অস্য শ্রীশীতলাস্তোত্রস্য মহাদেব ঋষিঃ অনুষ্টুপ্ ছন্দঃ শীতলা দেবতা লক্ষ্মীর্বীজং ভবানী শক্তিঃ সর্ববিস্ফোটকনিবৃত্যর্থে জপে বিনিযোগঃ ॥
ঈশ্বর উবাচ ।
বন্দেঽহং শীতলাং দেবীং রাসভস্থাং দিগম্বরাম্ ।
মার্জনীকলশোপেতাং শূর্পালঙ্কৃতমস্তকাম্ ॥ 1 ॥
বন্দেঽহং শীতলাং দেবীং সর্বরোগভযাপহাম্ ।
যামাসাদ্য নিবর্তেত বিস্ফোটকভযং মহত্ ॥ 2 ॥
শীতলে শীতলে চেতি যো ব্রূযাদ্দাহপীডিতঃ ।
বিস্ফোটকভযং ঘোরং ক্ষিপ্রং তস্য প্রণশ্যতি ॥ 3 ॥
যস্ত্বামুদকমধ্যে তু ধ্যাত্বা সম্পূজযেন্নরঃ ।
বিস্ফোটকভযং ঘোরং গৃহে তস্য ন জাযতে ॥ 4 ॥
শীতলে জ্বরদগ্ধস্য পূতিগন্ধযুতস্য চ ।
প্রণষ্টচক্ষুষঃ পুংসস্ত্বামাহুর্জীবনৌষধম্ ॥ 5 ॥
শীতলে তনুজান্ রোগান্ নৃণাং হরসি দুস্ত্যজান্ ।
বিস্ফোটকবিদীর্ণানাং ত্বমেকাঽমৃতবর্ষিণী ॥ 6 ॥
গলগণ্ডগ্রহা রোগা যে চান্যে দারুণা নৃণাম্ ।
ত্বদনুধ্যানমাত্রেণ শীতলে যান্তি সঙ্ক্ষযম্ ॥ 7 ॥
ন মন্ত্রো নৌষধং তস্য পাপরোগস্য বিদ্যতে ।
ত্বামেকাং শীতলে ধাত্রীং নান্যাং পশ্যামি দেবতাম্ ॥ 8 ॥
মৃণালতন্তুসদৃশীং নাভিহৃন্মধ্যসংস্থিতাম্ ।
যস্ত্বাং সঞ্চিন্তযেদ্দেবি তস্য মৃত্যুর্ন জাযতে ॥ 9 ॥
অষ্টকং শীতলাদেব্যা যো নরঃ প্রপঠেত্সদা ।
বিস্ফোটকভযং ঘোরং গৃহে তস্য ন জাযতে ॥ 10 ॥
শ্রোতব্যং পঠিতব্যং চ শ্রদ্ধাভক্তিসমন্বিতৈঃ ।
উপসর্গবিনাশায পরং স্বস্ত্যযনং মহত্ ॥ 11 ॥
শীতলে ত্বং জগন্মাতা শীতলে ত্বং জগত্পিতা ।
শীতলে ত্বং জগদ্ধাত্রী শীতলাযৈ নমো নমঃ ॥ 12 ॥
রাসভো গর্দভশ্চৈব খরো বৈশাখনন্দনঃ ।
শীতলাবাহনশ্চৈব দূর্বাকন্দনিকৃন্তনঃ ॥ 13 ॥
এতানি খরনামানি শীতলাগ্রে তু যঃ পঠেত্ ।
তস্য গেহে শিশূনাং চ শীতলারুঙ্ ন জাযতে ॥ 14 ॥
শীতলাষ্টকমেবেদং ন দেযং যস্যকস্যচিত্ ।
দাতব্যং চ সদা তস্মৈ শ্রদ্ধাভক্তিযুতায বৈ ॥ 15 ॥
ইতি শ্রীস্কান্দপুরাণে শীতলাষ্টকম্ ॥
Roman (IAST) Transliteration
asya śrīśītalāstotrasya mahādeva ṛṣiḥ anuṣṭup chandaḥ śītalā devatā lakṣmīrbījaṃ bhavānī śaktiḥ sarvavisphoṭakanivṛtyarthe jape viniyogaḥ ||
īśvara uvāca |
vande'haṃ śītalāṃ devīṃ rāsabhasthāṃ digambarām |
mārjanīkalaśopetāṃ śūrpālaṅkṛtamastakām || 1 ||
vande'haṃ śītalāṃ devīṃ sarvarogabhayāpahām |
yāmāsādya nivarteta visphoṭakabhayaṃ mahat || 2 ||
śītale śītale ceti yo brūyāddāhapīḍitaḥ |
visphoṭakabhayaṃ ghoraṃ kṣipraṃ tasya praṇaśyati || 3 ||
yastvāmudakamadhye tu dhyātvā sampūjayennaraḥ |
visphoṭakabhayaṃ ghoraṃ gṛhe tasya na jāyate || 4 ||
śītale jvaradagdhasya pūtigandhayutasya ca |
praṇaṣṭacakṣuṣaḥ puṃsastvāmāhurjīvanauṣadham || 5 ||
śītale tanujān rogān nṛṇāṃ harasi dustyajān |
visphoṭakavidīrṇānāṃ tvamekā'mṛtavarṣiṇī || 6 ||
galagaṇḍagrahā rogā ye cānye dāruṇā nṛṇām |
tvadanudhyānamātreṇa śītale yānti saṅkṣayam || 7 ||
na mantro nauṣadhaṃ tasya pāparogasya vidyate |
tvāmekāṃ śītale dhātrīṃ nānyāṃ paśyāmi devatām || 8 ||
mṛṇālatantusadṛśīṃ nābhihṛnmadhyasaṃsthitām |
yastvāṃ sañcintayeddevi tasya mṛtyurna jāyate || 9 ||
aṣṭakaṃ śītalādevyā yo naraḥ prapaṭhetsadā |
visphoṭakabhayaṃ ghoraṃ gṛhe tasya na jāyate || 10 ||
śrotavyaṃ paṭhitavyaṃ ca śraddhābhaktisamanvitaiḥ |
upasargavināśāya paraṃ svastyayanaṃ mahat || 11 ||
śītale tvaṃ jaganmātā śītale tvaṃ jagatpitā |
śītale tvaṃ jagaddhātrī śītalāyai namo namaḥ || 12 ||
rāsabho gardabhaścaiva kharo vaiśākhanandanaḥ |
śītalāvāhanaścaiva dūrvākandanikṛntanaḥ || 13 ||
etāni kharanāmāni śītalāgre tu yaḥ paṭhet |
tasya gehe śiśūnāṃ ca śītalāruṅ na jāyate || 14 ||
śītalāṣṭakamevedaṃ na deyaṃ yasyakasyacit |
dātavyaṃ ca sadā tasmai śraddhābhaktiyutāya vai || 15 ||
iti śrīskāndapurāṇe śītalāṣṭakam ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अस्य श्रीशीतलास्तोत्रस्य महादेव ऋषिः अनुष्टुप् छन्दः शीतला देवता लक्ष्मीर्बीजं भवानी शक्तिः सर्वविस्फोटकनिवृत्यर्थे जपे विनियोगः ॥
ईश्वर उवाच ।
वन्देऽहं शीतलां देवीं रासभस्थां दिगम्बराम् ।
मार्जनीकलशोपेतां शूर्पालङ्कृतमस्तकाम् ॥ 1 ॥
वन्देऽहं शीतलां देवीं सर्वरोगभयापहाम् ।
यामासाद्य निवर्तेत विस्फोटकभयं महत् ॥ 2 ॥
शीतले शीतले चेति यो ब्रूयाद्दाहपीडितः ।
विस्फोटकभयं घोरं क्षिप्रं तस्य प्रणश्यति ॥ 3 ॥
यस्त्वामुदकमध्ये तु ध्यात्वा सम्पूजयेन्नरः ।
विस्फोटकभयं घोरं गृहे तस्य न जायते ॥ 4 ॥
शीतले ज्वरदग्धस्य पूतिगन्धयुतस्य च ।
प्रणष्टचक्षुषः पुंसस्त्वामाहुर्जीवनौषधम् ॥ 5 ॥
शीतले तनुजान् रोगान् नृणां हरसि दुस्त्यजान् ।
विस्फोटकविदीर्णानां त्वमेकाऽमृतवर्षिणी ॥ 6 ॥
गलगण्डग्रहा रोगा ये चान्ये दारुणा नृणाम् ।
त्वदनुध्यानमात्रेण शीतले यान्ति सङ्क्षयम् ॥ 7 ॥
न मन्त्रो नौषधं तस्य पापरोगस्य विद्यते ।
त्वामेकां शीतले धात्रीं नान्यां पश्यामि देवताम् ॥ 8 ॥
मृणालतन्तुसदृशीं नाभिहृन्मध्यसंस्थिताम् ।
यस्त्वां सञ्चिन्तयेद्देवि तस्य मृत्युर्न जायते ॥ 9 ॥
अष्टकं शीतलादेव्या यो नरः प्रपठेत्सदा ।
विस्फोटकभयं घोरं गृहे तस्य न जायते ॥ 10 ॥
श्रोतव्यं पठितव्यं च श्रद्धाभक्तिसमन्वितैः ।
उपसर्गविनाशाय परं स्वस्त्ययनं महत् ॥ 11 ॥
शीतले त्वं जगन्माता शीतले त्वं जगत्पिता ।
शीतले त्वं जगद्धात्री शीतलायै नमो नमः ॥ 12 ॥
रासभो गर्दभश्चैव खरो वैशाखनन्दनः ।
शीतलावाहनश्चैव दूर्वाकन्दनिकृन्तनः ॥ 13 ॥
एतानि खरनामानि शीतलाग्रे तु यः पठेत् ।
तस्य गेहे शिशूनां च शीतलारुङ् न जायते ॥ 14 ॥
शीतलाष्टकमेवेदं न देयं यस्यकस्यचित् ।
दातव्यं च सदा तस्मै श्रद्धाभक्तियुताय वै ॥ 15 ॥
इति श्रीस्कान्दपुराणे शीतलाष्टकम् ॥
asya śrīśītalāstotrasya mahādeva ṛṣiḥ anuṣṭup chandaḥ śītalā devatā lakṣmīrbījaṃ bhavānī śaktiḥ sarvavisphoṭakanivṛtyarthe jape viniyogaḥ ||
īśvara uvāca |
vande'haṃ śītalāṃ devīṃ rāsabhasthāṃ digambarām |
mārjanīkalaśopetāṃ śūrpālaṅkṛtamastakām || 1 ||
vande'haṃ śītalāṃ devīṃ sarvarogabhayāpahām |
yāmāsādya nivarteta visphoṭakabhayaṃ mahat || 2 ||
śītale śītale ceti yo brūyāddāhapīḍitaḥ |
visphoṭakabhayaṃ ghoraṃ kṣipraṃ tasya praṇaśyati || 3 ||
yastvāmudakamadhye tu dhyātvā sampūjayennaraḥ |
visphoṭakabhayaṃ ghoraṃ gṛhe tasya na jāyate || 4 ||
śītale jvaradagdhasya pūtigandhayutasya ca |
praṇaṣṭacakṣuṣaḥ puṃsastvāmāhurjīvanauṣadham || 5 ||
śītale tanujān rogān nṛṇāṃ harasi dustyajān |
visphoṭakavidīrṇānāṃ tvamekā'mṛtavarṣiṇī || 6 ||
galagaṇḍagrahā rogā ye cānye dāruṇā nṛṇām |
tvadanudhyānamātreṇa śītale yānti saṅkṣayam || 7 ||
na mantro nauṣadhaṃ tasya pāparogasya vidyate |
tvāmekāṃ śītale dhātrīṃ nānyāṃ paśyāmi devatām || 8 ||
mṛṇālatantusadṛśīṃ nābhihṛnmadhyasaṃsthitām |
yastvāṃ sañcintayeddevi tasya mṛtyurna jāyate || 9 ||
aṣṭakaṃ śītalādevyā yo naraḥ prapaṭhetsadā |
visphoṭakabhayaṃ ghoraṃ gṛhe tasya na jāyate || 10 ||
śrotavyaṃ paṭhitavyaṃ ca śraddhābhaktisamanvitaiḥ |
upasargavināśāya paraṃ svastyayanaṃ mahat || 11 ||
śītale tvaṃ jaganmātā śītale tvaṃ jagatpitā |
śītale tvaṃ jagaddhātrī śītalāyai namo namaḥ || 12 ||
rāsabho gardabhaścaiva kharo vaiśākhanandanaḥ |
śītalāvāhanaścaiva dūrvākandanikṛntanaḥ || 13 ||
etāni kharanāmāni śītalāgre tu yaḥ paṭhet |
tasya gehe śiśūnāṃ ca śītalāruṅ na jāyate || 14 ||
śītalāṣṭakamevedaṃ na deyaṃ yasyakasyacit |
dātavyaṃ ca sadā tasmai śraddhābhaktiyutāya vai || 15 ||
iti śrīskāndapurāṇe śītalāṣṭakam ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.