manyanta |
divaṃ॒-vā~ a॒yami॒taḥ pa̭tiṣya॒tīti̭ |
tama॒rarṷste॒ diva॒-mmā skā॒niti̭ di॒vaḥ parya̭bādhanta | bhrātṛ̭vyo॒ vā a॒raruḥ̭ | a॒rarṷste॒ diva॒-mmā skā॒niti॒ yadāha̭ | bhrātṛ̭vyame॒va di॒vaḥ pari̭bādhate |
sta॒mba॒ ya॒jur-ha̭rati | pṛ॒thi॒vyā e॒va bhrātṛ̭vya॒-mapa̭hanti | dvi॒tīyagṃ̭ harati || 72 ||
a॒ntari̭kṣāde॒vaina॒-mapa̭hanti | tṛ॒tīyagṃ̭ harati | di॒va e॒vaina॒-mapa̭hanti | tū॒ṣṇī-ñca̭tu॒rthagṃ ha̭rati | apa̭rimitāde॒vaina॒-mapa̭hanti || asṷrāṇāṃ॒-vā~ i॒yamagra̭ āsīt | yāva॒dāsī̭naḥ parā॒ paśya̭ti |
tāva̭-dde॒vānā᳚m | te de॒vā a̭bruvann |
astve॒va no॒-'syāmapīti̭ || 73 ||
kya̭nno dāsya॒theti̭ | yāva̭thsva॒ya-mpa̭rigṛhṇī॒theti̭ |
te vasa̭va॒stveti̭ dakṣiṇa॒taḥ parya̭gṛhṇann | ru॒drāstveti̭ pa॒ścāt | ā॒di॒tyā-stvetyṷttara॒taḥ | te᳚-'gninā॒ prāñco̭-'jayann | vasṷbhi-rdakṣi॒ṇā |
ru॒draiḥ pra॒tyañcaḥ̭ | ā॒di॒tyairuda̭ñcaḥ |
yasyai॒vaṃ-vi~॒duṣo॒ vedi̭-mpari gṛ॒hṇanti̭ || 74 ||
bhava̭tyā॒tmanā᳚ | parā᳚-'sya॒ bhrātṛ̭vyo bhavati ||
de॒vasya̭ savi॒tu-ssa॒va ityā̭ha॒ prasū᳚tyai |
karma̭ kṛṇvanti ve॒dhasa॒ ityā̭ha | i॒ṣi॒tagṃ hi karma̭ kri॒yate᳚ | pṛ॒thi॒vyai meddhya̭-ñcāme॒ddhya-ñca॒ vyuda̭krāmatām | prā॒cīna̭-mudī॒cīna॒-mmeddhya᳚m | pra॒tī॒cīna̭-ndakṣi॒ṇā 'me॒ddhyam |
prācī॒mudī̭cī-mprava॒ṇā-ṅka̭roti |
meddhyā̭me॒vainā᳚-ndeva॒yaja̭nī-ṅkaroti || 75 ||
prāñcaṷ vedya॒gṃ॒ sāvunna̭yati | ā॒ha॒va॒nīya̭sya॒ pari̭gṛhītyai | pra॒tīcī॒ śroṇī᳚ | gārha̭patyasya॒ pari̭gṛhītyai | atho̭ mithuna॒tvāya̭ | uddha̭nti | yade॒vāsyā̭ ame॒ddhyam | tadapa̭hanti | uddha̭nti |
tasmā॒doṣa̭dhayaḥ॒ parā̭bhavanti || 76 ||
mūla̭-ñchinatti | bhrātṛ̭vyasyai॒va mūla̭-ñchinatti |
mūlaṃ॒-vā~ a̭ti॒tiṣṭha॒-drakṣā॒g॒syanū-tpi̭pate | yaddhastḙna chi॒ndyāt | ku॒na॒khinīḥ᳚ pra॒jā-ssyuḥ̭ | sphyena̭ chinatti | vajro॒ vai sphyaḥ |
vajrḙṇai॒va ya॒jñā-drakṣā॒g॒syapa̭hanti | pi॒tṛ॒de॒va॒tyā 'ti̭khātā | iya̭tī-ṅkhanati || 77 ||
pra॒jāpa̭tinā yajñamu॒khena॒ sammi̭tām || vedi̭rde॒vebhyo॒ nilā̭yata | tā-ñca̭turaṅgu॒le 'nva̭vindann | tasmā᳚ccaturaṅgu॒la-ṅkheyā᳚ |
ca॒tu॒raṅgu॒la-ṅkha̭nati | ca॒tu॒ra॒ṅgu॒le hyoṣa̭dhayaḥ prati॒tiṣṭha̭nti |
āpra̭ti॒ṣṭhāyai̭ khanati | yaja̭māname॒va pra̭ti॒ṣṭhā-ṅga̭mayati | da॒kṣi॒ṇa॒to varṣī̭yasī-ṅkaroti |
de॒va॒yaja̭nasyai॒va rū॒pama̭kaḥ || 78 ||
purī̭ṣavatī-ṅkaroti | pra॒jā vai pa॒śavaḥ॒ purī̭ṣam |
pra॒jayai॒vaina̭-mpa॒śubhiḥ॒ purī̭ṣavanta-ṅkaroti | utta̭ra-mparigrā॒ha-mpari̭gṛhṇāti | e॒tāva̭tī॒ vai pṛ̭thi॒vī | yāva̭tī॒ vediḥ̭ | tasyā̭ e॒tāva̭ta e॒va bhrātṛ̭vya-nni॒rbhajya̭ | ā॒tmana॒ utta̭ra-mparigrā॒ha-mpari̭gṛhṇāti |
ṛ॒ta-ma̭syṛta॒sada̭na-masyṛta॒śrīra॒sītyā̭ha | ya॒thā॒ ya॒jure॒vai tat || 79 ||
krū॒rami̭va॒ vā e॒ta-tka̭roti | yadvedi̭-ṅka॒roti̭ |
dhā a̭si sva॒dhā a॒sīti̭ yoyupyate॒ śāntyai᳚ |
u॒rvī cāsi॒ vasvī̭ cā॒sītyā̭ha |
u॒rvīme॒vaināṃ॒-va~svī᳚-ṅkaroti |
pu॒rā krū॒rasya̭ vi॒sṛpo̭ viraphśi॒nnityā̭ha meddhya॒tvāya̭ | u॒dā॒dāya̭ pṛthi॒vī-ñjī॒radā̭nu॒ryāmaira̭ya-ñca॒ndrama̭si sva॒dhābhi॒rityā̭ha |
yade॒vāsyā̭ ame॒ddhyam | tada̭pa॒hatya̭ |
meddhyā᳚-ndeva॒yaja̭nī-ṅkṛ॒tvā || 80 ||
yada॒daśca॒ndrama̭si॒ meddhya᳚m | tada॒syāmera̭yati |
tā-ndhīrā̭so anu॒dṛśya̭ yajanta॒ ityā॒hānṷkhyātyai || prokṣa̭ṇī॒rāsā̭daya | i॒ddhmāba॒r॒hi-rupa̭sādaya | sru॒va-ñca॒ sruca̭śca॒ sammṛ̭ḍḍhi | patnī॒gṃ॒ sanna̭hya | ājyḙno॒dehītyā̭hānupū॒rvatā̭yai | prokṣa̭ṇī॒rāsā̭dayati | āpo॒ vai ra̭kṣo॒ghnīḥ || 81 ||
rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai | sphyasya॒ vartman᳚-thsādayati | ya॒jñasya॒ santa̭tyai | u॒vāca॒ hāsi̭to daiva॒laḥ | e॒tāva̭tī॒rvā a॒muṣmi̭n ~lo॒ka āpa̭ āsann |
yāva̭tīḥ॒ prokṣa̭ṇī॒riti̭ | tasmā᳚-dba॒hvīrā॒sādyāḥ᳚ | sphyamu॒dasyanṋ | ya-ndvi॒ṣyātta-ndhyā̭yet | śu॒caivaina̭-marpayati || 82 ||
(vai vā॒yu - rā̭ha - parā॒vatītyā॒hā - ha̭ - dvi॒tīyagṃ̭ hara॒ - tīti̭ - parigṛ॒hṇanti̭ - deva॒yaja̭nī-ṅkaroti - bhavanti - khanatya - ka - re॒tat - kṛ॒tvā - ra̭kṣo॒ghnī - ra̭rpayati) (a. 9)
anuvākaṃ 10 - idhmābarhi-ssādanam
vajro॒ vai sphyaḥ | yada॒nvañca̭-ndhā॒raye᳚t | vajre᳚-'ddhva॒ryuḥ, kṣa̭ṇvīta | pu॒rastā᳚-tti॒ryañca̭-ndhārayati | vajro॒ vai sphyaḥ | vajrḙṇai॒va ya॒jñasya̭ dakṣiṇa॒to rakṣā॒g॒syapa̭hanti |
a॒gnibhyā॒-mprāca̭śca pra॒tīca̭śca | sphyenodī̭caścā-dha॒rāca̭śca | sphyena॒ vā e॒ṣa vajrḙṇā॒syai pā॒pmāna॒-mbhrātṛ̭vya-mapa॒hatya̭ |
u॒tka॒re-'dhi॒ pravṛ̭ścati || 83 ||
yatho̭pa॒dhāya̭ vṛ॒ścantya॒vam | hastā॒vava̭ nenikte | ā॒tmāna̭me॒va pa̭vayate | sphya-mprakṣā̭layati meddhya॒tvāya̭ | atho̭ pā॒pmana̭ e॒va bhrātṛ̭vyasya nya॒ṅga-ñchi̭natti || i॒ddhmā-ba॒r॒hi-rupa̭sādayati॒ yuktyai᳚ | ya॒jñasya̭ mithuna॒tvāya̭ |
atho̭ puro॒ruca̭me॒vaitā-nda̭dhāti |
utta̭rasya॒ karma॒ṇo-'nṷkhyātyai |
na pu॒rastā᳚-tpra॒tyagupa̭sādayet || 84 ||
ya-tpu॒rastā᳚-tpra॒tya-gṷpasā॒daye᳚t |
a॒nyatrā̭hutipa॒thādi॒ddhma-mprati̭pādayet | pra॒jā vai ba॒r॒hiḥ | apa̭rāddhnuyā-dba॒r॒hiṣā᳚ pra॒jānā᳚-mpra॒jana̭nam | pa॒ścāt-prāgupa̭sādayati | ā॒hu॒ti॒pa॒thene॒ddhma-mprati̭pādayati |
sa॒pra॒ntyḙva ba॒r॒hiṣā᳚ pra॒jānā᳚-mpra॒jana̭na॒mupai̭ti | dakṣi̭ṇami॒ddhmam |
utta̭ra-mba॒ra॒ḥiḥ | ā॒tmā vā i॒ddhmaḥ |
pra॒jā ba॒r॒hiḥ | pra॒jā hyā᳚tmana॒ utta̭ratarā tī॒rthe |
tato॒ medha̭mupa॒nīya̭ | ya॒thā॒ de॒va॒tame॒vaina॒t-prati̭ṣṭhāpayati | prati̭tiṣṭhati pra॒jayā̭ pa॒śubhi॒-ryaja̭mānaḥ || 85 ||
(vṛ॒śca॒ti॒ - sā॒da॒ye॒ - di॒ddhmaḥ pañca̭ ca) (a. 10)
(tṛtīya̭syāṃ - de॒vasyā᳚śvapa॒r॒śuṃ-yo~ vai - pū᳚rve॒dyuḥ - karma̭ṇe vā॒ - mindro̭ vṛ॒trama̭ha॒n-thso̭-'po - 'va̭dhūtaṃ॒ - dhṛṣṭi̭--r de॒vasyetyā̭ha॒ saṃva~̭pāmi - de॒vasya॒ sphyamāda̭de॒ - vajro॒ vai sphyo daśa̭)
(tṛ॒tīya̭syāṃ - ~ya॒jñasyāna̭tirekāya - pa॒vitra̭vatya - dhva॒ryu-ñcā̭ - dhi॒ṣava̭ṇamasya॒ - ntari̭kṣa e॒va - rakṣa̭sāma॒ntarhi̭tyai॒ - dvau vāva purṷṣo॒ - yada॒daśca॒ndrama̭si॒ meddhya॒-mpañcāśī̭tiḥ)
(tṛ॒tīya̭syāṃ॒ - ~yaja̭mānaḥ)
|| hariḥ̭ om ||
|| kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya brāhmaṇe tṛtīyāṣṭake dvitīyaḥ prapāṭhaka-ssamāptaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
कृष्ण यजुर्वेदीय तैत्तिरीय ब्राह्मणे तृतीयाष्टके द्वितीयः प्रपाठकः - दशपूर्णमासेष्टिब्राह्मणम्
ओ-न्नमः परमात्मने, श्री महागणपतये नमः,
श्री गुरुभ्यो नमः । ह॒रिः॒ ओम् ॥
अनुवाकं 1 - वथ्सापाकरणम्
तृ॒तीय॑स्यामि॒तो दि॒वि सोम॑ आसीत् । त-ङ्गा॑य॒त्र्याह॑रत् ।
तस्य॑ प॒र्णम॑च्छिद्यत । त-त्प॒र्णो॑-ऽभवत् । त-त्प॒र्णस्य॑ पर्ण॒त्वम् । ब्रह्म॒ वै प॒र्णः । य-त्प॑र्णशा॒खया॑ व॒थ्सान॑पाक॒रोति॑ ।
ब्रह्म॑णै॒वैना॑न॒पाक॑रोति ॥ गा॒य॒त्रो वै प॒र्णः । गा॒य॒त्राः प॒शवः॑ ॥ 1 ॥
तस्मा॒-त्त्रीणि॑त्रीणि प॒र्णस्य॑ पला॒शानि॑ । त्रि॒पदा॑ गाय॒त्री । य-त्प॑र्णश॒खया॒ गाः प्रा॒र्पय॑ति । स्वयै॒वैना॑ दे॒वत॑या॒ प्रार्प॑यति । य-ङ्का॒मये॑ता प॒शु-स्स्या॒दिति॑ । अ॒प॒र्णा-न्तस्मै॒ शुष्का᳚ग्रा॒माह॑रेत् ।
अ॒प॒शुरे॒व भ॑वति । य-ङ्का॒मये॑त पशु॒मान्-थ्स्या॒दिति॑ । ब॒हु॒प॒र्णा-न्तस्मै॑ बहुशा॒खामाह॑रेत् । प॒शु॒मन्त॑-मे॒वैन॑-ङ्करोति ॥ 2 ॥
य-त्प्राची॑मा॒हरे᳚त् । दे॒व॒लो॒क-म॒भिज॑येत् । यदुदी॑ची-म्मनुष्यलो॒कम् । प्राची॒मुदी॑ची॒माह॑रति । उ॒भयो᳚-र्लो॒कयो॑-र॒भिजि॑त्यै ॥ इ॒षे त्वो॒र्जे त्वेत्या॑ह । इष॑मे॒वोर्जं॒-यँज॑माने दधाति ॥
वा॒यव॒-स्स्थेत्या॑ह । वा॒युर्वा अ॒न्तरि॑क्ष॒-स्याद्ध्य॑क्षाः ।
अ॒न्त॒रि॒क्ष॒दे॒व॒त्याः᳚ खलु॒ वै प॒शवः॑ ॥ 3 ॥
वा॒यव॑ ए॒वैना॒-न्परि॑ ददाति । प्र वा ए॑नाने॒तदा-क॑रोति । यदाह॑ । वा॒यव॒-स्स्थेत्यु॑पा॒यवः॒
स्थेत्या॑ह । यज॑मानायै॒व प॒शूनुप॑ह्वयते ॥
दे॒वो वः॑ सवि॒ता प्रार्प॑य॒त्वित्या॑ह॒ प्रसू᳚त्यै ॥ श्रेष्ठ॑तमाय॒ कर्म॑ण॒ इत्या॑ह ।
य॒ज्ञो हि श्रेष्ठ॑तम॒-ङ्कर्म॑ । तस्मा॑दे॒वमा॑ह ॥
आप्या॑यद्ध्वमघ्निया देवभा॒गमित्या॑ह ॥ 4 ॥
व॒थ्सेभ्य॑श्च॒ वा ए॒ताः पु॒रा म॑नु॒ष्ये᳚भ्य॒-श्चाप्या॑यन्त । दे॒वेभ्य॑ ए॒वैना॒ इन्द्रा॒याप्या॑यति ॥ ऊर्ज॑स्वतीः॒ पय॑स्वती॒रित्या॑ह । ऊर्ज॒ग्ं ॒हि पयः॑ स॒म्भर॑न्ति ॥ प्र॒जाव॑ती-रनमी॒वा अ॑य॒क्ष्मा इत्या॑ह॒ प्रजा᳚त्यै । मावः॑ स्ते॒न ई॑शत॒ मा-ऽघशग्ं॑स॒ इत्या॑ह॒ गुप्त्यै᳚ ॥ रु॒द्रस्य॑ हे॒तिः परि॑ वो वृण॒क्त्वित्या॑ह । रु॒द्रा दे॒वैना᳚-स्त्रायते ॥
ध्रु॒वा अ॒स्मि-न्गोप॑तौ स्यात ब॒ह्वीरित्या॑ह ।
ध्रु॒वा ए॒वास्मि॑-न्ब॒ह्वीः क॑रोति ॥ 5 ॥
यज॑मानस्य प॒शू-न्पा॒हीत्या॑ह । प॒शु॒ना-ङ्गो॑पी॒थाय॑ । तस्मा᳚थ्सा॒य-म्प॒शव॒ उप॑ स॒माव॑र्तन्ते ॥ अन॑ध-स्सादयति । गर्भा॑णा॒-न्धृत्या॒ अप्र॑पादाय । तस्मा॒द्गर्भाः᳚ प्र॒जाना॒मप्र॑पादुकाः ।
उ॒परी॑व॒ निद॑धाति । उ॒परी॑व॒ हि सु॑व॒र्गो लो॒कः ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ 6 ॥
(प॒शवः॑ - करोति - प॒शवो॑ - देवभा॒गमित्या॑ह - करोति॒ - +नव॑ च) (अ. 1)
अनुवाकं 2 - बर्हिराहरणम्
दे॒वस्य॑ त्वा सवि॒तुः प्र॑स॒व इत्य॑श्वप॒र्॒शुमाद॑त्ते॒ प्रसू᳚त्यै ।
अ॒श्विनो᳚-र्बा॒हुभ्या॒मित्या॑ह ।
अ॒श्विनौ॒ हि दे॒वाना॑मद्ध्व॒र्यू आस्ता᳚म् ।
पू॒ष्णो हस्ता᳚भ्या॒मित्या॑ह॒ यत्यै᳚ ॥ यो वा ओष॑धीः पर्व॒शो वेद॑ । नैना॒-स्स हि॑नस्ति । प्र॒जाप॑ति॒र्वा ओष॑धीः पर्व॒शो वे॑द । स ए॑ना॒ न हि॑नस्ति । अ॒श्व॒प॒र्श्वा ब॒र्॒हिरच्छै॑ति ।
प्रा॒जा॒प॒त्यो वा अश्वः॑ सयोनि॒त्वाय॑ ॥ 7 ॥
ओष॑धीना॒महिग्ं॑सायै ॥
य॒ज्ञस्य॑ घो॒षद॒सीत्या॑ह ।
यज॑मान ए॒व र॒यि-न्द॑धाति । प्रत्यु॑ष्ट॒ग्ं॒ रक्षः॒ प्रत्यु॑ष्टा॒ अरा॑तय॒ इत्या॑ह ।
रक्ष॑सा॒-मप॑हत्यै ॥ प्रेयम॑गाद्धि॒षणा॑ ब॒र्॒हिरच्छेत्या॑ह । वि॒द्या वै धि॒षणा᳚ । वि॒द्ययै॒वैन॒दच्छै॑ति ॥ मनु॑ना कृ॒ता स्व॒धया॒ वित॒ष्टेत्या॑ह । मा॒न॒वी हि पर्शुः॑ स्व॒धाकृ॑ता ॥ 8 ॥
त आव॑हन्ति क॒वयः॑ पु॒रस्ता॒दित्या॑ह । शु॒श्रु॒वाग्ंसो॒ वै क॒वयः॑ । य॒ज्ञः पु॒रस्ता᳚त् । मु॒ख॒त ए॒व य॒ज्ञमार॑भते । अथो॒ यदे॒तदु॒क्त्वा यतः॒ कुत॑श्चा॒हर॑ति । त-त्प्राच्या॑ ए॒व दि॒शो भ॑वति ॥
दे॒वेभ्यो॒ जुष्ट॑मि॒ह ब॒र्॒हिरा॒सद॒ इत्या॑ह । ब॒र्॒हिष॒-स्समृ॑द्ध्यै । कर्म॒णो-ऽन॑पराधाय ॥ दे॒वाना᳚-म्परिषू॒तम॒सीत्या॑ह ॥ 9 ॥
यद्वा इ॒द-ङ्कि-ञ्च॑ । त-द्दे॒वाना᳚-म्परिषू॒तम् ।
अथो॒ यथा॒ वस्य॑से प्रति॒ प्रोच्याहे॒द-ङ्क॑रिष्या॒मीति॑ । ए॒वमे॒व तद॑द्ध्व॒र्यु-र्दे॒वेभ्यः॑ प्रति॒ प्रोच्य॑ ब॒र्॒हिर्दा॑ति । आ॒त्मनो-ऽहिग्ं॑सायै ॥ याव॑त-स्स्त॒म्बा-न्प॑रि दि॒शेत् । यत्तेषा॑-मुच्छि॒ग्ग्॒ष्यात् । अति॒ त-द्य॒ज्ञस्य॑ रेचयेत् । एकग्ग्॑ स्त॒म्ब-म्परि॑दिशेत् ।
तग्ं सर्व॑-न्दायात् ॥ 10 ॥
य॒ज्ञस्यान॑तिरेकाय ॥ व॒र्॒षवृ॑द्ध-म॒सीत्या॑ह ।
व॒र्॒ष वृ॑द्धा॒ वा ओष॑धयः ॥
देव॑ बर्हि॒रित्या॑ह । दे॒वेभ्य॑ ए॒वैन॑-त्करोति ।
मा त्वा॒-ऽन्वम्मा ति॒र्यगित्या॒हा हिग्ं॑सायै ।
पर्व॑ ते राद्ध्यास॒मित्या॒-हर्ध्यै᳚ ॥
आ॒च्छे॒त्ता ते॒ मा रि॑ष॒मित्या॑ह । नास्या॒त्मनो॑ मीयते ।
य ए॒वं-वेँद॑ ॥ 11 ॥
देव॑बर्हि-श्श॒तव॑ल्शं॒-विँरो॒हेत्या॑ह । प्र॒जा वै ब॒र्॒हिः । प्र॒जाना᳚-म्प्र॒जन॑नाय ॥ स॒हस्र॑वल्शा॒ वि व॒यग्ं रु॑हे॒मेत्या॑ह । आ॒शिष॑मे॒वैतामाशा᳚स्ते ॥ पृ॒थि॒व्या-स्स॒पृञ्चः॑ पा॒हीत्या॑ह॒ प्रति॑ष्ठित्यै ॥
अयु॑ङ्गायुङ्गा-न्मु॒ष्टीन् ँलु॑नोति । मि॒थु॒न॒त्वाय॒ प्रजा᳚त्यै ॥ सु॒स॒भृन्ता᳚ त्वा॒ सम्भ॑रा॒मीत्या॑ह । ब्रह्म॑णै॒वैन॒थ्- सम्भ॑रति ॥ 12 ॥
अदि॑त्यै॒ रास्ना॒-ऽसीत्या॑ह । इ॒यं-वाँ अदि॑तिः ।
अ॒स्या ए॒वैन॒-द्रास्ना᳚-ङ्करोति ॥ इ॒न्द्रा॒ण्यै स॒नंह॑न॒मित्या॑ह । इ॒न्द्रा॒णी वा अग्रे॑ दे॒वता॑ना॒ग्ं॒ सम॑नह्यत । सा ऽऽर्ध्नो᳚त् ।
ऋद्ध्यै॒ सन्न॑ह्यति । प्र॒जा वै ब॒र्॒हिः ।
प्र॒जाना॒मप॑रावापाय ।
तस्मा॒-थ्स्नाव॑सन्तताः प्र॒जा जा॑यन्ते ॥ 13 ॥
पू॒षा ते᳚ ग्र॒न्थि-ङ्ग्र॑थ्ना॒त्वित्या॑ह ।
पुष्टि॑मे॒व यज॑माने दधाति ॥ स ते॒ मा-ऽऽ स्था॒दित्या॒हाहिग्ं॑सायै ॥ प॒श्चा-त्प्राञ्च॒मुप॑गूहति ।
प॒श्चा-द्वै प्रा॒चीन॒ग्ं॒ रेतो॑ धीयते ।
प॒श्चादे॒वास्मै᳚ प्रा॒चीन॒ग्ं॒ रेतो॑ दधाति ॥
इन्द्र॑स्य त्वा बा॒हुभ्या॒-मुद्य॑च्छ॒ इत्या॑ह । इ॒न्द्रि॒यमे॒व यज॑माने दधाति ॥
बृह॒स्पते᳚र्मू॒र्ध्ना ह॑रा॒मीत्या॑ह ।
ब्रह्म॒ वै दे॒वाना॒-म्बृह॒स्पतिः॑ ॥ 14 ॥
ब्रह्म॑णै॒वैन॑द्धरति ॥ उ॒र्व॑न्तरि॑क्ष॒-मन्वि॒हीत्या॑ह॒ गत्यै᳚ ॥ दे॒व॒ग॒म्मम॒सीत्या॑ह । दे॒वाने॒वैन॑द्गमयति ॥ अन॑ध-स्सादयति ।
गर्भा॑णा॒-न्धृत्या॒ अप्र॑पादाय । तस्मा॒-द्गर्भाः᳚ प्र॒जाना॒मप्र॑पादुकाः । उ॒परी॑व॒ निद॑धाति । उ॒परी॑व॒ हि सु॑व॒र्गो लो॒कः ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ 15 ॥
(स॒यो॒नि॒त्वाय॑ - स्व॒धाकृ॑ता॒ - ऽसीत्या॑ह - दाया॒-द्- वेद॑ - भरति - जायन्ते॒ - बृह॒स्पतिः॒ - सम॑ष्ट्यै) (अ. 2)
अनुवाकं 3 - दोहनम्
पू॒र्वे॒द्युरि॒द्ध्मा ब॒र्॒हिः क॑रोति । य॒ज्ञमे॒वारभ्य॑ गृही॒त्वोप॑वसति ॥ प्र॒जाप॑ति-र्य॒ज्ञम॑सृजत । तस्यो॒खे अ॑स्रग्ंसेताम् । य॒ज्ञो वै प्र॒जाप॑तिः ।
य-थ्सा᳚न्नाय्यो॒खे भव॑तः ।
य॒ज्ञस्यै॒व तदु॒खे उप॑दधा॒त्य-प्र॑स्रग्ंसाय ॥
शुन्ध॑द्ध्व॒-न्दैव्या॑य॒ कर्म॑णे देवय॒ज्याया॒ इत्या॑ह । दे॒व॒य॒ज्याया॑ ए॒वैना॑नि शुन्धति ॥ मा॒त॒रिश्व॑नो घ॒र्मो॑-ऽसीत्या॑ह ॥ 16 ॥
अ॒न्तरि॑क्षं॒-वैँ मा॑त॒रिश्व॑नो घ॒र्मः ।
ए॒षां-लोँ॒कानां॒-विँधृ॑त्यै ॥
द्यौर॑सि पृथि॒व्य॑सीत्या॑ह । दि॒वश्च॒ ह्ये॑षा पृ॑थि॒व्याश्च॒ सम्भृ॑ता । यदु॒खा ।
तस्मा॑दे॒वमा॑ह ॥ वि॒श्वधा॑या असि पर॒मेण॒ धाम्नेत्या॑ह । वृष्टि॒र्वै वि॒श्वधा॑याः । वृष्टि॑मे॒वाव॑रुन्धे । दृग्ंह॑स्व॒ मा ह्वा॒रित्या॑ह॒ धृत्यै᳚ ॥ 17 ॥
वसू॑ना-म्प॒वित्र॑म॒सीत्या॑ह । प्रा॒णा वै वस॑वः ।
तेषां॒-वाँ ए॒त-द्भा॑ग॒धेय᳚म् । य-त्प॒वित्र᳚म् । तेभ्य॑ ए॒वैन॑-त्करोति ॥ श॒तधा॑रग्ं स॒हस्र॑धार॒मित्या॑ह । प्रा॒णेष्वे॒वायु॑-र्दधाति सर्व॒त्वाय॑ ॥ त्रि॒वृ-त्प॑लाशशा॒खाया᳚-न्दर्भ॒मय॑-म्भवति । त्रि॒वृद्वै प्रा॒णः । त्रि॒वृत॑मे॒व प्रा॒ण-म्म॑द्ध्य॒तो यज॑माने दधाति ॥ 18 ॥
सौ॒म्यः प॒र्ण-स्स॑योनि॒त्वाय॑ । सा॒क्षा-त्प॒वित्र॑-न्द॒र्भाः । प्राख्सा॒यमधि॒ निद॑धाति । त-त्प्रा॑णापा॒नयो॑ रू॒पम् । ति॒र्यक्प्रा॒तः । त-द्दर्श॑स्य रू॒पम् । दा॒र्श्यग्ग् ह्ये॑तदहः॑ । अन्नं॒-वैँ च॒न्द्रमाः᳚ ।
अन्न॑-म्प्रा॒णाः । उ॒भय॑मे॒वोपै॒त्यजा॑मित्वाय ॥ 19 ॥
तस्मा॑द॒यग्ं स॒र्वतः॑ पवते ॥ हु॒त-स्स्तो॒को हु॒तो द्र॒फ्स इत्या॑ह॒ प्रति॑ष्ठित्यै । ह॒विषो-ऽस्क॑न्दाय ।
न हि हु॒तग्ग् स्वाहा॑कृत॒ग्ग्॒ स्कन्द॑ति ।
दि॒वि नाको॒ नामा॒ग्निः । तस्य॑ वि॒प्रुषो॑ भाग॒धेय᳚म् ।
अ॒ग्नये॑ बृह॒ते नाका॒येत्या॑ह ।
नाक॑मे॒वाग्नि-म्भा॑ग॒धेये॑न॒ सम॑र्धयति ।
स्वाहा॒ द्यावा॑पृथि॒वीभ्या॒मित्या॑ह ।
द्यावा॑पृथि॒व्योरे॒वैन॒त्-प्रति॑ष्ठापयति ॥ 20 ॥
प॒वित्र॑व॒त्यान॑यति । अ॒पा-ञ्चै॒वौष॑धीना-ञ्च॒ रस॒ग्ं॒ सग्ंसृ॑जति । अथो॒ ओष॑धीष्वे॒व प॒शू-न्प्रति॑ष्ठापयति ॥ अ॒न्वा॒रभ्य॒ वाचं॑-यँच्छति ।
य॒ज्ञस्य॒ धृत्यै᳚ । धा॒रय॑न्नास्ते । धा॒रय॑न्त इव॒ हि दु॒हन्ति॑ । काम॑धुक्ष॒ इत्या॒हातृ॒तीय॑स्यै । त्रय॑ इ॒मे लो॒काः । इ॒माने॒व लो॒कान्. यज॑मानो दुहे ॥ 21 ॥
अ॒मूमिति॒ नाम॑ गृह्णाति । भ॒द्रमे॒वासा॒-ङ्कर्मा॒विष्क॑रोति ॥ सा वि॒श्वायु॒-स्सा वि॒श्वव्य॑चा॒-स्सा वि॒श्वक॒र्मेत्या॑ह । इ॒यं-वैँ वि॒श्वायुः॑ ।
अ॒न्तरि॑क्षं-विँ॒श्वव्य॑चाः । अ॒सौ वि॒श्वक॑र्मा ।
इ॒माने॒वैताभि॑र्लो॒कान्. य॑थापू॒र्व-न्दु॑हे ।
अथो॒ यथा᳚ प्रदा॒त्रे पुण्य॑मा॒शास्ते᳚ । ए॒वमे॒वैना॑ ए॒तदुप॑स्तौति । तस्मा॒त्-प्रादा॒दित्यु॒न्नीय॒ वन्द॑माना उपस्तु॒वन्तः॑ प॒शू-न्दु॑हन्ति ॥ 22 ॥
ब॒हु दु॒ग्धीन्द्रा॑य दे॒वेभ्यो॑ ह॒विरिति॒ वाचं॒-विँसृ॑जते । य॒था॒ दे॒व॒तमे॒व प्रसौ॑ति ।
दैव्य॑स्य च मानु॒षस्य॑ च॒ व्यावृ॑त्त्यै ।
त्रिरा॑ह । त्रिष॑त्या॒ हि दे॒वाः । अवा॑चं-यँ॒मो-ऽन॑न्वा-र॒भ्योत्त॑राः । अप॑रिमितमे॒वाव॑रुन्धे ॥
न दा॑रुपा॒त्रेण॑ दुह्यात् । अ॒ग्नि॒वद्वै दा॑रुपा॒त्रम् ।
य-द्दा॑रुपा॒त्रेण॑ दु॒ह्यात् ॥ 23 ॥
या॒तया᳚म्ना ह॒विषा॑ यजेत । अथो॒ खल्वा॑हुः ।
पु॒रो॒डाश॑मुखानि॒ वै ह॒वीग्ंषि॑ । नेत इ॑तः पुरो॒डाशग्ं॑ ह॒विषो॒ यामो॒-ऽस्तीति॑ ।
काम॑मे॒व दा॑रुपा॒त्रेण॑ दुह्यात् ॥ शू॒द्र ए॒व न दु॑ह्यात् । अस॑तो॒ वा ए॒ष सम्भू॑तः । यच्छू॒द्रः । अह॑विरे॒व तदित्या॑हुः । यच्छू॒द्रो दोग्धीति॑ ॥ 24 ॥
अ॒ग्नि॒हो॒त्रमे॒वन दु॑ह्याच्छू॒द्रः । तद्धि नोत्-पु॒नन्ति॑ । य॒दा खलु॒ वै प॒वित्र॑म॒त्येति॑ । अथ॒ तद्ध॒विरिति॑ ॥
सम्पृ॑च्यद्ध्व-मृतावरी॒रित्या॑ह । अ॒पा-ञ्चै॒वौष॑धीना-ञ्च॒ रस॒ग्ं॒ सग्ंसृ॑जति ।
तस्मा॑द॒पा-ञ्चौष॑धीना-ञ्च॒ रस॒मुप॑ जीवामः ।
म॒न्द्रा धन॑स्य सा॒तय॒ इत्या॑ह । पुष्टि॑मे॒व यज॑माने दधाति ॥ सोमे॑न॒ त्वा-ऽऽत॑न॒च्मीन्द्रा॑य॒ दधीत्या॑ह ॥ 25 ॥
सोम॑मे॒वैन॑-त्करोति । यो वै सोम॑-म्भक्षयि॒त्वा ।
सं॒वँ॒थ्स॒रग्ं सोम॒-न्न पिब॑ति । पु॒न॒र्भक्ष्यो᳚-ऽस्य सोमपी॒थो भ॑वति ॥
सोमः॒ खलु॒ वै सा᳚नां॒य्यम् । य ए॒वं-विँ॒द्वान्-थ्सा᳚नां॒य्य-म्पिब॑ति । अ॒पु॒न॒र्भक्ष्यो᳚-ऽस्य सोमपी॒थो भ॑वति । न मृ॒न्मये॒नापि॑दद्ध्यात् ।
य-न्मृ॒न्मये॑नापिद॒द्ध्यात् ।
पि॒तृ॒दे॒व॒त्यग्ग्॑ स्यात् ॥ 26 ॥
अ॒य॒स्पा॒त्रेण॑ वा दारुपा॒त्रेण॒ वा-ऽपि॑दधाति ।
तद्धि सदे॑वम् ॥ उ॒द॒न्वद्- भ॑वति । आपो॒ वै र॑क्षो॒घ्नीः । रक्ष॑सा॒-मप॑हत्यै ॥
अद॑स्तमसि॒ विष्ण॑वे॒ त्वेत्या॑ह । य॒ज्ञो वै विष्णुः॑ ।
य॒ज्ञायै॒वैन॒दद॑स्त-ङ्करोति । विष्णो॑ ह॒व्यग्ं र॑क्ष॒स्वेत्या॑ह॒ गुप्त्यै᳚ ॥ अन॑ध-स्सादयति । गर्भा॑णा॒-न्धृत्या॒ अप्र॑पादाय ।
तस्मा॒-द्गर्भाः᳚ प्र॒जाना॒म प्र॑पादुकाः । उ॒परी॑व॒ निद॑धाति । उ॒परी॑व॒ हि सु॑व॒र्गो लो॒कः । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ 27 ॥
(अ॒सीत्या॑ह॒ - धृत्यै॒ - यज॑माने दधा॒ - त्यजा॑मित्वाय - स्थापयति - दुहे - दुहन्ति - दु॒ह्या-द्- दोग्धीति॒ - दधीत्या॑ह - स्याथ् - सादयति॒ पञ्च॑ च) (अ. 3)
अनुवाकं 4 - हविर्निर्वापः
कर्म॑णे वा-न्दे॒वेभ्यः॑ शकेय॒मित्या॑ह॒ शक्त्यै᳚ ।
य॒ज्ञस्य॒ वै सन्त॑ति॒मनु॑ प्र॒जाः प॒शवो॒ यज॑मानस्य॒ सन्ता॑यन्ते । य॒ज्ञस्य॒ विच्छि॑त्ति॒मनु॑ प्र॒जाः प॒शवो॒ यज॑मानस्य॒ विच्छि॑द्यन्ते ।
य॒ज्ञस्य॒ सन्त॑तिरसि य॒ज्ञस्य॑ त्वा॒ सन्त॑त्यै स्तृणामि॒ सन्त॑त्यै त्वा य॒ज्ञस्येत्याह॑व॒नीया॒-थ्सन्त॑नोति । यज॑मानस्य प्र॒जायै॑ पशू॒नाग्ं सन्त॑त्यै ॥ अ॒पः प्रण॑यति । श्र॒द्धा वा आपः॑ । श्र॒द्धामे॒वारभ्य॑ प्र॒णीय॒ प्रच॑रति । अ॒पः प्रण॑यति । य॒ज्ञो वा आपः॑ ॥ 28 ॥
य॒ज्ञमे॒वारभ्य॑ प्र॒णीय॒ प्रच॑रति । अ॒पः प्रण॑यति । वज्रो॒ वा आपः॑ । वज्र॑मे॒व भ्रातृ॑व्येभ्यः प्र॒हृत्य॑ प्र॒णीय॒ प्रच॑रति । अ॒पः प्रण॑यति ।
आपो॒ वै र॑क्षो॒घ्नीः । रक्ष॑सा॒-मप॑हत्यै । अ॒पः प्रण॑यति । आपो॒ वै दे॒वाना᳚-म्प्रि॒य-न्धाम॑ ।
दे॒वाना॑मे॒व प्रि॒य-न्धाम॑ प्र॒णीय॒ प्रच॑रति ॥ 29 ॥
अ॒पः प्रण॑यति । आपो॒ वै सर्वा॑ दे॒वताः᳚ ।
दे॒वता॑ ए॒वारभ्य॑ प्र॒णीय॒ प्रच॑रति ॥ वेषा॑य॒ त्वेत्या॑ह । वेषा॑य॒ ह्ये॑नदाद॒त्ते ॥ प्रत्यु॑ष्ट॒ग्ं॒ रक्षः॒ प्रत्यु॑ष्टा॒ अरा॑तय॒ इत्या॑ह ।
रक्ष॑सा॒-मप॑हत्यै ॥ धूर॒सीत्या॑ह । ए॒ष वै धुर्यो॒-ऽग्निः । तं-यँदनु॑पस्पृश्याती॒यात् ॥ 30 ॥
अ॒द्ध्व॒र्यु-ञ्च॒ यज॑मान-ञ्च॒ प्रद॑हेत् । उ॒प॒स्पृश्यात्ये॑ति । अ॒द्ध्व॒र्योश्च॒ यज॑मानस्य॒ चाप्र॑दाहाय ॥ धूर्व॒ तंयोँ᳚-ऽस्मा-न्धूर्व॑ति॒ त-न्धू᳚र्व॒ यं-वँ॒य-न्धूर्वा॑म॒ इत्या॑ह ।
द्वौ वाव पुरु॑षौ । य-ञ्चै॒व धूर्व॑ति । यश्चै॑न॒-न्धूर्व॑ति । तावु॒भौ शु॒चा-ऽर्प॑यति ॥ त्व-न्दे॒वाना॑मसि॒ सस्नि॑तम॒-म्पप्रि॑तम॒-ञ्जुष्ट॑तमं॒-वँह्नि॑तम-न्देव॒हूत॑म॒मित्या॑ह । य॒था॒ य॒जुरे॒वै तत् ॥ 31 ॥
अह्रु॑तमसि हवि॒र्धान॒-मित्या॒हाना᳚र्त्यै ।
दृग्ंह॑स्व॒ मा ह्वा॒रित्या॑ह॒ धृत्यै᳚ ॥
मि॒त्रस्य॑ त्वा॒ चक्षु॑षा॒ प्रेक्ष॒ इत्या॑ह मित्र॒त्वाय॑ ।
मा भेर्मा संविँ॑क्था॒ मा त्वा॑ हिग्ंसिष॒-मित्या॒हाहिग्ं॑सायै । यद्वै कि-ञ्च॒ वातो॒ नाभि॒वाति॑ ।
त-थ्सर्वं॑-वँरुणदेव॒त्य᳚म् ॥ उ॒रु वाता॒येत्या॑ह । अवा॑रुणमे॒वैन॑-त्करोति ॥ दे॒वस्य॑ त्वा सवि॒तुः
प्र॑स॒व इत्या॑ह॒ प्रसू᳚त्यै ।
अ॒श्विनो᳚-र्बा॒हुभ्या॒मित्या॑ह ॥ 32 ॥
अ॒श्विनौ॒ हि दे॒वाना॑मद्ध्व॒र्यू आस्ता᳚म् ।
पू॒ष्णो हस्ता᳚भ्या॒मित्या॑ह॒ यत्यै᳚ । अ॒ग्नये॒ जुष्ट॒-न्निर्व॑पा॒मीत्या॑ह । अ॒ग्नय॑ ए॒वैना॒ञ्जुष्टं॒
निर्व॑पति । त्रिर्यजु॑षा । त्रय॑ इ॒मे लो॒काः ।
ए॒षां-लोँ॒काना॒माप्त्यै᳚ । तू॒ष्णी-ञ्च॑तु॒र्थम् ।
अप॑रिमितमे॒वाव॑रुन्धे । स ए॒वमे॒वानु॑पू॒र्वग्ं ह॒वीग्ंषि॒ निर्व॑पति ॥ 33 ॥
इ॒द-न्दे॒वाना॑मि॒दमु॑ न-स्स॒हेत्या॑ह॒ व्यावृ॑त्त्यै ॥
स्फा॒त्यै त्वा॒ नारा᳚त्या॒ इत्या॑ह॒ गुप्त्यै᳚ । तम॑सीव॒ वा ए॒षो᳚-ऽन्तश्च॑रति । यः प॑री॒णहि॑ ॥ सुव॑र॒भि विख्ये॑षं-वैँश्वान॒र-ञ्ज्योति॒रित्या॑ह ।
सुव॑रे॒वाभि वि प॑श्यति वैश्वान॒र-ञ्ज्योतिः॑ ।
द्यावा॑पृथि॒वी ह॒विषि॑ गृही॒त उद॑वेपेताम् ॥
दृग्ंह॑न्ता॒-न्दुर्या॒ द्यावा॑पृथि॒व्योरित्या॑ह ।
गृ॒हाणा॒-न्द्यावा॑पृथि॒व्यो-र्धृत्यै᳚ ॥
उ॒र्व॑न्तरि॑क्ष॒-मन्वि॒हीत्या॑ह॒ गत्यै᳚ ॥
अदि॑त्यास्त्वो॒पस्थे॑ सादया॒मीत्या॑ह । इ॒यं-वाँ अदि॑तिः । अ॒स्या ए॒वैन॑दु॒पस्थे॑ सादयति ॥
अग्ने॑ ह॒व्यग्ं र॑क्ष॒स्वेत्या॑ह॒ गुप्त्यै᳚ ॥ 34 ॥
(य॒ज्ञो वा आपो॒ - धाम॑ प्र॒णीय॒ प्रच॑र - त्यती॒या - दे॒त-द्- बा॒हुभ्या॒मित्या॑ह - ह॒विग्ंषि॒ निर्व॑पति॒ - गत्यै॑ च॒त्वारि॑ च) (अ. 4)
अनुवाकं 5 - व्रीह्यवघातः
इन्द्रो॑ वृ॒त्रम॑हन्न् । सो॑-ऽपः । अ॒भ्य॑म्रियत ।
तासां॒-यँन्मेद्ध्यं॑-यँ॒ज्ञिय॒ग्ं॒ सदे॑व॒मासी᳚त् । तदपोद॑क्रामत् । ते द॒र्भा अ॑भवन्न् । य-द्द॒र्भैर॒प उ॑त्पु॒नाति॑ । या ए॒व मेद्ध्या॑ य॒ज्ञिया॒-स्सदे॑वा॒ आपः॑ । ताभि॑रे॒वैना॒ उत्पु॑नाति । द्वाभ्या॒मुत्पु॑नाति ॥ 35 ॥
द्वि॒पा-द्यज॑मानः॒ प्रति॑ष्ठित्यै ॥ दे॒वो वः॑ सवि॒तोत्-पु॑ना॒त्वित्या॑ह । स॒वि॒तृप्र॑सूत ए॒वैना॒ उत्पु॑नाति । अच्छि॑द्रेण प॒वित्रे॒णेत्या॑ह । अ॒सौ वा आ॑दि॒त्यो-ऽच्छि॑द्र-म्प॒वित्र᳚म् । तेनै॒वैना॒ उत्पु॑नाति । वसो॒-स्सूर्य॑स्य र॒श्मिभि॒रित्या॑ह । प्रा॒णा वा आपः॑ । प्रा॒णा वस॑वः । प्रा॒णा र॒श्मयः॑ ॥ 36 ॥
प्रा॒णैरे॒व प्रा॒णान्-थ्सम्पृ॑णक्ति । सा॒वि॒त्रि॒यर्चा ।
स॒वि॒तृप्र॑सूत-म्मे॒ कर्मा॑स॒दिति॑ ।
स॒वि॒तृप्र॑सूतमे॒वास्य॒ कर्म॑ भवति ।
प॒च्छो गा॑यत्रि॒या त्रि॑ष्षमृद्ध॒त्वाय॑ ॥
आपो॑ देवीरग्रेपुवो अग्रेगुव॒ इत्या॑ह ।
रू॒प-मे॒वासा॑मे॒त-न्म॑हि॒मानं॒-व्याँच॑ष्टे ।
अग्र॑ इ॒मं-यँ॒ज्ञ-न्न॑य॒ताग्रे॑
य॒ज्ञप॑ति॒मित्या॑ह । अग्रे॑ ए॒व य॒ज्ञ-न्न॑यन्ति ।
अग्रे॑ य॒ज्ञप॑तिम् ॥ 37 ॥
यु॒ष्मानिन्द्रो॑ ऽवृणीत वृत्र॒तूये॑ यू॒यमिन्द्र॑मवृणीद्ध्वं-वृँत्र॒तूर्य॒ इत्या॑ह ।
वृ॒त्रग्ं ह॑ हनि॒ष्यन्निन्द्र॒ आपो॑ वव्रे ।
आपो॒ हेन्द्रं॑-वँव्रिरे । स॒ज्ञां-मे॒वासा॑मे॒त-थ्सामा॑नं॒-व्याँच॑ष्टे ॥ प्रोक्षि॑ता॒-स्स्थेत्या॑ह । तेनापः॒ प्रोक्षि॑ताः ॥ अ॒ग्नये॑ वो॒ जुष्ट॒-म्प्रोक्षा᳚-म्य॒ग्नीषोमा᳚भ्या॒-मित्या॑ह ।
य॒था॒ दे॒व॒तमे॒वैना॒-न्प्रोक्ष॑ति । त्रिः प्रोक्ष॑ति । त्र्या॑वृ॒द्धि य॒ज्ञः ॥ 38 ॥
अथो॒ रक्ष॑सा॒मप॑हत्यै । शुन्ध॑द्ध्वं॒
दैव्या॑य॒ कर्म॑णे देवय॒ज्याया॒ इत्या॑ह ।
दे॒व॒य॒ज्याया॑ ए॒वैना॑नि शुन्धति । त्रिः प्रोक्ष॑ति । त्र्या॑वृ॒द्धि य॒ज्ञः । अथो॑ मेद्ध्य॒त्वाय॑ । अव॑धूत॒ग्ं॒ रक्षो-ऽव॑धूता॒ अरा॑तय॒ इत्या॑ह ।
रक्ष॑सा॒-मप॑हत्यै । अदि॑त्या॒स्त्वग॒सीत्या॑ह । इ॒यं-वाँ अदि॑तिः ॥ 39 ॥
अ॒स्या ए॒वैन॒-त्त्वच॑-ङ्करोति । प्रति॑ त्वा पृथि॒वी वे॒त्त्वित्या॑ह॒ प्रति॑ष्ठित्यै ॥ पु॒रस्ता᳚-त्प्रती॒चीन॑ग्रीव॒-मुत्त॑रलो॒मोप॑स्तृणाति मेद्ध्य॒त्वाय॑ ।
तस्मा᳚-त्पु॒रस्ता᳚-त्प्र॒त्यञ्चः॑ प॒शवो॒ मेध॒मुप॑तिष्ठन्ते । तस्मा᳚-त्प्र॒जा मृ॒ग-ङ्ग्राहु॑काः । य॒ज्ञो दे॒वेभ्यो॒ निला॑यत ।
कृष्णो॑ रू॒प-ङ्कृ॒त्वा । य-त्कृ॑ष्णाजि॒ने ह॒विर॑द्ध्यव॒हन्ति॑ । य॒ज्ञादे॒व-त-द्य॒ज्ञ-म्प्रयु॑ङ्क्ते । ह॒विषो-ऽस्क॑न्दाय ॥ 40 ॥
अ॒धि॒षव॑णमसि वानस्प॒त्यमित्या॑ह । अ॒धि॒षव॑ण-मे॒वैन॑-त्करोति । प्रति॒ त्वा-ऽदि॑त्या॒स्त्वग्वे॒त्त्वित्या॑ह सय॒त्वाय॑ ॥
अ॒ग्नेस्त॒नू-र॒सीत्या॑ह । अ॒ग्नेर्वा ए॒षा त॒नूः ।
यदोष॑धयः । वा॒चो वि॒सर्ज॑न॒मित्या॑ह ।
य॒दा हि प्र॒जा ओष॑धीना-म॒श्नन्ति॑ । अथ॒ वाचं॒-विँसृ॑जन्ते । दे॒ववी॑तये त्वा गृह्णा॒मीत्या॑ह ॥ 41 ॥
दे॒वता॑भिरे॒वैन॒-थ्सम॑र्धयति ॥
अद्रि॑रसि वानस्प॒त्य इत्या॑ह । ग्रावा॑ण-मे॒वैन॑-त्करोति ।
स इ॒द-न्दे॒वेभ्यो॑ ह॒व्यग्ं सु॒शमि॑ शमि॒ष्वेत्या॑ह॒ शान्त्यै᳚ ॥ हवि॑ष्कृ॒देहीत्या॑ह ।
य ए॒व दे॒वानाग्ं॑ हवि॒ष्कृतः॑ । तान्. ह्व॑यति ।
त्रिर्ह्व॑यति । त्रिष॑त्या॒ हि दे॒वाः ॥ इष॒मा व॒दोर्ज॒मा व॒देत्या॑ह ॥ 42 ॥
इष॑मे॒वोर्जं॒-यँज॑माने दधाति ।
द्यु॒मद्व॑दत व॒यग्ं स॑घा॒न्त-ञ्जे॒ष्मेत्या॑ह॒ भ्रातृ॑व्याभिभूत्यै ॥ मनो᳚-श्श्र॒द्धादे॑वस्य॒ यज॑मानस्यासुर॒घ्नी वाक् । य॒ज्ञा॒यु॒धेषु॒ प्रवि॑ष्टा-ऽऽसीत् । ते-ऽसु॑रा॒ याव॑न्तो यज्ञायु॒धाना॑मु॒द्वद॑ता-मु॒पाशृ॑ण्वन्न् ।
ते परा॑-ऽभवन्न् । तस्मा॒-थ्स्वाना॒-म्मद्ध्ये॑-ऽव॒साय॑ यजेत । याव॑न्तो-ऽस्य॒ भ्रातृ॑व्या यज्ञायु॒धाना॑-मु॒द्वद॑ता-मुपशृ॒ण्वन्ति॑ । ते परा॑ भवन्ति ।
उ॒च्चै-स्स॒माह॑न्त॒वा आ॑ह॒ विजि॑त्यै ॥ 43 ॥
वृ॒ङ्क्त ए॑षामिन्द्रि॒यं-वीँ॒र्य᳚म् । श्रेष्ठ॑ एषा-म्भवति ॥ व॒र्॒ष वृ॑द्धमसि॒ प्रति॑ त्वा व॒र्॒षवृ॑द्धं-वेँ॒त्त्वित्या॑ह ।
व॒र्॒षवृ॑द्धा॒ वा ओष॑धयः ।
व॒र्॒षवृ॑द्धा इ॒षीका॒-स्समृ॑द्ध्यै ।
य॒ज्ञग्ं रक्षा॒ग्॒स्यनु॒ प्रावि॑शन्न् ।
तान्य॒स्ना प॒शुभ्यो॑ नि॒रवा॑दयन्त ।
तुषै॒रोष॑धीभ्यः ॥ परा॑पूत॒ग्ं॒ रक्षः॒ परा॑पूता॒ अरा॑तय॒ इत्या॑ह ।
रक्ष॑सा॒मप॑हत्यै ॥ 44 ॥
रक्ष॑सा-म्भा॒गो॑-ऽसीत्या॑ह । तुषै॑रे॒व रक्षाग्ं॑सि नि॒रव॑दयते । अ॒प उप॑स्पृशति मेद्ध्य॒त्वाय॑ । वा॒युर्वो॒ वि वि॑न॒क्त्वित्या॑ह । प॒वित्रं॒-वैँ वा॒युः । पु॒नात्ये॒वैनान्॑ । अ॒न्तरि॑क्षादिव॒ वा ए॒ते प्रस्क॑न्दन्ति । ये शूर्पा᳚त् । दे॒वो वः॑ सवि॒ता हिर॑ण्यपाणिः॒ प्रति॑गृह्णा॒त्वित्या॑ह॒ प्रति॑ष्ठित्यै ।
ह॒विषो-ऽस्क॑न्दाय । त्रिष्फ॒लीक॑र्त॒वा आ॑ह । त्र्या॑वृ॒द्धि य॒ज्ञः । अथो॑ मेद्ध्य॒त्वाय॑ ॥ 45 ॥
(द्वाभ्या॒मु-त्पु॑नाति - र॒श्मयो॑ - नय॒न्त्यग्रे॑ य॒ज्ञप॑तिं - ँय॒ज्ञो - ऽदि॑ति॒ - रस्क॑न्दाय - गृह्णा॒मीत्या॑ह - व॒देत्या॑ह॒ - विजि॑त्या॒ - अप॑हत्या॒ - अस्क॑न्दाय॒ त्रीणि॑ च) (अ. 5)
अनुवाकं 6 - तण्डुलपेषणम्
अव॑धूत॒ग्ं॒ रक्षो-ऽव॑धूता॒ अरा॑तय॒ इत्या॑ह । रक्ष॑सा॒मप॑हत्यै । अदि॑त्या॒स्त्वग॒सीत्या॑ह । इ॒यं-वाँ अदि॑तिः । अ॒स्या ए॒वैन॒-त्त्वच॑-ङ्करोति । प्रति॑ त्वा पृथि॒वी वे॒त्त्वित्या॑ह॒ प्रति॑ष्ठित्यै ।
पु॒रस्ता᳚-त्प्रती॒चीन॑ग्रीव॒-मुत्त॑रलो॒मोप॑स्तृणाति मेद्ध्य॒त्वाय॑ । तस्मा᳚-त्पु॒रस्ता᳚-त्प्र॒त्यञ्चः॑ प॒शवो॒ मेध॒मुप॑तिष्ठन्ते । तस्मा᳚-त्प्र॒जा मृ॒ग-ङ्ग्राहु॑काः । य॒ज्ञो दे॒वेभ्यो॒ निला॑यत ॥ 46 ॥
कृष्णो॑ रू॒प-ङ्कृ॒त्वा । य-त्कृ॑ष्णाजि॒ने ह॒विर॑धिपि॒नष्टि॑ । य॒ज्ञादे॒व त-द्य॒ज्ञ-म्प्रयु॑ङ्क्ते । ह॒विषो-ऽस्क॑न्दाय ॥ द्यावा॑पृथि॒वी स॒हास्ता᳚म् । ते श॑म्यामा॒त्रमेक॒मह॒र्व्यैताग्ं॑ शम्यामा॒त्रमेक॒महः॑ ॥ दि॒व-स्स्क॑म्भ॒निर॑सि॒ प्रति॒ त्वा ऽदि॑त्या॒स्त्वग्वे॒त्त्वित्या॑ह ।
द्यावा॑पृथि॒व्यो-र्वीत्यै᳚ । धि॒षणा॑-ऽसि पर्व॒त्या
प्रति॑ त्वा दि॒व-स्स्क॑म्भ॒निर्वे॒त्त्वित्या॑ह ।
द्यावा॑पृथि॒व्यो-र्विधृ॑त्यै ॥ 47 ॥
धि॒षणा॑-ऽसि पार्वते॒यी प्रति॑ त्वा पर्व॒तिर्वे॒त्त्वित्या॑ह । द्यावा॑पृथि॒व्योर्धृत्यै᳚ ॥ दे॒वस्य॑ त्वा सवि॒तुः प्र॑स॒व इत्या॑ह॒ प्रसू᳚त्यै । अ॒श्विनो᳚-र्बा॒हुभ्या॒मित्या॑ह । अ॒श्विनौ॒ हि दे॒वाना॑मद्ध्व॒र्यू आस्ता᳚म् । पू॒ष्णो हस्ता᳚भ्या॒मित्या॑ह॒ यत्यै᳚ ।
अधि॑वपा॒मीत्या॑ह । य॒था॒दे॒व॒त-मे॒वैना॒नधि॑ वपति ॥ धा॒न्य॑मसि धिनु॒हि दे॒वानित्या॑ह । ए॒तस्य॒ यजु॑षो वी॒र्ये॑ण ॥ 48 ॥
याव॒देका॑ दे॒वता॑ का॒मय॑ते॒ याव॒देका᳚ । ताव॒दाहु॑तिः प्रथते । न हि तदस्ति॑ । यत्ताव॑दे॒व स्यात् । याव॑ज्जु॒होति॑ ॥ प्रा॒णाय॑ त्वा-ऽपा॒नाय॒ त्वेत्या॑ह । प्रा॒णाने॒व यज॑माने दधाति । दी॒र्घामनु॒ प्रसि॑ति॒मायु॑षे धा॒मित्या॑ह । आयु॑रे॒वास्मि॑-न्दधाति ।
अ॒न्तरि॑क्षादिव॒ वा ए॒तानि॒ प्रस्क॑न्दन्ति । यानि॑ दृ॒षदः॑ । दे॒वो वः॑ सवि॒ता हिर॑ण्यपाणिः॒ प्रति॑ गृह्णा॒त्वित्या॑ह॒ प्रति॑ष्ठित्यै । ह॒विषो-ऽस्क॑न्दाय ॥
असं॑वँपन्ती पिग्ं॑षा॒णूनि॑ कुरुता॒दित्या॑ह मेद्ध्य॒त्वाय॑ ॥ 49 ॥
(निला॑यत॒ - विधृ॑त्यै - वी॒र्ये॑ण - स्कन्दन्ति च॒त्वारि॑ च ) (अ. 6)
अनुवाकं 7 - कपालोपधानम्
धृष्टि॑रसि॒ ब्रह्म॑ य॒च्छेत्या॑ह॒ धृत्यै᳚ ॥
अपा᳚ग्ने॒ ऽग्निमा॒माद॑-ञ्जहि॒ निष्क्र॒व्यादग्ं॑
से॒धा दे॑व॒यजं॑-वँ॒हेत्या॑ह ।
य ए॒वामात्क्र॒व्यात् । तम॑प॒हत्य॑ । मेद्ध्ये॒-ऽग्नौ क॒पाल॒मुप॑दधाति ॥ निर्द॑ग्ध॒ग्ं॒ रक्षो॒ निर्द॑ग्धा॒ अरा॑तय॒ इत्या॑ह । रक्षाग्॑स्ये॒व
निर्द॑हति । अ॒ग्नि॒वत्युप॑दधाति । अ॒स्मिन्ने॒व लो॒के ज्योति॑र्धत्ते । अङ्गा॑र॒मधि॑-वर्तयति ॥ 50 ॥
अ॒न्तरि॑क्ष ए॒व ज्योति॑र्धत्ते ।
आ॒दि॒त्यमे॒वामुष्मि॑न् ँलो॒के ज्योति॑र्धत्ते ।
ज्योति॑ष्मन्तो-ऽस्मा इ॒मे लो॒का भ॑वन्ति ।
य ए॒वं-वेँद॑ ॥ ध्रु॒वम॑सि पृथि॒वी-न्दृ॒ग्ं॒हेत्या॑ह । पृ॒थि॒वीमे॒वैतेन॑ दृग्ंहति ।
ध॒र्त्रम॑स्य॒न्तरि॑क्ष-न्दृ॒ग्ं॒हेत्या॑ह । अ॒न्तरि॑क्षमे॒वैतेन॑ दृग्ंहति ।
ध॒रुण॑मसि॒ दिव॑-न्दृ॒ग्ं॒हेत्या॑ह । दिव॑मे॒वैतेन॑ दृग्ंहति ॥ 51 ॥
धर्मा॑सि॒ दिशो॑ दृ॒ग्ं॒हेत्या॑ह ।
दिश॑ ए॒वैतेन॑ दृग्ंहति । इ॒माने॒वैतै-र्लो॒का-न्दृग्ं॑हति । दृग्ं ह॑न्ते-ऽस्मा इ॒मे लो॒काः प्र॒जया॑ प॒शुभिः॑ । य ए॒वं-वेँद॑ ॥ त्रीण्यग्रे॑ क॒पाला॒न्युप॑दधाति । त्रय॑ इ॒मे लो॒काः ।
ए॒षां-लोँ॒काना॒माप्त्यै᳚ ।
एक॒मग्रे॑ क॒पाल॒मुप॑दधाति ।
एकं॒-वाँ अग्रे॑ क॒पाल॒-म्पुरु॑षस्य स॒भंवँ॑ति ॥ 52 ॥
अथ॒ द्वे । अथ॒ त्रीणि॑ । अथ॑ च॒त्वारि॑ । अथा॒ष्टौ ।
तस्मा॑द॒ष्टाक॑पाल॒-म्पुरु॑षस्य॒ शिरः॑ ।
यदे॒व-ङ्क॒पाला᳚न्युप॒ दधा॑ति । य॒ज्ञो वै प्र॒जाप॑तिः । य॒ज्ञमे॒व प्र॒जाप॑ति॒ग्ं॒ सग्ग्स्क॑रोति ।
आ॒त्मान॑मे॒व त-थ्सग्ग्स्क॑रोति । तग्ं सग्ग्स्कृ॑तमा॒त्मान᳚म् ॥ 53 ॥
अ॒मुष्मि॑न् ँलो॒के-ऽनु॒परै॑ति ॥ यद॒ष्टावु॑प॒ दधा॑ति । गा॒य॒त्रि॒या त-थ्सम्मि॑तम् । यन्नव॑ । त्रि॒वृता॒ तत् । य-द्दश॑ । वि॒राजा॒ तत् । यदेका॑दश । त्रि॒ष्टुभा॒ तत् । यद्द्वाद॑श ॥ 54 ॥
जग॑त्या॒ तत् । छन्दः॑ सम्मितानि॒ स उ॑प॒दध॑-त्क॒पाला॑नि । इ॒मान् ँलो॒कान॑नुपू॒र्व-न्दिशो॒ विधृ॑त्यै दृग्ंहति । अथायुः॑ प्रा॒णा-न्प्र॒जा-म्प॒शून्. यज॑माने दधाति । स॒जा॒तान॑स्मा अ॒भितो॑ बहु॒लान् क॑रोति ॥
चित॒-स्स्थेत्या॑ह । य॒था॒ य॒जुरे॒वैतत् ॥
भृगू॑णा॒मङ्गि॑रसा॒-न्तप॑सा तप्यद्ध्व॒मित्या॑ह ।
दे॒वता॑ना-मे॒वैना॑नि॒ तप॑सा तपति । तानि॒ तत॒-स्सग्ग्स्थि॑ते । यानि॑ घ॒र्मे क॒पाला᳚न् युपचि॒न्वन्ति॑ वे॒धस॒ इति॒ चतु॑ष्पदय॒र्चा विमु॑ञ्चति । चतु॑ष्पादः प॒शवः॑ । प॒शुष्वे॒वोपरि॑ष्टा॒-त्प्रति॑तिष्ठति ॥ 55 ॥
(व॒र्त॒य॒ति॒ - दिव॑मे॒वैतेन॑ दृग्ंहति - स॒म्भव॑ति॒ - तग्ं सग्ग्स्कृ॑तमा॒त्मानं॒ - द्वाद॑श॒ - सग्ग्स्थि॑ते॒ त्रीणि॑ च) (अ. 7)
अनुवाकं 8 - पुरोडाशानिष्पादनम्
दे॒वस्य॑ त्वा सवि॒तुः प्र॑स॒व इत्या॑ह॒ प्रसू᳚त्यै । अ॒श्विनो᳚-र्बा॒हुभ्या॒मित्या॑ह ।
अ॒श्विनौ॒ हि दे॒वाना॑मद्ध्व॒र्यू आस्ता᳚म् ।
पू॒ष्णो हस्ता᳚भ्या॒मित्या॑ह॒ यत्यै᳚ ।
संवँ॑पा॒मीत्या॑ह । य॒था॒ दे॒व॒तमे॒वैना॑नि॒ संवँ॑पति ॥ समापो॑ अ॒द्भिर॑ग्मत॒ समोष॑धयो॒ रसे॒नेत्या॑ह । आपो॒ वा ओष॑धी-र्जिन्वन्ति । ओष॑धयो॒-ऽपो जि॑न्वन्ति ।
अ॒न्या वा ए॒तासा॑म॒न्या जि॑न्वन्ति ॥ 56 ॥
तस्मा॑दे॒वमा॑ह । सग्ं रे॒वती॒-र्जग॑तीभि॒-र्मधु॑मती॒-र्मधु॑मतीभि-स्सृज्यद्ध्व॒मित्या॑ह ।
आपो॒ वै रे॒वतीः᳚ । प॒शवो॒ जग॑तीः । ओष॑धयो॒ मधु॑मतीः । आप॒ ओष॑धीः प॒शून् । ताने॒वास्मा॑ एक॒धा स॒ग्ं॒सृज्य॑ । मधु॑मतः करोति ।
अ॒द्भ्यः परि॒ प्रजा॑ता-स्स्थ॒ सम॒द्भिः पृ॑च्यद्ध्व॒मिति॑ प॒र्याप्ला॑वयति ।
यथा॒ सुवृ॑ष्ट इ॒माम॑नु वि॒सृत्य॑ ॥ 57 ॥
आप॒ ओष॑धीर्म॒हय॑न्ति । ता॒दृगे॒व तत् ॥
जन॑यत्यै त्वा॒ संयौँ॒मीत्या॑ह । प्र॒जा ए॒वैतेन॑ दाधार । अ॒ग्नये᳚ त्वा॒-ऽग्नीषोमा᳚भ्या॒मित्या॑ह॒ व्यावृ॑त्त्यै । म॒खस्य॒ शिरो॒-ऽसीत्या॑ह ।
य॒ज्ञो वै म॒खः । तस्यै॒तच्छिरः॑ । य-त्पु॑रो॒डाशः॑ । तस्मा॑दे॒वमा॑ह ॥ 58 ॥
घ॒र्मो॑-ऽसि वि॒श्वायु॒रित्या॑ह । विश्व॑मे॒वायु॒-र्यज॑माने दधाति । उ॒रु प्र॑थस्वो॒रु ते॑ य॒ज्ञप॑तिः प्रथता॒मित्या॑ह । यज॑मानमे॒व प्र॒जया॑ प॒शुभिः॑ प्रथयति । त्वच॑-ङ्गृह्णी॒ष्वेत्या॑ह ।
सर्व॑मे॒वैन॒ग्ं॒ सत॑नु-ङ्करोति । अथा॒प आ॒नीय॒ परि॑ मार्ष्टि । मा॒ग्ं॒स ए॒व त-त्त्वच॑-न्दधाति । तस्मा᳚-त्त्व॒चा मा॒ग्ं॒स-ञ्छ॒न्नम् ॥
घ॒र्मो वा ए॒षो-ऽशा᳚न्तः ॥ 59 ॥
अ॒र्ध॒मा॒से᳚-ऽर्धमासे॒ प्रवृ॑ज्यते । य-त्पु॑रो॒डाशः॑ । स ई᳚श्व॒रो यज॑मानग्ं शु॒चा प्र॒दहः॑ । पर्य॑ग्नि करोति । प॒शुमे॒वैन॑मकः । शान्त्या॒ अप्र॑दाहाय । त्रिः पर्य॑ग्नि करोति ।
त्र्या॑वृ॒द्धि य॒ज्ञः । अथो॒ रक्ष॑सा॒मप॑हत्यै ॥
अ॒न्तरि॑त॒ग्ं॒ रक्षो॒-ऽन्तरि॑ता॒ अरा॑तय॒ इत्या॑ह ॥ 60 ॥
रक्ष॑सा-म॒न्तर्हि॑त्यै । पु॒रो॒डाशं॒-वाँ अधि॑श्रित॒ग्ं॒ रक्षाग्॑स्यजिघाग्ंसन्न् ।
दि॒वि नाको॒ नामा॒ग्नी र॑क्षो॒हा । स ए॒वास्मा॒-द्रक्षा॒ग्॒स्यपा॑हन्न् । दे॒वस्त्वा॑ सवि॒ता श्र॑पय॒त्वित्या॑ह । स॒वि॒तृप्र॑सूत ए॒वैनग्ग्॑ श्रपयति । वर्षि॑ष्ठे॒ अधि॒ नाक॒ इत्या॑ह । रक्ष॑सा॒मप॑हत्यै । अ॒ग्निस्ते॑ त॒नुव॒-म्मा-ऽति॑ धा॒गित्या॒हान॑तिदाहाय । अग्ने॑ ह॒व्यग्ं र॑क्ष॒स्वेत्या॑ह॒ गुप्त्यै᳚ ॥ 61 ॥
अवि॑दहन्त-श्श्रपय॒तेति॒ वाचं॒-विँसृ॑जते ।
य॒ज्ञमे॒व ह॒वीग्ष्य॑भि-व्या॒हृत्य॒ प्रत॑नुते ।
पु॒रो॒रुच॒मवि॑दाहाय॒ शृत्यै॑ करोति ॥ म॒स्तिष्को॒ वै पु॑रो॒डाशः॑ । तं-यँन्नाभि॑वा॒सये᳚त् । आ॒विर्म॒स्तिष्कः॑ स्यात् । अ॒भिवा॑सयति ।
तस्मा॒-द्गुहा॑ म॒स्तिष्कः॑ । भस्म॑ना॒-ऽभि वा॑सयति ।
तस्मा᳚-न्मा॒ग्ं॒सेनास्थि॑ छ॒न्नम् ॥ 62 ॥
वे॒देना॒भि वा॑सयति । तस्मा॒-त्केशै॒-श्शिरः॑ छ॒न्नम् ।
अख॑लतिभावुको भवति । य ए॒वं-वेँद॑ ॥ प॒शोर्वै प्र॑ति॒मा पु॑रो॒डाशः॑ । स नाय॒जुष्क॑-मभि॒वास्यः॑ । वृथे॑व स्यात् । ई॒श्व॒रा यज॑मानस्य प॒शवः॒ प्रमे॑तोः ॥ स-म्ब्रह्म॑णा पृच्य॒स्वेत्या॑ह । प्रा॒णा वै ब्रह्म॑ ॥ 63 ॥
प्रा॒णाः प॒शवः॑ । प्रा॒णैरे॒व प॒शून्थ्
सम्पृ॑णक्ति । न प्र॒मायु॑का भवन्ति । यज॑मानो॒ वै पु॑रो॒डाशः॑ । प्र॒जा प॒शवः॒ पुरी॑षम् ।
यदे॒वम॑भि वा॒सय॑ति । यज॑मानमे॒व प्र॒जया॑ प॒शुभि॒-स्सम॑र्धयति ॥ दे॒वा वै ह॒वि-र्भृ॒त्वा-ऽब्रु॑वन्न् । कस्मि॑न्नि॒द-म्म्र॑क्ष्यामह॒ इति॑ ।
सो᳚-ऽग्निर॑ब्रवीत् ॥ 64 ॥
मयि॑ त॒नू-स्सन्निध॑द्ध्वम् । अ॒हं-वँ॒स्त-ञ्ज॑नयिष्यामि । यस्मि॑-न्म्र॒क्ष्यद्ध्व॒ इति॑ । ते दे॒वा अ॒ग्नौ त॒नू-स्स-न्न्य॑दधत । तस्मा॑दाहुः ।
अ॒ग्नि-स्सर्वा॑ दे॒वता॒ इति॑ । सो-ऽङ्गा॑रेणा॒पः ।
अ॒भ्य॑पातयत् । तत॑ एक॒तो॑-ऽजायत ।
स द्वि॒तीय॑म॒भ्य॑पातयत् ॥ 65 ॥
ततो᳚ द्वि॒तो॑-ऽजायत । स तृ॒तीय॑-म॒भ्य॑पातयत् ।
तत॑-स्त्रि॒तो॑-ऽजायत । यद॒द्भ्यो-ऽजा॑यन्त । तदा॒प्याना॑माप्य॒त्वम् । यदा॒त्मभ्यो ऽजा॑यन्त ।
तदा॒त्म्याना॑-मात्म्य॒त्वम् ॥ ते दे॒वा आ॒प्येष्व॑मृजत । आ॒प्या अ॑मृजत॒ सूर्या᳚भ्युदिते । सूर्या᳚भ्युदित॒-स्सूर्या॑भिनिम्रुक्ते ॥ 66 ॥
सूर्या॑भिनिम्रुक्तः कुन॒खिनि॑ । कु॒न॒खी श्या॒वद॑ति । श्या॒वद॑न्नग्रदिधि॒षौ । अ॒ग्र॒दि॒धि॒षुः प॑रिवि॒त्ते । प॒रि॒वि॒त्तो वी॑र॒हणि॑ । वी॒र॒हा ब्र॑ह्म॒हणि॑ ।
तद्ब्र॑ह्म॒हण॒-न्नात्य॑च्यवत । अ॒न्त॒र्वे॒दि निन॑य॒त्यव॑रुद्ध्यै । उल्मु॑केना॒भि गृ॑ह्णाति शृत॒त्वाय॑ । शृ॒तका॑मा इव॒ हि दे॒वाः ॥ 67 ॥
(अ॒न्या जि॑न्वन्-त्यनुवि॒सृत्यै॒-वमा॒-हाशा᳚न्त-आह॒-गुप्त्यै॑-छ॒न्नं - ब्रह्मा᳚-ब्रवी-द्द्वि॒तीय॑म॒भ्य॑पातय॒-थ्सूर्या॑भिनिम्रुक्ते-दे॒वाः) (अ. 8)
अनुवाकं 9 - वेदिकरणम्
दे॒वस्य॑ त्वा सवि॒तुः प्र॑स॒व इति॒ स्फ्यमाद॑त्ते॒ प्रसू᳚त्यै । अ॒श्विनो᳚-र्बा॒हुभ्या॒मित्या॑ह । अ॒श्विनौ॒ हि दे॒वाना॑मद्ध्व॒र्यू आस्ता᳚म् । पू॒ष्णो हस्ता᳚भ्या॒मित्या॑ह॒ यत्यै᳚ ॥ आद॑द॒ इन्द्र॑स्य बा॒हुर॑सि॒ दक्षि॑ण॒ इत्या॑ह । इ॒न्द्रि॒यमे॒व यज॑माने दधाति । स॒हस्र॑भृष्टि-श्श॒तते॑जा॒ इत्या॑ह ।
रू॒पमे॒वास्यै॒त-न्म॑हि॒मानं॒-व्याँच॑ष्टे ॥
वा॒युर॑सि ति॒ग्मते॑जा॒ इत्या॑ह । तेजो॒ वै वा॒युः ॥ 68 ॥
तेज॑ ए॒वास्मि॑-न्दधाति ॥ वि॒षाद्वै नामा॑सु॒र आ॑सीत् । सो॑-ऽबिभेत् । य॒ज्ञेन॑ मा दे॒वा अ॒भिभ॑विष्य॒न्तीति॑ । स पृ॑थि॒वीम॒भ्य॑वमीत् । सा ऽमे॒द्ध्या ऽभ॑वत् । अथो॒ यदिन्द्रो॑ वृ॒त्रमहन्न्॑ । तस्य॒ लोहि॑त-म्पृथि॒वीमनु॒ व्य॑धावत् । सा ऽमे॒द्ध्या ऽभ॑वत् ।
पृथि॑वि देवयज॒नीत्या॑ह ॥ 69 ॥
मेद्ध्या॑मे॒वैना᳚-न्देव॒यज॑नी-ङ्करोति ।
ओष॑द्ध्यास्ते॒ मूल॒-म्मा हिग्ं॑सिष॒मित्या॑ह । ओष॑धीना॒-महिग्ं॑सायै ॥ व्र॒ज-ङ्ग॑च्छ गो॒स्थान॒मित्या॑ह । छन्दाग्ं॑सि॒ वै व्र॒जो गो॒स्थानः॑ । छन्दाग्॑स्ये॒वास्मै᳚ व्र॒ज-ङ्गो॒स्थान॑-ङ्करोति ॥ वर्ष॑तु ते॒ द्यौरित्या॑ह ।
वृष्टि॒र्वै द्यौः । वृष्टि॑मे॒वाव॑रुन्धे ॥
ब॒धा॒न दे॑व सवितः पर॒मस्या᳚-म्परा॒वतीत्या॑ह ॥ 70 ॥
द्वौ वाव पुरु॑षौ । य-ञ्चै॒व द्वेष्टि॑ । यश्चै॑न॒-न्द्वेष्टि॑ । तावु॒भौ ब॑द्ध्नाति पर॒मस्या᳚-म्परा॒वति॑ श॒तेन॒ पाशैः᳚ । यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॒ य-ञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मस्तमतो॒ मा मौ॒गित्या॒हानि॑म्रुक्त्यै ॥
अ॒ररु॒र्वै नामा॑सु॒र आ॑सीत् ।
स पृ॑थि॒व्यामुप॑म्लुप्तो-ऽशयत् ।
त-न्दे॒वा अप॑हतो॒-ऽररुः॑ पृथि॒व्या इति॑ पृथि॒व्या अपा᳚घ्नन्न् । भ्रातृ॑व्यो॒ वा अ॒ररुः॑ । अप॑हतो॒-ऽररुः॑ पृथि॒व्या इति॒ यदाह॑ ॥ 71 ॥
भ्रातृ॑व्यमे॒व पृ॑थि॒व्या अप॑हन्ति । ते॑-ऽमन्यन्त ।
दिवं॒-वाँ अ॒यमि॒तः प॑तिष्य॒तीति॑ ।
तम॒ररु॑स्ते॒ दिव॒-म्मा स्का॒निति॑ दि॒वः पर्य॑बाधन्त । भ्रातृ॑व्यो॒ वा अ॒ररुः॑ । अ॒ररु॑स्ते॒ दिव॒-म्मा स्का॒निति॒ यदाह॑ । भ्रातृ॑व्यमे॒व दि॒वः परि॑बाधते ।
स्त॒म्ब॒ य॒जुर्-ह॑रति । पृ॒थि॒व्या ए॒व भ्रातृ॑व्य॒-मप॑हन्ति । द्वि॒तीयग्ं॑ हरति ॥ 72 ॥
अ॒न्तरि॑क्षादे॒वैन॒-मप॑हन्ति । तृ॒तीयग्ं॑ हरति । दि॒व ए॒वैन॒-मप॑हन्ति । तू॒ष्णी-ञ्च॑तु॒र्थग्ं ह॑रति । अप॑रिमितादे॒वैन॒-मप॑हन्ति ॥ असु॑राणां॒-वाँ इ॒यमग्र॑ आसीत् । याव॒दासी॑नः परा॒ पश्य॑ति ।
ताव॑-द्दे॒वाना᳚म् । ते दे॒वा अ॑ब्रुवन्न् ।
अस्त्वे॒व नो॒-ऽस्यामपीति॑ ॥ 73 ॥
क्य॑न्नो दास्य॒थेति॑ । याव॑थ्स्व॒य-म्प॑रिगृह्णी॒थेति॑ ।
ते वस॑व॒स्त्वेति॑ दक्षिण॒तः पर्य॑गृह्णन्न् । रु॒द्रास्त्वेति॑ प॒श्चात् । आ॒दि॒त्या-स्त्वेत्यु॑त्तर॒तः । ते᳚-ऽग्निना॒ प्राञ्चो॑-ऽजयन्न् । वसु॑भि-र्दक्षि॒णा ।
रु॒द्रैः प्र॒त्यञ्चः॑ । आ॒दि॒त्यैरुद॑ञ्चः ।
यस्यै॒वं-विँ॒दुषो॒ वेदि॑-म्परि गृ॒ह्णन्ति॑ ॥ 74 ॥
भव॑त्या॒त्मना᳚ । परा᳚-ऽस्य॒ भ्रातृ॑व्यो भवति ॥
दे॒वस्य॑ सवि॒तु-स्स॒व इत्या॑ह॒ प्रसू᳚त्यै ।
कर्म॑ कृण्वन्ति वे॒धस॒ इत्या॑ह । इ॒षि॒तग्ं हि कर्म॑ क्रि॒यते᳚ । पृ॒थि॒व्यै मेद्ध्य॑-ञ्चामे॒द्ध्य-ञ्च॒ व्युद॑क्रामताम् । प्रा॒चीन॑-मुदी॒चीन॒-म्मेद्ध्य᳚म् । प्र॒ती॒चीन॑-न्दक्षि॒णा ऽमे॒द्ध्यम् ।
प्राची॒मुदी॑ची-म्प्रव॒णा-ङ्क॑रोति ।
मेद्ध्या॑मे॒वैना᳚-न्देव॒यज॑नी-ङ्करोति ॥ 75 ॥
प्राञ्चौ॑ वेद्य॒ग्ं॒ सावुन्न॑यति । आ॒ह॒व॒नीय॑स्य॒ परि॑गृहीत्यै । प्र॒तीची॒ श्रोणी᳚ । गार्ह॑पत्यस्य॒ परि॑गृहीत्यै । अथो॑ मिथुन॒त्वाय॑ । उद्ध॑न्ति । यदे॒वास्या॑ अमे॒द्ध्यम् । तदप॑हन्ति । उद्ध॑न्ति ।
तस्मा॒दोष॑धयः॒ परा॑भवन्ति ॥ 76 ॥
मूल॑-ञ्छिनत्ति । भ्रातृ॑व्यस्यै॒व मूल॑-ञ्छिनत्ति ।
मूलं॒-वाँ अ॑ति॒तिष्ठ॒-द्रक्षा॒ग्॒स्यनू-त्पि॑पते । यद्धस्ते॑न छि॒न्द्यात् । कु॒न॒खिनीः᳚ प्र॒जा-स्स्युः॑ । स्फ्येन॑ छिनत्ति । वज्रो॒ वै स्फ्यः ।
वज्रे॑णै॒व य॒ज्ञा-द्रक्षा॒ग्॒स्यप॑हन्ति । पि॒तृ॒दे॒व॒त्या ऽति॑खाता । इय॑ती-ङ्खनति ॥ 77 ॥
प्र॒जाप॑तिना यज्ञमु॒खेन॒ सम्मि॑ताम् ॥ वेदि॑र्दे॒वेभ्यो॒ निला॑यत । ता-ञ्च॑तुरङ्गु॒ले ऽन्व॑विन्दन्न् । तस्मा᳚च्चतुरङ्गु॒ल-ङ्खेया᳚ ।
च॒तु॒रङ्गु॒ल-ङ्ख॑नति । च॒तु॒र॒ङ्गु॒ले ह्योष॑धयः प्रति॒तिष्ठ॑न्ति ।
आप्र॑ति॒ष्ठायै॑ खनति । यज॑मानमे॒व प्र॑ति॒ष्ठा-ङ्ग॑मयति । द॒क्षि॒ण॒तो वर्षी॑यसी-ङ्करोति ।
दे॒व॒यज॑नस्यै॒व रू॒पम॑कः ॥ 78 ॥
पुरी॑षवती-ङ्करोति । प्र॒जा वै प॒शवः॒ पुरी॑षम् ।
प्र॒जयै॒वैन॑-म्प॒शुभिः॒ पुरी॑षवन्त-ङ्करोति । उत्त॑र-म्परिग्रा॒ह-म्परि॑गृह्णाति । ए॒ताव॑ती॒ वै पृ॑थि॒वी । याव॑ती॒ वेदिः॑ । तस्या॑ ए॒ताव॑त ए॒व भ्रातृ॑व्य-न्नि॒र्भज्य॑ । आ॒त्मन॒ उत्त॑र-म्परिग्रा॒ह-म्परि॑गृह्णाति ।
ऋ॒त-म॑स्यृत॒सद॑न-मस्यृत॒श्रीर॒सीत्या॑ह । य॒था॒ य॒जुरे॒वै तत् ॥ 79 ॥
क्रू॒रमि॑व॒ वा ए॒त-त्क॑रोति । यद्वेदि॑-ङ्क॒रोति॑ ।
धा अ॑सि स्व॒धा अ॒सीति॑ योयुप्यते॒ शान्त्यै᳚ ।
उ॒र्वी चासि॒ वस्वी॑ चा॒सीत्या॑ह ।
उ॒र्वीमे॒वैनां॒-वँस्वी᳚-ङ्करोति ।
पु॒रा क्रू॒रस्य॑ वि॒सृपो॑ विरफ्शि॒न्नित्या॑ह मेद्ध्य॒त्वाय॑ । उ॒दा॒दाय॑ पृथि॒वी-ञ्जी॒रदा॑नु॒र्यामैर॑य-ञ्च॒न्द्रम॑सि स्व॒धाभि॒रित्या॑ह ।
यदे॒वास्या॑ अमे॒द्ध्यम् । तद॑प॒हत्य॑ ।
मेद्ध्या᳚-न्देव॒यज॑नी-ङ्कृ॒त्वा ॥ 80 ॥
यद॒दश्च॒न्द्रम॑सि॒ मेद्ध्य᳚म् । तद॒स्यामेर॑यति ।
ता-न्धीरा॑सो अनु॒दृश्य॑ यजन्त॒ इत्या॒हानु॑ख्यात्यै ॥ प्रोक्ष॑णी॒रासा॑दय । इ॒द्ध्माब॒र्॒हि-रुप॑सादय । स्रु॒व-ञ्च॒ स्रुच॑श्च॒ सम्मृ॑ड्ढि । पत्नी॒ग्ं॒ सन्न॑ह्य । आज्ये॑नो॒देहीत्या॑हानुपू॒र्वता॑यै । प्रोक्ष॑णी॒रासा॑दयति । आपो॒ वै र॑क्षो॒घ्नीः ॥ 81 ॥
रक्ष॑सा॒मप॑हत्यै । स्फ्यस्य॒ वर्त्मन्᳚-थ्सादयति । य॒ज्ञस्य॒ सन्त॑त्यै । उ॒वाच॒ हासि॑तो दैव॒लः । ए॒ताव॑ती॒र्वा अ॒मुष्मि॑न् ँलो॒क आप॑ आसन्न् ।
याव॑तीः॒ प्रोक्ष॑णी॒रिति॑ । तस्मा᳚-द्ब॒ह्वीरा॒साद्याः᳚ । स्फ्यमु॒दस्यन्न्॑ । य-न्द्वि॒ष्यात्त-न्ध्या॑येत् । शु॒चैवैन॑-मर्पयति ॥ 82 ॥
(वै वा॒यु - रा॑ह - परा॒वतीत्या॒हा - ह॑ - द्वि॒तीयग्ं॑ हर॒ - तीति॑ - परिगृ॒ह्णन्ति॑ - देव॒यज॑नी-ङ्करोति - भवन्ति - खनत्य - क - रे॒तत् - कृ॒त्वा - र॑क्षो॒घ्नी - र॑र्पयति) (अ. 9)
अनुवाकं 10 - इध्माबर्हि-स्सादनम्
वज्रो॒ वै स्फ्यः । यद॒न्वञ्च॑-न्धा॒रये᳚त् । वज्रे᳚-ऽद्ध्व॒र्युः, क्ष॑ण्वीत । पु॒रस्ता᳚-त्ति॒र्यञ्च॑-न्धारयति । वज्रो॒ वै स्फ्यः । वज्रे॑णै॒व य॒ज्ञस्य॑ दक्षिण॒तो रक्षा॒ग्॒स्यप॑हन्ति ।
अ॒ग्निभ्या॒-म्प्राच॑श्च प्र॒तीच॑श्च । स्फ्येनोदी॑चश्चा-ध॒राच॑श्च । स्फ्येन॒ वा ए॒ष वज्रे॑णा॒स्यै पा॒प्मान॒-म्भ्रातृ॑व्य-मप॒हत्य॑ ।
उ॒त्क॒रे-ऽधि॒ प्रवृ॑श्चति ॥ 83 ॥
यथो॑प॒धाय॑ वृ॒श्चन्त्य॒वम् । हस्ता॒वव॑ नेनिक्ते । आ॒त्मान॑मे॒व प॑वयते । स्फ्य-म्प्रक्षा॑लयति मेद्ध्य॒त्वाय॑ । अथो॑ पा॒प्मन॑ ए॒व भ्रातृ॑व्यस्य न्य॒ङ्ग-ञ्छि॑नत्ति ॥ इ॒द्ध्मा-ब॒र्॒हि-रुप॑सादयति॒ युक्त्यै᳚ । य॒ज्ञस्य॑ मिथुन॒त्वाय॑ ।
अथो॑ पुरो॒रुच॑मे॒वैता-न्द॑धाति ।
उत्त॑रस्य॒ कर्म॒णो-ऽनु॑ख्यात्यै ।
न पु॒रस्ता᳚-त्प्र॒त्यगुप॑सादयेत् ॥ 84 ॥
य-त्पु॒रस्ता᳚-त्प्र॒त्य-गु॑पसा॒दये᳚त् ।
अ॒न्यत्रा॑हुतिप॒थादि॒द्ध्म-म्प्रति॑पादयेत् । प्र॒जा वै ब॒र्॒हिः । अप॑राद्ध्नुया-द्ब॒र्॒हिषा᳚ प्र॒जाना᳚-म्प्र॒जन॑नम् । प॒श्चात्-प्रागुप॑सादयति । आ॒हु॒ति॒प॒थेने॒द्ध्म-म्प्रति॑पादयति ।
स॒प्र॒न्त्ये॑व ब॒र्॒हिषा᳚ प्र॒जाना᳚-म्प्र॒जन॑न॒मुपै॑ति । दक्षि॑णमि॒द्ध्मम् ।
उत्त॑र-म्ब॒र॒ःइः । आ॒त्मा वा इ॒द्ध्मः ।
प्र॒जा ब॒र्॒हिः । प्र॒जा ह्या᳚त्मन॒ उत्त॑रतरा ती॒र्थे ।
ततो॒ मेध॑मुप॒नीय॑ । य॒था॒ दे॒व॒तमे॒वैन॒त्-प्रति॑ष्ठापयति । प्रति॑तिष्ठति प्र॒जया॑ प॒शुभि॒-र्यज॑मानः ॥ 85 ॥
(वृ॒श्च॒ति॒ - सा॒द॒ये॒ - दि॒द्ध्मः पञ्च॑ च) (अ. 10)
(तृतीय॑स्यां - दे॒वस्या᳚श्वप॒र्॒शुं-योँ वै - पू᳚र्वे॒द्युः - कर्म॑णे वा॒ - मिन्द्रो॑ वृ॒त्रम॑ह॒न्-थ्सो॑-ऽपो - ऽव॑धूतं॒ - धृष्टि॑--र् दे॒वस्येत्या॑ह॒ संवँ॑पामि - दे॒वस्य॒ स्फ्यमाद॑दे॒ - वज्रो॒ वै स्फ्यो दश॑)
(तृ॒तीय॑स्यां - ँय॒ज्ञस्यान॑तिरेकाय - प॒वित्र॑वत्य - ध्व॒र्यु-ञ्चा॑ - धि॒षव॑णमस्य॒ - न्तरि॑क्ष ए॒व - रक्ष॑साम॒न्तर्हि॑त्यै॒ - द्वौ वाव पुरु॑षो॒ - यद॒दश्च॒न्द्रम॑सि॒ मेद्ध्य॒-म्पञ्चाशी॑तिः)
(तृ॒तीय॑स्यां॒ - ँयज॑मानः)
॥ हरिः॑ ओम् ॥
॥ कृष्ण यजुर्वेदीय तैत्तिरीय ब्राह्मणे तृतीयाष्टके द्वितीयः प्रपाठक-स्समाप्तः ॥
kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya brāhmaṇe tṛtīyāṣṭake dvitīyaḥ prapāṭhakaḥ - daśapūrṇamāseṣṭibrāhmaṇam
o-nnamaḥ paramātmane, śrī mahāgaṇapataye namaḥ,
śrī gurubhyo namaḥ | ha॒riḥ॒ om ||
anuvākaṃ 1 - vathsāpākaraṇam
tṛ॒tīya̭syāmi॒to di॒vi soma̭ āsīt | ta-ṅgā̭ya॒tryāha̭rat |
tasya̭ pa॒rṇama̭cchidyata | ta-tpa॒rṇo̭-'bhavat | ta-tpa॒rṇasya̭ parṇa॒tvam | brahma॒ vai pa॒rṇaḥ | ya-tpa̭rṇaśā॒khayā̭ va॒thsāna̭pāka॒roti̭ |
brahma̭ṇai॒vainā̭na॒pāka̭roti || gā॒ya॒tro vai pa॒rṇaḥ | gā॒ya॒trāḥ pa॒śavaḥ̭ || 1 ||
tasmā॒-ttrīṇi̭trīṇi pa॒rṇasya̭ palā॒śāni̭ | tri॒padā̭ gāya॒trī | ya-tpa̭rṇaśa॒khayā॒ gāḥ prā॒rpaya̭ti | svayai॒vainā̭ de॒vata̭yā॒ prārpa̭yati | ya-ṅkā॒mayḙtā pa॒śu-ssyā॒diti̭ | a॒pa॒rṇā-ntasmai॒ śuṣkā᳚grā॒māha̭ret |
a॒pa॒śure॒va bha̭vati | ya-ṅkā॒mayḙta paśu॒mān-thsyā॒diti̭ | ba॒hu॒pa॒rṇā-ntasmai̭ bahuśā॒khāmāha̭ret | pa॒śu॒manta̭-me॒vaina̭-ṅkaroti || 2 ||
ya-tprācī̭mā॒hare᳚t | de॒va॒lo॒ka-ma॒bhija̭yet | yadudī̭cī-mmanuṣyalo॒kam | prācī॒mudī̭cī॒māha̭rati | u॒bhayo᳚-rlo॒kayo̭-ra॒bhiji̭tyai || i॒ṣe tvo॒rje tvetyā̭ha | iṣa̭me॒vorjaṃ॒-ya~ja̭māne dadhāti ||
vā॒yava॒-ssthetyā̭ha | vā॒yurvā a॒ntari̭kṣa॒-syāddhya̭kṣāḥ |
a॒nta॒ri॒kṣa॒de॒va॒tyāḥ᳚ khalu॒ vai pa॒śavaḥ̭ || 3 ||
vā॒yava̭ e॒vainā॒-npari̭ dadāti | pra vā ḙnāne॒tadā-ka̭roti | yadāha̭ | vā॒yava॒-ssthetyṷpā॒yavaḥ॒
sthetyā̭ha | yaja̭mānāyai॒va pa॒śūnupa̭hvayate ||
de॒vo vaḥ̭ savi॒tā prārpa̭ya॒tvityā̭ha॒ prasū᳚tyai || śreṣṭha̭tamāya॒ karma̭ṇa॒ ityā̭ha |
ya॒jño hi śreṣṭha̭tama॒-ṅkarma̭ | tasmā̭de॒vamā̭ha ||
āpyā̭yaddhvamaghniyā devabhā॒gamityā̭ha || 4 ||
va॒thsebhya̭śca॒ vā e॒tāḥ pu॒rā ma̭nu॒ṣye᳚bhya॒-ścāpyā̭yanta | de॒vebhya̭ e॒vainā॒ indrā॒yāpyā̭yati || ūrja̭svatīḥ॒ paya̭svatī॒rityā̭ha | ūrja॒gṃ ॒hi payaḥ̭ sa॒mbhara̭nti || pra॒jāva̭tī-ranamī॒vā a̭ya॒kṣmā ityā̭ha॒ prajā᳚tyai | māvaḥ̭ ste॒na ī̭śata॒ mā-'ghaśagṃ̭sa॒ ityā̭ha॒ guptyai᳚ || ru॒drasya̭ he॒tiḥ pari̭ vo vṛṇa॒ktvityā̭ha | ru॒drā de॒vainā᳚-strāyate ||
dhru॒vā a॒smi-ngopa̭tau syāta ba॒hvīrityā̭ha |
dhru॒vā e॒vāsmi̭-nba॒hvīḥ ka̭roti || 5 ||
yaja̭mānasya pa॒śū-npā॒hītyā̭ha | pa॒śu॒nā-ṅgo̭pī॒thāya̭ | tasmā᳚thsā॒ya-mpa॒śava॒ upa̭ sa॒māva̭rtante || ana̭dha-ssādayati | garbhā̭ṇā॒-ndhṛtyā॒ apra̭pādāya | tasmā॒dgarbhāḥ᳚ pra॒jānā॒mapra̭pādukāḥ |
u॒parī̭va॒ nida̭dhāti | u॒parī̭va॒ hi sṷva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 6 ||
(pa॒śavaḥ̭ - karoti - pa॒śavo̭ - devabhā॒gamityā̭ha - karoti॒ - +nava̭ ca) (a. 1)
anuvākaṃ 2 - barhirāharaṇam
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va itya̭śvapa॒r॒śumāda̭tte॒ prasū᳚tyai |
a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha |
a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ || yo vā oṣa̭dhīḥ parva॒śo veda̭ | nainā॒-ssa hi̭nasti | pra॒jāpa̭ti॒rvā oṣa̭dhīḥ parva॒śo vḙda | sa ḙnā॒ na hi̭nasti | a॒śva॒pa॒rśvā ba॒r॒hiracchai̭ti |
prā॒jā॒pa॒tyo vā aśvaḥ̭ sayoni॒tvāya̭ || 7 ||
oṣa̭dhīnā॒mahigṃ̭sāyai ||
ya॒jñasya̭ gho॒ṣada॒sītyā̭ha |
yaja̭māna e॒va ra॒yi-nda̭dhāti | pratyṷṣṭa॒gṃ॒ rakṣaḥ॒ pratyṷṣṭā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha |
rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai || preyama̭gāddhi॒ṣaṇā̭ ba॒r॒hiracchetyā̭ha | vi॒dyā vai dhi॒ṣaṇā᳚ | vi॒dyayai॒vaina॒dacchai̭ti || manṷnā kṛ॒tā sva॒dhayā॒ vita॒ṣṭetyā̭ha | mā॒na॒vī hi parśuḥ̭ sva॒dhākṛ̭tā || 8 ||
ta āva̭hanti ka॒vayaḥ̭ pu॒rastā॒dityā̭ha | śu॒śru॒vāgṃso॒ vai ka॒vayaḥ̭ | ya॒jñaḥ pu॒rastā᳚t | mu॒kha॒ta e॒va ya॒jñamāra̭bhate | atho॒ yade॒tadu॒ktvā yataḥ॒ kuta̭ścā॒hara̭ti | ta-tprācyā̭ e॒va di॒śo bha̭vati ||
de॒vebhyo॒ juṣṭa̭mi॒ha ba॒r॒hirā॒sada॒ ityā̭ha | ba॒r॒hiṣa॒-ssamṛ̭ddhyai | karma॒ṇo-'na̭parādhāya || de॒vānā᳚-mpariṣū॒tama॒sītyā̭ha || 9 ||
yadvā i॒da-ṅki-ñca̭ | ta-dde॒vānā᳚-mpariṣū॒tam |
atho॒ yathā॒ vasya̭se prati॒ procyāhe॒da-ṅka̭riṣyā॒mīti̭ | e॒vame॒va tada̭ddhva॒ryu-rde॒vebhyaḥ̭ prati॒ procya̭ ba॒r॒hirdā̭ti | ā॒tmano-'higṃ̭sāyai || yāva̭ta-ssta॒mbā-npa̭ri di॒śet | yatteṣā̭-mucchi॒gg॒ṣyāt | ati॒ ta-dya॒jñasya̭ recayet | ekagg̭ sta॒mba-mpari̭diśet |
tagṃ sarva̭-ndāyāt || 10 ||
ya॒jñasyāna̭tirekāya || va॒r॒ṣavṛ̭ddha-ma॒sītyā̭ha |
va॒r॒ṣa vṛ̭ddhā॒ vā oṣa̭dhayaḥ ||
deva̭ barhi॒rityā̭ha | de॒vebhya̭ e॒vaina̭-tkaroti |
mā tvā॒-'nvammā ti॒ryagityā॒hā higṃ̭sāyai |
parva̭ te rāddhyāsa॒mityā॒-hardhyai᳚ ||
ā॒cche॒ttā te॒ mā ri̭ṣa॒mityā̭ha | nāsyā॒tmano̭ mīyate |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ || 11 ||
deva̭barhi-śśa॒tava̭lśaṃ॒-vi~ro॒hetyā̭ha | pra॒jā vai ba॒r॒hiḥ | pra॒jānā᳚-mpra॒jana̭nāya || sa॒hasra̭valśā॒ vi va॒yagṃ rṷhe॒metyā̭ha | ā॒śiṣa̭me॒vaitāmāśā᳚ste || pṛ॒thi॒vyā-ssa॒pṛñcaḥ̭ pā॒hītyā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai ||
ayṷṅgāyuṅgā-nmu॒ṣṭīn ~lṷnoti | mi॒thu॒na॒tvāya॒ prajā᳚tyai || su॒sa॒bhṛntā᳚ tvā॒ sambha̭rā॒mītyā̭ha | brahma̭ṇai॒vaina॒th- sambha̭rati || 12 ||
adi̭tyai॒ rāsnā॒-'sītyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ |
a॒syā e॒vaina॒-drāsnā᳚-ṅkaroti || i॒ndrā॒ṇyai sa॒naṃha̭na॒mityā̭ha | i॒ndrā॒ṇī vā agrḙ de॒vatā̭nā॒gṃ॒ sama̭nahyata | sā ''rdhno᳚t |
ṛddhyai॒ sanna̭hyati | pra॒jā vai ba॒r॒hiḥ |
pra॒jānā॒mapa̭rāvāpāya |
tasmā॒-thsnāva̭santatāḥ pra॒jā jā̭yante || 13 ||
pū॒ṣā te᳚ gra॒nthi-ṅgra̭thnā॒tvityā̭ha |
puṣṭi̭me॒va yaja̭māne dadhāti || sa te॒ mā-'' sthā॒dityā॒hāhigṃ̭sāyai || pa॒ścā-tprāñca॒mupa̭gūhati |
pa॒ścā-dvai prā॒cīna॒gṃ॒ reto̭ dhīyate |
pa॒ścāde॒vāsmai᳚ prā॒cīna॒gṃ॒ reto̭ dadhāti ||
indra̭sya tvā bā॒hubhyā॒-mudya̭ccha॒ ityā̭ha | i॒ndri॒yame॒va yaja̭māne dadhāti ||
bṛha॒spate᳚rmū॒rdhnā ha̭rā॒mītyā̭ha |
brahma॒ vai de॒vānā॒-mbṛha॒spatiḥ̭ || 14 ||
brahma̭ṇai॒vaina̭ddharati || u॒rva̭ntari̭kṣa॒-manvi॒hītyā̭ha॒ gatyai᳚ || de॒va॒ga॒mmama॒sītyā̭ha | de॒vāne॒vaina̭dgamayati || ana̭dha-ssādayati |
garbhā̭ṇā॒-ndhṛtyā॒ apra̭pādāya | tasmā॒-dgarbhāḥ᳚ pra॒jānā॒mapra̭pādukāḥ | u॒parī̭va॒ nida̭dhāti | u॒parī̭va॒ hi sṷva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 15 ||
(sa॒yo॒ni॒tvāya̭ - sva॒dhākṛ̭tā॒ - 'sītyā̭ha - dāyā॒-d- veda̭ - bharati - jāyante॒ - bṛha॒spatiḥ॒ - sama̭ṣṭyai) (a. 2)
anuvākaṃ 3 - dohanam
pū॒rve॒dyuri॒ddhmā ba॒r॒hiḥ ka̭roti | ya॒jñame॒vārabhya̭ gṛhī॒tvopa̭vasati || pra॒jāpa̭ti-rya॒jñama̭sṛjata | tasyo॒khe a̭sragṃsetām | ya॒jño vai pra॒jāpa̭tiḥ |
ya-thsā᳚nnāyyo॒khe bhava̭taḥ |
ya॒jñasyai॒va tadu॒khe upa̭dadhā॒tya-pra̭sragṃsāya ||
śundha̭ddhva॒-ndaivyā̭ya॒ karma̭ṇe devaya॒jyāyā॒ ityā̭ha | de॒va॒ya॒jyāyā̭ e॒vainā̭ni śundhati || mā॒ta॒riśva̭no gha॒rmo̭-'sītyā̭ha || 16 ||
a॒ntari̭kṣaṃ॒-vai~ mā̭ta॒riśva̭no gha॒rmaḥ |
e॒ṣāṃ-lo~॒kānāṃ॒-vi~dhṛ̭tyai ||
dyaura̭si pṛthi॒vya̭sītyā̭ha | di॒vaśca॒ hyḙṣā pṛ̭thi॒vyāśca॒ sambhṛ̭tā | yadu॒khā |
tasmā̭de॒vamā̭ha || vi॒śvadhā̭yā asi para॒meṇa॒ dhāmnetyā̭ha | vṛṣṭi॒rvai vi॒śvadhā̭yāḥ | vṛṣṭi̭me॒vāva̭rundhe | dṛgṃha̭sva॒ mā hvā॒rityā̭ha॒ dhṛtyai᳚ || 17 ||
vasṷ̄nā-mpa॒vitra̭ma॒sītyā̭ha | prā॒ṇā vai vasa̭vaḥ |
teṣāṃ॒-vā~ e॒ta-dbhā̭ga॒dheya᳚m | ya-tpa॒vitra᳚m | tebhya̭ e॒vaina̭-tkaroti || śa॒tadhā̭ragṃ sa॒hasra̭dhāra॒mityā̭ha | prā॒ṇeṣve॒vāyṷ-rdadhāti sarva॒tvāya̭ || tri॒vṛ-tpa̭lāśaśā॒khāyā᳚-ndarbha॒maya̭-mbhavati | tri॒vṛdvai prā॒ṇaḥ | tri॒vṛta̭me॒va prā॒ṇa-mma̭ddhya॒to yaja̭māne dadhāti || 18 ||
sau॒myaḥ pa॒rṇa-ssa̭yoni॒tvāya̭ | sā॒kṣā-tpa॒vitra̭-nda॒rbhāḥ | prākhsā॒yamadhi॒ nida̭dhāti | ta-tprā̭ṇāpā॒nayo̭ rū॒pam | ti॒ryakprā॒taḥ | ta-ddarśa̭sya rū॒pam | dā॒rśyagg hyḙtadahaḥ̭ | annaṃ॒-vai~ ca॒ndramāḥ᳚ |
anna̭-mprā॒ṇāḥ | u॒bhaya̭me॒vopai॒tyajā̭mitvāya || 19 ||
tasmā̭da॒yagṃ sa॒rvataḥ̭ pavate || hu॒ta-ssto॒ko hu॒to dra॒phsa ityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai | ha॒viṣo-'ska̭ndāya |
na hi hu॒tagg svāhā̭kṛta॒gg॒ skanda̭ti |
di॒vi nāko॒ nāmā॒gniḥ | tasya̭ vi॒pruṣo̭ bhāga॒dheya᳚m |
a॒gnayḙ bṛha॒te nākā॒yetyā̭ha |
nāka̭me॒vāgni-mbhā̭ga॒dheyḙna॒ sama̭rdhayati |
svāhā॒ dyāvā̭pṛthi॒vībhyā॒mityā̭ha |
dyāvā̭pṛthi॒vyore॒vaina॒t-prati̭ṣṭhāpayati || 20 ||
pa॒vitra̭va॒tyāna̭yati | a॒pā-ñcai॒vauṣa̭dhīnā-ñca॒ rasa॒gṃ॒ sagṃsṛ̭jati | atho॒ oṣa̭dhīṣve॒va pa॒śū-nprati̭ṣṭhāpayati || a॒nvā॒rabhya॒ vācaṃ̭-ya~cchati |
ya॒jñasya॒ dhṛtyai᳚ | dhā॒raya̭nnāste | dhā॒raya̭nta iva॒ hi du॒hanti̭ | kāma̭dhukṣa॒ ityā॒hātṛ॒tīya̭syai | traya̭ i॒me lo॒kāḥ | i॒māne॒va lo॒kān. yaja̭māno duhe || 21 ||
a॒mūmiti॒ nāma̭ gṛhṇāti | bha॒drame॒vāsā॒-ṅkarmā॒viṣka̭roti || sā vi॒śvāyu॒-ssā vi॒śvavya̭cā॒-ssā vi॒śvaka॒rmetyā̭ha | i॒yaṃ-vai~ vi॒śvāyuḥ̭ |
a॒ntari̭kṣaṃ-vi~॒śvavya̭cāḥ | a॒sau vi॒śvaka̭rmā |
i॒māne॒vaitābhi̭rlo॒kān. ya̭thāpū॒rva-ndṷhe |
atho॒ yathā᳚ pradā॒tre puṇya̭mā॒śāste᳚ | e॒vame॒vainā̭ e॒tadupa̭stauti | tasmā॒t-prādā॒dityu॒nnīya॒ vanda̭mānā upastu॒vantaḥ̭ pa॒śū-ndṷhanti || 22 ||
ba॒hu du॒gdhīndrā̭ya de॒vebhyo̭ ha॒viriti॒ vācaṃ॒-vi~sṛ̭jate | ya॒thā॒ de॒va॒tame॒va prasaṷti |
daivya̭sya ca mānu॒ṣasya̭ ca॒ vyāvṛ̭ttyai |
trirā̭ha | triṣa̭tyā॒ hi de॒vāḥ | avā̭caṃ-ya~॒mo-'na̭nvā-ra॒bhyotta̭rāḥ | apa̭rimitame॒vāva̭rundhe ||
na dā̭rupā॒treṇa̭ duhyāt | a॒gni॒vadvai dā̭rupā॒tram |
ya-ddā̭rupā॒treṇa̭ du॒hyāt || 23 ||
yā॒tayā᳚mnā ha॒viṣā̭ yajeta | atho॒ khalvā̭huḥ |
pu॒ro॒ḍāśa̭mukhāni॒ vai ha॒vīgṃṣi̭ | neta i̭taḥ puro॒ḍāśagṃ̭ ha॒viṣo॒ yāmo॒-'stīti̭ |
kāma̭me॒va dā̭rupā॒treṇa̭ duhyāt || śū॒dra e॒va na dṷhyāt | asa̭to॒ vā e॒ṣa sambhṷ̄taḥ | yacchū॒draḥ | aha̭vire॒va tadityā̭huḥ | yacchū॒dro dogdhīti̭ || 24 ||
a॒gni॒ho॒trame॒vana dṷhyācchū॒draḥ | taddhi not-pu॒nanti̭ | ya॒dā khalu॒ vai pa॒vitra̭ma॒tyeti̭ | atha॒ taddha॒viriti̭ ||
sampṛ̭cyaddhva-mṛtāvarī॒rityā̭ha | a॒pā-ñcai॒vauṣa̭dhīnā-ñca॒ rasa॒gṃ॒ sagṃsṛ̭jati |
tasmā̭da॒pā-ñcauṣa̭dhīnā-ñca॒ rasa॒mupa̭ jīvāmaḥ |
ma॒ndrā dhana̭sya sā॒taya॒ ityā̭ha | puṣṭi̭me॒va yaja̭māne dadhāti || somḙna॒ tvā-''ta̭na॒cmīndrā̭ya॒ dadhītyā̭ha || 25 ||
soma̭me॒vaina̭-tkaroti | yo vai soma̭-mbhakṣayi॒tvā |
saṃ॒va~॒thsa॒ragṃ soma॒-nna piba̭ti | pu॒na॒rbhakṣyo᳚-'sya somapī॒tho bha̭vati ||
somaḥ॒ khalu॒ vai sā᳚nāṃ॒yyam | ya e॒vaṃ-vi~॒dvān-thsā᳚nāṃ॒yya-mpiba̭ti | a॒pu॒na॒rbhakṣyo᳚-'sya somapī॒tho bha̭vati | na mṛ॒nmaye॒nāpi̭daddhyāt |
ya-nmṛ॒nmayḙnāpida॒ddhyāt |
pi॒tṛ॒de॒va॒tyagg̭ syāt || 26 ||
a॒ya॒spā॒treṇa̭ vā dārupā॒treṇa॒ vā-'pi̭dadhāti |
taddhi sadḙvam || u॒da॒nvad- bha̭vati | āpo॒ vai ra̭kṣo॒ghnīḥ | rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai ||
ada̭stamasi॒ viṣṇa̭ve॒ tvetyā̭ha | ya॒jño vai viṣṇuḥ̭ |
ya॒jñāyai॒vaina॒dada̭sta-ṅkaroti | viṣṇo̭ ha॒vyagṃ ra̭kṣa॒svetyā̭ha॒ guptyai᳚ || ana̭dha-ssādayati | garbhā̭ṇā॒-ndhṛtyā॒ apra̭pādāya |
tasmā॒-dgarbhāḥ᳚ pra॒jānā॒ma pra̭pādukāḥ | u॒parī̭va॒ nida̭dhāti | u॒parī̭va॒ hi sṷva॒rgo lo॒kaḥ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 27 ||
(a॒sītyā̭ha॒ - dhṛtyai॒ - yaja̭māne dadhā॒ - tyajā̭mitvāya - sthāpayati - duhe - duhanti - du॒hyā-d- dogdhīti॒ - dadhītyā̭ha - syāth - sādayati॒ pañca̭ ca) (a. 3)
anuvākaṃ 4 - havirnirvāpaḥ
karma̭ṇe vā-nde॒vebhyaḥ̭ śakeya॒mityā̭ha॒ śaktyai᳚ |
ya॒jñasya॒ vai santa̭ti॒manṷ pra॒jāḥ pa॒śavo॒ yaja̭mānasya॒ santā̭yante | ya॒jñasya॒ vicchi̭tti॒manṷ pra॒jāḥ pa॒śavo॒ yaja̭mānasya॒ vicchi̭dyante |
ya॒jñasya॒ santa̭tirasi ya॒jñasya̭ tvā॒ santa̭tyai stṛṇāmi॒ santa̭tyai tvā ya॒jñasyetyāha̭va॒nīyā॒-thsanta̭noti | yaja̭mānasya pra॒jāyai̭ paśū॒nāgṃ santa̭tyai || a॒paḥ praṇa̭yati | śra॒ddhā vā āpaḥ̭ | śra॒ddhāme॒vārabhya̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati | a॒paḥ praṇa̭yati | ya॒jño vā āpaḥ̭ || 28 ||
ya॒jñame॒vārabhya̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati | a॒paḥ praṇa̭yati | vajro॒ vā āpaḥ̭ | vajra̭me॒va bhrātṛ̭vyebhyaḥ pra॒hṛtya̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati | a॒paḥ praṇa̭yati |
āpo॒ vai ra̭kṣo॒ghnīḥ | rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai | a॒paḥ praṇa̭yati | āpo॒ vai de॒vānā᳚-mpri॒ya-ndhāma̭ |
de॒vānā̭me॒va pri॒ya-ndhāma̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati || 29 ||
a॒paḥ praṇa̭yati | āpo॒ vai sarvā̭ de॒vatāḥ᳚ |
de॒vatā̭ e॒vārabhya̭ pra॒ṇīya॒ praca̭rati || veṣā̭ya॒ tvetyā̭ha | veṣā̭ya॒ hyḙnadāda॒tte || pratyṷṣṭa॒gṃ॒ rakṣaḥ॒ pratyṷṣṭā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha |
rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai || dhūra॒sītyā̭ha | e॒ṣa vai dhuryo॒-'gniḥ | taṃ-ya~danṷpaspṛśyātī॒yāt || 30 ||
a॒ddhva॒ryu-ñca॒ yaja̭māna-ñca॒ prada̭het | u॒pa॒spṛśyātyḙti | a॒ddhva॒ryośca॒ yaja̭mānasya॒ cāpra̭dāhāya || dhūrva॒ taṃyo~᳚-'smā-ndhūrva̭ti॒ ta-ndhū᳚rva॒ yaṃ-va~॒ya-ndhūrvā̭ma॒ ityā̭ha |
dvau vāva purṷṣau | ya-ñcai॒va dhūrva̭ti | yaścai̭na॒-ndhūrva̭ti | tāvu॒bhau śu॒cā-'rpa̭yati || tva-nde॒vānā̭masi॒ sasni̭tama॒-mpapri̭tama॒-ñjuṣṭa̭tamaṃ॒-va~hni̭tama-ndeva॒hūta̭ma॒mityā̭ha | ya॒thā॒ ya॒jure॒vai tat || 31 ||
ahrṷtamasi havi॒rdhāna॒-mityā॒hānā᳚rtyai |
dṛgṃha̭sva॒ mā hvā॒rityā̭ha॒ dhṛtyai᳚ ||
mi॒trasya̭ tvā॒ cakṣṷṣā॒ prekṣa॒ ityā̭ha mitra॒tvāya̭ |
mā bhermā saṃvi~̭kthā॒ mā tvā̭ higṃsiṣa॒-mityā॒hāhigṃ̭sāyai | yadvai ki-ñca॒ vāto॒ nābhi॒vāti̭ |
ta-thsarvaṃ̭-va~ruṇadeva॒tya᳚m || u॒ru vātā॒yetyā̭ha | avā̭ruṇame॒vaina̭-tkaroti || de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ
pra̭sa॒va ityā̭ha॒ prasū᳚tyai |
a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha || 32 ||
a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ | a॒gnaye॒ juṣṭa॒-nnirva̭pā॒mītyā̭ha | a॒gnaya̭ e॒vainā॒ñjuṣṭaṃ॒
nirva̭pati | triryajṷṣā | traya̭ i॒me lo॒kāḥ |
e॒ṣāṃ-lo~॒kānā॒māptyai᳚ | tū॒ṣṇī-ñca̭tu॒rtham |
apa̭rimitame॒vāva̭rundhe | sa e॒vame॒vānṷpū॒rvagṃ ha॒vīgṃṣi॒ nirva̭pati || 33 ||
i॒da-nde॒vānā̭mi॒damṷ na-ssa॒hetyā̭ha॒ vyāvṛ̭ttyai ||
sphā॒tyai tvā॒ nārā᳚tyā॒ ityā̭ha॒ guptyai᳚ | tama̭sīva॒ vā e॒ṣo᳚-'ntaśca̭rati | yaḥ pa̭rī॒ṇahi̭ || suva̭ra॒bhi vikhyḙṣaṃ-vai~śvāna॒ra-ñjyoti॒rityā̭ha |
suva̭re॒vābhi vi pa̭śyati vaiśvāna॒ra-ñjyotiḥ̭ |
dyāvā̭pṛthi॒vī ha॒viṣi̭ gṛhī॒ta uda̭vepetām ||
dṛgṃha̭ntā॒-nduryā॒ dyāvā̭pṛthi॒vyorityā̭ha |
gṛ॒hāṇā॒-ndyāvā̭pṛthi॒vyo-rdhṛtyai᳚ ||
u॒rva̭ntari̭kṣa॒-manvi॒hītyā̭ha॒ gatyai᳚ ||
adi̭tyāstvo॒pasthḙ sādayā॒mītyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ | a॒syā e॒vaina̭du॒pasthḙ sādayati ||
agnḙ ha॒vyagṃ ra̭kṣa॒svetyā̭ha॒ guptyai᳚ || 34 ||
(ya॒jño vā āpo॒ - dhāma̭ pra॒ṇīya॒ praca̭ra - tyatī॒yā - de॒ta-d- bā॒hubhyā॒mityā̭ha - ha॒vigṃṣi॒ nirva̭pati॒ - gatyai̭ ca॒tvāri̭ ca) (a. 4)
anuvākaṃ 5 - vrīhyavaghātaḥ
indro̭ vṛ॒trama̭hann | so̭-'paḥ | a॒bhya̭mriyata |
tāsāṃ॒-ya~nmeddhyaṃ̭-ya~॒jñiya॒gṃ॒ sadḙva॒māsī᳚t | tadapoda̭krāmat | te da॒rbhā a̭bhavann | ya-dda॒rbhaira॒pa ṷtpu॒nāti̭ | yā e॒va meddhyā̭ ya॒jñiyā॒-ssadḙvā॒ āpaḥ̭ | tābhi̭re॒vainā॒ utpṷnāti | dvābhyā॒mutpṷnāti || 35 ||
dvi॒pā-dyaja̭mānaḥ॒ prati̭ṣṭhityai || de॒vo vaḥ̭ savi॒tot-pṷnā॒tvityā̭ha | sa॒vi॒tṛpra̭sūta e॒vainā॒ utpṷnāti | acchi̭dreṇa pa॒vitre॒ṇetyā̭ha | a॒sau vā ā̭di॒tyo-'cchi̭dra-mpa॒vitra᳚m | tenai॒vainā॒ utpṷnāti | vaso॒-ssūrya̭sya ra॒śmibhi॒rityā̭ha | prā॒ṇā vā āpaḥ̭ | prā॒ṇā vasa̭vaḥ | prā॒ṇā ra॒śmayaḥ̭ || 36 ||
prā॒ṇaire॒va prā॒ṇān-thsampṛ̭ṇakti | sā॒vi॒tri॒yarcā |
sa॒vi॒tṛpra̭sūta-mme॒ karmā̭sa॒diti̭ |
sa॒vi॒tṛpra̭sūtame॒vāsya॒ karma̭ bhavati |
pa॒ccho gā̭yatri॒yā tri̭ṣṣamṛddha॒tvāya̭ ||
āpo̭ devīragrepuvo agreguva॒ ityā̭ha |
rū॒pa-me॒vāsā̭me॒ta-nma̭hi॒mānaṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe |
agra̭ i॒maṃ-ya~॒jña-nna̭ya॒tāgrḙ
ya॒jñapa̭ti॒mityā̭ha | agrḙ e॒va ya॒jña-nna̭yanti |
agrḙ ya॒jñapa̭tim || 37 ||
yu॒ṣmānindro̭ 'vṛṇīta vṛtra॒tūyḙ yū॒yamindra̭mavṛṇīddhvaṃ-vṛ~tra॒tūrya॒ ityā̭ha |
vṛ॒tragṃ ha̭ hani॒ṣyannindra॒ āpo̭ vavre |
āpo॒ hendraṃ̭-va~vrire | sa॒jñāṃ-me॒vāsā̭me॒ta-thsāmā̭naṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe || prokṣi̭tā॒-ssthetyā̭ha | tenāpaḥ॒ prokṣi̭tāḥ || a॒gnayḙ vo॒ juṣṭa॒-mprokṣā᳚-mya॒gnīṣomā᳚bhyā॒-mityā̭ha |
ya॒thā॒ de॒va॒tame॒vainā॒-nprokṣa̭ti | triḥ prokṣa̭ti | tryā̭vṛ॒ddhi ya॒jñaḥ || 38 ||
atho॒ rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai | śundha̭ddhvaṃ॒
daivyā̭ya॒ karma̭ṇe devaya॒jyāyā॒ ityā̭ha |
de॒va॒ya॒jyāyā̭ e॒vainā̭ni śundhati | triḥ prokṣa̭ti | tryā̭vṛ॒ddhi ya॒jñaḥ | atho̭ meddhya॒tvāya̭ | ava̭dhūta॒gṃ॒ rakṣo-'va̭dhūtā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha |
rakṣa̭sā॒-mapa̭hatyai | adi̭tyā॒stvaga॒sītyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ || 39 ||
a॒syā e॒vaina॒-ttvaca̭-ṅkaroti | prati̭ tvā pṛthi॒vī ve॒ttvityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai || pu॒rastā᳚-tpratī॒cīna̭grīva॒-mutta̭ralo॒mopa̭stṛṇāti meddhya॒tvāya̭ |
tasmā᳚-tpu॒rastā᳚-tpra॒tyañcaḥ̭ pa॒śavo॒ medha॒mupa̭tiṣṭhante | tasmā᳚-tpra॒jā mṛ॒ga-ṅgrāhṷkāḥ | ya॒jño de॒vebhyo॒ nilā̭yata |
kṛṣṇo̭ rū॒pa-ṅkṛ॒tvā | ya-tkṛ̭ṣṇāji॒ne ha॒vira̭ddhyava॒hanti̭ | ya॒jñāde॒va-ta-dya॒jña-mprayṷṅkte | ha॒viṣo-'ska̭ndāya || 40 ||
a॒dhi॒ṣava̭ṇamasi vānaspa॒tyamityā̭ha | a॒dhi॒ṣava̭ṇa-me॒vaina̭-tkaroti | prati॒ tvā-'di̭tyā॒stvagve॒ttvityā̭ha saya॒tvāya̭ ||
a॒gnesta॒nū-ra॒sītyā̭ha | a॒gnervā e॒ṣā ta॒nūḥ |
yadoṣa̭dhayaḥ | vā॒co vi॒sarja̭na॒mityā̭ha |
ya॒dā hi pra॒jā oṣa̭dhīnā-ma॒śnanti̭ | atha॒ vācaṃ॒-vi~sṛ̭jante | de॒vavī̭taye tvā gṛhṇā॒mītyā̭ha || 41 ||
de॒vatā̭bhire॒vaina॒-thsama̭rdhayati ||
adri̭rasi vānaspa॒tya ityā̭ha | grāvā̭ṇa-me॒vaina̭-tkaroti |
sa i॒da-nde॒vebhyo̭ ha॒vyagṃ su॒śami̭ śami॒ṣvetyā̭ha॒ śāntyai᳚ || havi̭ṣkṛ॒dehītyā̭ha |
ya e॒va de॒vānāgṃ̭ havi॒ṣkṛtaḥ̭ | tān. hva̭yati |
trirhva̭yati | triṣa̭tyā॒ hi de॒vāḥ || iṣa॒mā va॒dorja॒mā va॒detyā̭ha || 42 ||
iṣa̭me॒vorjaṃ॒-ya~ja̭māne dadhāti |
dyu॒madva̭data va॒yagṃ sa̭ghā॒nta-ñje॒ṣmetyā̭ha॒ bhrātṛ̭vyābhibhūtyai || mano᳚-śśra॒ddhādḙvasya॒ yaja̭mānasyāsura॒ghnī vāk | ya॒jñā॒yu॒dheṣu॒ pravi̭ṣṭā-''sīt | te-'sṷrā॒ yāva̭nto yajñāyu॒dhānā̭mu॒dvada̭tā-mu॒pāśṛ̭ṇvann |
te parā̭-'bhavann | tasmā॒-thsvānā॒-mmaddhyḙ-'va॒sāya̭ yajeta | yāva̭nto-'sya॒ bhrātṛ̭vyā yajñāyu॒dhānā̭-mu॒dvada̭tā-mupaśṛ॒ṇvanti̭ | te parā̭ bhavanti |
u॒ccai-ssa॒māha̭nta॒vā ā̭ha॒ viji̭tyai || 43 ||
vṛ॒ṅkta ḙṣāmindri॒yaṃ-vī~॒rya᳚m | śreṣṭha̭ eṣā-mbhavati || va॒r॒ṣa vṛ̭ddhamasi॒ prati̭ tvā va॒r॒ṣavṛ̭ddhaṃ-ve~॒ttvityā̭ha |
va॒r॒ṣavṛ̭ddhā॒ vā oṣa̭dhayaḥ |
va॒r॒ṣavṛ̭ddhā i॒ṣīkā॒-ssamṛ̭ddhyai |
ya॒jñagṃ rakṣā॒g॒syanu॒ prāvi̭śann |
tānya॒snā pa॒śubhyo̭ ni॒ravā̭dayanta |
tuṣai॒roṣa̭dhībhyaḥ || parā̭pūta॒gṃ॒ rakṣaḥ॒ parā̭pūtā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha |
rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai || 44 ||
rakṣa̭sā-mbhā॒go̭-'sītyā̭ha | tuṣai̭re॒va rakṣāgṃ̭si ni॒rava̭dayate | a॒pa upa̭spṛśati meddhya॒tvāya̭ | vā॒yurvo॒ vi vi̭na॒ktvityā̭ha | pa॒vitraṃ॒-vai~ vā॒yuḥ | pu॒nātye॒vaināṋ | a॒ntari̭kṣādiva॒ vā e॒te praska̭ndanti | ye śūrpā᳚t | de॒vo vaḥ̭ savi॒tā hira̭ṇyapāṇiḥ॒ prati̭gṛhṇā॒tvityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai |
ha॒viṣo-'ska̭ndāya | triṣpha॒līka̭rta॒vā ā̭ha | tryā̭vṛ॒ddhi ya॒jñaḥ | atho̭ meddhya॒tvāya̭ || 45 ||
(dvābhyā॒mu-tpṷnāti - ra॒śmayo̭ - naya॒ntyagrḙ ya॒jñapa̭tiṃ - ~ya॒jño - 'di̭ti॒ - raska̭ndāya - gṛhṇā॒mītyā̭ha - va॒detyā̭ha॒ - viji̭tyā॒ - apa̭hatyā॒ - aska̭ndāya॒ trīṇi̭ ca) (a. 5)
anuvākaṃ 6 - taṇḍulapeṣaṇam
ava̭dhūta॒gṃ॒ rakṣo-'va̭dhūtā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha | rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai | adi̭tyā॒stvaga॒sītyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ | a॒syā e॒vaina॒-ttvaca̭-ṅkaroti | prati̭ tvā pṛthi॒vī ve॒ttvityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai |
pu॒rastā᳚-tpratī॒cīna̭grīva॒-mutta̭ralo॒mopa̭stṛṇāti meddhya॒tvāya̭ | tasmā᳚-tpu॒rastā᳚-tpra॒tyañcaḥ̭ pa॒śavo॒ medha॒mupa̭tiṣṭhante | tasmā᳚-tpra॒jā mṛ॒ga-ṅgrāhṷkāḥ | ya॒jño de॒vebhyo॒ nilā̭yata || 46 ||
kṛṣṇo̭ rū॒pa-ṅkṛ॒tvā | ya-tkṛ̭ṣṇāji॒ne ha॒vira̭dhipi॒naṣṭi̭ | ya॒jñāde॒va ta-dya॒jña-mprayṷṅkte | ha॒viṣo-'ska̭ndāya || dyāvā̭pṛthi॒vī sa॒hāstā᳚m | te śa̭myāmā॒trameka॒maha॒rvyaitāgṃ̭ śamyāmā॒trameka॒mahaḥ̭ || di॒va-sska̭mbha॒nira̭si॒ prati॒ tvā 'di̭tyā॒stvagve॒ttvityā̭ha |
dyāvā̭pṛthi॒vyo-rvītyai᳚ | dhi॒ṣaṇā̭-'si parva॒tyā
prati̭ tvā di॒va-sska̭mbha॒nirve॒ttvityā̭ha |
dyāvā̭pṛthi॒vyo-rvidhṛ̭tyai || 47 ||
dhi॒ṣaṇā̭-'si pārvate॒yī prati̭ tvā parva॒tirve॒ttvityā̭ha | dyāvā̭pṛthi॒vyordhṛtyai᳚ || de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va ityā̭ha॒ prasū᳚tyai | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha | a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m | pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ |
adhi̭vapā॒mītyā̭ha | ya॒thā॒de॒va॒ta-me॒vainā॒nadhi̭ vapati || dhā॒nya̭masi dhinu॒hi de॒vānityā̭ha | e॒tasya॒ yajṷṣo vī॒ryḙṇa || 48 ||
yāva॒dekā̭ de॒vatā̭ kā॒maya̭te॒ yāva॒dekā᳚ | tāva॒dāhṷtiḥ prathate | na hi tadasti̭ | yattāva̭de॒va syāt | yāva̭jju॒hoti̭ || prā॒ṇāya̭ tvā-'pā॒nāya॒ tvetyā̭ha | prā॒ṇāne॒va yaja̭māne dadhāti | dī॒rghāmanu॒ prasi̭ti॒māyṷṣe dhā॒mityā̭ha | āyṷre॒vāsmi̭-ndadhāti |
a॒ntari̭kṣādiva॒ vā e॒tāni॒ praska̭ndanti | yāni̭ dṛ॒ṣadaḥ̭ | de॒vo vaḥ̭ savi॒tā hira̭ṇyapāṇiḥ॒ prati̭ gṛhṇā॒tvityā̭ha॒ prati̭ṣṭhityai | ha॒viṣo-'ska̭ndāya ||
asaṃ̭va~pantī pigṃ̭ṣā॒ṇūni̭ kurutā॒dityā̭ha meddhya॒tvāya̭ || 49 ||
(nilā̭yata॒ - vidhṛ̭tyai - vī॒ryḙṇa - skandanti ca॒tvāri̭ ca ) (a. 6)
anuvākaṃ 7 - kapālopadhānam
dhṛṣṭi̭rasi॒ brahma̭ ya॒cchetyā̭ha॒ dhṛtyai᳚ ||
apā᳚gne॒ 'gnimā॒māda̭-ñjahi॒ niṣkra॒vyādagṃ̭
se॒dhā dḙva॒yajaṃ̭-va~॒hetyā̭ha |
ya e॒vāmātkra॒vyāt | tama̭pa॒hatya̭ | meddhye॒-'gnau ka॒pāla॒mupa̭dadhāti || nirda̭gdha॒gṃ॒ rakṣo॒ nirda̭gdhā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha | rakṣāg̭sye॒va
nirda̭hati | a॒gni॒vatyupa̭dadhāti | a॒sminne॒va lo॒ke jyoti̭rdhatte | aṅgā̭ra॒madhi̭-vartayati || 50 ||
a॒ntari̭kṣa e॒va jyoti̭rdhatte |
ā॒di॒tyame॒vāmuṣmi̭n ~lo॒ke jyoti̭rdhatte |
jyoti̭ṣmanto-'smā i॒me lo॒kā bha̭vanti |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ || dhru॒vama̭si pṛthi॒vī-ndṛ॒gṃ॒hetyā̭ha | pṛ॒thi॒vīme॒vaitena̭ dṛgṃhati |
dha॒rtrama̭sya॒ntari̭kṣa-ndṛ॒gṃ॒hetyā̭ha | a॒ntari̭kṣame॒vaitena̭ dṛgṃhati |
dha॒ruṇa̭masi॒ diva̭-ndṛ॒gṃ॒hetyā̭ha | diva̭me॒vaitena̭ dṛgṃhati || 51 ||
dharmā̭si॒ diśo̭ dṛ॒gṃ॒hetyā̭ha |
diśa̭ e॒vaitena̭ dṛgṃhati | i॒māne॒vaitai-rlo॒kā-ndṛgṃ̭hati | dṛgṃ ha̭nte-'smā i॒me lo॒kāḥ pra॒jayā̭ pa॒śubhiḥ̭ | ya e॒vaṃ-ve~da̭ || trīṇyagrḙ ka॒pālā॒nyupa̭dadhāti | traya̭ i॒me lo॒kāḥ |
e॒ṣāṃ-lo~॒kānā॒māptyai᳚ |
eka॒magrḙ ka॒pāla॒mupa̭dadhāti |
ekaṃ॒-vā~ agrḙ ka॒pāla॒-mpurṷṣasya sa॒bhaṃva~̭ti || 52 ||
atha॒ dve | atha॒ trīṇi̭ | atha̭ ca॒tvāri̭ | athā॒ṣṭau |
tasmā̭da॒ṣṭāka̭pāla॒-mpurṷṣasya॒ śiraḥ̭ |
yade॒va-ṅka॒pālā᳚nyupa॒ dadhā̭ti | ya॒jño vai pra॒jāpa̭tiḥ | ya॒jñame॒va pra॒jāpa̭ti॒gṃ॒ saggska̭roti |
ā॒tmāna̭me॒va ta-thsaggska̭roti | tagṃ saggskṛ̭tamā॒tmāna᳚m || 53 ||
a॒muṣmi̭n ~lo॒ke-'nu॒parai̭ti || yada॒ṣṭāvṷpa॒ dadhā̭ti | gā॒ya॒tri॒yā ta-thsammi̭tam | yannava̭ | tri॒vṛtā॒ tat | ya-ddaśa̭ | vi॒rājā॒ tat | yadekā̭daśa | tri॒ṣṭubhā॒ tat | yaddvāda̭śa || 54 ||
jaga̭tyā॒ tat | chandaḥ̭ sammitāni॒ sa ṷpa॒dadha̭-tka॒pālā̭ni | i॒mān ~lo॒kāna̭nupū॒rva-ndiśo॒ vidhṛ̭tyai dṛgṃhati | athāyuḥ̭ prā॒ṇā-npra॒jā-mpa॒śūn. yaja̭māne dadhāti | sa॒jā॒tāna̭smā a॒bhito̭ bahu॒lān ka̭roti ||
cita॒-ssthetyā̭ha | ya॒thā॒ ya॒jure॒vaitat ||
bhṛgṷ̄ṇā॒maṅgi̭rasā॒-ntapa̭sā tapyaddhva॒mityā̭ha |
de॒vatā̭nā-me॒vainā̭ni॒ tapa̭sā tapati | tāni॒ tata॒-ssaggsthi̭te | yāni̭ gha॒rme ka॒pālā᳚n yupaci॒nvanti̭ ve॒dhasa॒ iti॒ catṷṣpadaya॒rcā vimṷñcati | catṷṣpādaḥ pa॒śavaḥ̭ | pa॒śuṣve॒vopari̭ṣṭā॒-tprati̭tiṣṭhati || 55 ||
(va॒rta॒ya॒ti॒ - diva̭me॒vaitena̭ dṛgṃhati - sa॒mbhava̭ti॒ - tagṃ saggskṛ̭tamā॒tmānaṃ॒ - dvāda̭śa॒ - saggsthi̭te॒ trīṇi̭ ca) (a. 7)
anuvākaṃ 8 - puroḍāśāniṣpādanam
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va ityā̭ha॒ prasū᳚tyai | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha |
a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ |
saṃva~̭pā॒mītyā̭ha | ya॒thā॒ de॒va॒tame॒vainā̭ni॒ saṃva~̭pati || samāpo̭ a॒dbhira̭gmata॒ samoṣa̭dhayo॒ rase॒netyā̭ha | āpo॒ vā oṣa̭dhī-rjinvanti | oṣa̭dhayo॒-'po ji̭nvanti |
a॒nyā vā e॒tāsā̭ma॒nyā ji̭nvanti || 56 ||
tasmā̭de॒vamā̭ha | sagṃ re॒vatī॒-rjaga̭tībhi॒-rmadhṷmatī॒-rmadhṷmatībhi-ssṛjyaddhva॒mityā̭ha |
āpo॒ vai re॒vatīḥ᳚ | pa॒śavo॒ jaga̭tīḥ | oṣa̭dhayo॒ madhṷmatīḥ | āpa॒ oṣa̭dhīḥ pa॒śūn | tāne॒vāsmā̭ eka॒dhā sa॒gṃ॒sṛjya̭ | madhṷmataḥ karoti |
a॒dbhyaḥ pari॒ prajā̭tā-sstha॒ sama॒dbhiḥ pṛ̭cyaddhva॒miti̭ pa॒ryāplā̭vayati |
yathā॒ suvṛ̭ṣṭa i॒māma̭nu vi॒sṛtya̭ || 57 ||
āpa॒ oṣa̭dhīrma॒haya̭nti | tā॒dṛge॒va tat ||
jana̭yatyai tvā॒ saṃyau~॒mītyā̭ha | pra॒jā e॒vaitena̭ dādhāra | a॒gnaye᳚ tvā॒-'gnīṣomā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ vyāvṛ̭ttyai | ma॒khasya॒ śiro॒-'sītyā̭ha |
ya॒jño vai ma॒khaḥ | tasyai॒tacchiraḥ̭ | ya-tpṷro॒ḍāśaḥ̭ | tasmā̭de॒vamā̭ha || 58 ||
gha॒rmo̭-'si vi॒śvāyu॒rityā̭ha | viśva̭me॒vāyu॒-ryaja̭māne dadhāti | u॒ru pra̭thasvo॒ru tḙ ya॒jñapa̭tiḥ prathatā॒mityā̭ha | yaja̭māname॒va pra॒jayā̭ pa॒śubhiḥ̭ prathayati | tvaca̭-ṅgṛhṇī॒ṣvetyā̭ha |
sarva̭me॒vaina॒gṃ॒ sata̭nu-ṅkaroti | athā॒pa ā॒nīya॒ pari̭ mārṣṭi | mā॒gṃ॒sa e॒va ta-ttvaca̭-ndadhāti | tasmā᳚-ttva॒cā mā॒gṃ॒sa-ñcha॒nnam ||
gha॒rmo vā e॒ṣo-'śā᳚ntaḥ || 59 ||
a॒rdha॒mā॒se᳚-'rdhamāse॒ pravṛ̭jyate | ya-tpṷro॒ḍāśaḥ̭ | sa ī᳚śva॒ro yaja̭mānagṃ śu॒cā pra॒dahaḥ̭ | parya̭gni karoti | pa॒śume॒vaina̭makaḥ | śāntyā॒ apra̭dāhāya | triḥ parya̭gni karoti |
tryā̭vṛ॒ddhi ya॒jñaḥ | atho॒ rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai ||
a॒ntari̭ta॒gṃ॒ rakṣo॒-'ntari̭tā॒ arā̭taya॒ ityā̭ha || 60 ||
rakṣa̭sā-ma॒ntarhi̭tyai | pu॒ro॒ḍāśaṃ॒-vā~ adhi̭śrita॒gṃ॒ rakṣāg̭syajighāgṃsann |
di॒vi nāko॒ nāmā॒gnī ra̭kṣo॒hā | sa e॒vāsmā॒-drakṣā॒g॒syapā̭hann | de॒vastvā̭ savi॒tā śra̭paya॒tvityā̭ha | sa॒vi॒tṛpra̭sūta e॒vainagg̭ śrapayati | varṣi̭ṣṭhe॒ adhi॒ nāka॒ ityā̭ha | rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai | a॒gnistḙ ta॒nuva॒-mmā-'ti̭ dhā॒gityā॒hāna̭tidāhāya | agnḙ ha॒vyagṃ ra̭kṣa॒svetyā̭ha॒ guptyai᳚ || 61 ||
avi̭dahanta-śśrapaya॒teti॒ vācaṃ॒-vi~sṛ̭jate |
ya॒jñame॒va ha॒vīgṣya̭bhi-vyā॒hṛtya॒ prata̭nute |
pu॒ro॒ruca॒mavi̭dāhāya॒ śṛtyai̭ karoti || ma॒stiṣko॒ vai pṷro॒ḍāśaḥ̭ | taṃ-ya~nnābhi̭vā॒saye᳚t | ā॒virma॒stiṣkaḥ̭ syāt | a॒bhivā̭sayati |
tasmā॒-dguhā̭ ma॒stiṣkaḥ̭ | bhasma̭nā॒-'bhi vā̭sayati |
tasmā᳚-nmā॒gṃ॒senāsthi̭ cha॒nnam || 62 ||
ve॒denā॒bhi vā̭sayati | tasmā॒-tkeśai॒-śśiraḥ̭ cha॒nnam |
akha̭latibhāvuko bhavati | ya e॒vaṃ-ve~da̭ || pa॒śorvai pra̭ti॒mā pṷro॒ḍāśaḥ̭ | sa nāya॒juṣka̭-mabhi॒vāsyaḥ̭ | vṛthḙva syāt | ī॒śva॒rā yaja̭mānasya pa॒śavaḥ॒ pramḙtoḥ || sa-mbrahma̭ṇā pṛcya॒svetyā̭ha | prā॒ṇā vai brahma̭ || 63 ||
prā॒ṇāḥ pa॒śavaḥ̭ | prā॒ṇaire॒va pa॒śūnth
sampṛ̭ṇakti | na pra॒māyṷkā bhavanti | yaja̭māno॒ vai pṷro॒ḍāśaḥ̭ | pra॒jā pa॒śavaḥ॒ purī̭ṣam |
yade॒vama̭bhi vā॒saya̭ti | yaja̭māname॒va pra॒jayā̭ pa॒śubhi॒-ssama̭rdhayati || de॒vā vai ha॒vi-rbhṛ॒tvā-'brṷvann | kasmi̭nni॒da-mmra̭kṣyāmaha॒ iti̭ |
so᳚-'gnira̭bravīt || 64 ||
mayi̭ ta॒nū-ssannidha̭ddhvam | a॒haṃ-va~॒sta-ñja̭nayiṣyāmi | yasmi̭-nmra॒kṣyaddhva॒ iti̭ | te de॒vā a॒gnau ta॒nū-ssa-nnya̭dadhata | tasmā̭dāhuḥ |
a॒gni-ssarvā̭ de॒vatā॒ iti̭ | so-'ṅgā̭reṇā॒paḥ |
a॒bhya̭pātayat | tata̭ eka॒to̭-'jāyata |
sa dvi॒tīya̭ma॒bhya̭pātayat || 65 ||
tato᳚ dvi॒to̭-'jāyata | sa tṛ॒tīya̭-ma॒bhya̭pātayat |
tata̭-stri॒to̭-'jāyata | yada॒dbhyo-'jā̭yanta | tadā॒pyānā̭māpya॒tvam | yadā॒tmabhyo 'jā̭yanta |
tadā॒tmyānā̭-mātmya॒tvam || te de॒vā ā॒pyeṣva̭mṛjata | ā॒pyā a̭mṛjata॒ sūryā᳚bhyudite | sūryā᳚bhyudita॒-ssūryā̭bhinimrukte || 66 ||
sūryā̭bhinimruktaḥ kuna॒khini̭ | ku॒na॒khī śyā॒vada̭ti | śyā॒vada̭nnagradidhi॒ṣau | a॒gra॒di॒dhi॒ṣuḥ pa̭rivi॒tte | pa॒ri॒vi॒tto vī̭ra॒haṇi̭ | vī॒ra॒hā bra̭hma॒haṇi̭ |
tadbra̭hma॒haṇa॒-nnātya̭cyavata | a॒nta॒rve॒di nina̭ya॒tyava̭ruddhyai | ulmṷkenā॒bhi gṛ̭hṇāti śṛta॒tvāya̭ | śṛ॒takā̭mā iva॒ hi de॒vāḥ || 67 ||
(a॒nyā ji̭nvan-tyanuvi॒sṛtyai॒-vamā॒-hāśā᳚nta-āha॒-guptyai̭-cha॒nnaṃ - brahmā᳚-bravī-ddvi॒tīya̭ma॒bhya̭pātaya॒-thsūryā̭bhinimrukte-de॒vāḥ) (a. 8)
anuvākaṃ 9 - vedikaraṇam
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va iti॒ sphyamāda̭tte॒ prasū᳚tyai | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒mityā̭ha | a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭maddhva॒ryū āstā᳚m | pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mityā̭ha॒ yatyai᳚ || āda̭da॒ indra̭sya bā॒hura̭si॒ dakṣi̭ṇa॒ ityā̭ha | i॒ndri॒yame॒va yaja̭māne dadhāti | sa॒hasra̭bhṛṣṭi-śśa॒tatḙjā॒ ityā̭ha |
rū॒pame॒vāsyai॒ta-nma̭hi॒mānaṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe ||
vā॒yura̭si ti॒gmatḙjā॒ ityā̭ha | tejo॒ vai vā॒yuḥ || 68 ||
teja̭ e॒vāsmi̭-ndadhāti || vi॒ṣādvai nāmā̭su॒ra ā̭sīt | so̭-'bibhet | ya॒jñena̭ mā de॒vā a॒bhibha̭viṣya॒ntīti̭ | sa pṛ̭thi॒vīma॒bhya̭vamīt | sā 'me॒ddhyā 'bha̭vat | atho॒ yadindro̭ vṛ॒tramahanṋ | tasya॒ lohi̭ta-mpṛthi॒vīmanu॒ vya̭dhāvat | sā 'me॒ddhyā 'bha̭vat |
pṛthi̭vi devayaja॒nītyā̭ha || 69 ||
meddhyā̭me॒vainā᳚-ndeva॒yaja̭nī-ṅkaroti |
oṣa̭ddhyāste॒ mūla॒-mmā higṃ̭siṣa॒mityā̭ha | oṣa̭dhīnā॒-mahigṃ̭sāyai || vra॒ja-ṅga̭ccha go॒sthāna॒mityā̭ha | chandāgṃ̭si॒ vai vra॒jo go॒sthānaḥ̭ | chandāg̭sye॒vāsmai᳚ vra॒ja-ṅgo॒sthāna̭-ṅkaroti || varṣa̭tu te॒ dyaurityā̭ha |
vṛṣṭi॒rvai dyauḥ | vṛṣṭi̭me॒vāva̭rundhe ||
ba॒dhā॒na dḙva savitaḥ para॒masyā᳚-mparā॒vatītyā̭ha || 70 ||
dvau vāva purṷṣau | ya-ñcai॒va dveṣṭi̭ | yaścai̭na॒-ndveṣṭi̭ | tāvu॒bhau ba̭ddhnāti para॒masyā᳚-mparā॒vati̭ śa॒tena॒ pāśaiḥ᳚ | yo᳚-'smā-ndveṣṭi॒ ya-ñca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmastamato॒ mā mau॒gityā॒hāni̭mruktyai ||
a॒raru॒rvai nāmā̭su॒ra ā̭sīt |
sa pṛ̭thi॒vyāmupa̭mlupto-'śayat |
ta-nde॒vā apa̭hato॒-'raruḥ̭ pṛthi॒vyā iti̭ pṛthi॒vyā apā᳚ghnann | bhrātṛ̭vyo॒ vā a॒raruḥ̭ | apa̭hato॒-'raruḥ̭ pṛthi॒vyā iti॒ yadāha̭ || 71 ||
bhrātṛ̭vyame॒va pṛ̭thi॒vyā apa̭hanti | tḙ-'manyanta |
divaṃ॒-vā~ a॒yami॒taḥ pa̭tiṣya॒tīti̭ |
tama॒rarṷste॒ diva॒-mmā skā॒niti̭ di॒vaḥ parya̭bādhanta | bhrātṛ̭vyo॒ vā a॒raruḥ̭ | a॒rarṷste॒ diva॒-mmā skā॒niti॒ yadāha̭ | bhrātṛ̭vyame॒va di॒vaḥ pari̭bādhate |
sta॒mba॒ ya॒jur-ha̭rati | pṛ॒thi॒vyā e॒va bhrātṛ̭vya॒-mapa̭hanti | dvi॒tīyagṃ̭ harati || 72 ||
a॒ntari̭kṣāde॒vaina॒-mapa̭hanti | tṛ॒tīyagṃ̭ harati | di॒va e॒vaina॒-mapa̭hanti | tū॒ṣṇī-ñca̭tu॒rthagṃ ha̭rati | apa̭rimitāde॒vaina॒-mapa̭hanti || asṷrāṇāṃ॒-vā~ i॒yamagra̭ āsīt | yāva॒dāsī̭naḥ parā॒ paśya̭ti |
tāva̭-dde॒vānā᳚m | te de॒vā a̭bruvann |
astve॒va no॒-'syāmapīti̭ || 73 ||
kya̭nno dāsya॒theti̭ | yāva̭thsva॒ya-mpa̭rigṛhṇī॒theti̭ |
te vasa̭va॒stveti̭ dakṣiṇa॒taḥ parya̭gṛhṇann | ru॒drāstveti̭ pa॒ścāt | ā॒di॒tyā-stvetyṷttara॒taḥ | te᳚-'gninā॒ prāñco̭-'jayann | vasṷbhi-rdakṣi॒ṇā |
ru॒draiḥ pra॒tyañcaḥ̭ | ā॒di॒tyairuda̭ñcaḥ |
yasyai॒vaṃ-vi~॒duṣo॒ vedi̭-mpari gṛ॒hṇanti̭ || 74 ||
bhava̭tyā॒tmanā᳚ | parā᳚-'sya॒ bhrātṛ̭vyo bhavati ||
de॒vasya̭ savi॒tu-ssa॒va ityā̭ha॒ prasū᳚tyai |
karma̭ kṛṇvanti ve॒dhasa॒ ityā̭ha | i॒ṣi॒tagṃ hi karma̭ kri॒yate᳚ | pṛ॒thi॒vyai meddhya̭-ñcāme॒ddhya-ñca॒ vyuda̭krāmatām | prā॒cīna̭-mudī॒cīna॒-mmeddhya᳚m | pra॒tī॒cīna̭-ndakṣi॒ṇā 'me॒ddhyam |
prācī॒mudī̭cī-mprava॒ṇā-ṅka̭roti |
meddhyā̭me॒vainā᳚-ndeva॒yaja̭nī-ṅkaroti || 75 ||
prāñcaṷ vedya॒gṃ॒ sāvunna̭yati | ā॒ha॒va॒nīya̭sya॒ pari̭gṛhītyai | pra॒tīcī॒ śroṇī᳚ | gārha̭patyasya॒ pari̭gṛhītyai | atho̭ mithuna॒tvāya̭ | uddha̭nti | yade॒vāsyā̭ ame॒ddhyam | tadapa̭hanti | uddha̭nti |
tasmā॒doṣa̭dhayaḥ॒ parā̭bhavanti || 76 ||
mūla̭-ñchinatti | bhrātṛ̭vyasyai॒va mūla̭-ñchinatti |
mūlaṃ॒-vā~ a̭ti॒tiṣṭha॒-drakṣā॒g॒syanū-tpi̭pate | yaddhastḙna chi॒ndyāt | ku॒na॒khinīḥ᳚ pra॒jā-ssyuḥ̭ | sphyena̭ chinatti | vajro॒ vai sphyaḥ |
vajrḙṇai॒va ya॒jñā-drakṣā॒g॒syapa̭hanti | pi॒tṛ॒de॒va॒tyā 'ti̭khātā | iya̭tī-ṅkhanati || 77 ||
pra॒jāpa̭tinā yajñamu॒khena॒ sammi̭tām || vedi̭rde॒vebhyo॒ nilā̭yata | tā-ñca̭turaṅgu॒le 'nva̭vindann | tasmā᳚ccaturaṅgu॒la-ṅkheyā᳚ |
ca॒tu॒raṅgu॒la-ṅkha̭nati | ca॒tu॒ra॒ṅgu॒le hyoṣa̭dhayaḥ prati॒tiṣṭha̭nti |
āpra̭ti॒ṣṭhāyai̭ khanati | yaja̭māname॒va pra̭ti॒ṣṭhā-ṅga̭mayati | da॒kṣi॒ṇa॒to varṣī̭yasī-ṅkaroti |
de॒va॒yaja̭nasyai॒va rū॒pama̭kaḥ || 78 ||
purī̭ṣavatī-ṅkaroti | pra॒jā vai pa॒śavaḥ॒ purī̭ṣam |
pra॒jayai॒vaina̭-mpa॒śubhiḥ॒ purī̭ṣavanta-ṅkaroti | utta̭ra-mparigrā॒ha-mpari̭gṛhṇāti | e॒tāva̭tī॒ vai pṛ̭thi॒vī | yāva̭tī॒ vediḥ̭ | tasyā̭ e॒tāva̭ta e॒va bhrātṛ̭vya-nni॒rbhajya̭ | ā॒tmana॒ utta̭ra-mparigrā॒ha-mpari̭gṛhṇāti |
ṛ॒ta-ma̭syṛta॒sada̭na-masyṛta॒śrīra॒sītyā̭ha | ya॒thā॒ ya॒jure॒vai tat || 79 ||
krū॒rami̭va॒ vā e॒ta-tka̭roti | yadvedi̭-ṅka॒roti̭ |
dhā a̭si sva॒dhā a॒sīti̭ yoyupyate॒ śāntyai᳚ |
u॒rvī cāsi॒ vasvī̭ cā॒sītyā̭ha |
u॒rvīme॒vaināṃ॒-va~svī᳚-ṅkaroti |
pu॒rā krū॒rasya̭ vi॒sṛpo̭ viraphśi॒nnityā̭ha meddhya॒tvāya̭ | u॒dā॒dāya̭ pṛthi॒vī-ñjī॒radā̭nu॒ryāmaira̭ya-ñca॒ndrama̭si sva॒dhābhi॒rityā̭ha |
yade॒vāsyā̭ ame॒ddhyam | tada̭pa॒hatya̭ |
meddhyā᳚-ndeva॒yaja̭nī-ṅkṛ॒tvā || 80 ||
yada॒daśca॒ndrama̭si॒ meddhya᳚m | tada॒syāmera̭yati |
tā-ndhīrā̭so anu॒dṛśya̭ yajanta॒ ityā॒hānṷkhyātyai || prokṣa̭ṇī॒rāsā̭daya | i॒ddhmāba॒r॒hi-rupa̭sādaya | sru॒va-ñca॒ sruca̭śca॒ sammṛ̭ḍḍhi | patnī॒gṃ॒ sanna̭hya | ājyḙno॒dehītyā̭hānupū॒rvatā̭yai | prokṣa̭ṇī॒rāsā̭dayati | āpo॒ vai ra̭kṣo॒ghnīḥ || 81 ||
rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai | sphyasya॒ vartman᳚-thsādayati | ya॒jñasya॒ santa̭tyai | u॒vāca॒ hāsi̭to daiva॒laḥ | e॒tāva̭tī॒rvā a॒muṣmi̭n ~lo॒ka āpa̭ āsann |
yāva̭tīḥ॒ prokṣa̭ṇī॒riti̭ | tasmā᳚-dba॒hvīrā॒sādyāḥ᳚ | sphyamu॒dasyanṋ | ya-ndvi॒ṣyātta-ndhyā̭yet | śu॒caivaina̭-marpayati || 82 ||
(vai vā॒yu - rā̭ha - parā॒vatītyā॒hā - ha̭ - dvi॒tīyagṃ̭ hara॒ - tīti̭ - parigṛ॒hṇanti̭ - deva॒yaja̭nī-ṅkaroti - bhavanti - khanatya - ka - re॒tat - kṛ॒tvā - ra̭kṣo॒ghnī - ra̭rpayati) (a. 9)
anuvākaṃ 10 - idhmābarhi-ssādanam
vajro॒ vai sphyaḥ | yada॒nvañca̭-ndhā॒raye᳚t | vajre᳚-'ddhva॒ryuḥ, kṣa̭ṇvīta | pu॒rastā᳚-tti॒ryañca̭-ndhārayati | vajro॒ vai sphyaḥ | vajrḙṇai॒va ya॒jñasya̭ dakṣiṇa॒to rakṣā॒g॒syapa̭hanti |
a॒gnibhyā॒-mprāca̭śca pra॒tīca̭śca | sphyenodī̭caścā-dha॒rāca̭śca | sphyena॒ vā e॒ṣa vajrḙṇā॒syai pā॒pmāna॒-mbhrātṛ̭vya-mapa॒hatya̭ |
u॒tka॒re-'dhi॒ pravṛ̭ścati || 83 ||
yatho̭pa॒dhāya̭ vṛ॒ścantya॒vam | hastā॒vava̭ nenikte | ā॒tmāna̭me॒va pa̭vayate | sphya-mprakṣā̭layati meddhya॒tvāya̭ | atho̭ pā॒pmana̭ e॒va bhrātṛ̭vyasya nya॒ṅga-ñchi̭natti || i॒ddhmā-ba॒r॒hi-rupa̭sādayati॒ yuktyai᳚ | ya॒jñasya̭ mithuna॒tvāya̭ |
atho̭ puro॒ruca̭me॒vaitā-nda̭dhāti |
utta̭rasya॒ karma॒ṇo-'nṷkhyātyai |
na pu॒rastā᳚-tpra॒tyagupa̭sādayet || 84 ||
ya-tpu॒rastā᳚-tpra॒tya-gṷpasā॒daye᳚t |
a॒nyatrā̭hutipa॒thādi॒ddhma-mprati̭pādayet | pra॒jā vai ba॒r॒hiḥ | apa̭rāddhnuyā-dba॒r॒hiṣā᳚ pra॒jānā᳚-mpra॒jana̭nam | pa॒ścāt-prāgupa̭sādayati | ā॒hu॒ti॒pa॒thene॒ddhma-mprati̭pādayati |
sa॒pra॒ntyḙva ba॒r॒hiṣā᳚ pra॒jānā᳚-mpra॒jana̭na॒mupai̭ti | dakṣi̭ṇami॒ddhmam |
utta̭ra-mba॒ra॒ḥiḥ | ā॒tmā vā i॒ddhmaḥ |
pra॒jā ba॒r॒hiḥ | pra॒jā hyā᳚tmana॒ utta̭ratarā tī॒rthe |
tato॒ medha̭mupa॒nīya̭ | ya॒thā॒ de॒va॒tame॒vaina॒t-prati̭ṣṭhāpayati | prati̭tiṣṭhati pra॒jayā̭ pa॒śubhi॒-ryaja̭mānaḥ || 85 ||
(vṛ॒śca॒ti॒ - sā॒da॒ye॒ - di॒ddhmaḥ pañca̭ ca) (a. 10)
(tṛtīya̭syāṃ - de॒vasyā᳚śvapa॒r॒śuṃ-yo~ vai - pū᳚rve॒dyuḥ - karma̭ṇe vā॒ - mindro̭ vṛ॒trama̭ha॒n-thso̭-'po - 'va̭dhūtaṃ॒ - dhṛṣṭi̭--r de॒vasyetyā̭ha॒ saṃva~̭pāmi - de॒vasya॒ sphyamāda̭de॒ - vajro॒ vai sphyo daśa̭)
(tṛ॒tīya̭syāṃ - ~ya॒jñasyāna̭tirekāya - pa॒vitra̭vatya - dhva॒ryu-ñcā̭ - dhi॒ṣava̭ṇamasya॒ - ntari̭kṣa e॒va - rakṣa̭sāma॒ntarhi̭tyai॒ - dvau vāva purṷṣo॒ - yada॒daśca॒ndrama̭si॒ meddhya॒-mpañcāśī̭tiḥ)
(tṛ॒tīya̭syāṃ॒ - ~yaja̭mānaḥ)
|| hariḥ̭ om ||
|| kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya brāhmaṇe tṛtīyāṣṭake dvitīyaḥ prapāṭhaka-ssamāptaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.