𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍋𑌵𑌾𑌚 ।
𑌨𑍗𑌮𑍀𑌡𑍍𑌯 𑌤𑍇𑌽𑌭𑍍𑌰𑌵𑌪𑍁𑌷𑍇 𑌤𑌡𑌿𑌦𑌮𑍍𑌬𑌰𑌾𑌯
𑌗𑍁𑌞𑍍𑌜𑌾𑌵𑌤𑌂𑌸𑌪𑌰𑌿𑌪𑌿𑌚𑍍𑌛𑌲𑌸𑌨𑍍𑌮𑍁𑌖𑌾𑌯 ।
𑌵𑌨𑍍𑌯𑌸𑍍𑌰𑌜𑍇 𑌕𑌵𑌲𑌵𑍇𑌤𑍍𑌰𑌵𑌿𑌷𑌾𑌣𑌵𑍇𑌣𑍁-
𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 𑌮𑍃𑌦𑍁𑌪𑌦𑍇 𑌪𑌶𑍁𑌪𑌾𑌙𑍍𑌗𑌜𑌾𑌯 ॥ 1 ॥
𑌅𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌦𑍇𑌵 𑌵𑌪𑍁𑌷𑍋 𑌮𑌦𑌨𑍁𑌗𑍍𑌰𑌹𑌸𑍍𑌯
𑌸𑍍𑌵𑍇𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌨 𑌤𑍁 𑌭𑍂𑌤𑌮𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍋𑌽𑌪𑌿 ।
𑌨𑍇𑌶𑍇𑌮𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌵𑌸𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌮𑌨𑌸𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑍇𑌣
𑌸𑌾𑌕𑍍𑌷𑌾𑌤𑍍𑌤𑌵𑍈𑌵 𑌕𑌿𑌮𑍁𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌸𑍁𑌖𑌾𑌨𑍁𑌭𑍂𑌤𑍇𑌃 ॥ 2 ॥
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌾𑌸𑌮𑍁𑌦𑌪𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌮𑌨𑍍𑌤 𑌏𑌵
𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌮𑍁𑌖𑌰𑌿𑌤𑌾𑌂 𑌭𑌵𑌦𑍀𑌯𑌵𑌾𑌰𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑍇 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌿𑌗𑌤𑌾𑌂 𑌤𑌨𑍁𑌵𑌾𑌮𑍍𑌮𑌨𑍋𑌭𑌿𑌃
𑌯𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯𑌶𑍋𑌽𑌜𑌿𑌤 𑌜𑌿𑌤𑍋𑌽𑌪𑍍𑌯𑌸𑌿 𑌤𑍈𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 ॥ 3 ॥
𑌶𑍍𑌰𑍇𑌯𑌃𑌸𑍍𑌰𑍁𑌤𑌿𑌂 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌮𑍁𑌦𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌭𑍋 𑌕𑍍𑌲𑌿𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑍇 𑌕𑍇𑌵𑌲𑌬𑍋𑌧𑌲𑌬𑍍𑌧𑌯𑍇 ।
𑌤𑍇𑌷𑌾𑌮𑌸𑍗 𑌕𑍍𑌲𑍇𑌶𑌲 𑌏𑌵 𑌶𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾 𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌤𑍁𑌷𑌾𑌵𑌘𑌾𑌤𑌿𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 4 ॥
𑌪𑍁𑌰𑍇𑌹 𑌭𑍂𑌮𑌨𑍍 𑌬𑌹𑌵𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌯𑍋𑌗𑌿𑌨𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌦𑌰𑍍𑌪𑌿𑌤𑍇𑌹𑌾 𑌨𑌿𑌜𑌕𑌰𑍍𑌮𑌲𑌬𑍍𑌧𑌯𑌾 ।
𑌵𑌿𑌬𑍁𑌧𑍍𑌯 𑌭𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈𑌵 𑌕𑌥𑍋𑌪𑌨𑍀𑌤𑌯𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌪𑍇𑌦𑌿𑌰𑍇𑌽𑌞𑍍𑌜𑍋𑌽𑌚𑍍𑌯𑍁𑌤 𑌤𑍇 𑌗𑌤𑌿𑌂 𑌪𑌰𑌾𑌮𑍍 ॥ 5 ॥
𑌤𑌥𑌾𑌪𑌿 𑌭𑍂𑌮𑌨𑍍 𑌮𑌹𑌿𑌮𑌾𑌽𑌗𑍁𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌬𑍋𑌦𑍍𑌧𑍁𑌮𑌰𑍍𑌹𑌤𑍍𑌯𑌮𑌲𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌭𑌿𑌃 ।
𑌅𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌨𑍁𑌭𑌵𑌾𑌦𑌰𑍂𑌪𑌤𑍋 𑌹𑍍𑌯𑌨𑌨𑍍𑌯𑌬𑍋𑌧𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌤𑌯𑌾 𑌨 𑌚𑌾𑌨𑍍𑌯𑌥𑌾 ॥ 6 ॥
𑌗𑍁𑌣𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌸𑍍𑌤𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌗𑍁𑌣𑌾𑌨𑍍 𑌵𑌿𑌮𑌾𑌤𑍁𑌂 𑌹𑌿𑌤𑌾𑌵𑌤𑍀𑌰𑍍𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌕 𑌈𑌶𑌿𑌰𑍇𑌽𑌸𑍍𑌯 ।
𑌕𑌾𑌲𑍇𑌨 𑌯𑍈𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌿𑌮𑌿𑌤𑌾𑌃 𑌸𑍁𑌕𑌲𑍍𑌪𑍈𑌰𑍍𑌭𑍂𑌪𑌾𑌂𑌸𑌵𑌃 𑌖𑍇 𑌮𑌿𑌹𑌿𑌕𑌾 𑌦𑍍𑌯𑍁𑌭𑌾𑌸𑌃 ॥ 7 ॥
𑌤𑌤𑍍𑌤𑍇𑌽𑌨𑍁𑌕𑌮𑍍𑌪𑌾𑌂 𑌸𑍁𑌸𑌮𑍀𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾𑌣𑍋 𑌭𑍁𑌞𑍍𑌜𑌾𑌨 𑌏𑌵𑌾𑌤𑍍𑌮𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌵𑌿𑌪𑌾𑌕𑌮𑍍 ।
𑌹𑍃𑌦𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌵𑌪𑍁𑌰𑍍𑌭𑌿𑌰𑍍𑌵𑌿𑌦𑌧𑌨𑍍𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌜𑍀𑌵𑍇𑌤 𑌯𑍋 𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌿𑌪𑌦𑍇 𑌸 𑌦𑌾𑌯𑌭𑌾𑌕𑍍 ॥ 8 ॥
𑌪𑌶𑍍𑌯𑍇𑌶 𑌮𑍇𑌽𑌨𑌾𑌰𑍍𑌯𑌮𑌨𑌨𑍍𑌤 𑌆𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌪𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌯𑍍𑌯𑌪𑌿 𑌮𑌾𑌯𑌿𑌮𑌾𑌯𑌿𑌨𑌿 ।
𑌮𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌤𑌤𑍍𑌯𑍇𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑍁𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌵𑍈𑌭𑌵𑌂 𑌹𑍍𑌯𑌹𑌂 𑌕𑌿𑌯𑌾𑌨𑍈𑌚𑍍𑌛𑌮𑌿𑌵𑌾𑌰𑍍𑌚𑌿𑌰𑌗𑍍𑌨𑍗 ॥ 9 ॥
𑌅𑌤𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌸𑍍𑌵𑌾𑌚𑍍𑌯𑍁𑌤 𑌮𑍇 𑌰𑌜𑍋𑌭𑍁𑌵𑍋 𑌹𑍍𑌯𑌜𑌾𑌨𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌪𑍃𑌥𑌗𑍀𑌶𑌮𑌾𑌨𑌿𑌨𑌃 ।
𑌅𑌜𑌾𑌵𑌲𑍇𑌪𑌾𑌨𑍍𑌧𑌤𑌮𑍋𑌽𑌨𑍍𑌧𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌷 𑌏𑌷𑍋𑌽𑌨𑍁𑌕𑌮𑍍𑌪𑍍𑌯𑍋 𑌮𑌯𑌿 𑌨𑌾𑌥𑌵𑌾𑌨𑌿𑌤𑌿 ॥ 10 ॥
𑌕𑍍𑌵𑌾𑌹𑌂 𑌤𑌮𑍋𑌮𑌹𑌦𑌹𑌙𑍍𑌖𑌚𑌰𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿𑌵𑌾𑌰𑍍𑌭𑍂𑌸𑌂𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿𑌤𑌾𑌣𑍍𑌡𑌘𑌟𑌸𑌪𑍍𑌤𑌵𑌿𑌤𑌸𑍍𑌤𑌕𑌾𑌯𑌃 ।
𑌕𑍍𑌵𑍇𑌦𑍃𑌗𑍍𑌵𑌿𑌧𑌾𑌵𑌿𑌗𑌣𑌿𑌤𑌾𑌣𑍍𑌡𑌪𑌰𑌾𑌣𑍁𑌚𑌰𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾𑌤𑌾𑌧𑍍𑌵𑌰𑍋𑌮𑌵𑌿𑌵𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌚 𑌤𑍇 𑌮𑌹𑌿𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ॥ 11 ॥
𑌉𑌤𑍍𑌕𑍍𑌷𑍇𑌪𑌣𑌂 𑌗𑌰𑍍𑌭𑌗𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌾𑌦𑌯𑍋𑌃 𑌕𑌿𑌂 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌤𑍇 𑌮𑌾𑌤𑍁𑌰𑌧𑍋𑌽𑌕𑍍𑌷𑌜𑌾𑌗𑌸𑍇 ।
𑌕𑌿𑌮𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿𑌵𑍍𑌯𑌪𑌦𑍇𑌶𑌭𑍂𑌷𑌿𑌤𑌂 𑌤𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍁𑌕𑍍𑌷𑍇𑌃 𑌕𑌿𑌯𑌦𑌪𑍍𑌯𑌨𑌨𑍍𑌤𑌃 ॥ 12 ॥
𑌜𑌗𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑍋𑌦𑌧𑌿𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌲𑌵𑍋𑌦𑍇 𑌨𑌾𑌰𑌾𑌯𑌣𑌸𑍍𑌯𑍋𑌦𑌰𑌨𑌾𑌭𑌿𑌨𑌾𑌲𑌾𑌤𑍍 ।
𑌵𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌗𑌤𑍋𑌽𑌜𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑌿 𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌵𑍈 𑌮𑍃𑌷𑌾 𑌕𑌿𑌂 𑌤𑍍𑌵𑍀𑌶𑍍𑌵𑌰𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌗𑌤𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿 . ।
𑌨𑌾𑌰𑌾𑌯𑌣𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌨 𑌹𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑍇𑌹𑌿𑌨𑌾𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌸𑍍𑌯𑌧𑍀𑌶𑌾𑌖𑌿𑌲𑌲𑍋𑌕𑌸𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀 ।
𑌨𑌾𑌰𑌾𑌯𑌣𑍋𑌽𑌙𑍍𑌗𑌂 𑌨𑌰𑌭𑍂𑌜𑌲𑌾𑌯𑌨𑌾𑌤𑍍𑌤𑌚𑍍𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌨 𑌤𑌵𑍈𑌵 𑌮𑌾𑌯𑌾 ॥ 14 ॥
𑌤𑌚𑍍𑌚𑍇𑌜𑍍𑌜𑌲𑌸𑍍𑌥𑌂 𑌤𑌵 𑌸𑌜𑍍𑌜𑌗𑌦𑍍𑌵𑌪𑍁𑌃 𑌕𑌿𑌂 𑌮𑍇 𑌨 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌭𑌗𑌵𑌂𑌸𑍍𑌤𑌦𑍈𑌵 ।
𑌕𑌿𑌂 𑌵𑌾 𑌸𑍁𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌹𑍃𑌦𑌿 𑌮𑍇 𑌤𑌦𑍈𑌵 𑌕𑌿𑌂 𑌨𑍋 𑌸𑌪𑌦𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌵𑍍𑌯𑌦𑌰𑍍𑌶𑌿 ॥ 15 ॥
𑌅𑌤𑍍𑌰𑍈𑌵 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌦𑌮𑌨𑌾𑌵𑌤𑌾𑌰𑍇 𑌹𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌞𑍍𑌚𑌸𑍍𑌯 𑌬𑌹𑌿𑌃 𑌸𑍍𑌫𑍁𑌟𑌸𑍍𑌯 ।
𑌕𑍃𑌤𑍍𑌸𑍍𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌚𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌜𑌠𑌰𑍇 𑌜𑌨𑌨𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌕𑌟𑍀𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌤𑍇 ॥ 16 ॥
𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍁𑌕𑍍𑌷𑌾𑌵𑌿𑌦𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌸𑌾𑌤𑍍𑌮𑌂 𑌭𑌾𑌤𑌿 𑌯𑌥𑌾 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌯𑍍𑌯𑌪𑍀𑌹 𑌤𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌕𑌿𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌮𑌾𑌯𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌨𑌾 ॥ 17 ॥
𑌅𑌦𑍍𑌯𑍈𑌵 𑌤𑍍𑌵𑌦𑍃𑌤𑍇𑌽𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌿𑌂 𑌮𑌮 𑌨 𑌤𑍇 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾𑌦𑌰𑍍𑌶𑌿𑌤𑌂
𑌏𑌕𑍋𑌽𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌮𑌂 𑌤𑌤𑍋 𑌵𑍍𑌰𑌜𑌸𑍁𑌹𑍃𑌦𑍍𑌵𑌤𑍍𑌸𑌾𑌃 𑌸𑌮𑌸𑍍𑌤𑌾 𑌅𑌪𑌿 ।
𑌤𑌾𑌵𑌨𑍍𑌤𑍋𑌽𑌸𑌿 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌭𑍁𑌜𑌾𑌸𑍍𑌤𑌦𑌖𑌿𑌲𑍈𑌃 𑌸𑌾𑌕𑌂 𑌮𑌯𑍋𑌪𑌾𑌸𑌿𑌤𑌾-
𑌸𑍍𑌤𑌾𑌵𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌜𑌗𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌭𑍂𑌸𑍍𑌤𑌦𑌮𑌿𑌤𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌵𑌯𑌂 𑌶𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 18 ॥
𑌅𑌜𑌾𑌨𑌤𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌪𑌦𑌵𑍀𑌮𑌨𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌽𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾 𑌭𑌾𑌸𑌿 𑌵𑌿𑌤𑌤𑍍𑌯 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌮𑍍 ।
𑌸𑍃𑌷𑍍𑌟𑌾𑌵𑌿𑌵𑌾𑌹𑌂 𑌜𑌗𑌤𑍋 𑌵𑌿𑌧𑌾𑌨 𑌇𑌵 𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌷𑍋𑌽𑌨𑍍𑌤 𑌇𑌵 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌨𑍇𑌤𑍍𑌰𑌃 ॥ 19 ॥
𑌸𑍁𑌰𑍇𑌷𑍍𑌵𑍃𑌷𑌿𑌷𑍍𑌵𑍀𑌶 𑌤𑌥𑍈𑌵 𑌨𑍃𑌷𑍍𑌵𑌪𑌿 𑌤𑌿𑌰𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷𑍁 𑌯𑌾𑌦𑌃𑌸𑍍𑌵𑌪𑌿 𑌤𑍇𑌽𑌜𑌨𑌸𑍍𑌯 ।
𑌜𑌨𑍍𑌮𑌾𑌸𑌤𑌾𑌂 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌮𑌦𑌨𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌾𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋 𑌵𑌿𑌧𑌾𑌤𑌃 𑌸𑌦𑌨𑍁𑌗𑍍𑌰𑌹𑌾𑌯 𑌚 ॥ 20 ॥
𑌕𑍋 𑌵𑍇𑌤𑍍𑌤𑌿 𑌭𑍂𑌮𑌨𑍍 𑌭𑌗𑌵𑌨𑍍 𑌪𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍍 𑌯𑍋𑌗𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑍋𑌤𑍀𑌰𑍍𑌭𑌵𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 ।
𑌕𑍍𑌵 𑌵𑌾 𑌕𑌥𑌂 𑌵𑌾 𑌕𑌤𑌿 𑌵𑌾 𑌕𑌦𑍇𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌸𑍍𑌤𑌾𑌰𑌯𑌨𑍍 𑌕𑍍𑌰𑍀𑌡𑌸𑌿 𑌯𑍋𑌗𑌮𑌾𑌯𑌾𑌮𑍍 ॥ 21 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑌿𑌦𑌂 𑌜𑌗𑌦𑌶𑍇𑌷𑌮𑌸𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌪𑍍𑌨𑌾𑌭𑌮𑌸𑍍𑌤𑌧𑌿𑌷𑌣𑌂 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌦𑍁𑌃𑌖𑌦𑍁𑌃𑌖𑌮𑍍 ।
𑌤𑍍𑌵𑌯𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌸𑍁𑌖𑌬𑍋𑌧𑌤𑌨𑌾𑌵𑌨𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌤 𑌉𑌦𑍍𑌯𑌦𑌪𑌿 𑌯𑌤𑍍𑌸𑌦𑌿𑌵𑌾𑌵𑌭𑌾𑌤𑌿 ॥ 22 ॥
𑌏𑌕𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌃 𑌪𑍁𑌰𑌾𑌣𑌃 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌃 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌰𑌨𑌨𑍍𑌤 𑌆𑌦𑍍𑌯𑌃 ।
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑍋𑌽𑌕𑍍𑌷𑌰𑍋𑌽𑌜𑌸𑍍𑌰𑌸𑍁𑌖𑍋 𑌨𑌿𑌰𑌞𑍍𑌜𑌨𑌃 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑍋𑌽𑌦𑍍𑌵𑌯𑍋 𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤 𑌉𑌪𑌾𑌧𑌿𑌤𑍋𑌽𑌮𑍃𑌤𑌃 ॥ 23 ॥
𑌏𑌵𑌂𑌵𑌿𑌧𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌸𑌕𑌲𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾𑌮𑌪𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌽𑌤𑍍𑌮𑌤𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌚𑌕𑍍𑌷𑌤𑍇 ।
𑌗𑍁𑌰𑍍𑌵𑌰𑍍𑌕𑌲𑌬𑍍𑌧𑍋𑌪𑌨𑌿𑌷𑌤𑍍𑌸𑍁𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌷𑌾 𑌯𑍇 𑌤𑍇 𑌤𑌰𑌨𑍍𑌤𑍀𑌵 𑌭𑌵𑌾𑌨𑍃𑌤𑌾𑌮𑍍𑌬𑍁𑌧𑌿𑌮𑍍 ॥ 24 ॥
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌮𑍇𑌵𑌾𑌤𑍍𑌮𑌤𑌯𑌾𑌽𑌵𑌿𑌜𑌾𑌨𑌤𑌾𑌂 𑌤𑍇𑌨𑍈𑌵 𑌜𑌾𑌤𑌂 𑌨𑌿𑌖𑌿𑌲𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌭𑍂𑌯𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌚 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌲𑍀𑌯𑌤𑍇 𑌰𑌜𑍍𑌜𑍍𑌵𑌾𑌮𑌹𑍇𑌰𑍍𑌭𑍋𑌗𑌭𑌵𑌾𑌭𑌵𑍗 𑌯𑌥𑌾 ॥ 25 ॥
𑌅𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌸𑌞𑍍𑌜𑍍𑌞𑍗 𑌭𑌵𑌬𑌨𑍍𑌧𑌮𑍋𑌕𑍍𑌷𑍗 𑌦𑍍𑌵𑍗 𑌨𑌾𑌮 𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑍗 𑌸𑍍𑌤 𑌋𑌤𑌜𑍍𑌞𑌭𑌾𑌵𑌾𑌤𑍍 ।
𑌅𑌜𑌸𑍍𑌰𑌚𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾𑌽𑌤𑍍𑌮𑌨𑌿 𑌕𑍇𑌵𑌲𑍇 𑌪𑌰𑍇 𑌵𑌿𑌚𑌾𑌰𑍍𑌯𑌮𑌾𑌣𑍇 𑌤𑌰𑌣𑌾𑌵𑌿𑌵𑌾𑌹𑌨𑍀 ॥ 26 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌪𑌰𑌂 𑌮𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌮𑍇𑌵 𑌚 ।
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌬𑌹𑌿𑌰𑍍𑌮𑍃𑌗𑍍𑌯 𑌅𑌹𑍋𑌽𑌜𑍍𑌞𑌜𑌨𑌤𑌾𑌽𑌜𑍍𑌞𑌤𑌾 ॥ 27 ॥
𑌅𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌭𑌵𑍇𑌽𑌨𑌨𑍍𑌤 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌮𑍇𑌵 𑌹𑍍𑌯𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑌜𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌮𑍃𑌗𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌃 ।
𑌅𑌸𑌨𑍍𑌤𑌮𑌪𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌹𑌿𑌮𑌨𑍍𑌤𑌰𑍇𑌣 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌗𑍁𑌣𑌂 𑌤𑌂 𑌕𑌿𑌮𑍁 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌃 ॥ 28 ॥
𑌅𑌥𑌾𑌪𑌿 𑌤𑍇 𑌦𑍇𑌵 𑌪𑌦𑌾𑌮𑍍𑌬𑍁𑌜𑌦𑍍𑌵𑌯𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌲𑍇𑌶𑌾𑌨𑍁𑌗𑍃𑌹𑍀𑌤 𑌏𑌵 𑌹𑌿 ।
𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌭𑌗𑌵𑌨𑍍 𑌮𑌹𑌿𑌮𑍍𑌨𑍋 𑌨 𑌚𑌾𑌨𑍍𑌯 𑌏𑌕𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌚𑌿𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌚𑌿𑌨𑍍𑌵𑌨𑍍 ॥ 29 ॥
𑌤𑌦𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌮𑍇 𑌨𑌾𑌥 𑌸 𑌭𑍂𑌰𑌿𑌭𑌾𑌗𑍋 𑌭𑌵𑍇𑌽𑌤𑍍𑌰 𑌵𑌾𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌤𑍁 𑌵𑌾 𑌤𑌿𑌰𑌶𑍍𑌚𑌾𑌮𑍍 ।
𑌯𑍇𑌨𑌾𑌹𑌮𑍇𑌕𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌭𑌵𑌜𑍍𑌜𑌨𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌭𑍂𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌨𑌿𑌷𑍇𑌵𑍇 𑌤𑌵 𑌪𑌾𑌦𑌪𑌲𑍍𑌲𑌵𑌮𑍍 ॥ 30 ॥
𑌅𑌹𑍋𑌽𑌤𑌿𑌧𑌨𑍍𑌯𑌾 𑌵𑍍𑌰𑌜𑌗𑍋𑌰𑌮𑌣𑍍𑌯𑌃 𑌸𑍍𑌤𑌨𑍍𑌯𑌾𑌮𑍃𑌤𑌂 𑌪𑍀𑌤𑌮𑌤𑍀𑌵 𑌤𑍇 𑌮𑍁𑌦𑌾 ।
𑌯𑌾𑌸𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌭𑍋 𑌵𑌤𑍍𑌸𑌤𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌜𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾 𑌯𑌤𑍍𑌤𑍃𑌪𑍍𑌤𑌯𑍇𑌽𑌦𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌨 𑌚𑌾𑌲𑌮𑌧𑍍𑌵𑌰𑌾𑌃 ॥ 31 ॥
𑌅𑌹𑍋 𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌮𑌹𑍋 𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌨𑍍𑌦𑌗𑍋𑌪𑌵𑍍𑌰𑌜𑍗𑌕𑌸𑌾𑌮𑍍 ।
𑌯𑌨𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌂 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮 𑌸𑌨𑌾𑌤𑌨𑌮𑍍 ॥ 32 ॥
𑌏𑌷𑌾𑌂 𑌤𑍁 𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌮𑌹𑌿𑌮𑌾𑌽𑌚𑍍𑌯𑍁𑌤 𑌤𑌾𑌵𑌦𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾-
𑌮𑍇𑌕𑌾𑌦𑌶𑍈𑌵 𑌹𑌿 𑌵𑌯𑌂 𑌬𑌤 𑌭𑍂𑌰𑌿𑌭𑌾𑌗𑌾𑌃 ।
𑌏𑌤𑌦𑍍𑌧𑍃𑌷𑍀𑌕𑌚𑌷𑌕𑍈𑌰𑌸𑌕𑍃𑌤𑍍𑌪𑌿𑌬𑌾𑌮𑌃
𑌶𑌰𑍍𑌵𑌾𑌦𑌯𑍋𑌽𑌙𑍍𑌘𑍍𑌰𑍍𑌯𑍁𑌦𑌜𑌮𑌧𑍍𑌵𑌮𑍃𑌤𑌾𑌸𑌵𑌂 𑌤𑍇 ॥ 33 ॥
𑌤𑌦𑍍𑌭𑍂𑌰𑌿𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌮𑌿𑌹 𑌜𑌨𑍍𑌮 𑌕𑌿𑌮𑌪𑍍𑌯𑌟𑌵𑍍𑌯𑌾𑌂
𑌯𑌦𑍍𑌗𑍋𑌕𑍁𑌲𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌕𑌤𑌮𑌾𑌙𑍍𑌘𑍍𑌰𑌿𑌰𑌜𑍋𑌽𑌭𑌿𑌷𑍇𑌕𑌮𑍍 ।
𑌯𑌜𑍍𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌂 𑌤𑍁 𑌨𑌿𑌖𑌿𑌲𑌂 𑌭𑌗𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌮𑍁𑌕𑍁𑌨𑍍𑌦-
𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌦𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌯𑌤𑍍𑌪𑌦𑌰𑌜𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌿𑌮𑍃𑌗𑍍𑌯𑌮𑍇𑌵 ॥ 34 ॥
𑌏𑌷𑌾𑌂 𑌘𑍋𑌷𑌨𑌿𑌵𑌾𑌸𑌿𑌨𑌾𑌮𑍁𑌤 𑌭𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌕𑌿𑌂 𑌦𑍇𑌵 𑌰𑌾𑌤𑍇𑌤𑌿 𑌨𑌃
𑌚𑍇𑌤𑍋 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌫𑌲𑌾𑌤𑍍𑌫𑌲𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌦𑌪𑌰𑌂 𑌕𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯𑌯𑌨𑍍 𑌮𑍁𑌹𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌸𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑌾𑌦𑌿𑌵 𑌪𑍂𑌤𑌨𑌾𑌽𑌪𑌿 𑌸𑌕𑍁𑌲𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮𑍇𑌵 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌪𑌿𑌤𑌾
𑌯𑌦𑍍𑌧𑌾𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌸𑍁𑌹𑍃𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌤𑌨𑌯𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌶𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌕𑍃𑌤𑍇 ॥ 35 ॥
𑌤𑌾𑌵𑌦𑍍𑌰𑌾𑌗𑌾𑌦𑌯𑌃 𑌸𑍍𑌤𑍇𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾𑌵𑌤𑍍𑌕𑌾𑌰𑌾𑌗𑍃𑌹𑌂 𑌗𑍃𑌹𑌮𑍍 ।
𑌤𑌾𑌵𑌨𑍍𑌮𑍋𑌹𑍋𑌽𑌙𑍍𑌘𑍍𑌰𑌿𑌨𑌿𑌗𑌡𑍋 𑌯𑌾𑌵𑌤𑍍𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌨 𑌤𑍇 𑌜𑌨𑌾𑌃 ॥ 36 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌪𑌞𑍍𑌚𑌂 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌪𑍍𑌰𑌪𑌞𑍍𑌚𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌵𑌿𑌡𑌮𑍍𑌬𑌯𑌸𑌿 𑌭𑍂𑌤𑌲𑍇 ।
𑌪𑍍𑌰𑌪𑌨𑍍𑌨𑌜𑌨𑌤𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌸𑌨𑍍𑌦𑍋𑌹𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋 ॥ 37 ॥
𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤 𑌏𑌵 𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌕𑌿𑌂 𑌬𑌹𑍂𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌨 𑌮𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋 ।
𑌮𑌨𑌸𑍋 𑌵𑌪𑍁𑌷𑍋 𑌵𑌾𑌚𑍋 𑌵𑍈𑌭𑌵𑌂 𑌤𑌵 𑌗𑍋𑌚𑌰𑌃 ॥ 38 ॥
𑌅𑌨𑍁𑌜𑌾𑌨𑍀𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌂 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑍇𑌤𑍍𑌸𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑍃𑌕𑍍 ।
𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌵 𑌜𑌗𑌤𑌾𑌂 𑌨𑌾𑌥𑍋 𑌜𑌗𑌦𑍇𑌤𑌤𑍍𑌤𑌵𑌾𑌰𑍍𑌪𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 39 ॥
𑌶𑍍𑌰𑍀𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌵𑍃𑌷𑍍𑌣𑌿𑌕𑍁𑌲𑌪𑍁𑌷𑍍𑌕𑌰𑌜𑍋𑌷𑌦𑌾𑌯𑌿𑌨𑍍
𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌾𑌨𑌿𑌰𑍍𑌜𑌰𑌦𑍍𑌵𑌿𑌜𑌪𑌶𑍂𑌦𑌧𑌿𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌕𑌾𑌰𑌿𑌨𑍍 ।
𑌉𑌦𑍍𑌧𑌰𑍍𑌮𑌶𑌾𑌰𑍍𑌵𑌰𑌹𑌰 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌿𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌧𑍍𑌰𑍁𑌗𑍍
𑌆𑌕𑌲𑍍𑌪𑌮𑌾𑌰𑍍𑌕𑌮𑌰𑍍𑌹𑌨𑍍 𑌭𑌗𑌵𑌨𑍍 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍇 ॥ 40 ॥
𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌭𑌾𑌗𑌵𑌤𑌮𑌹𑌾𑌪𑍁𑌰𑌾𑌣𑍇 𑌦𑌶𑌮𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌧𑍇 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌧𑍇
𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶𑌾𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌗𑌤𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣𑌸𑍍𑌤𑍁𑌤𑌿𑌃 𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌾 ।
𑌭𑌾𑌗𑌵𑌤𑌪𑍁𑌰𑌾𑌣 . 𑌅𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯 10/14/1-40 . ।
Roman (IAST) Transliteration
brahmovāca |
naumīḍya te'bhravapuṣe taḍidambarāya
guñjāvataṃsaparipicchalasanmukhāya |
vanyasraje kavalavetraviṣāṇaveṇu-
lakṣmaśriye mṛdupade paśupāṅgajāya || 1 ||
asyāpi deva vapuṣo madanugrahasya
svecchāmayasya na tu bhūtamayasya ko'pi |
neśemahi tvavasituṃ manasāntareṇa
sākṣāttavaiva kimutātmasukhānubhūteḥ || 2 ||
jñāne prayāsamudapāsya namanta eva
jīvanti sanmukharitāṃ bhavadīyavārtām |
sthāne sthitāḥ śrutigatāṃ tanuvāmmanobhiḥ
ye prāyaśo'jita jito'pyasi taistrilokyām || 3 ||
śreyaḥsrutiṃ bhaktimudasya te vibho kliśyanti ye kevalabodhalabdhaye |
teṣāmasau kleśala eva śiṣyate nānyadyathā sthūlatuṣāvaghātinām || 4 ||
pureha bhūman bahavo'pi yoginastvadarpitehā nijakarmalabdhayā |
vibudhya bhaktyaiva kathopanītayā prapedire'ñjo'cyuta te gatiṃ parām || 5 ||
tathāpi bhūman mahimā'guṇasya te viboddhumarhatyamalāntarātmabhiḥ |
avikriyātsvānubhavādarūpato hyananyabodhyātmatayā na cānyathā || 6 ||
guṇātmanaste'pi guṇān vimātuṃ hitāvatīrṇasya ka īśire'sya |
kālena yairvā vimitāḥ sukalpairbhūpāṃsavaḥ khe mihikā dyubhāsaḥ || 7 ||
tatte'nukampāṃ susamīkṣamāṇo bhuñjāna evātmakṛtaṃ vipākam |
hṛdvāgvapurbhirvidadhannamaste jīveta yo muktipade sa dāyabhāk || 8 ||
paśyeśa me'nāryamananta ādye parātmani tvayyapi māyimāyini |
māyāṃ vitatyekṣitumātmavaibhavaṃ hyahaṃ kiyānaicchamivārciragnau || 9 ||
ataḥ kṣamasvācyuta me rajobhuvo hyajānatastvatpṛthagīśamāninaḥ |
ajāvalepāndhatamo'ndhacakṣuṣa eṣo'nukampyo mayi nāthavāniti || 10 ||
kvāhaṃ tamomahadahaṅkhacarāgnivārbhūsaṃveṣṭitāṇḍaghaṭasaptavitastakāyaḥ |
kvedṛgvidhāvigaṇitāṇḍaparāṇucaryāvātādhvaromavivarasya ca te mahitvam || 11 ||
utkṣepaṇaṃ garbhagatasya pādayoḥ kiṃ kalpate māturadho'kṣajāgase |
kimasti nāstivyapadeśabhūṣitaṃ tavāsti kukṣeḥ kiyadapyanantaḥ || 12 ||
jagattrayāntodadhisamplavode nārāyaṇasyodaranābhinālāt |
vinirgato'jastviti vānna vai mṛṣā kiṃ tvīśvaratvānna vinirgato'smi . |
nārāyaṇastvaṃ na hi sarvadehināmātmāsyadhīśākhilalokasākṣī |
nārāyaṇo'ṅgaṃ narabhūjalāyanāttaccāpi satyaṃ na tavaiva māyā || 14 ||
taccejjalasthaṃ tava sajjagadvapuḥ kiṃ me na dṛṣṭaṃ bhagavaṃstadaiva |
kiṃ vā sudṛṣṭaṃ hṛdi me tadaiva kiṃ no sapadyeva punarvyadarśi || 15 ||
atraiva māyādamanāvatāre hyasya prapañcasya bahiḥ sphuṭasya |
kṛtsnasya cāntarjaṭhare jananyā māyātvameva prakaṭīkṛtaṃ te || 16 ||
yasya kukṣāvidaṃ sarvaṃ sātmaṃ bhāti yathā tathā |
tattvayyapīha tatsarvaṃ kimidaṃ māyayā vinā || 17 ||
adyaiva tvadṛte'sya kiṃ mama na te māyātvamādarśitaṃ
eko'si prathamaṃ tato vrajasuhṛdvatsāḥ samastā api |
tāvanto'si caturbhujāstadakhilaiḥ sākaṃ mayopāsitā-
stāvantyeva jagantyabhūstadamitaṃ brahmādvayaṃ śiṣyate || 18 ||
ajānatāṃ tvatpadavīmanātmanyātmā'tmanā bhāsi vitatya māyām |
sṛṣṭāvivāhaṃ jagato vidhāna iva tvameṣo'nta iva trinetraḥ || 19 ||
sureṣvṛṣiṣvīśa tathaiva nṛṣvapi tiryakṣu yādaḥsvapi te'janasya |
janmāsatāṃ durmadanigrahāya prabho vidhātaḥ sadanugrahāya ca || 20 ||
ko vetti bhūman bhagavan parātman yogeśvarotīrbhavatastrilokyām |
kva vā kathaṃ vā kati vā kadeti vistārayan krīḍasi yogamāyām || 21 ||
tasmādidaṃ jagadaśeṣamasatsvarūpaṃ svapnābhamastadhiṣaṇaṃ puruduḥkhaduḥkham |
tvayyeva nityasukhabodhatanāvanante māyāta udyadapi yatsadivāvabhāti || 22 ||
ekastvamātmā puruṣaḥ purāṇaḥ satyaḥ svayañjyotirananta ādyaḥ |
nityo'kṣaro'jasrasukho nirañjanaḥ pūrṇo'dvayo mukta upādhito'mṛtaḥ || 23 ||
evaṃvidhaṃ tvāṃ sakalātmanāmapi svātmānamātmā'tmatayā vicakṣate |
gurvarkalabdhopaniṣatsucakṣuṣā ye te tarantīva bhavānṛtāmbudhim || 24 ||
ātmānamevātmatayā'vijānatāṃ tenaiva jātaṃ nikhilaṃ prapañcitam |
jñānena bhūyo'pi ca tatpralīyate rajjvāmaherbhogabhavābhavau yathā || 25 ||
ajñānasañjñau bhavabandhamokṣau dvau nāma nānyau sta ṛtajñabhāvāt |
ajasracityā'tmani kevale pare vicāryamāṇe taraṇāvivāhanī || 26 ||
tvāmātmānaṃ paraṃ matvā paramātmānameva ca |
ātmā punarbahirmṛgya aho'jñajanatā'jñatā || 27 ||
antarbhave'nanta bhavantameva hyatattyajanto mṛgayanti santaḥ |
asantamapyantyahimantareṇa santaṃ guṇaṃ taṃ kimu yanti santaḥ || 28 ||
athāpi te deva padāmbujadvayaprasādaleśānugṛhīta eva hi |
jānāti tattvaṃ bhagavan mahimno na cānya eko'pi ciraṃ vicinvan || 29 ||
tadastu me nātha sa bhūribhāgo bhave'tra vānyatra tu vā tiraścām |
yenāhameko'pi bhavajjanānāṃ bhūtvā niṣeve tava pādapallavam || 30 ||
aho'tidhanyā vrajagoramaṇyaḥ stanyāmṛtaṃ pītamatīva te mudā |
yāsāṃ vibho vatsatarātmajātmanā yattṛptaye'dyāpi na cālamadhvarāḥ || 31 ||
aho bhāgyamaho bhāgyaṃ nandagopavrajaukasām |
yanmitraṃ paramānandaṃ pūrṇaṃ brahma sanātanam || 32 ||
eṣāṃ tu bhāgyamahimā'cyuta tāvadāstā-
mekādaśaiva hi vayaṃ bata bhūribhāgāḥ |
etaddhṛṣīkacaṣakairasakṛtpibāmaḥ
śarvādayo'ṅghryudajamadhvamṛtāsavaṃ te || 33 ||
tadbhūribhāgyamiha janma kimapyaṭavyāṃ
yadgokule'pi katamāṅghrirajo'bhiṣekam |
yajjīvitaṃ tu nikhilaṃ bhagavān mukunda-
stvadyāpi yatpadarajaḥ śrutimṛgyameva || 34 ||
eṣāṃ ghoṣanivāsināmuta bhavān kiṃ deva rāteti naḥ
ceto viśvaphalātphalaṃ tvadaparaṃ kutrāpyayan muhyati |
sadveṣādiva pūtanā'pi sakulā tvāmeva devāpitā
yaddhāmārthasuhṛtpriyātmatanayaprāṇāśayāstvatkṛte || 35 ||
tāvadrāgādayaḥ stenāstāvatkārāgṛhaṃ gṛham |
tāvanmoho'ṅghrinigaḍo yāvatkṛṣṇa na te janāḥ || 36 ||
prapañcaṃ niṣprapañco'pi viḍambayasi bhūtale |
prapannajanatānandasandohaṃ prathituṃ prabho || 37 ||
jānanta eva jānantu kiṃ bahūktyā na me prabho |
manaso vapuṣo vāco vaibhavaṃ tava gocaraḥ || 38 ||
anujānīhi māṃ kṛṣṇa sarvaṃ tvaṃ vetsi sarvadṛk |
tvameva jagatāṃ nātho jagadetattavārpitam || 39 ||
śrīkṛṣṇa vṛṣṇikulapuṣkarajoṣadāyin
kṣmānirjaradvijapaśūdadhivṛddhikārin |
uddharmaśārvarahara kṣitirākṣasadhrug
ākalpamārkamarhan bhagavan namaste || 40 ||
iti śrīmadbhāgavatamahāpurāṇe daśamaskandhe pūrvārdhe
caturdaśādhyāyāntargataṃ brahmakṛtaṃ śrīkṛṣṇastutiḥ samāptā |
bhāgavatapurāṇa . adhyāya 10/14/1-40 . |
Sanskrit — Devanagari (original)
ब्रह्मोवाच ।
नौमीड्य तेऽभ्रवपुषे तडिदम्बराय
गुञ्जावतंसपरिपिच्छलसन्मुखाय ।
वन्यस्रजे कवलवेत्रविषाणवेणु-
लक्ष्मश्रिये मृदुपदे पशुपाङ्गजाय ॥ 1 ॥
अस्यापि देव वपुषो मदनुग्रहस्य
स्वेच्छामयस्य न तु भूतमयस्य कोऽपि ।
नेशेमहि त्ववसितुं मनसान्तरेण
साक्षात्तवैव किमुतात्मसुखानुभूतेः ॥ 2 ॥
ज्ञाने प्रयासमुदपास्य नमन्त एव
जीवन्ति सन्मुखरितां भवदीयवार्ताम् ।
स्थाने स्थिताः श्रुतिगतां तनुवाम्मनोभिः
ये प्रायशोऽजित जितोऽप्यसि तैस्त्रिलोक्याम् ॥ 3 ॥
श्रेयःस्रुतिं भक्तिमुदस्य ते विभो क्लिश्यन्ति ये केवलबोधलब्धये ।
तेषामसौ क्लेशल एव शिष्यते नान्यद्यथा स्थूलतुषावघातिनाम् ॥ 4 ॥
पुरेह भूमन् बहवोऽपि योगिनस्त्वदर्पितेहा निजकर्मलब्धया ।
विबुध्य भक्त्यैव कथोपनीतया प्रपेदिरेऽञ्जोऽच्युत ते गतिं पराम् ॥ 5 ॥
तथापि भूमन् महिमाऽगुणस्य ते विबोद्धुमर्हत्यमलान्तरात्मभिः ।
अविक्रियात्स्वानुभवादरूपतो ह्यनन्यबोध्यात्मतया न चान्यथा ॥ 6 ॥
गुणात्मनस्तेऽपि गुणान् विमातुं हितावतीर्णस्य क ईशिरेऽस्य ।
कालेन यैर्वा विमिताः सुकल्पैर्भूपांसवः खे मिहिका द्युभासः ॥ 7 ॥
तत्तेऽनुकम्पां सुसमीक्षमाणो भुञ्जान एवात्मकृतं विपाकम् ।
हृद्वाग्वपुर्भिर्विदधन्नमस्ते जीवेत यो मुक्तिपदे स दायभाक् ॥ 8 ॥
पश्येश मेऽनार्यमनन्त आद्ये परात्मनि त्वय्यपि मायिमायिनि ।
मायां वितत्येक्षितुमात्मवैभवं ह्यहं कियानैच्छमिवार्चिरग्नौ ॥ 9 ॥
अतः क्षमस्वाच्युत मे रजोभुवो ह्यजानतस्त्वत्पृथगीशमानिनः ।
अजावलेपान्धतमोऽन्धचक्षुष एषोऽनुकम्प्यो मयि नाथवानिति ॥ 10 ॥
क्वाहं तमोमहदहङ्खचराग्निवार्भूसंवेष्टिताण्डघटसप्तवितस्तकायः ।
क्वेदृग्विधाविगणिताण्डपराणुचर्यावाताध्वरोमविवरस्य च ते महित्वम् ॥ 11 ॥
उत्क्षेपणं गर्भगतस्य पादयोः किं कल्पते मातुरधोऽक्षजागसे ।
किमस्ति नास्तिव्यपदेशभूषितं तवास्ति कुक्षेः कियदप्यनन्तः ॥ 12 ॥
जगत्त्रयान्तोदधिसम्प्लवोदे नारायणस्योदरनाभिनालात् ।
विनिर्गतोऽजस्त्विति वान्न वै मृषा किं त्वीश्वरत्वान्न विनिर्गतोऽस्मि . ।
नारायणस्त्वं न हि सर्वदेहिनामात्मास्यधीशाखिललोकसाक्षी ।
नारायणोऽङ्गं नरभूजलायनात्तच्चापि सत्यं न तवैव माया ॥ 14 ॥
तच्चेज्जलस्थं तव सज्जगद्वपुः किं मे न दृष्टं भगवंस्तदैव ।
किं वा सुदृष्टं हृदि मे तदैव किं नो सपद्येव पुनर्व्यदर्शि ॥ 15 ॥
अत्रैव मायादमनावतारे ह्यस्य प्रपञ्चस्य बहिः स्फुटस्य ।
कृत्स्नस्य चान्तर्जठरे जनन्या मायात्वमेव प्रकटीकृतं ते ॥ 16 ॥
यस्य कुक्षाविदं सर्वं सात्मं भाति यथा तथा ।
तत्त्वय्यपीह तत्सर्वं किमिदं मायया विना ॥ 17 ॥
अद्यैव त्वदृतेऽस्य किं मम न ते मायात्वमादर्शितं
एकोऽसि प्रथमं ततो व्रजसुहृद्वत्साः समस्ता अपि ।
तावन्तोऽसि चतुर्भुजास्तदखिलैः साकं मयोपासिता-
स्तावन्त्येव जगन्त्यभूस्तदमितं ब्रह्माद्वयं शिष्यते ॥ 18 ॥
अजानतां त्वत्पदवीमनात्मन्यात्माऽत्मना भासि वितत्य मायाम् ।
सृष्टाविवाहं जगतो विधान इव त्वमेषोऽन्त इव त्रिनेत्रः ॥ 19 ॥
सुरेष्वृषिष्वीश तथैव नृष्वपि तिर्यक्षु यादःस्वपि तेऽजनस्य ।
जन्मासतां दुर्मदनिग्रहाय प्रभो विधातः सदनुग्रहाय च ॥ 20 ॥
को वेत्ति भूमन् भगवन् परात्मन् योगेश्वरोतीर्भवतस्त्रिलोक्याम् ।
क्व वा कथं वा कति वा कदेति विस्तारयन् क्रीडसि योगमायाम् ॥ 21 ॥
तस्मादिदं जगदशेषमसत्स्वरूपं स्वप्नाभमस्तधिषणं पुरुदुःखदुःखम् ।
त्वय्येव नित्यसुखबोधतनावनन्ते मायात उद्यदपि यत्सदिवावभाति ॥ 22 ॥
एकस्त्वमात्मा पुरुषः पुराणः सत्यः स्वयञ्ज्योतिरनन्त आद्यः ।
नित्योऽक्षरोऽजस्रसुखो निरञ्जनः पूर्णोऽद्वयो मुक्त उपाधितोऽमृतः ॥ 23 ॥
एवंविधं त्वां सकलात्मनामपि स्वात्मानमात्माऽत्मतया विचक्षते ।
गुर्वर्कलब्धोपनिषत्सुचक्षुषा ये ते तरन्तीव भवानृताम्बुधिम् ॥ 24 ॥
आत्मानमेवात्मतयाऽविजानतां तेनैव जातं निखिलं प्रपञ्चितम् ।
ज्ञानेन भूयोऽपि च तत्प्रलीयते रज्ज्वामहेर्भोगभवाभवौ यथा ॥ 25 ॥
अज्ञानसञ्ज्ञौ भवबन्धमोक्षौ द्वौ नाम नान्यौ स्त ऋतज्ञभावात् ।
अजस्रचित्याऽत्मनि केवले परे विचार्यमाणे तरणाविवाहनी ॥ 26 ॥
त्वामात्मानं परं मत्वा परमात्मानमेव च ।
आत्मा पुनर्बहिर्मृग्य अहोऽज्ञजनताऽज्ञता ॥ 27 ॥
अन्तर्भवेऽनन्त भवन्तमेव ह्यतत्त्यजन्तो मृगयन्ति सन्तः ।
असन्तमप्यन्त्यहिमन्तरेण सन्तं गुणं तं किमु यन्ति सन्तः ॥ 28 ॥
अथापि ते देव पदाम्बुजद्वयप्रसादलेशानुगृहीत एव हि ।
जानाति तत्त्वं भगवन् महिम्नो न चान्य एकोऽपि चिरं विचिन्वन् ॥ 29 ॥
तदस्तु मे नाथ स भूरिभागो भवेऽत्र वान्यत्र तु वा तिरश्चाम् ।
येनाहमेकोऽपि भवज्जनानां भूत्वा निषेवे तव पादपल्लवम् ॥ 30 ॥
अहोऽतिधन्या व्रजगोरमण्यः स्तन्यामृतं पीतमतीव ते मुदा ।
यासां विभो वत्सतरात्मजात्मना यत्तृप्तयेऽद्यापि न चालमध्वराः ॥ 31 ॥
अहो भाग्यमहो भाग्यं नन्दगोपव्रजौकसाम् ।
यन्मित्रं परमानन्दं पूर्णं ब्रह्म सनातनम् ॥ 32 ॥
एषां तु भाग्यमहिमाऽच्युत तावदास्ता-
मेकादशैव हि वयं बत भूरिभागाः ।
एतद्धृषीकचषकैरसकृत्पिबामः
शर्वादयोऽङ्घ्र्युदजमध्वमृतासवं ते ॥ 33 ॥
तद्भूरिभाग्यमिह जन्म किमप्यटव्यां
यद्गोकुलेऽपि कतमाङ्घ्रिरजोऽभिषेकम् ।
यज्जीवितं तु निखिलं भगवान् मुकुन्द-
स्त्वद्यापि यत्पदरजः श्रुतिमृग्यमेव ॥ 34 ॥
एषां घोषनिवासिनामुत भवान् किं देव रातेति नः
चेतो विश्वफलात्फलं त्वदपरं कुत्राप्ययन् मुह्यति ।
सद्वेषादिव पूतनाऽपि सकुला त्वामेव देवापिता
यद्धामार्थसुहृत्प्रियात्मतनयप्राणाशयास्त्वत्कृते ॥ 35 ॥
तावद्रागादयः स्तेनास्तावत्कारागृहं गृहम् ।
तावन्मोहोऽङ्घ्रिनिगडो यावत्कृष्ण न ते जनाः ॥ 36 ॥
प्रपञ्चं निष्प्रपञ्चोऽपि विडम्बयसि भूतले ।
प्रपन्नजनतानन्दसन्दोहं प्रथितुं प्रभो ॥ 37 ॥
जानन्त एव जानन्तु किं बहूक्त्या न मे प्रभो ।
मनसो वपुषो वाचो वैभवं तव गोचरः ॥ 38 ॥
अनुजानीहि मां कृष्ण सर्वं त्वं वेत्सि सर्वदृक् ।
त्वमेव जगतां नाथो जगदेतत्तवार्पितम् ॥ 39 ॥
श्रीकृष्ण वृष्णिकुलपुष्करजोषदायिन्
क्ष्मानिर्जरद्विजपशूदधिवृद्धिकारिन् ।
उद्धर्मशार्वरहर क्षितिराक्षसध्रुग्
आकल्पमार्कमर्हन् भगवन् नमस्ते ॥ 40 ॥
इति श्रीमद्भागवतमहापुराणे दशमस्कन्धे पूर्वार्धे
चतुर्दशाध्यायान्तर्गतं ब्रह्मकृतं श्रीकृष्णस्तुतिः समाप्ता ।
भागवतपुराण . अध्याय 10/14/1-40 . ।
brahmovāca |
naumīḍya te'bhravapuṣe taḍidambarāya
guñjāvataṃsaparipicchalasanmukhāya |
vanyasraje kavalavetraviṣāṇaveṇu-
lakṣmaśriye mṛdupade paśupāṅgajāya || 1 ||
asyāpi deva vapuṣo madanugrahasya
svecchāmayasya na tu bhūtamayasya ko'pi |
neśemahi tvavasituṃ manasāntareṇa
sākṣāttavaiva kimutātmasukhānubhūteḥ || 2 ||
jñāne prayāsamudapāsya namanta eva
jīvanti sanmukharitāṃ bhavadīyavārtām |
sthāne sthitāḥ śrutigatāṃ tanuvāmmanobhiḥ
ye prāyaśo'jita jito'pyasi taistrilokyām || 3 ||
śreyaḥsrutiṃ bhaktimudasya te vibho kliśyanti ye kevalabodhalabdhaye |
teṣāmasau kleśala eva śiṣyate nānyadyathā sthūlatuṣāvaghātinām || 4 ||
pureha bhūman bahavo'pi yoginastvadarpitehā nijakarmalabdhayā |
vibudhya bhaktyaiva kathopanītayā prapedire'ñjo'cyuta te gatiṃ parām || 5 ||
tathāpi bhūman mahimā'guṇasya te viboddhumarhatyamalāntarātmabhiḥ |
avikriyātsvānubhavādarūpato hyananyabodhyātmatayā na cānyathā || 6 ||
guṇātmanaste'pi guṇān vimātuṃ hitāvatīrṇasya ka īśire'sya |
kālena yairvā vimitāḥ sukalpairbhūpāṃsavaḥ khe mihikā dyubhāsaḥ || 7 ||
tatte'nukampāṃ susamīkṣamāṇo bhuñjāna evātmakṛtaṃ vipākam |
hṛdvāgvapurbhirvidadhannamaste jīveta yo muktipade sa dāyabhāk || 8 ||
paśyeśa me'nāryamananta ādye parātmani tvayyapi māyimāyini |
māyāṃ vitatyekṣitumātmavaibhavaṃ hyahaṃ kiyānaicchamivārciragnau || 9 ||
ataḥ kṣamasvācyuta me rajobhuvo hyajānatastvatpṛthagīśamāninaḥ |
ajāvalepāndhatamo'ndhacakṣuṣa eṣo'nukampyo mayi nāthavāniti || 10 ||
kvāhaṃ tamomahadahaṅkhacarāgnivārbhūsaṃveṣṭitāṇḍaghaṭasaptavitastakāyaḥ |
kvedṛgvidhāvigaṇitāṇḍaparāṇucaryāvātādhvaromavivarasya ca te mahitvam || 11 ||
utkṣepaṇaṃ garbhagatasya pādayoḥ kiṃ kalpate māturadho'kṣajāgase |
kimasti nāstivyapadeśabhūṣitaṃ tavāsti kukṣeḥ kiyadapyanantaḥ || 12 ||
jagattrayāntodadhisamplavode nārāyaṇasyodaranābhinālāt |
vinirgato'jastviti vānna vai mṛṣā kiṃ tvīśvaratvānna vinirgato'smi . |
nārāyaṇastvaṃ na hi sarvadehināmātmāsyadhīśākhilalokasākṣī |
nārāyaṇo'ṅgaṃ narabhūjalāyanāttaccāpi satyaṃ na tavaiva māyā || 14 ||
taccejjalasthaṃ tava sajjagadvapuḥ kiṃ me na dṛṣṭaṃ bhagavaṃstadaiva |
kiṃ vā sudṛṣṭaṃ hṛdi me tadaiva kiṃ no sapadyeva punarvyadarśi || 15 ||
atraiva māyādamanāvatāre hyasya prapañcasya bahiḥ sphuṭasya |
kṛtsnasya cāntarjaṭhare jananyā māyātvameva prakaṭīkṛtaṃ te || 16 ||
yasya kukṣāvidaṃ sarvaṃ sātmaṃ bhāti yathā tathā |
tattvayyapīha tatsarvaṃ kimidaṃ māyayā vinā || 17 ||
adyaiva tvadṛte'sya kiṃ mama na te māyātvamādarśitaṃ
eko'si prathamaṃ tato vrajasuhṛdvatsāḥ samastā api |
tāvanto'si caturbhujāstadakhilaiḥ sākaṃ mayopāsitā-
stāvantyeva jagantyabhūstadamitaṃ brahmādvayaṃ śiṣyate || 18 ||
ajānatāṃ tvatpadavīmanātmanyātmā'tmanā bhāsi vitatya māyām |
sṛṣṭāvivāhaṃ jagato vidhāna iva tvameṣo'nta iva trinetraḥ || 19 ||
sureṣvṛṣiṣvīśa tathaiva nṛṣvapi tiryakṣu yādaḥsvapi te'janasya |
janmāsatāṃ durmadanigrahāya prabho vidhātaḥ sadanugrahāya ca || 20 ||
ko vetti bhūman bhagavan parātman yogeśvarotīrbhavatastrilokyām |
kva vā kathaṃ vā kati vā kadeti vistārayan krīḍasi yogamāyām || 21 ||
tasmādidaṃ jagadaśeṣamasatsvarūpaṃ svapnābhamastadhiṣaṇaṃ puruduḥkhaduḥkham |
tvayyeva nityasukhabodhatanāvanante māyāta udyadapi yatsadivāvabhāti || 22 ||
ekastvamātmā puruṣaḥ purāṇaḥ satyaḥ svayañjyotirananta ādyaḥ |
nityo'kṣaro'jasrasukho nirañjanaḥ pūrṇo'dvayo mukta upādhito'mṛtaḥ || 23 ||
evaṃvidhaṃ tvāṃ sakalātmanāmapi svātmānamātmā'tmatayā vicakṣate |
gurvarkalabdhopaniṣatsucakṣuṣā ye te tarantīva bhavānṛtāmbudhim || 24 ||
ātmānamevātmatayā'vijānatāṃ tenaiva jātaṃ nikhilaṃ prapañcitam |
jñānena bhūyo'pi ca tatpralīyate rajjvāmaherbhogabhavābhavau yathā || 25 ||
ajñānasañjñau bhavabandhamokṣau dvau nāma nānyau sta ṛtajñabhāvāt |
ajasracityā'tmani kevale pare vicāryamāṇe taraṇāvivāhanī || 26 ||
tvāmātmānaṃ paraṃ matvā paramātmānameva ca |
ātmā punarbahirmṛgya aho'jñajanatā'jñatā || 27 ||
antarbhave'nanta bhavantameva hyatattyajanto mṛgayanti santaḥ |
asantamapyantyahimantareṇa santaṃ guṇaṃ taṃ kimu yanti santaḥ || 28 ||
athāpi te deva padāmbujadvayaprasādaleśānugṛhīta eva hi |
jānāti tattvaṃ bhagavan mahimno na cānya eko'pi ciraṃ vicinvan || 29 ||
tadastu me nātha sa bhūribhāgo bhave'tra vānyatra tu vā tiraścām |
yenāhameko'pi bhavajjanānāṃ bhūtvā niṣeve tava pādapallavam || 30 ||
aho'tidhanyā vrajagoramaṇyaḥ stanyāmṛtaṃ pītamatīva te mudā |
yāsāṃ vibho vatsatarātmajātmanā yattṛptaye'dyāpi na cālamadhvarāḥ || 31 ||
aho bhāgyamaho bhāgyaṃ nandagopavrajaukasām |
yanmitraṃ paramānandaṃ pūrṇaṃ brahma sanātanam || 32 ||
eṣāṃ tu bhāgyamahimā'cyuta tāvadāstā-
mekādaśaiva hi vayaṃ bata bhūribhāgāḥ |
etaddhṛṣīkacaṣakairasakṛtpibāmaḥ
śarvādayo'ṅghryudajamadhvamṛtāsavaṃ te || 33 ||
tadbhūribhāgyamiha janma kimapyaṭavyāṃ
yadgokule'pi katamāṅghrirajo'bhiṣekam |
yajjīvitaṃ tu nikhilaṃ bhagavān mukunda-
stvadyāpi yatpadarajaḥ śrutimṛgyameva || 34 ||
eṣāṃ ghoṣanivāsināmuta bhavān kiṃ deva rāteti naḥ
ceto viśvaphalātphalaṃ tvadaparaṃ kutrāpyayan muhyati |
sadveṣādiva pūtanā'pi sakulā tvāmeva devāpitā
yaddhāmārthasuhṛtpriyātmatanayaprāṇāśayāstvatkṛte || 35 ||
tāvadrāgādayaḥ stenāstāvatkārāgṛhaṃ gṛham |
tāvanmoho'ṅghrinigaḍo yāvatkṛṣṇa na te janāḥ || 36 ||
prapañcaṃ niṣprapañco'pi viḍambayasi bhūtale |
prapannajanatānandasandohaṃ prathituṃ prabho || 37 ||
jānanta eva jānantu kiṃ bahūktyā na me prabho |
manaso vapuṣo vāco vaibhavaṃ tava gocaraḥ || 38 ||
anujānīhi māṃ kṛṣṇa sarvaṃ tvaṃ vetsi sarvadṛk |
tvameva jagatāṃ nātho jagadetattavārpitam || 39 ||
śrīkṛṣṇa vṛṣṇikulapuṣkarajoṣadāyin
kṣmānirjaradvijapaśūdadhivṛddhikārin |
uddharmaśārvarahara kṣitirākṣasadhrug
ākalpamārkamarhan bhagavan namaste || 40 ||
iti śrīmadbhāgavatamahāpurāṇe daśamaskandhe pūrvārdhe
caturdaśādhyāyāntargataṃ brahmakṛtaṃ śrīkṛṣṇastutiḥ samāptā |
bhāgavatapurāṇa . adhyāya 10/14/1-40 . |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.